21. R O Č N Í K
BŘEZEN 2010
Foto z karnevalu v Mateřské škole Zpravodaj Deštenska, měsíčník, vydává Městský úřad Deštná č.j. MK ČR E 1158 378 25 Deštná IČO 00246506, DIČ CZ00246506 Redakční rada: P. Kučera, P. Píglová, V. Kučera, K. Šindelář, D. Šašek e-mail:
[email protected] tel: 384384231, 291 http://www.destna.cz fax: 384384231 cena 10,- Kč včetně 10% DPH
USNESENÍ ze 48. zasedání Zastupitelstva města Deštná, konaného dne 24. února 2010 Zastupitelstvo města s c h v a l u j e: 835. Dodatek č. 1/2010 ke smlouvě o pronájmu pozemku ze dne 03.01.2005 pro nájemce p. Josefa Hořkého. 836. Dodatek č. 1/2010 ke smlouvě o pronájmu pozemku ze dne 30.01.2009 pro nájemce OSVČ p. Josefa Hojera, bytem Horní 302, Deštná, IČ: 16813952. 837. Darovací smlouvu, jejímž předmětem je materiální dar (nové knihy) v hodnotě 30.322,- od Mikroregionu Jindřichohradecka. 838. Ceník služeb v Městské knihovně: knihy a časopisy zdarma, použití internetu zdarma, tisk textu 1 strana A4 černobíle 10,- Kč, tisk obrázku černobíle 30,- Kč, tisk obrázku barevně 50,- Kč, služba odesílání faxu se ruší. Platnost ceníku od 1.3.2010. 839. Aktualizovaný povodňový plán a aktualizovanou povodňovou komisi. 840. Smlouvu o úhradě nadnormativních výdajů na prostředky na platy a odvody ve výši 800. tis. Kč pro rok 2010 s PO ZŠ a MŠ Deštná. 841. Zprávu o hospodaření PO ZŠ a MŠ Deštná za rok 2009 a schvaluje rozdělení aktiv do fondu odměn ve výši 1 500,- Kč a do rezervního fondu 59.414,76 Kč. 842. Vedení účetnictví ve zjednodušené formě pro PO ZŠ a MŠ Deštná od 01.01.2010. 843. Stavbu TJ Sokola Deštná – zastřešení parketu a přilehlých laviček na pozemku Města Deštná č. 629/3. 844. Provedenou inventarizaci majetku Města Deštná k 31.12.2009. 845. Mgr. Jaroslava Říhu jako přísedícího Okresního soudu v Jindřichově Hradci pro období 03/2010 – 03/2014. 846. Nájemné ve výši 3 500,- Kč pro pořádání poutě v roce 2010 za pronájem pozemku pro p. Antonína Němečka, bytem Husova 6, České Budějovice, IČ: 12933589. Zastupitelstvo města o d k l á d á n a d a l š í j e d n á n í: 847. Možnost zřízení pracovní skupiny, která by definovala zásady postupu a principy výběru lokality pro hlubinné úložiště se Správou úložišť radioaktivních odpadů. Zastupitelstvo města u k l á d á : 848. Řediteli PO ZŠ a MŠ Deštná zapojit se v projektu EU „Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách“ (OPVK, oblast podpory 1.4) a současně ukládá řediteli PO ZŠ a MŠ Deštná povinnost informovat Zastupitelstvo Města Deštná 2x ročně o stavu podaných žádostí o dotace a přidělených částkách v Kč. První zpráva o stavu čerpání z fondů EU bude podána k 30.06.2010. 849. Místostarostovi vést jednání k vymožení dluhů, které jsou evidovány Městem Deštná k 31.12.2009.
