Směrnice č. 2
Město Ralsko
PRACOVNÍ ŘÁD
okr.
Městského úřadu
Česká Lípa
Výtisk č.:
Strana 1 - 23
Vydání č.: 1
Účinnost od: 1.12.2009
ZPRACOVAL:
PROJEDNAL
PODEPSAL
MÍSTOSTAROSTA
RADA MĚSTA
STAROSTA
Václav Bilický DATUM:
PODPI S:
Ing.Miloš Tita
28.10.2009 DATUM: 30.11.2009 DATUM: 1.12. 2009 Č.USN.
R-2009/ 333 PODPIS:
PRACOVNÍ ŘÁD Pracovní řád blíže rozvádí v souladu s právními předpisy ustanovení zákoníku práce (dále jen ZP) č. 262/2006 Sb. v platném znění a některé další právní předpisy podle podmínek u zaměstnavatele – Městského úřadu Ralsko (dále jen „MěÚ“).
1
Obsah : Kapitola I. Obecné zásady pracovněprávních vztahů str. 3 Kapitola II. Pracovní vztahy 4 Pracovní poměr Změny pracovního poměru Skončení pracovního poměru Výkon jiné výdělečné činnosti Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr Kapitola III. Základní povinnosti zaměstnanců a vedoucích zaměstnanců 7 Povinnosti zaměstnanců a vedoucích zaměstnanců Kapitola IV. Pracovní doba a doba odpočinku 8 Evidence pracovní doby Přestávky v práci Práce přesčas a pracovní pohotovost Kapitola V. Dovolená 10 Kapitola VI. Plat za vykonanou práci 11 Stanovení platu Splatnost platu Srážky z platu Kapitola VII. Překážky v práci 12 Překážky v práci na straně zaměstnance Překážky v práci na straně zaměstnavatele Jiné úkony v obecném zájmu Kapitola VIII.Náhrady výdajů poskytovaných zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce 13 Kapitola IX. Bezpečnost práce a ochrana zdraví při práci 13 Povinnosti vedoucích zaměstnanců Povinnosti zaměstnanců Kapitola X. Péče o zaměstnance 14 Pracovní podmínky zaměstnanců a odborný rozvoj zaměstnanců Zvláštní pracovní podmínky některých zaměstnanců Kapitola XI. Náhrada škody 15 Předcházením škodám Odpovědnost zaměstnance za škodu Odpovědnost MěÚ za škodu Kapitola XII. Stížnosti zaměstnanců, doručování 17 Kapitola XIII. Informování, projednání 18 Kapitola XIV. Závěrečná ustanovení 18 Podpisový arch 19 Příloha č. 1 Důležité osobní překážky v práci, při nichž se poskytuje pracovní volno 20 Příloha č. 2
Jiné úkony v obecném zájmu (§203 ZP)
2
22
Kapitola I. Obecné zásady pracovně právních vztahů 1. Zaměstnavatel zajišťuje rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky a zásady odměňování. Dále zakazuje jakoukoliv diskriminaci z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, sexuální orientace, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, členství nebo činnosti v politických stranách nebo politických kulturních hnutích, odborových organizací nebo organizacích zaměstnavatelů a jiných sdruženích, národnosti, etnického nebo sociálního původu, státního občanství, majetku, rodu, zdravotního stavu, věku, manželského nebo rodinného stavu a povinností k rodině. Nikdo nesmí zneužívat práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů na újmu jiného účastníka pracovněprávního vztahu nebo k ponižování jeho lidské důstojnosti, včetně nežádoucího chování sexuální povahy na pracovišti. Zákaz diskriminace se vztahuje i na dobu před uzavřením pracovní smlouvy. 2. Zaměstnanec má právo na informace a projednání ve věcech souvisejících s činností zaměstnavatele. Jedná se o informace o ekonomické a finanční situaci firmy, vlivu činnosti organizace na životní prostředí, převodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů, právního postavení zaměstnavatele a jeho změnách, vývoje zaměstnanosti, zamýšlených strukturálních změnách a racionalizačních opatřeních, stavu a struktuře zaměstnanců, pracovních podmínek a jejich změn, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 3. Účastníky pracovně právní vztahů, pro které je tento pracovní řád závazný, je Město Ralsko na straně jedné a zaměstnanci, kteří jsou k němu v pracovním poměru, na straně druhé. Na zaměstnance činné v MěÚ na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se pracovní řád vztahuje v přiměřeném rozsahu. 4. K základním právním úkonům v pracovněprávních vztazích, zejména k příjímání zaměstnanců, převádění na jinou práci, k propouštění zaměstnanců a k event. dalším závažným změnám a rozhodnutím v pracovněprávních vztazích, jsou v MěÚ oprávněni starosta a v jeho nepřítomnosti místostarosta. 5. V ostatních méně závažných pracovních úkonech rozhoduje bezprostředně nadřízený vedoucí zaměstnanec, který zpravidla též navrhuje opatření v základních pracovněprávních vztazích nebo se k nim vyjadřuje. Nadřízení vedoucí zaměstnanci, kteří jsou podle Organizačního řádu pověření vedením na jednotlivých stupních řízení, ukládají podřízeným zaměstnancům úkoly, řídí, organizují a kontrolují jejích práci a vyvozují důsledky z porušení pracovních či jiných základních povinností. 6. Všichni vedoucí zaměstnanci jsou povinni provádět právní úkony v pracovních vztazích v souladu s právními předpisy, pracovním řádem, případně s dalšími platnými předpisy (nařízení starosty apod.). 7. Zaměstnanci se v pracovněprávních vztazích obracejí především na svého bezprostředně nadřízeného pracovníka, který je povinen, pokud není oprávněn sám o věci rozhodnout, předložit ji se svým vyjádřením kompetentnímu vedoucímu zaměstnanci
3
