sborový list OBČASNÍK SBORU CÍRKVE BRATRSKÉ V PARDUBICÍCH
Archa - neděle 14.června 2015 - křest
05-06/2015
Boží požehnání do dalších dnů a vše nejlepší! Narozeniny v a červnu, červenci a srpnu oslaví Hruda Jiří Kučerová Anna Kampová Marie Bornová Regina Bartošová Eva Riegerová Miluše Moroczová Eva Beníšek Dušan Šenkýřová Jiřina Švorcová Jaroslava
70 let 65 let 50 let 50 let 30 let 80 let 45 let 70 let 60 let 75 let
Stezku života mi dáváš poznat; vrcholem radosti je být s tebou. Ž 16:11
Akce o prázdninách 4. - 11. 7. 5. 7. 12. 7. 18. - 25. 7. 18. 7. - 1. 8. 8. - 15. 8. 9. 8.
S B Í R K Y
9:30 9:30
9:30
5.4.2015 12.4.2015 19.4.2015 26.4.2015 4.5.2015 10.5.2015 Kasička NOE: 17.4.2015 4.5.2015
English Camp Bohoslužba s vysluhováním večeře Páně Bohoslužba se službou mládeže z English Camp Tábor Awany Tábor dorostu Relax mládeže Bohoslužba s vysluhováním večeře Páně
3 840,00 Kč 3 017,00 Kč 6 061,00 Kč 2 939,00 Kč 2 824,00 Kč 3 596,00 Kč
2 326,00 Kč 3 049,00 Kč 5 195,00 Kč 3 502,00 Kč 2 481,00 Kč 2 533,00 Kč
950,00 Kč 1 100,00 Kč
17.5.2015 25.5.2015 31.5.2015 7.6.2015 14.6.2015 21.6.2015 Kasička ost: 1.6.2015 22.6.2015
Kvasín:
14.6.2015
1 000,00 Kč
2
860,00 Kč 1 800,00 Kč
Být či nebýt farizeem? Farizee máme jasně zařazené. Oni jsou ti špatní! Nikdo z nás si nepřeje být takto označen. Je to hanlivé označení. Dle našeho soudu daný člověk postrádá milost. Zároveň s tím vyřkneme mnoho nedobrého. Jako například: Jsi povrchní. Jsi svázán zákony. Nemáš lásku k lidem. Kdo by chtěl být farizeem? Nikdo. Být farizeem znamená stát proti Kristu. Kristovy výroky na adresu farizeů způsobují náš odpor k této skupině lidí (viz např. Mt 23). Také apoštol Pavel tento pohled svými názory podporuje. Sám byl farizeem (Sk 23:6). Dokonce horlivý (Fp 3:5n). Pavel, muž jasně vyhraněný, místo pravidel a zákona okouší milost a odpuštění (Sk 9:3nn). Milost tak vzácnou a úchvatnou, že při psaní dopisu do Filip vyznává: „Cokoli však pro mě bylo ziskem, to teď pro Krista pokládám za ztrátu. … Pro něj jsem to všechno ztratil a pokládám to za hnůj, abych získal Krista! (Fp 3:7.8b)“ Všechna horlivost farizejství není pro Pavla víc než hnůj. Nu. Kdo z nás by pak toužil být označován jako farizeus? Nikdo. Důsledek slov Kristových i Pavlových nám předurčuje jasné přesvědčení. Být farizeus rovná se být nedobrý člověk. Je to však správně? Nejsme při takových závěrech pouhými zaslepenci? Lehce díky své předpojatosti přehlídneme jednu z Kristových výzev: „Na stolici Mojžíšově zasedli zákoníci a farizeové. Proto čiňte a zachovávejte všechno, co vám řeknou; ale podle jejich skutků nejednejte: neboť oni mluví a nečiní. (Mt 23:2n)“Znaje Kristova ostrá slova mířená na farizee přehlížíme jasnou Kristovu výzvu. Následovat svými činy farizee. Vymazáváme to. Čteme pouze výzvu nejednat jako oni. Slova, jež si překládáme do významu, abychom nebyli farizei. Kristus nás zde však vybízí k něčemu jinému. Proč nás Ježíš vybízí, abychom činili a zachovávali všechno, co nám říkají, máme-li zároveň být bdělí před kvasem farizeů? Podívejme se trochu blíže na tuto skupinu lidí. Položme si otázku: „Kým byli farizeové?“ Dnes je slovo farizeus nadávkou. V novozákonních dobách bylo oceněním. Tak vzácný jim byl vztah k Hospodinu, že Jej svými životy chtěli bezezbytku následovat. Byla to jejich horlivost pro Boha, skrze níž si získávali obdiv u různých lidí. Nikomu nepřišlo na mysli, že by měl srovnávat přímo s Hospodinem. Svou svatostí byl Bůh na hony vzdálen vší lidské schopnosti a úsilí o svatost. Ale být jako farizeové. Být stejně spravedlivý, to už mělo svou hodnotu (srv. Mt 5:20). Farizeové také byli lidmi, ne Bůh. Inspirovat se a napodobovat člověka je mnohem snazší než napodobit někoho, kdo je pro mou víru mnohdy i neuchopitelný. Někoho, kdo zcela přesahaje chápání. Kéž o nás i v nadcházejícím letním období, kdy se rozjíždíme po světě, smí platit, že v tomto si s farizei notujeme. Boží fanoušci hodní následování. Ti, kdo přináší světlo. Ti, kdo jsou jasní ve svém vyznání a jejichž život víry je zřetelně čitelný a inspirující. Moji milí, buďme silní milostí Ježíše Krista.
Martin Tabačan Oznámení: Pokud máte zájem používat při bohoslužbě přenosná sluchátka, můžete si je vyzvednout před bohoslužbou a po skončení vrátit dorostencům u vchodu do sálu.
3
Z kapitánského můstku NOVÉ VEDENÍ ŠKOLY NOE K 31. červenci 2015 končí Markéta Chmelová jako ředitelka ZŠ NOE. Markéta prožívá povolání k jiné službě v rámci školy. Novou ředitelkou školy bude Lenka Macháčková. Starší sboru s Lenkou hovořili a s radostí ji na návrh Rady školy do této pozice ustanovili. Vnímáme, že Lenka bude moci svými obdarováními opět školu posunout dál, neboť je výborný pedagog s širokým rozhledem. Jsme vděčni i za to, že Markéta bude moci nadále působit ve škole jako fundraiser a naplno se ponořit do oblasti, ve které se již nyní s velmi dobře orientuje. DATAPROJEKTOR PRO SÁL Uvědomujeme si, že světelné podmínky pro používání dataprojektoru ve velkém sále nejsou ideální. Oslovili jsme firmu AVmedia, která nyní zpracovává nabídkovou studii. Poptávka byla rozšířena o instalaci druhého dataprojektoru do klubovny dorostu. Jedná se o místo, kde se odehrává nejvíce týdenních aktivit a kde se dataprojektor využívá nejčastěji. SPOLUPRÁCE S MVS Rada CB oslovila společně s Mezinárodním vězeňským společenstvím církev s prosbou o zapojení se do některých z programů MVS. Jedním z projektů MVS je například každoroční akce Andělský strom. Jedná se o předvánoční akci, kdy se sbírají dárky pro děti uvězněných rodičů. Dlouhá léta jsme se jako Archa zapojovali do dárkové akce pro místní věznici. Nové vedení tuto aktivitu ukončilo, proto je nasnadě otázka, zda se nezapojit například do programu Andělský strom. Vyhlížíme člověka, který by byl ochoten tuto akci zaštítit a vzít za své. Volá-li vás Pán do takové služby, oslovte někoho ze starších sboru. MVS pořádá i další aktivity a akce. Jejich seznam s dalšími informacemi je na webové stránce organizace http://www.prisonfellowship.cz/. SETKÁNÍ SE ZÁSTUPCEM ELIMU Vláďa Lukáš informoval staršovstvo o aktuálním dění v Elimu, kde letos proběhla změna ve výboru. Nově výbor Elimu tvoří Vláďa Lukáš, Eva Widenská a Petr Kalvach ml. Revizorem hospodaření je Pavel Špaček. Staršovstvo bylo informováno o plánovaném odchodu Vládi Lukáše z vedení Elimu v horizontu jedno až dvou roků. ROZHOVORY S KŘTĚNCI Na červnové poradě staršovstva byli přítomni Martina Peterová a Jakub Horák. Oba mládežníci přišli jako žadatelé o křest a vstup do sboru. Martina i Jakub patří mezi lidi, kteří se aktivně zapojují do služeb ve sboru a vnímají sbor jako svůj druhý domov. S radostí jsme s nimi vedli rozhovor o jejich životě víry a s vděčností je přijímáme mezi sebe. Je velikou milostí, že Pán přidává nové lidi do našeho sboru. Veliký dík patří každému, kdo se o mladší ve víře stará a doprovází je.
4
STARŠÍ VE SLUŽBĚ Od začátku funkčního období staršovstva vedeme rozhovor o komunikaci mezi staršovstvem a sborem. Hledáme způsoby, jak být blíže k lidem. Uvědomujeme si, že Archa není o nás starších, ale o nás, kdo ji tvoříme. My všichni jsme Archa. Ovocem tohoto hledání je delegování jednotlivých starších sboru pro různé oblasti sborového života. Vnímáme, že to není ideální rozdělení a vidíme, že bude potřeba ještě postupem času upravovat a uzpůsobovat tak, aby to všechno bylo životaschopné. Jednotliví starší jsou delegováni následovně: besídky a awana … Radek Kalenský dorost a mládež … Martin Tabačan liturgie (rozpisy, skupinky, zvukaři atd.) … Dáša Kalvachová mladé rodiny … Daniel Pirkl, Pavel Oplištil, Martin Tabačan senioři & diakonie … Petr Kotas evangelizace & misie + evegreeni … Marek Kalvach Qasín … Pavel Oplištil hospodářská rada … Jakub Řehák KZŠ a MŠ NOE … Martin Tabačan ZELENÁ CESTĚ OBNOVY Jedno celé setkání staršovstva jsme mimořádně věnovali otázce projektu Cesta obnovy. Na květnové jednání byl pozván br. kaz. Tomáš Grulich, aby představil tento projekt. Vědomi si toho, že se ocitáme na křižovatce a že je třeba vytyčit nový směr plutí Archy, vítáme tuto nabídku Rady CB. Více informací je v tomto čísle SL. V tuto chvíli jsme potvrdili předběžnou účast s tím, že bychom rádi ještě získali další informace, o tom, co je třeba podniknout a jaké jsou konkrétní nároky na sbor. Očekáváme nyní od br. Tomáše Grulicha doplnění informací o projektu. STUDIUM BIBLE V ARŠE Vedli jsme rozhovor o dalším fungování středečního studia Bible. Situace v Arše je obdobná jako i v jiných sborech. Nakonec jsme se rozhodli pro zimní období pokračovat ve studiu Bible. Po prázdninách bude předmětem výkladu List Židům.
