3, LIBEREC DPS

Ing. Petr Švanda - ENVITECH IČO: 72686642, DIČ: 191-6107110009 HUMPOLECKÁ 108/3, 460 01 LIBEREC VYPRACOVAL PROJEKTANT OBJEDNATEL

ING. ŠVANDA

HIP

ING. ŠVANDA

KRESLIL

OBEC MALÝ ÚJEZD, IČO 00237043.

AKCE:

T. KONTROLA DATUM

12/2013

OKRES

MĚLNÍK

ČÍSLO ZAKÁZKY

MALÝ ÚJEZD, JELENICE, VAVŘINEČ VEŘEJNÁ KANALIZACE ČÁST STAVBY

STUPEŇ

165/13 DPS

FORMÁT MĚŘÍTKO ARCHIVNÍ ČÍSLO SO/PS

PŘÍLOHA:

SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA

ČÍSLO PŘÍLOHY

B

Tato dokumentace včetně všech příloh (s výjimkou dat poskytnutých objednatelem) je duševním vlastnictvím řešitelů zakázky. Objednatel této dokumentace je oprávněn ji využít k účelům vyplývajícím z uzavřené smlouvy bez jakéhokoliv omezení. Jiné osoby (jak fyzické, tak právnické) nejsou bez předchozího výslovného souhlasu objednatele oprávněny tuto dokumentaci ani její části jakkoli využívat, kopírovat (ani jiným způsobem rozmnožovat) nebo zpřístupnit dalším osobám.

Malý Újezd, Jelenice, Vavřineč – veřejná kanalizace B - Souhrnná technická zpráva _____________________________________________________________________________________________________

Vypracovali: HIP:

Ing. Petr Švanda Ing. Miloslav Kiezler Ing. Serhij Dudnyk Jaroslav Mládek Ing. Petr Janovský Ing. Václav Havel

Datum:

12/2013

OBSAH CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ STAVBY ...........................................................................4 1.1 ...... Zhodnocení polohy a stavu staveniště 4 1.1.1 Poloha ...............................................................................................................4 1.1.2 Podzemní zařízení ............................................................................................4 1.1.3 Ochranná pásma podzemních a nadzemních sítí ..............................................5 1.1.4 Zeleň .................................................................................................................6 1.1.5 ZPF ...................................................................................................................6 1.1.6 LPF ...................................................................................................................7 1.1.7 Chráněná území, ochranná pásma ...................................................................7 1.2 ...... Provedené průzkumy 8 2. ARCHITEKTONICKÉ A STAVEBNĚ TECHNICKÉ ŘEŠENÍ STAVBY ...........................9 2.1 ...... Použité mapové a geodetické podklady 9 2.2 ...... Příprava pro výstavbu 9 2.2.1 Uvolnění pozemků a objektů .............................................................................9 2.2.2 Dočasná využití .................................................................................................9 2.2.3 Demolice, skládky ...........................................................................................10 2.2.4 Způsob likvidace porostů .................................................................................10 2.2.5 Zabezpečení OP a chráněných objektů během stavby ....................................10 2.2.6 Přeložky podzemních a nadzemních vedení ...................................................10 2.2.7 Zajištění provozu stávajících částí stavby po dobu stavby ...............................10 2.2.8 Užívání komunikací .........................................................................................10 2.3 ...... Popis kanalizačního systému a jeho kapacity 11 2.4 ...... Pásma ochrany prostředí budovaných objektů a zařízení 21 2.5 ...... Bezbariérové úpravy 21 2.6 ...... Zeleň 21 2.7 ...... Údaje o technickém zařízení 22 2.8 ...... Řešení dopravy 22 2.8.1 Připojení na dopravní systém ..........................................................................22 2.8.2 Parkoviště, garáže ..........................................................................................22 2.8.3 DIO .................................................................................................................22 2.9 ...... Ekonomické hodnocení stavby 22 2.9.1 Zdroje financování ...........................................................................................22 3. PÉČE O ŽP ...................................................................................................................22 3.1.1 Vliv na ŽP........................................................................................................22 3.1.2 Integrovaná prevence......................................................................................23 3.1.3 Likvidace odpadů ............................................................................................23 3.1.4 Omezení rizikových vlivů .................................................................................23 3.1.5 Ochrana stavby proti hluku od dopravy nebo jiných zdrojů ..............................24 1.

prosinec 2013

2

DPS


PÉČE O BEZPEČNOST PRÁCE ..................................................................................24 4.1.1 Zdroje ohrožení zdraví ....................................................................................24 4.1.2 Způsob omezení rizikových vlivů .....................................................................24 4.1.3 Ochrana pracovníků ........................................................................................24 4.1.4 Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ....................................................24 4.1.5 Předpisy bezpečnosti práce ............................................................................25 4.2 ...... Protipožární zabezpečení stavby 25 4.3 ...... Zařízení CO 25 4.4 ...... Řešení protikorozní ochrany podzemních a nadzemních konstrukcí 25 5. ORGANIZACE ZABEZPEČENÍ PROVOZU ..................................................................26 6. ZEMNÍ PRÁCE .............................................................................................................26 6.1 ...... Výšková úprava staveniště 26 6.2 ...... Bilance zemních prací 26 6.3 ...... Vhodnost zemin pro násypy, apod. 27 7. PODZEMNÍ VODA ........................................................................................................27 7.1 ...... Systém odvodnění rýhy 27 7.2 ...... Agresivita podzemní vody 27 8. HYDROTECHNICKÉ VÝPOČTY - POSOUZENÍ ...........................................................27 4.

prosinec 2013

3

DPS


1. CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ STAVBY Zhodnocení polohy a stavu staveniště

1.1

1.1.1 Poloha Staveniště se nachází v intravilánech obcí Malý Újezd, Jelenice, Vavřineč a Velký Borek a extravilánech mezi obcemi Vavřineč a Jelenice a Malý Újezd a Velký Borek. Všechny obce leží ve vzdálenosti cca 2-5 km od Mělníka ve Středočeském kraji. Staveniště má zcela rovinatý charakter s výjimkou Jelenice, která je situována na mírně svažitém území. Staveništěm v obci Vavřineč prochází silnice I/16, dále budou stavbou dotčeny zájmy hospodaření a ochrany silnice III/0163, III/2731 a III/2732. 1.1.2 Podzemní zařízení Průzkum podzemních sítí byl proveden pro území obcí Malý Újezd, Jelenice, Vavřineč a dotčenou část obce Velký Borek. Na staveništi se nachází nadzemní i podzemní zařízení jiných správců. Pro zákresy průběhu podzemních sítí byly použit podklady od:        



Obec Malý Újezd – vyjádření č.j. OuMU/0335/2011 ze dne 8.7.2011 – veřejné osvětlení – dešťová kanalizace Obec Velký Borek – vyjádření č.j. VB 504/2011, ze dne 19.7.2011 – Žádné sítě ve správě Obce Velký Borek ČEZ Distribuce, a.s.. – vyjádření zn. 001035675796, ze dne 15.7.2011 – Podzemní a nadzemní energetická vedení ČEZ ICT Services, a.s. – vyjádření zn.011-105-PR08, ze dne 23.8.2011 – Žádné komunikační vedení v majetku ČEZ ITC RWE Distribuční služby, s.r.o. – vyjádření zn. 3399/11/175, ze dne 1.8.2011 – STL plynovod, vč. přípojek Telefónika O2 Czech Republic, a.s. – vyjádření č.j. 104029/11, ze dne 11.7.2011 – Sítě elektronických komunikací (sdělovací kabely) Telefónika Czech Republic, a.s. – vyjádření č.j. 165691/11, ze dne 1.11.2011 Veolia Voda, Středočeské vodárny, a.s., - vyjádření zn. P11710009202, ze dne 5.8.2011 - Vodovod - Kanalizace ČD Telematika, a.s. – vyjádření zn.: 16317/2011-O, ze dne 8.8.2011 (ke střetu nedojde)

Projektant upozorňuje, že ve vyjádření správce vodovodu nejsou uvedeny trasy veřejných částí vodovodních přípojek. Tyto přípojky je nutné před zahájením výkopových prací vyhledat a vytyčit, nejlépe za účasti majitele připojené nemovitosti. Předané podklady výše uvedených správců o podzemních zařízeních jsou převzaty do situací. Všechny zákresy jsou však informativního charakteru a před realizací stavby je nutné si přesný rozsah a polohu podzemních sítí nově aktualizovat u jejich správců a zajistit jejich vytyčení přímo v terénu. prosinec 2013

