2014

93

1

EDITORIAL Milí přátelé betlemáři, je mi ctí, že v tomto předposledním čísle našeho časopisu v roce 2014 mohu na úvod napsat pár řádků. Pro mnohé je to možná normální a běžné, ale vydávat od roku svého založení, tedy od založení našeho, tehdy ještě „Československého sdružení přátel betlémů“ (10. 11. 1990 v Hradci Králové), časopis nepřetržitě až do dnešního dne, s jistou pravidelností, je svým způsobem obdivuhodné. První ročník tohoto časopisu (1990–1991) vyšel v počtu 5 čísel a kromě obalu se počet stránek postupně zvyšoval z původních 16 na 20 stránek až k dnešním 24 stránkám. Zásluhu na tom mají především odpovědní redaktoři a to počínaje PhDr. Vladimírem Vaclíkem, který časopis založil a nechal registrovat a konče současným redaktorem Ing. Ludvíkem Mátlem. I když tíhu většiny starostí spojenou s vydáváním tohoto odborného časopisu nesli na svých bedrech právě redaktoři, tak bez příspěvků vás dopisovatelů (členů ČSPB, ale i nečlenů a osob, kteří se zabývají betlémy a vším, co s touto problematikou souvisí), by nebylo možné náš časopis naplnit a vydávat. Manželka tehdejšího předsedy sdružení Marie Vaclíková v úvodníku prvního čísla našeho časopisu mimo jiné napsala: „Přicházíme s časopisem, který má pomoci k obnovení betlemářských tradic v našem národě, přispět k zveřejňování pramenných materiálů jako nezbytných podkladů pro odborné studie a konečně napomáhat k seznamování s betlemářstvím v ostatních zemích Evropy a celého světa. Chceme – zatím podle našich možností skromnými prostředky – korespondovat s podobně zaměřenými betlemářskými časopisy, které vycházejí v celém světě. Pokud nám, vážení čtenáři, příznivci i odborní pracovníci budete chtít v této činnosti být nápomocni, budete vítáni.“ A toto platí i nadále. Jednotlivá čísla našeho časopisu jsou zasílána všem členům našeho sdružení, některým muzeím a samozřejmě nelze zapomenout i na nemalý počet tzv. povinných výtisků zasílaných dle zákona o periodických publikacích různým institucím. Naše členská základna zcela logicky stárne a vlivem přirozeného úbytku členů a tím spojeným i stále menším příjmem členských příspěvků, je rok od roku vydávání tohoto časopisu těžší. Ne však po stránce obsahové, ale zejména ekonomické. Nejenom touto problematikou se bude muset zabývat naše příští valná hromada začátkem roku 2015.

93

ročník 24 č. 3/2014

Z obsahu Grafika Bohuslava Knoblocha str. 3 O betlémech v Klatovském muzeu 4 K tradici městských vánočních stromů 8 Popisky k barevné obálce 10 Minoritský kostelní betlém v Brně 11 O betlemářce H. Rázkové z Javornice 14 Výstava v Betlémské kapli 17 Výstava v Klementinu 17 Výstava s Třešťským betlémem v Brně 18 Nabídka ke konferenci v Žel. Brodě 19 Nabídka vystřihovacích betlémů 19 Tabulka s přehledem výstav 2014/15 20 Zápis z předsednictva sdruž. 18. 10. 2014 22 Informace pro členy z redakční rady 24 Vydavatel: České sdružení přátel betlémů o. s. www.sdruzenibetlemaru.cz Adresa redakce: P. O. BOX 66 501 01 Hradec Králové Sazba a tisk: OFTIS spol. s r. o., Ústí nad Orlicí Registrace: MK ČR E 11426 Do tisku zadal 7. listopadu 2014 Ing. Ludvík Mátl

2

93

První webová adresa našeho sdružení fungovala pod značkou www.volny.cz/vaclik/betlemy/htm, kterou založil tehdejší předseda dr. Vladimír Vaclík. Z archívu těchto (v této době již neexistujících stránek) se můžeme dozvědět, že za rok 2001 stránky navštívilo něco přes 1 300 zájemců. V současné době fungují (snad ke spokojenosti většiny členů ČSPB) nové web stránky (www.sdruzenibetlemaru.cz) s novou grafickou úpravou a s poměrně rychlou aktualizací. Tyto nové webové stránky fungují od října roku 2012 a jsou hojně navštěvovány. Za období od 1. 10. 2013 do 1. 10. 2014 navštívilo naše webové stránky celkem 2 967 zájemců. Nejvíce návštěv webových stránek bývá jednoznačně a zcela logicky každoročně v období adventu a Vánoc, kdy zde každý návštěvník může získat cenné informace o chystaných výstavách betlémů a mnoha akcí s příbuznou tematikou. Na webové stránky jsou průběžně doplňovány informace o právě vydaných publikacích o betlémech, řezbářství či katalogů z výstav. V průběhu roku pak jsou zde postupně doplňovány odkazy na některé naše regionální pobočky, osobní stránky našich členů, stránky s betlemářskou tematikou, kontakty na zahraniční sdružení – členy UN-FOE-PRAE, webové stránky zahraničních spolků či odkazy na webové stránky řezbářů. V dokumentech si zde můžete prohlédnout stará čísla časopisu „Betlémy a betlemáři“ od č. 59/2006 až do současnosti (č. 91/2014). Nyní pracujeme na časově docela náročném skenování všech zbývajících starých čísel a to od č. 1/1990 až po č. 58/2006. Abychom průběžně získávali do svých řad mladé lidi zajímajícími se jakýmkoliv ušlechtilým způsobem o betlémy a vše s tím související, tak bylo na poslední schůzi předsednictva ČSPB (18. 10. 2014) rozhodnuto, že rozšíříme povědomí o našem sdružení a o našich zájmech i na docela dobře fungující sociální síti, to je facebooku. Tento systém vznikl v roce 2004 a v současné době ho využívá více než jedna miliarda především mladých uživatelů. A právě tento náš počin se může stát jednou z významných možností jak získat nové kontakty či nové členy. To vše pomocí zpráv, diskuzních fór, vzájemného sdílení fotografií jednotlivých betlémů či záběrů z různých výstav betlémů, pohlednic, řez-

bářských výrobků či sdílení videozáběrů (např. natočených dokumentů o různých betlémech). Je zde samozřejmě možno uveřejňovat aktuální pozvánky na výstavy betlémů či jiné události. Název našeho facebookového profilu je jednoduchý: „Betlémy a betlemáři“. V době, kdy čtete tento úvodník, je již tento profil v provozu a je hojně navštěvován. Nejjednodušším způsobem, jak na vlastní oči spatřit a pak i komunikovat po této sociální síti s dalšími přáteli profilu Betlémy a betlemáři, je navštívit www.sdruzenibetlemaru.cz a zde myší kliknout na ČSPB na Facebooku. Vše dobré Vám i Vašim blízkým přeje místopředseda ČSPB Pavel Nenkovský

Na str. 2 a 3 grafika Bohuslava Knoblocha (oproti originálu zmenšeno)

93

3

Betlémské výjevy v grafice českých, moravských a slezských výtvarníků

Bohuslav Knobloch – grafik, malíř a restaurátor * 16. 1 1924 Bratislava – † 5. 5. 1998 Praha Mgr. JARMILA JANKŮ Otec výtvarníka byl bankovním úředníkem, matka pocházela z italské umělecké rodiny. Jeho děd M. Pegrassi byl sochařem ve Veroně, strýc Miro Pegrassi vyučoval v Praze grafické tisky, zejména techniku hlubotisku. Kdo se vyučil u Pegrassiho, měl punc grafika ovládajícího výborně řemeslo. V roce 1938 až 1944 se Bohuslav Knobloch učil a působil u svého strýce. Dva roky po válce studoval na Umělecko průmyslové škole v Jablonci nad Nisou. V letech 1947 až 1952 působil na AVU v grafické speciálce Vladimíra SilovMgr. Jarmila Janků ského. Záhy po studiích, již v roce 1953, se stal členem SČUG Hollar a SVU Mánes, což svědčí o kvalitách jeho tvorby. Tématem jeho práce v malbě i grafice se stala krajina jižních Čech, okolí Rožďálovic a také Českomoravská vysočina. Obdivoval a zpodobňoval historické památky naší země. Po roce 1989 rozšířil svůj obdiv i za hranice, zvláště však na Itálii, zemi svých předků. Maloval i figurativní motivy, tvořil portréty osobností kulturního života a ilustroval knihy. K jeho práci, která jej velmi uspokojovala, patřilo restaurátorství. Restauroval gotické, barokní i moderní vitráže, například v kostelích ve Vyšším Brodě, Hluboké, Chebu a Lounech. Z pražských kostelů, kde se podílel na restaurování, můžeme uvést katedrálu sv. Víta, Strahov a chrám sv. Ludmily na Vinohradech. V grafické tvorbě upřednostňoval barevné lepty a litografie. Listy si sám tiskl, typická je pro něj preciznost provedení a zvláštní barevnost. Užité grafice se věnoval již od roku 1943. Tvořil

novoročenky a exlibris, celkový počet se pohybuje kolem 200–300 listů. Osobně byl umělec člověk mírný, laskavý a křesťansky skromný. Mám i osobní pěknou vzpomínku: Když jsem se na něj asi před 20 lety písemně obrátila, jestli by mně neprodal nějaké grafické listy s motivem Vánoc, poslal mi poštou několik takto zaměřených litografií s povzbudivým dopisem a listy mi daroval. Byla jsem tenkrát pro něj neznámá osoba. Vánoční biblické motivy ztvárňoval rád. Jsou malovány na kámen většinou štětcem nebo křídou. Barevně dával přednost modrošedému ladění nebo odstínům hnědé a zelené barvy. Měl osobitý rukopis a jako tvůrce novoročenek s těmito motivy byl žádaný. Žel, tiskl jen v malém nákladu, takže jeho grafika je sběratelsky vzácná.