Listování v lodním deníku… KAPITÁNSKÝ MŮSTEK V (STARO)NOVÉM Na březnovém VČS bylo zvoleno nové staršovstvo. Novými staršími jsou Marek Kalvach a Pavel Oplištil. Prodloužený mandát mají Radek Kalenský, Dagmar Kalvachová, Petr Kotas (jež byl staršími zvolen jako místopředseda staršovstva), Daniel Pirkl, Jakub Řehák (staronový hospodář sboru). V posledních volbách dochází k pravidelné obměně 1/3 starších sboru, což se jeví jako zdravý model. Je zachována kontinuita a zároveň přichází oživení v podobě nových starších, kteří jsou dobrými nositeli nových impulsů pro práci starších.
5
MLÁDEŽ PŘEKVAPUJE Po dlouhé době se přípravou a realizací nedělní bohoslužby ujali naši mládežníci. Bohoslužba byla plně v jejich režii. Jejich služba byla podobna čerstvému zavanutí vánku. Osvěžením a oboustranným přínosem. Mnozí jsme mohli prožít vděčnost za mladé lidi, které Bůh přidal do mládeže a jež nás dokázala spojit v jedno. POLŠTÁŘE FRČÍ! V jarních sobotách se klubovna proměnila v šicí dílnu. Veronika Oplištilová a Martina Čapková přichystaly kurz šití patchworku. Pod laskavým a zkušeným okem Veroničiným postupně vznikaly nádherné polštáře. Krom nich si pak mohly účastnice kurzu odnášet také nové zkušenosti, praktické tipy a rady, jak se s touto technikou šití vypořádat. NAŠI HOSTÉ Nadále pokračujeme v nedělích s hostem. Od začátku roku jsme mohli slyšet výklad Božího slova od bratří Petra Šedého (vikář CB Chrudim), Viktora Bera (ETS), Tomáše Pospíchala (CB Česká Třebová) anebo Petra Geldnera (CB Poděbrady). Řadu hostí před prázdninami ukončí Jakub Limr (KS Mozaika). DOROST BODUJE Začátkem května se Archa stala útočištěm mnoha dorostenců, kteří naplnili Archu až po strop. Náš dorost letos pořádal regionální kolo závodu Biblická stezka. Příjemným ovocem toho všeho byly i čtyři naše úspěšné hlídky (trojice účastníků), které se dostaly až do finále, které proběhlo o měsíc později. STARŠÍ UVEDENI DO SLUŽBY Bratři a sestra starší v rámci první květnové neděle složili svůj slib do rukou správce sboru a ukončili tak celý proces volby, který započal jejich zvolením na březnovém VČS. Kéž jejich práce je požehnáním pro Archu. MLADÉ RODINY Květnové svátky byly opět ve znamení prodlouženého víkendu mladých rodin. Počet účastníků se blížil k trojcifernému číslu.Celá akce se opět konala v penzionu POD SMRKEM. Těší mne toto neformální a pokojné společenství mladých rodin. Po tři večery jsme se zamýšleli nad časem, který nám byl svěřen. NAŠE AWANA HRY Obdobně jako dorost, i náš klub Awany letos hostil celostátní Awana hry. Vše se odehrálo v malebném prostření srubového tábora Domino poblíž Hluboké u Skutče. I přes všechnu organizační náročnost bylo setkání povzbuzením a potěšením jak pro vedoucí, tak i pro děti. ALFA NEKONČÍ Jarní ročník kurzů Alfa v květnu neskočil. Byl na žádost účastníků prodloužen o mimořádné setkání nad vybranými tématy. Tato touha pokračovat je radostí, neboť 6
vyjadřuje ochotu přemýšlet nad otázkami víry a odvahu nechat svůj život jak konfrontovat Božími pravidly, tak i naplňovat Kristovou milostí. VSTUP VOLNÝ Letošní Noc kostelů byla vyslyšením modliteb. Její průběh byl nad očekávání. Jednak dorazil rekordní počet lidí, ale také byla znatelná i osobní zapojenost členů Archy, kteří pozvali své známé, příbuzné či přátele. Nicméně i přesto uvidíme, zda budou síly pro organizování Noci kostelů i příští rok. MAMINKY NA PALUBĚ Jeden čtvrtek v červnu se prostor před Archou rozšvitořil veselými hlásky dětí, které si náramně užívali skákacích hradů a jiných atrakcí, které přichystala skupinka maminek pro podporu školy NOE. Celá akce se nesla v duchu hesla „Skoč s námi na palubu!“. Celá akce byla velkým povzbuzením nejen pro školu NOE, ale také pro vlastní skupinku maminek. POSÁDKA SE ROZŠIŘUJE Hned třikrát se naše řady rozrostly v poslední době. Čerstvě máme v paměti křestní shromáždění, kde veřejně vyznali svou víru Jakub Horák a Martina Peterová. Krom těchto dvou „duchovních narození“ se naše řady rozšířily také narozením nejmladšího člena sboru a tím je Pavel Pirkl. DOROST ZA KAZATELNOU Generační nedělní bohoslužby jsou požehnáním! Tak se na tom shodují různí lidé, kteří měli možnost být účastni dorostové bohoslužby. Celý dorost se zapojil do přípravy bohoslužby. Jsme rádi za tuto generaci dětí, které mají odvahu i cílevědomost. Díky patří také Jirkovi Čermákovi, který dorostence zformoval do nového hudebního uskupení, které je více než schopno vést shromáždění do chval.
Neděle 21.6.2015 – dorostová bohoslužba
7
FUSION – tak trochu jiný sbor (pěvecký) Fusion zpívá rock a pop a je otevřený všem teenagerům - křesťanům i nekřesťanům - protože hudbu mají rádi všichni. Repertoár je tvořen písněmi, které si členové sami navrhnou, zaranžují, nacvičí, oddirigují a zahrají v kapele. Zkouška sboru je jednou týdně. Kromě toho fungují workshopy, ve kterých se teenageři učí hrát na nástroje, tančí, nacvičují drama apod. Fusion je místem, kde se mladí lidé mohou nejen „vyřádit“, ale také naučit novým dovednostem a zodpovědnostem. Během roku pořádá Fusion koncerty – pro rodiče, veřejnost, školy, městské akce apod. Na každém koncertu se najde někdo, kdo poprvé zpívá sólo, hraje v kapele, nebo například diriguje. Divadla a tance jsou vytvořeny a secvičeny samotnými teenagery. Koncerty jsou prostředkem na cestě k cíli, ale ne cílem samotným. V létě činnost vyvrcholí hudebním a multimediálním Fusion kempem. FUSION - TAK TROCHU JINÁ PRÁCE S MLÁDEŽÍ Fusion je určen teenagerům a většina činností je zajišťována samotnými teenagery pod vede-ním a dohledem dospělých vedoucích. Mladí lidé se přirozeně učí dovednostem, jako jsou týmová práce, organizování akcí, vedení větší skupiny lidí, schopnost vyjádřit svůj názor atd. Řada studentů později, když dospějí, převezme roli vedoucích ať už ve Fusion nebo v jiných prospěšných aktivitách. FUSION - MEZINÁRODNÍ ROZMĚR Fusion existuje v České republice, Lotyšsku, Slovinsku a Slovensku. Již nyní se rozvíjí spolupráce mezi jednotlivými skupinami z těchto zemí a studenti tak získávají příležitost poznat nové lidi a spolupracovat se svými protějšky na jiných místech. Založení Fusion v dalších zemích (v dalších 2 letech se připravuje start Fusion v Estonsku, Polsku, Albánii a na Ukrajině) možnosti mezinárodní spolupráce a cestování ještě více rozšíří. V zemích, kde Fusion existuje, je projekt podporován a získává různá ocenění od městských úřadů - jako uznání za práci, která transformuje životy mladých lidí ve společnosti.
8
FUSION.- HUDEBNÍ A MULTIMEDIÁLNÍ LETNÍ KEMPY V létě Fusion pořádá Hudební a multimediální kempy, na kterých mají studenti možnost si vybrat z širšího spektra workshopů, zaměřených nejen na hudební nástroje (bicí, el.kytara, baskytara, klávesy), ale řadu jiných dovedností (tanec, divadlo, video, foto, aranžování písní, kreativní design atd.). Mezi lektory jsou často týmy z USA a Západní Evropy. FUSION STOJÍ NA PĚTI ZÁKLADNÍCH HODNOTÁCH*: CÍRKEV: většina Fusion sborů je personálně i finančně zabezpečována některou z církví ve spolupráci s dalšími organizacemi a s podporou městských úřadů. Církve tak mohou využít své zdroje pro službu místní komunitě. KULTURA: Fusion se snaží být “kulturně relevantní” aktivitou, čili mluvit jazykem mladých lidí. Jedním z nejrozšířenějších a nejsilnějších kulturních prvků dnešní doby je hudba, která je každodenní součástí života teenagerů. Fusion sbory jsou často zvány na různá vystoupení a městské akce a stávají se vítaným přínosem a součástí kulturního života ve městě. KREATIVITA: Narodili jsme se, abychom byli kreativní. Fusion je příležitostí k tomu, aby mladí lidí objevili své skryté schopnosti a dali jim průchod. Tomu velmi napomáhá jedna z Fusion zásad: “Co mohou dělat studenti, to by také dělat měli!” KOMUNITA: Fusion chce být místem, kde bude přijímán každý takový, jaký je a kde dostane příležitost rozvinout svůj potenciál. Nikdo není diskriminován ani upřednostňován pro své názory, schopnosti apod. KRISTUS: Vedoucí jsou křesťané a ve Fusion se teenageři mohou dozvědět základní informace o křesťanství a svobodně se rozhodnout, jak s těmi informacemi naloží. Je důležité poznamenat, že Fusion NENÍ křesťanský pěvecký sbor pro věřící studenty. Právě naopak - je určen a otevřen všem teenagerům - bez ohledu na jejich víru. * Hodnoty a myšlenka Fusion jsou inspirovány podobnou službou TenSing, která existuje pod YMCA.
