2014

Občasník DM č.2

Školní rok 2013/2014

Beseda s psycholožkou 15. října 2013 se od 19,00 hodin uskutečnila v našem domově mládeže beseda se školní psycholožkou Jiřinou Annou Hradeckou. Byla určena zejména pro prváky, ale mohl se jí zúčastnit každý ubytovaný žák. Dozvěděli jsme se hodně zajímavého o práci psychologa a tak to, že chodit k psychologovi není ostuda. Mohli jsme se zeptat na cokoli, co nás napadlo. Téměř všichni jsme si formou testu vyzkoušeli, jak se dokážeme soustředit. A jak to dopadlo? Mnozí z nás byli výsledkem překvapeni. Většina z nás se nedokáže vůbec soustředit na učení ani jiné činnosti. Po ukončení besedy si někteří žáci domluvili s paní psycholožkou individuální schůzku. Myslím si, že takových setkání bychom mohli mít během školního roku více. Hanka Šubrtová, DM

Beseda o Gruzii Dne 5. listopadu 2013 proběhla v našem domově mládeže beseda o Gruzii, za kterou můžeme vděčit p. Davidu Böhmovi. Informace a zajímavosti o Gruzii a okolních zemích podal velice poutavou formou. I praktické ukázky, jako místní nože či víno, se nám moc líbilo. Přednáška začala v 19,00 h. Pan Böhm nám na začátku přednášky řekl několik základních informací o zemích v okolí Kavkazu, zvyklostech tamějších lidí a mentalitě jejich národu. Dozvěděli jsme se například, že kavkazský národ je hrdý na svou kulturu, že má své typické národní zvyklosti (tanec, hudba). Protože p. Böhm několikrát do roka navštěvuje okolí Kavkazu, nechyběly ani jeho zážitky a historky z tohoto prostředí. Byla to jedna z nejpoutavějších a nejzajímavějších přednášek, které jsem se zúčastnila. Nejen že téma bylo zajímavé, ale bylo podané a vyprávěné vtipnou a zábavnou formou s názornými ukázkami. Doufám, že to nebyla poslední návštěva p. Böhma na intru. Těšíme se na další z jeho vtipných historek, neuvěřitelných zážitků. Zdenka Holubová, DM

Mumínek se Šňupálkem ve škole Na konci parného léta se do městečka, jehož název mi není znám, přistěhovali malý bílý trol Mumínek se svým lidsky vypadajícím kamarádem Šňupálkem. V obci právě frčela móda jednadvacátého století, k níž patřila například i návštěva učilišť nebo středních škol. A právě na jednu obrovskou střední školu se ti dva zapsali. S prvním pochmurným ránem se společně vydali do ústavu. Mlha, která jim hatila cestu, neboť by se nožem dala krájet, nevěstila nic dobrého. Když konečně Mumínek se Šňupálkem dorazili do třídy, nestačili se divit. V lavicích seděla samá zvláštní individua. Jedno takové, mající dredy po celé hlavě, k nim právě přišlo a zeptalo se Šňupálka: „Nazdár kámo, vodkaď seš? Fuj, sem se lek! Proč s sebou taháš i domácího mazla? Seš ňákej vadnej či co?“ „Jmenuji se Šňupálek a jsem z Muminiho údolí. To je můj nejlepší přítel Mumínek, žádný mazel nebo jak jsi to vlastně říkal,“ odpověděl Šňupálek. „Ty vokurko! No slyšeli jste to? Šňupálek…“ ostatní jen přikyvovali, zatímco podivín pokračoval: „Hej, tak to je fakt hustý jméno. Na čem frčíš? Tak se nestyď a povidej! Tady tě nikdo nesežere, snad kromě tý tvý příšery. Já jsem nějakej Smažka. Hele, mám fakticky dobrej nápad, nechtěl bys přijít dneska hned po škole mezi nás? Seznámil bych tě s ostatníma a dáme lajnu co?“ „To bych moc rád, ale co je lajna? A může přijít i Mumínek?“ „Heh, ty máš fakticky smysl pro humor. Hele, Šňupo, líbíš se mi, tak ti pro dnešek vodpustim ty hloupý votázky. A toho Mu… Jak s’to říkal? No to je jedno. Zkrátka, ne aby tě napadlo tahat s sebou tu chlupatou příšeru s sebou! Tu nech doma! Stačí, že na něj musím čumět tady,“ odpověděl Smažka. Mumínkovi, který nikdy ani mouše neublížil, bylo líto, jak ho Smažka, potažmo všichni ostatní uráželi pro jeho chundelatost. Rozhodl se však něco se svými chlupy udělat. V knihách se dočetl, že se lidé nechtěného porostu zbavují holení, depilací voskem či používají elektrické epilační strojky. Ze školy běžel do drogerie, aby si všechny pomůcky koupil. V obchodě potkal spolužačku Alenku, která zpoza tlustých skel brýlí vykulila oči a vyptávala se, nač všechno potřebuje. „Inu dočetl jsem se, že my tyhle děsivě vypadající věci mohou pomoci zbavit se mých chlupů.“ „A proč se jich chceš zbavit?“ ptala se dál Alenka. Mumínek se zamyslel a vzpomněl si na ošklivá slova Smažky a odpověděl: „Alespoň se budu víc líbit svým spolužákům a určitě se mi přestanou posmívat.“ Alenka si také dobře pamatovala na posměšky, které byly směřovány k malému Mumínkovi, snažila se ho však povzbudit: „Právě takový, jakým jsi, vypadáš krásně a jedinečně.“ „Vážně?“ „Určitě. Neohlížej se na druhé. Ať si myslí, co chtějí,“ odpověděla dívka a pro samý spěch se rozloučila a pelášila si za svým.

