2014

Obecní občasník č. 1/2014 [email protected] www.jamy.name Určeno pro potřeby obce Jámy

únor 2014

Ohlédnutí za minulým rokem. V minulém roce naše obec prožila mimořádné období, které se jistě zapíše do naší historie. Všichni víme, že je to získání titulu „ Vesnice Vysočiny 2013.“ Do této soutěže naše obec vstoupila poprvé v roce 2012 a hned oslovila komisi, protože napoprvé získala „diplom za mimořádnou péči o historickou zástavbu obce.“ Tento prvotní úspěch nás nabudil v této soutěži vytrvat a pokusit se získat alespoň nějakou stuhu. Ke spolupráci v soutěži se nám podařilo získat všechny spolky v naší obci. Ty se své úlohy zhostily na jedničku a jak v krajském tak celostátním kole ukázaly, že nejsou žádná béčka. První místo a „Zlatá stuha“ byla všem zainteresovaným odměnou. Při vyhlášení výsledků v našem kulturním domě jsme se dočkali ještě dalších překvapení. Naše obec obdržela ocenění za péči o pomník padlým v první světové válce a diplom za nejlepší video v soutěži vesnice roku. Předání titulu se zúčastnilo 150 hostů a při odpolední oslavě se přišlo pobavit 350 našich občanů. Na zabezpečení této oslavy jsme od Kraje Vysočina obdrželi jednorázovou dotaci 100 tis. Kč. Za získání titulu: „Vesnice Vysočiny 2013“ obdržíme 1 mil. Kč od Ministerstva pro místní rozvoj. Tyto peníze dostaneme jako dotaci a musíme k této částce přidat nejméně 200 tis. Kč ze svých prostředků. Bylo rozhodnuto za tuto dotaci postavit víceúčelové hřiště, které je již vysoutěžené a bude stát 1,5 mil. Kč. O dotaci jsme již požádali a hřiště by mělo být hotové do prázdnin a věříme, že bude přínosem pro všechny milovníky pohybu. Vyhlášení výsledků celostátního kola se uskutečnilo v Luhačovicích a zúčastnila se ho početná výprava z naší obce. Pro špatné počasí bylo vyhlášení přemístěno do sálu. Ani tam naše výprava nezanikla a v zelených tričkách byla nepřehlédnutelná. V celostátním kole jsme se sice na bednu nedostali, ale být mezi třinácti nejlepšími v republice jistě není špatné a zpěv našich „No a co, tak jsme čtvrtí“ byl slyšet po celých Luhačovicích. Ještě jednou děkujeme všem, kteří se zapojili a jakýmkoliv způsobem napomohli k mimořádnému výsledku. Ukázali jsme všem, že umíme vzít za jeden konec provazu a společně zatáhnout takovou silou, že to přineslo zlato. O naší obci se teď ví v mnoha místech naší republiky. Představitelé naší obce se zúčastnili slavnostního vyhlášení soutěže „Vesnice roku 2013“ v Jeseníku nad Odrou. V letošním roce jsme společně z dalšími vítěznými obcemi byli pozváni na setkání s panem prezidentem. Zde proběhlo přátelské přijetí, poté posezení a neformální diskuse u skleničky vína. Při této příležitosti jsme panu prezidentovi věnovali knihu 1

„Vysočina shůry,“ ve které nechybělo naše věnování. Bylo příjemné, že pan prezident věděl, že vesnicí vysočiny jsou Jámy. Po tomto setkání následovala prohlídka hradních sálů a vůbec prostor, kam se běžně nedostaneme. Byl to pro nás velký zážitek. A co teď bude následovat? Představitelé naší obce jsou pozváni do Senátu a Parlamentu, kde se setkají s představiteli těchto vrcholných ústavních institucí. Tím končí naše „sláva“ a začíná práce pro tuto soutěž. Starosta naší obce bude v letošním roce místopředseda hodnotitelské komise a v příštím roce předseda této komise. Bude to určitě zajímavá zkušenost nahlédnout pod pokličku jiným obcím a také poučení, jak to dělají jinde.

