2014

sp.zn.sukls154328/2014 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1.

NÁZEV PŘÍPRAVKU

Ofloxin 200 Potahované tablety 2.

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna potahovaná tableta obsahuje ofloxacinum 200 mg. Pomocná látka se známým účinkem: obsahuje monohydrát laktosy. Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 3.

LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta. Popis přípravku: bílé až téměř bílé, kulaté bikonvexní potahované tablety s půlící rýhou na jedné straně a s ražbou “200” na straně druhé. Tabletu lze rozdělit na dvě stejné dávky.

4.

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1

Terapeutické indikace

Ofloxacin má být ordinován na základě výsledku mikrobiologického vyšetření a stanovení citlivosti mikroorganismů. Ofloxacin je indikován u dospělých k léčbě středně závažných a závažných infekcí vyvolaných citlivými kmeny mikroorganismů, jako jsou:

‒ ‒ ‒ ‒ ‒ ‒

infekce dolních dýchacích cest; infekce močových cest, prostatitida; infekce kostí, kůže a měkkých tkání, včetně ranných infekcí; nitrobřišní infekce včetně cholangitidy a infekcí malé pánve vyvolané citlivými mikroorganismy; respirační infekce při cystické fibróze; formy plicní tuberkulózy (způsobené rezistentními mykobakteriemi, zejména u oslabených pacientů) v kombinaci s dalšími antituberkulotiky;

‒ sexuálně přenosné infekce s výjimkou syfilidy; ‒ bakteriální dyzentérie, salmonelóza, průjmy cestovatelů; ‒ sepse, bakteriemie; infekce u oslabených pacientů (např. u pacientů s nádorovým onemocněním, AIDS ap.). Přípravek je určen pro dospělé. 4.2

Dávkování a způsob podání

1/13

Vzhledem k vysoké biologické dostupnosti a výhodným farmakokinetickým parametrům je perorální podávání ofloxacinu přednostní aplikační cestou u všech pacientů, kteří jsou schopni přijímat per os. Obecně platí, že jednotlivé dávky mají být podávány v přibližně stejných intervalech, tj. 1 x za 24 hodin při podávání jednou denně nebo každých 12 hodin při podávání 2 x denně. V jedné denní dávce může být podána dávka až 400 mg ofloxacinu. V těchto případech se upřednostňuje podání ofloxacinu ráno. Pokud je infekce vyvolána patogeny středně vnímavými k ofloxacinu nebo při komplikujících faktorech lze zvýšit denní dávku až na 800 mg. Tato dávka však nemá být překročena. Denní dávka vyšší než 400 mg musí být v každém případě rozdělena do dvou dílčích dávek. Dávkování a způsob podání závisí na typu a závažnosti infekce a řídí se následujícími doporučeními: Dospělí pacienti s normální funkcí ledvin: Obvyklá jednotlivá dávka je 200-400 mg ofloxacinu (1-2 potahované tablety přípravku Ofloxin 200) každých 12 hodin; je možné též podávat celou denní dávku každých 24 hodin. U akutní nekomplikované gonorey se upřednostňuje léčba jednorázově podanou dávkou 400 mg. Léčba plicní formy tuberkulózy vyvolaná rezistentními kmeny mykobakterií: 400 mg každých 12 hodin po dobu 3-12 měsíců v kombinaci s dalšími antituberkulotiky. Pacienti s poruchou funkce ledvin U pacientů s poruchou funkce ledvin je doporučeno následující dávkování: Clearance kreatininu

Jednotlivá dávka (mg*)

Počet dávek za 24 h

˃ 50 ml/min 50 – 20 ml/min

dávkování není třeba upravovat 100 – 200 1

< 20 ml/min** nebo hemodialýza nebo peritoneální dialýza

100 nebo 200

Interval (h) 24

1

24

1

48

* Podle indikace nebo dávkovacího intervalu. ** U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin a u dialyzovaných pacientů by měly být monitorovány sérové koncentrace ofloxacinu. Pokud není možné clearance kreatininu změřit, lze ji odhadnout s ohledem na hladiny kreatininu v séru za použití následujícího Cockroftova vzorce pro dospělé:

tělesná hmotnost (kg) × (140 - věk v letech) 72× sérová koncentrace kreatininu (mg/dl)

Muži: ClCr (ml/min) = –––––––––––––––––––––––––––––––––– nebo

tělesná hmotnost (kg) × (140 - věk v letech) ClCr (ml/min) = ––––––––––––––––––––––––––––––––––

0,814× sérová koncentrace kreatininu (µmol/l)

Ženy:

ClCr (ml/min) = 0,85× (hodnota vypočtená pro muže)

Při infekcích vyvolaných patogeny středně vnímavými k ofloxacinu nebo při komplikujících faktorech může být nezbytné zvýšit dávku.

