2014

Novinky Junior Akademie 3/2014 ...newsletter Junior Akademie

Samá voda, samá voda, přihořívá! Jak získat užitek z  vodního živlu, bylo hlavním tématem kroužků v rámci Junior akademie, které se konaly 11. března v Jičíně a 12. března v Pardubicích. A pro vás, kteří jste tam nebyli, přinášíme pár zajímavostí z kroužků a ze světa vody. Naši akademici se dozvěděli o historických způsobech využití vodního živlu v řekách pro potřeby lidí. Dále slyšeli o využívání řek pro nákladní a osobní plavbu, a  o využití mechanické energie vodního proudu. Velmi zajímavě jim byly vysvětleny způsoby plavby od raného středověku až po současnost. Na kroužku byla také atraktivně vysvětlena funkce plavební komory pomocí počítačové animace. „Voda v  řece je krásná a  přináší lidem užitek, někdy však umí být i  pořádně nebezpečná,“ řekl Pavel Fošumpuar z katedry hydrotechniky Fakulty stavební ČVUT. Na vodním kroužku byla hodně zajímavá i  vědecká přednáška o energetickém potenciálu historických vodních strojů s  využitím rotačního pohybu hřídele z  mlýnského kola v  mlýnech, pilách, hamrech, stoupách a valchách. Následně byly popsány soudobé typy vodních turbín a  výklad byl také demonstrován na interaktivním fyzikálním modelu hydraulického obvodu Kaplanovy turbíny.

Abychom vám ukázali vědu v  praxi, tak se naši akademici rozdělili do skupin a  cyklicky se střídali na pěti stanovištích, na kterých plnili nejrůznější úkoly. A které to byly? Stanoviště číslo 1 – Modely lodí z  horno-vltavské vodní cesty. V rámci tohoto stanoviště jste měli za úkol experimentálně ověřit výtlak typového plavidla I. třídy vodní cesty. Pokus byl založen na principu Archimédova zákona, kdy mladí akademici napřed pomocí velkého akvária ověřili objem vytlačené vody na modelu plavidla v  měřítku 1:50. Následně na základě znalosti měřítka modelu, objemu vytlačené vody a  její hustoty vyjádřili výtlak reálného plavidla v tunách. K dispozici byl rovněž model plavidla Hydrobus. Oba modely byly řiditelné pomocí vysílačky (R/C modely), což umožnilo výklad k pohonu plavidel a  jejich kormidlovacích zařízení. Stanoviště číslo 2 – Turbínový stand. Pro účastníky kroužku byl připraven jednoduchý model turbíny, sestavený ze stavebnice Merkur. Model současně obsahoval skleněnou nádrž umístěnou v dané výšce nad oběžným kolem turbíny. Žáci na modelu studovali princip přeměny mechanické energie a  současně pochopili pojem účinnosti vodních turbín. Tato úloha umožnila také zorganizovat mini soutěž mezi jednotlivými týmy. Cílem bylo, dosáhnout maximální účinnosti turbíny pomocí volitelného úhlu dopadu vodního paprsku na lopatky turbíny. Stanoviště číslo 3 – Plnění plavební komory. V rámci tohoto úkolu měli studenti k dispozici zjednodušený model plavební komory s volitelnou plochou plnícího a prázdnícího otvoru. Cílem úlohy bylo ověření potřebné doby plnění a vyprázdnění plavební komory v závislosti na průřezové ploše obtoku.

