18
projek t
Veřejná správa 3/2015
Originalita vítězí!
olní Břežany Věslav Michalik –D
Jan Holp u
ch – Olo
mouc
Radovan Necid – Velké Meziříčí
Do soutěže Parádní web 2014 bylo možné přihlásit webové stránky po celý rok, a to do dvou kategorií Vesnice, Městys a Město. Účastníky soutěže, tedy buď weby přihlášené či navržené redakcí, posuzovala z odborného hlediska odborná porota, která určovala jejich pořadí. Celkem se letošního ročníku soutěže Parádní web účastnilo dvaatřicet webových stránek měst a obcí. Šestnáct měst a obcí se do soutěže přihlásilo, šestnáct měst a obcí vytipovala a nominovala redakce časopisu Veřejná správa. Proběhla tři kola soutěže, z nichž pouze tři nejlepší z každé kategorie postoupili do „velkého“ finále. Jejich pořadí určovala během roku dvanáctičlenná porota a na
stránkách časopisu Veřejná správa byly ke každému soutěžícímu zveřejňovány jejich odborné komentáře. Finalisty se stalo osmnáct webů měst a obcí. Finále hodnotila rozšířená porota, která měla patnáct členů a zastoupeni zde byli jak starostové, tajemníci, tak informatici či webdesignéři. Díky třem ženám v porotě nechyběl ani ženský pohled! Redakce časopisu Veřejná správa se snažila podpořit jedinečnost ve zpracování stránek a „živost“ webu, proto byly kritériím přiděleny odlišné váhy: Informace o veřejné správě a elektronické služby (15); Technická stránka a nové trendy (15), Grafika a přehlednost (35); Dění v obci, komunikace (35).
PROJEKT
www.mvcr.cz/vespra
foto: radoslav bernat
čanem a městským úřadem. Uživatelé se tak mohou těšit na nový design, změní se částečně i barevnost, která bude pojata ve střízlivějším stylu. Přibýt by měl klikací rozpočet, vyjádření o stavu průběhu sítí a posíleny budou vazby v GISu, aby měli zajištěn pohodlný přístup jak úředníci, tak projektanti a stavební firmy.
C e na r e dak c e č a s o p isu Ve ř e jn á sp r á v a
Velké Meziříčí Webové stránky Velkého Meziříčí zaujaly originálním designem i online chatem se starostou, a získaly tak v soutěži Parádní web 2014 speciální ocenění od naší redakce. Ivana Jungová
N
a vzniku webových stránek www. mestovm.cz se podílí pracovní skupina, v níž je zastoupeno jak vedení města, starosta, místostarosta a tajemník, tak i vedoucí odboru kultury a školství a pracovnice informačního centra, vedoucí odboru správního, informatici a provozovatel webových stránek. „Před čtyřmi roky jsem webovou skupinu nově jmenoval, svolávám ji pravidelně podle potřeby. Na začátku jsme se potkávali každých šest týdnů. Bavíme se nejenom o webu, ale i o propagaci města či radnice,“ uvádí starosta Velkého Meziříčí Radovan Necid. A jakými změnami za tu dobu webové stránky prošly? Upravil se layout titulní stránky, kterou byla zapotřebí zestručnit, nově se uspořádaly aktuality či hlavní zprávy. Zřizoval se e-shop. Doplňovala se elektronická kniha přání a stížností. Pro chat se starostou připravili informatici dokonce speciální aplikaci. Postupně přibyly online služby jako Ztráty a nálezy, Stav vyřízení dokladů, Objednávání na dopravní a správní agendy, Váš názor, Hlášení