4

93

Betlémy v českých muzeích – tentokrát z Pošumaví

Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech Mgr. IVANA SIEBEROVÁ Uvedené muzeum, které je příspěvkovou organizace,bylo založeno roku 1882 jako městské. Základem jeho sbírek se stala pozůstalost klatovského měšťana, mlynáře a krupaře Františka Junga, který se dlouhá léta věnoval sbírání historických předmětů a kuriozit. Pozůstalost od dědiců vykoupilo Město Klatovy a pro vystavení v přízemí radnice ji doplnilo dalšími památkami, které se nacházely na městské radnici, případně prvními dary měšťanů a opisy historických městských dokumentů. Sbírkové předměty rychle přibývaly, proto byl pro muzeum vyčleněn prostor v bývalém dominikánském klášteře, který ale záhy také nestačil. Roku 1907 se muzejní sbírky nastěhovaly do prvního patra výstavné secesní budovy spořitelny, která celou budovu věnovala Městu Klatovy pro muzejní účely v roce 1934, kdy si tento peněžní ústav na náměstí vybudoval budovu novou (dnešní pobočka Komerční banky).

Současná stálá expozice „Historie Klatovska“, jež byla slavnostně zpřístupněna 16. února 1996, je třetí stálou výstavou, kterou muzeum nabízí veřejnosti za dobu svého působení v Hostašově ulici. První expozice byla vybudována hned po nastěhování do nynější budovy muzea v roce 1907, druhá v poválečných letech. Ta byla rozčleněna na oddělení prehistorické a historické archeologie, národopisné, numismatické a na expozice „Historie našeho města“ a „Klatovský slavín“. Špatný technický stav muzejní budovy uzavřel tyto expozice v roce 1971. Po náročné rekonstrukci objektu v letech 1985–1994 slouží hlavní budova muzea opět veřejnosti. Zájemci zde mohou navštívit knihovnu a studovnu, k dispozici je audiovizuální sál pro aktivity kulturně-výchovné činnosti, výstavní sály poskytující kvalitní prostředí pro krátkodobé i stálé expozice. Stálá expozice Historie Klatovska se nachází ve druhém podlaží muzejní budovy. Tým odborných pracovníků v ní nabízí výklad historie regionu na základě vybraných dokladů hmotné kultury, písemných pramenů či reprodukovaných reálií z terénu jihozápadních Čech. Nová expozice představuje reprezentativní

Hlavní budova muzea v Klatovech

93

5

Chanovický betlém Ivana Dědka Šmída, foto Libor Kodýdek

výběr předmětů z bohatého sbírkového fondu, který má počátek již v 60. letech 19. století. Součástí Vlastivědného muzea Dr. Hostaše v Klatovech, p. o. je i expozice barokní lékárny „U Bílého jednorožce“. Historie lékárny v domě čp. 149 na klatovském náměstí se začala odvíjet v roce 1639, tedy v době, kdy jezuité vyměnili svůj dům na náměstí, zvaný Skřivánkovský, za dům Anny Střelcové v ulici pod Černou věží, řečený Střelcovský. Tuto lokalitu potřebovali pro výstavbu své jezuitské koleje a chrámu. Manžel Anny Střelcové, Tobiáš Stilling, byl lékárníkem a svou živnost přemístil do nově získaného domu na náměstí. Této apatyce se později začalo říkat „U Bílého jednorožce“. Klatovy měly od roku 1660 ještě i lékárnu, která patřila řádu jezuitů a byla umístěna v jezuitské koleji. Když v roce 1773 došlo ke zrušení řádu, Jan Michal Firbas koupil za 330 zlatých celé zařízení řádové lékárny, které nastěhoval do svého domu na náměstí. Díky tomuto vybavení, zhotovenému roku 1733 řezbářem Janem Geschwendtem, se řadí barokní lékárna k mimořádně cenným historickým památkám. Nejen svým skvostným nábytkem, ale i množstvím dochovaných léků a lékárenských potřeb přibližuje původní prostředí i složitou práci tehdejších apatykářů. Zároveň je možno zavzpomínat na

dobu nedávno minulou; tu totiž připomínají potřeby magistrů farmacie z 20. století, neboť lékárna sloužila svému původnímu účelu až do roku 1966. V tomto roce byla vytvořena muzejní expozice, kterou spravuje dodnes Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech. Další nedílnou součástí klatovského muzea je Expozice lidové architektury v Chanovicích. Klatovské muzeum se zabývalo myšlenkou realizace expozice lidové architektury Klatovska již před více jak sto lety u příležitosti příprav a organizace Národopisné výstavy českoslovanské (1895). Tyto i následné snahy lze však označit pouze za akademické úvahy, neboť nebyla k dispozici síla, organizace či osobnost pro přípravu i realizaci tohoto ušlechtilého a potřebného záměru. Až v roce 1988 získalo klatovské muzeum pro svoje potřeby objekt barokního panského špýcharu v Chanovicích a v roce 1993 díky spolupráci s Obcí Chanovice i vhodný pozemek pro realizaci skanzenu. Hned v následujícím roce sem byly přeneseny dvě roubené stavby a v následujících letech bylo v původních lokalitách okresů Klatovy, Plzeň-jih, Rokycany a Domažlice rozebráno 20 objektů, z nichž některé se již

6

93

představují v expozici skanzenu, ale další na svoji chvíli ještě čekají v depozitářích muzea. Expozičně skanzen lidové architektury v Chanovicích prezentuje dobové formy bydlení, zemědělskou činnost, podomáckou výrobu a řemesla na vesnici v období druhé poloviny 18. až první poloviny 20. století. Mimo záchranu, obnovu a prezentaci nemovitého kulturního dědictví včetně prezentace historických vazeb a vztahů venkovského života jde v případě chanovického skanzenu o aktivní zapojování revitalizovaných historických

památek lidového stavitelství do regionálního cestovního ruchu. Příkladem propojení prezentace tohoto druhu kulturního dědictví s odpovídajícími programy z oblasti tradiční lidové kultury je například každoroční Den řemesel, povýšený v roce 2008 na Přehlídku řemeslných dovedností Plzeňského kraje, jarní dny řemesel podle určitého používaného výrobního materiálu nebo podzimní dny zaměřené na konkrétní potraviny z jídelníčku našich předků. Podrobnější informace lze nalézt na: www. muzeum.klatovynet.cz

Činnost muzea a současné betlemářství na Klatovsku Mgr. IVANA SIEBEROVÁ Betlemářství v Pošumaví má bohatou a dlouholetou tradici. Dokládají to nejen sbírkové fondy zdejších muzeí, ale též historické betlémy, které se po generace staví v některých rodinách a především ve větších městech i některé betlémy kostelní. Stejně jako ve většině oblastí naší republiky i zde bylo od cca 50. let minulého století betlemářství v útlumu. V současnosti se i na Klatovsku (tedy v okrese Klatovy a jeho nejbližším okolí) betlemářství intenzivně oživuje v několika směrech. Impulzem k tomu byly jak změněné společenské poměry od 90. let minulého století, tak zájem medií o betlémy, jejich výrobu a stavění, ale i poměrně časté výstavy betlémů spojené i s ukázkami jejich výroby z různých materiálů. Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech jako Pověřené odborné regionální pracoviště Plzeňského kraje pro tradiční lidovou kulturu spravuje sbírku cca 60 betlémových celků z různých materiálů. Součástí sbírky betlémů je i větší množství jednotlivých figurek daráků, celkem tedy cca 1100 položek. Nejstarší betlémy byly do sbírek muzea získány v prvních desetiletích 20. století, největší část kolekce pochází z 90. let minulého století a počátku století tohoto. Doplňování fondu probíhá průběžně i nadále. Nejčas-

těji zastoupeny jsou betlémy papírové, vystřihovací, které jsou ale především z novější produkce od 90. let minulého století. Ze starších sběrů jsou nejčastěji zastoupeny betlémy ze dřeva a z kombinovaných materiálů. Klatovské muzeum v rámci propagace betlemářství uskutečnilo v průběhu let 1997/98, 1999/2000, 2001/02, 2005/06, 2007/08 a 2012/13 zatím celkem šest výstav betlémů. Nejprve to byly historické betlémy ze sbírek muzea, pak betlémy současných tvůrců, které obohatily náš sbírkový fond od konce 80. let minulého století, následovaly historické betlémy z regionu jihozápadních Čech. Výstava věnovaná současným tvůrcům Klatovska se uskutečnila mezi dvěma výstavami betlémů členů spolku Betlemáři Plzeňska. V průběhu těchto výstav byly o adventních víkendech pro návštěvníky připraveny kromě tradičních pokrmů a ukázek různých vánočních zvyků našich předků také ukázky výroby betlémů některými z místních tvůrců. Zároveň s touto systematickou výstavní činností klatovské muzeum v letech 2006 až 2008 pracovalo na projektu vědy a výzkumu MKČR Plzeňský kraj – identifikace, dokumentace a prezentace prvků tradiční lidové kultury na území