Stanoviště číslo 4 – Určení hustoty dřevěného polena. Na tomto stanovišti bylo úkolem zjistit hustotu dřevěného polena, které bylo pro nesnadnou vizuální identifikaci natřeno tmavou barvou. Princip úlohy byl založen opět na aplikaci Archimédova zákona, kdy žáci napřed pomocí malého akvária naplněného vodou určili objem dřevěného polena, následně na váhách zjistili jeho hmotnost a  odvodili hustotu. Z fyzikálních tabulek mohli poté posoudit, zda se jedná o tvrdé dřevo, například dub nebo o měkké dřevo, třeba olši. Stanoviště číslo 5 – Plavební stupeň České Vrbné. Řešení úlohy spočívalo v pochopení postupu při proplavování plavidel plavebním stupněm. Pro tyto účely byla připravena velká a podrobná situace plavebního stupně České Vrbné na horní Vltavě. V situaci byly pomocí kostek vyznačeny hlavní funkční objekty a jejich uzávěry. Jednalo se například o vrata plavební komory, uzávěry obtoků, jezový uzávěr, vrata přístavu, uzávěr slalomové dráhy a modely charakteristických plavidel z dané vodní cesty. Každý ze studentů dostal za úkol obsluhovat jeden prvek plavebního stupně a dva představovali kapitány proplavovaných plavidel. Úkolem bylo domluvit se vzájemně a realizovat proplavení plavební komorou z horní zdrže do dolní a naopak tak, aby byl postup správný a  úplný jako ve skutečnosti.

Poručíme řece, dešti… !

V rámci poslední exkurze za taji vědy a techniky jsme se v úterý 1. dubna podívali do Vodohospodářské laboratoře Fakulty stavební ČVUT. Přesvědčili jsme se, že voda je živel, ale že je možné mu porozumět a pracovat s ním. Také jsme v laboratoři zakončili soutěž a snad nikdo nezůstal suchý.

Vodohospodářská laboratoř je obrovská místnost v  jedné z  budov Fakulty stavební, je plná modelů vodních cest a  experimentálních zařízení. Čeho je ale v  hale nejvíc? Samozřejmě vody! Její recirkulační systém je tvořen hlavní nádrží o objemu 80 m3, z které je voda rozváděna do všech stálých i  dočasných testovacích žlabů a modelů. Pod podlahou se nachází složitý systém sběrných kanálů, které přivádějí vodu z  povrchu laboratoře do čerpací nádrže, odkud je přečerpávána dvěma čerpadly s  hltností 2000 l/s zpět do nádrže zásobní a pak zase k modelům a zařízením. A to už je dost vody, ne?  Naši mladí vědátoři utvořili tři menší skupinky a rozešli se ke třem stanovištím. Prvním ze stanovišť nás provedl Pavel Fošumpaur a  Milan Zukal, které znáte z kroužku Jak získat užitek z vodního živlu. Na modelu vodních těles a  přístaviště v  Hluboké nad Vltavou jsme v  měřítku 1:50 ukázali, jak naši odborníci posuzují dispoziční uspořádání přístavu z  hlediska plavebních podmínek a jednotlivé objekty z  hlediska proudových poměrů. Stejně jako oni, i  vy sami jste si na modelech typových plavidel vyzkoušeli, že za určitého průtoku nemusí být úplně lehké s  lodí do prostoru přístavu bezpečně zaplout. Současně model slouží ke zjištění splaveninového režimu v okolí hráze a pro výzkum výmolů a deformací dna. To v praxi znamená třeba zjištění rizika zanášení přístavu splaveninami při nezahrazeném vjezdu a  zvýšených průtocích na tělese hráze. Pavla Schwarzová nás zase čekala u laboratorního dešťového simulátoru. Ten sice vypadá jako velký sprchový kout, jeho důležitost ale nelze popřít. Z exkurze už

2

Novinky z technického

newsletter Junior akademie

víte, jak je například důležité chránit půdu před zbytečnou erozí tak, abychom třeba zbytečně nezanášeli vodu minerály a  živinami. Pokud byste získali vzorek zeminy a  přinesli ho do laboratoře, dozvěděli byste se všechny její potřebné vlastnosti a  mohli takovýmto problémům předejít. Zkoušecí žlab simuluje sklon 0-8° a je skrápěn osmi plochými tryskami, které díky kývavému pohybu simulují rovnoměrný déšť v  intenzitě lehkého letního deštíku až po pořádnou plískanici. V číslech to znamená intenzitu deště až 60 mm/hod.! Lze tak tedy kdykoliv a  poměrně snadno zjistit erozní vlastnosti půdy, infiltrační schopnost půdy, množství povrchového odtoku nebo vyplavování škodlivin z půdy po jejím povrchu i pod povrchem. Ujištění všech těchto vlastností je velice důležité pro melioraci a  krajinné inženýrství, což není nic jiného než péče a zlepšování prostředí, ve kterém žijeme. Posledním, ale neméně zajímavým stanovištěm byl model Podkrušnohorské-