Zastupitelstvo města b e r e n a v ě d o m í : 850. Zprávu o výsledku inventarizace majetku Města Deštná. 851. Zprávu Kontrolního a Finančního výboru. 852. Zprávu o práci Sociální komise za rok 2009. 853. Zprávu o dluzích, které Město Deštná eviduje k 31.12.2009. 854. Změnu ceny Zpravodaje Deštenska, od 01.02.2010 je cena 10,- Kč včetně DPH. Zastupitelstvo města p o v ě ř u j e: 855. Místostarostu k podpisu dodatku č. 1/2010 ke smlouvě o pronájmu pozemku pro p. Josefa Hořkého. 856. Místostarostu k podpisu dodatku č. 1/2010 ke smlouvě o pronájmu pozemku pro OSVČ p. Josefa Hojera IČ: 16813952. 857. Místostarostu k podpisu darovací smlouvy s Mikroregionem Jindřichohradecka. 858. Místostarostu k podpisu smlouvy o úhradě nadnormativních výdajů na prostředky na platy a odvody pro rok 2010 s PO ZŠ a MŠ Deštná. 859. Místostarostu k sepsání dohody s p. Antonínem Němečkem pro pořádání poutí v letech 2010 – 2012, kdy se bude cena za pronájem pozemku každý rok aktuálně upravovat.
UPOZORNĚNÍ - poplatek za odpady měl být zaplacen do konce ledna! Poplatek činí 500 Kč / osoba – trvalý pobyt Rekreační pobyt 500 Kč / nemovitost - poplatek za psy musí být zaplacen do konce března: Poplatek činí 200 Kč za 1 psa (každý další pes 300 Kč) Důchodce 50 Kč za 1 psa (každý další pes 75 Kč) Poplatky můžete platit na č.ú.0600434339/0800 (jako variabilní symbol uvádějte číslo popisné) nebo do pokladny Městského úřadu, kde si můžete vyzvednout známku. Oznamujeme občanům, že sběrné místo v garážích u hřbitova bude otevřeno 27. března 2010 v obvyklém čase mezi 11. – 14.hod.
jubilantům k významným narozeninám Paní Paní Paní Panu Paní
Janě Jaroslavě Marii Milanu Jaroslavě
Petrů Doležalové Vichrové Čejnovi B ro ž k o v é
z Deštné z Lipovky z Deštné z Deštné z Deštné
čp. 162 čp. 24 čp. 271 čp. 297 čp. 217
Jubilantům přejeme do dalších let hodně zdraví, štěstí a spokojenosti. V prvním čtvrtletí roku 2010 oslavili - oslaví významná životní jubilea tito občané: Paní Jana Petrů z Deštné čp. 162 Pan Jiří K a d e ř á b e k z Deštné čp. 238 Pan Josef Čáp z Lipovky čp. 26 Pan Čestmír Blažek z Deštné čp. 36 Paní Stanislava T o m š ů z Deštné čp. 206 Paní Jaroslava D o l e ž a l o v á z Lipovky čp. 24 Pan Václav Švec z Deštné čp. 89 Paní Marie Vichrová z Deštné čp. 271 Pan Milan Čejna z Deštné čp. 297 Paní Hana S v o b o d o v á z Deštné čp. 172 Pan Karel Chy tra z Deštné čp. 304 Paní Jaroslava B r o ž k o v á z Deštné čp. 217
Josef Čáp - oslava 80. narozenin
Jiří Kadeřábek – oslava 90. narozenin
Do života vítáme Denisu a Nikolu B e i l o v y z Deštné čp. 51 Vojtěcha H a n á k a z Deštné čp. 304 Našim malým občánkům přejeme zdraví, štěstí, spokojené dětství a rodičům b l a h o p ř e j e m e.
Stříbrnou svatbu oslaví manželé Jaroslava a Jaroslav Divišovi z Deštné čp. 292. Přejeme hodně štěstí, zdraví a lásky do dalšího společného života.