Kapitola II. Pracovní vztahy Článek 1. Pracovní poměr 1. Zaměstnancem MěÚ se může stát fyzická osoba, která dosáhla min.18 let věku, je občanem ČR nebo cizím státním občanem s trvalým pobytem v ČR, který ovládá český jazyk, je způsobilý k právním úkonům, bezúhonný, má odpovídající odbornou kvalifikaci a splňuje další požadavky a předpoklady, stanovené příslušnými předpisy požadované pro výkon práci. 2. Funkci spojenou s hmotnou odpovědností může zastávat pouze zaměstnanec starší 18ti let věku, který uzavře s MěÚ dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování. 3. Zaměstnanci jsou přijímáni zásadně k 1. nebo 15. kalendářnímu dni v měsíci. 4. Pracovní poměr vzniká na základě pracovní smlouvy uzavřené mezi MěÚ a zaměstnancem, jmenování a volby (uvolnění členové zastupitelstva). 7. Ostatní zaměstnanci MěÚ jsou přijímáni do pracovního poměru na základě výsledků výběrového řízení. Vznik pracovního poměru a pracovní smlouva 1. Pracovní poměr se zakládá písemnou pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem nejpozději v den nástupu do zaměstnání. 2. Pracovní smlouva se uzavírá za podmínek uvedených v § 34 ZP na dobu neurčitou/určitou s tříměsíční zkušební dobou. 3. Pracovní smlouva musí obsahovat : druh práce, na který je zaměstnanec přijímán místo výkonu práce den nástupu do práce platové zařazení 4. Pracovní smlouvu připravuje úsek finanční (účtárna) ve spolupráci s příslušným vedoucím úseku. Pracovní smlouvy podepisuje starosta nebo jím pověřený pracovník. 5. Zaměstnavatel zařadí zaměstnance podle § 123 dost. 2 zákoníku práce do platové třídy, ve které je podle nařízení vlády, kterým se stanoví katalog prací, zařazena nejnáročnější práce, jejíž výkon zaměstnavatel na zaměstnanci požaduje. 6. Při uzavírání pracovní smlouvy je zaměstnanec povinen předložit finančnímu úseku tyto doklady : osobní dotazník profesní životopis ověřený doklad o nejvyšším dosaženém vzdělání 4
výpis z Rejstříku trestů (ne starší 3 měsíců) osvědčení a prohlášení dle tzv. lustračního zákona (v případech, kdy to vyžaduje zákon) potvrzení o zaměstnání (od předchozího zaměstnavatele) doklad o předchozích příjmech v případě, že zaměstnanec požaduje roční zúčtování daně lékařský posudek ze vstupní prohlídky rozhodnutí o přiznání důchodu u pracujících důchodců rozhodnutí o plné invaliditě, částečné invaliditě nebo zdravotním znevýhodnění u osob se zdravotním postižením popř. další doklady, které zaměstnanec obdrží k vyplnění z důvodu zajištění řádné mzdové agendy 7. Všichni noví zaměstnanci jsou dále povinni vyplnit daňové prohlášení. 8. Nový zaměstnanec se musí podrobit vstupní lékařské prohlídce a tím prokázat, že je zdravotně způsobilý k výkonu práce, na kterou byl přijat. 9. Při nástupu do zaměstnání musí být zaměstnanec seznámen : s pracovním řádem v platném znění s organizačním řádem s předpisy BOZP s Etickým kodexem zaměstnance MěÚ Ralsko 10. Zaměstnavatel je oprávněn vést osobní spis zaměstnance. Osobní spis obsahuje jen písemnosti, které jsou nezbytné pro výkon práce v pracovněprávním vztahu. 11. Zaměstnanec má právo nahlížet do svého osobního spisu, činit si z něho výpisky a pořizovat si stejnopisy dokladů v něm obsažených, a to na náklady zaměstnavatele. Článek 2. Změny pracovního poměru 1. Sjednaný obsah pracovní smlouvy lze měnit jen tehdy, dohodnou-li se MěÚ a zaměstnanec na jeho změně a to dodatkem k pracovní smlouvě, který vyhotovuje finanční úsek. Změny pracovní smlouvy se mohou týkat např. převedení na jinou práci, doby trvání pracovního poměru (např. z doby určité na neurčitou, prodloužení pracovní smlouvy na dobu určitou apod.). Článek 3. Skončení pracovního poměru 1. Pracovní poměr může být rozvázán za podmínek stanovených zákoníkem práce v § 48 a to: dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době. Pracovní poměr sjednaný na dobu určitou končí uplynutím sjednané doby. 2. Výpovědní doba je stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí 2 měsíce. Výpovědní doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce. 3. Zaměstnanec může dát výpověď z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu. Písemnou výpověď podává zpravidla osobním doručením starostovi nebo na finanční úsek nebo do 5
podatelny úřadu, kteří potvrdí příjem podání a datum převzetí. Zaměstnanec může výpověď zaslat i poštou na adresu MěÚ. 4. Dohodu o rozvázání pracovního poměru uzavírají zaměstnavatel a zaměstnanec písemně, jinak je neplatná. V dohodě musí být uvedeny důvody rozvázání pracovního poměru, požaduje-li to zaměstnanec. 5. Dá-li MěÚ zaměstnanci výpověď (§52 ZP), musí důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Při výpovědi musí MěÚ dodržet ustanovení § 53 ZP (zákaz výpovědi dané zaměstnavatelem), s výjimkou případů uvedených v § 54 ZP. 6. Výpověď, která byla doručena druhému účastníku, může být odvolána pouze s jeho souhlasem; odvolání výpovědi i souhlas s jejím odvoláním musí být provedeno písemně. 7. MěÚ i zaměstnanec mohou zrušit pracovní poměr ve zkušební době z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu. Písemné oznámení o zrušení pracovního poměru má být doručeno zpravidla alespoň 3 dny přede dnem, kdy má pracovní poměr skončit. Doba překážek v práci, pro které zaměstnanec nebude konat práci v průběhu zkušební doby, se do této doby nezapočítává; zkušební doba se tak o celou dobu překážek v práci prodlouží. 8. V souvislosti se skončením pracovního poměru je zaměstnanec povinen informovat bezprostředně nadřízeného vedoucího zaměstnance o stavu plnění uložených úkolů, řádně předat úkoly dosud nesplněné, služební písemnosti, vrátit zapůjčené pracovní pomůcky, knihy, popř. další věci převzaté na písemné potvrzení. V případě nevrácení věcí zapůjčených a převzatých na písemné potvrzení se sepíše protokol, podepsaný starostou, který obsahuje i dohodu o úhradě event. způsobené škody. 9. Při skončení pracovního poměru vedoucího zaměstnance, je tento povinen vypracovat předávací protokol, který bude podepsán jím, přejímajícím zaměstnancem a starostou. 10. Vlastní rozvázání pracovního poměru provádí finanční úsek, jemuž je zaměstnanec povinen předložit výstupní list potvrzený ve všech rubrikách. Při skončení pracovního poměru vydáno potvrzení o zaměstnání. Náležitosti potvrzení o zaměstnání stanoví § 313 ZP. 11. Nároky z neplatného rozvázání pracovního poměru jsou uvedeny v § 69 až 72 ZP.
