III.
ODŮVODNĚNÍ k návrhu vyhlášky č. …/2016 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě
2016
III. ODŮVODNĚNÍ I.
OBECNÁ ČÁST
A Vysvětlení nezbytnosti právní úpravy a odůvodnění jejích hlavních principů Návrh vyhlášky o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě, provádí ustanovení zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých právních předpisů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech“), v oblasti použití kalů. Návrh vyhlášky reaguje na novelizační zákon č. 223/2015 Sb., kterým se mění zákon o odpadech a reflektuje změny v ustanovení § 32 a § 33 zákona o odpadech. Specifikuje nové povinnosti pro provozovatele čistírny odpadních vod a zařízení na úpravu kalů, dále stanoví podmínky pro skladování kalů v zařízení ke sběru a skladování odpadů a technické požadavky pro uložení upravených kalů u zemědělce a jejich použití na zemědělské půdě. B Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena Zákonné zmocnění k vydání navrhované vyhlášky je obsaženo v § 33 odst. 4 zákona o odpadech, ve znění pozdějších předpisů. Navrhovaná právní úprava je s uvedeným zákonným zmocněním, jakož i se zákonem o odpadech jako celkem, plně v souladu. C Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie Návrh vyhlášky provádí transpozici směrnice Rady 86/278/EHS o ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství. Navrhovaná právní úprava je tak plně v souladu s předpisy Evropské unie. D Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny Navrhovanou právní úpravou je třeba reflektovat novelu zákona o odpadech, která upřesňuje povinnosti při používání kalů. Cílem návrhu vyhlášky je zavedení jednoznačných požadavků pro provozovatele zařízení na úpravu kalů, pro zařízení ke skladování/uložení kalů a podmínky pro použití kalů, které byly nejednoznačně stanoveny nebo nebyly doposud řešeny žádným právním předpisem. Zamezí se tím rizikům, že budou na zemědělskou půdu aplikovány neupravené kaly nebo kaly, které jsou na základě svých vlastností nevhodné pro využití na zemědělskou půdu. Vzhledem k velkému množství navrhovaných změn považuje předkladatel za vhodnější postup vydání zcela nové vyhlášky o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě, a nikoli novelizaci stávající vyhlášky č. 382/2001 Sb. E Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí Upraveno v Závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace. 1
ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE 1 Důvod předložení a cíle 1.1
Název
Návrh vyhlášky č. …/2016 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě.
1.2
Definice problému
Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů dával již od úplného začátku povinnost zpracovat program použití kalů na zemědělskou půdu (dále jen „program“) pouze původci kalů - tedy provozovateli čistírny odpadních vod (dále jen „provozovatel ČOV“). Za původce odpadů byla od roku 2001 do roku 2010 považována právnická osoba, při jejíž činnosti vznikají odpady, nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejíž podnikatelské činnosti vznikají odpady. Z důvodu transpozice rámcové směrnice o odpadech byla v roce 2010 změněna definice původce odpadů. Nově byla tedy za původce odpadů považována právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, která provádí úpravu odpadů nebo jiné činnosti, jejichž výsledkem je změna povahy nebo složení odpadů. Touto transpozicí však nedošlo k úpravě textu § 33 zákona o odpadech tak, aby povinnost zpracovat program měl pouze provozovatel čistírny odpadních vod. Změna definice původce umožnila, aby program vypracovával kdokoliv, kdo provede byť jen účelovou úpravu kalů. V současné době k tomu většinou navíc nedochází v technologiích zajišťujících takové snížení počtu patogenních mikroorganismů, aby byl kal považován za hygienizovaný a je zřejmé, že se jedná o obcházení zákona o odpadech při využití změny definice původce odpadů. Neupravený kal není možné aplikovat na zemědělské pozemky. Zákon č. 223/2015 Sb., kterým se mění zákon o odpadech, napravil chybu, která vznikla přijetím nové definice původce odpadu s ohledem na skutečnost, že řada čistíren odpadních vod v současné době využívá možnosti předat neupravené kaly do zařízení, které provede jejich úpravu. Oproti původnímu přístupu zákona z roku 2001 je však nezbytné nastavit jednoznačněji a kontrolovatelněji požadavky na úpravu kalů, a také podmínky jejich dočasného uložení a skladování. Konkrétní požadavky na ověření účinnosti technologie úpravy kalů a podmínky skladování/dočasného uložení upravených kalů před jejich použitím musí být upraveny v prováděcím právním předpisu, kterým je v současné době vyhláška č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě. Ta doposud žádné z takových podmínek nestanovovala.
2
Obrázek 1: Schéma činnosti mobilních zařízení (zdroj: ČIŽP)
1.3
Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Podle stávajícího znění zákona o odpadech je původce kalů, pokud mají být kaly z čistíren odpadních vod předány k použití na zemědělské půdě, povinen provést úpravu kalů a stanovit program a v tomto programu doložit splnění podmínek použití kalů stanovených zákonem a prováděcím právním předpisem. Program je povinen předat právnické osobě a fyzické osobě, která užívá půdu a která bude předané kaly na zemědělské půdě používat. Tato osoba má povinnost používat pouze upravené kaly s ohledem na nutriční potřeby rostlin, za podmínek stanovených tímto zákonem a prováděcím právním předpisem a v souladu s programem stanoveným původcem kalů tak, aby použitím kalů nebyla zhoršena kvalita půdy a kvalita povrchových a podzemních vod. Jak již bylo uvedeno výše, původcem kalů není od roku 2010 pouze provozovatel čistírny odpadních vod, ale také každá osoba, která provede úpravu kalů. Od nabytí účinnosti části novely zákona o odpadech upravující používání kalů dne 1. března 2016 bude možné předání neupravených kalů k jejich úpravě do povoleného zařízení pro úpravu kalů a také skladování kalů. Povinnosti předávání mezi původcem a zařízeními a také to, kdo zpracovává program, je zákonem o odpadech stanoveno jednoznačně. Pokud provozovatel čistírny odpadních vod neprovádí úpravu kalů sám, je povinen předat kaly přímo nebo prostřednictvím dopravce odpadů provozovateli zařízení na úpravu kalů. Provozovatel čistírny odpadních vod nebo provozovatel zařízení na úpravu kalů, který provedl úpravu kalů, je povinen stanovit program a v tomto programu doložit splnění podmínek použití kalů stanovených tímto zákonem a prováděcím právním předpisem. Osoba, která provedla úpravu kalů, je povinna předat upravené kaly osobě podle odstavce 1 uvedené v programu nebo provozovateli zařízení ke sběru a skladování kalů provozovaném na základě souhlasu podle § 14 odst. 1 zákona o odpadech, a to přímo nebo prostřednictvím dopravce odpadů. Provozovatel zařízení ke sběru a skladování kalů je povinen předat upravené kaly osobě podle odstavce 1 uvedené v programu, a to přímo nebo prostřednictvím dopravce odpadů. Upravené kaly nesmí být míšeny s jinými upravenými kaly ani s jinými odpady. Zákon o odpadech dále nově zmocňuje ministerstvo k tomu, aby prováděcím 3
předpisem stanovilo technické požadavky na úpravu kalů a požadavky na ověření účinnosti technologie úpravy kalů a podmínky skladování upravených kalů a dočasného uložení upravených kalů před jejich použitím.
Identifikace dotčených subjektů
1.4 a) b) c) d) e) f) g)
zemědělec (právnická nebo fyzická osoba, která užívá půdu), čistírna odpadních vod (ČOV), provozovatel zařízení ke sběru, úpravě a skladování kalů (provozovatel zařízení), krajský úřad (KÚ), Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), obec.
Identifikace dotčených subjektů vychází z praxe a zkušeností pracovníků odboru odpadů Ministerstva životního prostředí. Případná změna legislativy bude mít na výše uvedené subjekty přímý dopad.
1.5
Popis cílového stavu
Vyhláška, která nahradí stávající vyhlášku č. 382/2001 Sb., musí reflektovat změny v ustanovení § 32 a § 33 zákona o odpadech. Cílem je stanovení jednoznačných požadavků pro provozovatele zařízení na úpravu kalů tak, aby bylo prokazatelné, že technologie úpravy je schopna účinně kaly hygienizovat na požadované snížení počtu patogenních mikroorganismů, neboť doposud nebyly takové podmínky stanoveny žádným právním předpisem. Zamezí se tím rizikům, že budou na zemědělskou půdu aplikovány neupravené kaly. Provozovatel zařízení na úpravu kalů bude tedy povinen ověřovat technologii na úpravu kalů, a to na základě odebrání vzorků na vstupu do technologie a na výstupu z technologie a následného porovnání kontaminace, která nesmí překročit stanovený počet kolonií tvořících jednotku (KTJ). Zároveň musí být parametry pro výstup v souladu se stanovenými limitními hodnotami indikátorových mikroorganismů uvedenými v příloze č. 4 návrhu vyhlášky pro kal kategorie I. S ohledem na nutnost modernizace stávajících hygienizačních zařízení na ČOV či v jiných technologiích, a s ohledem na výstavbu nových zařízení, bylo nutné pro tuto povinnost stanovit přechodné období. Provozovatelé ČOV a zařízení na úpravu kalů, které byly uvedeny do provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto návrhu vyhlášky, provedou ověření účinnosti technologie úpravy kalů podle § 9 návrhu vyhlášky do 31. 12. 2018. Na základě této povinnosti dojde současně také ke zpřísnění mikrobiologických kritérií pro použití upravených kalů na zemědělskou půdu, kdy od 1. ledna 2019 bude možné aplikovat na zemědělské půdy pouze kal kategorie I. Do té doby je možné na základě mikrobiologických kritérií stanovených v příloze č. 4 návrhu vyhlášky používat dva druhy kalu, a to kal kategorie I a kal kategorie II. Výjimkou jsou kaly z ČOV zpracovávající biologicky rozložitelné odpady spadající do působnosti nařízení (ES) č. 1069/2009, o vedlejších produktech živočišného původu, tyto musí splnit požadavky kategorie I ode dne účinnosti novely vyhlášky č. 382/2001 Sb. i v případě, že jsou využívány pro použití jako kategorie II. Nová vyhláška o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě tedy do 31. 12. 2018 umožní oba dva způsoby, za kterých je možné aplikovat kaly na zemědělské půdy. První způsob použití kalů je možný pouze za předpokladu splnění mikrobiologických ukazatelů kategorie I. Tzn., že aplikovat kaly na pozemky s potravinářskými či krmnými 4
plodinami lze pouze za dodržení stanovených ukazatelů uvedených v této kategorii. V případě, že nedojde k dodržení mikrobiologických kritérií kategorie I. přílohy č. 4 návrhu vyhlášky pro půdy využívané v zemědělství, je možné využít dalšího způsobu aplikace kalů definovaného v kategorii II. přílohy č. 4, která je z důvodu jednoznačného výkladu ze strany kontrolních orgánů a podnikatelských subjektů upravena. Od 1. ledna 2019 bude možné aplikovat pouze kaly odpovídající vlastnostem kalů kategorie I. Vzhledem k tomu, že novela zákona o odpadech zavádí v § 32 písm. b) novou definici upraveného kalu: „kal, který byl podroben biologické, chemické nebo tepelné úpravě, dlouhodobému skladování nebo jakémukoliv jinému vhodnému procesu tak, že se významně sníží obsah patogenních organismů v kalech, a tím zdravotní riziko spojené s jeho aplikací na základě ověření účinnosti technologie úpravy kalů v souladu s požadavky stanovenými prováděcím právním předpisem,“ a pro oblast ověření účinnosti technologie úpravy kalů stanovuje přechodné období 3 let, je nutné naplnit legislativní povinnost ověřování stávajících či nových technologií úpravy kalů do doby než bude účinné přechodné ustanovení. Proto bylo v návrhu vyhlášky stanoveno, že technologie čistíren odpadních vod a zařízení na úpravu kalů, které byly uvedeny do provozu přede dnem nabytí účinnosti návrhu vyhlášky, a které produkují upravené kaly a splňují limitní hodnoty indikátorových mikroorganismů uvedených v příloze č. 4 a příloze č. 5 pro kaly kategorie I a II. se do 31. 12. 2018 považují za ověřené. Pro ČOV a zařízení na úpravu kalů, které v posledních 24 měsících přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky produkovaly pouze upravené kaly kategorie I bude stanoveno, že se považují ke dni nabytí účinnosti této vyhlášky za ověřené a není nutné pro ně vyžadovat ověření účinnosti technologie kalů ani k 1. 1. 2019. S ohledem na produkci kalu odpovídající vlastnostem kalu kategorie I. lze předpokládat, že tato zařízení disponují funkční hygienizační jednotkou. Ostatní technologie úpravy provedou ověření účinnosti technologie úpravy kalů do 31. 12. 2018. Vzhledem ke kontinuální produkci kalů po celý rok a jejich aplikaci na zemědělskou půdu v jarním a podzimním období, bylo nutné vyřešit také způsob a) uložení kalů u zemědělce a b) způsob skladování kalů. Vzhledem k tomu, že kal je stále odpadem, mělo by být s nimi dále nakládáno v zařízení k nakládání s odpady a v případě jejich skladování by se z hlediska zákona o odpadech mělo jednat o zařízení povolená dle § 14 odst. 1 zákona o odpadech. Byla však stanovena výjimka pro tzv. uložení kalů na zemědělské půdě bez souhlasu vydaného dle § 14 odst. 1 zákona o odpadech za předpokladu, že bude toto probíhat za předem stanovených podmínek a po maximální dobu 30 dnů. Za předpokladu, že bude kal u zemědělce uložen po maximální dobu 30 dnů a v rámci použití kalu bude do 48 hodin od jeho rozmístění na pozemku zapraven do zemědělské půdy, není nutné na dobu 30 dní žádat o souhlas k provozování zařízení a s jeho provozním řádem. Na základě této stanovené doby lze očekávat, že nedojde k přemnožení mikrobiologických kritérií v kalu a u kalu nemusí být ověřovány mikrobiologické ukazatele dle § 8 odst. 1 písm. g) návrhu vyhlášky. Výjimka z ověřování mikrobiologických ukazatelů dle § 8 odst. 1 písm. g) návrhu vyhlášky se vztahuje také na skladování kalů po dobu 30 dnů. Technické podmínky pro uložení upravených kalů na zemědělské půdě (mimo skladování v zařízení ke sběru a skladování kalů) vycházejí z charakteru a vlastností kalu, který je zároveň odpadem dle zákona o odpadech a zároveň závadnou látkou ve smyslu zákona č. 254/2001 Sb., o vodách. Při uložení kalů na zemědělské půdě není vyžadována zpevněná plocha, ale musí dojít k takovému zabezpečení, aby při změně klimatických podmínek nedocházelo k únikům kalů a výluhů z nich. Je tedy nutné uložit na zemědělskou půdu kal 5
o sušině minimálně 18 % a předejít tak případnému rozplavení při nadměrných srážkách (např. překrytím kalů fólií a zároveň zemědělské půdy silážní fólií). Ostatní požadavky, které se při samotném uložení na kaly vztahují, vyplývají přímo ze zákona o vodách, o ovzduší a ze zákona o zemědělském půdním fondu. Zásadní podmínkou však je, aby kaly z jednotlivých ČOV či jednotlivých technologií úpravy, na které byl vypracován program, byly uloženy odděleně tak, aby bylo zřejmé jaký program (včetně rozborů) se na ně vztahuje, a nedocházelo tak k míšení upravených kalů a ovlivňování jejich skutečných vlastností. Návrh vyhlášky také reaguje na nařízení vlády 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, kde je upraveno užití hnojivových látek na základě půdně klimatických podmínek stanoviště včetně limitu dusíku pro stanovenou plodinu. Dále došlo ke sjednocení koncentrací vybraných rizikových prvků v půdě s preventivními hodnotami stanovenými vyhláškou č. 257/2009 Sb., o používání sedimentů na zemědělské půdě ve vazbě na zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. V celém návrhu vyhlášky byla snaha o jednoznačné vymezení povinností, které byly ze strany podnikatelských subjektů a kontrolních orgánů nejasné, zejména se jedná formulační změny ustanovení, které nebyly v praxi vnímány zcela správně.
