Občasník 70. oddílu Zálesák
č.30
zalesak.unas.cz
2006
Zálesácké Vánoce 2005
9. – 12. dne měsíce dlouhých nocí, zapsali společným úsilím Fífa, Míla a Míša Pátek V pátek jsme se sešli na Hl. vlakovém nádraží, kde na nás čekali: Pejťa, Koště a Pepík. Šli jsme na nástupiště, kde přijížděl vlak, který jel do Sušice. Vyšli jsme po schůdkách do vlaku a tam jsme se usadili. Čekali jsme asi deset minut. Darzí s Pepíkem se rozhodli, že se půjdou podívat, proč nejedeme. Přišli a řekli, že musíme vystoupit, protože vlak má poruchu (já si však myslím, že v tom bylo něco jiného !!!). Čekali jsme hodinu, než přijel další vlak. Šli jsme si sednout dovnitř, kde jsme hráli hru, která se jmenovala šlapaná. Konečně jsme se dočkali. Nastoupili jsme a jeli. Cestou jsme hráli hru banditi. Po příjezdu na místo určení a následném ubytování nás Koště alias Brumbál a Pejťa alias profesorka McGonagalová seznámili s programem letošních Zálesáckých vánoc. A tak začal první den našeho posledního letošního setkání. A teď trochu jiný podhled na páteční den ... To takhle jsme se v pátek 9.12.2005 „úplnou náhodou“sešli v 15.50 na Plzeňském nádraží, abychom vyrazili na další Zálesácké vánoce tentokrát v Sušici. Jeli jsme ve složení (Koště, Pejťa, Pepík, Darzí, Pája, Walda, Aneta, Petr, Míla, Adam, Míša, Fífa, Kája, Jindra, Pišta a Milan, který jel ale autem už do Sušice). Tak jsme šli na vlak , ale když jsme nastoupili a čekali, tak jsme zjistili, že ten vlak měl poruchu nebo co (inu v tom spěchu jsme nastoupili do úplně jiného vlaku), tak jsme museli čekat v čekárně, kde jsme si zahráli šlapanou. Po chvíli si nás všimla nějaká stařenka, která asi chtěla hrát v dalším díle Matrixu, protože dělala nějaké kung-fu. Okolo páté jsme tedy nastoupili do vlaku a odjeli. Ve vlaku jsme museli vymyslet nějaký název pro kolej v Bradavicích, tak jsme vymysleli DRACOMOR a BLESKOSVOD. Okolo šestý jsme vystoupili v Horažďovicích, kde jsme čekali na jiný vlak, který jel za půl hodiny, tak jsme museli nakreslit, jak by mělo vypadat Ďáblovo osidlo. Pak nás odvez vlak do Sušice, kde jsme našli Milana (nebo on nás) a poradil nám, že máme jít na autobus, který by nás přiblížil k centru, kde byla naše ubytovna, tak jsme vystoupili a bloudili jsme, protože byla tma. Poté jsme šli do kopce a viděli jsme takovou ,,roztomilou´´ cestu, která vedla na hřbitov, kde Petr zavolal domů, kde je. Tak jsme prošli brankou a zase do kopce. Zjistili jsme, že jdeme špatně, páč to byla slepá cesta, tak jsme šli dolů a tam jsme viděli nemocnici, o které Pejťa tvrdila, že odtamtud ví kudy se do té klubovny jde. Nemýlila se. Tak jsme se ubytovali, všichni jsme spali v jedné místnosti, takže si každý udělal svoje teritorium. Všichni jsme se najedli a čekali, co bude dál, tak Míla, Petr a Adam začali hrát karty Magic:the gathering. Mezitím přišel Koště alias.Ředitel Brumbál a Pejťa alias Prof. MCGonagalová a začalo rozřazení do kolejí BLESKOSVOD (Pája, Adam, Aneta, Míša, Pišta) a DRACOMOR (Walda, Míla, Petr, Fífa, Kája, Jindra) a vybrání primusů, Pája a Walda. Hned tu byl první úkol, otevřít dveře, které nás měly dovést ke kameni mudrců. První otevření byl úkol dostat Koštěho na záda (byl ozbrojen dýkou, kterou nás mohl zabít (jen jako)). Tak šla první kolej, tedy Bleskosvod. Po velice efektním útoku se jim podařilo Koštěho dostat na záda. Druhé koleji se ho podařilo dostat na záda o něco dřív (asi). Druhé dveře vedly k nějaké slizké tekutině a tu jsme museli přejít na nejmenší počet kroků. Tentokrát to Dracomor zkazil, když chtěli 2
své členy přehazovat. V Bleskosvodu si dali dva nejsilnější na záda Rysy a přeběhli to. Třetí dveře vedli k nějakému věštci a museli jsme přelouskat hádanku, byla to sirka, a čtvrté dveře vedly ke kameni mudrců. A šlo se spát.
