Celkový počet stran: 583 Počet stran příloh: 85
AKTUALIZACE BEZPEČNOSTNÍ ZPRÁVY
dle zákona č. 224/2015 Sb. společnosti
Synthesia, a.s. Pardubice – Semtín IČO 60108916
Synthesia, a.s. Semtín 103 530 02 Pardubice
-1-
Synthesia, a.s. Semtín byla zařazena do skupiny B podniků podle § 3 zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií. Bezpečnostní zpráva Synthesia, a.s. byla schválena KÚ Pardubického kraje podle zákona č. 59/2006 Sb. 10. 8. 2012. Tato aktualizace byla provedena na základě změny legislativy. Prohlášení o politice prevence závažné havárie V návaznosti na požadavky zákona č. 224/2015 Sb. vedení společnosti Synthesia, a.s. vyjadřuje tímto písemným vyjádřením závazek a úmysl řídit své povinnosti na úseku prevence závažné havárie v souladu s příslušnými právními předpisy v této oblasti. Cílem je další rozvoj již aplikovaného systému řízení organizace z hlediska bezpečnosti za aktivní účasti jak managementu tak i zaměstnanců. V Pardubicích dne:
……...………………………………. Ing. Josef Liška, GŘ
Schválil:
Aktualizaci BZ dle zákona č. 224/2015 Sb. vypracovali: Ing. Jiří Kaláb, CSc. UNKAS Engineering Fáblovka 404 533 52 Pardubice-Staré Hradiště Tel.: 466 648 429 E-mail:
[email protected]
………………………………………
Ing. Petr Obršál Vedoucí odboru DaHBS Tel.: 466 822 533, 724 401 503 E-mail:
[email protected]
………………………………………
Pardubice: 11. 4. 2016 Aktualizace BZ Synthesia, a.s. byla provedena ve spolupráci s technology jednotlivých SBU a dalšími odpovědnými zaměstnanci Synthesia, a.s.
Veškeré kopírování a rozšiřování této řízené dokumentace není dovoleno bez schválení Synthesia, a.s.
-2-
Seznam zkratek a symbolů: AR BOZP BP BT BZ ČBÚ ČIZP DaHBS FŘ GŘ HBS HK HP HZS HZSp IP IŘA IZS KHS KS PO M MKP NL OBP ODaHBS OIP OOP OS OSŘ OZ PI PS PZH ŘTPÚ SBU SÚ T TI ČR TPÚ TR SVP (GMP) VD VPI VRV VVO ZH ZZS ŽP
Analýza rizik Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Bezpečnost práce Bezpečnostní technik Bezpečnostní zpráva Český báňský úřad Česká inspekce životního prostředí Dispečink a havarijně bezpečnostní služby Finanční ředitel Generální ředitel Havarijně bezpečnostní služby Havarijní komise Havarijní plán Hasičský záchranný sbor Hasičský záchranný sbor podniku Synthesia, a.s. Inspekce práce Individuální řídící akt Integrovaný záchranný systém Krajská hygienická stanice Krajská správa požární ochrany Mistr Metrologické kontrolní pracoviště Nebezpečné látky Oddělení bezpečnost práce Odbor dispečink a havarijně bezpečnostní služby Oblastní inspektorát práce Osobní ochranné prostředky Organizační směrnice Odbor systémy řízení Osobní záznamník Pracovní instrukce Provozní směrnice Prevence závažné havárie Ředitel technicko-provozního úseku Strategic business unit – Obchodní jednotky Smrtelné úrazy Technolog Technická inspekce ČR Technicko-provozní úsek Technologický reglement Správná výrobní praxe (Good manufacturing practice) Výrobní dokumentace Všeobecná pracovní instrukce Vzdušná rázová vlna Vedoucí výrobního oddělení Závažná havárie Zdravotnická záchranná služba Životní prostředí -3-
Vybrané definice základních pojmů ALARA [As Low As Reasonable Achievable] Filosofie Princip snižování rizika: Jedná se o snižování rizika na takovou úroveň, jaká je rozumně dosažitelná. Riziko tak nízké, jak je to rozumně (racionálně) dosažitelné. Toto předpokládá technickou proveditelnost v rozmezí hranic rozumnosti (racionálnosti) (přijatelnosti ceny). ALARP [As Low As Reasonable Practicable] Filosofie Princip snižování rizika: Jedná se o snižování rizika na takovou úroveň, jaká je rozumně proveditelná (náklady na další snížení rizika nejsou očividně v disproporci k prospěchu získaného realizací těchto