31. setkání AUČCJ

31. setkání AUČCJ 4. 12. 2010 Zapsala: Kateřina Vlasáková Kontrolou potvrdila: Marie Poláčková

1. Valná hromada 1.1 Předsedkyně M. Poláčková přivítala všechny přítomné a poukázala na nízkou účast na Valné hromadě. Z. Ostmeyerová upozornila, že je morální povinností členů AUČCJ Valné hromady se účastnit. M. Poláčková informovala, že M. Maděrová rezignovala na svou funkci ve Výboru ze zdravotních důvodů, proto byly vypsány doplňující volby do Výboru AUČCJ. Vzhledem k malému počtu nebyla Valná hromada usnášení schopna a hlasování se odložilo o hodinu. 1.2 AUČCJ uvažuje v návaznosti na projekt SOZE Sociokulturní integrace cizinců o vytvoření internetové poradny na svých webových stránkách. Bylo proto vypsáno výběrové řízení na konzultanta internetové poradny, přihlášky je možné posílat do 10. prosince na [email protected]. Požadavky na zájemce jsou následující: ukončené vysokoškolské vzdělání bohemistického zaměření, odpovídající praxe v oboru a zaslání životopisu. S konzultantem internetové poradny bude uzavřena dohoda o provedení práce. 1.3 M. Poláčková přednesla návrh na zvýšení poplatku za setkání pro nečleny. Poukázala na skutečnost, že v roce 2010 se setkání zúčastnilo 30 nečlenů a jsou oproti členům, kteří hradí roční poplatek ve výši 300 Kč, do jisté míry zvýhodněni. K. Vlasáková upozornila, že návrh na zvýšení poplatku za setkání pro nečleny vzešel přímo z anketek. J. Zemek navrhl výši nového příspěvku 65 Kč, H. Diringerová 100 Kč. 1.4 Ukázalo se, že přes anketu si někteří členové vyřizují osobní záležitosti. Je třeba zvážit, zda je potřeba všem členům AUČCJ anketu rozesílat. Někteří kolegové odmítají vystoupit s příspěvkem právě z obavy z negativních reakcí. M. Poláčková navrhuje nerušit anketu, ale zasílat ji jako zpětnou vazbu pouze přednášejícím. 1.5 Předběžný program na rok 2011 byl stanoven takto: konkurence spisovné a nespisovné češtiny, vzdělávání učitelů češtiny, práce s chybou, lingvistická pragmatika ve výuce češtiny pro cizince, mládež-cizinci, genderová lingvistika, task-based learning, postmethod era. Přítomní byly vyzváni, aby své další návrhy na témata setkání či na přednášející napsali do anketky. 1.6 Do doplňujících voleb do Výboru AUČCJ byli navrženi dva kandidáti, a to Mgr. J. Zemek a PhDr. P. Pečený. Oba nominovaní se krátce představili. Volební komise ve složení H. Diringerová (předsedkyně volební komise), P. Pytlík a L. Součková byla jednomyslně schválena. Vzhledem k tomu, že v tuto dobu bylo přítomno pouze 33 členů AUČCJ z 215 současných platících členů, nebyla Valná hromada usnášení schopna a hlasování bylo o hodinu odloženo.

2. Aktuality Z prezentací v Aktualitách se omluvila D. Macháčková a S. Škodová nepřijela. Jako první pracovní skupina vznikla skupina, kterou vede D. Hradilová. Tato skupina se zabývá sjednocením lingvistické teorie v češtině jako cizím jazyce. Členky pracovní skupiny, tj. B. Bednaříková, H. Confortiová, M. Hádková, L. Koláčková, S. Škodová J. Svobodová a J. Jaskmanická. Kvůli nepříznivému počasí se nemohly členky sejít tak, jak plánovaly, první setkání pracovní skupiny proběhne později. Asociace učitelů češtiny jako cizího jazyka │ Hloubětínská 26 │ 198 00 Praha 9 │ [email protected] │ www.auccj.cz

