Analýza rozvojového potenciálu města Hostivice a jeho okolí
08/2014
„Město Hostivice a jeho okolí“ - analýza rozvojového potenciálu podle Zásad územního rozvoje Středočeského Kraje - 08/2014
Vypracovali : Ing.arch. Jan Sedlák autorizace ČKA 00 021 FA ČVUT
Ing.arch.Ivan Hnízdil autorizace ČKA 00 477 FA ČVUT
1
Analýza rozvojového potenciálu města Hostivice a jeho okolí
08/2014
Obsah dokumentu: 1.ÚVOD …........................................................................................................................................................4 2.ZÁKLADNÍ ÚDAJE O MĚSTU.......................................................................................................................4 2.1.POLOHA MĚSTA A JEHO ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA......................................................................4 2,2.SCEMATA KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ HOSTIVICE A LITOVICE.............................................................5,6 2.3.URBANISTICKÝ A HISTORICKÝ VÝVOJ MĚSTA ......................................................................................7 2.4.ROZVOJOVÁ ÚZEMÍ, LIMITY ROZVOJE MĚSTA V.S. ÚZEMNÍ PLÁN......................................................8 3.OBYVATELSTVO.........................................................................................................................................10 3.1.ÚVODEM …...............................................................................................................................................10 3.2.SOUDRŽNOST OBYVATEL ÚZEMÍ….......................................................................................................10 3.3.VÝVOJ POČTU OBYVATEL…...................................................................................................................10 4.INFRASTRUKTURA.....................................................................................................................................13 4.1.DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA .............................................................................................................13 4.1.1. Silniční síť ....................................................................................................................... …................. 15 4.1.2. Síť místních komunikací .................................................................................................................... .. 15 4.1.3. Doprava v klidu ...................................................................................................... …...........................15 4.1.4. Železnice ...............................................................................................................................................15 4.1.5. Autobusová doprava................................................................................................. ….........................16 4.1.6. Pěší doprava .........................................................................................................................................16 4.1.7. Cyklistická doprava............................................................................................................................... 17 4.2.OSTATNÍ INFRASTRUKTURA ...................................................................................... …......................17 4.2.1.Obchod a služby..................................................................................................................................... 17 4.2.2.Inženýrské sítě..................................................... …..............................................................................17 5.BYDLENÍ, BYTOVÁ POLITIKA A SOCIÁLNÍ INFRASTRUKTURA...........................................................18 5.1.1.Bydlení ...................................................................................................................................................18 5.1.1.Bytová politika …................................................................................................................................. 18 5.2.1.Školství ….............................................................................................................................................. 18 5.2.2.Zdravotnictví a sociální oblast (sociální péče) …....................................................................................20 6.ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A KRAJINA............................................................................................................. 21 6.1.PŘÍRODNÍ PODMÍNKY..............................................................................................................................21 6.1.1.Klimatická charakteristika.......................................................................................................................21 6.1.2.Znečištění ovzduší..................................................................................................................................21 6.1.3.Hluk.........................................................................................................................................................21 6.1.4.Vodní poměry..........................................................................................................................................21 6.1.5.Přírodní památky – historické rybníky.....................................................................................................21 6.1.6.Památné stromy..................................................................................................................................... 22 6.1.7.Ochrana ZPF...........................................................................................................................................22 6.1.8.Městská zeleň a ochrana přírody............................................................................................................22 6.1.9.ÚSES a zelený pás kolem města............................................................................................................22 6.2.KRAJINNÝ PROSTOR (ČZÚ)…................................................................................................................23 6.2.1.Estetická atraktivnost..............................................................................................................................23 6.2.2.Vizuální charakteristika...........................................................................................................................23 6.2.3.Opatření na ochranu identifikačních znaků a hodnot krajinného rázu....................................................24 6.2.4.Návrh zásad dalšího rozvoje krajiny........................................................................................................24 6.2.5.Návrh pricipů nové zástavby.................................................................. ….............................................24 6.3.VYMEZENÍ CÍLOVÝCH CHARAKTERISTIK KRAJINY (PODLE ZÚR SK)...............................................24 6.3.1.Krajina sídelní.........................................................................................................................................25 6.3.2.Krajina příměstská..................................................................................................................................25 6.3.3.Krajina relativně vyvážená......................................................................................................................25 7.KULTURNÍ DĚDICTVÍ …............................................................................................................................25 7.1.PAMÁTKY NA ÚZEMÍ MĚSTA HOSTIVICE …..........................................................................................25 7.2.HISTORICKÉ TRADICE............................................................................................................................26 8.KULTURA, SPORT A DALŠÍ VOLNOČASOVÉ AKTIVITY ….....................................................................27 8.1.CÍRKEVNÍ ZAŘÍZENÍ.................................................................................................................................27 8.2.KULTURNÍ A SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ.......................................................................................................27 9.ROZVOJOVÝ POTENCIÁL (SWOT ANALÝZA)..........................................................................................27 9.1.ZHODNOCENÍ ROZVOJOVÉHO POTENCIÁLU MĚSTA A JEHO OKOLÍ...............................................27 9.1.1.Vodní režim.........................................................................................................................................27 9.1.2.Hygiena životního prostředí....................................................................................................................27 2
Analýza rozvojového potenciálu města Hostivice a jeho okolí
08/2014
9.1.3.Ochrana přírody a krajiny........................................................................................................................28 9.1.4.ZPF a PUPFL..........................................................................................................................................28 9.1.5.Veřejná dopravní infrastruktura...............................................................................................................28 9.1.6.Veřejná technická infrastruktura.............................................................................................................,29 9.1.7.Sociodemografické podmínky.................................................................................................................29 9.1.8.Bydlení....................................................................................................................................................30 9.1.9.Rekreace, turistika a sport......................................................................................................................30 9.1.10.Hospodářské podmínky........................................................................................................................31 9.1.11.Hodnoty.................................................................................................................................................31 9.2.KOMPOZICE , KONCEPT A VIZE URBANISTICKÉHO ROZVOJE MĚSTA A JEHO OKOLÍ.................32 9.2.1.Kompoziční rozbor - širší vztahy + schema............................................................................................33 9.2.2.Koncept urbanistického rozvoje- řešené území města + schema..........................................................34 9.2.3.Principy dostavby sídel a krajinný ráz.....................................................................................................35 9.2.4.Hlavní strategické cile …........................................................................................................................35 9.3.ROZVOJOVÉ OBLASTI MĚSTA ....................................................................................... …...................35 9.3.1.Prostředíměsta........................................................................................................................................35 9.3.2.Životní prostředí a kvalita veřejného prostoru.........................................................................................35 9.3.3.Technická infrastruktura..........................................................................................................................35 9.3.4.Dopravní infrastruktura a obslužnost......................................................................................................35 9.4.EKONOMIKA MĚSTA................................................................................................................................36 9.4.1.Podpora podnikání a služeb...................................................................................................................36 9.4.2.Podnikání města....................................................................................................................................36 9.4.3.Hospodářské podmínky......................................................................................................................... 36 9.5.SOCIÁLNÍ PROSTŘEDÍ A LIDSKÉ ZDROJE ….......................................................................................36 9.5.1.Sociální politika.......................................................................................................................................36 9.5.2.Vzdělávání..............................................................................................................................................37 9.5.3.Společenský a kulturní život...................................................................................................................37 9.6.SPRÁVA MĚSTA........................................................................................................................................37 9.6.1.Zvyšování efektivity řízení.......................................................................................................................37 9.6.2.Komunikace............................................................................................................................................37 9.6.3.Partnerství..............................................................................................................................................37 10.SEZNAM ZDROJŮ A PODKLADŮ............................................................................................................38 11.GRAFICKÉ PŘÍLOHY ...............................................................................................................................39 11.1.Situace širší vztahy – zastavěné území, zeleň, volné plochy, doprava …..............................................46 11.2.Situace dopravní vztahy …...................................................................................................................47 11.3.Analýza funkční (na podkladu územních plánů obcí a Prahy) …...........................................................48 11.4.Krajina a krajinný ráz (podle ČZÚ) ….....................................................................................................49 12.PŘÍLOHA - ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE STŘEDOČESKÉHO KRAJE - STRUČNÝ VÝTAH.......... 39 12.1.STANOVENÍ PRIORIT ÚZ. PLÁNOVÁNÍ KRAJE K ZAJIŠTĚNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE..............39 12.2.VYMEZENÍ ROZVOJOVÝCH OBLASTÍ A ROZVOJOVÝCH OS....................................................... ….39 12.3.PLOCHY A KORIDORY DOPRAVY.........................................................................................................41 12.4.PLOCHY A KORIDORY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY....................................................................42 12.5.OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ A KOMPENZACI MOŽNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ....................................................................................................................................................42 12.6.KULTURNÍ HODNOTY ÚZEMÍ KRAJE....................................................................................................43 12.7.CIVILIZAČNÍ HODNOTY ÚZEMÍ KRAJE.................................................................................................43 12.8.VYMEZENÍ CHARAKTERISTIK KRAJINY..............................................................................................44 12.9.VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A OPATŘENÍ, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT....................................................................................................44 12.10.VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY V OBLASTI ELEKTROENERGETIKY...........................................44 12.11.VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ - ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY.........................45 12.12.POŽADAVKY NA KOORDINACI PLOCH A KORIDORŮ VPS A VPO...................................................45 12.13.STANOVENÍ POŘADÍ ZMĚN V ÚZEMÍ (ETAPIZACE)..........................................................................45
3
Analýza rozvojového potenciálu města Hostivice a jeho okolí
08/2014
1.ÚVOD Tato analýza je nejen souhrnem a vyhodnocením dostupných informací a zdrojů, ale stává se koncepčním i strategickým dokumentem, který vychází z dosud platného územního plánu a který směřuje k jeho revizi. Společně se „ZÚR“ Středočeského kraje naznačuje další směry ekonomického, sociálního i kulturního rozvoje města s návazností na územní rozvoj Středočeského kraje. Tato analýza zahrnuje platné „Úpn“ sousedních územních celků, které tak tvoří širší rámec území a se kterými má Hostivice dopravní, ekonomické, technické, ale i sociální vazby. Hlavním cílem analýzy potenciálu rozvoje města Hostivice je : -koordinace veřejných, občanských a soukromých aktivit -harmonizace zájmů a potřeb jednotlivých subjektů na území města -prosperita města jako celku -posilování lokální sounáležitosti -strategie trvale udržitelneho rozvoje města va vztahu k uchování sídelní krajiny v sousedství hl.m.Prahy -synergie vyplývající ze vzájemné spolupráce sousedních obcí a města -definice základních potřeb rozvoje města v dlouhodobém horizontu -vytvoření urbánní koncepce – funkční a prostorové vize pro další rozvoj
2.ZÁKLADNÍ ÚDAJE O MĚSTU 2.1.POLOHA MĚSTA A JEHO ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA Kraj: …........................................................................................................................................ Středočeský Okres: …..................................................................................................................................... Praha-západ Obec s rozšířenou působností: …................................................................................................. Černošice Katastrální území: …...................................................................................................... Hostivice a Litovice Katastrální výměra: …...................................................................................................................... 1 449 ha Nadmořská výška (Husovo náměstí): …........................................................................................341 m n.m. Město Hostivice se nachází v bezprostřední blízkosti Prahy, svým katastrem navazuje na její západní okraj. Tato poloha i dobré dopravní spojení předurčují rychlý rozvoj města v posledních letech. Zatímco v roce 1990 měla Hostivice 4021 obyvatel a v roce 2001 4586 obyvatel, tak k 1.červenci 2013 zde žilo už 7647 obyvatel. Poloha města je jedním z významných faktorů lokálního rozvoje, především ve vazbě na hlavní rozvojová centra země a jejich ekonomický potenciál. V případě města Hostivice se jedná o blízkou vazbu na hlavní město Prahu, v jehož spádovém území se nachází, a které je zároveň nejdynamičtěji se rozvíjejícím regionem v rámci ČR. Podle zásad územního rozvoje Středočeského kraje je kategorie města Hostiviice definována jako nižší centrum významné. Město Hostivice má dobré napojení na silniční síť (rychlostní silnice R6 a Pražský okruh) i kvalitní možnosti železniční dopravy (železniční trať Praha Masarykovo nádraží – Kladno a vedlejší tratě do Prahy Smíchova, Rudné a Středokluk). Hostivice je kvalitně napojena na Zličín, Motol a Prahu 6 (Bílá Hora, Vypich). Významnou roli hraje i dálková autobusová doprava, především spojení do Unhoště a do Rakovníka. Dobrá geografická poloha je znásobená i blízkostí rychlostní silnice R6 - Praha – Karlovy Vary, která zvyšuje atraktivitu území pro investice. Důležitým faktorem je i blízkost a dobrá dopravní dostupnost letiště V.Havla (Praha-Ruzyně). Vedle četných a důležitých vazeb na hlavní město Prahu má Hostivice i další vazby zejména na sousední obce Jeneč a Chýně, ale i Sobín, pro něž Hostivice funguje jako přirozené spádové centrum. Území města tvoří dvě katastrální území – Hostivice a Litovice. Tyto lokální prostorové vazby podporuje síť komunikací, polních cest a cyklostezek. Katastrální hranice byla naposledy upravena v roce 2007, a to mezi katastrálními územími Litovice a Chýně v rámci komplexních pozemkových úprav na území Chýně. Jako problematický se jeví průběh katastrální hranice v prostoru silničního Pražského okruhu a silnice R6 - Praha – Karlovy Vary, která opakovaně přechází přes tyto silnice a je zde zároveň hranicí mezi Středočeským krajem a hl. m. Prahou.
4
Analýza rozvojového potenciálu města Hostivice a jeho okolí
08/2014