4

DPS


Je nutné také upozornit, že zvláště v úsecích hojného výskytu podzemních kabelů a inženýrských sítí, může upřesnění polohy těchto sítí vyvolat i nepředpokládané úpravy trasy navrhované podtlakové kanalizace, či nezbytnost přeložky některého vedení. 1.1.3 Ochranná pásma podzemních a nadzemních sítí vodovod a kanalizace (Středočeská vodárna, a.s.) rozsah OP - do DN 500 včetně 1,5 m od vnějšího líce stěny potrubí rozsah OP - nad DN 500 2,5 m od vnějšího líce stěny potrubí při hloubce větší než 2,5m se OP zvyšuje o 1m na obě strany. silová nadzemní vedení (ČEZ Distribuce, a.s., zn. 1038951847, ze dne 30.11.2011) - venkovní vedení VN 22 kV 34-32 Nebužely, 34-43 Neramše v rozsahu 10 m od krajního vodiče VN 22 kV silová podzemní vedení (ČEZ Distribuce, a.s., zn. 1038951847, ze dne 30.11.2011) - kabelové vedení NN 0,4 kV v rozsahu 1 m na každou stranu od kabelu elektrické stanice (ČEZ Distribuce, a.s.) Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti a) u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším než 52 kV v budovách 20 m od oplocení nebo od vnějšího líce obvodového zdiva, b) u stožárových elektrických stanic a věžových stanic s venkovním přívodem s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 7 m od vnější hrany půdorysu stanice ve všech směrech, c) u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m od vnějšího pláště stanice ve všech směrech, d) u vestavěných elektrických stanic 1 m od obestavění. komunikace I. - III. třídy Silniční ochranné pásmo je definováno: V extravilánu obce: - u komunikací I. třídy 50 m od osy přilehlého jízdního pásu (zpravidla vozovky) - u silnic II. a III. třídy a místních komun. II. třídy 15 m od osy přilehlého jízdního pásu. V intravilánu obce: V případě průtahů silnic I.- III. třídy zastavěným územím měst a obcí je za ochranné pásmo považován pruh vymezený uličními čarami. plynovody U plynovodů a plynárenských zařízení se ochranným pásmem rozumí prostor ve vodorovné vzdálenosti od půdorysu plynárenského zařízení, měřeno kolmo na jeho obrys. Nízkotlaké plynovody do 5 kPa tj. 0.005 MPa Středotlaké plynovody od 0.005 MPa do 400 MPa

prosinec 2013

5

DPS


Ochranná pásma činí:  u plynovodů a přípojek o nad průměr 500 mm - 12 m o od průměru 200 mm do 500 mm - 8 m o do průměru 200 mm včetně - 4 m  u nízkotlakých rozvodů v zastavěném území obce - 1 m  u středotlakých rozvodů v zastavěném území obce - 1 m  u technologických objektů - 4 m Pro plynová zařízení jsou vymezována kromě ochranných pásem také bezpečnostní pásma, která energetický zákon v příloze odstupňovává podle povahy a velikosti zařízení v rozmezí 10 až 300 m. komunikační sítě (Telefónika O2, a.s.) podzemní komunikační vedení

1,5 m od krajního vedení

železnice (mimo staveniště) Ochranné pásmo drah železničních je vymezeno takto: - u celostátní a regionální dráhy 60 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranice obvodu dráhy - u celostátních drah vybudovaných pro rychlost vyšší jak 160 km/h – 100 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranice obvodu dráhy - u vlečky 30 m od osy krajní koleje Veškerá ochranná pásma jsou stanovena příslušnými předpisy uvedenými v písemných vyjádřeních jednotlivých správců. Ve vyjádřeních jsou také stanoveny podmínky pro provádění stavby v jejich ochranných pásmech. 1.1.4 Zeleň V případě kácení vzrostlé zeleně musí být požádán orgán ochrany přírody o povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les. Stromy na staveništi se musí chránit proti mechanickému poškození, např. oplocením, chránícím celou kořenovou zónu. Při průchodu veřejnou zelení nebo v jejich blízkosti musí být výkopové práce prováděny ručně. Výkop nesmí být veden blíže než čtyřnásobek obvodu kmene, meřeného ve výšce 1m, min. však 2,5 m od paty kmene stromu. V případě výkopu, který je blíže, je třeba zabránit odření kořenů a infikaci hnilobou. Kořeny tlustší než 2,0 cm nesmí být přetnuty. Doba otevřeného výkopu max. 1 den, jinak musí být kořeny chráněny způsobem dle klimatických podmínek. Další podmínky – viz Vyjádření MěÚ Mělník, odb. ŽP a zemědělství, zn.1316/ZP/11/LETO, ze dne 23.11.2011 1.1.5 ZPF Zemědělský půdní fond bude dotčen stavbou vakuové stanice, kde dojde k trvalému zábor ZPF. Souhlas k trvalému odnětí půdy ze ZPF byl udělen Závazným stanoviskem MěÚ Mělník, odb. výstavby a rozvoje, zn.: Výst.453/12/Mar, ze dne 13.2.2012, kde jsou stanoveny také další podmínky.

prosinec 2013

6

DPS


Jedná se o pozemky parc.č.: 660 a 660/2 (před digitalizací 98/6 a 98/13) k.ú. Jelenice u Mělníka. Celková výměra odnětí: 502 m2 z toho zastavěno – 48 m2 vlastní stavbou VS 454 m2 zpevněnou plochou celkem Bilance – viz čl. 6.2. Účel odnětí: stavba vakuové stanice Kultura pozemků: orná půda BPEJ pozemků: 26000 Sejmutá ornice a podorničí o celkovém objemu 251 m3 bude odděleně deponována a následně přednostně použita pro ohumusování ploch, určených pro ozelenění a zatravnění. U ostatních stavbou dotčených pozemků ZPF dojde pouze k dočasnému odnětí. Doba dočasného odnětí pozemků ZPF nepřekročí 12 měsíců. Práce budou prováděny pouze v době vegetačního klidu, jinak po dohodě s vlastníky pozemku. Svrchní kulturní vrstvy budou skryty zvlášť a po skončení prací budou rozprostřeny zpět ve vrchním horizontu. Další podmínky:  Vyjádření MěÚ Mělník, odb. výstavby a rozvoje, zn.: Výst.4466/11/Mar, ze dne 31.10.2011  Vyjádření MěÚ Mělník, odb. výstavby a rozvoje, zn.: Výst.453/12/Mar, ze dne 13.2.2012 1.1.6 LPF Souhlas k dotčení pozemků do vzdálenosti 50m od okraje lesa byl vydán – viz Závazné stanovisko MěÚ Mělník, odb. ŽP a zemědělství, č.jč. 1436/ZP/11/FRKA, dne 30.11.2011 za uvedených podmínek 1.1.7 Chráněná území, ochranná pásma Do obcí Velký Borek, Malý Újezd a Jelenice zasahuje ochranné pásmo vodních zdrojů „KSKM“, stupeň 2b. Hranice OP jsou vyznačeny v Celkových situacích stavby C-1 až C-3. Stavba probíhá přes územní systémy ekologické stability RBK 24, LBC 24, RBK 23 a RBC 9. Hranice OP těchto ÚSES jsou vyznačeny v Celkových situacích stavby C-1 až C-3. V k.ú. Jelenice u Mělníka leží Národní přírodní památka „Polabská černava“ a její ochranné pásmo. Stavba tuto NPP přímo nedotkne. Staveniště leží na území se zvláštní ochranou. V rámci chráněných území NATURA 2000 je v k.ú. Malý Újezd a Jelenice u Mělníka vyhlášena evropsky významná lokalita – EVL CZ0214013 Kokořínsko. (NV č.132/2005 Sb.). Tato lokality bude stavbou přímo dotčena v místech křížení a dotyku vodního toku Pšovka. Pšovka je významný vodní tok dle Vyhl. č..470/2001 Sb. s vyhlášenou kaprovou vodou (tzv. Kokořínské potoky, č.stanovené vody 153) dle NV č.71/2003 Sb. Na území obce Malý Újezd je vyhlášena Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV Severočeská křída, identifikátor 215). Obec Malý Újezd se nachází v ochranném pásmu vodního zdroje (OPVZ) „Řepínský důl“ prosinec 2013

7

DPS


Část staveniště zasahuje do vodního útvaru podzemních vod „Křída Liběchovky a Pšovky“ ID 45220. Další podmínky jsou uvedeny ve Sdělení Správy CHKO Kokořínsko, č.j.02239/KK/2011/AOPK, ze dne 15.12.2011 a Stanovisku KÚ Středočeského kraje, odb. ŽP a zemědělství, č.j. 231387/2011/KUSK, ze dne 29.12.2011. 1.2

Provedené průzkumy

 

průzkum podzemních sítí (viz čl.1.1.3.) IG průzkum, „Závěrečné hodnocení IG průzkumu na pozemcích pro výstavbu ČOV Malý Újezd a přečerpávací stanice Vavřineč“, RNDr. Lumír Horčička, červen 2004. Jak je již z názvu patrné, uvedený materiál byl vypracován pro původní projekt, který předpokládal gravitační způsob odkanalizování, stavbu čistírny odpadních vod a několik přečerpávacích stanic. V místě původní ČOV na S okraji Malého Újezdu, kde byl proveden jeden z průzkumných vrtů, je nyní navržena ČS, ale v místě vakuové stanice nebyl žádný vrt a IG průzkum proveden. Celkem byly provedeny 3 vrty, jejichž poloha je v situacích vyznačena.  IG průzkum, „Závěrečné zhodnocení IG průzkumu pro výstavbu vakuové stanice Jelenice“, RNDr. Lumír Horčička, srpen 2011. Na pozemku p.p.č. 98/5 (nyní 664) ve vlastnictví obce přes cestu od polohy vakuové stanice byl proveden jeden průzkumný vrt JS 1 do hloubky 6m. Z vrtu byly odebrány 2 vzorky zemin na stanovení geomechanických vlastností – indexové zkoušky, dále vzorek podzemní vody k určení agresivity na stavební konstrukce. Z výsledků laboratorního rozboru vody ke stavebním účelům vyplývá, že voda vázaná na mělkou přípovrchovou zvodeň vykazuje: 1. agresivita na ocel dle CSN 03 8375 IV – velmi vysoká agresivita 2. stupeň agresivity prostředí dle CSN ENV 206-1/Z3 XA1 – slabě agresivní chemické prostředí. Dle CSN 73 10 01 Základová půda pod plošnými základy je stavba VS razena do skupiny: nenárocných konstrukcí. Hladina podzemní vody se nachází nad úrovní základové spáry, ale přítoky do výkopu v případe zastižení jen svrchní zvodně budou zvládnutelné (zvládnutí přítoku z křídové zvodně bude složité), základové poměry hodnotíme jako složité. Kombinaci složitých základových poměru a nenárocné konstrukce klasifikujeme dle CSN 731001 jako : 2. geotechnickou kategorii. Závěr a doporučení zpracovatele IG průzkumu: 1. V rámci inženýrsko-geologického a hydrogeologického průzkumu byl proveden průzkumný vrt JS1 do hloubky 6 m. Vrt byl proveden na p.p.č. 98/5 (nyní 664), nikoliv na p.p.č. 98/13 (nyní 660), která byla v době provádění průzkumu ve vlastnictví soukromé osoby. Výsledky průzkumu lze interpolovat i na p.p.č. 98/13 (nyní 660), ale doporučujeme, pokud budou vyřešeny vlastnické vztahy, doplňkový průzkum v místě VS, a to s ohledem na možnost výskytu písku a jejich zvodnění. 2. V místě projektované VS byly zjištěny složité základové poměry, a to s ohledem na napjatou křídovou zvodeň v hloubce 5,5-5,7 m. V případě, že by byla protnuta stavbou, budou přítoky do stavební jámy obtížně zvládnutelné a nelze vyloučit ovlivnění nejbližších studní. 3. Čerpací zkouška nebyla provedena, protože zastižená spodní zvodeň přítoky několikanásobně překračuje svrchní zvodeň a výsledky by byly zavádějící.