ho přivaděče v měřítku 1:15. Věděli jste, že tato soustava kanálů a  nádrží chrání místní povrchové doly před povodněmi? Také zásobuje vodou průmyslové závody v  městě Chomutov a  přivádí potřebné množství vody i do řeky Bíliny. Jitka Kučerová vám na figurínách názorně ukázala, jakou může mít vodní živel obrovskou sílu a že není radno si s ním zahrávat. Dobrý sluha, špatný pán? Proto se výzkum na tomto modelu zaměřil na funkce vývarů na dvou lokalitách přivaděče a na opatření, která by vedla ke snížení rizika utonutí lidí, kteří by se do kanálů dostali. Tím ale vodní zábava neskončila. Zlatým hřebem celé exkurze se staly zátěžové testy lodí ze soutěže Vodní živel. Soutěže se zúčastnilo celkem šest plavidel, mezi nimi i zkušební loď Milana a dnes již legendární loď Žralok, který byl dle teoretických výpočtů hlavní favoritem na vítěze. Jak soutěž dopadla, se dočtete na poslední straně .

světa

Elementární částice na vlastní oči Určitě jsi ve spojitosti s radioaktivitou slyšel/a o záření α, β nebo γ. Ve skutečnosti se nějaký typ ionizujícího záření vyskytuje všude kolem nás, jen ho není možné pouhým okem pozorovat, a  to ani při maximálním možném zvětšení. Odborníci z  ČVUT, CERN a  firmy Jablotron však nyní spojili síly a  vytvořili převratnou pomůcku, která záření v reálném čase zobrazí. Asi nebude těžké uhodnout, o čem se zapáleným studentům fyziky a  jejich učitelům poslední noci zdá. Představení částicové kamery MX¬10 znamenalo totiž malý zázrak. Přitom se nejedná o žádný nedostupný přístroj, ale speciálně vytvořenou vzdělávací pomůcku. Ta dokáže nahlédnout do neviditelného světa elementárních částic a  studenti fyziky tak

mají jedinečnou možnost v přímém přenosu sledovat jevy, které se daly dříve jen těžko přiblížit. Kamera MX¬10 je tak vůbec nejmodernější vzdělávací pomůcka pro demonstraci ionizujícího záření a  analýzu radioaktivních zdrojů. Díky pokročilému detekčnímu čipu a  zobrazovacímu softwaru dokáže zaznamenat, rozlišit a  v  reálném čase zobrazit různé druhy ionizujících částic. Vše můžeš vidět krásně v  barvách přímo na obrazovce počítače. Ze studia fyziky se tak snadno stane dobrodružný příběh plný nečekaných objevů a nových otázek. Kamera, která vznikla ve spolupráci jablonecké firmy Jablotron, Ústavu

technické a experimentální fyziky ČVUT v  Praze a  Evropského centra pro jaderný výzkum CERN, se poprvé představila na prestižním veletrhu GESS v  Dubaji, kde hned získala ocenění Inovace roku.

