17/2006
Cena 6,00 Kč
22. září 2006
Nebude to ubytovna pro Ukrajince „Když nevíme, tak si vymys líme.“ …asi tak vznikla fáma, že se v prostorách tzv. „školiček“ staví ubytovna pro ukrajinské dělníky. Ty, kteří tomu ochotně uvěřili a předávali zaručenou informaci dál, teď zklameme. Opravdu to nebude ubytovna, jedná se o stavbu nového střediska pro vý uku studentů SOŠ a SOU v Sušici oboru kadeřník – kadeřnice, jak potvrdil ředitel školy Ing. Václav Kůrka. „Stávající prostory, které kadeřnice využívají, budeme mu set patrně někdy v tomto školním nebo do konce letošního roku opustit, proto jsme se rozhodli vybudovat nové středisko. Stavbu provádí na základě výběrového ří zení plzeňská firma Kruml – Po zemní stavby, s. r. o. Náklady do sáhnou částky 4,5 milionu korun, z toho 2,5 mil. Kč jsme získali od Krajského úřadu. Vzniká zde mo derní středisko s novým vybave ním jako kvalitní základna pro naše žáky,“ uvedl ke stavbě ředi tel školy. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště v Su šici má v současné době 720 žáků, kromě hlavních budov v ul. U Kapličky má svá střediska
v Poštovní ul., v ul. Na Hrázi, na Nádražní ul., internát v Kašta nové ul. Vzhledem ke stoupají címu zájmu studentů o vzdělání na této škole (vyučuje 10 učeb ních a šest studijních oborů), plá nuje ještě nástavbu hlavní bu dovy, kdy by měly vzniknout další tři učebny a potřebné zázemí. Se současným počtem 31 tříd je jed nou z největších škol na okrese. V letošním školním roce bu dou poprvé maturovat studenti oboru Sociální péče (ve 4 třídách se tomuto oboru věnuje 107 žáků), příštím rokem čeká maturitní pre miéra studijní obor Cestovní ruch (87 žáků). Zhruba 80 % žáků stu dijních oborů, kteří se dále hlásí na vyšší odborné nebo vysoké školy, je k dalšímu studiu při jato. Letos otevřela škola další nový obor – Mechanik instala térských a elektrotechnických zařízení budov, v následujícím roce chce znovu otevřít dva sa mostatné obory – zedník a malíř. Zájem o řemeslníky na trhu práce stoupá, což se samozřejmě proje vuje i v zájmu o vzdělání na škole tohoto typu. Mezi silně naplněné pak patří obory automechanik, autoelektrikář a kuchař–číšník.
Přečtěte si … • když se řekne domov… • oznámení data voleb, volebních okrsků a volebních místností • o čem jednala rada a zastupitelstvo města • za městem ve městě v historickém seriálu M. Pokorného • zveme vás na filmové premiéry • sport na dvou stranách O kvalitní přípravě žáků na budoucí studium či povolání svědčí i fakt, že za svou práci sbí rají medaile a ocenění na mnoha celorepublikových soutěžích, jichž se každoročně účastní. To dále svědčí i o vysoce profesio nálním přístupu pedagogů a mis trů odborného výcviku. Nově su šická škola navázala spolupráci se střední školou podobného za měření v Regenu (především
Medvídek v novém Prostorná, barevná a hračkami dostatečně zásobená herna se dě tem líbila bez výhrad.
Mateřské centrum Medvídek začalo fungovat v prostorách MŠ Smetanova, kde našlo úto čiště po dobu více než jednoho roku. Spolu se vzrůstajícím zá jmem o jeho služby bylo ale brzy jasné, že místo, které mohla MŠ pro provoz centra poskytnout, nebude stačit, a tak začaly zaklá dající členky centra hledat nové prostory. Jejich snaha byla po delší době korunována úspěchem. Tak se mohl Medvídek přestěhovat blíž k centru města, do několika míst ností. Nyní jej rodiče i prarodiče s dětmi najdou v ul. Americké armády nad Pekařstvím Rendl. K prostorám patří i uzavřený vjezd pro možnost parkování ko čárků a dvorek. Díky nabídce pánů Rendla a Filipa (majitelé
domu) tak mohou děti s rodiči využívat od 5. září, kdy bylo cen trum slavnostně otevřeno, celé horní patro se třemi místnostmi a sociálním zázemím. Velké po děkování patří zejména panu Fili povi, který na vlastní náklady in teriéry upravil a dovybavil. Mateřské centrum Medvídek tak bude moci ještě více rozší řit nabídku svých služeb. Rodiče, kteří potřebují během dne vyři zovat záležitosti na úřadech, u lé kaře apod. mohou využít služby hlídání pod dozorem pedagogic kého pracovníka, tradicí jsou rov něž odborné besedy, přednášky a prezentace, nově byl v srpnu za hájen projekt, který je zaměřen na vytvoření profesionální organi zace zaměstnávající právě ženy na a po mateřské dovolené a má mj.
v oblasti cestovního ruchu), v mi nulosti spolupracovala se školou z Waldkirchenu. „Rádi bychom se zapojili i do dalších projektů, bohužel nám v současné době chybí kompetentní pracovník, který by se touto problematikou zabýval a podklady pro školu při pravil,“ uvedl Ing. Kůrka a dodal, že věří, že se i tato situace do bu doucna vyřeší. Nejen sušické veřejnosti, ale
především budoucím studen tům poskytuje škola informace o své činnosti a nabídce učebních i studijních oborů na každoroční prezentaci v Sokolovně (letos 5. a 6. prosince, spolu s dalším roč níkem kadeřnické soutěže), na Dnech otevřených dveří ve všech provozech (ty nejbližší můžete vy užít už v říjnu, 26. 10. od 8 do 14 hodin) a samozřejmě také přímo ve škole. –as–
Líbí se všem
Po mnohaletých plánech do šlo konečně i na omítku budovy Základní školy v Komenského ulici. Opravu fasády jihozápadní strany této historicky cenné bu dovy prováděla sušická firma Reno – František Kůs. První práce byly zahájeny již na konci školního roku, kdy bylo nutné odstranit stávající po škozenou omítku. Další postup oprav probíhal podle harmo nogramu a podle slov ředitelky školy Mgr. Marie Pitrové probí hala spolupráce se stavební fir mou na výborné úrovni. Na začátku září už zbývalo do končit pouze několik maličkostí, za cíl usnadnit jim návrat do za včetně úpravy terénu. Zahájení městnání. Projekt zahrnuje např. školního roku tak mohlo bez pro certifikovaná školení a kurzy, vy tvoření pracovních míst aj. „Doufáme, že si k nám najdou cestu noví zájemci a ti stávající že budou nejméně stejně spokojeni jako dosud. Nabídku našich slu žeb stále rozšiřujeme, vycházíme při tom také z přání těch, kteří nás navštěvují. Děkujeme všem podnikům a organizacím za skvě lou spolupráci a věříme, že bude ještě dlouhá léta trvat. Děkujeme samozřejmě všem, kteří nám po mohli se zbudováním nových prostor centra, a ředitelce MŠ Smetanova za to, že jsme právě tam mohli náš projekt začít re alizovat,“ řekla při slavnostním zahájení provozu nového centra Eva Mašková. –as–
• přehled připravovaných akcí na příští dva týdny
KD Sokolovna
pátek 22., 29. září v 19 hodin Lekce Kurzu taneční a spoleblémů proběhnout. Nově uprave čenské výchovy nou fasádu chválí všichni, kteří okolo procházejí. 00 A co ostatní části budovy? Doč pátek 6. října v 19 hod. 1. prodloužená lekce Kurzu takají se i ony brzy opravy? „Do požadavků na rozpočet neční a společenské výchovy
roku 2007 budeme dávat návrh na rekonstrukci dalších tří stran budovy. Věřím, že se finanční prostředky na dokončení opravy omítky v rozpočtu města opět na jdou, a že se tak tato historicky cenná budova stane znovu ozdo bou města i středem pozornosti pro lidi, kteří do města přijíždějí,“ dodala Mgr. Pitrová Náklady na uvedenou opravu dosáhly výše 1 379 861 Kč. Celou částku hradilo ze svého rozpočtu Město Sušice. –as–
neděle 8. října ve 1400 hod. Zábavné odpoledne pro děti Bohatý program, diskotéka, zdo bení perníčků aj. Pořádá Místní organizace ČSSD 8.–9. října Burza podzimního a zimního dětského oblečení, sportovních potřeb a hraček – podrobnosti uvnitř SN.
Kaleidoskop
strana
Když se řekne domov… Školku otevřeli zpěvem Když se řekne domov, nemusí to znamenat jen úzký kruh rodiny, se kterým trávíte většinu života. Slovo domov jsme si zvykli užívat také ve spojení se seniory nebo s dětmi. A právě domovu dětí, tomu, který již několik desítek let funguje na Kašperských Horách, se budeme dnes věnovat v rozho voru s jeho ředitelkou PhDr. Ma rií Kučerovou. Kdy domov na Kašperských Horách vznikl a jak funguje? Dětský domov vznikl na Kaš perských Horách v září 1956. Od roku 1966 je domovem rodin ného typu – přešel na tento typ jako první v tehdejším Českoslo vensku. V současné době má ka pacitu 56 dětí, které žijí v sedmi rodinných skupinách, z toho čtyři na Kašperských Horách, dvě v Sušici a jedna v Chanovi cích v rodinném domě, který dět skému domovu věnovala obec Chanovice. V Sušici máme od města také pronajatý tzv. cvičný byt – garsoniéru mimo dětský domov. Zde se nejstarší „děti“ připravují na odchod z domova – samy si vaří, uklízejí, vstávají do školy atd. Tety a strýc (vychova telé) zde pouze jednou denně do hlédnou, jak si vedou. Ve vašem domově našly útočiště také nezletilé matky. V letech 1994–1999 probíhal v našem domově experiment pod názvem „Nezletilé matky v DD“. Spočíval v tom, že nezletilá na stávající matka byla umístěna do některé z rodinných skupin mezi ostatní děti a po narození dí těte se o ně starala za pomoci tet i ostatních dětí. Tento experiment přispěl k tomu, že podle zákona č. 109/02 Sb., je už možné umístit nezletilou matku do běžného dět ského domova, nejen do výchov ného ústavu, jak tomu bylo dříve. Jaké jsou možnosti volnočasových aktivit dětí? Spolupracujete s dalšími domovy, nebo jinými organizacemi? Samozřejmě klademe velký důraz na to, aby se naše děti co nejlépe učily, aby ve svém dal
ším životě našly lepší uplatnění, Kolik dětí za dobu svého trvání než jejich rodiče. Jejich volný prošlo dětským domovem v Kaščas je vyplněn nejrůznějšími zá perských Horách? Vracejí se sem jmy a aktivitami, od sportovních některé? Za uplynulých 50 let jsme se (všechny děti se naučí lyžovat) přes umělecké po individuální. starali o 1 420 dětí. Celá řada Jezdíme na sportovní soutěže, z nich se do domova samozřejmě kulturní přehlídky, turistické vrací – pochlubit se svou rodinou, srazy, na koncerty, do divadel atd. někteří se žádostí o pomoc v tí Děti v našem domově mají velmi živé životní situaci. Oslavy jsou blízko k přírodě, v níž tráví vět příležitostí, kdy se mohou v do mově potkat se svými vrstevníky šinu svého volného času. Hledáme i další možnosti roz i s tetami a strýci. Těšíme se, že voje, jak provozu domova, tak vy přijede hodně našich „dětí“. Pro užití nejrůznějších projektů pro nás, zaměstnance dětského do jeho obyvatele. Zapojili jsme se mova, je největší odměnou, když do projektu Nadace Terezy Ma vidíme, že si dobře vedou ve svém xové a Občanského sdružení osobním životě. Člověk hledá člověka „Najdi svůj Dětský domov slaví právě 50. směr“. V domově pracuje na výročí svého vzniku. Plánujete plný úvazek jeden pedagog, je oslavy? Samozřejmě, že naše kulaté hož plat je financován z uvede ného projektu, a který se věnuje narozeniny oslavíme. Chtěla přípravě dětí do školy v odpoled bych všechny pozvat na program, ních a podvečerních hodinách – který připravujeme a který začíná v podstatě se jedná o doučování v sobotu 30. září od deseti hodin předmětů, v nichž má dítě pro dopoledne u nás v domově (více blémy. Shodou okolností je tímto o programu na jiném místě Sušicpedagogem náš bývalý obyva kých novin). –as– tel, který vystudoval pedagogickou školu. V současné době se rozbíhá další projekt, který zpracoval Kraj ský úřad Plzeňského kraje a který nese ná zev „Šance pro život“. Smyslem projektu je připravit dospívající v dětském domově na odchod do samostat První společnou akcí, která zahájila oslavy ného života a v jeho 50. výročí vzniku DD, bylo „Hraní na hradě“. počátku jim pomoci K zábavným hrátkám se na Kašperku při hledání zaměst 6. května sešly děti z domova v Kašperských nání, bydlení apod. Horách a z ÚSP Bystřice. Mimo to spolupracu jeme i s dalšími na dacemi, sdruženími a organizacemi, jako jsou např. NF man želů Klausových, Středisko náhradní péče Praha, OS G 83, NF Plaváček manželů Jakubiskových, Výbor dobré vůle O. Hav lové a další.
