2014

Ekonomika agrárního sektoru – KS – program 2013/2014

1. Postavení a role zemědělství v rámci národní ekonomiky 1.1. Zemědělství v současné etapě vývoje

Garant předmětu : prof. Ing. Ivana Boháčková, CSc., [email protected], 2 24382304 místnost 380, PEF (nová budova)

1.

2.

3. 4. 5.

Tematický okruh Postavení a role zemědělství v rámci národních ekonomik (přednáška) 1.1.Zemědělství v současné etapě vývoje 1.2.Zemědělství v rámci agrobyznysu 1.3.Základní indikátory postavení zemědělství v národních ekonomikách a jejich konstrukce a hodnoty Ekonomická efektivnost zemědělství (přednáška) 2.1. Charakter a měření nákladovosti v zemědělství 2.2. Charakter a měření výsledků výroby (zemědělského podnikání) 2.3 Rentabilita a finanční stabilita v zemědělství 2.4. Vliv cenové politiky vůči zemědělství 2.5. Vliv dotací na ekonomiku zemědělských podniků Efektivnost vybraných výrobních faktorů v zemědělství (půda – intenzita, pracovní síly-produktivita práce, kapitál)- (samostudium) Agrární zahraniční obchod (samostudium) Ekologické zemědělství (samostudium)

-

Změna postavení zemědělství : zemědělství nelze hodnotit jako svébytný, izolovaný systém (vliv globálního ekonomického prostředí, rostoucí vliv agrárních politik, vliv ostatních odvětví NH, konkurence…) – výsledek = zemědělství se stává součástí komplexu odvětví (zabezpečujících výrobu potravin nebo zpracování zemědělských surovin)

-

změna role zemědělství : od historicky dané produkční funkce posun k funkcím neprodukčním (při zachování významu funkce produkční)

Schéma 1: zemědělství v systému komplexu odvětví Předvýrobní fáze

Výrobní fáze

Výzkum, vývoj, technologický pokrok, inovace

Agrární sektor Zem

Podmínky zkoušky Zkouška-písemná část (50% dosažitelných bodů) Zkouška ústní část (rozprava k výsledkům písemné části)

Zpracovatel

Ryb

Vstupní odvětví

Mimoprodukční funkce Podmínky zápočtu Docházka na konzultace-(účast na přednášce, účast na blokovém cvičení) – 2 účasti - při 1 neúčasti (zpracování tématu formou seminární práce - při dvou neúčastech není zápočet udělen

Les

„Povýrobní fáze“

Produkční funkce

obchod

spotřebitel

prameny k přípravě na zkoušku : skripta přednášky, Moodle literatura doporučená v seznamu literatury uvedeném ve skriptech „Zelené zprávy“ (Zprávy o stavu zemědělství ČR) Eurostat

1

2

Mimoprodukční funkce - mluvíme o multifunkčnosti agrárního sektoru (zemědělství) - relace mezi vahou produkční funkce a neprodukčními funkcemi se mění ( vztah k zabezpečení potravinové bezpečnosti) - existence mimoprodukčních funkcí = důvod agrárně politických zásahů (podpor)

Produkční funkce - potraviny - suroviny -alternativní energ. zdroje

Multifunkčnost zemědělství

Sociální a demografická - zaměstnanost - udržení osídlení - kulturní funkce

Ekologická a krajinotvorný funkce - kulturnost krajiny - ekologická stabilita a rozmanitost - správa přírodních zdrojů

ad b) agrárně--politické zásahy v oblastech: • cenové politiky v zemědělství • podpůrné (dotační) politiky vůči zemědělství • regulační zásahy do agrárních trhů ad c) postavení zemědělských producentů v komoditních řetězcích • interakce s dalšími odvětvími národní ekonomiky (i světové ekonomiky) • stále větší konkurenční tlak ze strany světového trhu potravin • o rozsahu využití výrobních faktorů zemědělec nerozhoduje sám, ale jeho rozhodnutí jsou determinována poptávkou a agrárně politickými přístupy • zemědělec už nerozhoduje o svém výrobním programu nezávisle • vazba mezi zemědělským výrobcem a konečným spotřebitelem je zprostředkovaná • v současnosti platí model zemědělství řízený poptávkou

AS

spotřebitelé

Zpracovatelé

obchod

obchod

Zpracovatelé

spotřebitelé

AS

Produkční funkce - nepostrádá nadále svůj význam - je ovlivněna specifiky zemědělského podnikání Tato specifika jsou příčinou: a) ekonomické výkonnosti a stability zemědělství b) agrárně-politických zásahů c) postavení zemědělských producentů v komoditních potravinových (surovinových) řetězcích ad a) vliv na ekonomiku zemědělských podniků Specifika Nesoulad výnosů a nákladů Nesoulad výrobního procesu s trhem (poptávkou) Existence sdružené výroby Existence meziproduktu Specifický předmět trhu

3

Projevy v ekonomice Dopady do zisku – rentability –finanční stability Dopady do zisku-rentability-finanční stability Dopad do nákladovosti (do zisku), specifika kalkulací nákladů Dopad do nákladovosti (do zisku), specifika kalkulací nákladů Dopad do poptávky, do tržeb (zisk)

4

2. EKONOMICKÁ EFEKTIVNOST ZEMĚDĚLSTVÍ

1.2. Zemědělství v rámci agrobyznysu Obecné typy vazeb mezi výrobcem a spotřebitelem v AS: 1. naturální vazba : výrobce = spotřebitel 2. surovino-potravinářský trh : prodávají zemědělští producenti, kupují spotřebitelé („prodeje ze dvora“) 3. trh zemědělských výrobků : prodávají zemědělští producenti, kupují zpracovatelé, nákupní organizace nebo jiní zprostředkovatelé 4. trh potravinářských výrobků : prodávají zpracovatelské podniky (potravináři), kupují spotřebitelé nebo obchod

2.1. Charakter a měření nákladovosti v zemědělství • -

význam sledování nákladů nákladová cena-tržní cena-zisk- konkurenceschopnost reálné rezervy v úsporách, rezervy v metodice kalkulací

•

kategorizace nákladů

Kategorizace podle : 1. druhu 1

Zemědělec Zemědělec (N)= spotřebitel Spotřebitel(P) (N=P)N=P 2. původu

2

Zemědělec(N)

3

Zemědělec(N)

Spotřebitel(P)

3. oblasti vynaložení

Zpracovatel (P)-potravinář

4. kalkulovatelnosti 5. vztahu k výkonům

Nákupní organizace (P) Obchod(P)

6. reálnosti 7. vztahu k předmětu podnikání

Spotřebitel (P)

5

Nákladové druhy materiálové pracovní finanční externí(prvotní) interní(druhotné) provozní finanční mimořádné přímé nepřímé(režijní) variabilní fixní reálné účetní operativní neoperativní

8. ostatní kritéria: čas,úplnost,atd….

6

• stanovení nákladové ceny – kalkulace nákladů v zemědělství postup má 2 hlavní kroky : 1. krok - zjištění nákladů na veškerý objem produkce 2. krok - zjištění nákladů na jednotku produkce ( jednotkové náklady)

2. krok : zjištění nákladů na jednotku výkonu – specifické postupy typické pro zemědělství Postup: 1. zjištění, zda se jedná o sdruženou výrobu nebo nesdruženou výrobu nesdružená výroba – vzniká pouze jeden druh výrobku „hlavní výrobek“ a) nesdruženou s jediným hlavním výrobkem b) nesdruženou s více hlavními výrobky sdružená výroba – vedle hlavních výrobků vznikají tzv. „výrobky vedlejší“

1. zjištění nákladů na veškerý objem produkce

2. aplikace příslušné metody Nepřímé náklady

Výkon APřímé náklady 1. 2. Výkon B - přímé náklady

Metodika: a) volba rozvrhové základny (RZ) b) výpočet rozvrhového koeficientu (RK) RK= nepřímé náklady/RZ podniku c) RK x RZ výkonu

3.