2.2.URBANISTICKÝ A HISTORICKÝ VÝVOJ MĚSTA Současné město Hostivice vzniklo růstem a spojením čtyř původně samostatných vsí středověkého původu – Hostivice, Litovic, Jenečka a Břvů. Další vsi na území nynější Hostivice (Hradiště, Valov a dvůr Nejdek) zanikly již před více stoletími. Pro rozvoj všech vsí byla společná existence selských usedlostí, které od poloviny 18. století postupně doplňovala domkářská zástavba. Hostivice a Litovice se odlišovaly panskými dvory, které tvořily ucelené areály. Centrum Hostivice navíc formovala existence kostela a fary a od 18. století i školy, přirozeným centrem se stalo nynější Husovo náměstí s velkoryse vymezenou plochou a barokní kompozicí zámku, mariánského sloupu a fary. Koncem 19. století začal stavební rozvoj obcí, který dospěl k prvnímu vrcholu ve zástavby, které pokračuje až do současnosti. Ze zemědělských vsí se stalo město s drobným průmyslem. Proměna byla potvrzena přidělením statutu města k 1. lednu 1978. Rozvoj Hostivice podpořila jednak poloha, ale hlavně rozvoj železniční a později i silniční dopravy. Nejpozději od konce 19. století neodpovídaly pracovní příležitosti počtu obyvatel, ale nemalé množství lidí docházelo či dojíždělo za prací do blízké Prahy, ale i průmyslového Kladna. Masivním rozvojem výstavby prošla Hostivice po roce 1990, a to zejména v prvním desetiletí 21. století. Lokalita „Břve“ je nejstarší písemně doložená část města. Doposud se za nejstarší uznával doklad z roku 1184. Nedávno objevená zpráva však posouvá doloženou historii do roku 1158 a ves už před tímto datem musela existovat. Bývaly zde tři statky a tvrz, která zpustla v 16. století. V Purkrechtní knize z roku 1610 najdeme informaci o všech třech statcích, jejichž historii pak můžeme sledovat až do současnosti. Od 18. století si začali stavět své domy domkáři, původně bydlící na statcích. Jejich domy se začaly zapisovat do domkářské knihy založené v roce 1748. Postupně tak vznikla ulice Pod Rybníkem a později zástavba v ulici U Obory a Břevské. Kolem roku 1770, kdy bylo zavedeno stálé číslování domů, zde bylo 11 domů, v roce 1785 13 domů a v roce 1840 při zavedení stabilního katastru pak 25 domů. Při přečíslování domů v roce 1980 tvořilo Břve celkem 65 domů. Postupný růst města způsobil významné jevy, které ovlivňují současnou podobu města: Centrem celého města zůstává Husovo náměstí, nejvýznamnější občanská vybavenost se soustředila hlavně do prostoru mezi Husovým náměstím a sportovním stadionem; návsi původních vsí si neudržely charaktery lokálních center. V celém městě převažuje bydlení v rodinných domech; většina bytových domů je soustředěna do několika menších celků v různých částech města (sídliště Na Pískách, Školská ulice, Zimní ulice, ulice Za Mlýnem a B. Němcové a Toskánská ulice). Břve tvoří samostatnou enklávu s dochovanou strukturou historické zástavby. Zcela odděleně vznikly lokality pro bydlení bez návaznosti na další zástavbu a občanskou vybavenost. Byly to zejména Palouky založené v roce 1931 a zatím nedokončená Hostivice-jih, která vzniká transformací bývalé drůbežárny na soubor bytových domů. Uvnitř zastavěného území se nacházejí dosud nezastavěné plochy a proluky (zejména mezi parkem Ke Skále a Jenečkem), či teprve zastavované (lokalita Ke Stromečkům či u ulice Sportovců). Průmyslové areály vznikající původně na okraji zástavby byly obklopeny obytnými celky, pro které je či může být výroba rušivým faktorem (např. DFI Europe v ulici Ke Skále, Jaga a STS). Veškerá nová výstavba výrobních a skladových areálů je soustředěna západně od Jenečka a především na Paloukách s předpokládaným dalším rozvojem kolem silnice R6. Zastavěné území města je členěno výraznými předěly na tyto základní části: A/ nejvýznamnější část města je ohraničena železničními tratěmi Praha-Kladno, Hostivice-Praha-Smíchov a Hostivice – Rudná, dále Litovickým potokem; hlavní osou této části je ulice Čsl. Armády. Od této části města je navazující zástavba oddělena doprovodnou zelení podél břehu Litovického potoka, kterou z dalších směrů ohraničuje trať Hostivice-Praha-Smíchov, vlastní hranice katastru a lesopark u Hostivických rybníků. B/ ucelenou oblastí oddělenou Hostivickými rybníky jsou Břve C/ železniční trať Hostivice-Praha-Smíchov odděluje od části A/ komerční zónu „Palouky“ s obytnou osadou, na kterou má navázat dosud nevyužité území pro komerční aktivity kolem silnice R6 7
Analýza rozvojového potenciálu města Hostivice a jeho okolí
08/2014
Pro urbanistickou koncepci rozvoje města je zásadní přehodnotit platný územní plán. Dále vytvořit relativně vyváženou krajinu (společně se sousedními obcemi) s rekreačním a sportovním potenciálem i pro obyvatele Prahy. Nejvýznamnější přírodní plochu představuje území přírodní památky Hostivické rybníky, na které navazuje pás zeleně kolem Litovického potoka až k rybníku Strnad, u něhož se nachází přírodní území rákosin u Peterkova mlýna. Další významná plocha zeleně vzniká severně od trati Praha-Kladno směrem od Višňovky, přes bývalé lomy nad Jenečkem, která odděluje obytnou zástavbu od budoucí komerční zóny kolem silnice R6 i od rozvojových ploch letiště Praha-Ruzyně. Historický rozvoj města dokládají výsledky sčítání lidu:
2.3.ROZVOJOVÁ ÚZEMÍ, LIMITY ROZVOJE MĚSTA V.S. ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA HOSTIVICE Město Hostivice má platný územní plán schválený v roce 2005 s návrhovým obdobím do roku 2015, který nahradil předchozí územní plán z roku 1994. Byl schválen zastupitelstvem města v roce 2005 (obecně závazná vyhláška č. 5/2005). Projednávání změny č. 1 bylo zastaveno v roce 2009 neschválením návrhu zadání. Změna č. 2 byla schválena zastupitelstvem města v roce 2011 (opatření obecné povahy č. 1/2011/OOP). Projednávání změny č. 3 bylo zastaveno v roce 2011 neschválením návrhu zadání. Podle stavebního zákona pozbývá tento územní plán platnost 31.12.2020. Platný územni plan vymezuje dosud nevyužité rozvojove plochy a plochy, kde dojde ke změně využiti. Vyznamný zabor uzemi představuje rozvojovy zaměr letiště Praha-Ruzyně – vystavba vzletove a přistavaci drahy RWY 06R/24L. Realizace zaměru limituje rozvoj města, protože znamena předevšim zvyšeni hlukove zatěže časti města. Lze však uvažovat i o vyhodach sousedstvi letiště, pokud se budou vhodně nastavit spolupraci s jeho provozovatelem, budoucí rozvojove plochy dle nového uzemniho planu města. Zadání územního plánu původně stanovilo jako hlavní cíl především funkční a estetické zkvalitnění stávající zástavby a širšího prostředí s prioritou obytné funkce a městské vybavenosti. Další plošný rozvoj zastavitelného území města není žádoucí. Hostivice se má rozvíjet jako město k bydlení, s kvalitním zázemím pro rekreaci a společenský život a fungovat jako přirozené centrum mikroregionu. Cílová velikost města v návrhovém období územního plánu byla odhadována na 7 000 obyvatel a neměla přesáhnout 8 000 obyvatel. Po vyčerpání rozvojových ploch vyplývajících z platného územního plánu i s možnou úpravou regulačních podmínek, by měl být rozvoj zaměřen na zkvalitnění stávající zástavby, změnu využití některých výrobních a obdobných areálů uvnitř obytné zástavby a na prověření potenciálu lokalit v rámci širších vztahů 8
Analýza rozvojového potenciálu města Hostivice a jeho okolí
08/2014
S uměřeným rozvojem nových ploch pro obytnou zástavbu lze uvažovat i západně od Břví a Litovic. Cílem nového územního plánu by měl být návrh rozšíření ploch zeleně s možnou rozptýlenou zástavbou vesnického typu zejména v návaznosti na oblast Hostivických rybníků (PP Hostivické rybníky) a v ploše mezi výrobní zónou a železniční tratí na severu města. Platný územní plán zatím nemá dostatek vhodných ploch pro sport a rekreaci. Je nutné dořešit dopravní vazby jednotlivých částí města mezi sebou a vazby k sousedním obcím (Jeneč, Chýně, Sobín) i k silnici R6. Základnimi limity pro plošný rozvoj města podmiňují následujici okolnosti: -přirozenou hranici (obytne) zastavby od zapadu, severu a vychodu tvoři železnični tratě -z jižni strany limituje hlavni zastavěne uzemi oblast Hostivickych rybniků -rozvoj města omezuje planovane rozšiřeni letiště Praha-Ruzyně o novou vzletovou a přistavaci drahu RWY 06R/24L, při realizaci teto stavby se zvyši hlukova zatěž na uzemi města a tim se sniži atraktivita bydlení. -planovany rozsah zeleně je dan vymezenim uzemniho systemu ekologicke stability (USES) a dalšimi plochami v uzemnim planu tak, aby kolem zastavby mohl vzniknout prstenec zeleně na uzemi města existuji ochranna pasma technicke infrastruktury včetně leteckych ochrannych pasem, ochranne pasmo lesa a dalši ochranna pasma vymezena v uzemnim planu města Návrh ekologických limitů pro poteciální rozvoj zastavby navazujici z dalšich stran na Hostivicke rybniky -zvážit rozsah odnětí zemědělského půdního fondu ve vztahu k navrhované míře zastavěnosti a charakteru nového konceptu rozptýlené zástavby uprostřed navrhovaných lesoparků -kolem zástavby vybudovat pásy izolační zeleně formou stromořadí (omezení prašnosti, větší zastoupení zeleně v okolní zemědělské krajině) -zajistit průchodnost lokalit – průchody situovat do prostoru výsadby izolační zeleně a stromořadí -zatravnit území přiléhající k regionálnímu biokoridoru (alt.neoplocené záhumenky), který ještě není plně funkční a zvážit výsadbu dřevin -jižní část k.ú. Litovice, která přiléhá k Břevské rákosině a přechází do nivy Litovického potoka, vyčlenit ke zřízení mokřadu, který by vhodně navazoval na chráněné území a zvýšil biodiverzitu území -opravit naučnou stezku v úseku, kde prochází mezi Břevským rybníkem a jezírkem po těžbě slatiny Omezující podmínky pro zástavbu Důležitá je ochrana zemědělského půdního fondu, v této oblasti jsou všechny pozemky zařazeny do I. bonity. Blízkost přírodní památky je také omezujícím prvkem. Ochranné pásmo činí v případě, že není přímo stanoveno ve zřizovací vyhlášce, 50 metrů od hranice chráněného území, v tomto případě je však ve vyhlášce stanoveno na konkrétních parcelách. Přírodní památka je zároveň určena jako regionální biocentrum RBC 5 Břevská rákosina. Dalším (relativně) omezujícím prvkem je systém ekologické stability území (ÚSES). Po jižním okraji daných lokalit probíhá regionální biokoridor RBK 27/RK 1142 Rybník Bašta – Břevská rákosina. Nadřazenou uzemně planovaci dokumentaci tvoři Zasady uzemniho rozvoje Středočeského kraje Záměry, ktere jsou respektovány -rozvoj letiště V.Havla - Praha-Ruzyně -modernizace železnični trati Praha – Kladno včetně odbočky na letiště -ÚSES, zejména nadregionalniho biokoridor od Litovickeho potoka přes rákosiny u Peterkova mlýna k rybniku Kala a dále na jih k Chrášťanům -regionalni biocentrum v oblasti Hostivickych rybniků V současnosti jsou platné tyto plánovaci dokumenty : 1/Územní plán města Hostivice -schvalen zastupitelstvem města v roce 2005 (obecně zavazna vyhlaška č. 5/2005) -projednavani změny č. 1 zastaveno v roce 2009 neschvalenim navrhu zadani -změna č. 2 schvalena zastupitelstvem města v roce 2011 (opatřeni obecne povahy č. 1/2011/OOP) projednavani změny č. 3 zastaveno v roce 2011 neschvalenim navrhu zadaní podle stavebniho zakona pozbyva tento uzemni plan platnosti 31.12.2020 2/Povodňový plán -potvrzen Okresnim uřadem Praha-zapad v roce 2002 -opakovaně aktualizovan (zejmena složeni povodňove komise) 3/Zásady územního rozvoje Středočeského kraje -schvaleny zastupitelstvem kraje v roce 2011 9
Analýza rozvojového potenciálu města Hostivice a jeho okolí
08/2014
4/Plán péče o přírodní památku Hostivické rybníky - schvalen krajskym uřadem v roce 2009 - platnost na obdobi 2009–2016 Pozemky v majetku města se kromě pozemků souvisejicich s budovami se nachazeji zejmena pod mistnimi komunikacemi, ktere jsou majetkem města přimo ze zakona o pozemnich komunikacich. Město rovněž vlastni plochy veřejne zeleně – parků a některych ploch zeleně kolem města. V polich se nachazeji pozemky historickych polnich cest, hospodařům. Vyznamnym pozemkovym majetkem je byvaly vojensky areal u Hajku, který město pronajima. Pozemky v majetku Města Hostivice - k. ú. Hostivice Výměra pozemků 725 511 m2 Pozemky v majetku Města Hostivice - k. ú. Litovice Výměra pozemků 393 436 m2
3.OBYVATELSTVO 3.1.ÚVODEM Město Hostivice patři z hlediska počtu obyvatel do kategorie menšich měst. K dynamickemu růstu počtu obyvatel došlo zejmena po roce 2000. Hospodářské podmínky území (zaměstnanost - především z pohledu regionů pohybu za prací) mají obvykle prvořadý význam pro prosperitu většiny sídel, včetně řešeného území. Zjištění vlivu těchto podmínek obvykle slouží pro upřesnění (reálnou a rámcovou kvantifikaci) koncepce rozvoje území. Tuto základní kvantifikaci představuje prognóza vývoje počtu obyvatel a navazující bilance vývoje bytového fondu. Prognóza je pak, obvykle východiskem pro přiměřený návrh ploch pro bydlení a navazující optimalizaci technické infrastruktury obce. V podmínkách řešeného území však nelze zapomínat i na opačnou závislost, nabídka ploch pro bydlení může výrazně ovlivňovat vývoj počtu obyvatel. To platí zejména u atraktivních měst a obcí (z hlediska bydlení). Jedním ze základních východisek pro aktualizaci (pořízení změny) územního plánu je vytvoření podkladu pro doplnění dlouhodobé strategie a optimalizace územního rozvoje města Hostivice. Toto je potřebné adekvátně promítnou do urbanistické koncepce návrhu územního plánu. V případě města Hostivice je ústřední otázkou, zda vývoj po r. 2000, nebyl pro růst města příliš rychlý. Zejména s ohledem na rozsáhlou bytovou výstavbu, která zabírá velké plochy. Důsledky jsou jak ekologické (úbytek volné krajiny, rostoucí nároky na dopravu), ekonomické (rostoucí poptávka po pracovních místech, pohyb za prací), ale především v oblasti sociální (soudržnosti obyvatel území). Jak se noví obyvatelé budou zapojovat do života města, má město dostatečné kapacity základní vybavenosti, především školské po pokrytí rostoucí poptávky? Při zpracování této analýzy se vycházelo zejména z Územně analytických podkladů SO ORP Černošice, Zásad územního rozvoje Středočeského kraje, koncepčních materiálů města a vlastního doplnění průzkumů a rozborů daného území (výsledků sčítání lidu domů a bytů, které jsou ve větší podorbnosti publikovány v roce 2013). Za prověřované území je považováno město Hostivice a jeho okolí. 3.2.SOUDRŽNOST OBYVATEL ÚZEMÍ Sociodemografické podmínky a systém bydlení do značné míry odrážejí soudržnost společenství obyvatel území, definovanou stavebním zákonem jako jeden ze tří hlavních pilířů (předpokladů) udržitelného rozvoje území. Soudržnost obyvatel území je stále poměrně opomíjenou hodnotou, především ve srovnání s dalšími dvěma základními pilíři rozvoje každého území – jeho ekonomickými a environmentálními podmínkami. Zachování soudržnosti obyvatel daného území nabývá na významnosti zejména v prudce se rozvíjejících sídlech, v suburbanizačních územích, ke kterým Hostivice jednoznačně patří. V realitě města Hostivice jde zejména o to, aby se nestalo jednostranně zaměřeným suburbiem Prahy („noclehárnou“) s chybějící vybaveností a do značné míry i ztrátou obecného povědomí (identity). 10
Analýza rozvojového potenciálu města Hostivice a jeho okolí
08/2014
Na druhé straně nelze předpokládat, že Hostivice budou „klasickým“ střediskovým sídlem s vyváženými funkcemi obytnými, obslužnými a výrobními. Nejen blízkost Prahy (bezprostřední sousedství), ale i lokalizace dopravní infrastruktury do značné míry předurčují optimální způsob využití řešeného území. Obyvatelstvo, jeho bydlení, zaměstnanost (podmínky pro hospodářský rozvoj území) vytvářejí vzájemně propojenou strukturu osídlení, která se postupně vyvíjí a to jak na základě vnitřních, tak i vnějších podmínek. Tento vývoj probíhá se značnou setrvačností, na což nelze v případě rychle se rozvíjejících Hostivicích zapomínat.
3.3.VÝVOJ POČTU OBYVATEL (viz studie demografie) Pro hodnocení možností vývoje počtu obyvatel se vychází ze širších podmínek řešeného území: -Poloha města v bezprostředním sousedství Prahy. -Dobré dopravní spojení, zejména s Prahou, ale i blízkost dopravní infrastruktury s možnostmi dalšího jejího zlepšení. -Diverzifikovaná ekonomická základna města s možnostmi růstu, v rámci ÚAP zařazeno mezi území s výrazným ekonomickým potenciálem (ÚAP SO ORP Černošice, r.2012). -Dobré železniční spojení s Prahou. -Suburbanizační tendence v zázemí města Prahy, odrážející přesun zájmu o kvalitní, cenově dostupné, příměstské bydlení s dobrým životním prostředím a rekreačním zázemím.
11
Analýza rozvojového potenciálu města Hostivice a jeho okolí
08/2014
Podle nejnovějších údajů (ČSÚ – Českého statistického úřadu) bylo v obci (mající statut města) na začátku r. 2013 – v obci 7647 bydlících obyvatel, podle sdělení obce v době zpracování studie - 6954 obyvatel (r. 2013, bez započtení cizinců). Obě evidence – ČSÚ i obcí (v gesci Ministerstva vnitra ČR) se většinou dlouhodobě mírně rozcházejí. ČSÚ uvádí obvykle mírně nižší údaje, v případě Hostivice je rozdíl malý (do 1%) pokud je započteno cca 700 cizinců. Své údaje koriguje ČSÚ na základě výsledků sčítání (viz oprava v následující tabulce pro rok 2011). Podle definitivních výsledků sčítání bylo v obci 8224 obyvatel (z toho 691 cizinců), tedy o cca 825 obyvatel více než podle předběžných výsledků založených na evidenci trvalého pobytu.
12
Analýza rozvojového potenciálu města Hostivice a jeho okolí
08/2014
Definitivní výsledky sčítání vycházejí přitom z nové definice – podle deklarovaného obvyklého bydliště). Tato definice vzešla z požadavků Eurostatu (Nařízení č. 763/2008 ze dne 9. července 2008 o sčítání lidu, domů a bytů), kterého ovlivnilo obsah výstupů sčítání i v ČR. Obvyklý počet obyvatel lépe vystihuje skutečný počet „přítomných“ obyvatel, než evidence založené na trvalém bydlišti, které v podmínkách ČR dlouhodobě ztrácí svou vypovídací schopnost. Příčin je celá řada, od regulace nájemního bydlení, ochrany občanů i majitelů nemovitostí před exekucí až po nastavení sociálních dávek či daňové důvody (stále existuje poměrně velká skupina lidí, kteří bydlí „načerno“). Platný územni plán z roku 2005 při dimenzovani občanské vybavenosti včetně inženyrskych siti vychazel z předpokladaneho počtu cca 9 500 obyvatel. Vzhledem k tomu, že některe plochy byly využity nebo jsou uvažovany pro vystavbu bytovych domů, ačkoliv uzemni plan navrhoval počty obyvatel pro zastavbu rodinnymi domy, lze odhadnout, že stavajici uzemni plan umožňuje větši navyšeni počtu obyvatel, cca do 12 000 obyvatel. Vyvoj zavisi na zajmu o využiti vymezenáých zastavitelnych ploch, vyřešeni limitujicich faktorů (v současnosti předevšim nedostatečna kapacita čistirny odpadnich vod), ale take na připadnem poklesu atraktivity Hostivice po vystavbě nove vzletove a přistavaci drahy letiště Praha-Ruzyně a tim zvyšeni hlukove zatěže. Stalý zajem investorů o vymezovani dalšich rozvojovych ploch změnami uzemniho planu naznačuje, že zastavitelné plochy dané uzemnim planem budou skutečně naplněny. V připadě vymezeni dalšich rozvojovych ploch uzemnim planem je třeba počitat i s narůstem počtu obyvatel. Zvyšovani počtu obyvatel vyrazně ovlivni budouci rozvojove potřeby města jak z hlediska technicke a občanske infrastruktury, tak i z hlediska posilovani jeho ekonomickych, socialnich, kulturnich i administrativnich funkci. Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání a škol Vyznamna čast obyvatel Hostivice využiva pracovni přiležitosti mimo Hostivici, předevšim v Praze. Rovněž žaci a studenti dojižděni za studiem zejmena do Prahy. Naopak v omezene miře dojižději občane z okoli za praci do Hostivice, což se tyka zejména pracovniků v novych komerčnich zonach. Udaje o vyjižďce a dojižďce do zaměstnani a škol byly zjišťovany při sčitani lidu v roce 2011, zatim však nejsou k dispozici. Udaje z předchoziho sčitani v roce 2001 uvedene v tabulce je třeba vnimat jako velmi orientačni, protože od tohoto roku se změnil počet i složeni obyvatelstva. Sčitani ROPIDu v dopravnich prostředcich je zaměřeno na využivani jednotlivych typů jizdnich dokladů a k vyhodnoceni dojižďky do zaměstnani a škol není vhodne. Zaměstnane osoby (stav 2001) 2 322 Dojiždějici do Hostivice celkem 635 z toho denně 527 Vyjiždějici z Hostivice celkem 1 472 z toho denně 1 288
4.INFRASTRUKTURA 4.1.DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Širší dopravní vazby Město Hostivice se nachazi v dopravně vyhodne poloze v blizkosti silničniho Pražskeho okruhu a na železničnim uzlu regionalniho vyznamu. Specifickym dopadem je blizkost mezinarodniho letiště PrahaRuzyně. Z pohledu širších dopravních vazeb je dané území situováno západně od hl.m. Prahy, v prostoru navazujícím na západní a východní okraj zastavěného území města Hostivice, místní části Břve. Širší zájmové území je vymezeno ze severu komunikací R6, z východu komunikací R1, z jihu komunikací D5 a ze západu železniční tratí č.122 Hostivice – Rudná. Tyto komunikace dále pokračují ve směru východ – západ jako silnice III/0056 vedené od Zličína a Sobína Ve směru sever – jih se jedná o silnici III/00513, která 13
Analýza rozvojového potenciálu města Hostivice a jeho okolí
08/2014