Přepis oficiálního letáku FUSIONu ČR pro SL připravil Martin Tabačan
FUSION v Pardubicích? Od posledního členského shromáždění můžete v Arše zaslechnout někoho mluvit o jakémsi „fjúžnu“. Je dost možné, že Vám letí hlavou, co to vlastně je? Kde se to zvláštní slovo vzalo? A jak se takový Fusion týká Archy? Když to vezmu od začátku, tak se musím vrátit o 6 let zpátky, kdy vznikla v Čechách myšlenka založit hudební uskupení, které by fungovalo jako misijní nástroj pro mladé lidi. Tato idea se dál formovala, až se utvořila jasná představa této misijní aktivity – a to pěvecký sbor s vlastní kapelou. Tak v Havířově vznikl vůbec první Fusion. Nová 9
aktivita se setkala s velkým úspěchem a opravdu fungovala jako nástroj, který si Bůh používal. Mladí lidé přicházeli a v rámci krátkých duchovních zamyšlení na Fusion zkouškách slyšeli o Bohu. Tak se začal se Fusion šířit nejen po České republice, ale i dál po Evropě. Bylo jen otázkou času, kdy se někdo z Pardubic nadchne pro tuto službu Jak jsem již zmínila výše, od posledního členského shromáždění pár lidí (např. Martin Tabačan, Hanka Kampová, Petra Jeníčková, Tereza Brancuská, Johana Žouželková, Daniel Miláček, Peter Foster a já) přemýšlí více a více nad Fusionem a jeho možností zrealizování v Pardubicích. Jelikož nás přemohly zvědavost a odhodlání, vydali jsme se na Fusion festival, abychom nasáli trochu té atmosféry a měli šanci vidět koncerty českých i cizích Fusionů. V rámci tohoto festivalu jsme se setkali i s „fjúžňáky“ (tedy členy Fusionu), se kterými jsme se bavili o tom, co pro ně Fusion znamená, proč tam vůbec chodí apod. Protože nadšení a chuť poznat tuto službu i z další stránky neopadly, rozhodli jsme se vydat na dalekou cestu do Havířova, kde jsme se v červnu zúčastnili zkoušky tamního Fusionu. Ani tato zkušenost nás neodradila, ba naopak! Proč nás Fusion oslovil? Přijde nám to jako další skvělý způsob, jak oslovit středoškoláky a sdílet s nimi evangelium. V rámci Fusionu mají členové nejen příležitost zpívat ve sboru, ale být i součástí kapely a třeba poprvé v životě vzít do ruky kytaru a pokusit se někoho doprovázet. Není to o tom být dokonalý, ale o tom mít chuť jít do něčeho nového. Tomu napomáhá i atmosféra, se kterou jsme se třeba setkali na Fusion festivalu nebo v Havířově, kdy si „fjúžňáci“ navzájem fandí. Fusion se setkává jednou týdně na zkouškách, kde se trénuje na koncerty, které jsou párkrát do roka. Na každé zkoušce je vyhrazen čas, kdy se sedne a někdo z vedoucích má krátké – desetiminutové – duchovní zamyšlení. „Fjúžňáci“ tak neustále slyší o Bohu, můžou o něm přemýšlet a dál se o Něm bavit s vedoucími. To, co nás na Fusionu baví nejvíc, je fakt, že hudba je jen nástroj, jak oslovit lidi, ale důraz je na vztazích. Fusion je most pro mladé lidi k mládeži a sboru, ale hlavně k poznání Boha. Petra Jindrová Neděle 21.6.2015 – dorostová bohoslužba – hudební skupinka dorostu.
10
CESTA OBNOVY KDE SE TO V CÍRKVI VZALO? Na lednovém setkání kazatelů Rada CB ústy Daniela Fajfra informovala církev o záměru připravit a spustit pro potřeby církve projekt „Cesta obnovy“. Koordinací celého projektu byl Radou CB pověřen David Novák ve spolupráci s Danielem Fajfrem a Tomášem Grulichem. Na webových stránkách projektu se píše: „Jedná se o dvou až tříletý proces, v němž sbor postupně prochází určitými etapami a v němž je mu poskytnuto prostředí, zdroje a podpora pro to, aby mohl sám zevnitř se zapojením většiny svých členů a pod vedením Božího Ducha spolupracovat na svém novém oživení. Při přípravě tohoto procesu se inspirujeme zkušenostmi sesterských církví v zahraničí (v USA, Norsku, Německu, Francii) v rámci Společenství svobodných evangelikálních církví, kterého jsme členy, a snažíme se uvádět tyto zkušenosti do našeho duchovního a kulturně-historického kontextu. Odrazovým můstkem je přitom pro nás navázaná spolupráce se službou Congregational Vitality sesterské Evangelical Covenant Church. Tento proces zapadá do konceptu budování zdravých misijních sborů, tak jak na něm spolupracují odbory Evangelizační a Odbor pro zakládání a obnovu sborů při Radě Církve bratrské.“ Pro nultý a do velké míry pokusný ročník bylo cíleně osloveno několik sborů CB a nabídnuta spolupráce na tomto projektu.Náš sbor byl jedním z nich. Vedle našeho sboru se jedná o sbory v Českém Těšíně, Kyjově, Praze – Žižkově anebo Elim Písek. Některé sbory potvrdili svou účast na projektu, jiné rozhodují. Na základě oslovení jsme v květnu pozvali br. Tomáše Grulicha, který staršovstvu daný projekt představil a odpovídal na dotazy bratří a sestry starší. LZE SI POD TÍM NĚCO PŘEDSTAVIT? Cesta obnovy není program, ale cesta. Postupný proces vyžadující čas. Nabízí řadu nástrojů, jak nejen pojmenovat aktuální stav společenství, ale také dobrým způsobem navzájem komunikovat nebo hledat povzbuzení a posílení na této cestě. Nejedná se o proces, kterým prochází pouze nejužší vedení sboru, ale proces, do kterého jsou zváni všichni, kdo tvoří společenství sboru. Počítáno od dětí až po seniory. Vše se děje v celkem šesti etapách*: NAVIGACE aneb určení směru: Katalyzátorem na cestě obnovy je dynamická spolupráce našeho sboru s dalšími sborya s koordinátory Cesty sborové obnovy. Vše motivováno biblickým obrazem:Trojitý provázek se těžko přetrhne.
11
VERITAS aneb pohlédnutí pravdě do očí: Seminář, který uvádí základní pojmy sborové obnovy, včetně čtyř kategorií sborů a deseti znaků zdravé misijní církve. Vše motivováno biblickým slovem:Pravda vás učiní svobodnými. INSPIRACE aneb podnícení změny: Seminář, který poskytuje nástroje pro provádění změn a koncepty užitečné pro vedení a život sboru. Změna je charakteristikou každého živého organismu. PLUS aneb stanovení diagnózy: Ohodnocení současného stavu sboru a jeho vyhlídek za použití měřítek z oblasti Veritas. Revitalizace začíná poznáním reality. PLÁN aneb vytváření strategického plánu: Seminář, který sbor provádí cestou objevování, vytváření a uplatňování strategického plánu služby. Ježíš měl také strategický plán služby. PODPORA aneb doprovázení kazatelů na této cestě: Koučink kazatelů v oblasti organizačního vedení. Vše motivováno biblickým obrazem:Každý Mojžíš potřebuje svého Jitra. MÁ CENU O TOM UVAŽOVAT? Vstupem do letošního roku jsme se ocitli na křižovatce. Závazky plynoucí ze stavby Archy jsou uzavřeny. Splátky dluhu, jež byly prioritami, jsou zaplaceny. Podvědomá vize Archy skončila. Zároveň s tím stojíme před generační obměnou ve vedení různých služeb, kdy dlouholetí tahouni víry dozrávají do období, kdy je dobré předávat a delegovat vedení mladším. Vše se děje ve shodě s novým funkčním obdobím staršovstva. Máme nový tým, před který je postavený nelehký úkol. Udat nový směr plavby Archy. Rozhodnutí, které je třeba udělat ve spolupráci s členy sboru. Zde se přiznáváme k mottu Archy: „Společně na cestě k naději.“ Nad to poslední léta ukazují, že jsme dospěli určitému stropu. Považte. Od roku 2009 se počet členů sboru pohybuje okolo výše 180 členů. Ano. Nejde o nic neobvyklého. Obdobnou zkušenost zažily anebo zažívají i jiné sbory. Kladu si otázku, zda to není určitý signál ke zvážení a pojmenování si naší situace. Výše uvedené věci mne osobně vedou k vážnému zvažování účasti na projektu Cesta obnovy. Uvědomuji se však u toho jednu věc. Není to o všemocnosti tohoto nástroje, ale o nás. Možná daleko více o naší slabosti a nemohoucnosti, kterou Bůh vezme do svých rukou a mocí svého Ducha naplní svou mocí. JAK TO VIDÍ STARŠOVSTVO? Díky setkání a rozhovoru s Tomášem Grulichem si uvědomujeme, že různé důrazy či nástroje Cesty obnovy pro nás nejsou něčím novým. Již nyní je využíváme. Nová je možná ucelenost a cílevědomost projektu. Co nás na projektu zaujalo? Zde je několik postřehů z rozhovoru ve staršovstvu. Jedná se o kusé střípky, ale snad pomohou k další představě: jedná se o duchovní zápas ne prázdné „schůzování“ máme před sebou připravený nástroj, který může ulehčit práci, kterou již děláme vytváří se prostor důvěry mezi členy a vedením sboru 12
znovu se připomíná historické dědictví sboru (tj. příběh sboru, který nyní ne všichni znají) podporuje se otevřená komunikace ve sboru hledá se biblický příběh, se kterým se smíme ztotožnit Moji milí, Cestu obnovy nelze tímto článkem do detailu popsat. Cíl mám jediný. Vstoupit s vámi do rozhovoru, proto budu rád za vaší zpětnou vazbu, otázky, podněty atd. *Etapy projektu popsány na základě informací z letáku Cesty obnovy
Za staršovstvo Martin Tabačan