1

Další pracovní skupina by se měla věnovat vytvoření metodického blogu. D. Macháčková hledá tým, který by připravil portál, na němž by se soustředily materiály z různých zdrojů. Podrobné informace byly členům AUČCJ rozeslány již před setkáním a zájemci o spolupráci se mohou obrátit přímo na D. Macháčkovou e-mailem na [email protected], přičemž v kopii e-mail pošlou na [email protected]. J. Slavíková představila webové stránky http://www.czech-in-prague.cz, pro přístup na www.czech-in-prague.cz/load je nutná registrace. Jedná se o osobní stránky, tedy spojení informací o autorce s informacemi o češtině pro cizince. V části Learn Czech je možné najít autorčiny materiály, např. vtipy, osobnosti. V části Testy jsou k dispozici testy, do této části může testy vkládat pouze administrátor. Testy k vložení je možné zaslat J. Slavíkové. Studentům se neukazují správné odpovědi, pouze dosažené skóre. V části Audio je možné najít odkazy, např. na Rádio Praha. V části Resources jsou k dispozici odkazy a pracovní listy. Pokud se učitelé zaregistrují, mohou sem vkládat materiály sami. Zájemci o spolupráci mohou autorku kontaktovat na [email protected] a v kopii e-mail vždy pošlou na [email protected]. M. Žebrakovská má zájem založit pracovní skupinu, která by se zabývala vytvořením diagnostických testů pro děti-cizince a dále metodickým vedením, jak děti učit jednotlivé řečové dovednosti. M. Poláčková navrhla, aby tato skupina nejprve zmapovala, co se již v tomto oboru zpracovalo. Zájemci mohou kontaktovat přímo M. Žebrakovskou na [email protected], v kopii e-mail pošlou též na [email protected]. S. Škodová zaslala odkaz na webové stránky s tematikou češtiny pro cizince http://www.c2j.cz/www.c2j.cz. K. Vlasáková informovala o 39. setkání ALTE, které spolupořádal ÚJOP UK a které se konalo ve dnech 10. a 11. listopadu 2011 v Praze, a o 39. konferenčním dni ALTE, který následoval 12. 11. 2010 a byl volně přístupný veřejnosti. Tématem setkání a konference byl princip spravedlivosti a zajištění kvality v testování jazyků. Další setkání se uskuteční v rámci 4. mezinárodní konference ALTE ve dnech 7. – 9. 7. 2011 v Krakově a bude se zabývat vlivem jazykových rámců na hodnocení, učení se a vyučování. Registrace byla již otevřena na http://www.alte.org/2011, příspěvky je možné přihlásit do 31. ledna 2011. Jednacími jazyky jsou angličtina, němčina, francouzština, italština a polština.

Valná hromada Valná hromada jednomyslně schválila zvýšení příspěvku za setkání pro nečleny na 100 Kč. Bylo odhlasováno, že anketa bude rozesílána pouze přednášejícím. H. Diringerová informovala o výsledku doplňovacích voleb do Výboru. Většinou hlasů byl zvolen P. Pečený.

3. Ludmila Koláčková: Hlediska, podle nichž si učitelé vybírají učebnice češtiny pro cizince optimální učebnice neexistuje Učebnice v jazykové přípravě: ESL – Harmer, 2008 (kritéria pro výběr učebnice, fáze a hlediska výběru); Ur, 1999 (výhody a nevýhody používání učebnice, příprava a hodnocení vlastních výukových materiálů) ; výhodou některých učebnic je tzv. teacher’s book ČJ po cizince – Hádková, 2008 (evaluace učebních materiálů); Hrdlička, 2009 (prezentace gramatiky v učebnicích, seznam 16 základních učebnic češtiny pro cizince)

Asociace učitelů češtiny jako cizího jazyka │ Hloubětínská 26 │ 198 00 Praha 9 │ [email protected] │ www.auccj.cz