prosinec 2013

8

DPS


4. V hloubce základové spáry byly zjištěny únosné, slabé zvodnělé, písčité jíly (zvětralé slínovce). Zvodnění v tomto případě bude technicky zvládnutelné (patrně i bez použití štetovnic), ale bude nutné zajistit stabilitu stěn výkopů a odvodnění základové spáry. 5. Vzhledem k tomu, že zhotoviteli inženýrsko-geologického průzkumu staveniště nebyla známa projektová dokumentace stavby doporučujeme, aby přejímka základové spáry byla provedena geologem. 6. Po vyřešení vlastnických vztahů na pozemku p.č. 98/13 (nyní 660) doporučujeme provést v místě VS ještě jeden vystrojený vrt do hloubky 5 metru, na kterém bude provedena čerpací zkouška. Projektová dokumentace respektuje výše uvedené závěry. Výkopová jáma vakuové stanice je stabilizována štětovnicemi, jejichž hloubka nezasahuje do spodní zvodně. K proražení nadloží spodní zvodně nesmí při stavbě dojít. Výkopové práce, způsob zajištění stavební jámy a přejímka základové spáry bude provedena z účasti geologa. 2. ARCHITEKTONICKÉ A STAVEBNĚ TECHNICKÉ ŘEŠENÍ STAVBY 2.1

Použité mapové a geodetické podklady



Mapové podklady Velkého Borku byly poskytnuty oddělením aktualizace katastru nemovitostí, katastrální pracoviště Mělník Geodetické podklady pro potřeby investora zajistil Ing. Jaroslav Jirsa, Gutova 26,Praha 10 , tel. 274821807 , 602 937178, email: [email protected] V březnu 2006 byla doměřena území z roku 2002 dle doplňujícího zadání projektanta. Podkladem pro geodetické práce byla trig. síť a vlastní síť z roku 2002. Pro zaměření budoucí trasy kanalizace. do Velkého Borku byla vytvořena síť bodů 1000 až 1009 polygon.pořadem z TB9236 do TB9027 V srpnu 2011 bylo provedeno doměření nových zastavěných území pro potřeby tohoto projektu. Provedl: Ing. Jaroslav Jirsa, Gutova 26,Praha 10 , tel. 274821807 , 602 937178, email: [email protected]

 



Upozornění: při zpracování PD bylo zjištěno, že katastrální mapy nejsou zcela v souladu s geodetickým zaměřením skutečného terénu. Z tohoto důvodu zákresy některých zařízení v katastrálních situacích nemusí zcela odpovídat poloze zařízení v podrobných koordinačních situacích. Obecně proto platí poloha tras jednotlivých stok v terénu dle situací 1:500. Katastrální situace slouží především jako Celková situace stavby. 2.2

Příprava pro výstavbu

2.2.1 Uvolnění pozemků a objektů Pozemky jsou volně přístupné a bez dalších překážek a objektů. 2.2.2 Dočasná využití Pro potřeby stavby a zařízení staveniště může dojít k dočasnémü využití některých dalších pozemků či objektů. Vhodné plochy na veřejných pozemcích v majetku obce Malý Újezd určí investor nejpozději do předání staveniště. prosinec 2013

9

DPS


2.2.3 Demolice, skládky Demolice nejsou předmětem stavby. Skládky a prostory pro deponie či mezideponie pro potřeby stavby určí investor nejpozději do předání staveniště 2.2.4 Způsob likvidace porostů Náletová zeleň bude přednostně v místě stavby štěpkována a předána k dalšímu využití. 2.2.5 Zabezpečení OP a chráněných objektů během stavby Rozsah a způsob zabezpečení ochranných pásem jednotlivých podzemních a nadzemních zařízení je dán podmínkami, uvedenými ve vyjádřeních jejich správců. 2.2.6 Přeložky podzemních a nadzemních vedení V době zpracování projektu není projektantovi známa nutnost přeložky podzemního nebo nadzemního zařízení. Avšak s ohledem na vedení trasy v úzkém prostoru podél komunikace I/16, ale i jinde, je nutné upozornit, že pravděpodobnost přeložky některých podzemních sítí je značná. Podmínkou je však vytyčení sítí v terénu. 2.2.7 Zajištění provozu stávajících částí stavby po dobu stavby Předpokládá se, že stavba bude provedena najednou a uvedena do provozu jako jeden celek. V případě potřeby je však také možné stavbu realizovat postupně (viz A - Průvodní zpráva). 2.2.8 Užívání komunikací Po dobu stavby, kdy kanalizace bude ukládána do zpevněných komunikací III. třídy, bude užívání těchto komunikací pro veřejnou dopravu omezeno. a) komunikace I/16 Pro práce, prováděné v komunikaci I/16 platí Vyjádření KÚ Středočeského kraje, odb. dopravy, č.j.203324/2011/KUSK-DOP/Pik, ze dne 9.11.2011 Projekt předpokládá omezení dopravy na ulici I/16 se střídavým svedením dopravy do jednoho jízdního pruhu a řízení provozu mobilními semafory. Komunikace nebude dotčena výkopem pro kanalizaci, ale jedním obslužným pruhem. Rozhodnutí o povolení zvláštního užívání silnice č.I/16 v úseku 58,30 – 59,10 km, parc.č. 504/5, k.ú. Jelenice u Mělníka bylo vydáno KÚ Středočeského kraje, odb. dopravy, č.j. 225629/2011/KUSK-DOP/Pik, dne 13.12.2011. b) komunikace III/0163, III/2732 a III/2731 Podmínky dotčení těchto silnic stanovuje Vyjádření KSÚS Středočeského kraje, zn. 30479/2011/KSÚS/MH, z 3.11.2011. Mezi technické podmínky patří min. hloubka krytí pod niveletou vozovky, provádění otevřeným výkopem, přípojky kolmo protlakem, částečné uzavírky silnic, podmínky pro provádění statických zkoušek zhutnění konstrukčních vrstev (min.únosnost 80 MPa a modul přetvárnosti do 2,5), prosinec 2013

10

DPS


záruka na práce v silničním tělese 60 měsíců. Obnova konstrukce a povrchu vozovky bude provedena dle vzoru KSÚS. Z hlediska uložení nové kanalizace do těchto silnic dále platí Vyjádření MěÚ Mělník, odb. dopravních a správních agend, č.j. 15569/DSA/11/VEHA, dne 10.11.2011. Rozhodnutí o povolení zvláštního užívání silnic č. III/0163, III/2732 a III/2731 vydal MěÚ Mělník, odb.dopravních a správních agend, č.j. 16794/DSA/11/VEHA, dne 2.12.2011. Povolení je vydáno za podmínek, že v těchto silnicích bude minimální hloubka krytí kanalizačních trub 1,2m. Dále, že stavební práce a realizace stavby v ulici III/0163 musí být provedeny tak, aby nedošlo k plné uzavírce této silnice. Další podmínky – viz dokument. Obecně platí, že bude zajištěn pěší přístup k jednotlivým nemovitostem. Stavba se bude realizovat postupně a občané budou v předstihu informováni o postupném uzavírání jednotlivých úseků komunikací. Zhotovitel stavby v rámci harmonogramu a organizace své činnosti zohlední nutnost příjezdu vozidel Hasičského sboru a rychlé zdravotní pomoci v mimořádných případech Nejpozději do zahájení výkopových prací budou zhotovitelem stavby v souladu s HMG stavby zpracována DIO, obsahující návrh dopravního značení. Dokument bude projednán a schválen se všemi dotčenými orgány a institucemi. 2.3

Popis kanalizačního systému a jeho kapacity

Vakuová kanalizace je uzavřený podtlakový systém určený k dopravě splaškových odpadních vod a sestávající z těchto hlavních objektů: Vakuová stanice – (viz SO 05) Dominantním prvkem vakuové stanice je podtlaková nádoba, do které jsou odpadní vody přisávány z potrubí (větve „A“ „B“ a „C“). V nádobě se měří jak velikost podtlaku, tak i úroveň hladiny vody. Tyto údaje potom slouží k řízení výkonu vývěv a chodu kalových čerpadel. Ty dopravují odpadní vodu výtlačným řadem do další čerpací stanice (ČS Malý Újezd) Úkolem vývěv je zajistit v celém systému stok dostatečný podtlak a udržovat ho ve zvoleném rozmezí. K tomu slouží sada manometrů, které měří hodnotu podtlaku a podle ní je systémem MaR a ASŘ ovládán výkon vývěv. 