Svědectví - Martina Peterová Vyrůstala jsem v nevěřící rodině, takže se u nás o Bohu nikdy nemluvilo. O něm a o Ježíši jsem věděla jen to, co se obvykle říká ve škole. Nepřemýšlela jsem o tom, jak jsme se tady ocitli, zda nás něco nebo někdo stvořil nebo zda to byla jen náhoda. Prostě jsem přijímala to, co nás učili ve škole. Když mi bylo třináct, moje nejlepší kamarádka, která se hodně zajímala o Japonsko a jeho kulturu, mě přemluvila, abych s ní šla na kurz reiki. Tam jsme se učily o tom, že je vše tvořeno energií, ze které vše vzniklo, a získaly jsme k jisté energii přístup. Stejně jako jsem přijala informace získané ve škole, přijala jsem i tuto teorii. Využívala jsem energii, ke které jsem získala přístup a nepřemýšlela nad tím, odkud pochází. Když moje sestra začala asi před 2 roky chodit do Archy a časem se z ní stala křesťanka, napadlo mě, zda ta energie, ve kterou věřím, nemůže být bytost, Bůh. O předminulých Vánocích odvezla mou sestru sanitka. Měla jsem strašný strach, protože jsem nevěděla, co s ní je. Ani nevím, jak mě napadlo, že bych se mohla zkusit modlit, když tomu Lucka věří, tak by to třeba mohlo fungovat. Slíbila jsem, že když bude Lucka v pořádku, tak budu chodit celý měsíc v neděli do Archy. Byla v pořádku a já dodržela slib, ale u toho to skončilo. O prázdninách jsem odjela na English camp, abych si zlepšila angličtinu. Odjížděla jsem s tím, že se tam ze mě rozhodně nestane křesťanka a že se po tom týdnu vrátím ke svému životu. Hned na začátku campu jsme se s Bobrem dostali k teologcko-historickému rozhovoru o stvoření světa. Bůh ke mně mluvil i skrze večerní programy. Všechno dohromady dávalo smysl. Medvěd s Kubou mě přivedli k přemýšlení, odkud pochází energie, kterou využívám, a varovali mě, že to není nic dobrého. Mezi mládežníky mi bylo moc hezky. Cítila jsem se mezi nimi přijímaná, že můžu být sama sebou a nemusím se přizpůsobovat lidem okolo, aby mě brali mezi sebe. Řekla jsem si, že bych to s Bohem mohla zkusit. Trávila jsem s lidmi z mládeže skoro každý prázdninový den, začala jsem chodit v neděli na shromáždění a Letní čtení Bible, četla jsem si Bibli doma a začala se modlit. Rozhodla jsem se, že chci přijmout Boha do svého života, přestat dělat věci, které mi škodí a Bohu se nelíbí, že se chci změnit.Modlila jsem se prosila ho za odpuštění mých hříchů. Přestala jsem pít, kouřit, zřekla se reiki a postupně jsem měnila i další své špatné zvyky. Změnil se můj pohled na lidi v mém okolí, učím se dívat se na ně srdcem a ne očima a přijímat každého takového, jaký je. Při každém rozhodování jsem se sama sebe začala ptát, co by tomu řekl Bůh. Prošla jsem kurzem Alfa, kde jsem si v sobě vše srovnala 13
a utvrdila se v rozhodnutí žít s Bohem. Když jsem byla v jednu dobu na dně, cítila jsem jeho uklidňující dotek, jako rodiče, který utěšuje své dítě. Jeho bezpodmínečná láska mi dává pocit jistoty. Pomáhá mi překonávat strach a bolest. Je pro mě neuvěřitelně osvobozující, že mě miluje takovou, jaká jsem i s mými chybami, i přesto že každou chvíli něco zvrtám a jeho lásku si absolutně nezasloužím. Když mi Hambálkovi nabídli přidat se do jejich týmu na další Alfu, byla jsem nejistá, nevěděla jsem, zda jsem připravená sloužit Bohu. Tak jsem mu toto rozhodnutí dala do rukou a on si mě do té služby povolal. Jsem mu za to moc vděčná. Jsem mu vděčná za to, jak jedná v mém životě, že i v maličkostech mohu vidět jeho zásahy, za novou rodinu, kterou jsem v Arše našla, za Hanku, která mě duchovně vede. Učím se vkládat své starosti do jeho rukou. Martina Peterová
Slovo staršovstva pro Martinu Kol, 1:2-3
Svědectví - Jakub Horák Než jsem se setkal s Archou a vlastně i obecně s křesťanstvím, tak jsem zastával názor, že jsem ateista. Ale jako spousta dalších věcí, které jsem dřív říkal, jsem to neměl vůbec promyšlené. Nicméně jsem tedy ateistou nebyl, ale byl jsem spíše "něcistou", nebo-li někým, kdo věří, že tu něco je, ale neví co. Z toho vycházela i moje úcta k náboženství obecně (nejvíce asi ke křesťanství, jelikož jsem o něm slyšel nejvíce) a do určité míry i víra v pověry. Toto jsem si později ještě potvrdil názorem (který jsem si vymyslel, když jsem začal chodit do Archy), že moje "neutralita" mě staví do skvělého postavení. Myslel jsem si, že nic nemusím dělat, ale zároveň, že nemůžu být odměněn ani odsouzen. Ale později jsem zjistil, že "neutralita" je v křesťanství i v mnoha jiných náboženstvích brána jako negativní spíše než pozitivní. Tudíž bylo třeba tento názor změnit. Nicméně jsem si musel nadále svoji neutralitu samozřejmě potvrzovat, takže jsem si řekl, že si nezasloužím Kristovu oběť. To mě vedlo k tomu, že jsem ji nepřijímal. Ne však kvůli mému nesouhlasu, ale kvůli tomu, že jsem se považoval za příliš "pokorného". Takže jsem zase nemusel nic dělat a očekával jsem, že nemůžu být spravedlivě ani odsouzen a ani odměněn. I když jsem doufal spíš v odměnu, protože svoje chování jsem považoval spíše jako dobré než zlé. Tato přesvědčení byla spojena s tím, že jsem nechtěl opustit své spolužáky ze základní školy (a věci s nimi spojené, jako byl například alkohol a tabák) a ani lidi z Archy (a věci jako například pro mě nepochopitelně úžasný způsob zábavy, nově získané přátele). Asi nemohu říct, že jsem prožil rychlé obrácení. Naopak bylo velmi pomalé a spíše formou zpětného uvědomování si skutečností, že jsem už dál než dřív, ale vlastně vůbec nevím od kdy (nějak podobně jsem došel i k přesvědčení, že se chci dát pokřtít). V tom všem zpětně vidím Boží "nenápadnou" rukou. I když to byl takový spíše táhlý proces, tak bych vyzdvihl dva momenty, kdy jsem s Bohem udělal dva větší kroky. Prvním moment nastal ve chvíli, kdy jsem přecházel z dorostu do mládeže. Byla to moje první víkendovka s mládeží, kde byl i úžasný prostor k projití si dobře rozvedeného desatera, vhodného k zastavení a ohlédnutí se zpět za svým životem. Tento moment byl dobrý k dvěma uvědoměním si, jednak jsem pochopil, co Bůh doporučuje lidem (mě) desaterem a za druhé jsem s tímto výkladem byl přímo konfrontován. Celé to probíhalo, tak že jsem šel od stanoviště ke stanovišti a snažil se zhodnotit svůj život podle jednotlivých papírů s výkladem. Přidával jsem i modlitby, kde jsem vždy Bohu řekl, že s tím mám problém a řekl mu, že jestli chce, tak ať to v mém životě změní. Druhým momentem, který bych rád vyzdvihl, je na 14
jednu stranu období několika týdnu, ale v součtu několika minut. V ten moment jsem si uvědomil, že nemám důvod dál oddalovat křest, takže je pravá chvíle jít na předkřestní přípravu. K tomuto přesvědčení mě vedlo řešení problémů, které jsem považoval za neřešitelné. Jednalo se hlavně o neschopnost pravidelně si číst Bibli a modlit se. Mimo to jsem taky nevěděl, jestli svým životem ukazuji, že jsem křesťan a jestli to vůbec moji spolužáci vědí. Tyto problémy jsem měl možnost vyřešit s pomocí dvou mých kamarádů. Jedním z nich byl můj kamarád z mládeže, který mě postavil do situace, kdy jsem měl říct, jestli si chci číst Bibli a modlit se nebo to jen "zkoušet" a tím si nechávat otevřená vrátka. Druhou osobou byl můj spolužák, se kterým jsem se dostal na otázku křesťanství a tím i získal přímou otázku: "Co jsi ty?" Obě situace nyní vidím jako cenné nejen, proto jak jsem se rozhodl, ale nyní vidím, že se mě tím i Bůh nepřímo ptal. jak jsem na tom. I přes to, že chodím do Archy už pátým rokem, tak jsem duchovně stále dítě. Je jasné, že dnes už svoji neutralitu žádným způsobem obhajovat nemohu a ani nechci. Je mi jasné, že člověk zde není pro to, aby si žil v tzv. "svobodě", kde si může dělat, co chce, kdy chce a jak chce s ohledem pouze na něho. Naopak věřím, že ta pravá svoboda je Božích zásadách v podobě Jeho slova. Boží cestu určitě nevnímám jako jednoduchou, ale jako aktivního pohybu vpřed. Vnímám Boží cestu jako způsob, jak neustále překonávat své hranice a to hlavně způsobem, kdy bych se měl snažit ze všech sil vyrovnat se Ježíši Kristu, i když toho nemůžu dosáhnout. V posledním asi půlroce jsem dle mého udělal dost kroků k Bohu mezi, které bych řadil i zájem o vyslechnutí si výkladů Slova, zvyky jako každodenní čtení Bible a modlení se. Co se týká činností jako kouření a opilství, tak těch jsem se zbavil poměrně dávno, ale vidím, že v mém životě jsou stále věci, se kterými budu bojovat a s Boží pomocí i vítězit. Ještě bych dodal, že od té doby co žiju s Bohem, tak mi Bůh stále víc žehná, takže s vděčností uznávám, že život s Bohem se prostě vyplatí, ať už tady na zemi nebo až v Božím království. Jakub Horák
Slovo staršovstva pro Jakuba 2Tm,2:1-13
15
Noc kostelů 2015 v Arše I letos jsme se zapojili do celorepublikové akce Noc kostelů. Ta proběhla v pátek 29.5. V rámci programu již tradičně vystupovali žáci a učitelé školy Noe, kteří nás tentokrát vzali na cestu kolem světa za pomocí živých obrazů a písní. Celý program završilo vypouštění balónků se vzkazy. Po pauze nás Martin Tabačan provedl biblickou hodinou – pro tuto příležitost speciálně přesunutou na pátek. Na cestu kolem světa jsme navázali s Vláďou promítáním fotografií z naší cesty do národních parků západu USA. Celý večer jsme pak zakončili společně zpěvem chval se skupinkou a ztišením s modlitbami. Letos jsme vnímali velice intenzivně to, že potřebujeme v této aktivitě povzbuzení a musím říct, že Pán naše modlitby vyslyšel. Vnímám jako dobré i modlitební setkání ve středu před Nocí kostelů. Atmosféra celého večera byla poklidná a přátelská. A na závěr (ne, že by to bylo to podstatné) účast byla hojnější, než jsme doufali. Touto cestou bych též znovu ráda poděkovala všem, kdo pomohli, kdo se modlili i těm kdo se „pouze“ zúčastnili. pro SL napsala Zdena Zbytková
S dětmi z MŠ a ZŠ NOE jsme se podívali téměř do všech světadílů světa.