propojuje od severu přes Břve silnici II/606 (ul.Karlovarská) se silnicí II/605 (ul.Na radosti) na jihu. Přes výše zmíněné komunikace je lokalita poměrně dobře napojena i na nadřazenou komunikační síť, kterou tvoří na severu rychlostní silnice R6, na západě Pražský okruh R1 a na jihu dálnice D5. Intenzity dopravy Prognóza automobilové dopravy v Praze pro období návrhu ÚP SÚ hl. m. Prahy je zpracována na základě modelového výpočtu rozvoje osobní dopravy a nákladní doprava je přiřazena k vypočtenému zatížení osobní dopravou procentním podílem podle typu komunikace a průzkumových hodnot upravených na období rozvoje dané lokality. Zpracovatel URM v modelu počítá s dostavbou komunikační sítě a s naplněním rozvojových ploch podle platného ÚP SÚ hl. m. Prahy návrh. Dopravní prognóza zahrnuje nejen neustále rostoucí poptávku po dopravě, ale i kapacitní možnosti dopravního systému jako takového. Dopravní model není územně ohraničen hranicemi hlavního města Prahy, ale zahrnuje Středočeský kraj (Pražský region). V modelu jsou důležité komunikační vstupy do Prahy, a to jak dálniční, tak i silnic I., II. a III. třídy. V dopravních vazbách je tak zachycena silná vazba mezi Prahou a Středočeským krajem. Z něho vyplývají následující skutečnosti: Nárůst intenzit dopravy na nadřazené komunikační síti a pokles intenzit dopravy na sběrných komunikacích v rámci širšího zájmového území. Dopravně-inženýrské posouzení prokazuje možnost dopravního připojení nových rozvojových ploch (areálů) na navazující komunikační síť, aniž by došlo ke zhoršení stávající či výhledové dopravní situace v okolí, je možné doporučit v některých navazujících ulicích doplnění profilu těchto komunikací o prvky vedoucí ke zvýšení míry bezpečnosti provozu, kde již v současnosti některé parametry těchto komunikací nevyhovují současným moderním požadavkům na úroveň bezpečnosti, zejména chodců. Jednalo by se o osazení zvýšených prahů, umístění ostrůvků pro dělené přechody, realizace segregovaných pěších cest na úkor šířky stávajících komunikací i za cenu obousměrného provozu v jednom pruhu, použití výhyben, jednoduché světelné signalizace apod. Závěr Dopravně-inženýrské posouzení bylo provedeno na základě dostupných poznatků o stávající dopravě v daném území, provedeného dopravního průzkumu a předpokládaném množství dopravy vyvolané areálem. Dopravní studie prokazuje ve výhledu nárůst intenzit dopravy na nadřazené komunikační sítí R1, Dalším důsledkem dostavby komunikační sítě je potom pokles intenzit dopravy na sběrných komunikacích v rámci širšího zájmového území. Navýšení celkové intenzity dopravy se ve výhledu vlivem navrhovaných areálů projeví pouze lokálně. MHD V PRAZE S VAZBOU NA HOSTIVICE - SCHEMA
14
Analýza rozvojového potenciálu města Hostivice a jeho okolí
08/2014
4.1.1.Silniční síť Uzemim města prochazeji dvě komunikace celorepublikoveho vyznamu, a to rychlostni silnice R6 Praha – Karlovy Vary – Cheb, ktera na vychodnim okraji města usti do Pražskeho okruhu a po svem dokončeni bude patřit mezi nejdůležitějši silnični tahy v ČR, a silnice I. třidy č. 6 (tzv. karlovarska silnice), vedouci centrem města jako ul. Čsl. armady, ktera ma po majetkovem vypořadani mezi statem a Středočeskym krajem byt zařazena jako silnice II. třidy č. 606. Silnice R6 neni městskym obchvatem, ktery by odvaděl tranzitni dopravu mimo městskou zastavbu. Vzhledem ke zpoplatněni silnice R6 si ulice Čsl. armady ponechava charakter komunikace s tranzitni dopravou. I přes vyznamne sniženi intenzity dopravy po zprovozněni silnice R6 v prosinci 2008 se jedna o dopravni zatiženi, ktere ma negativni vliv na život města. Mimo vlivu na životni prostředi tvoři tato komunikace barieru zejména v pohybu chodců. 4.1.2.Síť místních komunikací Převažna čast komunikaci ve městě je zařazena a zatřiděna jako mistni komunikace III. třidy. Vlastnikem těchto komunikaci je Město Hostivice. Celkova delka mistnich komunikaci čini 32,8 km, po dokončeni lokality Ke Stromečkům a převzeti komunikaci v teto lokalitě delka mistnich komunikaci ještě vzroste asi o 1,4 km. Stavebni stav mistnich komunikaci je značně různorody. Cca 20 % z těchto komunikaci vyžaduje v nejkratši době celkovou opravu nebo rekonstrukci. Cca 20 % komunikaci (nova zastavba) jsou ve vybornem stavu, nevyžadujici v dlouhodobem horizontu provadět opravy. Zbylych cca 60 % komunikaci vyžaduje průběžne opravy různeho rozsahu od lokalnich zasahů po zasahy plošneho charakteru, zejmena propadlych časti povrchů po nekvalitně zhutněnych vykopech po pokladce inženyrskych siti. 4.1.3.Doprava v klidu Parkovani osobnich vozidel obyvatel města je převažně řešeno na vlastnich pozemcich. Nedostatek parkovacich mist se projevuje lokalně v zastavbě bytovych domů postavenych v minulem stoleti, kde doprava v klidů nebyla řešena v rozsahu motorizace současne intenzity. V řadě ulic je tolerovano parkovani při kraji vozovky, přestože tak na obousměrnych komunikacich nezůstava prostor pro průjezd o šiři nejmeně 6 metrů. Pro nově vznikajici zastavbu je parkovani řešeno regulativem uzemniho planu města, ktery stanovuje 2 parkovaci mista na bytovou jednotku. Město nema možnost v souvisle zastavbě řešit nova parkovaci mista. Pro navštěvniky města jsou v omezene miře k dispozici parkovaci mista v centru na Husově naměsti a u nakupnich středisek. Určity problem představuje pravidelne parkovani nakladnich vozidel v obytnych čtvrtich. 4.1.4.Železniční doprava Hostivice je regionalnim železničnim uzlem, přičemž osobni železnični doprava je zapojena do systemu pražske integrovane dopravy. Nadraži Hostivice, ve kterem se sbihaji všechny zdejši trati, je lokalizovano na severovychodnim okraji města, což omezuje jeho využiti pro občany žijici v jinych častech města. Na hlavni trati Praha Masarykovo nadraži – Hostivice – Kladno – Rakovnik je zaveden taktovy provoz s intervalem 30 minut, v dopravnich špičkach jsou vloženy dalši posilove spoje. Dopravní opatření v oblasti železniční dopravy pro období jízdního řádu na léta 2013 až 2016 jsou navržena v souladu se schválenými materiály, především Studií obsluhy hl.m.Prahy a jeho okolí hromadnou dopravou osob (Metroprojekt 2002) a v souladu s všeobecně prezentovanými záměry představitelů města i ČD na posílení role železniční dopravy v Praze. Železnice má v rámci PID vysoký potenciál rozvoje, již realizovaná opatření potvrzují vysoký zájem cestujících. Vlaky mohou nabídnout rychlá a pohodlná spojení především z okrajových částí Prahy i z jejího okolí, ale také kvalitní vnitroměstská spojení přes centrum Prahy. Mohou tak odlehčit linkám metra a tramvají, které se především v centru města pohybují na hranici kapacity a také přispět k odlehčení problémů na příjezdových komunikacích do města. Navržená dopravní opatření ve vztahu k dané lokalitě jsou revitalizace provozu na trati 122 Praha – Hostivice – Rudná u Prahy v souvislosti s výstavbou nových železničních zastávek v oblasti Rudná, Hostivice, Chýně Stav železniční infrastruktury neumožňuje přesný interval příměstské dopravy 15 minut na tratích Praha – Český Brod (trať 011), Praha – Řevnice (trať 171), pravidelný interval v úsecích tratí Praha - Strančice (trať 221), Lysá n. L. – Praha (trať 231). Potřebné zhuštění intervalu je paralyzováno stavem infrastruktury i na úsecích jednokolejných tratí Neratovice (resp. Čakovice) – Praha (trať 070), Kladno – Praha (120), Nučice – Praha (173), Čerčany – Praha (210), v blízké budoucnosti i Hostivice – Praha (122). V seznamu priorit modernizace železničního uzlu je uvedena Modernizace trati Praha-Smíchov – Hostivice (obnovení a zab. zař. Výhyben Žvahov, Jinonice, Stodůlky) jako předpoklad pro vedení odklonových vlaků při 15
Analýza rozvojového potenciálu města Hostivice a jeho okolí
08/2014
modernizaci Praha – Kladno a pro vedení příměstské dopravy v taktu 15 – 30 minut po aktivaci projednaných a připravovaných zastávek v oblasti Hostivice – Chýně. 4.1.5.Autobusová doprava Hromadna doprava osob autobusy je ve městě řešena v ramci Pražske integrovane dopravy, řizene Regionalnim organizatorem Pražske integrovane dopravy (ROPID). Prostřednictvim teto integrovane dopravy ma Hostivice spojeni na dopravni terminaly pražske městske hromadne dopravy (metro Zličin, linky 306, 336 a 347) a do spadoveho zdravotnickeho zařizeni (nemocnice Motol, linka 347). Vyznam autobusoveho spojeni na Motol ještě naroste po zprovozněni linky metra A v useku Dejvicka – Motol, planovanem na rok 2015. Vedeni linek je limitovano uspořadanim silnic, po kterych mohou autobusy jezdit. 4.1.6.Pěší doprava Chodniky chybi v některych ulicich, ktere jsou silnicemi I. nebo III. třidy. Ulice Čsl. armady (silnice I. třidy), tvoři překažku pro pěši provoz a vyraznou měrou ohrožuje bezpečnost chodců a klidnou atmosferu města. Ke zvyšeni bezpečnosti chodců vyrazně přispivaji rekonstrukce stavajicich přechodů s osazovanim pasivnich a aktivnich bezpečnostnich prvků. V nove zastavbě se zřizují obytne zony, ktere předpokladaji společny prostor pro pomalu jedouci vozidla i pro chodce. Nove chodniky a přechody pro chodce jsou budovany s ohledem na pohyb imobilnich osob. Pro vznik tzv. bezbarieroveho města však neexistuje žadny uceleny městsky program. Polní cesty a pěšiny mohou využívat historické stopy těchto cest (dají se dohledat na „PK“), pokud se navrhnou nové, tak je nutné provést pozemkové úpravy. Pěší i cyklistická doprava by měla zpřístupnit atraktivní okolní krajinu a současně propojit jednotlivé potenciály v území (např.zastávky MHD, výletní místa, apod.). 4.1.7.Cyklistická doprava je bezesporu prioritním zájmem Středočeského kraje. Pro efektivní rozvoj není podstatná pouze výstavba nové cyklistické infrastruktury, ale především revize stávajících tras, jejich upravení a přizpůsobení požadavkům cyklistů. Je nutno tedy řešit otázky bezpečnosti a vybavenosti tras. Další otázkou je jejich návaznost na páteřní cyklotrasy a EuroVelo. Středočeský kraj je poměrně hustě protkán místními komunikacemi a různými zpevněnými i nezpevněnými polními a lesními cestami, které lze přeměnit v komunikace vhodné pro cyklistickou dopravu s využitím menších nákladů a s menšími zásahy do přírody a krajiny než při vytváření stezek „na zelené louce“. Intermodalita je způsob dopravy, při němž je využíváno více dopravních prostředků během jedné cesty. Příkladem může být jízda k nádraží na kole, následné využití vlakové dopravy a dále pokračování v cestě autobusem. Pro tento způsob dopravy je důležité vybudování infrastruktury, která by umožnila bezpečné uschování jízdního kola v prostorách stanice. Z tohoto pohledu figuruje jízdní kolo jako dopravní prostředek pro krátké vzdálenosti, to znamená z místa bydliště či zaměstnání ke stanici. Pokrytí Středočeského kraje železničními zastávkami je proti jiným krajům poměrně kvalitní, problémem je právě nedostatečná vybavenost stanic pro bezpečnou úschovu kol, což neposkytuje potenciálním uživatelům důvod pro přesednutí z auta na kolo. Teren ve městě a okoli je vhodny na využivani jizdnich kol. Pro dopravu po městě (nakupy apod.) nema smysl budovat samostatne cyklostezky, rozvoj teto formy dopravy lze podpořit spiše upravou problematickych mist na komunikacich s vyšši intenzitou motoristicke dopravy a doplněnim vybavenosti, zejmena stojanů na kola. Okoli Hostivice umožňuje i rekreačni cyklistiku. Přes uzemi Hostivice vedou cyklotrasy 201 Praha – Rakovnik (Praha – Kladno) a tzv. Pražske kolo. Zejmena druha cyklotrasa je vedena pouze po silnicich III. třidy. Cyklostezka existuje mezi Hostivici a Prahou-Sobinem a od ulice U Sušičky po historicke poutni cestě ke klašteru Hajek u Červeneho Ujezda. Středočesky kraj připravuje tzv. kladenskou cyklostezku, ktera povede od Prahy-Řep po historicke polni cestě (nyni sjizdne jen pro terenni kola) přes Hostivici a po poutni cestě k Hajku. Cyklostezka umožni vyjižďku mistnich cyklistů i cykloturistů z Prahy ve velmi atraktivnim zapado-vychodnim směru většinou mimo silnice a patři proto k důležitym rozvojovym projektům. Nova silnice R6 omezila tradični spojeni kolem arealu letiště směrem do Prahy-Ruzyně. V Paloukach je souběžně s ulici Čsl. armady vybudovana čast společneho chodniku a cyklostezky, ktere zatim chybi navaznosti do Prahy i do Hostivice. Žadouci je rovněž vybudovat cyklisticke propojeni z Hostivice do Jenče a z Hostivice kolem letiště k Dobrovizi. Pro cykloturisty využivajici silnice byly v roce 2012 vyznačeny Křivoklatske okruhy s vychozim mistem na parkovišti u hostivicke zakladni školy. 16
Analýza rozvojového potenciálu města Hostivice a jeho okolí
08/2014
4.2.OSTATNÍ INFRASTRUKTURA 4.2.1.Obchod a služby V Hostivici je k dispozici většina zakladnich služeb, i když vyznamna čast obyvatel využiva služby v blizke Praze. Pro obchodniky je velkou konkurenci blizky komplex hypermarketů a obchodnich domů u stanice metra Zličin i na dalšich mistech Prahy. Obchodni siť se zakladnimi potravinami a drogerii je v Hostivici vyhovujici, v současne době funguji čtyři samoobslužne prodejny (Lidl, Penny, Tesco a F+F) a siť menšich prodejen s potravinami a zakladnim zbožim. Průmyslove zboži, drogerie, obuv a textil je častečně poskytovano v samoobslužnych prodejnach, dale pak v několika menšich obchodech. Většina obchodů je soustředěna v okoli Husova naměsti, dalši menši obchodni centrum vznika v okoli prodejny Penny. Menši obchody se nachazeji u hlavnich ulic – Čsl. armady, Litovicke a Komenskeho. Počet a struktura restauraci odpovida potřebam města. Ubytovaci kapacity nejsou rozsahle, v Hostivici funguje jen několik penzionů. K dispozici jsou i ubytovny pro dělniky a řemeslniky (např. v arealu fotbaloveho stadionu). Peněžni služby poskytuji Česka pošta, s. p. (funguje i jako pobočka Poštovni spořitelny ČSOB), Česka spořitelna a Komerčni banka. Obě banky zde maji i bankomaty, kritizovan byva chybějici bankomat ČSOB. Pojišťovaci služby nabizi Kooperativa. Z ostatnich služeb je možno jmenovat kadeřnicke provozovny, řemeslnicke dilny apod. 4.2.2.Inženýrské sítě 4.2.2.1.Plochy a koridory technické infrastruktury nadmístního významu ZÚR navrhují pro umístění staveb nadřazené elektrorozvodné soustavy (VVN) plochu pro umístění stavby E03 – rozvodna 110 kV Chýně; 4.2.2.2.Vodovod a kanalizace Vodovod pro veřejnou potřebu, splaškova kanalizace i dešťova kanalizace jsou v majetku Města Hostivice a provozují je Technicke služby Hostivice. Napojeni na tuto infrastrukturu se bliži 100 % objektů. Aktualni potřeba vody pro Hostivici se pohybuje kolem 1 000 m3/d. Voda dodavana do sitě splňuje požadavky na pitnou vodu, voda obsahuje vyšši koncentraci vapniku, ktera snižuje životnost přistrojů. Hlavnim zdrojem vody je přivaděč Praha – Kladno s dostatečnou kapacitou (DN 800), ze ktereho jsou vybudovana dvě napojeni. Druhy zdroj představuje prameniště a upravna vody pod Chrašťanskymi vrchy. Splašková kanalizace je vybudovana ve všech ulicich (s vyjimkou samot). Přestože jde o oddilnou kanalizaci, Obvykly bezdeštny přitok v současnosti dosahuje asi 1 600 m3/d. Za dešťů se přitok do čistirny odpadnich vod nasobně zvyšuje. Limitujicim faktorem pro rozvoj města je v současnosti kapacita čistirny odpadnich vod. Stavajici ČOV je určena pro 9 670 ekvivalentnich obyvatel (EO), ale jeji hydraulicka kapacita je vyčerpana. Probíhá rekonstrukce ČOV na cilovou kapacitu 14 000 EO s maximalnim využitim stavajicich objektů a s membranovou separaci kalu, ktera zajišťuje velmi vysokou ochranu Litovickeho potoka před uniky kalu. Bez zvyšeni kapacity ČOV není možne povolovat připojovani novych staveb na kanalizaci, což znamena faktickou stavebni uzavěru v Hostivici. 4.2.2.3.Veřejné osvětlení Veřejne osvětleni je v majetku Města Hostivice. Provozuje ho na zakladě smlouvy Eltodo-Citelum, s. r. o. Při převzeti do spravy v roce 2005 zajistila společnost kompletni vyměnu svitidel postupně obnovuje i některe rozvody a sloupy. Způsob provozovani veřejneho osvětleni v současnosti plně vyhovuje potřebam města. Vyznamnějši investice do veřejneho osvětleni je třeba připravovat v oblastech, kde bude ČEZ Distribuce,a.s., nahrazovat vrchni vedeni elektrickych rozvodů podzemnim a kde je veřejne osvětleni umistěno na sloupech společnosti ČEZ. Zaroveň je třeba doplnit veřejne osvětleni v ulicich, kde dosud neni vybudovano. 4.2.2.4.Plynovod a elektrická energie Dodavky plynu v Hostivici zajišťuje Pražska plynarenska a. s. Rozvody jsou vybudovany v naproste většině ulic. Elektrickou energii dodava ČEZ Distribice, a. s. V současne době ČEZ neumožňuje připojovani novych nedostatečne rozvodne sitě. Situaci vyřeši vybudování nové rozvodny umistěné mezi Chyni a Uhonicemi. V zajmu města je postupne nahrazovani vrchniho vedeni podzemnim s tim, že je třeba tyto akce koordinovat s rekonstrukcemi vozovek a chodniků a veřejneho osvětleni. Telefonni rozvody vybudovane v 90. letech minuleho stoleti vrchnim vedenim nebyly dosud zcela přeloženy do podzemnich vedeni. 17
Analýza rozvojového potenciálu města Hostivice a jeho okolí
08/2014
5.BYDLENÍ, BYTOVÁ POLITIKA A SOCIÁLNÍ INFRASTRUKTURA 5.1.BYDLENÍ Podle definitivních výsledků sčítání lidu domů a bytů z roku 2011 (ČSÚ) bylo v řešeném území 3460 bytů, z toho 2981 obydlených bytů (na základě metodicky nově definovaného obvyklého bydlení ve sčítání 2011). Počet obydlených bytů vzhledem k roku 2001 stoupnul o 1337 bytů, tzv. neobydlených bytů o 136 na 479 neobydlených bytů. V rámci územního plánu je nezbytné bilancovat celý systém prvního (obvyklého) i druhého bydlení (většinou neobydlené byty a rekreační objekty, chaty, chatky). Nelze zjednodušeně předpokládat, že tzv. neobydlené byty budou použity k obvyklému (prvnímu) bydlení, jak to bylo mylně předpokládáno i části odborné veřejnosti po r. 1990. V bytech bydlelo 8064 osob, 160 osob – cca 2% z počtu 8224 obyvatel bydlelo mimo byty (z toho 93 osob v zařízeních) Podíl obyvatel mimo byty je přiměřený obvyklým poměrům. Podle RSO (registru sčítacích obvodů a budov) je v řešeném území 3591 bytů (r. 2013, aktuální údaj). V části Břve je 81 bytů, v r. 2001 zde bylo 74 bytů, z toho pouze 44 trvale obydlených. V r. 2001 bylo v obci 1171 obydlených bytů v rodinných domech, jejich počet stoupl na 1884, tedy o 713. V období 2001-2011 bylo výstavbou nebo rekonstrukcí získáno 588 rodinných domů. 5.2.BYTOVÁ POLITIKA V Hostivici vyrazně převažuje bydleni v rodinnych domech. Bytove domy jsou menši, maximalně pětipodlažni a jsou soustředěny v několika lokalitach. Zastavba z období před rokem 1989 je soustředěna v oblasti původnich obci a okolo hlavnich spojovacich komunikaci. Ta následně byla s postupujici novou zastavbou doplněna a spojena s tím, že na ní navazuji satelitni obytne celky. Tyto celky jsou developerskymi projekty, tzv. satelitnimi městečky, ktere byly stavěny primárně na uspokojeni potřeby levného a dostupneho bydleni pro obyvatele blizke Prahy a dalšich lokalit. Zajem o toto bydleni byl a je spojen předevšim s pracovni migraci z jednotlivych regionů ČR do Prahy. Většina novych obytnych celků byla vybudovana jako čistě obytne bez dalši navazujici infrastruktury. Tim, že vznikly ve velmi kratke době, nedošlo zde ani k přirozenemu vzniku navazujicich služeb a vybavenosti. Vystavbou těchto sidlišť byl vyrazně navyšen počet obyvatel Hostivice, ovšem bez naležiteho a potřebneho posileni stavajici infrastruktury města. Jedná se předevšim o celky Vilova čtvrť (tež Ve vilkach, nad Litovickou tvrzi), Sadova (na jihovychod od města směrem k Sobinu), Cihlařka (na mistě byvale cihelny a mezi Hostivici a Jenečkem), Hostivice-jih (byvala drůbežarna u silnice Hostivice – Chrašťany). Kolem roku 2000 se město stalo spoluzakladatelem bytovych družstev Labyrint, Cihlařka, Nova Cihlařka a Zahrada, ktere s využitim statnich dotaci vybudovaly bytove domy převažně s malometražnimi byty. Tyto byty byly určeny jako startovaci, ale řada rodin v nich zůstava nyni i s vice malymi dětmi. Starši bytove domy v majetku města byly v minulych letech z větši časti privatizovany. Město nema v umyslu budovat nove městske byty, ponecha si pouze stavajici s tim, že řada z nich je učelově vazana (byty v DPS či byty zvlaštniho určeni pro zdravotně postižene). Předpoklada se, že občane budou bydlet ve vlastnich domech či bytech nebo si pronajmou byt od soukromeho vlastnika. V období 2001-2011 bylo v obci dokončeno cca 1350 nových bytů (podle evidence ČSÚ), intenzita bytové výstavby je v řešeném území velmi vysoká – cca 25/bytů/1000 obyvatel ročně (tj. cca osminásobná ve srovnání s průměrem ČR, viz následující tabulka). Několik obcí, většinou v okolí Prahy dosahuje ve srovnatelném období vyšší intenzity bytové výstavby (Jesenice, s nižším celkovým počtem bytů pak například Šestajovice, Chýně, Zdiby, Vestec). 5.3.ŠKOLSTVÍ Předškolni vychovu v Hostivici zajišťuje Mateřska škola Hostivice zřizovana městem, od zaři 2011 s kapacitou 225 děti (z toho 25 předškolnich děti je umistěno v prostoru nad jidelnou zakladni školy), a několik soukromych mateřskych škol. Z nich jsou do rejstřiku škol jsou zapsany Mateřska škola – 2V Studio, s. r. o., 18
Analýza rozvojového potenciálu města Hostivice a jeho okolí
08/2014
K Višňovce 1389, Hostivice s kapacitou 29 děti a Mateřska škola Fiček s. r. o., U Chobotu 1212, Hostivice s kapacitou 22 děti. Ostatni školky poskytuji sve služby jako hlidani děti. I přes navyšeni kapacity školky zřizovane městem nemohou byt přijaty všechny děti odpovidajiciho věku, vysledek přijimaciho řizeni v poslednich 10 letech ukazuje tabulka.