Mít dům jako druhou kůži Navrhnout dům, který by jeho obyvatelům padnul doslova jako druhá kůže, to je úkol studentů druhého ročníku Fakulty architektury ČVUT, na kterém pracují v  předmětu Ateliér bytová stavba. Daří se jim to výborně a jejich výsledky si nyní můžeš prohlédnout a zhodnotit i ty. “Ten dům, o kterém sním, by měl být něco jako moje druhá kůže. Měl by se roztahovat, když jsem dobře naladěn a schýlit se nade mnou, když jsem na tom špatně”. Tento citát Thomase Schrödera je mottem soutěžní přehlídky

a  výborně vystihuje cíle předmětu, který studenty seznamuje s  navrhováním rodinných a  bytových domů v  nejširším slova smyslu. V ateliérech během jednoho semestru druháci vymyslí koncept, řeší vnitřní uspořádání i  vztah stavby a  jejího okolí, navrhnou konstrukční a  materiálové řešení a  vše graficky zpracují, aby svoje nápady jasně a  srozumitelně představili. V soutěži se nakonec sešlo na třicet návrhů rodinných, bytových i  věžových domů. Ze všeho nejvíc porotu zaujal projekt Marka Pertlíčka Vnitřní periferie Prahy – přerušené město, který si zaslouženě odnesl první místo. Na druhém místě se umístil projekt Bydlení

u  Radbúzy Veroniky Landové a  na třetím pak projekt bytového domu s galerií a kavárnou Město u řeky Adama Kolovratníka. Kompletní dokumentace soutěžních projektů a bližší informace najdete také na webu:

http://www.fa.cvut.cz/ Cz/PrednaskyVystavy/ DruhaKuzeSoutezniPrehlidka

3/2014

3

Letem technickým světem Dostat vynálezy z  vlastní laboratoře až do vesmíru se jen tak každému nepoštěstí. Vědcům z ČVUT se to podařilo díky výborné spolupráci s  Evropským centrem pro jaderný výzkum (CERN) a Texas University v  Houstonu. Miniaturní detekční systém velikosti USB disku byl nejprve vyvinut v  Ústavu teoretické a  experimentální fyziky ČVUT a  následně v  pěti exemplářích dodán do NASA. Jak je ti asi jasné, z NASA už je cesta do vesmíru poměrně snadná, i když tentokrát vedla oklikou přes Rusko

Z Laboratoře přímo na oběžnou dráhu a Kazachstán, odkud kosmická loď Progress startovala. Na palubě ISS budou detektory poskytovat vysoce přesná měření radiace pro potřeby osobní bezpečnosti astronautů. Měly by odhalit, jaká zdravotní rizika astronautům při dlouhodobém pobytu v  kosmu hrozí. Výsledky unikátního měření se ale šiknou i na zemi, například pro pochopení možných vedlejších účinků hadronové terapie jako moderní metody léčby rakoviny.

teorií. Vědci již dlouhodobě pozorují signál z  konce velkého třesku, tentokrát v  něm ale zaznamenali změnu polarizace, která by měla být způsobena gravitačními vlnami. Objev amerických vědců podle profesora Kulhánka znamená posun hranice poznatelného z doby 400 000 let od velkého třesku až do doby malých zlomků sekundy po něm. Pokud se ho podaří prokázat, šlo by o nejvýznamnější objev na tomto poli za několik desetiletí. Zatím jsme pozorovali všechno až po velkém třesku, teď máme jedinečnou šanci nahlédnout přímo do ‚kuchyně‘, ze které se tvořil vesmír,“ uvádí

Unikátní prodloužení kostí Ne každý má to štěstí, aby se narodil bez zdravotních komplikací. Jednou z nich mohou být třeba krátké či zdeformované kosti u nohou. Doteď bylo jedním z mála řešení jak tuto poruchu léčit použití speciálního přístroje zvaného prolongátor. Uchytí se k noze a  ručně se každý den pootočením matice nastavuje prodloužení kosti. To však není moc praktické a tak v Laboratoři biomechaniky a biomateriálového inženýrství na Fakultě stavební ČVUT vyvinuli speciální elektronicky řízený přístroj, který prodlužování rozloží do několika pozvolných mikro-