Sobota Po budíčku v 8.00 (asi) jsme si museli vyčistit zuby a jít na rozcvičku. Běželo se do nedalekého parčíku. V zatáčce se poved Mílovi hezký a bolestivý pád. Po rozcvičce jsme měli chvíli čas na snídani a šli jsme na čundr. Šli jsme do okolí Sušice. Po nějaké chvíli jsme šli zase okolo toho hřbitova, ale tentokrát jsme šli do kopce. Na obzoru jsme měli výhled na obrovský kalich, kam jsme museli vyběhnout. První tam vyběhl BLESKOSVOD. Nahoře na nás čekal už Chloupek (jen jako) a museli jsme mu zazpívat. Tak jsme šli dál. Tam jsme měli padací dveře, kde jsme museli přenést prefekty po nějaké trase asi 7 metrů. To taky vyhrál BLESKOSVOD. Asi po hodině jsme měli další úkol. Museli jsme se co nejvíc namačkat na jeden pařez, ale to se nám jako oboum kolejím nepovedlo, takže po tom, co se nás tam dostalo hodně, tak jsme spadli. Pak po dalším asi kilometru jsme mohli podstoupit pád důvěry. To už se ale blížil oběd, tak jsme šli zpět. K obědu byla nějaká omáčka s chlebem. Pak následovala asi hoďka odpočinku. Pak přijel Lochness a šli jsme na zdejší zámek (nebo co to bylo) a nasbírat nějaké větvičky na hezkou Image jídelny, kde jsme měli potom jíst. Následoval další úkol, museli jsme vzít Koštěti velký klíč, tak za nim vyběhl Adam a Míla. Míla mu chtěl vzít ten klíč, když byl Koště otočený k němu zády, ale jakmile byl Míla pár centimetrů od klíče, tak se Koště otočil a udělali berani, berani, duc, docela to bolelo. Tak jsme šli zpět. V klubovně jsme pak začali připravovat jídelnu. Ještě před večeří byl výlov jablek z lavoru. A pak byla večeře, při níž si Jindra odskočil pro MEDVÍDKA, a Pišta taky pro něco (asi se šel projít). Potom bylo vyhodnocení docházky, rozdávání lístků atd. Pája a Walda pro nás připravili nějaké soutěže jako přenášení tenisáku na rampičce s tím, že ses nemohl hnout, právě proto se soutěžilo ve dvojicích. Míla měl další pád. Pak se šlo do parku zpívat koledy. Po 15 minutách jsme se vrátili zpět. A pak to začalo. Bylo rozdávání dárků. Po asi 30 minutách rozdávání bylo pouštění lodiček a nějaké ty vánoční tradice. Poté další úkol bylo napít se z nějaké nádoby, která měla obsahovat protijed (jen jako). BLESKOSVOD si vzal ten správný a pokračoval dál, ale DRACOMOR si vzal ten jed a končil. A pak se šlo spát.