opatření). Analýza Obecně podrobné vyšetřování jakéhokoliv celku, které se provádí pro porozumění povahy tohoto celku, nebo pro stanovení jeho podstatných rysů a vlastností. Analýza nebezpečí Postup, ve kterém se provádí identifikace nežádoucích událostí, které vedou k realizaci individuálního nebezpečí; analýza mechanismu, kterým se tyto nežádoucí události mohou vyskytnout; odhad jejich pravděpodobnosti a odhad rozsahu jakýchkoliv škodlivých jevů a účinků. Atmosférická stálost,stabilita Termodynamická rovnováha atmosféry závislá na vertikálním rozložení teploty. Míra změny teploty vzduchu na každých 100 m výšky je definována pomocí veličiny vertikální teplotní gradient. Při neutrální (indiferentní) stabilitě činí vertikální teplotní gradient vzduchu 0,995 °C (v angl. „lapse condition“); při stabilním zvrstvení je tepelný gradient menší než tato hodnota (maximálně až k teplotní inverzi), při nestabilním zvrstvení je tepelný gradient větší než tato hodnota. Bezpečnost Praktická (skutečná) jistota, že nenastanou nežádoucí účinky (jevy) následkem působení nějakého činitele (např. nebezpečná chemická látka nebo přípravek, fyzikální externí jevy aj.) za určitých okolností. Bezpečnostní audit Z pohledu prevence havárií podrobná metodická kontrola buď celého nebo jen částí celkového operačního systému se vztahem k bezpečnosti. Bezpečnostní okruh [Safety Radius] Podle vyhlášky č. 102/1994 Sb. je to hranice, která vymezuje předem zvolený stupeň poškození objektu. Bezpečnostní pásmo Podle vyhlášky č. 102/1994 Sb. je to prostor vymezený bezpečnostními okruhy. BLEVE [Boiling Liquid Expanding Vapour Explosion] (Exploze rychle se rozpínajícího oblaku par vroucí kapaliny) BLEVE je exploze vyplývající z poruchy (náhlého roztržení) nádoby obsahující kapalinu při teplotě významně vyšší než je její bod varu za normálních (atmosférických) podmínek V kontrastu k mžikovému požáru [Flash Fire] a k explozi mraku par (VCE) [Vapour Cloud Explosion] kapalina nemusí být hořlavá, aby způsobila jev BLEVE. Pokud nádoba praskne (např. následkem koroze, mechanického nárazu, vadou materiálu při hutním zpracování, nadměrného tlaku v nádobě), pak dojde k rychlému úniku par a prudkému snížení tlaku v nádobě. Tím dojde k prudkému varu kapaliny, což má za následek vývin velkého množství par. Tlak těchto par je extrémně vysoký a dochází k tlakové vlně (explozi), která může nádobu zcela zničit a dojde k rozletu fragmentů po okolí. U toho zůstane v případě nehořlavé kapaliny. Pokud látka je hořlavá, je pravděpodobné, že vzniklý oblak po BLEVE se vznítí a vytvoří ohnivou kouli a je možná exploze mraku par se vzduchem (VCE). Jev BLEVE se obvykle většinou spojuje s úniky hořlavých kapalin z nádob. V těchto případech jsou úniky způsobeny okolními požáry, kdy působením sálavého tepla z okolního požáru nebo přímo ohřevem nádoby s kapalinou plamenem dochází jednak k odpařování kapaliny v nádobě (popř. varu) a zahřívání jejích par a tím k růstu jejich tlaku, a jednak ke změně pevnosti materiálu nádoby (zvláště v místech, kde stěna není smočena kapalinou). Odtlakování pojišťovacím ventilem nestačí a dojde k roztržení nádoby a ke mžikovému odpařování kapaliny. V tomto případě u BLEVE je účinkem kromě tlakové vlny a letících fragmentů nádoby také stoupající ohnivá koule s intenzivní tepelnou radiací po dobu existence této ohnivé koule, protože dojde k vznícení následkem okolního požáru. -4-