Charakter výroby nesdružená

sdružená

Počet výrobků Jeden výrobek hlavní Více výrobků hlavních

Vhodná metoda Prostá dělením

Rozčítací S využitím poměrových čísel S přepočítacími koeficienty jeden nebo více hlavních Rozčítací Odečítací i vedlejších výrobků Kombinace odečítací a rozčítací

Výkon C -přímé náklady

příklad:rozvrhujeme režii RV a) RZ = výměra v hektarech b) RK= režie RV/výměra v hektarech (ReN/1ha) c) RK x výměra obilnin v hektarech

7

8

2.2. Charakter a měření výsledků výroby a hospodaření v zemědělství Sledování výsledků výroby a hospodaření v zemědělství je dvojího druhu: 1. pro daňové účely (na základě finančního účetnictví) – zisk(ztráta) 2. pro účely agrárně politických opatření různé úrovně sledování •

Čistá přidaná hodnota mzdy

pacht

úrok

Oddělitelné nezemědělské vedlejší činnosti

Produkce = hrubá produkce , tj. veškeré množství výkonů (produkce, služeb) za určité časové období (rok) bez ohledu na její další použití Vedlejší nezemědělské činnosti – veškeré činnosti, které nejsou svou podstatou zemědělskými činnostmi, a které nejsou hlavním předmětem podnikání (tím jsou zemědělské aktivity) a) vedlejší nezemědělské činnosti neoddělitelné – tj, takové činnosti, které souvisí se zemědělskými činnostmi, jsou s nimi spojené-navazují na ně nebo jim předcházejí a využívají fixní kapitál a pracovní síly zemědělského podniku b) vedlejší nezemědělské činnosti oddělitelné – tj. činnosti, které nikterak nesouvisejí se zemědělskou činností a mají speciální pracovní síly a fixní kapitál.

Hrubá přidaná hodnota Čistá přidaná hodnota mzdy

Zemědělské služby

Důchod ze zemědělské činnosti

Produkce zemědělského odvětví

Spotř. fix K

Produkce živočišné výroby

Saldo invest. podpor a daní

Provozní daně a dotace Mezispotřeba – spotřeba (náklady) interních i externích vstupů (přímých i nepřímých nákladů) Hrubá přidaná hodnota Spotřeba fixního kapitálu – náklad na fixní kapitál, tj.odpisy Mzdy, pacht, úrok – placené náklady Důchod ze zemědělské činnosti – důchod plynoucí pouze ze zemědělských aktivit (problém dotací – započítat či nikoliv)

mezispotřeba

Podle struktury zemědělské produkce

Produkce zemědělských výrobků

Hrubá přidaná hodnota Spotřeba fixního K

Produkce celkem

Produkce rostlinné výroby

Saldo provozních podpor a daní

Zemědělská produkce

Neoddělitelné nezemědělské vedlejší činnosti

Produkce zemědělského odvětví

•

Podle výsledků hospodaření (metodika FADN, ČSÚ)

mezispotřeba

podle charakteru produkce

Zemědělská produkce

•

Saldo výrobních daní a dotací

Čistý provozní přebytek(smíšený důchod) Saldo úroky,pacht

Podnikatelský důchod

Zemědělská produkce

9

10

Likvidita představuje schopnost úhrady krátkodobých závazků na základě přeměny jednotlivých druhů oběžného majetku na finanční prostředky. Úroveň sledování finanční stability

Rentabilita a finanční stabilita v zemědělství Rentabilita zemědělství Rentabilitou sledujeme : - efektivnost využití vkladů - nebo efekt obsažený ve výstupech

úroveň podniku úroveň zemědělství jako rezortu národního hospodářství Ukazatele finanční stability

Úroveň sledování rentability v zemědělství - jednotlivých komodit (např. rentabilita výroby mléka) - jednotlivých komoditních odvětví (např. rentabilita pěstování obilnin) - odvětví v rámci zemědělské činnosti (např. rentabilita rostlinné výroby) - na úrovni zemědělské činnosti - na úrovni zemědělského odvětví - na úrovni rezortu jako odvětví národního hospodářství

Ukazatele zadluženosti Celková zadluženost (věřitelské riziko) (v %) Míra zadluženosti (koeficient zadluženosti) ( v %) Struktura dluhů (v %) Krytí cizího kapitálu

konstrukce Cizí kapitál/celkový kapitál Cizí kapitál/vlastní kapitál Krátkodobé dluhy/celkové dluhy Dlouhodobé dluhy/celkové dluhy Zisk/úroky

Obecné vyjádření rentability: EFEKT/VSTUP efekt vstup Hospodářský výsledek kapitál Důchod(zemědělské činnosti, náklady zemědělského odvětví) CF hektar krmný den

Ukazatele likvidity Okamžitá likvidita

EFEKT/VÝSTUP výstup produkce výnosy

Rychlá likvidita Celková likvidita

tržby

konstrukce Bezprostředně likvidní prostředky (BLP) /krátkodobé závazky BPL+pohledávky/krátkodobé závazky BLP+ pohledávky+zásoby/krátkodobé závazky Oběžná aktiva/krátkodobé závazky

Základní ukazatele rentability a finanční stability zemědělství Nejčastěji používané ukazatele rentability z hlediska finančního účetnictví a z hlediska souhrnného zemědělského účtu ukazatel Rentabilita celkového kapitálu

Rentabilita tržeb

konstrukce Hospodářský výsledek/ celkový kapitál Důchod /celkový kapitál Hospodářský výsledek /vlastní kapitál Důchod/vlastní kapitál Hospodářský výsledek/náklady Důchod /náklady Hospodářský výsledek/tržby

Rentabilita výnosů

Hospodářský výsledek/výnosy

Rentabilita vlastního kapitálu Rentabilita nákladů

Ukazatel (v %) Rentabilita celkového kapitálu (včetně dotací) Rentabilita vlastního kapitálu ( včetně dotací) Rentabilita celkového kapitálu (bez dotací) Rentabilita vlastního kapitálu(bez dotací) Míra zadluženosti Celková zadluženost

Fyzické osoby 11,12

Právnické osoby 1,64

12,42 -3,38 -3,78 10,49 11,72

2,24 -8,53 -11,64 26,71 36,45

Zemědělství celkem 3,78 4,91 -7,37 -9,58 23,05 29,96

Pozn. Rentabilita je počítána podle SZÚ

Finanční stabilita zemědělství Finanční stabilitou sledujeme - zadluženost - likviditu Zadluženost vyjadřuje míru zapojení cizího kapitálu v zemědělském podniku (v odvětví zemědělství), strukturu cizího kapitálu, cenu cizího kapitálu a krytí ceny cizího kapitálu 11

12

UKAZATELE % zornění - 71% Podíl AS na HDP – 2,38% (Podíl na HPH v základních b. c. - podle statistiky národních účtů (%) 2013) - odvětví zemědělství, lesnictví a rybolovu) Podíl AS na zaměstnanosti – 2,6% % pronajaté půdy – 75% (2013) Vnější mzdová disparita zemědělství – 79,5% Podíl zemědělství na HDP – 1,3% Podíl zemědělství na zaměstnanosti – 2,6% Podíl zemědělství na investicích – 2,25% Podíl zemědělství na zahraničním obchodu – agrární dovoz 6,3%, agr. vývoz 4,8%

Specifičnost z hlediska charakteru tržních vztahů - zemědělští producenti x odběratelé, v rámci agrárních trhů existence dokonalé konkurence mezi zemědělskými producenty NAOPAK pro agrobyznys je typická nedokonalá konkurence - tj. mezi zem. producenty a zpracovatelským průmyslem se jedná o monopson zpracovatelského průmyslu, mezi potravinářskými podniky a obchodem převažuje omezený monopol/bilaterální oligopol. tato specifika agrárních tržních vztahů slouží jako argument pro institucionální zásahy do agr. trhů (regulace nabídky, poptávky, obojího). Dalším specifikem je, že na agrárních trzích neplatí utváření tržní rovnováhy tržními silami - do utváření tržní rovnováhy zasahují instituce regulačními opatřeními - diktují producentům, kolik mohou vyrábět, aby nedošlo k převisu nabídky nad poptávkou, podpora exportu, omezení importu. To, že producent nemůže vyrábět takové množství, jaké by chtěl, je mu kompenzováno formou dotačních prostředků.

TEORIE Kdo schvaloval transformační projekt - členská schůze družstva

Další specifikum - Nelze připustit výrazné kolísání příjmů zemědělských producentů v závislosti na tom, jaké jsou nabízené objemy produkce vzhledem k příznivému nebo nepříznivému produkčnímu roku.

Zemědělství – rostlinná a živočišná výroba. Agrární sektor – zemědělství + lesní a vodní hospodářství

Poslední specifikum - Nelze připustit kolísání cen zemědělských produktů - není žádoucí, aby se spotřebitelské ceny měnily podle toho, jaká je situace na agr. trzích.

Agrobyznys – agrární sektor, odvětví vstupů, zpracovatelská odvětví (potravinářský průmysl, výrobní průmysl…), veřejné stravování a obchod.

REGULACE AGR. TRHŮ

Hlavní ekonomické ukazatele AS na národohospodářské úrovni (5 hl. ukazatelů) – podíl AS na HDP, na zaměstnanosti, investicích, vývozu a dovozu Ekonomická kategorie, kt. reprezentuje ekonomický rozměr sektoru a souvisí s vytvořeným HDP = Hrubá přidaná hodnota v tržních cenách - vyjadřuje reálnou hodnotu vytvořenou v sektoru a očištěnou od interních a externích vstupů Podíl zemědělství (AS) na zahraničním obchodu - ukazatelé: Podíl agr. dovozu na celkovém dovozu Podíl agr. vývozu na celkovém vývozu Relace agr. vývozu k agr. dovozu Podíl agr. obchodu na bilanci zahr.obchodu Hodnocení odvětví v rámci národní ekonomiky Pasivní bilance (důvody) – špatné nastavení obchodních vztahů, vyšší hodnota dovážených produktů, než produktů vyvážených, dovoz kompetitivních komodit, agrární sektor nepatří mezi stěžejní odvětví, na kterých je založena prosperita státu (jsme ekonomicky vyspělá země) SPECIFIKA AS Specifika výrobního procesu v zemědělství – závislost zemědělské výroby na přírodních podmínkách (klima, půdní podmínky, poloha a velikost pozemků) a biologický charakter výroby, tj. práce s živými organismy (požadavky zvířat na výživu, prostředí, produkční cyklus zvířat a rostlin..). Na biologickém charakteru výroby závisí sdružená výroba (hnůj, sláma…). Sdružená výroba – mimo hlavního produktu vznikají také produkty vedlejší (např. obilí – sláma). Existence hlavních a vedlejších produktů je zohledněna v kalkulaci nákladů. Specifika agrárních trhů - samotný předmět trhu je specifický - potravinové i surovinové produkty se vyznačují horší manipulovatelností, obtížnějším skladováním (parametry pro skladování),omezenou dobou sklad. (trvanlivost produktů), a nároky na zpracování a zachování kvality 13

Vztahuje se pouze na produkty, určené k potravinářským účelům. 3 druhy agrárně politických zásahů – agrární cenová politiky, podpůrné programy, regulační zásahy do agrárního trhu Regulace nabídky – Ve vztahu k domácím producentům: množstevní omezení produkce smyslem je omezit objem agr. komodit, kt. by při nadměrném množství způsobily vychýlení tržní rovnováhy. Jedná se o stanovení objemu produkce, který farmář smí vyrobit. Tento stanovený objem se nazývá produkční kvóta. Kvóta se týká jen vybraných komodit (v současnosti na mléko, cukr). Překročení kvóty - sankce. Nenaplnění kvóty - nenaplněnou část lze prodat farmáři, který má problém s dodržením kvóty. Kvóty spravuje Stát. zemědělský intervenční fond. Omezení rozsahu výrobních faktorů - především v rostlinné výrobě - jedná se o omezení pěstebních ploch komodit, v živočišné výrobě - stanovení přípustného počtu VDJ/ha (tj. hustota hosp. zvířat). Nedodržení - sankce. Využití dříve pěstební plochy k jiným účelům (zalesnění, zatravnění, půda do klidu) - finanční kompenzace. -

Regulace v rámci zahraničně obchodních vztahů:

Podpora exportu - základním nástrojem jsou “exportní subvence”, tj. dotační nástroj, který kompenzuje vývozcům rozdíl mezi nižší cenou světovou a vyšší cenou domácí. Importní omezení - tj. omezování dovozu zemědělských komodit ze zahraničí. Nejdůležitějším nástrojem jsou cla. V rámci EU je jednotný celní sazebník. Regulace poptávky - omezené možnosti. Patří sem reklama, osvěta, případně zvýhodnění určitých skupin obyvatelstva. FUNKCE ZEMĚDĚLSTVÍ Nabývají na významu i výroba surovin pro energetické a další nepotravinářské využití zemědělských produktů a tzv. mimoprodukční přínosy zemědělství (hlavně jeho podíl na utváření život. prostředí) - multifunkčnost zemědělství 14

Nejvýznamnější přístup k multifunkčnosti zemědělství: Produkční funkce zemědělství – týká se produktů vytvořených zemědělskou činností (produkce rostlin/zvířat…) – je to dominantní funkce zemědělství. Rozšířil se nový přístup, zohledňující specifické nároky pěstovaných komodit a chovaných zvířat a přírodní podmínky daného zemědělského podniku. Podle něj lze půdní fond rozdělit dle využití do oblastí využívaných k produkci především potravin, do oblastí s kombinací produkce potravinářské i pro jiné průmyslové zpracování, do oblastí horských a podhorských s pěstováním průmyslových komodit a pastevním chovem skotu a do oblasti s nucenou regulací hospodaření (např. chráněná území) Mimoprodukční funkce zemědělství - tři varianty definice: členění na funkci sociální a demografickou a funkci ekologickou a krajinotvornou, dále zahrnutí funkce sociální, enviromentální, krajinotvorné, regenerační a ochranné, nakonec zahrnutí funkce půdoochranné, protierozní, vodoochranné a retenční, přírodoochranné a krajinotvorné, rekreační a zdravotní a ochrany kulturního dědictví venkova. Sociální a demografická funkce – získávání příjmů, působení na sociální aktivity, pomoc s budováním a údržbou infrastruktury a participace na kulturních a sportovních aktivitách. Zemědělství pomáhá udržovat osídlení venkova. Ekologická a krajinotvorná funkce - spočívá v péči o veřejné statky jako jsou půda, voda, vzduch... Negativním hlediskem jsou degradace půd, erozní procesy, deficit organické hmoty v půdě. Pozitivním hlediskem je, že zeměděl. a lesnictví se podílí na filtraci vzduchu a půda s vegetací je významným faktorem pro množství a kvalitu podzemní vody. Součástí ekologické funkce je i udržování biodiverzity flóry a fauny. Jedním z trendů je uvádění orné půdy do klidu a její přeměna na trvalé travní porosty. Nástroje na podporu ekologické fce zemědělství: ekologické investice, zavádění nejlepších dostupných technik, zvýšení výdajů na výzkum a vývoj eko-technologií, fázová politika využívání neobnovitelných přírodních zdrojů, zavedení ekologických daní… ZPŮSOBY ZEMĚDĚLSKÉHO HOSPODAŘENÍ Konvenční zemědělství – provozované za účelem maximálních ekonomických výnosů a užitků. Používá vstupy, jako jsou průmyslová hnojiva, pesticidy, těžkou mechanizaci, intenzivní zpracování půdy, velkovýrobní technologie a genetické modifikace. Externí neobnovitelné zdroje konvenčního zemědělství – uhlí, ropa, zemní plyn, rašelina Alternativní zemědělství – je variantou konvenčního, ale používá šetrnější metody. Směřuje k ekologickým principům a tak je nazýváno také „ekologické“ zemědělství. Nepoužívá průmyslová hnojiva a syntetické pesticidy, snaží se o využívání obnovitelných přírodních zdrojů. Integrované zemědělství – má základ v ochraně rostlin před chemickými prostředky. Vychází z konvenčního zemědělství, ale reaguje na jeho negativa a odstraňuje je. Využívá druhově pestré osevní postupy s důrazem na biologic. vyváženost agroekosystému, omezuje erozi a úniky škodlivin do podzem. a provrchových vod, používá odrůdy odolné nebo tolerantní vůči chorobám či škůdcům, k regulaci plevelů používá především mechaniku (plečkování, vláčení), preferuje statková hnojiva před průmyslovými, pracuje na znovuobnovení etiky chovu hospodářských zvířat…

VÝROBNÍ FAKTOR PŮDA Funkce půdy: přírodní (je součástí složitých vazeb v ekosystémech), produkční (je zákl. prostředkem zemědělské a lesnické prvovýroby), kulturní (je úložištěm archeologických apaleontologických nálezů), je zdrojem surovin, je prostorem pro stavby, rekreační činnost a další aktivity člověka Struktura zemědělského půdního fondu: Podle jeho využitelnosti - orná půda, trvalé kultury, zahrady a sady a trvalé travní porosty Podle agroekologických předpokladů - dle zastoupení výrobních oblastí a podoblastí (výr. o. kukuřičná, řepařská, bramborářská, bramborářsko-ovesná, horská s jejich podoblastmi) a v souvislosti s podmínkami zemědělského hospodaření - tzv. LFA (méně příznivé oblasti-nízká produktivita půdy) - v nich jsou poskytovány platby za účelem zachování krajiny a ochrany život prostředí. Podle vlastnictví - převážnou část obhospodařují podniky právnických osob (o. s., družstva, ostatní) - mezi nimi převažují obchodní společnosti, zbytek půdního fondu obhospodařují fyzické osoby (% ?) Oceňování půdního fondu: Role ceny půdy: závazná (daňové účely, dotace..), orientační (na trhu s půdou), ekonomická (zjištění hodnoty půdy) Typy cen půdy: nákupní, pořizovací, zůstatková, odhadní, smluvní - v praxi se realizují především ceny úřední (administrativní) a tržní (smluvní) Úřední ceny - průměrné úř. ceny se využívají především pro výpočet daně z nemovitosti. Metodický postup - základem pro výpočet je zařazení pozemku do BPEJ (bonitované půdně ekologické jednotky). BPEJ - část zemědělské půdy, která má stejné stanovištní a produkční vlastnosti dané půdou, klimatem a reliéfem terénu a je možné k ní přiřadit parametrizované údaje o produkci a ekonomickém efektu hlavních zem. plodin. Každá BPEJ je pro cenové účely oceněna produkčně a ekonomicky. Produkční ocenění - dva kroky: stanovení typové struktury a výpočet ceny parametrizované produkce. Typové struktury: obilnářsko-řepařská, R1-R9, obilnářsko-bramborářská, B1-B7 a obilnářsko pícninářská, K1-K1. Výpočet ceny parametrizované produkce - dva kroky: stanovení naturální výše normativní produkce (zjištěná plocha v ha je vynásobena prům. hektar. výnosem v tunách - výsledkem je naturální množství produkce) a stanovení hodnoty normativní produkce (výše zjištěné naturální množství se vynásobí prům. tržními cenami, regionálně diferencovanými - výsledkem je “cena parametrizované produkce”). Ekonomické ocenění - dva kroky: výpočet hrubého ročního rentního efektu a výpočet úřední ceny půdy Hrubý roční rentní efekt: rozdíl mezi cenou normativní produkce a normativními náklady, zvýšenými o průměrný zisk (HRRE=CPP-(nNPP+nZ) Výpočet úřední ceny půdy: tři varianty - pode toho, zdaje HRRE kladý, záporný nebo nulový. Kladný HRRE: ((HRRE*(1-D))/U) + Cb (HRRE*(1-daňová sazba)/úroková sazba + bazická cena půdy) Nulový HRRE: pak je cena půdy stanovena administrativně na 20 000 Kč za hektar, tomu se říká bázická cena. Záporný HRRE: Cb+10,1*HRRE+0,001*HRRE^2 Tržní cena - vytváří se volně na základě momentálních vztahů nabídky a poptávky.

15

16

Specifičnost - poptávka po půdě je poptávkou odvozenou (závisí na tom, jaká je poptávka po produktech, které z půdy vzejdou).

-

Disparita vnější – ve vztahu k ostatním rezortům národní ekonomiky

Faktory ovlivňující výši tržní ceny pozemků: výměra pozemku, druh pozemku (orná půda, chmelnice, vinice…), poloha a atraktivnost…

-

Disparita vnitřní – disparita uvnitř sektoru. Porovnává příjmovou úroveň zemědělských podniků v přepočtu na 1 ha zemědělské půdy a výši mezd vyplácených v jednotlivých typech podnikatelských subjektů.

Koeficient tržnosti = tržní cena / úřední cena a podle tohoto koeficientu 3 kategorie: ● pozemky do 1 ha (pro nezemědělské účely) 91% prodejů ● pozemky s výměrou 1-5ha (zemědělské, nezemědělské i spekulace) 7% prodejů ● nad 5 ha (zemědělské účely) 2% prodejů VÝROBNÍ FAKTOR PRÁCE Zaměstnanost podle právních forem - v obchodních společnostech pracuje 54% pracovníků sektoru, ve družstvech 23,4% a v podnicích fyzických osob 22,3%. Podle postavení v hlavním zaměstnání lze pracovníky v zemědělství rozdělit do 5 sociálně ekonomických skupin: Zaměstnanci (70%) - mzda v zemědělství je v porovnání s průměrem v národ. hospodářství velmi nízká – mluvíme o “mzdové disparitě” Pracující členové zemědělských družstev Podnikatelé pracující na vlastní účet Zaměstnavatelé Pomáhající rodinní příslušníci Příjmová (důchodová) disparita (nerovnoměrnost dosahovaných příjmů) – hypotézy vzniku: - hypotézy orientované nabídkově ● Zvláštnosti zemědělské výroby – sklizňové výkyvy v důsledku změny přírodních podmínek, nízká trvanlivost produktů. ● Inverzní chování nabídky – při klesajících cenách produktů je snaha udržet příjmy zvýšením prodaných objemů. ● Hypotéza šlapacího mlýna – vstup do zemědělství, zažívajícího technický pokrok=rozjeté kolo – když vstoupí do zem. jeden zemědělec, jeho situace se zlepší, vstoupí-li ale mnoho zemědělců, finanční situace jich všech se zhorší. ● Faktor alternativních nákladů – rozdíl mezi očekávaným důchodem a skutečným důchodem. Při nenaplněném očekávání pak proto zemědělec zvažuje odchod ze zemědělství.

-

17

Je-li jeho skutečný důchod v zemědělství vyšší, než alternativní důchod (který by měl vykonáváním jiného zaměstnání), nemá důvod ze zemědělství odcházet. hypotézy orientované poptávkově: ● Engelův zákon – výdaje na potraviny se zvyšují pomaleji, než rostou průměrné důchody – to vede k podproporcionálnímu růstu důchodu rolníků. ● Nerovnoprávnost postavení zemědělců na trhu – v důsledku nedokonalé konkurence. Ceny neodrážejí skutečné společenské mezní náklady a společenské mezní užitky. Je to případ, kdy jedna strana trhu získává ekonomickou výhodu.

NÁKLADY V ZEMĚDĚLSTVÍ Proč se v zemědělství sledují náklady – stanovení skutečné ceny, stanovení nákladových cen má přímý vztah k tvorbě zisku, slouží ke zjištění efektivnosti výrobních faktorů, zjištění rezerv v hospodaření, vyjadřují nákladovost a tím částečně konkurenceschopnost výkonů Náklad, který není výdajem – pojištění prasat, odpisy Dělení nákladů ● podle původu – externí, interní (spotřeba vlastních výrobků pro další výrobu - tomu se říká meziprodukt - např. spotřeba vlastních osiv, krmiv...) ● podle oblasti vzniku – provozní (pravidelné - spotřeba materiálu, energie, mzdy, daně, odpisy…), finanční, mimořádné ● podle druhu – materiálové, pracovní, finanční ● podle vztahu k produkci (reaguje na skutečnost, že se jednotlivé náklady ve vztahu k produkci nechovají identicky - rozlišujeme dle 3 charakteristik: zda změna objemu produkce vyvolá změnu ve výši nákladů, zda existence nákladů je podmíněna vznikem produkce a která ekonom. kategorie slouží na úhradu nákladů – tj. variabilní náklady k jejich úhradě slouží tržby, fixní n. - k jejich úhradě slouží tzv. “příspěvek na úhradu“) ● podle kalkulovatelnosti – přímé (spotřeba osiva/krmiva), nepřímé (nejsou spojeny s určitým výkonem, jsou sdíleny s výkony dalšími - náklady na řízení podniku, tj. zásobování, odbyt..., říká se jim režijní náklady) ● podle reálnosti – reálné (skutečné výdaje), účetní (zachycení hodnoty určitého vstupu, ke skutečnému fin. výdaji nedochází) ● podle dalších kritérií (např. podle času…) Co je kalkulace nákladů – způsob zjišťování výše nákladů připadajících na jednu kalkulační jednotku výkonu (jednotlivý výrobek, poskytovaná služba…). Smyslem je zjistit nákladovou cenu na jednu jednotku produktu. Postup při kalkulaci nákladů: 1. zjištění nákladů na veškerý objem produkce (výkonu), 2. výpočet nákladů na jednotku produkce. Zjištění nákladů na veškerý objem výkonů - vychází se ze struktury nákladové ceny náklady musí být tvořeny veškerými přímými (variabilními) náklady, které jsou na výkon vázány a nepřímými náklady, tj. režijními, popř. fixními. Při rozvrhování režijních nákladů je nejvýznamnější tzv. “rozvrhová základna” - může být v peněžním nebo naturálním vyjádření (objektivnější je naturální). Pro naturál. U naturální formy se používají fyzikální jednotky (výměra plochy v ha, počet krmných dnů), u peněžní formy přímé mzdové náklady nebo přímé náklady celkem Zjištění nákladů na jednotku výkonu - Kalkulační metody: Metoda odečítací – kalkuluje se pouze náklad hlavního produktu, vedlejší produkty nejsou předmětem kalkulace a oceňují se stanovenými cenami. Nejprve od celkových nákladů odečteme cenu vedlejších produktů a tento zbytek se pak vydělí počtem kalkulačních jednotek hlavního produktu.

18

Metoda rozčítací + podmetody – podmetodami jsou metoda rozčítací pomocí poměrových čísel, metoda pomocí procentních podílů a metoda pomocné kalkulační jednotky. Metody kalkulace u sdružené výroby – rozčítací (s poměrovými čísly), odečítací a kombinace obou metod Metody kalkulace u nesdružené výroby – prostá dělením (u 1 výrobku), rozčítací, s využitím poměr. čísel a s přepočítacími koeficienty (více výrobků) Nafta na orbu – zařazení do nákladů – původ – externí, vznik – provozní, druh – materiálové, vztah k objemu produkce – fixní, kalkulovatelnost – přímé, reálnost – reálné VÝSLEDKY VÝROBY V AS V AS lze sledovat výsledky výroby dvojím způsobem: jako “naturální výsledky výroby” nebo “hodnotové výsledky výroby” Naturální výsledky výroby - 3 způsoby sledování objemů produkce: za zemědělství jako odvětví, podnik a komodity pomocí “kategorií produkce” - ty vyjadřují objem produkce za pomoci cenových koeficientů, za jednotlivé komodity - vyjádření v různých měrných fyzikálních jednotkách (hmotnost, objem), v tzv. “smluvených jednotkách” - ty vyjadřují společnou vlastnost vyrobených produktů, nejčastěji se používají jednotky vztahující se k nutričním vlastnostem produkce, zejména škrobové jednotky nebo stravitelné dusíkaté látky (takto se většinou sledují objemy vyrobených krmiv pro hosp. zvířata) Kategorie produkce - fyzický objem produkce každé komodity se znásobí cenovým koeficientem a výsledek představuje peněžní vyjádření produkce. Role kategorií produkce - umožňuje vyjadřovat objem produkce agregovaným způsobem protože veškerá produkce je vyjádřena cenově za pomocí “stálých cen”, umožňuje sledovat objem produkce v čase komparativním způsobem (díky vyjádření ve stálých cenách není zkreslen cenovým vývojem, ale vyjadřuje jen změny objemů produkce). Dvě kategorie produkce: Hrubá produkce, Konečn (finální) produkce Hrubá produkce - smyslem je vyjádřit množství výrobků za jeden rok. Hrubá produkce komodity - vyjadřuje objem určité komodity za sledované časové období vyjádřený stálou cenou. Hrubá produkce za podnik - objem veškeré produkce zemědělského podniku za určité období. Veškeré objemy komodit jsou vyjádřeny ve stálých cenách a jako takové jsou snadno agregovatelné. Hrubá produkce zemědělství - objem veškeré produkce, která byla v odvětví zemědělství vyrobena ve sledovaném časovém období. Nevychází se ze součtu hrubé produkce podniků, ale z produkce komodit. Uvádí se ve stálých cenách. Struktura hrubé produkce zemědělství - základem jsou hrubá produkce rostinné a živočišné výroby, jejich součet tvoří “produkci zemědělských výrobků”, k produkci zem. výrobků se přiřazují zemědělské služby, součet těchto dvou tvoří kategorii “hrubá zemědělská produkce”, k té patří ještě zem. vedlejší činnosti a jejich součet už tvoří hrubou produkci zemědělského odvětví Neoddělitelné nezemědělské vedlejší činnosti (NNVČ) patří sem např. zpracování zemědělských výrobků, jejich přímé prodeje a služby jako je agroturistika. Ostatní neoddělitelné vedlejší činnosti (ONVČ) Konečná produkce Konečná produkce na úrovni výkonů (komodit) a podniku - vypočítá se pro komodity i podnik stejně, jako celek a je také vyjadřována ve stálých cenách. Počítá se jako hrubá produkce mínus meziprodukt (výrobky, kt. byly v podniku vyrobeny a následně ve výrobním 19

procesu v podniku opět výrobně spotřebovány - nejedná se tedy o finální produkty, které by mohly být prodány, ale o produkty, které představují vstup do dalšího výrob. procesu). Meziprodukt se také sleduje ve stálých cenách, eventuálně nákladových cenách) Struktura konečné produkce vychází z jejího následného užití. Rozhodující část představuje kategorie “tržní produkce”, tj. produkce, kt. ještě neprošla trhem, ale je na trh určena. Další součástí jsou “nevýrobní spotřeba” a “změna meziproduktu”. Nevýrobní spotřeba je tvořena produkty, které jsou určeny pro nevýrobní použití (tj. pro konečnou spotřebu uvnitř podniku, pro potřeby vlastníka nebo zaměstnanců). Změnou meziproduktu je myšlen jeho přírůstek nebo úbytek. Konečná produkce zemědělství - představuje významnou součást souhrnného zemědělského účtu. Výchozí kategorií je kategorie hrubé produkce, ze které se odečte vnitrosektorová výrobní spotřeba. Struktura konečného užití zahrnuje produkty zemědělství určené pro trh mimo resort zemědělství, nevýrobní spotřebu a změnu zásob. Navíc se v rámci souhrnného účtu sleduje část produkce, která je v rámci zem. odvětví zpracována na finální produkty - tj “finálně zpracovaná produkce” Hodnotové výsledky výroby Sledování na základě metodiky EU FADN - ukazatelé: Produkce zemědělského odvětví - v tzv. základních cenách, reprezentuje celkovou produkci, která toto odvětví opouští. Základní ceny jsou částky, které výrobce obdrží od kupujícího plus dotace na výrobek minus odvedená daň na výrobek. Výrobní spotřeba - souhrn všech vstupů do zemědělských jednotek v hodnotovém vyjádření. Je členěna na vnitropodnikovou spotřebu a tzv. “mezispotřebu”. Mezispotřeba – je to spotřeba vstupů, které původně pocházejí z jiných odvětví národního hospodářství. Oceňuje se v tržních cenách. Hrubá přidaná hodnota - reprezentuje výsledný efekt zemědělství měřený rozdílem konečné zemědělské produkce a mezispotřeby. Je základním indikátorem, který slouží ke stanovení podílu zemědělství na HDP a je podle metodiky FADN vyjadřována v základních cenách. Čistá přidaná hodnota - od hrubé přidané hodnoty se odečte spotřeba fixního kapitálu, tj. odpisy Saldo provozních daní a dotací – tvoří součást hrubé přidané hodnoty. V rámci finančního účetnictví ČR je základní hodnotovou kategorií kategorie “výnosy”, odtud jsou nejvýznamnější provozní výnosy, z nich potom “výkony” a v jejich rámci “tržby za prodané výrobky a sužby” Hospodářský výsledek Hospodářský výsledek na podnikové úrovni - Nejčastěji se při výpočtu vychází z účetního pojetí, to ale nezaručuje vzhledem k odlišnosti účetních systémů různých zemí srovnatelnost, proto jsou používané i standardizované výstupy umožňující porovnatelnost hosp. výsledku. Varianty podnikového hosp. výsledku: Účetní HV - stanovený na zákl. účetní evidence a účet. přístupů rozdílem výnosů a nákladů. Člení se na provozní (rozdíl mezi výnosy z výkonů, kt. jsou předmětem hlavních činností podniku a náklady, které jsou s těmito výkony spjaty), finanční (rozdíl výnosů a nákladů z finanční činnosti), součtem provozního a finančního HV vzniká hosp.výsledek z běžné činnosti podniku a mimořádný (vzniká z existence nahodilých výnosů a nákladů, které se v budoucnu většinou již nevyskytnou) a součtem HV zběžné činnosti a mimořádného HV vzniká účetní hospodářský výsledek Daňový HV - vychází z účetního vykazování HV. Po splnění daň. povinností zbývá podniku k použití “disponibilní HV” 20

● kapitál - rentabilita celkového kapitálu, rentabilita vlastního kapitálu Stav peněžních prostředků představuje rozdíl mezi skutečnými výdaji a skutečnými příjmy. Liší se od účetního pojetí - výnosy nejsou totožné s příjmy a náklady s výdaji, tedy ani účetní HV není totožný se skutečným stavem peněžních prostředků Důchod ze zemědělské činnosti - hospodářský výsledek jako standardizovaný výstup v pojetí EU (podle metodiky FADN). Jeho smyslem je posoudit ekonomickou prosperitu zem. podniků v členských zemích EU pomocí jednotného přístupu Podnikatelský důchod - měří odměnu neplacené práce, výnos z půdy patřící zemědělským jednotkám a výnos z užití kapitálu. Hospodářský výsledek na úrovni odvětví zemědělství - sleduje se podle standardní metodiky EU, základní hodnotovou kategorií je čistá přidaná hodnota (hodnota vytvořená veškerými zem. jednotkami po odpočtu spotřeby fixního kapitálu - to jsou odpisy a nákladové úroky, tzn. cena cizího fin. kapitálu) doplněná o saldo investičních daní a dotací. Spotřeba dalších výrobních faktorů je zachycena v položkách pacht (náklady) na výrobní faktor půda a mzdy (náklady na VF práce). Mzdy, pacht a nákladové úroky představují externí faktory (náklady). Hospodářský výsledek za odvětví zemědělství se nazývá důchod ze zemědělské činnosti, nebo důchod z faktorů a představuje celkovou hodnotu, kterou jednotky svou zem. činností vyprodukují. 2 formy sledování hospodářského výsledku odvětví zemědělství na institucionální úrovni – v základních stálých cenách (vyjádřeny na stálé úrovni zvoleného roku) nebo základních běžných cenách (tj. skutečných cenách daného roku). EKONOMICKÁ EFEKTIVNOST A FINANČNÍ STABILITA V ZEM. Efektivnost - rozdíl mezi vstupy do výr. procesu a dosaženými výstupy. Obecný ukazatel efektivnosti = rozdíl vstupu a výstupu/vstup (resp. výstup) Efektivnost - Výrobních faktorů: ● půda – při sledování efektivnosti vstupu půdy do výr. procesu mluvíme o dosaženém stupni využití půdy: tj. intenzita (růst produkce při růstu vstupů) x extenzita (vklady do půdy se snižují, protože cílem není růst objemu produkce, nebo se může jednat o výrobní postup v živočišné výrobě, kdy jsou preferovány přirozené procesy chovu či změnu struktury půd. fondu ve prospěch trvalých travních porostů). Ukazatele intenzity - v čitateli vstup nebo výstup, ve jmenovateli výměra zem. půdy - máme 3 skupiny ukazatelů intenzity: přímé (vypovídají o intenzitě vkladů do půdy, v čitateli ukazatel charakteru nákladů a ve jmenovateli výměra využité plochy či kus nebo krmný den), pomocné (doplňující hodnota, vypovídají o podmínkách, za kterých bylo dosaženo určitého stupně intenzity nebo o disponibilních zdrojích pro jeho dosažení) a výsledné (vztah mezi příslušným výsledkem výroby a výměrou půdy) ● práce – produktivita práce - vyjadřuje míru využití práce při tvorbě konečného výkonu. Spočítáme jako výsledek vynaložené práce/množství vynalož. práce. Způsoby vyjádření vložené práce: pomocí odpracovaného času (počet odprac. hodin…), počet pracovníků nebo počet “ročních pracovních jednotek” - preferováno, standardní způsob sledování množství práce v EU. Dva ukazatele produktivity práce: hrubá produkce zemědělství připadající na jednoho pracovníka v zemědělství (informace o objemu produkce vytvořeném jedním pracovníkem), čistá přidaná hodnota na jednu roční pracovní jednotku (vypovídá o vytvořené hodnotě produkce) 21

Přímé ukazatele intenzity – celkové náklady na ha, přímé náklady na ha (variabilní náklady), režie (fixní náklady) na ha, spotřeba osiva a sadby na ha… Výsledné ukazatele intenzity – hrubá zem. produkce na ha, konečná zem. produkce na ha, hrubá/čistá přidaná hodnota na ha, tržby na ha… Pomocné ukazatele intenzity – procento zornění, struktura půdního fondu, vybavenost jednotky plochy kapitálem… -

Hospodaření - rentabilita hospodaření - výpočet: příslušná kategorie hosp. výsledku/příslušný vstup či výstup ● rentabilita vstupů (smyslem je vyjádřit, jaký efekt přinesla každá jednotka konkrétního vkladu), tj. rentabilita celkového kapitálu (jakou výši HV přinesla každá jednotka vloženého kapitálu vlastního i cizího - HV se vyjadřuje účetním HV, důchodem ze zem. čin. nebo podnikatelským důchodem), rentabilita vlastního kapitálu - vyjadřuje účinnost pouze vlastního kapitálu, v čitateli účet. HV (lépe ale použít provozní HV) zisk nebo ztráta, rentabilita nákladů - vyjadřuje účinnost nákladů vynaložených v daném období za účelem dosažení pozitivního HV - pak se jedná o výsledek hospodaření dosažený každou jednotkou vynaložených nákladů ● rentabilita výstupů - tj. rentabilita tržeb (výše HV obsaženého v každé jednotce tržeb) - odvozený ukazatel “cenová rentabilita” - ukazuje vztah jednotkového zisku a tržní ceny za jednotku výkonu, rentabilita výnosů (výše HV obsažená v jednotce výnosů), podíl důchodu ze zemědělské činnosti na hrubé/čisté přidané hodnotě - ukazatel na základě využití FADN

Čistý hospodářský výsledek / celkový kapitál – rentabilita celkových nákladů Ukazatele rentability na národohospodářské úrovni - podíl důchodu ze zem. činnosti/podnikatelského důchodu na: hrubé přidané hodnotě, čisté přidané hodnotě, hodnotě produkce sledované v běžných tržních cenách. Významné informace získáme z ukazatele rentabilita výrobní spotřeby - vypočítáme jako podíl důchodu ze zem. čin.(podnikatelského důchodu) a výrobní spotřeby. Pro vyjádření rentability můžeme použít i výstupy finančního účetnictví - v tomto případě je hlavní sledovaný ukazatel rentabilita celkového kapitálu (dosažený HV/celková aktiva) AGRÁRNÍ ZAHRANIČNÍ OBCHOD Z hlediska mezinár. obchodu dělíme agrární komodity na Konkurenční (kompetitivní) produkty, tj. lze je vyrábět ve všech přírodních pásmech (v rámci jedné země ty, co lze produkovat v jejích přír.podmínkách), a Nekonkurenční (nekompetitivní) produkty, tj. produkují se ve vybraných oblastech, vhodných k jejich pěstování (v rámci jednotlivé země ty, které v ní produkovat nelze a musí být dováženy) Charaktristika základních tendencí v zahr. o. Rozvoj zahr.obchodu lze sledovat pomocí absolutních a relativních ukazatelů. Absolutní: agrární dovoz, agrární vývoz, agrární obrat, salda agr. zahr. obchodu Relativní: podíl agr. vývozu na celk. vývozu, podíl agr. dovozu na celk. dovozu, krytí agr. dovozu vývozem, podíl obratu agr. zahr. obchodu na obratu zahr. obchodu ČR 22

Kam nejvíce vyvážíme – Slovensko, Německo, Polsko, Itálie, Maďarsko Odkud dovážíme – Německo, Polsko, Slovensko, Nizozemí, Španělsko Co nejvíce dovážíme – maso, ovoce a ořechy, mléčné výrobky, zelenina Co nejvíce vyvážíme – mléčné výrobky, živá zvířata, olejnatá semena CENOVÁ POLITIKA V ZEMĚDĚLSTVÍ Základní cena – produkce v cenách výrobků + subvence Sledování cen – ceny vstupů do zemědělství, ceny zemědělských producentů, ceny zpracovatelů, obchodní a spotřebitelské ceny Druhy cen (nejnižší – nejvyšší) – prahová, intervenční, tržní, světová Prahová cena – nejnižší cena dovozu komodity na území jakéhokoliv státu EU Intervenční cena – cena, za kterou je vykupována většina produkce a má zajistit stabilitu příjmů zemědělských producentů – je stanovena administrativně (politickými zásahy) – produkce nad objemy vykupované za tuto cenu je oceňována tržní cenou.

POLITIKA PODPOR ZEMĚDĚLSTVÍ A VENKOVA Dotace přímé – jsou orientovány sektorově (jejich příjemcem je zemědělství) a nejsou provázány s rozvojem venkova. Patří sem: - Přímé platby ● Přímé platby, poskytované na jednotku plochy (1ha) evidované zemědělské půdy ● Národní doplňkové platby – navýšení z národních zdrojů, platné pro určité komodity a napomáhající dorovnání nebo alespoň přiblížení se k úrovni plateb v EU-15 ● Národní podpory – poskytované na vybrané komodity a schválené EU. Přímé platby na plochu – jsou poskytovány na hektar zemědělské půdy, evidované v systému LPIS a vypláceny ze zdrojů EU v systému SAPS Platba za cukr – částečná kompenzace pěstitelům cukrovky za finanční ztráty, způsobené nízkými garantovanými cenami

Tržní cena – spodní hranice světové ceny. Světová cena – obchoduje se v ní na komoditních burzách. Cenová vertikála – pracuje s těmito ukazateli: 1. podíl ceny vstupu na ceně výstupu 2. podíl změny ceny vstupu na změně ceny výstupu (cenová transmise) S její pomocí může být sledována příslušná komodita od ceny zemědělských producentů, přes cenu zpracovatelskou, obchodní až spotřebitelskou v konečném produktu nebo také můžeme hodnotit zemědělství jako sektor. V tomto druhém případě se sledují ceny vstupů do zemědělství, ceny zemědělských producentů a ceny zpracovatelů. V souvislosti s vývojem ceny v jednotlivých článcích cenové vertikály sledujeme 2 ukazatele: Podíl ceny vstupu na ceně výstupu - umožňuje orientaci ve vztazích cen na jednotlivých stupních cenové vertikály. Sleduje se za jednotlivé komodity a vyjadřuje procentické zastoupení zemědělských producentů v ceně zpracovatelů, ceny zpracovatelů v ceně obchodníků a ceny obchodu v ceně spotřebitelské. Cenová transmise = Podíl změny ceny vstupu na změně ceny výstupu Pokud dojde k růstu cen vstupů, projeví se to okamžitě v plné výši v ceně výstupu. Pokud dojde ke snížení cen vstupů, cena výstupu je snížena s časovým rozestupem a v menší míře nebo nedojde ke snížení vůbec. Toto se děje působením následujících faktorů: - Existence tržní síly v případě nedokonalé konkurence - Způsob řízení zásob maximalizující zisk - Nepružnost některých nákladových druhů EPT = 0 - absolutně neelastická transmise 0 < EPT < 1 - neelastická cenová transmise EPT = 1- jednotková elasticita cenová transmise