Ze života školy ŠKOLNÍ KARNEVAL Děti z prvního stupně se celý týden těšily a připravovaly si masky na školní karneval, který se uskutečnil v pátek 19.2.2010. Karnevalové dopoledne proběhlo v nové tělocvičně a na přípravě se podíleli žáci 9. třídy. Žáci 9. ročníku si pro ně připravili různé soutěže a hry, za které děti dostaly sladkou odměnu. Nechyběla volba nejlepší masky. Na prvním místě se umístila Daniela Václavíková z 1. ročníku v masce nevěsty. Karnevalový rej byl ukončen diskotékou. Dopoledne se vydařilo a děti odešly na víkend dobře naladěny. Děkujeme našim „deváťákům“ za vzornou organizaci a K. Šindelářovi za hudbu.
učitelky 1. stupně
PLAVECKÝ VÝCVIK A NÁVŠTĚVA KNIHOVNY V JINDŘICHOVĚ HRADCI Od 4. února 2010 se žáci I. – IV. třídy a MŠ zúčastňují plaveckého výcviku v nově opraveném bazénu v Jindřichově Hradci. Pro žáky IV. třídy je výcvik povinný a zdarma. Děti z MŠ a žáci z I. a II. třídy si výcvik hradí – 40 Kč za jednu hodinu. Žákům ZŠ přispívá výbor SRPDŠ na výlohy cestovného. Čas před plaváním jsme využili k návštěvě Městské knihovny v Jindřichově Hradci. Děti byly rozděleny do dvou věkových skupin, první skupinu tvořily děti z MŠ a 1. ročníku, druhou skupinu žáci 2. – 5. ročníku. Paní knihovnice měla pro děti připravený pěkný program – rozhovor, četbu příběhu, samostatnou práci. Dětem se v knihovně líbilo, program je zaujal a věříme, že zvýšil jejich zájem o četbu. učitelky 1. stupně ZŠ OLYMPIÁDA Dne 15. února 2010 se v Jindřichově Hradci uskutečnilo okresní kolo olympiády v anglickém jazyce. Naši školu reprezentovala Aneta Březinová ze 6. třídy, která zvítězila ve školním kole v kategorii I.A (6. a 7. ročník). V okresním kole se ze 16 žáků umístila na 13. místě. Tento výsledek nelze považovat za prohru, protože všichni její soupeři byli ze 7. ročníku. Mgr. O. Komrsková
XV. ročník TURNAJE V MARIÁŠI Deštenský a učitelský přebor v klasickém voleném ve třech
Deštná
Pátek 26.3.2010 Prezence 1530 – 1550
16.00 hod.
Kulturní dům – Restaurace Vedení ZŠ a MŠ Deštná Tě srdečně zve na výše uvedený turnaj a těší se na Tvou účast. Zároveň Tě žádáme: sděl nám své rozhodnutí na tel. 384384280 nebo osobně. Z DEŠTENSKÉ KRONIKY Rok 1910 Vážení čtenáři, podle ukázek ze zápisů v kronice můžeme porovnávat, jak se situace v Deštné v různých letech opakují. Čištění náměstí Na obec došel výměr c. k. hejtmanství ohledně čištění ulic a náměstí. Tento výměr byl vzat na vědomí s tím, že o čištění a zametání je postaráno. Požár v Lázních K ránu 4. 6. 1910 vznikl požár v Lázních. Shořela stavení č. p. 195 a 196, která patřila majiteli Stanislavu Řezníkovi a č. p. 197, jehož majitelem byl Dominik Slipka.