Kanalizační větve (stoky) Podtlakový větevný systém složí k dopravě odpadní vody ze sběrných šachet u nemovitostí do podtlakové nádoby ve vakuové stanici. Charakteristickým prvkem podélného profilu je pilovitý průběh potrubí. To souvisí s postupným pohybem odpadní vody v potrubí do VS. Hnací silou je vzduch přisávaný společně s vysávanými sběrnými jímkami (cca 40 l) ve správném poměru ve chvílích otevření vakuového ventilu. 

Sběrné šachty a vakuové ventily Sběrné šachty mohou být pro každou jednotlivou nemovitost, nebo mohou být sdružené pro více producentů odpadní vody. Klíčovým a typickým prvkem každé sběrné šachty, ale i celého systému vakuové kanalizace je vakuový ventil. Ten zajišťuje vzduchotěsné uzavření podtlakového systému stok, aby se tento podtlak v 

prosinec 2013

11

DPS


systému neztrácel a vývěvy pracovaly hospodárně. Tento ventil je umístěn přímo ve sběrné šachtě, do které současně gravitačními domovními přípojkami přitékají splaškové odpadní vody z nemovitosti. Po naplnění jímky v šachtě po určitou úroveň, se ventil automaticky otevře, čímž umožní propojení podtlaku v potrubí s naplněnou jímkou odpadní vody, která je okamžitě vysáta do potrubí. Po vyprázdnění jímky a po nasátí části vzduchu z právě vyprázdněné jímky dojde k samovolnému uzavření ventilu. A celý cyklus s plněním a vyprazdňování jímky se opakuje. Zásadní výhodou je, že ventil nepotřebuje ke své činnosti elektrickou energii. Životnost ventilu je řádově desítky let. Po cca 5-ti letech provozu se doporučuje vyměnit pouze těsnění. Všechny součásti ventilu je možno v případě poškození vyměnit, není nutno pořizovat nový ventil. Průchodnost ventilu je 3“ bez jakýchkoliv překážek. Podtlakové přípojky Úseky kanalizace od stok ke sběrným šachtám jsou přípojkami, které jsou součástí podtlakového systému. 

Gravitační přípojky jsou tzv. veřejnou částí domovních kanalizačních přípojek. Přivádí odpadní vody od soukromé hranice jednotlivých nemovitostí do sběrných šachet. S ohledem na minimalizaci hloubek přípojek byly veřejné gravitační přípojky v celém rozsahu navrženy v DN200. Je možno je tak ukládat ve spádu 1% (u DN150 min. spád 2%), současně se zvýší i akumulace odpadních vod v přípojkách a sběrných šachtách v případě výpadku elektrické energie. Součástí gravitačních přípojek jsou i malé revizní plastové šachtičky o průměru 400 mm, umístěné na spojích sdružených přípojek a v jejích lomech. Ve výjimečných případech dle výškové dispozice odkanalizovaných objektů jsou místo veřejných gravitačních části kanalizačních přípojek navrženy přípojky tlakové. 

Monitorovací systém Zajišťuje okamžité vyhledání místa se ztrátou podtlaku. Signály jsou přenášeny z každého ventilu prostřednictvím sdělovacích kabelů do monitorovacího panelu, umístěného na stěně ve vakuové stanici. 

SO 01 - Kanalizace vakuová Kanalizační stoky jsou navrženy z potrubí z HDPE PE100, SDR 17. Spojování potrubí se provádí elektrotvarovkami. V místech s hustým silničním provozem a v nezpevněných površích bylo navrženo potrubí s ochrannou vrstvou – potrubí se nebude muset obsypávat pískem, odpadne tak část přesunů hmot a v těchto místech se urychlí stavba. Přehled délek (m) vakuového potrubí (sběrných řadů) dle stok a profilů Větev A A0 A1 A2 A2-1 prosinec 2013

d = 110 (m) 412,0 420,0 126,0 309,0 155,0

d = 125 (m) 460,0 0,0 0,0 85,0 0,0 12

d = 160 (m) 860,0 0,0 0,0 0,0 0,0

Délka celkem (m) 1732,0 420,0 126,0 394,0 155,0 DPS


A2-1-1 A3 A4 A5 A6 Síť A celkem B B1 B1-1 B2 B2-1 B3 B4 B5 B6 Síť B celkem C C1 C2 C2-1 C2-2 C3 C4 C5 C5-1 C6 C7 C8 Síť C celkem Celkem podt.síť Počet sběrných šachet

43,0 107,0 29,0 116,0 47,0 1764,0 360,0 325,0 115,0 337,0 199,0 52,0 100,0 30,0 122,0 1640,0 375,0 132,0 323,0 171,0 47,5 255,0 90,0 211,0 102,0 226,0 130,0 140,0 2202,5

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 545,0 430,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 430,0 785,0 0,0 235,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 1020,0

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 860,0 195,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 195,0 665,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 665,0

43,0 107,0 29,0 116,0 47,0 3169,0 985,0 325,0 115,0 337,0 199,0 52,0 100,0 30,0 122,0 2265,0 1825,0 132,0 558,0 171,0 47,5 255,0 90,0 211,0 102,0 226,0 130,0 140,0 3887,5

5606,5

1995,0

1720,0

9321,5

175 ks

Kanalizační přípojky (vakuové) - jsou navrženy z potrubí z HDPE PE100, SDR 17. Spojování potrubí se provádí elektrotvarovkami. Jsou navrženy rovněž opláštěné, odpadne tak doprava písku do míst, kde je většinou stísněný prostor. Podtlakové přípojky a připojovací potrubí vedlejších řadů

A A0 A1 A2 A2-1 A2-1-1 prosinec 2013

Potrubí celkem včetně řadů d = 160 (m) 0,0 1850,8 0,0 436,2 0,0 133,4 0,0 428,1 0,0 164,6 0,0 53,3

napojení na hl.řad (m)

Větev d=90 118,8 13,2 4,4 31,1 6,6 7,3

d = 110 0,0 3,0 3,0 0,0 3,0 3,0

d = 125 0,0 0,0 0,0 3,0 0,0 0,0 13

DPS


A3 A4 A5 A6 Síť A celkem B B1 B1-1 B2 B2-1 B3 B4 B5 B6 Síť B celkem C C1 C2 C2-1 C2-2 C3 C4 C5 C5-1 C6 C7 C8 Síť C celkem Celkem podt.síť

8,7 2,2 5,2 5,2 202,7 55,7 11,0 4,4 10,6 4,4 2,2 7,6 2,2 4,4 102,5 84,2 12,2 62,7 10,6 4,4 11,3 6,6 107,8 22,8 15,4 4,4 6,6 349,0 654,2

3,0 3,0 3,0 3,0 24,0 0,0 3,0 3,0 3,0 3,0 3,0 3,0 3,0 3,0 24,0 0,0 3,0 0,0 3,0 3,0 3,0 3,0 3,0 3,0 3,0 3,0 3,0 30,0 78,0

0,0 0,0 0,0 0,0 3,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 3,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 3,0 6,0

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

118,7 34,2 124,2 55,2 3398,7 1040,7 339,0 122,4 350,6 206,4 57,2 110,6 35,2 129,4 2391,5 1909,2 147,2 623,7 184,6 54,9 269,3 99,6 321,8 127,8 244,4 137,4 149,6 4269,5 10059,7

SO 02 - Veřejné gravitační části přípojek Potrubí veřejných částí gravitačních svodů DN 200 (m) Větev

A A0 A1 A2 A2-1 A2-1-1 A3 A4 A5 A6 Síť A celkem prosinec 2013

293,4 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

190,3 207,6 15,4 139,8 66,2 1,0 65,1 0,0 14,8 1,0

409,8 0,0 1,5 239,2 20,5 1,0 111,4 80,1 2,1 3,0

893,5 207,6 16,9 379,0 86,7 2,0 176,5 80,1 16,9 4,0

spojné DN DN 400 1000 32 0 5 0 1 0 19 0 2 0 0 0 9 0 3 0 1 0 0 0

293,4

701,2

868,6

1863,2

72

III.tř. Místní asfalt asfalt

Nezpev. plochy

Celkem délka

14

Poklop

Šachty

0

přímé DN DN 400 1000 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0

Bet

Lit

5 0 0 2 0 0 5 3 0 0

27 5 1 17 2 0 4 0 1 0

15

57 DPS


B B1 B1-1 B2 B2-1 B3 B4 B5 B6 Síť B celkem C C1 C2 C2-1 C2-2 C3 C4 C5 C5-1 C6 C7 C8 Síť C celkem Celkem

182,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

19,9 106,1 34,6 164,2 90,2 4,3 23,7 5,4 81,5

115,3 20,9 0,0 17,3 13,1 0,0 3,5 1,8 35,2

317,7 127,0 34,6 181,5 103,3 4,3 27,2 7,2 116,7

13 4 1 8 4 0 1 0 6

0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0

1 0 0 0 0 0 0 0 0

12 4 1 8 4 0 1 0 6

182,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

529,9 71,8 7,7 80,8 43,9 23,0 52,3 4,2 100,3 0,0 67,1 0,0 113,9

207,1 148,8 20,1 41,7 11,8 9,0 17,3 0,0 127,7 11,9 19,1 21,8 32,3

919,5 220,6 27,8 122,5 55,7 32,0 69,6 4,2 228,0 11,9 86,2 21,8 146,2

37 9 1 5 3 1 2 0 14 1 9 2 7

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

1 4 0 0 0 0 0 0 4 1 0 0 0

36 5 1 5 3 1 2 0 10 0 9 2 7

0,0 565,0 475,9 1796,1

461,5 1537,2

1026,5 3809,2

54 163

0 0

0 0

0 0

9 45 25 138

SO 03 – Výtlačný řad „V1“ Slouží k přečerpání odpadních vod z vakuové stanice (VS) do čerpací stanice (ČS) na okraji obce Malý Újezd. CELKEM

HDPE 110/6,6 (PE 100, SDR 17)