K velkému narůstu počtu děti i v okoli Hostivice nebude kapacita školy za několik let postačovat pro všechny nyni spadove obce. Počty děti školniho věku v Hostivici a spadovych obci (bez Dobrovize) a z toho vyplyvajici možny počet žaků shrnuje tabulka (kurzivou jsou vyznačeny počty dosud nenarozenych děti uvedene podle odhadu počtu děti v roce 2013; skutečny počet zavisi na postupu vystavby):
Vzhledem k počtu děti nelze v nejbližšich několika letech očekavat zlepšeni situace. Zakladni škola Hostivice vzdělava žaky od 1. do 9. ročniku. Areal U Zamecke zdi dokončeny v roce 2011 ma kapacitu 900 žaků. Na 2. stupeň dochazeji i žaci z Chyně, Jenče a Dobrovize, kde obce zajišťuji dochazku ve svych školach pouze pro 1. až 5. ročnik. Ve školnim roce 2011/2012 navštěvovalo školu přibližně 80 žaků, kteři neměli trvaly pobyt v Hostivici. 19
Analýza rozvojového potenciálu města Hostivice a jeho okolí
08/2014
Počty zahrnuji pouze děti s českym statnim občanstvim hlašene k trvalemu pobytu. Naproti tomu se však počita se všemi dětmi, i když řada z nich bude – zejmena na 2. stupni, dochazet do jinych škol. Lze jen těžko odhadnout, zda i v budoucnu bude zachovan poměr mezi teoretickym a skutečnym počtem žaků, jak ho naznačuji data pro školni rok 2013/2014 v předchozich tabulkach. Současti školy je školni jidelna, školni družina a školni klub. Kapacita školni jidelny je 800 jidel. Školni družinu a školni klub již tvoři 9 třid, přesto musi vedeni školy některe zajemce odmitat. Škola nabizi rozšiřenou vyuku jazyků a řadu povinně volitelnych předmětů a kroužků, přesto může jen obtižně konkurovat nabidce specializovanych pražskych zakladnich škol a viceletych gymnazii. Pro žáky se specialnimi vzdělavacimi potřebami z Hostivice a okoli je zřizena škola v ulici Pionýrů, s maximalni kapacitou 46 žaků, skutečne počty se v jednotlivych letech pohybuji mezi 30 a 40 žaky. Gymnazium Hostivice se sportovním zaměřením zahájilo výuku v osmiletem a ve čtyřletem vzdělavacim programu od zaři 2011. Tato středni škola sice představuje určitou konkurenci pro 2. stupeň zakladni školy, vyznamně však zvyšuje nabidku vzdělavani v Hostivici. V arealu ZŠ Hostivice dále působi pobočka Zakladni umělecke školy Kladno, ktera je přispěvkovou organizaci Středočeskeho kraje. Vyučuje se v oborech hudebni, vytvarny, literarně-dramaticky a tanečni. Odhadnout vývoj počtu obyvatel města je v nejbližších letech poměrně obtížné z několika důvodů: Populace řešeného území je z hlediska aplikace klasických demografických projekcí poměrně malá a výrazně otevřená, rozhodující pro vývoj bude saldo migrace, které je potřeba odborně odhadnout, po zvážení všech faktorů. Pokud je hovořeno o počtu obyvatel ve smyslu průběžné roční evidence ČSÚ – pak je potřeba vnímat, že počet obyvatel v evidence obce je výrazně nižší (bez cizinců) a na druhé straně počet přítomných obyvatel je minimálně o 800 vyšší (nemají zde evidované trvalé bydlení, pro obec to samozřejmě představuje výrazný výpadek v daňových příjmech, protože rozpočtové určení daní je rozhodujícím způsobem ovlivněno počtem obyvatel). Zásadním faktorem je migrace, které je determinovaná rozsahem bytové výstavby – prvotně pak nabídkou připravených stavebních pozemků. Nezanedbatelným faktorem je i přírůstek počtu obyvatel přirozenou změnou ovlivněný „deformací“ věkové struktury obyvatel. Z předchozího vývoje je možné odhadnout, že i v případě, že by nová bytová výstavba nebyla realizována, počet obyvatel v nejbližších letech dále mírně poroste. Z předchozích údajů je patrné, že růst počtu obyvatel v posledních letech zpomaluje, dostává se na úroveň pod 200 obyvatel ročně, s tendencí dalšího poklesu. Při extenzívním demografickém vývoji se předpokládá přírůstek okolo 150 obyvatel ročně pro nejbližší léta. Klíčem ke zpřesnění počtu obyvatel je analýza rozvojových předpokladů podmínek bydlení, nikoliv „běžný“ demografický vývoj. Těmito předpoklady jsou zejména hospodářské a dopravní podmínky území na jedné straně, na druhé straně pak vlastní podmínky rozvoje bydlení, zejména atraktivity bydlení (včetně kvality přírodního prostředí), která se odráží v cenách nemovitostí a zejména pozemků.
5.4.ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ OBLAST (SOCIÁLNÍ PÉČE) V Hostivici je fungujici zdravotni středisko s praktickym lekařem, pediatrem a zubni ordinaci, dalši ordinace jsou v domově důchodců a v blizkosti naměsti (očni lekař, neurologie, masaže a rehabilitace). Ambulantni peče je zajištěna dostatečně. Nemocnični peči zajišťuji nemocnice v Praze, připadně v Kladně. Dopravni spojení do těchto zařízení je dostatečné. V Hostivici je od roku 2010 situovana stanice rychle zachranne pomoci, ktera je zařizenim Středočeskeho kraje. Socialni peči zajišťuje předevšim Pečovatelska služba Hostivice, ktera je organizačni složkou města. Jde předevšim o služby pro seniory vyžadujici pomoc. Pokud projevi starši nebo zdravotně postiženy hostivicky občan zajem o služby, musi si podat žadost socialnimu odboru MěU Hostivice potvrzenou ošetřujicim lekařem. Služba je poskytovana na zakladě konkretni domluvy s pečovatelkou, většinou se jedna o rozvoz obědů a nakupů. Pokud projevi občan starši 65 let nebo zdravotně postiženy hostivicky občan zajem o byt v domě s pečovatelskou službou (DPS) v Hostivici, take si musi podat žadost na socialnim odboru MěU Hostivice. Žadosti zařazuje rada města podle doporučeni komise socialni a zdravotni do pořadniku čekatelů a po 20
Analýza rozvojového potenciálu města Hostivice a jeho okolí
08/2014
uvolněni bytu je byt na zakladě posouzeni zdravotně-socialniho stavu jednotlivych žadatelů přidělen. Podminkami pro zařazeni do pořadniku je trvaly pobyt v Hostivici, věk nad 65 let a zavazek žadatele, že bude využivat poskytovane služby.
6.ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A KRAJINA 6.1.PŘÍRODNÍ PODMÍNKY Z biogeografického hlediska leží posuzované území v Řipském (1, 2) bioregionu. Z hlediska geobotanického přísluší do Středočeské křídové tabule. Území je součástí staré sídelní krajiny, která byla od pravěku silně přetvářena člověkem. Původně bažinatá krajina okolí Hostivice byla ve středověku přetvořena na soustavu rybníků. Vznikla tak harmonická kulturní krajina. Dnes v tomto území nenajdeme prakticky žádnou část v původní přirozené podobě. Oblast byla dle archeologických průzkumů osídlena již v pozdní době kamenné a od té doby je zemědělsky využívána, orná půda v krajině převládá dosud. Plochy vzrostlé zeleně jsou dnes minimalizovány do linií, doprovázejících cesty a vodoteče. Jediný les byl vysázen v 18. století kolem Hostivických rybníků, především rybníku Kala. Většina současných lesních porostů byla založena až po roce 1925. Při tvorbě noveho uzemniho planu je žadouci lepe zajistit existenci přirodě blizkych ploch v zelenem pasu kolem města, napřiklad vymezenim pasu Višňovky a byvalych lomů nad Jenečkem jako lokalniho biocentra USES, ale také založit lesopark s rozptýlenou zástavbou v jihovýchodní části Břví a podpořit tím okolí Břevských rybníků jako tzv. „zelené centrum“ oblasti. Uvažuje se rovněž vyhlásit vybrané plochy zeleně za vyznamne krajinne prvky. Přislušnym organem ochrany přirody pro registraci VKP je Městsky uřad Hostivice. 6.1.1.Klimatická charakteristika Území Hostivice patří do teplé oblasti s dlouhým, teplým a suchým létem, s mírně teplými přechodovými obdobími a s krátkou velmi suchou zimou. Průměrná roční teplota činí 9,4 °C, červencová pak 20,5 °C a lednová -0,5 °C. Roční průměrný úhrn srážek je jen 487 mm, proto lze oblast hodnotit jako suchou až mírně suchou. Pro celou oblast je charakteristické převládání západního a jihozápadního přízemního proudění, nejmenší četnost má severovýchodní proudění. 6.1.2.Znečištění ovzduší V Hostivici byly v roce 2010 registrovány jako významnější zdroje znečištění ovzduší provozovna společnosti DFI EUROPE s.r.o. (výroba plastových desek, fólií, trubek a profilů) a STS Praha – Hostivice s.r.o. (všeobecné strojírenské činnosti). V integrovaném registru znečištění byl pro rok 2010 hlášen unik styrenu z provozovny DFI EUROPE s.r.o. Na znečištěni se velkou měrou podílejí i zdroje z kategorie REZZO3 (malé zdroje znečištění) a REZZO4 (silniční doprava). Území Hostivice je zařazeno dle dat MŽP z roku 2009 do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě překročení 24-hodinového imisního limitu pro suspendované částice frakce PM10 (a to na 18,5 % území) a pro benzol(a)pyren (na 2,3 % území), jehož imise úzce souvisejí s automobilovou dopravou. 6.1.3.Hluk Dominantnim zdrojem hluku na uzemi města Hostivice je, pokud pomineme silny vliv automobilove dopravy (a předevšim rychlostni silnice R6 na severu katastru), hlavně blizke letiště Praha-Ruzyně. Letecky provoz na letišti je celoročni, s mirnym navyšenim v letni sezoně. Letiště Praha, a. s., připravuje rozšiřeni letiště o paralelni vzletovou a přistavaci drahu RWY 06R/24L. Hlukova zatěž uzemi města se tak zvyši, protože se letecky provoz přibliži k Hostivici oproti současnosti. Dle dokumentace hodnoceni vlivů teto stavby na životni prostředi ma do roku 2020 mirně vzrůst počet obyvatel lehce obtěžovanych hlukem pochazejicim z provozu letiště, studie však očekava vyraznějši zhoršeni v obtěžovani silničnim a železničnim hlukem. Připravovana modernizace železnični trati Praha – Kladno je provazena navrhem protihlukovych opatřeni (stěn). Vystavba letištni drahy vyvola potřebu vyhlasit ochranne hlukove pasmo na časti uzemi města. Zastupitelstvo města dlouhodobě prosazuje vyhlašeni co nejmenšiho pasma (pasmo zajišťuje ochranu letiště před stižnostmi na hluk, nikoliv ochranu obyvatel před hlukem), ale co největši rozsah kompenzaci. Dopady hluku od pojiždějicich letadel by mohlo snižit vybudovani vhodně umistěnych protihlukovych valů. 6.1.4.Vodní poměry Hlavním kolektorem je přípovrchová zóna (mocnost 30–40 m). V ní je vytvořena nejednotná zvodeň s volnou 21
Analýza rozvojového potenciálu města Hostivice a jeho okolí
08/2014
nebo polonapjatou hladinou podzemní vody. Výška hladiny podzemní vody je přímo závislá na srážkách, které jsou hlavní dotací kolektoru. Tato podzemní voda z oblasti Chrášťanských vrchů je jímaná jako pitná voda pro městský vodovod. V okolí vrtů a úpravny vody jsou vymezena ochranná pásma vodního zdroje. Územím města Hostivice protékají dva potoky – Litovický a Jenečský. Prameniště Litovického potoka se nachází zhruba 1,5 km západně od rybníka Bašta u obce Chýně. V jeho povodí se nachází soustava Hostivických rybníků (Břevský rybník, Kala a Litovický rybník), využitých od raného novověku k zásobování Pražského hradu užitkovou vodou. Za Litovickým rybníkem tok pokračuje zastavěnou částí města a pod čistírnou odpadních vod se vlévá do retenční nádrže Strnad. Dále teče již územím hl. m. Prahy, protéká již jako Šárecký potok Šáreckým údolím a v Praze-Podbabě se vlévá do Vltavy. Revitalizace Litovického potoka je navržena tak, aby se snížily dopady povodňových průtoků na navazující pozemky. Povodně na obou tocích hrozí zejména v důsledku intenzivních srážek v povodí, případně v období tání spojeném se srážkami. Na Litovickém potoce významně přispívá k transformaci povodňové vlny retenční kapacita rybníků. V posledních letech se významně zhoršila kvalita vody v hostivické rybniční soustavě. K řešení situace může přispět jen odbahnění, případně spojené s dalšími doprovodnými opatřeními. Již na sousedním katastru obce Chýně byl v roce 1999 obnoven Strahovský rybník, sousedící na východě s přírodní památkou Hostivické rybníky. 6.1.5.Přírodní památka Hostivické rybníky Na území města Hostivice se nachází významné zvláště chráněné území. Jedná se o přírodní památku Hostivické rybníky, která byla vyhlášena okresním úřadem Praha-západ v roce 1996. Ochranné pásmo bylo drobně upraveno nařízením rady Středočeského kraje v roce 2006. V okolní urbanizované a zemědělsky intenzivně využívané krajině se jedná o důležitý prvek ekologické stability regionu. Zahrnuje soustavu rybníků Břevský (10ha), Kala (13ha) a Litovický (18ha), mokřady Nekejcov, Chobot, Břevskou rákosinu a lesní porosty kolem rybníků. Celková výměra je 112,9ha. Původní louky přestaly být koseny a zarostly rákosem. Nejcennější částí po botanické stránce je tzv. břevská rákosina na JZ okraji Břevského rybníka. Jedná se o bývalou slatinu, která byla z větší části vytěžena. Ještě v 70. letech se zde vyskytovaly vzácné druhy rostlin, dnes zde rostou jen některé zajímavější druhy ostřic. Také se zde vyskytují obojživelníci. Jde o významné ptačí hnízdiště a zastávku na tahu stěhovavých ptáků. Hnízdí zde například polák chocholačka, polák velký, potápka roháč, potápka černokrká, potápka malá, lyska černá. V rákosinách a blízkém okolí hnízdí moták pochop a některé druhy rákosníků. V jarním a podzimním období je zde možné pozorovat řadu vzácných druhů ptáků na jejich tahu. Územím kolem rybníků prochází naučná stezka, u Litovického rybníka byla Českým svazem ochránců přírody v roce 2011 vybudována ptačí pozorovatelna. Území je mimořádné také mykologicky, byly zde nalezeny mnohé zajímavé a vzácné druhy hub. První zmínky o rybnících pocházejí ze 14. století, od doby císaře Rudolfa II. sloužila soustava jako zdrojová oblast pražského hradního vodovodu. 6.1.6.Památné stromy Na uzemi města Hostivice jsou vyhlašeny celkem tři pamatne stromy. Prvnim je lipa malolista v Jiraskově ulici, ktera je chraněna již od roku 1982. Dvě lipy maloliste na Husově naměsti u fary byly vyhlašeny za pamatne stromy roku 1996. Městsky uřad Hostivice je organem ochrany přirody pro dalšich devět vyhlašenych pamatnych stromů na uzemi obci Červeny Ujezd, Drahelčice, Ptice, Tachlovice, Uhonice a Zbuzany. 6.1.7.Ochrana zemědělské půdy V katastrech Hostivice a Litovice se vlivem vystavby skladovych hal a rodinnych domů v poslednich letech plocha zemědělske půdy značně zmenšila. Na zbyvajici orne půdě hospodaři firma Litos, s. r. o., Agrosa Chyně a soukromi zemědělci z okolnich obci. Jejich činnost je zaměřena pouze na rostlinnou vyrobu. Uzemi města spada do oblasti s vysokou kvalitou zemědělske půdy, většina ploch je v 1. třidě ochrany ZPF. 6.1.8.Městská zeleň a ochrana přírody Přimo v zastavěnem uzemi města se nachazi pět parkovych ploch a velke množstvi doprovodne ulični zeleně. Mezi největši parky patři Husovo naměsti a park Ke Skale, ktery byl realizovan v roce 2010. Nova zeleň vznikla v roce 2011 i ve stare zamecke zahradě a podel ulice Čsl. Armady. Udržbu městske zeleně zajišťuji pro město Technicke služby Hostivice. Jednotlive plochy jsou zatřiděny do 3 kategorii podle intenzity peče, přičemž prvni kategorie znamena nejvyšši peči. Vyměry udržovane zeleně jsou v listopadu 2012 nasledujici: Celkem 38,2 ha 6.1.9.Územní systém ekologické stability a zelený pás kolem města Zakladni siť přirodě blizkych ploch stanovi uzemni systém ekologicke stability (USES) vymezeny v uzemnim planu na zakladě podkladů od Městskeho uřadu Černošice. Základ USESu tvoři regionalni biocentrum 22
Analýza rozvojového potenciálu města Hostivice a jeho okolí
08/2014
Břevska rakosina (totožne s uzemim přirodni pamatky Hostivicke rybniky) a lokalni biocentrum rakosin u Peterkova mlyna propojeny nadregionalnim biokoridorem, ktery spojuje Šarecke udoli s Radotinskym udolim. Litovicky potok mezi Litovickym rybnikem a rybnikem Strnad je lokalnim biokoridorem USES. Od Litovickeho rybnika je veden dalši lokalni biokoridor k litovickemu hřbitovu a dale napojuje lokalni biocentrum remizu u Jenečskeho potoka v Jenečku. Rozsahle plochy zeleně v severni časti města (Višňovka a byvale lomy nad Jenečkem) jsou vymezeny pouze jako interakčni prvek USES, stejně jako aleje kolem vyznamnych polnich cest. Uzemni plan předpoklada vytvořeni zeleneho pasu kolem vyznamne časti města. Nejvýznamější jsou tyto biokoridory a biocentra : Číslo prvku: RBC 5 / 1466, K 177 MH Název prvku: Břevská rákosina Postavení prvku v SES: Regionální biocentrum, funkční Rozloha: 112,87 ha Stručný popis prvku: Přírodní památka Hostivické rybníky, jde o habrovou a bukovou doubravu s topolovými monokulturami, rákosiny a mokřadní porosty. Popis bioty: stromové patro - JV, JS, JVV, LP, HB, BK, TPC, OS, OL, DB, VRB, BR, keřové patro - BC, MZA, HH, bylinné patro - rákos obecný, kakost luční, bršlice kozí noha, svízel přítula, kopřiva dvoudomá Cílový stav: Lesní a mokřadní společenstvo. Návrh na opatření: Výchovné zásahy v lesních porostech, udržení čistoty vody, ochrana ptačích společenstev. Číslo prvku: RBK 27 / RK 1142 Název prvku: Úsek Rybník Bašta-RBC Břevská rákosina Postavení prvku v SES: Regionální biokoridor, částečně funkční Délka: 850 m Stručný popis prvku: Upravený Litovický potok, ojediněle mokřadní porosty Popis bioty:stromové patro - VRB, TPC, OS, keřové patro - VR, HH, RZ, BC ,bylinné patro - rákos obecný, kopřiva dvoudomá, bršlice kozí noha, pcháč oset, pelyněk černobýl Cílový stav: Luční a křovinné společenstvo, příp. mokřadní. Návrh na opatření: Založit a doplnit břehové porosty (TPC, OL, VR), založit louky šířky 20m po obou březích
6.2.KRAJINNÝ PROSTOR Předmětem hodnocení krajinného rázu v oblasti Hostivice je krajina mezi obcemi Hostivice, Chýně a Sobín, ležícími na západním okraji Prahy. Cílem je vyhodnocení krajinného rázu ve vymezeném území podle aktuálních metodik, a to především formou identifikace oblasti krajinného rázu, míst krajinného rázu a definování jejich přírodních, kulturních a historických charakteristik 6.2.1.Estetická atraktivnost některých partií spočívá v kontrastu otevřených málo členěných ploch zemědělské krajiny a zaříznutých údolí vodotečí, tvořících v krajině zelené koridory – krajinné osy. Z hlediska krajinářského hodnocení Středočeského kraje území geomorfologicky spadá do Hercynské oblasti, České vysočiny, Podberounské soustavy, Brdské podsoustavy, Pražské plošiny, Kladenské tabule, Hostivické tabule. Reliéf území je mírně zvlněný s mělkou sníženinou v oblasti Hostivických rybníků a jejich vodotečí a s relativně výraznějším terénním vymezením v jižní a západní části. Kvartérní pokryv tvoří sprašové hlíny a váté písky. Hodnotné přírodní složky se vyskytují ve vazbě na rybniční soustavu a související vodoteče. Přítomny jsou cenné přírodní biotopy často podmáčeného charakteru: údolní jasanovo-olšové luhy, mokřadní olšiny, rákosiny eutrofních stojatých vod, vlhká tužebníková lada, mokřadní vrbiny, dubohabřiny, místy ojediněle suché acidofilní doubravy. Mimolesní zeleň lemuje kromě drobných vodotečí zejména liniové kulturní prvky – komunikace. Hostivické rybníky byly vyhlášeny roku 1996 přírodní památkou coby rybniční soustava s dochovanými mokřadními společenstvy a významné hnízdiště ptactva. U Sobína se nachází památný strom – olše lepkavá (Alnus glutinosa) – obvod 282 cm, výška 13,5 m. Roste u drobné vodoteče na křižovatce bývalých hospodářských cest, přečkala scelování polí po druhé světové válce a je připomínkou faktu, že zde v minulosti bývaly přítomné podmáčené louky, doprovázející přirozeně drobné vodoteče. 6.2.2.Vizuální charakteristika Struktura hodnocené krajiny je výrazně horizontální. Ústřední prostor zaujímají Hostivické rybníky s víceméně souvislými navazujícími lesními porosty jsou pohledově uzavřené, oddělené od okolí a tvoří tak kontrast k okolní otevřené zemědělské krajině. Rybníky a navazující systém drobných vodotečí disponují 23
Analýza rozvojového potenciálu města Hostivice a jeho okolí
08/2014
výrazným rekreačním potenciálem. Těsné okolí rybníků je poněkud dotčeno nepříliš atraktivní a do okolí nezapojenou bující novou obytnou výstavbou, tříštící krajinu na neurčité a nesourodé prostory. V západní a jižní části dotčeného krajinného prostoru jsou charakteristické velké otevřené zemědělské plochy, jejichž prostory jsou vymezovány alejovými doprovody komunikací, popř. horizontem. Otevřenost a dálkové pohledy jsou výrazným kontrastem k uzavřenosti a intimitě prostředí Hostivických rybníků a vegetačních doprovodů drobných vodotečí. Expanze Prahy do přilehlých suburbánních území se projevuje zejména plošným rozrůstáním rodinné zástavby nesourodě s dosavadním osídlením, rozrůstáním průmyslových či skladových zón podél komunikačních os apod. 6.2.3.Opatření na ochranu identifikovaných znaků a hodnot krajinného rázu Z hlediska preventivní ochrany krajinného rázu je třeba dbát na minimalizaci zásahů a zachování významu znaků krajinného rázu, které jsou zásadní nebo spoluurčující pro ráz daného území a které jsou dle stupně jedinečnosti jedinečné nebo význačné. Z tohoto pohledu se v řešeném území jedná především : o ochranu vegetačních prvků doprovodné zeleně a ekologické a rekreační prostupnosti podél vodních prvků coby důležitých elementů prostorové struktury a přírodních hodnot krajiny, o ochranu historicky autentických liniových vegetačních prvků podél komunikací jakožto prostorově významných prvků, o respektování historicky pravdivé a pro oblast typické struktury uspořádání sídel a historických souvislostí vůbec, o zachování měřítka krajiny. 6.2.4.Návrh zásad dalšího rozvoje krajiny (viz studie krajinného rázu) Je jisté, že zejména s ohledem na blízkost hlavního města Prahy nelze zastavit další rozvoj výstavby, je však třeba mu dát jasná pravidla, která podpoří zachování znaků a hodnot krajinného rázu, které se v lokalitě dlouhodobě vyvíjely, a která v maximální možné míře omezí jejich narušování či narušování celkového charakteru území. Další vývoj území by se tak měl nést v duchu, který je pro dané území charakteristický. V rámci dotčeného krajinného prostoru jsou proto vymezena místa krajinného rázu, přičemž některá lze dále členit na dílčí kompoziční celky, tedy celky kompozičně homogenní. Pro takto vymezené celky jsou navržena jednotná pravidla dalšího rozvoje. Na tomto základě jsou pro jednotlivá místa krajinného rázu a kompoziční celky stanoveny následující rámcové zásady dalšího rozvoje těchto dílčích území. Tyto zásady je vhodné dále detailně rozpracovat pro jednotlivé typy míst krajinného rázu s důrazem zejména na MKR I. jako do budoucna velmi významnou složku prostředí a na MKR II.b. 6.2.5.Návrh principů nové zástavby Nová obytná/občanská výstavba na k tomu vhodných lokalitách by měla svým charakterem připomínat spíš historické vzory – náves, „panský dvůr“ a větší statky i zástavbu menších domků, prstenec zahrad, s tím rozdílem, že budou reflektovány současné potřeby a nároky obyvatel.
