Z DOKS NA HOUSKU A ZPĚT Cestou z DOKS do TACHOVA stoupáte k úpatí Tachovského vrchu, který za dob Karla Hynka Máchy vypadal zcela jinak. Změnu jeho vzhledu je nutné připsat na vrub průmyslové těžby kamene. Za zmínku stojí krásné výhledy na blízké Doksy, Bezděz a vzdálenější Ještěd v Jizerských horách. Cesta pokračuje kolem obce ŽDÍREC (původně Sirtsch, slovansky Žděrec), která se připomínala již v 11. století. Na křižovatce u Ždírce odbočíte vpravo na BOŘEJOV, kde stojí za zhlédnutí kostel sv. Jakuba, připomínaný již ve 14. století, a několik zachovalých budov lidové architektury. Vystoupáte na Bořejovský vrch, kde se vám otevřou pěkné výhledy na hrad Housku a do Šindelova dolu. Projedete vesničkou Blatce a budete prudce klesat do Dolní Housky. V Dolní Housce také končí trasa č. 0015 a začíná místní pásové modré značení. Vydáte se po něm vlevo po příjemné asfaltové silničce, která vás příkrým stoupáním dovede až na parkoviště pod hradem HOUSKA. Na kole můžete dojet až na hradní nádvoří Housky. Tento tajuplný hrad přestavěný na renesanční zámek stojí určitě za návštěvu. Víte, že Houska má pojmenování původní české odvozené od tvaru skály,
Město Dubá pohled od západu KAPLIČKA VE ŽDÍRCI
PROFIL TRASY
30 km
Trasa je vedena po cyklotrase č. 0015, která začíná na náměstí Republiky v Doksech a končí v Dolní Housce. Zde se napojíte na cyklotrasu č. 0002 a příkrým stoupáním Myší dírou dojedete až na hrad Houska. Z Housky se můžete vrátit do Doks po červené turistické značce, která vede přes Kruh, Žďár a Okna. V Oknech se napojíte na cyklotrasu č. 0014 a po ní dojedete až do Doks.
na níž stojí. Je zajímavé, že nikde není zaznamenaný její německý ekvivalent! A těch záhad a tajemství je mnohem více. Pociťoval je i Karel Hynek Mácha, který Housku navštívil na své první cestě do Podbezdězí v srpnu 1832 a pak ještě o rok později. Z Housky do Doks pojedete po červené
Město -Dubá pohled od západu BOŘEJOV SOUBOR ROUBENÝCH CHALUP
turistické značce, která vede po místní silnici přes vesnickou památkovou rezervaci KRUH a ŽĎÁR. Ve Žďáru vás červená turistická značka povede kolem kaple Nejsvětější Trojice mezi skály do Dolního Žďáru, kde uvidíte domky doslova vtesané do skály. V místě, kde cesta ústí na silnici, se vám otevře jedi-
Město Dubá pohled od západu HRAD HOUSKA
nečné panorama na oba Bezdězy. Po silnici pokračujete do OKEN, kde se napojíte na značenou cyklotrasu č. 0014, po níž dojedete až do Doks na náměstí Republiky. Při projíždění vesnicí Okna si všimněte opět jedinečného a hodně netradičního pohledu na hrad Bezděz, který se vám otevře po pravé straně.
Z deníku K. H. Máchy 2. srpna 1832. Nevyspalí kráčeli jsme nadmíru krásným oudolím k Housce. Pískové skaliska sem tam jedlemi, smrky a jiným jehličím porostlé stály nám po pravé ruce, po levé vzhůru do kopce černé lesy, prostředkem hučel jarý potok, sem tam vesnička. V oudolím tom již od Kokořína panuje německá řeč, než sem tam ještě slyšeti jazyk český, jak by se vzpouzel vytisknutí z tak krásného dolu. Tak jsme šli vzhůru proti potoku, až kde si hluboko skalinou promlel průchod; tam jsme, obrátivše se okolo rohu vpravo, v nové, předešlému zcela podobné vešli oudolí. Brzy však nás vlevo vzhůru vesnicí vedla příkrá stezka na Housku.
HRAD HOUSKA - kresba K. H. Máchy, 1832
Z MLADÉ BOLESLAVI NA VALEČOV PROFIL TRASY
20 km
Trasa je pro milovníky bicyklů vedena po cyklotrase Dolní Pojizeří č. 241 z Mladé Boleslavi podél řeky Jizery do Mnichova Hradiště a na Valečov.