Neděle V neděli ráno jsme se probudili asi kolem osmé hodiny ranní. Kromě někoho – například Zdenda, který už byl vzhůru asi od půl sedmé a svítil tam svojí minibaterkou, což nás všechny rozčilovalo. Ráno, když jsme se probudili, jsme si všichni oddychli, protože nebyla rozcvička. K snídani jsme si dali, co kdo měl, a pak jsme si zabalili věci. Milan nás všechny svolal do velké místnosti a tam nám profesorka McGonagalová (Pejťa) a profesor Brumbál (Koště) řekli, že po místnosti jsou rozmístěné lístečky. Strašně dlouho nám trvalo najít kámen mudrců. Až ho potom našel Adam na WC (byl to vůbec kámen?). Po rozdání medailí vítězům a poraženým jsme se 3
vrhli po hlavě do úklidu klubovny. Já s Anetou jsme luxovali spací místnost a na závěr Aneta požádala o tanec vysavač, se kterým tančila valčík. Po instantním obědě jsme došli s plnýma břichama na hřiště, kde jsme si připravovali scénku. Skupina Bleskosvod předváděla scénku o tom, jak jdou pohádkové postavy na bál (mejdan). Druhá skupina předváděla rozdávání vánočních dárků. Další na programu byla košíková, což pro nás malé děti byla spíš mučená. Po tomto programu jsme odešli na autobus. Místní kachny pod mostem dojedly naše poslední zásoby. Ze Sušice jsme jeli do Horažďovic a odtud směr Plzeň Hlavní nádraží. A tak jsme zakončili poslední výpravu v roce 2005. A teď pro změnu trochu jiný podhled na nedělní den ... Budíček =8.00. Rozcvička zase byla, ale tentokrát Koště, Míla a Pepík se od ostatních vytratili a šli cvičit zase do toho parku, ale ostatní šli někam jinam. Po příchodu bylo čištění chrupu. Poté vymyslel Koště jednu hru, všichni, kdo chtěli hrát, si sedli dokola a doprostřed se dala MÍSA s pudingem a všichni házeli dokola kostkou ODS a ten kdo hodil šestku, tak si vzal jedno speciální triko a čepici a mohl to jíst, ale hned potom zase další házeli, takže se ten, kdo zrovna chtěl jíst, moc nenajedl. Skončilo to potom, co Pišta vracel to, co jedl zpět do misky, takže to sněd celý, protože to už nikdo nechtěl jíst. Poté byl DRACOMOR znovu oživen, ale musel vypít vodu na okurky nebo co to bylo. A pak začalo hledání kamene mudrců. Po nějaké době ho našel ADAM a zajistil tak BLESKOSVODU výhru. Hned potom bylo vyhodnocení celé akce a pak začalo uklízení věcí, místností a příprava na odchod. Před třetí se vyrazilo a asi hodinu jsme byli na zdejším hřišti a hráli nějakou scénu nebo fotbal a basket. Potom jsme vyrazili na cestu asi tak 100 metrů a byli jsme na mostě, kde jsme krmili kachny. A pak jsme ušli pár metrů na autobus, který nás odvezl na nádraží, kde jsme nastoupili na vlak a odjeli do Horažďovic na nádraží, kde jsme čekali 30 minut na rychlík do Plzně. Po necelé hodině jsme dorazili domů. Tentokrát ty vánoce rychle utekly jak voda a byla to opravdu velká škoda. Bodování Zálesáckých vánoc: Adam 59 bodů, Aneta 54, Kája 53, Míša 48, Petr 47, Pišta 45, Míla 43, Jindra 42, Fífa 29, ostatní (ti různí Waldové, Pájové a tak) tak nějak nebodovaní
Cesta na Vrchol
7. dne měsíce sněhu, zapsal Milan V sobotu 7. ledna se hrstka statečných (ve skutečnosti 16 výletníků) vydalo na třetí ročník open akce „pro členy oddílu, jejich rodiče a kamarády“, akce končící dobytím vrcholu velehory Žďár. Z rodičů nedorazil opět nikdo, ale poměr členové oddílu – další členové střediska – ostatní kamarádi byl 7 – 3 – 6, takže je vidět, že to není až takový soukromák (dokonce Plamen vedle manželky přivlekl na zádech i ani ne dvouletou dceru). Jména těch, kdo zvedli své líné kosti, najdete na vrcholové fotografii (pokud ji tedy Pepík zařadil). Po předloňském zasněženu a modré obloze (no dobře, tu a tam střídané vánicí) a loňském suchu, modru a teplu letos nás čekal sníh a nízká oblačnost, která milosrdně zakrývala nebezpečné srázy a další kritická místa našeho pobytu ve velehorách. V devět ráno jsme se sešli na plzeňském nádraží a to i ti, kterým to výpadek elektriky pro trolejbusy chtěl rozmluvit. V Holoubkově jsme se plni elánu vyhrnuli z vlaku a vyrazili směr sjezdovka v kopci Trhoň. Už tam někdo byl. Jeden lyžař a asi tři snowborďáci. Kupodivu sice stejně jako my šlapali směrem hore svahem, ale potom zase jezdili dolů. To my vyrazili dál směrem na vesničku 4