poruch a závad, Rezervační systém Kulturního léta. Aktualizoval se i adresář firem ve městě a okolí. Do této práce město zapojilo studentky. Ty dva roky již také vypomáhají v informačním centru, které je přes léto otevřené každý den, v neděli pouze dopoledne, a bylo by obtížné zajistit tento provoz jenom pracovnicemi úřadu. Také informační centrum prošlo poslední dobou proměnou. Dříve byl totiž přístup pouze z bočního vchodu, a centrum tak bylo pro zájemce příliš schované. „Každý úřad by měl mít recepci, kde vás někdo musí přivítat, usmát se a nasměrovat vás. Takovým příjemným vstupem je nyní pro klienty informační centrum, které jsme přemístili dolů do přízemí. Myslím, že podobné změny přispívají k otevřené radnici,“ podotýká starosta města. Informační centrum uspělo v roce 2013 v soutěži o nejlepší informační centrum v Kraji Vysočina. Stránky Velkého Meziříčí se budou i nadále vyvíjet. Loni se na jejich rozvoj městu podařilo získat peníze i z evropských fondů. Vznikne nový Portál občana, který posilní a zpříjemní elektronickou komunikaci mezi ob-
Na kávu se starostou Již od roku 2011 město pořizuje videozáznamy z jednání zastupitelstva. Videozáznamy jsou uložené na serveru krajského úřadu. „Na začátku jsme si půjčovali i nahrávací zařízení od krajského úřadu, ale byl problém, že se velmi často ve stejném termínu konala i jiná zastupitelstva. Nyní si půjčujeme zařízení od soukromé firmy. Lidé si zvykli sledovat zasedání na internetu. A tak se někdy stává, že se přenos kvůli příliš vysokému zájmu ,zadrhává‘,“ upřesňuje Radovan Necid. K transparentnosti úřadu přispívá i to, že jsou na webu zveřejňovány fotografie všech zastupitelů, ale dokonce i úředníků! Dozvíte se také, jestli je příslušný zaměstnanec v práci, a to díky ikonce Přítomnost úředníka. Velké Meziříčí je i na sociálních sítích, profil na Facebooku mají na starosti zaměstnankyně informačního centra. Na webu lze také jednoduše zprávy zde zveřejněné sdílet. Specialitou velkomeziříčského webu je online chat se starostou. Proběhlo už šestnáct chatů a uživatelé se mohou ve vymezeném čase na cokoliv zeptat. „Když mám chat, tak jsou všichni vedoucí odboru k dispozici na telefonu, aby mi případně mohli s některými dotazy pomoci. Zpočátku nechodilo moc otázek. V prvních chatech deset, dvanáct, ale dnes už je to mnohem více. Proto jsem rozšířil možnost pro položení otázek. Chat je otevřen již od určité hodiny předcházejícího dne, podobně jako třeba na serverech českých deníků,“ uvádí starosta města. Další možností, jak komunikovat s představiteli města, je elektronická kniha přání a stížností. Od úřadu je zaručena odezva do pěti dnů. Všechny dotazy jdou v kopii starostovi, místostarostovi a tajemníkovi. Na určitou problematiku je vždy vybraný garant, který má na starosti odpověď. Pokud je otázka
19
20 projek t
Skejty i festivaly Ve městě probíhají zajímavé akce jako filozofický festival či kulturní léto. Obě pořádá kulturní zařízení Jupiter klub. Do kulturního léta se může pořadatel daného vystoupení jednoduše přihlásit přes online rezervační systém – město dává na celé léto k dispozici pódium na náměstí a příslušenství. Filozofický festival je zase každý rok zaměřen na jiné téma a během týdne se konají přednášky s významnými osobnostmi. Například zde ze svého pohledu okomentoval filozofii i ekonom Tomáš Sedláček. Diskuse probíhají v Jupiter klubu, v kině, na zámku, ale i na gymnáziu. O sportovní vyžití ve městě se pak starají spolky i sami mladí sportovci. Město původně uvažovalo