93 regionu. V rámci tohoto projektu bylo zaznamenáno 74 výrobců či tvůrců betlémů, ale také sběratelů a aktivních zájemců o tento prvek naší kultury nejen z Klatovska, ale z celého Plzeňského kraje. Ke každému z nich, ať už to je fyzická osoba či organizace, byla zpracována karta, která je součástí databáze, jež je spolu s uskutečněnými výstavami výstupem projektu. V průběhu řešení projektu byla při práci na databázi většina osob do ní zařazených dotazována pomocí dotazníku na různé aspekty jejich vztahu k betlémům. Tato databáze je i nadále průběžně doplňována o další tvůrce a výrobce. Všichni, kdo mají nějaký kladný vztah k betlémům, ať už jsou tvůrci, výrobci, sběrateli či obdivovateli, mají možnost výměny informací, zkušeností a podnětů ve společnosti stejně naladěných lidí. Betlemáři Plzeňska (pobočka Spolku českých betlemářů v Praze) jsou neformálním sdružením zájemců o problematiku betlémů. Scházejí se od 14. února roku 2002 v Přešticích v Kulturním zařízení přibližně jedenkrát za čtvrt roku, v průběhu každého roku alespoň dvakrát, kromě těchto pravidelných schůzek vyjíždějí na výlety za betlémy a jejich tvůrci, sběrateli či vystavovateli do různých částí naší republiky i do zahraničí. Své sbírky veřejně prezentují v závěru každého roku na několika výstavách kolektivně i na dalších výstavách jednotliví členové. Již od prvních schůzek vydávají časopis Betlémské noviny, do kterého členové přispívají každý dle svých možností

Keramický betlém Jany Holubové ze Všenic, foto Ivana Sieberová

7

články o vlastních aktivitách, o činnosti spolku i o různých jednotlivostech spojených s historií i současností betlémů. V současné době má sdružení Betlémáři Plzeňska 17 řádných členů a dva členy kolektivní – Dům historie Přešticka a Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech, p. o. V regionu se těší oblibě „Český betlém z Klatov“ namalovaný na překližku akadem. malířem Jaroslavem Prouzou, který byl již dvakrát vydán jako papírový vystřihovací. Zvláštností je, že betlémský děj je zde zasazen do období národního obrození a tak můžeme obdivovat i modní styl tehdejší doby. Klatovští old skauti vydali k 750. výročí města Klatovy zajímavý „Klatovský skautský betlém“, který namaloval Stanislav Akela Šťastný. Na Klatovsku však papírových betlémů s regionálními náměty vzniklo v posledních letech několik. Jde například o Přeštický betlém (na motivy skašovských hraček) od Ing. Jiřího Běla, dále Ing. Tomáš Faltys vydal Čachrovský betlém od akad. malířky Jany Dlouhé a dvoudílný Betlém ze staré Šumavy autorky Dagmar Ježkové. Papírnictví Milady a Karla Lukešových v Horažďovicích vydalo Horažďovický betlém namalovaný Renátou Šlechtovou. n

8

93

O vzniku nové vánoční tradice v Česku

Historie vánočního stromu v Brně NADĚŽDA PARMOVÁ – členka Regionální pobočky Brno a jižní Morava Tři bílovicko-brněnská výročí: 95 let od nalezení odloženého dítěte,“bílovického jezulátka“, 90 let od postavení prvního vánočního stromu v Brně a výročí otevření dětského domova Dagmar. Bílovice nad Svitavou jsou městečkem, vzdáleným dvě zastávky vlakem od Brna. Asi by se pan redaktor brněnských Lidových novin divil, jak dlouhou tradici založil svou myšlenkou, stavět před Vánoci na náměstí v Brně vánoční strom. Bylo to v roce 1924, letos tedy 90 let! Ale předcházela tomu, jak říká Rudolf Těsnohlídek, „významná příhoda“. A to na štědrodenní vycházce tří přátel – Těsnohlídka, soudního oficiála Josefa Tesaře z Brna a malíře Františka Koudelky, v roce 1919. Šli vlastně na lesní pych – pro maličkou jedličku, proto šplhali do stráně. Zaslechnutý pláč dítěte je přivedl pod osamělý smrk, kde našli v rozbalené peřině dítě (smrk dodnes stojí, je pod ním pomníček). Připadali si jako tři králové, klanějící se, když dítě balili, ale také jako zachránci života. Dítě dostalo jméno Liduška – v době nálezu mělo asi 11 měsíců, v Brně ji adoptovala rodina Polákových. Těsnohlídek tehdy bydlel

v Bílovicích nad Svitavou, vyhlášených „vzdušných lázních“ pro obyvatele blízkého Brna. Sem za ním jezdili přátelé z Brna i Prahy. Ten smrk ve stráni a vzpomínka na vánoční stromy v severských zemích, kam v mládí často zajížděl, vnukly Těsnohlídkovi myšlenku na postavení vánočního stromu v Brně. Na podzim 1924 přípravný výbor, se zástupci Českého srdce, Červeného kříže, brněnské Župy legionářské, Zemské školní rady, Zemského vojenského velitelství, Obchodního grémia a městského stavebního úřadu, zahájil přípravu akce, jejíž duší byl Rudolf Těsnohlídek. Psal a propagoval, vysvětloval důležitost tohoto počinu. V sobotu 6. prosince 1924 byla v bílovických lesích skácena 15 metrů vysoká jedle. S ozdobeným stromem se loučili na návsi druhý den, Těsnohlídek měl dlouhý projev, dorostenec přednesl báseň „Vánoční strom republiky“ od Rudolfa Těsnohlídka. Strom jel na voze přes Obřany, Maloměřice, Královo Pole, stavil se u Ústavu pro zmrzačené a v pátek se upevňoval na náměstí do dlažby. Firma Bartelmus

Potomci Rudolfa Těsnohlídka. Na snímku MUDr. J. Navrátil, Ing. F. Navrátil a H. Vernerová, jejichž dědeček založil tradici vánočních stromů

93

9

Strom z Bílovic pro Brno v roce 1924. Šlo o první vánoční strom republiky v našem státě

pořídila 150 žárovek a hvězdu, proud darovala Městská elektrárna. U paty stromu, mezi smrčky, byly tři pokladničky a československá a dánská vlajka. Jak narůstá sbírka, mohli lidé sledovat na červeném srdci v trnové koruně (symbol Českého srdce). Za každých 1000 Kč byl trn nahrazen lipovým listem. Těsnohlídek byl bezpochyby velký filantrop. Řídil se svým heslem: „Je na čase nahradit almužnu účinnou pomocí“. S penězi, vybranými u vánočního stromu, měl jasný záměr – zbudovat důstojný domov pro opuštěné děti, kde by žily a vyrůstaly ve šťastné a užitečné občany. Zavedl výměnu vánočních pozdravů mezi Brnem a dánskou Kodaní. Česko – dánské vztahy měly svou dlouhou tradici a od přelomu století hlavně hospodářského rázu. Připomeňme si, že v roce 1205 byla do Dánska provdána dcera Přemysla Otakara I. Mar-

kéta. V Dánsku nazývali vlídnou a lidumilnou českou princeznu jménem Dagmar. Toto jméno bylo vybráno pro budovaný dětský domov. Jeho otevření se Rudolf Těsnohlídek nedožil jen o několik měsíců (zastřelil se 12. ledna 1928), ale byla to myšlenka dobrá a tento domov dětem slouží dodnes. Jeho ředitel Mgr. D. Kusý zajíždí s dětmi do Bílovic každoročně právě v den, kdy se obec loučí se stromem pro Brno malou slavností u Myslivny lišky Bystroušky. Zatančí děti ze souboru Bystrouška, myslivci troubí na lesní rohy, primátor Brna převezme strom a lesníkům předá dvě sazenice jehličnanů. Pěkným programem přispějí vždy děti právě z domova Dagmar. V loňském roce pozval organizátor celé akce, PaedDr. Pavel Kováč, tři Těsnohlídkovy vnuky, pozvání přijali, přijeli a byli velmi dojati péčí a pietou, jaké se jejich dědovi v Bílovicích dostává. Nenesou ale jeho jméno, přestože jsou

10

93 Nakládání vánočního stromu pro Brno v Bílovicích nad Svitavou v roce 2013

dětmi Těsnohlídkova syna Milana. Těsnohlídek se v Bílovicích podruhé oženil s Annou Kutilovou, Milan byl jejich syn, jediné dítě Těsnohlídka. Manželství se rozpadlo, Milan zůstal v Bílovicích s otcem, matka se za čas vdala za brněnského lékaře Jana Navrátila, který měl v Králově Poli sanatorium. Ukázalo se, že Milanovi je potřeba matčiny péče, vzala ho k sobě a dr. Navrátil ho adoptoval. Stal se také lékařem a časem otcovo sanatorium převzal. Jeho děti jsou Hana Vernerová (1938), MUDr. Jan Navrátil (1941) a Ing. František Navrátil (1944). Nezůstane jen u obdivných slov, letos chtějí přijet na velkou oslavu 90. výročí i se svými dětmi a vnuky. Přímí Těsnohlídkovi pokračovatelé se do Bílovic vracejí.