Článek 4. Výkon jiné výdělečné činnosti 1. Zaměstnanci mohou vykonávat jinou výdělečnou činnost jen s písemným souhlasem zaměstnavatele.
6
Článek 5. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr 1. MěÚ může s fyzickou osobou uzavřít dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr za podmínek uvedených v §§ 74 – 76 ZP. 2. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr podepisuje starosta nebo místostarosta.
Kapitola III. Základní povinnosti zaměstnanců 1. Předpokladem řádného plnění všech úkolů a opatření MěÚ je dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, tak i dodržování etického chování vůči občanům a spolupracovníkům. Článek 1. Povinnosti zaměstnanců 1. Povinnosti zaměstnanců: dodržovat tento pracovní řád pracovat řádně podle svých sil, znalostí a schopností, plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy a spolupracovat s ostatními zaměstnanci využívat pracovní dobu a pracovní prostředky k vykonávání svěřených prací, plnit kvalitně a včas pracovní úkoly; nezdržovat se bez povolení na pracovištích MěÚ mimo pracovní dobu, nepoužívat zařízení a prostory MěÚ pro soukromé účely dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané; dodržovat ostatní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit o ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele nepřijímat žádná plnění korupčního charakteru zachovávat mlčenlivost dodržovat zákaz kouření na pracovišti mimo vyhrazená místa pro kouření zapisovat předepsaným způsobem do knih docházky příchod na pracoviště, odchod z pracoviště a odchod v průběhu pracovní doby před opuštěním pracoviště zabezpečit majetek MěÚ ohlašovat neprodleně změny v osobních poměrech i jiné důležité skutečnosti (např. sňatek, narození dítěte, změnu bydliště, změnu zdravotní pojišťovny aj.) dodržovat Etický kodex zaměstnance MěÚ Ralsko Pracovní povinnosti jednotlivých zaměstnanců MěÚ stanoví organizační řád, písemné pracovní náplně, pracovní příkazy a pokyny nadřízených vedoucích zaměstnanců.
7
3. Zastupování a předávání funkce: Zaměstnanec oznámí jméno svého zástupce a dobu zastupování elektronickou poštou starostovi a v kopii místostarostovi. Zastupovaný zaměstnanec je povinen informovat svého zástupce o právech a povinnostech, o stavu plnění úkolů pracovního úseku, a upozornit ho na důležité skutečnosti k zajištění těchto úkolů, přičemž si může vyhradit rozhodnutí o zvlášť důležitých otázkách. Zástupce je po skončení zastupování podat zastupovanému zaměstnanci informaci o zastupování ve stejném rozsahu. Při předávání funkce zaměstnance při ukončení pracovního poměru z důvodu odvolání z funkce je nutné pořídit předávací protokol, který podepisují: Předávající, přejímající a starosta. 4. Porušení povinností vyplývajících k zaměstnancem vykonávané práci:
z právních
předpisů
vztahujících
se
Dojde-li ze strany zaměstnance k porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, jsou řešena podle závažnosti v souladu s ustanovením § 52 písm. g) ZP nebo § 55 písm. b) ZP.
Kapitola IV. Pracovní doba a doba odpočinku Článek 1. 1. Stanovená týdenní pracovní doba MěÚ Ralsko je 40 hodin. V zájmu lepšího využití pracovní doby se na MěÚ uplatňuje pružná pracovní doba jako pružný pracovní týden. Začátek a konec pracovní doby MěÚ Ralsko je stanoven v souladu s § 85 a 85a zákoníku práce – Pružná pracovní doba takto: a) Základní pracovní doba (tj. časový úsek vložený mezi úseky volitelné pracovní doby, v němž je zaměstnanec povinen být přítomen na pracovišti) je stanovena s přihlédnutím k usnesení vlády ČR č. 595 ze dne 25.10.1995 následujícím způsobem : Pondělí (úřední den) od 8,00 hod. - 17,00 hod. Úterý od 8,00 hod. - 14,30 hod. Středa (úřední den) od 8,00 hod. - 17,00 hod. Čtvrtek od 8,00 hod. - 14,30 hod. Pátek (úřední den) od 8,00 hod. - 13,00 hod. V časovém úseku základní pracovní doby, kromě přestávky na jídlo a oddech, je zaměstnanec povinen být na svém pracovišti, není-li vyslán na pracovní cestu. b) Volitelná pracovní doba (časový úsek stanovený MěÚ Ralsko, kdy si úředník sám volí začátek a konec pracovní doby v jednotlivých dnech) je stanovena následujícím způsobem : Pondělí (úřední den)
od 6,00 hod. - 18,00 hod.