Rozpočet na rok 2014 Zastupitelstvo naší obce v listopadu minulého roku schválilo rozpočet na rok 2014. Hlavní práce, které rozpočet řeší je dokončení 1. etapy výstavby ing. sítí a započetí výstavby 2. etapy výstavby ing. sítí, rekonstrukce horní čekárny, stavba víceúčelového hřiště, příprava na stavbu kanalizace. Ve výdajích také počítáme s dofinancováním opravy budovy č. p. 4, kterou provádějí hasiči zdarma a také s nákupem staršího devítimístného automobilu pro zásahovou jednotku. Je počítáno i s příspěvkem na autobusovou dopravu tak, aby spoje zůstaly zachovány v rozsahu, jak jsme zvyklí. Tak, jako každý rok je počítáno s podporou spolků v naší obci a s příspěvkem na činnost charitativních organizací. Příjmy paragraf

1012 1031 3114 3392

položka

text

1111 Daň z příjmu FO ZČ 1112 Daň z příjmu FO SVČ 1113 Daň z příjmu FO - srážková 1121 Daň z příjmu právnických osob 1122 Daň z příjmu PO 1211 DPH 1340 Likvidace kom. Odpadu 1341 Poplatek ze psů 1342 Poplatek za rekreační pobyt 1343 Poplatek z veřejného prostranství 1343 Poplatek ze vstupného 1351 Odvod z loterií a her 1361 Správní poplatky 1511 Daň z nemovitostí 4112 Dotace od KÚ ze SR 8115 Přebytek hospodaření 2131 Příjmy z pronájmu pozemků - vlastních Pěstební činnost Knihovna KD 2

plnění 1 000 000 20 000 100 000 1 200 000 150 000 2 300 000 180 000 8 000 1 000 1 200 5 000 18 000 3 000 390 000 103 400 9 900 000 50 000 660 000 300 29 400

3612 3613 3632 3639 3699 3722 3725 6171 6310

Bytové hospodářství Nebytové hospodářství Pohřebnictví Kom. služby a úz. rozvoj - pozemky Prodej stavebních parcel Sběr a svoz komun. odpadů - smlouvy Příjem za tříděný odpad Činnost místní správy Příjmy z finančních operací Příjmy celkem

60 000 26 800 9 000 48 000 1 000 000 3 800 110 000 17 000 22 100 17 416 000

Výdaje paragraf položka 1031 2212 2219 2221 2310 3111 3314 3319 3326 3330 3392 3399 3412 3419 3613 3631 3632 3636 3699 3721 3722 3723 3745 4349 5512 6112 6171 6399 6409

text Pěstební činnost Silnice - opravy Silnice - zimní údržba Silnice - obslužnost, čekárna Transfer SVK MŠ Knihovna Kronika Pomník padlých Místní rozhlas Kulturní dům SPOZ Sportovní zařízení v majetku obce Tělovýchovná činnost Nebytové hospodářství Veřejné osvětlení Pohřebnictví Svazek obcí Pooslaví Obytný soubor 25 RD Svoz nebezpečných odpadů Svoz domovního odpadu Sběr a svoz ostatních odpadů - tříděný Péče o vzhled a obce a veřejnou zeleň Ost. služby soc. povahy SDH - zásahová jednotka Zastupitelstvo obce Místní správa Rezerva Daň za obec, DPH Příspěvek ČSŽ Jámy Výdaje celkem 3

plnění 20 000 50 000 50 000 430 000 57 300 204 000 15 500 4 500 1 500 12 000 161 500 20 000 21 000 1 288 500 49 100 105 000 43 000 5 730 5 680 000 30 000 350 000 140 000 45 000 14 500 352 400 614 800 520 300 6 665 370 450 000 15 000 17 416 000

Jubilea v roce 2014 Tak, jako každý rok, předkládáme kulatá jubilea našich spoluobčanů. Ze srdce přejeme všem hodně zdraví a štěstí do dalších let. Vzhledem k tonu, že je tato rubrika z vaší strany velmi žádaná upozorňujeme ty , kteří v příštím roce (2015) oslaví své kulaté výročí a nechtějí být takto zveřejněni jak v Občasníku, tak potom následně v rozhlase, aby nám tuto skutečnost oznámili na obecní úřad. Neoznámení budeme považovat za váš souhlas se zveřejněním vašeho jména a bydliště. MĚSÍC