Chtěli byste vědět, jak to dopadlo s „bílovickým jezulátkem“, malou Liduškou? Jako šestiletá se dívala na rozsvícení prvního vánočního stromu, získala dobré vzdělání, vzala si středoškolského profesora, žili v Praze a dožila se vysokého věku. Jako v pohádce – ještě zvonec a už je konec. Redakční poznámka: Rudolf Těsnohlídek (1882–1928), český básník, prozaik, novinář a překladatel; od r. 1908 psal zejména pro Lidové noviny. Jeho tvorba byla ovlivněna impresionismem a severskými literaturami. V lyrických prózách vyjadřoval životní deziluzi, pesimismus a emociální napětí vyplývající z vnímání tragických stránek života. Každodenní práce žurnalisty ho inspirovala k napsání próz, v nichž zachytil nestylizovaný obraz všedního života, často s humornou nadsázkou, a podal psychologicky věrné portréty drobných postav a figurek. Literárně zpracoval známé vzpomínky čes. polárníka Eskyma Welzla. Byl také autorem próz pro děti. Podle lyrické pohádky Liška Bystrouška zkomponoval Leoš Janáček stejnojmennou operu (poznámka čerpána ze Všeobecné encyklopedie Diderot 1998). n

Popisky k barevným obrázkům na obálce Titulní a 2. strana: Betlém v minoritském kostele v Brně, autor Jaroslav Vaněk, foto Jaroslav Kocourek (k článku na str. 11) 3. strana: Třešťský betlém od Tomáše Pavlíka z Ivančic (připravuje se na vánoční výstavu v Letohrádku Mitrovských v Brně) Zadní strana: Nahoře Český betlém z Klatov Jaroslava Prouzy, malba na překližce, foto Ivana Sieberová; dole součásti z reprodukce tohoto betlému (vystřihovací betlém)

93

11

Chrámové betlémy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku

Betlém v minoritském kostele sv. Janů v Brně Mgr. ZUZANA KORCOVÁ Na konci 2. světové války spadlo na areál minoritského kláštera s kostelem sv. Janů (Křtitele a Evangelisty) několik bomb. Jedna z nich zasáhla tehdejší zákristii a vážně poškodila tam uložený barokní betlém z počátku 18. století. Úplně zničena byla část s chlévem a Svatou rodinou. Otec Norbert Škrdlík (1910–1996) – dlouholetý kvardián a provinciál minoritské provincie se rozhodl barokní betlém zakonzervovat v daném stavu a zbudovat nový. O dílo požádal svého dobrého přítele pana Jaroslava Vaňka – brněnského sochaře, řezbáře a restaurátora. Pan Vaněk začal s řezbou betléma v roce 1949. Jako první vytvořil chlév s Pannou Marií, sv Josefem, jesličkami s Dítětem, volkem a oslem. Na chlév vzpomínají synové pana Vaňka jako na místo her a prolézačku. Postupně přidával další figury až do své smrti v roce 1992. Některé postavy mají podobu jeho blízkých, dva chlapci po pravé straně chléva jsou jeho sy-

nové Jaroslav a Zdeněk. Jaroslav nese rybu, Zdeněk jablka. Posledními postavami, které pan Vaněk vytvořil, jsou páter Norbert Škrdlík a svatá Anežka Česká stojící po levé straně chléva. Dolní ohradu betléma zdobí reliéfy Zvěstování Panně Marii, Josefův sen, Útěk do Egypta, pastýři spěchající k Betlému, sv. František a další. Betlém je novobarokní, z lipového dřeva, je dlouhý 19 metrů, vysoký 4 metry, tvoří jej 50 lidských a zvířecích figur. Výška postav je od 0,5 až 1 metr. Obdivuhodný je cit pana Vaňka pro dřevo. Využívá původní krásu dřeva s citem pro jeho strukturu. Dokonalé je i ztvárnění prostoru. Velké postavy vpředu, malé vzadu,

Betlém v kostele sv. Janů – celek s bočními oltáři v pozadí. Autorem fotografií je Jaroslav Kocourek

12

93

93

vytvářejí prostorovou hloubku. Barevnost prvků není dominantní, barvy využívá pouze ke zvýraznění důležitých částí na příklad obličeje, rukou nebo k prosvícení stavby. Čtyřicet let trvání práce je poznat na pojetí jednotlivých figur. Nejranější části betléma jsou propracovány velmi detailně a zdobně, na pozdějších vidíme modernější pojetí, detaily jsou naznačeny, figury více vyjadřují pohyb.

V roce 2012 požádal kvardián minoritského kláštera Ing. Bohdan Heczko pana Zdeňka Mayera, brněnského restaurátora, o celkovou údržbu a restaurování betléma. Dejme mu slovo: „Ujal jsem se práce s radostí a potěšením z několika důvodů. Jednak to pro mne byla pocta, jednak, a to bylo zásadní, jsem jako mladý restaurátor s obdivem sledoval pana Jaroslava Vaňka při práci a teď jsem dostal možnost jeho dílo uvést do původního stavu. Od jeho úmrtí uplynulo 20 let a po tuto dobu betlém restaurován nebyl. A když se přičte jeho velikost a fakt každoročního stavění a bourání, věděl jsem, že práce nebude jednoduchá. Začal jsem od poškozených a chybějících částí, prstů andělíčků, Levá část minoritského betlému

křídel, listů rostlin atd., disperkolem jsem přilepil nově vyrobené chybějící části, přitáhl svorkami, zatmelil drobná i větší poškození. Dále jsem zbavil prachu všechny prvky, umyl mýdlovou vodou a vytřel dosucha. Odstranil jsem nevhodné přemalby Svaté Rodiny a Tří králů, provedl jsem potřebnou retuš lazurovými barvami a přetřel voskovou emulzí na bázi včelího vosku. Po zaschnutí jsem vše přeleštil měkkým kartáčem. Při ošetření oblohy, která se táhne za celou stavbou, jsem postupoval jako autor, tzn. překližku, ze které je obloha vyrobena, jsem natřel ředěným kostním klihem, po zaschnutí nakřídoval plavenou křídou pojenou s želatinou. Suché Pravá část s bočním reliéfem sv. Františka

13

přebrousil jemným brusným papírem a znovu napustil klihovou vodou, nakonec zalakoval damarovým lakem. O Vánocích 2012 jsem s radostí poslouchal obdivné reakce návštěvníků, nejvíc mne potěšila chvála od členů rodiny pana Vaňka“. Uvedený mimořádně rozsáhlý betlém v brněnském kostele sv. Janů v Minoritské ulici je instalován na třetí adventní neděli, prohlédnout si jej můžete až do Hromnic denně od 9 do17 hod. n

14

93

Galerie současných tvůrců – vyprávění betlemářky z Javornice v Orlických horách

Jak jsem se postupně stala betlemářkou Mgr. HELENA RÁZKOVÁ (*1945) Kutění všeho druhu mě bavilo od dětství. Prvním vzorem byla, a je dosud, starší sestra Blanka1), která měla vždy spoustu skvělých nápadů. Kdykoliv nám něco chybělo mezi hračkami tak jsme si to prostě vyrobily. Později mě doslova uchvátily loutky Jiřího Trnky a já se pustila do výroby loutkového divadla z hadříku. Namalovala jsem kulisy, tatínek vyrobil ze dřeva scénu, maminka ušila oponu. Loutek bylo snad na padesát. To už bylo v době studií na gymnáziu, takže je div, že jsem stihla odmaturovat. S divadélkem si nejdřív hrály děti mých starších sester a později i moje děti. Pak beze stopy zmizelo, asi ho naše maminka vyhodila, zřejmě z neznalosti jeho „umělecké“ hodnoty. Loutkařina mě lákala jako životní povolání, ale UMPRUM, kde se dala studovat, se v mých očích vznášela v nedohledné výši, že jsem se

ani nepokusila. Vystudovala jsem výtvarnou výchovu na Pedagogické fakultě v Hradci Králové. Také jsem si moc nevěřilo, že to zvládnu, ale postupně se mi „výtvarka“ dostala pod kůži, hlavně díky skvělým profesorům, z nichž bych chtěla vzpomenout rychnovského malíře pana Vlastimila Beneše a sochaře i malíře pana Bořivoje Borovského. Oba byli nesmírně tolerantní, ponechali nám hodně volnosti, téměř nekritizovali a přesto z nás, nepříliš talentovaných dřev, dokázali vykřesat alespoň jiskřičku umění. S dětmi ve škole jsem se taky docela vydováděla a pak přišel důchod a otázka – co teď?

Betlém řemesel pro muzeum v Deštném v Orlických horách

93

15

Betlém z kukuřičného šustí

Už ani nevím co mě přimělo dělat panáky z šustí. Vždy se mi ty prosté panenky líbily a kupovala jsem si je. Ale postupně začaly být finančně nedostupné a tak jsem si jako správný Čech řekla: „Urob si sám“. První pokusy byly dost zoufalé a skončily v kamnech. Hoří dobře. Pomaloučku jsem vylepšovala styl a panenky se začaly dařit. Baví mě realizovat nové podoby a tvary. Bezednou studnicí nápadů je syn Jiří. Pořídil seznam řemesel, která bych mohla ztvárnit, obstaral potřebnou literaturu s nákresy nářadí a přiloží i ruku k dílu, když je například potřeba něco vyřezat lupenkou, to mi není dáno. Druhý syn Jan také umí zabrat a čeká ho nějaké soustružení sudů, máselnic a jiných doplňku. Prostě kutí celá rodina. Na stará kolena se mi trochu splnil i životní sen – mám totiž možnost se podílet na restaurování marionet umístěných v Památníku Marie a Vojtěcha Sedláčkových v Javornici. Několik loutek jsem stvořila pro svá vnoučata.