1.6
Zhodnocení rizika
S ohledem na rozvolnění podmínek toho, kdo může provádět úpravu kalů a zpracovávat program v důsledku změny definic v návaznosti na transpozici rámcové směrnice o odpadech, došlo v České republice ke vzniku nových zpracovatelských zařízení, která mohou v souladu se souhlasem vydaným krajským úřadem provádět úpravu kalů tak, aby tyto kaly mohly být používány na zemědělské půdě. V průběhu posledních let tak v České republice vznikly čistírny odpadních vod, které nemají dostatečnou kapacitu k tomu, aby prováděly úpravu, popřípadě skladování všech kalů, které produkují, a zároveň došlo ke vzniku zařízení, která tuto úpravu mohou provádět. Rozvolněním podmínek pro toho, kdo může provádět úpravu kalů, vedlo tak k řadě případů obcházení zákona o odpadech. Subjekty, které měly provádět úpravu kalů, pouze využily možnosti kaly nově přebírat a vystavovat k nim program, aniž by skutečně kaly zbavily nebezpečných vlastností, případně jiným způsobem zastíraly skutečné nakládání s kaly. Tyto kaly jsou ve většině případů skladovány u zemědělce, který kaly převzal již mimo režim odpadů od oprávněných osob (na základě znění provozních řádů). Často se jedná o volně přístupné deponie, na kterých je uloženo až několik tisíc tun kalů. Volný přístup na tyto deponie, kde jsou kaly skladovány je velmi rizikový i z hlediska potenciální infekčnosti, ke které může dojít při změně mikrobiologie během delšího skladování. Vzhledem ke způsobu častého skladování mimo režim zákona o odpadech není možné požadovat např. zabezpečení odpadů před jejich nežádoucím znehodnocením (např. návozem kalů jiného původu jinými osobami), sekundární kontaminace aj. Příslušná obec, na jejímž katastrálním území jsou skladovány kaly z ČOV původem z čištění odpadních vod jiných obcí, nemá možnost toto skladování žádným způsobem ovlivnit
6
2 Návrh variant řešení 2.1
Varianta 0
Ponecháním současného znění vyhlášky č. 382/2001 Sb. nebude možné aplikovat do praxe novelu zákona o odpadech, která je pro oblast aplikace kalů do ZPF účinná od 1. 3. 2016. Současně s novelou tohoto zákona by měla vejít v účinnost novela vyhlášky č. 382/2001 Sb., aby došlo k naplnění povinností, které nově zákon o odpadech ukládá. S ohledem na novou právní úpravu zákona o odpadech, která omezuje předávání kalů přes řetězec mobilních zařízení ke sběru odpadů a dále omezuje využití účelové úpravy kalů v technologiích, ve kterých nelze ověřit, zdali k úpravě kalů došlo, je nutné na tyto změny reagovat a nastavit konkrétní podmínky. Současné znění vyhlášky č. 382/2001 Sb. totiž neumožňuje ověřit, zdali dochází při technologii úpravy kalů k takové hygienizaci, při které má dojít k významnému snížení počtu patogenních organismů, a tím ke snížení zdravotního rizika spojeného s jeho aplikací. Hodnota, při které by daná technologie byla schopná ověřit, zdali je kal hygienizovaný na požadovanou mez či nikoli nebyla nikdy zákonem ani prováděcím předpisem stanovena. Jsou stanoveny pouze mikrobiologické ukazatele pro kal, které byly nastaveny v roce 2001 a reagovaly na možnosti technologie hygienizace, které byly v té době dostupné. Další oblast, která není v prováděcím právním předpisu žádným způsobem řešena, je problematika skladování kalů. Současná právní úprava neupravuje podmínky, při jejichž splnění by bylo možno uložit kaly na přechodnou dobu u zemědělce bez povolení k nakládání s odpady a neupravuje ani konkrétní podmínky pro skladování kalů ve smyslu § 14 odst. 1 zákona o odpadech. V tomto případě jsou uvedeny pouze požadavky na skladování odpadů v § 8 vyhlášky č. 383/2001 Sb. Pro nakládání s kaly z ČOV je nutné nastavit konkrétní podmínky, protože se jedná o vybraný druh odpadu. Za předpokladu, že nebudou nastaveny podmínky uložení kalů u zemědělce/skladování kalů může to v praxi způsobovat problémy (např. rozplavení kalů) a umožňovat podnikatelským subjektům obcházení vyhlášky. Současné znění prováděcího právního předpisu také nereaguje na ostatní právní předpisy např. z oblasti zemědělství (zákon o zemědělském půdním fondu, nařízení vlády o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, vyhlášku o používání sedimentů na zemědělské půdě), a proto je nutné zohlednit také požadavky těchto právních předpisů, které byly od doby platnosti stávající vyhlášky novelizovány. Ponecháním současného stavu a za předem nevyjasněných a zvolněných podmínek bude dále docházet k obcházení zákona o odpadech. S ohledem na ztíženou kvantifikaci, kvalifikaci a manipulaci s kaly před aplikací, které následně skončí na zemědělské půdě, může být ohroženo zdraví lidí a životní prostředí.
2.2
Varianta 1
Novela zákona o odpadech vymezuje řetězec, ve kterém mohou být kaly předávány až po jejich konečné použití na zemědělské půdě. Stanovuje konkrétní technické požadavky na technologii úpravy a požadavky na uložení upravených kalů u zemědělce či skladování upravených kalů u oprávněné osoby, čímž by měly být zajištěny dostatečné podmínky pro ochranu zdraví a životního prostředí. Nakládání s kalem představuje vždy stejné fáze (vznik kalu, úprava, vypracování programu, popřípadě uložení/skladování, popřípadě opětovné provedení mikrobiologických rozborů po delším skladování, zapravení do půdy a doprava mezi jednotlivými fázemi). Níže je uvedeno, jaké situace mohou na základě novely zákona o odpadech nastat: 7
1. ČOV (vznik kalu, úprava kalu a shromažďování kalu, vypracování programu, doprava) zemědělec (zapravení do 48 hodin do půdy), 2. ČOV (vznik kalu, úprava kalu vypracování programu, doprava) provozovatel zařízení ke sběru a skladování kalu s povinností mít souhlas dle § 14 odst. 1 zákona o odpadech, doprava) zemědělec (zapravení do 48 hodin do půdy), 3. ČOV (vznik kalu, doprava) provozovatel zařízení na úpravu a skladování kalu s povinností mít souhlas dle § 14 odst. 1 zákona o odpadech, vypracování programu, doprava, (upravené kaly, pro které je vypracován program není možné míchat s jinými upravenými kaly, pro které je vypracován jiný program) zemědělec (zapravení do 48 hodin do půdy), 4. ČOV (vznik kalu, doprava) provozovatel zařízení na úpravu kalu, vypracování programu, doprava) provozovatel zařízení ke sběru a skladování kalu s povinností mít souhlas dle § 14 odst. 1 zákona o odpadech, doprava (upravené kaly, pro které je vypracován program není možné míchat s jinými upravenými kaly, pro které je vypracován jiný program) zemědělec (zapravení do 48 hodin do půdy). Každá z jednotlivých situací nakládání s upravenými kaly bude v této vyhlášce ošetřena a budou nastaveny různé podmínky, které je nutné dodržet. Tato varianta nastavuje zcela nové podmínky pro uložení upravených kalů u zemědělce po dobu 30 dnů, které je součástí použití kalů a z pohledu zákona o odpadech není na toto přechodné uložení upravených kalů vyžadován souhlas k provozování zařízení dle § 14 odst. 1 zákona o odpadech. Toto však platí pouze v případech, kdy zemědělec použije upravené kaly do 30 dnů od jejich převzetí. Výjimka z povinnosti získat povolení je tedy pro zemědělce oproti současnému stavu velkým zjednodušením. Použitím kalů se pro potřeby vyhlášky rozumí zapracování kalu do půdy. V rámci těchto 30 dní musí zemědělec rozmístit kaly na pozemek dle stanovených podmínek a zapravit. Maximální doba od rozmístění kalů na pozemek do jeho zapravení je nejvýše 48 hodin. Podmínky na uložení upravených kalů uvedené v § 3 návrhu vyhlášky platí pouze pro zemědělce. Pro provozovatele ČOV tyto podmínky stanoveny nejsou, protože v tomto případě ČOV nakládá pouze s kalem ze své produkce a nepředpokládá se zatížení životního prostředí a ohrožení zdraví lidí způsobeného uložením kalů v rámci ČOV. Oprávněné osoby provozující zařízení k úpravě odpadů, jehož součástí je skladování kalů, nebo zařízení ke sběru a skladování kalů se řídí podmínkami pro skladování kalů uvedenými v § 8 návrhu vyhlášky. Podstatnou podmínkou pro uložení upravených kalů je obsah sušiny upraveného kalu před použitím minimálně 18 % a požadavek na zabezpečenou plochu, čímž dojde k zajištění proti úniku kalů a výluhů z nich do půdy nebo jejich smísení se srážkovými vodami. V tomto případě se tedy nemusí jednat o povinnost vybudovat zpevněnou plochu. Je dostačující zastřešení nebo zaplachtování upravených kalů, které jsou na ploše uloženy a použití fólie v místech, kde dochází k použití kalů na zemědělskou půdu, aby nebyly upravené kaly uloženy volně na zemědělské půdě. Náklady na silážní plachty a folie se pohybují od 300 Kč za 5 x 6 m až po cca 10 000 Kč za silážní plachtu rozměrů 18x50 m. Celkové náklady na zaplachtování pak závisí na množství kalů. V případě splnění podmínek vyhlášky č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich 8
škodlivých následků je pro závadnou látku ve větším rozsahu povinnost zpracovat havarijní plán. K žádosti o schválení havarijního plánu bude pro potřeby vodoprávních orgánů přikládán program. Podstatnou podmínkou je také oddělené uložení upravených kalů podle programů a označení dle jejich původu. Tímto způsobem se zamezí situacím, kdy dochází k míšení upravených kalů navzájem a může dojít k ovlivnění jejich fyzikálních a chemických vlastností. Kaly mohou být smíchány pouze v zařízení k úpravě odpadů dle § 14 odst. 1 zákona o odpadech s tím, že pro upravené kaly musí být vždy následně zpracován program. Oproti dosavadní právní úpravě bude nově řešeno, kdo provádí monitoring kalů. Nastaveny jsou základní požadavky na to, kdo může odběr vzorků upravených kalů provádět. Kromě odborně způsobilých osob bude moci konkrétní odběr vzorků provádět osoba, kterou odborně způsobilá osoba před prováděním odběru proškolila. Bude rozšířen obsah programu o informace vztahující se k množství kalů, na které se program vztahuje, technologii úprav kalů a popis způsobu skladování kalů. Program by měl obsahovat všechny náležitosti související s použitím kalů tak, aby bylo zohledněno veškeré nakládání s kaly. Při této variantě budou stanoveny podmínky pro skladování kalů v zařízeních povolených dle § 14 odst. 1 zákona o odpadech. Od požadavků pro uložení kalů uvedených v § 3 návrhu vyhlášky se liší zejména v povinnosti získat povolení a v podmínkách pro skladování, které jsou pro tento způsob krátkodobého soustřeďování stanoveny přísněji. Dále dojde k úpravě mikrobiologických kritérií pro použití upravených kalů na zemědělskou půdu, které jsou zároveň navrženy jako parametry pro výstup z technologie úpravy. Tyto limity vychází z nařízení (ES) č. 1069/2009 o vedlejších produktech živočišného původu a vypovídají o skutečných vlastnostech upraveného kalu. Od 1. ledna 2019 bude tedy možné aplikovat na zemědělské půdy pouze kal kategorie I.
