3.6
VeĜejná dopravní infrastruktura
3.6.1
Vyhodnocení podkladĤ pĜedaných od poskytovatelĤ a dopravních studií
1) Podklady pĜedané od ěSD -
-
silnice I/16 – upĜesnČní zámČru ZÚR s doplnČným variantním Ĝešením silnice I/18 – upĜesnČní Ĝešení kĜižovatky - nemá dopady na ZÚR silnice I/61 – novČ navrhované Ĝešení v prostoru BuštČhradu s tím, že trasa silnice I/61 je vedena severním obchvatem BuštČhradu s napojením na silnici R7 v MÚK Stehelþeves a stávající trasa dĜíve uvažovaná k pĜestavbČ by zĤstala ponechána v souþasném stavu napojení letištČ Praha (pĜestavba MÚK) – nemá dopady na ZÚR silnice I/3 v prostoru Benešova – upĜesnČní zámČru ZÚR
2) Vyhodnocení a stanovení priorit budoucích komunikací dle ZÚR Stþ.kraje (SUDOP a.s., CityPlan, 03.2010) -
doplĖující návrhy na zkapacitnČní nČkterých úsekĤ silnic jdou nad rámec ZÚR a jsou to námČty, které je nutno podrobit dalšímu provČĜování návrh na doplnČní pĜeložky silnice II/244 – zámČr je zapracován v ZÚR jako územní rezerva návrh na doplnČní propojení silnic I/9 a I/16 VavĜineþ – ZáboĜí – tato nebyla do ZÚR zapracována s ohledem na vzdálený þasový horizont její možné realizace návrh na doplnČní pĜeložky silnice II/333 (dnes I/2) do obchvatové trasy ěíþan – tato nebyla do ZÚR zapracována s ohledem na její problematické projednávání návrh doplnČní pĜeložky silnice I/9 v prostoru LibČchova – tato nebyla do ZÚR zapracována s ohledem na vzdálený þasový horizont pĜípadné realizace a s ohledem na nižší dopravní význam této silnice návrh na doplnČní pĜeložky silnice II/610 v úseku Brandýs nad Labem – silniþní okruh Prahy – návrh Ĝeší pouze odlehþení na prĤjezdu obce Podolánky a DĜevþice; zde se jeví vhodnČjší Ĝešení provČĜované ve studii Suburbanizace (AURS 2010)
3) Studie provČĜení trasy komunikace II/116 v úseku Hlásná TĜebáĖ – Jinoþany (Pragoprojekt a.s. 03.2010) -
v úsecích A, B, C, tedy v úseku ěevnice – KuchaĜ,jih je navrhované Ĝešení upĜesnČním návrhu ZÚR, které je akceptovatelné v úsecích D, E, F, tedy v úseku KuchaĜ,jih – Jinoþany je návrh rozsahu pĜeložek neúmČrný významu silnice, což by bez možné etapizace vedlo k þasovému odsunu pĜípadné realizace; zde se jeví vhodnČjší Ĝešení provČĜované ve studii Suburbanizace (AURS 2010)
4) Studie „Suburbanizace“ (AURS 07.2010) -
studie dopravních vazeb v prostoru Rudná – KuchaĜ – Jinoþany – je alternativním Ĝešením vedení silnic II/116 a II/101 v daném prostoru, kde oproti návrhu studie
95
-
-
Pragoprojektu je rozsah pĜeložek minimalizován a Ĝešení umožĖuje i etapovitost výstavby. VýraznČ nižší investiþní nároþnost tohoto Ĝešení by mČla pĜispČt i k þasové reálnosti zámČru. studie dopravních vazeb v prostoru Brandýs nad Labem – Praha – Ĝeší problematiku souþasné silnice II/610 a oproti návrhu studie SUDOP a.s. a CityPlan je její pĜeložení smČrováno do kĜižovatky se silniþním okruhem u PĜezletic, kam je smČrována i územní rezerva pĜeložky silnice II/244 od Kostelce nad Labem. Napojení do této MÚK má pĜímou vazbu na vnitĜní komunikaþní systém Prahy. studie dopravních vazeb v prostoru Jesenice - Kamenice - Modletice – je možným Ĝešením pro odlehþení stávající silnice II/603 a to z prostoru nejsilnČjšího osídlení s vazbou na dálnici D1 a silniþní okruh Prahy MetroBus Jesenice – Praha - terminál Bus a záchytné parkovištČ u Jesenice je zásadním Ĝešením pro zkvalitnČní pĜímČstské dopravy a odlehþení stávající trasy silnice II/603 v radiálním smČru na Prahu, kde je vedena silnČ zastavČným územím
5) Generel splavnČní Labe a Vltavy (Vodní cesty a.s. 2002-2003) -
3.6.2
je nutné zvážit aktuálnost potĜeby zapracování tohoto zámČru do ZÚR. V souþasné dobČ by bylo vhodné tento zámČr podrobit dalšímu provČĜování a teprve na základČ projednání pak rozhodnout o jeho pĜípadném zapracování.
