2.4.5 – vzory materiálů Záznamový arch dobrovolníků Jméno dobrovolníka: datum
Jméno klienta
Činnost
30 z 53
Strávená doba
Další schůzka
2.5 Proces vytvoření a zavádění managementu dobrovolnictví v pobytových službách pro seniory – monitoring a evaluace Fáze kontinuálního vyhodnocování programu a sběru dat pro evaluaci se prolíná s realizační fázi,protože zhodnocení průběžného procesu na základě monitorovaných dat pomůže zformulovat doporučení pro změny. Cílem je zlepšování kvality procesu v jeho průběhu, možnost flexibilně reagovat na aktuálně zjištěná data a vytvářet opatření pro korekci negativních vlivů. Tento proces je rozdělený na dvě části, které rozlišujeme na monitoring a evaluaci. Účelem monitoringu je sledovat předem nastavená kritéria, nezabývá se souvislostmi v celém procesu, je tedy pouze zdrojem dat pro evaluaci. Naopak cílem evaluace je získaná data vyhodnocovat, brát v úvahu i externí vlivy, nejen porovnávat současné a předem dané cílové hodnoty, ale také hledat příčiny a souvislosti. V rámci projektu Zvyšování kvality sociálních služeb ve Středočeském kraji se uskutečnila dvoufázová externí evaluace. V 1.evaluační fázi byli zapojeni konzultanti, supervizoři, vedení organizací a další účastníci projektu. Získané informace ověřily správnost postupu. V rámci druhé fáze evaluace proběhlo vyhodnocením evaluačního dotazníku zhodnocení naplnění evaluačních kritérií, zda došlo k naplnění cílů projektu, průběh proškolení koordinátorů a jejich úspěšnost při zavádění managementu dobrovolnictví do organizací, zda dobrovolníci do organizací docházejí a zda je tento systém dlouhodobě udržitelný, zhodnocení zapojení ostatních zaměstnanců a klientů do projektových aktivit, zhodnocení efektu zavedení dobrovolnictví na zkvalitnění poskytovaných služeb. Ex-post evaluace potvrdila naplnění cílů projektu. Dvoufázová evaluace spolu s vhodně zvolenou metodou sběru dat (forma evaluačního dotazníku – vzor viz níže) poskytla v rámci procesu zavádění managementu dobrovolnictví do pobytových služeb pro seniory vhodně načasovanou zpětnou vazbu s možností úprav celého procesu podle zjištění jednotlivých organizací.
2.5.1 – monitoring Podle jednotlivých klíčových oblastí pro zavádění managementu dobrovolnictví byly vytvořena kritéria pro sběr hodnocených indikátorů. Při tvorbě kritérií byly brány v úvahu tyto aspekty: - navázání dat na účel evaluace, - triangulace - data musí být z různých zdrojů, - kvalitní nastavení dat vede ke kvalitním výstupům (měřit to, co nám přinese kýžený efekt), - měřitelnost kritérií – výstupná informace musí být kvantifikovatelná, jinak nelze ověřit naplnění cíle, - v průběhu procesu se může ukázat, že zdroj dat je nefunkční a je třeba ho vyměnit, - je také potřeba počítat s tím, že ne všechna vhodná data je možné získat, - vzít v úvahu externí vlivy, - zvolit optimální evaluační design. Čtyři hlavní sledované oblasti byly dále rozčleněny na charakteristické podoblasti (11), vztahující se ke konkrétním indikátorům v celkovém počtu 42. Po stanovení kritérií byla zvolena forma sběru dat a to sice metoda dotazníkového průzkumu jako metoda s největším potenciálem pro efektivní získání relevantních dat. Po vytvoření a odsouhlasení byly finální dotazníky distribuovány koordinátorům v jednotlivých organizacích pro anonymní vyplnění,ti měli za úkol spolu se supervizorem zpracovat (každý z dotazů hodnocení ve vzestupné škále 1-6) a předat do evaluační fáze. Doporučené sledované oblasti, včetně podoblastí:
1. Management dobrovolníků Proces managementu dobrovolníků je sledovaný od fáze náboru, výběru a výcviku dobrovolníků po 31 z 53
samotné řízení práce s nimi. Výběr dobrovolníků, cílem této podoblasti bylo zjistit: - funkčnost a efektivnost náboru, - využití dobrovolníků podle stanoveného portfolia činností, - zda dobře funguje rozpoznávání rizik práce s jednotlivými dobrovolníky ve vztahu ke klientům. Vstupní příprava – zvolené dotazy směřovaly k odpovědím na téma: - úrovně vstupní přípravy dobrovolníků, - jejich přístupu ke vstupní přípravě, - míře efektivity zapojení motivace dobrovolníků - využití individuálního vzdělávání, konzultací a supervizí koordinátora při přípravě dobrovolníků. Řízení dobrovolníků – zjištění v této podoblasti byla klíčová pro: - další rozvoj práce s dobrovolníky, - sledovala se data týkající se úrovně koordinace činnosti dobrovolníků, - podpora v samostatných aktivitách dobrovolníků a možnostech jejich rozvoje.
2. Vlastní dobrovolnická činnost Sledovaná data z oblasti samotné realizace dobrovolnické činnosti byla rozčleněna do oblasti motivace dobrovolníků, efektu dobrovolnické činnosti pro organizaci a aktivity dobrovolníků pro realizaci služeb pro klienty. Vnitřní motivace dobrovolníků – zjišťovaná data vycházela z tvrzení o: - ideální motivaci dobrovolníků, - preferencích jejich mimopracovní náplně - vztahem mezi metodami ocenění a aktivizací dobrovolníků. Přínos dobrovolnické činnosti pro organizaci – sleduje se odezva na: - systémovou dobrovolnickou činnost u jejích uživatelů a odezva u personálu, - míra rozšíření nabídky aktivizačních činností, - míra aktivní spolupráce vytipovaných uživatelů v časovém horizontu, - vztah mezi odezvou uživatelů na realizaci dobrovolnického programu a mírou zapojení do aktivit. V oblasti aktivity a přístupu dobrovolníků k realizaci činností se monitorovala: - kvalita spolupráce mezi dobrovolníkem a personálem v průběhu realizace, - kvalita vnímání aktivizačních činností realizovaných dobrovolníky, - nutnost jejich změny - aktivita přístup dobrovolníků v přípravě program pro jednotlivé uživatele.