Tímto požárem byla zničena starobylá lázeňská budova - přízemí budovy bylo zděné a první patro dřevěné. Majitel Stanislav Řezník postavil budovu nově, ale pouze přízemní. Na žádost hasičského sboru bylo schváleno, aby 9 mužům sboru, kteří chránili další rozšíření požáru osady lázeňské, bylo dáno za zmeškanou práci od obce po 2K a ponocnému Poslušnému 2K za noční hlídku. Plán města Inženýr Rudolf Pernica z Kamenice zhotovil polohopisný plán města Deštné za 1 209 korun a 20 haléřů. Při jeho schvalování podal Stanislav Řezník, na lázních, stížnost, aby byl hřbitov zakreslen na jiném místě než u kostelíka sv. Jana Křtitele, kde je pramen léčivé vody Svatojánské. Stížnosti bylo vzhledem k „ povšechnému zdravotnictví“ vyhověno. Škola C. k. okresní školní rada zamítla zřízení měšťanské školy chlapecké v Deštné z důvodu finančních obtíží. Přesto okresní školní rada nařídila stavbu nové budovy. Obec se odvolala k zemské školní radě, ta však odvolání zamítla. Pole u hřbitova Pole u hřbitova - p. č. 611, patřilo fondu chudých. Zastupitelstvo se usneslo prodat část pozemku o výměře 1 800 m2 Jeho Jasnosti princi Janu Schőngurgovi z Hartensteinů, který zde hodlal postavit rodinnou hrobku. Podmínky: 1. Kupní cena pozemku je 1 200 korun. 2. Zbylé pole bude sloužit k budoucímu rozšíření hřbitova. 3. Ohrazení hřbitova – postavení nové zevní zdi bude na náklady Jeho Jasnosti. 4. Plocha 1 800 m2 má být zmenšena na polovinu, protože zbytek by nestačil na rozšíření hřbitova. Na dalším jednání zastupitelstva se znovu jednalo o této záležitosti, Jeho Jasnost však s podmínkami nesouhlasila. Po delší debatě bylo přistoupeno na návrh pana děkana Kamarýta. Pozemek se odprodá tak, jak to Jeho Jasnost chtěla, to je 1 800 m2 za 1 800 korun a v případě rozšiřování hřbitova bude poskytnut zbytek pozemku. K uskutečnění koupě došlo až v roce 1913, kdy velkostatek Červená Lhota koupil pozemek na rodinnou hrobku za 1 800 korun. Peníze připadly chudinskému stavu, výlohy hradil kupující. Sčítání lidu Sčítání lidu se mělo konat 22. 11. 1910, bylo odloženo na začátek ledna 1911. K 31. 12. 1910 byl stav obyvatelstva následující: Deštná 1 246 osob Březina se Štilfrýdovem 917 osob Světce 489 osob Jižná s Červenou Lhotou 575 osob Rosička 274 osob Drunče 203 osob Mnich 875 osob Z kroniky vybrala J.Vichrová
POD DEŠTENSKOU VĚŽÍ Co je psáno… I když někdo pochybuje, v Deštné se nám zachovala, nebo o nich víme, řada starobylých nápisů. Zabývá se jimi Epigrafika (z řeckého slovo epigrafé – nápis), pomocná historická věda. Studuje nápisy tesané do kamene, odlévané v kovu, či malované a ryté do pevných podkladů. Asi nejstarší zaznamenaný darovací nápis v Deštné byl v roce 1553 odlitý do zvonu, který věnoval bohatý místní měšťan Václav Řezník deštenskému kostelu (ještě husitsko kališnickému). Pod podlahou našeho kostela bývaly pohřbívány osoby vyššího stavu. Kaplan Šubrt ještě četl (r. 1890) na vyšlapaných kamenech dlažby letopočet 1564, a vedle rožmberské růže hlásal staročeský nápis: „Vím, že můj Vykupitel živ jest a že v den poslední vzkřísí mne…“ Nad vchodem do kaple sv. Jana Křtitele čteme latinský nápis malovaný na omítku: „Benedicite fontes domino“, v překladu Blahořečte pramenům Páně. Přitom zlacená písmena MDC značí chronogram 1600, do vzniku svatyně. Dr. Josef Novák