Silniþní doprava
a) Dálnice V území je vedení stávajících dálnic D1, D5, D8 a D11 plnČ stabilizováno a úpravy na nich se týkají pouze doplnČní nČkterých mimoúrovĖových kĜižovatek. Jedinou navrhovanou dálnicí v území je dálnice D3 jejíž koridor je již územnČ stabilizovaný. Její realizace bude mít výrazné dopady pro snížení dopravního zatížení stávající silnice I/3 a snížení zatížení vstupu dálnice D1 na Prahu. Z hlediska obslužnosti území výrazným zpĤsobem zlepšuje dostupnost zejména západní þásti okresu Benešov. b) Rychlostní silnice V území je vedení stávajících úsekĤ rychlostních silnic R4, R6, R7, R10 a R1 stabilizováno a pĜedpokládá se jejich dostavba o chybČjící úseky zejména v okrajovém území kraje. Zcela zásadní je realizace silniþního okruhu (R1) Prahy, který umožní propojení veškerých radiálních tras po okraji území Prahy. Úsek Slivenec – dálnice D1 je v souþasné dobČ ve fázi realizace s pĜedpokládaným zprovoznČním ke 20.9.2010. Navrhované trasy rychlostních silnic jsou na území kraje územnČ stabilizovány. S ohledem na širší dopravní vazby do území zasahuje jižní varianta koridoru rychlostní silnice R35. Vzhledem k neujasnČnosti problematiky jejího vedení na území Královéhradeckého a Libereckého kraje je tato uvažována v kategorii územních rezerv. c) Silnice I. tĜídy DoplĖují základní síĢ dálnic a rychlostních silnic a umožĖují propojení významných center osídlení a to nejen na území kraje. U nich je obecnČ sledováno jejich zkapacitnČní, odstranČní závadových úsekĤ a pĜeložení jejich tras mimo zastavČné území sídel s cílem dosažení odpovídajících návrhových parametrĤ. ZkvalitnČní této sítČ silnic je nezbytné pro zrychlení a kvalitu dostupnosti území. Výjimkou jsou silnice I/2 v úseku Praha – Kutná Hora a I/9 v úseku MČlník – Dubá, které jsou z dĤvodu neodpovídajících (a v podstatČ i
96
neodstranitelných) parametrĤ navrženy k pĜevedení do silnic II.tĜídy. Silnice I/2 naopak nabývá na významu od silnice I/38 na východ pro propojení Pardubic. NČkteré úseky silnic I.tĜídy budou následnČ nahrazeny soubČžnými trasami rychlostních silnic, to se týká silnic I/6 a I/7, a tyto budou ve stávajících trasách pĜevedeny do silnic II.tĜídy, jejichž potĜebám plnČ vyhovují. U silnice I/3 zĤstane její zatĜídČní zachováno, vzhledem k odlehlosti dálnice D3 od její souþasné trasy. Z problematických úsekĤ, které zatím nejsou plnČ územnČ stabilizovány je to problematika vedení silnic I/9 a I/16 na území mČsta MČlníka a otázka úprav silnice I/12 v úseku Úvaly – Kolín v souvislosti s jejím cílovým šíĜkovým uspoĜádáním. d) Silnice II.tĜídy Jsou rozhodující pro dopravní obsluhu jednotlivých sídel v území zejména ve vazbČ na nadĜazenou síĢ dálnic, rychlostních silnic a silnic I.tĜídy. Jejich kvalita a dopravní význam souvisí s hustotou osídlení a konfigurací terénu. Tyto silnice je možné podle jejich dopravního významu rozdČlit na silnice II.tĜídy dopravnČ velmi významné (krajského významu), silnice II.tĜídy