3. Spolupráce personálu Rozčleněno na přípravnou část pro zavádění managementu dobrovolnictví a spolupráci při samotné realizaci dobrovolnického programu. Příprava podmínek pro úspěšnou realizaci projektu – získávaná data měla za cíl zjistit: - efektivitu školení pro personál (význam, cíle a způsob realizace dobrovolnické činnosti v organizaci), - hodnocení podpory vedení při zavádění managementu dobrovolnictví - hodnocení aktivity pracovníků přímé péče při vytipování uživatelů pro jednotlivé dobrovolnické činnosti. Spolupráce personálu s dobrovolníky – v této podoblasti se zjišťovaly: - postoje pracovníků přímé péče při realizaci plánu nastavených dobrovolnických činností, - míra podpory zaměstnanců domova pro seniory dobrovolníků při jejich činnosti (jako důležitý motivační prvek), - ohodnocení poskytování informací ze strany zaměstnanců, - ohodnocení dodržování nastaveného systému spolupráce ze strany jednotlivých dobrovolníků. 32 z 53
4. Příprava koordinátorů Pro monitoring oblasti příprava koordinátorů byly před stanovením jednotlivých kritérií stanoveny podoblasti, které jsou klíčové pro sledování oblasti 4. Jsou jimi školení koordinátorů, jejichž kvalita významně ovlivňuje kvalitu práce s dobrovolníky, dále podpora při přípravě projektu a podpora při realizaci projektu. Školení koordinátorů – cílem sběru dat bylo pro tuto podoblast stanovit zda: - individuální vzdělávání bylo pro koordinátory dostačující z pohledu poskytnutí všech informací a dovedností pro zavádění a řízení dobrovolnických programů do organizace, - do jaké míry bylo poskytnutí odborné problematiky dobrovolnictví v sociálních službách informačně hodnotné, - byla míra dovedností, získaných v rámci školení pro práci s dobrovolníky dostačující pro výkon práce koordinátora, - nakolik byly nově nabyté komunikační a sociální dovednosti prospěšné pro řízení dobrovolníků. Podpora při přípravě projektu, sledovaná kritéria: - míra podpory při fázi přípravy, - spokojenost s pokrytím potřeb v rozsahu a četnosti konzultací, - efektivnost přípravy vzhledem k řešení konkrétní problematiky organizace, Podpora při realizaci projektu, cíl monitorovaných dat: - spokojenost v rozsahu konzultací při realizaci projektu, - zajištění četnosti a rozsahu supervizí při realizace projektu, - efektivita způsobů propagace s ohledem na rozvoj dobrovolnictví v organizaci, - míra podpory při problémech dobrovolníků.
2.5.2 – evaluace Sebraná data z procesu zavádění managementu dobrovolnictví jsou dále předána ke zpracování a vyhodnocení v evaluační fázi. Zpracování dat si žádá větší časovou rezervu, aby mohly být důkladně zanalyzovány všechny jednotlivé podoblasti. Na základě analýzy dat a porovnáním s hlavními cíli projektu – zaváděním managementu dobrovolnictví do pobytových zařízení pro seniory ve Středočeském kraji jsou vytvořena konkrétní doporučení pro jednotlivé organizace. Samotné návrhy ke zkvalitnění jsou uvedeny v kapitole 3. Níže uvádíme souhrn kroků pro fáze evaluace jako doporučení pro organizace, pro které je externí evaluace finančně náročná. Jde o univerzální postup, který se dá uplatnit na jednotlivé fáze procesu zavádění managementu dobrovolnictví (problematická místa), ale i na jakoukoliv jinou činnost, která je pro organizaci důležitá - potřebuje sledovat její průběh a vyhodnocovat její efektivitu a účelnost vzhledem k vynaloženým nákladům. 12 Nejprve si ujasněme definici evaluace : ˶Evaluace je systematické a objektivní hodnocení probíhajících nebo dokončených projektů, program nebo politik, jejich uspořádání, implementace a výsledků. Cílem je určení významnosti a plnění cílů, posouzení rozvojové efektivnosti, účinku a udržitelnosti. Jde o proces stanovení důležitosti nebo významnosti určité aktivity nebo programu.” Když převedeme tuto obecnou definici na konkrétní postup činností, bude vypadat takto: 1.Evaluační plán – stanovení základních cílů Při tvorbě evaluačního plánu se určuje rozsah a předmět evaluace.V rámci zadání evaluace se stanovují východiska a cíle hodnocení, formulují se evaluační otázky, navrhují se nejvhodnější evalauční metody, nesmíme také zapomenout na soulad procesu s platnou legislativou.Dále je nezbytné vymezit úlohu zadavatele v procesu evaluace a vytvořit pokyny pro zajištění evaluace. V případě většího rozsahu evaluované činnosti vhodné stanovit evaluační tým (experti na danou oblast, evaluátoři) a zajistit finanční zdroje pro přípravu evaluace. Sběru dat (viz níže) také může předcházet 12
OECD, 2002 33 z 53
analýza dokumentů. Zjištěné výsledky mohou vést k úpravě běžícího procesu, přijmutí opatření pro budoucí činnost, v krajním případě také k zastavení činnosti. Jaké jsou nejčastější chyby při stanovení základních cílů ? - vybrané metody evaluace nejsou schopny zajistit dostatečnou odpověď na cíle, - nekonkrétní kritéria, není jasné z jakých důvodu byla zvolena, - obecné dotazy bez vazby na jednotlivé oblasti evaluace, Druhy evaluací: ex ante x mid term, ex post, formativní (analýza potřeb, analýza proveditelnosti, evaluace implementace, evaluace procesu) x souhrnná (evaluace výsledku, evaluace účinku, ekonomická evaluace, meta-analýza), evaluace strategie či jiná klasifikace. Evaluační metody – vybírají se podle cíle, stadia projektového cyklu a rozsahu. Druhy metod: nákladově výstupové metody, vícekriteriální metody (binární, ordinální stupnice, rozhodovací tabulky), Counterfactual Impact Evaluation (vědecký převážně kvantitativní přístup opírající se experimenty a kvaziexperimenty), procesní analýzy,případové studie,princip 3 E, obecné metody (SWOT analýza, polostrukturované rozhovory, fokusní skupina, dotazníkový průzkum, pozorování, benchmarking, delphi-metoda). Pro evaluaci projektu Zvyšování kvality sociálních služeb ve Středočeském kraji byly vybrány metody dotazníkového průzkumu a případové studie, podívejme se na jejich krátké charakteristiky: Dotazníkový průzkum (využití při kvantitativním šetření): převažují uzavřené otázky, pro vypovídající schopnost je klíčový výběr vzorku, skladba a formulace otázek může ovlivnit výsledky. 