9
3 Vyhodnocení nákladů a přínosů 3.1
Identifikace nákladů a přínosů a) Varianta 0
Zachováním současného stavu vyhlášky č. 382/2001 Sb. nebude možné dodržet požadavky novely zákona o odpadech. Za současné situace bude docházet ze strany podnikatelských subjektů k obcházení vyhlášky a kontrolní orgány budou mít ztížené podmínky pro řešení případů nelegálního nakládání s odpady. V praxi dochází často k situacím, kdy jsou kaly v množství tisíců tun neřízeně skladovány u zemědělce, kde dochází vlivem počasí k jejich rozplavení. Během skladování nebo následných změn počasí dochází k míšení kalů navzájem, což je z hlediska prokázání skutečných vlastností dle programu problematické a za předpokladu, že byla provedena jejich úprava (což je jedna z podmínek pro využití kalů do zemědělské půdy) lze konstatovat, že může dojít tímto způsobem k přemnožení mikrobiálního znečištění. Dále je ke konkrétnímu kalu, který má původce povinnost hygienizovat, nutné vypracovat program, který by měl zohlednit skutečné vlastnosti kalu, a to jak z pohledu rizikových látek, tak z pohledu mikrobiologických ukazatelů. Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty Varianta 0 představuje zvýšené náklady na státní rozpočet z důvodu často prováděných kontrol na základě podnětů na podezření případů nelegální činnosti při nakládání s kaly z ČOV a navazujících správních řízení ze strany kontrolních orgánů. Současný stav ztěžuje kontrolní činnost ČIŽP a ÚKZÚZ, které nemohou řádně plnit své úkoly spojené s kontrolní činností danou zákonem o odpadech a zákonem o hnojivech. Dopady na podnikatelské subjekty Ve Variantě 0 není aplikován zjednodušený režim pro uložení kalů u zemědělce po dobu 30 dnů, který sníží administrativní zátěž. Varianta 0 počítá pouze s případy, kdy mají zemědělci povinnost žádat o souhlas k provozování zařízení ke sběru a skladování odpadů dle § 14 odst. 1 zákona o odpadech za předpokladu, že dochází v rámci jejich zemědělské činnosti ke skladování kalů. Stejná povinnost je uplatňována také v případě, že dochází ke skladování kalů mimo zemědělský podnik. Za předpokladu, že je sklad součástí zařízení k úpravě odpadů, je souhlas ke skladování kalů vydán v rámci souhlasu zařízení k úpravě odpadů. V současné době je řada zemědělských subjektů toho názoru, že povolení ke skladování kalů není nutné. Dochází k tomu především díky nesprávnému výkladu ustanovení zákona o odpadech a vyhlášky, na jehož základě není subjektům zcela jasné, zdali tuto povinnost mají či nikoli. Kontrolní orgány mají díky dvojímu výkladu a nejednoznačnosti při výkladu právních předpisů obtížnou roli při kontrolní činnosti a požadování předmětného povolení po zemědělských podnikatelích. Z tohoto důvodu je zcela nezbytné vyhlášku sjednotit, aby nedocházelo k takovým situacím. S ohledem na výše uvedené by zemědělští podnikatelé měli skladovat kaly na základě souhlasu ke skladování kalů ve smyslu § 14 odst. 1 zákona o odpadech. Náklady jsou vyčíslené ve Variantě 1.
10
Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje) Nemá dopady na územně samosprávné celky. Pouze v případě podnětů na nelegální činnost při nakládání s kaly dochází ke zvýšení nákladů z důvodu často prováděných kontrol a navazujících správních řízení. Dopady na životní prostředí Ponecháním současného stavu a za předem nevyjasněných a zvolněných podmínek bude dále docházet k obcházení zákona o odpadech a jeho prováděcího právního předpisu. S ohledem na ztíženou kvantifikaci, kvalifikaci a manipulaci s kaly před aplikací, které následně skončí na zemědělské půdě, může být ohroženo zdraví lidí a životní prostředí. Tento dopad není možné kvantifikovat, může však být mírný, ale také velmi vysoký, záleží na závadnosti kalu a místě jeho uložení, které není možné odhadnout. b) Varianta 1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty Varianta 1 nepředstavuje zvýšené náklady na státní rozpočet. Vzhledem ke snaze jednoznačného nastavení požadavků pro použití kalů na zemědělské půdě a zlepšení kontrolovatelnosti kalů se předpokládá snížení podnětů na podezření případů z nelegální činnosti při nakládání s kaly z ČOV a navazujících správních řízení ze strany kontrolních orgánů. Může dojít k navýšení nákladů stavebních úřadů při žádání zemědělců o překolaudování silážních žlabů. Práce úředníka od zahájení správního řízení do vydání rozhodnutí zahrnuje cca 5 pracovních dnů. Při hodinových nákladech 10 - 11. platové třídy (podle Metodiky stanovení plánovaných nákladů na výkon státní správy Ministerstva vnitra) činí náklady na jednu žádost cca 12 400 Kč —13 600 Kč. Účastníci řízení jsou obesíláni do vlastních rukou na doručenku při oznámení zahájení řízení a při odesílání rozhodnutí. Každý dopis stojí stavební úřad cca 57,- Kč. Většinu rozhodnutí však odesílá stavební úřad datovou schránkou. Dopady na podnikatelské subjekty Ve Variantě 1 je aplikován zjednodušený režim pro uložení kalů u zemědělce po dobu 30 dnů, který sníží administrativní zátěž zemědělců, která by nastala v případě vyřizování souhlasu k provozu zařízení na skladování kalů dle § 14 odst. 1 zákona o odpadech. Uložením kalů u zemědělce nedochází k zásadnímu navýšení finančních prostředků. Lze využít plochy zemědělské půdy nebo současné silážní žlaby, které by měly být pro přechodné uložení kalů před použitím překolaudovány. Náklady na překolaudování spočívají v komunikaci se stavebním úřadem. Pokud obdrží stavební úřad veškeré požadované náležitosti jako je projektová dokumentace a podklady pro vydání rozhodnutí, je časová náročnost stavebního úřadu cca 30 minut. Zároveň subjekt zaplatí správní poplatek, který může v případě překolaudování silážního žlabu na místo k uložení kalů dosahovat výše cca 3 500,- Kč. Žádost může subjekt také zaslat poštou (náklady činí cca 70 Kč). Podmínky pro uložení kalů jsou popsány v § 3 návrhu vyhlášky. Největším nákladem může být v tomto případě požadavek na takové uložení kalů, při kterém nedojde ke vniku srážkových vod do uložených kalů a dále nedojde k úniku kalů a výluhů z nich do půdy nebo k jejich smísení se srážkovými vodami. V tomto případě se ale nemusí jednat o povinnost 11
vybudovat vodohospodářsky zabezpečenou plochu jako v případě skladování kalů uvedených v § 8 návrhu vyhlášky. Dostačující je zastřešení nebo oplachtování upravených kalů tak, aby bylo zajištěno, že nedochází ke vniku srážkových vod. Dále je nutné zajistit překrytí zemědělské půdy např. silážní fólií z důvodu zamezení úniku kalů a výluhů z nich do půdy. Samozřejmě je možné vybudovat zpevněnou plochu s jímkou pro situace, kdy nebude docházet k zastřešení nebo zakrytí. V tomto případě jsou náklady vyšší, nicméně předkládaná vyhláška takový postup nepožaduje. Varianta 1 počítá také s případy, kdy budou zemědělci žádat o souhlas k provozování zařízení ke sběru a skladování odpadů dle § 14 odst. 1 zákona o odpadech za předpokladu, že v rámci jejich zemědělské činnosti dochází k uložení kalů po dobu více jak 30 dní. Tento způsob nakládání s kaly včetně požadavků je řešen v § 8 návrhu vyhlášky a týká se všech subjektů, i těch, kteří chtějí skladovat kaly mimo zemědělskou půdu. Za předpokladu, že je sklad součástí zařízení k úpravě odpadů, souhlas ke skladování kalů je vydán v rámci souhlasu zařízení k úpravě odpadů. V opačném případě je nutné vydat souhlas ke skladování kalů. V současné době dochází k nesprávnému výkladu ustanovení zákona o odpadech a vyhlášky, na jehož základě není subjektům zcela jasné, zda mají povinnost při skladování kalů žádat o souhlas k provozu zařízení na krajském úřadě. Při zhodnocení finančních nákladů budeme tedy uvažovat s celkovým počtem 69 podnikatelů aplikujících kaly. Pokud takový přístup zvolily všechny zemědělské subjekty aplikující kaly (stav k roku 2014, zdroj: ÚKZÚZ) docházelo by k nákladům ve výši cca 579 600 Kč. U ostatních oprávněných osob, které mohou dle novely zákona o odpadech přebírat kaly do vlastnictví (zařízení na úpravu kalů, jehož součástí je sklad kalů nebo zařízení ke sběru a skladování) by nedocházelo ke zvýšení nákladů při vybudování skladovacích prostor, protože pokud přebírají kaly, mají povinnost získat souhlas již podle stávající právní úpravy.
12
Tabulka 1: Odhadované náklady zemědělských subjektů
Náklady zemědělských subjektů počet subjektů (ks) mzdové a režijní náklady (Kč/hod.)* časová náročnost na přípravu 1 žádosti (hod./žádost)** časová náročnost spojená s místním šetřením (hod./žádost)** mzdové a režijní náklady na zpracování (Kč/žádost) Odhadované náklady při celkovém počtu subjektů (Kč)
69 200 40 2 8 400 579 600
* vychází z průměrné hodinové mzdy v národním hospodářství za rok 2013 včetně odvodů a režie ** zdroj Hodnocení dopadů regulace k věcnému záměru zákona o výrobcích s ukončenou životností
Jedná se o odhad maximálních nákladů, které by mohly nastat v případě, že by všechny zemědělské subjekty aplikující kaly požádaly o souhlas dle § 14 odst. 1 zákona o odpadech. Zařízení ke skladování kalů č. 19 08 05 pod kódem nakládání R 13 je k datu 21. 9. 2015 povoleno celkem 30. Jedná se pouze o samostatná zařízení ke skladování odpadů. Řada skladů je však povolena jako součástí zařízení ke sběru odpadů. Celkový počet skladů, které jsou součástí zařízení ke sběru odpadů, a je možné v nich přechodně soustřeďovat kaly je tedy mnohem vyšší. K datu 21. 9. 2015 je povoleno celkem 192 stabilních zařízení, jejichž součástí jsou také sklady odpadů. Na základě výše uvedeného lze předpokládat, že dojde k využití stávajících skladovacích prostor a nepředpokládá se jejich navýšení. Je možné také využít skladovací prostory v rámci technologií ČOV. Jiná situace nastává v případě povinnosti zajistit hygienizaci kalů a ověřovat technologii úpravy kalů. V tomto případě lze očekávat zvýšené náklady na rozšíření stávajících ČOV, popřípadě vznik zcela nových technologií na úpravu kalů. Dle zkušeností lze předpokládat, že ČOV nad 30 000 ekvivalentních obyvatel (EO) využívají hygienizaci kalů. Takových ČOV je v ČR cca 90. Je však otázkou, zdali by tyto ČOV byly schopny plnit nové mikrobiologické ukazatele, které se pro ně plánují po uplynutí přechodného období. Z praxe je spíše zřejmé, že dochází k produkci kalů kategorie II, které jsou ale z mikrobiologického hlediska a s ohledem na zdraví lidí pro použití na zemědělskou půdu ne zcela vhodné. Pro vznik těchto zařízení je plánována odložená účinnost až tři roky, a to s ohledem na vysoké náklady na jejich pořízení. Za předpokladu rekonstrukce ČOV popřípadě vzniku nových technologií úpravy kalů, které budou schopny ověřit technologii hygienizaci kalů na požadavky kategorie I se předpokládá investice řádově statisíce Kč. Vše záleží na metodách hygienizace, která je závislá na technologii stabilizace kalů a na velikosti ČOV. S výhodou lze používat metody, kde je hygienizační efekt součástí procesu stabilizace kalů. Pro menší čistírny je možné využít autotermní termofilní stabilizace kalu, resp. dodatečnou úpravu kalu vápnem. Chemickou hygienizaci je vhodné použít jako koncovou část kalového hospodářství, což je výhodné při doplnění stávající technologie v případě, že kal nesplňuje mikrobiologická kritéria kvality kalu. Termické procesy se především z ekonomických důvodů používají na velkých čistírnách. Ceny za hygienizace kalů pak závisí na metodě hygienizace kalů. Na velkých ČOV se cena za hygienizace kalů pohybuje od 124 Kč/t – 1924 Kč/t. Spodní hranice se týká spíše metod vápnění kalů, horní hranice se týká například radiačních metod. 13
Hlavním parametrem pro ceny není jen metoda hygienizace, ale samozřejmě také velikost dané ČOV. Kaly mohou být aplikovány na zemědělskou půdu pouze upravené. Což znamená, že před samotným použitím upravených kalů musí být ověřena mikrobiologická kritéria. Pokud jsou upravené kaly před jejich použitím uloženy (dle § 3) nebo skladovány (dle § 8) po dobu kratší než 1 měsíc, kdy se nepředpokládá pomnožení patogenních mikroorganismů, ověření splnění podmínek mikrobiologických kritérií se již znovu neprovádí. Při delším skladování v případě, že bude zjištěno nesplnění podmínek mikrobiologických kritérií, musí být provedena dodatečná úprava kalů v místě skladování a znovu ověřeno splnění podmínek nebo musí být kal vrácen zpět k jeho úpravě ve smyslu § 32 zákona o odpadech. Finanční náklady na nová mikrobiologická stanovení se budou pohybovat v podobné výši jako za současného znění vyhlášky č. 382/2001 Sb. Dá se předpokládat pouze nepatrné zvýšení asi do 500 Kč za odebrání vzorků v případě Salmonelly spp. Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje) Uvedená varianta představuje navýšení nákladů krajských úřadů pro případy soustřeďování kalů, kdy je vyžadován souhlas k nakládání s odpady a pro případy vzniku nových technologií na úpravu kalů. Na základě komunikace s krajskými úřady v minulých letech vyplynulo, že časová náročnost je závislá na typu subjektu a dalších parametrech a pohybuje se v rozmezí 7 – 40 hodin čistého času (přijetí žádosti, zaevidování, vytvoření spisu a soupisu pro spis, prostudování podání, případné přerušení správního řízení - výzva k doplnění, prostudování podání, oznámení o zahájení řízení obci, na jejímž katastrálním území subjekt vykonává svojí činnost, místní šetření a vydání rozhodnutí). V případě, že by musely krajské úřady zpracovat žádosti o souhlas dle § 14 odst. 1 zákona o odpadech např. u všech registrovaných zemědělských subjektů, kteří by chtěli žádat o souhlas ke skladování odpadů (stav k roku 2014: 69 subjektů, zdroj: ÚKZÚZ), tak se náklady budou pohybovat v rozmezí 164 220 — 938 400 Kč. Spíše se však předpokládá využití stávajících zařízení pro účely skladování a zvýšení žádostí o úpravu kalů v rámci ČOV, na které však nebude vyžadován souhlas k nakládání s odpady za předpokladu, že budou hygienizovat pouze kal ze své produkce.