významné (regionálního významu) a silnice II.tĜídy ostatní (místního významu). Podle tohoto þlenČní je dán i rozsah nezbytných investic do sítČ tČchto silnic. U silnic první kategorie je nutné sledovat jejich zkapacitnČní a zkvalitnČní obdobnČ jako u silnic I.tĜídy, to znamená realizaci i vČtších pĜeložek mimo zastavČná území sídel s cílem dosáhnout rychlé a kvalitní dopravní obsluhy území. U druhé kategorie silnic je rozsah nezbytných pĜeložek výraznČ nižší a je závislý v podstatČ na závažnosti dopravních závad na jejich souþasném vedení. U silnic tĜetí kategorie lze pĜedpokládat jejich stabilizaci v jejich trasách s minimálním rozsahem pĜeložek, odstraĖující souþasné bodové závady a zlepšení jejich zejména šíĜkových parametrĤ. Tento princip byl v zásadČ sledován pĜi návrzích jednotlivých VÚC, ale ne vždy na stejné úrovni. PĜedevším kvalitní síĢ silnic II.tĜídy ve vazbČ na nadĜazený systém je rozhodující pro dopravní dostupnost území. Mezi území se špatnou dopravní dostupností se tak Ĝadí jižní a západní þást Rakovnicka, prostor Mšenska, jižní þást Kutnohorska a stĜední Povltaví, tedy þást území PĜíbramska a Benešovska. 3.6.3
Železniþní doprava
a) Vysokorychlostní tratČ S realizací tČchto tratí se uvažuje v dlouhodobČjším þasovém horizontu a to ve smČrech Praha - Ústí n. Labem – Drážćany – Berlín, Praha - Brno – VídeĖ a Praha - PlzeĖ – Norimberk/Mnichov. Z hlediska dlouhodobČjšího rozvoje je nutné tyto koridory územnČ stabilizovat. Jediným úsekem stabilizovaným v rámci ÚP VÚC Pražského regionu je úsek Beroun – Praha s dlouhou tunelovou trasou. b) Celostátní tratČ Prioritním zámČrem v stĜednČdobém horizontu je modernizace hlavních železniþních koridorĤ, modernizace ostatních tratí celostátního významu. Na území kraje se jedná o tratČ I. koridoru (DČþín – Praha – ýeská TĜebová – Brno – BĜeclav), III. koridoru (Cheb – PlzeĖ – Praha – ýeská TĜebová – PĜerov – Ostrava) a IV. koridoru (DČþín – Praha – ýeské BudČjovice – Horní DvoĜištČ). Pro tyto koridory byl stanoven program jejich pĜestavby ve dvou dimenzích a to modernizace (celková kvalitativní pĜestavba trati pro rychlosti do 160 km/h s pĜípadnými místními pĜeložkami tratČ) a optimalizace (celková pĜestavba trati ve stávající ose se zachováním souþasné nejvyšší traĢové rychlosti). Na tratích þ. 010 (011) a þ.090 již probČhla modernizace trati na návrhovou rychlost 160 km/hod a tak se pĜestavba dotýká souþasné trati þ.170 Praha – PlzeĖ a zejména pak trati þ. 221, 220 Praha – Benešov – ýeské BudČjovice – Horní DvoĜištČ, kde v zásadním Ĝešení pĜedstavuje zdvojkolejnČní, úplnou elektrifikaci trati a zajištČní podmínek pro zásadní zvýšení traĢové rychlosti. Mezi BystĜicí a Voticemi je již modernizace tohoto úseku ve fázi realizace. Na stávajícím 97