Těšili jste se do školy? Už první školní den čekalo nově nastupující žáčky ZŠ v Ko menského ulici překvapení ve velké krabici. Co to bylo? No přece nové učebnice! Prvňáčci se do školy obvykle těší, jsou pyšní na nové aktovky na zádech, nemohou se dočkat nových kamarádů a zážitků. A jak se těšili jejich starší spolužáci? To zjišťovala jednoduchá anketa za daná všem dětem školy první den, ze které vyplynulo, že: hodně se těšilo 74 žáků, částečně 77, moc se netěšilo 46 a vůbec 23 žáků. To je docela potěšitelný výsle dek. Nemyslíte? –aj–
Prožitkový seminář Ve středu 13. září proběhl na Základní škole v Lerchově ulici v Sušici prožitkový seminář „Dyslexie názorně“. Lektorka Mgr. Pavla Kramlová, školní psycholog, se inspirovala teorií Ing. Dagmar Rýdlové. Učitelé v roli žáků si vyzkoušeli, jaké po city zažívají děti se specifickými poruchami učení. Pro práci uči telů je tato zkušenost přínosem, protože děti s poruchami učení jsou prakticky v každé třídě. –rk–
Dva měsíce uběhly od zahá jení prací na zásadní úpravě bu dov mateřské školy v Smetanově ul. Práce bylo opravdu dost a ještě dva týdny před plánovaným za hájením provozu to vypadalo, že není možné všechno stihnout. Nakonec se ale vše podařilo a 4. září přivítala děti nová, barevná školka vonící čistotou. Úpravy budov provedla firma Stavospol CZ, s. r. o., Husinec, úklid vnitř ních prostor budov zajistili svépo mocí všichni zaměstnanci školky spolu s několika ochotnými rodiči. Dokonce se stihla ještě upravit a rozšířit pískoviště (další úpravy zahrady jsou v plánu). Investiční náklady na tuto akci dosahují 6,5 milionu korun, státní dotace na tuto investici činila 4,5 mil. Kč, ostatní hradilo město ze svého rozpočtu. Zbývá ještě dokončit úpravy hospodářského pavilonu a provést některé terénní úpravy. Při slavnostním zahájení, kdy se sešlo několik desítek hostů, dětí a rodičů, poděkovala ředi telka MŠ Jaroslava Holečková všem, kteří se na vytváření „nové“ školky podíleli. Z řad rodičů a veřejnosti jich pravda mnoho nebylo, proto právě oni zaslouží poděkování jme novité: „Děkuji Ing. arch. Ireně Jandové za zpracování projektu školní zahrady MŠ a provedenou výzdobu místností 4. třídy, tatín kům – p. Archlebovi, J. Jandovi, Randákovi, Rendlovi, Purkarovi, Bělohradovi a Strejcovi za pomoc při červnovém stěhování, děkuji maminkám – paní Knetlové, Skol kové, Zapletalové, Švarcové, Löf felmannové, Černé a Peterkové za pomoc při úklidu školy. Jejich ochota přiložit ruku k dílu pro nás byla velkou pomocí a povzbuze ním,“ dodala ředitelka školy. –as–
Slavnostní ráz zahájení provozu „nové“ školky dodalo vystoupení dětí MŠ. Naslouchalo jim několik desítek hostů a děti za své písničky a básničky sklidily velký potlesk. V krátkých proslovech starostky města, zástupce stavební firmy a ředitelky školky zněla slova poděkování a přání, aby se tu všem líbilo.
Městský úřad Sušice
Oznámení volebních okrsků a volebních místností
Pro volby do zastupitelstva města Sušice a Senátu Parlamentu ČR konané dne 20. 10. a 21. 10. 2006 oznamuje starostka města Sušice volební okrsky a volební místnosti na území města Sušice: č. okr. volební místnost
vymezení okrsku:
1.
klubovna OV Albrechtice čp. 7
osady Albrechtice, Záluží, Milčice, Humpolec
2.
Penzion Volšovka, Vol šovy 42
osady Červené Dvorce, Volšovy, Dolní Staňkov, Nuzerov, Stráž
3.
klubovna bývalé školy Chmelná čp. 40
osada Chmelná
4.
klubovna požární zbroj nice Sušice, Na Hrázi 1
B. Němcové, K. Čapka, Kaškova, Na Hrázi, Na Tržišti, Na Výsluní, Na Štěbetce, Pod Vodojemem, Sadová, Tichá, Tylova, U Papírny, Volšovská 856 – 861
5.
malá zasedací síň MěÚ Sušice, nám. Svobody 138
Americké armády, Bašta, Havlíčkova, Kostelní, Vodní, Klosterman nova, Mostní, nám. Svobody, Poštovní, T. G. Masaryka, V Brance, Lerchova, Na Fufernách, Na Valše, Nerudova, Ostrovní, Příkopy, Zahradní
Změna v okrsku č. 6 – budova Gymnázia v Sušici. Do uvedeného okrsku byla z okrsku č. 11 – Úřad práce v Sušici – zařazena celá ulice Pravdova. 6.
budova gymnázia v Sušici, Fr. Procházky 324
Chelčického, Gabrielova, Husovo nám., Jeronýmova, Žižkova, Vil laniho, Pravdova, V Rybníčkách, Fr. Procházky, Studentská, Sir kařská 981–986
7.
jídelna SOUZ Sušice, Smetanova 761
J. Jáši, J. Palacha, 5. května, Na Svahu, Pod Antonínem, Pod Svato borem, U Kapličky, Smetanova, Pod Rozhlednou
8.
ZŠ T. G. Masaryka v Sušici, Dr. Ed. Beneše 129
Alšova, Bezručova, Chmelenská, Hluboká, Dlouhoveská, Krátká, Hájkova, Dr. Ed. Beneše, K Vyhlídce, Mariánská, Mánesova, Na Burince, Na Kateřince, Na Stráni, Nad Lípou, Nuželická, nábř. Jana Seitze, Palackého, Pod Kalichem, Pod Kalovy, Pod Nebozíz kem, Pod Skálou, Pod Nemocnicí, Pod Stráží, Trocnovská, Tábor ská, U Rocha, osady Vrabcov, Divišov, Rok
9.
Mateřská škola v Sušici, Smetanova 1095
Družstevní, Mírová, Luční, Na Palouku, Osvobození, Pod Vinič kami, Stupkova, ČSA, V Lukách, Scheinostova, Sirkařská 971–980
10.
Sušické městské lesy, Volšovská 1214
Křičkova, Na Vojtěšce, U Rybníka, U Vodárny, U Koupaliště, Kaš tanová, Volšovská mimo 856–861, Pod Lesem
11.
Úřad práce v Sušici, Nádražní 1226
Hrádecká, Nádražní, Otavská, Nová, Pražská, V Drahelinkách, V Hrůbatech, Šumavská.
V Sušici dne 4. 9. 2006
JUDr. JIŘINA RIPPELOVÁ, starostka města Sušice
Aktuality
strana
Zasedání rady města 18. jednání rady města se ko nalo 4. září 2006. Rada přijala tato usnesení: • RM souhlasila s přijetím finanč ního daru 10 000 Kč od firmy Produkt systems, s. r. o., Sušice pro zřizovanou jednotku Sboru dobrovolných hasičů a pověřila starostku města podepsáním da rovací smlouvy. • RM nařídila odvod z investič ního fondu ZŠ T. G. M do roz počtu města ve výši 150 000 Kč a rozp. opatření: navýšení pří spěvku na provoz v celkové výši 194 000 Kč (150 000 Kč na ná kup vybavení školy a 44 000 Kč na zvýšení pol. opravy na úhradu vyčíslených výdajů, opravy podla hových krytin z důvodu havárie). • RM schválila podle § 23 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o před školním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdě lávání (školský zákon), povolení výjimky od 1. 9. 2006 na školní rok 2006/2007 pro MŠ Sušice, Tylova 920, 342 01 Sušice a MŠ Sušice, Smetanova 1095, 342 01 Sušice, z nejvyššího počtu dětí ve třídě, a to až o 4 děti v pří padě mateřských škol vzděláva jících děti podle vyhlášky č. 14/ 2005 Sb., o předškolním vzdělá vání, za předpokladu, že zvýšení počtu dětí nebude na újmu kvality vzdělávací činnosti školy a budou splněny podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví a nebude překro čena cílová kapacita povoleného počtu dětí ve škole uvedené v rejs tříku škol a školských zařízení. • RM schválila návrh na přidělení prostředků z grantového systému města – 2. kolo 2006 – dle dopo ručení komise školství, mládeže a tělovýchovy a komise kultury a cestovního ruchu včetně změn čerpání grantů z 1. kola 2006 pro Pěvecký sbor Svatobor a Sdru žení přátel Sušického dětského sboru. RM uložila odboru škol ství, památkové péče a cestovního ruchu seznámit organizace s roz hodnutím rady města o přidělení finančních prostředků, zveřejnit rozhodnutí a kontrolovat jejich vyúčtování (přehled organizací a přidělených prostředků na ji ném místě SN). • RM souhlasila s podáním žá dosti „Den Sušice 2007“ o pod poru projektu v českém pohraničí v rámci Interreg IIIA – Dispoziční fond Česká republika–Bavorsko. • RM souhlasila s přidělením fi nančního příspěvku spolku „Praž ský Sušičan“ ve výši 5 000 Kč na činnost v roce 2006. Finanční částka bude čerpána z pol. Pří spěvky zájmovým organizacím. • RM souhlasila s přidělením finančního příspěvku ve výši 15 000 Kč Milanu Poláčkovi na zajištění akce „Šumava dětem“ dne 15. 10. 2006. Finanční částka bude čerpána z položky Příspěvky zájmovým organizacím. • RM doporučuje zastupitelstvu města schválit bezúplatný pře vod pozemkové parcely č. 85 v k. ú. Sušice nad Otavou, o výměře 2 438 m² z majetku Římskokato lické farnosti Sušice do vlastnic tví Města Sušice. • Rada schválila žádost Luboše Pi tra, Sušice, o prodloužení nájemní smlouvy ze dne 17. 3. 2006 na část pozemkové parcely č. 2256/1 v k. ú. Sušice nad Otavou a Dodatek č. 1 k této nájemní smlouvě, který délku pronájmu této parcely pro dlužuje do 28. 10. 2006. • RM schválila uzavření podná jemní smlouvy mezi Lenkou Pan skou, nájemcem nebytových pro
stor v objektu v ulici Na Burince, Sušice III. na stavební parcele č. 852 v k. ú Sušice nad Otavou a Ludvíkem Naimanem, provo zovatelem poradenské činnosti, na podnájem těchto nebytových prostor na jeden den v týdnu, za předpokladu, že L. Panská před loží podnájemní smlouvu k po souzení právníkovi města. • RM schválila zhotovitele akce: „Hydromechanické seřízení tří blokových kotelen, výměna čer padel“, firmu Václav Regner, Vo doinstalace, topení–plyn Sušice, s cenou 1 836 219 Kč včetně 19 % DPH a pověřila starostku města podpisem smlouvy o dílo. • RM schválila rozpočtové opat ření č. 38. Rozpočtové opatření bude provedeno v rámci org. 267 – Bytservis – tepelné hospodářství – kotelny. Položka 5901 – Rezerva na kotle – bude snížena o částku 690 000 Kč. O tuto částku bude navýšena položka 5171, a to v čle nění dle jednotlivých vyjmenova ných akcí: Opravy a udržování– Na Hrázi – navýšeno o 630 000 Kč, Opravy a udržování–Sirkařská – navýšeno o 30 000 Kč, Opravy a udržování–Pravdova – navý šeno o 30 000 Kč. • RM schválila dodatek ke smlouvě o dílo č. A–000263–00 na akci: „Obnova vnější omítky domu čp. 10/I – I. etapa“, ve kte rém bude uveden termín zahájení 12. 9. 2006 a termín dokončení 31. 10. 2006. • RM schválila rozpočt. opatření č. 39 – prodloužení opravy místní komunikace v Divišově o délku cca 70 m za cenu 75 000 Kč. • RM schválila zadání veřejné za kázky na akci: „Hasičská zbroj nice Sušice – úpravy systému vy tápění“. Firmy vyzvané k před ložení cenové nabídky: Václav Regner, Vodoinstalace, topení– plyn, Sušice; Miroslav Batista, Horažďovice; Václav Trnka, Ho ražďovice; členové pracovní sku piny pro vyhodnocení nabídek: Ing. Petr Kocman, Ing. Věra Marešová, Ing. Pavel Holub, Ing. Vladimír Marek, Václav Hrabý, Ing. Karel Marek. • RM schválila zadání veřejné za kázky na akci: „Stavební úpravy ústředního vytápění smuteční síně v Sušici“, firmy vyzvané k předložení cenové nabídky: Václav Regner, Vodoinstalace, to pení–plyn, Sušice; Miroslav Ba tista, Horažďovice; Václav Trnka; Horažďovice; členové pracovní skupiny pro vyhodnocení nabí dek: Ing. Petr Kocman, Ing. Věra Marešová, Ing. Pavel Holub, Ing. Vladimír Marek, Václav Hrabý, Ing. Karel Marek. • RM vzala na vědomí zápis z jed nání bytové komise. • RM souhlasila s přidělením bytu č. 33, 0+1/I. kat., ul. Kašta nová 1158, Sušice, Zdeňku Ne povímovi na dobu určitou jed noho roku. • RM přidělila 11 bodů z důvodu mimořádné situace a souhla sila s přidělením bytu č. 38, 0+1/ I. kat., ul. Kaštanová 1158, Su šice, Janu Mužíkovi na dobu ur čitou jednoho roku, s podmínkou vrácení stávajícího bytu 1+1/IV. kat. do 30. 9. 2006. • RM souhlasila s přidělením bytu č. 17, 1+1/I. kat., ul. Prav dova 1066, Sušice, Milanu Ham merbauerovi na dobu určitou jed noho roku. • RM nesouhlasila s výměnou bytu mezi Blankou Bursovou, Sušice a Miroslavem a Janou Löf felmannovými, Sušice.
