Zvonek Školní časopis 3.číslo šk. r. 2015/2016 Redakce: Žáci oboru vzdělání cukrářské práce
1.Obsah našeho časopisu 1. Obsah našeho časopisu ....................................................................................................................... 2 2. Mikulášská nadílka v MŠ Kunice .......................................................................................................... 3 3. Program pro Zámeckou školičku ......................................................................................................... 4 4. Vánoce v naší škole.............................................................................................................................. 5 5. Soutěž „Zlatá vařečka“ ........................................................................................................................ 6 Rozhovor se soutěžícími ...................................................................................................................... 6 6. Lyžařský výcvik ..................................................................................................................................... 8 O penzionu .......................................................................................................................................... 8 7. Naše slohová cvičení na téma „Strach“ ............................................................................................... 9 8. Zájmy naší třídy ................................................................................................................................. 11 Jízda na koni aneb moje kariéra ........................................................................................................ 13 Jízda na koni ...................................................................................................................................... 14 Můj pes .............................................................................................................................................. 15 9. Vtípky ................................................................................................................................................. 16 10. Pozvání na ples ................................................................................................................................ 17 Moje příprava na ples........................................................................................................................ 17 11. Redakční rada .................................................................................................................................. 18
2. Mikulášská nadílka v MŠ Kunice Dne 4. Prosince 2015 žáci s paní vychovatelkou připravili program pro děti ze Zámecké školičky Kunice. Bylo sehráno krátké představení, aby se děti našich čertů a jedné čertice nebály. Poté se spustila hudba a začalo pekelné tancování. Na závěr dostaly děti od Mikuláše balíčky se sladkostmi a čertí omalovánky. Za sebe si myslím, že se celé dopoledne povedlo a na další Mikulášské setkání se moc těším. Eva Ujcová CU1
3.Program pro Zámeckou školičku Dne 10. prosince nás na cukrářské dílně navštívily děti ze Zámecké školičky my jsme si pro ně připravili zdobení perníčků a modelování sněhuláků z mandlové hmoty. Děti to moc bavilo (moc jim chutnala mandlová hmota ). Eva Ujcová CU1
4.Vánoce v naší škole Každý z oborů vzdělání si při projektovém vyučování připravil mnoho zajímavostí o Americe a o tom, jak se zde slaví Vánoce. Výsledkem společné práce byl příjemně strávený čas při slavnostním obědě. Součástí bylo promítání filmu, který každoročně připravuje paní učitelka Karlová a na který se vždy těšíme.
5.Soutěž „Zlatá vařečka“ Jako každý rok se u nás v Kunicích v tělocvičně pořádá už 3. rokem tato soutěž. Bylo to na téma „Zlatá svatba“. Soutěže se zúčastnilo osm Středních škol.
Toto jsou naši soutěžící. Petra Kuchařová, Martina Vašíčková, Martin Šimek, Vítek Uličný
Rozhovor se soutěžícími: Byli jsme za soutěžícími a vyptávali jsme se na různé otázky. 1. Otázka: Byli jste nervózní? Nervózní jsme byli. Nevěděli jsme, co nás čeká a zda-li to zvládneme. 2. Otázka: Navázali jste nějaký kontakt se soupeři? Se soupeři jsme nijak nekomunikovali, měli jsme strach, že to bude případná konkurence. S porotou jsme museli komunikovat, aby jsme si vše obhájili. 3. Otázka: Jak celá soutěž probíhala?: První bylo přivítání a projev naší paní ředitelky. Pak jsme si připravovali stoly a začali jsme „ kuchtit“. První se dělal předkrm, který dělala Petra Kuchařová, pak se dělal dezert, který dělala Martina Vašíčková, na konec se připravoval slavnostní stůl. Veškerá jídla se připravovala dvakrát z důvodu ochutnávky dvou porotců. 4. Otázka: Jak dlouho jste se na soutěž připravovali? Na soutěž jsme se připravovali měsíc dopředu.
5. Otázka: Jak dlouho jste čekali na výsledky? Na výsledky jsme čekali asi hodinku, než ochutnali všechna jídla a zhodnotili úpravu stolů a chuť jídel. 6. Otázka: Co jste připravovali za jídla? První jídlo byl předkrm, který připravovala Petra Kuchařová s názvem: Mini dortík s rukolovým pestem a ředkvičkovým tataráčkem Druhé jídlo byl dezert, který připravovala Martina Vašíčková s názvem: Čokoládový dortík s mascarpone 7. Otázka: Byli jste spokojeni se svým výkonem? Vzhledem k tomu, že jsme obsadily první místo, jsme s naším výkonem plně spokojeny. Na celou přípravu jsme měli 3 hodiny.