14
Tabulka 2: Odhadované náklady KÚ Náklady krajských úřadů počet subjektů (ks)
69
platová třída
11
mzdové a režijní náklady (Kč/hod.)*
340
časová náročnost na zpracování 1 žádosti (hod./žádost)** mzdové a režijní náklady na zpracování (Kč/žádost) Odhadované náklady při celkovém počtu subjektů (Kč)
od
do
7
40
2 380
13 600
164 220
938 400
*vychází dle Metodiky MV, stav k 1.11. 2015**zdroj Hodnocení dopadů regulace k věcnému záměru zákona o výrobcích s ukončenou životností
Sociální dopady Udělování souhlasů dle § 14 odst. 1 zákona o odpadech nemá na občana téměř žádný dopad. Předpokládá se zohlednění zařízení k nakládání s odpady do územního plánu, proto by nemělo být narušeno sociální zázemí občana. Dopady na životní prostředí S ohledem na ztíženou kvantifikaci, kvalifikaci a manipulaci s kaly před aplikací, které následně skončí na zemědělské půdě, slouží tato varianta k lepšímu zajištění ochrany zdraví lidí a životního prostředí.
15
3.2
Vyhodnocení nákladů a přínosů variant
Tabulka 3: Porovnání nákladů a přínosů Varianta
Varianta 0
Stručný obsah
Přínosy
Hodnocení
Náklady
Hodnocení
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty ČIŽP - náklady na provádení kontrolní činnosti při řešení častých podnětů z nelegální činnosti Podnikatelské subjekty vyšší administrativní zátěž zemědělců, kteří nemají možnost využít výjimky pro dočasné uložení kalů
současný stav
**
*
Územní samosprávné celky (obce, kraje) ORP - náklady na provádění kontrolní činnosti Životní prostředí riziko ohrožení zdraví lidí a životního prostředí snížení nákladů na provádění kontrol
snížení administrativní zátěže zemědělce
Varianta 1
nové podmínky pro použití kalů na zemědělské půdě
* až *****
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty navýšení nákladů 12 400 - 13 600 ** stavebních úřadů Kč/žádost Podnikatelské subjekty náklady spojené se zabezpečením proti úniku kalů , možnost vyšších nákladů na rekolaudování * stávajících zařízení, *** navýšení spojené s realizací / rekonstrukcí technologie na úpravu kalů , na projektovou dokumentaci navýšení nákladů spojených s 124 Kč/t – 1924 Kč/t hygienizací kalů náklady na správní 3 500 Kč poplatek Územní samosprávné celky (obce, kraje) navýšení nákladů KÚ
164 220 Kč-938 400 Kč
Životní prostředí zamezení rizika ohrožení zdraví lidí a životního prostředí
* až *****
- bez dopadů, * velmi nízké, ** nízké, *** střední, **** vysoké, ***** velmi vysoké
Vyhodnocení nákladů a přínosů vychází z dostupných informací a dat. V některých případech však není možné hodnocení provést kvantitativně, ale musí být provedeno kvalitativně prostřednictvím subjektivního hodnocení dopadů pracovníky ministerstva, kteří vychází ze zkušeností a dlouholeté praxe v odpadovém hospodářství či provedených konzultací.
16
4 Návrh řešení 4.1
Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 1. Varianta 1 2. Varianta 0
Na základě výše uvedených informací je nutné novelizovat vyhlášku č. 382/2001 Sb., která uvede podrobnosti nakládání s kaly z ČOV do souladu s novelou zákona o odpadech a upraví konkrétní podmínky pro použití kalů na ZPF. Bez konkrétních podmínek a změn, které předkládaná vyhláška přináší, může být zemědělská půda a lidské zdraví vystavené rizikům. Za optimální variantu považujeme variantu č. 1, která je z ekologického a ekonomického hlediska nejefektivnější. Na základě tohoto je podstatné zejména stanovit podmínky pro uložení/skladování kalů a ověření účinnosti technologie včetně nových mikrobiologických kritérií. Vyhláška z roku 2001 vycházela z tehdejších technologií úpravy kalů v České republice. Na většině ČOV nebyly zavedeny technologie na hygienizaci kalu a kaly byly upravovány kompostováním, je proto nutné tento předpis novelizovat.
5 Implementace doporučené varianty a vynucování Orgánem odpovědným za implementaci navrhované právní úpravy je MŽP, které je ústředním orgánem státní správy a orgánem vrchního dozoru ve věcech životního prostředí. Dalšími orgány veřejné správy, které dohlížejí nad dodržováním povinností, jsou Česká inspekce životního prostředí, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, krajské úřady a obecní úřady obce s rozšířenou působností.
6 Přezkum účinnosti regulace Přezkum účinnosti regulace provede Ministerstvo životního prostředí v rámci zpětné vazby metodické činnosti a to po účinnosti právě připravovaného nového zákona o odpadech, nejpozději však do tří let ode dne účinnosti navrhované vyhlášky.
7 Konzultace a zdroje dat Data a informace uvedené v RIA vychází z komunikace s osobami s dlouholetou praxí a zkušenostmi v odpadovém hospodářství. Konzultace probíhají ústní či elektronickou formou a případná zaslaná data jsou ukládána na ministerstvu dle interních předpisů. Ing. Kristýna Husáková, odbor odpadů, Ministerstvo životního prostředí Mgr. et Mgr. Štěpán Jakl, odbor odpadů, Ministerstvo životního prostředí Česká inspekce životního prostředí Hana Samková, Stavební úřad, obec Šumná PÍŠKOVÁ, M., TESÁRKOVÁ, D. a kol. Hodnocení dopadů regulace k věcnému záměru zákona o výrobcích s ukončenou životností. Praha: Ministerstvo životního prostředí, 2015. 143 s. 6. Metodika stanovení plánovaných nákladů na výkon státní správy. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, 2007. 17 s. 1. 2. 3. 4. 5.
17
7. Metodika měření a přeměřování administrativní zátěže podnikatelů. Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu, červen 2013. 29 s. 8. RITSCHELOVÁ, I. a kol. Statistická ročenka České republiky 2014 - Organizační struktura národního hospodářství podle vybraných právních forem a převažující činnosti k 31. 12. 2013. Praha: Český statistický úřad, 2014. 815 s.
8 Seznam použitých zkratek BPS
bioplynová stanice
ČOV
čistírna odpadních vod
KTJ
kolonie tvořící jednotku
KÚ
krajský úřad, krajské úřady
Metodika MPO
Metodika měření a přeměřování administrativní zátěže podnikatelů
Metodika MV
Metodika stanovení plánovaných nákladů na výkon státní správy
MŽP, ministerstvo
Ministerstvo životního prostředí
program
program použití kalů na zemědělskou půdu
ZPF
zemědělský půdní fond
ČIŽP
Česká inspekce životního prostředí
ÚKZÚZ
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
EO
Ekvivalentní obyvatel
Kontakt na zpracovatele RIA Alica Tóthová Odbor ekonomiky životního prostředí Ministerstvo životního prostředí Vršovická 65, Praha 10, 100 10 email:
[email protected] tel: +420 267 122 642 Ing. Kristýna Husáková Odbor odpadů Ministerstvo životního prostředí Vršovická 65, Praha 10, 100 10 email:
[email protected] tel: +420 267 122 915
F
Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace
Navrhovaná právní úprava nemá žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace, včetně rovného postavení mužů a žen. 18
G Zhodnocení dopadů navrhovaného a osobních údajů
řešení
ve
vztahu
k ochraně
soukromí
Pokud jde o ochranu soukromí a osobních údajů, návrh vyhlášky předpokládá shromažďování osobních údajů od provozovatele čistírny odpadních vod, provozovatele zařízení na úpravu kalů, provozovatele zařízení ke sběru a skladování upravených kalů a uživatele kalů obecními úřady obcí s rozšířenou působností při přijímání a zpracování evidenčních listů využití kalů v zemědělství. V rámci evidenčního listu došlo k drobným změnám v požadovaných údajích, kdy tato změna reflektuje novelu zákona o odpadech. V ostatních částech návrh vyhlášky stanovuje technické požadavky a podmínky pro použití upravených kalů na zemědělskou půdu bez dalších dopadů na ochranu soukromí a osobních údajů. H
Zhodnocení korupčních rizik
Navrhovaná právní úprava nahrazuje prováděcí vyhlášku k zákonu o odpadech. Nejsou upravovány žádné rozhodovací postupy orgánů státní správy, ani není poskytován žádný prostor pro správní uvážení. Na základě uvedené skutečnosti lze konstatovat, že s navrhovanou právní úpravou nejsou spojena žádná korupční rizika.
19
II. ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K ČÁSTI PRVNÍ K§1 Návrh vyhlášky o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě v návaznosti na evropskou právní úpravu stanovuje pravidla pro používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství tak, aby se zabránilo škodlivým účinkům na půdu, rostliny, zvířata a člověka a zároveň aby se podpořilo správné používání kalů z čistíren odpadních vod. Vyhláška zapracovává příslušná ustanovení směrnice Rady 86/278/EHS o ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství, zejména požadavky na mezní hodnoty rizikových látek v půdě a rizikových látek a prvků v kalech používaných na zemědělské půdě. Vyhláška dále upravuje technické podmínky pro dočasné uložení a pro skladování upravených kalů, postup pro monitoring půdy a monitoring kalů a požadavky na ověření účinnosti technologie úpravy kalů. K§2a3 Vyhláška upravuje zcela nové podmínky pro uložení upravených kalů u zemědělce po dobu 30 dnů a z pohledu zákona o odpadech není na toto přechodné uložení upravených kalů vyžadován souhlas k provozování zařízení dle § 14 odst. 1 zákona o odpadech. Toto však platí pouze v případech, že zemědělec použije upravené kaly do 30 dnů od jejich převzetí. Výjimka z povinnosti získat povolení je tedy pro zemědělce oproti současnému stavu velkým zjednodušením. Použitím kalů se pro potřeby vyhlášky rozumí zapracování kalu do půdy. V rámci těchto 30 dní musí zemědělec rozmístit kaly na pozemek dle stanovených podmínek a zapravit. Maximální doba od rozmístění kalů na pozemek do jeho zapravení je nejvýše 48 hodin. Oprávněné osoby provozující zařízení k úpravě odpadů, jehož součástí je skladování kalů, nebo zařízení ke sběru a skladování kalů se řídí podmínkami pro skladování kalů uvedenými v § 8 návrhu vyhlášky (viz níže). Podstatnou podmínkou pro uložení upravených kalů je obsah sušiny upraveného kalu před použitím minimálně 18 % a požadavek na zabezpečenou plochu, čímž dojde k zajištění proti úniku kalů a výluhů z nich do půdy nebo jejich smísení se srážkovými vodami. V případě splnění podmínek vyhlášky č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků, je pro závadnou látku ve větším rozsahu povinnost zpracovat havarijní plán. K žádosti o schválení havarijního plánu bude pro potřeby vodoprávních orgánů přikládán program. Podstatné je také oddělené uložení upravených kalů podle programů použití kalů a označení dle jejich původu. Tímto způsobem se zamezí situacím, kdy dochází k míšení upravených kalů navzájem a může dojít k ovlivnění jejich fyzikálních a chemických vlastností. Kaly mohou být smíchány pouze v zařízení k úpravě odpadů dle § 14 odst. 1 zákona o odpadech s tím, že pro upravené kaly musí být vždy následně zpracován program. K§4 20
Znění § 4 zůstává ve stejné podobě. Byl doplněn pouze odkaz na vyhlášku č. 275/1998 Sb., o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků, ve které je uvedeno jakým způsobem se provádí odběr vzorků zemědělských půd. K§5 Nedochází ke změně ustanovení oproti současné právní úpravě. Mění se rozsah a kritéria stanovení, které jsou uvedeny v příloze vyhlášky do souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009 o vedlejších produktech živočišného původu a vyhláškou č. 257/2009 Sb., o používání sedimentů na zemědělské půdě ve vazbě na zákon č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu. Rozsah a kritéria odpovídají přechodnému ustanovení v části třetí. K§6 Oproti dosavadní právní úpravě je nově řešeno kdo provádí monitoring kalů. Nastaveny jsou základní požadavky na to, kdo může odběr vzorků upravených kalů provádět. Kromě odborně způsobilých osob bude moci konkrétní odběr vzorků provádět osoba, kterou odborně způsobilá osoba před prováděním odběru proškolila. Kaly mohou být aplikovány na zemědělskou půdu pouze upravené. Což znamená, že před samotným použitím upravených kalů musí být ověřena mikrobiologická kritéria. Pokud jsou upravené kaly před jejich použitím uloženy (dle § 3) nebo skladovány (dle § 8) po dobu kratší než 1 měsíc, kdy se nepředpokládá pomnožení patogenních mikroorganismů, ověření splnění podmínek mikrobiologických kritérií se již znovu neprovádí. V případě, že bude zjištěno nesplnění podmínek mikrobiologických kritérií, musí být provedena dodatečná úprava kalů v místě skladování a znovu ověřeno splnění podmínek, nebo musí být kal vrácen zpět k jeho úpravě ve smyslu § 32 zákona o odpadech. Dále dochází ke změně ustanovení, ve kterém je uvedeno, že stanovení adsorbovatelných organických halogenů (AOX) a polychlorovaných bifenylů v kalech se provádí vždy před prvním použitím kalů. Vzhledem ke správnosti a jednoznačnému výkladu bylo nutné toto ustanovení změnit, aby nedocházelo ze strany podnikatelských subjektů k jeho obcházení. K§7 Je rozšířen obsah programu použití kalů na zemědělskou půdu o informace vztahující se k množství kalů, na které se vztahuje program, technologii úprav kalů a popis způsobu skladování kalů. Program by měl obsahovat všechny náležitosti související s použitím kalů, aby bylo zohledněno veškeré nakládání s kaly. K§8 Jsou stanoveny podmínky pro skladování kalů v zařízeních povolených dle § 14 odst. 1 zákona o odpadech. Od požadavků uvedených v § 3 se liší zejména v povinnosti získat povolení a v podmínkách pro skladování, které jsou pro tento způsob krátkodobého soustřeďování stanoveny přísněji. K§9 Při tvorbě nové vyhlášky upravující podmínky použití upravených kalů na zemědělské půdě se vycházelo z novely zákona o odpadech, ve kterém jsou zakomponovány koncepční změny, které jsou promítnuty do prováděcího právního předpisu. Jedná se zejména o stanovení konkrétních požadavků pro provozovatele zařízení na úpravu kalů a prokázání účinnosti hygienizace na požadované snížení počtu patogenních mikroorganismů. Zamezí 21
se tím rizikům, že budou na zemědělskou půdu aplikovány neupravené kaly. Provozovatel zařízení na úpravu kalů bude tedy povinen ověřovat technologii na úpravu kalů, a to na základě odebrání 10 vzorků na vstupu a 10 vzorků na výstupu během 30 dnů. Rozdíl mezi kontaminací kalu (před a po úpravě) nesmí překročit stanovený počet KTJ. Zároveň parametry pro výstup musí být v souladu se stanovenými limitními hodnotami indikátorových mikroorganismů, které musí být v souladu s kalem kategorie I. K § 10 Vzhledem k tomu, že povinnost ověření účinnosti technologie úpravy kalů přináší poměrně velké finanční náklady z důvodu modernizace stávajících hygienizačních zařízení či výstavby nových zařízení na ČOV či v jiných technologiích, je pro tuto povinnost stanoveno přechodné období až do 31. 12. 2018. Současně s touto novou povinností dojde k úpravě mikrobiologických kritérií (příloha č. 4) pro použití upravených kalů na zemědělskou půdu, které jsou zároveň navrženy jako parametry pro výstup z technologie úpravy. Tyto limity vychází z nařízení (ES) č. 1069/2009 o vedlejších produktech živočišného původu a vypovídají o skutečných vlastnostech upraveného kalu. Od 1. ledna 2019 bude tedy možné aplikovat na zemědělské půdy pouze kal kategorie I. K § 11 Zrušuje se vyhláška č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě, ve znění pozdějších předpisů a vyhláška č. 504/2004 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě.
