Syndrom CAN Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu „Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok“ (CZ.2.17/3.1.00/36073)
Syndrom CAN Definice: Představuje soubor nenáhodných, vědomých či nevědomých aktivit či neaktivit (nezabránění) rodiče či jiné osoby vůči dítěti, které jsou v dané společnosti nepřijatelné nebo odmítané a které vedou k poškození psychického či tělesného zdraví dítěte (ojediněle k jeho usmrcení) či narušení jeho optimálního vývoje. V zásadě jde buď o nedostatečné uspokojování základních potřeb dítěte – potřeb biologických, emočních, dostatku podnětů, nebo uplatňování násilí psychického, fyzického, sexuálního.
Fyzická týrání
Představuje záměrné ubližování dítěti, ale také nezabránění takovému ubližování, volbu nepřiměřených bolestivých trestů, nepřiměřené časté nadužívání fyzických trestů, neúměrně tvrdé trestání vzhledem k míře ,,prohřešků“ dítěte. O týrání dítěte hovoříme v těch případech, kdy se neadekvátní trestání dítěte stává převažujícím výchovným prostředkem či kde je fyzické násilí užito sice ojediněle, ale s nadměrnou brutalitou. Jde o opakované a bezdůvodné bití.
Fyzická týrání Nástroje- pásek, tyč, vodítko na psa, vařečka, pálení cigaretou, pěst, kopanec Následky- pohmožděniny, modřiny, šrámy, fraktury, poranění hlavy, zranění vnitřních orgánů, psychické týrání, smrt. Může být sám agresivní, aktér šikany na druhých, u chlapců v dospělosti projevy násilníka a u dívek- oběť domácího násilí
Psychické týrání
Spočívá v takovém jednání, které má závažný nepříznivý vliv na citový vývoj a chování dítěte. Může mít formu slovních útoků na sebevědomí dítěte, opakované ponižování, odmítání či zavrhování dítěte. Jde i o případu, kdy je dítě vystavováno závažným domácím konfliktům, je násilně izolováno nebo kontrolováno s cílem vyvolat pocit ohrožení. Je podrývána sebedůvěra a sebevědomí dítěte opakovaným urážením nebo podceňováním. Psychické týrání je nejrozšířenějším druhem týrání vůbec a je zároveň nejhůře rozpoznatelné.
Psychické týrání
Následky- v různých druzích závislosti, deprese, poruchy příjmu potravy, dítě má pocit, že je nemilováno, stále se podceňuje, je ustrašené, má agresivní chování, je nevyrovnané, má potíže v mezilidských vztazích, není schopno navázat důvěrný vztah, obviňuje samo sebe, v dospělosti se projevuje tendence, že se stane obětí psychického násilí.
Sexuální týrání
Představuje jakékoliv využití dítěte pro navození vzrušení či uspokojení sexuálních potřeb zneuživatele či zprostředkovatele jiné osoby a vystavení dítěte takovému chování, které tento cíl naplňuje. Zahrnuje jakékoliv dotýkání se dítěte se sexuálním podtextem, vykořisťování dítěte jakoukoliv osobou v sexuální rovině či pohlavní styk s dítětem. Zneuživatel může být rodič, příbuzný, přítel , či pro dítě cizí osoba. Dělí se na dvě formy bezdotykové a dotykové.
Sexuální týrání Bezdotykové sexuální zneužívání
exhibicionismus harassment (slovní výpady, poplácávání po zadku, tisknutí k sobě se sexuálním podtextem) obscénní telefonické hovory přinucení dítěte k obnažení a fotografování, prohlížení časopisů s pornografií
Sexuální týrání Dotykové sexuální zneužívání jednání, při kterém je dítě osaháváno, líbáno na erotogenních zónách , slovní útoky sexuální útok znásilnění incest styk mezi stehna dětská prostituce, dětská pornografie
Sexuální týrání Jedná se o nejzávažnější formu syndromu CAN. Nebezpečí často přichází z vlastní rodiny, dítěti se často vyhrožuje. Hranice pro beztrestný souhlasný styk je v ČR 15 let. Je-li ovšem dítě svěřeno někomu do péče či dozoru hranice je dle zákona do 18 let.
