Dějiny SSSR a Ruska. Problémy, prameny a interpretace
Bratislava, Univerzita Komenského 2013/2014
Velký teror II Smysl a realizace společenských represí
VII. seminář
Struktura semináře • Velký teror
metodologické obtíže; smysl a realizace společenských represí; konstrukce represe; dopady na další vývoj SSSR
3/31/2014
Dějiny SSR a Ruska
3
Hlavní témata • • • • • • • • •
problémy s interpretací represálií ve 30. letech; metodologické obtíže; kořeny Velkého teroru; příčiny Velkého teroru; metody velkého teroru; cíle Velkého teroru; atmosféra v zemi pramenná základna; ikonografie
3/31/2014
Dějiny SSR a Ruska
4
Metodologické obtíže I Není pochyb o tom, že obnova strany byla hlavním účelem převratu. Otázka ale zní: Proč si vlastně Stalin myslel, že takový převrat potřebuje? Jakou politikou ho uskutečnil? A proč s ním začal až roku 1936 – dva roky po Kirovově vraždě, vlastní zámince celé akce?“ MALIA, Martin. Sovětská tragédie. Dějiny socialismu v Rusku v letech 1917-1991. Praha: Argo, 2004. 566 s. ISBN 80-7203-566-5. s. 254.
•
nedostatek pramenů jednoznačně objasňujících: logiku, jež vedla k tak rozsáhlým represím; skutečné bezprostřední příčiny, které teror vyvolaly; skutečné cíle, které strůjci represí sledovali; rozsah živelnosti teroru (socialistické soutěžení); proč právě rok 1937; přesný rozsah teroru (počty obětí)
3/31/2014
Dějiny SSR a Ruska
5
Metodologické obtíže II •
obecnější otázky spojené s Velikým terorem periodizace 1936-38, či 1937-38, jednotlivé fáze; exces, nebo systém komunistické vlády?; zdeformoval Stalin leninskou cestu ke komunismu?; vznik kultu osobnosti; může za vše opravdu jen Stalin?
•
typologie
jak zapadají Únorová, Říjnová revoluce 1917 a následný vývoj do obecného schématu revolucí?; do jaké míry je komunistický režim Lenin a Stalina srovnatelný s Hitlerovým nacistickým režimem?; jaké paralely lze vést mezi Stalinem a Hitlerem? BULLOCK, Allan. Hitler a Stalin. Paralelní životopisy. Praha-Plzeň: Beta-Dobrovský, 1993. 1029 s. ISBN 80-7291-038-8. GELLATELY, Robert. Lenin, Stalin a Hitler. Věk sociální katastrofy. Praha: Volvox globator, 2012. 799 s. ISBN 978-80-7207-874-5. OVERY, Richard. Diktátoři. Hitlerovo Německo a Stalinovo Rusko. Praha-Plzeň: Beta-Dobrovský, 2006. 695 s. ISBN 80-7306-227-5. Гитлер и Сталин - Тираны-близнецы / Hitler and Stalin. www.youtube.com/watch?v=wQJ2YA5G1DI
3/31/2014
Dějiny SSR a Ruska
6
Interpretace Velkého teroru I •
problémy s interpretací represálií ve 30.letech současníci občané SSSR: šok, deprese, nicméně většina věří Stalinovi; mimo SSSR: postoj většinou formován politickou orientací, nedostatkem informací; XX. a XXII. sjezd kritika „kultu osobnosti“; přehmaty Stalina, zločinec Berija, ostatní neměli šanci situaci ovlivnit; 1957 Chruščov ukazuje na Malenkova, Molotova a Kaganoviče; perestrojka tvrdá kritika Stalina s cílem uchránit Lenina; Jelcin nekompromisní kritika komunistického režimu en bloc; Putin patrná relativizace kritiky stalinské období (efektivní manažer)
3/31/2014
Dějiny SSR a Ruska
7
Interpretace Velkého teroru II •
klíčové otázky obecné: Rusko a teror má Velký teror svoji analogii/e v ruských dějinách?; jsou násilné metody vládnutí vlastní systému řízení Ruska?; potřebuje Rusko vládu silné ruky?;
konkrétní: komunismus a teror je represe a teror nezbytnou součástí komunistického režimu?; je stalinský teror organickou součástí systému, anebo se jedná o exces?; bylo možné tak zásadním způsobem a tak rychle změnit Rusko (modernizace, industrializace, přeměna venkova) jiným způsobem než stalinskou cestou?