Úterý
od 6,00 hod. - 15,30 hod. 8
Středa (úřední den)
od 6,00 hod. - 18,00 hod.
Čtvrtek
od 6,00 hod. - 15,30 hod.
Pátek (úřední den)
od 6,00 hod. - 14,30 hod.
2. Starosta může povolit výjimku z pracovní doby na základě písemné žádosti doporučené příslušným vedoucím zaměstnancem. 3. Zaměstnanec je povinen být na začátku pracovní doby na svém pracovišti a odcházet z něho po skončení pracovní doby. Pracovní dobu musí plně využívat k plnění pracovních úkolů. Zaměstnanec se nesmí v pracovní době bez souhlasu bezprostředně nadřízeného zaměstnance vzdálit ze svého pracoviště a je povinen oznámit bez zbytečného odkladu důvod, proč se nemůže dostavit do zaměstnání. 4. Za zameškanou pracovní dobu (její část) se považuje pozdní příchod, předčasný odchod, překročení stanovené přestávky na jídlo a oddech a každé opuštění pracoviště v pracovní době pokud k němu nedojde v souvislosti s plněním pracovním úkolů. O zameškanou pracovní dobu nejde, je-li zaměstnanec předem dohodnut se svým nadřízeným vedoucím, že zameškanou dobu předem nebo dodatečně napracuje nejpozději do 3 dnů. 5. Za neomluvené zameškání pracovní doby se vyvozují důsledky dle příslušných právních předpisů. Článek 2. Evidence pracovní doby 1. Každý zaměstnanec vede denně bezprostředně po příchodu a bezprostředně před odchodem z pracoviště podrobnou a průkaznou evidenci veškeré pracovní doby, práce přesčas a dalších dob přítomnosti zaměstnance při plnění pracovních úkolů a všech dob nepřítomnosti zaměstnanců ve stanovené pracovní době na pracovišti. Zaměstnanci předávají souhrnný přehled za uplynulý měsíc účtárně. Článek 3. Přestávky v práci 1. Přestávka v práci na jídlo a oddech v rozsahu 30 minut se v souladu s § 88 odst. 4 ZP nezapočítává do pracovní doby. 2. V MěÚ Ralsko je tato přestávka na jídlo a oddech poskytována v době od 12.00 do 12.30 hod.
9
Článek 4. Práce přesčas a pracovní pohotovost 1. Práci přesčas (§ 93 ZP) může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit jen z vážných provozních důvodů. Nařízená práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Zaměstnavatel může požadovat práci přesčas nad uvedený rozsah pouze na základě dohody se zaměstnancem. 2. Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas se nezahrnuje práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno. 3. Pracovní pohotovost (§ 95 ZP) může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat, jen jestliže se o tom se zaměstnancem dohodne. Za pracovní pohotovost se považuje doba, v níž je zaměstnanec připraven k případnému výkonu práce podle pracovní smlouvy, která musí být v případě naléhavé potřeby vykonána nad rámec jeho rozvrhu pracovních směn, přičemž může být jen na jiném místě dohodnutém se zaměstnancem, odlišném od pracoviště zaměstnavatele.
Kapitola V. Dovolená 1. Zaměstnanci vzniká za podmínek stanovených v § 211 – 214 ZP právo na dovolenou. 2. Čerpání dovolené určuje zaměstnavatel podle plánu dovolených. Plán dovolených se sestavuje nejpozději do konce měsíce května příslušného kalendářního roku a při jeho sestavování je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance. Poskytuje-li se zaměstnanci dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit minimálně 2 týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne na jiné délce čerpané dovolené. 3. Zaměstnavatel je povinen určit zaměstnanci čerpání dovolené alespoň 4 týdnů v kalendářním roce (§ 218 ZP), ve kterém mu právo na dovolenou vzniklo. Jestliže zaměstnavateli brání v určení dovolené překážky v práci na straně zaměstnance (např.je uznán dočasně práce neschopným) nebo naléhavé provozní důvody, je povinen určit tuto dovolenou do konce příštího kalendářního roku. Nevyčerpá-li zaměstnanec dovolenou v určeném termínu příštího roku, právo na tuto dovolenou zaniká. 4. Zaměstnanec je povinen před nástupem na dovolenou vyplnit žádanku o dovolenou a předložit ji ke schválení starostovi. 5. Zaměstnanci přísluší za dobu čerpání dovolené náhrada platu ve výši průměrného výdělku (§ 222 ZP). 6. Rozsah a podmínky krácení dovolené jsou uvedeny v § 223 ZP.