Sexuální týrání Následky: Je zasaženo celé dítě, trauma duševní se často promítá do traumatu somatického. Bez dlouhodobé odborné pomoci mohou následky snížit kvalitu života. Oběť má problémy se začlenit do společnosti, může docházet k rozvinutí patologického chování v pozdějších letech. Oslabení základní důvěry v dobro, narušení interpersonálních vztahů, neschopnost navázat partnerský vztah, promiskuita, úzkost, deprese, snížené sebevědomí, narušení sebepřijetí a kladného vztahu k sobě, pocity viny, posttraumatická stresová porucha
Rozvodová problematika Ztráta pocitu jistoty, rozvod dítětem otřese, je pro něj samozřejmé, že rodiče budou vždy nablízku. Děti se mohou domnívat, že ony zapříčinily rozchod rodičů. Toto je doprovázeno pocity viny a vlastního selhání. Často si odchod jednoho z rodičů vysvětlují tím, že nejsou milovány.
Rozvodová problematika Rozvod rodičů doprovází často manipulace s dítětem ve smyslu ovlivňování verbálním i neverbálním způsobem tatínek je ,, opilec a kurevník“ když tam půjdeš, tak tě nebudu mít ráda vzdechy, pláč, nenápadné působení, formální slušnost, slovům není co vytknout, avšak ten tón hlasu, intonace a další mimoslovné sdělení neúmyslné působení na dítě syndrom zavrženého rodiče
Rozvodová problematika Následky: vzrůstá u dětí negativismus, impulsivita, agresivita, neposlušnost, panovačnost, sebeobviňování.
Zanedbávání
Vyznačuje se nedostatkem péče, způsobuje závažné ohrožení vývoje dítěte nebo nebezpečí pro dítě. Tělesné zanedbávání spočívá v selhání při zabezpečení tělesných potřeb dítěte(tj. výživa, ošacení, přístřeší, zdravotní péče a ochrana před ohrožením). Citové zanedbávání se vyznačuje selháním v zabezpečení citových potřeb dítěte v oblasti lásky a smyslu příslušnosti. Zanedbávání vzdělání, absence ve škole, dětská práce v domácím prostředí i mimo domov. Izolace dítěte od lidské společnosti. Zanedbávání v oblasti zdravotní péče
Zanedbávání Vnější podmínky pro potencionální ohrožení dětí: život dítěte v zařízení kolektivní výchovy úmrtí matky nepřítomnost otce nízká eko úroveň náročná povolání rodičů alkoholismus, drogová závislost promiskuitní sexuální vztahy
Zanedbávání Vnitřní podmínky: citová nezralost matky , otce nebo obou rodičů duševní poruchy, mentální retardace rodičů, smyslové poruchy , pohybové poruchy náboženské sekty, zvláštní životní postoje a praktiky
Sekundární viktimizace
Jedná se o druhotné zraňování a vystavování dítěte nadbytečné psychické zátěži v průběhu vyšetřování
Münchansenův syndrom by proxy
Představuje vymýšlení či zveličování příznaků somatického či duševního onemocnění nebo postižení v důsledku toho opakovaného vyšetření či léčení v míře, která neodpovídá objektivní skutečnosti.
Týrání z hlediska zákona a související trestné činy na dětech
Za týrání dítěte se považuje zlé nakládání se svěřenou osobou, vyznačující se vyšším stupněm hrubosti, bezcitnosti a určitou trvalostí, které postižená osoba pro jeho krutost, bezohlednost nebo bolestivost pociťuje jako těžké příkoří.