6.Lyžařský výcvik Tento rok se paní ředitelce naší školy povedlo sehnat sponzory, díky kterým jedeme na lyžařský výcvik. Zájezd se koná od 15. do 19. 2. 2016. Penzion, ve kterém budeme ubytováni, se jmenuje Horka a nachází se v Podještědí u Liberce.
O penzionu U nás si můžete vychutnat krásný výhled do přírody, včetně možného pohledu na Ještěd nebo na Bezděz. Nacházíme se na jižním svahu Ještědského hřebene. Ideální místo pro turistiku, cyklistiku, výlety do okolí i do Liberce a Českého Dubu.
7. Naše slohová cvičení na téma „strach“ Mám strach ze známek a zkoušek, protože pak máma na mě křičí a mám zaracha. Mám strach o tátu, protože mu není dobře a nemá to lehké v životě, a tak mu pomáhám se vším, co to jde. Mám strach o všechny z rodiny, mámu, tátu, sestry, bráchu, sestřenice, dědu, babičku a tetu. Mám strach, že nedostanu peníze na rybářský lístek. Mám strach, že se na mě vykašlou kamarádi ze školy, protože jinak už žádné nemám. Mám strach z němčiny, jinak všechno zvládám.
Každý má strach z ničeho jiného. Já mám strach např. ze zkoušek, z velkých výšek, z injekčních jehel. Bolím se falešných a neupřímných lidí. Bojím se třeba, že uklouznu na namrzlé silnici a něco si zlomím. Bojím se o bráchu, protože špatně vidí a bojím se o maminku.
Mám strach, když něco pokazím, tak za to dostanu seřváno. Mám strach, že když jsou namrzlé vozovky, tak se může stát, že se mi něco může stát. Mám strach, že když poletím na dovolenou dopravním letadlem, tak se může stát, že selže motor. Mám strach, když dostanu špatnou známky, tak mi za to naši vynadaj. Mám strach, že onemocním. Mám strach, když jdu nakoupit a na něco ještě zapomenu. Mám strach, že když se mám s někým sejít, tak dorazím o pár hodin později. Mám strach z písemek, když to odevzdám, tak to dopadne tragicky.
Chtěla bych vypravovat o překonání strachu ve skautském táboře. Tábor byl postaven celkem daleko od civilizace-jak se říká, lišky tam dávaly dobrou noc. Cesta k táboru vedla přes potok, což znamenalo to buď přebrodit, nebo přejít po úzké kládě, která se samozřejmě uprostřed rozhoupala a nebylo na ní pak lehké udržet rovnováhu. Nejhorší bylo překonat strach a přejít to poprvé, pak už nám to celkem šlo. Horší to bylo s rodiči v den návštěv. Někteří strach nepřekonali vůbec a měli smůlu. Někteří se vydali pro své děti přes kládu a bylo vidět, jak se jim klepou kolena a někteří skončili dokonce ve vodě. Pro nás to byla sranda, ale pro rodiče tolik asi ne. Plnění bobříka odvahy zažil na táboře snad každý. Já jsem měla sama celou noc hlídku, kdy jsem měla na starosti stan a oheň. Kolem půlnoci jsem zahlédla ve svěřeném stanu dvě siluety. Celkem se mi rozbušilo srdce a zrychlil tep. Vždycky nemusí jít o žert, kolem tábora se potulovaly různé typy lidí a někdy můžou mít hlad. Nedalo mi to, vzala jsem baterku a vlezla do stanu. Najednou mi někdo přehodil něco přes hlavu. V tu chvíli jsem se začala fakt bát. Samozřejmě šlo o hru, ale docela drsnou. Potom jsme se tomu (únosu) jen smáli a do teď mám na tábor zajímavé vzpomínky, ale byl to největší strach, co jsem kdy zažila. Mám strach o to, že přijdu o babičku, protože je v nemocnici a je na tom strašně špatně. Mám strach o to, že ztratím nejbližší osobu, bojím se, když vejdu do výtahu, že se mnou spadne :D a mám strach, že jsem tento sloh napsala špatně.