Hůrky (v podstatě slézt dolů ty metry které jsme předtím vylezli). I letos se nám ji jako loni naštěstí podařilo obejít a za chvíli před námi opět stál výstup. Celkem v poklidu jsme se dostali až do podvrcholové oblasti. V místě, kde by běžní turisté hledali rozcestník tvrdící, že k vrcholu kopce zbývá 1,5 km, jsme my, dobyvatelé této náročné šestitisícovky (podle údajů z družice přesně 6290 …. decimetrů), zahlédli ledovcová pole a pamětlivi toho, že bezpečnost především, navázali jsme se na lano, abychom se jistili (zlí jazykové by mohli tvrdit, že před útěkem některých jedinců). Pouze Plamena a Myš jsme kvůli malé Hanče nechali mimo lano (tím se nám až do Svojkovic ztratili z dohledu). Do čela vrcholového družstva jsme postavili („demokratickou“ Milanovo volbou) zkušeného horského vůdce Hejkala. To jsme si dali. Už jste někdy navázáni na špagát prolézali pod nízko položeným kmenem? Nebo prolézali vidlicí cca metr nad zemí? Zlatý horský vůdce Méďa loni. No ale přežili jsme to všichni a dokonce i oblečení se pouze upatlalo. Ve 13.43 bylo po všem. Stáli jsme na Vrcholu, výš už nebylo kam. Teda ještě to šlo vylézt na stromy, ale to se nějak nikomu nechtělo. Pojedli jsme, rozdali upomínkové kartičky, někdo PéeFka, spáchali zápis do vrcholové knihy (asi od yettiho, kdo jiný by tam taky lezl) a vrcholové foto a dali se na sestup. Tato část výpravy byla nakonec sice kratší (což se vědělo, z Holoubkova na Vrchol je to podle směrovek 10,5 km, zatímco z Vrcholu dolů do Svojkovic jen 2,5 km), ale náročnější. Prudší sestup, někdy hladký, někdy kamenitý, ale téměř všude zledovatělý. Někteří šli radši mimo cestu ve sněhu (třeba Pejťa, Milan, …), jiní byli tvrdší a zůstali (třeba neustále si na zemi ustýlající Přeslička; Plamen pak vyprávěl, že kdykoliv to jemu uklouzlo, malá na zádech s nadšením pravila HOP – prostě ženská). Každopádně něco malinko po třetí jsme byli živi a zdrávi ve Svojkovicích. Za chvíli byl tamtéž i vlak a před námi pár desítek minut zpět do rodného města. Takže zase za rok, 6.1.2007, se sejdeme na startu čtvrtého ročníku. Edmund Tenzing Rakoncaj se už těší. A velehora Žďár určitě také.
To, co mělo být výletem aneb Rácháme se 21. dne měsíce sněhu, zapsal Milan
Původně se tady mělo psát o tom, jak jsme v sobotu 21.ledna vyrazili na výlet. Pak se představa výletu změnila na představu bruslení pro ty, co nebudou na lyžích nebo jinde. A nakonec počasí usoudilo, že bruslení tedy ne, teploměry se šplhaly nad nulu a ne a ne dolů. Takže došlo k operativnímu přesunu nejdřív na neděli 22.1. (v bláhové naději, že přituhne) a pak z bruslí do bazénu. Před bazénem na Slovanech se nás v půl desáté ráno (za teploty hezkých pár stupňů pod nulou, pro změnu) sešlo celých 12: Míša, Renča, Jindra, Pišta, Pavel, Petr, Marek, Míla, Darzí, Pejťa, Koště a Milan. Vtrhli jsme dovnitř a po nezbytných úvodních sprchových pokusech se rozdělili. Vzhledem k tomu, že malí kluci se prohlásili do jednoho za neplavce, zamířili s nima Koště a Milan do dětského bazénku. A tam se konaly pokusy něco je naučit. A výsledek ? Jindrovi už asi moc nechybí, 5
aby se neutopil i ve velkém, Pištovi o něco víc a nejhůř na tom byl a je Pavel, jehož nedůvěra k vodě je dooost velká, takže na tom bude muset ještě zabrat. Zbytek světa se zatím ráchal ve velkém bazénu, v divoké řece, relaxačním bazénu, vířivce a na tabogánu. Na všechno to se zhruba po půlhodince připojili i naši tři neplavci. Takže se nám zvýšil problém, jak všechny udržet pod dohledem. Zvláště Marek se svým „jdu do páry“, což prozradil Petrovi (přes výsledné upozornění u vchodu, že vždycky bude někdo z trojice Milan – Koště – Pejťa vědět, kde kdo je), čímž tedy docela dojal. Doporučuju zastřelit. Čas ale letěl a bylo třeba opustit vodní živel a vyrazit do sprch, šaten a k domovu. Nebylo to až tak jednoduché. Jindra je známý svým šíleným tempem převlékání a všichni (tedy skoro) obšťastněni z domova penězi vzali útokem automaty, aby z nich vyrazili své oplatky, kafe a kdo ví co ještě. Ale zvládli jsme to a za Darzí sténání, že nemá doma co jíst (tvářila se, že ji vajíčka a mléko neuspokojí) zamířili ke svým obědům.