DOMINO efekt Domino efektem se rozumí možnost zvýšení pravděpodobnosti vzniku nebo velikosti dopadů závažné havárie v důsledku vzájemné blízkosti objektů nebo zařízení nebo skupiny objektů nebo zařízení a umístění nebezpečných látek. Exploze je fyzikálně-chemický jev, někdy pouze fyzikální jev, spojený s uvolněním energie (světla, tepla), přičemž nedochází k výměně hmoty s okolím nebo je tato výměna nepodstatná. Rozlišujeme v podstatě tři typy chemických výbuchů: • Tepelný výbuch • Explozivní hoření • Detonace Explozivní hoření se vyznačuje existencí reakčního pásma, které se pohybuje systémem rychlostí několika mm/s nebo vyšší až např. rychlostí řádově 100 m/s, ale vždy nižší než je rychlost zvuku. Fragmentace Úlomky vymrštěné při destrukci objektu nebo zařízení do okolí. Primární fragmenty vznikají jako důsledek roztříštění přímým působením explodující látky. Sekundární fragmenty vznikají v důsledku působení rázové vlny na okolní objekty. U efektu BLEVE u válcových zásobníků může vzniknout tzv. „raketový“ efekt. Havárie je fyzikální následek nehody, jejímž vnějším projevem je požár, exploze, rozptyl toxických látek do okolí apod. Hoření je složitý děj založený na fyzikálně-chemických přeměnách, probíhajících v reakčním pásmu, doprovázený uvolňováním tepla a obvykle i světla. Pro vznik hoření jsou nutné tři základní podmínky: -přítomnost hořlaviny -přítomnost okysličovadla -zdroj zážehu Iniciační událost je výchozí událost, jež je schopna v případě selhání určitých bezpečnostních funkcí vést k vážné nehodě. Mimořádná událost Stav, který nastal nebo hrozí nastat v důsledku působení rizikových faktorů a vyžaduje zvláštní opatření k dosažení normálního stavu. Model PLUME – Laminární-difúzní model rozptylu oblaku uvolněné látky při kontinuálním (semikontinuálním) úniku látky do okolní atmosféry. Model PUFF – Laminární-difúzní model rozptylu oblaku uvolněné látky při jednorázovém úniku látky do okolní atmosféry. Model turbulentní (kontinuální) – Turbulentní model rozptylu oblaku uvolněné látky při kontinuálním (semikontinuálním) úniku látky do okolní atmosféry. Model TNT – Model stanovení ekvivalentní hmotnosti nálože TNT, která vyvolá vzdušnou výbuchovou vlnu stejných parametrů jako zkoušená výbušnina (oblak plynu v mezích výbušnosti, oblak prachu v mezích výbušnosti, kondenzovaná výbušnina). Mžikový odpar (Flash) – Okamžité adiabatické odpaření části nebo veškeré kapaliny v důsledku relativně rychlého poklesu tlaku až do okamžiku ochlazení kapaliny pod bod varu při konečném tlaku. Mžikový (bleskový) požár (Flash Fire) – Hoření hořlavé směsi plynů nebo par se vzduchem, při kterém se plamen šíří podzvukovou rychlostí, takže nedochází k tvorbě významného přetlaku, který by způsobil tlaková poškození. Následek havárie – Skutečný rozsah projevu havárie. Je vyjádřen určitými dopady, jako jsou zdravotní následky (expozice, zranění, smrt), škody na majetku, účinky na životní prostředí, provedení evakuace apod. Dále se může se jednat o dosah pásem ohrožení tlakovou vlnou, dosah působení tepelné radiace pro zvolenou dobu expozice, dosah zamoření pro zvolenou toxickou koncentraci aj. Modelováním se snažíme předpovědět tento rozsah. Pro tento účel je třeba znát v případě úniku nebezpečných látek jejich uniklé množství, popř. výtokovou rychlost. Základem pro toto modelování je materiálová bilance posuzovaného systému. -5-