Na trasu nastupujete v MLADÉ BOLESLAVI u hlavního vlakového nádraží. Odtud se vypravíte malebnou cestou podél toku řeky Jizery. Cestou minete hrad ZVÍŘETICE, který není sice ze silnice vidět, ale věřte, že zřícenina středověkého hradu je po vaší levé ruce. Hrad byl založen počátkem 14. století Zdislavem z Lemberka. Ve druhé polovině 16. století byl přebudován Vartenberky na renesanční zámek. Zámek přestal sloužit jako vrchnostenské sídlo koncem 17. stol. a během let zpustl. Sem K. H. Mácha po-
Město Dubá pohled od západu HRAD ZVÍŘETICE
prvé zavítal v létě roku 1833. Nespěcháte-li, stojí za to odbočit z vytčené trasy a zajet se podívat do hradních zdí. Za pěkného počasí se zde otevře krásný pohled do kraje, který je odměnou za poněkud namáhavé stoupání. Po příjemné asfaltované silnici budete dále pokračovat do Malé Bělé. Budete míjet příjemnou hospůdku Klokočka, kde se můžete občerstvit. Silnice Vás dále povede podél trati do REČKOVA. A to už se vnoříte do Valdštejnských lesů a po stinné silnici dojedete na KLOKOČKU.
Město Dubá od západu KAPLEpohled NA KLOKOČCE
Klokočka je název obory s kaplí sv. Stapina, kterou nechala nad údajně zázračným léčivým pramenem vybudovat v letech 1724 - 1730 hraběnka Marie Markéta z Valdštejna jako dík za vyléčení svého příbuzného. Proto doporučujeme, abyste odbočili k léčivému prameni a napili se jeho vody. Trasa č. 241 vás dále povede přes MANÍKOVICE s jedinečnými výhledy na Krkonoše a Jizerské hory do obce Klášter Hradiště. Než začnete v obci stoupat prudce do kopce, budete míjet po pravé straně hospodu Skála, která je umístěna ve skalním sklepení
Město Dubá pohled od západu HRAD VALEČOV
a určitě stojí za návštěvu. Po prudkém výstupu se dostanete k branám pivovaru KLÁŠTER. Zde opustíte cyklotrasu č. 241 a po červené turistické cestě sjedete do MNICHOVA HRADIŠTĚ. V Mnichově Hradišti doporučujeme navštívit renesanční zámek, projít se jeho zahradou a nahlédnout do arboreta. V Mnichově Hradišti se budete stále držet červené turistické značky, která vás vyvede do obce Přestavlky. Ti odvážnější mohou jet obtížným terénem vhodným pro horská kola dále po červené až na hrad Valečov. Méně odvážní či pohodoví cyklisté se vydají po místní komunikaci do obce Dneboh a Zásadky, nad níž již spatříte impozantní zříceniny hradu Valečov.
Z deníku K. H. Máchy Není divu, že zříceniny Valečova Karla Hynka Máchu uchvátily. Valečov navštívil několikrát a třikrát si jej nakreslil. Na Valečově se zastavil i na své pouti do Krkonoš v srpnu 1833. Níže uvedená Máchova kresba zachycuje skalní hrad zasazený do širokého panoramatu krajiny s dominantou obou Bezdězů. K. H. Mácha na své kresbě ještě zachytil mohutnou zříceninu dnes již zchátralého nového paláce, který nechal vystavět v 15. stol. Vaněk Valečovský z Kněžmosta, jeden z majitelů hradu.