2

kritéria výběru učebnice: 1. přiměřená potřebám, zájmům a schopnostem studentů, 2. vyhovující vyučujícím, 3. splňující požadavky školního kurikula čtyři fáze výběru: 1. analýza (analysis), 2. pilotování (piloting), 3. konzultace (consultation), 4. shromáždění názorů (gathering opinions) – např. i výuka zdarma tam, kde učebnici používají (piloting) výzkumná sonda – rozeslání dotazníku v Jihomoravském kraji, květen a červen 2010, 30 jazykových škol a 7 vysokoškolských pracovišť dotazník – kterou učebnici tyto školy a pracoviště používají, jak je to s doplňkovými materiály co hraje roli: cena, dostupnost, přitažlivá témata, atraktivní design, procvičuje rovnoměrně všechny dovednosti, její součástí je zvuková nahrávka/cvičný sešit/manuál + další důvody nejpoužívanější jsou učebnice L. Holé (38 %), učitelé nerozlišují jednotlivé tituly; jako druhá nejpoužívanější učebnice se umístila Communicative Czech, na třetím místě skončila Čeština pro život Proč učebnice L Holé? – učitelé uváděli design, témata, procvičování všech dovedností, dostupnost, zastoupení dovedností. Communicative Czech – procvičování dovedností a nahrávka, workbook, ale témata rychle zastarávají; Čeština pro život – výběr aktuálních témat 80 % dotazovaných uvádí, že na trhu jsou učebnice, které ale nemohou používat – zejména uč. L. Holé, důvodem je často cena Jaké materiály používají vyučující mimo učebnice? 75 % respondentů uvedlo, že používá doplňkové materiály, z toho 24 % kopie, 24 % vlastní materiály, 11 % internet, 11 % hudební nahrávky, 11 % filmové nahrávky, 11 % beletrie, 4 % vlastní skripta, 4 % autentické materiály Diskuse: L. Koláčková si nakonec pro výuku vybrala učebnici Communicative Czech, protože přicházející studenti mají základy angličtiny. Dalšími důvody byly cenové hledisko a skutečnost, že učebnice je doplněna pracovním sešitem. M. Poláčková poukázala na problém, že učební materiály na sebe nenavazují, např. při přechodu z New Czech Step by Step na Česky krok za krokem musí studenti překonat jistou propast. Dále upozornila, že D. Macháčková chce připravit učebnici pro rusky mluvící studenty, nyní se hledá grant, aby se učebnice mohla zpracovat a vydat.

4. Tereza Vacínová: Význam didaktiky pro učitele a lektory cizího jazyka didaskein = učit, vyučovat, poučovat, jasně vykládat, dokazovat didaktika = teorie vzdělávání a vyučování, vliv historicko-společenských okolností cíl vzdělávací formy fáze

vzdělávací subjekt zásady výuky

vliv na výše uvedené komponenty: podmínky nejen historické, ale i podmínky učebny


3

vyučování má být plastické, názorné, smysluplné, rozmanité, ale má se vyhýbat mnohosti (M. F. Quintilianus) – na myšlenky Quintiliana navázal J. A. Komenský a rozšířil je zejména v díle Analytická didaktika

5. Josef Zemek: Výuka dospělých studentů individuální výuka (kurz 1 : 1) X skupina skupinová výuka – výhody i nevýhody, např. organizační stabilita, podmínky jazykové školy, vzájemná komunikace, občas někdo chybí, jazyková škola neruší výuky, různé uspořádání (sestavení skupiny) atd. je dobré vědět, ke kterému typu patří náš student – lze zjistit při jazykovém auditu či diagnostice, je možné využít i ve skupinové výuce údajně lze každý materiál adaptovat pro individuální výuku jak skupina funguje – Maslowova pyramida potřeb (skupinový tlak, motivace a stimulace), lektor je do určité míry součást skupiny a vztahuje se na něj skupinová dynamika výkon je závislý na míře stimulu skupinová dynamika – proč pracovat ve skupinách? → soustředí se ne jen na procvičování jazyka, ale i na komunikaci; pracují po celou dobu atd. Lektor ale musí mít naplánované cíle a praktické výstupy.