3/31/2014
Dějiny SSR a Ruska
8
Interpretace Velkého teroru IIa Co si Stalin podtrhal v Trockého práci: «Кто отказывается принципиально от терроизма, то есть от мер подавления и устрашения по отношению к ожесточенной и вооруженной контрреволюции, тот должен отказаться от политического господства рабочего класса, от его револуционной диктатуры.» (с. 26-27) «платить придется именно кровью, что в борьбе за завоевание власти и за ее обеспечение пролетариату придется не только умирать, но и убывать – в этом не сомневался ни один серьезный револуционер.» (28) «чем ожесточеннее и опаснее сопротивление поверженного классового врага, тем неибежнее система репресий сгущается в систему террора.» (62) «Устрашение есть могущественное средство политики, и международной и внутренней. Война, как и революция, основана на устрашении.» (66) Троцкий, Лев. Терроризм и коммунизм. Санкт-Петербург: Азбука-классика, 2010. 222с. ISBN 978-5-9985-0851-6.
3/31/2014
Dějiny SSR a Ruska
9
Interpretace Velkého teroru III •
klíčové otázky psychologie architektů teroru psychický stav Stalina; schémata chování architektů a realizátorů teroru; působení v podmínkách surreality hra na realitu (umělé konstrukce zločinecké činnosti, umělá obvinění); výslechy vedoucí k předem daným výsledkům výpovědí; práce v profesi s velmi vysokou úmrtností;
psychologie obětí teroru vlastní vysvětlení pro to, co se děje kolem i obětem samotným; strategie přežití (vně a uvnitř zóny fyzické nesvobody); fyzický nátlak; psychologický nátlak; morální nátlak
3/31/2014
Dějiny SSR a Ruska
10
Návrh periodizace октябрь 1936 – февраль 1937 перестройка карательных органов, установка на чистку партийной, военной и административной элиты от потенциально оппозиционных элементов в условиях угрозы «империалистической агрессии»; март 1937 – июнь 1937 декретирование тотальной борьбы с «двурушниками» и «агентами иностранных разведок», продолжение чистки элиты, планирование и разработка массовых репрессивных операций против «социальной базы» потенциальных агрессоров – кулаков, «бывших людей», представителей национальных диаспор и т.п.; июль 1937 – октябрь 1938 декретирование и реализация массовых репрессивных операций – «кулацкой», «национальных», против ЧСИР; интенсификация борьбы с «военно-фашистским заговором» в РККА, с «вредительством» в сельском хозяйстве и др. отраслях); ноябрь 1938 – 1939 так называемая «бериевская оттепель»: прекращение массовых операций, упразднение большинства чрезвычайных механизмов внесудебной расправы, частичное освобождение арестованных, ротация и уничтожение «ежовских» кадров в НКВД. Охотин, Н. Г.; Рогинский, А. Б. «Большой террор»: 1937–1938. Краткая хроника. www.memo.ru/history/y1937/hronika1936_1939/xronika.html
3/31/2014
Dějiny SSR a Ruska
11
Základní chronologie I „Přípravné období“ 7.viii. 1932 Об охране имущества государственных предприятий, колхозов и кооперации и укреплении общественной (социалистической) собственности (zákon o třech kláscích) 11. x. 1932 Martěmjan Rjutin, Stalinův oponent, odsouzen na deset let. Jeho causa rezonuje v následných moskevských procesech 1936-38; 26. i.-10.ii. 1934 XVII. sjezd VKS(b) – cca 300 hlasů proti Stalinovi; 1. xii. 1934 zavraždění Sergeje Kirova, 1. tajemníka Leningradského OV VKS(b) Постановление ЦИК и СНК СССР «О внесении изменений в действующие уголовно-процессуальные кодексы союзных республик», 1.xii. 1934;* 29. i. 1934 Nikolajev + 13 popraveno z osamělého vraha, vytvořena protistátní skupina; Stalin později využívá smrt Kirova k útoku proti Kameněvovi a Zinověvovi 15.-17. i. 1935 – v procesu s Moskevským centrem Kameněv odsouzen na 5 a Zinověv na 10 let; čistky v Leningradu prosinec 1934 – leden 1935; 27. vi. 1935 Kremelský případ – spiknutí proti Stalinovi (2 popravení); 3/31/2014
Dějiny SSR a Ruska
12