v soupisu okresních historických památek připomíná kamennou křtitelnici v deštenském kostele. Uvnitř je cínová mísa s poklopem, nesoucím značku „S.D. 1700“. Také před oltářem Panny Marie je položen kámen datovaný rokem 1711 s vytesaným nápisem o úmrtí dítěte Ferdinanda Josefa Wraždy z nedalekých Hojovic, kde páni Wraždové sídlili. Po velkém ohni v Deštné v dubnu 1774 se osadníci po šesti létech (1780) vzmohli na zakoupení dvou nových zvonů. Jeden nesl nápis „Ave Maria – fudit nos Josephus Perner Budvici 1780“, v překladu Zdrávas Maria – Zhotovil nás Josef Perner Budějovice 1780. Na druhém bylo odlito věnování: „Svatý Otto – z nákladu obce deštenské jsme přelity LP 1780“. Zajímavý nápis, nepříliš osvětlený fakty, byl v Deštné na bývalé škole čp. 119. Nijak upřesněný zápis v Jírově Kronice města Deštné (I. díl, s. 9) uvádí znění bývalého nápisu: „Joseph I. gudenus larga nobiles vepensus s vladat suditis prasens scholae genus/1792“. Významný jindřichohradecký archivář PhDr. Karel Tříska, mj. přítel nás, deštenských vlastivědných amatérů, mi k tomuto rébusu dal vysvětlení. Šlo o pamětní nápis Josefa, svobodného pána z Gudenusu, majitele panství Červená Lhota, který už v roce 1789 dojednal prodej svého panství novému majiteli Ignáci Stillfriedovi, ale určité pravomoci si podržel i nadále. Nápis na škole, kterou dal Gudenus s největší pravděpodobností nově postavit, zněl takto: „Josef I. Gudenus ze vznešené štědrosti…dává poddaným (tuto) školu“. Latinský text pravděpodobně koncipoval tehdejší deštenský farář Chábek. Ještě o něco starší nápis čteme na sloupu Božích muk v Adamu. Staročeským textem vytesáno: „Leta 1731 usnul v Pánu (zemřel) zde na tomto místě Vavřinec Krbec z Vicemile“. Další strana vypovídá: „Tyto Boží muka postavená jsou od Pavla Krbce souseda z městys Dešniho“. Připomenu letopočty, vytesané na sloupech malé kašny „1652“ a velké kašny „1888“. Ještě se vrátím k textům odlitým na deštenských zvonech, bohužel v řadě případů již nezachovaných. Po velkém ohni v Deštné r. 1846, kdy se roztavily i zvony, byly v roce 1860 pořízeny dva nové zvony, darované patronem kostela Eduardem Jindřichem princem Schőnburg Hartensteinem. Měly také darovací text. Třetí zvon pořídila deštenská obec a závěr plášťového nápisu zní: „…navždy zůstane občanů vlastnictvím.“ Po válečné rekvizici našich zvonů r. 1917, Deštná v roce 1925 zakoupila nový zvon „Maria“, podle nápisu patřil
římskokatolickým osadníkům. Zato další zvon z roku 1933 jménem „Václav“, patřil celé deštenské obci. Následující válečná loupež našich zvonů přišla v roce 1942. Až v roce 1948 byly pořízeny dva nově odlité zvony nesoucí jména Panny Marie a Václava. První nese nápis „Pokoj lidem dobré vůle“, druhý „Chvalte Hospodina všichni národové“. Na protějších stranách zvonů jsou shodné nápisy: „Pořízen L.P. 1948 farníky osady deštenské. Ulit v Suchém Vrbném u Č. Budějovic“. Zatím poslední novodobý nápis nese kamenný kříž vedle kostela: Obnoveno na paměť znovu nabyté svobody L.P. 1990 F.K. SE SLUNEČNÍMI PAPRSKY PŘIJDE I OŽIVENÍ EKONOMIKY Měsíce optimistických předpovědí a očekávání jsou pryč, začíná nanovo mediální masáž o pesimistických scénářích dalšího ekonomického vývoje v ČR. Není třeba propadat panice, zahoďte pomyslná lasa zpět do skříní a těšte se z každého dne, který nám