Nebezpečná látka Vybraná chemická látka nebo chemický přípravek, které vykazují jednu nebo více nebezpečných vlastností. Nezpečná zóna Nebezpečná zóna je vymezený prostor bezprostředního ohrožení života a zdraví účinky mimořádné události. Prostor této zóny ohraničuje hranice nebezpečné (bezpečnostní) zóny. Tento prostor se vymezuje zpravidla při ohrožení nasazených sil a prostředků účinky nebezpečných látek nebo jiných charakteristických nebezpečí (pád předmětů). Je to zóna, kde platí z hlediska ochrany životů a zdraví režimová opatření, např. ochranné prostředky, stanovená doba pobytu včetně řízeného vstupu a výstupu z této zóny. Nehoda Stav, kdy došlo ke ztrátě kontroly nad zdrojem rizika, resp. je to nežádoucí provozní událost, způsobená lidským faktorem, selháním nebo poruchou techniky či jinými příčinami, při kterých dojde ke ztrátě kontroly nad určitým zdrojem rizika, takže jsou přímo ohroženy lidské životy, majetek nebo životní prostředí. Nejhorší scénář(Worst Case Scenario) – Scénář pro událost, kdy dojde k úniku veškerého obsahu nebezpečné látky z objektu nebo zařízení a následky této události představují nejhorší možné působení nebo následek pro lidi, zvířata, životní prostředí a majetek. Objekt Celý prostor, popřípadě soubor prostorů, v němž je umístěna nebezpečná látka v jednom nebo více zařízeních, včetně společných nebo souvisejících infrastruktur a činností, v užívání provozovatele. Ohnivá koule (Fireball) – Stoupající hořící mrak hořlaviny a vzduchu, jehož energie je emitována primárně ve formě radiačního tepla. Vnitřní jádro mraku se skládá téměř výlučně z hořlaviny, zatímco vnější vrstva (kde nejprve vyskytne vznícení) se skládá ze směsi hořlavina – vzduch. Protože vztlakové síly horkých plynů se zvětšují, hořící mrak má tendenci stoupat, expandovat a dostává kulový tvar. Plošné odpařování z kaluže – Dochází k němu pokud je teplota kapaliny v kaluži nižší nebo rovna jejímu bodu varu za normálních podmínek. Popis rizik Písemná identifikace zdrojů rizik, scénářů nehod a možných následků, které jsou schopné způsobit akutní škody na zdraví a životech osob v okolí zdroje rizika. Porucha technologického zařízení Poškození zařízení, zastavení jeho provozu a celková škoda převyšuje 100 000 Kč, ale nepřekračuje 500 000 Kč. Požár specifický typ hoření, resp. havarijní nežádoucí jev založený na hoření spalitelných látek s výměnou hmoty s okolím. Proces nekontrolovaného hoření, charakterizovaný plamenem a vývinem tepla a zplodin hoření. Prostor, kde požár probíhá, není předem určen a ohraničen (na rozdíl od ohně). Požár kaluže (Pool fire) – Hoření materiálu vypařujícího se z vrstvy kapaliny. Pravděpodobnost (Likelihood; Probability) – V procesní bezpečnosti je pravděpodobnost chápána jako míra výskytu nějaké události. Může být vyjádřena jako frekvence (např. počet událostí za rok), nebo jako pravděpodobnost výskytu události během určitého časového intervalu (např. roční pravděpodobnost), nebo jako podmíněná pravděpodobnost (např. pravděpodobnost výskytu události daná výskytem předchozí událostí, za současného splnění jisté podmínky). Výraz pro pravděpodobnost výskytu nějaké události nebo její sekvence během časového intervalu je vyjádřena jako číslo mezi 0 a 1. Pravděpodobnost tedy vyjadřuje předpověď do budoucnosti na základě zkušeností z minulosti, tj. číselně vyjadřuje stav naší mysli o tom, jak pravděpodobně se nějaká událost stane (v intervalu hodnot 0 až 1). Pro „čistou“ pravděpodobnost, tj. bezrozměrnou pravděpodobnost, se používá zpravidla výraz (likelihood), pro vztaženou pravděpodobnost (má rozměr např. 1/rok) se zpravidla používá výraz (probability). Prevence Organizační a technická opatření, popř. činnosti, jejichž cílem je předejít závažné havárii a vytvořit podmínky pro zajištění opatření na zmírnění dopadů možné havárie a havarijní připravenosti. Provozní nehoda Událost, kterou byly ohroženy životy lidí nebo provoz zařízení a škoda na majetku překročila 500 000 Kč. -6-