Národní doplňkové platby – doplňují standardní přímé platby, poskytované EU. Doplnění je v rozsahu, který si stát zvolí, ale podléhá schválení Evropskou komisí. Pro tento druh plateb jsou vybírány komodity, které jsou systémem SAPS nejvíce znevýhodněny. ● Ostatní přímé podpory – jsou poskytovány na vybrané komodity na základě dotačních programů, stanovených v tzv. „Zásadách“ podle Zákona o zemědělství. ● Podpory tržních cen – jsou poskytovány výrobcům ve formě exportních subvencí a ve formě podpory skladování. Spotřebitelům jsou poskytovány ve formě podpor cen spotřebitelů. ● Garance a dotace cen – intervenční ceny, které zaručují zemědělským podnikům předem definovanou hladinu příjmů. ● PGRLF – státní a. s. Poskytuje finanční prostředky na konkrétní programy, které fond každým rokem stanovuje s ohledem na priority a potřeby agrárního sektoru, zejména zemědělství (např. podpora pojištění, podpora části úroků z úvěru…). Dotace nepřímé – postavení agrárního sektoru v rámci rozvoje venkovských regionů. Rozvoj venkova je podporován v rámci Strukturální politiky EU. Zdrojem finančních prostředků jsou strukturální fondy (Evropský sociální fond, Evropský fond regionálního rozvoje, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova). Tyto nepřímé dotace umožňují např. modernizaci zemědělských podniků, investice do lesů, zahájení činnosti mladých zemědělců, platby za znevýhodnění v LFA… Důležitými národními institucemi v rámci dotací jsou Státní zemědělský intervenční fond, Ministerstvo zemědělství ČR, MŽP, PGRLF a pozemkové úřady… Způsoby měření úrovně dotační politiky v zem. Podpory jdoucí do zemědělství jsou členěny podle způsobu realizace - ukazatelé:

EPT > 1 - elastická cenová transmise EPT = nekonečno – dokonale elastická cenová transmise

23

Odhad produkčních podpor – je to hodnota ročního hrubého transferu od spotřebitelů a daňových poplatníků na podporu zemědělských producentů. Vyplývá z politických opatření, bez ohledu na jejich povahu, cíl a dopady na zemědělskou produkci nebo příjem. Zahrnuje implicitní i explicitní platby a je sledován jak za jednotlivé země, tak za jednotlivé komodity 24

Má dvě podoby: ● Procento odhadu produkčních podpor (%OPP) – vyjadřuje podíl implicitních a explicitních podpor na příjmech zemědělských podniků: %OPP = (OPP/Qp.CZV+RP).100 (absolutní odhad produkčních podpor/množství produkce . ceny zemědělských výrobců na jednotku produkce+rozpočtové podpory) . 100 ● Koeficient nominální produkční podpory (KNPP) – vyjadřuje, kolikrát je větší hodnota příjmů zeměďěl. podniků, než byla při uplatnění světových cen. Odhad podpory obecných služeb - hodnota hrubého ročního transferu na podporu obecných služeb poskytovaných do zemědělství, vyplývající z opatření politik bez ohledu na jejich dopad na zeměděl. produkci, příjmy nebo spotřebu v zem. podniku. Zahrnuje transfery daňových poplatníků určené např. na výzkum, poradenství… - je sledován ukazatel podíl podpor obecných služeb na celkových podporách

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ Hospodaření založené na produkci potravin optimální kvality a množství, při použití praktik trvale udržitelného rozvoje, s cílem vyhnout se používání chemikálií a minimalizovat poškození život. prostředí. Využívají se pestré osevní postupy, přirozené metody ochrany proti škůdcům, pleveli a nemocemi, uzavřený koloběh látek a živin, vyžaduje se humánní zacházení se zvířaty, kdy je kladen důraz na pohodu chovaných hospodářských zvířat (welfare). Úroveň rozvinutosti ekolog. zem. sledují tyto ukazatelé: počet podniků, výměra půdy, objem vyrobené produkce, obrat s biopotravinami… Plochy v ekolog. zem. jsou využívány především jako pastviny, orná půda zaujímá pouze cca 10%. Podniky jsou silně koncentrovány do oblastí s vyšší nadmořskou výškou a horšími přírod. Podmínkami pro zem. výrobu. Nejvíce farem: Karlovarský, Jihočeský a Moravskoslez. kraj. Státní podporu dostávají ekologičtí zemědělci z Programu rozvoje venkova.

Odhad spotřebitelských podpor - hodnota ročního hrubého transferu od/ke spotřebitelům zem. komodit, měřeno na úrovni zem. podniku, vyplývající z opatření politik na podporu zemědělství bez ohledu na jejich dopad na spotřebu zem. komodit. Má 2 varianty sledování: % odhadu spotřebitelských podpor - vyjadřuje podíl podpor spotřebitelů na celkové hodnotě spotřeby (=OSP/(množství spotřebované produkce*ceny zem. výrobců+transfery spotřebitelům od daň.poplatníků)), koeficient nominální spotřebitelské podpory (KNSP) – vyjadřuje, kolikrát je hodnota výdajů spotřebitelů vyšší, než by byla při uplatnění světových cen. Počítá se jako (OS/množ. spotř. podpor*světové ceny) - 1 t. j. KNSP = (OSP/Qs . SC) - 1 Odhad celkových podpor - součet OPP, OPOS a transferů spotřebitelům od daň. poplatníků. Je sledován ve vztahu k HDP jako podíl celkových podpor na HDP: %OCP = OCP/HDP . 100 Zemědělství a rozvoj venkova v rámci strukturální politiky 3 typy venkovských oblastí: příměstský venkov (v zázemí velkých měst), mezilehlý venkov (vzdálenější od velkých měst, dobrá dopr. dostupnost), odlehlý venkov (řídce osídlené, izolované) Hlavní charakteristiky venkovského prostoru: vysoký produkční potenciál potravinářské produkce, hustá síť pozemních komunikací, pestrá struktura území z hlediska zastoupení různorodých kultur, rozšiřování zastavěného území na úkor volné krajiny… V rámci venkovských oblastí - aktivity Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova: opatření k diverzifikaci venkovské ekonomiky, tj. k zakládání a rozvoji malých a středních podniků, ochrana zvyšování hodnoty a péče o krajinu a přírodní dědictví V rámci zemědělství - zlepšování konkurenceschopnosti zem. a lesnictví podporou restrukturalizace, rozvoje a inovací, zlepšování život. prostředí a krajiny podporou hospodaření s půdou… K naplnění těchto přístupů sloužil Program rozvoje venkova pro období 2007-2013 v rámci 4 hlavních os: Zlepšvání konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví, Zlepšování život. prostředí a krajiny, Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova, Leader

25

26