JMÉNO JUBILANTA

VÝROČÍ

MĚSÍC

JMÉNO JÚBILANTA

VÝROČÍ

leden

Suchý Milan, Jámy 23

65 let

červenec

Hudečková Anna, Jámy 131 Sklářová Marie, Jámy 64 Havlíček Miroslav, Jámy 128 Novotný Václav, Jámy 125 Filip Jaroslav, Jámy 38 Morkus Josef, Jámy 87 Holemářová Ludmila, Jámy 6 70 let Bratránková Marie, Jámy 37 Rous Josef, Jámy 110

92 let

86 let

srpen

80 let 87 let

Bratránková Božena, Jámy 63 Morkusová Josefa, Jámy 87 Juráčková Marie, Jámy 143 Toman Pavel, Jámy 83 Nedvěd Josef, Jámy 19 Stará Josefa, Jámy 109

88 let 87 let 65 let 60 let 70 let 86 let

Sýkora Vítězslav, Jámy 118 Pelikánová Marie, Jámy 51

80 let 65 let

duben

Hronová Emilie, Jámy 58

80 let

Nedvědová Zdeňka, Jámy 62

80 let

Zlatá svatba: Jarmila a Václav Lacinovi, Jámy č. 9 (17. 10. 1964)

květen

Kašpárková Zdeňka, Jámy 105 Machová Antonie, Jámy 117 Kondrát Pavel, Jámy 139 Vencálková Stanislava, Jámy 94 Diamantová svatba Ludmila Havlíčkovi, Jámy 128 (60 let) Ptáčková Božena, Jámy 124

červen

Mužátko Jan, Jámy 7 Hudečková Aloisie, Jámy 52

65 let 86 let

Stará Pavla, Jámy 90

86 let

Dohnálková Verona, Jámy 117 Kalců Hana, Jámy 170

80 let

Novotná Jarmila, Jámy 99 Morkusová Miloslava, Jámy 87

60 let 60 let

únor

březen

září

říjen

65 let 60 let 60 let a

Miroslav

90 let 70 let 65 let

91 let 80 let

Platinová svatba: 12. 11. 1949 Václav a Marie Novotných, Jámy č. 125 (65 let) Homolková Marie, 80 let listopad Jámy 91 Stará Vlasta, Jámy 117 70 let Mužátková Marie, 91 let prosinec Jámy 116 Kondrátová Božena, 86 let Jámy 45 Doležal František, 70 let Jámy 126 Vencálek Miloslav, 65 let Jámy 94 Holemář Petr, Jámy 90 65 let Jůdová Anna, Jámy 14 65 let

89 let

60 let

Grycová Ludmila, Jámy 154

4

60 let

Opět něco o odpadech Na sklonku minulého roku jsem se zúčastnil schůzky s firmou ODAS s.r.o, která v naší obci provádí svoz odpadů. Firma opět z důvodů inflace a zdražení pohonných hmot předložila zvýšený návrh dodatku smlouvy na svoz odpadů v naší obci. Vzhledem k tomu, že se nám cena za svoz zdála neúnosná, začali jsme v rychlosti přemýšlet, jak tuto cenu snížit. Od firmy EKO-KOM už dostáváme maximum, který je možný dosáhnout a patříme mezi osm obcí, které díky vám třídí i železo. To, že na obecní úřad donesete doklad z kovošrotu navyšuje bonusy. Tedy s úsporami v třídění za současných podmínek již cenu nelze snížit. Proto jsme vás na sklonku roku oslovili s anketou. Otázka zněla, zda by vám nevadil čtrnáctidenní svoz a jestli by vám nevadilo, že si budete muset v případě nutnosti pořídit další popelnici. Ve velice krátkém čase jsme dostali více než 60 odpovědí a více než 50 se čtrnáctidenním svozem souhlasilo. Protože úspora 60 tis. Kč není zanedbatelná, budeme moci v roce 2015 snížit cenu za odvoz odpadu o 50 Kč na hlavu. V roce 2015 proto, že cena se musí podle zákona počítat z roku 2013. Z tohoto důvodu se zastupitelstvo rozhodlo přistoupit ke čtrnáctidennímu svozu ještě v tomto roce. Věříme, že toto opatření, které směřuje zejména k ušetřeným nákladům ve vaší peněžence pochopíte a budete i nadále třídit odpady tak, jak dosud. Věříme, že se nám nebude kupit odpad tam, kde nemá být. Obec Jámy bude reagovat na změny v zákonech a bude se i do budoucna snažit vytvářet v odpadovém hospodářství takové podmínky, aby nám všem co nejlépe vyhovovaly.

