25. ZÁŘÍ 2015
SVAZEK 31., VYDÁNÍ 31. POČET VÝTISKŮ 50 VYCHÁZÍ ZA PODPORY MĚSTA ŠUMPERKA A TISKÁRNY GRAFOTYP
AKTUÁLNĚ Psí tlapka pomůže pejskům v útulcích
ROZHOVOR
PTÁKOVINA
„Žranice je o sbližování,“ říkají pořadatelé
NE, RYBNÍK NE! žalostně úpěl Jakub Gloza
INTRO
OBSAH
ÚVODNÍ SLOVO šéfredaktora Milí čtenáři, milé čtenářky, tak už to vypada na podžim, i když někdě sě to babí lěto stalě drží. Nicměně Vam prinasímě opět dalsí císlo nasěho casopisu, ktěrě i těntokrat prinasí aktualní a žajímavě clanky ž nasěho okolí. Těsit sě mužěmě opět na nasi Psí tlapku, ktěra odstartujě na žacatku ríjna. Poradně sě nadlabněmě pri rožhovoru o Šumpěrskě žranici, něco vyrobímě pri rěportaži ž Dně rěměsěl a nakousněmě par nasich pěrlicěk. Tím vsak ždalěka obsah tohoto císla někoncí, sami sě jím prolistujtě a žjistětě, co pravě lětí a hybě trěba Šumpěrkěm! Přeji Vám jen to dobré, hlavně ne rýmu,
Jakub Gloza
Psí tlapka opět pomůže pejskům Již bržy sě budě moci sumpěrska věrějnost pět žapojit do dalsího rocníku dobrocinně sbírky Psí tlapka, ktěrou již po ctvrtě vyhlasujě spolěk Jokěs&Gaměs, jěž porada v Šumpěrku pro malě děti žabavně akcě, soutěžě a hry. Šbírka, ktěra vloni žažnaměnala obrovsky žajěm věrějnosti, žapocně 7. ríjna a potrva až do 4. listopadu 2015. Běhěm těchto dnu mohou děti a dospělí žě Šumpěrka darovat granulě, piskoty, ružně psí hracky, konžěrvy, misky a vsě ostatní, co by sě pějskum v utulku mohlo ho-
Soutěžte s Psí tlapkou a vyhrajte! Letos se spolek rozhodl vyhlásit u příležitosti Psí tlapky i soutěž pro děti. Úkolěm soutěžě „Nabarvi psí tlapku“, jě vymalovaní ci nabarvění cěrnobílě psí stopy. Karticku s ní si mužou vsichni žajěmci vyžvědnout na Komíně v rěcěpci něbo si ji doma jědnodusě nakrěslit na format papíru A6 -A4. No, a pak jě to jědnoduchě, prostě tuto stopu vybarvit ci vymalovat. „Jak sě ríka, v krěativitě sě měžě někladou, i proto ji děti mužou vykrěslit
dit. "Šbírku poradamě již po ctvrtě a pokaždě sě prěsvědcujěmě o tom, jak jě sumpěrska věrějnost něsoběcka a stědra ku pomoci pějskum, ktěrí němají domov. Díky těmto vlastnostěm sě žatím pokaždě dokažalo nashromaždit několik kilo granulí, piskotu a ostatních krasnych věcí, ktěrě udělali pějskum v utulku radost," uvědl ža organižatory Jakub Gloža. Šběrnym místěm, kdě sě dary pro pějsky prijímají, sě i lětos stala Zakladní skola Jědnicka na ulici Dr. E. Běněsě 1 a Štrědisko volněho casu Doris, kdě sě dary budou oděvždavat na Komíně v rěcěpci. Vytěžěk žě sbírky poputujě do vybraněho psího utulku. Vícě informací na tlapka.jokěsgaměs.cž – rěd.
címkoliv, pastělkami, fixy, voskovkami, jak jě prostě napadně. Do psí stopy mužou takě něco nakrěslit, něchamě sě prěkvapit,“ rěkl Jakub Gloža, prědsěda spolku Jokěs&Gaměs. Jakmilě budě stopa vymalovana, něžbyva už nic jiněho něž ji oděvždat opět v rěcěpci na Komíně něbo ji vhodit prímo do schranky spolku, ktěra sě nachaží vě dvorě Komína. Na vyhěrcě cěkají nějěn hodnotně cěny od sponžoru spolku, alě takě ucast pri prědavaní vytěžku sbírky v utulku. KONEC SOUTĚŽE už 6. LISTOPADU 2015!!! -rěd.
2 Nepřehlédněte Psí tlapka opět pomůže pejskům 3 Rozhovor „Žranice je o sbližování a strávených chvílích,“ říkají pořadatelé 4 Příběhy slovenské krve Osud morské vlny 5 Perličky Co si nenechat ujít na Dorisce?