Riziko Pojem vyjadřující pravděpodobnost negativního působení zdroje rizika a pravděpodobnou závažnost následků. Akceptovatelné riziko je míra rizika vážného poškození nebo ohrožení života a zdraví občanů, hospodářských zvířat, životního prostředí nebo škody na majetku, vznikající z existence a možné realizace nebezpečí (zdrojů rizik), která je přijatelná pro osobu/skupiny osob a pro společnost. Individuální riziko pro osobu v určitém místě v blízkosti zdroje rizika (individuální fatalita, individuální riziko zranění, individuální riziko obdržení nebezpečné toxické dávky). Mělo by být doplněno časovým úsekem, ke kterému se tato míra vztahuje. Společenské riziko, kterému je vystavena skupina lidí ovlivněných událostí (postižených následky havárie). Je vyjádřeno jako vztah mezi frekvencí a počtem lidí, kteří budou při realizaci určitého rizika určitým způsobem poškozeni. Tolerovatelné riziko, které je tolerovatelné pro provozovatele z pohledu jeho právních závazků a jeho vlastní politiky prevence závažné havárie. Předpokládá se, že toto riziko si uvědomujeme a snižujeme ho, jak je jen možné (viz principy ALARP a ALARA). Zbytkové riziko, riziko které ještě zůstane po implementaci postupů řízení rizika. Zanedbatelné riziko Pravděpodobnost výskytu nežádoucích účinků, která je tak nízká, že nemůže být znatelně snížena zvýšenou regulaci nebo investicí finančních zdrojů. Samovznícení Samovznícení je chemický, fyzikální nebo biologický proces, který vzniká za normální teploty okolního vzduchu a přivádí ke vznícení hořlavé látky, aniž byly vně zahřáty na teplotu odpovídající bodu vznícení. Scénář Variantní popis rozvoje havárie, popis rozvoje příčinných a následných na sebe navazujících a vedle sebe i posloupně probíhajících událostí, a činností lidí, které mají za účel zvládnout průběh havárie nebo také každá nalezená kombinace událostí, jež vede k vyšetřovanému typu nehody. Reprezentativní scénář Scénář, který reprezentuje skupinu podobných nehodových událostí. Nejhorší možný scénář Obvykle se jedná o scénář, kdy dojde k maximální ztrátě zádrže nebezpečné látky (loss of containment), což znamená nejhorší možný dopad na lidi a životní prostředí. Je nutné znát dopady nejhoršího vývoje pro případ selhání opatření pro řízení rizika. Nejvěrohodnější scénáře Scénáře, které obsahují informace jak o situaci a možných škodách, tak o její pravděpodobnosti výskytu. Věrohodnou havárií je havárie, která je v oblasti možnosti (např. pravděpodobnost vyšší než 1 x 10-6. rok-1) a má sklon způsobit vážnou škodu (nejméně 1 úmrtí). STEL Maximálně přípustný expoziční limit je maximální povolená (přípustná) koncentrace látky, obvykle vyjádřená v ppm ve vzduchu, pro určitou krátkou dobu, typicky 5 nebo 15 minut (podle zvyklostí v daném státě). Tato „koncentrace“ je zpravidla časově vážený průměr po dobu expozice. Strom událostí je logická posloupnost začínající iniciační událostí a postupně se větvící podle úspěchu či neúspěchu určité funkce. Každá větev stromu událostí představuje jeden typ možného průběhu událostí včetně vyhodnocení, zda jde o úspěšné zvládnutí iniciační události a nebo scénář typu nehody. Systém Systém je komplexní objekt skládající se z jedné nebo více úrovní objektů, které se mohou vzájemně ovlivňovat. Obvykle se jako systém bere soubor zařízení sestavených pro určitou funkci v procesní jednotce. Systém řízení bezpečnosti Je to v podstatě trvalý plánovací, organizační a výkonný proces, jehož výstupem jsou mj. definované a vyhodnotitelné výstupy (ukazatelé, parametry, kritéria) pro jednotlivé oblasti (organizace a zaměstnanci, identifikace nebezpečí – zdrojů rizik, analýza, ocenění a hodnocení rizik, řízení rizik, řízení provozu objektu nebo zařízení, řízení změn v objektu nebo zařízení, havarijní plánování, sledování plnění programu, kontrola a audit) pro zajištění cílů a zásad prevence závažné havárie.