8.Zájmy naší třídy Naše typy na knížky Když se objeví možnost strávit celý rok v romantické Paříži na výměnném pobytu, patnáctiletá Sina ani na okamžik nezaváhá. Taky kdo by si nechal ujít takovou příležitost? A když k tomu ještě zjistí, že stejně jako její oblíbená filmová hrdinka Amélie bude bydlet na Montmartru a že syn její dočasné rodiny je opravdu nádherný kluk a ke všemu ještě herec, její nadšení nezná mezí. Kouzelný rok v pařížských uličkách při natáčení filmu může začít!
Někdy se blog stane tím jediným místem, kde se můžete bez obav svěřit se vším, co vás trápí. Tak to aspoň dělám já. Podle ostatních jsem prý skvělá, talentovaná, prostě okouzlující, ale já si tak rozhodnu, nepřipadám, spíš naopak. Jsem průměrná roztleskávačka, která má za sebou totálně nepovedený vztah s klukem, co lítal z problému do problému. Navíc ty moje věčné diety končící pokaždé stejně – jojo efektem. A pak se to stalo – dostala jsem se na vysněnou uměleckou střední v Miami! Všechno se může změnit k lepšímu, ale jak mám přesvědčit svou matku, že zpívání je to jediné, co mu v životu opravdu baví? Annelies Marie Franková (12. června 1929 - březen 1945) v roce 1933 s rodiči uprchla z Německa do Amsterodamu, kde se rodina od roku 1942 skrývala v půdním bytě. Dospívající Anne psala od 12. června 1942 do 4. srpna 1944 deník. Po prozrazení skrýše byla rodina odvezena do koncentračních táborů v Německu, přežil jen otec. Anne zahynula v Bergen-Belsenu. Po válce otec deník vydal, byl přeložen do mnoha jazyků a zdramatizován. Toto české vydání obsahuje poprvé nově nalezené a dosud nepublikované stránky. (Přečetla Petra Hoskovcová)
Pro spisovatelku erotických románů Dylan Ivoryovou je důležité mít vše plně pod kontrolou. Potom se seznámí s mužem, který ztělesňuje vše, čím ona není… a vše, po čem tajně touží. (Přečetla Eva Ujcová )
Nejlepší průpravu ke zdravé životní filozofii vám poskytne sluha Saturnin, který s vtipem čelí přetvářce tety Kateřiny a všem katastrofám při rodinné dovolené u dědečka odříznutého povodní od civilizace. Nové vydání slavné humoristické knihy, která pobavila již několik generací čtenářů, ilustroval Michal Hrdý. (Přečetla paní učitelka Germeková)
Příběh Daga Björndala, syna a vnuka zdatných medvědobijců, hrdého a nesmlouvavého muže spjatého s tradicemi svého kraje, je i příběhem vášně a lásky, lásky ke krásné a půvabné ženě, k přírodě, k životu. Typická norská rodová sága o životě v tajemných lesích, o lidech, kteří musejí každodenně zápasit s drsnou přírodou. Žijí jinak než obyvatelé nedalekého selského kraje a úplně jinak než bohatí kupci v přilehlých městečkách… Úspěšný norský román byl od svého prvního vydání v roce 1933 přeložen do více než třiceti jazyků. (Přečetla paní učitelka Wiesnerová) Napsala Petra Hoskovcová
Jízda na koni aneb moje kariéra Jako malá jsem snila o tom jezdit na koni. Bylo mi asi 12 let a poznala sem paní, která se jmenuje Jana a nabídla mi ježdění a trénink. Nevěděla jsem, že budu na výši, tam kde sem teď. Poznala jsem Valáška jménem Mikeš. Byl to český teplokrevník na vysokých nohách, takže kůň na skok - parkur. Začali jsme trénovat klasické ježdění. Na poprvé mi to nešlo, ale to se dalo čekat. Na druhý až třetí trénink už to šlo… Po roce jsem začala skákat 10 cm, pak 30cm, 50cm až sem se dostala na 130cm a moc mě to bavilo, sice pádů bylo spousty, ale já věřila v to, že v tom budu dobrá. V 13 a půl letech jsem byla poprvé na závodišti. Byla tam suprová atmosféra poznala jsem spousty známých lidí jako Báru Tomanovou a další… Jezdila jsem juniorské závody a pak sem se dostala do starších žen a začala jsem stavět tzv. domeček slávy. Dostala jsem se až na mistrovství krajů, kde jsem skončila 4. a měla jsem na mistrovství v České republice, ale byla jsem zraněná… Jela za mě holčina, která skončila 21. z 25. Říkala jsem si, že bych to svedla líp, ale nedalo se nic dělat. Asi měsíc na to nám veterinář řekl, že Mikešek nemá moc velkou šanci na přežití a v tu chvíli jsem mu slíbila, že bez něj se na závodiště zpátky nepůjdu. Také se stalo, Mikešek mi umřel na srdeční zástavu a od té doby sem na koni neseděla.