O mé tvorbě betlémů z textilu a šustí Betlémy jsem od dětství milovala a dosud je sbírám a občas tvořím. Základem mé sbírky byl Kubaštův rozkládací betlém, který jsem ve 3. třídě dostala od pana faráře. Dosud je mým nejoblíbenějším. Hodně let se betlémy téměř neobjevovaly, až začátkem 80. let přivezl syn Alšův

betlém z Olomouce. Byli jsme tenkrát nadšeni a celá rodina tvořila. Pak už se papírové betlémy začaly objevovat častěji a stále přibývaly. Už je jen sbírám, nestříhám. Můj první vlastnoručně vyrobený betlém byl z textilu. Figurky byly asi 10 cm vysoké, měly drátěné kostry pošité hadříky. Ovečky byly nakašírované z vaty namočené ve škrobu. Tento betlém byl vystavený v r. 2000 v Pardubicích, o rok později v Rychnově nad Kněžnou, dále v Javornici a ve Skuhrově nad Bělou. Když jsem začala vyrábět panáky z kukuřičného šustí, tvořila jsem z počátku jen svaté rodiny na podložce jako dárky pro známé. Na popud své sestry jsem vyrobila rozsáhlejší betlém pro výstavu v Pardubicích v roce 2006, i ten oběhl pár dalších výstav. V té době jsem už začala pomáhat s přípravou výstav betlémů v Rychnově nad Kněžnou a zatoužila vyrobit něco většího. Inspirovala mě velká zakázka Obecního úřadu Skuhrov. Objednali si kolekci figurek řemeslníků, bylo jich asi třicet. Tím vznikl nápad vyrobit řemeslnický betlém s kulisou starých domků v pozadí. V Rychnově jsem ho vystavila v roce 2007, další rok byl v Pardubicích,

16

93

potom v Javornici a Žamberku. V současnosti je v majetku muzea v Deštném v Orlických horách. Vloni ho zapůjčili opět na výstavu do Rychnova. V roce 2010 jsem v Pardubicích vystavovala betlém na kovovém svícnu, který tvarem připomíná vánoční stromek a do misek pro svíčky jsem umístila daráky. Další rok opět putoval do Rychnova. Měl značný úspěch. Zbyl mi jen ten svícen, figurky mně v kůlně sežraly myši. Časem ho ozdobím znovu.

Nahoře betlém ze šuští, dole detail – pasáček

Ještě jsem zhotovila betlém na výstavu v Rokytnici v Orlických horách, ani nevím, kam se poděl, asi jsem ho někomu věnovala. Doma mám málo místa, nemám to kde skladovat. Kůlna se neosvědčila. Nyní vyrábím nejrůznější malé betlémy jako zboží na jarmarky. Jsou to většinou jen sv. Rodiny například v jutové boudě, na proutěném věnci, v kokosové skořápce nebo jen na podložce ze dřeva nebo kůry. Těší mne, když se moji „panáci“ líbí a dělají někomu radost. Kontakt: Helena Rázková, kutilka domácí, tel.: 494 545 160, 731 040 101. 1) Sestrou Heleny Rázkové je paní Blanka Kampová z Pardubic, autorka často vystavovaných „panenkových“ Betlému s lidovými kroji Čech a Moravy a Betlému s kroji evropských národů. O těchto betlémech jsme podrobně informovali v BaB č. 88 a 89 (včetně barevných fotografií). n

93

17

Připravované adventní a vánoční výstavy 2014/15

Betlémské zvonění v Betlémské kapli Ing. BLAHOSLAV LUKAVEC, Bonsai servis Praha Na konec roku připravujeme v Praze již a také se začínajícím mladým zvonařem Mi35. vánoční výstavu s názvem „Betlémské zvo- chalem Votrubou z Myslkovic. Rádi vystavíme nění v Betlémské kapli“. Zvony patří k vánocům i zvony ostatních výrobců. Na výstavě bude stejně jako betlémy a vánoční stromečky. Mají zřízena improvizovaná zvonařská dílna. Máme však v sobě ještě něco, co jim dodává jisté kouzlo, i velký sen. Na nádvoří Betlémské kaple chcetajemnost a vznešenost. Je málo předmětů, které me v prosinci odlít zvon, který bude v roce 2015 by měly takovou moc svolávat lidi k setkáním, osazen do zatím prázdné zvonice v centru Prahy K vidění i slyšení budou nejrůznější zvony varovaly je při nebezpečí, a naopak oznamovaly radostné zprávy. V krušných dobách válek byly pastevecké, různé zvony recepční, zvonky na koně a podobně, nebudou chybět různé oriendrasticky ničeny. Na našem území bylo mnoho různých rodů, tální zvony, činely, tibetské mísy, vodní zvon které se zabývaly výrobou zvonů: Tomáš Jaroš, a buddhistické zvony. Intenzivně připravujeme Bartoloměj Pražský a jeho následovníci Ondřej výrobu zvonkohry, na kterou bude možné zaPražský a Brikcí z Cimberka, Ondřej Ptáček hrát jednoduché melodie. Vernisáž je 28. 11. 2014 v 16.30 hodin a výa Tomáš z Litoměřic, Valentin a Vojtěch Arnoldové, Vavřinec Křička z Bítyšky. Později rody stava je otevřena denně od 29. 11. 2014 do 4. 1. Diepoldů, Pernerů a Heroldů. Všem těmto his- 2015 (včetně) vždy od 9 do 18 hodin s těmito torickým rodům bychom se chtěli nějakým způ- výjimkami: 24. 12. a 31. 12. jen od 9 do 14 hosobem na výstavě věnovat, i když to bude třeba din; 25. 12. a 1. 1. pouze od 13 do 18 hodin. Setkání řezbářů se koná 29. a 30. 11., krajkářky jen nepatrná zmínka. Výstavu budeme připravovat ve spolupráci se se setkají 13. a 14. 12. 2014. Odlévání zvonu se současnými významnými zvonařskými dílnami připravuje na 6. 12. 2014. Podrobnosti na: www. Petra Manouška z Prahy, Aleny Vránové-Dytry- vanocnivystava.cz. Těšíme se na vaši návštěvu! chové z Brodku, Josefa Tkadlece z Halenkova (redakčně kráceno)

Betlémy v pražském Klementinu Mgr. ROMANA TREŠLOVÁ Po úspěšné výstavě betlémů v roce 2012 bylo Muzeum betlémů v Karlštejně letos opět osloveno se žádostí uspořádat výstavu betlémů v nádherném prostoru pražského Klementina. Výstava proběhne ve spolupráci Národní knihovny ČR a Muzea betlémů Karlštejn. V roce 2012 se jednalo o výstavu jubilejní, která se snažila přiblížit období „zlatého věku“ českého betlemářství. Pro

letošní rok bude výstava koncipovaná poněkud jinak, ale i přesto bude moci příchozí návštěvník shlédnout to nejlepší, co se nám z našich betlémů zachovalo. Na žádost Národní knihovny budou opět vystavovány zejména historické betlémy, jejichž základ budou tvořit dřevěné betlémy z většiny nejvýznamnějších betlemářských oblastí celé republiky.

18

93

Výstava bude otevřena těsně před první adventní nedělí v pátek 28. listopadu 2014 a bude možné navštívit ji ve Výstavním sále Galerie Klementinum každý den včetně všech vánočních i novoroč-

ních svátků od 9 do 18 hodin včetně pondělí. Na Štědrý den bude otevřeno pouze od 9 do 15 hodin. Ukončení výstavy je naplánováno na neděli 4. ledna 2015.

Výstava betlémů a vánočních ozdob v Letohrádku Mitrovských v Brně Mgr. PETR LUKAS V Letohrádku Mitrovských na Starém Brně proběhne od 29. 11. 2014 do 11. 1. 2015 rozsáhlá výstava betlémů. Otevřeno bude denně od 10 do 16 hodin kromě pondělí. Odchylná otevírací doba je o svátcích a na Silvestra, kdy je otevřeno od 13 do 17 hodin. Vystaveny budou historické i soudobé betlémy hned v několika podobách – od krásných malovaných na papíru, přes vyřezávané dřevěné betlémy (včetně mechanických ukázek) po betlémy z ovčí vlny či perníku. Zajímavý je také origami betlém nebo pletený betlém; materiálů, druhů i velikostí je samozřejmě mnohem více. Návštěvníci se mohou těšit především na obří třešťský betlém z částí pařezů, samorostů, mechů a lišejníků. Výstavu jako obvykle doplní profesionální floristické práce, takže obdivovatelé nápaditých dekorací získají inspiraci pro vánoční výzdobu svého bytu či domu. Nebudou chybět ani různorodé ozdoby vánočních stromků z 30. až 90. let 20. století. Letošní výstava je součástí projektu „Netvořte do šuplíku – vystavujte s námi!“, ve kterém budeme oslovovat nejen sběratele betlémů a vánočních ozdob, ale také samostatné individuální i skupinové tvůrce – např. kluby a domovy seniorů, ZUŠ, MŠ, ZŠ atd. Největším exponátem bude Pavlíkův betlém třešťského typu (viz barevný obr. na 3. str. přebalu). Betlemář Tomáš Pavlík z Ivančic učí na Základní umělecké škole v Oslavanech. Jako vystudovaný zpěvák působí v několika sborech a vede i ivančický chrámový sbor. K vyřezávání betlémů jej přivedl ivančický farář P. Pavlíček. Několik let vyřezává a staví tzv. třešťské betlémy. Jeho obří betlém