Základní chronologie II 1935-1936 vymyšlená spiknutí, soudy s domnělými spiklenci, „zdokonalování“ metod vedení vyšetřování a procesů bylo zároveň provázeno jistou mírou „tolerance“ a uvolnění ve společnosti relativně nízké tresty pro K+Z; stalinský neo-NEP (smířlivý postoj k rolnictvu, zrušení přídělového systému); Жить стало лучше, жить стало веселее; vii. 1935-viii. 1936 navenek období až idylického klidu;* Velký teror 1936-1938 19.-24. viii. 1936 první demonstrativní proces s „antisovětským sjednoceným trockisticko-zinověvským centrem“ (Kameněv, Smirnov, Zinověv, 16 popravených); 25. ix. 1936 Stalin s Andrejem Ždanovem posílají z dovolené návrh jmenovat Nikolaje Ježova za lidového komisaře vnitra;* 3/31/2014
Dějiny SSR a Ruska
13
Základní chronologie IIa 1936 přípravné kroky za scénou 9. iii. 1936 výnos Politbyra VKS(b) «О мерах, ограждающих СССР от проникновения шпионских, террористических и диверсионных элементов»; 25. iii. 1936 Lidový komisař vnitra N. Jagoda podává návrh Politbyru VKS(b) «всех троцкистов, находящихся в ссылке и ведущих активную работу, арестовать и отправить в дальние лагеря, троцкистов, исключенных из ВКП(б) при последней проверке партийных документов, изъять и решением Особого совещания при НКВД направить в дальние лагеря сроком на 5 лет», а «уличенных в причастности к террору» расстрелять; 28. iv. 1936 výnos Rady lidových komisařů «О выселении из УССР и хозяйственном устройстве в Карагандинской обл. Казахской АССР 15 000 польских и немецких хозяйств»; 20. v. 1936 výnos Politbyra VKS(b) о репрессировании троцкистов (na základě Jagodova podání); 19. vi. 1936 Lidový komisař vnitra N. Jagoda a prokurátor SSS A. Vyšinskij poslali Politbyru seznam 82 «участников контрреволюционной троцкистской организации, причастных к террору» s návrhem soudit je. V seznamu jsou rovněž Kameněv a Zinověv; 29. vii. 1936 Neveřejný dopis ÚV VKS(b) «О террористической деятельности троцкистско-зиновьевского контрреволюционного блока» (obvinění z vraždy Kirova, příprava teroristických akcí proti představitelům států, spolupráce s gestapem).
3/31/2014
Dějiny SSR a Ruska
14
Základní chronologie III 26. ix.
Nikolaj Ježov vystřídal Genricha Jagodu na postu lidového komisaře vnitra; 5. xii. 1936 přijetí nové Ústavy SSSR; 23.-30. i. 1937 druhý demonstrativní proces s „paralelním antisovětským trockistickým centrem“ (Pjatakov, Radek, 13 popravených); 18. ii. 1937 sebevražda (?) Sergo Ordžonikidze; 22. ii-5. iii. 1937 plénum ÚV VKS(b), které se převážně zabývalo realizací čistek mezi stranickou a ekonomickou elitou. Stalinův projev (3.iii.) «О недостатках партийной работы и мерах ликвидации троцкистских и иных двурушников»; 27. iii. 1937 oběžník NKVD o zesílení agenturní zaměřených na «выявление и быстрый разгром организующих очагов нелегальной работы церковников и сектантов»; 3/31/2014
1936
Dějiny SSR a Ruska
15
Základní chronologie IV 7. v. 1937 direktiva NKVD o zesílení agenturní práce mezi sportovci; 8. vi. 1937 direktiva NKVD «Об агентурно-оперативной работе по антисоветским тюрко-татарским националистическим организациям»; 11. vi. 1937 tajný proces s nejvyšším armádním vedením (Jakir, Tuchačevskij, 8 popravených); 2. vii. 1937 Politbyro ÚV VKS(b) schvaluje výnos «Об антисоветских элементах»;* 5. vii. 1937 výnos Politbyro ÚV VKS(b) «O членах семей осужденных изменников родины»;** 25. vii. 1937 operativní příkaz NKVD SSSR «Об операции по репрессированию германских подданных, подозревавшихся в шпионаже против СССР»; 29. vii. 1937 rozkaz Hlavní správy dělnicko-rolnické milice NKVD o očistě železnice od «социально-вредных элементов»;
3/31/2014
Dějiny SSR a Ruska
16