K ČÁSTI DRUHÉ S ohledem na skutečnost, že při kompostování kalů je zajištěna stejná úroveň ochrany životního prostředí a zdraví lidí jako při postupu podle právní úpravy pro použití upravených kalů na zemědělské půdě rozšiřuje se seznam odpadů, které mohou vstupovat do zařízení na využití biologicky rozložitelných odpadů podle vyhlášky č. 341/2008 Sb. o neupravený kal katalogového čísla 19 08 05 kategorie O/N.
K ČÁSTI TŘETÍ S ohledem na nabytí účinnosti ustanovení zákona o odpadech, k jejichž provedení je tato vyhláška vydávána, ke dni 1. března 2016 je nezbytné, aby tato vyhláška nabyla účinnosti co nejdříve.
22
PŘÍLOHA K DŮVODOVÉ ZPRÁVĚ
Níže jsou uvedeny finanční náklady a přínosy jednotlivých variant řešení, které mohou nastat na základě vládního návrhu zákona o odpadech. Následovně jsou popsány varianty dle nejlevnějšího způsobu nakládání s kaly pro ekonomicky náročnější. 1. ČOV (vznik kalu, úprava kalu a shromažďování kalu, vypracování programu, doprava) zemědělec (uložení upraveného kalu max. 1 měsíc bez povinnosti mít souhlas dle § 14 odst. 1 zákona o odpadech, zapravení do 48 hodin do půdy) Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty Uvedená varianta představuje minimální náklady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty. Díky přímému předání kalů mezi ČOV a zemědělcem, budou kontroly ze strany kontrolních orgánů provedeny pouze u těchto subjektů, čímž dojde k největší přehlednosti toho, kdo provedl úpravu kalů a zároveň bude zřejmé, jaké kaly s konkrétními vlastnostmi se předávají zemědělci k aplikaci. Ze strany kontrolních orgánů ubydou pak případy šetření nelegálního nakládání s kaly z ČOV a nedojde k zatížení státní správy při řešení správních řízení. Naopak dojde k usnadnění kontrolní činnosti díky nastaveným pravidlům. Dopady na podnikatelské subjekty Jedná se o variantu, která je z hlediska správného využívání a kontroly kalů nejefektivnější. Prozatím se jeví jako problematické omezit razantně oblast mobilních zařízení a zařízení, které provádí úpravu kalů a prosadit tuto variantu za jedinou fungující v oblasti nakládání s kaly z ČOV při jejich aplikaci na ZPF. Tato varianta představuje snížení příjmů podnikatelských subjektů, které podnikají v oblasti mobilních zařízení, ale naopak může znamenat snížení nákladů podnikatelských subjektů, potažmo občanů, které platí vodné a stočné. Při přímém předání kalů se počítá s tím, že budou kaly skladovány v rámci ČOV, přičemž není vyžadováno povolení od krajského úřadu.
Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje) Uvedená varianta nepředstavuje navýšení nákladů krajský úřadů, protože v případě přímého předávání kalu mezi ČOV a zemědělcem, který kal ve stanovené době zapracuje přímo do půdy, není vyžadován souhlas k nakládání s odpady pro zemědělce. Novela nezpůsobuje vyšší zatížení samosprávných celků. Naopak řeší problémy při nelegálním nakládání s kaly před aplikací, kdy na základě této činnosti může např. dojít k rozplavení kalů na obecní pozemky. Sociální dopady V případě, že dojde k přímému předání kalu mezi ČOV a zemědělcem, tak předpokládáme, že dojde ke snížení nákladů ČOV a to se pak může promítnout do cen vodného a stočného, které platí občané. Dopady na životní prostředí Navrhovaná varianta nepředstavuje dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty, protože se jedná o nastavení pravidel mezi čistírnou odpadních vod a zemědělcem 23
(podnikatelské subjekty, fyzické osoby oprávněné k podnikání). S ohledem na tento přístup, který byl zákonem o odpadech stanoven již před změnou definice původce od roku 2001 do roku 2010 a který je vyžadován směrnicí o odpadech i v současné době, vede jednoznačně k dodržené povinnosti odpovědnosti původce za využití odpadu a nedochází tak k delegování odpovědnosti na další oprávněné osoby jako v případě ostatních variant. Tím je zajištěn původ kalů a kvalitativní vlastnosti kalu, které lze jednoduše identifikovat a na základě toho je zvýšen pozitivní dopad na životní prostředí. 2. ČOV (vznik kalu, úprava kalu vypracování programu, doprava) provozovatel zařízení ke sběru a skladování kalu s povinností mít souhlas dle § 14 odst. 1 zákona o odpadech, doprava) zemědělec (zapravení do 48 hodin do půdy) 3. ČOV (vznik kalu, doprava) provozovatel zařízení na úpravu a skladování kalu s povinností mít souhlas dle § 14 odst. 1 zákona o odpadech, vypracování programu, doprava, (upravené kaly, pro které je vypracován program, není možné míchat s jinými upravenými kaly, pro které je vypracován jiný program) zemědělec (zapravení do půdy) 4. ČOV (vznik kalu, doprava) provozovatel zařízení na úpravu kalu, vypracování programu, doprava) provozovatel zařízení ke sběru a skladování kalu s povinností mít souhlas dle § 14 odst. 1 zákona o odpadech, doprava (upravené kaly, pro které je vypracován program není možné míchat s jinými upravenými kaly, pro které je vypracován jiný program) zemědělec (zapravení do půdy) Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty Uvedené varianty představují nižší náklady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty oproti Variantě 0. Ve všech variantách je řešena alternativa v případě uložení kalů u zemědělce po dobu 30 dnů, pro kterou není vyžadován souhlas dle § 14 odst. 1 zákona o odpadech a nedojde tedy k navýšení nákladů krajských úřadů. V porovnání s variantou jedna lze předpokládat navýšení nákladů krajských úřadů, které budou udělovat souhlasy k úpravě odpadů popřípadě ke sběru a skladování pro případy, kdy nebude možné využít varianty 1, tj., přímého předání kalů z ČOV – zemědělec. Vzhledem k tomu, že řada subjektů již v současné době vlastní povolení ke sběru odpadů, jehož součástí je také skladování, nepředpokládá se v tomto případě o masové podávání žádostí o souhlas na tuto činnost. S ohledem na nárůst potenciálních technologií, které budou zajišťovat hygienizaci kalů, lze předpokládat vyšší aktivitu při podávání žádostí o souhlas na úpravu kalů z ČOV, a tedy vyšší zatížení krajských úřadů. Toto bude však utlumeno faktem, že řada provozovatelů ČOV zainvestuje do technologií úpravy v rámci ČOV, na které nebude zapotřebí vydávat souhlas dle § 14 odst. 1 zákona o odpadech, pokud budou hygienizovat pouze kaly ze své produkce. Dopady na podnikatelské subjekty Navrhovaná úprava vyhlášky sebou přináší povinnost mít pro konkrétní kroky souhlas k nakládání s odpady dle § 14 odst. 1 zákona o odpadech, který je vydáván krajskými úřady. Nepředpokládáme však, že navržené změny způsobí razantní nárůst žádostí o souhlas pro nakládání s odpady, a to zejména s ohledem na to, že řada zařízení, které v této oblasti podnikají, již souhlas k nakládání s odpady mají. Nově se bude se jednat o jednotky případů v rámci České republiky, a to zejména i díky tomu, že vybudování skladovacích ploch představuje další náklady. Za předpokladu uložení kalů u zemědělce po dobu jednoho 24
měsíce nebude nutné k tomuto vydávat souhlas krajského úřadu, ale vzhledem k tomu, že uložení kalů by mohlo v určitých případech přesáhnout dobu 1 měsíce a bude se jednat o skladování odpadů jako jeden ze způsobu využití povolené pod kódem nakládání R13, předpokládají se zvýšené náklady na vybudování skladovacích ploch u zemědělců. K tomuto je možné využít podpory v rámci programu „Zemědělec“, a to prostřednictvím Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a.s. (dále jen „PGRLF“). Žádosti jsou však vždy předkládány k projednání schvalovacímu orgánu PGRLF, který rozhoduje o poskytnutí či neposkytnutí podpory. Za předpokladu, že se nevyužijí stávající plochy jako silážní žlaby aj., mělo by se přihlížet zejména ke skladování kalů u ČOV. Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje) Uvedená varianta představuje mírné navýšení nákladů krajský úřadů, protože v určitých případech může dojít ke zvýšenému množství vydávání souhlasů k nakládání s odpady pro zařízení ke skladování či k úpravě odpadů. Řada zařízení, které v této oblasti podnikající již souhlas k nakládání s odpady mají. Naopak u obcí můžeme očekávat snížení administrativní zátěže tím, že očekáváme snížení počtu podnětů, které budou obce řešit. Sociální dopady Předpokládáme, že čím více subjektů je zapojeno do daného procesu, tím jsou vyšší náklady spojené s využitím kalů na zemědělské půdě (doprava, administrativní zátěž spojená s předáváním kalů), které mohou negativně ovlivnit cenu vodného a stočného v dané oblasti. Dopady na životní prostředí V případě předávání kalů přes zařízení k úpravě odpadů, popřípadě zařízení ke sběru a skladování tak jak je navrženo ve 3 variantách dojde jednak k navyšování finančních nákladů, které si naúčtují oprávněné osoby za službu, kterou poskytují původci a dále dojde ke zvýšené spotřebě energie (převozy, skladování atd.).