6.3.VYMEZENÍ CÍLOVÝCH CHARAKTERISTIK KRAJINY (podle ZÚR SK) ZÚR vymezují na území kraje následující krajinné typy (v grafické části jsou označeny uvedenými kódy): S - krajina sídelní; U - krajina příměstská; R - krajina rekreační; Krajina s komparativními předpoklady zemědělské produkce: O - krajina polní C - krajina chmelařská V - krajina vinařská W - krajina vodárenská; N - krajina relativně vyvážená; H - krajina zvýšených hodnot; P - krajina přírodní; ZÚR stanovují tyto základní zásady péče o krajinu při plánování změn v území a rozhodování o nich: a) chránit a rozvíjet základní atributy stability, funkčnosti a vzhledu krajiny, zejména strukturu krajinných prvků charakteristickou pro jednotlivé krajinné typy a pozitivní charakteristiky krajinného rázu; b) rozvíjet retenční schopnost krajiny; c) respektovat výjimečné části krajiny chráněné dle příslušných zákonů a podmínky jejich ochrany; 24
Analýza rozvojového potenciálu města Hostivice a jeho okolí
08/2014
d) preferovat využití rezerv v zastavěném území sídel, zejména proluk a přestavbových území před vymezováním zastavěných ploch ve volné krajině; e) cestovní ruch rozvíjet ve formách příznivých pro udržitelný rozvoj, nepřipouštět rozšiřování a intenzifikaci chatových lokalit; f) respektovat cenné architektonické a urbanistické znaky sídel a doplňovat je hmotově a tvarově vhodnými stavbami; g) výškové stavby (větrné elektrárny apod.) umisťovat v souladu s požadavky na ochranu krajinného rázu h) při umisťování staveb a zařízení, které mohou díky svým plošným parametrům narušit pozitivní charakteristiky krajinného rázu, vyhodnotit jejich možný vliv na krajinný ráz a negativní dopady eliminovat. 6.3.1.Krajina sídelní ZÚR vymezují krajinu sídelní v územích odpovídajících těmto charakteristikám: a) větší rozsah zastavěného území, vysoká hustota obyvatel a soustředění ekonomických aktivit; b) nejvíce proměněný krajinný typ; c) lze rozlišit podtypy krajiny sídelní dle umístění: c.1) kontaktní území hl. m. Prahy a velkých měst Kladna a Mladé Boleslavi; c.2) v centrech a osách osídlení; c.3) ostatní. ZÚR stanovují tyto zásady pro plánování změn v území a rozhodování o nich: a) vytvářet kvalitní obytný standard sídelní krajiny; b) změny využití území nesmí snižovat obytný standard krajiny sídelní a likvidovat či znehodnocovat její existující krajinářské a kulturně historické hodnoty. 6.3.2.Krajina příměstská ZÚR vymezují krajinu příměstskou v územích odpovídajících těmto charakteristikám: a) polyfunkční charakter s významným zastoupením bydlení; b) její části jsou dotčeny civilizačními jevy; ZÚR stanovují tyto zásady pro plánování změn v území a rozhodování o nich: a) vytvářet kvalitní prostředí pro krátkodobou rekreaci obyvatel vlastního území i centra (center) osídlení; b) změny využití území nesmí snižovat její rekreační potenciál a prostupnost pro nemotorovou přepravu. 6.3.3.Krajina relativně vyvážená ZÚR vymezují krajinu relativně vyváženou v územích odpovídajícím těmto charakteristikám: a) relativně pestrá skladba zastoupených druhů pozemků; b) nepřevažují ani ekologicky labilní ani ekologicky stabilní plochy. ZÚR stanovují tyto zásady pro plánování změn v území a rozhodování o nich: a) dosažení relativně vyváženého poměru ekologicky labilních a stabilních ploch; b) změny využití území nesmí narušit relativně vyváženou krajinu nebo zabránit dosažení vyváženého stavu.
7.KULTURNÍ DĚDICTVÍ 7.1.NA ÚZEMÍ MĚSTA HOSTIVICE SE NACHÁZEJÍ NÁSLEDUJÍCÍ PAMÁTKY : 7.1.1.Hostivický zámek byl postaven koncem 17. stoleti na mistě staršich dvorů a do současne podoby ho přestavěla Anna Marie velkovevodkyně Toskanska v letech 1732–1734, později byla doplněna zamecka kaple. Kompletni rekonstrukci v letech 1977–1983 byl zamek upraven na sidlo městskeho uřadu, v současne době je ve vyhovujicim stavu. V minulych letech proběhlo restaurovani fresek v salonku a v centralni hale, v roce 2012 byla odvlhčena a rekonstruovana zamecka kaple. Žadouci je restaurovani fresek v obřadni sini a obnova fasady. Současti pamatky je i byvaly špychar čp. 14 (nyni majetek společnosti AVE Trade s. r.o.) severni a vychodni křidlo zameckeho dvora (nyni majetek společnosti RISL s.r.o.). Mezi zamkem,špycharem a byvalou kovarnou (severnim křidlem dvora) se nachazi zeď s renesančnimi sgrafity, ktera je severniho křidla je areal v dobrem stavu. 25
Analýza rozvojového potenciálu města Hostivice a jeho okolí
08/2014
7.1.2.Kostel sv. Jakuba byl založen ve 13. stoleti a opakovaně přestavovan, současna podoba pochazi z přestavby ve druhe polovině 19. stoleti. V roce 2011 dokončena oprava věže, v roce 2012 byly odvlhčeny zaklady stavby ze severni strany. Opravy probihaji postupně podle možnosti farnosti. V ohradni zdi se zachovaly poškozene historicke nahrobky a před vchodem do kostela jsou umistěny sochy sv. Jana Nepomuckeho a sv. Františka z Assissi (přemistěne roku 1928 z mostu přes Jenečsky potok) a křiž. Křiž byl před několika lety poškozen vandalem, oprava dosud neproběhla. Sochy a křiž se nachazeji na pozemku města. 7.1.3.Hostivická fara byla postavena v letech 1734–1737 v baroknim slohu Annou Marii velkovevodkyni Toskanskou, jejiž rodovy znak je umistěn nad vchodem do budovy. V roce 2012 budova prošla rozsahlou rekonstrukci. 7.1.4.Mariánský sloup na Husově náměstí je rovněž stavbou Anny Marie velkovevodkyně Toskanske a je umistěn na hlavni kompozični osu naměsti mezi zamkem a farou. Vyzněni teto kompozični osy je silně potlačeno nesymetrickym umistěnim dlažby kolem sloupu a předevšim přičnymi pohledovymi překažkami mezi sloupem a farou. Sloup byl restaurovan kolem roku 2000, jeho spodni čast již ztratila původni jemne tvarovani vlivem koroze materialu. V současne době sloup vyžaduje dalši restauratorsky zasah. 7.1.5.Litovická tvrz je původně goticka stavba postavena biskupem Janem IV. z Dražic kolem roku 1330, ktera byla barokně upravena na sypku. Jde o nejcennějši pamatku na uzemi města, s nejmeně celostatnim vyznamem. V současne době neni využivana, ale byla staticky zajištěna a ma opravenou střechu. Současti pamatky cely hospodařsky dvůr, přičemž zejmena zapadni křidlo je v havarijnim stavu. Pro zajištěni dalši existence tvrze a zejména arealu je třeba najit jeho nove vhodne využiti a zajistit rekonstrukci, ale jde o soukromy majetek. 7.1.6.Litovická kaple sv. Jana Nepomuckého je drobna stavba z doby kolem roku 1830, začatkem 20. stoleti byla na kapli se sochou umistěna zvonička. Po nedavne poslední rekonstrukci vlivem přetrvavajici vlhkosti opadala omitka ve spodni časti kaple. 7.1.7.Kaple poutní cesty do Hájku původně lemovaly cestu mezi Prahou a klašterem v Hajku u Červeneho Ujezda, na uzemi Hostivice se nachazely kaple č. 12 až 19. Kaple č. 12 u ulice Čsl. armady v Paloukach je dosud neopravena (jde o posledni neopravenou stojici kapli) z důvodu nedořešenych vlastnickych vztahů – kaple se nachazi na pozemku Ředitelstvi silnic a dalnic, Město Hostivice požadalo o jeho převod. Kaple č. 13 až 17 zanikly v 19. a 20. stoleti a jejich misto nyni neni nijak připomenuto v terenu. Kaple č. 18 u poutni cesty se zřitila v roce 1983, ale kamenicke prvky se dosud nachazeji na mistě a je možna rekonstrukce stavby či spiše vystavba repliky s využitim původnich prvků. Projekt obnovy teto kaple je připraven. Kaple č. 19 byla opravena v roce 1999, nyni vyžaduje drobnějši opravy. Na uzemi města Hostivice jsou vyhlašena ochranna pamatkova pasma v centru Hostivice a kolem centra Litovic. Obě pasma slouži k ochraně vyše uvedenych pamatek a k zachovani razu architektury. Kromě historickych statků se v těchto pasmech nachazi drobna domkařska zastavba původem z 18. stoleti, ktera se dobře dochovala zejmena mezi Husovym naměstim a hostivickym nadražim. Vysokou hodnotu maji i některe historicke statky v Jenečku v Družstevni ulici. Nejcennějšim přirodnim uzemim je přirodni pamatka Hostivicke rybniky a na uzemi města jsou vyhlašeny tři památné stromy.
7.2.HISTORICKÉ TRADICE Tradični akce na uzemi města zanikly, ale lze zaznamenat pokusy o obnovu některych udalosti. Řád menšich bratři františkanů přiležitostně organizuje poutě a procesi po historicke poutni cestě z Prahy nebo z Litovic do klaštera v Hajku. Rodinne centrum „zaHRATka“ v poslednich letech pořadá masopustni průvod. Určitou tradici se v poslednich letech staly některe akce, např. dětske dny, pohadkový les či zařijove koncerty (městske slavnosti) na Husově naměsti.
26
Analýza rozvojového potenciálu města Hostivice a jeho okolí
08/2014
8.KULTURA, SPORT A DALŠÍ VOLNOČASOVÉ AKTIVITY 8.1.CÍRKEVNÍ ZAŘÍZENÍ Z cirkevnich organizaci v Hostivici působi Řimskokatolicka farnost Hostivice a Naboženska obec Hostivice Cirkve československe husitske, nedavno zde vzniklo Baptisticke shromažděni. Nevladni neziskove organizace nejsou povinny oznamovat sve působeni organům města. V teto kapitole je uveden vyběr sdruženi (od 1. ledna 2014 podle noveho občanskeho zakoniku spolků či pobočnych spolků), ktera působi v Hostivici dlouhodoběji a o jejichž činnosti jsou organy města informovany. 8.2.KULTURNÍ A SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ K pořadani kulturnich akci slouži prostory městskeho uřadu – hostivickeho zamku: sal pro pořadani koncertů, prostor vstupni haly a kaple pro vystavy. Jedinym salem pro kulturni učely je Sokolovna, ktera slouži zaroveň ke sportovani a v roce 2013 byla dokončena jeji rekonstrukce. Ve městě jsou fungujici sportoviště a plochy pro sport a rekreaci, ve většině připadů jsou však použivany pro organizovane a komerčni sportovni aktivity. Z těchto sportovišť je možno jmenovat tenisove kurty pod hrazi Litovickeho rybnika, fotbalovy stadion v blizkosti školy (oboje TJ Sokol Hostivice) a soukromy Sportovni areal Břve. Jako kryte sportoviště je možno využivat tělocvičny ve škole a sal Sokolovny či soukrome fitnes centrum v budově na Husově nam.. Venkovni hřiště pro volne sportovni aktivity jsou zřizena v Jenečku v Družstevni ulici, u Okrajove ulice (fotbalove hřiště a dalšich 8 hernich prvků včetně lanovky) a u zakladni školy (skate park). Sportoviště v arealu zakladni školy (běžecka draha a dvě hřiště) vybudovane v roce 2013 slouži potřebam školy, ale mimo vyučovani je přistupne i dalšim zajemcům. Sportovní areál Břve bude možné rozšířit o další aktivity na celkovou plochu cca 6 ha. V souvislosti se sportovním gymnáziem zde může vniknout „sportovní centrum mládeže“.