Týrání z hlediska zákona a související trestné činy na dětech
Trestný činu týrání svěřené osoby dle ustanovení §198 odst. 1 zákoník č. 40/2009 Sb. trestní zákoník, v platném znění (dále jen TZ) se dopouští trestně odpovědný pachatel, týrající osobu, která je v jeho péči nebo výchově. Pokud týrání mělo za následek ublížení na zdraví a způsobení těžké újmy ve smyslu §145 odst.2 písm.c), hrozí pachateli odnětí svobody na pět až dvanáct let, dle §146 odst.2 písm.b) TZ, hrozí pachateli odnětí svobody na jeden až pět let. Za trestný čin vraždy dle §140 odst.3, písmeno c), TZ, hrozí pachateli odnětí svobody na patnáct až dvacet let nebo výjimečný trest.
Týrání z hlediska zákona a související trestné činy na dětech
Trestný čin pohlavního zneužití spočívá v takovém jednání, kterého se dopouští ten kdo vykonává soulož s osobou mladší patnácti let nebo kdo takové osoby jiným způsobem pohlavně zneužije. V ustanovení §187 odst. 1,2,3,4 TZ, je obsažena základní skutková podstata trestného činu pohlavního zneužití. Zpřísnil se postih za spáchání daného jednání, pokud pachatel zneužije svého postavení a z něho vyplývající důvěryhodnosti nebo vlivu. Odpovědný pachatel může v souběhu s tímto trestným činem naplnit skutkové podstaty dalších trestných činů, zejména §175 TZ vydírání, §201 TZ ohrožení mravní výchovy mládeže a §185 TZ trestný čin znásilnění. S těmito činy je spojen trestný čin sexuálního nátlaku dle §186 TZ, prostituce ohrožující mravní vývoj dětí dle §190 TZ, šíření pornografie dle §191 TZ a zneužití dítěte k výrobě pornografie dle §193 TZ.
Monitoring dětí se syndromem CAN
Především pracovníci OSPODu v souladu s § 4 ZOSPO., tvoří hlavní článek systému ochrany a péči o děti se syndromem CAN. Je pověřen sběrem dat o těchto dětech. Hlavní úkoly orgánů sociálně-právní ochrany při ochraně dětí se syndromem CAN příjem oznámení o případech týraní, zneužívání a zanedbávání dětí, založení spisové dokumentace, vyplnění údajů v záznamovém listu. Zaměření pracovníků při terénní sociální práci na aktivní vyhledávání případů dětí ohrožených syndromem CAN okamžitá intervence a další opatření v případech, kdy je dítě ohroženo; je nutné okamžitě zakročit a situace řešit v rámci své kompetence (uvědomění rodičů, umístění dětí do zařízení vyžadující okamžitou pomoc) prošetření těchto případů řešení těchto případů s dalšími institucemi porada o dalším postupu, tzv. případové konference
Monitoring dětí se syndromem CAN Nahlásit případy týrání, zneužívání a zanedbávání dětí OSPODům podle § 42 ZOR může v zájmu dítěte kdokoliv a dále musí každý podle § 7 ZOSPO upozornit OSPOD, soud nebo jiný oprávněný orgán. Každý je oprávněn upozornit OSPOD ohledně porušení povinností nebo zneužití práv vyplývající z rodičovské zodpovědnosti nebo na další skutečnosti ukazující na ohrožení
OSPOD přijímá nahlašování případů
ze strany zdravotnických pracovníků, ze strany pracovníků ve školských zařízení, ze strany policie České republiky, ze strany neziskové organizace krizové linky pro děti, kdy krizová centra a další organizace oznamují případy týrání, zneužívání a zanedbávání, o kterých se dozví, příslušnému OSPODu. Měla by existovat zpětná vazba a OSPOD by měl těmto organizacím sdělit, zda byly děti zařazeny do registru dětí ohrožených syndromem CAN. Pokud ano, měla by probíhat velmi úzká spolupráce s těmito organizacemi.
Kontakty na organizace NONSTOP linka Bílého kruhu bezpečí 257 317 110 Dětské krizové centrum V Zápolí 1250/21, Praha 4Michel Tel: 241 480 511
[email protected] www.dkc.cz/eu