2.Formulace a návrh popisu kritérií Při zformulování kritérií, nejvhodnějších pro danou činnost/projekt se sledují tyto aspekty: Relevance - jsou cíle ve shodě s potřebami cílové skupiny ? Účelnost - shodují se výsledky činnosti s hlavními cíli a záměry implementace procesu ? Hospodárnost - bylo možné implementovat daný proces s využitím menšího množství zdrojů současně s dosažením stejných výsledků? - bylo možné zvolit jiný postup implementace s menší spotřebou zdrojů ? Užitečnost - pozitivní a negativní dopady - převažují pozitivní nad negativními ? Udržitelnost - jak se bude pracovat s výsledky činnosti ? - bude činnost dále pokračovat ? Dále nás může zajímat zaměření na výstupy, tím získáme informace nad dopadem uskutečněných aktivit. Výsledková kritéria vyjadřují přímé účinky (jaké konkrétní výsledky již byly zrealizovány) Kritéria dopadu vyjadřují střednědobé a dlouhodobé účinky. Při stanovování kritérií můžeme jako doplňkovou pomůcku využít také logický rámec. Při formulaci evaluačních otázek musíme mít na zřeteli provazbu na stanovené celkové cíle evaluace a praktickou využitelnost zhodnocení výsledků evaluace. Také nás bude zajímat, zda stanovené indikátory sledujeme průběžně, tzn. k tomu potřebujeme určit kompetentního pracovníka. 3.Výběr evaluační metody a sběr dat Jakou metodu zvolíme, v zásadě již vyplývá z předchozích kroků – stanovení cíle evaluace a formulace popisu sledovaných kritérií. Z nich získáme představu o povaze dat, která budeme sledovat a snadno pak vybereme nejlepší metodu, která nám zajistí výstup relevantních hodnot a jejich 34 z 53
vyhodnocení. Tzn. stejně jako v jakémkoliv jiném procesu platí, že kvalita a provázanost jednotlivých fází procesu je přímo úměrná celkovému výsledku. Po výběru metody nastává čas samotné realizace získávání dat, opět podle povahy evalauce buď vícefázový sběr údajů, kontinuální monitoring nebo jednorázové získávání potřebných informací. 4.Provedení analýz získaných dat, hodnocení výsledků analýz, formulace doporučení Získané údaje procházejí objektivní analýzou, která je podkladem pro zhodnocení dílčích částí a tvorby celkového doporučení. V první fázi, tj. při provedení analýzy se vyskytují problematické body, které je potřeba pro objektivní výstup zahrnout do přípravy. Jedná se o snahu vidět spíš pozitivní dopady, nápadně optimistické výsledky respondentů (autocenzura) nebo nevhodně zvolené dotazy (snaha o ovlivnění výsledků – jednostranné vychýlení), případně předvýběr členů respondentní skupiny s totožným cílem. Fáze hodnocení výsledků analýz pracuje se stanovenými hlavními cíli evaluace, sleduje se přímá návaznost na evaluační otázky a identifikují se nedostatky. Formulovaná doporučení vychází z hodnocení výsledků analýz a navrhují jasné, srozumitelné a dostupné řešení v návaznosti na další plánované aktivity. Výstup může mít podobu studie, závěrečné zprávy, atd., vždy by však měl obsahovat: - odpovídat předmětu evaluace a jejímu hlavnímu cíli, - prokázání validace dat, - popis evaluačních metod, - analýzu s využitím monitorovaných dat, - objektivní hodnocení, - konkrétní doporučení pro jednotlivé oblasti (ideálně s termíny a určením kompetentních pracovníků), včetně návrhů, jakým budou doporučení prezentována, aby mělo šíření výsledků evaluace maximální efekt. - případné doplňující informace.
5. Posuzování průběhu hodnocení Pro zajištění kvalitních výstupů evaluačního procesu může k tomu určený pracovník sledovat průběh procesu a případně ho korigovat. Uvádíme stručný výčet kritérií formou otázek, která je pro kvalitní výstup vhodná sledovat: - je stanovení hlavních cílů evaluace využitelné pro proces ? - jsou kritéria vhodně naformulované a v souladu s aspekty jejich stanovování ? - jsou evaluační metody vhodně zvolené – získáme z nich data, která potřebujeme ? - proběhl sběr dat v souladu s objektivitou výstupů, je potřeba ho opakovat ? - mají hodnocení provazbu na objektivní analýzu ? - vychází doporučení z hodnocení analýz ? - jsou závěrečná doporučení jasná, konkrétní a dobře využitelná ? 6. Výsledky evaluace projektu Anonymní dotazníky byly zaměřeny na zjištění míry naplňování sledovaných kritérií ve výše uvedených oblastech v rozčlenění na podoblasti v celkovém počtu otázek 42 (viz 2.5.3 – vzory materiálů). Každá otázka byla respondenty hodnocena ve škále 1 – 6 v následující stupnici: hodnocená tvrzení, údaje nebo jevy nejsou naplňovány hodnocená tvrzení, údaje nebo jevy existují, ovšem v nedostatečné míře hodnocená tvrzení, údaje nebo jevy existují v míře částečného naplnění hodnocená tvrzení, údaje nebo jevy jsou zpravidla naplňovány hodnocená tvrzení, údaje nebo jevy jsou ve většině případů naplněny je vždy jednoznačné naplnění hodnocených údajů nebo jevů Komentář k oblasti vlastní dobrovolnická činnost Interpretace výsledků průměrných hodnot hodnocení jednotlivých položek evaluačního dotazníku a doplňkových komentářů koordinátorů bylo provedeno dle následujících parametrů. Jako výrazně dobrou zkušenost (co se dařilo v rámci projektu velmi dobře) uvádíme položky s průměrným hodnocením min. 4,5 bodů. 35 z 53
Jako výrazně špatnou zkušenost (co se v rámci projektu výrazně nedařilo) uvádíme položky s průměrným hodnocením pod 3,0 bodů.
Zařízení poskytující pobytovou sociální službu s cílovou skupinou senioři Pozitiva (co se dařilo): Obdobně jako u organizací poskytujících pobytové služby osobám se zdravotním postižením se i většina organizací poskytujících pobytové služby pro seniory v podstatě shoduje na tom (průměr 4,9), že hlavní motivací dobrovolníků k práci s uživateli je nezištná pomoc seniorům a dobrý pocit z této činnosti. Zahájení pravidelné činnosti dobrovolníků mělo velmi dobrý ohlas u uživatelů (průměr 4,9). Negativa (co se nedařilo): Průměrná hodnota hodnocení neklesla u žádného kritéria pod 3,0. Doplňkové komentáře – konkrétní vyjádření koordinátorů otázka 13 14
15 17 20 22
komentář koordinátora nelze zjišťovat další aktivity dobrovolníků projekt nestanovil formy ocenění dobrovolníků – proto nehodnoceno (komentář evaluátorů – z vyjádření není zřejmé, zda se jedná o projekt organizace nebo projekt středočeského kraje) uživatelé mají zatím neutrální postoj nabídka aktivizačních činností je dostatečná v rámci základních činností služby zaměstnanci jsou připraveni na spolupráci s dobrovolníky, ti zatím nenastoupili hodnocení se týká dobrovolníků zajišťujících skupinové aktivity, u individuálních aktivit (povídání, vycházky) není zapotřebí pravidelné přípravy
Spolupráce personálu Zde uvedena tabulku průměrných hodnot rozčleněna podle skupin uživatelů – osoby se zdavotním postižením (OZP) a senioři (S).
Tabulka výsledků
otázka OZP průměr body senioři průměr body
příprava realizace 23 24 4,0 5,1 3,9 4,4
25 4,8 4,0
36 z 53
26 4,2 4,0
spolupráce s dobrovolníky 27 28 29 4,8 4,4 4,6 3,5 3,9 4,0
30 4,3 4,8
Grafické vyjádření
Komentář k oblasti spolupráce personálu Interpretace výsledků průměrných hodnot hodnocení jednotlivých položek evaluačního dotazníku a doplňkových komentářů koordinátorů bylo provedeno dle následujících parametrů. Jako výrazně dobrou zkušenost (co se dařilo v rámci projektu velmi dobře) uvádíme položky s průměrným hodnocením min. 4,5 bodů. Jako výrazně špatnou zkušenost (co se v rámci projektu výrazně nedařilo) uvádíme položky s průměrným hodnocením pod 3,0 bodů. Zařízení poskytující pobytovou sociální službu s cílovou skupinou senioři Pozitiva (co se dařilo): Koordinátoři většinou vyslovili názor (průměr 4,7), že vedení organizace poskytuje podporu přípravě a realizaci projektu dobrovolnictví v organizaci. Většina dobrovolníků pracuje v organizaci na základě písemně sjednaného smluvního vztahu (průměr 4,6). Negativa (co se nedařilo): Průměrná hodnota hodnocení neklesla u žádného kritéria pod 3,0. Doplňkové komentáře – konkrétní vyjádření koordinátorů otázka 23
komentář koordinátora dobrovolnictví již bylo zavedeno, není třeba průběžně zaškolovat stejné zaměstnance
Příprava koordinátorů Na tomto místě uvádíme tabulku průměrných hodnot rozčleněnou podle skupin uživatelů – osoby se zdavotním postižením (OZP) a senioři (S). 37 z 53
Tabulka výsledků
otázka OZP průměr body senioři průměr body
31 3,9 4,0
školení koordinátorů 32 33 3,7 3,9 3,9 3,7
34 3,8 3,8
35 4,4 4,8
podpora při přípravě 36 37 5,0 5,4 5,5 5,6
38 5,3 5,4
39 5,3 5,6
podpora při realizaci 40 41 5,7 4,4 5,6 4,4
42 4,3 5,0
Grafické vyjádření
Příprava koordinátorů - průměrné hodnoty otázek
3,9 4,0
3,7 3,9
3,9 3,7
3,8 3,8
31 32 33 34 Komentář k oblasti příprava koordinátorů školení koordinátorů
4,4
4,8
35
5,0
OZP
senioři
5,5
5,4 5,6
36
5,3 5,4
5,7 5,6
5,3 5,6
4,4 4,4
37
38
39
podpora při přípravě
40
podpora při realizac
Interpretace výsledků průměrných hodnot hodnocení jednotlivých položek evaluačního dotazníku a doplňkových komentářů koordinátorů bylo provedeno dle následujících parametrů. Jako výrazně dobrou zkušenost (co se dařilo v rámci projektu velmi dobře) uvádíme položky s průměrným hodnocením min. 4,5 bodů. Jako výrazně špatnou zkušenost (co se v rámci projektu výrazně nedařilo) uvádíme položky s průměrným hodnocením pod 3,0 bodů. Zařízení poskytující pobytovou sociální službu s cílovou skupinou senioři Pozitiva (co se dařilo): Stejně jako koordinátoři ze zařízení pro osoby se zdravotním postižením se koordinátoři ze zařízení pro seniory shodli na pozitivním hodnocení rozsahu a četnosti konzultací (průměr 5,5). Stejně při přípravě i při realizaci projektu (průměr 5,5). Pokud se vyskytly problémy, byla poskytnuta dostatečná podpora ze strany supervizorů (průměr 5,0). Negativa (co se nedařilo): Průměrná hodnota hodnocení neklesla u žádného kritéria pod 3,0. Doplňkové komentáře – konkrétní vyjádření koordinátorů Otázka 31
komentář koordinátora některá témata nesouvisela s problematikou dobrovolnictví přínosné bylo první téma – dobrovolnictví v sociálních službách 38 z 53
41
35 42
nízká podpora ze strany vedení (dvakrát) konzultace se supervizory v případě řešení problémů byly velmi přínosné
Souhrnná tabulka výsledků v oblasti management dobrovolníků
39 z 53
Souhrnná tabulka výsledků v oblasti vlastní dobrovolnická činnost
40 z 53
Souhrnná tabulka výsledků v oblasti spolupráce personálu
41 z 53
Souhrnná tabulka výsledků v oblasti příprava personálu
42 z 53
2.5.3 – vzory materiálů Vzor evaluačního dotazníku s kritérii pro sledování jednotlivých částí procesu zavádění managementu dobrovolnictví Informace k vyplnění dotazníku
jednotlivé položky dotazníku se týkají činnosti dobrovolníků a koordinátorů hodnoceny jsou čtyři oblasti aktivit, obsažených v projektu dotazník zahrnuje jak hodnocení, tak i sebehodnocení a je anonymní výsledek dotazníků nemá dopad na pozici koordinátora – slouží k zlepšení řízení systému dobrovolnictví položky jsou hodnoceny ve vzestupné škále od 1 do 6.
Stupnice hodnocení 1 2 3 4 5 6
hodnocená tvrzení, údaje nebo jevy nejsou naplňovány hodnocená tvrzení, údaje nebo jevy existují, ovšem v nedostatečné míře hodnocená tvrzení, údaje nebo jevy existují v míře částečného naplnění hodnocená tvrzení, údaje nebo jevy jsou zpravidla naplňovány hodnocená tvrzení, údaje nebo jevy jsou ve většině případů naplněny je vždy jednoznačné naplnění hodnocených údajů nebo jevů
43 z 53
OBLAST HODNOCENÍ:
MANAGEMENT DOBROVOLNÍKŮ hodnocení
podoblast hodnocení
položka
položky dotazníku
1 MIN
Řízení dobrovolníků
Vstupní příprava
Výběr dobrovolníků
1
2
Všichni dobrovolníci byli vybráni v souladu se stanoveným profilem dobrovolníka pro vytipovanou činnost. Na základě nastavených kritérií výběru se vždy podařilo rozpoznat rizikové faktory.
3
Výběr dobrovolníků byl rovnoměrně rozložen mezi zvolené náborové kanály.
4
Při přípravě dobrovolníků byly v maximální míře využity všechny možnosti, které koordinátor získal při školení.
5
Vstupní příprava dobrovolníků byla na vynikající úrovni.
6
Dobrovolníci aktivně a se zájmem přijímali všechny poskytované informace.
7
Stoprocentně se dařilo motivovat dobrovolníky k jejich činnosti.
8
Koordinace činnosti dobrovolníků je na vynikající úrovni.
9
Vždy byla podporována vlastní iniciativa dobrovolníků.
10
Dobrovolníkům je poskytována možnost průběžného rozvoje v souladu mezi potřebami organizace a zájmy dobrovolníků.
Doplňující komentář:
44 z 53
2
3
4
5
6
MAX
OBLAST HODNOCENÍ:
VLASTNÍ DOBROVOLNICKÁ ČINNOST hodnocení
podoblast hodnocení
Položka
položky dotazníku
1
Aktivita a přístup dobrovolníků k realizaci činností
Přínos dobrovolnické činnosti pro organizaci
Vnitřní motivace dobrovolníků
MIN
11
Hlavní pohnutkou, vedoucí dobrovolníka k aktivní práci s uživateli v pobytových zařízeních sociálních služeb, je jeho nezištná chuť aktivně pomáhat uživatelům.
12
Všichni dobrovolníci, kteří byli vybráni v rámci projektu, jsou pro svou práci motivováni hlavně možností vykonávat tuto činnost.
13
Pro většinu dobrovolníků získaných v rámci projektu je aktivní a pravidelná práce s uživateli jejich hlavní zájmovou mimopracovní náplní.
14
Realizace forem ocenění práce dobrovolníků, stanovených projektem, významně přispívá k jejich pozitivní aktivizaci v průběhu projektu.
15
Zahájení pravidelné systémové práce dobrovolníků v organizaci se setkalo velmi pozitivním ohlasem u uživatelů.
16
Zahájení pravidelné systémové práce dobrovolníků v organizaci hodnotí zaměstnanci přímé péče jako významnou pomoc.
17
Práce dobrovolníků v organizaci podstatně rozšířila nabídku aktivizačních činností pro uživatele.
18
Všichni vytipovaní uživatelé uvítali možnost účastnit se na nabízených aktivitách a od začátku aktivně s dobrovolníky spolupracují.
19
Na základě pozitivních zkušeností (reakcí uživatelů) z průběhu realizace dobrovolnického programu dochází k zvýšenému zájmu o účast na všech aktivitách.
20
Všem získaným dobrovolníkům se v průběhu realizace zvolených činností daří navázat velmi dobrou spolupráci se zaměstnanci.
21
Všechny aktivizační činnosti realizované dobrovolníky v průběhu projektu jsou uživateli vnímány velmi pozitivně a není třeba je nijak upravovat a měnit.
22
Všichni dobrovolníci si v rámci svých činností, pro udržení zájmu uživatelů, aktivně připravují program pro jednotlivá setkání.
45 z 53
2
3
4
5
6
MAX
Doplňující komentář: OBLAST HODNOCENÍ:
SPOLUPRÁCE PERSONÁLU hodnocení
podoblast hodnocení
položka
položky dotazníku
1
Spolupráce personálu s dobrovolníky
Příprava podmínek pro úspěšnou realizaci projektu
MIN
23
Všichni spolupracující zaměstnanci získali proškolením konkrétní vyčerpávající informace o významu, cílech a způsobu realizace projektu dobrovolnictví.
24
Vedení organizace poskytuje vynikající podporu a vstřícnost při přípravě a realizaci projektu dobrovolnictví.
25
Zaměstnanci v přímé péči se zájmem ochotně a vstřícně zpracovali návrh výběru vhodných uživatelů pro jednotlivé dobrovolnické činnosti.
26
Realizaci plánu nastavených dobrovolnických činností vnímají všichni zaměstnanci přímé péče jako velmi důležitou pomoc při práci se seniory/OZP.
27
Všichni zaměstnanci domova podporují průběžně dle potřeby dobrovolníky v jejich činnosti a tím vytvářejí předpoklady pro navázání přátelského vztahu s dobrovolníky a zároveň pro budování jejich pozitivní vnitřní motivace.
28
Dobrovolníci dostávají průběžně od zaměstnanců srozumitelnou formou a včas informace o případných nově vzniklých rizicích, které by mohly omezit jejich činnost s dobrovolníky.
29
Všichni zaměstnanci poskytují ochotně dobrovolníkům, na základě pozorování konkrétních reakcí uživatelů, okamžitou pomoc a radu s cílem maximálně podpořit dobrovolníky v jejich úsilí.
30
Všichni dobrovolníci dodržují, na základě písemně sjednaného smluvního vztahu, nastavený systém spolupráce, včetně dohodnutých pravidel a zásad vzájemné komunikace.
Doplňující komentář:
46 z 53
2
3
4
5
6
MAX
OBLAST HODNOCENÍ:
PŘÍPRAVA KOORDINÁTORŮ hodnocení
podoblast hodnocení
položka
položky dotazníku
1
Podpora při přípravě projektu
Školení koordinátorů
MIN 31
Vzdělávací program pro koordinátory byl vyvážený a poskytl všechny potřebné informace v maximální míře.
32
Odborná problematika dobrovolnictví v sociálních službách (např. aktivizace klientů) byla nabídnuta v takové míře, že pro výkon činnosti nebyly žádné nejasnosti.
33
34
Komunikační a sociální dovednosti, probírané v rámci školení, mi pomohly úspěšně řídit práci s dobrovolníky.
35
Pří vlastní přípravě projektu jsem získal/a podporu v maximální možné míře, plně v souladu s mým očekáváním.
36
37
38
39 Podpora při realizaci projektu
V rámci školení získané dovednosti pro práci s dobrovolníky plně postačovaly.
40
Rozsah a frekvence konzultací při přípravě projektu plně pokryly mou potřebu.
Rozsah a frekvence supervizí při přípravě projektu plně pokryly mou potřebu.
V rámci přípravy projektu podpora vždy směřovala k řešení konkrétní problematiky organizace. Rozsah konzultací při realizaci projektu byl v maximálně potřebné míře.
Rozsah supervizí při realizaci projektu byl v maximálně potřebné míře.
41
Všechny zvolené způsoby propagace našeho projektu podpořily rozvoj dobrovolnictví v naší organizaci.
42
Pokud se vyskytly problémy dobrovolníků, vždy byla poskytnuta včas dostačená podpora.
Doplňující komentář: 47 z 53
2
3
4
5
6
MAX
2.6 Příklady dobré praxe zavádění managementu dobrovolnictví v pobytových službách pro seniory Domov v Zahradách Zdice, poskytovatel sociálních služeb Nově vybudovaný domov byl otevřen 1. 7. 2000. Leží v klidném prostředí nedaleko středu města Zdice, svou polohou nabízí procházky v klidu přírody, tak i možnost blízkého kontaktu s obyvateli obce. Město Zdice je třetím největším městem okresu Beroun a má výhodu autobusového i vlakového spojení s okolními městy. Zřizovatelem Domova v Zahradách Zdice je Středočeský kraj. Registrované služby domov pro seniory, odlehčovací služba pro seniory, pečovatelská služba a domov se zvláštním režimem jsou poskytovány v souladu se zákonem 108/2006 Sb., o sociálních službách a prováděcí vyhlášky 505/2006 Sb. v platném znění. Domov v Zahradách je nové a moderní zařízení, které nabízí velmi kvalitní sociální služby. Zařízení je umístěno v zahradě, která nabízí taktéž řadu možností pro klienty, tak pro dobrovolnickou službu. S ohledem na dobrovolnictví je však nutno konstatovat následující negativa (omezení) a pozitiva (příležitosti):
Negativa (omezení): koordinátorka dobrovolnictví je na tuto činnost v organizaci sama a má na tuto činnost nedostatek času; Pozitiva (příležitosti): zájem organizace o rozvoj dobrovolnictví; koordinátorka dobrovolnictví absolvovala kurz v Hestii před 4 roky a má o dobrovolnictví nejen velké znalosti, ale i zájem tuto činnost v organizaci rozvíjet; podpora rozvoje dobrovolnictví ze strany ředitelky zařízení; spolupráce s místní základní a mateřskou školou; spolupráce s rodinnými příslušníky v oblasti krátkodobého dobrovolnictví; spolupráce s dobrovolnickým centrem; spolupráce s dobrovolníky v oblasti volnočasových aktivit, které pracovníci přímé péče nestíhají; působení dobrovolného sboru hasičů (SDH) v obci; spolupráce se zdravotnickou školou v Berouně a Příbrami (exkurze studentů do zařízení, apod.); spolupráce s bývalými pracovníky a pracovnicemi; organizování řady akcí v zařízení, na kterých by se mohli podílet dobrovolníci. Organizace má zájem o rozvoj dobrovolnictví, koordinátorka dobrovolnictví absolvovala kurz v Hestii před 4 roky a má o dobrovolnictví nejen velké znalosti, ale i zájem tuto činnost v organizaci rozvíjet. Je podporována do dalšího vzdělávání v oblasti dobrovolnictví. Zařízení je velmi moderně vedeno, koordinátorka dobrovolnictví má veškerou podporu ze strany paní ředitelky, která je jí v této oblasti i nápomocna. Zařízení dlouhodobě rozvíjí spolupráci se ZŠ i MŠ. Školy si pro klienty připravují především kulturní vystoupení. Nově vyhlížející příležitostí by mohlo být zajistit čtenářský kroužek pro seniory, který by vedla některá paní učitelka nebo pracovnice městské knihovny. Nejen koordinátorka dobrovolnictví pravidelně rozvíjí spolupráci zařízení s rodinnými příslušníky. Pakliže mají zájem, nejčastěji se podílí na zajištění různých akcí v domově pro seniory nebo se podílejí na zajištění materiálního vybavení domova (například do ergoterapeutické dílny, apod.). Zařízení i nadále rozvíjí spolupráci s dobrovolnickým centrem, které v organizaci provádí cannisterapie a volnočasové aktivit s pejsky. Dobrovolníci zde mohou působit na dobrovolnickou smlouvu. Tu zařízení běžně používá.
48 z 53
Zařízení každoročně pořádá řadu akcí, na které postupně bude oslovovat potenciální dobrovolníky, zda by se nechtěli podílet na jejich organizaci. Mezi stěžejní akce patří především: Sportovní hry seniorů, Jarní karneval, Letní taneční vystoupení rodin s dětmi, Vánoce, apod. Utváření příležitostí pro studenty a studentky, kteří docházejí do zařízení do praxe, aby mohli působit jako dobrovolníci především při volnočasových aktivitách seniorů – čtení, doprovázení na procházku, společnost, návštěvy, pěvecký sbor, apod. Koordinátorka dobrovolnictví pravidelně oslovuje bývalé pracovníky, zda by se chtěli formou dobrovolné činnosti podílet na organizaci akcí, ale i zajištění sociálních služeb pro uživatele. V zařízení však mají dobrou zkušenost s dobrovolnou činností bývalé pracovnice, která zde vede trénink paměti, ale pravidelnost této aktivity se bohužel snižuje. Pro takovou či podobné aktivity však mají k dispozici relaxační místnost, ve které by mohl působit další dobrovolník v oblasti volnočasových či terapeutických činností.
Domov Sedlčany, poskytovatel sociálních služeb Současná koordinátorka dobrovolníků je vedoucí aktivizačních činností a převzala ke svému úvazku práci dobrovolnictví po kolegyni, která se této činnosti věnovala mnoho let. Stabilně oganizace dispouje 20 dobrovolníky, v současné době mírný úbytek na 16 dobrovolníků (z toho 7 dobrovolníků ze Sdružení adventistů). Většina dobrovolníků působí v zařízení dlouhodobě, několik let. Kapacita Domova Sedlčany je 300 uživatelů ve 4 odděleních. Na každém oddělení je kontaktní pracovník pro dobrovolnictví. Funguje dobrá spolupráce mezi koordinátorkou a kontaktními pracovníky. Kontaktní pracovník pomáhá vyhledávat vhodné klienty pro dobrovolníky, má na starost činnost výkonu dobrovolníka s klientem a kontroluje docházku dobrovolníků podle nasmlouvané frekvence. Koordinátorka dobrovolníků vede dokumentaci dobrovolnictví, rozhovory se zájemci o dobrovolnictví (zjišťuje jejich motivaci, dovednosti, schopnosti aj.). Průběžně aktualizuje dotazník pro zájemce, přijímá a zaškoluje nové dobrovolníky. Registruje dobrovolníky pomocí registrační karty dobrovolníka, ve které je sjednán druh a rozsah dobrovolnictví, upravena mlčenlivost a kodex dobrovolníka a je v ní uveden záznam o provedeném školení. Karta dobrovolníka je uložena u kontaktních pracovníků. Dále koordinátorka dobrovolníků vytváří a aktualizuje tabulku plánu dobrovolnické činnosti pro jednotlivá oddělení, která je vyvěšena na nástěnce spolu s dalšími informacemi o dobrovolnictví, zajišťuje nábor nových dobrovolníků, zajišťuje setkávání s kontaktními pracovníky a zve dobrovolníky na jednorázové akce (např. hudební, taneční). Dobrovolnictví má pro organizaci velký přínos, pracovníci by přívítali i více dobrovolníků, ne však vždy jsou klienti otevřeni kontaktu s dobrovolníky. Osvědčilo se zapojit klíčové pracovníky v rámci plánování dobrovolnické služby. Aktivní nábor dobrovolníků funguje – např. prostřednictvím tisku, škol a dalších organizací ve městě. V průběhu projekt započala spolupráce s úřadem práce a se skauty. Osvědčilo se i pravidelné setkávání dobrovolníků s vedením organizace alespoň 1x ročně, kde je dobrovolníkům veřejně poděkováno za jejich čas a energii, které zařízení věnují. Setkávání dobrovolníků probíhá i v rámci společných akcí Domova. Supervize dobrovolníků zatím není.
Domov Pod Lipami Smečno, poskytovatel sociálních služeb V přímé práci s klienty je spolupráce s jednou dobrovolnicí. Pravidelně dochází cca 1x za14 dní paní z o.s. Devět životů (práce s kočkami a psy; způsob canisterapie a felinoterapie). Jako dobrovolnictví lze chápat i pomoc místního obyvatele s údržbou zahrady – 1x za rok ořeže stromky a keře. Nárazově pomáhají členové rodiny jedné spolupracovnice (např. při rušení skleníků, aby nedošlo k úrazu z rozbitých skel). Organizace má zájem o další dobrovolníky, a to pro přímý kontakt s klienty – při odpoledních aktivizačních programech, na prosté popovídání si, na procházku, na čtení a na pravidelnou úpravu a údržbu parku. V průběhu projektu nově navázána spolupráce k realizaci projektu pro skupinu klientů „Odpoledne se psem“. 49 z 53
Domov pro seniory má výsledky hodnocení služby klienty, ze kterého vzešel požadavek klientů na více kulturních akcí. Při pořádání takovýchto akcí lze využít potenciální dobrovolníky pro další formu spolupráce – tj. pomoc s organizováním kulturních akcí, příp. podíl dobrovolníků na kultuře (zpívání s klienty, diskusní programy, apod.)
LUXOR Poděbrady, poskytovatel sociálních služeb Domov pro seniory zahrnuje 2 základní jednotky, kterými je lůžková část čítající 70 lůžek, ambulantní poradna ve formě Komunitního centra, kam docházejí nejen senioři, ale také zdravotně postižení. Zde jsou poskytovány služby ergoterapie, sociální rehabilitace, trénování paměti a práce s počítačem. Dobrovolnické centrum spadá do kompetencí dvou koordinátorek dobrovolnictví, ty dále reportují přímo řediteli zařízení. Dobrovolnické centrum vzniklo v roce 2008 a v současnosti zahrnuje celkem 16 dobrovolníků (9 starších, 7 mladších). Ke každému dobrovolníkovi je veden spis, který obsahuje všechny náležitosti (smlouva, dotazník, výpis z rejstříku trestů ….), všichni dobrovolníci jsou pojištěni a je jim poskytnuto vstupní proškolení, včetně bezpečnosti. Jednou za půl roku je realizováno setkání s dobrovolníky, které je zaměřeno na organizační problémy. Supervize dobrovolníkům není poskytována. Dobrovolníci jsou převážně v individuálním kontaktu s klienty, skupinové práce se účastní ve třech pracovních skupinách – výtvarná výchova, literární kroužek a hra na harmoniku. V posledním měsíci je zaváděna Canisterapie.
3. NÁVRHY KE ZKVALITNĚNÍ Silné a slabé stránky projektu Následně jsou uvedena klíčová kritéria s pozitivním a negativním vnímáním z hlediska realizace projektu dobrovolnictví.
silné stránky aktivní postoj dobrovolníků koordinátoři se naučili dávat prostor inciativě dobrovolníků vnitřní motivace dobrovolníků spočívá v zájmu pomáhat nezištně uživatelům práce dobrovolníků v organizaci naplňuje z hlediska přínosu pro uživatele očekávání ve většině případů poskytuje vedení organizace projektu dobrovolnictví podporu silná podpora ze strany supervizorů pozitivně hodnocen především první modul vzdělávacího programu pro koordinátory
50 z 53
slabé stránky koordinátor nemá vždy možnost zúčastnit se a spolurozhodovat o výběru dobrovolníků organizace nemají ve vlastních projektech nastaveny podmínky a možnosti oceňování dobrovolníků v několika případech se objevil negativní postoj vedení organizace k projektu ne všechny vzdělávací moduly byly vhodně tematicky zaměřeny na činnost koordinátorů nadměrná administrativní náročnost dobrovolnictví
Závěry a doporučení Na základě výsledků dvoustupňové evaluace lze konstatovat, že nastavení projektu bylo provedeno v souladu se zadáním projektu a potřebami zapojených zařízení. Je třeba konstatovat, že některé organizace (respondenti) zaměňují projekt vlastního zavádění dobrovolnictví s projektem Středočeského kraje na podporu dobrovolnictví. To podle názoru evaluátorů mírně posunulo výsledky dotazníkového šetření. K celkovému zkreslení výsledků však nedošlo. V celkovém výsledku evaluace výrazně převažuje pozitivní hodnocení dopadů projektu podpory evaluace. Pozitivně je třeba vnímat vzrůstající vědomí významu této formy posilování péče o uživatele v organizacích. Metodiky zavádění managementu dobrovolnictví poskytují významnou podporu organizacím a v případě skutečného zájmu v nich lze nalézt konkrétní metodiku i inspiraci. Je třeba podtrhnou některé významné náměty respondentů na zkvalitnění a zefektivnění kurzů v projektu, především jednoznačné zacílení na systém dobrovolnictví a inspirativní je i námět na případné organizování stáží a konzultací v organizacích se zavedeným a dobře fungujícím systémem dobrovolnictví.