o venkovním skateparku, byla zvažována varianta, že se vybere určitá plocha, vyasfaltuje se a spojí se s parkovištěm. Skejťáci přišli ale s nápadem, že by bylo řešením zřízení vnitřního parku, jaké se teď ve městech hojně objevují. A protože jsou překážky pod střechou, mohou být v provozu celoročně. Poslouží přitom pro více účelů, a to jak pro bikery, tak pro skejťáky. Město se tedy rozhodlo, že bývalou budovu technických služeb, kterou původně chtělo prodat, vyhradí právě pro skatepark. Skejťáci neplatí nájem,
ale budovu mají na starosti, a to včetně elektřiny i oprav. Velké Meziříčí uskutečnilo zajímavý projekt se švédským partnerským městem Vansbro, s nímž spolupracuje již od šedesátých let dvacátého století. Centrum zaměstnanosti, na jehož zřízení město získalo finanční prostředky z evropských fondů, fungovalo ve městě rok a půl. Pracovnice centra přitom uplatňovaly principy ze švédské metodiky. Do Velkého Meziříčí zavítali předseda švédské Agrární komory a hospodářské komory a úředníci z Vansbra, absolvovali několik přednášek, ale vzdělávali se i pracovníci českého úřadu práce. Výměna zkuše-
vizualizace rozhledny
všeobecná, tajemník rozhoduje, kdo na ni odpoví. „Uvažuji ještě o školení úředníků, protože odpověď v některých případech není pro občana úplně praktická. Připadá mi, že občas je tak stručná, že pro někoho, kdo v oboru nepracuje denně, nemusí být srozumitelná. Dobré na druhou stranu je, že se úředníci s diskusí sžili a také veřejnost se naučila komunikovat s úřadem prostřednictvím internetu,“ doplňuje Radovan Necid. Starosta pořádá každý měsíc osobní setkání s občany na malé scéně kulturního zařízení Jupiter klub, a příležitostně s tímto setkáním zajíždí i do místních částí města. Tato setkání se osvědčila a proto dnes uvažuje i o zcela individuálním přístupu, který si vyzkoušel během volební kampaně. Ne každý má odvahu mluvit na veřejnosti nebo zajít na radnici. A tak starost plánuje uspořádat „kavárnu“, na niž by se bylo možné elektronicky objednat.
Veřejná správa 3/2015
ností probíhá i s Chorvatskem, zatím na bázi poznávání. Do Tisna se tak jela podívat základní umělecká škola či hudební soubory, Chorvaté si pro změnu do Velkého Meziříčí přijeli zalyžovat. Velké Meziříčí by rádo spolupracovalo více také s Českým a Valašským Meziříčím. Na kulturní léto přijede kapela z Valašského Meziříčí. S Českým Meziříčím, které má soubor složený z dětí základní školy, se hledá jiná příležitost, v rámci níž by mohly vystoupit. Na jaře by mohla stát ve Velkém Meziříčí nová dominanta – rozhledna na Fajtově kopci ve tvaru šroubovice, zajímavě osvětlená, navržená architektem Václavem Hlaváčkem. Staví ji Ski
klub Velké Meziříčí. Nyní se dokončuje konstrukce a dolaďují se technické detaily. Vymýšlejí se například zábrany proti možnému namrzání a také se řeší osvětlení, aby rozhledna vyhlížela tak, jak byla naplánována. Také centrum města by se za čas mohlo dočkat proměny. „Máme ideální možnost řešit některé potřeby, jako jsou nedostatečná parkovací místa. Na podzim město koupilo půlku bývalého areálu Svit, tedy zrušené továrny v centru města. Časem, až budou k dispozici dostatečné finanční prostředky, by město chtělo dokoupit i zbývající část. Zatím by měla proběhnout rozsáhlá diskuse s občany, k čemu všemu by