1621 m

SO 04 - Výtlačný řad „V2“ Trasa výtlaku pokračuje výtlačným řadem „V2“ od ČS po polní cestě v její levé části ve směru na Velký Borek, kde je ukončen v šachtě Š40. CELKEM

HDPE 110/6,6 (PE 100, SDR 17)

1665 m

SO 05 – Vakuová stanice Vakuová stanice je dvoupodlažní objekt o půdorysném rozměru 6,95 x 6,90 m obdélníkového tvaru a je opatřen sedlovou střechou se spádem 20°. Zastavěná plocha je 48,0 m2. Niveleta ŽB dna 1.PP je -3,150 m, podlaha mezistropu 1.NP je ± 0,000 ≡ 181,000 m n.m. Střecha bude z vlnitých šablon barvy zelené. Výška hřebenu +4,65 m. Dřevěný palubkový obklad je opatřen nátěrem v odstínu pinie. Okna a dveře budou provedena v bílé barvě.

prosinec 2013

15

DPS


V jižním průčelí ve vzdálenosti 1,55 m od objektu vakuové stanice bude osazen biofiltr na želbet.základovou desku rozm. 4,20 x 2,60 m s niveletou horního povrchu desky -0,70 m. V přízemí objektu je pod stropem navržena ventilační jednotka průměru 250 mm, která při trvalém provozu zajistí 4násobnou výměnu vzduchu v objektu - cca 940 m3/h. Na vnější straně bude instalována pozinkovaná protidešťová žaluzie se síťovinou. Ovládání ventilační jednotky je na hlavním rozváděči elektro a je navrženo pro trvalý nebo přerušovaný chod. Pro nasávání vzduchu a přirozenou ventilaci jsou v čelní stěně u země a zadní stěně u stropu navrženy 2 ks protidešťových větracích mřížek se síťovinou rozměru 400 x 400 mm. V suterénní části vakuové stanice je instalováno umyvadlo pro osobní hygienu s možností ohřevu vody. Vnitřní kanalizace z PVC je vedena od odpadu z umyvadla do sací jímky vakuové stanice, Rozvod vnitřního vodovodu je veden po želbet.stěně 1.PP k umyvadlu, kde je instalováno umyvadlo s výtokem na hadici a do solenoidového ventilu, který doplňuje nádrž pračky vzduchu. Na vstupu je umístěna vodoměrná sestava. Zpevněné plochy uvnitř oplocení zajišťují přístup vozidel a obsluhy k vakuové stanici a biologickému filtru z veřejné komunikace. Zpevněné plochy jsou navrženy na těžký provoz. Zpevněná plocha je v barvě šedé. Veškeré zpevněné plochy jsou opatřeny silničními obrubníky, které ohraničují dláždění krytu a zabezpečují jejich vodorovné kotvení. Povrch tvoří betonová zámková dlažba tl. 80 mm se zapískovanými spárami. Celková výměra zpevněných ploch je 454 m2,, z toho 406 m2 je uvnitř samotného oploceného areálu a 48 m2 zpevněné plochy tvoří napojení na veřejnou komunikaci vně areálu . Oplocení je opatřeno vjezdovou bránou opatřenou tabulí "Zákaz vstupu nepovolaných osob". Oplocení bude provedeno o výšce 1,8 m. Pletivo je navrženo z drátu opatřeného plastovým obalem. Oplocení bude v barvě zelené, aby splývalo s okolní přírodou. Celková délka oplocení 102 m. SO 06 – Čerpací stanice ČS Malý Újezd je umístěna na S okraji obce Malý Újezd. Do ĆS je zaústěn výtlak „V1“ a směrem na Velký Borek je z ČS veden výtlak „V2“. Konstrukčně jde o podzemní betonovou prefabrikovanou ČS. Nádrž s ohledem na požadovanou akumulaci (povodí Ohře) tvoří dvě čtvercové prefabrikované nádrže, každá s rozměry 2,8 x 2,8 m. V první nádrži je umístěna veškerá technologie, přepad z nádrže je veden do druhé nádrže, která je slouží jako dodatečná akumulace. Až z této 2.nádrže je veden přepad do potoka. Ve dně jsou nádrže propojené, propoj je uzavřen deskovým šoupětem. V případě využití této druhé nádrže bude po zvednutí šoupěte vyčerpán i objem druhé nádrže. Celkový akumulační objem je přibližně 40 m3. Terén 179,50 m.n.m. Vstupní poklop 180,13 m.n.m. Max. zapínací hladina 177,65 m.n.m. Min. vypínací hladina 176,34 m.n.m. Dno ČS 176,04 m.n.m. Bezpečnostní přepad do 2.nádrže 179,00 m.n.m. (H hav.) prosinec 2013

16

DPS


Bezpečnostní přepad do potoka 179,00 m.n.m. Pro případ výpadku el. energie, nebo problémům na kanalizaci ve Velkém Borku, či na mělnické ČS1, je z ČS navržen bezpečnostní přepad, chráněný česlemi a nornou stěnou Ten je zaústěn do potoka Pšovka. CELKEM

PVC DN 300

63 m

SO 07 – Přípojka pitné vody Potrubí PE-HD (PE 100) PN 16 SDR 11 m, 32x2,9, délka 12,3 m. Přípojka vody je navržena k vakuové stanici, kde je umístěna uvnitř objektu vodoměrná sestava. Spojování je pomocí elektrotvarovek. Je napojena na stávající vodovod lPE 100 vedoucí v přilehlé účelové komunikaci. SO 08 – Přípojky elektro a) vakuová stanice Pro napojení veškerého elektrozařízení vakuové a čerpací stanice bude provedena přípojka NN napojená ze stávajícího rozvodu ČEZ. Na stávajícím podpěrném bodě u č.p. 42 osadí PDS novou pojistkovou skříň MX – typ SV 102. Z této skříně se provede svod do elektroměrového pilíře RE umístěného u sloupu. Přípojka NN z tohoto elektroměrového rozváděče se provede zemním kabelem typu AYKY- 3Bx70+50 mm2 v délce 200 m, který bude ukončen v hlavním rozváděči vakuové stanice. Z tohoto rozváděče bude provedeno napojení veškerého elektrozařízení ve vakuové stanici. Před započetím zemních prací bude trasa přípojky NN vytýčena a bude provedeno zaměření všech stávajících podzemních sítí v místě stavby jejich správci. Po ukončení prací se trasa přípojky NN geodeticky zaměří a povrchy výkopů se po zahrnutí uvedou do původního stavu. V místě křížení komunikací se budou zásypy hutnit po vrstvách tl. max. 20 cm. b) čerpací stanice ČS Jedná se o podzemní čerpací jímku s technologickým rozváděčem umístěným v pilíři u čerpací stanice. Přípojka nn bude napojena samostatným kabelovým vývodem ze stávající trafostanice. Bude provedena zemním kabelem typu AYKY4Jx16 mm2 v délce 110 m, který bude ukončen u čerpací stanice na přívodních svorkách pojistkové skříně PS. Z této pojistkové skříně se napojí elektroměrová rozvodnice RE a z ní technologický rozváděč ozn. RMS. Veškeré toto zařízení bude umístěno ve společném pilíři u ČS. Před započetím zemních prací bude trasa přípojky NN vytýčena a bude provedeno zaměření všech stávajících podzemních sítí v místě stavby jejich správci. Po ukončení prací se trasa přípojky NN geodeticky zaměří a povrchy výkopů se po zahrnutí uvedou do původního stavu. V místě křížení komunikací se budou zásypy hutnit po vrstvách tl. max. 20 cm. PS 01 – Kanalizace vakuová – technologie Do technologie vakuové kanalizace patří vakuové ventily, vystrojení sběrných šachet, zavzdušňovací sada a systém monitoringu, jehož části jsou jak ve sběrných šachtách u ventilů, tak podél všech podtlakových řadů, tak i ve vakuové stanici.

prosinec 2013

17

DPS


Jde o soubor převážně drobného zařízení, dominantním a nejdůležitějším prvkem je vakuový ventil, umístěný ve sběrných šachtách. Součástí jsou i čidla, umožňující připojení na monitorovací systém. Počet vakuových ventilů – 175 ks + 3 ks suchá rezerva Počet sad vystrojení sběrných šachet – 175 ks Počet zavzdušňovacích sad– 175 ks Počet sad monitorovacího systému ve sběrné šachtě – 175 ks Zařízení pro monitoring podtlakové kanalizace Jedná se o systém monitoringu polohy všech vakuových armatur instalovaných na kanalizaci. Zařízení je instalováno v panelu ve VS. Poloha armatur je snímána speciálním snímačem. Signál ze snímačů je převeden do speciální datové sběrnice. PS 02 – Vakuová stanice – strojní část VS a jejich parametry jsou navrženy pro výkon 7 l/s. Strojní vybavení vakuové stanice představuje ucelený soubor zařízení, které společně zajišťují správnou funkci celého systému kanalizace. Provozní soubor PS 02 je z větší části umístěn v dvoupodlažním objektu SO 05 - Vakuová stanice. Biologický filtr na odstranění zápachu je umístěn vedle objektu stanice na částečně zapuštěném betonovém základu uvnitř oploceného areálu. PS 03 - Vakuová stanice – elektročást Údaje o výkonech : Vakuová stanice 3 x vývěva 2 x kalové čerpadlo (SJ) á Průtokový ohřívač Přímotopný konvektor Ventilátor Zásuvková skříň Osvětlení Telemechanika Celkový instalovaný příkon Soudobost Max. soudobý příkon

á

6,0 7,0 2,0 2,0 0,1 2,0 0,5 0,3

kW kW kW kW kW kW kW kW

Pi 18,0 14,0 2,0 2,0 0,1 2,0 1,5 0,3 39,9 0.7 28,0

kW kW kW kW kW kW kW kW kW kW

Rozvaděč DRM1 Pro napojení veškerého elektrozařízení vakuové stanice je navržen hlavní skříňový rozváděč objektu označený DRM1. Rozvaděč je umístěn přímo v prostoru vakuové stanice. Z tohoto rozváděče je navrženo napojení: - silové části vývěv 02M1 a čerpadel 02M2 včetně příslušných ochran; prosinec 2013

18

DPS


-

části SŘTP zahrnující snímání hladin ve sběrné nádrži a měření podtlaků; části stavební elektroinstalace; rozvaděče MS1, který bude monitorovat systém ventilů kanalizačního systému.