25
II. VYHLÁŠKA ze dne …2016 o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem zdravotnictví stanoví podle § 33 odst. 4 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 223/2015 Sb., (dále jen "zákon"): ČÁST PRVNÍ PODMÍNKY POUŽITÍ UPRAVENÝCH KALŮ NA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ §1 Předmět úpravy Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie1) a upravuje a) technické podmínky pro použití upravených kalů na zemědělské půdě a pro jejich dočasné uložení před jejich použitím na zemědělské půdě, b) mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek v půdě a rizikových látek, které mohou být do zemědělské půdy přidány, c) mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek a prvků v kalech a mikrobiologická kritéria pro použití kalů na zemědělské půdě, d) postupy odběru vzorků kalů a půdy a metody analýzy kalů a půdy, e) obsah programu použití kalů, f) podmínky skladování upravených kalů před jejich použitím, g) požadavky na ověření účinnosti technologie úpravy kalů. §2 Technické podmínky pro použití upravených kalů na zemědělské půdě Upravené kaly lze na zemědělské půdě používat pouze za splnění těchto podmínek: a) upravené kaly jsou použity na zemědělské půdě do 30 dnů ode dne jejich fyzického převzetí právnickou nebo fyzickou osobou, která užívá půdu, s výjimkou případů, kdy tato osoba skladuje upravené kaly v zařízení ke sběru a skladování kalů,
Směrnice Rady 86/278/EHS ze dne 12. června 1986 o ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství. 1)
1
b) potřeba dodání živin do půdy na pozemku určeném k umístění upravených kalů musí být doložena výsledky rozborů agrochemických vlastností půd uvedenými v evidenčním listu využití kalů v zemědělství podle přílohy č. 1, c) na 1 hektar může být použito nejvýše 5 tun sušiny kalů. Upravené kaly musí být na jednom půdním bloku použity v jedné agrotechnické operaci a v jednom souvislém časovém období za příznivých fyzikálních a vlhkostních podmínek. Pokud použité kaly obsahují méně než polovinu limitního množství každé ze sledovaných rizikových látek a prvků, může množství kalů dosáhnout 10 tun sušiny kalů na 1 hektar, d) po dobu 5 let následujících po použití upravených kalů nesmí být na dotčených pozemcích použity žádné další kaly; to platí pro celý půdní blok, i když bylo použití upravených kalů provedeno jen na jeho části, e) dávka dusíku dodaného v kalech nepřekročí limit dusíku stanovený pro hnojenou plodinu podle jiného právního předpisu2). Dávka kalů (množství a doba užití) se řídí též požadavkem rostlin na živiny s přihlédnutím k přístupným živinám a organické složce v půdě, jakož i ke stanovištním podmínkám, f) program použití kalů na zemědělskou půdu musí být zpracován pro upravený kal z konkrétní čistírny odpadních vod nebo z konkrétní technologie úpravy kalů, a musí být zřejmé, na jakých pozemcích se bude tento upravený kal aplikovat. Při jakékoliv změně skutečností podle § 7 musí být program použití kalů upraven, g) při přímém použití upravených kalů musí být minimální obsah sušiny kalu 4 %, h) upravené kaly jsou zapraveny do půdy nejpozději do 48 hodin od jejich rozmístění na pozemek, a i) před použitím na zemědělské půdě byly upravené kaly uloženy za splnění podmínek § 3. §3 Technické podmínky pro dočasné uložení upravených kalů před jejich použitím na zemědělské půdě Do okamžiku použití na zemědělské půdě musí být upravené kaly uloženy za splnění těchto podmínek: a) upravené kaly obsahují minimálně 18 % sušiny, b) upravené kaly jsou uloženy tak, aby 1. nedošlo ke vniku povrchových vod, vzniklých dopadem atmosférických srážek (dále jen „srážkové vody“) do uložených kalů a zároveň nedošlo k úniku kalů a výluhů z nich do půdy nebo jejich smísení se srážkovými vodami, a
§ 7 odst. 1 až 3 nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu. č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 201/2012 Sb., ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. 2)
3) Zákon
2
2. byly splněny požadavky stanovené jinými právními předpisy na ochranu životního prostředí a zdraví lidí3), c) v případech, kdy se zachází s upravenými kaly ve větším rozsahu nebo kdy je zacházení s nimi spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody je vypracován a schválen havarijní plán podle jiného právního předpisu4); k žádosti o schválení havarijního plánu je přiložen program použití kalů, d) jednotlivé upravené kaly jsou uloženy odděleně a označeny podle čistírny odpadních vod nebo zařízení na úpravu kalů, kde byly upraveny a programu použití kalů, který se na ně vztahuje, a e) jednotlivé upravené kaly musí být uloženy v hromadách do maximální výše 2 m, a pokud není oddělení jednotlivých upravených kalů řešeno jiným technickým způsobem, musí být od sebe vzdáleny minimálně 1 m. §4 Mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek v půdě a rizikových látek, které mohou být do zemědělské půdy přidány (1) V půdě, na které mohou být použity upravené kaly, nesmějí být u žádného ze vzorků odebraných způsobem podle vyhlášky upravující odběr vzorků zemědělských půd5) překročeny mezní hodnoty koncentrace vybraných rizikových látek uvedených v příloze č. 2. (2) Celkový povolený vnos rizikových látek do zemědělské půdy použitím kalů v průběhu 10 let je určen povolenou dávkou kalů uvedenou v § 2 písm. c) a mezními hodnotami koncentrací rizikových látek a prvků uvedených v příloze č. 3. §5 Mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek a prvků v kalech a mikrobiologická kritéria pro použití kalů na zemědělské půdě Na zemědělskou půdu mohou být použity pouze kaly, které vyhovují a) mezním hodnotám koncentrací vybraných rizikových látek a prvků uvedeným v příloze č. 3, a b) mikrobiologickým kritériím uvedeným v příloze č. 4. §6 Postupy odběru vzorků kalů a půdy a metody analýzy kalů a půdy (1) Odběry a analýzy vzorků půdy (dále jen "monitoring půdy") na pozemcích určených k použití upravených kalů, odběry a analýzy vzorků kalů (dále jen "monitoring
§ 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 254/2001Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Vyhláška č. 275/1998 Sb., o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků, ve znění pozdějších předpisů. 4) 5)
3
kalů") zajišťuje osoba, která provedla úpravu kalů. Návrh monitoringu půdy a monitoringu kalů na pozemcích určených k použití upravených kalů je součástí programu použití kalů. (2) Monitoring půdy se provádí vždy ke každému programu použití kalů ve smyslu § 2 písm. f) prostřednictvím osob pověřených Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským, v souladu s jiným právním předpisem6) a v rozsahu uvedeném v přílohách č. 1 a 2. Pokud dochází k použití upravených kalů z různých čistíren odpadních vod nebo z různých technologií úpravy kalů na stejný půdní blok, je možné provést pouze jeden monitoring půdy. (3) Při monitoringu kalů se provádí odběry a chemické a mikrobiologické analýzy kalů v rozsahu a četnosti uvedených v přílohách č. 3, 4 a 5. (4) Pro monitoring kalů platí dále tyto požadavky: a) stanovení adsorbovatelných organických halogenů (AOX) a polychlorovaných bifenylů v kalech se provádí jednou ročně, b) odběry vzorků kalů se provádí podle ČSN EN ISO 5667 - 13: Pokyny pro odběr vzorků kalů z čistíren a úpraven vod, c) vzorky kalů pro mikrobiologická vyšetření musí být odebrány tak, aby nedošlo k sekundární kontaminaci, jejich uchování a přeprava se provádí podle ČSN ISO 10381 (836151) Kvalita půdy - odběr vzorků - část 6: Pokyny pro odběr, manipulaci a uchovávání půdních vzorků určených pro studium aerobních mikrobiálních procesů v laboratoři, d) analytické rozbory a mikrobiologické testy kalů lze provádět pouze v laboratořích a dalších odborných pracovištích, akreditovaných podle technické normy ČSN EN ISO/IEC 17025. Způsobilost odborných pracovišť se vztahuje pouze na metody jmenovitě uvedené v příloze osvědčení o akreditaci pracoviště, e) odběr vzorků kalů může provádět pouze odborně způsobilá fyzická osoba nebo laboratoř nebo odborné pracoviště, jehož způsobilost je garantována odborně způsobilou fyzickou osobou, která zodpovídá za zpracování plánu odběru vzorků odpadu podle technické normy ČSN EN 14899 Charakterizace odpadů - Vzorkování odpadů - Zásady přípravy programu vzorkování a jeho použití. Odborná způsobilost fyzických osob je prokazována certifikací podle technické normy ČSN EN ISO/IEC 17024 Posuzování shody – Všeobecné požadavky na orgány pro certifikaci osob. Laboratoře a odborná pracoviště jsou pro vzorkování upravených kalů podle technické normy ČSN EN 14899 Charakterizace odpadů – Vzorkování odpadů – Zásady přípravy programu vzorkování a jeho použití akreditovány podle technické normy ČSN EN ISO/IEC 17025 Posuzování shody – Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří. Vzorky kalů může podle plánu odběru vzorku odebírat i fyzická osoba, kterou odborně způsobilá fyzická osoba před odběrem prokazatelně proškolila. Proškolení má účinnost jeden rok. Dokumentace vzorkování se vede v souladu s technickou normou ČSN EN 14899 Charakterizace odpadů – Vzorkování odpadů – Zásady přípravy programu vzorkování a jeho použití. (5) Odběry a analýzy vzorků kalů pro ověření splnění podmínek podle § 8 odst. 1 písm. g) zajišťuje osoba, která provádí skladování upravených kalů, způsobem podle přílohy č. 4. Pokud jsou upravené kaly před jejich použitím skladovány po dobu kratší než 1 měsíc odběry a analýza kalů pro ověření splnění podmínek podle § 8 odst. 1 písm. g) se neprovádí.
6)
Vyhláška č. 275/1998 Sb., ve znění vyhlášky č. 477/2000 Sb.
4
(6) Referenční metody pro analýzy vzorků kalů a půd jsou uvedeny v příloze č. 6. (7) Výsledky monitoringu kalů a monitoringu půdy se uvádí na evidenčním listu využití kalů v zemědělství podle přílohy č. 1. Protokoly o provedeném monitoringu půdy a monitoringu kalů a výsledky odběru a analýzy upravených kalů pro ověření splnění podmínek podle § 8 odst. 1 písm. g) uchovává osoba, která jednotlivé odběry a analýzy zajišťuje podle odstavce 1, po dobu 10 let. §7 Obsah programu použití kalů (1) Program použití kalů obsahuje vždy a) vyhodnocení kalů z hlediska jejich použití na zemědělské půdě v souladu s přílohami č. 3 až 5, b) popis technologie úpravy kalů včetně ověření účinnosti technologie úpravy z hlediska hygienizace podle přílohy č. 1, c) celkové množství upravených kalů, na které se program použití kalů vztahuje, d) výčet vybraných pozemků určených k použití upravených kalů včetně ukazatelů pro jejich hodnocení podle přílohy č. 2, e) popis způsobu skladování upravených kalů před jejich použitím včetně způsobu odlišení jednotlivých uložených upravených kalů, f) hydrologické poměry v zájmovém území použití upravených kalů, g) zařazení použití upravených kalů do osevního postupu, h) návrh monitoringu kalů a monitoringu půdy, i) plán odběru vzorků, j) opatření na ochranu zdraví při práci s kaly. (2) Součástí programu použití kalů jsou evidenční listy využití kalů v zemědělství podle přílohy č. 1. §8 Podmínky skladování upravených kalů před jejich použitím (1) Upravené kaly lze skladovat za splnění následujících podmínek: a) skladování upravených kalů je v souladu s programem použití kalů; b) upravené kaly nesmí obsahovat méně než 18 % sušiny; c) upravené kaly jsou skladovány na vodohospodářsky zabezpečené ploše, která
5
1. splňuje požadavky stanovené zákonem a jinými právními předpisy na ochranu životního prostředí a zdraví lidí3) a která byla zřízena k tomuto účelu v souladu s jinými právními předpisy7), 2. je schválena havarijním plánem podle jiného právního předpisu4), 3. je zabezpečena proti vstupu nepovolaných osob, 4. je zabezpečena proti vytékání závadných látek a kalů na okolní vodohospodářsky nezabezpečené plochy, d) musí být zabráněno úniku kalů a výluhů z nich do půdy nebo jejich smísení se srážkovými vodami, e) jednotlivé upravené kaly musí být skladovány odděleně a označeny podle čistírny odpadních vod nebo zařízení na úpravu kalů, kde byly upraveny a programu použití, který se na ně vztahuje, f) jednotlivé upravené kaly musí být skladovány v hromadách do maximální výše 2 m, a pokud není oddělení jednotlivých upravených kalů řešeno jiným technickým způsobem, musí být od sebe vzdáleny minimálně 1 m, g) před samotným použitím upravených kalů musí být ověřeno splnění podmínek stanovených v § 5 písm. b) této vyhlášky. Časový odstup od provedených analýz po použití upravených kalů nesmí být delší než 30 dní. Pokud jsou upravené kaly před jejich použitím skladovány po dobu kratší než 30 dní, ověření splnění podmínek stanovených v § 5 písm. b) této vyhlášky se neprovádí. (2) V případě, že při ověření podle odstavce 1 písmene g) bude zjištěno nesplnění podmínek stanovených v § 5 písm. b) této vyhlášky, musí být provedena dodatečná úprava kalů v místě skladování a znovu ověřeno splnění podmínek stanovených v § 5 písm. b) této vyhlášky nebo musí být kal vrácen zpět k jeho úpravě ve smyslu § 32 zákona o odpadech. §9 Požadavky na ověření účinnosti technologie úpravy kalů (1) Ověření účinnosti technologie úpravy kalů se provádí a) na základě odebrání 10 vzorků na vstupu a 10 vzorků na výstupu během 30 dnů, přičemž minimální doba mezi jednotlivými odběry vzorků na vstupu a minimální doba mezi jednotlivými odběry vzorků na výstupu činní 48 hodin. Rozdíl mezi kontaminací kalu před úpravou a kontaminací kalu po úpravě musí být minimálně 105 KTJ na gram kalu pro E. coli nebo enterokoky a parametry pro výstup musí být v souladu se stanovenými limitními hodnotami indikátorových mikroorganismů uvedenými v příloze č. 4 pro kal kategorie I, nebo b) za předpokladu, že kal bude obsahovat na základě analýzy vzorku odebraného před úpravou méně než 105 KTJ na gram kalu pro E. coli nebo enterokoky, musí odpovídající vzorek po úpravě vykazovat negativní nálezy pro E. coli a enterokoky.
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 7)
6
(2) Ověření účinnosti technologie úpravy kalů musí být provedeno též po každé změně zařízení, která může mít vliv na účinnost technologie úpravy kalů, a po každé havárii zařízení nebo změně technologie. § 10 Přechodné ustanovení Provozovatel čistírny odpadních vod a zařízení na úpravu kalů, které byly uvedeny do provozu přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, provede ověření účinnosti technologie úpravy kalů podle § 9 této vyhlášky do 31. prosince 2018. Technologie úpravy kalů v čistírnách odpadních vod a zařízeních na úpravu kalů, které v posledních 24 měsících přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky produkovaly pouze upravené kaly kategorie I, se považují ke dni nabytí účinnosti této vyhlášky za ověřené. Technologie úpravy kalů v čistírnách odpadních vod a zařízeních na úpravu kalů, které byly uvedeny do provozu přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, a které produkují upravené kaly a splňují limitní hodnoty indikátorových mikroorganismů uvedených v přílohách č. 4 a 5 pro kaly kategorie I a II., se do 31. prosince 2018 považují za ověřené. § 11 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Vyhláška č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě, ve znění pozdějších předpisů. 2. Vyhláška č. 504/2004 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě. ČÁST DRUHÁ ZMĚNA VYHLÁŠKY O PODROBNOSTECH NAKLÁDÁNÍ S BIOLOGICKY ROZLOŽITELNÝMI ODPADY § 12 V příloze č. 1 vyhlášky č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a o změně vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady) se za slova „19 08 05 Kaly z čištění komunálních odpadních vod“ vkládají slova „včetně případů, kdy se jedná o odpad kategorie O/N“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST § 13 Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení. 7
Ministr:
8
Příloha č. 1 k vyhlášce č …/2016 Sb. Evidenční list využití kalů v zemědělství List č. 1 Počet stran listu č. 1: Provozovatel ČOV
Samostatná provozovna
IČO:
Identifikační číslo provozovny (IČP):
Obchodní firma/název/ jméno a příjmení provozovatele:
Název provozovny:
Ulice:
Ulice:
Obec:
Obec:
PSČ: Kód ORP(SOP): ICZÚJ:
PSČ: Kód ORP(SOP): Osoba oprávněná jednat jménem provozovatele:
Datum vyhotovení dokladu: Razítko a podpis:
Telefon: E-mail: Místo umístění ČOV:
Název obce, resp. název části obce:
ICZÚJ: Vlastník čistírny (IČO, název majitele, úplná adresa, kód ORP (SOP)
Popis technologie úpravy kalů, včetně ověření účinnosti technologie úpravy z hlediska hygienizace (protokol o zkoušce): Provozovatel zařízení na úpravu kalů* IČO:
Identifikační číslo zařízení (IČZ):
Obchodní firma/název/ jméno a příjmení provozovatele:
Název provozovny:
9
Ulice:
Ulice:
Obec:
Obec:
PSČ: Kód ORP(SOP): ICZÚJ:
PSČ: Kód ORP(SOP): Osoba oprávněná jednat jménem provozovatele:
Datum vyhotovení dokladu: Razítko a podpis:
Telefon: E-mail: Místo umístění zařízení:
Název obce, resp. název části obce:
ICZÚJ: * (vyplňuje se pouze v případě, že úpravu kalů neprovedl provozovatel ČOV
Provozovatel zařízení ke sběru a skladování upravených kalů* IČO:
Identifikační číslo zařízení (IČZ):
Obchodní firma/název/ jméno a příjmení provozovatele:
Název provozovny:
Ulice:
Ulice:
Obec:
Obec:
PSČ: Kód ORP(SOP): ICZÚJ:
PSČ: Kód ORP(SOP): Osoba oprávněná jednat jménem provozovatele:
Datum vyhotovení dokladu: Razítko a podpis:
Telefon: E-mail: Místo umístění zařízení:
Název obce, resp. název části obce: 10
ICZÚJ: * vyplňuje se pouze v případě, že byl upravený kal skladován ve smyslu § 8
Uživatel kalů IČO:
Místo použití kalu:
Obchodní firma/název/ jméno a příjmení provozovatele:
Místo uložení kalu:
Ulice: Obec: PSČ: Kód ORP (SOP) ICZÚJ:
Osoba oprávněná jednat jménem uživatele kalů:
Datum vyhotovení dokladu: Razítko a podpis:
Telefon: E-mail: Celkové množství použitého kalu:
Poznámka:
Vysvětlivky: 1. Způsob vyplňování formuláře uvedeného v příloze č. 1 V případě používání kalů od více dodavatelů se pro každého původce (dodavatele) vyplní samostatně příloha č. 1. Provozovatel ČOV: IČO - vyplňuje se identifikační číslo provozovatele; pokud je IČO méně než osmimístné, doplní se zleva nuly na celkový počet 8 míst.