Základní chronologie V 31. vii. 1937 Politbyro ÚV VKS (b) schvaluje operativní příkaz NKVD SSSR 00447 «Об операции по репрессированию бывших кулаков, уголовников и других антисоветских элементов»; (za 4 měsíce 268 950 osob zatknout, z toho popravit 75 950)*; 3. viii. 1937 telegram ÚV VKS(b) o organizaci 2-3 veřejných procesů se škůdci v zemědělství**; 16. viii. 1937 vytvořeny nové lesní tábory GULAG NKVD; 22. viii. 1937 oběžník NKVD «Об иностранцах». Předpokládá se, že «подавляющее количество иностранцев, живущих в СССР, является организующим началом шпионажа и диверсии»; 31. i. 1938 výnos Politbyro ÚV VKS(b) o prodloužení „kulacké operace“. Doplňkové limity pro 22 regionů (57 200 osob, 1. skupina 48 000); 14.i. 1938 Grigorij Malenkov vystupuje na plénu ÚV VKS(b) s projevem «Об ошибках парторганизаций при исключении коммунистов из партии». «Pешительно покончить с массовыми, огульными исключениями из партии»; 3/31/2014
Dějiny SSR a Ruska
17
Základní chronologie VI 2.-13. iii. 1938 třetí demonstrativní proces s „protisovětským pravicově trockistickým blokem“ (Bucharin, Rykov, 18 popravených); 8. iv. 1938 N. Ježov jmenován ještě lidovým komisařem pro vodní dopravu; 22. viii. 1938 L. Berija jmenován prvním náměstkem N. Ježova; 8. x. 1938 výnos Politbyra ÚV VKS(b) o vytvoření komise, která měla připravit návrh «постановления ЦК, СНК и НКВД о новой установке по вопросу об арестах, прокурорском надзоре и ведении следствия». Počátek konce represí; 17.x. 1938 výnos Rady lidových komisařů SSSR a ÚV VKS(b) «Об арестах, прокурорском надзоре и ведении следствия». Zastavuje se činnost všech mimořádných soudních orgánů, konec masových operací, zatýkání jen se souhlasem soudu; 25.xi. 1938 N. Ježov vystřídán Lavrentijem Berijou. Berijovské „oteplení“; 22. xii. 1938 direktiva NKVD anulovat všechny rozsudky mimosoudních orgánů, pokud již nebyly vykonány; 10.i.1939 Stalin v telegramu regionálním organizací VKS(b) a struktur NKVD hájí používání mučení v nedávné minulosti. 3/31/2014
Dějiny SSR a Ruska
18
Kořeny Velkého teroru I • historické příčiny Říjnová revoluce 1917 nebyla masovou záležitostí a musela se prosazovat brutální silou po neúměrně dlouhou dobu; dramatický vývoj, následující dlouhý časový úsek po revoluci, nedovolil nastoupit thermidoru u moci se drží stalinští jakobíni; naděje na světovou revoluci selhaly, bolševici zůstali sami proti nepřátelskému vnitřnímu i vnějšímu prostředí; •
ideologické základy Stalinova teorie zostřujícího se třídního boje;* budování světlých zítřků vyžaduje oběti; teorie slabého článku a vybudování socialismu v jedné zemi; ideologie obklíčené pevnosti; víra v neomylnost strany
3/31/2014
Dějiny SSR a Ruska
19
Kořeny Velkého teroru II • povaha vlády teror byl považován bolševiky za zcela legitimní prostředek získávání i udržování moci (bez rozdílu mezi Leninem a Stalinem); vzhledem k povaze změn a jejich prosazování se teror zdál být, a na dlouho byl, účinnou metodou vládnutí; nekompromisní metody boje o moc a vyřizování si osobních účtů na všech úrovních establishmentu; •
teror - obvyklý způsob řešení problémů dosahované výsledky se míjí s realitou, což je retušováno terorem; zastrašená masa je lépe ovladatelná; nastolení konformního myšlení a bezbřehé loajality ve všech sférách společnosti
3/31/2014
Dějiny SSR a Ruska
20
Vláda práva – zastírací manévr? 29.vii. 1935 О снятии судимости с колхозников díky Vyšinskému zmírnění „zákona o třech kláscích“, amnestováno přes 125 tisíc kolchozníků 1.xii. 1935 Stalin: «Сын за отца не отвечает.» 26.ii. 1937 Ždanov: «Введение новой Конституции означает поворот в политической жизни страны. Существо этого поворота заключается в дальнейшей демократизации избирательной системы в смысле замены не вполне равных выборов в Советы — равными, многостепенных, — прямыми, открытых — закрытыми... Если раньше выборы средних и высших органов власти были многостепенными, то теперь, согласно новой Конституции, выборы во все Советы будут производиться всеми гражданами непосредственно путем прямых выборов. Если раньше по старой Конституции голосование при выборах было открытым и по спискам, то теперь, согласно новой Конституции, голосование при выборах будет тайным и по отдельным кандидатурам, выдвигаемым по избирательным округам.» 3/31/2014