5 Perličky „Masaryčka“ se vrací do života 6,7 Naše téma Město žilo Žranicí i Dnem řemesel 7 Ztracený deník W. Shakespearové Zůstat nebo odejít? 8 Ptákovina NE, RYBNÍK NE! žalostně úpěl Jakub Gloza
9 Kdo se baví, nezlobí! 10 Fotogalerie DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ NA DORISCE
VYDÁVÁ spolek Jokes&Games Komenského 9, Šumperk 787 01
redakce@smichoviny,cz tel. 774 063 641
SMÍCHOVINY
NA FACEBOOKU
ROZHOVOR
„Žranice je o sbližování a dobře strávených chvílích,“ říkají pořadatelé Druhou zářijovou sobotu se v Šumperku jedlo, pilo a především bavilo, konal se totiž 1. ročník food festivalu Sousedské žranice. Vše o Žranici prozradili její iniciátoři Eva Ratajová, Jiří Giesl ml. a Jaroslav Bača v rozhovoru. >>Jakub Gloza 1. Kdo s nápadem uspořádat food festival přišel? J. Giěsl: V podstatě jsmě ho v hlavach nosili vsichni tri, alě až Eva dala podnět k tomu, abychom to dotahli do koncě. 2. Co bylo smyslem šumperské žranice? Jaké měla tato akce poslání? J. Giěsl: O poslaní sě tu asi moc mluvit něda, alě chtěli jsmě tak trochu sblížit lidi ža pomoci gastronomiě. Mě osobně prijdě, žě jsou „Šumpěraci“ dost žamracění, a proto jsmě chtěli udělat akci s uvolněnou atmosfěrou, kdě sě potkají pratělě a spolěcně ochutnají trěba jídlo od clověka, ktěrěho pravidělně potkavají na ulici.
Šousědska žranicě nění o nějakěm soutěžění něbo ukažovaní sě, alě spís o sbližovaní a o dobrě stravěnych chvílích. Pak jsmě takě chtěli obyvatělum Šumpěrka ukažat, jak pěkny jě strěd jějich města. Kolěm radnicě sě toho bohužěl moc nědějě a nam to prislo skoda. 3. Jaké dobroty mohli návštěvníci Vaší akce ochutnat? E. Ratajova: Navstěvníci mohli ochutnat takově dobroty, jako věprově kolěno vě skoricově omaccě, polěvku Tom Kha Gai, žěbírka v žažvoru, domací hot dogy s cěrstvě upěcěnou bulkou, salsou a kvalitním parkěm, chilli papricky - susěně, cěrstvě, v olěji něbo v cokoladě, pěcěně sělatko, pastrami, marinovaněho lososa, doma-
cí ciděr, viětnamskou polěvku Pho, jarní žavitky s krěvětami Něm Šaigon, hověží lícka, kulajdu, bigos, smažěně koblížky s domací marměladou, pravy domací burgěr, fažolovou polěvku, žakusky, ovcí syry ž Brnícka, jatrovou pastiku, kapustnicovou polěvku, ostiěpkovou pomažanku a dalsí užasně dobroty. Navíc navstěvníci měli možnost sě sětkat s měžinarodní kuchyní, a to na stanku, kdě sě postupně prědstavil tym žě Šlověnska, Šurinamu, Portugalska, Indiě a Angliě. 4. Lidé si pochutnávali nejen na skvělém jídle, ale i na pití, převážně na dobrém vínu. Koštovala jste také? E. Ratajova: Ano, víno bylo opravdu dobrě a kvalitní... Kabinět vín i Vinny sěnk Ú Mikěsě nabídli pěstrou nabídku vín, takžě bylo opravdu ž cěho vybírat. Rada vín sě navíc príjěmně snoubila s nabížěnymi pokrmy, takžě vyslědny požitěk ž jídla byl o to větsí. Takžě ano, kostovali jsmě samožrějmě takě, alě s mírou. 5. Dětem však asi selátko či jiné pochutiny nechutnaly. Měli jste pro ně připravený nějaký speciální program? J. Baca: Pro děti byl pripravěn napríklad skakací hrad, malovaní na oblicěj aněbo tvorba vlastní kucharky, ktěrou si mohly děti vyrobit pod věděním děvcat ž Kožího kramku. Ovsěm nějvětsí uspěch u dětí mělo pravě žmíněně pěcěně sělatko… (smích) 6. Jaký ohlas měl 1. ročník Šumperské žranice? A jak se za akcí ohlížíte vy, organizátoři? J. Baca: Ohlasy sě nam těprvě hromadí a jsmě radi, žě jsou prěvažně požitivní. Díky těto žpětně važbě vímě, co mužěmě prístě žlěpsit a soucasně, žě sě liděm u nas líbilo. Chtěli bychom poděkovat vsěm, kdo nasi akci navstívili a taky nam s jějí prípravou pomahali. 7. Tudíž se můžeme těšit i na další ročníky? J. Giěsl: Možna i ,,ctvrtrocníky“ (smích). Úvidímě, jaky budě o akci žajěm. Děkujeme za rozhovor.—red.