4

newsletter Junior akademie

posunů. Pomáhá tak velmi přesně, pomalu a šetrně prodlužovat a upravovat kosti dolních končetin. Přístroj je vhodný pro vice pacientů než současné metody a navíc je také méně bolestivý. V současné době přístroj umožňuje prodloužení kostí celkem o neuvěřitelných 5 až 8 centimetrů, s denními posuny o 1–1,5 milimetru. Navíc se jedná o naprosto originální zařízení, první svého druhu na světě. Stránky laboratoře najdeš na: http://mech.fsv.cvut.cz/web/?page=info_r

Třináct tun na skle Sklo je dnes při stavbě moderních budov čím dál tím častěji využívaný konstrukční prvek. Nejen okna, ale i  celé stěny, schodiště nebo podlahy jsou dnes jen ze skla. Udělat ale dokonalý projekt, kde průhledné sklo neruší, ale naopak elegantně doplňuje vzhled budovy, stále není tak snadné. Tvrzené sklo nemůže plnohodnotně nahradit důležité nosníky, nedá se do něj totiž vrtat. Na Fakultě stavební ČVUT teď přišli na zajímavý způsob, jak tuto nevýhodu obejít. K nosníku se přilepí drobná ocelová pásnice, která

co nejméně ruší celkový dojem. Do ní se už dá vrtat a  tím umožňuje nosník efektivně chytnout k okolním konstrukcím. Nosník z  vrstveného skla je zároveň bezpečný i  nenápadný a  dají se do něj umístit třeba diody a  prosvítit ho tak nejrůznějšími barvami. Při délce 4 metry a  výšce 29 centimetrů unese neuvěřitelných 13 tun.

Budovy, co rostou spolu s námi

Dočkáme se potvrzení velkého třesku? Dost možná se právě povedl největší astronomický objev celé generace. Američtí vědci totiž zřejmě zachytili dozvuky velkého třesku. Sleduj exkluzivní vystoupení profesora Petra Kulhánka z Fakulty elektrotechnické ČVUT v  České televizi a zjisti víc. Teorie velkého třesku, tedy mohutné exploze, po které se začal z  jediného bodu rozpínat vesmír, dost možná přestane být pouhou

Novinky z technického světa

Hranaté domy budou možná brzy minulost. Až cihly a  beton nahradí nanovlákna, začnou budovy měnit tvar a  funkci přesně podle potřeb jejich obyvatel. Během studií na ČVUT k tomu dospěl architekt Michal Kutálek z Fakulty architektury. Díky nanotechnologiím by totiž bylo například možné vytvořit příbytky jako buňky stvořené ze stlačených molekul kyslíku. Kyslíkové slupky by

profesor. Gravitační vlny objevené americkými vědci z  Harvardovy univerzity předpovídal už Albert Einstein v  roce 1915. Zatím ale nebyly žádné důkazy o jejich existenci. Pokud chceš do fascinujícího světa astrofyziky nahlédnout zblízka a dozvědět se víc o tomto převratném objevu, podívej se na záznam vystoupení profesora Petra Kulhánka v pořadu České televize Horizont ČT24. Více na: http://www.ceskatelevize.cz/ porady/10316155327-horizont-ct24/

se pak mohly různě přeskupovat, libovolně tvarovat, a  jejich obyvatelé tak navštěvovat obyvatele okolních příbytků vzájemným propojováním. Obal by navíc umožňoval, aby skrze něj pronikalo světlo a  zároveň dělal stín, vyráběl elektrický proud, topil i chladil. Budeme si na to muset ale ještě chvíli počkat, tato vize se týká přelomu třetího a čtvrtého tisíciletí.  Webové stránky programu: https://www.fa.cvut.cz

Piráti silnic v ohrožení Toho, aby bylo na silnicích bezpečněji, se snaží dosáhnout experti z  Fakulty dopravní ČVUT. O bezpečnost by se kromě policie mohli aktivně starat i  samotné silnice. Už dnes jsou totiž vybaveny spoustou elektronických snímacích zařízení, jako jsou mýtné brány, úsekové radary nebo snímače pohybu. Třeba takové moderní křižovatky díky neviditelným indukčním cívkám zapuštěným v  asfaltu dopředu poznají, jak rychle se auto blíží. Výzkumný tým z  ústavu dopravní telematiky chce nyní takovéto technice přidat i  mozek. Díky rozeznávání obrazů z  kamer a  tepelným čidlům by bylo možné neukázněné řidiče chytat rovnou při činu.