6. Marie Hádková: Učící (se) a čeština lektor na jedné straně a klient na straně druhé prekoncept = představa o tom, jak něco bude probíhat, jak to bude fungovat, co se bude dít atd.; prekoncepty se mohou vyvíjet, měnit a vzájemně ovlivňovat miskoncept = špatná, mylná představa (tzn. v praxi se ukáže, že představa byla mylná) prekoncept a kognitivní věda (srov. Schwarzová, M.: Úvod do kognitivní lingvistiky. Praha 2009.) Podle I. Lutterera musí být učitel jak školeným bohemistou, tak znalcem cizích jazyků, dále se považuje za samozřejmé, že se učitel alespoň teoreticky seznámil s typem a mluvnickou stavbou jazyka svých posluchačů – role prekonceptu. Laura Janda vytvořila soupis pádů, pro rodilého mluvčího příliš podrobný, ale vhodný pro studenty s izolační mateřštinou. nízkoprahové kurzy – odhlížejí od toho, s čím student vstupuje do hry, jde o cíl X koncepce diferencované výuky (horizontální vs. vertikální prezentace pádů, upozorňování na pádový synkretismus, homonymie koncovek, obecná čeština – psaná vs. mluvená podoba jazyka, typy cvičení reflektující odlišnosti – nejen tvarová rozmanitost, ale i slovosled, „signály“ slovníkových tvarů, „zpětný chod“) homogenní skupiny např. na lektorátech X heterogenní skupiny spíše v ČR obě koncepce se těší určité užitečnosti jednotná koncepce spíše souvisí s výukou bohemistů tendence přenášet stereotypy z výuky českých dětí do výuky cizinců – miskoncepce, nefungující analogie


4

7. Vít Vořechovský: bloCZECH – Čeština mimo učebnu aneb Nesnažme se z každého řidiče dělat automechanika! Jazyková škola Jeden jazyk nestačí s.r.o. www.bloczech.cz – začátkem roku 2011 zde bude k dispozici sekce adaptovaná četba, a to na úrovni A1 – B2, knihy budou zřejmě v elektronické podobě, textům předcházejí aktivity před čtením i po něm adaptované zprávy z tn.cz každé pondělí se dávají na web nové aktivity, jsou dostupné zdarma – pracovní list a poznámky pro učitele v současné době se pracuje na učebnici, která bude odpovídat A1 podle SERR Diskuse: J. Jaskmanická: Tvoří J. Zemek opravdu zásady pro skupinu, ve které učí? Pokud ano, zohledňuje, odkud studenti pocházejí? J. Zemek: Dosud tuto myšlenku uskutečnil pouze na střední škole u rodilých mluvčích. Pracuje s tzv. etickým kodexem třídy. J. Jaskmanická namítla, že u kurzů na nižší úrovni, např. A1, je to komplikované. J. Zemek by v tomto případě uvažoval o přeložení kodexu do zprostředkujícího jazyka. P. Pytlík: Co se myslí miskonceptem zjednodušování např. v deklinaci? M. Hádková: U dospělých nemůžeme mít představu studentů, kteří nedojdou dále než např. na A2. Např. v učebnici Chcete mluvit česky se už v 1. lekci objevují shodné koncovky, aniž by toto bylo vysvětleno, student může nabýt pocitu, že „je to jedno“. Podle Hádkové vede ke zjednodušení princip algoritmu, např. maskulinum zakončené na tvrdou souhlásku apod. Navíc od rodilých mluvčích může cizinec slyšet např. „malý pivo“. J. Ryndová: Jaký je názor na vertikální prezentaci pádů? J. Ryndová s ní v určitých případech udělala dobrou zkušenost, a to s Němci a se Slovany. M. Hádková: Tento princip dobře funguje u Slovanů, precizních Němců a možná poněkud překvapivě u Japonců (viz učebnice ze 70. let). Horizontální koncepce se v poslední době objevuje i u učebnic pro Slovany. J. Krejza doporučuje používat Google translate, přínosem pro studenta může být slovní zásoba. V. Vořechovský poznamenal, že se v příspěvku vyjadřoval v tomto smyslu pouze o slovní zásobě, nikoliv o gramatice. D. Haladová se obává, že by užívání překladače na Googlu mohlo napáchat více škody než užitku. M. Hádková se domnívá, že na B2 se již může číst současná literatura. V. Vořechovský uvítá připomínky na e-mailu [email protected].

7. Hana Ždímalová: Workshop: Integrace mluvení a poslechu u dospělého žáka na úrovni A1–A2


5

31. setkání AUČCJ

Recommend Documents