Stručný profil Republiky Karélie
GK ČR v Sankt Petersburgu (09/2015)
Úvod Republika Karélie se nachází na severozápadě Ruska. Její rozloha činní 180,5 tis. km2 (1,06% území RF). Počet obyvatel představuje 636 tis. osob 1, 78,8% obyvatel žije ve městech. Karélie na západě sousedí s Finskem (státní hranice s ním činí 723 km), na jihu s Leningradskou a Vologodskou oblastí, na severu s Murmanskou a na východě s Archangelskou oblastí. Region je členěn na 14 samosprávních celků, 2 městské okruhy (Petrozavodsk a Kostomukša), 22 městských a 87 zemědělských sídel. Správním centrem Karélie je město Petrozavodsk s 263 tis. obyvateli. Jeho vzdálenost od Sankt Petersburgu činí 412 km. Většinu území tvoří kopcovitá planina. Více jak polovinu území (54,5%) pokrývají lesy (převládají borovice a jedle), 23,2% pak vodní plocha, kterou tvoří 61 tis. jezer, 27 tis. řek a 29 vodních nádrží. Mezi největší a nejznámější jezera patří Ladožské (o ploše 17,7 tis. km2) a Oněžské (9,9 tis. km2). Jen 1,1% území je obděláváno. Dopravní komunikace Karélie spojují vyspělé průmyslové regiony Ruska se severním nemrznoucím přístavem Murmansk (P21). Budována je federální silnice (A121) spojující Sankt Petersburg se Sortavalou a Petrozavodskem. Přes území prochází Bělomořsko-baltský kanál spojující Baltické a Bílé moře. Letecké spojení primárně s Moskvou zajišťuje mezinárodní letiště v Petrozavodsku, které je modernizováno (dokončení 1 pol. 2016). Hospodářství oblasti Průmysl je determinován odvětvími, jež využívají místní přírodní zdroje jako dřevo a zpracování rudných i nerudných surovin. Silně je proto rozvinutý lesní, dřevozpracující a papírenský průmysl, dále hutnictví, jakož i průmysl stavebních hmot. V Karélii se nachází více jak 558 ložisek s 31 druhy nerostů. Jedná se zejména o železnou rudu, titan, vanadium, molybden, vzácné kovy, drahokamy, slídu, stavební materiály (žula, mramor), keramické suroviny (pegmatit, kazivec), apatitové a karbonátové rudy. Nově by se mělo těžit také zlato. Registrováno je zde také 386 nalezišť rašeliny. Z nerostných surovin se aktivně zpracovávají právě železnorudné pelety – 1/3 veškeré ruské produkce připadá právě na Karélii (Карельский окатыш, patřící do metalurgické skupiny Северсталь), šungitová dřeň, stavební štěrk, kamenité suroviny. Lesní a dřevozpracující průmysl zaujímá více jak 20% hospodářství regionu, zásoby dřeva představují 933,7 mil. m3. Za pozornost stojí skutečnost, že v Karélii se vyrábí 22% veškerého ruského papíru, 19% celulózy, 6% řeziva a dřevotřísky, 61% papírových pytlů. Právě do modernizace místních celulózek (Кондопога, ЦЗ Питкяранта, Сегежский ЦБК) má 1
Obyvatelstvo Karélie tvoří Rusové 73,6%, Karelové 10%, Bělorusové 7%, Ukrajinci 3,6%. Finové 2,3% a Vepsové 0,8%.