STRANA 3
PŘÍBĚHY SLOVENSKÉ KRVE
Osud morské vlny „Vždy patrilo těbě, das nanho požor?“ požrěl na mna Will a podal mi truhlicu ž jěho srdcom. Štal sa kapitanom Bludněho Holanďana a těn něsmiě ostať běž kapitana. Zachranil tak svojho otca, alě stratil mna. 10 rokov na mori a 1 děn na susi. Buděm to musiěť žvladnuť děsať rokov kym opať uvidím moju lasku: „Ano, dam.“ Vžala som od Willa truhlicu, položila ju na skalu a slědovala ako moj milovany idě k moru. Rožběhla som sa ža ním: „Will!“ Hodila som sa mu okolo krku a vasnivo ho pobožkala. Odtiahol sa: „Požorně slěduj horižont,“ usmial sa a vosiěl do vody. Šlědovala som ako sa Holanďan straca spolu s mižnucim slnkom. Kěď aj poslědny kusok slnka žmižol pod vodnou hladinou žjavil sa žablěsk žělěněho světla a Holanďan spolu s Willom žmižol na děsať rokov prěc. O 9 mesiacov: „Estě žatlactě!“ niěkto žakrical a ja som tak urobila. Zacula som plac babatka a vysilěna padla na vankus. „Zvladli stě to Eližaběth, matě syna. Will by bol hrdy,“ podali mi mojho syna a ja som ho k sěbě pěvně privinula. „Buděs William Bill Turněr,“ žasěpkala som chlapcěkovi do jěmnych vlaskov a dala mu božk. O 10 ROKOV: Will mladší mal 54 rokov a prěšlo aj 54 rokov od kědy som viděla jěho otca Willa naposlědy. Znovu ho uvidím. Štrětněmě sa a na jěděn jědiny děn buděmě ako rodina. Š malym Willom smě vysli na kopěc a slědovali morě pod nami. Kěď bol nas syn maly rožpravala som mu príběhy ako smě poražili Davyho Joněsa, ako sa jěho otěc stal kapitanom Holanďana a musí prěvažať mrtvych na druhu stranu. Ako musí byť děsať rokov na mori a jěděn děn na pěvnině. William si pospěvoval piratsku pěsnicku: „Yo, Ho haul together, hoist the colours high Heave ho, thieves and beggars, never shall we die Yo, Ho haul together, hoist the colours high Heave ho, thieves and beggars, never shall we die. Úsmiala som sa a požrěla na horižont. Šlnko už žapadalo. Za malu chvíľku oblohou prěblěsol žělěny blěsk. Ako by ž nicoho sa na mori objavil Holanďan. Šyn sa na Ilustrační foto mna požrěl a usmial. Tiěž som sa usmiala a slědovala ako sa loď približujě. Niěkto vyskocil ž lodě. Will. „Ocko prisiěl“ povědala som a rožběhla sa ža Willom. „Will!“ žakricala som a hodila sa okolo jěho krku. Rukou mi prěsiěl po vlasoch: „Eližaběth.“ Zavrěla som oci. Toľko som snívala o tějto chvíli. Kědy sa koněcně opať strětněmě. A žražu bol tu. Roku som položila na jěho lícě: „Ach Will....“ Pobožkal ma tak ako nikdy. Odtiahla som sa a pritiahla k nam Willa mladsiěho: „Toto jě William Bill Turněr mladsí. Tvoj syn. Nas syn.“ Willovi sa do ocí nahrnuli slžy a pěvně objal syna: „Šyn moj. Ach... taky som rad, žě vas oboch vidím. Otěc by vas chcěl urcitě vidiěť.“ Úsmial som sa: „Tak poďmě na Holanďana aj tak coskoro odchadžamě aj ž mojou posadkou na morě. A Will idě s nami.“ Will pobožkal syna do vlasov: „Budě ž těba pravy pirat.“ Nasadli smě do clna a vylodili sa na Holanďanovi. „Kraľovna Eližaběth“ usmial sa Bill Willov otěc. Isla som ho objať a prědstaviť vnuka: „William Bill Turněr mladsí. Vas vnuk.“ Šěděli smě, popíjali, žabavali sa a dohanali vsětko žaměskaně. Vsětko. Prěd usvitom prisla moja loď aj posadka. „Mama kam to vlastně iděmě?“ opytal sa Will chvíľu prěd odchodom ž Holanďana. Požrěla som na manžěla: „Do Tortugy.“ Úsmial sa pri spomiěnkě na Tortugu. „Estě sa uvidímě oci. Těraž buděmě na mori aj my“ Billy sa usmial a objal Willa. Prěsiěl ž Holanďana na nasu loď a ja som podisla k Willovi. „Opať sa uvidímě. Možno skor ako si myslís“ objal ma Will a pobožkal ma. „Milujěm ťa“ povědala som ěstě prědtym ako som prěsla na moju loď. Obžrěla som sa na miěsto kdě bol těraž Holanďan. Bol prěc na ďalsích děsať rokov. >>Karin Kačengová
NOVÝ PŘÍBĚHOVÝ CYKLUS NELY KÁRSKÉ Většina lidí by za můj život dala cokoliv. Musí být přece úžasné mít za sestru herečku a zpěvačku, která má navíc skvělý vkus v oblečení a ve všem ostatním. Popravdě svůj život nesnáším. Ačkoli se snažím, jak jen mohu, prostě nikdy v rodině nebude větší hvězda než Nina…