dvoukolejném elektrifikovaném tratČ (Praha -) severní hranice okresu Benešov – ýerþany Benešov již pĜestavba v úrovni optimalizace byla realizována. Pro možnost zkapacitnČní IV. tranzitního koridoru je paralelnČ se stávající optimalizovanou tratí v úseku Praha – Benešov výhledovČ respektována územní ochrana pro novou výhledovou dvojkolejnou traĢ pro rychlost 200 – 250 km/hod. v ose Praha – ěíþany - Stránþice - ýerþany - BystĜice u Benešova s napojením do optimalizované a modernizované tratČ. Nová traĢ je v úseku Praha – BystĜice u Benešova navrhována pro rychlost cca 200 km/hod.. Na ostatních tratích celostátního významu je dán jejich významem a potĜebami a to pĜedevším odstranČní trvalých omezení rychlosti, elektrizace a nahrazení dožitých zaĜízení. Významným zámČrem zkvalitĖující dopravní obslužnost území jsou úpravy na trati þ.120 (Praha – Kladno – Lužná u Rakovníka – Žatec) a to zámČr PRaK - rychlodrážní spojení lokality letištČ RuzynČ a Kladna s centrem mČsta. Nová trasa je již v úseku žst. Praha RuzynČ – letištČ – žst. Jeneþ (Hostivice) územnČ stabilizována. Dále úprava trati þ.231 (Lysá nad Labem – Nymburk – Kolín) – realizací pĜeložky ýelákovice – MstČtice s odstranČním protismČrných obloukĤ pĜed žst. ýelákovice a zlepšení parametrĤ trasy pro rychlost 120 km/h. Z dalších uvažovaných þi pĜipravovaných investiþních akcí na železniþních tratí se jedná o pĜeložku trati Lysá n. L. – Milovice a navazující stavbu nové trati Milovice – Všejany tedy tzv. „Všejanské spojky“, pĜedstavující propojení tratČ þ. 231 (Praha - Lysá nad Labem Kolín) a tratČ þ. 071 (Nymburk - Mladá Boleslav). Tento zámČr umožní vedení dálkové dopravy do Mladé Boleslavi a Liberce po rychlostnČ a trakþnČ výhodnČjší trati. Z dalších zámČrĤ jsou to pak uvažovaná spojka mezi tratČmi þ. 010 a 230 východnČ od Kolína a nové napojení Kutné Hory na traĢ þ. 230. c) Regionální tratČ Jedná se o pomČrnČ velmi hustou železniþní síĢ jejíž význam je pĜedevším v zajištČní dopravní obsluhy území s napojením na centra osídlení a na tzv. uzlové body, které umožĖují pĜestup mezi jednotlivými druhy doprav a pĜedevším ve vazbČ na tratČ celostátního charakteru. Tyto tratČ je tĜeba považovat za dlouhodobČ stabilizované na nichž se nepĜedpokládá vložení investic na zlepšení stávajících parametrĤ, ale jejich uvedení do normového stavu. Tyto tratČ tedy budou udržovány pĜedevším v souþasném stavu a pĜípadné jejich úpravy nepĜestavují nové územní nároky. Z hlediska zajištČní dopravní obslužnosti Ĝešeného území je významné zachování provozu na tČchto tratích. Z pĜedpokládaných úprav vedení regionálních železniþních tratí je to pĜeložka železniþní trati v úseku Mladá Boleslav ěepov – Kolomuty vþetnČ nového pĜedávacího kolejištČ a rekonstrukce traĢového úseku mezi stanicí Mladá Boleslav - hlavní nádraží a stanicí Mladá Boleslav a dále na trati þ. 173 Praha Smíchov – Rudná u Prahy – Beroun je zámČrem realizace tzv. „Trianglu“ Nuþice – Rudná – Zbuzany k odstraní úvraĢových jízd. Problematika trati þ. 232 Lysá nad Labem - Milovice je Ĝešena v rámci návrhu tzv.“Všejanské spojky “.
3.6.4
Letecká doprava V území je v zásadČ letecká doprava stabilizována.