2/13

Pacienti s těžkou poruchou funkce jater Vylučování ofloxacinu může být u pacientů s poruchou funkce jater (např. při cirhóze s ascitem) sníženo. Nemá být překročena maximální denní dávka 400 mg. Starší pacienti: Je-li zachována normální činnost ledvin, není třeba dávkování redukovat. Starším pacientům je však třeba věnovat pozornost a adekvátně upravit dávkování (viz bod 4.4 Prodloužení QT intervalu). Způsob použití a délka léčby Trvání léčby závisí na vyvolávajícím mikroorganismu a na klinickém obrazu. Stejně jako u každé antimikrobiální léčby se doporučuje pokračovat v podávání ofloxacinu ještě nejméně 3 dny poté, co se tělesná teplota vrátila k normálu, a příznaky ustoupily. U akutní infekce je ve většině případů dostatečná doba léčby 7 ‒ 10 dní. U salmonelózy je trvání léčby obvykle 7 ‒ 8 dní, u bacilární dyzentérie a střevních infekcí vyvolaných E. coli 3 dny. Pro nekomplikované infekce dolních močových cest u žen bývá dostatečná dávka 100 mg ofloxacinu denně po dobu 3 dní. U prostatitidy se v léčbě pokračuje až několik týdnů. Při infekcích vyvolaných beta-hemolytickým streptokokem (tj. purulentní tonzilitida nebo erysipel) musí být v léčbě pokračováno po dobu nejméně 10 dní, aby se předešlo pozdním komplikacím jako je revmatická horečka nebo glomerulonefritidy. Beta-hemolytický streptokok má k ofloxacinu různou vnímavost, léčba těchto infekcí vyžaduje individuální průkaz citlivosti. Dokud nebudou k dispozici další zkušenosti, nedoporučuje se podávat ofloxacin déle než 2 měsíce. Způsob použití Tablety přípravku Ofloxin 200 se polykají celé s dostatečným množstvím tekutiny (přibližně ½ sklenice). Mohou být užívány nalačno nebo při jídle. Antacida, léky obsahující Mg, Al, Fe a Zn mají být podávány nejpozději 2 hodiny před a nejdříve 2 hodiny po požití ofloxacinu (viz bod 4.5). 4.3

Kontraindikace

Ofloxacin se nesmí podávat:

‒ pacientům s hypersenzitivitou na ofloxacin, ostatní chinolony nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1; ‒ pacientům s epilepsií

‒ ‒ ‒ ‒

u pacientů s anamnézou poškození šlach v souvislosti s podáváním fluorochinolonů; dětem či dospívajícím v období růstu*; během těhotenství*;

kojícím ženám*. * protože na základě studií na zvířatech nelze úplně vyloučit poškození chrupavek rostoucího organismu. 4.4

Zvláštní upozornění a opatření pro použití

U pacientů s těžkou nežádoucí reakcí na jiné chinolony v anamnéze (např. tendinitida, těžká neurologická reakce) je zvýšené riziko podobné reakce na ofloxacin.