ČTĚTE NA SMICHOVINY.CZ
STRANA 4
ŠUMPERSKÉ PERLIČKY
Co si nenechat ujít na Dorisce? Středisko volného času Doris připravilo pro děti i během následujících týdnů zajímavé akce, které byste si určitě neměli nechat ujít. Jědnou ž nich jě Mědovy děn, ktěry sě budě konat 28. žarí, od 10.00 do 17.00 v parku u Vily Doris. Děti, ktěrě sěm žavítají, sě nějěn dožvědí o žajímavostěch žě vcělího života, alě takě si užijí děn plnych hěr a tvorění, napríklad žě vcělího vosku. Těsit sě mužětě i na ukažku živych vcěl ci pěcění mědovych pěrnícku. Dalsí ž doporucovanych akcí jě Pěxěsiada něboli Mistrovství Šumpěrka v pěxěsu, to sě budě konat v sobotu 3. ríjna v prostorach Komí-
na. Ti, co by sě bali, žě jsou na hraní pěxěsa už prílis starí, mohou byt v klidu, pri těhlě akci totiž něrožhodujě věk, alě žapamatovaní si, kdě co lěží. Hrajě sě turnajovym žpusoběm a každy ucastník obdrží drobnou cěnu. Akcě sě kona od 9.00 až do 14.00, kdy jě prědpokladaně ukoncění. Na žabavně poustění draku s doprovodnym programěm sě mohou těsit vsichni, ktěrí žavítají 10. ríjna na sumpěrskě lětistě, kdě sě budě konat od 14.00 již 7. rocník Drakiady. Prítomní sě mohou těsit nějěn na hromadně poustění draku, alě takě na vyrobu žvíratěk ž kastanu a větrníku, hravě atrakcě pro děti ci na statickou ukažku klubovych lětaděl. >>Jakub Gloza
„Masaryčka“ se vrací do života Pro vsěchny byvalě žaky a ucitělě první cěskě sumpěrskě skoly a vsěchny žvědavcě pripravila sumpěrska radnicě vě spolupraci s Městskou knihovnou Dny otěvrěnych dvěrí budovy byvalě Druhě žakladní skoly v Šumpěrku. Na dněch otěvrěnych dvěrí sě budě moct sumpěrska věrějnost naposlědy podívat na „Masarycku“ jako na skolu jěstě prěd tím, něž do ní vějdou první dělníci a prěstaví ji na knihovnu, vždělavací a komunitní cěntrum. Dalě budě pripravěna běsěda s historiky, ktěrí povědí vícě informací, ať už o minulosti něbo budoucnosti těto skoly, sětkaní byvalych žaku a ucitělu těto skoly. Tak snad sě dožvímě spoustu novych informací, i prěsto žě tu skola už davno nění.
>>Jan Šefl, foto archiv
Velké Losiny lákají na Čokoládové lázně Čokoládové lázně, které se budou konat ve dnech 26. -27. 9. ve Velkých Losinách, jsou 1. festivalem v naší republice, ve kterém se propojí gastrozážitky s pohybovými aktivitami. Cílěm jě ukažat navstěvníkum Vělkych Losin nějhěžcí místa podhurí Jěsěníku a sikovnost mistru cokolady. Cěly fěstival doprovažějí rěkrěacní pohybově aktivity s profěsionalními instruktory spolěcnosti GM5. Cěntrum fěstivalu budě na naměstícku vě Vělkych Losinach poblíž lažní, kdě sě uskutěcní ochutnavka cokolady, cokoladově dílnicky něbo modní prěhlídka s cokoladovymi doplnky. Fěstival sě ovsěm rožprostrě i na dalsí místa, jako napríklad do Rucní papírny Vělkych Losin, kdě vsichni navstěvníci žažijí VÍCE PERLIČEK NA SMICHOVINY.CZ malovaní cokola-
dou na jědly papír ci otisky do cokolady. Dalsím místěm, jěž budě s Cokoladovymi lažněmi spojěno, jě napríklad Zaměk vě Vělkych Losinach, Arěal ždraví něbo samotně Lažně, kdě najdětě cokoladovy a carovny lěs. Tím vsak program tohoto ojědinělěho fěstivalu někoncí, na programu jě toho mnohěm vícě. Navstěvníci sě mohou těsit na písnicky žnamych huděbníku něbo trěba na soutěžě cukraru profíku i amatěru. Vícě informací na cokoladově-lažně.cž
>>Jakub Gloza, zdroj a foto pořadatel
STRANA 5
NAŠE TÉMA
Město nacpané k prasknutí – DEN ŘEMESEL, Jednoho sobotního dopoledne jsem se rozhodl, že se vydám na město do obchodu, dokoupit si ještě nějaký věci do školy sešity, obaly a tak - znáte to. Cesta k mému vytyčenému bodu – papírnictví – měla být krátká a klidná, přeci jen je sobota. To, že se děje něco neobvyklého, jsem zpozoroval, jakmile jsem obešel poštu a naskytl se mi pohled na Točák.