Jak dál s poštou v naší obci ? Na konci roku jsme vás oslovili s prosbou o podporu petice na udržení malých pošt na vesnicích. Petice byla k podpisu předložena na poměrně krátkou dobu a přesto se v naší obci posbíralo 272 podpisů. Vyhlašovatel Sdružení místních samospráv potom ještě termín prodloužil, ale naše seznamy byly již odeslány. Nebezpečí se také díky vám pro tuto chvíli podařilo odvrátit. Ale vyhráno není. Hned na konci ledna ohlásil schůzku manažer České pošty s. p. a vedoucí pobočky České pošty v Novém Městě na Moravě. Přivezli návrh na snížení úředních hodin na naší poště o půl hodiny. Tato změna byla mimo jiné také důvodem k odchodu poštovní úřednice paní Samkové. Pobočka naší pošty bude od 1. 3. 2014 mít úřední hodiny ráno od 08:00 09:30 a odpoledne od 14:00 – 15:30 hod. Nám se jednání pošty samozřejmě nelíbí a při dotazu, zda se něco změní, když nebudeme souhlasit nám bylo sděleno, že pro chod pošty je důležitá ekonomika. Proto jsem jejich rozhodnutí vzal pouze na vědomí. Pošta se v médiích tváří, jako by projednání se samosprávou bylo rozhodující a že si obec sama rozhodne, jak to bude. To není pravda. Pošta je zodpovědná za své chování vůči občanům a obce na jejich rozhodnutí nemají žádný vliv. Přesto všechno jsme byli zástupci vedení pošty ubezpečeni, že se zrušením naší pobočky nepočítá. Ale čemu se dá dneska věřit?!! 5

Tržní řád i v naší obci Na základě zavedení tržních řádů ve městech a větších obcí reagovalo i zastupitelstvo naší obce na nebezpečí přemístění mnoha podomních prodejců, zlodějíčků a různých náboženských seskupení na menší obce. Je známé, že zejména senioři lehkomyslně otvírají dveře a ve snaze pomoci často naletí na špatný obchod, nebo jsou dokonce okradeni. Toto nařízení ochraňuje všechny, kteří si nepřejí být obtěžováni a současně nebrání nikomu, kdo si obchodníka či řemeslníka pozve na základě vlastního rozhodnutí. Na základě tohoto nařízení může každý občan u svých dveří upozornit, že tady tento řád platí a že nechce být obtěžován. Tuto skutečnost také může nahlásit na obecním úřadě nebo přímo starostovi. Ten pak zařídí ostatní potřebné kroky s tím, kdo tento řád v naší obci poruší.

NAŘÍZENÍ OBCE JÁMY č.1/2013 TRŽNÍ ŘÁD Zastupitelstvo obce Jámy se na své schůzi dne 23. 5. 2013 usneslo vydat na základě § 18 odst. 1 a 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s § 11 odst. zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů toto nařízení. Článek 1 Úvodní ustanovení 1. Účelem tohoto nařízení obce je stanovit podmínky, za kterých lze uskutečňovat nabídku, prodej zboží a poskytovat služby mimo provozovnu určenou k tomuto účelu kolaudačním rozhodnutím podle zvláštního zákona na území obce Jámy. 2. Tržní řád je závazný pro celé území obce Jámy bez ohledu na charakter prostranství a vlastnictví k němu. Článek 2 Místa pro nabídku, prodej zboží a poskytování služeb 1. Na území obce je možno mimo provozovnu k tomuto účelu určenou kolaudačním rozhodnutím podle zvláštního zákona nabízet a prodávat zboží a poskytovat služby na těchto tržních místech: - na návsi (parkoviště u obchodu) - před obecním úřadem - v prostorách Kulturního domu 6