16
Škola NOE ZMĚNA VE VEDENÍ ŠKOLY NOE Ráda bych Vás touto cestou informovala o změně ve vedení školy od 1. srpna 2015. Jak možná víte, letos v létě končí mé čtyřleté funkční období ředitelky školy. Již na začátku listopadu 2014 jsem se modlila, ať mi Bůh ukáže, zda mám v této službě pokračovat nebo ne. Troufám si říct, že toto pro mne zatím byla ta nejsmysluplnější práce, kterou jsem kdy v životě dělala. Navíc ve skutečně skvělém pracovním kolektivu, což považuji za obrovské požehnání. Na druhou stranu, již delší dobu jsem viděla, že moje pracovní vytížení mi nedovoluje věnovat se svým vlastním dětem tak, jak by potřebovaly nebo jak bych si já představovala. Cítila jsem se velmi rozpolceně – opustit práci v NOE mi bylo neskutečně líto, ale představa, že se za další čtyři roky ohlédnu a uvidím, že moje děti už jsou velké a neměla jsem na ně čas, který už nevrátím, by mi možná mohlo být líto ještě více. Na mou modlitbu, jak se rozhodnout, jsem dostala vcelku jasnou odpověď skrze Lukáše 9,23-48.Ze čtení tohoto oddílu jsem přijala několik věcí: K čemu je dělat dál skvělou práci a uškodit vlastní rodině? (Co je člověku platné, kdyby získal celý svět, ale sám sebe ztratil nebo sám sobě uškodil?) Že mám tuto práci opustit. (Ježíš rozmlouval s „nebem“ o svém odchodu.) Že se člověk mylně cítí nepostradatelným. (Učedníci se zdají bez Ježíše neschopní, ale jak víme ze Skutků, i po odchodu Ježíše se víra šířila dál :-) Že věnovat se vlastním dětem je zrovna tak důležité poslání jako moje dosavadní práce ve škole. (Kdokoli přijme takové dítě v mém jménu, přijímá mne, a kdokoli přijme mne, přijímá Toho, který mě poslal.) Po tomto jasném slovu jsem již měla pokoj v tom, že nemám ve funkci ředitelky pokračovat. Samozřejmě jsem si následně začala lámat hlavu s tím, co mám tedy dál dělat za práci, abych se u ní mohla dostatečně věnovat svým dětem. Odpověď přišla hned druhý den. Četla jsem dál v Bibli a z Lukáše 10,1-7, jsem pochopila, že jestli mě Bůh dál do něčeho volá, tak do fundraisingu a propagace, které naše škola potřebuje jako sůl :-) Protože jak víte, rozpočet školy není zrovna růžový. Ve škole NOE tedy na poloviční úvazek zůstávám. Modlím se a pevně doufám, že budu v tomto novém úkolu škole užitečná … Je pro mě úžasné pozorovat, jak se Bůh stará o to, aby škola dál dobře fungovala. A ukazuje mi tak, že škola je především Jeho dílo, které na mně není závislé. Je to On, kdo o své dílo pečuje a řídí ho. Za poslední školní rok povolal do školy několik lidí, kteří jsou schopni nést zodpovědnost za různé oblasti ve škole. Takže jsem na ně postupně mohla s pokojným srdcem delegovat moje dosavadní úkoly. Řízením školy je od 1. srpna 2015 pověřena Lenka Macháčková. Mám velkou radost, že vedení školy putuje do dobrých rukou. A že i toto Pán Bůh skvěle připravil. Pevně věřím, že Lenčino obdarování, pedagogický um, dosavadní zkušenosti a pracovní nasazení přispěje k tomu, že se bude škola nadále dobře rozvíjet. A dá-li Bůh, za další čtyři roky, v srpnu 2019, bude mít škola své první absolventy.
17
Prosím, myslete na naši veselou a sympatickou Lenku Macháčkovou ve svých modlitbách. Úkol, do kterého vstupuje, je náročný a zodpovědný, podporujte ji a povzbuzujte stejně, jako doposud mne. Vyprošujte Lence dostatek sil, moudrosti, pevné zdraví a Boží blízkost, které bude v tomto duchovním zápase jistě potřebovat. Považuji za čest, že jsem mohla stát u zrodu školy NOE. Jsem vděčná za tým učitelů a ostatních pracovníků, se kterými jsem mohla pracovat. Troufám si říct, že v tak skvělém kolektivu jsem dosud nepracovala. Děkuji za Vaše modlitby, povzbuzení a mnohdy nezištnou pomoc nejrůznějšího charakteru. Omlouvám se, pokud jsem udělala chybná rozhodnutí či opomněla věnovat pozornost něčemu důležitému. Těším se na další dobrodružství a příležitosti k dobrým skutkům, které Pán Bůh škole NOE připravil. (Efezským 2,10) Markéta Chmelová, zatím ještě ředitelka ;-)
LETNÍ BRIGÁDY VE ŠKOLE NOE Brigád není nikdy dost A letní brigáda ve škole NOE je již tradicí Letos budeme zařizovat učebnu pro 6. ročník a malou počítačovou učebnu. Rozsah prací bude relativně menší než v minulých letech. Budeme velmi vděční, pokud najdete byť jen pár hodin a přijdete nám pomoci. Zejména oceníme pomoc při úklidu po malování – malovat se bude v mateřské škole, ve třídě 1.A a v nových učebnách. Úklid předpokládáme 2. týden v červenci. Dále oceníme pomoc při montáži a stěhování nábytku – pravděpodobně 3. týden v srpnu. Sledujte prosím web školy, kde upřesníme data. Hlásit na brigádu se můžete u Markéty Chmelové, mail
[email protected], telefon 777 542 477. CO VY UŽ NEPOTŘEBUJETE, MŮŽE SE ŠKOLE NOE HODIT Pomozte nám ušetřit výdaje školy! Možná máte doma něco, co již nepotřebujete nebo něco obnovujete a staré je ještě funkční. Nebojte se to nabídnout škole NOE! Rádi přijmeme: funkční počítače (stolní i notebooky) funkční mobilní telefony psací stoly kancelářský nábytek nebo obývací stěnu zachovalé hry a hračky (prosím ne puzzle a plyšáky) papíry potištěné jen z jedné strany drobnosti – odměny pro děti Obracejte se na Markétu Chmelovou, mail
[email protected], telefon 777 542 477.
18
BURZA PRÁCE Škola se rozrůstá a s ní i nabídka zájmových kroužků. Hledáme vedoucí i pomocníky, kteří rádi pracují s dětmi, jsou ochotní věnovat čas a umí něco, co ostatní třeba tolik ne. Hledáme pomocníka pro vedení sportovních kroužků – mladší děti (1. – 3. třída), starší děti (4. – 6. třída). Hledáme průkopníka, který by si troufl rozjet „reportérský“ kroužek. V kroužku by se děti učily fotografovat, natáčet a zpracovávat videozáznamy, tvořit příběhy, scénáře, komiksy, ankety … Pojďme naproti digitální době a učme děti využívat současné technologie smysluplně a pro dobrou věc. A co takhle pomoci s doučováním? Pokud by Vám dělalo radost, že můžete slabší žáky posunout v učení. Pokud by Vám dělalo radost, že díky Vám se v hlavě žáka rozsvítí ono „aha – už to chápu“. Pak jste ten pravý člověk pro kroužek doučování. Ohledně podrobností nebo zájmu se obracejte na Lenku Macháčkovou 607 051 115 nebo
[email protected]
Biblická stezka Tento rok jsme v pardubickém sboru zažili Regionální kolo Biblické stezky. Nejprve co to vlastně Biblická stezka je. Je to závod pro dorost. Z jednotlivých dorostů jsou vytvořeny hlídky po 3 dorostencích. Aby to bylo vyrovnané, musí být součet jejich věku maximálně 42. Tyto hlídky musí prokázat biblické, tábornické a všeobecné znalosti a musí také fyzicky zvládnout tříhodinový závod. Téma daného ročníku ovlivňuje schůzky dorostu – snažíme se včlenit ho do programů na dorostových schůzkách. Závod je organizován celorepublikově, nejprve proběhnou v jeden termín krajská kola a pak je celorepublikové finále. Letos to již byl 18. ročník – je to pro mě osobně důvod velkého vděku za společně organizovanou dorostovou práci pod hlavičkou Dorostové unie. Kdyby nebylo ničeho jiného, právě za Biblickou stezkou je spousta práce s vymýšlením témat, zpracováním otázek, tak aby nebyly stejné jako v minulých ročnících. Trochu se obávám, jestli to nebyl ročník poslední. Nově má práci s dorostem zastřešit Dorostový odbor a o Biblické stezce se nemluví. Jsem také velmi vděčen všem, kdo se letos podíleli na našem Regionálním kole. Úplně mě šokovalo, kolik lidí bylo ochotno přiložit ruku k dílu a pomoci. Jsem vděčný za pomoc s vařením i za upečené buchty a určitě i za modlitby. Díky vám všem i Pánu za veškerou ochranu během celého víkendu. Také jsem letos pro sebe objevil, že Spojilský les je naprosto ideální pro podobné závody. Je tam spoustu cest, takže se nikdo nemůže moc ztratit. Cílem závodu není najít jen pár stanovišť, ale pokud možno stihnout všechny stanoviště a ukázat, že všechny znalosti a dovednosti jsou mi jako dorostenci vlastní. Z pardubického dorostu jsme vytvořili 4 hlídky. Máme stále co dohánět, protože jsme neobsadili první místa, ale i místa 4., 5. a 6. a 18. nejsou vůbec špatná. Díky tomu nám 3 hlídky postoupily do celorepublikového finále. Tam už se nám tolik nedařilo. 19
Skončili jsme až ve druhé polovině. Je to pro nás opravdu výzva do dalšího ročníku. A ještě bych k tomu poznamenal – není důležité vyhrát, ale být společně s dalšími dorosty, vidět jak to funguje v jiných sborech a vzít si tak inspiraci do našeho dorostu. A to se určitě povedlo. Lojza Blažek
Awana hry Letošní AWANA hry se konaly v letním táboře DOMINO vedle Hluboké u Skutče. Celý tábor je situován v přírodě u malého lesa, do kterého nám mimochodem děti velmi rády utíkaly. Tábor se stal na celý víkend útočištěm pro více než 170 lidí ze 7 AWANA klubů (Pardubice, Brno, Písek, Poděbrady, Šumperk, Tábor, Uherské Hradiště). Hry byly zahájeny v sobotu dopoledne po zaznění AWANA a státní hymny. Obě jsme zpívali bez doprovodu a bez ozvučení, což byla v případě státní hymny premiéra. Jako první byl na programu běžecký Biblický kvíz s deseti stanovišti, na kterých děti prokazovaly své biblické znalosti. Odpoledne jsme se všichni pěšky přesunuli na nedalekou louku, kterou nám ochotně půjčili její majitelé.Na tomto velmi pěkném místě, pro herní AWANA čtverec jako dělaném, jsme pak strávili nejdelší část dne. AWANA hry si ve čtverci zahráli nejen Svatojánci, Plamínci a Pochodně, tedy malé a velké děti, ale i vedoucí, a to pod názvem OldStars. Po návratu do tábora a po večeři jsme prožili čas u slavnostního ohně, kdy jsme společně chválili Boha zpěvem i modlitbou. Následující den po snídani proběhl rychlostní Biblický kvíz pro Pochodně. Pak jsme znovu zpívali chvály a slyšeli Boží slovo.Na závěr jsme se sešli k celkovému vyhodnocení AWANA her. To zůstávalo do poslední chvíle neznámé a jeho vyhlášení tedy bylo s napětím očekáváno. Poprvé totiž nebyly body na AWANA čtverci průběžně ukazovány a medailové vyhodnocení zůstávalo jako překvapení až k samotnému vyhlášení. A jak si vedl náš pardubický tým? Se skromností musím přiznat, že si vedl skvěle! Jak Svatojánci, tak Plamínci s Pochodněmi získali krásné třetí místo v AWANA hrách. Škoda jen, že Svatojánci tentokrát nedostali k diplomu i medaile, stejně jako starší děti, a tak jim to bylo líto. Za Biblický kvíz získali Kryštof Kalvach a Danielka Pirklová úžasné třetí místo. Všechny 3 diplomy už jsou vyvěšeny na nástěnce v malém sále. Správci tábora se o nás starali jak o vlastní a vařili pro nás výborné jídlo. Přáli jsme si, abychom jim mohli co nejlépe vyjádřit svůj dík za jejich ochotný a milý přístup. Naše přání nám pomohl splnit Daniel Pirkl, který pro ně složil píseň. Tu jsme jim pak mohli zazpívat na závěr her a tímto způsobem poděkovat. AWANA hry konané venku v přírodě mají obrovské kouzlo, které v kryté hale nebo tělocvičně chybí. Venku mají děti mnohem více prostoru, čerstvý vzduch, a když se k tomu vydaří krásné počasí, pak jsou AWANA hry zaručeně kouzelné. A přesně takové hry nám Pán zajistil a požehnal. Byli jsme velmi vděční, že plánované ochlazení a déšť na víkend se přesunulo až na pondělí a úterý. Už teď se těšíme na příští rok a další AWANA hry! Jiří Hrubý