Zařízení elektro Vývěvy 02M1 a čerpadla 02M2 jsou speciální technologické stroje vybavené řadou ochran a vyžadující sledování řady elektrických parametrů při jejich provozu. Ochrany a monitoring parametrů musí fungovat zcela autonomně i při výpadku řídicího systému. Díky těmto požadavkům jsou motorové vývody vybaveny integrovanými motorovými ochranami umožňující autonomní funkci ochran a sledování elektrických parametrů. Integrované motorové ochrany komunikují s řídicím systémem přes industrial ethernet. Ovládání vývěv a čerpadel je možné z jejich technologických panelů instalovaných na dveřích rozvaděče DRM1. Zařízení SŘTP Pro řízení technologie vakuové stanice je navržen řídicí systém v distribuovaném provedení zahrnující PLC s komunikačním rozhraním industrial ethernet na které jsou připojeny integrované motorové vývody vývěv a čerpadel, operátorský panel a systém zajišťující přenos z a do návazného technologického zařízení a na dispečink provozovatele. PLC zajišťuje v automatickém provozu řízení kaskády tří vývěv v závislosti na podtlaku měřeném snímačem umístěným na sběrném podtlakovém tanku. Vývěvy pracují v automatickém provozu v režimu 3+0 v automatickém záskoku s cyklováním dle provozních hodin. Splaškové vody jsou z tanku odčerpávány dvojicí čerpadel do návazné ČS1. Čerpadla pracují v automatickém provozu v režimu 1+1 v automatickém záskoku s cyklováním dle provozních hodin. Stavební elektroinstalace V rámci stavební elektroinstalace je řešeno osvětlení objektu, temperování teploty objektu na nezámrznou teplotu, větrání objektu, zásuvková skříň a ohřev vody pro hygienické potřeby. Uzemnění Uzemnění je navrženo páskem uloženým do země po obvodu objektu. Pásek je napojen na HOP umístěnou v rozvaděči DRM1. Uzemnění se propojí na zemnící pásek položený v souběhu s napájecím kabelem. HOP se propojí s venkovní uzemňovací soustavou. Hromosvod Střecha objektu se opatří hřebenovými jímacími soustavami tvořenými FeZn drátem a dvěma pomocnými jímači instalovanými na hřebenu střechy. Svody se provedou dva v protilehlých rozích objektu. Svody se připojí přes zkušební svorky na společnou zemnící soustavu. PS 04 – Čerpací stanice – strojní část Pro čerpání splaškových odpadních vod z ČS v Malém Újezdu do Š40 stávající gravitační kanalizace v sousední obci Velký Borek jsou navržena čerpadla do mokré

prosinec 2013

19

DPS


jímky s vysokou průchodností oběžného kola bez řezacího či mělnícího zařízení. Toto řešení zvýší stabilitu provozu čerpadel i bez česlové ochrany. Uvedená hodnota průchodnosti oběžným kolem odpovídá průchodnosti vakuových ventilů a čerpadel ve vakuové stanici, což zajišťuje, že veškeré předměty, které do systému podtlakové kanalizace budou vneseny, budou také bezpečně dopraveny až do cílové šachty Š40 kanalizace ve velkém Borku. ČS Malý Újezd kalové čerpadlo do mokré jímky - 2 ks (1+1) Čerpané množství 8 l/s Čerpaná výška 27,5 m Čerpané médium splašková voda Teplota media max. 40° C Příkon čerpadla v prac. bodu 5,3 kW Výkon elektromotoru jmen. 7,5 kW Počet otáček 2.830 ot./min. Rozběh YD Jmenovitý proud 18 A Průchodnost čerpadla min. 75 mm Krytí IP 68 Skříň : šedá litina GG 20 Oběžné kolo : tvárná litina GGG 60 Sací kužel : šedá litina GG 20 O-kroužek : nitrilová pryž Těsnění hřídele : dvojitá mech. ucpávka na straně čerpaného média SiC/SiC PS 05 – Čerpací stanice – elektročást ČS Malý Újezd Údaje o výkonech: 2 x kalové čerpadlo á Telekomunikace a řízení Celkový instalovaný příkon Soudobost Max. soudobý příkon

7,5 0,3

kW kW

15,0 0,3 15,3 1 7,8

kW kW kW kW

Jedná se o podzemní čerpací jímku s technologickým rozváděčem umístěným v pilíři u čerpací stanice. Technologický rozváděč RMS 2 bude napojen z elektroměrové rozvodnice RE, která je navržena ve společném pilíři a pojistkovou skříní PS, kde bude ukončena přípojka nn. V rozváděči RMS 2 budou instalovány vývody pro napojení elektrospotřebičů v ČS a řídící automat pro ovládání a monitorování chodu čerpací stanice. Chod čerpací stanice má vazbu na novou vakuovou stanici a čerpací stanici v Mělníku. ČS1 – Mělník Součástí koncepce přečerpání odpadních vod na ČOV Mělník je také posouzení kapacity ČS1 v Mělníku. S ohledem na stávající provoz je navrženo zapojit do systému čerpání i čtvrté rezervní čerpadlo. Takto nebudou nutné žádné stavební zásahy. Nutné je však posouzení elektrovybavení ČS1. prosinec 2013

20

DPS


Údaje o výkonech: Vlivem možnosti souběhu všech čtyř čerpadel dojde ke zvýšení soudobého příkonu čerpací stanice o 4,5 kW. V čerpací stanici budou provedeny softwarové úpravy řídícího systému tak, aby byl umožněn souběh všech čtyř stávajících čerpadel. K tomuto souběhu může dojít jen výjimečně v případě maximálně zvýšeného nátoku na čerpací stanici, nicméně ho nelze vyloučit. Řídicí systém bude rozšířen o vazbu na provoz čerpací stanice ČS Malý Újezd. PS 06 – Dálkový přenos dat Pro přenos dat na centrální dispečink je navržen GPRS router umožňující online přenos dat na dispečink. Pro přenos dat mezi návaznou čerpací stanicí ČS1 a zařízením vakuové stanice je navržen GPRS modem. Pro správný provoz zařízení předává ČS1 do vakuové stanice informaci o svém provozu a hodnotě hladiny snímané spojitě v ČS1. 2.4

Pásma ochrany prostředí budovaných objektů a zařízení

Pásma ochrany prostředí nových kanalizačních objektů: Vakuová stanice Pásmo ochrany prostředí mezi vakouvou stanicí (VS) odpadních vod na stokové síti a souvislou zástavbou činí: pro VS s kapacitou do 500 m3/den 5,0 m. pro VS s kapacitou do 50 000 m3/den 20,0 m. pro VS s kapacitou nad 50 000 m3/den 30,0 m. Pro vakuovou stanici s kapacitou 7 l/s (605 m3/d) činí pásmo ochrany prostředí -20 m Čerpací stanice Pásmo ochrany prostředí mezi čerpací stanicí a souvislou zástavbou je stanoveno předpisem MZe ČR - TNV 756011 „Ochrana prostředí kolem kanalizačních zařízení“ a pro ČS s kapacitou: do 500 m3/den činí 5,0 m do 50 000 m3/den činí 20,0 m nad 50 000 m3/den činí 30,0 m Pro čerpací stanici s kapacitou 7 l/s (605 m3/d) činí pásmo ochrany prostředí - 20 m Vodovod a kanalizace do DN 500 včetně nad DN 500 2.5

1,5 m od vnějšího líce stěny potrubí 2,5 m od vnějšího líce stěny potrubí

Bezbariérové úpravy

Stavba kanalizace je podzemního charakteru a proto neobsahuje žádné bezbariérové úpravy. 2.6

Zeleň Stavba neobsahuje výsadbu nové zeleně.

prosinec 2013

21

DPS


2.7

Údaje o technickém zařízení

Stavba obsahuje strojní a technické zařízení ve vakuové stanici. Podrobnější údaje jsou uvedeny v jednotlivých PS.. 2.8

Řešení dopravy

2.8.1 Připojení na dopravní systém Přístup na staveniště je zajištěn po stávajících veřejných komunikacích. Ze směrů od Mělníka a od Mladé Boleslavi je stavba dostupná po silnici I/16. 2.8.2 Parkoviště, garáže Tyto objekty tato stavba neobsahuje. 2.8.3 DIO Dopravní řešení stavby je nutné posuzovat z pohledu celé stavby, kde se jakékoliv omezení dopravy v jedné části obce projeví zvýšeným provozem v jiné části obce. Proto je nutné zpracovat DIO, které zohlední veškeré vzájemné vazby, bude projednáno se všemi dotčenými orgány a organizacemi, právnickými i fyzickými osobami a bude podkladem pro vypracování návrhu harmonogramu stavby, který veškeré negativní vlivy bude minimalizovat 2.9