se stovkou figur a stejným počtem ovcí o rozměru cca 5 m délky, 2,5 m hloubky a 2 m výšky bude letos chloubou a ozdobou výstavy Třpytivé vánoce s betlémy v brněnském Letohrádku Mitrovských. Na autora betlému Tomáše Pavlíka jsme se obrátili s několika dotazy: Jak vzniká třešťský betlém? „Během roku hledáme nové pařezy, které se čistí a zbavují přebytečného dřeva. Nejlepší pařezy jsou tzv. „vodní“ – vodou a bahnem vytvrzené, kterým nehrozí napadení červotočem. Leží v řece nebo rybníku pod nánosem bahna, které ho vylouhuje a vytvrdí, takový pařez je vzácnost a vydrží mnoho let. Na podzim sbíráme mech, kterého se při stavbě spotřebuje velké množství. Ne každý druh se do betléma hodí. Některý je příliš „řídký“, jiný je pro naše použití velmi tmavý, jiný plný jehličí a některý se rozpadá už při sběru. Čím větší barevná paleta, tím lépe. Mech je potřeba rozložit a uskladnit na tmavém a vlhkém místě do doby, než jej budeme potřebovat. Každý rok sbíráme nový mech a z loňského sběru schováme jen ten nejlepší.“ Na co se betlém staví a připevňuje a z čeho se skládá? „Nejdříve postavíme lešení se zadní opěrnou stěnou, na kterou připevníme pozadí, tzv. „lončoft“ (krajinu). Důležitou částí celého díla je podium, na kterém bude samotný betlém umístěn. Musí být dostatečně pevné, ale zároveň flexibilní. Potom můžeme začít umisťovat jednotlivé pařezy. Začínáme od nejhlavnějších kusů, tedy od jeskyně, a postupujeme do stran. Následně umístíme koryta pro vodu a zkontrolujeme funkčnost všech objektů. Pletivem potom překryjeme největší nerovnosti a volná místa.

93 Jedna z nejdůležitějších prací je tzv. „mechování“. Podstatnou část pařezů a veškeré pletivo je třeba pokrýt různými druhy mechů. Vzniklé planiny můžeme ozdobit různými druhy sušených květin a větvemi různých stálezelených stromů. Nakonec rozmístíme jednotlivé figury. Nedílnou součástí třešťských betlémů jsou různé stavby – stáj pro svatou rodinu, dále města, jednotlivá stavení, například hamr s vodním kolem, větrný mlýn, zříceniny hradů, ale i jeskyně. Při jejich tvorbě musíme hlavně dbát na proporce, které by měly korespondovat s velikostí figur. Aby výsledná krajina nebyla prázdná, musím celý rok usilovně vyřezávat figury z lipového dřeva.“

19

Betlém připravujete sám nebo je to týmová práce? „Vyřezávám sám, ale s ostatními přípravami a hlavně se stavbou betléma mi pomáhá podle možností bratr. Samotná stavba nám zabere nejméně dvacet hodin práce. Podle toho jak nám fantazie slouží. Někdy se stane, že půl hodiny umisťujeme jeden pařez, abychom pak zjistili, že tak vlastně vůbec nemůže být. Nebo nám teče voda jinde než má, a než se taková závada odstraní, trvá to někdy pěkně dlouho.“ Přijďte se podívat! Kontakt: Mgr. Petr Lukas, tel.: 605 972 588, www.letohradekbrno.cz n

Ke konferenci o skleněných betlémech v Železném Brodě 9. 1. 2015 Informace k této jednodenní konferenci byly uvedeny v barevném letáčku vloženém do minulého čísla 92 BaB a jsou zveřejněny na www stránkách sdružení. Vzhledem k nabídce bohatého doprovodného programu, který by obtížně mohl účastník přednáškové části konference stihnout, je možnost pro zájemce o doplňkové akce uvedené v pozvánce tyto absolvovat již odpoledne ve čtvrtek 8. 1. 2015. Sraz pro přihlášené je v Městské galerii Vl. Rady (náměstí) ve 13.15 hod.

Zájemci o čtvrteční program se mohou přihlásit v Turistickém informačním centru v Železném Brodě (tel. 483 353 333, [email protected]) do 4. 12. 2014 včetně možnosti rezervace ubytování (cca do 400 Kč/os/noc). Náklady související s dopravou, ubytováním, stravováním a příp. vstupným si každý hradí ze svého. Na samotnou konferenci i vyjmenované akce v pátek 9. 1. je vstup zdarma a dopředu se nepřihlašuje. (L. Mátl)

Rozšíření nabídky papírových vystřihovacích a vylamovacích betlémů V minulém BaB č. 92 byl vložen inzertní leták s nabídkou vystřihovacích betlémů z Knihkupectví pí Libuše Horáčkové ve Varnsdorfu (www. betlemyhl.cz). V nabídce jsou nově zařazeny tyto betlémy: Vylamovací Ladův betlém, 107 Kč, číslo na webu 3200; Velký betlém Karla Franty, 199 Kč, (č. 3202); Kukský deskový (hist. č. 7, vydav. Rich-

tera), 200 Kč (č. 3203); skládací vánoční betlém – omalovánka, 20 Kč (č. 3204); Betlémářský kalendář 2015/16 (vydav. Ing. Faltys), 160 Kč, obsahuje reprinty Franck Perola I a vystřihovací jesličky ze starých tisků (č. 3205); Vystřihovací betlém – Fukalová, 32 Kč (č. 3201 je náhradou za č. 3112). Knihkupectví Libuše Horáčková

Informace o letošních výstavách betlémů včetně pozvánek a plakátků zasílejte do 30. 11. 2014 předsedovi redakční rady na e-mail: [email protected] a pro webové stránky sdružení na e-mail: [email protected] (p. Pavel Nenkovský). Obdobně zasílejte i další příspěvky do časopisu.

20

93

POŘÁDANÉ VÝSTAVY BETLÉMŮ 2014/15 (sestaveno na základě oznámených a dohledaných údajů – bez záruky) Další výstavy a podrobnosti jsou na www.sdruzenibetlemaru.cz Lokalita

Výstava

Termín

Poznámky, kontakty

Brno, Letohrádek Mitrovských, Veletržní 19

Výstava betlémů a vánočních ozdob

29. 11.–11. 1.

Podrobnosti na str. 18; www.letohradekbrno.cz

Česká Třebová, Městské Výstava betlémů muzeum, Klácelova 80 (u starého nám.)

2. 12.–4. 1.

Vernisáž 30. 11. v 17 hod; tel. 465 534 516; www.mmct.cz

Davle (okr. Praha západ), Obecní úřad, Nám. č. 63

Výstava betlémů (organizují Vl. Macků a Fr. Fiala)

21. 12.–28. 12.; 13–18 hod

Tel.: 739 335 374

Jindřichův Hradec, kostel sv. Jana Křtitele, Štítného ul.

Vladimír Doubal: Betlémy a dřevořezby (autorská výstava)

8. 11.–30. 12.

Tel.: 384 363 660 www.mjh.cz

Havířov, Kulturní dům Radost, Alšova 11

„Vánoce s betlémem“ (14. ročník)

3.–30. 12.; denně 10–18; Tel.: 731 609 019 24. 12. zavřeno (pí Halfarová)

Hodonín, kulturní dům, Horní Valy

XI. výstava betlémů

24. 11.–7. 12.; denně Tel.: 518 309 418 9–18, 5. 12. jen do 13 hod www.dkhodonin.eu

Kamenec u Poličky, Spolkový sál Obecního úřadu, č. p. 90

Vánoční výstava

30. 11.–7. 12.; Po–Pá 15–18, So a Ne 14–18 hod

Vernisáž 29. 11. ve 14 hod www.obec-kamenec.cz

5. 12.–1. 2.

Tel.: 312 256 160 www.omk.cz

Kladno, Sládečkovo vlast. Betlémy z papíru muzeum, Huťská 1375 Lanškroun, Městské muzeum, Nám. A. Jiráska 1 (zámek)

„Vánoce ve světě“ – staré pohlednice ze sbírky Karla Uhlíře, betlémy a ván. zvyky

30. 11.–18. 1.

Vernisáž 29. 11. v 15 hod www.muzeumlanskroun.cz

Litomyšl, kostel Rozeslání sv. apoštolů, Toulovcovo nám.

Výstava betlémů; vystavuje Reg. pobočka Betlemáři Litomyšlska

5. 12.–14. 12.; Po až Pá 12 až 17; So a Ne 9–17 hod

Vernisáž 4. 12. v 17 hod tel.: 607 868 089

Malé Svatoňovice, Kulturní klub (v centru vedle muzea)

„Vánoce u Studánky“ včetně Kábrtova betlému (viz BaB č. 92)

15. 12.–1. 1.

Tel.: 499 886 341, 499 886 295

Mimoň, Městské muzeum, V Lukách 101

4. výstava betlémů

30. 11.–4. 1.; denně včetně svátků 13–16, Po zavřeno

Vernisáž 30. 11. v 15 hod tel.: 480 990 066 www.muzeummimon.cz

Nová Paka, Městské muzeum, Suchardova 68, 283

Novopacké betlémy

22. 11.–21. 12.; denně 8.30–12 a 13–16, Po zavřeno

Tel.: 493 723 542 www.muzeum.cz

93

Lokalita

Výstava

Termín

Nové Město nad Metují, Kouzlo betlému a Vánoc 28. 11.–1. 2. Městské muzeum, v muzeu Na Zádomí 1226

21

Poznámky, kontakty Tel.: 491 472 119, 605 201 083

Praha 1, areál kostela P. Marie Sněžné, Jungmannovo nám.