v těchto letech směřovat značný objem investic. K nejvýznamnějším dřevařským podnikům patří Карелия ДСП a ДОК Калевала. V oblasti se nacházejí také strojírenské podniky jako Онежский судостроительный завод (lodě), Петрозаводскмаш (zařízení pro papírenství, jadernou energetiku a petrochemický průmysl), Онежский тракторный завод (lesní traktory). Hutnictví je vedle zmiňovaného producenta železnorudných pelet zastoupeno společnostmi Надвоицкий алюминиевый завод (prvotní hliník a hliníkové litiny) a Вяртсильский метизный завод (dráty, hřebíky). Zemědělství je kvůli severní poloze regionu omezené. Převládá chov kožešinových zvířat, drůbeže, divoké zvěře, dále pak zejména ryb (70% ruského pstruha se rozvádí právě v Karélii), pěstují se brambory a zelenina. Potravinářský průmysl zahrnuje zpracování mléka, masa, mouky a krmiva, chleba, cukrovinek i alkoholu. Každoročně je v regionu postaveno 200 tis. m2 obytné plochy. Značné rezervy má postupně se rozvíjející oblast turistiky. Zahraniční obchod Prostřednictvím Republiky Karélie bylo v roce 2014 realizováno pouhých 1,1% obratu SZFO. Na region připadalo 1,9% exportu a 0,4% importu, v peněžním vyjádření tedy 1,1 (obrat), 0,9 (export) a 0,2 mld. USD (import). Oproti roku 2013 ze zahraniční obchod RK snížil o -7,0%, export o -7,0% a import o -10,0%. Republika napřímo obchodovala s 89 zeměmi světa. Export tvořil 83% obratu oblasti. Nejvíce své produkce vyvezla do Turecka (19,7% veškerého exportu), dále Finska (19,0%), Velké Británie (16,7%), Holandska (8,5%), Německa (4,7%) a Estonska (3,0%). Naopak nejvíce zboží ve finančním vyjádření se do Karélie dovezlo z Finska (33,8%), Ukrajiny (8,6%), Švédska (7,7%), Norska (5,9%), Estonska (5,2%) a Japonska (5,0%). K nejvýznamnějším dovozním položkám patřily strojírenské výrobky (stroje a zařízení), produkce chemického průmyslu, papírenské výrobky (celulóza, papír a karton) a potravinářské výrobky. V exportu naopak s 51,8% minerální výrobky (železnorudné granule), dále dřevo a papírenské výrobky.
01-24 25-27 z toho 27
28-40 41-43
Struktura vývozu a dovozu z/do Republiky Karélie 2014 v mil. USD Export z RK Import do RK % % Potravinářské výrobky, zemědělské suroviny 49,9 5,1 35,1 17,9 (kromě textilního) Minerální výrobky
Nerostná paliva, minerální oleje a produkty jejich destilace; živičné látky; minerální vosky Produkce chemického průmyslu, kaučuk Surové kůže a kožky, ušně, kožešiny a
510,3 0,1
51,8 <0,1
1,2 0,6
0,6 0,3
10,4 0
1,1 <0,1
42,4 <0,1
21,7 <0,1
44-49 50-67 72-83 84-90 68-71, 91-97
výrobky z nich Dřevo a papírenské výrobky Textil, textilní výrobky a obuv Kovy a výrobky z nich Stroje, zařízení a dopravní prostředky Ostatní výrobky
378,5 0,3 9,5 18,7 6,7
38,5 <0,1 1,0 1,9 0,7
39,0 5,0 17,1 51,7 3,8
19,9 2,6 8,7 26,4 1,9
Zdroj: Severo-západní celní ředitelství Federální celní služby RF
Investice Region je primárně orientován na zpracování surovinových zdrojů, proto je ze strany oblasti zřejmý zájem o diverzifikaci hospodářství. Kromě toho významným problémem pro Karélii byla přeregistrace sídel (2010-2012) významných podniků (daňových plátců) do jiných subjektů federace, čímž se republikovému rozpočtu přestalo dostávat příjmů. Ty jsou tak kompenzovány z federálního rozpočtu. Pro místní Vládu je tak prioritou, aby region přestal být závislý na federálních dotacích, proto je problematice přílivu přímých investic věnována