I přes Alenčiny rady si Mumínek všechny potřebné věci k depilaci koupil. Přišel domů, odložil batoh, ze kterého vyndal holicí strojek s ostrou žiletkou, a v koupelně se pustil do díla. Mezitím se vrátil Šňupálek, kterého pozval Smažka do jeho party, jenž byl samý průšvih a mimo jiné holdovala drogám. Šňupálek nechtěl před ostatními vypadat jako bábovka, a tak se nechal přesvědčit, aby si šňupnul svým špičatým nosem pervitin. Doma si pak ve stavu, kdy netušil, jestli lítá nebo plave a květina mu připomínala sedmihlavého draka, hrál na svou foukací harmoniku song o lajnách. Mumínek se několikrát řízl. Holicí strojek neustál hustý porost a ucpal se. Chlupáčovi nezbylo nic jiného, než vydezinfikovat a zalepit řezné ranky. Boj s chlupy ale nevzdal. Z krabičky vyndal voskový pásek a postupoval přesně podle návodu na použití, ve kterém si přečetl, že proužek musí nejprve tlapičkami zahřát, pak přilepit na místo kde chce depilovat, nechat vystydnout a: „Ááááuuuu,“ zakřičel Mumínek, když prudce pásek strhl. I poslední alternativa způsobovala velkou bolest, a proto se Mumínek rozhodl, že se poradí se Šňupálkem, který když ho uviděl, prohlásil zcela zaujatě: „Wauuu, tak to je dost dobrý. Chlupáči, to se ti fákt povedlo. Hele, nedal bys mi pár chlupů? Rád bych je koštnul.“ Mumínek nevěřícně zíral na zfetovaného Šňupálka a zmohl se jen na napřažení tlapky, v níž měl oholenou srst a nabídl příteli. Ten si nejprve ucpal jednu nozdru, potáhl a pak udělal to samé s druhou nosní dírkou. „To je síla,“ prohlásil, když si šňupnul hrstky chlupů. Už ale nebyl schopný kamarádovi poradit, co má dělat. Ráno se Mumínkovi ve škole všichni smáli, protože vypadal jako špatně oškubaná slepice. Šňupálek, jenž trpěl abstinenčními příznaky, se dožadoval další dávky chlupů, ale Mumínek už mu žádné další dát nechtěl, poněvadž se rozhodl, že si je přilepí zpět. Doma na sebe vylil lepidlo a snažil se dát chlupy na holá místa. Ale ouha, všechny držely na tlapkách jako přibité. A co víc? Lepidlo udělalo z jeho heboučké srsti cucky, které když se Mumínek snažil rozčesat, byly obohaceny ještě o hřeben. Šňupálek se rozhodl, že z Mumínka chlupy vymámí, i za cenu jejich přátelství. Bušil na dveře pokojíku a vyčkával otevření. Jenže Mumínek se nemohl hnout z místa, neboť byl připevněn k podlaze. Popadl tedy nůžky a kolem svých tlap vystříhal kola z koberce, aby se dostal ke dveřím. Šňupálek vykřikl zděšením: „No to je úlet! Kde máš chlupy? Kam’s je schoval?“ Mumínek nestihl odpovědět, protože ho přišla zachránit spolužačka. Alenka chundeláče pod horkou vodou pořádně vydrhla, vysušila fénem a odvedla ho k holiči, který všechny chlupy oholil a po nepovedených pokusech nezbyla ani stopa. Mumínek se poučil, že originalita se stále ještě u některých cení, a to i přesto, že většina vyžaduje tuctovost. Za několik měsíců bude zase chlupatým, avšak jedinečným. A Šňupálek? Ten se do té doby jistě vyléčí ze závislosti, do které ho naše soudobá společnost nalákala. Ivana Križanová, DM