Betlémy (cca 200 ks) a vánoční tradice – pořádá Reg. pobočka Betlém klub Roztoky

29. 11.–7. 1.; denně Doprovodný prodej 10–18; 24. 12. jen do 16; 31. 12. jen do 15 hod; 1. 1. jen 13–18 hod

Praha 1, Betlémské nám., Betlémská kaple

Tradiční výstava Bonsai servis Praha

29. 11.–4. 1.

Podrobnosti na str. 17; doprovodný prodej

Praha 1, Výst. sál Galerie Klementinum

Výstava betlémů (vchod z Mariánského nám.)

28. 11.–4. 1.

Podrobnosti na str. 17; doprovodný prodej

Praha 5, Lipence, model. Výstava betlemů (pořáklubovna u fotbal. hřiště dají bří Macků) (od Smích. nádr. BUS 243)

13. a 14. 12. (13–18 hod) 13. 12. od 14 hod koledy, v 16 živý betlém; tel.: 739 335 374

Příbram, Hornické muzeum, Zámeček Ernestinum, Na příkopech 106 (u nám. TGM)

Příbramské betlémy – kde bydlel Ježíšek (za účasti spolku „Příbramští betlémáři“)

5. 12.–11. 1.; od 9 do 17; 24. 12. jen do 12; 31. 12. zavř.; 1. 1. jen 13–17 hod

Tel.: 318 626 307 www.muzeum-pribram.cz; vernisáž: 4. 12 . v 16 hod

Polička, Centrum B. Martinů (muzeum)

„Jesličky z Poličky“

22. 11.–11. 1.

www.cbmpolicka.cz

Roztoky u Prahy, Středočeské muzeum, Zámek č. p. 1

„Betlémy, tentokrát tiš- 28. 11.–1. 2. těné“ (včetně nejstarších vydání)

Tel.: 233 029 011, 233 029 060

Rychnov nad Kněžnou, Společenské centrum, Panská 1492 (u nám.)

Betlémy z kraje Orlických hor – „Za betlémy do pohádky“

Hromadné návštěvy: 603 810 775 (dr. Tydlitát) nebo divadlo@ rychnov-city.cz

Švábenice u Vyškova, Vlastivědné muzeum a galerie

Výstava „Vánoční tradi- 29. 11.–15. 2.; jen v So, ce a poezie“ a stálá výst. Ne, Sv 14–17 hod sbírky betl. L. Pištělky

6. až 28. 12. denně 9–12 a 14–17; 24. 12. pouze 21–01 hod.; 25.–26. 12. jen 14–18 hod

Tel.: 732 46 286 (p. Pištělka) www.svabenice.cz

Uherské Hradiště, Výstava „Betlémy ze Slovácké muzeum soukromých sbírek“ a galerie, Otakarova 103

6. 11.–11. 1.

Tel.: 572 552 425 www.slovackemuzeum.cz

Znojmo-Louka, kostel sv. Václava a P. Marie www.farnostlouka.cz

Výstava betlémů a vánočních pohlednic s doprovodným prodejem

30. 11.–11. 1.; So 14–16.30; Ne a Sv 9.30–11.30 a 14–16.30 hod

24. 12. a 31. 12.: 14–16; 29. 12. a 30. 12. 14–16.30; tel.: 732 838 875 (p. Valena)

Železný Brod, Galerie Vlast. Rady, Nám. 3. května, č. p. 1

„Skleněné betlémy“

29. 11.–9. 1.; Út–Ne, Sv 13–16 hod

Tel.: 484 353 333; Konference 9. 1. 2015 viz leták v BaB č. 92

22

93

INFORMACE

pro členy Českého sdružení přátel betlémů

Zápis ze schůze předsednictva ČSPB Jednání se konalo 18. října 2014 v Hradci Králové v Muzeu Labyrint od 10 hodin. Přítomno podle prezenční listiny: 15 členů předsednictva, 4 omluveni (Mgr. S. Dušková, K. Richtera, Ing. J. Schreiber, Ing. P. Schmíd), 3 ved. RP se neomluvili; dále přítomna celá kontrolní komise a 2 hosté (Ing. A. Kortanová ze Žel. Brodu a Ing. J. Rychter, prof. UMPRUM Hradec Králové, řezbář). Záznam z jednání: 1. Zahájení a zhodnocení činnosti mezi jednáními předsednictva. Předseda sdružení Ing. Mátl přednesl přítomným všechny aktivity sdružení od posledního předsednictva. Vyzval 4 regionální pobočky, aby co nejrychleji dodaly chybějící hlášení o činnosti za rok 2013 (Rumburk, Pardubice a 2 pobočky sev. Moravy a Slezska) s tím, že v souhrnu jde o výsledky činnosti ČSPB, které lze využít i při žádostech o granty nebo finanční podporu našeho sdružení. Včasnému zasílání požadovaných podkladů je nutné věnovat lepší pozornost. Předseda mimo jiné vyzdvihl pravidelnost a obsah schůzi (včetně vedení zápisů) RP betlemáři z Brna a jižní Moravy pod vedením Bohumíra Andrleho (příklad pro ostatní). Více než polovina členů sdružení působí mimo regionální pobočky. Dal ke zvážení členům předsednictva, aby v dalším programu rozhodli o tom, jestli vzhledem k problémům s financováním, by měly vyjít do konce roku dvě nebo jen jedno číslo časopisu BaB. Příspěvků a podkladů bývá koncem roku dostatek a tak předseda sdružení doporučil vydání dvou čísel do konce roku 2014. Předseda sdružení vyzval všechny zástupce regionálních poboček, aby ve spolupráci s ing. Václavem Procházkou opět zpětně překontrolovali stav neplatičů čl. příspěvků a toto co nejdříve po vzájemné dohodě vyřešili. Členské příspěvky jsou v současné době rozhodujícím příjmem pro úhradu tisku a rozesílání časopisu či udržení P.O.BOXu. 2. Konference o skleněných betlémech v Železném brodě (9. 1. 2015).

Informaci o této chystané konferenci přednesla Ing. Alena Kortanová ze Železného Brodu. Bližší informace byly uveřejněny v časopise Betlémy a betlemáři č. 92 (vložená příloha) a na www.sdruzenibetlemaru. cz . Paní Kortanová informovala i o 6. ročníku výstavy skleněných betlémů v Žel. Brodě (od 29. 11. 2014 do 9. 1. 2015). Pro případné zájemce uvedla možnosti ubytování a návštěvy dalších doprovodných akcí (např. návštěvy některých sklářských dílen v činnosti) či jiných vystavených betlémů v blízkém okolí Železného Brodu. Bylo dohodnuto, že případní zájemci by se sešli již ve čtvrtek a odpoledne by některé z nabízených doprovodných akcí navštívili a tím by mohli absolvovat všechny páteční přednášky podle programu (předběžně projevilo zájem 6 až 10 členů předsednictva). Byla nabídnuta ke koupi publikace „Skleněné betlémy“ (výstava v Žel. Brodě 2009–10, autorka Alena Kortanová, 56 stránek včetně krásných barevných fotografií). 3. Průběžnou zprávu o hospodaření ČSPB přednesla ekonomka sdružení Yvona Hubáčková. Upozornila na vážnou situaci zejména v příjmech plánovaného rozpočtu (téměř 100 členů nemá dosud v pořádku čl. příspěvky!). V letošním roce přes snahu naše organizace nedostala žádnou dotaci (grantovou podporu). Stav bankovního konta k datu 30. 9. 2014 je 45 787 Kč, stav hotovosti v pokladně k datu 30. 9. 2014 (po příjmech a výdajích vyřízených během předsednictva): 2 300 Kč. Diskuze k placení poplatku za P.O. BOX, který Česká pošta stále zvyšuje. Jde o dlouholetou zavedenou zvyklost, bez P.O.BOXu by naše písemná komunikace mohla svým způsobem zkolabovat. Někteří členové sdružení, někdy i autoři příspěvků do BaB, elektronicky nekomunikují. 4. Hodnocení webových stránek ČSPB. Provedl Pavel Nenkovský. Přítomným dal k dispozici přehlednou grafickou tabulku návštěvnosti www. sdruzenibetlemaru.cz za období 1. 10. 2013–1. 10. 2014. Z přehledu je patrno, že v tomto období web stránky