20
Awana hry
21
Mladé rodiny JESENÍKY - POBYT RODIN S DĚTMI Stejně jako minulý rok i letos se začátkem května část našeho sboru vydala na pětidenní pobyt v Lázních Lipová v Jeseníkách. Jednalo se o rodiny s malými nebo mladými dětmi. A nebylo nás právě málo. Celkový počet účastníků byl kolem devadesáti osob. Podnikali jsme řadu výletů po okolí. Prošli jsme se po dřevěných chodníčcích v rašeliništi Rejvíz, rýžovali jsme zlato v Údolí ztracených štol ve Zlatých Horách, vyšlapali jsme na nejvyšší vrchol Jeseníků Praděd (přičemž jsme se cestou párkrát koulovali) a z rozhledny si prohlédli krajinu, vyjeli jsme lanovkou na Šerák a pokračovali na Keprník, hledali jsme české granáty v uzavřeném lomu. To je jen část programu "hlavní" skupiny. Podstatné je, že nás celou dobu pronásledovalo vynikající počasí, za které jsme se předem modlili. Když tedy pominu několik od slunce spálených krků a čel, byli jsme naprosto spokojení. Myslím, že akce splnila svůj cíl prožít společný čas v příjemném prostředí a trochu se i víc poznat. Děti byly nadšené z kamarádů a společných lumpáren. Večerní duchovní programy s diskusemi nám pomohly odhalit, jak odolat tlaku dnešní doby. Kdyby se mě někdo zeptal, jestli bych jel znovu, odpovím, že určitě. Byla to neopakovatelná akce, která se doufejme v příštím roce bude opět opakovat :-) Petr Bossák Kalvach
22
Konference CB 2015 BŮH S NÁMI MLUVÍ Bůh komunikuje – to bylo ústřední téma vzdělávací části letošní výroční konference Církve bratrské. V úvodním zamyšlení jsme si připomenuli, že Bůh k nám mluví, ale my často neslyšíme, nebo slyšíme, ale nevnímáme. Někdy Boží hlas neslyšíme, protože se soustředíme na hluk okolního světa. Nasloucháme svému šéfovi, kamarádům sousedům, svým zálibám, či dokonce neřestem. Jindy sice Boha slyšíme, ale nerozpoznáme, protože Bůh k nám promlouvá jiným hlasem, než očekáváme. Stejně jako Samuel, když jako malý chlapec sloužil u Elího, nepoznal, že k němu mluví Hospodin. Naslouchat Hospodinu se musíme učit. Dobrá cesta k tomu je komunikace v rodině. Zdravá rodina se schází u stolu, u společného jídla spolu mluví. Tím se dítě učí naslouchat ostatním a zároveň poznává, že i jeho hlas je slyšet a ostatní ho vnímají. Na úvodní zamyšlení navázaly paralelně tři semináře, všechny o komunikaci. První byl o komunikaci kazatele se staršovstvem, druhý o komunikaci staršovstva se sborem, třetí o komunikaci Rady s církví. Inspirativní byl prostřední z těchto seminářů. Hned na začátku bylo zdůrazněno, že informace ještě neznamená komunikaci. Informace je jednosměrná, zatímco komunikace je prostředkem ke spojení. Sbor je různorodý, jsou v něm staří i mladí, lidé s různými znalostmi i různými zájmy. Staršovstvo proto musí hledat různé způsoby, jak členy sboru informovat o své práci a jak získávat zpětnou odezvu. Po vzdělávací části se konference věnovala projednávání předložených zpráv. Ještě před zprávami schválila konference bratry Josefa Horského, Matúše Kušníra, Petra Šedého a Jakuba Vrtani k ordinaci za kazatele CB a schválila udělení volitelnosti Jiřího Valeše za kazatele CB. Potom už nastoupil za řečnický pult tajemník Rady Petr Grulich. Jeho zpráva byla tentokrát velice obsáhlá, protože zahrnovala i dílčí zprávy o činnosti jednotlivých odborů. K poslednímu dni roku 2014 měla Církev bratrská v České republice 76 samostatných sborů a v nich celkem 7.347 členů a dalších 3.060 evidovaných dětí. Stav členské základny od roku 1990 nepřetržitě roste, čímž se naše církev liší od mnoha jiných registrovaných církví. Růst je potěšitelný, nese sebou však jeden problém: nedostává se kazatelů. Celkem 11 sborů nemá svého kazatele a spravuje je administrátor. Rada vnímá několik oblastí, kterým chce věnovat zvláštní pozornost. Jde o Návrat k Písmu, přípravu kazatelů a výchovu dalších pracovníků, evangelizaci a budování sborů, vytvoření vlastního zázemí včetně bytů pro předsedu, místopředsedu a tajemníka. Důležitou potřebou církve a prioritou Rady je také celocírkevní práce s dětmi, dorostem a mládeží. Ve zprávě dětského odboru mě zaujalo: „Jsme vděčni za tradičně rozvinutou práci s dětmi na většině sborů. Stále však někteří pracovníci nastupují do služby dětem s krásnou touhou sloužit dětem, ale bez potřebné průpravy. Žádná nedělní besídka ani klub však nemůže nahradit zodpovědnost rodičů za duchovní formování jim svěřených dětí. Úpadek rodinných pobožností a duchovního vedení dětí v rodinách proto vnímáme jako naléhavý problém“. Zpráva stavebního odboru zmiňuje mimo jiné situaci ve sboru v Hranicích, kde se daří díky úzké spolupráci s městem získávat v rámci různých projektů dotace z tuzemských i zahraničních zdrojů. Takto shromážděné prostředky pak sbor používá na 23
výstavbu pro sociálně slabé rodiny. Příklad hranického sboru ukazuje, jak vhodně zaměřená diakonická práce vytváří prostor pro působení církve a může tak být inspirací i pro nás. Závěr prvního konferenčního dne byl věnován zprávě předsedy Rady Daniela Fajfra. Zpráva byla tentokrát věnována práci kazatelů. V jejím závěru zazněl jeden podnět: Ve Spojených státech vyhlásily křesťanské církve měsíc říjen za měsíc ocenění farářů, pastorů a kazatelů. V tu dobu posílají lidé svým kazatelům například děkovnou pohlednici, sms, pozvou je na kávu nebo nějakou kulturní či sportovní akci. A při některé z říjnových bohoslužeb vedení sboru svému kazateli poděkuje. Daniel Fajfr navrhl, abychom pro tento projev vděčnosti zvolili první neděli v říjnu, obdobně, jako už to udělali Slováci. Druhý den se převážně diskutovalo. V diskusi převážila tři témata: vztah mezi odborem dorostu a Dorostovou unií, pracovní varianta 3.3 řádu Církve bratrské a nová podoba loga Církve bratrské. K prvnímu tématu zazněla především kritika Rady, že málo komunikovala své záměry s oběma kolektivy, což vedlo k určité roztržce mezi odborem dorostu a Dorostovou unií. Účastníci konferenci však od zástupců obou stran dostali ujištění, že vztahy se už narovnaly. V diskusi k Řádu nejvíce pozornosti zaujal návrh, že by tajemník Rady nově nebyl členem Rady. Delegáti se velkou většinou shodli, že by přesto tajemníka Rady měla volit konference jako dosud. Rozsáhlá a místy i dosti emotivní diskuse se rozpoutala kolem loga Církve bratrské. Byly představeny tři návrhy, z nichž první odpovídal dosavadnímu logu, měnil se jenom tvar písma. Druhý návrh vychází z dosavadního loga, ale je výrazně jednodušší, se zdůrazněním písma. Konečně třetí návrh je graficky moderní, ale potřeboval vysvětlení, co vlastně znamená. Nakonec konference přijala pozměňovací návrh sboru ze Soukenické, logo zatím neměnit. Jiří Černík
24
Zajímavá čísla ze statistiky Církve bratrské Sbory CB podle počtu členů vč. dětí 1. Praha1- Souken. 370 1. 2. Český Těšín 345 2. 3. Brno – Kounicova 341 3. 4. Liberec 286 4. 5. Ostrava 261 5. 6. Praha – Smíchov 241 6. 7. Praha – Žižkov 237 7. 8. Pardubice 233 8. 9. Bystré 227 9. 10. Písek – Elim 221 10.
podle přijatých čl. 2014 Č. Těšín Praha – J. Město Vsetín – Maják Brno - Betánie Tábor Smíchov Ostrava (korej.s.) Opava Horní Suchá Náchod
podle % dětí (max) Praha – Č. Most 44 Brno – Betánie 43 Prostějov 41,3 Hranice 39 Praha – Stodůlky 38,9 Třinec – Lištná 37,5 Frýdlant n.O. 37,2 Praha – Dejvice 36,9 Litvínov 36,7 Frýdek-Místek 36,6
podle % dětí (min) Vsetín Třebíč Olomouc Havířov Horní Suchá Praha 1 Pardubice Hr. Králové
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
19 17 16 14 13 12 10 10 9 9
12,8 15 15,3 17,2 18,8 20,8 21 22,5
Východočeské sbory podle počtu členů vč. dětí podle % dětí (max) 1. Pardubice 233 1. Č. Třebová 2. Bystré 227 2. Chrudim 3. Náchod 207 3. N. Město n. Met. 4. Hr. Králové 168 4. Č. Skalice 5. Litomyšl 118 5. V. Mýto 6. Č. Třebová 116 6. Náchod 7. Trutnov 110 7. Litomyšl 8. Č. Skalice 96 8. Bystré 9. Vysoké Mýto 80 9. Trutnov 10 Chrudim 74 10. Hr. Králové 11. N. Město n. Met. 73 11. Pardubice
36,2 35,1 32,9 30 28,7 27 26,3 24,7 22,7 22,5 21
pro SL zpracoval V.Lukáš 25
Schrána na desky Desatera v dějinách Božího lidu Pátý příběh schrány na desky Desatera se udál na konci doby soudců. V Izraeli ještě neměli krále a každý si dělal, co uznal za správné. Bohoslužba v Hospodinově domě v Šílu byla oběma syny velekněze Éliho znevažována. Lid ztratil zájem o Boží slovo a propadl pohanskému způsobu myšlení. Boží schrána se mu stala natolik posvátným předmětem, že na ni spoléhal víc než na Boha. Bůh proto dovolil, aby Izraelci svůj nejposvátnější předmět dočasně ztratili. A poněvadž prorockého vidění bylo v té době jako šafránu, Hospodin povolal mládence Samuela a zjevoval se mu svým slovem.