zvýšená pozornost. Základním legislativním aktem je Zákon Republiky Karélie č. 1687-ZRK ze dne 05.03.2013 „O státní podpoře investiční činnosti v Karélii“ 2. V případě přiznání investičního projektu jako prioritního, může investor očekávat pobídky, a to zejména v daňové oblasti. Hlavní obory, které jsou z hlediska Karélie považovány za směrodatné, byly schváleny Usnesením Vlády RK č. 505r-P ze dne 24.07.2013 3. K nim patří rozvoj lesnictví, chov ryb, výroba potravin, zpracování dřeva, výroba strojů a zařízení, výroba elektrických, elektronických a optických přístrojů, výroba zdravotnické techniky, výroba lodí a dalších dopravních prostředků, zpracování druhotných surovin (mimo odpadů z hutnictví černých, barevných i vzácných kovů), logistika, turismus, výroba cihel, střešních krytin, cementu, rozvod energie a provoz vodního hospodářství (čističek). Vládou RF byl v červnu 2015 utvrzen Program rozvoje Republiky Karélie do 2020 roku 4. V rámci tohoto programu se předpokládá vybudování 4 průmyslových parků, a dále realizace konkrétních projektů v oblasti infrastruktury (železniční stanice, hraniční přechody, logistická centra, obchodní přístav, rekonstrukce silnic), potravinářské výroby (zejména živočišná výroba 5), energetiky nebo těžby vzácných kovů. Na pořadu dne jsou rovněž investice do plynofikace regionu. Dnes je k plynu připojených jen 4,4% území – prakticky jen města Petrozavodsk a Kondopoga. Generální plán plynofikace Karélie předpokládá výstavbu 2,86 tis. km plynovodů. V první etapě by měla být připojena města Segeža a Pudož. Přehled investičních nabídek Karélie jsou uvedeny v příloze 2 tohoto dokumentu.
2
http://kareliainvest.ru/file.php/id/f6469/name/1687-%C7%D0%CA.pdf. http://kareliainvest.ru/file.php/id/f6604/name/505%D1%80-%D0%9F.doc. 4 http://government.ru/media/files/LfDaJRRDN5D3xz8TtlU3TIGxJbtbp680.pdf. 5 Konkrétně výstavba nové drůbežárny Карельская a obnovení stávající Сунская, min. 4 komplexy skotu na produkci masa i mléka /region produkuje 65 tis. tun mléka což je 40% potřeb Karélie/. 20% potravinářských podniků je v rukou státu. Podniky jsou sice ziskové, ale s dotacemi. Oblast proto hledá potenciální investory. 3
Bilaterální vztahy v ekonomické oblasti Jak je patrné z přílohy č. 1, zahraniční obchod mezi ČR a Republikou Karélie není nijak významný. Obrat v roce 2014 představoval pouhých 4,2 mil. USD. Na český export připadalo 2,4 mil. USD, na dovoz 1,8%. Nejvýznamnější položkou dovozu z RK jsou papír, kartón a lepenka za 1,5 mil. USD. Naopak český export představoval plasty a výrobky z nich (537 tis. USD) jaderné reaktory, kotle, stroje a mechanická zařízení; jejich části a součásti (403 tis. USD), elektrické stroje, přístroje a zařízení a jejich části a součásti; přístroje pro záznam a reprodukci zvuku, přístroje pro záznam a reprodukci televizního obrazu a zvuku a části, součásti a příslušenství těchto přístrojů (325 tis. USD) a tříselné nebo barvířské výtažky; taniny a jejich deriváty; barviva, pigmenty a jiné barvicí látky; nátěrové barvy a laky; tmely a jiné nátěrové hmoty; inkousty (290 tis. USD). Z úspěšných projektů CZ firem v Karélii lze zmínit výstavbu firmou PSJ a.s. závodu na výrobu a zpracování desek pro ДОК Калевалаs. Společnost TES VSETÍN s.r.o. v Karélii úspěšně instalovala turbíny pro vodní elektrárny. V minulosti ALTA a.s. dodala do regionu těžební zařízení.