RS Super Action zapsala Pejťa
2.-4.12.
5.12. 14.12. 17.12. 19.12. 22.12.
22.12. 24.12. 25.12.
27.12. 29.12.-1.1. 7.1. 9.1. 13.1. 14.1. 16.1.
6
Mikulášský seminář na téma „TOTALITA, aneb cesta tam a zase zpátky“. Tento seminář se skládá z vyhlášení soutěže roverské tvořivosti Polibek múzy, série přednášek a diskuzí, plesu a přehlídky filmů (natočených na Polibek i jiných). Určitě to stojí za to zkusit !! (Koště, Darzí, Méďa, Pejťa) Valčík ve skautských Tanečních (Koště, Méďa, Pejťa) Kmenovka v palačinkárně (Koště Darzí, Méďa, Hejkal, Chosé, Vlnka, Digi, Pejťa) Vlnkův maturák (Přeslička, Darzí, Koště, Méďa, Digi, Hejkal, Liman, Jana, Pejťa) Tančíme Rumbu (Koště, Pejťa, Méďa) Vánoční besídka ve školce (Koště, Digi, Vlnka, Přeslička, Katka, Chosé, Pejťa, několik mladších jedinců ze Šipky a pak také 15 z 21 možná předskautských dětí .... moc moc skvělejch lidiček) – besídka Katky sřediskové skautské přípravky na 90. MŠ (rozdávání střediskových dárků jako šikovným Méďou vyrobené ptačí krmítko, keramické ozdobičky spáchané na listopadové výpravě do Exodu, perníčky atd.) Rande s Mirkou (Koště, Darzí, Méďa, Lukáš, Pejťa, Mirka) Půlnoční u dominikánů (Milan, Vlnka, Sissi, Pejťa) Roverské rozjímání (Pejťa) - fakt dost zajímavá zkušenost, kterou budu moc ráda opakovat. To je tak, když se sejde několik (asi 13 ?) zvláštně naladěných kamarádů s duchovním rádcem bratrem Tomášem a společně se zamýšlejí, zpívají, povídají... Doporučuju pro vytržení z případné prosincové nerovnováhy... Velký Javor = sportovní sněhové vyžití (Vlnka, Méďa, Pejťa) SakuSilv na Dobřívi u Rokycan (Sissi, Přeslička, Darzí, Koště, Digi, Vlnka, Pejťa) Výstup na Vrchol (viz jinde) Taneční a Tango (Méďa, Koště, Pejťa) Kmenovka na Borech (Koště, Hejkal, Méďa, Digi, Darzí, Pejťa) Lukášův maturák (Přeslička, Mirka, Koště, Digi, Pejťa) Deskovky (taková náhrada za RS Čajovnu, ale hustá, účast byla znamenitá !!) (účast od nás byla sice nulová, ale od vedle nakukující Pejťa s Méďou hlásají, že je to škoda, že to bylo skvělý => tak co příště ?)