5. BOŽÍ SCHRÁNA BYLA IZRAELCŮM VZATA Samuel dokončil studia v Hospodinově domě v Šílu, v němž byla Boží schrána. Jozue ji přenesl na efrajimské území se stanem setkávání. Stan byl později nahrazen kamenným chrámem a stal se ústřední svatyní Izraelskou. (Sd 21,19-21) Město Šílo bylo hlavním městem a centrem izraelských bohoslužeb. Bohoslužby však postupem času nebyly požehnané. Vinu na tom měli velekněz Éli a jeho dva bezbožní synové. Éli už byl starý a své dva syny, zneužívající kněžského úřadu, nezvládal. Lidé odcházeli z chrámu pohoršeni. Hospodin si proto zavolal Samuela a řekl mu: „Hle, já učiním v Izraeli něco takového, že bude znít v obou uších každému, kdo o tom uslyší.“ (IS 3,11) Boží výstrahu lid ani velekněz se svou rodinou nevzali na vědomí. Bůh tedy přikročil k trestu, k němuž si použil Pelištejce. Ti žili na malém pásu pobřeží Středozemního moře a s malým územím nebyli spokojeni; toužili získat nová území. Nepříjemně se to dotýkalo Izraelců. Ti jednoho dne proti Pelištejcům vytáhli do boje, aniž si vyprosili Boží vůli a pomoc. Boj prohráli a v bitvě ztratili asi čtyři tisíce mužů. Příčinu porážky však nepochopili. Válečná rada se po prohraném boji sešla v táboře a plna údivu se ptala: „Proč nás Hospodin dnes před Pelištejci porazil? Vezměme si ze Šíla schránu Hospodinovy smlouvy, ať přijde mezi nás a zachrání nás.“ (IS 4, 3) Přinesli tedy schránu smlouvy do tábora. Byli přitom i oba synové Éliho. Lid připravený k boji spustil mohutný válečný pokřik. Slyšeli ho i Pelištejci. Strachovali se, ale jen chvíli. Na boj se dobře připravili. Měli vycvičené vojsko a účinné zbraně, vždyť vyráběli železo, v té době nejvhodnější materiál pro výrobu zbraní. Izraelské vojsko účinné zbraně nemělo. Byli to rolníci a řemeslníci, chyběl jim vojevůdce Jozue, ale především nestál na jejich straně Hospodin. Bitva pro ně skončila neslavně. Ztratili třicet tisíc mužů a ztratili také svůj nejcennější předmět: Boží schránu. Oba Éliho bezbožní synové přitom zahynuli. Když se o ztrátě schrány a smrti svých synů dozvěděl starý velekněz Éli, zemřel. „Sláva se odstěhovala z Izraele, vždyť Boží schrána je vzata“, (IS 4, 22) zvolala umírající těhotná manželka jednoho ze synů Éliho, když uslyšela zprávu o ztrátě Hospodinovy schrány. V bolestech porodila chlapce a pojmenovala jej I- kábód (to znamená Je-po-slávě). Bůh splnil svoji hrozbu. Svůj lid potrestal, ale neopustil. Smiloval se a odpustil, když lid na výzvu Samuela činil pokání. Příběh o Boží schráně je v Bibli napsán i pro nás, abychom pochopili, že bez Boží pomoci je náš každodenní boj předem prohraný, že pomoc k vítěznému boji máme hledat u Pána, v jeho veliké síle a moci. Literatura: 1. Bible, Český ekumenický překlad, Česká biblická společnost 2006. 2. Ilustrovaná encyklopedie Bible, editor otec Michael Collins, Knižní klub 2013. 3. M. Doležalová, M. Kocnová, J. Trusina, Cesta Božího lidu, Kalich, Praha 1991.
26
Ladislav Vopelák
Biblické hory 7 Hora Chermón: rosa jako obraz duchovní vláhy Žalm 133, 1 – 3: „Jaké dobro, jaké blaho tam, kde bratři žijí svorně! Jako výborný olej na hlavě, jenž kane na vous, na vous Áronovi, kane na výstřih jeho roucha. Jak chermónská rosa, která kane na sijónské hory. Tak udílí Hospodin své požehnání, život na věky. S dnešní biblickou horou Chermón není spojen žádný historický biblický příběh. I když již víme z minulého dílu (hora Tábor), že bibličtí vykladači mají za to, že právě hora Chermón je totožná s Horou proměnění. V každém případě hora Chermón je součástí 150 km dlouhého pohoří Antilibanon a nejvyšší vrchol dosahuje výšky 2814 m.n.m. Ve SZ je jmenována jako severní hranice Izraele. Dnes je to tak, že Chermón leží na pomezí Sýrie a Libanonu a jižní svahy této hory jsou od Šestidenní války (1967) pod kontrolou Izraele. Od roku 1981 je tato část hory Chermón anektována Izraelem zákonem o Golanských výšinách. Je zde jediné izraelské zimní vysokohorské středisko s několika sjezdovkami a ve výšce 2224 m je instalováno izraelské vojenské radarové zařízení, pro monitorování cizích vojenských aktivit. CHERMÓN – ZDROJ VLÁHY. Takto, jako zdroj vláhy, je v Bibli připomínána tato hora. Velkou část roku jsou vrcholky Chermónu pokryty sněhem a ledem a tak jsou v letních měsících zdrojem životodárné vody pro mnoho potoků a potůčků a také pro řeku Jordán. A kromě toho je tato hora zdrojem vláhy ve formě vydatné rosy. Musíme si uvědomit, jak důležitým zdrojem vláhy v Izraeli je právě rosa. V suchých a horkých letních měsících, kdy dlouho neprší, je rosa jediným zdrojem vláhy pro zemědělské plodiny. Pinchas Albert, který zkoumá izraelské klima říká: „Pro klimatickou oblast Izraele je rosa velkým požehnáním, protože umožňuje rostlinám růst v ranních hodinách. Tehdy totiž listy rostlin rostou 7x rychleji, než v poledne.“ A že to není jen několik kapek rosy, to nám může dokreslit starozákonní příběh o Gedeonovi. Víme, že on si vyprosil na Pánu Bohu důkaz na znamení toho, že má bojovat s Midjánem a Amálekem. Předložil své rouno před Hospodinem a žádal toto znamení: všude kolem ať je suchá půda a jen na rounu bude rosa. A výsledek? „Za časného jitra Gedeon rouno vyždímal a vytlačil z něho plný koflík rosy.“ (Sd 6, 38) A jakou roli hraje hora Chermón ve výskytu tak hojné rosy? Vrchol hory a celého pohoří je zdrojem velké vzdušné vlhkosti a tento studený a vlhký vzduch při sestupu a styku s teplým vzduchem v nížinách kondenzuje a vytváří onu pověstnou Gedeonovu rosu. A tak se rosa stala symbolem Božího požehnání pro Izrael. ROSA JE I PRO NÁS! Z hlediska naší společnosti (a někdy i z osobní situace) můžeme říci, že žijeme v duchovním suchopáru. Vzpomínáme často na doby probuzení, které byly jako déšť z nebe a vyhlížíme tento déšť požehnání i pro nás. Není – li ale déšť, neznamená to, že musíme 27
žít bez duchovní vláhy. Je zde rosa, jako dostatečný zdroj mezi obdobími deště. Je zde duchovní rosa, která způsobuje, že naše víra nemusí skomírat. Je zde rosa jako občerstvení pro ty unavené, pochybující, pro ty, kteří ztrácejí motivaci k věrnosti, svatosti a službě našemu Pánu. Rosa zde je! Buď ji přijmeme a využijeme k požehnání, nebo po nás steče bez užitku. TŘI KAPKY ROSY. 1. „Budu Izraeli rosou, rozkvetou jako lilie, zapustí kořeny jako libanonský cedr.“ (Oz 14,6) Naplnění tohoto prorockého slova vidíme v Pánu Ježíši, který se nazývá tou živou vodou, která je zde pro každého žíznivého. „Jestliže kdo žízní, ať přijde ke mně a pije. Kdo věří ve mne, proudy živé vody poplynou z jeho nitra“ (Jan 7, 3738) 2. Druhou kapkou rosy je slovo. Mojžíš říká Izraeli před vstupem do zaslíbené země toto slovo: „Ať kane jako déšť mé naučení, nechť se snáší má řeč jako rosa, jako prška na mladou trávu, jako vlahé krůpěje na bylinu“ (Dt 32,2) Je naše slovo, naše řeč, naše svědectví a naše kázání jako rosa pro unavenou a vyprahlou duši? 3. Třetí kapkou rosy je bratrské (i sesterské) obecenství. Viz úvod – Žalm 133. Jsou to krásná slova o tom, že v jednomyslnosti Božího společenství je úžasné požehnání. Takové společenství je jako rosa, která má občerstvit nejen nás samotné, ale i naše okolí. Kéž by takovou rosou bylo i naše společenství Archy. „I bude pozůstatek Jákoba uprostřed mnoha národů jako rosa od Hospodina, jako vláha pro bylinu, která neskládá naději v člověka, nečeká na syny lidské.“ (Mich.5,6) A JEŠTĚ KAPKA ROSY Z HISTORIE Historie každého města, nebo národu většinou začíná první známou písemnou zmínkou o něm. Pokud jde o Izrael, tak nejstaršími zmínkami o jeho existenci jsou nápisy na dvou stélách (kamenné desky s vytesaným textem). První je tzv. Izraelská stéla a na ní je nápis, který nechal vytesat egyptský faraon Merenptah kolem roku 1220 př.n.l. na památku egyptského vítězství nad Chetity. V tomto památném textu je také jedna věta, která se týká právě Izraele a zní: „Izrael je zpustošen a nemá plody.“ Druhá nejstarší zmínka o Izraeli je na sléle moabského krále Méši (z roku 860 př.n.l.) a píše se v ní téměř totéž: „Izrael je zničen navěky.“ Znáte nějaký jiný národ, jehož písemné dějiny začínají informací o tom, že byl zcela zničen? Já ne. Ale tím to nekončí. Celé pozdější dějiny Izraele jsou dějinami pokusů o jeho vyhlazení (viz kniha Ester, středověké pogromy, holocaust, až po současnou snahu radikálních islamistů – a nejen jich). A co na to Bible? Ž 83, 5: Nepřátelé říkají: Pojďme a vyhlaďme je, aby nebyli národem. A jméno Izrael již nebude připomínáno Ž 121, 4: Ano, nedříme ani nespí ten, jenž chrání Izraele Podobnou historii prožil arménský národ, ale o tom na jiném místě. V.Lukáš 28