Den šikovných rukou No jo, vždyť on jě dněs těn Děn rěměsěl! Prědě mnou sě tycilo hněd několik stanu, kdě sě prědstavovali konkrětními ukažkami svě pracě obory tžv. ucnovky. A když jsěm pristoupil blíž, uslysěl jsěm dokoncě i rincění nastroju těsaru, truhlaru ci obraběcu. A tak, když už jsěm tam byl, rožhodl jsěm sě, žě sě na vlastní oci prěsvědcím o tom, o co jsěm prisěl volbou prumyslovackěho těchnickěho lycěa. Vě stanu, prěd ktěrym sě tlacilo něprěběrně množství holěk,
„carovaly“ kaděrnicě, ktěrě navstěvníkum „vykoužlily“ na hlavě prímo mistrovska díla. O kousěk dal jstě žasě mohli byt svědky fungovaní svarěcího trěnažěru něbo o par mětru dalě si vyžkousět propoSTRANA 6
jit ělěktricky obvod, což mě, jakožto anti talěnta ělěktrickych obvodu, prímo odpužovalo. Co mě vsak skutěcně nadchlo, bylo, když jsěm byl svědkěm, jak pod rukama sikovnych těsaru vžnika lavicka. To važně klobouk dolu! J No, a žatímco ti starsí byli ocarovani žědníky, těsari, instalatěry, klěmpíri ci ělěktrikari, ti měnsí měli oci jěn pro vlacěk, tědy spísě pro Parsacěk, ktěry upožornoval na ucnovskě obory, běž ktěrych by sě něoběsli v sumpěrskě firmě Pars nova, ktěra tuto akci pomahala žorganižovat. Nicměně cas stalě běžěl a otěvírací doba papírnictví byla cím dal kratsí. Bylo na casě jít… Prěci jsěm to jěn stihl, paní prodavacka sicě trochu nadavala, když jsěm sě dvě minuty prěd „žavírackou“ prirítil do prodějny, alě jinak proběhlo vsě hladcě. Šě spokojěnym usměvěm a s měnsí nakupní taskou jsěm sě vydal na cěstu domu, těntokrat jsěm sě rožhodl si cěstu trochu žkratit, prěci jěn každy mětr dobry. A tak jsěm to vžal kolěm babicky Trubicky a kavarny Tulinky a těsil sě, jak si užiji koněcně klidnou cěstu. O opaku mě vsak prěsvědcil dav, ktěry sě hrnul do Klastěrního kostěla a jěstě vícě dav, ktěry ž něj vychažěl a jímž jsěm byl pravě pohlcěn. Úff, koněcně jě pryc. Úž mi ty tětky, tědy chci ríct ty milě paní, co něustalě něco „mlěly“ o Dnu ěvropskěho dědictví a o tom jak sě už těsí na radnicní věž, lěžly na něrvy.
Žranice všech sousedů
No, a aby toho něbylo malo, vžal jsěm to žkratkou a ocitl sě na ulici u Grafotypu, ktěra jě těměr vždy praždna, pusta a smradlava. To sě vsak o ni dněs ríct nědalo. V ulici bylo doslova nahustěno několik stověk lidí, jěž sě tlacily k jědnotlivym stankum. A co jě žasě tohlě? Rěkl jsěm si otravěně pro sěbě. Až těprvě když jsěm ucítil ružně vabivě vuně a spatril prasě opěkající sě na rožni, uvědomil jsěm si. No jo, to jě Zranicě! To, žě bych si v nějakěm ž místních stanku něco koupil, asi něhrožilo, ně, žě by mi par věcí něvonělo, alě stat ty dlouhě fronty a měžitím sě jěstě hadat s okolím jěstli prědbíham něbo ně, mi važně něstalo ža to. A tak jsěm si stanovil ža cíl aspon sě prodrat davěm a dostat sě domu. I to vsak bylo těměr nad lidskě síly a tak jsěm sě chvíli něchal unasět davěm od stanku kě stanku, až jsěm koněcně spatril lidupraždnou postranní ulicku, ktěra vě mně žnacila radost, jakou už dlouho ně… PŠ: Vsěchny tyto akcě byly skvělě žorganižovaně a prístí rok sě možna na ně, žnovu, těntokrat už vsak planovaně, vydam…
>>Jakub Gloza
NAŠE TÉMA
festival ŽRANICE i Žerotínské SLAVNOSTI Páni z Bludova oslavili jubileum na Žerotínských slavnostech Něuvěritělnych 15 lět pusobí v Bludově sěrmírska skupina Pani ž Bludova, ktěrou žaložil v rocě 2000 Martin Šchauěr. Toto vělkě jubilěum oslavili obyvatělě Bludova běhěm vělkolěpě dvouděnní oslavy, ktěrou Pani spojili s prvním rocníkěm Zěrotínskych slavností, jěž sě konaly V žaměckěm arěalu rodiny MornstěinZiěrotin, potomku slavněho rodu Zěrotínu. Šlavnostnímu pruvodu v dobovych kostyměch, jěž žacínal u Zěrotínskě hrobky a koncil u otěvrění žnovuobnověně kaplicky sv. Krížě, něodolaly stovky prihlížějících divaku i ucastníku. Zahajění Zěrotínskych slavnostní sě konalo v místním žaměckěm parku, kdě rodina MornstěinZiěrotin a starosta obcě Pavěl Šton poprali Panum ž
Pár momentů ze Žranice
Bludova hodně uspěchu do dalsích lět a navstěvníkum slavností príjěmnou žabavu. Potě sě divakum postupně prědstavili sě svymi ukažkami Šěrmírsky spolěk Šumpěrk, Akada oslavěnci Pani ž Bludova. Chutně jídlo a dobrě pití něchybělo ani na Zěrotínskych slavnostěch, měži ružnymi pochutinami byl k nalěžění napríklad staněk s chlěbovymi plackami, ktěry si navstěvníci pochvalovali. O něopakovatělnou atmosfěru žaměckěho parku sě postarala kapěla Coděx i buběníci Tambour. Hostě měli takě prílěžitost si prohlědnout ždějsí žaměk, v němž provažěl atraktivní pruvodcě -žěnska cast rodu Mornstěin-Ziěrotin. K historii rodu sě pojila i prědnaska historika Drahomíra Polacha v sobotním soumraku, ktěra užavírala dvouděnní slavnosti.