Brigáda Tatry aneb Dovolená na Slovensku – dokončení 20. – 31. dne měsíce bouří a 1. dne měsíce zrní, zapsala Pejťa
Na nádraží v Lomnici jsme se ujistili, že nesme jediní dobrovolní. A nechali jsme se odvést před Javorinku, kde probíhala registrace skupin. Po drobném zádrhelu (vlastně, dalo by se říct, po drobných zádrhelích) jsme přece jen dostali na ruce své (ptačí) kroužky a nechali se ubytovat v ZŠ. Překvapivě s jinou plzeňsko-pardubickou skupinou. První práci jsme vyzkoušeli při pondělním ránu začínajícím ostychem na snídani (bylo to typu „Najdi si, ulov si, mysli na ostatní, sněz“ a nám to nejdřív nešlo od srdce, ale fakt to fungovalo) a cestou autobusem a pěškobusem s obědovým balíčkem na pracovisko. Tím byly Kežmarské žleby. Po první zlomené sekeře a osmihodinovce na poměrně intenzivním sluníčku za prosekávání a přehazování haluzí a stromů jsme se cítili, řekla bych, poněkud znaveni. Naštěstí nás podporoval potok, který jsme se dobrovolně rozhodli čistit. Pracoviska střídaly sprchy, snídaně, obědové balíčky, večeře v Gazdovské izbe, večerní filmy nebo přednášky či diskuze, jízdy na TatraBobu, prohlídky obce a místního muzea (protekčně po zavíračce), komunikace s novými i starými přáteli a báječná nálada. Opravdu jsme si tento, vlastně velmi pracovní, týden naprosto skvěle užili. Aby to nevypadalo, že jediným adrenalinem byl TatraBob a osmihodinovky s nářadím v opocených pažích (třeba na stráni, kde dřív místo téhle pouště žil les, se při nepohyblivosti vzduchu a nepřítomnosti sebemenší oblačnosti (za naší přítomnosti konstantní jev) teplota mohla pohybovat kolem 45°C), musím podotknout, že jízda autobusem („Kdy se vrátíme?“ „Keď bude bus premávať, kolem 18...“) nebo srny pohybující se nezištně kolem autobusového nádraží, jsou také nezapomenutelné (a někdy i nerozchoditelné...). Prémie pro nás byl sobotní výletek na Spišský Nový Hrad. Bylo to naprosto báječné, dokonce už foukal i vítr! A co víc, autobus dopremával i zpět do Lomnice a tam čekalo překvapení v podobě přeložené večeře – kuřat v Javorince. Po tahanici o tradičně studené sprchy jsme se tam postupně rozešli a sešli se náhodou v Javorince u notebooku. Běhaly tam fotky, které zdálky vypadaly docela zajímavě. Ale zblízka nás spíš zamrazilo. Na naše nechápavé pohledy vzápětí přišla odpověď, že fotografie pohlcované ohněm a dýmem nejsou jakési připomenutí něčeho, ale současnost o několik kilometrů vedle. Chvilku zamyšleného mlčení vystřídal postřeh, že v tom případě není ten nejbližší divný a jakoby na výšku postavený mrak ničím, než kouřem z Polianky vzdálené asi pět kilometrů a ležící velmi blízko jednoho (i našeho) pracoviska, projektu Vodný les. Neděle nás přistihla záhy, stále sedící na terase Javorinky, diskutující a spekulující nad vodou, která občas ve velkých kapkách zavála až nad nás, dýmem, jenž zde byl stále, a závany (za jiných okolností příjemně) teplého větru od Polianky. V průběhu dne jsme se vystěhovali a předali informace přijíždějícím plzeňákům. Z nás se stali odjíždějící plzeňáci. Podle výsledku jedné společné debaty myslím, že mluvím za všechny zúčastněné, když si dovolím podotknout, že tato částečně pracovní expedice byla něčím, co jsme ještě nezažili, co nás naplnilo dobrým pocitem ze sebe a z vykonaného, bylo to 12 dní, které nás posunuly k sobě a společně dopředu, a jejich síla je stále v nás. Pokud toužíte po přelouskání Deníčku z Tatier, doporučuji sledovat http://sakura.mysteria.cz.