Dějiny SSR a Ruska
21
Vláda práva – vykonavatelé I. Andrej Januarovič Vyšinskij * 1883 † 1954 právnická fakulta, Kyjev (1913); jako gymnasista se účastní revoluce 1905; 1908 vězněn v Baku společně se Stalinem; 1915-17 pomocník Pavla Maljantoviče; po únoru ’17 náčelník policie v Moskvě; 1921-22 děkan ekonomické fakulty MGU; 1925-1928 rektor MGU; 1931-33 prokurátor RSFSR; 1935-39 prokurátor SSSR; 1946-1949 ministr zahraničí; 1953 představitel SSSR v OSN
„творческое отношение к закону, такое отношение, когда требования закона корректируются пониманием цели, которой он призван служить.“ 3/31/2014
Dějiny SSR a Ruska
22
Vláda práva – vykonavatelé I a. Šachtinský proces, proces s Průmyslovou stranou proces s Antisovětským sjednoceným trockisticko-zinověvským centrem G.Je. Zinověv, L.B. Kameněv proces s Paralelním antisovětským trockistickým centrem (1937) G.L. Pjatakov, K.B. Radek; «Я обвиняю не один! Я обвиняю вместе цо всем нашим народом, обвиняю тягчайших паразитов, достойных одной только меры наказания – расстрела!» • proces s Antisovětským pravo-trockistickým blokem (1938) N.I. Bucharin, A.I. Rykov, G.G. Jagoda; «Требует наш народ одного: раздавите проклятую гадину! Пройдет время. Могилы ненавистных измеников зарастут бурьяном и чертополохом, покрытые вечным презрением честных советских людей.» • • •
3/31/2014
Dějiny SSR a Ruska
23
Vláda práva – vykonavatelé II Nikolaj Vasilijevič Krylenko * 1885 † popraven 1938 klasické gymnasium; historická fakulta (nedokončil); zapojen do revoluce 1905; 1911 emigrace, setkání s Leninem; pětkrát vězněn; agitace na frontě; od 1918 v justici; 1929-31 prokurátor RSFSR; 1931-36 lidový komisař spravedlnosti RSFSR; 1936-38 lidový komisař spravedlnosti SSSR; Šachtinský proces (1928), proces s Průmyslovou stranou (1930) Soud je „orgán politického boje pracujících, namířený proti jejich nepříteli." 3/31/2014
Dějiny SSR a Ruska
24
Konstrukce procesu Proces s „Průmyslovou stranou (říjen 1930) „Ramzinovy výpovědi jsou velmi zajímavé. To co co je v jeho výpovědích nejzajímavější, je otázka intervence obecně a především otázka jejího data … Odtud moje návrhy. a) Z otázky intervence a jejího data udělat jeden z nejdůležitějších bodů nových /budoucích) výpovědí vedení TKP, Průmstrany a zvláště RAMZINA.. b) Vtáhnout do věci Laričeva a další členy ÚV Průmstrany a zvláště Ramzina… c) Vtáhnout do věci LARIČEVA a další členy ÚV Průmstrany. Co nejpřísněji je vyslechnout o tom samém a dát jim přečíst výpovědi RAMZINA.. d) Protáhnout soukolím pány KONDRATĚVA, JUROVSKÉHO. ČAJANOVA atd., chytře se vyvlékající z ´tendence k intervenci´ i když jsou bezpochyby interventy, a nejpřísněji je vyslechnout o datu intervence…
3/31/2014
Dějiny SSR a Ruska
25
Cíle procesu Proces s „Průmyslovou stranou (říjen 1930)
Jestliže výpovědi RAMZINA budou potvrzeny a konkretizovány výpověďmi dalších obviněných… bude se jednat o významný úspěch OGPU, neboť s takto získaným materiálem seznámíme KS a pracující všech zemí, povedeme co nejrozsáhlejší kampaň proti interventům a dosáhneme toho, že paralyzujeme, v zárodku zlikvidujeme snahy o intervenci pro příští 1-2 roky, což je pro nás nemálo důležité. Je to jasné? Nazdar. J. Stalin
3/31/2014
Dějiny SSR a Ruska
26
Vedení procesu •
•