Tajemné postavy adventu Každý si rok si připomínáme vánoce, kterým předchází období čtyř nedělí tzv. ADVENT. Co je vlastně advent, proč se slaví a jaké obyčeje se k tomuto období pojí? Většina lidí o adventu ví jen to, že to jsou 4 týdny před vánoci a víc nic. Co, ale tato doba znamenala pro naše předky a jaké zvyky dodržovali? Adventem je nazýváno období 4 nedělí před vánočními svátky. Slovo advent pochází z latinského slova adventus překládající se jako příchod nebo očekávání. Z křesťanského pohledu je to očekávání narození Ježíše Krista a také jeho příchod druhého života po smrti. V pohanských dobách, bylo toto období spojováno se zimním slunovratem, a tudíž je to chápáno jako očekávání jara, kdy se všechno znovu zrodí po dlouhé zimě. Období adventu, bylo totiž vázáno k zimnímu slunovratu, daleko před příchodem křesťanství. Ve starém Římě v období kolem 17. – 22. Prosince začínaly Saturnálie, podle toho se pak konaly lidové slavnosti. S příchodem křesťanství, ve snaze omezit předkřesťanské tradice a zvyky, začali křesťané právě v tomto období, slavit narození Ježíše Krista (do té doby se slavilo až 25. března). Příchodu spasitele předchází právě ony 4 týdny, které mají být ve znamení klidu, rozjímání a duchovní přípravy. Teprve kolem 8. století se zkrátilo období adventu na 4 týdny do té doby to bylo 6 týdnů. Kvůli prohloubení křesťanské tradice se do tohoto období prolnuli také významní světci jako sv. Kateřina, sv. Lucie, sv. Barbora a další. Na svátky těchto světců navázaly lidové tradice, které měli kořeny již v předkřesťanské době. 25. listopadu sv. Kateřina Na svátek sv. Kateřiny, vlastně končí před adventní období, v tento den se naposledy konaly velké slavnosti, svatby a zábavy. Kateřinské zábavy měli na starosti ženy, platilo tzv. ženské právo. Ženy platili muzikantům za hudbu, mužům za útratu, připravovali občerstvení a vybírali si, s kým budou tančit. Na tento svátek bylo zakázáno pracovat se vším, co mělo kolo, nesmělo se mlít v mlýnech ani příst na kolovratech. Byl to den, kdy skončila zábava a začalo adventní období. 30. listopadu sv. Ondřej V tento den děvčata a chlapci především na vesnicích věštili z různých úkazů, co je čeká. Děvčata se snažila zjistit, kdy nebo za koho se provdají. Jedním ze způsobů jak dívky zjišťovaly, za koho se provdají, bylo např. to, že si dívka napsala na cedulky jména nejoblíbenějších mládenců a ty si pak vložila na noc pod polštář. Když se vzbudila, vytáhla jednu z cedulek a podle toho, které jméno tam bylo napsané, zjistila kdo je jí souzen. 