7
Vezmi rozum do hrsti - Šifrování Pro připomenutí těm, kdo snad zapomněli, a jako seznámení těm, kdo ještě neviděli, uvádíme ukázku několika jednoduchých nemorseovkových šifer pomocí, kterých byl zašifrován text: PTÁK OHNIVÁK USNUL Text pozpátku – jednodušší už to být nemůže, prostě se text píše a čte pozpátku, někdy bez mezer, které je pak třeba domyslet: LUNSU KÁVINHO KÁTP Text ob písmeno – mezi písmena (znaky) textu se vloží s textem nesouvisející písmena, takže pak se čte například každé druhé písmeno (lze ovšem i šifru, kde se čte třeba každé třetí písmeno): PITRÁRK SOUHENČISVLÁK FUKSYNŽUML Text do 2 řádků – ani tady nic složitého, většinou zkušené oko pozná už prvním pohledem, prostě se první písmeno napíše do první řádky, druhé písmeno do druhé řádky, třetí písmeno do první řádky, … atd.: P Á O N V K S U T K H I Á U N L Text do spirály – text se píše do čtverečku (takže lze šifru kvůli nenápadnosti použít pro text, který má 9, 16, 25, 36, 49, 64, 81, 100 … znaků), točí se do spirály zvenčí dovnitř, při luštění je třeba najít roh, ze kterého se začalo (zde vpravo dole), a směr, kterým se text točí (zde proti směru hodinových ručiček): N I V Á
H U L K
O N S U
K Á T P
Text posunutý v abecedě – z uvedených šifer asi nejsložitější a rozhodně stará (používal ji už před více než 2000 lety starořímský diktátor Caesar), všechna písmena textu se posunou o 1 místo (pro zkušenější luštitele lze posunout i o víc míst) v abecedě doleva nebo doprava, takže např. místo A se napíše B a při luštění se pak B musí číst jako A (to je i případ naší ukázky), je dobré si napsat abecedu, v českých zemích uvážit, zda je s háčky a čárkami (zde na ukázku v prvním řádku ano a ve druhém ne) a obsahuje-li písmeno Ch (zde ne): QŤBL ÓIŇÍWBL ÚŠŇÚM QUBL PIOJWBL VTOVM Poznámka: Někdy se pro zkušenější luštitele mohou šifry i kombinovat. Text se zašifruje jednou šifrou a výsledek pak ještě další šifrou. Ukázka pro zájemce-badatele: LMUŽNESLUFKRÁMVPILNĚHUODKRÁTTRPÍ
8
Okénko chytrých hlav Šifry k vyluštění a) ITSONNIČ TEL TECAVD LÍDDO ŠÁN ÍVALSO ECOR MÍNŠOTEL V b) ASRKDACUOT AJTE OPORKALVEDROUMALKUŠVINTÝ c) PEEJM ŽBMÉŠBL Dopravní hádanka Kterým směrem jede autobus na obrázku ?
Jaké číslo chybí 99 => 163 => 226 => ? => 349 => 409
Zápalky V rovnici na obrázku přemístěte dvě zápalky (taky je tam vy všichni s fantazií vidíte, ne ? – je jich celkem 11, třeba X jsou 2 zkřížené zápalky, plus taky a ostatní je snad jasný) tak, aby uvedená rovnost byla správná:
X + V = IX Poznámka: Pokud ještě někdo neslyšel o římských číslicích, tak malá nápověda => X = 10, V = 5, IX = 9
Pyramida Jaký znak patří místo otazníku ? ? C 6 B 8
A 3
C 6
2 A
3
B 2
0
Šuplík V šuplíku máte deset párů černých a deset párů bílých ponožek. Pokud smíte ponožky tahat ven jenom po jedné a nemůžete se na ponožku dívat, dokud ji nevytáhnete, kolik minimálně ponožek musíte vytáhnout, abyste určitě měli alespoň jeden pár stejné barvy ?
9
Sudoku Je třeba vyplnit všechna políčka číslicemi 1 až 9. V každém sloupečku, řádku nebo malém čtverci (3x3 políčka) smí být daná číslice pouze jednou. 1 8 2 9
9 5
7 2 2 4 5 9
3
9 1 3 8 9 7
9 7
6
9
5
8 5
2 2 3 5 3
5 8
4 3 5
2
Soutěž o sladkou cenu Následující obrazce nakreslete jedním tahem. Po každé čáře ale smíte jet tužkou jen jednou (můžete se potkat v rozích). Řešení předejte vedení do konce února. A cena ? Co třeba maxilentilky pro každého úspěšného a včasného obkreslovače ?
Drobnosti Malé info pro neRysy (a vlastně i trochu pro ně) V prosinci se na schůzce Rysů objevila poprvé Renča a teď v lednu Ivča (Iveta), obě nedávno desetileté. Přejme sobě i jim, ať vydrží. Puntíky za přivedení mají Pišta a Míša.Takže současný stav našich družin je (od nejmladších): Rysové
– Jindra, Pavel, Kája, Pišta, Ivča, Renča, Míša, Fífa
Káňata
– Boris, Marek, Adam, Aneta, Petr, Míla
Více i méně imaginární Krtci
– Pája, Zuzka, Jana, Walda
Poštolky
– Darzí, Pejťa, Koště, Méďa, Lukáš
10
Předsevzetí – k malému zamyšlení Převzato z knihy „Příběhy pro potěchu duše“ (Bruno Ferrero) Jeden dospívající kluk si psal na papír svá předsevzetí. Byl skloněný nad stolem, zatímco maminka žehlila prádlo. „Kdybych uviděl někoho, kdo se chce utopit,“ psal kluk, „vrhl bych se hned do vody, abych ho zachránil. Kdyby někde hořel dům, zachránil bych děti. Při zemětřesení bych docela určitě neměl strach a vrhal bych se do nebezpečných trosek, abych zachránil všechny ubožáky světa...“ Maminka: „Prosím tě, dojdi mi dolů koupit kousek chleba.“ „Mami, copak nevidíš, že prší?“
Malé datumové info Výhledové akce v roce 2006 Datum Leden 7.1. 21.1. Únor 2.-5.2 11.2. 12.2. 18.-26.2. Březen 4.-5.3. 7.3. 10.-13.3. 18.3. 19.3. ? 21.3. Duben 31.3.-2.4. 8.4. 14.4. ? 21.-23.4. 29.4. Květen 14.5. 25.-28.5. Červen 2.-4.6. 17.6. 16.-18.6. 24.6. Červenec 1.-16.7.* Srpen 29.7.-6.8.