prostor mohl sloužit. Nabízí se využití pro bydlení, parkování i klidovou zónu pro maminky s dětmi a seniory. Je třeba také vyřešit dopravní napojení této části. Podle územního plánu je zde naplánován malý obchvat města, ale zatím na něj nepanuje jednotný názor,“ upřesňuje Radovan Necid. Dalším chystaným počinem je rekonstrukce náměstí, které je třeba opravit nejen kvůli inženýrským sítím, ale i povrchům a elektrice. Před Velkým Meziříčím stojí také výzva, jak se vypořádat s kamiony, které si zkracují cestu přes město. Samospráva zadala soukromé firmě přípravu projektu zákazu tranzitu nad dvanáct tun ve městě, ale tento krok je třeba ještě domluvit s Ministerstvem dopravy. „Co by nám pomohlo, je novela zákona o pozemních komunikacích, tedy jednoduchá možnost obcím tranzitní nákladní dopravu zakázat místní úpravou dopravního značení. Paragraf nachystal ministr dopravy Stanjura již před dvěma lety. Stejná věc totiž trápí Jihlavu, Meziříčí, Bíteš, Domašov, Hustopeče, Říčany, ale i Žebrák a všechny obce kolem D5. Nesouhlasím s tím, že by mělo být mýto na silnicích I. a II. třídy. Pokud zakážeme tranzit, kamiony se vrátí na dálnici a stát vydělá. Mýto je ale další daň pro koncové zákazníky, tedy nás všechny a navíc na ně doplatí místní dopravci. Podle studie, kterou jsme si zadali podle pravidel Centra dopravního výzkumu, jsme totiž zjistili, že šedesát procent kamionů jsou právě kamiony z krajů Jihomoravského a Vysočiny,“ dodává starosta Velkého Meziříčí. ■
konzultace projek t 21
www.mvcr.cz/vespra C e na p o r o t y
Olomouc Webové stránky statutárního města Olomouc uspěly u odborné poroty v soutěži Parádní web 2014. Jaká doporučení má Olomouc pro webové tvůrce, se dozvíte z rozhovoru s Janem Holpuchem. Ivana Jungová Jak vznikala současná podoba webu? lomoucký portál je výsledkem zásadní rekonstrukce, kterou naše webová prezentace prošla v roce 2012. Předcházela jí soutěž na nový vizuální styl města a rovněž zprovoznění stránek zaměřených na turisty tourism. olomouc.cz. Samotná podoba portálu vzešla z výběrového řízení, ve kterém jsme kromě webdesignu poptávali i návrh obsahové struktury. Finální kód, prezentovaný obsah a rovněž redakční systém je už ale výstupem týmu zaměstnanců oddělení propagace a marketingu našeho magistrátu vedeného Pavlem Snášelem.
O
Design webu je díky praktickému hlavnímu boxu velmi účelný. Kdo ho navrhoval? A jak jste rozvrhovali strukturu tak rozsáhlého webu? Měli jsme rámcovou představu o dvojím členění. To má jednak přirozenou stromovou hierarchii a dále jsou různé sekce výběrově nabízeny specifickým skupinám návštěvníků – občanům, rodinám, podnikatelům, turistům a médiím. Konkrétní struktura a grafické řešení ale vzešlo ze zmiňované soutěže, respektive vítězného návrhu, který je dílem olomouckého studia BastArt a jeho tehdejšího specialisty Radka Holíka. Struktura prezentace byla po několika měsících provozu na základě analýzy návštěvnosti a ohlasech uživatelů mírně upravena do své současné podoby. Máte mobilní verzi webu, plánujete do budoucna zaintegrovat přístup pro uživatele s menšími displeji přímo do designu webu? Je pravda, že mobilní verze je řešena jako samostatná prezentace a layout desktopových stránek není responzivní. Je to jedna z věcí, ke kterým se hodláme v budoucnu vrátit.