HRAD VALEČOV kresba k. h. máchy, asi 1833
ZE MŠENA NA KOKOŘÍN A ZPĚT Cyklovýlet do romantického Kokořínského dolu, který K. H. Máchovi učaroval už při jeho první cestě do Podbezdězí v srpnu 1832, začínáte ve MŠENĚ na náměstí. Vyjedete na silnici č. 273 směrem na Mělník. Na první křižovatce odbočíte vpravo na KANINU. Přejedete železniční přejezd a budete pokračovat do Kaniny. V obci si můžete povšimnout památné lípy. Z Kaniny vás čeká příkrý sjezd po úzké serpentinovité silnici sevřené z obou stran skalami. Sjedete tak do Kokořínského údolí a napojíte se na cyklotrasu č. 143. Vydáte se po ní vpravo, po levé straně budete míjet rybník Kačírek až přijedete na rozcestí Kokořín Dolina. Zde odbočíte vlevo a začnete stoupat ke HRADU KOKOŘÍN. Po prohlídce hradu sjedete zpět do údolí a vydáte se vlevo podél Pšovky po cyklotrase č. 143 do Ráje. Můžete se zastavit na Cikánském plácku, což je rozcestí pod Pokličkami, a už bez kola vystoupat po dřevěných schodech na jedinečný skalní útvar zvaný POKLIČKY. Ve Vojtěchově si všimněte po levé
Město KOUPALIŠTĚ Dubá pohled VE MŠENĚ od západu
PROFIL TRASY
30 km
Ze Mšena po značené cyklostezce č. 273 směr Mělník - odbočit na Kaninu - Kokořínský důl. Kokořínským dolem po cyklostezce č. 143 na hrad Kokořín. Z hradu zpět do Kokořínského dolu a podél Pšovky po cyklostezce č. 143 jedete až na křižovatku cest v Ráji. Po cyklostezce č. 259 sjedete přes Romanov do Mšena. Lze jet roklí Močidla - viz popis
straně zajímavě zdobené kapličky. Silnice vinoucí se kolem rybníku Stříbrník a podél skal vás dovede až na rozcestí Ráj. Zde se můžete občerstvit v hopůdce V Ráji. Z Ráje se vydáte po silnici do Romanova. Je to náročnější část výletu, neb vás zde čeká zhruba 2km stoupání do kopce. Vaše námaha však bude odměněna v Romanově pěkným výhledem na Mšeno a do okolní krajiny.
Město DubáPOKlIČKY pohled od západu
Milovníkům jízdy po lesních cestách doporučujeme tuto variantu návratu do Mšena. Na Cikánském plácku pod Pokličkami se vydejte roklí zvanou Močidla (modrá turistická značka, místní cyklotrasa č. 0009) skalami do Mšena. Vaše námaha bude odměněna jedinečnými skalními útvary, v nichž je cesta sevřena. Trasa roklí Močidla je dlouhá zhruba 3 km. V jejím závěru vás čeká krát-
Město Dubá pohled od západu HRAD KOKOŘÍN
ké prudké stoupání na rozcestí Bílka u Sedlce. Stále se držte trasy č. 0009, která Vás již pohodlnou silnicí dovede do Mšena.
Z deníku K. H. Máchy Kokořín si K. H. Mácha nakreslil na své první cestě do Podbezdězí v srpnu 1832. Do Kokořínského dolu a blízkého okolí zasadil děj své nejrozsáhlejší prózy Cikáni. V první kapitole popsal podrobně architekturu hradu, zvláště pak věže, na jejíž střeše se chvěje mladá břízka co jednotlivé péro za klobou-
kem loupežníka. Dnes víme, že opravdu na věži hradu rostl stromek, ale nebyla to břízka nýbrž višnička. Aby K. H. Mácha umocnil hrůznost této vysoké okrouhlé věže, popsal ji jako hladkou bez jediného okénka, což bylo v rozporu se skutečností, kterou věrně a detailně zobrazil na své kresbě.
HRAD KOKOŘÍN - kresba K. H. Máchy, 1833
Z DOKS HRADČANSKÝMI STĚNAMI Nabízíme mírně náročnou, ale velice působivou trasu roklemi Hradčanských stěn. Z nám. Republiky v Doksech pojedete po cyklotrase č. 25 směr Křižany. Asipo 2 km odbočíte vlevo (cyklotrasa č. 3045) na asfaltovou silnici směrem na Staré Splavy. Po dalších 5 km silnici křižuje modrá turistická značka. Odbočíte na ni vpravo na pískovou cestu, která vás dovede zdvíhajícím se stoupáním Velkou kraví roklí na Dělovou cestu. Po této úzké lesní silničce v jižní části Hradčanských stěn dojedete až k hájovně Trojzubec stojící u silnice z Doks do Mimoně. Vydáte se vlevo a po 2 km jízdy po silnici, která naštěstí není příliš frekventovaná, dojedete do Hradčan. U autobusové zastávky odbočíte vlevo a najedete na místní asfaltovou silnici, která vás povede podél Hradčanských stěn se zajímavými pohledy na pískovcové homole k rozcestí s dřevěným odpočívadlem. Zde odbočíte vlevo a najedete na cyklotrasu číslo 3054. Mírně zvlněným terénem pojedete kolem oplocené Valdštejnské obory po levé straně. Zhruba po 22 km se ocitnete u kamenného domku v Hraničním dole.