je dopřán a věřte, že dno krize už je za námi! Pohádka? Kdepak, finanční krize v pojetí krize finančních trhů, která mohla způsobit absolutní kolaps světové ekonomiky, je zažehnána. Banky a další finanční instituce z velké části již očistily svá špatná aktiva, sice za vynucené pomoci států, kterým na ten úkor vzrostl dluh jejich veřejných financí, nicméně důležité je, že finančním trhům byla naordinována antibiotika a v tuto chvíli probíhá už pouze jejich rekonvalescence, s jejímž koncem bude opět prostor pro celosvětový hospodářský růst. Další pozitivní zprávou jsou výsledky ekonomiky USA v posledním kvartálu roku 2009, kdy HDP meziročně vzrostl o skvělých 5,7%. Proč se radovat, když za stejný kvartál v meziročním srovnání český HDP zaznamenal pokles o 4,2%? Protože ČR je malou otevřenou ekonomikou závislou na exportu zejména do zemí EU (77,1% veškerého exportu) a z toho pak především na Německu, kam proudí 29,9% veškerého našeho vývozu. A jelikož Německo je také závislé na exportu a to hlavně na exportu do USA, zjistili zde ekonomové souvislost ve vývoji ekonomik zmíněných zemí. Ekonomika Německa reaguje na ekonomický vývoj v USA s kvartálním zpožděním a česká pak se zpožděním dvou kvartálů. Podle této teorie, jež je empiricky ověřená, by tedy naše ekonomika měla zaznamenat mezikvartální nárůst HDP už ve druhém čtvrtletí tohoto roku. Vyjde-li prognóza na základě výše popsaného modelu, pak nastane ve druhém čtvrtletí růst české ekonomiky, který s sebou přinese snížení nezaměstnanosti, znovu nalezený optimismus na straně poptávky (domácnosti, firmy, stát), byť stále s určitou mírou opatrnosti. Čili mnohými už tolik očekávané jaro nepřinese jen záři slunečních paprsků, nýbrž snad i oživení naší ekonomiky. Jan Zedník, student Ekonomické fakulty JČU v ČB
EVA KADLECOVÁ Modrý ptáček štěstí Kdysi jsem četla hezkou povídku o modrém ptáčku, který přináší člověku štěstí. Příběh byl o japonské dívce, ke které štěstí dlouho nepřicházelo. Byla velmi smutná, že ptáčka štěstí dosud nepotkala. Až jednoho dne objevila na trhu růžové kimono, které zdobili modří ptáčci s dlouhými ocásky a korálkovýma očima. Když dívka získala toto kimono s ptáčky, velmi se zaradovala. Brzy pak potkala svého vyvoleného a byla velmi šťastná. Každý člověk prý jednou svého modrého ptáčka určitě potká. Vzpomněla jsem si na tuto povídku, když jsem v prvních únorových dnech vyšla na zahradu, kde ještě bylo plno sněhu a takovýchto ptáčků s modrými pírky zde sedělo na stromě hned několik. Jistě z radosti, že už velké mrazy polevily, ptáčkové začali radostně zpívat. Nejdříve nesměle začal jeden a pak se přidali další. Byli to jistě samí samečci, protože jen oni prý zpívají a samičky poslouchají. Nehnutě jsem tento výjev sledovala, když se ptáčci náhle přesunuli ke kostelíčku sv. Jana Křtitele v Lázních, kde pokračovali ve zpěvu. Celé hejno pak přelétalo ve svatojánské stromové aleji, až zmizeli v dálce. Druhý den jsem se hned ráno vyšla podívat ven, zda tato ptačí kapela je někde v dohledu, ale už jsem modré ptáčky neviděla. Zůstala mi jen velmi zvláštní, ale hřejivá vzpomínka a pocit jakéhosi štěstí, že jsem mohla takovouto zvláštnost vidět a slyšet. V ten den se mi hned zdálo, že jaro už také přichází k nám a překvapí nás brzy svými krásami, tedy i ptačím zpěvem.