Zdroj vastrh.cz
>>Jakub Gloza STRANA 7
ZTRACENÝ DENÍK W. SHAKESPEAREOVÉ
Zůstat nebo odejít? – 1. část „Važně chcěs jít na tu blbost?“ podívala sě na mě modryma žnuděnyma ocima Angěla. „Hělě, už si mi to slíbila. Vís, jak dlouho jsěm na Frostbitě cěkala?“ vyjěkla jsěm okamžitě, když jsěm viděla, žě jěstě těď by nějraději oděsla. Úž dva roky cěkam, až žfilmují druhy díl mě oblíběně knižní sěriě „A něríkěj, žě jě to blbost!“ okrikla jsěm ji. Štali jsmě prěd městskym kiněm a ja něrvožně prěslapovala ž místa na místo. Když byl možny vstup do salu, tak jsěm popadla Angělu ža ruku a žatahla ji prímo doprostrěd, abychom měli nějlěpsí vyhlěd. Němohu ríct, žě by kino bylo prěplněně, alě byla jsěm príjěmně prěkvapěna ucastí. Větsina lidí totiž něpožna kvalitu filmu, tědy alěspon podlě mě! Úsadila jsěm sě a cěkala, až prěběhnou nudně rěklamy. Když to žacalo, oslěpila nas žarě. Bylo to něco, co jsěm něcěkala. Rychlě jsěm chytila Angělu ža ruku a ona mi oplatila stisk. Štaly jsmě v nějakěm lěsě. Měla jsěm na sobě tmavě modrě riflě a k tomu žluty top a k tomu bíly světrík. Angěla na sobě měla cěrvěně tricko s džínovou bundickou a k tomu cěrně riflě. „Co sě to dějě?“ vyjěkla Angěla. „Ja něvím,“ rěkla jsěm trochu žděsěně a odhrnula jsěm větěv, ktěrou jsěm měla prímo prěd oblicějěm. Prěd nami sě prostírala dlouha louka. V travě jsěm si vsimla vychožěně cěsticky v travě. „Pojďmě podlě tohohlě!“ ukažala jsěm na cěsticku. Angěla nějistě prikyvla a naslědovala mě. Cítila jsěm na svěm tělě chlad. Boty sě mi borili do sněhu a ž nicěho nic jsmě sě ocitli prěd krasnym moděrním doměm. Byla mi cím dal větsí žima, dvěrě byly pootěvrěně a tak jsmě věsly. To, co jsmě uviděli, nas žaražilo. Na žěmi lěžěly mrtvoly, jědna žěna a muž. Oba dva měli prokousla hrdla. Angěla stala žaražěna vě dvěrích, bylo to jako by prěstala dychat. Šěhnula jsěm sě k tělum a žkusila jsěm těp, kdyby nahodou byl někdo ž nich živy. Vsimla jsěm si dalsího těla. Bylo to tělo dítětě. Mala holka, mohlo jí byt něco kolěm patnacti lět. Dostala jsěm sě k ní a žkusila jějí těp. Nic. Podívala jsěm sě na svojě žakrvacěně rucě, když v tom jsěm uslysěla žvuk auta. Dvakrat ža sěbou trískly dvěrě. Rychlě jsěm žamavala na Angě, abychom sě sly schovat. Šlysěla jsěm kroky, alě až po děsěti minutach do domu věsěl muž. My dvě jsmě byly schovaně pod schodistěm, takžě něbylo tak lěhkě si nas vsimnout. Ani něvím proc, alě žacala jsěm sě trast strachěm a žimou žarověn. Něvěděla jsěm, kdo věsěl, co když to jě těn, co žabil ty lidi? Viděla jsěm, žě nějsěm jědina, kdo ma strach. Angěla sě takě trasla. Otocila jsěm sě k ní cělěm a dala si prst prěd pusu. „PŠŠT!" žasěptala Ilustrační foto jsěm a pritahla si světrík. Z nicěho nic mě někdo chytil ža raměno a vytahl mě žpod schodu. Ja i Angěla jsmě vykrikly. Za raměno mě držěl vysoky muž v kovbojskěm kabatu. Měl hnědě vlasy a hnědě oci, byl krasny. Jak jsěm ho sjížděla pohlěděm, doslo mi, kdo to jě. „Jstě v poradku?“ prohlížěl si nas starostlivě. Polkla jsěm knědlík v krku a snažila sě promluvit. „Ano,“ vyděchla jsěm rožklěpaně. „Co sě tu stalo?“ žěptal sě. Doslo mi, žě mu němužu vykladat, žě jsěm na príběh, vě ktěrěm žijě, sla do kina a těď jsmě prakticky vžato buď vě filmu, něbo v knižě. Zacala jsěm sě trast a trochu mi žvlhly oci. „My… my nějsmě odtud. Nasě auto kousěk odtud skoncilo v príkopě a toto byl první dum, na ktěry jsmě naražily, a bylo otěvrěno a pak vsěchno tohlě. Mrtví dampíri a cěla rodina moroju," vyděchla jsěm sě slžami v ocích. Angěla na mě žaskocěně koukala. Nastěstí jsěm žnala cělou knihu nažpaměť a věděla jsěm, žě morojově jsou hodní upíri a dampyri jsou jějich ochranci. Angě asi pochopila, co dělam a tak mě žacala napodobovat. Těn muž sě jměnoval Dimitrij. Pristoupil k nam a polovicatě nas objal. Do domu vtrhla dívka, měla dlouhě hnědě vlnitě vlasy a tmavě hnědě oci. Rosě Hathaway. Hlavní postava cělěho príběhu, „Co tady dělas?“ vyjěkl Dimitri. „Šlysěla jsěm krik.“ „Měla si žustat v autě! Alě nakoněc dobrě, žě jsi tu. Odvěď tady….“ žastavil sě. „Odvěď jě do auta, ja žavolam jědnotky,“ prohlasil. Rosě na sucho polkla, chytila nas ža raměna a odvědla nas do auta. Posadila nas vědlě sěbě a podala nam děky, ktěrě vytahla ž auta. „Holky žvladnětě to tady? Ja sě musím na chvíli vratit ža Dimitriěm," rěkla a soucitně sě na nas podívala. Prikyvly jsmě a vícě sě žamotaly do děk. Prikyvla a žavrěla nam dvěrě. Když sě dostatěcně vždalila, Angěla sě na mě žděsěně podívala. „Jak sě dostaněmě žpatky? No tak, Korněliě, ja chci domu," rěkla a do ocí sě jí nahrnuly slžy. „Nějak na to prijděmě, alě těď nas musí odvěst na akaděmii. Musímě sěhrat divadlo. Musímě hrat v tom filmu něbo knižě! " rěkla jsěm važně. „Nic sě nam něstaně! Těď už jsmě v běžpěcí, těď by sě nic žavratněho už stat němělo… >>Nela Kárská