10
Kapitola VI. Plat za vykonanou práci Článek 1. Stanovení platu 1. Plat určuje zaměstnavatel zaměstnanci podle § 122 ZP, nařízení vlády vydaného k jeho provedení. Nařízení vlády stanoví zařazení prací do platových tříd v souladu s charakteristikami platových tříd odstupňovanými podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce; kvalifikační předpoklady vzdělání pro výkon prací zařazených do jednotlivých platových tříd; způsob zařazování zaměstnanců do platových tříd; podmínky pro určení započitatelné praxe. 2. Složky platu jsou stanoveny v souladu s § 123 ZP – platové tarify, § 124 ZP– příplatek za vedení, § 126 ZP – příplatek za práci v sobotu a v neděli,§ 127 ZP – plat nebo náhradní volno za práci přesčas, § 129 ZP – zvláštní příplatek, § 131 ZP – osobní příplatek, § 134 ZP odměna, § 135 ZP – plat nebo náhradní volno za práci ve svátek. Článek 2. Splatnost platu 1. Plat je splatný po vykonání práce, a to 1. den v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vznikl zaměstnanci nárok na plat. Dávky nemocenského pojištění se vyplácejí v termínu vyúčtování platu, pokud účtárna obdrží doklad k výplatě dávek (ukončení pracovní neschopnosti nebo tzv. lístek na peníze). 2. Zaměstnavatel vyplatí zaměstnanci před nastoupením dovolené plat splatný během dovolené, připadne-li termín výplaty na období dovolené, pokud se nedohodne jinak. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu platů, poskytne mu přiměřenou zálohu. 3. Plat se vyplácí převodem na účty zaměstnanců. Pokud nemají někteří zaměstnanci ještě zavedený účet, vyplácí se plat v pracovní době v pokladně účtárny MěÚ Ralsko. Pokud výplatní termín připadá na den pracovního klidu, vyplácí se plat v následujícím pracovním dnu. 4. Zaměstnanec je povinen si osobně vyplacený plat přepočítat dříve, než její převzetí potvrdí podpisem. Dodatečné reklamace se neuznávají. 5. Při vyúčtování platu obdrží zaměstnanec výplatní pásku s údaji o jednotlivých složkách platu a provedených srážkách. V případě reklamace se zaměstnanec obrací bez zbytečného odkladu po zjištění nesprávnosti na mzdovou účetní, která mu je povinna předložit doklady, na jejichž základě byl proveden výpočet platu. 6. V případě oprávněné reklamace uvede mzdová účetní záležitost do žádoucího stavu. Naproti tomu požaduje od zaměstnance vrácení neprávem vyplacených částek v případech,
11
kdy zaměstnanec zavinil nesprávné vyplacení těchto částek (např. nesplněním ohlašovací povinnosti při změně osobních údajů apod.). Článek 3. Srážky z platu 1. Srážky z platu (§ 146 ZP) mohou být provedeny jen v případech stanovených zákoníkem práce, zvláštním zákonem nebo na základě dohody o srážkách z platu. 2. Pořadí srážek z platu stanoví § 147 ZP.
Kapitola VII. Překážky v práci Článek 1. Překážky na straně zaměstnance 1. Zaměstnavatel omluví nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu jeho dočasné pracovní neschopnosti podle zvláštního právního předpisu, po dobu karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu, po dobu mateřské nebo rodičovské dovolené, po dobu ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti podle § 115 občanského zákoníku v případech podle § 39 zákona o nemocenském pojištění (č.187/2006) a po dobu péče o dítě mladší než 10 let z důvodu stanovených v § 39 zákona o nemocenském pojištění (č.187/2006). 2. Zaměstnavatel je oprávněn kontrolovat, zda zaměstnanec, který byl uznán dočasně práce neschopným, dodržuje v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti stanovený režim – zdržovat se v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek. 3. V příloze č. 1 Pracovního řádu jsou uvedeny důležité osobní překážky v práci, které stanovila vláda svým nařízením. 4. Povinností zaměstnance je oznámit překážku v práci a délku jejího trvání příslušnému vedoucímu a doložit ji předepsaným způsobem (např. dokladem o návštěvě zdravotnického zařízení). Článek 2. Překážky v práci na straně zaměstnavatele 1. Ustanovení o překážkách v práci na straně zaměstnavatele jsou uvedena v §§ 207-210 ZP.
12
Článek 3. Jiné úkony v obecném zájmu 1. V příloze č. 2 Pracovního řádu jsou uvedeny jiné úkony v obecném zájmu, které jsou stanoveny § 203 ZP.
Kapitola VIII. Náhrady výdajů poskytovaných zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce 1. MěÚ poskytuje zaměstnancům cestovní náhrady ve výši a za podmínek stanovených §§ 173 – 187 ZP. 2. Zaměstnanec je povinen ihned po návratu z pracovní cesty informovat nadřízeného vedoucího o jejím výsledku. Písemnou zprávu spolu s vyúčtováním cestovních náhrad předloží do tří pracovních dnů od skončení pracovní cesty. 3. Poskytnutou zálohu na cestovní náhrady je povinen zaměstnanec řádné vyúčtovat spolu s vyúčtováním cestovního příkazu. Nedošlo-li k úkonu, na který byla záloha poskytnuta, musí být ihned vrácena. Zálohu na další pracovní cestu lze témuž zaměstnanci poskytnout jen po vrácení předchozí zálohy.
Kapitola IX. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Článek 1. 1. MěÚ je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce. MěÚ vytváří bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům. 2. Povinnost MěÚ zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci se vztahuje na všechny fyzické osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích. Článek 2. Povinnosti vedoucích zaměstnanců 1. Za plnění úkolů zaměstnavatele v péči o bezpečnost a ochranu zdraví při práci odpovídají vedoucí zaměstnanci na všech stupních řízení v rozsahu svých funkcí. 2. Povinnosti MěÚ na tomto úseku jsou dány §§ 102 - 103 ZP a dalšími speciálními předpisy vydanými k BOZP.