Článek 3 Přiměřená vybavenost míst pro nabídku, prodej zboží a poskytování služeb 1. Tržní místa musí být vybavena tak, aby byl zajištěn jejich řádný a nerušený provoz, mezi prodejními místy musí být vytvořen prostor pro pohyb zákazníků a zásobování a musí být zajištěna požární ochrana v souladu se zvláštními předpisy. Článek 4 Doba prodeje zboží a poskytování služeb na místech pro nabídku, prodej zboží a poskytování služeb 1. Trží místa mohou být provozována po celý rok a doba prodeje zboží a poskytování služeb na tržních místech je od 7,00 do 20,00 hodin Článek 5 Pravidla pro udržování čistoty a bezpečnosti míst pro nabídku, prodej zboží a poskytování služeb 1. Provozovatelé, prodejci zboží a poskytovatelé služeb na místech pro nabídku, prodej zboží a poskytování služeb jsou povinni: a) zabezpečovat čistotu prodejních míst b) k nabídce zboží, jeho prodeji a poskytování služeb užívat jen místa k tomu určená c) dohlédnou na čistotu a pořádek pro skončení prodeje Článek 6 Druhy prodej zboží a poskytování služeb, na které se toto nařízení nevztahuje 1. Toto nařízení se nevztahuje na vánoční prodej ryb a stromků, na prodej pouťového zboží a na prodej v pojízdné prodejně a obdobná zařízení sloužícímu k prodeji zboží nebo poskytování služeb. Článek 7 Zakázané druhy prodeje zboží a poskytování služeb

7

1. Na celém území obce Jámy je zakázán tzv. podomní a pouliční prodej a nabídka služeb. 2. Podomní a pouličním prodejem a nabídkou služeb se pro účely tohoto nařízení rozumí takový prodej a nabídku a služeb, kdy jsou bez předchozí objednávky navštěvovány domy, nabízeno a prodáváno zboží či služby ( např. nabídky energetických společností, pojišťovací a finanční služby, návštěvy agitátorů jednotlivých církví a sekt a jiné). Článek 8 Sankce Porušení tohoto nařízení se postihuje podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů a podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.1 Článek 9 Závěrečné ustanovení 1. Práva a povinnosti prodejců zboží, poskytovatelů služeb a provozovatelů stanovená zvláštními právními předpisy nejsou tímto nařízením dotčena. 2. Toto nařízení obce nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Alena Švomová místostarostka

Jiří Šikl starosta obce

_________________________ 1

§ 58 odst. 4 zákona o obcích: Obec může uložit právnické osobě a fyzické osobě, které je podnikatelem a která je porušila povinnost stanovenou právním předpisem obce, pokutu až do výše 200 000,- Kč. § 46 zákona o přestupcích: Ostatní přestupky proti pořádku ve státní správě a přestupky proti pořádku v územní samosprávě (1) Přestupkem je porušení i jiných povinností, než které jsou uvedeny v § 21 až 45, jestliže jsou stanoveny zvláštními právními předpisy včetně nařízení obcí, okresních úřadů a krajů. (2) Přestupkem proti pořádku ve věcech územní samosprávy je porušení povinností stanovených vyhláškách obcí a krajů vydaných na úseku jejich samostatné působnosti. (3) Za přestupek podle odstavců 1 a 2 lze uložit pokutu do 30 000 Kč a za přestupek podle odstavce 2 lze spolu s pokutou uložit zákaz pobytu.

8

Akce čistá Vysočina 2014 V letošním roce se opět můžeme zapojit do již šestého ročníku jarního úklidu Vysočiny. Tato akce je známá spíše pod názvem Čistá struha. V loňském roce se do této akce zapojilo 18 500 účastníků a bylo sebráno přes 90 tun odpadků. Naši občané se do této akce zapojují pod hlavičkou místní organizace Českého svazu žen. Každoročně se na začátku dubna snažíme uklidit okolí komunikací ve všech směrech od naší obce. Vyzýváme všechny, kteří chtějí pomoci a mají rádi čistou přírodu. Neseďte doma, udělejte si pěkné odpoledne spojené s vycházkou s dětmi. Součástí této akce je i zapojení dětí ve skupinkách do poznávacích soutěží. Správné vyřešení úkolu vede ke spojení jednotlivých vodítek a následné nalezení sladkého pokladu. O přesném konání úklidu budete včas informováni. Při této akci platí, že je možné spojit příjemné s užitečným. A věřte mi, že ten, kdo tento nepořádek uklízí, nevyhodí plastovku z okénka automobilu. Udělá to ten, kdo si neváží práce a úsilí druhých.