-7-
Tepelný výbuch je děj, při kterém dochází zpočátku k pomalé chemické exotermické reakci. Teplota se v prvních fázích pomalu zvyšuje a se zvyšováním teploty roste exponenciálně reakční rychlost. Systém za určitou dobu přejde obvykle do prudké explozivní reakce. TLV-STEL (Threshold Limit Value – Short Term Exposure Limit) – Prahový limit – (doporučené hodnoty koncentrací škodlivin publikované American Conference of Governmental Industrial Hygients) – průměrná koncentrace škodliviny v ovzduší (mg.m-3), které mohou být vystaveni pracovníci po dobu 15 minut, aniž by byli vystaveni nesnesitelnému dráždění, chronickým nebo nevratným změnám tkání, nebo narkotickým účinkům, které by zvýšily jejich náchylnost k nehodě, zhoršily schopnost záchrany nebo snížily pracovní výkonnost. Tryskový požár (Jet Flame) – Hoření směsi kapaliny a par, vytékající pod tlakem velkou rychlostí z únikového otvoru (často nadzvukovou rychlostí) s vysokým stupněm turbulencí a velkým množstvím přisávaného vzduchu. Následkem těchto podmínek pro hoření dochází k vysoké tepelné radiaci. Vizuálně se požár jeví jako výšleh plamene a následně jako hořící pochodeň. Třída stability(Pasquill Classe, Stability Classes) – Výraz pro atmosférickou stabilitu. Atmosférická stabilita je definovaná jako míra atmosférických podmínek, která určuje jaké vertikální teplotní gradienty podporují nebo potlačují turbulenci v atmosféře. Klasifikace stability atmosféry je provedena do šesti tříd, označených písmeny A až F a je založená na denní době, rychlosti větru, oblačnosti a intenzitě slunečního svitu. Třída A je velmi nestabilní, dochází k ní při silném svitu Slunce, jasné obloze a vysoké turbulenci v atmosféře. Následkem toho je rychlé promíchávání vzduchu a míchání a dispergování látky ve vzduchu. Třída D je neutrální a je používána pro neutrální podmínky, tj. pro zataženou oblohu, pro denní i noční čas. Třída F je velmi stabilní a reprezentuje mírné, rovnoměrné větry, docela čistou noční oblohu a nízkou úroveň turbulence. Dochází k pomalejšímu promíchávání vzduchu, a proto se nebezpečné koncentrace látek mohou dostat (ve směru po větru) i do větších vzdáleností než by bylo obvyklé v jiných případech. Únik (Release) – V analýze rizik se analyzuje únik (uvolnění, emise) materiálu (látky) z kontejmentu, systému nebo procesu. Může být jednorázový, kontinuální nebo časově omezený. Co se týče skupenství materiálu, jedná se o únik plynu/páry, kapaliny, dvoufázový únik pára/kapalina, popř. uvolnění pevné látky. Co se týče uvolněného množství, může jít o malé úniky kapalin – netěsnosti a průsaky (leakage, leaks); rozlití či přetečení kapalin nebo rozsypání pevné látky (spillage); popř. významná množství plynů/par, kapalin, popř. pára/kapalina (release). Typ úniku závisí na způsobu jakým je kontejment porušen, na vlastnostech přítomné chemické látky a podmínkách skladování nebo zpracování. Jednorázový únik Únik určitého množství látky ve velmi krátké době, obvykle v několika vteřinách. Jedná se v podstatě o okamžité uvolnění obsahu nebezpečné látky. Kontinuální únik – Únik určitého konstantního množství látky, který trvá určitou delší dobu, která musí být minimálně po dobu tvorby maximální velikosti oblaku. Časově omezený únik – Únik určitého množství látky, který trvá omezenou dobu. Intenzita úniku se mění v čase. Ujetí reakce (Runaway reaction) Tepelně nestabilní chemický reakční systém, který vykazuje zrychlující se zvyšování teploty a reakční rychlosti. „Ujetí“ reakce může v konečném důsledku vést až k poruše reakční nádoby. Únik (výtok) kapaliny – Výtoky kapalin bez mžikového odparu jsou nejčastěji modelovány Bernoulliho rovnicí. Únik (výtok) plynu podkritickou rychlostí – Jedná se o případ, kdy výtoková rychlost závisí na okolním tlaku a tlaku v zařízení. Výstupní tlak je srovnatelný s tlakem okolí. Únik (výtok) plynu nadkritickou rychlostí – Jedná se o případ, kdy výtoková rychlost odpovídá rychlosti zvuku. Nezávisí na okolním tlaku a výtokový tlak je vyšší než tlak okolí (100 kPa). V praxi jde většinou o únik typu „Jet“, např. výtok plynu, což je typ úniku nadkritickou rychlostí. Únik je směrový, postupně přechází na typ PLUME. -8-