„Vy však jste nevinen? Nu ano, řekl K. To je hlavní věc, řekl malíř. Protidůvody na něho nijak nepůsobily, jen nebylo přes jeho rozhodnost jasné, zda tak mluví z přesvědčení anebo jen z netečnosti. K. si to chtěl neprodleně zjistit a řekl proto: Vy přece znáte ten soud jistě daleko líp než já, já nevím o mnoho víc, než co jsem o něm slyšel, ovšem od zcela rozdílných lidí. V tom jsou však všichni zajedno, že nikdo není obžalován jen tak zbůhdarma, a že soud, jakmile někoho obžaluje, je pevně přesvědčen o vině obžalovaného, a že je velmi těžké odvrátit jej od tohoto přesvědčení. Těžké? zeptal se malíř a vyjel jednou rukou do vzduchu. Nikdy nelze soud od toho odvrátit. Kdybych tady vymaloval všechny soudce vedle sebe na plátno a vy byste se před tím plátnem hájil, budete mít větší úspěch než před skutečným soudem. “ (s. 116) Zapomněl jsem zeptat se vás především, jaké osvobození si přejete. Je trojí možnost, totiž skutečné osvobození, zdánlivé osvobození a průtah. Skutečné osvobození je ovšem nejlepší, jenže nemám ani nejmenší vliv na tento způsob řešení. Myslím, že není vůbec žádný jednotlivec, který by měl vliv na skutečné osvobození. (119)
Kafka, Franz. Proces. http://uloz.to/xN9rcv9/ebook-kafka-proces-pdf
3/31/2014
(1925)
Dějiny SSR a Ruska
27
Klíčová otázka: proč!? I • tuto otázku (v objektivní poloze) si klade pozorovatel; • prameny jednoznačnou odpověď nedávají, lze ale částečně usuzovat z událostí, které se odehrály: „řešení“ otázek spojených se Stalinem a stranou definitivní potvrzení Stalinovy osobní diktatury (fyzická likvidace opozice, potenciálních zdrojů odporu - armáda); prosazení strany jako jediné a nezpochybnitelné autority ve společnosti (masové represe, čistka v NKVD); s tím související přeměna strany ve stalinskou opričninu (nástup nových stranických elit, XVII./XVIII. sjezd); vylepšení minulosti Stalina (procesy se starými bolševiky)
3/31/2014
Dějiny SSR a Ruska
28
Klíčová otázka: proč!? II „dopracování“ metod řízení společnosti unifikace a plná kontrola společnosti ve všech oblastech (zásahy do vědy, kultury, do systému nestranických organizací); rozprostření psychózy a strachu nad společností jako nástroj vlády; (charakter ukázkových procesů); rozšíření stavu znevolněné pracovní síly (NKVD dostává pod kontrolu další části výroby a výstavby – stavba železnic, dřevařský průmysl); reakce na mezinárodní situaci příprava na válku (represe v armádě, obsah obvinění, hon na špiony); represe „podezřelých“ národností (akce proti Polákům, Němcům, přesídlování celých národnostních skupin) 3/31/2014
Dějiny SSR a Ruska
29
Klíčová otázka: za co!? I • •
tuto otázku si (v subjektivní poloze) klade oběť; máme množství svědectví popisujících psychické rozpoložení lidí, na které dopadla represe lze vést jistou dělící čáru mezi straníky a nestraníky; straník nemá pochyb o linii strany a Stalina sice nemá vysvětlení, ale věří v potřebné kroky strany; v případě pochyb věří, že Stalin o ničem neví; s váháním, nicméně přistupuje i na to, že mezi nedávno uctívanými nejvyššími představiteli, stejně jako jeho blízkými, jsou zrádci; vlastní zatčení považuje za omyl, který se dříve či později vysvětlí; je připraven přiznat se, žádá-li to strana
„Vyžaduje-li strana oběti, ponesu oběť s radostí a bez ohledu na to, jak bude těžká.“ (Osip Pjatnickij, profesionální revolucionář, Kominterna) FIGES, Orlando. Šeptem. Soukromý život ve Stalinově Rusku. Praha-Plzeň: Beta-Dobrovský, 2009. 655 s. ISBN 978-80-7291-208-7. s. 223.
3/31/2014
Dějiny SSR a Ruska
30
Klíčová otázka: za co!? II nestraník nemá oporu ve straně, ale často věří ve Stalina staré dobré ruské: car je dobrý, špatní jsou bojaři; v první fázi věří, že čistky dopadají jen na komunisty Příslušníci NKVD se v noci obývají do bytu. „Kdo je?“, ptá se nájemník. „NKVD.“ „Komunisté bydlí o patro výš“ s úlevou odpovídá nájemník; v případě postižení represemi není stižen ideologickými pochybami a snáze hledá svoji vinu (neopatrné slovo, ne ten známý)
3/31/2014
Dějiny SSR a Ruska
31
Klíčová otázka: za co!? III oběma společné v případě zatčení většinou pocit, že jde o nedorozumění; strach a nejistota „Obrovská masa lidí z nižších vrstev se stará prostě o svou práci a tiše si šeptá… A mnozí se naučili mlčet… - jakoby už leželi v hrobě.“ ( z deníku spisovatele Michaila Prišvina); FIGES, Orlando. Šeptem. s. 241.