Upozornění Znovu připomínáme, že si můžete na našich stránkách zaregistrovat hlášení, které vám bude chodit na váš e-mail. Tím budete mít přehled o důležitých hlášeních i když nejste doma. Využijte této možnosti. Dále vás vybízíme k tomu, abyste pravidelně, alespoň jednou za týden, sledovali obecní stránky a zejména úřední desky. Budete v obraze a informováni o důležitých věcech, které se v mnoha případech můžou týkat i vás.

Příprava stavby oddílné kanalizace v naší obci Již několik let je připravována stavba oddílné kanalizace a čističky odpadních vod v naší obci. V úterý 11. 2. 2014 proběhlo v naší obci veřejné projednání této stavby. Z řad občanů se tohoto jednání nikdo nezúčastnil, ale mnozí si v průběhu vystavení dokumentace na obecním úřadě v Jámách přišli ověřit skutečné umístění přípojek. A právě přípojky jsou téma, na které bych vás chtěl upozornit. Ze zákona je přípojka ve vlastnictví majitele domu, ke kterému se připojuje. Ke každé přípojce bude muset být projekt a následná žádost na stavební úřad k umístění stavby. Předpokládám, že by projektanta zajistil obecní úřad pro celou obec a tuto věc budeme řešit společně. Až to bude aktuální, budete včas informováni.

Prosba o pomoc při pátrání V nedávné době nás oslovila paní Obstová, která žádá o pomoc při pátrání. Více se dozvíte v přiloženém dopise. Pokud máte nějaké informace o původu hledané rodiny, oznamte nám to prosím na obecním úřadě a my zprávu předáme dál. Děkujeme. 9

Vážený pane starosto, milí obyvatelé Veselíčka a Jam,

Dobruška 2.2.2014

nejdříve si vás všechny dovolím pozdravit z Dobrušky a představit se vám. Jmenuji se Alena Obstová, dlouhá léta jsem učila na Univerzitě Karlově zahraniční studenty a české krajany trvale žijící v zahraničí česky. Nyní jsem již v penzi. Během své výuky jsem naučila nejen stovky lidí česky, ale vyslechla i velké množství jejich zajímavých životních osudů a příhod. Naše univerzita v roce 1991 založila tradici letních jazykových kurzů češtiny pro krajany, kteří trvale žijí v zahraničí. Tyto kurzy jsem od jejich založení téměř po dvě desítky let vedla právě já. A to, s čím si nyní dovolím se na vás obrátit, bude navíc mnohému z vás určitě připomínat televizní program Pošta pro Tebe. Ráda bych totiž jedné své studentce, naší krajance, která je nyní už v důchodu, pomohla najít nejen její předky, ale možná i její současné příbuzné. A proč si dovoluji se na vás obrátit a jak to všechno začalo? Před třinácti lety se v našem celostátním tisku objevil článek o „zapomenutých Češích“ žijících v malých vesničkách blízko pobřeží Černého moře na svazích severního Kavkazu. Možná že ho někdo z vás četl, ale ani ve snu by vás pravděpodobně nenapadlo, že se ten článek právě také týká i Jam a Veselíčka. Tenkrát se v něm psalo, že oni od naší republiky nic nechtějí, že nežádají o reemigraci do země svých předků, že ale jenom chtějí, abychom tady věděli, že tady u nich také mezi děti přichází Mikuláš, že se u nich stále slaví české Vánoce s Ježíškem, barví vejce na Velikonoce, zpívají české písně a tančí české tance, peče se tu tradiční české pečivo a jedí česká jídla, dodržují se tu i další české zvyky, ale češtinu se už nyní učí jen od svých prarodičů, protože české školy tu už nejsou, i když v minulosti jich tu byla skoro celá desítka. Chtěli, abychom pouze věděli, že oni tady „česky“ žijí tak, jak je to naučili jejich předci, kteří přišli na toto území před více než 150 lety. A jak se sem dostali? Byli pozváni ruskou vládou, která jim slíbili úlevu na daních až do roku 1881, právo zřizovat si vlastní školy, kostely, volit místní samosprávu a hlavně ji slíbili zdarma zdravotní péči a také dřevo a kamení na stavbu domů a půdu pod podmínkou, že na ní budou pracovat. V té době totiž z naší země odcházely stovky a stovky rodin nejen do Ameriky, ale i do Chorvatska, Rumunska, na Ukrajinu, do Ruska a dalších zemí na východě. Sem na severní Kavkaz přišly rodiny hlavně z jižních Čech a Moravy. Přivítaly je ale úplně jiné podmínky, než jaké jim byly slíbeny. Protože ale byli čeští přistěhovalci vesměs chudí, proto neměli peníze na návrat, a protože ale byli také velice skromní a pracovití, většinou se podmínkám dobře přizpůsobili a za nějaký čas svou životní úrovní začali vynikat nad ostatní původní i přistěhované obyvatele. Založili několik ryze českých vesnic s českými školami a kostely, které pojmenovali po různých svatých (Vladimirovka, Mefodijevka – po Metodějovi, Pavlova,Varvarovka – po Barboře, Gajduk – po Hejdukovi apod.). Kyrilovka, pojmenovaná po Cyrilovi, patřila mezi ty největší. V r. 1869 v ní žilo 40 českých 10