4. prosince sv. Barbora Na sv. Barboru chodily po vesnici a příbytcích dívky oděny v bílém ošacení s bílým závojem na hlavě (bílá barva symbolizovala čistotu a nevinnost). Chodili po domech a jakoby vymetali z obydlí zlé síly, aby očistili domovy od všeho zlého a chránili domácnost a zdraví lidí. Ke sv. Barboře se váže tradice, kdy si svobodné dívky uřezávaly třešňové větvičky. Větvička musela být ze stromu minimálně 10 let starého a řezala se přesně v okamžiku, kdy se na obzoru objevil první sluneční paprsek. Větvička se dala do vázy a čekalo se, zda vykvete na Štědrý den, což znamenalo brzké vdavky. Jindy si děvče uřízlo více větviček, každá dostala jméno jednoho z oblíbených chlapců a věřily, že se vdají za toho, jehož větvička jako první vykvete. 6. prosince sv. Mikuláš Mikuláš byl biskup, který po tři noci obdarovával lidi, aby jim pomohl z chudoby a k lepšímu a šťastnějšímu životu. Odtud je tedy tradice obdarovávání. Později začal Mikuláš, Čert a Anděl obcházet příbytky a obdarovávat děti. Mikuláš symbolizuje úctu, anděl klid a čert má za úkol nahánět strach nezbedníkům. Někde chodil Mikuláš osobně, jinde dávali děti před spaním punčochu za okno a ráno v ní nacházely zaslouženou odměnu. 7. prosince sv. Ambrož Tam kde byl kostel zasvěcen sv. Ambrožovi, bylo zvykem, že se v tento den objevoval a honil děti kolem kostela. Měl na hlavě černou špičatou čapku a závoj přes obličej, dlouhou košili, v levé ruce uzlíček se sladkostmi a v pravé ruce koště polepené bílým papírem. Za soumraku ho čekaly u kostela děti, které na něho pokřikovaly a on je honil. Při tom čas od času vypadly z uzlíku nějaké sladkosti, které děti sbírali a on je při tom chytal. 13. prosince sv. Lucie Lucie znamená v překladu zářící nebo světlá, což je vlastně předzvěst zimního slunovratu, návrat slunce a světla. Na sv. Lucii chodila děvčata po příbytcích, kam přinášely pozdravy a měly ochránit domácnosti před posledními zlými vlivy zimních sil, aby nemohly poškodit zdraví lidí, nebo nezničily hospodářství. Děti, které se uměly pěkně pomodlit obdarovaly, ostatním hrozili metlou. V tento den nesměly ženy a dívky prát ani příst. Adventní období je tedy obdobím předvánočních příprav, kdy se uklízí, peče, chystají s betlémy a vánoční výzdoba. K adventu také neomylně patří adventní věnec, na kterém jsou 4 svíce, z nichž každá představuje jednu adventní neděli. Nejstarší zmínka o adventním věnci je z roku 1838. Věnec znamená symbol vítězství a důstojnosti. Kruh symbolizuje společenství lidí a Boha. V období adventu se také zpívají adventní písně – koledy, které jsou sestaveny z biblických příběhů. Děti mají své adventní kalendáře, dnes jsou to papírové kalendáře s okénky, ve kterých je čokoláda. Zapomeňme jednou v roce na všechny starosti a vychutnejme si krásné okamžiky s rodinou. A nezapomeňte, že i když to tak venku zatím nevypadá a světla stále ubývá, už brzy se začne blýskat na lepší časy, sluníčko se k nám začne vracet a to přeci stojí za oslavu ne?! 