9.ROZVOJOVÝ POTENCIÁL 9.1.VYHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ (SWOT ANALÝZA - UAP ORP) Na zakladě analýzy stávajiciho potenciálu rozvoje ORP Černošice - oblasti Hostivice byly definovány rozvojové možnosti i limity budouciho vyvoje. Analýza rozvojoveho potencialu a barier rozvoje této oblasti umožňuje definovat cile rozvoje i strategicke zaměry celkoveho udržitelneho rozvoje, který povede k dalši prosperitě a vyváženému socio-ekonomickemu vyvoji. 9.1.1.Vodní režim Silné stránky rozvoje -zachovalé území původních údolních niv na potocích s přirozeným korytem Slabé stránky rozvoje -nízká průměrná potenciální retence Hlavní příležitosti rozvoje -revitalizace malých vodních toků Hlavní hrozby rozvoje -zastavění nivních půd 9.1.2.Hygiena životního prostředí Silné stránky rozvoje -nárůst objektů napojených na splaškovou kanalizaci a na vodovod -systém třídění odpadů a jeho recyklace Slabé stránky rozvoje -hluk ze silniční a železniční dopravy -hluk z letiště a z letecké dopravy v leteckých koridorech -emise Nox a solení komunikací -světelné znečištění nevyhovujici kvalita vody v místních potocích a rybnících 27
Analýza rozvojového potenciálu města Hostivice a jeho okolí
08/2014
-staré ekologické zátěže Hlavní příležitosti rozvoje -rekultivace starých ekologických zátěží (skládky) -využití alternativních zdrojů výroby elektrické energie - malé vodní elektrárny, větrné elektrárny, fotovoltaické elektrárny -rekonstrukce železničních koridorů spolu se zlepšením navazujících linek příměstské dopravy za účelem snížení intenzity individuální automobilové dopravy Hlavní hrozby rozvoje -nárůst automobilové dopravy v souvislosti s dopravou do/z Prahy 9.1.3.Ochrana přírody a krajiny Silné stránky rozvoje -evidované památné stromy -území s výjimečnými přírodními hodnotami -zachovalé území původních údolních niv Slabé stránky rozvoje -nedostatečná doprovodná zeleň zejména podél komunikací -velmi nízká ekologická stabilita -intenzivní zastavování krajiny -růst spotřeby vody -ztížené vsakování srážkové vody – snížení zásob podzemních vod -rostoucí míra světelného znečištění Hlavní příležitosti rozvoje -registrace VKP -revitalizace nefunkčních ÚSES -stanovení podmínek pro ochranu krajinného rázu -doplnění liniových dopravních staveb o průchody umožňující migraci fauny Hlavní hrozby rozvoje -tlak investorů na zastavění přírodně atraktivních míst bez ochrany a obnovy přírodních hodnot - tlak vlastníků chráněných ploch na jejich zařazení mezi zastavitelné plochy -přetížení a devastace krajiny turistickým ruchem -tlak na urbanizaci volné krajiny podél dopravních staveb -narušení krajinného rázu nepůvodními dominantami -živelny plošny rozvoj zastavby bez ohledu na jeji zapojeni do krajiny -devastace charakteru okolní krajiny (likvidace zemědělské krajiny) 9.1.4.ZPF a PUPFL Silné stránky rozvoje -kvalitní zemědělská půda -plochy meliorací Slabé stránky rozvoje -trvalý zábor 1. třídy ZPF pro novou zástavbu -extrémně malá lesnatost na Kladenské tabuli -využití lesa pro intenzivní rekreaci Hlavní příležitosti rozvoje -ochrana zemědělských oblastí s potenciálem uchování intenzívní zemědělské výroby -rozvoj ekofarem -chov koní -zakládání lesoparků (anglických parků) Hlavní hrozby rozvoje -trvalý zábor ZPF (zejména 1. a 2. třída ochrany) -preferování rozvoje zástavby na „zelené louce“ (greenfields) místo asanace a revitalizace zast. ploch 9.1.5.Veřejná dopravní infrastruktura Silné stránky rozvoje -hustá síť železničních tratí 28
Analýza rozvojového potenciálu města Hostivice a jeho okolí
08/2014
-2 komunikace dálničního typu -hustá síť komunikací druhých a třetích tříd umožňujících dopravní obsluhu -dobré spojení po pozemních komunikacích na mezinárodní letiště -dobře fungující příměstská doprava (PID) Slabé stránky rozvoje -v příměstské hromadné dopravě nejsou dostatečně využívány lokální železniční tratě -silnice III. třídy nemají potřebné parametry své kategorie -přetížení silnic III/00518 (Chýně) převyšuje únosnost stavu silnic, neplní obslužnost území -územím prochází přetížená tranzitní doprava po dálnicích a rychlostních silnicích (D5 – 56 tisíc vozidel/den, R6 - 20 tisíc vozidel/den) -nárůst intenzity na stávajících silnicích ORP Černošice 2005/2008 byl 23 % -velký počet zatížených komunikací prochází centry obcí (Hostivice, Chrášťany, Jeneč) -kolaps silniční dopravy ve směru Praha při cestách za prací a do/z škol -přelévání dopravy na silnice nižších tříd v důsledku tvorby kolon na dálnicích a rychlostních komunikacích -cyklotrasy vedené po stávajících komunikacích, které neodpovídají svými parametry a provedením -nedostatek parkovacích a odstavných stání v zastavěném území, zejména v centrech sídel -nedostatek parkovacích stání v blízkost železničních zastávek -páteřní komunikace v zastavěném území s nevyhovující pěší dopravou -úrovňové křížení komunikací s železnicí -nevyhovující kvalita některých místních komunikací -nedostatečný počet přechodů pro pěší u hlavní (karlovarské) silnice Hlavní příležitosti rozvoje -rozvoj koncepce příměstské železniční dopravy -koncepce regionální dopravy (kombinace železniční a silniční sítě) -koncepce cyklodopravy a cykloturistiky vedené mimo silnice -výstavba komunikací a jejich přeložek systém rychlého autobusu v samostatném pruhu -rozvoj výrobně obslužných zón bude řešen pouze v návaznosti na navrhované komunikace -vytvoření nových přestupních terminálů hromadné dopravy (autobus a vlak) -vytvoření nových P+R ploch -rozšíření stávajících rychlostních komunikací o další jízdní pruh Hlavní hrozby rozvoje -zvýšení dopravní nehodovosti v důsledku neřešení kolizních míst (úrovňové křížení s dráhou, absence podchodů, nevhodné parametry křižovatek) -neřešení rozvoje silniční sítě v oblastech potencionálního rozvoje (tj. území s vymezenými rozsáhlými zastavitelnými plochami) -vyčerpání kapacity příjezdových komunikací vedoucích radiálně do Prahy -vysoký nárůst obyvatel - který generuje extrémní nárůst dopravy 9.1.6.Veřejná technická infrastruktura Silné stránky rozvoje obec je plně zainvestovaná technickou infrastrukturou - vodovod, kanalizace, plynovod Slabé stránky rozvoje -stávající ČOV má naplněnou kapacitu -chybějící nebo nedostatečné veřejné osvětlení některých komunikací Hlavní příležitosti rozvoje -sdružování obcí pro realizaci staveb technické infrastruktury -alternativní zdroje výroby elektrické energie – fotovoltaické elektrárny Hlavní hrozby rozvoje -nedostatečná kapacita dešťové kanalizace v důsledku zvyšování výměr zpevněných ploch 9.1.7.Sociodemografické podmínky Silné stránky rozvoje -dobrá poloha města ve vazbě na Prahu -dobrá dostupnost hromadnou dopravou sídel napojených na významné železniční tratě -bohatý místní kulturní život v obcích a dobře vnímaná pospolitost společenství -vysoká míra vzdělanosti obyvatelstva -relativně nízká dlouhodobá nezaměstnanost - nad 12 měsíců -dobrá dostupnost zdravotnických, školských, kulturních a sportovních zařízení 29
Analýza rozvojového potenciálu města Hostivice a jeho okolí
08/2014
-kulturní zařízení v obci sportovní zařízení v každé obci -dostupnost sociálních služeb Slabé stránky rozvoje -velká dojížďka za vzděláním a za prací mimo lokalitu (do Prahy) -migrace za kulturním vyžitím nedostatek pracovních příležitostí v místě -vzhledem k počtu obyvatel chybí základní a mateřská škola -nedostatečné vybavenost města službami -nedostatečná spolupráce se sousedními obcemi – chybí společná vize budoucího rozvoje lokality Hlavní příležitosti rozvoje -výstavba škol s ohledem na demografickou prognózu spádových území jednotlivých obcí -vytvářet podmínky pro rozvoj podnikatelských aktivit v terciární sféře a oblasti volnočasových aktivit -vytvářet podmínky pro vznik pracovních příležitostí v místě -kvalitativní rozvoj významnějších sídel s cílem posílení jejich městských funkcí a atraktivity pro bydlení -posilování lokální identity místně příchozích Hlavní hrozby rozvoje -neúměrný nárůst bydlení bez dostatečné veřejné infrastruktury – občanského vybavení -pokles společenských funkcí sídel s posilováním jejich obytných funkcí v dostředném kruhu kolem Prahy 9.1.8.Bydlení Silné stránky rozvoje -malý rozsah průmyslové výroby -velký podíl soukromých zelených ploch v zástavbě (zahrady) -výstavba bytových domů v centrálních částech větších sídel (Hostivice) -nárůst počtu obyvatel ORP Černošice mezi lety 2006 a 2011 byl 29 % -blízkost Prahy – pracovní příležitosti, školy, kultura -vysoký podíl kvalitních staveb pro bydlení v dosahu veřejné infrastruktury -dobrá přístupnost krajiny a napojení na přírodu z ploch bydlení -atraktivita města pro nové obyvatele Slabé stránky rozvoje -nekoordinovaný nárůst bytové výstavby bez návaznosti na občanskou vybavenost, vybavenost stavbami dopravní a technické infrastruktury -základní občanské vybavení mimo docházkovou vzdálenost -nekvalitní stávající veřejná prostranství v sídlech a nedostatek veřejných prostranství v nových lokalitách hluk ze silniční, železniční a letecké dopravy Hlavní příležitosti rozvoje -koordinace růstu sídelní struktury -nová struktura sídel v závislosti na rozvoji dopravních tepen (aglomerační okruh, atd.) -dobré podmínky pro rozvoj bydlení v rodinných domech začleněných do krajiny Hlavní hrozby rozvoje -rozvoj letiště Ruzyně - omezení bytové výstavby v okolních obcích -snížení kvality bydlení v důsledku hygienické zátěže (hluk a emise z dopravy, provoz výrob. a sklad. areálů) -přehnaná ochrana tzv. venkovských sídel a venkovského rázu v nejrozvojovější oblasti ČR -živelný plošný rozvoj zástavby bez ohledu na krajinu a bez rozvoje vybavenosti 9.1.9.Rekreace, turistika a sport Silné stránky rozvoje -krajina s rekreačním potenciálem, oblast pro krátkodobou rekreaci pro Prahu (dostupnost MHD) -možnost koupání (rybníky) -zachovalá příroda vhodná pro rekreaci -folklórní aktivity, sportovní zařízení, -potenciál pro rozvoj cykloturistiky -páteřní cyklostezky – Eurovelo -cyklovlak a cyklobus -rozvoj koňských farem a ekofarem -sportovně zaměřené gymnázium Slabé stránky rozvoje -nedostatečná síť cyklostezek vč. doplňující infrastruktury -neexistence bruslařských in - line tratí 30
Analýza rozvojového potenciálu města Hostivice a jeho okolí
08/2014
-nedostatek parkovacích míst v „nástupních“ místech turistických a cyklistických tras -nedostatek parkovacích a odstavných stání -nízká úroveň ubytovacích a stravovacích zařízení -nedostatečná územní rezerva pro rozvoj sportu Hlavní příležitosti rozvoje -hustší síť tras pro pěší , cyklo a hypo-stezky (obnova a rozvoj) -rozvoj každodenní rekreace Prahy jako specifické funkce -doplnění stávajících silnic o bezpečné jízdní pruhy pro cyklisty a pěší -ochrana a zpřístupnění přírodních a kulturních hodnot (výhledy, dominanty, rozhledny) -posílení městského charakteru Hostivice -navýšení ubytovacích kapacit -vybudování sportovního centra mládeže Hlavní hrozby rozvoje -neprůchodnost krajiny -špatný stav turistických cest 9.1.10.Hospodářské podmínky Silné stránky rozvoje -dobrá dostupnost pracovních příležitostí (i mimo ORP) -rozvoj výrobně obslužných a skladovacích zón zejména podél dálnic a rychlostních komunikací R6, D5 -nízká nezaměstnanost ve srovnání s celorepublikovým průměrem -vysoká míra podnikatelské aktivity -vysoký podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel -nízký počet obyvatel v důchodovém věku Slabé stránky rozvoje -velký podíl skladových areálů na úkor výrobních areálů vytvářecích větší počet pracovních míst -chybí koordinovaný rozvoj výrobně obslužných zón -nekoordinované umístění výrobních ploch v sousedních obcích -málo pracovních míst v místě využívajících lokální potenciál -nevyužití potenciálu husté železniční sítě pro nákladní dopravu Hlavní příležitosti rozvoje -tvorba podmínek pro vznik pracovních míst přímo v obcích (služby, řemeslníci, cestovní ruch) -rozvoj dopravní infrastruktury jako podmínky pro rozvoj výrobně obslužných zón Hlavní hrozby rozvoje -rozvoj bydlení na úkor rozvoje výrobně obslužných zón -nedostatečná koordinace dopravní infrastruktury a výrobně obslužných zón -neúměrná ochrana přírodních hodnot 9.1.11.Hodnoty Silné stránky rozvoje -dochované půdorysné struktury vesnic -zachované stavby lidové architektury -zachované mlýnské soustavy -nemovitá kulturní památka -urbanistické hodnoty -místo významné události Slabé stránky rozvoje -nevhodná výstavba v blízkosti architektonicky hodnotných staveb -příliš monotónní a uniformní zástavba, která narušuje původní charakter území -rozlézání zástavby (urban sprawl) do volné krajiny -narušení estetických hodnot venkovské krajiny z důvodu rozsáhlé suburbanizační výstavby Hlavní příležitosti rozvoje -ochrana historických jader obcí -využití Litovické tvrze ke kulturním a společenským účelům Hlavní hrozby rozvoje -další znehodnocování uvedených hodnotných staveb -pokračující trend suburbanizace vedoucí k narušení estetických hodnot stávajících sídel i krajiny -ukončení zemědělské činnosti 31
Analýza rozvojového potenciálu města Hostivice a jeho okolí
08/2014
9.2.KOMPOZICE A KONCEPT URBANISTICKÉHO ROZVOJE MĚSTA A JEHO OKOLÍ 9.2.1.Kompoziční rozbor - širší vztahy Město Hostivice je definováno dle „ZÚR SK“ jako nižší významné centrum. Širšími vztahy k danému území, jsou komunikační vazby na hl.m.Prahu, letiště Ruzyně, na sousední i vzdálenější obce : Chýně, Chrášťany, Jeneč, Rudná (lokální centrum), Úhonice a Červený Újezd. Hostivice je směrem západním otevřená do „relativně vyvážené“ krajiny směřující dál k lesnaté krajině „zýšených kulturních a přírodních hodnot“ za Unhoští. Zelenou osu tohoto krajinného prostoru tvoří Litovický potok se s rybniční soustavou. Hlavní komukační osou je stará tereziánská silnice spojující Hostivice a Jeneč. Novými bariérami, vlastně hranicemi, se stávají rychlostní komunikace. Jednokolejná železnice zatím takovou bariéru nevytváří. Obyvatelé v dané oblasti tak mají částečně narušené komunikační vazby na původní historické osídlení, tyto bariéry se překonávají mimoúrovňově propojkami pod anebo pomocí lávek a mostů. 9.2.2.Koncept urbanistického rozvoje města Hostivice Idea a cile rozvoje města jsou ovlivněny nejen současnými trendy rozvoje města, ale i předpokládaným budoucim vývojem vnějšiho prostředi (ekonomika, sociodemografie, politická stabilita apod.) i vnitřniho prostředi (socio-kulturni potřeby a priority obyvatel, mistni ekonomika, mistni správa apod.). Vize a cile rozvoje města jsou zaroveň širokym konsensem mistniho společenstvi a individualnich zajmů různych. Hlavni vizi dlouhodobeho rozvoje města Hostivice lze definovat jako socialně integrované rezidenčni město s přírodním zázemím, tj. relativně vyváženou krajinou v dosahu velkoměsta, a také s vysokou kvalitou života a s přiznivymi podminkami pro rekreaci a tráveni volného času i pro obyvatele dalšich sidel. Středem lokality vymezené silničním okruhem (SOKP), dvěma rychlostními komunikacemi (D5, R6) a železnicí, je oblast „břevských rybníků“ s enklávou obce Břve. Tato oblast tvoří „zelené jádro“ (centrum), které celému prostoru dominuje, přičemž propojuje sousední katastrální území Chýně a Sobín při zachování krajinného rázu. Tento koncept je zcela zásadní pro budoucí „trvale“ udržitelný rozvoj města Hostivice v širších souvislostech s ohledem na okolní krajinu a krajinný ráz. 9.2.3.Principy dostavby sídel a krajinný ráz (podle RNDr.Vacka) Nové residenční lokality budou mít obecně nižší zastavěnost, jednotlivé stavby budou půdorysně, svými parametry a měřítkem, odpovídat historickým vzorům z dané oblasti. Obytný veřejný prostor s drobnou rekreační vybaveností, případně vodní plochou, bude reminiscencí na dřívější návsi, dále budou sjednoceny výsadby před jednotlivými domy kolem „návsi“ pro jednotný účinek. Tzv. „panský dvůr“ může v nových společenských podmínkách i nadále plnit roli nejvýznamnější stavby návsi, avšak s proměněnými funkcemi – nově sem bude soustředěna drobná občanská vybavenost určená pro daný celek či několik celků zástavby a bytové jednotky; přiléhat budou vyhrazené plochy zeleně, nejlépe charakteru ovocné zahrady, kolem centrálního prostoru mohou být situovány větší tzv. „statky“ s funkcí buď větších rodinných domů, nebo viladomů s vlastní plochou společně přístupné zeleně, a dále od návsi menší rodinné domky se zahradami, bude pokud možno zachována vazba sídla na vodoteč, celek bude obklopen zeleným prstencem – ať už soukromé nebo veřejné zeleně převážně charakteru ovocných zahrad a sadů či jejich stylizace, ale i tzv. „záhumenků“. Výsledný účinek návrhu „soustavy sídel“ v dané oblasti kolem Břevských rybníků, by měl mít polycentrický charakter s jistou autonomií pro jednotlivá sídla (rezidenční lokality) a tím i vlastní identitou.
32
Analýza rozvojového potenciálu města Hostivice a jeho okolí
SCHEMA ŠIRŠÍ VZTAHY 33
08/2014
Analýza rozvojového potenciálu města Hostivice a jeho okolí
SCHEMA NÁVRHU - VIZE 34
08/2014
Analýza rozvojového potenciálu města Hostivice a jeho okolí
08/2014
9.2.4.Hlavní strategické cile: 1. Posilovani kvality veřejného prostoru 2. Zepšování životniho prostředi uvnitř i vně sídel 3. Zpestřeni ekonomiky a nabidky služeb 4. Podpora zlepšovani životnich podminek a kvality občanského života 5. Řešit prostorové vztahy a komunikační vazby se sousedními obcemi 6. Zachovat zemědělské plochy pouze pro maloprodukci v urbanizované krajině 7. Podporovat drobné farmy a ekologické zemědělství 8. Zamezit srůstání sídel 9. Využívat rekreační, turistický a sportovní potenciál dané oblasti 10.Artikulace krajiny – stromořadí, remízky, polní cesty, cyklostezky 11.Revize územních plánů všech dotčených obcí dané oblasti 12.Řešení společných „jmenovatelů“ na základě revize ÚPn pro „synergický efekt“ v rámci oblasti 13.Zamezeni živelnému, nekoordinovanemu rozpinani města do volné krajiny
9.3.ROZVOJOVÉ OBLASTI MĚSTA 9.3.1.Prostředí města Prostor města tvoří kromě veřejných částí také proluky i architektonicky nepovedené dřívější rekonstrukce a novostavby. Posilovani kvality městskeho prostoru a tím i životniho prostředí je možné drobnou architekturou, výsadbou stromořadí, úpravou parků a zakládáním parčíků, revitalizací zeleně podél vodotečí a rybníků. Dynamicky vyvoj minulych let spojeny s přichodem noveho obyvatelstva a rozsahlou, předevšim obytnou vystavbou, ktera vyznamně proměnila tvař Hostivice, si žada zformovani ucelene architektonicke a urbanisticke koncepce a politiky města, umožňujici reagovat na tento vyvoj, reprezentujici kvalifikovany nazor na dalši rozvoj. Cilem je posilit městotvorne funkce města Hostivice, vytvořit prostředi, ktere bude svou kvalitou atraktivni jak pro obyvatele, tak pro navštěvniky města a přispěje k vysoke kvalitě života. Při obnově, rekonstrukci či vystavbě veřejnych i soukromych budov, revitalizaci lokalit je nutne přistupovat koncepčně, citlivě k existujici situaci, systematicky usilovat o vytvařeni kvalitniho městskeho prostředi. Podpora rozvoje lokalnich center (Litovice polycentrická) v oblasti Litovic, Jenečku a Břvi jako center komunikace a integrace pro mistni obyvatelstvo (tj. aby se staly mistem setkávani a společenskych a kulturnich aktivit komunity) s přesahem do sousedních obcí. Posileni funkčniho propojeni jednotlivych časti města Hostivice. Revitalizace okolí rybníků přiléhající na zastavěnou část města a vytvořeni podminek pro vznik klidove a relaxačni zony směrem k Husovu náměsti. Zakládání izolačnich pásů zeleně v okoli Hostivice, zejmena mezi obytnou časti Hostivice a letištěm, silnici R6 a komerčnimi plochami. 9.3.2.Životní prostředí a kvalita veřejného prostoru Zvyšovani kvality veřejneho prostoru uzce souvisi s kvalitou životniho prostředi a peči o kulturni dědictvi. Kompexní pojetí veřejné prostoru města vyžaduje nové architektonické a umělecké prvky. V připad životniho prostředi je to ochrana unikatnich biotopů, peče o městskou zeleň, promyšleny přistup k zakladani a udržbě parků. Existence vodoteči a rybniků na uzemi města vyžaduje soustavnou peči - technicka udržba vodnich děl, odstraňovani sedimentů, přijimani protipovodňovych opatřeni, ochrana vodnich živočichů a rostlin. Sladěni ochrany přirody s volnočasovymi, rekreačnimi a sportovními aktivitami obyvatel je výzvou i přiležitosti. Na uzemi města jsou vyznamne pamatky kulturniho dědictvi, jejichž vyznam pro život komunity neni doposud doceněn. Pro jejich obnovu je podstatné najít vhodný způsob využiti ve vazbě na společenske a kulturni aktivity. Pro potřeby rekreace a volnočasove aktivity, které nebudou v rozporu se zajmy ochrany přirody je nezbytné zlepšit kvalitu vody v mistnich potocich a rybnicich, a podporovat odbahněni a rekonstrukci rybniků. Pro rozvoj sportovní chaktivit je nutné najít vhodné rezervy v území. 9.3.3.Technická infrastruktura Nejdůležitější je rekonstrukce spojená s intenzifikaci čistirny odpadnich vod a dale uprava splaškove (oddílné kanalizace). Je potřeba rozšiřit dostupnost zařizeni pro sběr, třiděni a upravu odpadů a zabranit vzniku černých skladek.