13
Článek 3. Povinnosti zaměstnanců 1. Zaměstnanec má právo a povinnost podílet se na vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí, a to zejména uplatňováním stanovených a zaměstnavatelem přijatých opatření a svou účastí na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 2. Každý zaměstnanec je povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání. 3. Zaměstnanec je povinen: dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění BOZP, s nimiž byl řádně seznámen, a řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti a informacemi zaměstnavatele účastnit se školení zajišťovaných zaměstnavatelem zaměřených na BOZP včetně ověření svých znalostí podrobit se pracovně lékařským prohlídkám dodržovat při práci stanovené pracovní postupy, používat stanovené pracovní prostředky, dopravní prostředky, osobní ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení a svévolně je neměnit a nevyřazovat z provozu nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci nedostatky a závady na pracovišti, které ohrožují nebo by bezprostředně a závažným způsobem mohly ohrozit bezpečnost nebo zdraví zaměstnanců při práci bezodkladně oznámit svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci svůj pracovní úraz podrobit se na pokyn starosty zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek
Kapitola X. Péče o zaměstnance Článek 1. Pracovní podmínky zaměstnanců a odborný rozvoj zaměstnanců 1. MěÚ vytváří zaměstnancům pracovní podmínky, které umožňují bezpečný výkon práce. 2. Péče o odborný rozvoj zaměstnanců zahrnuje prohlubování jejich kvalifikace (účast na školeních nebo jiných formách přípravy za účelem prohloubení kvalifikace) a zvyšování kvalifikace (studium, vzdělávání nebo jiná forma přípravy k dosažení vyššího stupně vzdělání), jestliže jsou v souladu s potřebou zaměstnavatele.
14
Článek 2. Zvláštní pracovní podmínky některých zaměstnanců Pracovní podmínky zaměstnankyň 1. Zaměstnankyně nesmějí být zaměstnávány pracemi, které jsou pro ně fyzicky nepřiměřené nebo škodí jejich organismu nebo pracemi které ohrožují jejich mateřství. 2. Těhotná zaměstnankyně, zaměstnankyně, která kojí, a zaměstnankyně-matka do konce devátého měsíce po porodu, nesmějí být zaměstnávány pracemi, pro které nejsou podle lékařského posudku zdravotně způsobilé. 3. Těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně a zaměstnanci pečující o děti do věku 8 let, osamělá zaměstnankyně a osamělý zaměstnanec, kteří pečují dítě do věku 15 let, smějí být vysíláni na pracovní cestu mimo obvod obce svého pracoviště nebo bydliště jen se svým souhlasem. 4. Požádá-li zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší než 15 let, těhotná zaměstnankyně nebo zaměstnanec, který prokáže, že převážně sám dlouhodobě soustavně pečuje o převážně nebo úplně bezmocnou fyzickou osobu, o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je zaměstnavatel povinen vyhovět žádosti, nebrání-li tomu vážné provozní důvody. 5. Mateřská a rodičovská dovolená se poskytuje dle ust. §§ 195 – 198 ZP. Pracovní podmínky mladistvých zaměstnanců 1. Pracovní podmínky mladistvých zaměstnanců jsou upraveny ust.§§ 243 – 247 ZP.
Kapitola XI. Náhrada škody Článek 1. Předcházení škodám 1. Vedoucí zaměstnanci jsou v zájmu předcházení škodám povinni zajišťovat svým zaměstnancům takové pracovní podmínky, aby mohli řádně plnit své pracovní úkoly bez ohrožení zdraví a majetku; zjistí-li závady, jsou povinni učinit opatření k jejich odstranění. 2. Zaměstnavatel je z důvodu ochrany majetku oprávněn v nezbytném rozsahu provádět kontrolu věcí, které zaměstnanci k němu vnášejí nebo od něho odnášejí, popřípadě provádět prohlídky zaměstnanců. Při kontrole a prohlídce musí být dodržena ochrana osobnosti podle § 11 občanského zákoníku. Osobní prohlídku provádí pouze fyzická osoba stejného pohlaví. 3. Zaměstnanec je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, majetku ani k bezdůvodnému obohacení. Hrozí-li škoda, je povinen na ni upozornit nadřízeného vedoucího zaměstnance. 15
Článek 2. Odpovědnost zaměstnance za škodu 1. Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. 2. Zaměstnavatel prokazuje zavinění s výjimkou případů uvedených v § 252 a 255 ZP. 3. Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil nadřízeného vedoucího zaměstnance na škodu hrozící MěÚ nebo nezakročil proti hrozící škodě, ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může MěÚ požadovat, aby se podílel na náhradě škody, která byla MěÚ způsobena, a to v rozsahu přiměřeném okolnostem případu, pokud ji není možné nahradit jinak. 4. Zaměstnanec odpovídá za schodek vzniklý na svěřených hodnotách na základě uzavřené Dohody o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování. 5. Zaměstnanec odpovídá za ztrátu nástrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných podobných předmětů, které mu byly svěřeny na písemné potvrzení. 6. Vznik škody je povinen nadřízený vedoucí zaměstnanec, který se o škodě dozvěděl, bez zbytečného odkladu ohlásit starostovi. 7. Zaměstnanec, který je stižen duševní poruchou, odpovídá za škodu jím způsobenou, je-li schopen ovládnout své jednání a posoudit jeho následky. 8. Zaměstnanec, který se uvede vlastní vinou do takového stavu, že není schopen ovládnout své jednání nebo posoudit jeho následky, odpovídá za škodu v tomto stavu způsobenou. 9. Za škodu odpovídá i zaměstnanec, který ji způsobil úmyslným jednáním proti dobrým mravům. 10. Rozsah náhrady škody upravuje § 257 ZP. Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti nebo po zneužití jiných návykových látek. 11. Po projednání a na návrh škodní komise určí starosta výši požadované škody v souladu se ZP. Předseda škodní komise za účasti nadřízeného vedoucího zaměstnance projedná se zaměstnancem povinnost k náhradě škody a její výši. Jestliže zaměstnanec svůj závazek nahradit uzná, uzavře s ním písemnou dohodu způsobu náhrady škody.