Advent v muzeu

– tradiční akce chebského muzea, které jsme se zúčastnili.

Přinášíme fotodokumentaci z přípravy a samotného prodeje. Příprava a pečení perníčků

Zdobení

Vánoční perníčky

Detail

Výroba zvonečků

Výroba dárkových taštiček

Výroba adventních svícnů a věnců

Prodej v muzeu - sobota 30. 11. 2013

Prodej na vánočních trzích - nám. Krále Jiřího - sobota 7. 12. 2013

Prezentace kovařiny – Milan Horák z DM

PODĚKOVÁNÍ ŽÁKŮM Z DM za aktivní pomoc při zhotovování výrobků s vánoční tématikou,které reprezentovaly domov mládeže a ISŠ na Adventu v muzeu a Chebských vánočních trzích

Znáte vánoční zvyky a pověry? Vyzkoušejte se! 1. Kdy má začínat štědrovečerní večeře? a) když je hotová večeře b) když vyjde první hvězda c) když vyjde měsíc 2. Podle jistého štědrovečerního zvyku dívka tahala z hromady polínko. Co se dozvěděla z jeho velikosti? a) jaká úroda bude příští rok b) jakou postavu bude mít její nastávající c) kolik srážek spadne příští rok 3. O půlnoci se tahaly z mísy skořápky ořechů s různými náplněmi. Co čeká toho, kdo si vytáhne ořech vyplněný zemí? a) nemoc b) daleká cesta c) chudoba 4. Podle jednoho zvyku si dívka navázala prsten na svůj vlas a zkoušela, kolikrát prstýnek cinkne o skleničku, než se ustálí. Co zjistila? a) kolik bude mít dětí b) za kolik let se vdá c) jak bude bohatý její ženich 5. Ze které země k nám přišel zvyk zdobit vánoční stromeček? a) z Ruska b) z Německa c) ze Švýcarska 6. Hospodář vždy před večeří nakrájel chleba, namazal jej medem a rozdával všem u stolu. Podle toho, kolik krajíců zbylo, chtěl zjistit: a) kolik sněhu napadne do nového roku b) jaká bude příští rok úroda c) jak se změní počet členů rodiny během příštího roku 7. Proč se pouští skořápky se svíčkami v napuštěném umyvadle? Aby se zjistilo... a) kdo opustí rodinu b) kdo se vdá/ožení c) kdo bude nemocný 8. Na štědrovečerní stůl patřil pokrm zvaný kuba. Jaké hlavní ingredience se používaly k přípravě? a) jablka a švestky b) kroupy a houby c) hrách a zelí 9. Jaká zelenina nesměla chybět o vánocích na stole a přidávala se do pokrmu dobytku, aby ho ochránila? a) česnek b) cibule c) mrkev

10. Hvězda, která se o Štědrém dnu objeví v rozkrojeném jablku, věští: a) pohodu b) lásku c) zdraví 11. Proč si lidé schovávají šupiny z kapra? a) pro štěstí b) pro peníze c) kvůli zdraví 12. Proč se nechává na jmelí poslední bobulka do příštích Vánoc? a) aby z domu neodešla láska b) aby se vás držely peníze c) abyste měli štěstí 13. Co znamená, když svobodné dívce při házení střevícem padne špička směrem ze dveří? a) do roka povije dítě b) do roka se provdá c) do roka onemocní 14. Proč se nemá od štědrovečerní večeře nikdy vstávat? a) mohla by přijít chudoba b) mohla by přijít kmotřička Smrt c) mohla by přijít kmotřička Smůla 15. Když se nohy štědrovečerního stolu obtočí provazem... a) přijde do domu štěstí b) přijde do domu nový přírůstek c) domu se celý rok vyhnou zloději 16. Proč by se zbytky od večeře měly zakopat ke stromům? a) aby strom nepotkala nějaká choroba b) aby rodily dostatek ovoce c) aby měly dostatek vláhy a výživy 17. Na studnu se má o Štědrý den zaklepat... a) aby byla dobrá voda b) aby byl dostatek vody c) aby do ní nikdo nespadl 18. Co se stane, obejde-li dívka devatero stavení a z každého přinese skrojek vánočky? a) do roka se jí narodí potomek b) bude mít tu nejlepší výbavu c) do roka budou vdavky 19. Proč se nesmí o Štědrém dnu prát prádlo? Vlající prádlo (s výjimkou dětského do jednoho roku): a) způsobí nedostatek vody v domě b) nosí smůlu a neštěstí do domu c) způsobí bídu a chudobu 20. U štědrovečerního stolu by měl být počet stolovníků: a) lichý b) sudý c) nezáleží na tom

21. Pokud jste zamilovaní a budete o Štědrém dnu psát své lásce dopisy... a) do roka budete mít svatbu b) o svou lásku navždy přijdete c) vaše milá může onemocnět 22. Chcete, aby vás měli všichni rádi? Stačí si podle starého slovanského zvyku na Štědrý den: a) namazat tváře sádlem b) namazat tváře tvarohem c) namazat tváře medem 23. Kdo nikomu nic na Štědrý den nedaruje ... a) přijde na mizinu a dočká se bídy b) bude mít smůlu v lásce c) potká ho neštěstí a špatné zdraví 24. Tradičním štědrovečerním jídlem byla dříve pučálka. Víte, z čeho se vařila? a) z krup b) ze sušených švestek c) z hrachu 25. Pokud si na Štědrý večer něco půjčíte, co vás čeká? a) 7 let neštěstí b) hojnost a štědrost c) bída s nouzí

Správné odpovědi: 1.b), 2.b),3.c), 4.a), 5.b), 6.c), 7.a), 8.b), 9.a), 10.c), 11.b), 12.a), 13.b), 14.b), 15.c), 16.b), 17.a), 18.c), 19.b), 20.b), 21.b), 22.c), 23.a), 24.c), 25.c)