Chystáte v nejbližší době nějaké inovace a vylepšení? Plánujete větší využívání multimédií? Asi nejaktuálnějším tématem je u nás v tuto chvíli příprava on-line videopřenosů z jednání zastupitelstva. Řadu dalších vylepšení připravujeme v oblasti elektronických služeb. Web jich občanům nabízí celou řadu, o jakém rozšíření tedy uvažujete? Rádi bychom letos zprovoznili systém on-line plateb za komunální odpad a vedeme debatu o zpřístupnění registru uzavřených smluv. Hlavní prostor ovšem vidíme v segmentu mobilních aplikací. Kromě navigačních a průvodcovských produktů zaměřených na turisty se jedná o zprovoznění mobilních plateb za parkování nebo zlepšení komfortu při pořízení elektronické jízdenky v MHD. Co by podle nových trendů nemělo chybět na žádném webu města? Setkali jste se při zavádění elektronických služeb s nějakými potížemi? V loňském roce se nám podařilo úspěšně publikovat rozklikávací rozpočet, který je přímo napojený na ekonomický systém magistrátu. Hospodaření měst, obcí, ale i státu je velikým tématem, takže jestli by na webu dnes něco nemělo chybět, bude to právě tohle. Pokud máme hovořit o potížích, paradoxně vycházejí ze snahy různých složek magistrátu prodat právě svoje výstupy a být na webu co možná nejviditelnější. Naše zkušenost je taková, že bez pevného vedení se homepage rychle zaplevelí nejrůznějšími bannery a upoutávkami a přestane být přehledná. Je to v jistém smyslu nikdy nekončící boj :-) Internetové stránky pamatují i na nejnovější technologie, jako jsou například QR kódy, sociální sítě,
Google Street View. Máte v tomhle směru pro obce nějaká doporučení? Nepolevovat. Vývoj jde na poli e-marketingu dopředu natolik rychle, že webová prezentace vlastně nikdy není finální, nikdy není úplně hotová. V tomto ohledu se nám osvědčilo držet vlastní tým kmenových zaměstnanců – webmaster, vývojář, grafik, fotograf, kteří o web každodenně pečují. Je účast na sociálních sítích pro město přínosem? Nepochybně ano. Sociální sítě využíváme primárně při komunikaci s turisty. Facebookový profil našeho informačního centra má víc než devět tisíc „lajků“, na Instagramu je díky úžasným snímkům našeho fotografa Jana Andreáše přes tisíc sedm set fanoušků, což je v českém prostředí unikát. Jaká je budoucnost komunikace mezi úřadem a občany? Bude se ještě více orientovat na interaktivnost? Těžko soudit. Osobně mám za to, že při prezentacích měst coby cílů cestovního ruchu bude postupně docházet k nasazení všech nástrojů, které běžně známe z komerčního marketingu. Vizuálně i technologicky tady vidím obrovský prostor a půjde „jen“ o to, kolik peněz a jak efektivně budou destinace schopny do svých internetových prezentací investovat. Pokud jde o weby samospráv, bude zcela přirozeně sílit tlak občanů dostat od svých úřadů podobný on-line komfort, jaký jim už dnes zcela běžně poskytují banky nebo mobilní operátoři. Elektronické bankovnictví přece není principiálně o nic méně citlivá agenda než stavební řízení nebo přehled plateb za psa. Není proto důvod kvůli nim „běhat“ na magistrát. Tady vidím obrovský prostor. ■. RNDr. Jan Holpuch, Ph.D. působí jako konzultant v oblasti IT a e-marketingu a v minulém volebním období zastával post věcně příslušného náměstka primátora.
Veřejná správa 3/2015
foto: radoslav bernat 3x
22 projek t
C e na p o r o t y
Dolní Břežany Laserové centrum, zeleň, výtečné webové stránky, které ocenila v soutěži Parádní web odborná porota prvním místem. Ivana Jungová
I