3/13

Ofloxacin není lékem první volby u pneumonií způsobených pneumokoky nebo mykoplazmaty nebo u akutní tonzilitidy způsobené beta-hemolytickými streptokoky. Methicilin-rezistentní Staphylococcus aureus (MRSA) má velmi pravděpodobně zkříženou rezistenci na fluorochinolony včetně ofloxacinu. Proto se ofloxacin nedoporučuje pro léčbu známých nebo podezřelých infekcí MRSA, pokud laboratorní výsledky nepotvrdily citlivost organismu na ofloxacin (a běžně doporučovaná antibiotika k léčbě MRSA infekcí jsou považována za nevhodná). Rezistence E. coli – nejběžnějšího patogenu podílejícího se na infekcích močových cest – na fluorochinolony se liší v celé Evropské unii. Je vhodné, aby lékař vzal v úvahu místní prevalenci rezistence E. coli na fluorochinolony. Ve spojitosti s přípravky obsahujícími ofloxacin byly hlášeny případy závažných kožních nežádoucích účinků jako je Stevens-Johnsonův syndrom nebo toxická epidermální nekrolýza (viz bod 4.8). Pacienti mají být poučeni, aby okamžitě vyhledali svého lékaře, pokud se objeví reakce kůže a/nebo sliznic. Hypersenzitivita a alergické reakce byly zaznamenány u fluorochinolonů po prvním podání. Anafylaktické a anafylaktoidní reakce mohou vést až k život ohrožujícímu šoku, a to i po prvním podání. V těchto případech má být léčba ofloxacinem přerušena a má být zahájena vhodná léčba (např. léčbu šoku). Onemocnění způsobená patogenem Clostridium difficile Průjem, zejména těžký, přetrvávající a/nebo s příměsí krve, v průběhu nebo po ukončení léčby ofloxacinem (i několik týdnů po ukončení léčby), může být známkou pseudomembranózní kolitidy. Závažnost onemocnění způsobených C. difficile se může pohybovat od mírné formy až po život ohrožující, nejzávažnější formou je pseudomembranózní kolitida (viz bod 4.8). Z tohoto důvodu je důležité zvážit tuto diagnózu u pacientů se závažným průjmem během léčby ofloxacinem nebo po jejím ukončení. Je-li podezření na pseudomembranózní kolitidu, je nutno ihned ukončit léčbu ofloxacinem a bez prodlení poskytnout pacientovi terapii vhodnými antibiotiky (např. vankomycin p.o., teikoplanin p.o. nebo metronidazol). Přípravky inhibující peristaltiku jsou v tomto stavu přísně kontraindikovány. Pacienti s predispozicí k záchvatům křečí Chinolony mohou snižovat práh pro vznik záchvatů a mohou vyvolat záchvaty. Ofloxacin je kontraindikován u pacientů s epilepsií v anamnéze (viz bod 4.3), a stejně jako u jiných chinolonů, ofloxacin má být používán s extrémní opatrností u pacientů s predispozicí k záchvatům. Jedná se například o pacienty s lézí CNS, pacienty současně léčené fenbufenem a jinými nesteroidními protizánětlivými léky (NSAIDs) a léčivými přípravky snižujícími práh mozkových záchvatů, např. theofylin (viz bod 4.5). V případě záchvatů křečí musí být léčba ukončena. Tendinitida Tendinitida, která je vzácně pozorována v souvislosti s léčbou chinolony, může někdy vést až k ruptuře šlachy, zejména šlachy Achillovy. Tendinitida a ruptura šlachy, někdy oboustranná, se mohou objevit již do 48 hodin od zahájení léčby ofloxacinem, ale byly zaznamenány i několik měsíců po jejím ukončení. Riziko tendinitidy a ruptury šlachy je zvýšeno u pacientů nad 60 let a při současném podávání kortikosteroidů. Denní dávka má být upravena u starších pacientů na základě clearance kreatininu (viz bod 4.2). Pacienty, kterým byl ofloxacin předepsán, je nutné pečlivě monitorovat. Všichni pacienti mají informovat svého lékaře, pokud se u nich objeví příznaky tendinitidy. Je-li podezření na tendinitidu, je nutno okamžitě zastavit podávání ofloxacinu a zahájit příslušnou léčbu postižené šlachy (např. její imobilizací) (viz body 4.3 a 4.8). Pacienti s poruchou funkce ledvin