• RM souhlasila s výměnou bytu mezi Martinou a Robertem Zdo binských, Sušice a Miroslavou a Pavlem Nejdlovými, Sušice. • RM souhlasila s uzavřením podnájemní smlouvy k bytu č. 7, ul. Sirkařská 980, Sušice, mezi Petrem Švrčulou a Lukášem Po tužákem na dobu určitou jed noho roku. • RM souhlasila s prodloužením nájemní smlouvy na pronájem garážového stání č. 9, ul. Kašta nová 1259, Sušice s Janou Voldři chovou do 30. 9. 2007. • RM souhlasila s ukončením ná jemní smlouvy na pronájem ga rážového stání č. 4, v domě čp. 1258 s Miloslavou Prokopovou k 30. 9. 2006. • RM souhlasila s uzavřením náj. smlouvy na pronájem garáž. stání č. 4, v domě čp. 1258 s Adamem Valdmannem od 1. 10. 2006. • RM revokovala usnesení č. 97, ze dne 18. 3. 2002, ve věci slevy na nájemném ve výši 10 % z čis tého nájemného pro Dr. Petra Havla, Sušice, z důvodu výskytu plísně v bytě 3+1/I. kat. • RM revokovala usnesení č. 39, ze dne 7. 2. 2000, ve věci slevy na nájemném z bytu 2+1/I. kat. ve výši 500 Kč pro manžele Matou šovy, Sušice, od 1. 10. 2006. • RM nesouhlasila s ukonče ním soudního sporu a s povole ním splácet dluh na nájemném formou splátkového kalendáře tak, jak požádali Ladislav Babka a Růžena Babková. • RM souhlasila s uzavřením do datků k nájemním smlouvám na byty s nájemci, kterým končí ná jemní smlouva na byt v měsíci říjnu 2006. • RM souhlasila s tím, aby s Len kou Hurníkovou, nájemcem bytu v ul. Kaštanová 1168, Sušice, ne byl uzavřen dodatek k nájemní smlouvě z důvodu neplacení ná jemného a úhrad za plnění posky tovaná s užíváním bytu. • RM souhlasila s tím, aby s Pe trem a Olgou Hrachovými, ná jemci bytu v ul. Pravdova 1063, Sušice, nebyl uzavřen dodatek k nájemní smlouvě. • RM vzala na vědomí informaci o havarijním stavu střechy pro dejny v areálu zahradnictví a ulo žila OMRM připravit do rozpočtu města na příští rok nezbytně nut nou částku na zahájení úpravy zbylé části areálu. • na základě ustanovení § 102 odst. 2 písm. b) a c) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích v plat ném znění, které radě obce vyhra zuje právo rozhodovat ve věcech obce jako jediného společníka obchodní společnosti, rozhodla RM Sušice o stanovení osobního ohodnocení jednatele firmy Su šické lesy a služby, s. r. o. • Na základě ustanovení § 102 odst. 2 písm. b) a c) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích v plat ném znění, které radě obce vyhra zuje právo rozhodovat ve věcech obce jako jediného společníka ob chodní společnosti, rozhodla RM Sušice o vyplacení schválené od měny členu dozorčí rady SULES, který není členem rady města, za rok 2006. • RM schválila smlouvu o dílo mezi Městem Sušice a firmou Seven, o. p. s., Praha na do dávku energetického auditu ob jektů v areálu Nemocnice Su šice, za celkovou cenu díla ve výši 116 620 Kč, vč. DPH, zároveň schválila příslušné rozp. opatření a pověřila starostku podpisem smlouvy o dílo. –as–
Zasedání zastupitelstva města 30. zasedání Zastupitelstva města Sušice se konalo 6. září 2006. Zastupitelstvo schválilo tato usnesení: • ZM schválilo rozpočtové opat ření: snížení org. 73 (rezerva na in vestice provoz) o 70 000 Kč a po výšení org. 184 (příspěvky zájmo vým organizacím) o 70 000 Kč, kterým poskytuje Občanskému sdružení přátel Sušického dět ského sboru příspěvek ve výši 70 000 Kč na financování šestého festivalu dětských sborů. ZM po věřilo starostku města podpisem smlouvy o poskytnutí příspěvku. • ZM schválilo rozpočtové opat ření č. 29 – odstranění povod ňových škod na ochranné hrázi a laguně na Fufernách v ceně 240 000 Kč firmou SWIETEL SKY Sušice • ZM schválilo rozpočtové opat ření č. 33 – vznik nové org. 6047 – Centrum denní péče pro tělesně postižené ve výši 400 tis. Kč. • ZM schválilo rozpočtové opat ření č. 34 – navýšení pol. oprava chodníku u Sola o 112 tis. Kč. • ZM schválilo rozpočtové opat ření č. 31 – navýšení pol. hřiště Chmelná o 120 000 Kč. • ZM schválilo rozp. opatření č. 36 – navýšení pol. Přechody – úprava pro invalidy o 630 000 Kč. • ZM Sušice schválilo rozpočtové opatření č. 41, odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši 243 000 a zvýšení příjmů za přijaté úroky z volných peněžních prostředků města ve výši 243 000 Kč. • ZM souhlasilo se záměrem vy budování páteřní cyklostezky Če pice–Sušice–Dlouhá Ves a s pří pravou projektové dokumentace na jejímž základě bude podána žádost o finanční prostředky
z EU. ZM schválilo rozpočtové opatření č. 43, zřízení nové or ganizace – Cyklostezka ve výši 300 000 Kč, a její použití na za placení části projektové doku mentace akce „Rekonstrukce pá teřní cyklotrasy Čepice–Sušice– Dlouhá Ves“. • ZM schválilo rozpočtové opat ření č. 44, rozšíření kamerového systému – navýšení o 530 000 Kč, snížení rezervy na investice a provoz o 30 000 Kč a povýšení příjmu o přijatou dotaci ve výši 500 000 Kč. • ZM schválilo zřízení fondu vod ního hospodářství a fondu tepel ného hospodářství. • ZM Sušice schválilo bezú platný převod nepotřebného vo jenského majetku do vlastnictví Města Sušice a schválilo Daro vací smlouvu mezi Městem Su šice a Správou vojenského byto vého fondu Praha • ZM souhlasilo s odpisem po hledávky pana Jaroslava Gross manna z důvodu úmrtí. • ZM rozhodlo o odkoupení části pozemkové parcely č. 2251/5 v k. ú. Sušice nad Otavou, o výměře cca. 40 m² od firmy SOLO Sir kárna, a. s., Sušice. • ZM rozhodlo o prodeji pozem kové parcely č. 625 o výměře 244 m² v k. ú. Velká Chmelná Jaro slavu Kratejlovi, bytem Chmelná. Kupující zároveň uhradí i náklady s prodejem spojené. • ZM rozhodlo o odkoupení části pozemkové parcely č. 1340 PK v k. ú. Sušice nad Otavou o vý měře cca. 150 m² od paní Věry Kupcové, bytem Sušice. ZM roz hodlo o odkoupení pozemkové parcely č. 1331/7 v k. ú. Sušice nad Otavou o výměře 301 m²,
od spolumajitelů, pana Emila Kintzla, bytem Kašperské Hory, a PhDr. Dagmar Brejchové, by tem Praha. • ZM rozhodlo o bezúplatném převodu pozemkové parcely č. 399/1 o výměře 4 197 m² a po zemkové parcely č. 398 PK o vý měře 1 848 m² v k. ú. Sušice nad Otavou od Pozemkového fondu ČR do vlastnictví Města Sušice. • ZM rozhodlo o prodeji objektu čp. 244, ulice Volšovská včetně části pozemku pč. 585 v k. ú. Su šice Vlastimilu Šmatovi. • ZM Sušice jmenovalo Ing. Bo humila Wudyho, MVDr. Jiřího Zeleného, Mgr. Zdeňku Řez níčkovou, Ing. Pavla Löffel manna, Ing. Alenu Balouno vou a Ing. Václava Kozla členy správní rady Nemocnice Sušice, o. p. s., na období 3 let. • ZM Sušice jmenovalo Ing. Len ku Pechovou, Ing. Josefa Kutila, Janu Kolářovou a Ing. Jiřího Kin ského členy dozorčí rady Nemoc nice, o. p. s., na období 3 let. • ZM vzalo na vědomí zprávu o stavu a ochraně veřejného po řádku v obvodu OOP Sušice za I. pololetí r. 2006. • ZM vzalo na vědomí písemnou informaci p. Vladimíra Dražky – spol. Bio–Energocentrum, s. r. o., Sušice, týkající se záměru vybu dování energocentra v areálu bý valého Sola Sušice. • ZM neschválilo bezúplatný pře vod pozem. parcely č. 85 v k. ú. Sušice nad Otavou včetně hřbi tovní zdi, o výměře 2 438 m² od Římskokatolické farnosti Sušice se sídlem Na Baště čp. 45 Sušice. • ZM trvá na prodeji pozem kových parcel č. 115/2 a 115/4 v k. ú. Dobršín. –as–
Městský úřad Sušice
Oznámení o době a místě konání voleb Starostka města Sušice oznamuje 1. Volby do zastupitelstva města Sušice a do Senátu Parlamentu ČR se uskuteční v pátek dne 20. října 2006 od 1400 do 2200 hodin v sobotu dne 21. října 2006 od 800 do 1400 hodin 2. Místem konání voleb v městě Sušici jsou okrsky uvedené v oznámení o stanovení vol. okrsků a míst ností. 3. Každému voliči budou dodány 3 dny předem hlasovací lístky. Ve dnech voleb volič může obdržet hlaso vací lístky i ve volební místnosti. 4. Voliči bude umožněno hlasování poté, kdy prokáže svou totožnost a občanství ČR (platným občan ským průkazem, cestovním, diplomatickým nebo služebním pasem ČR anebo cestovním průkazem), popřípadě státní občanství státu, jehož občané jsou oprávněni volit na území ČR. 5. Každý volič se musí před hlasováním odebrat do prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků, ji nak mu okrsková komise hlasování neumožní. 6. K zajištění pořádku a důstojného průběhu hlasování ve volební místnosti je každý povinen uposlech nout pokynů předsedy okrskové volební komise. V Sušici dne 4. září 2006 JUDr. JIŘINA RIPPELOVÁ, starostka města Sušice
Přidělené granty ve 2. kole Rada města schválila návrh na přidělení prostředků z grantového systému města – 2. kolo v roce 2006, na základě doporučení komise školství, mládeže a tělovýchovy a komise kultury a cestovního ruchu. Rov něž schválila změny čerpání grantů z 1. kola 2006 pro Pěvecký sbor Svatobor a Sdružení přátel Sušického dětského sboru. schválená částka (Kč)
Organizace
název projektu
ASTC (Autosportturistclub) Sušice
Sušický BOBIKAP
14 000
Curling Skid Club Sušice
4. sušický curlingový den
7 000
Miroslav Nachlinger
Zpívaná svatohubertská mše za doprovodu lesních rohů
5 000
Petrklíč (sdr. na pomoc postiženým dětem) Poznáváme svět kolem nás
14 000
Pěvecký sbor Svatobor
zájezd Svatoboru do Wenzenbachu
7 000
Podzimní sraz Nové Městečko
16 000
Podzimní výprava „Za drakem na Prašivci“
2 800
Tělovýchovná jednota Sušice
II. národní liga atletické sou těže družstev mužů i žen
28 000
ZŠ Komenského ul.
Vaření mě baví
5 200
Pionýrská skupina Otava
Z rozpočtu grantového systému bylo ve druhém kole přiděleno 99 000 Kč. Žádosti v dalších kolech přidělování grantů budou moci zájemci zasílat opět v I. čtvrtletí roku 2007. Podrobnosti včas zveřejníme v Sušických novinách. –red–
Společenská kronika / Informace
strana
Vzpomínky
Letní šumavské variace Snad se nezapomnělo?
„Marně jsme hledaly vhodnou metaforu, jak definovat šumav ské léto. Je voňavé, rozmarné, pr chavé. V bouřkách a přívalech vody z horských temenců a po toků i kruté. Je neopakovatelné.“ Tato slova napsaly autorky Ja ze Sušice. Stále vzpomínají manželka a dcery s ro roslava Sucháčová a Mgr. Lud dinami. mila Hromádková v závěru své druhé publikace nazvané Vůně dobrot z podhůří Šumavy. Ten tokrát je věnovaná receptům léta. Smrt prošla kolem, život jde dál. Při jejím pročítání na mne dýchla Rozprostřel závoj protkaný bolem, taková zvláštní pohoda spojená v něm ukryt je žal… nejen s chutí na některou z dobrot Dne 21. září 2006 uplynulo 30 let od úmrtí paní – např. na bukovnickou polévku či houbovou smetanovou omáčku z pravých hříbků. Ostatně re ze Sušice. S láskou vzpomínají děti s rodinami. ceptů z hub, které se letos mohou zvlášť hodit, tady najdeme nepo Dne 25. září 2006 uplynou tři smutné roky od úmrtí pana
Karla Panyho
Kateřiny Mühlbauerové
čítaně – ať jsou to zapékané hřiby, palačinky s houbami či ryzce na ložené v octě. A což teprve dob roty, které zde připravovali o do žínkách či konopnické? Chybět nemůže pochopitelně ani dobré pití. Tak vedle starého receptu na výrobu domácího piva si můžeme připravit jemný likér z lipového květu, či dámské víno z černého rybízu. Na své si přijdou i ti, kdo sbírají bylinky ze zdejších strání. Řečeno slovy básníka: „Na svícen divizny zbožně rozsvěcuje léto knot vzpomínky…“ Mám za to, že i tato malá vzpo mínka na recepty babiček a pra babiček vám ještě více přiblíží tenhle kouzelný kout Šumavy. IVAN NIKL
Největší láska odchází, když oko matčino se navždy zavírá. Dne 20. září 2006 by se dožila 70 let naše drahá maminka, sestra, babička a prababička, paní
Není tomu tak dávno, kdy jsem v Sušických novinách kriti zoval zapomenuté osmdesátiny legendy sušického fotbalu Ládi Holečka. A není tomu tak dávno, kdy navždy odešly tři velké legendy sušického kulturního, společen ského a politického života: Fran tišek Ritter, Kamil Richter a Ka mil Švelch. Na Františka Rittera zavzpomínali rybáři při letošních oslavách, Kamila Richtera jako prvního tajemníka Městského úřadu po roce 1989 připomíná dnes otištěný článek. Mrzí mne, že nedokázali ani slůvkem včas připomenout dlouholetá půso bení Kamilů Švelcha i Richtera jejich kamarádi ze sušického or chestru Rytmusu. Bude sice při praven vzpomínkový večer, ale pro trvalé uložení do paměti města více prospěje zasvěcený
hodnotící článek. Věřím, že v ně kterém příštím čísle Sušických novin „rytmusáci“ chybu napraví. Generace obyvatel města se mění, leckomu dnes jména obou Ka milů nebo orchestru Rytmus nic neřeknou, ale vše se trvale za psalo do kulturní poválečné his torie města a od 50. do 80. let minulého století si sušickou kul turní scénu bez Rytmusu nikdo nedokázal představit. Protože chci radě města Sušice navrh nout jmenování nových čestných občanů města, musím návrh pod ložit důkladným svědeckým ma teriálem. Proto prosím všechny, kteří by mi mohli zapůjčit materi ály k prostudování, o pomoc. Rád bych navrhl jako nové čestné ob čany města In memoriam pány Františka Rittera, Kamila Rich tera a Kamila Švelcha. MILAN POKORNÝ
Helena Kurcová ze Sušice. S láskou a bolestí v srdci stále vzpomínají děti Míra, Helena, Luboš, Radek s rodinami, vnoučata a pravnoučata, ostatní příbuzní. Kdo jste naši drahou maminku znali, vzpomeňte s námi. Děkujeme.
Prázdný je domov, smutno je v něm, cestička na hřbitov zůstala jen… Dne 21. září 2006 uplynul jeden smutný rok, kdy nás navždy opustil nám tak drahý pan
Josef Pendl. Stále vzpomínáme a nikdy nezapomeneme. Manželka, dcery Václava a Marcela s rodinami, syn Daniel a vnoučata.
Opustili nás… Vydejte se po Stezce strážců hranice
Jiřina Konarovská (1928), Josefa Potužníková (1920), Jaroslav Václ (1929), Václav Volenec (1925), Anna Votýpková (1927), Fran Putování naučnou stezkou po tišek Anderle (1922), Jarmila Chumová (1922), František Kolář (1921), Jarmila Chumová (1922), Karolina Trčková (1928), Eduard stopách strážců hranice krásnou Vrána (1921), Růžena Kolářová (1938), Marie Vondrysková (1920), šumavskou krajinou vás na trase o délce19,5 km zavede na Kaš Karel Požárek (1949), Jan Dražka (1934). perské Hory, Amálino údolí, Ře tenice, Ždánov, hrad Kašperk. Po trase je instalováno 15 informač ních tabulí s obrázky a texty v češ Emily Pokorná, Andrea Schmiedová, Silvie Šperlová, Adam Smi tině, němčině a angličtině. Tabuli lek, Adéla Hajská, Michaela Chmelíková, David Mareš, Eva Röbstec č. 16 najdete na parkovišti hradu Kašperk, které je druhým nástup ková. ním místem stezky. Tématicky je stezka zamě řena na historii ostrahy hranice v západních a jihozápadních Če chách (středověk, novověk, fi nanční stráž, pašování, výstavba opevnění čs. armády ve 30. le tech 20. století, spuštění „železné opony“). Autoři projektu nabízejí před nášky a besedy o historii ostrahy hranice spojené s promítáním dobové a často unikátní obrazové dokumentace vlastním datapro jektorem. Informujte se: Zdeněk Svo
Vítáme nové občánky
boda (kastelán hradu Kašperk), tel. 724 850 932, e-mail karls
[email protected], nebo Jan Ji rák (archivář Muzea Dr. Hostaše v KT), tel. 602 834 381, e-mail va
[email protected]. –dp–
Zasedání rady města 2006 2. října, 16. a 30. října, 13. a 27. listopadu, 11. prosince
Mimořádné zasedání zastupitelstva města 18. října v 1600 hodin v zasedací síni MÚ (přízemí).