Webové stránky ústavu: http://experimenty.fd.cvut.cz/

3/2014

5

Designéři mění svět

Představujeme vám několik studentských projektů z ateliérů Mariana Karla a Alexiuse Appla Ústavu průmyslového designu Fakulty architektury ČVUT. Jsou kreativní a ke kreativitě inspirují. Vytvářejí pro člověka přátelské a ekologické prostředí v plném smyslu toho slova.

Wave Vlnový generátor elektrické energie Wave, plovoucí jako bojka na mořské hladině, navrhla dvojice designérek Kristina Liaskovskaia a Monika Pacíková. Wave samostatně generuje elektrickou energii, kterou používá pro vlastní potřebu, tj. pro světelnou signalizaci, záznam počasí, měření síly větru a velikosti vln i pro kontrolu stavu vody. Výroba elektrické energie je založena na principu lokálního magnetu. Je efektivní, protože vlny jsou na mořské hladině neustále a  pro výrobu energie postačí i velmi mírné zvlnění, není tedy závislá na počasí. Ztráty jsou minimální a  až 85 % kinetické energie je přeměněno na elektrickou, část vyrobené energie se ukládá v záložní baterii. Naměřená data jsou odečítána pomocí GPS a  jsou na speciálním webu veřejně dostupná. Síť bójí může spolehlivě monitorovat sledované údaje v uceleném systému na velké rozloze hladiny.

Dogkeeper Schopnost dorozumět se se svým psem, rozumět lépe jeho potřebám a  mít o něm přehled znamená i  lepší vztah s ním. To je myšlenka, která vedla ke vzniku interaktivního obojku pro psy DogKeeper z  dílny designéra Ondřeje Rakušana. Interaktivní obojek dokáže majiteli psa sdělit údaje o tom, kde se jeho pes právě nachází i informace o jeho chování a náladě.

6

newsletter Junior akademie

Solární mobilní elektrárna Nepřehlédnutelný je i  projekt designéra Tomáše Matuny. Mobilní solární elektrárna je zařízení využitelné v  létě na chatách a  dalších místech, kde není k dispozici přívod elektrické energie. Maximálně využívá sluneční energii, protože kombinuje více systémů pro získání energie a teplé vody, aby provoz byl šetrný a nenáročný na obsluhu. Solární kolektor ohřívá vodu, na něm je umístěný flexibilní solární článek ve formě fólie na bázi organických polymerů. Generovaná energie se skladuje v akumulátoru, který je následně propojen s  měničem napětí. Nad akumulátorem je umístěna tepelně izolovaná nádrž na teplou vodu. WE2GO windengine Získávání energie v  těžko dostupných podmínkách slouží projekt malé větrné elektrárny WE2GO windengine designérů Natálie Vargové, Martina Gallo, Zuzany Kodrasové a Ondřeje Pelikána. Je určena především jako generátor energie pro vědecké a  výzkumné skupiny na expedicích v odlehlých oblastech, je však možné ji využívat i jako mobilní elektrárnu nebo jako stacionární zdroj energie na vysokohorských chatách nebo jako ekologický zdroj energie pro soukromé účely. Elektrárna využívá technologii Zeroblade vyvinutou společností Saphon energy®. Má vyšší výkon než klasická větrná turbina, je tišší, souvislá plocha rotoru eliminuje rizika rotujících listů. Konstrukce počítá s  častým transportem, je skladná a  díky použitým materiálům je lehká a  odolná. Tkanina plachty i  kormidla je potažená Všechny funkce obojku může majitel psa sledovat na svém mobilním telefonu pomocí aplikace DogKeeper 01 nebo přímo, pomocí aktuálního zabarvení obojku. I odečítání dat je jednoduché, kombinovaná data o fyzické činnosti a  náladě psa se zobrazují ve výsledném jasně čitelném piktogramu. Aplikace synchronizuje GPS lokátor v  mobilním telefonu s  lokátorem v interaktivním obojku.