Ekonomické hodnocení stavby

2.9.1 Zdroje financování OPŽP, SFŽP, vlastní zdroje 3. PÉČE O ŽP 3.1.1 Vliv na ŽP Negativní vliv na životní prostředí bude pouze v průběhu stavby. Nejvýznamnějšími vlivy jsou především: - prašnost - hluk - ochrana vzrostlé zeleně - únik nebezpečných látek do okolního prostředí Po dokončení stavby bude zajištěno odkanalizování více než 300 nemovitostí a veškeré odpadní vody z těchto nemovitostí budou čištěny na ČOV Mělník. Zdrojem hluku jsou vývěvy a čerpadla. Vývěvy a jedna sada čerpadel je uzavřena a odhlučněna uvnitř ve vakuové stanici, další sada čerpadel je v ČS na S okraji Malého Újezdu. Všechna zařízení jsou umístěna pod úrovní okolního terénu. V obou případech se jedná o standardní zařízení s prakticky neutrálním vlivem na okolí. Navíc v případě VS i ČS jsou dodrženy výrazné odstupové vzdálenosti od okolní zástavby. Pásmo ochrany prostředí obou kanalizačních zařízení je 20 m.

prosinec 2013

22

DPS


3.1.2 Integrovaná prevence Realizace akce není posuzována dle zák.č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci, množstvím skladovaných nebezpečných látek nespadá provozovna do působnosti zák.č. 353/1999 Sb. o prevenci závažných havárií. 3.1.3 Likvidace odpadů Zatřídění některých druhů odpadů dle Katalogu odpadu: Kód

Název druhu odpadu

17 170101 170102 170107

Stavební a demoliční odpady Beton Cihla Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků Dřevo Plasty (potrubí PVC, DN 200) dřevo obsahující nebezpečné látky (vodovzdorné lepené překližky) Asfaltové směsi obsahující dehet (střešní krytina, bonský šindel) Železo nebo ocel Kabely elektro Zemina a kamení Smíšené stavební a demoliční odpady

170201 170203 170204* 170301* 170405 170411 170504 170904

Využití, likvidace

Sběrný dvůr k recyklaci Sběrný dvůr k recyklaci Skládka Skládka Výkupy sběrných surovin Skládka Skládka, příp. jiné využití Skládka

Odpady vzniklé při stavbě budou přednostně nabídnuty k recyklaci, pokud to nebude možné, musí být zajištěna jejich řádná likvidace, tj. odvoz na skládku. Upozorňujeme, že odpady je zakázáno spalovat na pozemku i na lokálních topeništích. Odpady musí být zabezpečeny před nežádoucím znehodnocením, únikem a odcizením. Před zahájením stavby bude odboru ŽP MěÚ Mělník písemně sdělena firma odpovědná za nakládání s odpady, vč. Jména odpovědného pracovníka. V případě nebezpečných odpadů musí být subjektu udělen souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady dle § 16, odst. 3 zákona č.185/2001 Sb. Ke kolaudaci stavby budou doloženy doklady o předání veškerých odpadů, které vzniknou při stavebních nebo bouracích pracích (např. betony, potrubí kanalizačních stok, zbytky původních šachet, atd.), k recyklaci, na povolenou skládku odpadů, příp. jiné oprávněné osobě ve smyslu zák. č.185/2001 Sb., O odpadech. 3.1.4 Omezení rizikových vlivů Zhotovitel stavby zajistí, že stavba bude prováděna pouze stavební technikou v dobrém technickém stavu tak, aby nedošlo k úniku pohonných hmot, mazacích olejů či ropných látek do okolního prostředí. Zhotovitel stavby zajistí, že stavba bude prováděna pouze pracovníky, kteří budou poučení o dodržování pravidel a nařízení, které souvisí s ochranou životního prostředí. prosinec 2013

23

DPS


Zhotovitel stavby zajistí očištění stavební techniky a vozidel před vjezdem ze stavby na veřejné komunikace. Zhotovitel stavby zajistí snížení prašnosti prostředí v suchém období kropením povrchu staveniště. 3.1.5 Ochrana stavby proti hluku od dopravy nebo jiných zdrojů Největším zdrojem hluku jsou stavební stroje užívané během provádění stavby, které dosahují až Rw = 93 dB. Tento hluk bude pouze v denní době tj. od 7,00 – 18,00, v noci stavba nebude budována. 4. PÉČE O BEZPEČNOST PRÁCE 4.1.1 Zdroje ohrožení zdraví Zdroje ohrožení zdraví : - hlučnost 93 dB - bakteriální znečištění ve splaškových odpadních vodách 4.1.2 Způsob omezení rizikových vlivů Zhotovitel stavby zajistí proškolení všech pracovníků z hlediska bezpečnosti práce a vyhotoví o tom Protokol. Zhotovitel bude: dodržovat veškeré příslušné bezpečnostní předpisy a dbát na bezpečnost všech osob, které mají právo býti na staveništi Povinností zhotovitele je také dodržování všech bezpečnostních podmínek a pravidel, stanovených správci jednotlivých podzemních nebo nadzemních zařízení, jejichž ochranná pásma budou dotčena. 4.1.3 Ochrana pracovníků Ochrana pracovníků zhotovitele stavby je plně v jeho odpovědnosti a řídí se jeho podnikovými směrnicemi, nařízeními, apod. Zhotovitel zajistí, aby jeho pracovníci byli vybaveni odpovídajícím ochranným oděvem a ochrannými pomůckami. 4.1.4 Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Zhotovitel vždy přijme všechna potřebná opatření k ochraně zdraví a bezpečnosti svého personálu. Zhotovitel jmenuje na staveništi bezpečnostního technika, odpovědného za udržení bezpečnosti a ochranu před nehodami. Tato osoba bude mít kvalifikaci pro tuto odpovědnost a bude vybavena pravomocemi vydávat pokyny a přijímat ochranná opatření pro prevenci nehod. Investor stavby jmenuje koordinátora bezpečnosti práce na stavbě odpovědného za dohled nad bezpečností při práci na stavbě a identifikaci rizik. Do zahájení stavebních prací bude vypracován plán BOZP. Koordinátor BOZP stavby min. 8 dnů před předáním staveniště oznámí zahájení stavby oblastnímu inspektorátu bezpečnosti práce.

prosinec 2013

24

DPS


4.1.5 Předpisy bezpečnosti práce Při provádění stavebních prací musí být dodrženy předpisy o bezpečnosti práce a ochraně zdraví. Veškerá časově, místně a věcně příslušná legislativa a její ustanovení musí být v průběhu všech stavebních prací dodržována. Pro jednotlivé práce musí být na stavbě schválené technologické postupy, vypracované v souladu s projektovým řešením. Pro stavební práce platí předevsím tyto předpisy: - zákoník práce č.262/2006Sb. - zákon o bezpečnosti a ochrany zdraví č. 309/2006 Sb. - stavební zákon - nařízení vlády č.591/2006Sb. o bližších požadavcích na bezp.práce - příslušné ČSN Obecně platí, že: - Před zahájením stavebních prací zhotovitel zajistí vytyčení všech podzemních sítí a zařízení, které se v rozsahu stavby nacházejí, a to za účasti jejich správců a stavbyvedoucího. - Před zahájením prací musí být všichni pracovníci na stavbě poučeni o bezpečnostních předpisech pro všechny práce, které přicházejí v úvahu. Tato opatření musí být zajištěna a kontrolována. - Všichni pracovníci musí používat předepsané ochranné pomůcky. Na pracovišti musí být udržován pořádek. - Při styku s podzemním vedením, hlavně pak kabely, je nutno vyrozumět technický dozor a investora, který zabezpečí další postup. - Práce na elektrických zařízeních smí provádět pouze k tomu přezkoušený elektrikář. Připojení elektrických vedení se mohou provádět jen za odborného dozoru ČEZ Distribuce, a.s. - Při používání prostředků pro dopravu materiálu, zdvihacích zařízení a těžících mechanismů musí být dodržovány příslušné platné bezpečnostní předpisy. - Výkopy se svislými stěnami musí být řádně zapaženy. IDENTIFIKACE RIZIK - ochrana a vytýčení stávajících inženýrských sítí - práce prováděné v hloubkách do 5 m - provádění štětových stěn beraněním – práce s těžkými stroji - provádění betonáže a bednění s použitím mechanizmů –schwing, autojeřáb - provádění montáže výztuže - montáž těžkých břemen – panely, atd. 4.2

Protipožární zabezpečení stavby

Požárně bezpečnostní řešení je uvedeno v příloze D1.3.1. 4.3

Zařízení CO Stavba nepodléhá podmínkám CO.

4.4

Řešení protikorozní ochrany podzemních a nadzemních konstrukcí

Protikorozní ochrana potrubí kanalizačních stok je řešena výběrem vhodného materiálu – stoky jsou navrženy z plastů. prosinec 2013

25

DPS


Vnější i vnitřní povrchy betonových konstrukcí sběrných šachet, vakuové stanice a ČS budou opatřeny příslušnými ochrannými nátěry. Betonové konstrukce pod úrovní podzemní vody musí být ochráněny před agresivitou spodní vody - 2. stupeň agresivity prostředí dle CSN ENV 206-1/Z3 XA1 – slabě agresivní chemické prostředí. 5. ORGANIZACE ZABEZPEČENÍ PROVOZU Provozovatel zařízení není v době zpracování projektu znám Provoz dokončeného a předaného díla bude prováděn dle aktuálního a schváleného Provozního a manipulačního řádu kanalizace. 6. ZEMNÍ PRÁCE 6.1

Výšková úprava staveniště

Výšková úprava stavby se nepředpokládá v průběhu stavby, ani po jejím dokončení. 6.2

Bilance zemních prací

SO 01 Kanalizace vakuová SO 02 – Veřejné gravitační části přípojek SO 03 – Výtlačný řad „V1“ SO 04 – Výtlačný řad „V2“ SO 06 – Čerpací stanice (ČS)

hloubení rýh (m3) SO 01 řady A řady B řady C

hloubení Obsypy Skládkovné jam štěrkopísek zeminy (m3 ) (m3) (t)