rodin, v r. 1872 už měla 181 osob. Češi zde začali vynikat nejen v zemědělství tím, že pole začali hnojit, ale i v zahradnictví, ovocnářství, pivovarnictví a hlavně ve vinařství, které zde zavedl bratr spisovatele Adolfa Hejduka. A vynikající víno vyrobené českýma rukama si zde můžete koupit i nyní. Vláda naší země se po tomto článku v tisku rozhodla těmto krajanům pomoci. Členové české krajanské komunity dostali možnost se zúčastňovat našich letních jazykových kurzů češtiny, studovat v jedno i dvousemestrových kurzech češtiny na univerzitě. A protože zájem o výuku češtiny byl doopravdy hodně veliký hlavně u malých dětí, byl tam později pravidelně posílán český učitel. Také naším krajanům byla poskytnuta pomoc při založení jejich klubového domu, kde mohl zkoušet taneční i divadelní soubor, probíhá zde pravidelná výuka českého jazyka v pěti třídách pro děti i dospělé a jsou zde pořádány všechny akce českého kulturního sdružení Mateřídouška. Tak a teprve teď se dostávám k jádru své prosby, se kterou si dovoluji se na vás obrátit. V roce 1991 k nám z vesničky Kyrilovka přijela na kurz moc sympatická a velice milá a příjemná středoškolská profesorka francouzského jazyka, nyní výkonná ředitelka vinařského závodu, paní Irina Treťjaková, za svobodna Kabrdová. Měla zájem se maximálně naučit česky, aby po návratu mohla doma ve své kuchyni otevřít nedělní „školičku“ českého jazyka pro zájemce. Protože to byla velice pilná a pracovitá studentka, tak jsme spolu zůstaly i po skončení kurzu v písemném styku. S nadšením založila již výše jmenované sdružení Mateřídouška (tak hluboce na ni zapůsobila báseň o dechu matky od K.J.Erbena) a velice zaktivizovala činnost všech místních Čechů. Vzápětí do Česka přijel studovat na vysokou školu její starší syn a po něm potom i její druhý syn, protože ona byla přesvědčena, že tady je i jejich druhá mateřská země, která jí samotnou obrovsky nadchla. Později jsem se s ní setkala v roce 2010 na univerzitním kurzu pro učitele češtiny v zahraničí. Nadšení pro práci s krajany z ní jen zářilo. Měla jsem z ní velikou radost. V roce 2013 přijela do České republiky i se svým manželem na promoci jednoho ze svých synů. A to se prý rozhodla ke kroku, který už dlouho nosila v hlavě. Rozhodla se navštívit a hlavně svým synům ukázat kraj, o kterém doma slyšela mnoho vyprávět. Kraj, který byl rodným krajem jejího pradědečka Františka Kabrdy. Kraj prošly z pokory k předkům pěšky - z Veselíčka do Jam a z Jam do Žďáru nad Sázavou. Chtěli navštívit Obecní úřad v Jámách, ale nebyly právě úřední hodiny. Navštívili proto místní hřbitov, poklonili se u hrobů se jménem Kabrda a i u těch, jejichž jména buď byla stejná se jmény na hřbitovech u nich a nebo je slyšela ve vyprávění. Původně chtěla někoho oslovit ve vesnici, ale pak si netroufla z obavy, že by si to někdo mohl vysvětlit tak, že se tu najednou ocitla nějaká Kabrdová a kdovíco bude chtít. Proto se rozhodla poprosit mě, abych vás oslovila tímto dopisem a zeptala se, zda z vás někdo při vyprávění svých rodičů a nebo prarodičů neslyšel vyprávět o 11