Příloha 1 Zahraniční obchod zbožím RF, SZFO a Republiky Karélie s ČR v mil. USD 2010 2011 2012 2013 2014 6/2015 obrat zahraničního obchodu zbožím celkem, s ČR RF celkem 625978 822477 841998 842233 785587 RF s ČR 8418,6 9952,3 10279,6 11301,0 10059,5 podíl ČR
SZFO celkem SZFO s ČR podíl ČR podíl SZFO na ZO ČR s RF
Karélie celkem Karélie s ČR podíl ČR podíl K na ZO ČR s RF
RF celkem RF s ČR podíl ČR
SZFO celkem SZFO s ČR
1,3%
1,2%
1,2%
1,3%
1,3%
77054 1180,9
110291 1737,4
109104 2077,4
103526 2172,1
105620 1453,3
1,5% 14,0%
1,6% 17,5%
1,9% 20,2%
2,1% 19,2%
1,4% 14,4%
1664,6 18,2
1778,9 11,1
1508,0 17,9
1270,1 9,1
1179,4 4,2
1,1% 0,2%
0,6% 0,1%
1,2% 0,2%
0,7% 0,1%
0,4% <0,1%
z toho ruský dovoz, český export 228911 305760 317263 314967 2918,4 4503,6 4925,4 5317,7 1,3%
1,5%
1,6%
1,7%
287889 4898,0 1,7%
39858,0 54655,2 57033,5 55586,6 52874,0 391,6 610,9 611,3 625,2 670,6
podíl ČR podíl SZFO na CZ exportu
1,0% 13,4%
1,1% 13,6%
1,1% 12,4%
1,1% 11,8%
1,2% 13,6%
Karélie celkem Karélie s ČR
238,7 2,9
320,3 3,8
298,7 12,9
216,5 4,1
195,1 2,4
1,2% 0,1%
1,2% <0,1%
4,3% 0,3%
1,9% <0,1%
1,2% <0,1%
podíl ČR podíl K na CZ exportu
RF celkem RF s ČR podíl ČR
SZFO celkem SZFO s ČR podíl ČR podíl SZFO na CZ dovozu
Karélie celkem Karélie s ČR podíl ČR podíl K na CZ dovozu
RF s ČR SZFO s ČR Karélie s ČR
2016
z toho ruský vývoz, import do ČR 397067 516717 524735 527266 5500,2 5448,7 5354,2 5983,3 1,4%
1,0%
1,0%
1,1%
0,9
497698 5161,5 1,0%
37196,5 55636,3 52071,5 47940,2 52746,1 789,3 1126,5 1466,1 1546,9 782,7 2,1% 14,4%
2,0% 20,7%
2,8% 27,4%
3,2% 25,9%
1,5% 14,1%
1425,9 15,3
1458,6 7,3
1209,3 5,0
1053,6 5,0
984,2 1,8
1,1% 0,3%
0,5% 0,1%
0,4% 0,1%
0,5% 0,1%
0,2% <0,1%
-665,6 -921,7 -0,9
-263,5 -112,1 +0,6
-2581,8 -397,7 -12,4
saldo ČR -945,1 -428,8 -515,6 -854,8 -3,5 +7,9
1,2
Zdroj: Severo-západní celní ředitelství Federální celní služby RF
Struktura českého dovozu a vývozu z/do Republiky Karélie 2014 nad 1 mil. USD Dovoz z RK Vývoz do RK 48
Papír, kartón a lepenka; výrobky z papírenských vláknin, papíru, kartónu nebo lepenky
mil.
%*
% **
1,5
0,15
<0,1%
mil.
%*
% **
Zdroj: Severo-západní celní ředitelství Federální celní služby RF Poznámky: * podíl na celkovém českém vývozu/dovozu z/do Republiky Karélie; ** podíl na celkovém zahraničního vývozu/dovozu Republiky Karélie.