3 688,00 888,00 2 707,00 461,00 5 966,00 1 106,00 12 361,00 2 455,00

SO 02 řady A řady B řady C

849,00 1 083,00 761,00 2 693,00

Skládka Skládka frézování asfalty kamenivo komunikace (t) (t) ( m2 )

4 105,00 347,00 3 267,00 431,00 5 250,00 385,00 12 622,00 1 163,00

1 045,00 1 158,00 1 106,00 3 309,00

2 718,00 3 368,00 2 749,00 8 835,00

2 141,00 972,00 1 193,00 4 306,00

0,00 0,00 0,00 0,00

804,00 412,00 378,00 1 594,00

2 170,00 1 104,00 1 096,00 4 370,00

72,00 54,00 58,00 184,00

483,00 343,00 253,00 1 079,00

561,00 424,00 452,00 1 437,00

SO 03

1 214,00

0,00

316,00

1 478,00

150,00

444,00

1 172,00

SO 04

2 036,00

0,00

179,00

1 998,00

572,00

960,00

4 465,00

SO 06

57,00

247,00

40,00

245,00

0,00

0,00

0,00

celkem 19 974,00 2 702,00

4 822,00

20 713,00 2 069,00

5 792,00

15 909,00

prosinec 2013

26

DPS


SO 05 Vakuová stanice Pro zásyp stavební jámy bude použita vhodná část výkopku pro hutnění. Bilance zemních prací SO 05: - Sejmutí ornice a podorničí v tl. 300 + 200 mm - Plocha (zp. plocha v areálu VS) = 406,0 m2 - Plocha (zast. plocha VS) = 48 m2 - Plocha (zp.plocha mimo areál) – 48,0 m2 Areál: 454,0 m2 x 0,5 = 227, 0 m3 2 Mimo areál: 48,0 m x 0,5 = 24,0 m3 ∑ = 251,0 m3 - Odvoz ornice a podorničí na deponii (do 5 km) 251,00 m3 Niveleta HTÚ -0,50 m od R.T. - Výkopek (vakuová stanice ) - Výkopek (biofiltr) - Výkopek (zpevněné plochy) ∑=

379,26 m3 173,58 m3

- Odvoz výkopku na skládku (do 5,0 km) - Zpětný zásyp výkopu (vakuové stanice) 6.3

343,20 m3 7,64 m3 28,42 m3 379,26 m3

Vhodnost zemin pro násypy, apod.

Předpokládá se, že posouzení vhodnosti zemin pro zásyp rýhy a pro dosažení požadovaného stupně zhutnění, bude provedeno na základě dodatečně provedeného geofyzikálního průzkumu, nebo až v průběhu stavby za účasti přizvaného geologa. 7. PODZEMNÍ VODA 7.1

Systém odvodnění rýhy

V úsecích, kde hloubka rýhy zasáhne pod hladinu spodní vody bude v průběhu hloubení rýhy tato voda odčerpávána z rýhy v jejím nejnižším místě. Podobně bude postupováno v případě zaplavování rýhy srážkovou vodou. 7.2

Agresivita podzemní vody

Z výsledků laboratorního rozboru vody ke stavebním účelům vyplývá, že voda vázaná na mělkou přípovrchovou zvodeň vykazuje: 1. agresivita na ocel dle CSN 03 8375 IV – velmi vysoká agresivita 2. stupeň agresivity prostředí dle CSN ENV 206-1/Z3 XA1 – slabě agresivní chemické prostředí. Více viz kap. 1.2 8. HYDROTECHNICKÉ VÝPOČTY - POSOUZENÍ Důvodem posouzení dotčených stávajících stok a čerpacích stanic je navrhované řešení s přečerpáváním odpadních vod z Malého Újezdu, Jelenice a prosinec 2013

27

DPS


Vavřinče do veřejné kanalizace v sousední obci Velký Borek. Celkem se jedná o odpadní vody od cca 1000 obyvatel. Gravitační kanalizace z Velkého Borku je nyní zavedena do ČS1 veřejné kanalizace ve městě Mělník, odkud jsou odpadní vody následně přečerpávány do Š12 mělnické kanalizace a nakonec jsou centrálně likvidovány na ČOV Mělník. Ukončení budoucího výtlaku V2 z okraje obce Malý Újezd je navrženo do šachty Š40 v blízkosti křižovatky ulic Vrutická a Skuhrovská nedaleko OÚ Velký Borek. Úsek stávající gravitační kanalizace DN 300, PVC v úseku od Š40 až do ČS1 je dle sdělení provozovatele kapacitně vyhovující. Podklady k této stoce nebyly projektantovi předány. Posouzení výkonu čerpadel v ČS1 je součástí tohoto projektu k územnímu rozhodnutí. Posouzení kapacity čerpadel a elektročásti ČSS1 Současný stav: (dle podkladů předaných provozovatelem –Středočeské vodárny a.s.) Čerpací stanice ČS1 Přítok (stoka A) 166,68 m.n.m. Dno jímky 164,60 m.n.m. Vrch stropu 170,93 m.n.m. Výtlak (dno potrubí) 169,03 m.n.m. Min. hladina 164,80 m.n.m. Max. hladina 165,90 m.n.m. Havarijní hladina 166,05 m.n.m. Bezp. přepad 169,90 m.n.m. Záchytný objem 3,0 x 1,7 x 1,1 = 5,61 m3 Čerpadla: počet čerpadel 3+1 (+ 1x skladová rezerva) Typ čerpadel MP 3102.170 HT, fy Flygt s drtícím zařízením Jímka mokrá Výkon: Q=5,0 l/s, H=26,0 m Hmotnost čerpadla a kolena: 77 + 6,5 kg Výtlačné hrdlo: 2“ Elektromotor: napětí 3 x 380 V, 50 Hz Výkon 4,4 kW Otáčky 2850 ot/min., 9A Izolace tř. F- 155oC Kabely silové SUBCAB 4 x 2,5 + 2 x 1,5 mm2 Výpočtové zatížení max. 15 kW Výtlak ČS1 – Š12 (Italská ulice -Mělník Rousovice) Materiál lPE 160/9,1 Délka 400 m Hydraulika Průměrný přítok Q24 = 4,93 l/s 426 m3/d Max. hod. přítok Qh1 = 12,57 l/s 45,25 m3/h Výtlačný řad lPE 160/9,1 Qnavrh = 15,00 l/s Qh1 = 12,57 l/s vnavrh = 0,95 m/s a)

prosinec 2013

28

DPS


b)

posuzovaný stav po připojení obcí Malý Újezd, Jelenice a Vavřineč: Malý Újezd, Jelenice a Vavřineč počet obyvatel 1000 průmysl není specif.potřeba vody 120 l/os.den Průměrný přítok OV Q24m = 1,39 l/s 120 m3/d Balastní vody 10% Qb = 0,14 l/s 12 m3/d Prům. celkový přítok Q24 = 1,53 l/s 132 m3/d Součinitel Kh =2,2 Max. hod. přítok Qh2 = 3,20 l/s 11,51 m3/h celkový roční přítok 48 180 m3/rok Podíl množství OV z připojených obcí k celkovému přítoku do ČS1 – cca 20%

Protože odpadní vody budou do kanalizace Velkého Borku čerpány a následně budou odtékat do ČS1, bude pro posouzení kapacity směrodatný i výkon čerpadel v ČS Malý Újezd. ČS + výtlak Malý Újezd – Velký Borek Délka 1665 m Materiál HDPE 110/6,6 (PE100, SDR 17) Kóta terénu ČS 179,40 m.n.m. Kóta výtlaku V1 do ČS 178,00 m.n.m. Max, hladina ČS 177,80 m.n.m. Min, hladina ČS 176,80 m.n.m. Kóta vyústění do Š40 176,00 m.n.m. Počet čerpadel 1+1 Výkon čerpadel Q = 8 l/s Výtl. výška celkem Hc = 23 m Rychlost v potrubí v = 1,0 m/s Čerpané množství od 1 ks čerpadla do jednoho výtlaku Qč = 8,00 l/s 28,8 m3/h Přítoky do ČS1 celkem Prům. celkový přítok Q24 = 4,93 + 1,53 = 6,46 l/s 558 m3/d Max. hod. přítok Qh = 12,57 (Qh1)+ 8,00 (Qč) = 20,57 l/s 74 m3/h Pozn.: údaje jsou pouze orientační, protože výtlak z ČS M.Ú. není zaústěn přímo do ČS1, ale do gravitační kanalizace ve Velkém Borku, takže v této kanalizaci cestou do ČS1 dojde k postupnému zrovnoměrnění průtoku a tím i ke snížení negativního dopadu čerpaného množství na kapacitu čerpadel v ČS1. Doba naplnění jímky (5,61 m3) při přítoku Qh (bez současného chodu čerpadel) a) dnes 7,5´ Qh= 45,25 m3/h b) po připojení obcí 4,5´ Qh= 45,25 + 28,8 = 74 m3/h Uvedený nárůst přitékajících odpadních vod Qh ve výši cca 60% bude řešen úpravou režimu čerpání stávajících čerpadel. Konkrétně to znamená, že doba čerpání bude také o cca 60% delší než v současnosti. Pro teoretický případ, kdyby došlo k souběhu okamžitých maximálních hodnot na přítoku ze všech zdrojů a 3 čerpadla v ČS1 by nebyla schopna toto „přívalové“ množství pojmout a hladina by vystoupala až do úrovně havarijní hladiny v jímce (166,05 m.n.m.), uvedlo by se do chodu i čerpadlo čtvrté, které je za normálních okolností rezervní. Ing. Petr Švanda a kol., Envitech Liberec, prosinec 2013 prosinec 2013

29

DPS

3, LIBEREC DPS

Recommend Documents