nternetové stránky Dolních Břežan prošly nedávno výraznou proměnou. Samospráva obce se díky projektu Moderní obec, který trvá až do června, zaměřila kromě vylepšení procesů uvnitř úřadu i na zlepšení komunikace s občany. Vedle nového designu obecního časopisu a zřízení profilu na Facebooku byl proveden právě upgrade webu. „Změnil se redakční systém, aby se dalo se stránkami jednoduše pracovat, a zvládaly tak velké množství dat. Nyní lze vkládat více obrazového materiálu a přibyly i nové funkce, například je teď jiný způsob pro hlášení poruch či se zlepšilo diskusní fórum. Rozšířili jsme také rubriku Historie obce, či vznikl nový modul Potřebuji si zařídit. Občan se tak nemusí orientovat ve struktuře úřadu a najde pohodlně řešení svého problému podle tématu,“ upřesňuje Věslav Michalik, starosta obce. Zajímavou součástí projektu je i strategické plánování. Dříve se v Dolních Břežanech nepřipravovaly
akční plány, nyní je tomu jinak. Veřejnost tak má přístup k tomu, jaké priority a konkrétní úkoly jsou stanoveny na daný rok, kdo z rady je za ně zodpovědný a kolik peněz je na jejich splnění připraveno v rozpočtu. Stejně tak se dozví vyhodnocení, jestli se záměr podařilo uskutečnit a kolik se na něj skutečně vynaložilo finančních prostředků. „Takový krok vede k větší transparentnosti úřadu vůči občanům. Důležité také je, že jednou měsíčně pravidelně zveřejňujeme výdaje obce nad deset tisíc korun. Každý se může dozvědět, komu a jakou částku jsme zaplatili. Jde to přímo z účetnictví a tento způsob mi připadá lepší než klikací rozpočet, i když ten chystáme také,“ dodává starosta obce. Moderní trendy Inovovaná verze obecního časopisu reflektuje i současné trendy a uvádí u článků QR kódy. Podrobnější informace si tak můžete snadno stáhnout. Dolní Břežany chtějí využít QR kódy i při výstavbě plánované naučné archeologické stezky. Obec je již rok na
sociální síti, fanoušků na jejím profilu na Facebooku je tři sta padesát. Prezentace je tady koncipována nikoliv striktně jako úřad, ale jako život v obci. Obecní úřad stránku využívá nejen pro vložení pozvánky na další zastupitelstvo, ale převážně pro informování o kulturně-společenském dění. Dolní Břežany byly oceněny za otevřenou diskusi s občany v soutěži Otevřeno x Zavřeno. Na webu je možné zaslat dotaz prostřednictvím diskusního fóra, v němž odpovídá starosta, případně místostarostové. Jaké s ním mají zkušenosti? „Diskusi je lepší třídit do témat, aby zůstávala pro lidi přehledná. Je to i o trpělivosti odpovídat na všechno, někdy i na provokativní otázky. Výhodou je fakt, že pokud se jeden člověk na něco zeptá, další, které by stejná věc také zajímala, si odpověď na fóru mohou najít a nemusí již kontaktovat úřad. Zdá se mi, že klesl i počet lidí docházejících na zastupitelstvo. Dříve se stávalo, že s dotazy vyčkali na příští zastupitelstvo, kde je mohli prodiskutovat. Dnes se hned mohou zeptat na webu a dostanou během dne nebo dvou odpověď,“ uvádí Věslav Michalik. Turisté by si zanedlouho mohli do Dolních Břežan přijet prohlédnout Regionální informační centrum opida Závist. Za pomoci evropských fondů se totiž rekonstruuje jedna z mála historických budov, nacházející se v centrální části obce, která byla ve velmi špatném stavu. Vzniknout by mělo informační centrum a školicí místnosti, které poslouží i jako klubovny. Vystaveny zde budou i archeologické nálezy z keltského období. V sále s kapacitou pro osmdesát lidí bude možné uspořádat besedy či promítání. „Budova má ještě jednu část, která se v současné chvíli neopravuje, protože je vlastnictvím Lesů České republiky. Bude ale restituována ve prospěch arcibiskupství, s nímž jsme domluveni, že nám ji odprodají. Chtěli bychom v této druhé části zřídit kulturně-komunitní centrum, zázemí pro mateřské centrum a další klubovny. Nyní si spolky vypůjčují buď místnost na úřadě, nebo ve škole. Po přestavbě by vše bylo soustředěno do jednoho prostoru,“ doplňuje starosta obce.