Horní část je také vybavena snímačem pohybu slunce, aby bylo sluneční záření využito v maximální míře. Celá elektrárna je navíc lehce instalovatelná a dobře uskladnitelná.

Kanárek Další ze slibných designérů, Adam Řehák, se zapojil do projektu Kanárci, který vznikl na Social Innovation Campu v  Brně. Projekt si klade za cíl zlepšit povědomí o kvalitě vzduchu, který dýcháme. Členem desetičlenného týmu nadšenců je i  Jakub Hybler z  Institutu intermédií. Ve vývoji jsou dva typy detektorů určené k měření množství prachových částic ve vzduchu, přenosný, který po připojení k telefonu umožňuje načítat a  sdílet naměřené hodnoty, a stacionární, který je určený k umístění na fasádu nebo za okno. Naměřené

hodnoty posílá detektor přes wi-fi do počítače a dále se pak data sdílí do online mapy znečistění. Adam Řehák pro tento projekt navrhl design stacionárního „Kanárka“. Kanárek je schopen měřit CO, SOx, NOx, prachové částice (particulate matter) PM2, PM5, PM10. Při větším počtu aktivních Kanárků je možné vytvořit detailní mapu momentálního znečištění ovzduší. Naměřená data jsou odečítána pomocí GPS a  jsou na speciálním webu veřejně dostupná. Síť bójí může spolehlivě monitorovat sledované údaje v uceleném systému na velké rozloze hladiny. Fany Mladá designérka Helena Sládková navrhla originální mobiliář – lavičky Fany do prostoru sakurové aleje, která prochází středem ulice mezi budovami ČVUT a  VŠCHT. Pod sakurami jsou dnes staré betonové lavičky, které nesplňují estetické ani funkční požadavky. Jejím cílem bylo prostor oživit a  vytvořit příjemné odpočinkové místo nejen pro studenty,

speciální vrstvou, takže může fungovat jako fotočlánek a  generovat omezené množství energie i v klidovém stavu.

Momo Talentovaná designérka Gabriela Bajdichová navrhla originální zvlhčovač vzduchu, který podporuje dětskou kreativitu důvěrně známým způsobem. Její výchozí myšlenkou bylo to, že jsme obklopeni formáty obdélníkového tvaru v  různých poměrech stran – standardizovanými listy papíru, displeji smartfonů, tabletů, minitorů a televizorů. Cílem proto bylo navrhnout produkt pro děti, který by jim umožnil rozvíjet kreativitu bez ohledu na tento formát. Při hledání řešení se nakonec obrátila k důvěrně známému kreslení prstem

Novinky z technického světa

ale pro všechny návštěvníky kampusu. Jednotlivé lavičky jsou navrženy ve třech jasných zářivých barvách jako dětské hračky. I jejich tvar přímo vybízí ke kreativitě, lze je různě skládat vedle sebe, otáčet, vrstvit je na sebe a  usadit se nebo uložit se do nich co nejpohodlněji. Lavičky Fany jsou i praktické, jsou vyrobené z plastu, polyethylenu, který je lehce recyklovatelný, omyvatelný a lehký.

na zamlžené sklo. Dalším rozvíjením této myšlenky vznikl plnohodnotný zvlhčovač určený především do dětských pokojů, který je možné upevnit na zrcadlo nebo sklo okna doma nebo třeba v  autě a  tím ho proměnit na neomezený tvůrčí prostor. Myday Další zajímavý projekt designéra Dávida Sivého, navržený pro seniory ve věku 65+ propojuje oblast designu s  životní filosofií. Projekt vznikl v  rámci mezifakultní spolupráce s Janem Balatou a  Miroslavem Macíkem (ČVUT, katedra počítačové grafiky a interakce). Umožňuje zažít pocit odpoutání se od času rozplánovaného po minutách a  přejít k relaxovanému nadhledu. David Sivý zobrazuje na náramku ve tvaru hodinek