INFOCENTRUM V HRADČENECH Město Dubá pohledLESY od západu PROVOZUJÍ ČR
PROFIL TRASY
40 km
Doksy - Staré Splavy - po modré na Dělovou cestu - hájenka Trojzubec Hradčany - kolem Valdštejnské obory Hraničním dolem po trase č. 3054 - Dlouhý vrch - Provodín - po trase č. 3054 a č. 3045 do Starých Splavů - po Jarmilině stezce do Doks
Tady cyklotrasu opustíte a odbočíte vpravo po zelené turistické značce na asfaltovou cestu, která se točí kolem domku a ústí asi po 1 km nad Provodínem pod Dlouhým vrchem. Po pravé straně u myslivny stojí chráněný strom - Douglaska tisolistá
(Pseudosuga Menziesii), která byla památným stromem vyhlášena v roce 1998. Je stará 120 let, vysoká 25 m, ochranné pásmo kolem stromu má v průměru 10 m. Pokračujete dále po silnici pod skalní útvar zvaný Spící panna, kde odbočíte vlevo a vyjedete na silnici Srní - Pro-
Hradčanské rybníky
Město Dubá pohled od západu STARÉ SPLAVY - výpust MÁCHOVa JEZERa
vodín. Zde se napojíte na cyklotrasu č. 3045. Sledujíce trasu č. 3045 či modrou turistickou značku, budete míjet oplocení Valdštejnské obory, v níž můžete vidět mnoho dančí zvěře. Modrá turistická značka vás dovede do Starých Splavů na hráz Máchova jezera s romantickým výhledem. U infocentra ve Starých Splavech se napojíte na červenou turistickou značku a po tzv. Jarmilině stezce dojedete do Doks.
Z deníku K. H. Máchy Ačkoli tuto trasu K. H. Mácha nikdy neprošel, jistě by ho byla bývala zaujala skála mající tvar ležící dívčí hlavy zvaná Spící panna. Její pravé jméno je Lysá skála (419 m n. m.) a je součástí tzv. Provodínských kamenů. Lysá skála je přírodní památkou, neboť jsou zde chráněna společenstva skalních stepí na temeni skály a dubohabrový háj na jejím úpatí s výskytem lilie zlatohlavé. Ke skále se váže pověst o nešťastné dívčině, která raději zkameněla, než by se provdala za nemilovaného muže.
SKALNÍ ÚTVAR Lysá skála známý jako Spící panna
Z DUBÉ DO DUBÉ NA KOLE Na této středně obtížné trase budete poznávat především vesnice v okolí Dubé se zajímavou lidovou architekturou. V závěru této etapy se projedete Čapským dolem s mnoha bizarními skalními pískovcovými útvary. Nejznámější je Čap ze železitého pískovce, na který se bohužel nedá vyjet na kole. Z Dubé pojedete po silnici č. 260 do PAVLIČEK, kde najedete na cyklotrasu č. 0057. Po této trase, která vede po málo frekventované silnici III. třídy, dojedete až k odbočce do vesničky MOŠNICE, kde značenou cyklotrasu opustíte a pojedete po místní silnici rovně do SUKORAD. V Sukoradech odbočíte vpravo na ROBEČ, KALOVICE a RAŠOVICE. V Rašovicích asi po 2 km najedete na cyklostezku č. 0058, která vede po silnici II. třídy. Odbočíte na ni vpravo a pojedete po ní až do vesnice Obrok. Zde si určitě udělejte malou zastávku, abyste mohli obdivovat chaloupky lidové architektury. Z Obroku budete pokračovat po cyklotrase č. 0058 do Velkého čapského dolu. Pojedete lesem po nezpevněné lesní cestě s mnoha výmoly a kořeny,
Město Dubá pohled od západu náměstí v dubé
PROFIL TRASY
30 km
Dubá - Pavličky - Tuhaň – Sukorady - Kalovice - Rašovice - Domašice - Obrok Čapský důl - Pavličky – Dubá
proto jeďte opatrně. Cesta je to však na druhou stranu velice půvabná, neboť vede kolem řady skalních bizarních útvarů. U odbočky na ČAP (zelená značka, délka cca 400 m) se můžete, ovšem bez kol, zaběhnout podívat na vrch Čap (387 m n. m.), jemuž vévodí zajímavý skalní útvar známý jako Čapská palice. Otevře se vám zde také úchvat-
Město Dubá PAVLIČKY pohled od západu
ný výhled na Dubskou a Dokeskou pahorkatinu a na České středohoří. Cyklotrasa č. 0058 vás dovede až do Pavliček, z nichž se vracíte do Dubé stejnou cestou, po jaké jste sem přijeli.