16
Článek 3. Odpovědnost MěÚ za škodu 1. MěÚ odpovídá zaměstnanci za škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním a proti dobrým mravům. 2. MěÚ odpovídá zaměstnanci též za škodu, kterou mu způsobili porušením právních povinností v rámci plnění pracovních úkolů zaměstnavatele zaměstnanci jednající jeho jménem. 3. MěÚ neodpovídá zaměstnanci za škodu na dopravním prostředku, kterého použil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním bez jeho souhlasu. Rovněž neodpovídá za škodu, která vznikne na nářadí, zařízeních a předmětech zaměstnance potřebných pro výkon práce, které použil bez jeho souhlasu. 4. MěÚ odpovídá za věcnou škodu, kterou utrpěl zaměstnanec při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí hrozící životu nebo zdraví, jestliže škody nevznikla úmyslným jednáním zaměstnance a zaměstnanec si počínal způsobem přiměřeným. 5. MěÚ odpovídá zaměstnanci za škodu na věcech, které obvykle nosí do práce a které si zaměstnanec odložil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním na místě k tomu určeném nebo obvyklém. Za věci, které zaměstnanec obvykle do práce nenosí a které zaměstnavatel nepřevzal do zvláštní úschovy, odpovídá do částky 10 000,- Kč. 6. Právo na náhradu škody zanikne, jestliže její vznik neohlásí zaměstnanec MěÚ bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dozvěděl. 7. Zabezpečení zaměstnance pro případ újmy na zdraví při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání upravuje zvláštní právní předpis. 8. Zaměstnanci jsou povinni ohlásit každý pracovní úraz svému nadřízenému vedoucímu, který sepíše záznam o úrazu. 9. Dojde-li k pracovnímu úrazu mimo objekt MěÚ nebo v objektu MěÚ mimo pracovní dobu, kdy již nelze záznam sepsat, oznámí zraněný nebo svědek úraz kterémukoli přítomnému pracovníkovi a zajistí důkaz o tom, že k pracovnímu úrazu došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
Kapitola XII. Stížnosti zaměstnanců, doručování 1. Vyskytnou-li se na pracovišti závady nebo cítí-li se zaměstnanec zkrácen na svých právech z pracovněprávních vztahů, může se obrátit na starostu města Ralsko. 2. Doručování důležitých písemností zaměstnanci, týkající se pracovněprávních vztahů upravují §§ 334 a 336 ZP.
17
3. Doručení písemnosti určené MěÚ zaměstnancem upravuje § 337 ZP.
Kapitola XIII. Informování, projednání 1. Zaměstnanci v pracovněprávním vztahu mají právo na informace a projednání. Informování upravuje § 279 ZP a projednání § 280 ZP.
Kapitola XIV. Závěrečná ustanovení 1. Změny a doplňky Pracovního řádu vydává Rada města Ralsko. Jiné interní pokyny nesmějí být v rozporu s tímto Pracovním řádem. 2. Všichni zaměstnanci MěÚ musí být s Pracovním řádem seznámeni. Pracovní řád musí být všem zaměstnancům přístupný. Právní předpisy, citované v tomto Pracovním řádu, pokud nejsou k dispozici přímo na pracovišti, jsou k nahlédnutí na sekretariátu úřadu. Tento pracovní řád nabývá účinnosti dnem 1.12.2009 Jméno a příjmení
Funkce
18
Sezámen dne / podpis
Jméno a příjmení
Funkce
19
Sezámen dne / podpis
Příloha č. 1 Důležité osobní překážky v práci, při nichž se poskytuje pracovní volno Vyšetření nebo ošetření – pracovní volno s náhradou platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance, pokud vyšetření nebylo možné mimo pracovní dobu. Pracovnělékařská prohlídka, vyšetření nebo očkování související s výkonem práce – pracovní volno na nezbytně nutnou dobu se poskytne zaměstnanci, který se podrobil pracovnělékařské prohlídce, vyšetření nebo očkování souvisejícím s výkonem práce v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo rozhodnutím příslušného orgánu veřejného zdraví. Přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků – pracovní volno bez náhrady platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu pro nepředvídané přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků, nemohl-li zaměstnanec dosáhnout včas místa pracoviště jiným přiměřeným způsobem. Znemožnění cesty do zaměstnání – pracovní volno s náhradou platu na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 den se poskytne zaměstnanci těžce zdravotně postiženému pro znemožnění cesty do zaměstnání z povětrnostních důvodů nehromadným dopravním prostředkem, který tento zaměstnanec používá. Svatba – pracovní volno se poskytne na 2 dny na vlastní svatbu, z toho 1 den k účasti na svatebním obřadu; náhrada platu přísluší pouze za 1 den. Pracovní volno s náhradou platu se poskytne rodiči na 1 den k účasti na svatbě dítěte a ve stejném rozsahu se poskytne pracovní volno bez náhrady platu dítěti při svatbě rodiče. Narození dítěte – pracovní volno se poskytne na nezbytně nutnou dobu. S náhradou platu k převozu manželky (družky) do zdravotnického zařízení a zpět. Bez náhrady platu k účasti při porodu manželky (družky). Úmrtí – pracovní volno s náhradou platu se poskytne na : - 2 dny při úmrtí manžela, druha nebo dítěte a na další den k účasti na pohřbu těchto osob, - 1 den k účasti na pohřbu rodiče a sourozence zaměstnance, rodiče a sourozence jeho manžela, jakož i manžela dítěte nebo manžela sourozence zaměstnance a na další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob - nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 den, k účasti na pohřbu prarodiče nebo vnuka zaměstnance nebo prarodiče jeho manžela nebo jiné osoby, která sice nepatří k uvedeným fyzickým osobám, ale žila se zaměstnancem v době úmrtí v domácnosti, a na další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob Doprovod Pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu,
20