4/13

Protože je ofloxacin vylučován převážně ledvinami, dávka má být u pacientů s poruchou renálních funkcí snížena (viz bod 4.2). Pacienti s psychotickým onemocněním v anamnéze U pacientů léčených fluorochinolony včetně ofloxacinu byly hlášeny psychotické reakce. V některých případech pokročily až do sebevražedných myšlenek nebo sebepoškozujícího chování, včetně pokusu o sebevraždu, někdy už po jedné dávce (viz bod 4.8). Pokud se u pacienta vyskytnou tyto reakce, léčba ofloxacinem se má přerušit a mají se provést příslušná opatření. Ofloxacin se má podávat s opatrností pacientům s psychotickými poruchami v anamnéze nebo pacientům s psychiatrickými poruchami. Pacienti s poruchou funkce jater Ofloxacin má být používán s opatrností u pacientů s poruchou funkce jater, protože může dojít k jejich poškození. V souvislosti s podáváním fluorochinolonů byly hlášeny případy fulminantní hepatitidy potenciálně vedoucí až k selhání jater (včetně fatálních případů. Pacienti mají být poučeni, aby ukončili léčbu a kontaktovali svého lékaře, pokud se vyskytnou příznaky jaterního onemocnění, jako jsou anorexie, žloutenka, tmavá moč, svědění nebo bolesti břicha. (viz bod 4.8). Pacienti léčeni antagonisty vitamínu K Vzhledem k možnému zvýšení hodnot koagulačních testů (PT/INR) a/nebo krvácení u pacientů léčených fluorochinolony včetně ofloxacinu, v kombinaci s antagonisty vitamínu K (např. warfarinem) mají být prováděny koagulační testy, pokud jsou tyto léky podávány současně (viz bod 4.5). Myasthenia gravis Fluorochinolony, včetně ofloxacinu, mají neuromuskulární blokující aktivitu a mohou zhoršit svalovou slabost u pacientů s myasthenia gravis. Užívání chinolonů u pacientů s myasthenia gravis bylo v postmarketingovém sledování spojeno se závažnými nežádoucími účinky, včetně úmrtí a nutnosti podpory dýchání. Ofloxacin se nedoporučuje u pacientů s anamnézou myasthenia gravis. Prevence fotosenzitivity Byly hlášeny případy fotosenzitivity s ofloxacinem (viz bod 4.8). Pacientům léčeným ofloxacinem se doporučuje nevystavovat se příliš prudkému slunečnímu záření a vyloučit UV paprsky (solárium, horské slunce), v průběhu léčby a 48 hodin po přerušení léčby za účelem prevence fotosenzitivity. Sekundární infekce Stejně jako u jiných antibiotik může, podávání ofloxacinu, zvláště dlouhodobé, vyvolat proliferaci rezistentních mikroorganismů. Proto je třeba pravidelně kontrolovat stav pacienta. Dojde-li k sekundární infekci, musí být provedena patřičná opatření. Prodloužení QT intervalu Při podávání fluorochinolonů byly velmi vzácně hlášeny případy prodloužení QT intervalu. Opatrnost je nutná při užívání fluorochinolonů, včetně ofloxacinu, u pacientů se známými rizikovými faktory pro prodloužení QT intervalu, jako jsou např.:

‒ starší pacienti a ženy mohou být citlivější k lékům prodlužujícím QT interval (při podávání fluorochinolonů, včetně ofloxacinu, u této populace je proto třeba dbát zvýšené opatrnosti); nekorigovaná elektrolytová dysbalance (např. hypokalemie, hypomagnesemie); vrozený syndrom prodlouženého QT intervalu; onemocnění srdce (např. srdeční selhání, infarkt myokardu, bradykardie); současné užívání léčivých přípravků, u kterých je známo, že prodlužují QT interval (např. - antiarytmika třídy IA a III, tricyklická antidepresiva, makrolidy, antipsychotika); (viz body 4.2 Starší pacienti, 4.5, 4.8 a 4.9).