Územní plánování (Land-use Planning) – Činnost, která se skládá z různých postupů, jak pro celkové zónové (fyzické) plánování v teritoriu, tak i pro případ potřeby rozhodnutí týkající se umístění jiného zařízení nebo jiných podniků. Z hlediska prevence závažných havárií je třeba u nových objektů nebo zařízení stanovit přiměřené vzdálenosti mezi zařízeními spadajícími do působnosti zákona o prevenci závažných havárií a sídelními oblastmi, oblastmi občanského soužití a oblastmi zvláštní přírodní citlivosti či zájmu. V případě existujících zařízení je nutno brát v úvahu potřebu dodatečných technických opatření v souladu s duchem směrnic SEVESO a zákona o prevenci závažných havárií tak, aby se nezvýšilo riziko pro osoby. Validace Potvrzení právoplatnosti tvrzení, že systém po instalaci všech bezpečnostních prvků zodpovídá všem očekávaným specifikovaným bezpečnostním požadavkům na funkci tohoto systému. VCE (Vapour Cloud Explosion) – Exploze (detonace) ohraničeného (volného) oblaku směsi hořlavých par, plynu nebo aerosolu se vzduchem po iniciaci. Rychlost hoření je dostatečně vysoká pro vznik významného přetlaku. K dosažení ničivých přetlaků je v oblaku potřeba určitých částečných ohraničení (stěn) nebo překážek (potrubí, vagóny, apod.). Detonace volného oblaku plynu nebo par je podmíněna (kromě přítomnosti iniciačního zdroje) přítomností minimálně 1-2 t, popř. i více tun látky (schopné výbuchu) v mezích výbušnosti; není-li tato podmínka splněna, dochází po iniciaci oblaku k explozivnímu hoření a efektu Flash Fire. Využití energie oblaku je 2 – 50% podle faktorů ovlivňující explozi. Vnitřní bezpečnost Systém je vnitřně bezpečný, jestliže nezůstává v nebezpečných situacích po výskytu neakceptovatelných odchylek vychýlen od normálních operačních podmínek. Vrstva ochrany Zařízení, systém nebo akce, které jsou schopné zabránit rozvoji scénáře události směrem k nežádoucímu následku havárie. Vzdušná rázová vlna (VRV) – Druh kompresní vlny (vlny stlačení) pro kterou je charakteristická skoková změna tlaku, hustoty a teploty na jejím čele. Rychlost jejího šíření prostředím je vyšší než rychlost zvuku v tomto prostředí. Závažná havárie Mimořádná, částečně nebo zcela neovládaná, časově a prostorově ohraničená událost, např. závažný únik, požár nebo výbuch, která vznikla nebo jejíž vznik bezprostředně hrozí v souvislosti s užíváním objektu nebo zařízení, v němž je nebezpečná látka vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována, a vedoucí k vážnému ohrožení nebo k vážnému dopadu na životy a zdraví lidí, hospodářských zvířat a životní prostředí nebo k újmě na majetku. Zdroje rizik Jedná se o objekty, osoby, vlastnosti, děje, parametry, stavy, vztahy nebo změny, které vytvářejí, iniciují a zvyšují riziko, nepříznivě ovlivňují průběh případné události, brání likvidaci následků, zabraňují preventivním opatřením nebo snižují jejich účinnost. Zóna účinku – Plocha specifikovaného dopadu výsledku události, jako např. toxického úniku, úniku hořlavých par apod. (např. u dopadu úniku toxické látky je to plocha, na které je koncentrace toxické látky rovna nebo přesahuje hodnotu IDLH při úniku určitou rychlostí z poškozeného potrubí). Zóna zranitelnosti (Vulnerable Zone) – Oblast od místa úniku nebezpečné látky, ve které koncentrace látky ve vzduchu může dosáhnout toxikologicky významné hladiny LOC (Level of concern) za určitých podmínek počasí. Životnost zařízení Životnost (trvanlivost) je schopnost zařízení plnit požadovanou funkci v daných podmínkách používání a údržby, až do mezního stavu. Mezní stav položky může být charakterizován koncem využitelnosti, nevhodností pro jakékoli ekonomické či technologické důvody nebo jiné relevantní faktory.