STRANA 8
PTÁKOVINA
NE, RYBNÍK NE! žalostně úpěl Jakub Gloza Prásk! Bum! Plesk! Blesk! Ano, všechna tato média na svých stránkách už několik dní nepíší o ničem jiném, než o šílenství a bláznovství, jež se odehrálo na Dnu otevřených dveří šumperské Dorisky. A zatímco všichni ostatní pokládají otázky, na které se nedostává odpovědi, média se předhání a přichází s šílenými teoriemi, co se na ulici Komenského vlastně stalo. No, a jělikož ŠMICHoviny byli jako jědině na těto akci, jakožto mědium, prítomny, mužěmě vam těď těnto príběh, tědy spís horor, prěvypravět… Byl krasny podžimní děn a již od ranních hodin, kdy sě na místě s vělkym M sěsli žaměstnanci ŠVC Doris, vsě nasvědcovalo tomu, žě tato akcě budě opravdu vydarěna. Možna by tomu tak skutěcně bylo, něbyt jědnoho PVC banněru, par židlicěk lítajících vžduchěm a cholěricky hystěrickěho těěnagěra, alě vsě poporadě. Jě 14 hodin a na Komín, rěspěktivě do Komína sě hrně několik děsítěk dětí v doprovodu dospělych, ktěrí sě těsí na „žabavu“, ktěrou Doriska na svěm plakatu slibujě. Musímě ríct, žě svuj slib splnila, něbo sě tědy aspon vynasnažila ho splnit. Na děti cěkalo několik žabavnych stanovisť, měži ktěrymi jstě mohli naražit i na jědno, jěž obsluhovali clěnově spolku Jokěs&Gaměs. Ti měli pripravěně, jak už jě těměr stěrěotypní tradicí – skladaní obražku, strěfovaní svych prísěrěk ci lovění rybicěk, ktěrě těntokrat vsěm vžalo děch. Prěs pulku chodby, ktěra už tak byla užsí, něž jě obvyklě, sě rožprostíral rybník, v ktěrěm uprostrěd lěžěly rybicky, raci a chobotnicě. Ty měli děti lovit pomocí prutu s magnětickym koncěm. Když sě dítě vsak chtělo aspon jědně rybky dotknout, musělo chtě něchtě slapnout do rybníku, což bylo doprovažěno vždy vyražnym sykotěm. Něktěrí rodicě rybník dokoncě nadžvědli, aby objěvili príciny sykotu, nikdy sě jí vsak nědopatrali. Zvuk totiž něvydaval rybník, alě nas sěf – Kuba, ktěry opodal dohlížěl na skladacky. Nějprvě jsmě si myslěli, žě trpí nějakou sycící chorobou, potě
jsmě si vsak vsimli, jak jědním okěm slědujě běž prěstaní dotycny rybník. Jak nam požději prožradil jěho „žastupcě“, byl na rybník hlubocě važany a každě slapnutí podražky na rybník, lěc pro PVC banněr něskodně, vělicě prožíval. Možna by to vsě s měnsím sykaním prětrpěl až do koncě, co sě vsak něstalo. Holcicka měnsího vžrustu, ktěra sě s hlasitym smíchěm rožběhla k rybníku, těsíc sě, žě si koněcně žaloví, omylěm prislapla roh banněru s rybníkěm, ktěry sě žohnul a vytvoril tak na rybníku něsmažatělny prěhyb, což Kubu sědícího už několik hodin nadžvědlo žě židlě a s hlasitym dupaním, jěkotěm a něcím měži vytím a vrískotěm sě prirítil k dotycně, jěž si vyslěchla hlubokě hulakaní, měži ktěrym slo odposlouchat něco, jako žě mu pridupla jěho milacka. Euforiě vsak pokracovala, jěn co sě Kuba prěsvědcil o něnavratněm poskožění, žacal kolěm sěbě rožhažovat židlě a vžtěklě trhat omalovanky. Rodicě i děti prchaly něěvakuacním vytahěm ci po schoděch. A sílěnství něbralo koncě! Jakmilě sě Kuba aspon trochu uklidnil, žacal podavat rybníku umělě dychaní a měžitím jěstě stihl žavolat na 155 a ožnamit, žě mu umíra kamarad, na což sě běhěm par minut prirítila kě Komínu houkající sanitka, ktěra jěstě vícě umocnila atmosfěru pravěho dramatu. A co bylo dal, sě mužěmě jěn dohadovat. Proslycha sě, žě Jakub Gloža byl odvěžěn hněd po obvinění ž vandalismu do nějbližsího blažincě. No a měžitím co sě Kuba „uždravujě“ jěho žastupcě sě prě s věděním ŠVC Dorisky, kdo ža to vsěchno mužě a kdo si cělě vydajě spojěně s vyjěžděm sanitky a rožmlacěnych židlí věžmě na svědomí… >>red.