‒ ‒ ‒ ‒

5/13

Poruchy regulace glykemie Stejně jako u všech chinolonů byly u pacientů užívajících ofloxacin hlášeny případy poruchy glykemie, jak hypoglykemie, tak hyperglykemie, a to obvykle u diabetiků, kterým jsou současně podávána perorální antidiabetika (např. glibenklamid) nebo inzulín. Byly hlášeny i případy hypoglykemického kómatu. U diabetických pacientů se doporučuje důkladný monitoring hladiny glukózy v krvi (viz bod 4.8). Periferní neuropatie U pacientů užívajících fluorochinolonyvčetně ofloxacinu byla hlášena senzorická nebo senzomotorická periferní neuropatie, která může mít rychlý nástup. Pokud se u pacienta objeví symptomy neuropatie, má být léčba ofloxacinem ukončena, aby bylo minimalizováno možné riziko vzniku trvalého poškození (viz bod 4.8). Pacienti s deficitem glukózo-6-fosfát-dehydrogenázy Pacienti s latentním nebo diagnostikovaným deficitem glukózo-6-fosfát-dehydrogenázy, kteří jsou léčeni chinolony, mohou být náchylní k hemolytickým reakcím. Proto je nutné dbát zvýšené opatrnosti při léčbě těchto pacientů ofloxacinem. Poruchy zraku Při zhoršení zraku nebo jakémkoliv účinku na oči je třeba okamžitě konzultovat očního lékaře (viz body 4.7 a 4.8). Interference s laboratorními testy Pacienti léčení ofloxacinem mohou mít falešně pozitivní výsledky na stanovení opioidů nebo porfyrinů v moči. Pro potvrzení pozitivity testu opioidů nebo porfyrinů může být nutné provést stanovení specifičtější metodou. Během léčby se nedoporučuje pít alkoholické nápoje. Přípravek obsahuje monohydrát laktosy. Pacienti se vzácnou dědičnou poruchou snášenlivosti galaktosy, vrozeným nedostatkem laktázy nebo malabsorpci glukosy a galaktosy by neměli užívat tento léčivý přípravek. 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce Antacida, sukralfát, kationty kovů Antacida obsahující hydroxid hlinitý (včetně sukralfátu) a hořečnatý, fosforečnan hlinitý, zinek nebo železo mohou snižovat absorpci ofloxacinu. Ofloxacin se má podávat v nejméně dvouhodinovém odstupu od antacid. Theofylin, fenbufen nebo léčivé přípravky podobné NSAID Při klinické studii nebyly nalezeny žádné farmakokinetické interakce ofloxacinu s theofylinem. Může však dojít k výraznému snížení prahu mozkových záchvatů, jsou-li chinolony podávány současně s theofylinem, nesteroidními antiflogistiky nebo jinými přípravky, které práh záchvatů snižují. Probenecid, cimetidin, furosemid, methotrexát Probenecid snižuje celkovou clearance ofloxacinu o 24 % a zvyšuje AUC o 16 %. Je to pravděpodobně způsobeno kompeticí nebo inhibicí aktivního transportu při renální tubulární exkreci. Při současném podávání ofloxacinu a jiných léčivých přípravků, podléhajících vylučování

6/13

renální tubulární exkrecí (jako např. probenecid, cimetidin, furosemid nebo methotrexát), je třeba dbát zvýšené pozornosti. Léčiva prodlužující QT interval Ofloxacin, stejně jako ostatní fluorochinolony, musí být používán s opatrností u pacientů užívajících léčivé přípravky, o kterých je známo, že prodlužují QT interval (např. antiarytmika třídy IA a III, tricyklická antidepresiva, makrolidy a antipsychotika) (viz bod 4.4 Prodloužení QT intervalu). Antagonisté vitaminu K Zvýšené hodnoty testů srážlivosti (PT/INR) a/nebo krvácení, které může být závažné, byly hlášeny u pacientů léčených ofloxacinem v kombinaci s antagonisty vitamínu K (např. warfarin). U pacientů léčených antagonisty vitamínu K proto mají být sledovány koagulační testy (viz bod 4.4). Glibenklamid Při současném podávání může ofloxacin způsobovat mírné zvýšení sérových koncentrací glibenklamidu. Proto je u takových pacientů doporučeno pečlivé sledování. 4.6

Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství Na základě omezeného množství údajů u lidí nebylo použití fluorochinolonů v prvním trimestru těhotenství spojeno se zvýšeným rizikem závažných malformací nebo jiných nežádoucích účinků. Studie na zvířatech prokázaly poškození kloubní chrupavky u nedospělých zvířat, ale žádné teratogenní účinky. Proto ofloxacin nesmí být podáván během těhotenství (viz bod 4.3). Kojení Ofloxacin je v malém množství vylučován do mateřského mléka. Kvůli riziku artropatie a jiných závažných toxických účinků na kojence, musí být kojení nebo léčba matky zastaveny kvůli riziku pro dítě (viz bod 4.3). 4.7