nejvýše však na 1 den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu. - s náhradou platu, jde-li o doprovod manžela, druha nebo dítěte, jakož i rodiče a prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela; má-li zaměstnanec nárok na ošetřovné z nemocenského pojištění, nepřísluší mu náhrada platu, - bez náhrady platu, jde-li o ostatní rodinné příslušníky. Pracovní volno k doprovodu zdravotně postiženého dítěte do zařízeních sociálních služeb nebo do školy nebo školského zařízení samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením s internátním provozem a zpět se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků, a to s náhradou platu na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 6 pracovních dnů v kalendářním roce. Pracovní volno k doprovodu dítěte do školského poradenského zařízení ke zjištění speciálních vzdělávacích potřeb dítěte se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu bez náhrady platu. Pohřeb spoluzaměstnance – pracovní volno s náhradou platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu zaměstnancům, kteří se zúčastní pohřbu spoluzaměstnance; tyto zaměstnance určí zaměstnavatel. Přestěhování - pracovní volno bez náhrady platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 2 dny při přestěhování zaměstnance, který má vlastní bytové zařízení; jde-li o přestěhování v zájmu zaměstnavatele, poskytne se pracovní volno s náhradou platu. Vyhledání nového zaměstnání - pracovní volno bez náhrady platu před skončením pracovního poměru se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 půlden v týdnu, po dobu odpovídající výpovědní lhůtě v délce dvou měsíců. Ve stejném rozsahu se poskytne pracovní volno s náhradou platu před skončením pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodu uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů. Pracovní volno je možné se souhlasem zaměstnavatele slučovat.
21
Příloha č. 2 Jiné úkony v obecném zájmu § 203 ZP Pracovní volno přísluší k výkonu funkce člena orgánu odborového organizace podle ZP, rady zaměstnanců a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a činnosti volební komise (§§ 283 až 285 ZP), jakož i k výkonu funkce člena orgánu právnické osoby voleného za zaměstnance podle zvláštního právního předpisu s náhradou platu ve výši průměrného výdělku. Pracovní volno k činnosti dárce při odběru krve a při aferéze; s náhradou platu ve výši průměrného výdělku za dobu cesty k odběru, cesty zpět a zotavení po odběru, pokud tyto skutečnosti zasahují do pracovní doby v rámci 24 hodin od nástupu cesty k odběru. Pokud na cestu k odběru, na odběr a cestu zpět nestačí 24 hodin, poskytuje se pracovní volno s náhradou platu ve výši průměrného výdělku za prokázanou nezbytně nutnou další dobu, pokud zasahuje do pracovní doby. Nedojde-li k odběru, poskytuje se pracovní volno s náhradou platu ve výši průměrného výdělku jen za prokázanou nezbytně nutnou dobu nepřítomnosti v práci. Pracovní volno k činnosti dárce dalších biologických materiálů; přísluší s náhradou platu ve výši průměrného výdělku za dobu cesty k odběru, cesty zpět a zotavení po odběru, pokud tyto skutečnosti zasahují do pracovní doby v rámci 48 hodin od nástupu cesty k odběru. Podle charakteru odběru a zdravotního stavu dárce může lékař určit, že pracovní volno s náhradou platu ve výši průměrného výdělku se zkracuje nebo prodlužuje; při prodloužení však nejvýše po dobu zasahující do pracovní doby v rámci 96 hodin od nástupu cesty k odběru. Nedojde-li k odběru, poskytuje se pracovní volno s náhradou platu ve výši průměrného výdělku jen za prokázanou nezbytně nutnou dobu nepřítomnosti v práci. Pracovní volno přísluší k činnosti členů volebních komisí při volbách do Parlamentu ČR, Evropského parlamentu a zastupitelstev územních samosprávných celků v nezbytně nutného rozsahu. Pracovní volno k činnosti zaměstnance při přednášce nebo výuce včetně zkušební činnosti; přísluší v rozsahu nejvýše 12 pracovních dnů v kalendářním roce, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele. Pracovní volno k činnosti člena Horské služby a fyzické osoby, která ne její výzvu a podle jejich pokynů osobně pomáhá při záchranné akci v terénu; přísluší v nezbytně nutném rozsahu. Pracovní volno k činnosti vedoucích táborů pro děti a mládež, jejich zástupců pro věci hospodářské a zdravotní, oddílových vedoucích, vychovatelů, instruktorů, popřípadě středních zdravotnických pracovníků v táborech pro děti a mládež, přísluší v rozsahu nejvýše však 3 týdny v kalendářním roce, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele, a za podmínky, že zaměstnanec nejméně po dobu 1 roku před uvolněním pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo mládeží. Podmínka soustavné a bezplatné práce se nevyžaduje, jde-li jo tábory pro zdravotně postižené děti a mládež.
22
Pracovní volno k činnosti zprostředkovatele a rozhodce při kolektivním vyjednávání; přísluší v nezbytně nutném rozsahu. Pracovní volno k činnosti dobrovolného sčítacího orgánu při sčítání lidu, domů a bytů včetně doplňujících výběrových šetření obyvatelstva; přísluší v nezbytně nutném rozsahu, nejvýše 10 pracovních dnů v kalendářním roce, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele. Pracovní volno k činnosti zdravotníka Červeného kříže při výkonu zdravotnických služeb při sportovní nebo společenské akci; přísluší v nezbytně nutném rozsahu, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody. Pracovní volno k činnosti při organizované zájmové tělovýchovy, sportovní nebo kulturní akci a nezbytné přípravě na ni; přísluší v nezbytně nutném rozsahu, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele.
23