11
Obchodní firma/název/jméno a příjmení provozovatele- uvede se tak, jak je zapsán v obchodním rejstříku nebo v živnostenském listu. Ulice, obec, PSČ – uvede se přesná a úplná adresa provozovatele. Kód ORP (SOP) - uvede se kód správního obvodu obce s rozšířenou působností nebo území, na němž je vykonávána přenesená působnost městských částí hl. m. Prahy, kde má provozovatel sídlo, podle číselníků správních obvodů vydaných Českým statistickým úřadem. ICZÚJ - uvede se identifikační číslo základní územní jednotky obce odpovídající adrese provozovatele. Uvádí se podle jednotného číselníku obcí ČR. Samostatná provozovna - uvede se provozovna podle § 5 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání ve znění pozdějších předpisů. Identifikační číslo provozovny (IČP) - uvede se identifikační číslo provozovny přidělené živnostenským úřadem. Pokud samostatná provozovna nemá přiděleno identifikační číslo provozovny, vyplňuje se zde interní číslo provozovny, které si provozovatel zvolí sám. Název provozovny - uvede se název provozovny. Ulice, obec, PSČ - uvede se přesná a úplná adresa samostatné provozovny. Kód ORP (SOP) samostatné provozovny - uvede se kód správního obvodu obce s rozšířenou působností nebo území, na němž je vykonávána přenesená působnost městských částí hl. m. Prahy, kde je samostatná provozovna provozována, podle číselníků, správních obvodů vydaných Českým statistickým úřadem. ICZÚJ – uvede se identifikační číslo základní územní jednotky obce odpovídající adrese provozovny. Uvádí se podle jednotného číselníku obcí ČR. Provozovatel zařízení na úpravu kalů nebo provozovatel zařízení ke sběru a skladování upravených kalů: IČO - vyplňuje se identifikační číslo provozovatele; pokud je IČO méně než osmimístné, doplní se zleva nuly na celkový počet 8 míst. Obchodní firma/název/jméno a příjmení provozovatele- uvede se tak, jak je zapsán v obchodním rejstříku nebo v živnostenském listu. Ulice, obec, PSČ - uvede se přesná a úplná adresa provozovatele. Kód ORP (SOP) - uvede se kód správního obvodu obce s rozšířenou působností nebo území, na němž je vykonávána přenesená působnost městských částí hl. m. Prahy, kde má provozovatel sídlo, podle číselníků správních obvodů vydaných Českým statistickým úřadem. ICZÚJ - uvede se identifikační číslo základní územní jednotky obce, na jejímž správním území je adresa provozovatele. Uvádí se podle jednotného číselníku obcí ČR. Identifikační číslo zařízení (IČZ) - uvede se identifikační číslo zařízení přidělené krajským úřadem. Název provozovny - uvede se název provozovny. Ulice, obec, PSČ - uvede se přesná a úplná adresa provozovny.
12
Kód ORP (SOP) zařízení - uvede se kód správního obvodu obce s rozšířenou působností nebo území, na němž je vykonávána přenesená působnost městských částí hl. m. Prahy, kde je zařízení provozováno podle číselníků správních obvodů vydaných Českým statistickým úřadem. ICZÚJ – uvede se identifikační číslo základní územní jednotky obce odpovídající adrese provozovny. Uvádí se podle jednotného číselníku obcí ČR. Uživatel kalů: IČO - vyplňuje se identifikační číslo uživatele kalů; pokud je IČO méně než osmimístné, doplní se zleva nuly na celkový počet 8 míst. U soukromých zemědělců, kteří nemají IČO, se vyplňuje rodné číslo. Obchodní firma/název/jméno a příjmení uživatele kalů - uvede se jméno uživatele kalů tak, jak je zapsán v obchodním rejstříku nebo v živnostenském listu. Ulice, obec, PSČ - uvede se přesná a úplná adresa uživatele kalů. Kód ORP (SOP) - uvede se kód správního obvodu obce s rozšířenou působností nebo území, na němž je vykonávána přenesená působnost městských částí hl. m. Prahy, kde má uživatel kalů adresu, podle číselníků správních obvodů vydaných Českým statistickým úřadem. ICZÚJ - uvede se identifikační číslo základní územní jednotky obce odpovídající adrese uživatele kalů. Uvádí se podle jednotného číselníku obcí ČR. Místo použití kal - číslo půdního bloku, na kterém se upravený kal použije (IČZÚJ, název obce, číslo půdního bloku dle LPIS). Místo uložení – identifikace místa, kde byl upravený kal dočasně uložen (IČZUJ, název obce, číslo pozemku). Vyplňuje se pouze v případě, že byl upravený kal uložen u zemědělce podle § 3.
List č. 2 Počet stran listu č. 2: 1) Agrochemické vlastnosti půdy: Půdní reakce pH Kategorie půdy Průměrný obsah v půdě
mg . kg-1
Mg - hořčík K - draslík P - fosfor
Rizikový prvek
Obsah v půdě (mg.kg-1 sušiny)
Mezní hodnoty koncentrací prvků v půdě (mg.kg-1 sušiny) Běžné půdy1) Lehké půdy2)
As - arzén
20
15
Cd - kadmium
0,5
0,4
13
Cr - chrom
90,0
55,0
Cu - měď
60,0
45,0
Hg3) – rtuť
0,3
0,3
Ni - nikl
50,0
45,0
Pb - olovo
60,0
55,0
Zn - zinek
120,0
105,0
Be – beryllium
2,0
1,5
Co - kobalt
30,0
20,0
V - vanad
130,0
120,0
PCB4)
0,02
0,02
PAU5)
1,0
1,0
Vysvětlivky: 1) Běžné půdy: písčito-hlinité, hlinité, jílovitohlinité a jílovité půdy, které zaujímají převážnou část zemědělsky využívaných půd. Jedná se o půdy s normální variabilitou prvků, s normálním půdním vývojem v různých geomorfologických podmínkách, v tomto pojetí včetně půd na karbonátových horninách. 2) Lehké půdy: půdy vzniklé na velmi lehkých a chudých matečních horninách jako jsou písky a štěrkopísky. Při vymezení těchto půd se vychází ze zastoupení jemných částic (do 0,01 mm), které tvoří maximálně 20 %. Tyto půdy se vyznačují velmi nízkou absorpční kapacitou. 3) Obsah Hg se stanoví jako celkový obsah; obsahy ostatních prvků, tj. As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, Ni, Pb, V, Zn se stanoví extrakcí lučavkou královskou. 4) PCB - polychlorované bifenyly (suma kongenerů č. 28, 52, 101, 118, 138, 153, 180). 5) PAU - polycyklické aromatické uhlovodíky (suma antracenu, benzo(a) antracenu, benzo(b) fluoranthenu, benzo(k) fluoranthenu, benzo(a) pyrenu, benzo(ghi) perylenu, fenantrenu, fluoranthenu, chrysenu, indeno(1,2,3-cd) pyrenu, naftalenu a pyrenu). 2) Dodávky čistírenských kalů: Č.
Datum
Dodávka kalů tun sušiny
Hon % sušiny pro hon
14
Čís. Honu /souřadnice **
Velikost honu (ha)
Plodina
** souřadnice podle Křováka uváděné ve výsledcích AZP, § 10 zákona č. 156/1998 Sb., List č. 3 Počet stran listu č. 3: 3) Vlastnosti čistírenských kalů Odběr vzorku ze dne:
Protokol č.
Analýzu kalů ze dne:
Protokol č.
Analýzu provedl: Počet příloh: Sledovaný ukazatel
Obsah v původní hmotě %
Obsah v sušině %
ztráta žíháním-organické látky N - celkový dusík NH4-N - amoniakální dusík NO3-N - dusičnanový dusík Ca - vápník Mg - hořčík K - draslík P - fosfor Hodnota pH čistírenských kalů
Sledovaný ukazatel
Zjištěné hodnoty (mg.kg-1)
Mezní(maximální)hodnoty koncentrací v kalech(mg.kg-1)sušiny)
As - arzén
30
Cd - kadmium
5
15
Cr - chrom
200
Cu - měď
500
Hg – rtuť
4
Ni - nikl
100
Pb - olovo
200
Zn - zinek
2500
AOX
500
PCB(suma 7 kongenerů 28+52+101+118+138+153+180 PAU(suma antracenu, benzo(a) antracenu, benzo(b) fluoranthenu,benzo(k) fluoranthenu,benzo(a) pyrenu, benzo(ghi) perylenu, fenantrenu, fluoranthenu, chrysenu,indeno(1,2,3cd)pyrenu,naftalenu a pyrenu)
0,6 6
Vnos rizikových prvků a látek do půdy použitou dávkou kalů (kg.ha-1) As
Be
Cd
Co
Cr
Pb
V
Zn
PCB2)
PAU3)
Cu
Hg1)
Ni
Vysvětlivky: 1) Obsah Hg se stanoví jako celkový obsah; obsahy ostatních prvků, tj. As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, Ni, Pb, V, Zn se stanoví extrakcí lučavkou královskou. 2) PCB - polychlorované bifenyly (suma kongenerů č. 28, 52, 101, 118, 138, 153, 180). 3) PAU - polycyklické aromatické uhlovodíky (suma antracenu, benzo(a) antracenu, benzo(b) fluoranthenu, benzo(k) fluoranthenu, benzo(a) pyrenu, benzo(ghi) perylenu, fenantrenu, fluoranthenu, chrysenu, indeno(1,2,3-cd) pyrenu, naftalenu a pyrenu). List č. 4 Počet stran listu č. 4: Kal kategorie I. Indikátorový mikroorganism us
Jednotky
Počet zkoušených vzorků při 16
Limitní hodnota (nález/ KTJ*)
Salmonella spp. nález v 50g Escherichia coli KTJ* v 1 gramu nebo Enterokoky
každé kontrole výstupu 5 5
negativní
4
< 103
1
< 5.103
* KTJ - kolonie tvořící jednotku Kal kategorie II Indikátorový mikroorganism us
Limitní Počet hodnota zkoušených (nález/ KTJ*) vzorků při každé kontrole výstupu Termotolerantní KTJ* v 1 gramu 5 < 105 bakterie a Enterokoky Jednotky
* KTJ - kolonie tvořící jednotku
17
Příloha č. 2 k vyhlášce č. …/2016 Sb. Mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových prvků a látek v půdě (ukazatele pro hodnocení půd) Mezní hodnoty koncentrací prvků v extraktu lučavkou královskou v mg.kg-1 sušiny v půdě As
Cd
Cr
Cu
Hg1)
Ni
Pb
Zn
Be
Co
V
PCB2)
PAU3)
Běžné půdy4)
20
0,5
60
60
0,3
50
60
120
2
30
130
0,02
1,0
Lehké půdy5)
15
0,4
45
45
0,3
45
55
105
1,5
20
120
0,02
1,0
Vysvětlivky: 1) Obsah Hg se stanoví jako celkový obsah; obsahy ostatních prvků, tj. As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, Ni, Pb, V, Zn se stanoví extrakcí lučavkou královskou. 2) PCB - polychlorované bifenyly (suma kongenerů č. 28, 52, 101, 118, 138, 153, 180). 3) PAU - polycyklické aromatické uhlovodíky (suma antracenu, benzo(a) antracenu, benzo(b) fluoranthenu, benzo(k) fluoranthenu, benzo(a) pyrenu, benzo(ghi) perylenu, fenantrenu, fluoranthenu, chrysenu, indeno(1,2,3-cd) pyrenu, naftalenu a pyrenu). 4) Běžné půdy: písčito-hlinité, hlinité, jílovitohlinité a jílovité půdy, které zaujímají převážnou část zemědělsky využívaných půd. Jedná se o půdy s normální variabilitou prvků, s normálním půdním vývojem v různých geomorfologických podmínkách, v tomto pojetí včetně půd na karbonátových horninách. 5) Lehké půdy: půdy vzniklé na velmi lehkých a chudých matečních horninách jako jsou písky a štěrkopísky. Při vymezení těchto půd se vychází ze zastoupení jemných částic (do 0,01 mm), které tvoří maximálně 20 %. Tyto půdy se vyznačují velmi nízkou absorpční kapacitou.