Arménie – nevšední země Tři důvody mne vedly k tomu, že jsem se pustil do přípravy tohoto článku, v jehož úvodu se omlouvám všem, kterým je historie Arménie dostatečně známá a také těm, kteří si myslí, že by bylo užitečnější psát do Sborového listu o něčem jiném. Ale já osobně mám dojem, že o nejkřesťanštějším národu světa toho víme velice málo a tak není na škodu něco z jeho historie připomenout. Takže ty tři důvody: 1. V dubnu letošního roku uplynulo 100 let od největší genocidy spáchané Turky na Arménech (předcházely tomu dvě menší genocidy v 19. stol.). O tomto výročí se toho napsalo a řeklo dost, takže se mu věnovat nebudu. Jen pro zajímavost uvedu citát Hitlera, který v roce 1939 po zahájení jeho hrůzné likvidace celých národů, řekl svým některým divícím se důstojníkům: „Kdo si dneska vzpomene na 1,5 miliónů zavražděných Arménů?“ Jak je vidět, takovéto události je třeba připomínat stále. 2. Viděl jsem filmový dokument, který popisoval cesty apoštolů po Letnicích a mimo jiné i to, jak se vlastně křesťanství dostalo do Arménie hned v 1. stol. n.l. Právě s tímto příběhem vás chci v tomto článku seznámit. 3. Třetí důvod je ten, že náš milý bratr Josef Soukup, který mívá přednášky o svých cestách v Seniorklubu, navštívil nedávno znovu Arménii a bude nám v říjnu o svých zážitcích vyprávět a promítat. Takže to berte už nyní jako pozvání na toto setkání. ARMÉNIE V DOBĚ PÁNA JEŽÍŠE V letech 95 – 56 p.n.l. nastal největší rozkvět Arménie- tehdy existovala tzv. Velká Arménie, sahající od Kaspického jezera až ke Středozemnímu moři (hranice se dotýkala Palestiny). Před nebezpečím východní Parthské říše se Arménie uchýlila pod ochranu mocné Římské říše. Tak vzniklo několik malých arménských království (provincie), jejichž krále jmenoval Římský senát. Jednomu z těchto království (Osroeone), s hlavním městem Edessa, vládl král Abgarus. Jak to bylo s cestou apoštolů do Arménie, o tom máme zprávu u církevního historika Eusebia (autor Církevních dějin), který žil v letech 265 – 339 a k jehož dílu je nutné přistupovat velice kriticky. Berme jeho vyprávění spíše jako legendu, i když Arméni by se na nás za to asi zlobili. APOŠTOLÉ V ARMÉNII Edesský král Abgarus vážně onemocněl – pravděpodobně leprou. Slyšel ale o divech uzdravování, které v té době konal v Palestině Pán Ježíš, a proto poslal po věrném služebníkovi Ježíšovi dopis, ve kterém ho prosí, aby ho přišel uzdravit a zároveň mu nabízí ve svém království azyl před nepřátelskými Židy. Ježíš prý odpověděl krátkým dopisem, že nemůže přijít, protože musí splnit své důležité poslání v Jeruzalémě. Velice na něho ale zapůsobilo královo vyznání víry v jeho božství a proto Ježíš králi slíbil, že poté, až odejde k nebeskému Otci, přijdou do Edessy někteří z jeho učedníků a uzdraví ho. (Eusebius mimochodem tvrdí ve svých dějinách, že oba dopisy četl v archivu města Edessy!) A skutečně, po nanebevstoupení Páně odešli apoštolové do různých končin tehdejšího známého a dostupného světa a dva z nich, Tadeáš (Juda) a později i Bartoloměj, přišli do Edessy. Tadeáš krále i jeho nemocného syna uzdravil a spolu s nimi i mnoho dalších obyvatel města. Králova rodina a mnoho obyvatel města přijalo křesťanství a to
29
byl také počátek apoštolské církve v Arménii. Za nějakou dobu ovšem i sem přišlo pronásledování křesťanů po římském způsobu a tak se křesťané museli skrývat. ARMÉNIE – PRVNÍ KŘESŤANSKÝ NÁROD Koncem 3. stol. přišel do Arménie zbožný křesťan Řehoř a někdy v té době zde také hledalo útočiště asi 40 věřících a pronásledovaných žen z oblasti Palestiny, kde jim šlo o život. Ale v Arménii si moc nepolepšily. Řehoř byl uvržen do vězení (či spíše do nějaké jámy) a ženy byly ukamenovány. Tehdy v Arménii vládl král Trdat III., který náhle onemocněl vážnou chorobou. Jeho dcera prý měla v noci vidění a vyložila ho otci tak, že když dá propustit Řehoře a nechá řádně pohřbít ukamenované mučednice, že bude uzdraven. Tak se také stalo, král byl uzdraven, přestoupil na křesťanskou víru, nechal se i s celou rodinou pokřtít a křesťanství vyhlásil státním náboženstvím. Stalo se to v roce 301 n.l. a to už je známý historický údaj. Teprve o několik let později vyhlásil římský císař Konstantin křesťanství jako právoplatné náboženství v jeho říši a křesťanství se začalo šířit po celém světě. Mimochodem, dodnes je asi 95% obyvatel Arménie praktikujícími členy Arménské apoštolské církve. Očití svědkové dnes o Arménii tvrdí (a Josef Soukup nám to jistě potvrdí), že kdo dnes hledá nádherné horské scenérie, nedotčenou přírodu, bohaté kulturní dědictví a pohostinné lidi, že nemůže cestovat jinam, nežli do Arménie. Jistě by to potvrdil i praotec Noe, který právě tady, na úpatí Araratu vysadil první vinici. V.Lukáš
INFORMACE (nejen) PRO SESTRY Milé sestry, obracím se na Vás (s vědomím staršovstva sboru) s návrhem organizace občerstvení nebo pohoštění pro sbor a sborové hosty. Mnohé z Vás jste se na této službě dle možností s různou intenzitou již podílely a tedy většinou víte, že tato služba zahrnuje nejen vaření a pečení různých koláčů, ale i obsluhu, mytí nádobí a úklid především kuchyně a kavárny. Pro snazší organizaci této služby v dalším období (cca od září) navrhujeme rozdělení sester do tří skupin, které by se střídaly, aby nebyly stále zatěžovány většinou ty stejné sestry. Vést skupinu se dohodly sestry: Marie Kampová, Dagmar Kalenská a Dagmar Kalvachová-Pol. Jak zajistíme rozdělení sester: 1. Na nástěnce ve vestibulu bude vyvěšen zhruba do září arch (formátA4), kde se můžete zapsat do skupiny dle vlastního výběru. 2. Pak společně vedoucí skupin zařadí ty sestry, které se nezapíší samy. Návrh s těmito sestrami osobně zkonzultují. Je žádoucí, aby ve skupině byly mladé i starší sestry, ale nejstarší sestry samozřejmě do skupin zařazovat nebudeme. 3. Konečný seznam vyvěsíme na nástěnce. VĚŘÍM, ŽE TENTO NÁVRH PŘIJMETE S POCHOPENÍM, A ŽE SE SEZNAM BRZY ZAPLNÍ JMÉNY OCHOTNÝCH SESTER.
Nechť nás v této službě provází slovo z listu Kol 3:23-24. S vděčností Pánu i Vám za dosavadní službu a s přáním Božího požehnání a pokoje Kalvachová Dagmar-Pol. 30
Služby CB Kázání v mp4 a textové podobě Nahrávky biblických hodin v mp4
……………………………….
www.cb.cz/pardubice
……….………………………
kancelář Archy
Knihovna Prodej knih a hudby, Kavárna Kurzy Alfa Awana klub Práce s dorostem Schůzky mládeže Evergreeni Chválící skupinka Chválící skupinka Kancelář sboru, pokladník
Irena Hambálková Eva Heinová Dagmar Kalvachová D. Martin Hambálek Dagmar Kalenská Alois Blažek Petra Jindrová Marek Kalvach Petr Kalvach Jiří Čermák Marie Kampová
Varhanní doprovod
Daniel Chráska
(půjčování knih vždy po shromáždění)
tel. tel. tel. tel. tel. tel. tel. tel. tel. tel. tel. tel. tel.
461 100 142 777 505 987 737 342 615 774 319 418 606 723 207 775 770 680 774 291 093 736 466 891 777 043 356 730 617 153 731 143 403 732 157 375 602 412 877
NOE – Křesťanská a základní škola a mateřská škola FINANČNÍ DARY NA POTŘEBY ŠKOLY můžete posílat na účet školy: Číslo účtu: 2200446559/2010 Fio banka, a.s. Konst. Symbol: Variabilní symbol pro ZŠ: 99 a dále rodné číslo bez čísla za lomítkem Variabilní symbol pro MŠ: 88 a dále rodné číslo bez čísla za lomítkem Do poznámky uveďte Vaše číslo telefonu.
ELIM
P a r d u b i c e o. s.
křesťanská společnost pro evangelizaci a diakonii Výbor pobočky: Revizor hospodaření:
Vladimír Lukáš – předseda Petr Kalvach ml. Eva Widenská Špaček Pavel
Struktura činnosti. Kavárna a knihkupectví - vedoucí Dagmar Kalvachová (Dubinská) Seniorklub - vedoucí Vladimír Lukáš, zástupce - Petr Kalvach st. Číslo účtu (pro vaše případné sponzorské dary). 3368788389/0800 (změna!)
31
Pravidelná setkání NEDĚLE
Modlitební chvíle Bohoslužba Bohoslužba
09:00 hod. Archa,kavárna 09:30 hod. Archa, velký sál 09:15 hod. Kvasín
ÚTERÝ
Kurz Alfa
18:00 hod
STŘEDA
Seniorklub Studium Bible
16:45 hod. 18:15 hod.
Archa, kavárna Archa, malý sál
ČTVRTEK
Klub maminek Awana klub Studium Bible
09:00 hod. 17:00 hod. 18:30 hod.
Archa, sudé týdny Archa Kvasín, sudé týdny
PÁTEK
Dorost
16:30 hod.
Archa, klubovna
SOBOTA
Mládež
18:00 hod.
Archa, malý sál
NEDĚLE
Evergreeni
18:00 hod.
Archa, malý sál
Číslo účtu sboru CB Pardubice 2000380583 / 2010 Konstantní symbol 558 Variabilní symbol Při úhradách používejte prosím jako variabilní symbol své rodné číslo datum narození (bez čísla za lomítkem), před které uvedete toto dvojčíslí podle druhu určení platby. dary, desátky 68........ úhrada táboru dětí 11........ kauce centrální telefonní sítě CB 22........ úhrady akcí mládeže 33........ dary pro kurz Alfa 44........ dary na financování zahraniční misie 55........ úhrady Awana klubu 66........ dary pro potřebné 77........ dary pro křesťanskou školu NOE 99........
Sborový list. Vychází jako občasník sboru Církve bratrské v Pardubicích.
Církev bratrská- Archa Pardubice Lonkova 512 540 09 Pardubice
[email protected] www.cb.cz/pardubice
Kazatel Martin Tabačan tel. 774 134 301
[email protected]
Starší sboru Pardubice Radomír Kalenský tel. 606 788 791
[email protected] Marek Kalvach tel. 736 466 891
[email protected] Dagmar Kalvachová Pol. tel. 736 658 176
[email protected]
Petr Kotas tel. 602 309 227
[email protected] Daniel Pirkl tel. 777 876 926
[email protected] Jakub Řehák tel.775 322 268
[email protected]
Všechny připomínky, podněty a nápady či modlitební předměty adresujte prosím redakci Sborového listu.
Kvasín
Martin Tabačan
[email protected] Dagmar Kalvachová Pol.
[email protected]
Pavel Oplištil tel. 733 102 168
[email protected]
Uzávěrka příštího čísla srpen 2015. Náklady na vydání tohoto čísla činí asi 10 Kč.
32
