NECHTĚNÉ SDÍLENÍ Jana Bubáková
Průmyslový design
FA ČVUT
2013/2014
Popis projektu Projekt je inspirován dnešním světem, kde čím dál více času trávíme virtuální komunikací. Sdílíme nejrůznější informace od fotografií až po osobní údaje. Někteří lidé považují virtuální prostor za velmi bezpečné útočiště, kde sdílejí bez obav své nejosobnější údaje. Přitom zde panuje riziko, že se k poskytnutým informacím dostanou neoprávněné subjekty, které s nimi mohou nakládat ve svůj prospěch. Mnohdy také dochází ke sdílení našich údajů bez našeho vědomí. Projekt poukazuje na problematiku sdílení dat (osobních údajů) ve virtuálním světě (internet, ale i jiné komunikační techniky). Kde lidé sdílí (dobrovolně/nedobrovolně) fotografie, videa a mnohdy i již zmíněné osobní údaje. Projekt demonstruje „nechtěnné“ sdílení na skutečném objektu v reálném světě. Ústředním motivem projektu je tedy objekt (socha), jakýsi vir, který zneužívá osobní údaje (obličeje - tvář je vhodná pro identifikaci člověka) ke svému životu. Objekt tajně zaznamenává obličeje osob (návštěvníků expozice) a následně je přenáší a transformuje na svůj povrch, díky tomu částěčně ožívá. Co má projekt člověku (divákovi, návštěvníkovi expozice) sdělit? Člověk by se měl pozastavit nad tím, proč a jak se dostal na povrch objektu. Projekt má návštěvníkovi sdělit, že zde panuje riziko při dobrovolném či nedobrovolném sdílení svých osobních údajů.
Rešerše Základem pro myšlenku projektu, byla především dnešní situace virtuálního světa. To, jak lidé tráví spoustu času sdílením nejrůznějších informací až po ty nejcitlivějsí s pocitem, že je vše bezpečné. Jako inspiraci pro projekt ukazuji práce českého umělce Jakuba Nepraše, který se zabývá novými médii a technologiemi. Svými tématy reaguje na dnešní společnost, která je zahlcena novými technologiemi a propojena nejrůznějšími komunikačními sítěmi (např. internet). Vytváří zajímavé koláže z videí (každodenního života), které dělají dojem žijícího organismu. Ty následně promítá na plochy z různých materiálů, v poslední době také na různé objekty. Mezi jeho projekty pratří např: Projekt Kultury a anomálie, Time trust atd.
http://jakubnepras.com/
Při tvorbě objektu mi je inspirací tvorba
britského sochaře Anishe Kapoora.
Zaujala mě jeho tvorba nejrůznějších organických soch. Mezi které patří např. socha Cloud Gate v Chicagu se zrcadlově lesklým povrchem ve kterém se odráží okolní svět.
http://anishkapoor.com/
Návrh řešení - vizuálně, technicky Projekt pracuje s pořízenými tvářemi od návštěvníků výstavy. Návštěvníci, kteří se půjdou podívat na výstavu, budou v určitém místě nasnímáni kamerami (dojde k nechtěnému sdílení osobních informací). V ideálním případě tak, aby o tom nevěděli. Při snímání budou detekovány jednotlivé tváře návštěvníků, které budou dále zpracovávány, transformovány do videa (určité struktury) a poté promítány projektorem na povrch objektu. Načasování a délka projekce by měla být taková, aby návštěvník viděl na porchu objektu sám sebe. K tomuto řešení by bylo potřeba jedné až tří kamer, které by byly využity pro zachycení obličejů návštěvníků. Pro projektci na povrch objektu by bylo použito jednoho až dvou (možná tří) projektorů, jejichž množství bude záležet na povaze tvaru objektu (socha organicých tvarů). Měl by mít povrch (materiál) vhodný pro projekci. Dobrým materiálem by mohlo být například pískované plexisklo. Projet by bylo možné zrealizovat pomocí programu VVVV, který umožňuje i práci s rozpoznáváním obličejů.
Finanční odhad projektu a uskupení týmu Při uskutečnění projektu by byla vhodná spoluprace s programátorem a možná také s grafikem. Časová náročnost a s tím provázaná finanční stránka projektu, by závisela na jednotlivých členech týmu, ale také na možnosti získání (zapůjčení/koupení) jednotlivého vybavení. Pokud by byli spolupracující studenti a potřebná technika zapůjčena od školy, náklady na projekt by se značně eliminovaly. Po technické stránce by bylo možné projekt uskutečnit v programu VVVV, který je zdarma dostupný na webových stránkách http://vvvv.org, dále je třeba grafických programů. Další položku by činil objekt (socha), jehož rozpočet se bude odvíjet na složitosti tvaru, ale hlavně na materiálovém řešení.