18
Příloha č. 3 k vyhlášce č. …/2016 Sb. Mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek a prvků v kalech pro jejich použití na zemědělské půdě (ukazatele pro hodnocení kalů) Riziková látka
Mezní(maximální) hodnoty koncentrací v kalech (mg.kg-1 sušiny) 30
As - arzén Cd - kadmium
5
Cr - chrom
200
Cu - měď
500
Hg – rtuť
4
Ni - nikl
100
Pb - olovo
200
Zn - zinek
2500
AOX
500
PCB(suma 7 kongenerů 28+52+101+118+138+153+180 PAU(suma antracenu, benzo(a) antracenu, benzo(b) fluoranthenu,benzo(k) fluoranthenu,benzo(a) pyrenu, benzo(ghi) perylenu, fenantrenu, fluoranthenu, chrysenu,indeno(1,2,3cd)pyrenu,naftalenu a pyrenu)
0,6 6
Příloha č. 4 k vyhlášce č. …/2016 Sb. Mikrobiologická kritéria pro upravený kal pro aplikaci na zemědělské půdě Kal kategorie I. Indikátorový mikroorganism us
Jednotky
Počet zkoušených vzorků při každé kontrole výstupu
19
Limitní hodnota (nález/ KTJ*)
Salmonella spp. nález v 50g
5
Escherichia coli KTJ* v 1 gramu 5 nebo Enterokoky
negativní 4
< 103
1
< 5.103
* KTJ - kolonie tvořící jednotku
Kal kategorie II Indikátorový mikroorganism us
Počet zkoušených vzorků při každé kontrole výstupu Termotolerantní KTJ* v 1 gramu 5 bakterie a Enterokoky Jednotky
Limitní hodnota (nález/ KTJ*)
< 105
* KTJ - kolonie tvořící jednotku Vysvětlivky: Kal kategorie I - kaly, které je možno obecně aplikovat na půdy využívané v zemědělství při dodržení ostatních ustanovení této vyhlášky. Kal kategorie II - kaly, které je možno do 31. prosince 2018 aplikovat na zemědělské půdy určené k pěstování technických plodin, na kterých se nejméně 3 roky po použití čistírenských kalů nebude pěstovat polní zelenina a intenzivně plodící ovocná výsadba, a při dodržení zásad ochrany zdraví při práci a ostatních ustanovení vyhlášky. Od 1. ledna 2019 je možno aplikovat na zemědělské půdy pouze kal kategorie I Kal z čistíren odpadních vod zpracovávajících biologicky rozložitelné odpady spadající do působnosti nařízení o vedlejších produktech živočišného původu musí splnit požadavky kategorie I i v případě, že jsou využívány pro použití jako kategorie II. Při stanovení mikrobiologických kritérií podle § 5, odběrech a analýzách vzorků pro ověření splnění podmínek podle § 8 odst. 1 písm. g) musí být odebráno pro jedno hodnocení vždy 5 vzorků během jednoho dne. Odebírají se vždy jednorázové vzorky tak, aby byl monitorován celý profil posuzovaného množství kalů. Množství jednoho odebraného vzorku kalu musí být minimálně 0,5 kg. Odběr i přeprava vzorků se provádí tak, aby nedošlo k druhotné kontaminaci a pomnožení mikroorganismů během přepravy.
20
Příloha č. 5 k vyhlášce č. …/2016 Sb. Minimální četnost chemických a mikrobiologických analýz kalů využívaných na zemědělské půdě za rok Minimální počet analýz za rok Produkce kalů z ČOV (v tunách sušiny kalů za rok) < 250
Agrochemické parametry* (živiny)
Rizikové prvky a látky
** mikrobiologie
Organické kontaminanty (AOX, PCB)
2
2
2
1
250-1000
4
4
4
1
1000-2500
4
4
6
1
> 2500
12
12
12
1
* agrochemické parametry: pH, obsah sušiny, obsah organických látek (vyjádřený jako ztráta žíháním), celkový dusík, amoniakální dusík, dusičnanový dusík, fosfor, draslík, vápník, hořčík ** provádí se také před použitím po skladování v souladu s § 8 odst. 1 písm. g)
21
Příloha č. 6 k vyhlášce č. …/2016 Sb. Metody odběru vzorků, analýz a metody pro mikrobiologická stanovení Předmět, účel, ukazatel
*normy a metody
Posuzování shody – Všeobecné požadavky ČSN EN ISO/IEC 17024 na orgány pro certifikaci osob Posuzování shody - Všeobecné požadavky ČSN EN ISO/IEC 17025 na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří Charakterizace odpadů – Vzorkování odpadů ČSN EN 14899 - Zásady přípravy programu vzorkování a jeho použití Pokyny pro odběr vzorků kalů z čistíren a ČSN EN ISO 5667 část 13 úpraven vod Kvalita půdy - odběr vzorků - část 6: Pokyny ČSN ISO 10 381-6 pro odběr, manipulaci a uchovávání půdních vzorků určených pro studium aerobních mikrobiálních procesů v laboratoři Kvalita půdy - Příprava vzorků pro fyzikálně - ČSN ISO 11 464 chemické rozbory Charakterizace odpadů – Stanovení ztráty ČSN EN 15169 žíháním v odpadech, kalech a sedimentech Kaly, upravený bioodpad, půdy a odpady - ČSN EN 15935 Stanovení ztráty žíháním Kaly, upravený bioodpad, půdy a odpady - ČSN EN 15934 Výpočet podílu sušiny po stanovení zbytku po sušení nebo obsahu vody Fyzikálně-chemický rozbor kalů - Stanovení ČSN EN 12 176 pH Kaly, upravený bioodpad a půdy – Stanovení ČSN EN 15933 pH Kvalita půdy - Stanovení pH
ČSN ISO 10 390
Kvalita půdy - Stanovení celkového dusíku - ČSN ISO 11 261 modifikovaná Kjeldahlova metoda Kaly, upravený bioodpad a půdy – Stanovení ČSN 16169 dusíku podle Kjeldahla Kvalita půdy – Stanovení hmotnostního ČSN ISO 11 465 podílu sušiny a hmotnostní vlhkosti půdy Gravimetrická metoda
22
Charakterizace kalů – Stanovení celkového ČSN 14672 fosforu. Charakterizace odpadů – Rozklad k ČSN EN 13657 následnému stanovení prvků rozpustných v lučavce královské Kaly, upravený bioodpad a půdy – Stanovení ČSN P CEN/TS 16171 prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES) Kaly, upravený bioodpad a půdy – Stanovení ČSN P CEN/TS 16171 prvků hmotnostní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) Kaly, upravený bioodpad a půdy – Stanovení ČSN P CEN/TS 16172 prvků s použitím atomové absorpční spektrometrie s grafitovou kyvetou (GF-AAS) Jakost vod. jednoúčelovým spektrometrem
Stanovení veškeré rtuti ČSN TNV 75 74 40 atomovým absorpčním
Jakost vod - Stanovení celkové rtuti ČSN 757440 termickým rozkladem, amalgamací a atomovou absorpční spektrometrií Kvalita vod - Stanovení rtuti – Metoda ČSN EN ISO 12846 atomové absorpční spektrometrie (AAS) po zkoncentrována bez něj Soil quality - Extraction of trace elements ISO 11 466 soluble in aqua regia (As,Cd,Cr,Cu,Ni,Pb,Zn) Jakost vod. Stanovení sodíku a draslíku. ČSN ISO 9964-1,2,3 (75 7378) Část 1-3: Stanovení sodíku a draslíku metodou atomové absorpční spektrometrie Jakost vod. Stanovení vápníku a hořčíku. ČSN ISO 7980 (75 7383) Metoda atomové absorpční spektrometrie Jakost vod. Stanovení Co,Cu,Ni,Zn,Cd a Pb. ČSN ISO 8288 Metody plamenovéatomové absorpční spektrometrie Jakost vod. Stanovení Cr. atomové absorpční spektrometrie Jakost vod. Stanovení absorpční spektrometrií
Cd.
Metoda ČSN EN 1233 atomovou ČSN EN ISO 5961
Kaly, upravený bioodpad a půdy – Stanovení ČSN EN 16166 adsorbovatelných organicky vázaných halogenů (AOX) Charakterizace odpadů – Stanovení ČSN EN 15308 vybraných polychlorovaných bifenylů (PCB) v pevných odpadech kapilární plynovou chromatografií s detektorem elektronového 23
záchytu nebo spektrometrie
detekcí
hmotnostní
Acta hygienica a microbiologica (AHEM)
č. 7/2001
Acta hygienica a microbiologica (AHEM)
č. 1/2008
* Normy a metody se použijí v aktuálním znění.
24
IV. Rozdílová tabulka návrhu právního předpisu ČR s předpisy EU Navrhovaný právní předpis Ustanovení (část, §, odst., písm., apod.) § 2 písm. c)
§ 4 odst. 1
§ 4 odst. 2
1)
Obsah
Odpovídající předpis EU Celex č.
Upravené kaly lze na zemědělské půdě 31986L0278 používat pouze za splnění těchto podmínek: c) na 1 hektar může být použito nejvýše 5 tun sušiny kalů. Upravené kaly musí být na jednom půdním bloku použity v jedné agrotechnické operaci a v jednom souvislém časovém období za příznivých fyzikálních a vlhkostních podmínek. Pokud použité kaly obsahují méně než polovinu limitního množství každé ze sledovaných rizikových látek a prvků, může množství kalů dosáhnout 10 tun sušiny kalů na 1 hektar, (1) V půdě, na které mohou být použity 31986L0278 upravené kaly, nesmějí být u žádného ze vzorků odebraných způsobem podle vyhlášky upravující odběr vzorků zemědělských půd1) překročeny mezní hodnoty koncentrace vybraných rizikových látek uvedených v příloze č. 2. (2) Celkový povolený vnos rizikových látek 31986L0278 do zemědělské půdy použitím kalů
Ustanovení (čl., odst., písm., bod, apod.)
Obsah
Čl. 5 odst. 2 Členské státy upraví používání kalu takovým písm. a) způsobem, aby hromaděním těžkých kovů v půdě nedošlo k překročení mezních hodnot uvedených v odstavci 1. K tomuto účelu použijí členské státy jeden z postupů uvedených pod následujícími písmeny a) nebo b): a) členské státy stanoví maximální množství kalu v tunách sušiny na jednotku plochy půdy za rok se zřetelem na mezní hodnoty koncentrací těžkých kovů v kalu uvedených v příloze IB; nebo
Čl. 5 odst. 1
Aniž je dotčen článek 12: 1. Členské státy zakáží používání kalu, jestliže koncentrace jednoho nebo více těžkých kovů v půdě překračuje mezní hodnoty stanovené v příloze I A, a přijmou nezbytné kroky k zajištění, aby tyto mezní hodnoty nebyly překročeny v důsledku používání kalu. Čl. 5 odst. 2 Členské státy upraví používání kalu takovým písm. a) způsobem, aby hromaděním těžkých kovů v půdě
Vyhláška č. 275/1998 Sb., o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků, ve znění pozdějších předpisů.
v průběhu 10 let je určen povolenou dávkou kalů uvedenou v § 2 písm. c) a mezními hodnotami koncentrací rizikových látek a prvků uvedených v příloze č. 3.
§ 5 písm. a)
Na zemědělskou půdu mohou být použity 31986L0278 pouze kaly, které vyhovují
Čl. 5 odst. 1
a) mezním hodnotám koncentrací vybraných rizikových látek a prvků uvedeným v příloze č. 3, a § 6 odst. 3
§ 6 odst. 7
(3) Při monitoringu kalů se provádí odběry 31986L0278 a chemické a mikrobiologické analýzy kalů v rozsahu a četnosti uvedených v přílohách č. 3, 4 a 5. (7) Výsledky monitoringu kalů a 31986L0278 monitoringu půdy se uvádí na evidenčním listu využití kalů v zemědělství podle přílohy č. 1. Protokoly o provedeném monitoringu půdy a monitoringu kalů a výsledky odběru a analýzy upravených kalů pro ověření splnění podmínek podle § 8 odst. 1 písm. g) uchovává osoba, která jednotlivé odběry a analýzy zajišťuje podle odstavce 1, po dobu 10 let.
Čl. 9
Čl. 10
nedošlo k překročení mezních hodnot uvedených v odstavci 1. K tomuto účelu použijí členské státy jeden z postupů uvedených pod následujícími písmeny a) nebo b): a) členské státy stanoví maximální množství kalu v tunách sušiny na jednotku plochy půdy za rok se zřetelem na mezní hodnoty koncentrací těžkých kovů v kalu uvedených v příloze IB; nebo Aniž je dotčen článek 12: 1. Členské státy zakáží používání kalu, jestliže koncentrace jednoho nebo více těžkých kovů v půdě překračuje mezní hodnoty stanovené v příloze I A, a přijmou nezbytné kroky k zajištění, aby tyto mezní hodnoty nebyly překročeny v důsledku používání kalu. Kal a půda, u které se kal využívá, musí být podrobeny rozboru podle plánu uvedeného v přílohách IIA a IIB. 1. Členské státy zajistí, aby byly vedeny aktualizované záznamy obsahující následující údaje: a) množství vyrobeného kalu a množství kalu dodaného pro zemědělské používání; b) složení a vlastnosti kalu v souladu s ukazateli uvedenými v příloze II A; c) způsob úpravy kalu podle čl. 2 písm. b); d) jména a adresy odběratelů kalu a místa, kde má být kal použit. 2. Záznamy jsou přístupné příslušným orgánům a slouží jako podklady pro soubornou zprávu uvedenou v článku 17. 3. Informace o metodách zpracovávání a výsledcích rozborů je třeba na žádost sdělit příslušným orgánům.
Příloha č. 2
Příloha č. 3
Mezní hodnoty koncentrací vybraných 31986L0278 rizikových prvků a látek v půdě (ukazatele pro hodnocení půd)
Mezní hodnoty koncentrací vybraných 31986L0278 rizikových látek a prvků v kalech pro jejich použití na zemědělské půdě (ukazatele pro hodnocení kalů)
Příloha I A
MEZNÍ HODNOTY KONCENTRACÍ TĚŽKÝCH KOVŮ V PŮDĚ
Čl. 12
V případě potřeby mohou členské státy přijmout opatření přísnější, než která stanoví tato směrnice. Každé rozhodnutí této povahy musí být neprodleně sděleno Komisi podle stávajících dohod. MEZNÍ HODNOTY KONCENTRACÍ TĚŽKÝCH KOVŮ V KALECH POUŽÍVANÝCH V ZEMĚDĚLSTVÍ
Příloha I B
Čl. 12
Příloha č. 5
Minimální četnost chemických a 31986L0278 mikrobiologických analýz kalů využívaných na zemědělské půdě za rok
Číslo předpisu EU (kód celex) 31986L0278
Příloha IIA Čl. 12
V případě potřeby mohou členské státy přijmout opatření přísnější, než která stanoví tato směrnice. Každé rozhodnutí této povahy musí být neprodleně sděleno Komisi podle stávajících dohod. ROZBOR KALU V případě potřeby mohou členské státy přijmout opatření přísnější, než která stanoví tato směrnice. Každé rozhodnutí této povahy musí být neprodleně sděleno Komisi podle stávajících dohod.
Název předpisu EU SMĚRNICE RADY 86/278/EHS ze dne 12. června 1986 o ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství