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Některé nežádoucí účinky (např. závratě, ospalost, poruchy vidění) mohou snížit pacientovu schopnost soustředit se a reagovat, a mohou tak představovat riziko v situacích, kdy jsou tyto schopnosti zvláště důležité (např. při řízení auta nebo obsluze strojů). 4.8

Nežádoucí účinky

V následující tabulce jsou shrnuty nežádoucí účinky ofloxacinu (získané z klinických a postmarketingových studií) rozdělené do skupin podle terminologie MedDRA s uvedením frekvence výskytu: velmi časté (≥ 1/10); časté ( 1/100 až < 1/10); méně časté ( 1/1 000 až < 1/100); vzácné ( 1/10 000 až < 1/1 000); velmi vzácné (< 1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit). MedDRA třídy orgánových systémů Infekce a infestace

Frekvence méně časté

Poruchy krve a lymfatického systému

velmi vzácné

7/13

Nežádoucí účinek mykotické infekce, rezistence patogenů anémie, hemolytická anémie, leukopenie, eosinofilie,

Poruchy imunitního systému

není známo* vzácné velmi vzácné

Poruchy metabolismu a výživy

vzácné není známo*

Psychiatrické poruchy

méně časté vzácné není známo*

Poruchy nervového systému

méně časté vzácné velmi vzácné

není známo Poruchy oka Poruchy ucha a labyrintu Srdeční poruchy

méně časté vzácné méně časté velmi vzácné není známo vzácné není známo*

Cévní poruchy

vzácné

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy

méně časté vzácné není známo*

Gastrointestinální poruchy

méně časté vzácné velmi vzácné není známo

Poruchy jater a žlučových cest

vzácné

8/13

trombocytopenie agranulocytóza, , selhání kostní dřeně anafylaktická reakce**, anafylaktoidní reakce**, angioedém** anafylaktický šok**, anafylaktoidní šok** anorexie hypoglykemie u diabetiků léčených antidiabetiky (viz bod 4.4), hyperglykemie, hypoglykemické kóma agitovanost, poruchy spánku, insomnie psychotické poruchy (např. halucinace), anxieta, zmatenost, noční můry, deprese psychotické poruchy a deprese se sebeohrožujícím chování, včetně sebevražedných představ či pokus o sebevraždu (viz bod 4.4), nervozita závratě, bolesti hlavy ospalost, parestézie, poruchy chuti, parosmie periferní senzorická neuropatie**, periferní senzomotorická neuropatie**, křeče**, extrapyramidové příznaky nebo jiné poruchy svalové koordinace třes, dyskineze, ztráta chuti, neurogenní synkopa podráždění očí poruchy zraku závratě tinitus, ztráta sluchu poškození sluchu tachykardie komorové arytmie, torsades de pointes (hlášeny především u pacientů s rizikovými faktory pro prodloužení QT intervalu), prodloužení QT intervalu na EKG (viz body 4.4 a 4.9) hypotenze kašel, nasofaryngitida dušnost, bronchospasmus alergická pneumonitida, těžká dušnost bolesti břicha, průjem, nauzea, zvracení enterokolitida***, někdy s příměsí krve pseudomembranózní kolitida** dyspepsie, flatulence, zácpa, pankreatitida, stomatitida zvýšení jaterních enzymů (ALT, AST, LDH, gama-GT a/nebo alkalické

Poruchy kůže a podkožní tkáně

velmi vzácné není známo* méně časté vzácné velmi vzácné

není známo*

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

vzácné velmi vzácné

není známo*

Poruchy ledvin a močových cest Vrozené, familiální a genetické vady Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

vzácné velmi vzácné není známo* není známo* není známo

fosfatázy), zvýšení bilirubinu v krvi cholestatická žloutenka hepatitida (může být závažná)** svědění, vyrážka kopřivka, návaly horka, hyperhidróza, pustulózní vyrážka erythema multiforme, toxická epidermální nekrolýza, fotosenzitivní reakce, polékový kožní výsev, cévní purpura, vaskulitida (která může vést ve výjimečných případech až k nekróze kůže) Stevens-Johnsonův syndrom, akutní generalizovaná exantematózní pustulóza, lékový exantém, tendinitida artralgie a myalgie, ruptura šlach (např. Achillovy šlachy), se může objevit již do 48 hodin od zahájení léčby a může být i oboustranná **** rhabdomyolýza a/nebo myopatie, svalová slabost (která může mít zvláštní význam u pacientů s myasthenia gravis), natržení svalu, ruptura svalu, ruptura šlachy, artritida zvýšení kreatininu v séru akutní selhání ledvin akutní intersticiální nefritida porfyrie***** astenie, pyrexie, bolest (včetně bolesti zad, hrudi a končetin)

* ojedinělé případy. ** - postmarketingové studie. *** které mohou být v ojedinělých případech hemoragické. **** jako u jiných fluorochinolonů se tento nežádoucí účinek může objevit do 48 hodin po zahájení léčby a může být bilaterální. ***** záchvaty porfyrie u pacientů s porfyrií. Hlášení podezření na nežádoucí účinky Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

9/13

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48 100 41 Praha 10 Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek 4.9

Předávkování

Nejdůležitějšími příznaky, které lze po akutním předávkování očekávat, jsou CNS symptomy jako zmatenost, závratě, porucha vědomí a křeče, prodloužení QT intervalu a gastrointestinální reakce, jako je nauzea nebo slizniční eroze. V průběhu postmarketingového sledování byly pozorovány vlivy na CNS zahrnující stavy zmatenosti, křeče, halucinace a tremor. V případě předávkování má být zahájena symptomatická léčba. Z důvodu možného prodloužení QT intervalu má být provedeno monitorování EKG. Mohou být použita i antacida na ochranu žaludeční sliznice. Ošetření při předávkování zahrnuje standardní postup – zejména je třeba provést výplach žaludku a zajistit přiměřenou hydrataci. Část ofloxacinu lze odstranit z těla hemodialýzou. Peritoneální dialýza a CAPD nejsou v odstraňování ofloxacinu z těla účinné. Eliminaci ofloxacinu lze urychlit forsírovanou diurézou. Neexistuje žádné specifické antidotum.

5.

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1

Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: chinolonová antibakteriální léčiva, fluorochinolony; ATC kód: J01MA01. Mechanismus účinku Ofloxacin je baktericidní chinolonové chemoterapeutikum. Základním mechanismem účinku chinolonů je specifická inhibice bakteriální DNA-gyrázy. Tento enzym je nezbytný pro replikaci, transkripci, reparaci a rekombinaci DNA. Jeho inhibice vede k expansi a destabilizaci bakteriální DNA a následně k buněčné smrti. Antibakteriální spektrum Následující organismy jsou považovány za citlivé k ofloxacinu: Staphylococcus aureus, Staphylococcus epidermidis, Neisseria gonorrhoae, Neisseria meningitidis, Escherichia coli, Citrobacter, Klebsiella, Enterobacter, Hafnia, Proteus (indol-negativní i indolpozitivní kmeny), Salmonella, Shigella, Yersinia enterocolica, Campylobacter jejuni, Aeromonas, Plesiomonas, Vibrio cholerae, Vibrio parahemolyticus, Hemophilus influenzae, Chlamydia, Legionella. Následující organismy jsou považovány za středně nebo různě citlivé k ofloxacinu: Enterococci, Streptococcus pyogenes, Streptococcus pneumoniae, Streptococcus viridans, Serratia marcescens, Pseudomonas aeruginosa, Acinetobacter, Mycoplasma hominis, Mycoplasma pneumoniae, Mycobacterium tuberculosis, Mycobacterium fortuitum.

10/13

Následující organismy jsou považovány za rezistentní k ofloxacinu: Ureaplasma urealyticum, Nocardia asteroides, anaeroby (Bacteroides spp., Peptostreptococcus, Eubacterium spp., Fusobacterium spp., Clostridium difficile).

Peptococcus,

Ofloxacin není účinný proti Treponema pallidum. Ofloxacin by měl být ordinován na základě výsledků mikrobiologického vyšetření a stanovení citlivosti mikroorganismu. 5.2

Farmakokinetické vlastnosti

Po perorálním podání nalačno je absorpce rychlá a téměř kompletní. Maximální sérová koncentrace po jedné perorální dávce 200 mg je v průměru 2,6 µg/ml a je dosažena během 1 hodiny. Sérový eliminační poločas je 5,7 – 7,0 hodin a je na dávce nezávislý. Distribuční objem je 120 litrů. Po opakovaném podávání nejsou sérové koncentrace signifikantně zvýšeny (rozmezí kumulace po podávání dvakrát denně: 1,5). Vazba na plasmatické proteiny je asi 25 %. Biotransformace ofloxacinu je méně než 5 %. Dva hlavní metabolity v moči jsou N-desmethyl-ofloxacin a ofloxacin N-oxid. Exkrece je především renální. 80 až 90 % podané dávky je vyloučeno do moči v nezměněné formě. Ve žluči je ofloxacin v glukuronizované formě. U osob s renální insuficiencí je sérový poločas prodloužen a celková a renální clearance je snížena ve vztahu ke clearance kreatininu. Ofloxacin vykazuje významný postantibiotický efekt. Ofloxacin prochází placentou a vylučuje se do mateřského mléka. 5.3

Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Akutní toxicita U myší je LD50 po perorálním podání ofloxacinu více než 5 000 mg/kg tělesné hmotnosti, u potkanů 3 590 mg/kg tělesné hmotnosti a u opic mezi 500 a 1 000 mg/kg tělesné hmotnosti. Subakutní a chronická toxicita Při perorálním testování subakutní toxicity ofloxacinu opice tolerovaly dávku 60 mg/kg bez známek systémové toxicity. Při denní dávce 180 mg/kg tělesné hmotnosti se u dvou ze šesti zvířat vyvinul průjem a následně zemřela. Podávání 200 mg/kg tělesné hmotnosti denně psům vyvolalo změny v intestinálním traktu a renální a hepatální poškození. V závislosti na věku a na dávce bylo u psů pozorováno poškození chrupavky. 14 denní léčba dospělých psů podáváním 40 a 80 mg/kg tělesné hmotnosti nevyvolala žádné změny chrupavek. Degenerativní kloubní změny se vyvinuly u 7 měsíců starých psů, kterým bylo podáváno 50 a 200 mg/kg tělesné hmotnosti, zatímco 3 a 4 měsíce staří psi měli poškození chrupavky po 20 mg/kg tělesné hmotnosti denně. U mladých psů léčených 12,5 mg/kg tělesné hmotnosti nebyly pozorovány změny. Při studiích chronické toxicity s perorálními dávkami, dávka 270 mg/kg tělesné hmotnosti vedla u potkanů ke zvýšení AST a alkalické fosfatázy v séru, jakož i k morfologickým změnám na

11/13

chrupavkách. Následkem dávky 90 mg/kg tělesné hmotnosti byly změny chrupavek podobné osteochondróze. Potkani snesli dávku ofloxacinu 10 a 30 mg/kg tělesné hmotnosti bez histologicky prokazatelného poškození orgánů. Opice tolerovaly denní perorální dávky ofloxacinu 90 mg/kg tělesné hmotnosti po dobu 90 dní a 40 mg/kg tělesné hmotnosti po dobu 1 roku. V ojedinělých případech však byly pozorovány průjmy. Ve specifických studiích neprokázal ofloxacin ototoxicitu nebo nefrotoxicitu. Nejsou známky kataraktogennního účinku. Reprodukční toxikologie Ofloxacin neovlivňuje fertilitu, perinatální nebo postnatální vývoj a není teratogenní. Mutagenita Několik testů in vitro i in vivo na indukci genetické a chromozomální mutace bylo negativních. Kancerogeneze Nebyly provedeny dlouhodobé zvířecí studie kancerogenity.

6.

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1

Seznam pomocných látek

Jádro tablety monohydrát laktosy, kukuřičný škrob, povidon 25, krospovidon, poloxamer 188, magnesium-stearát, mastek. Potahová vrstva tablety Hypromelosa, makrogol 6 000, mastek, oxid titaničitý. 6.2

Inkompatibility

Neuplatňuje se. 6.3

Doba použitelnosti

3 roky.

12/13

6.4

Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání. 6.5

Druh obalu a obsah balení

Druh obalu: PVC/Al blistr, krabička. Velikost balení: 10, 14 nebo 20 potahovaných tablet. Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. 6.6

Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky.

7.

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Zentiva, k. s., Praha, Česká republika.

8.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO

42/846/95-C

9.

DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 03. 11. 1995. Datum posledního prodloužení registrace: 30. 5. 2012.

10.

DATUM REVIZE TEXTU 12.12.2014

13/13