93 navštívilo vůbec poprvé 29,7 % nových návštěvníků (zájemců o činnost našeho sdružení) a zbytek (70,3 %) je stálých a průběžně se na stránky vracejících návštěvníků. Web stránky navštívilo v tomto období celkem 2 967 zájemců s průměrnou dobou trvání návštěvy na těchto stránkách 1´56´´. Nejvíce návštěv je registrováno z ČR (2 809) a dále v tomto pořadí: Francie, Německo, Slovensko, Holandsko, Rakousko, Itálie, USA, Španělsko a Polsko. Z toho je patrno, že je nutné brzy dokončit práce na překladu některých základních informací o našem sdružení v jazyce německém (připravuje Mgr. S. Dušková) a později snad i v jazyce anglickém. Dále byla podána informace o možnosti zřízení adresy „Betlémy a betlemáři“ v hojně navštěvované sociální síti facebooku především ze strany mladých. Ti by se mohli stát případnými budoucími členy či příznivci ČSPB. Zahájení prací na zřízení této adresy pod názvem „Betlémy a betlemáři“ bylo všemi přítomnými odsouhlaseno. Pavel Nenkovský slíbil, že toto bude provedeno nejpozději do konce měsíce října 2014 a to včetně umístění odkazu na tuto facebookovou adresu na hlavní stránku www.sdruzenibetlemaru.cz. 5. Příprava časopisu Betlémy a betlemáři č. 93 a č. 94. Informaci podal ing. L. Mátl. Nejzazší termín uzávěrky pro číslo 93 je 28. 10. 2014! I přes nepříznivou ekonomickou situaci bylo všemi přítomnými odsouhlaseno vydání 2 čísel časopisu BaB ještě do konce roku 2014. Vzhledem k tomu, že v adventu začnou výstavy a doprovodné akce v souvislosti s činností betlemářů, tak byli všichni vyzváni, aby včas a pokud možno bez prodlení zasílali informace o výstavách a doprovodných akcí ing. L. Mátlovi a pro webové stránky Pavlu Nenkovskému na jejich emailové adresy. Vše pokud možno i s přiloženými plakáty či fotografiemi. Při této příležitosti trvá doporučení, že logo ČSPB by mělo být součástí plakátů a pozvánek na tyto výstavy vždy v případě, že se na této akci podílí kterýkoliv člen našeho sdružení. 6. Nové stanovy a činnost sdružení v roce 2015. Informaci přednesl předseda ing. L. Mátl. Je nutné svolat jednání předsednictva ještě před VH, aby se případně doplnil návrh nových stanov, který byl v předstihu v elektronické podobě rozeslán jako příloha emailů. Návrh nových stanov byl na této schůzi

23

přečten a vysvětlen předsedou sdružení. Po diskusi odsouhlaseno nezřizování Rozhodčí komise. Jiné pozměňující připomínky ke stanovám na jednání nebyly. Na příští VH je nutné kromě schválení nových stanov provést volbu nového předsednictva a dalších orgánů sdružení, stanovit výši čl. příspěvků a rovněž rozhodnout, jakým způsobem bude připomenuto významné 25. výročí založení našeho sdružení. Předseda sdružení nechal hlasovat o termínu příští valné hromady ČSPB. Všichni přítomní odsouhlasili předběžný termín 18. 4. 2014 v Třebechovicích pod Orebem (muzeum). Pokud se však nezlepší platby čl. příspěvků do konce 11/2014, bude čl. schůze svolána již v 1. Q. 2015 před vydáním BaB č. 1/2015, tak, aby byly usnesením upřesněny zásady pro další činnost ČSPB. Pozvánka by v tomto případě byla uveřejněna již v předvánočním čísle BaB. 7. Různé, jiné návrhy, diskuze: – Pan Jiří Cvešper informoval o workshopu pro děti i dospělé v rámci projektu „Betlémy bez hranic“, který se uskutečnil 25. 9. 2014 v Klimkovicích. Projekt je podpořen z prostředků EU, z fondu mikroprojektů v Euroregionu Silesia v rámci Operačního programu příhraniční spolupráce ČR a Polska v letech 2007 až 2013. Pan Cvešper pro zdar této akce obětoval spoustu svého volného času, znalostí a kontaktů, za což mu předsednictvo poděkovalo. Je však třeba se zamyslet nad tím, aby se pro příště uvažovalo o přínosu i pro naše sdružení, které by nejen u takového Operačního programu, ale i u jiných, mohlo významně spolupracovat. Taková participace při přeshraniční spolupráci by mohla přinést i našemu sdružení jisté finanční prostředky, které by byly vhodně využity např. pro vydávání našeho časopisu v kvalitnější celobarevné úpravě apod. – Pan Leoš Pryšinger ze Dvora Králové n. Labem přítomné informoval o současném stavu Braunova Betléma (čištění sousoší a reliéfů) i o dalších aktivitách „Občanského sdružení Braunův Betlém“. Ve dnech 13. až 16. října 2014 proběhlo očištění části Braunova Betléma „Narození Páně“ Fakultou restaurování Univerzity Pardubice v Litomyšli. Toto velice aktivní sdružení připravuje letos také akci přímo u betlému ve volné přírodě (ve skalách v Novém lese u Dvora Králové n. Labem) v termínu 25. 12. 2014 (návštěvnost v loňském roce zde

24

93

byla cca 300 lidí). Více na www.braunuvbetlem.cz (odkaz bude umístěn i na web ČSPB). – Pan B. Andrle informoval o nově vydané publikaci „Poličské betlémy“ (podrobnější zprávu podá v BaB počátkem roku 2015). Informoval i o další nové publikaci „Putování za betlémy“ a o mnoha akcích, které chystá jeho RP (bude v BaB a na webu sdružení). – Pan P. Nenkovský znovu upozornil na včasnost a přesnost dodávání informací o chystaných výstavách, k uveřejnění na web sdružení (pokud možno s přílohou plakátu, pozvánky či fotografie v barvě). Totéž se týká i informací o nově vydaných publikací s betlémářskou tematikou (naposledy byla na www. sdruzenibetlemaru.cz uveřejněna publikace „JESLIČKY – STARÉ NOVÉ PÍSNIČKY“ (Fridrich Bridelius). – Autor akadem. malíř Jiří Škopek seznámil přítomné s vydaným stolním kalendářem na rok 2015 pod názvem „Z kraje Boženy Němcové“. – Pan Josef Hánl informoval o chystané výstavě betlémů v Rychnově nad Kněžnou. – Dr. Z. Suchánková informovala o výstavě „Betlémy, tentokrát tištěné“ ve Středočeském muzeu v Roztokách u Prahy, která se koná od 28. 11. 2014 do 1. 2. 2015. Budou zde vystaveny tištěné betlémy od nejstarších až do roku 1970. Uvítá jakékoliv informace o tištěných betlémech z regionů. – Došlé zahraniční časopisy, příručky a literatura budou směrovány k místopředsedkyni Mgr. S. Duškové, která bude tyto registrovat a které budou jako samostatný fond ČSPB předány do vlastnictví TMB. Obdobně bude postupováno při případném věnování dalších publikací a knižních sbírek, plakátů, trojrozměrných artefaktů i archiválií trvalé hodnoty s možností využití v místě ke studijním účelům. – ČSPB se stalo partnerem projektu TMB „Generální restaurování NKP Třebechovického betlému“. – V rámci zasedání proběhla neformální mini burza betlémků, pohlednic, vystřihovacích betlémů a publikací (např. katalog výstavy „Nožík Tomáše Krýzy

2013“ – IV. ročník mezin. soutěže tvůrců betlémů). – Většina přítomných na místě v hotovosti zaplatila ekonomce členský příspěvek na rok 2015. Jednání bylo ukončeno ve 13.15 hod. Zapsal: Pavel Nenkovský – místopředseda ČSPB

Z redakční rady časopisu Pro nejbližší číslo časopisu, které bude rozesíláno před Vánocemi, je stanovena redakční uzávěrka 30. 11. 2014. Vydávání časopisu ve stávajícím rozsahu je ohroženo při stagnující členské základně a zejména vysokém počtu „neplatičů“ členských příspěvků (1/4 členů nemá platby za rok 2014, příp. 2013, v pořádku). Bylo by jednoduché po provedené urgenci pozastavit členství a přestat posílat časopis, ale upřímně řečeno, každoroční vyřazení několika desítek členů by vyvolalo nárůst nákladů na jedno číslo časopisu a to si sdružení nemůže dovolit. A tak budeme opět rozřezávat z tiskárny zabalené časopisy a vkládat upomínky a opakovaně apelovat na splnění nejzákladnější členské povinnosti. Zároveň vyjadřuji naději, že se sdružení v roce 2015 podaří získat dotaci a že budeme moci opět poděkovat našim členům, kteří si dobrovolně navýšili platbu ve prospěch sdružení. Jsou to zejména ti, kteří oceňuji zveřejněnou propagaci pořádaných výstav a dalších akcí. Na valné hromadě začátkem roku 2015 se bude muset jasně rozhodnout, zda jít cestou navýšení členských příspěvků nebo zredukovat vydávání časopisu a více využívat elektronický způsob komunikace na webu. Stále se nechce věřit, že o betlemářský časopis, o kterém se nám před Listopadem 89 ani nesnilo, již opadnul po téměř 25 letech vydávání zájem. Pro případné kritiky jeho kvality je to výzva k dopisovatelské činnosti, k převzetí redigování určitých pravidelných rubrik a příp. zapojení do redakční práce. Časopis slouží nám všem a na nás závisí jeho úroveň. L. Mátl

Betlémy a betlemáři, vydává České sdružení přátel betlémů o. s., P. O. BOX 66, Hradec Králové, PSČ 501 01. Jednotlivé příspěvky autorů neprocházejí jazykovou úpravou vydavatelství. Redakce si vymiňuje možnost opravy překlepů nebo zjevných chyb. Za odbornou a obsahovou náplň jednotlivých příspěvků i jejich původnost odpovídají autoři. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Toto číslo připravil do tisku předseda sdružení Ing. Ludvík Mátl. Časopis vychází 4× do roka. Členové sdružení dostávají jeden výtisk zdarma. Číslo účtu sdružení: 1080733339/0800, při platbě čl. příspěvků uvádějte jako variabilní symbol své členské číslo. Přihlášky ke členství do ČSPB posílejte na výše uvedenou adresu. Tisk a sazba: Tiskárna a vydavatelství OFTIS s. r. o., Ústí nad Orlicí