schematicky barevné fáze dne. Rozvržení vzniklo na základě psychologie barev i rozhovorů se seniory. Hodinky však také mohou upozorňovat na podávání léků, lékař nebo lékárník může bezkontaktně aktualizovat data v  náramku. Aktivní sekundární funkcí hodinek je systém „péče na dálku“, monitoring životních funkcí a pohybů, který v případě ohrožení spustí takzvané eskalační plány a alarmují postupně rodinu, lékaře nebo záchranku.

3/2014

7

Kdo vyhrál soutěž „vodní živel“?

Během druhé poloviny března jste mohli soutěžit na webu www.juniorakademie.com, kde jsme vám připravili vědeckou soutěž nazvanou vodní živel. Cílem bylo odpovědět na čtyři otázky. Pokud se vám povedlo na ně odpovědět správně, zobrazila se vám šablona vodního plavidla. Vaším úkolem bylo sestavit plavidlo a přivést si jej s sebou na exkurzi 1. dubna. Ve Vodohospodářské laboratoři Fakulty stavební ČVUT jsme pak pozorovali, které plavidlo unese největší náklad písku. Díky poctivému technologickému zpracování plavidel tří statečných z Pardubic – Lukáše Nejezchleba, Šimona Ľuptovského a Radka Horáčka, a  jedné statečné z Jičína – Anastázii Tóthové, byli borci z  ČVUT v  zátěžové válce poraženi. A Šimonovi jeho loď Antitanic, zatížená 1235g materiálu, vyhrála super USB flash disk Kingston Data Travel s  kapacitou krásných 128 GB. Gratulujeme!

Kde všude se můžete potkat s vědou z ČVUT v letošním roce? Můžete se těšit na Pražskou muzejní noc, která se bude konat 14. června. Místem konání bude Národní technické muzeum na Praze 7. Zde si, kromě jiného, budete moci prohlédnout zábavnou, populárně-naučnou interaktivní prezentaci, která je nazvaná „Věda a technika z ČVUT všemi smysly“. Pár dní po skončení letních prázdnin vás bude čekat milé vytržení ze školních lavic. Budete mít možnost navštívit se svými učiteli, edukativní akci - Vědecký jarmark. Uspořádán bude již II. ročník a tato akce se bude konat dne 10. září v Praze 6 v Dejvicích. Seznámíte se s vědecko-technickými projekty, které se řeší na jednotlivých fakultách ČVUT, ale i s vědou, která se dělá na jiných vysokých školách, například na Vysoké škole chemicko- technologické v Praze. A co tahle seznámit se s  vědou a  ještě k tomu v  noci? Tak to pro vás máme pozvánku na akci Noc vědců, která koná každý rok, poslední pátek v  měsíci září. Tentokráte to bude 26. září. Cílem Noci vědců je bořit mýty o vědcích, vědě a  technice. Vědci a akademici v tento jeden večer v  roce představí veřejnosti svoji práci v  netradičním světle a  spolu s  návštěvníky provádějí zábavné pokusy a  pozorování. ČVUT se do této akce také zapojí a  v  dejvickém kampusu zpřístupní všem zájemcům, zajímavá vědecká pracoviště, fakulty, katedry, ústavy a  laboratoře, kde se budou návštěvníkům prezentovat a předvádět různé interaktivní exponáty ze světa vědy a  techniky. Takže se budete moci podívat tam, kam se normálně nedostanete a  ještě k tomu večer, skoro v noci . Tento newsletter vznikl za podpory Evropského sociálního fondu a rozpočtu České republiky v rámci realizace projektu Popularizace vědy a výzkumu ČVUT, klíčová aktivita 1 – Junior Akademie, CZ.1.07/2.3.00/35.0021.

období realizace projektu:

1. 6. 2012 – 31. 5. 2014