-9-
Seznam důležitých telefonních čísel při řešení havárií: Havarijní prevence a represe Havarijní tísňové číslo – požár, výbuch, nehoda, únik nebezpečného plynu, úraz, otrava, náhlá zdravotní příhoda Směnový dispečer Synthesia, a.s. Vedoucí odboru Dispečink a HBS Ostraha areálu Generální ředitel Synthesia, a.s. Ředitel Technicko-provozního úseku Ředitel Personálního úseku Ředitel SBU PaB Ředitel SBU NCL Ředitel SBU OCH Ředitel SBU Energetika Vedoucí odboru ŽP Vedoucí BČOV Velín BČOV Ředitel VÚOS Vedoucí referátu BOZP, PO a HS VÚOS Vedoucí oddělení výroby Střeliviny EXPLOSIA Vedoucí oddělení výroby Trhaviny EXPLOSIA Vedoucí Technického odboru EXPLOSIA KOPIS Obecní úřad, starosta Rybitví Obecní úřad, starosta Rosice n/L., Trnová, Doubravice Obecní úřad, starosta Srch, Hrádek, Pohránov MÚ, starosta Lázně Bohdaneč Obecní úřad, starosta Černá u Bohdanče HZS Pardubického kraje KÚ Pardubice –hejtman (spojovatelka) KÚ Pardubice - odbor ŽP KÚ Pardubice - oddělení krizového řízení KHS Pardubice Nemocnice Pardubice ČIŽP - inspektorát Hradec Králové TIČR Hradec Králové OIP Hradec Králové Obvodní báňský úřad, Hradec Králové Česká tisková kancelář, Pardubice POLICIE ČR – Pardubice Polabiny
Telefon 5555
Mobil 466 82 5555
466 82 4402 (4403) 466 82 2533 466 82 5100 (4120) 466 82 4000 466 82 4006 466 82 4040 466 82 3650 466 82 5731 466 82 3222 466 82 4600 466 82 4515 466 82 5800 466 82 2595 466 82 3900 466 82 3280 466 82 4446 466 82 5110 466 82 5486 950 570 213 466 680 418 466 798 330 466 415 700 466 797 060 466 924 103 150, 112, 950 570 111 466 026 111 466 026 350 466 026 173 466 052 338 155,466 011 111 495 773 111 495 523 348 950 179 800 499 815 700 466 511 600 466 530 426 158, 974 566 701
724 401 505 724 401 503 724 621 857 724 401 300 724 401 000 702 204 883 724 401 404 724 401 100 724 401 334 724 401 208 724 401 233 724 473 440 725 353 965 724 400 500 724 400 506 736 505 995 736 505 973 736 505 971 606 660 214 723 171 760 602 136 558 606 660 216 606 660 239
724 096 512 467 431 111 731 405 205
Poznámka: 1. Havarijní tísňové číslo 5555 slouží v rámci celého areálu pro hlášení všech mimořádných událostí, výbuch, požár, úraz, otrava, náhlá zdravotní příhoda atd. 2. O vzniku havarijní situace v areálu informuje okolní obce, zástupce státní správy a okolní firmy oddělení Dispečink Synthesia, a.s. zasláním SMS zpráv–viz: Havarijní informační systém SMS.xlsx.
-10-