Veřejná správa projek 3/2011 t 23
www.mvcr.cz/vespra
Vědci a STAR Dolní Břežany jsou zajímavé i tím, že se zde na pozemku v těsné blízkosti obecního úřadu budují vědecká centra. Obec měla záměr, již definovaný v územním plánu, revitalizovat zemědělský brownfield na něco, co by bylo spojeno s vědou, výzkumem nebo s informačními technologiemi. Tuhle oblast by se nevyplatilo revitalizovat pro potřeby bytové výstavby, neboť území vyžadovalo poměrně vysoké náklady na vyčistění. Naskytla se ale příležitost nabídnout pozemky pro vědecké projekty laserového centra fyzikům z Akademie věd České republiky a Dolní Břežany s nimi zahájily spolupráci. Nyní už je jeden ústav nastěhovaný. V HiLASE je zaměstnáno sedmdesát vědců. V další dokončované budově ELI Beamlines by mělo začít pracovat letos v srpnu dalších dvě stě lidí. Zajímavostí je, že se věda objevila i v místních akcích. Na letošní rok jsou tak třeba na červen naplánovány závody přírodovědců na kolečkových bruslích. V obci má věda tradici i díky aktivitě ředitelky základní školy Ivy Fischerové – ve výuce se zde objevuje řada projektů, jako je Věda nás baví, kdy děti chodí měřit kvalitu vody v potoce či v rybnících, nebo provádějí rozbory ovzduší. Pořádá se také Vědecký jarmark. Od školního roku 2016–17 by měla být otevřena dokonce i speciální třída s rozšířenou výukou přírodovědných předmětů a jazyků. Nabízí se i možnost zapojení právě vznikajících vědeckých center a obec již s vědci připravuje v tomto smyslu spolupráci, například by pro děti mohli připravit zajímavý experiment. Vědecká infrastruktura přitom není jen záležitostí Dolních Břežan. Sho-
dou okolností vzniká o tři kilometry dále ve Vestci biomedicínské centrum Biocev, v Hodkovicích bylo postaveno Pražské inovační centrum, zabývající se biotechnologiemi, a další volné plochy jsou zde vyhrazeny pro obdobné podnikání. „Stát, aniž to plánoval, investuje třináct miliard do relativně malého území, šest kilometrů čtverečních. Začíná také narůstat zájem firem, které mají něco společného s obory, jimiž se ústavy profilují, ať už jde o biotechnologie, optiku, materiálové vědy či lasery. Říkali jsme si, že by bylo dobré napomoci tomu, aby se lokalita na ose Dolní Břežany-Hodkovice-Vestec rozvinula v technologicko-vědecký cluster, kde by vedle vědeckých ústavů působily i malé firmy specializující se na tyto návazné činnosti. Začali jsme mu říkat STAR, což je zkratka od Science Technology Advanced Region. Teď jsme ve fázi diskuse s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Středočeským krajem, jakým způsobem do budoucna aktivitu podpořit a koordinovat, aby vzniklo takové české Silicon Valley,“ doplňuje Věslav Michalik.
Korzování v zeleni Dolní Břežany uspěly před dvěma roky také v mezinárodní soutěži Entente Florale Europe, kde získaly stříbrnou medaili. „Soutěž nám pomohla v tom, že jsme se začali více zaměřovat na postupné zvelebování malých veřejných prostor. Vloni jsme připravili projekt pro několik ulic, na nichž se v pruhu mezi silnicí a chodníkem, kde byl dříve trávník, vysázely keře. Připravujeme i výsevy směsí květin, které pokvetou celý rok. Nemáme technické služby, takže zahradničení se věnuje jedna zaměstnankyně úřadu a odborné záležitosti konzultujeme s jednou místní obyvatelkou, která je vystudovaná zahradní architektka,“ doplňuje starosta obce. V centru obce stojí zámek, který dlouhou dobu chátral. Před revolucí objekt spadal pod Ministerstvo vnitra, pak se vlastníkem stalo Arcibiskupství pražské. Úřad má dohodu s arcibiskupstvím, že zámek zrekonstruuje v případě, že dostane finanční prostředky z církevních restitucí. Měla by tak proběhnout přestavba na čtyřhvězdičkový hotel. Stavební práce by měly probíhat od roku 2016 do 2018. Park přiléhající k zámku by měl být veřejnosti přístupný, a obec by tak získala další lokalitu k vycházkám. „Jsem rád, že lidé využívají nově založený Keltský park uprostřed obce. O víkendu je to tady jak na prvorepublikových promenádách! Opravou zámku se nabízí příležitost propojení relaxační zóny s dalším veřejným prostranstvím i formou nových tras,“ uzavírá Věslav Michalik. ■