NejvČtší co do rozlohy i kapacity je veĜejné mezinárodní letištČ Praha - RuzynČ. Z jeho tĜí vzletových a pĜistávacích drah je však pro své vhodné parametry (smČr tangenciálnČ ku Praze, vhodné povČtrnostní podmínky) využívána pĜedevším VPD 06/24, protože vČtšímu využití VPD 13/31 brání její smČĜování nad hustČ zastavČné oblasti Prahy a VPD 04/22 je trvale uzavĜena. V souþasné dobČ je ale tato nejvyužívanČjší VPD pĜetížena a pĜilétající letadla musí þasto vyþkávat ve vzduchu, než na nČ pĜijde Ĝada na pĜistání. Pro umožnČní
98
dalšího nárĤstu výkonĤ letištČ je proto uvažováno o výstavbČ paralelní VPD s VPD 06/24 s pĜedpokládanými rozmČry 3 200 x 45 m, která by byla situována v osové vzdálenosti 1 525 m jižnČ od stávající VPD 06/24. Realizace tohoto zámČru by ovšem výraznČ negativnČ ovlivnila životní prostĜedí v nČkterých okolních obcích, pĜedevším v Hostivici, Nebušicích a Suchdole. Je tĜeba dobĜe zvážit, zda se má RuzynČ dále rozrĤstat, aby svou kapacitou dostihla velká letištČ v sousedních zemích (napĜ. VídeĖ nebo Mnichov), která však proti ní mají lepší polohu vzhledem k okolní obytné zástavbČ. Vhodnou alternativou se by mohlo být efektivnČjší využití potenciálu menších letišĢ, kterými je StĜedoþeský kraj pomČrnČ rovnomČrnČ pokryt. Z mezinárodních letišĢ je to veĜejné mezinárodní letištČ Mnichovo HradištČ a neveĜejná mezinárodní letištČ (urþená pouze pro urþitý okruh uživatelĤ) Benešov, LetĖany a Vodochody. U letištČ Benešov je navrhováno jeho pĜeĜazení mezi mezinárodní veĜejná letištČ, pĜiþemž pro zajištČní vzrĤstajících provozních potĜeb je zde sledováno zpevnČní a prodloužení vzletové a pĜistávací dráhy 06/24 z délky 730 m na celkovou délku 1150 m. O zaĜazení mezi mezinárodní veĜejná letištČ usiluje také letištČ Vodochody. Dalšími letišti ve stĜedních ýechách jsou veĜejná vnitrostátní letištČ Benešov, Bubovice, Kladno, Kolín, LetĖany, Mladá Boleslav, PĜíbram, Rakovník, Sazená, Slaný, Toþná, Vlašim a Zbraslavice, neveĜejné vnitrostátní letištČ HoĜovice, vojenská letištČ Kbely a ýáslav a neprovozované letištČ Milovice.
3.6.5
Vodní doprava Vodní doprava v souþasné dobČ má minimální dopravní význam v porovnání se silniþní þi železniþní dopravou a souþasný vývoj zatím nedává pĜedpoklady pro její pĜípadný rozvoj. Klasifikace a jednotlivé zatĜídČní úsekĤ Labské a Vltavské vodní cesty je dáno mezinárodními dohodami a pro úprava tČchto tras byly také zpracovány potĜebné podklady (Generel splavnČní Labe a Vltavy, Vodní cesty a.s. 2002-2003), které Ĝešily nezbytné úpravy vodních cest a to jednak úpravy související s dodržením doporuþovaných smČrových obloukĤ a dále týkajících se pĜestaveb jednotlivých plavebních komor þi výstavby nových druhých komor. Z hlediska souþasného využívání vodních cest a s ohledem na znaþné investiþní nároky pĜestavby vodní cesty na cílovou kategorii je z þasového hlediska znaþnČ dlouhodobým zámČrem.
3.6.6
Dopravní infrastruktura – závČr
Infrastruktura, zejména dopravní, je významným potenciálem pro rozvoj území neboĢ podstatnČ ovlivĖuje realizaci vazeb v území i spojení s jinými regiony vþetnČ sousedních zemí. Vzhledem k tomu, že podstatná þást mezinárodní a republikové úrovnČ dopravních sítí vede do Prahy je jejich hustota v území StĜedoþeského kraje vysoká. Statisticky sledované údaje – kilometry sítČ silnic þi železnic mají omezenou vypovídací hodnotu, pokud k nim nepĜiĜadíme kvalitativní parametry. RelativnČ dobrá je situace u dálnic a rychlostních silnic (D, R), které jako nové stavby mají odpovídající parametry. NejvČtším deficitem je zejména nedokonþení silniþního okruhu kolem Prahy a chybČjící úseky radiál R 4, R 6 a R 7. Na území kraje zatím není žádný úsek dálnice D 3.
99
U silnic I. tĜídy odpovídající parametry nemá (v celé trase) žádná silnice, neboĢ až na výjimky chybí obchvaty sídel. Významné souvislé úseky jsou zejména na trasách I/3 a I/16. Existující úseky dálnic a rychlostních silnic v ĜadČ pĜípadĤ generují, þasto ve vazbČ na MÚK, rozvoj ekonomických aktivit, zejména však v oblasti logistiky (vzhledem k vytvoĜení poþtu a struktury pracovních míst to pro pĜímČstské území Prahy nelze považovat za pĜínos). Naopak negativním dĤsledkem je vyšší zatížení sítí nákladní dopravou. V pĜípadČ železnice byly na území kraje modernizovány (resp. optimalizovány) tratČ ve smČrech Ústí n. L. a Pardubice. PĜestavbou však na nich nebyly dosaženy rychlostní parametry hlavních evropských tratí (dohoda AGC). Další dva koridory dálkové železniþní dopravy (PlzeĖ, ýeské BudČjovice) jsou pĜipravovány k pĜestavbČ. Úsek BystĜice – Votice je již ve fázi realizace. Dokonþena není pĜestavba železniþního uzlu Praha, což negativnČ ovlivĖuje i regionální železniþní dopravu, která je vlastnČ v celém rozsahu vedena pĜes Prahu. Železniþní doprava v podstatČ rezignovala na vyšší podíl v logistice, která se stala témČĜ výhradní doménou kamionové pĜepravy. Významným deficitem jsou výstupní úseky dálkových tratí z Prahy, které bez ohledu na to zda budou mít vysokorychlostní parametry, je nezbytné vést v nových koridorech. Tím bude možné pĜímČstské úseky stávajících tratí plnČ využít pro regionální hromadnou dopravu.
3.6.7 VeĜejná dopravní infrastruktura – zmČny zaznamenané v aktualizaci Silniþní doprava: - pĜesun úseku jižní þásti silniþního okruhu Prahy R1 (VPS D002) z návrhu do stavu (ukonþení realizace ke 20.9.2010) - silnice I/9 v úseku obchvat Líbeznice je již ve fázi realizace, a to ve dvoukruhovém uspoĜádání. Návrh na pĜestavbu trasy silnice I/9 ve þtyĜpruhovém uspoĜádání zĤstává v platnosti (D017) - upĜesnČní trasy pĜeložky silnice I/16 (D025, D026) východnČ od Mladé Boleslavi ve variantním Ĝešení - zmČna vedení silnice I/61 do polohy severního obchvatu BuštČhradu a to v trase navrhované D068 se všemi návaznými dopady na v ZÚR navrhovanou pĜestavbu souþasné trasy (D053) - upĜesnČní rozsahu navrhované pĜeložky silnice II/116 v úseku ěevnice – Jinoþany (D090 – D093) - doplnČní trasy variantního koridoru rychlostní silnice R35 pĜes území StĜedoþeského kraje v kategorii územních rezerv - zmČna koncepce vedení silnic II/116 a II/101 v úseku KuchaĜ – Jinoþany (týká se D091 – D093) - doplnČní trasy nového propojení v Kamenice – Modletice - doplnČní propojení v úseku Brandýs nad Labem – silniþní okruh R1 jako alternativního vedení silnice II/610 Železniþní doprava: - pĜesun navrhovaných staveb (þást VPS D205) železniþní tratČ þ.220 v úseku BystĜice – Votice do souþasného stavu (již probíhá jejich realizace) Vodní doprava: - generel - splavnČní Labe a Vltavy – nutno provČĜit Letecká doprava: - beze zmČn 100