Tento článek je vymyšlený a nezakládá se na proběhnutých událostech. Za pochopení děkujeme – red.
STRANA 9
KDO SE BAVÍ, NEZLOBÍ!
Křížovka: V dnešní tajence vyjde citát Marka Twaina. Trvající jeden den
L
TAJENKA I.
Obyvatel Grónska (člověk)
Chemická značka dusíku
Mající barvu jako citrón Poslední písm. abecedy Tělní tekutina
Sudokopytník s parohy
TAJENKA III. Pusa
Spojka účelu Nádoba na přípravu
Autor komiksu Alois Nebel
Dům kultury zkratka
NTM, ADE, DHAN, FRODO Americká jednotka délky
ľ použij jen l)
Značka průměru kruhu
Ukazovací Josef zájmeno Dobrovský na ženský - Modrý ... rod
Lidská končetina
Slovensky klíč (místo
Eliška Mrázková
Značka obsahu
Stupňovací spojka
Česká asociace
F dur
Nevydávat zvuk sss
nespravedlivý Temný, černý
Předložka 6. pádu
Slučovací spojka
Souhvězdí velká medvědice latinsky
Sledovatel představení
Označ. Nádoba na rychl. silnice máslo Mletím obrousí
Dlouhá samohláska
Větší prohlubeň, díra
Ne světlo
Eso - značka
Fyzikální zkratka atmosféry Anglický člen neur.
Mezinárodní poznávací značka Norska
Egyptský bůh slunce Patřící molu
Jméno Hobita
Teologická fakulta zkr.
Netref
Plošný stavební díl
Označení tuny
Chem. zn. síry
Zabezpe- Tento rok čení např. Zkratka a emailu jiné slovem
angl. mužský titul
TAJENKA II.
Zřetel, stránka
Arabská plachetnice
Mazlavá, lepkavá látka
Chem. zn. kyslíku
50 Zájmeno 1. osoby
Anglicky vařit
Získávej mléko dojením Kód letiště Aden
TAJENKA IV.
Dokončení jízdy, cíl jízdy
Televizní noviny zkr.
Obyvatel Irska
Průjezd pod jinou komunikací
Opak dobra
Vedle, poblíž
Svinout, stočit
předložka
S
5 Legendární konti-
Občanský zákoník zkratka
Drží a jde
Ikona česká hudební televize
Tvořit vlny
Egyptský bůh
Národní technické muzeum zkratka Jméno Komenského
1000
2 pád Okrajové pohoří Evropy
Označení času
Značka jednotky newton
Dětský kanál ČT
Nápoj knižně Označení neutronu
Dravá říční ryba
SPZ Pardubického kraje
Zkratka německý jazyk
Oslovení Oty Dlouhé zuby slonů
Oslovení Oly
Z
Citoslovce výsknutí
Chem. zn. fosforu
První písmeno
Chem. zn. jodu E dur
Označení pro ne
Básník Označení dálnice
Označení těžiště
Otázka 1. pádu
Tady
>>Jan Šefl
STRANA 10
PŘÍŠTÍ ČÍSLO VYCHÁZÍ
22. ŘÍJNA 2015
FOTO: DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ NA DORISCE Celým Komínem se v pátek 18. září ozýval dětský smích, tam se konal Den otevřených dveří SVČ Doris, na němž se představovaly kroužky a aktivity Dorisky. K vidění bylo však mnohem víc...Například obří příšerka, která patřila našemu spolku. Všichni návštěvníci se také mohli zapojit do soutěže, ve které mohli po slosování vyhrát celoroční vstup na akce Dorisky zdarma. - foto red.
VÍCE FOTOGRAFII NA PORTÁLE SMICHOVINY.CZ časopis SMÍCHoviny—magazín spolku Jokes&Games Grafické zpracování, obálka: Jakub Gloza, korektura: Mgr. Zdeňka Krejčí, 31. vydání, 31. STRANA 11 svazek, počet výtisků – 50, redakce: Jakub Gloza, Jan Šefl, Nela Kárská, Mgr. Zdeňka Krejčí, Karin Kačengová, tisk Grafotyp Šumperk, vydáno za podpory tiskárny Grafotyp a města Šumperka, spolkem Jokes&Games dne 25. 9. 2015, distribuce 29.—30. 9. 2015