KONCERT V KOSTELÍČKU sv. JANA KŘTITELE Krátký velikonoční koncert v kostelíčku sv. Jana Křtitele ve Svatojánských lázních v Deštné se bude konat v pondělí, dne 5.4.2010 v 16 hod. Program bude zajímavý a možná zde potkáte i nějakého modrého ptáčka štěstí.
KŘÍŽOVKA (NEJEN) PRO DĚTI 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
1.
5.
2.
3.
6.
4.
7.
8.
…………bývá někdy uváděn jako socialistický svátek. Vůbec se však nejedná o nějaký svátek uměle vyrobený minulým režimem, ale o mezinárodně uznávaný den stanovený k výročí stávky newyorských švadlen v roce 1909. Od roku 1911, kdy byl poprvé slaven v Německu, Rakousko-Uhersku, Švýcarsku, Dánsku a USA, usiloval o volební právo žen, od roku 1975 pak je připomínán jako den mezinárodní solidarity žen za rovnoprávnost, spravedlnost, mír a rozvoj. ………v MŠ Deštná před 40 lety: Děti si již dlouho před tímto svátkem barvily květináčky a připravovaly program. Když nastal tento den, tak došly na louku, kde si vyrýply sedmikrásky, které zasadily do připravených květináčků. V MŠ si maminky usadily ke stolům, předvedly krátký program a poté jim ještě donesly občerstvení připravené paní kuchařkou. Nakonec maminkám předaly kytičky. Takto se pěkně o své maminky postaraly. Severoatlantická aliance - ……………(doslova Organizace Severoatlantické smlouvy) je euroatlantická mezinárodní vojenská organizace. Organizace byla založena 4. dubna 1949 podpisem tzv. Washingtonské smlouvy, která zakotvila vznik bezpečnostní organizace západních demokracií jako odpověď na poválečnou situaci v Evropě. V roce 1966 byly řídící orgány v souvislosti s vystoupením Francie z vojenských struktur Aliance přemístěny z Paříže do Bruselu.
RECEPTY DALŠÍ BABSKÉ RECEPTY RYCHLÉ POMOCI Nejlepším lékem proti nachlazení a následnému kašli je cibule. Cibulový sirup: Nakrájíme 3 cibule na kolečka, postupně je vrstvíme do nádoby a prosypáváme cukrem (nejlépe třtinovým). Nakonec přikryjeme a necháme odstát. Za několik hodin pustí cibule šťávu, kterou slijeme do skleničky. Sirup podáváme při kašli několikrát denně po lžičkách. Cibulový čaj: Do 200 ml vroucí vody dáme na 5 minut vařit 2 nadrobno nakrájené cibule. Necháme 10 minut vyluhovat, scedíme a osladíme medem. Pijeme několikrát denně.
V DOBĚ ZABIJAČEK Zabijačkový guláš: 500 g krkovice 400 g laloku 1 ledvinka kousek jater
½ sleziny ½ jazyka ½ srdce 4 větší cibule
150 g sádla 1 lžíce hladké mouky pepř, sůl, kmín, sladká paprika vývar
Na sádle usmažíme cibuli, přidáme papriku, nakrájené maso a droby. Za stálého míchání dusíme až do vydušení šťávy, přidáme, sůl, kmín, pepř a podlijeme vývarem. Dusíme pod pokličkou a když je vše měkké, necháme šťávu vysmahnout téměř na tuk, zaprášíme moukou, podlijeme trochu vývarem a povaříme. Podáváme s chlebem.
Kuřecí roláda: Formu (na srnčí hřbet, nebo jakoukoliv jinou) vyložíme pečícím papírem, poklademe anglickou slaninou a na ní rozložíme 3 – 4 naplocho rozříznuté (nebo naklepané) kuřecí řízky. Okořeníme dle chuti a dáme směs asi 200 g strouhaného sýra, 2 - 3 vejce, hrst mraženého hrášku, proužky červené papriky, uzeninu dle fantazie. Tato směs se přikryje masem a slaninou, která je okolo formy a peče se asi ¾ hod. Nechá se ve formě vychladnout.