Akce
Místo
Cesta na Vrchol výlet
Žďár u Rokycan Plzeň
Plzeňské roverské setkání městská hra / rukodělky – roveři Výlet Valšovky (lyže) – Poštolky, Krtci
Plzeň Plzeň
RC sraz – roveři služba u pomníku TGM Memoriál Vráti Kdýra – roveři skautský ples výlet akce pro veřejnost k 1. jarnímu dni
Jeseníky
Plzeň Plzeň Plzeň
kmenové narozeniny Sakura - roveři Chlupatý tenisák (hokejbal) Velikonoční kuřátko povelikonoční výprava Čarodějnice
Plzeň Plzeň Srbsko – již zamluveno Krkavec
výlet – Hamernický den Bambiriáda
Dobřív Plzeň
We-var (soutěž v přírodním vaření) – věk 10-15 let výlet Kapka naděje stavba tábora
někde v Čechách ZOO Praha ? Plzeň Lelov ? / Kokašice ? / ?
Letní tábor
Lelov ? / Kokašice ? / ?
Středoevropské jamboree Orbis – věk 12-17 let
Brno
11
Datum Září 10.9. 20.9. 28.9.-1.10. Říjen 7.10. 8.10. (12.10. ?) ? 21.10. Listopad 11.11. 25.11. Prosinec 1.-3.12. 8.-10.12. 15.12.
Akce
Místo
Dětský den v ZOO (pořádáme) Den v krojích víkendovka k 20. výročí oddílu
Plzeň Plzeň Pístov ?
Knappův memoriál (spoluorganizujeme) Memoriál Šiwo Postavme školu v Africe Drakiáda výlet
Plzeň Plzeň Plzeň Plzeň
výlet Velké klání v uzlování (pořádáme)
Plzeň
Mikulášský seminář – roveři Zálesácké vánoce Vánoční setkání s rodiči
Praha Bor u Tachova ? Plzeň
Plán akcí je orientační, může se změnit podle aktuální situace, ale budeme se snažit to nedělat. Má-li pro nás někdo (ať člen oddílu nebo rodič) nápad na místo pro víkendovku nebo tábořiště, rádi ho uvítáme. Má-li někdo poznámky k navrženému plánu, s důvěrou se obraťte na vedení oddílu. * O podobě a délce tábora ještě probíhá diskuse..
Blížící se výročí Únor
Duben
17. se narodil Pavel (1998) 1. 22. má svátek Petr; Den sesterství (svátek 4. skautek); se narodili Robert a Olave Baden- 7. Powellových) 22. 24. 25. Březen 29. 8. se narodil Pepík (1979) 19. 20. 22.
Mezinárodní den ptactva se narodil Milan (1961); má svátek Mirka Světový den zdraví Den Země Den skautů (sv. Jiří, patron skautů) má svátek Marek se narodil Jindra (1998)
má svátek Josef se narodil Walda (1989) a Pája (1990) Světový den vody
SOUTĚŽ Vedení oddílu vyhlašuje soutěž o emblém / znak / motiv 20. výročí oddílu. Obrázek a případný návrh skutečného provedení odevzdávejte vedení oddílu do konce května. Návrhy budou vystaveny v klubovně. V červnu pak proběhne veřejný výběr vítězného návrhu. Poznámka pro méně všímavé: K desátému výročí byla vyrobena keramická placička našívaná na pravou kapsu kroje (číslo deset s oddílovým znakem uprostřed číslice 0), k patnáctému výročí ražená kožená spona skautského šátku (oddílový znak uprostřed skautské lilie), nahrazující některým z nás turbánek. 12