další malebnou vsí na cestě je obrok
Z deníku K. H. Máchy Víte, že vesnička Obrok má jen 12 stálých obyvatel a nachází se na západním okraji CHKO Kokořínsko? V písemných pramenech je poprvé zmíněna v roce 1367, kdy patřila klášteru v Roudnici. Je zde řada stavení lidové architektury a pramení zde potok Obrtka. Víte, že se v obci Tuhaň nachází u barokního kostela sv. Havla soubor soch hory Olivetské - socha Spasitele, socha anděla a tří spících apoštolů? Víte, že Čap byl i skalní hrádek založený koncem 13. století na stejnojmenné skalní plošině Berkou z Dubé? Dnes se z dřevěného hrádku zachovala cisterna a sklepení vyhloubené do skal.
TUHÁŇ
ČAPSKÁ PALICE
Z KRAVAŘ DO ZAHRÁDEK PŘES HVĚZDU Tato trasa je trošku náročnější co se terénu týče, ale na druhou stranu vede nádhernými roklemi Vlhošťského dolu se zajímavými sklaními útvary. Z Kravař jedete po hlavní silnici přes Blíževedly do Skalky. Ve Skalce se nachází několik roubených i patrových zděných domů z 19. století. Projedete Skalkou a vydáte se po cyklotrase číslo 0059 do Hvězdy. Hvězda je rekreační obec založená r. 1676 biskupem hrabětem ze Šternberka. Odtud také pochází její název. Za povšimnutí stojí lidové stavby s arkádovými pavlačemi a hrázděnými stodolami, které dnes slouží jako rekreační chalupy.
Z Hvězdy sledujete dále cyklotrasu č. 0059, která vede Vlhošťským dolem kolem Malého Vlhoště (440 m) do Heřmánek. Zde vyjedete na silnici, po níž vede cyklotrasa č. 211, a dáte se vlevo do Loubí. Jedete romantickým lesnatým údolím s pískovci a horolezeckými věžemi. Po této trase dojedete až do Holan. Zde se můžete rozhodnout, zda pojedete do Zahrádek po hlavní silnici nebo se vydáte po zelené turistické značce Valdštejnskou alejí.
VÍSECKÁ RYCHTA V OBCI KRAVAŘE
PROFIL TRASY
40 km
Kravaře - Blíževedly - Skalka - Hvězda - Heřmánky (trasa č. 0059) - Loubí - Holany (trasa č. 211) – Zahrádky
Pokud pojedete Valdštejnskou alejí, můžete se zaběhnout podívat na zbytky tvrziště ze 14. stol., tzv. Jiljov. Přejdete přes barokní mos-
tek sv. Barbory a projdete Valdštejnskou lipovou alejí, která vás dovede až k zámku v Zahrádkách. Alej i mostek jsou kulturními památkami.
VALDŠTEJNSKÁ ALEJ
Z deníku K. H. Máchy Cesta naše společná s přítelem Sabinou nás tentokráte z Prahy do obce Kravaře zavedla. Protože jsme došli až s večírem, rádi jsme přijali nocleh na zdejší Vísecké rychtě. Já jsem dlouho do noci přemýšlel o Lori a o tom, zda je mi tam v Praze věrná. Tu jsem přistihl Sabinu, jak za děvečkami vlezl do čeledníku. Co se dělo uvnitř, mohu se jen domýšleti, ale protože jsem ho druhý den na zříceniny Ronova vytáhl a on sotva dechu nahoře popadal a podivně se mátožil, řekl bych, že pical. Ostatně děvčátka to byla jako mandle. No vida a já pro samé žárlení jsem se nepřidal. Do Zahrádek jsme dorazili opět až za šírání a opět kvůli Sabinovi jsme se opozdili. Nejprve si nohy smáčel v rybníku a pak ve dvou hostincích jsme nejméně tři hodiny strávili. Musím se poohlédnout po nějakém jiném souputníkovi nebo raději budu kráčet naší zemí sám. Ostatně tuhle se mi Hindl, který tu nedaloko na Klášteře bydlí, nabízel, že rád se mnou vyjde do lůna přírody. Také bratru Michalovi jsem cestu k Hindlovi doporučil. Ale co se Sabinou...
Zámek - ZAHRÁDKY