35
Analýza rozvojového potenciálu města Hostivice a jeho okolí
08/2014
9.3.4.Dopravní infrastruktura a dopravní obslužnost V rámci města jde o zajištěni nebo vylepšeni přimeho napojeni podnikatelskych provozoven a arealů a zvyšeni komfortu přistupu k obytnym souborům. Důležitým úkolem je řešeni dopravy v klidu – problematika parkovani, zajištěni možnosti parkovani na přestupnich bodech hromadne dopravy, zlepšeni infrastruktury veřejne dopravy na uzemi města (zastavky MHD). Řizeni dopravy na uzemi města povede k jejimu zklidněni – průtah městem. Dosud chybí informačni a orientačni system pro navštěvniky města. S ohledem na rozvoj cyklodopravy a narůst pěši dopravy musi byt věnovana pozornost zabraněni střetů mezi motorovou dopravou a cyklodopravou, řešeni krizovych mist, zabraněni souběhu, omezenim automobilove dopravy na vybranych komunikacich, rozvoj cyklotras a cyklostezek na uzemi města, odděleni pěši dopravy systematickou vystavbou chodniků, zlepšeni přistupnosti nastupišť a zejmena možnost odstavovani jizdnich kol v ramci systemu Bike & Ride na zastavkach a stanicich železnični, autobusove a veřejne městske dopravy. Obrovskou přiležitosti je oživeni železnice prochazejici městem Hostivice v souvislosti s modernizaci trati Kladno – Praha a budovani železnice Letiště Vaclava Havla – nadraži Praha Smichov – Praha hl. nadraži s možnosti přestupu v Hostivici ale také posilovani intenzity dopravni obslužnosti a uprava režimu integrovane dopravy s ohledem na předpokladane změny PID po dokončeni metra linky “A“ do Motola.
9.4.EKONOMIKA MĚSTA 9.4.1.Podpora podnikání a rozvoje služeb Město Hostivice je v současnosti rezidenčnim sidlem s nedostatečnou nabidkou služeb pro mistni obyvatelstvo, ktera vyvolava potřebu vyjižďky za nakupy do okolnich obci a má dopad na odliv poptavky. Město bude usiovat o vytvořeni plnohodnotne nabidky maloobchodni sitě, motivovat k otevirani novych provozoven, získávat nove provozovatele. Přiležitosti je rozvoj služeb souvisejici s rozvojem cestovniho ruchu, cyklodopravy, sportu a rekreace. 9.4.2.Podnikání města Prostřednictvim majetku města lze přispět k dosaženi cilů při zajišťovani dostupnosti služeb ve sfeře školstvi, v socialni a kulturni oblasti. Dále se jedná o využivani majetku města pro stimulaci rozvoje maloobchodu, pro nastartovani podnikani, poradenstvi pro podnikatele, vznik podnikatelskych inkubatorů apod. Je kladen důraz na reprodukci a zvyšovani hodnoty majetku města jako nastroje pro řešeni rozvojovych zaměrů města, jako cenneho aktiva, poskytujiciho vynos z pronajmu, ktere je možne využiti jako zaruky při čerpani uvěrů apod. S ohledem na zasadu spravy majetku městem jako dobreho hospodaře je nutne usilovat o zachovani a rozmnoženi majetku. 9.4.3.Hospodářské podmínky Hospodářské podmínky území jsou obvykle základním faktorem rozvoje sídel s nemalými důsledky i do sociální oblasti - soudržnosti obyvatel území. Platný územní plán je vnímá zejména plošně (z hlediska lokalizace ploch pro podnikání) a komplexně – především skrze nepřímé ukazatele zaměstnanosti obyvatel a mzdové úrovně (koupěschopné poptávky v regionu). Z hlediska zaměstnanosti se právě služby stávají hlavním zdrojem pracovních míst, zatímco tradiční průmysl i přes svou pokračující plošnou expanzi vykazuje úbytek zaměstnanosti. Základní podmínky fungování podnikatelských nemovitostí však vedou v ČR k obecnému závěru o dosud přetrvávajícím extenzivním využívání ploch tj.chybějícím zdanění stavebních pozemků odvozené z poskytovaných užitků obcemi a hodnoty nemovitostí, externalit). Tato situace vede k nadměrným požadavkům výstavby nových podnikatelských areálů, zejména na „zelených“ plochách. V případě daného území má pro zaměstnanost obyvatel rozhodující význam situace v nabídce pracovních míst v Praze, do zaměstnání zde vyjíždí cca 1600 ekonomicky aktivních obyvatel. Výhodou je jak úroveň mezd, tak především struktura nabídky pracovních míst. Přitom je potřeba vnímat, že stále nejsou k dispozici podrobné údaje o pohybu za prací ze sčítání 2011 a současně dochází ke změnám v definování ukazatelů nezaměstnanosti, ale i validity údajů. Zejména roste podíl osob, u kterých nebyla zjištěna ekonomická aktivita.
9.5.SOCIÁLNÍ PROSTŘEDÍ A LIDSKÉ ZDROJE 9.5.1.Sociální politika Hostivice leži ve spadovem uzemi pražske aglomerace, ktera je charakteristicka dostatečnou nabidkou pracovnich mist i zdravotnich a socialnich služeb. S ohledem na současny rozvoj města, jeho demograficky vyvoj i proměnu socialni struktury obyvatel bude nezbytne věnovat specifickou pozornost i socialni integraci 36
Analýza rozvojového potenciálu města Hostivice a jeho okolí
08/2014
různych socialnich skupin a rozšiřovani nabidky socialnich a zdravotnich služeb pro občany se zvlaštnimi socialni a zdravotni peče, stejně tak jako kvalitni podminky k bydleni ovlivni kvalitu života a atraktivitu města pro stavajici i potencialni obyvatele. Otazky socialniho začleňovani jsou prioritami i ČR a EU pro nasledujici obdobi. Hlavnim zaměrem je zvyšit dostupnost i kvalitu socialnich a zdravotnich služeb ve městě a podpořit řešeni vybranych socialnich problemů občanů v nouzi a občanů ohroženych socialnim vyloučenim. 9.5.2.Vzdělávání Atraktivita města a rozvoj kvality života do značne miry zavisi na nabidce vzdělavacich služeb. Město Hostivice ma vybudovanou zakladni strukturu nabidky vzdělavacich služeb, ktera však s ohledem na kontinualni rozvoj obyvatel přestava byt dostačujici. Jednou s vyznamnych priorit města je rozšiřeni kapacit předškolnich vzdělavacich zařizeni. S ohledem na spadovost města se jako nedostatečna jevi rovněž kapacita zakladni školy, kde by měla byt v budoucnu pozornost věnovana nejen zvyšovani kapacity školy, ale a zvyšovani kvality vyuky. Kvalita života obyvatel je ovlivněna i možnostmi dalšiho vzdělavani pro děti a mladež a nabidkou celoživotniho vzdělavani pro všechny věkove kategorie. V tomto smyslu je jednou z vyznamnych priorit budouciho rozvoje města posilovani kapacity všech vzdělavacich instituci i rozvoj dalšich mimoškolnich vzdělavacich kurzů pro všechny socialni skupiny ve městě. V rámci daného území s přesahem do sousedních obcí je vhodné koordinovat výstavbu a kapacity školských zařízení. Připravuje se vybudovani vzdělavaciho centra pro vyuku jazyků, technickych dovednosti apod. 9.5.3.Společenský a kulturní život Kvalita života ve městě je dana strukturou a rozsahem nabidky mimopracovnich a mimoškolnich aktivit a možnosti traveni volneho času. V tomto smyslu je jednou ze zakladnich priorit města dale rozvijet společenske, kulturni a sportovni akce, rozšiřovat infrastrukturu pro různe formy traveni volneho času všech věkovych a zajmovych skupin a zlepšovat podminky pro rozvoj občanskych aktivit a spolkove činnosti. Mezi hlavni cile budouciho rozvoje města patři zvyšovani nabidky volnočasovych aktivit pro děti a mladež, ale i dospěle a seniory a podpora budovani infrastruktury pro traveni volneho času. Specialni pozornost by měla být věnovana budovani a rozšiřovani kapacit pro sportovni činnosti obyvatel města jako je výstavba hřišť a sportovnich arealů (např.krajské sportovní centrum mládeže) pro různe sporty ve městě, posilovani role kulturniho centra a vybudovani Domu děti a mladeže. 9.5.4.Občanské aktivity a spolková činnost Ve městě Hostivice existuje řada spolků a sdruženi, ktere realizuji aktivity zaměřene na rozdilne oblasti sportovniho, společenskeho i kulturniho života. Fungovani a existence těchto spolků vyznamnym způsobem zvyšuji kvalitu života obyvatel města. Cilem je nejen institucionalni a finančni podpora stavajicim organizacim občanskeho sektoru, ale i zvyšovani povědomi o aktivitach a projektech jednotlivych sdruženi na uzemi města. Hlavními úkoly jsou např. - vytvořeni komunitniho centra, vybudovani zazemi pro činnost jednotlivych spolků a sdruženi ve městě, rozvoj aktivit a vybaveni spolkove činnosti ve městě, posilovani lokalni identity, posilovani sounaležitosti obyvatelstva s městem Hostivice, budovani sousedskych vztahů v rámci dané oblasti, zřizovani a rozvoj socialnich podniků. 9.6.SPRÁVA MĚSTA 9.6.1.Zvyšování efektivity řízení místní správy Současne kontinualni zvyšovani počtu obyvatel zvyšuje naroky na kapacitu i vykon agendy mistni samospravy. Posilovany jsou rovněž potřeby dlouhodobeho planovani a řizeni města ve vztahu k měnicim se podminkam a ekonomickym možnostem podpory rozvoje uzemi, je to i potřeba intenzivnějši koordinace různych zajmů a konfliktů v uzemi a zajištěni zakladnich hodnot udržitelneho rozvoje a rovnych přiležitosti. V souvislosti s růstem živelnich katastrof a dalšich ohroženi je pak prioritou města posilovat i nastroje a opatřeni zaměřena na řešeni krizovych situaci (živelni pohromy, bezpečnost, poruchy a havarie apod.). 9.6.2.Komunikace Mezi planovane budouci aktivity města v tomto smyslu patři rozšiřovani nastrojů zaměřenych na zvyšovani informovanosti o děni ve městě i na posilovani vzajemne komunikace mezi jednotlivymi subjekty ve městě (občany, podnikateli, zastupci občanske společnosti i zastupci města). Mezi podporovane aktivity patři rozvoj přime i nepřime informovanosti, např. prostřednictvim společnych diskusnich for, anket apod. 9.6.3.Partnerství : Složitost a časte změny administrativni agendy města vyžaduji nejen rozvoj lidskych zdrojů v mistni spravě, ale i formalni a neformalni dohody a spolupraci s dalšimi obcemi, městy a dalšimi institucemi veřejne spravy. Tradice města Hostivice v oblasti navazovani partnerskych vztahů je založena spiše na 37
Analýza rozvojového potenciálu města Hostivice a jeho okolí
08/2014
neformalnich typech partnerstvi a vzajemnych dohod se zastupci ostatnich obci, možnosti dalšich aktivit v ramci např.mezinarodni spoluprace nebyly dosud vyčerpany. Jedná se předevšim o rozšiřovani spoluprace s dalšimi lokalitami a regiony s cilem realizace vybranych zajmů a priorit rozvoje města jako jsou např. spoluprace s okolnimi obcemi, zapojeni Hostivice do partnerskych svazků obci a měst v ČR, navazani partnerstvi s městy v zahraniči, podpora spoluprace mistnich škol a zajmovych sdruženi se zahraničnimi partnery, partnerstvi s občanskym a soukromym sektorem.
10.SEZNAM ZDROJŮ A PODKLADŮ PŮVODNÍ : -Program rozvoje města Hostivice ·Uzemni plan města Hostivice z roku 2005, změna č. 2 z roku 2011 ·Souhrnná data z evidence obyvatel a dalšich evidenci vedených Městským úřadem Hostivice ·Data Českeho statistickeho uřadu včetně vysledků Sčitani lidu, domů a bytů 2011 www.czso.cz ·Data na webu www.risy.cz DOPLNĚNO : -ÚAP.ORP Černošice (2012) -ZÚR.SK (AURS 11/2011) -Dopravní studie - Promika (Ing.Míka 2012) -Ekologie (RNDr.Ambrozek 2014) -Demografie (studie) -Krajinný ráz (RNDr.Vacek 2014) -SŽDC-ROPID (Ing.Drápal 3/2012) -generel cyklotras a cyklostezek na území SK (DUK-Ing.Preininger-aktualizace 2012) POZNÁMKY -Krajina relativně vyvážená – ZÚR - zde lesoparky + idividuální vily – areál typu obora – poloveřejný prostor -Historická jádra obcí – stabilní katastr 1841 -Hostivice polycentrická – autonomní jádra původních obcí včetně nové dostavby – identita částí oblasti -hranice rozvojového území zahrnuje sousední katastry a je vymazena nadřazenou komunikační sítí --bariéry – průchody – prostupnost -autonomie – identita -revize územních plánů všech dotčených obcí – synergický efekt -doposud jen spontánní / živelné tendence -intervence v území na základě revize územních plánů všech dotčených obcí s cílem potlačit živelnost společné argumenty (swot analýza) -zelené „srdce“ jako centrum oblasti s přesahem do sousedních obcí -obnova božích muk -historický odkaz -nové trendy – artikulace krajiny – stromořadí, remízky, polní cesty, cyklostezky -evoluce – kontext -stabilní plochy tvoří lesy -urbanizovaná krajina – relativně vyvážená -toponomie - místní názvy -řídká hustota zástavby -kondominia, statky, ekofarmy PODMÍNKY -společná revize územních plánů města a sousedních obcí -územní studie pro změna charakteru zástavby -komplexní pozemkové úpravy -regulační plán -etapizace výstavby 38
Analýza rozvojového potenciálu města Hostivice a jeho okolí
08/2014
11.GRAFICKÉ PŘÍLOHY 11.1/ Situace širší vztahy – zastavěné území, zeleň, volné plochy, dopravní síť …........................ m.1/35 000 11.2/ Situace dopravní vztahy - pozemní komunikace, železnice sždc, pěšíny, cyklostezky ….......m.1/25 000 11.3/ Analýza funkční (na podkladu územních plánů obcí a hl.m.Prahy) – viz legenda výkresu ....m.1/20 000 11.4/ Vymezení míst krajinného rázu (podle ČZÚ) …....................................................................... m.1/25 000
12.ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE STŘEDOČESKÉHO KRAJE - STRUČNÝ VÝTAH 12.1.STANOVENÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ KRAJE PRO ZAJIŠTĚNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE (05)Vytvářet podmínky pro umístění a realizaci potřebných staveb a opatření pro zlepšení dopravní dostupnosti a dopravní obslužnosti kraje, zejména zlepšit dopravní vazby: q) zlepšení spojení nižších center k vyšším a středním centrům a k trasám nadřazené silniční sítě; r) zlepšení železničního spojení v koridorech Praha – Hostivice – Kladno (06) Vytvářet podmínky pro péči o přírodní, kulturní a civilizační hodnoty na území kraje, které vytvářejí image kraje a posilují vztah obyvatelstva kraje ke svému území. Přitom se soustředit zejména na: a) zachování a obnovu rozmanitosti kulturní krajiny a posílení její stability; b) ochranu pozitivních znaků krajinného rázu; c) zachování a citlivé doplnění výrazu sídel, s cílem nenarušovat cenné městské i venkovské urbanistické struktury a architektonické i přírodní dominanty nevhodnou zástavbou a omezit fragmentaci krajiny a srůstání sídel; d) upřesnit a zapracovat do ÚPD obcí cílové charakteristiky krajiny; e) vytváření podmínek pro šetrné využívání přírodních zdrojů. (07)Vytvářet podmínky pro stabilizaci a vyvážený rozvoj hospodářských činností na území kraje zvláště ve vymezených rozvojových oblastech a vymezených rozvojových osách. Přitom se soustředit zejména na: a) posílení kvality života obyvatel a obytného prostředí, tedy navrhovat přiměřený rozvoj sídel, příznivá urbanistická a architektonická řešení sídel, dostatečné zastoupení a vysoce kvalitní řešení veřejných prostranství a velkých ploch veřejné zeleně vč. zelených prstenců kolem obytných souborů, vybavení sídel potřebnou veřejnou infrastrukturou a zabezpečení dostatečné prostupnosti krajiny; b) vyvážené a efektivní využívání zastavěného území a zachování funkční a urbanistické celistvosti sídel, tedy zajišťovat plnohodnotné využití ploch a objektů v zastavěném území a preferovat rekonstrukce a přestavby nevyužívaných objektů a areálů v sídlech před výstavbou ve volné krajině, vyšší procento volné zeleně v zastavěném území; c) intenzivnější rozvoj aktivit cestovního ruchu, turistiky a rekreace - vytvářet podmínky k vyššímu využívání existujícího potenciálu, zejména v oblastech: - poznávací a kongresové turistiky, - cykloturistiky rozvojem dálkových cyklostezek a cyklostezek v příměstském území hl. m. Prahy a dalších rozvojových oblastech, - krátkodobé rekreace především nekomerčních forem, zejména v rozvojové oblasti Praha. e) na uplatnění mimoprodukční funkce zemědělství v krajině, zajistit účelné členění pozemkové držby prostřednictvím pozemkových úprav a doplnění krajinných prvků zvyšujících ekologickou stabilitu krajiny a eliminujících erozní poškození; g) rozvíjení systémů dopravní obsluhy a technické vybavenosti, soustav zásobování energiemi a vodou a na využití surovinových zdrojů pro výstavbu, s cílem zabezpečit podmínky pro hospodářský rozvoj vybraných území kraje a pro stabilizaci hospodářských činností v ostatním území kraje
12.2.VYMEZENÍ ROZVOJOVÝCH OBLASTÍ, ROZVOJOVÝCH OS, ROZVOJOVÝCH CENTER KRAJSKÉHO A REPUBLIKOVÉHO VÝZNAMU ROZVOJOVÁ OBLAST REPUBLIKOVÉHO VÝZNAMU (10)ZÚR zpřesňují vymezení rozvojové oblasti OB1 Praha (dle PÚR 2008) na území Středočeského kraje tak, že do této oblasti jsou zahrnuty následující obce (katastrální území): h) ve správním obvodu ORP Černošice: Černošice (Černošice), Červený Újezd (Červený Újezd), Choteč (Choteču Prahy), Chrášťany (Chrášťany u Prahy), Chýně (Chýně), Chýnice (Chýnice), Hostivice (Hostivice, Litovice), Hradištko (Hradištko pod 39
Analýza rozvojového potenciálu města Hostivice a jeho okolí
08/2014
Medníkem), Hvozdnice (Hvozdnice), Jeneč (Jeneč u Prahy), (11)ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území: d)vytvářet prostřednictvím aglomeračního okruhu (II/101 a I/61) podmínky pro zlepšení tangenciálních vazeb mezi sídly a přístupu sídel na nadřazenou radiální silniční síť e)rozvoj ekonomických aktivit soustřeďovat do ploch s vazbou na železnici, silnice nadřazené sítě a na letiště, zejména na plochy brownfields; g) realizovat spojení Letiště Praha Ruzyně s Prahou (Veleslavín) a Kladnem kolejovou dopravou; h) rozvoj bydlení orientovat do lokalit s možností kvalitní hromadné dopravy, zejména kolejové a s vazbou na sídla s odpovídající sociální infrastrukturou; i) pro rozvoj bydlení sledovat možnosti transformace ploch v zastavěném území sídel a využití dosud volných ploch vymezených v zastavitelném území v územních plánech obcí; j) vytvářet podmínky pro rozvoj cestovního ruchu vč. kongresové turistiky s využitím potenciálu historických center a dalších významných kulturních památek; k) vytvářet podmínky pro rekreaci a to včetně potřeb obyvatel a návštěvníků hl. m. Prahy; l) chránit prostupnost krajiny, zejména zelené klíny, umožňující propojení s územím hl. m. Prahy a zelené prstence okolo měst; m) koordinovat územní rozvoj s hl. m. Prahou, která je samostatným krajem a součástí rozvojové oblasti; n) respektovat prvky přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území; o) chránit ve zvýšené míře pozitivní znaky charakteristik krajinného rázu a dotvářet krajinu s cílem zvýšení její estetické hodnoty a ekologické stability před nekoordinovanou výstavbou. (12)ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování: a) zpřesnit koridory dopravy, vymezené v ZÚR; b) vymezit přeložky (zejména obchvaty) silnic nesledovaných v ZÚR pro potřeby zlepšení vazeb osídlení na nadřazenou silniční síť; c) optimalizovat rozmístění železničních zastávek na regionálních tratích; d) ověřit rozsah zastavitelných ploch v sídlech a stanovit směry jejich využití s ohledem na kapacity obsluhy dopravní a technickou infrastrukturu, na možnosti rozvoje občanského vybavení (jmenovitě veřejného vybavení), limity rozvoje území a ochranu krajiny; ROZVOJOVÉ OSY KRAJSKÉHO VÝZNAMU (51) ZÚR vymezují na území Středočeského kraje rozvojové osy krajského významu OSk1 až OSk4 takto: OSk1 Praha – Slaný - Chomutov CENTRA OSÍDLENÍ (64) Hlavní město Praha, které je metropolitním centrem, leží uprostřed kraje, ale je však samostatným krajem. Toto centrum svým regionálním významem přesahuje území Středočeského kraje. ZÚR vymezují na území Středočeského kraje tyto kategorie center osídlení: Nižší centrum významné 1x, lokální centrum 2x
Vyšší centra (ostatní) – nejsou 40
Analýza rozvojového potenciálu města Hostivice a jeho okolí
08/2014
Nižší centra významná (74)ZÚR vymezují jako nižší centra významná města Benátky nad Jizerou, Čáslav, Čelákovice, Český Brod, Hořovice, Lysá nad Labem, Mnichovo Hradiště, Sedlčany, Milovice, Hostivice, Dobříš; (75)ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území: a) rozvíjet obslužné funkce v oblasti školství, zdravotnictví a kultury pro svá spádové území; c) rozvíjet ekonomické aktivity vytvářející podmínky pro rozvoj obslužných funkcí a nabídku pracovních příležitostí pro svá spádová území; e) chránit kulturní a přírodní hodnoty území. (76)ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování: a) zabezpečovat územní podmínky pro rozvoj bydlení, obslužných i ekonomických aktivit; b) vytvářet podmínky pro zlepšení dopravní obslužnosti vyšším uplatněním hromadné dopravy ve svém spádovém obvodě; c) koordinovat rozvoj se sousedními obcemi.