„Kdo je vlastně Pjatnickij? Je skutečný revolucionář, nebo lotr? … Jedno i druhé může být pravda. Nevím. To je nejstrašnější. (deníkový zápis manželky O. Pjatnického); FIGES, Orlando. Šeptem. s. 230.
pro straníka v jistém smyslu těžší: co mi to dělá strana? po válce se u těch, kteří prošli německými tábory a opět padli do rukou sovětských orgánů dostavuje šok ze srovnání: tam to bylo snesitelnější; to samé při srovnání s carským režimem: „Carský vyšetřovatel mi nesměl ani tykat.“ (starý politický vězeň Zelinskij po setkání se stalinskou praxí) SOLŽENICYN, Alexandr. Souostroví GULAG. 1. díl. Praha: OK Centrum, 1990. 405 s. ISBN 80-900270-0-8. s. 83.
3/31/2014
Dějiny SSR a Ruska
32
Klíčová otázka: za co!? IV velmi častá víra v nepřátele lidu nepřátele lidu ovládli NKVD (často potvrzeno osudem nejvyšších představitelů této struktury); nepřátelé lidu stojí za nezdary; nepřátele lidu způsobili moje zatčení; co po mně chtějí, k čemu se mám přiznat? mučivá snaha dobrat se toho, proč došlo k zatčení, se kterou vyšetřovatel často pracuje, byť má výpověď již připravenu; opět srovnání s válkou: na gestapu po mně chtěli informaci, tady doznání; téměř naprostá absence pomyšlení na odpor Nenacházím v dějinách lidstva žádnou analogii. Spokojím se tedy příkladem ze zvířecí říše: králík a hroznýš královský… Všichni jsme jako králíci uznávali, že stát – hroznýš královský – má právo nás pohltit; kohokoli zasáhne jeho pohled, ten pochopí svůj osud a vleze mu přímo do tlamy. (Valerij Frid, scénárista, zatčen 1943) FIGES, Orlando. Šeptem. s. 230. 3/31/2014
Dějiny SSR a Ruska
33
Atmosféra v zemi „V Sovětském svazu se nikdo necítí v bezpečí. Nikdo kdo se ukládá ke spánku neví, jestli se mu povede vyhnout se nočnímu zatčení. Nikdo nenajde slitování. Pravičák i vinný, hrdina Října a nepřítel revoluce, starý bolševik a nestraník, rolník v kolchozu a velvyslanec, lidový komisař a dělník, inteligent a maršál Sovětského svazu, ti všichni se stejnou měrou prohýbají pod ranami vašeho biče, všichni se zmítají v ďábelském krvavém kolotoči.“
Z otevřeného dopisu bývalého velvyslance SSSR v Bulharsku F.F. Raskolnikova Очерки истории Министерства иностранных дел России. 1802—2002: В 3 т. Т. 2, s. 200.
3/31/2014
Dějiny SSR a Ruska
34
Hlavní směr čistek I • likvidace kulaků a dalších antisovětských živlů Politbyro VKS(b) schválilo 31. vii. 1937 operativní rozkaz NKVD SSSR číslo 00447 «Об операции по репрессированию бывших кулаков, уголовников и других антисоветских элементов» rozdělení na dvě skupiny: popravit nebo 8-10 let táborů; vypracovány počty pro každou republiku, oblast kraj (268 950 osob, z toho popravit 75 950 osob); vykonat za 4 měsíce; toto opatření se v letech 1937-138 několikrát opakovalo; v průběhu teroru se rozšiřuje i na rodiny postižených
3/31/2014
Dějiny SSR a Ruska
35
Hlavní směr čistek II • likvidace starých bolševiků a vytvoření nové stranické elity „Если на XV съезде приходилось еще доказывать правильность линии партии и вести борьбу с известными антиленинскими группировками, а на XVI съезде – добивать последних приверженцев этих группировок, то на этом съезде – и доказывать нечего, да, пожалуй – и бить некого. Все видят, что линия партии победила. (Гром аплодисментов.)“ СТАЛИН, Иосиф В. Отчетный доклад XVII съезду партии о работе ЦК ВКП(б) 26 января 1934 г. STALIN, Josif. Cочинения. 13. díl. Мoskva: Gosudarstvennoje izdavatelstvo političeskoj literatury, 1951. s. 347.