Bára Tomanová býval můj vzor.
Napsala: Eva Ujcová
Jízda na koni Než nasedneme na koně, musíme ho přivést na místo, kde koně čistíme. Musíme si vyčistit boxy, vyhřebelcovat koně, nasedlat a nauzdit. A můžeme vyjet na vyjížďku. S kobylkami jsme jezdili spíše v terénu než na jízdárně. U kobyl jsme často měli jednou za 14 dní brigádu. Jezdím pouze rekreačně spíš turistiku. Platila jsem tam při četnosti vyjížděk dvakrát za týden 1000,-Kč/měsíc. Půl roku jsem tam jezdila, ale z důvodu rodinných problémů jsem přestala, ale snad tam budu jezdit zase! Dala jsem vám své vlastní foto. První foto: Já a Venuše. Druhé foto je s trenérkou Aničkou s Barčou a Já s Venuškou.
Napsala: Nicola Juričová
Můj pes
Matka Flower Zlínská vločka
Otec Xanto Denajwen - Chico
Mého psa jsem dostal jako štěně po náročné operaci mozku. Můj pes se jmenuje Chico a je to boloňský psík. Je to výstavní pes. Chica mám už asi 7 let. Vždycky mě bavilo fotit Chica. Je vychovaný rotvajlerkou. Má rád velké psy, ale nejradši má rotvajlery. Nemá moc rád malé psy. Má 4 boloňská štěňata. Dva psy a dvě fenky. Jmenují se Archie, Alessio, Aimy, Adeline.
Aimy
Adeline
Archie Alessio
Napsal: Kuba Kozák
9.Vtípky „Pepíčku, vyskloňuj slovo housenka.“ „Kdo, co? – Housenka.“ „S kým, s čím? – Se sýrem.“ „Ke komu, čemu? – Mně.“
Přijde Pepíček za maminkou, že ho bolí hlava. „Maminko, mě bolí hlava.“ Maminka mu odpoví: “Víš Pepíčku,musíš hodně pít,“ Pepíček: “Dobře, takže kde je kořalka?“
●
●
●
Malý Pepíček říká nadšeně mamince: „Mamí, mohl bych jít ven na bungee dumping?“ „Ani omylem. Přišel si na svět kvůli jedné roztrhlé gumě a nechci, aby si stejným způsobem i ze světa odešel!“ ●
●
●
10.Pozvání na ples
Moje příprava na ples V lednu jsem se dozvěděla, že naše škola bude organizovat ples. Napadlo mě, že to musí být úžasné. Nikdy jsem na plese nebyla. Paní učitelka nám řekla, že se i my můžeme plesu zúčastnit. S tanečním kroužkem jsme začali nacvičovat kroky na vystoupení. Doma jsem přemýšlela, co si na ples obléknu. Vždyť já nemám žádné šaty? A tak jsme s maminkou začaly chodit po obchodech. Ale nebylo to jednoduché. Žádné šaty se nám nelíbily. Jedny byly příliš krátké, druhé zase moc dlouhé. Ty pravé jsme nakonec našly v jednou malém butiku. Hned se mi líbily. Když jsem si je vyzkoušela, věděla jsem, že jsou to ty pravé. I mamince se líbily. Tyto šaty jsme koupily. Doma jsme s maminkou ještě přemýšlely, jaké si vezmu boty, a jak se upravím. My holky to nemáme jednoduché, chceme se líbit. Už se na ples moc těším. Na ples se přijde podívat i maminka s tatínkem. Určitě udělám nějaké fotky a jaké to tam bylo, to vám napíšu po plese. Klaudie Klechová
11.Redakční rada
Klaudie Klechová
Petra Hoskovcová
Zdena Karbulková
Johanka Pudíková
Eva Ujcová
Michaela Doškářová
Sabina Ahnelová
Nicola Jurečová
Anička Urlichová
Hanička Urlichová
Olina Naďová
Tomáš Doležal
Pavel Novák
Jakub Kozák