První zasedání nového zastupitelstva města 8. listopadu v 1700 hodin ve velkém sále KD Sokolovna Sušice
Historie Město ve městě
Umisťování nového zvonu do kostela. Nový zvon pochází ze zatopeného kostela v Dolní Vltavici. Sedící – P. Karel Flossman, vedle zvonu vpravo Václav Němec. je pravá boční kaple, zvaná Ka Kostel neprávem bátovská. Kabátové byli stará su opomíjený šická měšťanská rodina a kapli Při vykopávání hrobů na prv zřejmě, jako rodina Gerlů, chtěla ním sušickém městském hřbitově, proměnit v honosnou rodinnou rozloženém kolem kostela Nane hrobku. Zůstala zde krásná nepo bevzetí Panny Marie, dle svědec rušená původní gotická klenba. tví pamětníků se naráželo na ma O vnitřním vybavení kostela si sivní zdivo, patrně základů daleko dovolím pomlčet, neboť by se po větší chrámové stavby, než jaká je pis mohl stát návodem pro nene tady dnes. Dokonce jsem slýchal, chavce. I když se nejedná o nějak že kostel měl být nejméně třílodní cenná umělecká díla, každé po a sahat až tam, kde je dnes kláš škození nebo ztráta jsou citelnou terní kostel. Výškou střední lodi ranou do dědictví po předcích. měl převyšovat chrám Panny Ma Jeho uchování je naší doslova rie Sněžné v Praze a byl by tak svatou povinností. Jen se zmíním, nejvyšším v Čechách. Do dneška že součást výzdoby Gerlovské zachovaná část měla být kněžiš kaple tvořilo dřevěné epitafum, těm, presbytářem kostela. Zda le zobrazující ukřižovaného Krista. genda odpovídá skutečnému zá K němu se modlí patnáct členů měru augustiniánů, těžko dnes rodiny Gerlů, klečících pod kří s jistotou říci. žem. Obraz je doplněn nápisem Pravdou je, že kostel zůstal s datací 1693. O tři roky později nedostavěn. Až v roce 1591 byla byl zčásti přepsán textem vztahu dnešní průčelní část, patrně do jícím se k zemřelému Šebestiánu té doby provizorně zakrytá dře Gerlovi. věnou výplní nebo dokonce po V kostele se nachází řada ná nechána otevřená, konečně zasta hrobních kamenů. Jeden patří věna. Snad se jednalo o nutný sta dceři sušického měšťana Kate vební zásah, neboť část kostela řině Motleové (zemř.1583), jiné v tomto roce značně utrpěla požá např. senátoru sušickému Janu rem, který zničil valnou část nuže Koberovskému, již zmíněnému lické části města. Na událost upo Šebestiánu Gerlovi (1696), Mag zorňuje letopočet 1591, vytesaný daleně Markoltové, paní na Te do kamene ve vodorovném nad dražicích, Ferdinandu Kekulovi, praží gotického hlavního vchodu. Christianu Haasovi, Danielu Fer V té době také vznikla věž. dinandu Gregoriadesovi, Adamu Kostel je jednolodní, s dvěma Vilému Voprchovi, Adamu Roza bočními kaplemi. Kaple vlevo cínovi a jiným. byla obnovena přesně o sto let Při vnitřní výmalbě kostela později po požáru, r. 1691, Šebes před léty byly obnoveny erby tiánem Gerlem. Směrem ke kně všech sušických rodin, které žišti přechází volně kaple v sakris jsou v kostele pochovány, včetně tii. Původní podoba lodi utrpěla rodiny Pretlíků, jejichž staro požárem roku 1591, kdy ohořelá bylý náhrobní kámen se nachází část zdiva musela být stržena. Tím na venkovní zdi kostela. Zvony došlo k porušení podoby oken v kostelní věži podlehly válečným a jejich novému sklenutí. Kostelní rekvizicím. loď se nejméně o jeden metr sní Když se budovala přehrada žila a byla nově zaklenuta. Lipno, došlo k zatopení kostela Skutečnou stavební perlou, v dolní Vltavici. Díky duchov která se jako původní dochovala, nímu Vdp. Karlu Flossmannovi byl tamní zvon sejmut a převe zen do Sušice. Fotodokumentace z instalace zvonu se dochovala. O věžní hodiny dlouhá léta pe čuje rodina Šlechtova, pyšnící se dlouholetou hodinářskou tradicí. V roce 1560 zemřel protes tantský, utrakvistický sušický kněz Jan Piškule. Byl pohřben v kostele a ještě JUDr. Josef Am brož Gabriel viděl a popsal jeho náhrobní kámen a nápisem. Ká men dal později jeden sušický dě kan odstranit. Podle Gabriela měl tento text: „Jan Piškule tuto leží. Příklad všem, jenž v Krista věří. Kněz a víry ctný učitel, zarmoucených věrný přítel. Detail vitrážového okna v kos- Skutkem obraz šlechetnosti, tele. byl nadán duchem moudrosti.
III. Protož bludoum odporoval, církev pravou zveleboval, by obstála v pokušení a nepřišla k nakažení od jedu nepravosti, bezbožnou svévolností, ducha peychy nádherného, pravdě boží protivného. Napomínalť s upřímností, kazatelskou horlivostí. Hoden vždy ouřadu svého, podával Boha živého. Nám věřícím podobojí, jak to předepsáno stojí. Z kalichu posvěceného, jenž byl svěřen rukoum jeho.“ Z kostela se tak dostaneme do jeho okolí, kdysi hřbitova, pro měněného později v parčík. Na vnějších zdech kostela se nacházejí zbytky starých ná hrobních desek, z nichž přečteme např. desku rodiny Baštařových nebo Villaniů. Nachází se zde, při straně k Nuželické ulici, i deska pretlíkovská. V jednom oblouku se dochovalo pískovcové torzo postavy. Jako kluk jsem vždy s údivem poslouchal vyprávění, že zde prý byl zaživa zazděn kněz. Provinil se tím, že při požáru kos tela nedosloužil mši svatou, jak bylo jeho povinností, ale od ol táře utekl. Pověst by sice mohla mít vztah k požáru roku 1591, kdyby postava neměla ráz španěl ského šlechtického oblečení a ne zůstal zlomek nápisu …tie pocho ván jest. Kostel Nanebevzetí Panny Marie slouží již dlouho jako tzv. hřbitovní. Vypravují se odtud církevní pohřby. Kdo by si proto chtěl podrobněji prohlédnout in teriér, musí si počkat, až při ně kterém pohřbu bude kostel ote vřen. Uzamčena bývá i branka, kterou lze přijít ke kostelu a pro hlédnout si tak alespoň náhrobní desky na zdech. Větším sku pinkám zájemců by určitě vyšla duchovní správa města vstříc a umožnila prohlídku chrámu, jehož osudy byly více než po hnuté a zamýšlená podoba nikdy nemohla být re alizována. MILAN POKORNÝ
Celkový pohled na starý kostel a nový kostel.
Obrazová hádanka Dnes se opět zamyslíme nad snímkem z archivu historika Mi lana Pokorného. Dovedete říci, čím byli uniformovaní pánové na obrázku? Pokud si nejste jisti, ověříte si svůj tip na následující straně.
strana
Dvě letní vzácné šumavské slavnosti Obnova šumavských „Lurd“ Na přelomu 18. a 19. století vznikla v lese nedaleko dnešní části obce Srní, Starého Srní, nad Vchynicko-tetovským pla vebním kanálem, tradice místa, opředeného zázraky Panny Ma rie. Možná si někdo položí otázku – proč tak pozdě? Odpověď je na snadě. Až do rozvoje dřevařského a sklářského podnikání a hus tějšího trvalého osidlování kraje právě koncem 18. a začátkem 19. století prošel člověk těmito odlehlými, pralesními částmi Šu mavy, ojediněle a náhodně. Lidé, kterým zde Panna Maria pomohla, z vděčnosti věšívali na stromy části lesa, nazvané Haus wald, svaté obrázky. Začali také využívat vody z několika vyvěra jících pramenů. Voda měla ob rovskou léčivou sílu, podloženou navíc pomocí Matky Boží. Není divu, že věhlas se brzy rozšířil a Hauswald začal být nazýván šu mavskými Lurdami. Procesí pro sebníků přicházela nejen ze všech možných koutů Šumavy, ale do ložena jsou procesí dokonce až z Rakouska, Tyrolska a jižní Itá lie! V roce 1820, převážně z mi lodarů poutníků, vystavěla obec Srní v Hauswaldu kapli. Za krátko velikostí nestačila a o čty řicet let později místo doplnila kaple větší. I ta se však dočkala, zhruba opět do čtyřiceti létech, další rozsáhlé přestavby. Pověst Hauswaldu neutuchala. 14. září 1957 stačil jeden krátký okamžik, při němž vojáci odpálili nálože, umístěné v hauswaldských kap lích. Jako zázrakem se v ruinách uchovala neporušená a nepoško zená soška Panny Marie, kterou druhý den po odstřelu tajně srnští odvážlivci vyhrabali a přenesli do kostela Nejsvětější Trojice v Srní. Odvážně a tajně, inu proto, že v té době se nad Srním podél kanálu táhla řada sloupů s varovnými tabulkami: „Hraniční pásmo. Vstup přísně zakázán.“ Pro sluš ného občana republiky tady vlastně byly nové, byť na mapách samozřejmě neoznačené, hranice státu. Do Hauswaldu se však cho dilo dál. Ne stále se podél kanálu pohybovaly hlídky bdělých po hraničníků a vyběhnout zhruba 400 metrů nahoru k ruinám, po modlit se, a seběhnout opět dolů bylo otázkou krátkého času. Po pádu hraničního pásma v roce 1990 se do Hauswaldu konečně mohlo znovu. Byl aspoň upraven kříž, u něhož poutníci zapalovali svíčky, prosili a děkovali. Opět Panně Marii Hauswaldské. Také tady platila prorocká slova Pátera Františka Daniela Mertha, když zloději ukradli známou sochu Strašínské Madony: „Socha zmi zela, Panna Maria však s námi dál zůstává.“ Před časem vznikla v české i bavorské sekci Sdružení Karel Klostermann, spisovatel Šumavy, iniciativa pietní úpravy Hauswaldu. Myšlenku podpo řil Národní park Šumava. Obec Srní na 12. srpna zajistila s po mocí místních dobrovolných ha sičů kyvadlovou přepravu seni orů a zdravotně postižených lidí až téměř k Hauswaldu. Zdánlivě maličkost, ale kolika zájemcům tak obětavě srnští umožnili ná vštěvu! V úvodu a závěru hovo řili zástupci spolku Karla Klos termanna. Připomněli, že v něko lika dílech se spisovatel zmiňoval o Hauswaldu. Místu samému vě noval z velké části povídku Čer vené srdce ze souboru v Srdci šu
mavských hvozdů. Jindy se zmí nil o obou kaplích. Ta menší, plná votivních obrázků a předmětů, kterou pamatoval ze svého mládí, mu zůstala v srdci milejší, jak se vyznal. Výsledkem obnovy byla slav nost znovuvysvěcení starého šu mavského poutního místa 12. srpna dopoledne. Důstojnou úpravou byla tisícovka příchozích mile překvapena. Namísto za rostlých ruin byly obnoveny části zdiva obou kaplí a novou podobu dostala i studánka poblíž. Z dal šího hauswaldského pramene se svádí ke kaplím voda v délce ně kolika desítek metrů dřevěnými vydlabanými koryty. Podstavce jsou zakotveny do 49 kamenů, tzv. bludných, připomínajících počtem modlitby Růžence. Pade sátý, poslední kámen, tvoří malá kašna s uměleckým sklářským dí lem připomínajícím ruce sepjaté k modlitbě. Nové vysvěcení Hauswaldu bylo doprovázeno kulturním pro gramem. Největší pozornosti se těšil proslov pana Prof. Pavla Pafka. Jeho slova si každý vrý val do paměti. V úvodu neskrý val překvapení. Domníval se, že si bude povídat nejvýše s deseti či dvaceti lidmi, kteří k Hauswaldu přijdou. Obrovskou účast vtipně komentoval: „Jsem rád, že tady potkávám tolik zdravých lidí. Ne boť ti, kteří sem přišli nemocní, dozajista odtud odejdou plni sil a zdraví. Jak jsem do dozvěděl, Hauswald vzácnou moc vždy měl.“ Hovořil do takového ticha, že by snad i ten pověstný upad nuvší špendlík bylo slyšet upad nout. Hlavním mottem byly jeho myšlenky o víře. Víra je v nepo znatelné, vše poznané jsou pouze důkazy. Kdo věří, zachovává si naději. Kdo má naději, dovede se z darů života radovat. Ztratíšli víru, přijdeš o naději i o radost z žití. Mnohokrát byl svědkem, jak silná víra v Boží pomoc do slova zázračně pomáhala lidem, kteří se ocitali na hranici života a smrti. Skončil svá slova opět s úsměvem. Vyslovil přání, aby Hauswald i nadále byl místem pouze duchovního rázu, aby sem nenašly cestu různé „doplňky“, nevkusné, světské a cizorodé kra mářské prvky, dnes tvořící kulisu každé poutě. Potlesk trval několik dlou hých minut. Byl spontánním vy jádřením díků vzácnému člo věku, panu profesoru Pavlu Paf kovi. Každý si odnesl určitě další hluboké zážitky. Pro mne tako vým byl okamžik, kdy host z Ba vorska předával české sekci Sdru žení Karla Klostermanna růže nec. Původně patřil jedné oby vatelce ze Srní. Před válkou se chodívala s růžencem modlit do hauswaldské kaple. Až do smrti doufala, že se tam ještě jednou navrátí. Osud jí nebyl nakloněn. Přátelé rádi splnili její jedno z po sledních přání: aby se alespoň rů ženec vrátil do Hauswaldu. A tak se také stalo. Nejen osudy lidí, ale i věcí jsou často nevyzpytatelné a mají-li šťastný konec, přiná šejí potěšení a radost. Dnes opět
mohou lidé do Hauswaldu při jít. Cesty jsou dobře turisticky vy značené. Od centra dnešní obce Srní je Hauswald vzdálen zhruba tři kilometry a slabou hodinku chůze. Až na místo lze dojet na kolech. Určitou možností pro ná vštěvníky, kteří by přijeli autem, je zaparkovat auta na konci sta rého Srní pod penzionem nebo u kanálu na konci části obce Srní Mochova. Z obou míst trvá cesta k Hauswaldu kolem dvaceti mi nut. Přijďte poprosit, poděkovat, pokochat se zvláštní krásnou at mosférou svatého poutního šu mavského místa.
Šťastný návrat Msgre. Karla Fořta Na svátek svaté Anny vysvě tili v Borových Ladech na Šu mavě znovu postavenou kapli zasvěcené této světici, Ježíškově babičce a matce Panny Marie. Kaple na konci Borových Lad stávala od roku 1860. Když po válce došlo k odsunu německých obyvatel, mnoho opuštěných domků zchátralo a postupně se zbouralo. Zakrátko se kaple ocitla mimo obec. S odsunem skončila i téměř stoletá tradice svatoanenských poutí. Zakrátko po odsloužení poslední mše svaté byla kaple i s Křížovou ces tou srovnána se zemí. Tím se do staneme k názvu této části vyprá vění. V roce 1950 sloužil poslední mši svatou v borovoladské kapli mladičký kněz Karel Fořt, rodák horažďovický. Zakrátko raději zvolil svobodný život v cizí zemi než nejistotu existence v komu nistickém státu. Dlouhá léta vedl církevní vysílání radia Svobodná Evropa. A právě on, po 56 létech, opět sloužil mši svatou v Boro vých Ladech! V nové kapli, a mši slavnou, poutní. Kruh prazvlášt ních osudů jedné šumavské vísky, jedné kaple a jednoho kněze se podivuhodně uzavřel! Borovo ladští obnovili nejen kapli, ale také Křížovou cestu, která zde dříve bývala a směřovala do vr chu proti kapli k vysokému kříži. Ten jediný se dochoval původní ze starých časů. Pod vedením starostky paní Stanislavy Baran tálové získala obec část finanč ních prostředků z Programu ob novy venkova, darů bývalých ně meckých obyvatel Borových Lad a okolních obcí, i od příznivců Šumavy. Svatoanenskou pouť v Borových Ladech doprovázela řada kulturních, společenských i sportovních akcí, jak se ostatně na světskou část pouťových dnů sluší a patří. Zvlášť zaujalo knižní odpoledne, setkání s regionál ními spisovateli i vydavateli knih. Protože vše zajišťovala skupina nadšených, převážně mladých a šikovných obětavců, lze bez nadsázky říci, že v Borových La dech se rodí tradice dalšího vel kého, slavného a hojně navštěvo vaného poutního místa Šumavy. Díky obnově kaple, Křížové cesty a poutních bohoslužeb bude na štěstí dominovat i nadále du chovní význam svátečního dne. MILAN POKORNÝ
Nová křížová cesta na Borové Ladě.
Čtenáři nám píší
strana
Projedeme světa kraj Tajuplný Modrý sloupe, jedinečná Las Vegas, město 21. století horo Luzný, tak jsme se přeci jen dočkali I když letos jen na pár dní, i tak to byl dobrý počinek a díky za něj. Po dlouhé době trvání nepronik nutelné rudé „Železné opony“, postavené na „pevné hrázi soci alismu“, která téměř po půl sto letí přece jen zmizela, byla nám v tomto místě, ale paradoxně již ve zcela svobodné zemi, posta vena zase opona jiná, tentokrát bohužel zelená. A také zde stála již dosti dlouho. Až letos se trochu pootevřela zásluhou stálého tlaku veřejnosti a konečně snahou a pochopením Správy NP Šumava s požehná ním naší vlády, která na návrh Správy NP udělila výjimku a lidé mohli s doprovodem konečně na
tento kousek Šumavy opět vstou pit. A bylo jich skutečně nebývale hodně, a to z obou stran hranice. Není divu, když tak dlouhou dobu sem nesměli a tak krátkou šanci letos poprvé dostali. Mnohdy to připomínalo bývalý průvod na 1. máje… jen naštěstí transpa renty a zdravice chyběly. Lidé se na určené trase kupodivu navzá jem zdravili a usmívali – mnohé úsměvy byly tmavomodré – to od množství borůvek, kterými zde letos Šumava oplývala. Trasa sice míjela Hraniční slať a zbylé záta rasy bývalého „pevnohrázova“, ale obnovený hraniční křížek do dal všem víry a síly k výstupu na Luzný a i to, že to není cesta po
Šumavské drahokamy Jsou různé smysly, různé účely pohybu lidského. Courám se po lese. Abych byl veselý a činil něco plodného. Ach, ty šumavské drahokamy, ty plody našich lesů, dva plné košíky ze stromoví si nesu. Sice se nelesknou hříbečky jako zlato, však sníst se dají, celkem vzato. Tak jako Přemek Podlaha křičím a mám to zadarmo, chlubím se v hospodách, nohy si ničím, v lese je krásně. Výtvarno. LIBOR NOVOTNÝ
S kloboukem v ruce…
„S kloboukem v ruce a se slův kem děkuji projdeš celý svět“. Tu hle moudrou radu nám dával na pedagogické škole pan profesor Uher. A taky přidával: „Ukazuješli na někoho prstem, pamatuj, že třemi dalšími vlastně ukazuješ na sebe! Jenom vůl se neumí pode psat“ (říkával o anonymech). K malému zamyšlení nad kul turou naší společnosti mne při vedlo hned několik jevů. Kupř. chování fotbalových tzv. fanoušků už i při zápasech nižších tříd. Facka vlepená ministrovi. Vzá jemné urážky a osobní invektivy politiků při povolební činnosti. Mohl bych přidat tak známý jev jako je šikana, ale raději připo menu slova herce Petra Nárož ného z jednoho pořadu Zlatíčka, když řekl: „Je smutné, že se z na šeho života ztrácí noblesnost.“ Jistě, těžko hledat noblesní po vzbuzování při sportu, ale i tam rád vzpomínám na dobu zhruba před padesáti lety, když autobu sem Sola se jezdilo do Plzně na ho keje. Jak tam se fandilo! Co tomu říkají hodiny?, křičelo osazenstvo proti tribuně nad níž trůnila ča somíra. Na Vovu stačil i Danda, přerazí ho Sventek Standa! sbo rově odpověděly „hodiny“, sotva vjel na led sparťanský idol Vla dimír Zábrodský. Jindy naopak „hodiny“ vyzvaly k přivítání Rudé hvězdy Brno. Stadionem za hřmělo: Ti s tou hvězdou na triku, to je parta profíků! Jakmile o pře stávce ke krasobruslařské exhi bici vyjela naše přední reprezen tantka Záhorská (její manžel há jil branku Plzně), hned se ozvalo: Záhorský, máš hezkou paní. Ob líbená byla tehdejší sovětská pí seň Frantavája, píseň frontového řidiče. Jakmile se o přestávce ne ozvala, už se křičelo na šéfa roz hlasu: Dubský, ty tam muchláš ňákou Máňu, že nepustíš Frantu Váňu (Frantaváju). Lidé se bavili, zasmáli, nikdo neurážel. Taková atmosféra dnes chybí, nejen na stadionech, ale i jinde převažují hrubosti, urážky, zesměšňování
a ponižování lidské důstojnosti. To vše, a mnohé jiné, mne na padlo, když jsem uviděl plakátový portrét paní JUDr. Jiřiny Rip pelové, starostky našeho města, „obohacený“ rádobyvtipným hes lem. Politika na menším městě se dělá sice bez pozornosti velkých médií typu bulváru, ale neméně obtížně. Lidé si tady, jak se říká, vidí do talíře mnohem víc než jinde. Ale ani to nemůže nikoho opravňovat k tomu, aby se sní žil k „podpásovkám“, nečestným úderům anonymitou, vulgárností, pomluvou, lží či úmyslným ne pravdivým zostouzením. Tahle politika se dělá napříč celým po litickým spektrem a zvolení po nesou velkou odpovědnost, svou kůži na trh, za to, že najdou vždy dobré, účelné a hlavně společné nejlepší řešení potíží každoden ního života. K tomu bude třeba velká míra tolerance, oné Nárož ným zdůrazňované noblesnosti, i potlačení svého „já“ ve prospěch celku. Neznevažujme proto ja kýmkoli způsobem kandidáty, na opak hledejme klady, pro které byli nominováni. Je to v zájmu nás všech, celého města. Máme přece právo si vybrat z celé řady navrže ných. Musíme však potom respek tovat, že jsme nevolili sami, že vo lili také jiní, a výsledky přijmout. Jako ve sportu si potom říci: Sláva vítězům, čest poraženým. A dovětkem bych chtěl do dat. Od prvorepublikového sená tora p. Štelcla nemělo naše město v Senátu svého zástupce. Stane-li se jím JUDr. Jiřina Rippelová, ur čitě to bude velkým přínosem pro naše město. Ne každý může být jejím přívržencem, ve volbách jí nemusí dát hlas: Stejně si každý jistě probere kandidátní listiny pro volby do městského zastupi telstva. A opět: ne s každým mohu, nebo dokonce musím, souhlasit. Ale respektujme při volební kam pani aspoň hlavní principy sluš nosti, zdvořilosti a trošku úcty. MILAN POKORNÝ
slední a že zde nastanou pro lidi konečně lepší časy. Mohli se na pít u pramínku Luzenského po toka (tzn. řeky Otavy), který byl kdysi kryt stříškou, pokochat his torickými hraničními kameny pod Luzným a pak je čekal již fan tastický výhled z kamenitého vr cholu Luzného do dalekého okolí tří států. Vrchol Luzného byl stále na očích „díky“ mrtvému lesu, ale snad další naše generace bude chodit opět lesem zeleným. No a zpáteční cesta ubíhala, plna krásných zážitků, již rychleji a mnozí se těšili na zasloužený od počinek a občerstvení v hájence na Březníku. Zasloužili si to. Jsem rád, že sám ředitel NP Šumava Alois Pavlíčko konstatuje a chválí vysokou disciplinova nost a ukázněnost turistů. Je rád, že nedošlo k porušování zákona, ani nedošlo k poškození přírody, což je další devizou k úspěchu otevření cesty. Chválí spolupráci obou sousedících národních parků a pokládá otázku, zda po třebujeme mít trvalý hraniční pře chod a čeká na úvahu veřejnosti. To je závažná otázka příštích dnů, která by se měla co nejdříve s ko nečnou platností vyřešit. Turistická veřejnost a obyva telé Šumavy dali jasně najevo
svůj velký zájem o tento přechod, který, jak se ukázalo, přírodu ani tetřeva nepoškodil. Stálí odpůrci – ministerští úředníci, vědci typu prof. Bejčka aj., budou zřejmě stát na svém tvrdohlavém NE. A bude ještě třetí skupina ochotná hledat kompromis. Důležité bude chtít jej najít. Nemusí se chodit da leko. Již jej na mnohých místech (Gsenget, Poledník aj.) máme, a tak by mohl ke spokojenosti snad všech fungovat i v Luzen ském údolí. Turisté by mohli cho dit již od rána i ve všedních dnech a mohli by putovat i dále po Šu mavě, jak to nabízí mluvčí NP R. Holub a omezení v určitém ter mínu by respektovali. A strážní by sem tam dohlídli a poskytli po třebné informace… Je to na nás, ale hlavně na poli ticích v regionu Šumavy, i na těch na té nejvyšší úrovni, aby vymohli a rozhodli konečně tuto dlouho letou kauzu ve prospěch turistů a lidí zde žijících, kteří si přejí ve své zemi svobodný pohyb a zá kazů opravdu co nejméně. Snažme se společně všichni a ať cesta Luzenským údolím k našim sousedům je již navždy volná! EMIL KINTZL, Kašperské Hory
Myslím, že toto město spek táklu, gigantománie a života ja koby na jiné planetě si zasluhuje zevrubnějšího popisu a porozu mění. Vábí každoročně více než milionů turistů z celého světa se vzrůstající tendencí. I my jsme tudy projížděli před a po roce a vždy se divili, jakým tempem roste. Skýtá totiž to, to se jinde nevidí, a to láká. Dějiny Las Vegas začaly v roce 1905. Tenkrát tam nebylo víc než pár pramenů a lidí, ale vedla tudy železnice, která spojovala Salt Lake City s Los Angeles a vyu žívala Las Vegas k dočerpávání vody. Po dvacet let se tady nic ne událo, až pak se začal stavět Ho over Dam, který svou stavbou přehrady (pozdější hydroelekt rárny pro toto město) s sebou při táhl dělníky a s nimi i prostitutky. Ještě dnes si turisté zajedou cca 30 km od Las Vegas zhlédnou toto veledílo třicátých let, jež se stavělo bez strojů, jaké máme dnes. Teprve po roce 1945 se Las Vegas vyvíjelo v luxusní město. Jeden z nejbohatších mužů Ame riky si tam jednou přijel na 10 dní „odpočinout“ do jednoho pompézního hotelu, který koupil. Později skoupil řadu nemovitostí a hotelů a Las Vegas dostalo díky němu novou tvář. Mezi prvními vlastníky – „pionýry“ se sváděly boje, vraždilo se, vzkvétala ma fie a nakonec, jak už to bývá, byl zakladatel „nového“ města za vražděn. Původně bylo Las Vegas měs tem her na cestě kamionů, kde šo féři přenocovali a šli si pravidelně zahrát, či navíc „vyhodit z kopej tka“, s čímž se počítalo. Tomu čím dál víc odzvánělo. Ještě před osmnácti lety zvonili v každé herně i v přízemí hotelů jednorucí bandité a turisté sledovali na ob rovských stožárech neonová lá kadla, jak levné je zde jídlo a pře nocování. Během roku poté byly postaveny čtyři mamutí hotely, které situaci změnily. Vzpomínám si na náš ně kdejší autobusový okruh po ame rických městech a hlavně kaňo nech, kdy jsme se blížili asi ze 30 kilometrů k Las Vegas. Vidíme po spodní části horizontu široce se táhnoucí šedý mrak. Bouřka? Kdepak, oblak smogu, který bil jako kontrast do očí, neboť obloha v poušti je obyčejně čistá. Do té hle omáčky tedy jedem? Najed nou vidím vlevo vpravo nepořá dek: skládky starého železa, šrot a haraburdí, řady domů s rozbi tými okny, kde nikdo nebydlí. To byl vjezd ze žhavé pouště do před městí velkoměsta. Kde je město, jehož sláva opět hvězd se dotýká? Holt jsme asi nepřistáli jako vět šina turistů na letišti, ale přijeli od východu z pouště a měli ještě pí sek v botách. Třída v Down Town je dlouhá 700 m a je osvětlena 1 600 000 různobarevných svě tel. Tam nestačí exhibice těch, co ukazují svá těla a čaroděj při tom předvádí stará kouzla. Město vy rostlo a roste nejrychleji ze všech Rozluštění obrazové hádanky: takto si ještě zřízence sušické pohřební služby pamatuji z poválečných dob. Říkalo se jim funebráci (funus – pohřeb) a bývali ctěnými a váženými, neboť na jejich důstojnosti záležel průběh pohřbu. Svého času v Sušici pracovaly pohřební společnosti Concordia a Pieta. Na snímku jsou uniformovaní funebráci Piety.
měst v USA. Má něco magického a přitažlivého; je místem bez srdce a duše, industrializace touhy lidí a všechno se točí jenom kolem peněz. Většina lidí sem znovu a znovu přijíždí na pár dní nebo i týdnů v přesvědčení, že tady mohou dostat vše existující. Jsou to lidí milující spektákl, dny ži vota na jiné planetě. A proto musí všechno působit věrně, bytelně, nejdráž, jako něco, co tu ještě ni kdy nebylo a už se nikdy neuvidí – jedině tak sem bude jezdit víc a víc lidí. Stalo se městem, kde atrak cemi jsou nejen samotné hotely, kam se jezdí kvůli celkovému zá žitku z atmosféry. Průměrný člo věk chce vidět show, kavárny, hry, nebo se jen procházet, fotografo vat a obdivovat atraktivní hotely, prostě hledá to svoje „jééé!“ Bo háč hledá luxus, kterého se mu tu dostává ve všech směrech a který nezná horní hranici… O tako vého nejvíc jde. Dříve vábili hosty do heren a k hracím automatům prostřednictvím levných pokojů a bufetů „All you can eat“, dnes se hlásá „Fun total“. Za poslední desetiletí se sem investovaly mi liardy, entertainment, metropole malého světa, byla přestavěna na metropoli superlativů. Nej dříve to byl „Bellagio“, který stál 2 miliardy dolarů a byl nejdraž ším na světě. Opulentní toť kou sek severní Itálie reprezentovaný na mini–Comerském jezeře, na němž tančí desítky fontán balet na Pavarottiho nebo Bocelliho árie. Společně s erupcí vulkánu u ho telu „Mirage“ a mořskou bitvou před Treasure Island jsou „Bel lagio fiontány“ jednou z atrakcí Las Vegas, která je zdarma. Dnešní „Paris Las Vegas“ má 5 800 pokojů a je se svými 10 res tauracemi, 2 000 automaty a 100 hracími stoly největším hotelo vým komplexem na světě s 8 000 zaměstnanci. Přeneslo se sem všechno, co dělá Paříž Paříží včetně Eiffelovky, Louvru, Opery a pouličních malířů – navíc je tu lepší počasí. Obdivuji jen tu myš lenku postavit věrně podle origi nálu Paříž, kam se Američan ni kdy nepodívá! Stavby jsou sice proti originálu jen poloviční, zato leží jen pár kroků od sebe… a ne musí se umět francouzsky. „Be nátky Nového světa“ se staly svými 6 000 pokoji největším hotelem na světě. Také „The Ve netian“ je po americku perfekt nější, než zlaté Benátky. Kanály jsou čistě jako sklo, jízda gondo lou stojí pouhých deset dolarů a nad náměstím sv. Marka a Mos tem vzdechů se klene po celý den podvečerní nebe. Vše je zastře šené a plně klimatizované. Pro menáda s atrakcemi před hotely je spíš tribunou než chodníkem a je promyšleně řešená tak, aby se všechno vidělo napřed. Totální choreografie; prostě architektura zde splňuje jasný účel: přitáhnout a zdržet tam lidi. Past, z níž se člo věk nemá vymotat… – pokračování příště – PAVEL SMÍŠEK, Böblingen
Kultura
Program kina Sušice
Filmy, které musíte vidět…
Začátky představení, není-li uvedeno jinak, vždy ve 2000 hod. Filmy Bílá Masajka 24.–25. září označené * uvádíme premiérově. Informace a předprodej vstupenek Děj filmu, který vznikl podle autobiografického bestselleru Švý od 1830 hod. v pokladně kina nebo na tel. 376 523 360. Změna pro carky Corinne Hofmannové, se odehrává v masajské vesnici a líčí mi gramu vyhrazena! lostný vztah bělošky a masajského bojovníka z kmene Samburu. Au torka knihy při dovolené v Keni podlehla kouzlu „muže svého života“ 22.–23. (pátek–sobota) a rozhodla se opustit civilizaci a žít s ním. Po čtyřech letech se však Sametoví vrazi i s dcerkou vrátila do Evropy. Nedokázala zvládnout těžký život v buši, Kriminální psychologický příběh inspirovaný tzv. Orlickými vraždami ale hlavně narůstající rozpory s manželem, jenž byl příliš ovlivněn z let 1990–1995. Hrají M. Dlouhý, R. Krajčo aj., režie J. Svoboda. ČR, přísnými tradicemi a jemuž vadila její emancipovanost. Tvůrci filmu Nenechte si ujít! usilovali o autenticitu, natáčeli v přirozených podmínkách a snažili se titulky, 130 min., od 15 let, vstupné 55 Kč. o citlivé pochopení střetu odlišných civilizací, které nedokáže překo nat ani velká láska. Časopis Cinema hodnotí – 60 % – O. K. 24.–25. (neděle–pondělí) Bílá Masajka/Die weisse Massai * 26.–27. září Milostný příběh odehrávající se ve strhujícím africkém prostředí, sku Miami Vice tečný příběh mladé ženy, která se snaží překonat překážky neznámé Název filmu je zkráceným označením mravnostního oddílu miam kultury a žít se svou životní láskou. Hrají Nina Hoss, Jacky Ido aj., re ské policie a autoři se v něm vracejí k úspěšnému stejnojmennému TV žie H. Huntgeburth. SRN, titulky, 126 min., od 12 let, vstupné 55 Kč. seriálu z let 1984–89. Seriál byl ve své době uveden i v naší televizi a vyznačoval se originální hudbou skladatele českého původu Jana 26.–27. (úterý–středa) Hammera. Hlavními hrdiny jsou detektivové, kteří se dostanou do Miami Vice * gangu obchodujícímu s drogami i dalším „horkým“ zbožím. Scéná Dvojice svérázných detektivů, potírající zločin ve floridské metropoli, rista a režisér Michael Mann usiluje o realistický pohled na policejní výrazně ovlivnila životní styl 80. let 20. stol. Natočeno na motivy kul práci a dbá na věrohodnost všech detailů. V hlavních rolích se před tovního seriálu. Hrají Colin Farrell, Jamie Foxx aj., režie M. Mann. staví Colin Farrell a Jamie Foxx. USA, titulky, 146 min., od 15 let, vstupné 60 Kč. Nenechte si ujít! Časopis Cinema hodnotí – 60 % – O. K. 2.–3. října Kráska v nesnázích Nejnovější film režiséra Jana Hřebejka a scénáristy Petra Jarchov ského je posmutnělou a téměř romantickou komedií. Hrdinkou je tři cátnice Marcela, která se musí rozhodnout, zda dát přednost manže lovi, který sedí ve vězení za šmelinu s auty, anebo navázat hlubší vztah s postarším bohatýma laskavým českým emigrantem, jenž po letech přijel do vlasti. V hlavních rolích uvidíte oblíbené české herce – Aňu Geislerovou, Josefa Abrháma, Jiřího Schmitzera, Janu Brejchovou 30. 9.–1. 10. (sobota –neděle) Smím prosit?/Shall we Dance * a další. Časopis Cinema hodnotí – 80 % – super. Romantický příběh právníka, který se přihlásil do tanečních kurzů, aby překonal krizi středního věku. Hrají Richard Gere, Jennifer Lo Dům u jezera 4.–5. října pez, Susan Sarandon aj., režie Peter Chelsom. USA, titulky, 107 min., Zvláštní milostný fantastický příběh o vztahu dvou lidí, kteří si do od 12 let, vstupné 60 Kč. pisují a postupně zjišťují, že každý z nich žije v jiném čase… Po vizu ální stránce je film rovněž zajímavou podívanou. Tvůrci navrhli a po stavili v přírodní rezervaci v Cook County v Illinois architektonicky 2.–3. (pondělí–úterý) Kráska v nesnázích * zajímavý a téměř funkční skleněný dům na ocelových nosnících. Pů Milostný příběh o sexu, penězích a dobrém člověku plný zvratů, ko sobivé jsou i záběry z Chicaga, při níž uvidíte architektonické poklady mických i paradoxních scén se strhujícími hereckými výkony a vyni města a oblíbená místa hlavního hrdiny. V hlavních rolích se představí kající hudbou. Hrají Aňa Geislerová, Jana Brejchová, Josef Abrhám Sandra Bullock a Keanu Reeves. aj., režie Jan Hřebejk. ČR, 110 min., od 15 let, vstupné 75 Kč. Časopis Cinema hodnotí – 60 % – O. K. Rozhodně si nenechte ujít! 28.–29. (čtvrtek–pátek) X–men: Poslední vzdor/X–Men: The Last Stand * Závěrečná kapitola filmové trilogie – příběh, který se dotýká součas ných témat: světí účel prostředky?, Je velká moc požehnáním nebo prokletím? Hrají Patrick Stewart, Ian McKellen aj., režie Brett Ratner. USA, titulky, přístupný, vstupné 60 Kč.
strana
Setkání se šumavským malířem
Zdeněk Papeš
V nedávné době jste se mohli v sušickém muzeu setkat s výtvar nými pracemi malíře a grafika, pana Zdeňka Papeše. Ráda bych vám tohoto autora v následujícím rozhovoru trochu přiblížila. Proč jste se rozhodl věnovat právě malířství? Já jsem se moc nerozhodoval, vždycky mě to bavilo, takže jsem maloval a maloval. Vystavoval jsem už od grafické školy, takže tak od patnácti let. Takže jste malbu i studoval? Malbu přímo ne, jsem gra fik propagační tvorby a grafické úpravy, takže to s malbou souvisí jen částečně. A jak by jste svou tvorbu charakterizoval? Nic nového nepřináší, mě baví, protože dělám věci které se mi líbí. Máte nějaký klíč, podle kterého si vybíráte místa, která malujete? Nemám, vždycky maluji kra jinu, která se mi líbí, která mě oslovila, což je Šumava, Alpy, nebo Lužické hory. Tam pak cho dím s barvičkama a kde na mě ta krajina zařve: „Tady!“, tak tam zůstanu a maluju. A když se jí to
nelíbí, tak mě vyžene třeba deš těm. Co děláte ve volném čase, když zrovna nemalujete? Když zrovna nemaluju obrazy, tvořím většinou něco jiného, dě lám třeba keramiku a volný čas věnuji tomu, že stále něco vytvá řím, i když to není umění. Máte nějaký sen, který byste rád uskutečnil? Povedlo se mi, aniž bych se o to nějak zasloužil, dostat se do slov níku českých umělců. Tak jsem si říkal, že někdy o mě budou ně koho učit, ale to spíš ne. Ale o tom se mi ani nesnilo, a to by mohl být splněný sen – dostat se do nějaké publikace. Ale mám sny různé, ale ty tu nemůžu publikovat… Vzkázal byste něco čtenářům? Čtenářům bych vzkázal, aby jim mé práce přinášely takovou radost, jako mě, když je vytvářím. Pokud chcete vidět některé z prací Zdeňka Papeše, neváhejte a vydejte se do informačního cen tra obce Modrava, kde právě pro bíhá výstava šumavských kra jinářů, s názvem Hold Šumavě. Akce potrvá do 30. 9. 2006. ZDEŇKA ŘEZNÍČKOVÁ ml.
Hrajeme pro děti od 1700 hod.
4.–5. (středa–čtvrtek) Dům u jezera/The Lake House * Romantický příběh osamělé lékařky, která si dopisuje s majitelem Auta 7.–8. října domu u jezera a odhalí nečekané tajemství. Hrají S. Bullock, K. Ree Animovaný rodinný snímek,. Začínající, avšak velmi ambiciózní ves aj., režie A. Agresti. USA, titulky, od 12 let, vstupné 65 Kč. závodní auto Blesk McQueen se během cesty na šampionát Zlatý píst neočekávaně zatoulá do ospalé Kardanové Lhoty u Silnice 66. Auta 6.–7. (pátek–sobota) ze Lhoty, s nimiž se v průběhu svého putování napříč Amerikou se Scary Movie 4 známí, mu ukáží, že na světě existují i důležitější věci než trofeje, sláva Čtvrtý a poslední díl slavné série – terčem nelítostné parodie se stávají a sponzoři a že opravdová radost ze života se neskrývá za cílovou ro Válka světů, Vesnice, Hra o život a další filmy. Hrají A. Faris, L. Nielsen vinkou, ale na cestě k ní. Film je uváděn v českém znění. aj., režie D. Zucker. USA, titulky, 83 min., přístupný, vstupné 65 Kč. Časopis Cinema hodnotí – 80 % – super. –sz– 8. (neděle) Bestie Karla Příběh nejbrutálnější vražedkyně českého původu natočený na mo tivy skutečných událostí. Hrají Laura Prepon, Misha Collins aj., režie Joel Bender. USA, titulky, 99 min., od 18 let!, vstupné 60 Kč. 9.–10. (pondělí–úterý) Piráti z Karibiku 2: Truhla mrtvého muže Pirates of Caribbean 2: Dead Man‘s Chest Pokračování napínavých dobrodružství nelítostných pirátů. V hlavní roli opět Johnny Depp, dále hrají Orlando Bloom, Keira Knightley aj., režie Gore Verbinski.. USA, titulky, 151 min., přístupný, vstupné 70 Kč. Nenechte si ujít, hrajeme naposledy! 11. (středa) Nebohá paní Pomsta/Sympathy for Lady Vengeance * Nevinně odsouzená žena se mstí muži, za jehož zločin musela pykat. Volné pokračování filmu Old Boy. Neojočekávanější asijský film roku od režiséra Park Chan–wook. Hrají Lee Young–ae, Choi Min–sik aj. Jižní Korea, titulky, 112 min., od 15 let, vstupné 60 Kč. Řada filmových ocenění, nenechte si ujít!
Richard na hrad patří!
O 9. září mají návštěvníci hradu Kašperk možnost zhléd nout v prostorách purkrabství ojedinělou výstavu Richard III. na Kašperku. Dvě stovky unikátních foto grafií jednoho z nejlepších čes kých fotografů Bohdana Holo míčka dokumentují přípravu a realizaci velice úspěšného před stavení divadelního spolku Kaš par „Richard III.“ na hradě letos v létě, ve dnech 8. až 12. srpna. Díky vystaveným snímkům bu dou mohou návštěvníci nahléd nout do zákulisí jednoho z našich nejlepších divadelních předsta vení. Představitel hlavní role Jan Potměšil obdržel v roce 2001 za ztvárnění Richarda III. cenu Al freda Radoka za nejlepší mužský herecký výkon roku.
O představení divadelního spolku Kašpar na Kašperku je tradičně mimořádně velký zájem a o tom, že i uvedené představení poskytlo návštěvníkům mimo řádný umělecký zážitek svědčí re akce diváků i kritiky. I při navý šené kapacitě byla s velkým před stihem beze zbytku vyprodána místa na všechna čtyři předsta vení. Na mnoho žadatelů o vstu penky se bohužel nedostalo. Nad šené reakce diváků v průběhu a po skončení představení jasně demonstrovaly, že Richard III. a další podobné projekty, na Kaš perk patří. Výstava Richard III. na Kašperku je příspěvkem Města Kaš perské Hory ke Dnům evrop ského dědictví a můžete ji navští vit až do 31. října. –dp–
Zpestřete si podzim výletem! sobota 30. září Drážďany sobota 9. prosince Vánoční Norimberk
Informace o zájezdech najdete také na stránkách www.mkssu.cz, katalogy CA MKS jsou k dispozici v kanceláři MKS, v Informačním centru a v Městské knihovně.
Sport
strana
„Dělal jsem masku i pro brankáře Domácí úspěch a záchrana ve 2. lize z Indie,“ říká Bohumil Korál
Bohumil Korál s maskou plzeňského brankáře R. Málka. Maska pro hokejového bran káře znamená jednu z nejdůleži tějších částí výstroje. Gólmani na ní mají vyobrazeny nejrůznější motivy, kterými chtějí zastra šit soupeře nebo pobavit diváky. Dávno pryč jsou doby, kdy měli brankáři na hlavách pouze bílé helmy. Bohumil Korál je jedním ze dvou lidí v České republice, kteří se stříkáním masek živí. Bohumil Korál se stříkáním hokejových helem začal již před sedmi lety. „Dříve jsem pracoval v lakýrně v Německu. Jeden z mých kolegů tam stříkal helmy pro své známé. Zalíbilo se mi to
a zkusil jsem to také. Docela mi to šlo a když jsem se vrátil do Čech, začal jsem se stříkáním helem živit,“ popisuje své začátky Korál. „Nejprve jsem pomáhal jednomu výrobci z Prahy, který mi masky posílal a já je podle jeho předlohy dodělával. Později jsem začal zkoušet své vlastní motivy, které se docela líbily, a zakázek začalo přibývat. Dnes dělám masky i do Švýcarska, Rakouska, Německa a dalších zemí,“ dodává Korál. Nástřiky vyrábí v Dlouhé Vsi u Sušice. Masky si u něj pravi delně nechávají dělat přední čeští brankáři. V minulosti to byli na
příklad Milan Hnilička, Roman Čechmánek, Petr Bříza nebo Ro man Turek. V letošním roce do je jich řad přibyl i gólman Plzně Ro man Málek. „Hokejisté mě kontaktují, sdělí mi svou představu a já podle toho na papír nakreslím předběžný návrh. Po dalších konzultacích se pustím do práce a snažím se co nejlépe vyhovět představě gólmanů,“ uvádí Korál. Výroba ta kové masky rozhodně není jedno duchá. „Nejprve si musím připravit v počítači šablony všech motivů, které budou na masce. Šablony pak postupně přikládám na bílou masku a stříkám příslušnými barvami. Některá maska je hotová za hodinu, jiná trvá i několik dní. Záleží na počtu barev a motivů, které na masce jsou,“ popisuje Korál sa motný proces výroby. Většina masek, které uvidíte v obchodě, jsou nastříkané právě od Korála. Je totiž jedním ze dvou lidí v České republice, kteří ná střiky na masky vyrábí. „V současnosti dostávám zakázky i z jiných zemí. Masku si ode mne objednali dokonce florbaloví brankáři z Indie nebo z Číny. Indický gólman v jejich zemi znamená něco jako Dominik Hašek u nás, a tak to pro mě byla opravdu prestižní práce,“ vypráví Korál o svých nejzajíma vějších zakázkách. –jon–
Sušický Sokol po XIV. Všesokolském sletu a před dalším cvičebním rokem
Celá župa. Letošní rok byl pro sušický Sokol velmi náročný a bohatý na svou činnost. Významným ro kem byl proto, že ve dnech 1. až 7. července probíhal v Praze XIV. Všesokolský slet. Vlastnímu praž skému vystoupení předcházel ná ročný nácvik hromadné skladby. Naše žactvo vystupovalo se skladbou „Trampolínky“, s níž se nejdříve představilo 4. června na Župním sletu v Klatovech, poté krajském sletu 17. června v Plzni a nakonec právě v Praze 5. a 6. července. Před vystoupením absolvovali účastníci průvod Prahou, jehož se zúčastnilo i mnoho zahranič ních delegací a který se všem líbil. O nácvik a účast v Praze se z naší jednoty nejvíce zasloužili br. J. Melich a P. Kesnerová, kteří také odpovídali za župní skladbu. Všem se účinkování na pražském sletu líbilo a uznání a potlesk ti síce diváků jim v paměti zůstane jako milá vzpomínka. Výbor Sokola Sušice chce proto poděkovat sponzorům, bez jejichž finanční pomoci by ne mohla být účast sušických cvi
čenců v Praze zajištěna. Srdečný dík patří Městu Sušice a komisi pro školství a tělovýchovu, fir mám Pekařství K. Rendl, Mabet – Ing. Jaroslav Macháček, Solo door, a. s., Kovaltos – p. Malík, pánům Oudovi, Myslíkovi (Zlatá Otava). Díky jejich pomoci bylo možné pokračovat v tradici účasti sušických Sokolů na sletech od roku 1945 v Praze. Kromě této, pro nás nejnároč nější akce, uspořádala jednota ve spolupráci s TJ Sušice již tradiční Běh T. Foxe (humanitární akce na podporu výzkumu léčby ra koviny). Volný běh je každoročně organizován se startem ze su šického stadionu a trasou podél Otavy. V letošním roce vyrazilo na trať 58 účastníků a na konto výzkumu jsme tak mohli zaslat 2 050 korun. Velmi nás potěšilo, že startu se zúčastnila starostka JUDr. Jiřina Rippelová spolu se zahraniční delegací, která Sušici navštívila v rámci „Dne Sušice 2006“. V současné době pracujeme na přípravách zahájení cvičebního období, kde kromě gymnastiky,
cvičení nebo míčových her při pravujeme žactvo na župní sou těže v atletice, plavání, sportovní gymnastice, stolním tenisu apod. Věříme, že stejně jako každý rok, i letos přivítáme nové členy sokol ské základny, kterou bychom rádi rozšířili. Staňte se i vy pokračova teli sušické sokolské tradice! K. SLÁDEK, tajemník Sokola
Muži TJ Sušice, kteří vybojovali 3. místo ve 4. kole 2. atletické ligy. Čtvrté dějství letošního roč níku 2. atletické ligy družstev mužů a žen se odehrálo 2. září na nové dráze sušického stadi onu. Všechna zúčastněná druž stva přivítala před zahájením soutěží starostka města JUDr. Ji řina Rippelová a popřála všem pěkné výkony a příjemné zážitky z návštěvy „pouťové“ Sušice. Pří znivé počasí i správná atletická atmosféra sportovcům velmi svědčila, čehož důkazem je do sažení řady nejlepších letošních výkonů v této skupině 2. ligy. Cí lem domácího atletického oddílu bylo jednak kvalitně uspořádat náročné závody a jednak zajis tit si definitivní záchranu v sou těži ještě před závěrečným pátým soutěžním kolem. To se nakonec podařilo, když družstvo mužů TJ Sušice obsadilo velmi překvapivé 3. místo. Sušičtí muži nastupovali opět s řadou mezer v sestavě, pře devším chyběli v minulých ko lech výrazně bodující Paták, Ko pecký a Forster. Obdobné ztráty ve svých řadách však měli tento krát i naši soupeři, což nakonec vedlo k velmi nečekanému pořadí družstev, kdy – Jihlava a Králov ské Vinohrady Praha – se musely spokojit s umístěním ve středu ta bulky. Ale v tom právě spočívá za jímavost soutěží družstev v atle tice, kdy několik chybějících jed notlivců je příčinou pádu celého družstva. Sušické bodové příděly obsta rávali opět především sprinteři – Bureš, Synek, Jahn, Oudes a Ron, když především Petr Bureš před vedl své osobní rekordy a dvakrát druhé místo. Spolehlivě bodovali veterán – vrhač Řechka a mílař Voják, stejně jako trojice překáž kářů na 400 m – Nešpor, Weber a Šedina, přičemž Honza Neš por poprvé zvítězil, navíc ve svém osobním rekordu. V chůzi na 10 000 m nastoupil znovu obětavě veterán Petr Krčmář a vybojoval 3. místo a cenné body. Na přední bodovaná místa se po delším čase vrátil Karel Zdeněk, body přidali i Jan Mareš, Petr Hranička a Mar tin Jiroušek. Poprvé se v roli kou laře představil Karel Brejcha, bý valý úspěšný žákovský a doroste necký dálkař a skokan do výšky, který se k atletice vrací po mnoha letech. 2 body, které získal, bu dou pro něho jistě povzbuzením do dalšího vrhačského treninku. Symbolické bylo vítězství su šické štafety na 4× 400 m, která doslova deklasovala své soupeře,
před kterými doběhla do cíle s obrovským náskokem. Ve šta fetě naznačil své velké čtvrtkař ské perspektivy Petr Synek, který svůj letmý úsek běžel opravdu hodně rychle. Śkoda chybějících bodů v dalších disciplinách, vý sledek mohl být pro sušické borce daleko překvapivější…
Z nejlepších výkonů sušických závodníků 100 m: 2. Bureš 11,20 s, 7. Jahn 11,52 s, 200 m: 2. Bureš 23,05 s, 4. Synek 23,36 s, 7. Oudes 23,72 s, 8. Ron 23,77 s, 1 500 m: 2. Voják 4:14,36 min., 8. Jiroušek 4:24, 92 min., 110 m př.: 9. Hra nička 19,99 s, 400 m př.: 1. Ne špor 56,27 s, 4. Weber 60,62 s, 7. Šedina 63,39 s, dálka: 3. Zde něk 6,00 m, 5. Synek 5,99 m, koule: 7. Řechka 11,53 m, 9. Brejcha 10,49 m, disk: 5. Ře chka 37,89 m, tyč: 5. Šedina 3,20 m, 6. Mareš 3,20 m, šta feta 4× 400 m: 1. Sušice A (Bu reš, Synek, Ron, Nešpor) 3:3128 min., 7. Sušice B (Oudes, Zde něk, Mareš, Hranička) 3:47,28
min. chůze 10 000 m: 3. Krčmář 56:41 min.
Pořadí družstev ve 3. kole v Sušici 1. 2. 3. 4. 5.
TJ Slavoj Pacov TJ Klatovy TJ Sušice Atletika Jihlava Sokol Královské Vinohrady Praha 6. SK Spartak Praha 4 „B“ 7. SK Aktis Praha 8. Sokol České Budějovice Výbornou atmosféru závodů, kdy závodníci i přítomní diváci velice sportovně fandili, umoc nil svým brilantním moderátor ským výkonem hlasatel závodů, atletický znalec, Jacek Přibáň z Chebu, který komentuje takové atletické podniky, jako je mis trovství republiky nebo mítink Zlatá tretra v Ostravě. Závodů se zúčastnilo přes 200 startujících a průběh soutěží zabezpečovaly desítky rozhodčích, činovníků a pořadatelů, kterým patří velký dík za celodenní obětavé nasa zení. –zn–
Druhé kolo se sušickým volejbalistkám nevyvedlo TJ Sušice–TJ Klatovy Juniorky 0:3 (16:25, 23:25, 12:25) V úterý12. září 2006 sušické volejbalistky přivítaly velice sil ného soupeře, TJ Klatovy Juni orky. Naše družstvo hrálo v se stavě: Křížová Mirka, Sachrová Alena, Dolejšová Jarmila, Hav ránková Jarka, Kankrlíková Mi lena, Kladívková Magda, Kie slingerová Yvona a Havránková Iva.
Zápas se našim děvčatům ne vydařil. Všechny sety byly v režii soupeřek, které předváděly po hledný a rychlý volejbal se všemi prvky moderní hry. Zúročily tak poctivou práci trenéra Luboše Nového. Tomu ostře kontras tovala statická pomalá a jedno tvárná hra našich hráček, které nemají to štěstí, aby je někdo tré noval. Sušice hladce podlehla Ju niorkám 0:3. –it–
Poprvé na led Bruslení pro veřejnost na sušickém zimním stadionu bude zahá jeno v sobotu 23. září. sobota neděle úterý čtvrtek pátek neděle pátek sobota neděle
23. 9. 24. 9. 26. 9. 28. 9. 29. 9. 1. 10. 6. 10. 7. 10. 8. 10.
1400–1600 hod. 1615–1815 hod. 1430–1630 hod. 930–1130 hod. 1430–1630 hod. 1400–1600 hod. 1430–1630 hod. 1600–1800 hod. 1430–1630 hod.
Broušení bruslí: každé úterý a čtvrtek od 1700 do 1900 hodin. Upozornění – je nezbytné mít ochranné rukavice a dbát pokynů obsluhy ZS! Změna časů i termínů vyhrazena – aktuální informace na tel. 376 528 771.
Sport / Informace
strana 11
Rodinné sportovní hry
První ročník úspěšné akce po řádané pod záštitou Plzeňského kraje proběhl 9. září také v Sušici. Pracovnice sušického Domu dětí a mládeže zorganizovaly zá bavné i sportovní soutěže pro velké i malé účastníky. Za krásného a slunečného po časí přišlo soutěžit 12 rodinných týmů. Závodníci museli absolvo vat sedm disciplín – štafetový běh, chůzi, skákání v pytli, přeskok přes švihadlo, kroužení s obručí, vodní štafetu, let vlaštovky.
Nejúspěšnější tým si odnesl zlatý pohár pro vítěze a všichni sladké odměny. Zlatý pohár vyhrál v prvním ročníku tým p. Hájka – ve složení J. Diviš, S. Vrba a K. Hájek. Vítě zům gratulujeme! Děkujeme sdružení Happy Time a sponzorům – zdravá vý živa Nový věk. Mediálním part nerem této akce je Český rozhlas. Děkujeme také dobrovolným pracovníkům DDM za pomoc při organizaci – M. Hupkové, J. Válové, P. Kämpfovi, I. Matěj kové, L. Knězové a R. Ningerové a všem soutěžícím, kteří se prv ního ročníku zúčastnili a dou fáme, že se nejen s nimi shle dáme při dalším ročníku. Mgr. Z. KNĚZOVÁ
Brusle, lyže a další zimní sportovní potřeby můžete přinést či zakoupit také na BURZE, kterou pořádá MKS Sušice 9. a 10. října 2006. Více informací na straně 2 SN.
Tréninky oddílu atletiky Měníme tréninkové dny přípravky zpět na Po a St hlavně kvůli na vázání na zimní trénink v tělocvičnách ve stejných dnech. Rozšiřu jeme také řady trenérů. Noví adepti atletiky jsou vítáni!
Stadion TJ Sušice – září – říjen : přípravka žáci dorostenci a starší
ročník narození dny v týdnu 1995 a ml Po, St: 17–18 hod. 1994–91 Po, St, Pá: 17–18 hod. 1990 a st. Po, Út, St, Pá (So) od 1630 hod.
Přijďte si zacvičit! Oddíl Asociace sportu pro všechny TJ Sušice Vás zve na pravi delná cvičení ve sportovní hale za Sokolovnou: pondělí 17–18 hod. rodiče a děti
cvičí p. Řeháková (začátek 25. 9.) pondělí 18–19 hod. starší ženy, zdr. TV cvičí p. Kostohrzová (začátek 25. 9.) pondělí 19–20 hod. ženy cvičí p. Klímová (začátek 25. 9.) čtvrtek 17–18 hod. ženy cvičí p. Růžičková (začátek 5. 10.)
Přijďte k nám do DDM! Dům dětí a mládeže, nábř. Jana Seitze 257, Sušice, tel. 376528706
Nabízíme pro děti i dospělé
Zlatý pohár 1. ročníku Rodinných sportovních her má své držitele.
Sluníčka úterý, středa 3. a 4. 10. 2006 od 9 do 12 hod. (děti od 2,5 roku) s sebou: svačina, pití a přezůvky, poplatek 30 Kč keramika dospělí pondělí 2. 10. 2006 od 17 hod., poplatek 30 Kč/hod. keramika rodiče a děti pondělí 2. 10. 2006 v 16 hod., poplatek 20 Kč/osoba relaxační cvičení pro dospělé úterý 26. 9. 2006 v 1830 hod, poplatek 25 Kč jóga dospělí pondělí 2. 10. 2006 v 1830 hod., poplatek 20 Kč
Co s volným časem? DDM Sušice připravil pro děti i dospělé širokou nabídku zájmových kroužků. Mimo obvyklých máme připraveno několik novi nek: otevíráme např. kroužek taneční HIP–HOP, výtvarné, sportovní a jazykové kroužky (španělština aj.). Individuálně lze domluvit také doučování. Seznam kroužků, do kterých se u nás můžete zapojit, obdržely děti ve školách a veškeré potřebné informace poskytnou pra covnice DDM Sušice na tel. 376 528 706. Naše nabídka zahrnuje nejen děti, ale také dospělé – pro ně je připravena např. keramika, jóga, relaxační cvičení a orientální tanec. Informační schůzky již proběhly, ale stále jsou volná místa a nudit se určitě nebudete!
Do našeho programu ještě zařazujeme: kroužek dramatický fotbal (neregistrovaní)
zah. schůzka 26. 9. 2006 ve 14 hod. v DDM zah. schůzka 26. 9. 2006 ve 14 hod. v DDM Mgr. Z. KNĚZOVÁ, ředitelka DDM
Kultura
strana 12
Oblastní kulturní přehled od 22. září do 6. října 2006 Sušice Společenská zábava
Informace – školy ZŠ Komenského ul. tel. 376 523 339, www.komenskeho.cz
pátek 22. a 29. září v 19 hodin – KD Sokolovna ZŠ Lerchova ul. Pravidelné lekce kurzu taneční a společenské vý- tel. 376 326 221, www.zssusice.cz chovy ZŠ T. G. Masaryka pátek 6. října v 1900 hod. – KD Sokolovna tel. 376 526 546, www. zstgmasaryka.euweb.cz 1. prodloužená lekce kurzu taneční a společenské výchovy ZŠ Nuželická 60 tel. 376 523 272,
[email protected] neděle 8. října ve 1400 hod. – KD Sokolovna Zábavné odpoledne pro děti – bohatý program, Gymnázium diskotéka, zdobení perníčků aj. Pořádá místní or tel. 376 523 313, www.gymsusice.cz ganizace ČSSD. SOŠ a SOU 9. a 10. října – KD Sokolovna tel. 376 524 662, www.susicenet.cz/souz Burza podzimního a zimního dětského oblečení, sportovních potřeb, obuvi a hraček – podrobnosti Základní umělecká škola uvnitř SN tel. 376 523 202, zussusice.skolniweb.cz 00
Horažďovice Kino
tel. 376 512 237 22.–23. září (oba dny ve 2000 hod.) 16 bloků do 31. října Mezi životem a smrtí je tenká hranice jak pro new Výstava strašidel z dílny V. Klimtové. yorské policisty, tak i pro jejich svědky. USA, krimi– thriller, titulky, od 12 let.
Klatovy
29.–30. září (oba dny ve 2000 hod.) Barokní lékárna Rychle a zběsile: Tokijská jízda tel. 376 313 109, www.sumavanet.cz/muzeumkt V rychlosti je krása. Zběsilá honička v japonské me tropoli. USA, titulky, od 12 let. Galerie U Bílého jednorožce úterý–neděle 1000–1200 a 1300–1700 hod. Společenská zábava tel. 376 312 049, e-mail
[email protected] pátek 22. září – v kině Otava Divokým Kurdistánem – přednáška spojená s pro Zámek Klenová jekcí pro žáky základních škol 340 21 Janovice n. Úhlavou, tel. 376 392 208 e-mail:
[email protected], www.gkk.cz Kulturní dům Horažďovice, tel. 376 512 436
Kašperské Hory
Hrady a zámky
Kino
Fit Studio Luboš Jánský tel. 777 908 077 (areál sportovní haly TJ Sušice) pondělí až pátek 1000–2100 hod. sobota a neděle 1600–2000 hod.
Muzeum Šumavy Sušice Tel., fax 376 528 850, www.muzeum.sumava.net, e-mail:
[email protected] Stálá expozice sušické sirkařství, šumavské sklář ství, sušický cínový poklad, regionální dějiny úterý–sobota 900–1200 a 1245–1700 hod. neděle 900–1200 hod. Nová expozice skla – sbírka darovaná Muzeu Dr. Ing. Brunem Schreibrem (Švýcarsko)
Informace Městské kulturní středisko – Sokolovna pondělí–pátek 800–1530 hod. Předprodej vstupenek na kulturní akce. tel. 376 528 686,
[email protected], www.mkssu.cz Redakce SN – tel. 376 526 682, fax 376 521 680 e-mail
[email protected] Kino – pokladna otevřena od 1830 hod. tel. 376 523 360, e-mail
[email protected] Městská knihovna, Na Vršku 60, tel. 376 526 531, e-mail
[email protected] Půjčovna pro dospělé, čítárna, studovna, internet, kopírování: pondělí, středa, pátek 800–1200 a 1300–1700 hod. Půjčovna pro děti: pondělí, středa, pátek 1300–1700 hod. Městské informační centrum – budova radnice tel. 376 540 214, www.sumavanet.cz/icsusice e-mail
[email protected] nebo
[email protected]
900–1600 hod. 900–1500 hod.
27.–28. září (středa ve 2000 hod., čtvrtek v 1730 hod.) Karcoolka Kostel sv. Vavřince Až zčervená Karkulka, zčervenáte smíchy… Animo Patrik Kovačovský – KOSMOS vaná komedie bez hranic. USA, český dabing. vznášející se objekty a videoprojekce, trvá do 1. října
čtvrtek 12. října 1930 hod. – Smetanův sál gymnázia Komorní koncert Účinkují: D. Demuthová (zpěv), J. Machat (flétna), Z. Šolcová (harfa); zazní díla G. F. Händela, F. Cho Muzeum Dr. Šimona Adlera v Dobré Vodě pina, A Vivaldiho. tel. 376 593 412, www.zcm.cz (stálé expozice) denně kromě pondělí 900–1200 a 1230–1700 hod. Tradiční Kloub – Sokolovna pátek, sobota 22.–23. září www.kloub.susice.net Prohlídky kostela sv. Vintíře (skleněný oltář a kří Podzimní veletrh Spar tel. 603 297 102 žová cesta) v 1000, v 1100, ve 1400 a v 1600 hod. neděle 1. října v 1500 hod. každý pátek od 2100 hod. – PDA Sušice Posezení s písničkou – k tanci a poslechu vyhrává Informace Diskotéka oblíbený Honza Vondrášek Městské IC, www.sumavanet.cz/ichartmanice tel. 376 593 059, e-mail
[email protected] Mateřské centrum Medvídek sobota 7. října ul. Americké armády 74, 1. patro Sifon – rocková zábava (nad prodejnou Pekařství Rendl) sobota 14. října pondělí, středa, pátek 9–12 hodin Extraband revival – taneční zábava www.sumavanet.cz/khory sobota 23. září od 1500 hod. – Santos info o akcích na tel. 376 503 411 Pojďte, budeme si hrát – zábavné odpoledne pro Informace Informační centrum – tel. 376 547 526 děti, soutěže pro děti, opékání špekáčků, posezení akce pro děti a rodiče: www.sumavanet.cz/ichorazdovice u ohně. V případě nepřízně počasí se hry a soutěže 30. září od 1000 hod. – DD K. Hory e-mail
[email protected] uskuteční v herně. Oslavy Dětského domova 1000–1200 hod. Otevřené dveře v DD od 1830 hod. – ZŠ Komenského. Městské muzeum – tel. 376 512 271 1400–1600 hod. slavnostní shromáždění v kině Kurz orientálního tance – pro začátečníky i pokro 1600–1900 hod. posezení v Sokolovně, zábava pro děti dotazy možno e-mailem
[email protected] čilé (samostatné hodiny), kontaktní tel. 376 522 381 1900–2400 hod. společenský večírek s hudbou a tan cem v Sokolovně Cvičení v těhotenství a po porodu – porodní asis tentka B. Křížová, tel. 723 150 414 (probíhá v ZŠ 30. září ve 1330 hod. – IS NP Šumava K. Hory Lerchova ul.) Pojďte s námi za draky – soutěž o nejhezčího a nej Rabí do porodu pondělí 1700–1815 hod. zajímavějšího draka. Sraz na IS NP Šumava K. Hory, tel., fax 376 596 235, www.rabi.cz,
[email protected] 900–1200 a 1300–1600 hod. do 28. týdne středa 1700–1815 hod. špekáčky s sebou (předpokládaný konec v 1630 hod. září: úterý–neděle po porodu středa 1600–1700 hod. říjen: sobota, neděle 900–1200 a 1300–1500 hod.
Hartmanice
Švihov tel. 376 393 378,
[email protected] www.cestujme.cz/svihov září: úterý–neděle říjen: soboty, neděle, svátky
Kašperk 23. září v 1900 hod. – kinosál tel. 376 582 324 Prime Vrátí rozvedené atraktivní fotografce chuť do života e-mail
[email protected], www.kasperk.cz 1000–1700 hod. nový, o 14 let mladší milenec? Komedie, titulky, od úterý–neděle 15 let. do 31. října 2006 Proč zůstávat doma, když přece v září už konečně Koncert musí přijít léto, i když třeba jen babí… 28. září v 1700 hodin – zasedací místnost radnice Pěvecký recitál Adély Lučanské za klavírního do Babí léto na Kašperku provodu Lucie Valčové prohlídky denně mimo pondělí od 10 do 17 hod. Okruh Západní věž – expozice o mládí Karla IV. Muzea Purkrabství, palác, západní věž – stavebně-histo Muzeum historických motocyklů rický vývoj hradu, střecha západní věže – nádherný tel. 376 582 255, 377 982 570 denně 900–1200 a 1230–1730 hod. výhled na Šumavu a okolí.
Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše
úterý–pátek 900–1200 a 1300–1700 hod. tel. 376 326 362 (pokladna), fax 376 316 011 www.sumavanet.cz/muzeumkt e-mail
[email protected] Knihovna – archiv – studovna pondělí a středa 730–1200 a 1300–1800 hod.
Telefonní čísla, která bychom měli znát Městský úřad lékařská pohotovost požární ochrana městská policie Policie ČR
376 540 111 (ústředna) www.mususice.cz 155 150 376 523 250, 724 182 147 158, 376 523 341
Úřad práce tel. 376 546 311, fax 376 528 983 www.portal.mpsv.cz pondělí, středa 800–1700 hod. úterý, pátek 800–1300 hod. čtvrtek (pouze pro prvotní evidenci) 800–1300 hod. ÚP – oddělení SSP pondělí, středa úterý, čtvrtek, pátek
tel. 376 546 321–26 800–1700 hod. 800–1300 hod.
Notář (budova bývalé interny) pondělí
830–1200 hod.
Katastrální úřad tel. 376 326 911 fax: 376 326 901, www. cuzk.cz pondělí 800–1700 hod. středa 800–1700 hod. Finanční úřad pondělí, středa
tel. 376 533 311, 376 533 303 800–1700 hod.
Sušické lesy a služby, s. r. o. Areál SULES – provoz 376 520 362, 736 777 936 budova vedení 376 522 940, 376 526 602, e-mail:
[email protected]
Muzeum Šumavy Tel. 376 582 505 (historické pracoviště), 376 582 226 (přírodovědné pracoviště, pokladna). úterý–sobota 900–1200 a 1245–1700 hod. neděle 900–1200 hod.
purkrabství hradu Kašperk Richard III. Poruchy elektřiny, plynu, vody (nepřetržitá služba) Výstava fotografií z divadelního vystoupení spolku Západočeská energetika Plzeň 378 001 111 Kašpar na hradě Kašperku. Výstava je součástí Dnů evropského dědictví. Bytservis, s. r. o. – denní i pohotovostní služba 376 523 321, 376 523 225 Velhartice Galerie – tel. 376 582 530 úterý–sobota 1000–1600 hod. tel. 376 583 315, e-mail
[email protected] Zubní pohotovost 800–1100 hod. neděle 1000–1200 hod. www.cestujme.cz/velhartice 23.–24. 9. MUDr. Pokorný (774 243 223) 900–1200 a 1300–1700 hod. 28. 9. V prostoru Galerie prodejna skla a upomínkových září: úterý–neděle MUDr. Huřťáková (376 524 511) říjen: soboty, neděle, svátky 900–1600 hod. 30. 9.–1. 10. předmětů. MUDr. Volf (376 523 206) do 30. září 2006 Předválečnou Šumavou – výstava fotografií
Informace Městská knihovna – tel. 376 503 414 pondělí, středa 1600–1800 hod. pátek 1300–1500 hod. Městské kulturní a informační středisko www.sumavanet.cz/khory tel. kultura – 376 503 412, informace 376 503 411
jako pravidelný čtrnáctideník vydává Městské kulturní středisko v Sušici. Redakce si vyhrazuje právo vybrat k otištění pří spěvky pisatelů podle potřeb SN. Příspěv ky představují názory a postoje pisatelů. Za obsah inzerátů zodpovídá zadavatel. Vydavatel: MKS, T. G. M. 120/I, 342 01 Sušice, tel. 376 526 682, IČ 00 368 512. Internet www.mkssu.cz, e-mail:
[email protected]. Odpo vědná redaktorka PhDr. Ludmila Szvitková. Grafická úprava Karel Viták (www.dva.cz), tiskne Typos Klatovy. Cena 6 Kč. Povoleno OÚ Klatovy pod č. j. 72/92 0340472/92.