12.3.PLOCHY A KORIDORY DOPRAVY Letecká doprava (132) ZÚR zpřesňují rozvoj Letiště Praha Ruzyně, který se projeví částečně na území Středočeského kraje rozšířením dráhového systému (nová paralelní dráha a prodloužení stávající dráhy západním směrem plocha pro veřejně prospěšnou stavbu D300) (133) ZÚR stanovují pro územní plánování – v území, kde se projeví vliv hluku z letecké dopravy v důsledku nové paralelní dráhy, rozvoj obcí, zejména Jenče, Hostivice a Horoměřic navrhovat tak, aby nové plochy pro bydlení, školství a zdravotnictví nebyly vymezovány směrem k novému letovému koridoru (ose paralelní dráhy). (134) ZÚR navrhují na základě doporučení SEA prostorová či projektová specifická opatření v případě koridoru, resp. plochy pro D300 - v rámci projektového řešení záměru a jeho posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí (EIA) navrhnout kompenzační ochranná opatření k minimalizaci hlukové zátěže obytné zástavby dotčených sídel na území hl. m. Prahy a Středočeského kraje. Transevropské multimodální koridor (135) V PÚR 2008 jsou multimodální koridory vymezeny ve směrech na: - Ústí nad Labem (stávající dálnice D8 a železniční trať; IV.S, IV. Ž) - Plzeň (stávající dálnice D5 a železniční trať; (IV.A-S, IV.A-Ž) Silniční doprava (137) ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje: a) umožnit prostřednictvím úseků aglomeračního okruhu (I/61, II/101) napojení center osídlení Stř. kraje na nadřazené radiály (D, R, silnice I. tř.) a vzájemné propojení těchto center; c) prověřit územní a technické možnosti územních rezerv staveb na vybrané silniční síti nadmístního významu ve vymezených koridorech při respektování přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území; (138) ZÚR stanovují pro územní plánování úkol zajistit vymezení a územní ochranu koridorů pro dopravní stavby: a) pro silnice I. třídy koridor v šířce 300 m; b) pro silnice II. (III.) třídy koridor v šířce 180 m. Výše uvedené šířky mohou být proměnné, resp.menší, v závislosti na podmínkách průchodu koridoru daným územím s ohledem na jeho hodnoty a konfiguraci terénu. V případech rozšíření, resp. rekonstrukce, kdy je koridor stabilizován, vymezuje se územní ochrana v poloviční šířce (tj. 150, resp. 90 m). Železniční doprava (147) ZÚR navrhují tyto koridory pro umístění nadmístní železniční stavby: a) na železniční trati č. 120 – úsek Jeneč – Letiště Praha Ruzyně jako veřejně prospěšnou stavbu D208; b) na železniční trati č. 120 – úsek Ruzyně – Kladno-Dubí (přeložka a zdvoukolejnění tratě) jako veřejně prospěšnou stavbu D209; Hromadná doprava (150) ZÚR nenavrhují speciální koridory pro hromadnou dopravu (tramvajové tratě). Hromadná železniční doprava je orientována na stávající a přestavované) tratě; autobusová doprava na stávající a navrhovanou silniční síť silnic. ZÚR navrhují terminály (vč. záchytných parkovišť P+R) na trati: a) Kladno - Praha u žst. Unhošť (k. ú. Malé Přítočno) a u žst Jeneč; Další přestupní terminály na metro a železnici jsou na území hl. m. Prahy. (151) ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území: a) koordinovat organizaci hromadné dopravy vytvářením integrovaných dopravních systémů. (152) ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování: 41
Analýza rozvojového potenciálu města Hostivice a jeho okolí
08/2014
a) zajistit v územních plánech obcí plochy pro přestupní terminály na kolejovou hromadnou dopravu, případně autobusovou, vč. záchytných parkovišť P+R a B+R; b) vytvářet v územních plánech obcí předpoklady pro možnost přednostního vedení autobusové dopravy v silniční síti, vč. možností systému MetroBus (vymezené pruhy, příp. Segregované úseky). Cyklistická doprava (153) ZÚR nenavrhují koridory pro cyklistickou dopravu, přičemž potvrzují koncepci zpracovaného „Generelu cyklotras a cyklostezek Středočeského kraje“ (154) ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území: a) vytvářet podmínky pro budování cyklistických stezek segregovaných od automobilového provozu, a to zejména v intenzivně urbanizovaných územích. (155) ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování: a) v územních plánech obcí navrhovat nahrazení cyklotras nezávisle vedenými cyklostezkami, a to zejména v případech dálkových „cyklotras“, v území rozvojových oblastí (vč. Jejich okolí) a v turisticky atraktivních územích.
12.4.PLOCHY A KORIDORY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Plochy a koridory technické infrastruktury nadmístního významu Elektroenergetika (171) ZÚR navrhují tyto plochy a koridory pro umístění staveb nadřazené elektrorozvodné soustavy (VVN): a) plochu pro umístění stavby E03 – rozvodna 110 kV Chýně;
12.5.OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ A KOMPENZACI MOŽNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 190)ZÚR navrhují na základě doporučení SEA následující společná prostorová opatření pro plochy a koridory dopravy a technické infrastruktury: a) vymezení koridorů s identifikovaným rizikem možného vlivu na ptačí oblasti nebo evropsky významné lokality soustavy Natura 2000 zpřesnit v rámci zpracování navazující územně plánovací dokumentace s cílem minimalizace vlivů na dotčené oblasti a lokality; b) vymezení koridorů liniových záměrů dopravní a technické infrastruktury, které procházejí záplavovým územím; směrově řešit v nejkratší možné délce v závislosti na místních podmínkách; c) vymezení koridorů dopravní nebo technické infrastruktury, zasahujících do pásem vodních zdrojů 1. a 2a stupně, zpřesnit v rámci navazující územně plánovací dokumentace s cílem nenarušení vydatnosti a jakosti dotčených zdrojů; d) vymezení koridorů dopravní nebo technické infrastruktury, zasahujících do stanovených dobývacích prostorů a chráněných ložiskových území, zpřesnit v rámci navazující územně plánovací dokumentace s cílem minimalizace objemu zásob vázaných v ochranném pilíři stavby. (191)ZÚR navrhují na základě doporučení SEA následující společná projektová opatření pro plochy a koridory dopravy a technické infrastruktury: a) vytvářet podmínky pro ochranu obyvatelstva před hlukem z dopravy. U záměrů, kde existuje potenciální vznik rizika pro lidské zdraví (vlivy hluku a znečištění ovzduší) je nutno doložit ochranu veřejného zdraví včetně projednání s příslušnými orgány nejpozději v rámci procesu EIA. Jedná se zejména o následující záměry: -silniční stavby procházející v přímém kontaktu s obytnou zástavbou (194)ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území: a) respektovat plochy a koridory pro biocentra a biokoridory ÚSES na regionální a nadregionální úrovni jako nezastavitelné s využitím pro zvýšení biodiverzity a ekologické stability krajiny; b) stavby dopravní a technické infrastruktury v plochách a koridorech pro biocentra a biokoridory ÚSES připouštět v nezbytných případech za podmínky, že nedojde k významnému snížení schopnosti ekosystému odolávat znečištění, erozi či jiné fyzikální nebo chemické zátěži prostředí, a zároveň nedojde k podstatnému snížení schopnosti bez dalších opatření plnit stabilizující funkce v krajině; c) při plánování a realizaci biocenter a biokoridorů ÚSES vycházet z požadavků stanovených specifickými oborovými dokumentacemi2 . (195) ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování: a) zpřesnit vymezení regionálních a nadregionálních biocenter a biokoridorů v souladu s metodikou ÚSES a požadavky specifických oborových dokumentací2 tak, aby byly dodrženy jejich minimální parametry a zajištěna jejich funkčnost; 42
Analýza rozvojového potenciálu města Hostivice a jeho okolí
08/2014
b) zpřesnit vymezení ochranných zón nadregionálních biokoridorů (196) ZÚR stanovují zásady pro zajištění ochrany a možný rozvoj v územích s přírodními, kulturními a civilizačními hodnotami, které svým rozsahem ovlivňují významné území kraje nebo mají národní či regionální význam. (197) Přírodními hodnotami území kraje se rozumí: a) zvláště chráněná území ochrany přírody a krajiny, a.5) přírodní památky; b) lokality soustavy NATURA 2000 – evropsky významné lokality (198)ZÚR stanovují tyto zásady pro zajištění ochrany území s přírodními hodnotami a možného rozvoje těchto území: a) respektovat ochranu výše uvedených přírodních hodnot; b) chránit a podporovat plnění krajinných funkcí souvisejících s přírodními hodnotami (ochrana biodiverzity a pozitivních charakteristik krajinného rázu, ekostabilizační a retenční funkce, trvale udržitelné využívání vodních zdrojů, ochrana nerostného bohatství, apod.); c) v CHKO pro rozvoj sídel využít přednostně přestavbu nevyužívaných nebo nedostatečně využívaných ploch v zastavěném území sídel, nová zastavitelná území vymezovat výjimečně a v souladu s požadavky na ochranu přírody a krajiny; d) při rozvoji sídel a návrhu nových dopravních staveb v krajinářsky hodnotných územích zabezpečit ochranu krajinného rázu; e) výškové stavby (větrné elektrárny apod.) umisťovat v souladu s ochranou krajinného rázu. Při umisťování ostatních staveb a zařízení, které mohou díky svým plošným parametrům narušit pozitivní charakteristiky krajinného rázu tento vliv hodnotit studií krajinného rázu a negativní dopady eliminovat; f) vedení nových dopravních staveb ve volné krajině navrhovat přednostně mimo zvláště chráněná území, lokality soustavy NATURA 2000, mokřadní ekosystémy a v případě střetu posoudit vliv navrhovaných staveb a přijmout náležitá kompenzační a eliminační opatření; g) ve zvláště chráněných a krajinářsky hodnotných územích podporovat rozvoj šetrných forem turismu, zamezit plošné výstavbě rekreačních objektů mimo zastavěná území a navrhnout rekreační využití vesnických sídel, podporovat rozvoj eko- a agroturistiky; h) podporovat rozvoj léčebných lázní, respektovat požadavky na zajištění ochrany přírodních l) řešit střety dopravní a technické infrastruktury s územním systémem ekologické stability; m)chránit říční nivy; zabránit je třeba vodohospodářským úpravám regulujícím vodní toky, odvodňování a zastavování údolních niv a likvidaci přírodě blízkých společenstev (slepá ramena, mokřady, lužní lesy, břehové porosty, louky). 12.6.KULTURNÍ HODNOTY ÚZEMÍ KRAJE (201) ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v souvislosti s ochranou a rozvojem kulturních hodnot a) při realizaci rozvojových záměrů v širším okolí památkově chráněných území a objektů respektovat kulturně historické hodnoty (tj. především hodnoty urbanistické a architektonické) a zvažovat možné střety s pozitivními znaky charakteristik krajinného rázu; b) stanovit podmínky pro využití kulturních hodnot pro cestovní ruch, s tím, že budou prosazovány trvale udržitelné formy cestovního ruchu a doprovodných služeb. 12.7.CIVILIZAČNÍ HODNOTY ÚZEMÍ KRAJE (202) Za významné civilizační hodnoty Středočeského kraje jsou považovány: a) centra sídelní struktury uvedená b) nadmístní silniční síť tvořená dálnicemi D1, D5, D8, D11, rychlostními komunikacemi R1, R4, R6, R7, R10 a vyhovujícími úseky silnic I. třídy č. 3, 9, 12, 16, 18, 32 a 38; c) železniční tratě celostátních drah Praha – Plzeň, Praha – Ústí nad Labem, Praha – Pardubice, Praha – Benešov, Praha – Lysá nad Labem, Mělník – Lysá nad Labem – Kolín – Čáslav (dvoukolejné, elektrifikované tratě s dokončenou či připravovanou modernizací); d) veřejné mezinárodní Letiště Praha Ruzyně; letiště (Aero) Vodochody, Benešov-Nesvačily; e) vybrané prvky energetické infrastruktury - elektrárny EMĚ Horní Počaply, ECK Kladno, rozvodny (400 kV) Čechy Střed, EMĚ, Týnec nad Labem; f) vybrané stavby vodohospodářské infrastruktury – vodní nádrže: (203) Zásady pro usměrňování územního rozvoje a pro rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování v souvislosti s ochranou a rozvojem civilizačních hodnot jsou stanoveny v částech 12.2. až 12.4.
43
Analýza rozvojového potenciálu města Hostivice a jeho okolí
08/2014
12.8.VYMEZENÍ CHARAKTERISTIK KRAJINY (204) ZÚR vymezují na území kraje následující krajinné typy (v grafické části jsou označeny uvedenými kódy): S - krajina sídelní; U - krajina příměstská; R - krajina rekreační; Krajina s komparativními předpoklady zemědělské produkce: O - krajina polní C - krajina chmelařská V - krajina vinařská W - krajina vodárenská; N - krajina relativně vyvážená; H - krajina zvýšených hodnot; P - krajina přírodní; (205) ZÚR dále naznačují: a) koridorové vazby v krajině („zelené klíny“) (206) ZÚR stanovují tyto základní zásady péče o krajinu při plánování změn v území a rozhodování o nich: a) chránit a rozvíjet základní atributy stability, funkčnosti a vzhledu krajiny, zejména strukturu krajinných prvků charakteristickou pro jednotlivé krajinné typy a pozitivní charakteristiky krajinného rázu; b) rozvíjet retenční schopnost krajiny; c) respektovat výjimečné části krajiny chráněné dle příslušných zákonů a podmínky jejich ochrany; d) preferovat využití rezerv v zastavěném území sídel, zejména proluk a přestavbových území před vymezováním zastavěných ploch ve volné krajině; e) cestovní ruch rozvíjet ve formách příznivých pro udržitelný rozvoj, nepřipouštět rozšiřování a intenzifikaci chatových lokalit; f) respektovat cenné architektonické a urbanistické znaky sídel a doplňovat je hmotově a tvarově vhodnými stavbami; g) výškové stavby (větrné elektrárny apod.) umisťovat v souladu s požadavky na ochranu krajinného rázu h) při umisťování staveb a zařízení, které mohou díky svým plošným parametrům narušit pozitivní charakteristiky krajinného rázu7 vyhodnotit jejich možný vliv na krajinný ráz a negativní dopady eliminovat.
12.9.VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A OPATŘENÍ, POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT
PRO KTERÉ LZE PRÁVA K
letecká doprava D300 PR D132 Plocha rozvoje Letiště Praha Ruzyně Černošice Dobrovíz Dobrovíz Hostivice Hostivice. Litovice
železnice D208 PR D124 Koridor železniční tratě č.120: úsek Jeneč Letiště Praha Ruzyně Černošice Dobrovíz Dobrovíz Hostivice Hostivice, Litovice označ.
D209 PR D125 Koridor železniční tratě č.120: úsek Ruzyně Kladno (Dubí), přeložky a zdvoukolejnění tratě, Černošice Červený Újezd Červený Újezd Hostivice Hostivice, Litovice
12.10.VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY V OBLASTI ELEKTROENERGETIKY (231) ZÚR vymezují plochy a koridory pro umístění těchto veřejně prospěšných staveb v oblasti energetiky: E01 Vedení 400 kV - TR Výškov - TR Řeporyje - varianta A Černošice Červený Újezd Červený Újezd Chrášťany Chrášťany u Prahy Chýně Chýně Dobříč Dobříč u Prahy
44
Analýza rozvojového potenciálu města Hostivice a jeho okolí
08/2014
E03 PR E05 Rozvodna 110 kV Chýně Černošice Chýně Chýně E04 PR E06 Rozvodna 110 kV Dobřichovice Černošice Dobřichovice Dobřichovice
12.11.VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ - ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY (237) ZÚR vymezují jako veřejně prospěšná opatření tyto plochy a koridory biocenter a biokoridorů ÚSES: NK 120 120 Cunkovský hřbet - Pařezitý, Roštejn Votice Mezno Mezno, Mitrovice NK 177 177 Údolí Vltavy - K56 Černošice Chrášťany Chrášťany u Prahy Hostivice Hostivice, Litovice RC 1466 1466 Břevská rákosina Černošice Hostivice Litovice RC 1467 1467 Únětický háj Černošice Horoměřice Horoměřice Černošice Černošice D088, D215 NK 56 Červený Újezd D209 E01 RK 5012 Choteč RC 1531, RK 1187 Chrášťany E01 NK 177 Chýně E01, E03 RK 1142 RC 1844, RK 1141, RK 1142, RK 6009 Drahelčice P01 Hostivice D208, D209, D300 NK 177, RC 1466, RK 1142 Jeneč D209 RK 1142
12.12.POŽADAVKY NA KOORDINACI PLOCH A KORIDORŮ VPS A VPO (238) ZÚR stanovují následující požadavky na koordinaci územně plánovací činnosti dotčených obcí při zpřesňování územního vymezení ploch a koridorů pro umístění staveb. Koordinace ploch a koridorů VPS a VPO vymezených ZÚR budou probíhat v území dále uvedených ORP a obcí. (239) ZÚR stanovují požadavek na koordinaci územně plánovací činnosti dotčených obcí při prověření budoucího umístění staveb ev. jiných opatření v koridorech a plochách vymezených jako územní rezervy; (240) ZÚR stanovují požadavek na koordinaci územně plánovací činnosti dotčených obcí při zpřesňování vymezení ploch pro řešení opatření pro modernizaci celostátních tratí
12.13.STANOVENÍ POŘADÍ ZMĚN V ÚZEMÍ (ETAPIZACE) (245) Pořadí změn se nestanovuje, jsou uvedeny priority v oblasti veřejných investic, směřujících hlavně do dopravní infrastruktury. Tyto prioritní záměry jsou členěny na investice státu (železnice, nadřazená silniční síť) a investice kraje (silnice II. třídy). (246) ŽELEZNICE a) modernizace trati Praha – Kladno (rychlodráha) s odbočnou větví na Letiště Praha Ruzyně (ta je v celém rozsahu na území hl. m. Prahy) – VPS s označením D209; (247) DÁLNICE A RYCHLOSTNÍ SILNICE a) R1 - silniční okruh kolem Prahy (SOKP), zejména propojení D8 – R7 (severozápad) a D1 – I/12 (východ) - VPS s označením D001 a D003; d) R6 - Řevničov – Krupá, vč. napojení I/16 (Řevničov) - VPS s označením D008 (část) D034 (249) SILNICE II. TŘÍDY a) II/101 – Unhošť, přeložka - VPS s označením D056; (250) ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území: a) připravovat a realizovat výše uvedené stavby jako důležité investice pro zlepšení dopravní situace na těchto nejvýznamnějších úsecích dopravních sítí. (251) ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování: a) zajistit vymezení a územní ochranu koridorů pro výše uvedené stavby a jejich koordinaci v územních plánech dotčených obcí
45