SLOUPEK DEŠTENSKÉ KNIHOVNY K A R E L Č A P E K byl víceméně prvním českým spisovatelem, který uspěl v zahraničí. V době hrozící nacistické okupace byl jedním z hlavních iniciátorů odporu. Využíval veškeré své možnosti a kontakty pro vyburcování národa a světa ve snaze o zachování svobody. Při hrozícím nebezpečí odchod do Anglie odmítl, ale okleštění československého území po Mnichovu těžce dopadlo na jeho podlomené zdraví; koncem roku 1938 náhle umírá na následky chřipky a zánětu ledvin. Když jsem se probírala úvahami Karla Čapka v knize Jak se co dělá, zaujalo mě, co si Karel Čapek myslí o našem národě?: -„Jsme národ naříkačů; obyčejně se setkáváme, jen abychom si navzájem pobědovali, že se nám vede mizerně, ačkoli nás vlastně nijak nezajímá, jak se tomu druhému vede; je to už jen taková formalita, tak jako když Angličané mluví o počasí. Upřímně řečeno, ozývá se v tom spíše snaha jevit se malým a ubohým, než skutečná nespokojenost; je v tom taková vnitřní nesvoboda a nedůvěra. Podrželi jsme zvyky malého, ublíženého, reptajícího poddaného, jehož první slovo je nějaká bezmocná stížnost a jemuž beztoho nikdo nevěří. Ostatně ani nečekáme, že nám někdo bude věřit. Tak tedy:Jak se vám vede?“ No tedy, v březnu se nám ještě moc nevede, například člověk zahradnický, jak píše Karel Čapek v knize Zahradníkův rok „je v rozporu - na jedné straně co zahradník činiti má a chce a na druhé straně co skutečně činí, nemoha dělat více. Tedy náruživě a usilovně chce: sejmout chvojí a odkrýt kytky, rýt, mrvit, rigolovat, kopat, přerývat, kypřit, hrabat, rovnat......vyhrabávat prstem klíčky, jásat nad kvetoucími sněženkami, ohmatávat tvrdé pupence, vypěstovat si první mozoly a puchýře a vůbec jarně a po zahradnicku žít. Místo toho klne, že je půda ještě pořád anebo zase zmrzlá, zuří doma jako zajatý lev v kleci, když mu zahrada zapadne sněhem, sedí u kamen s rýmou, je nucen chodit k zubaři, dostane návštěvu tety, pravnuka nebo čertovy babičky a vůbec ztrácí den po dni, stíhán všemožnými nepohodami a ranami osudu, které se mu jako z udělání nahrnou na měsíc březen: neboť vězte, že březen je nejpilnější měsíc na zahradě, která se má připravit na příchod jara“. Pro nás zahradníky mají rovněž důtklivou platnost lidové pranostiky: my ještě věříme, že „svatý Matěj ledy seká, a neučiní-li to, čekáme, že je rozseká sv. Josef, nebeský sekerník“; víme, že „březen za kamna vlezem“ a jiné takové předpovědi, ze kterých je zřejmé, že lidé od pradávna mají špatné zkušenosti s počasím. Nebylo by se co divit, kdyby se říkalo, že „na prvního máje sníh na střeše taje“ nebo že „na svatého Nepomuka umrzne ti nos i ruka“ nebo že „o svatém Petru a Pavlu zabalme se do svých shawlů“, že „na Cyrila a Metoda zmrzá v studni voda“, a že „na svatého Václava jedna zima přestává a druhá už nastává“; zkrátka lidové pranostiky věští nám většinou věci neblahé a pochmurné. Žádná horlivost ani velikášství, žádné novátorství, všetečnost ani rouhání nepomůže; puk se rozevře a klíček vzejde, až se naplní jeho čas a zákon. Tady si s pokorou uvědomuješ bezmoc člověka: „pochopíš, že trpělivost je matka moudrosti - ostatně se nic jiného nedá dělat“.