tom, že se z některé rodiny Kabrdovy vystěhoval někdo i s malým synem Františkem Kabrdou do Ruska. Ten malý František by se měl narodit v roce 1853 asi ve Veselíčku ( a nebo v Jámách) a měl by být zapsán na faře v Jámách, protože podle vyprávění jejího dědečka prý tenkrát ve Veselíčku nebyla fara. O rodičích svého pradědečka Františka Kabrdy ale nic neví, nezná ani datum jejich narození. Kabrdovi byli chudí, tak neměli na hřbitově v Kyrilovce hrobku se jménem, ale jenom navršený hrob z hlíny s křížem. A jak jí je ale známo, bydleli v jejich vesničce ještě jiní Kabrdovi, kteří prý s nimi ale nebyli vůbec příbuzní. Možná že ale Kabrdovi na severní Kavkaz nepřišli přímo z Čech, ale že se nejdříve vystěhovali na ukrajinskou Volyň a teprve odtud pak ve své cestě za novým domovem pokračovali na severní Kavkaz poblíž černomořskému pobřeží. Pro toho, koho toto vyprávění zaujalo, bych chtěla ještě dodat, že se tento pradědeček František později oženil a měl šest dětí. Jedno děcko zemřelo a 2 dcery a 3 synové přežili. Bohužel mu brzy umřela manželka, tak se pak sám o všech pět dětí staral. Pracoval v zemědělství, založil vinice a později i začal podnikat. Zemřel v roce 1940 ve věku 87 let. Jeden z těchto jeho tří synů, Pavel Kabrda, byl pak dědečkem mé studentky. Ten jí vyprávěl o Veselíčku, o Jámách i o všem, co slyšel od svého otce a asi hlavně od jeho rodičů, kteří tuto zemi opouštěli už v dospělém věku. A Pavlův syn, otec Irinky, žije stále v Kyrilovce. Nyní je mu 82 let. Žije sám, protože manželka mu zemřela. Stará se o dům, malé hospodářství a zahrádku. Na všechny práce, tedy i ty domácí, si stačí sám. Prostě pravý Čech. Vážení a milí, ani vám jistě nemusím psát, jak velikou radost by všem udělalo, kdyby se dozvěděli něco víc o svých předcích, o svém rodu Kabrdů, aby svým synům mohli jednou nejen říct, tady odtud pocházíte, tady jsou vaše kořeny, tady je zem vašich předků, ale aby také mohli říct, tady je vaše rodina, tady máte komu podat ruce. V této české zemi nejste sami. Vážený pane starosto, rodina paní Iriny i já vám budeme velmi vděční, když budete tak laskavý a s prosbou v tomto dopisem seznámíte vaše občany. Předem Vám za Vaši ochotu srdečně děkuji. Věřím, že se nám podaří třeba byť jen malilinký střípek vložit do této mozaiky hledání a skládání komplikované rodinné historie. Navíc se jistě z vašich vesnic společně vystěhovali i další rodiny a ona by se zase na oplátku snažila o nich získat nějaké informace a předat je jejich českým potomkům žijícím ve vašich obcích. Zprávu může kdokoliv předat na moji adresu a já vše paní Irince předám: Mgr. Alena Obstová tel. 737 903022 Křovice 409 e-mail. [email protected] Dobruška 518 01 Nebo je možné ji přímo (bez háčků a čárek) poslat na e- mailovou adresu paní Iriny, která je: [email protected] S pozdravem a srdečnými díky

Alena Obstová 12