4. ZÁVĚR Během realizace projektu Zvyšování kvality sociálních služeb ve Středočeském kraji prošly vybrané pobytové služby pro seniory v tomto kraji náročným dlouhodobým procesem. Ve všech vybraných organizacích byly nastaveny podmínky pro kvalitně fungující dobrovolnické programy. Výsledky zavádění managementu dobrovolnictví jsou u jednotlivých organizací v závislosti na výchozích podmínkách odlišné, celkový výsledek splnil očekávaný cíl. Organizace získaly podporu pro kvalitní nastavení procesu, který v rámci svých momentálních dispozic začlenily do své každodenní praxe. V různé míře se u nich fungují dobrovolnické programy, zvýšila se míra profesionálního řízení a hlavně kvalita života klientů, kteří od dobrovolníků získávají nejvíce. Na závěr shrnujeme klíčové body procesu vytvoření a zavedení managementu dobrovolnictví do pobytových služeb pro seniory, včetně nejdůležitějších problémových míst, které se v průběhu realizace vyskytly. Sumarizace návrhů ke zkvalitnění vychází z kapitoly 3. KONCEPČNÍ ČÁST - výběr organizací: klíčové je posouzení, zda je daná organizace ve fázi, kdy je zavedení procesu možné/přinese očekávaný efekt. Vhodné využití analýzy mapování potřeb. - vytvoření individuálního programu: během realizace je nutné pracovat se specifickou situací v organizaci, vzít v úvahu vnější i vnitřní vlivy, které se na finálním výsledku podílí. Primární úlohu v této části má podpora vedení při přípravě a interní komunikace směrem k personálu i klientům při zavádění změn i sestavování portfolia činností. - personální zajištění: zajištění kvalitního koordinátora nezbytné pro fungující dobrovolnický program. Samotná práce s dobrovolníky je plně v jeho kompetenci. - aktivity na podporu implementace procesu: zajištění konzultanta a supervizora, kteří pomáhají organizaci v procesu zavádění managementu dobrovolnictví do organizace. Podle možností zajištění zdrojů pro motivační příspěvek pro koordinátora dobrovolnictví a pro individuální vzdělávání. Nabídka vzdělávání při realizaci projektu byla shledána ze strany účastníků více teoretickou, než by bylo potřeba. Doporučení: více časové kapacity věnovat potřebám účastníků procesu zavádění dobrovolnictví na straně personálu (koordinátoři, sociální pracovníci, atd.) a jejich konkrétním požadavkům při sestavování vzdělávací nabídky. Návrhy změn ve vzdělávání: větší zaměření na praktická témata, související s dobrovolnictvím.
REALIZAČNÍ ČÁST - organizační, materiální a technické zajištění: dobrá příprava v koncepční fázi předchází řešení nedostatků ve fázi realizace, kdy je efektivní věnovat maximum časové dotace realizaci samotného dobrovolnického programu. 51 z 53
- vzdělávací program: na základě informací od účastníků doporučujeme zaměřit se na konkrétní kroky práce s dobrovolníky. Koordinátoři potřebují získat představu ještě před začátkem realizace tak, aby mohli efektivně začlenit jednotlivé části do stávajících procesů organizace. Ze strany koordinátorů také padl zajímavý nápad a sice rozšíření celého procesu o praxi v organizacích, kde je dobrovolnictví zavedeno, tak aby se mohli seznámit s fungujícími principy přímo při běžném chodu organizace. Doporučení k tématům vzdělávání: připravit kurzy speciálně k fázím práce s dobrovolníky (nábor, úvodní rozhovor, výběr dobrovolníků a formální náležitosti, výcvik – obecná i odborná příprava, vedení dobrovolníků, supervize, hodnocení a ocenění, komunikace s personálem a klienty, vyhodnocování programu a jeho metodika podpora). Speciálně zazníval požadavek na kurz zaměřený na kompetence dobrovolníka versus portfolio činností a profil dobrovolníka a kurz zaměřený na vedení dobrovolnické administrativy – náležitosti smluv, pojištění, evidence a vykazování smluv a jejich ukončování. - konzultace: podporu od experta managementu dobrovolnictví v procesu definování slabin a pomoc při nalézání řešení hodnotili účastníci jako velmi potřebný prvek a to zejména s ohledem na individuální péči. - supervize: stejně jako v případě konzultací, účastníci velmi oceňovali možnost pohledu na situaci z jiného úhlu, za odborného vedení prodiskutovat rizika a získat novou inspiraci a alternativy řešení.
MONITORING A EVALUACE - monitoring: pro sběr dat je již na začátku nutné stanovit kompetentní osobu, která se o celý proces stará, zajišťuje distribuci a sběr dat. Monitoring dat může probíhat vícefázově, pro potřeby zavádění managementu dobrovolnictví se osvědčily dvě fáze sběru dat (metoda dotazníkového šetření). - evaluace: kvalitní vyhodnocení monitorovaných dat souvisí s kvalitním nastavením evaluačního plánu, metod a jednotlivých kritérií. Následuje provedení analýzy sebraných dat, hodnocení výsledků a formulace doporučení. V projektu byly čtyři hlavní sledované oblasti rozděleny do jedenácti podoblastí. Pro zájemce o zavedení managementu dobrovolnictví do pobytových zařízení pro seniory tedy na základě výsledků projektu Zvyšování kvality sociálních služeb ve Středočeském kraji doporučujeme zaměřit vzdělávací nabídku na konkrétní fáze zavádění dobrovolnického programu, zvážit možnosti stáží koordinátorů/ klíčových zapojených pracovníků u organizací, které již procesem prošly a rozšířit časovou dotaci na konzultace a supervize. Věříme, že tato metodika bude inspirací při zavádění dobrovolnictví právě do Vaší organizace a k tomu Vám za celý tým realizátorů přejeme hodně sil.
52 z 53