XVII. sjezd „sjezd vítězů“ (1934) vs. XVIII. sjezd (1939) z 1966 delegátů XVII. sjezdu násilně zahynulo 1108; ze 139 členů a kandidátů ÚV násilně zahynulo 107; mezi členy ÚV (71) a kandidáty ÚV (68) zvolených na XVIII. sjezdu bylo pouze 6 straníků před r. 1917; 44 členů nového ÚV a 66 kandidátů ÚV bylo zvoleno poprvé
ROGOVIN, Vadim. Партия расстреляных, s. 310. 3/31/2014
Dějiny SSR a Ruska
36
ÚV VKS(b) zvolený na XVII. sjezdu 1934 Андреев, Андрей Андреевич (1895—1971) Антипов, Николай Кириллович (1894—1938) Бадаев, Алексей Егорович (1883—1951) Берия, Лаврентий Павлович (1899—1953) Ворошилов, Климент Ефремович (1881—1969) Жданов, Андрей Александрович (1896—1948) Каганович, Лазарь Моисеевич (1893—1991) Каганович, Лазарь Моисеевич (1893—1991) Калинин, Михаил Иванович (1875—1946) Кржижановский, Глеб Максимилианович (1872—1959) Литвинов, Максим Максимович (1876—1951) Микоян, Анастас Иванович (1895—1978) Молотов, Вячеслав Михайлович (1890—1986) Петровский, Григорий Иванович (1878—1958) Сталин, Иосиф Виссарионович (1878—1953) Хрущёв, Никита Сергеевич (1894—1971) Шверник, Николай Михайлович (1888—1970) Алексеев, Пётр Алексеевич (1893—1937) Балицкий, Всеволод Аполлонович (1892—1937) Бауман, Карл Янович (1892—1937) Бубнов, Андрей Сергеевич (1884—1938) Варейкис, Иосиф Михайлович (1894—1938) Гамарник, Ян Борисович (1894—1937) Евдокимов, Ефим Георгиевич (1891—1940) Ежов, Николай Иванович (1895—1940) Енукидзе, Авель Сафронович (1877—1937) Жуков, Иван Павлович (1889—1937) Зеленский, Исаак Абрамович (1890—1938) Иванов, Владимир Иванович (1893—1938) Икрамов, Акмаль Икрамович (1898—1938) Кабаков, Иван Дмитриевич (1891—1937) Каганович, Михаил Моисеевич (1888—1941) Картвелишвили, Лаврентий Иосифович (1890—1938)
3/31/2014
Киров, Сергей Миронович (1886—1934) Кнорин, Вильгельм Георгиевич (1890—1938) Кодацкий, Иван Фёдорович (1893—1937) Косарев, Александр Васильевич (1903—1939) Косиор, Иосиф Викентьевич (1893—1937) Косиор, Станислав Викентьевич (1889—1939) Криницкий, Александр Иванович (1894—1937) Крупская, Надежда Константиновна (1869—1939) Куйбышев, Валериан Владимирович (1888—1935) Лебедь, Дмитрий Захарович (1893—1937) Лобов, Семён Семёнович (1888—1937) Любимов, Исидор Евстигнеевич (1882—1937) Мануильский, Дмитрий Захарович (1883—1959) Межлаук, Валерий Иванович (1893—1938) Мирзоян, Левон Исаевич (1897—1939) Николаева, Клавдия Ивановна (1893—1944) Носов, Иван Петрович (1888—1937) Орджоникидзе, Григорий Константинович (1886—1937) Постышев, Павел Петрович (1887—1939) Пятаков, Георгий Леонидович (1890—1937) Пятницкий, Осип Аронович (1882—1938) Разумов, Михаил Осипович (1894—1937) Рудзутак, Ян Эрнестович (1887—1938) Румянцев, Иван Петрович (1886—1937) Рухимович, Моисей Львович (1889—1938) Рындин, Кузьма Васильевич (1893—1938) Стецкий, Алексей Иванович (1896—1938) улимов, Даниил Егорович (1890—1937) Уханов, Константин Васильевич (1891—1937) Хатаевич, Мендель Маркович (1893—1937) Чернов, Михаил Александрович (1891—1938) Чубарь, Влас Яковлевич (1891—1939) Чувырин, Михаил Евдокимович (1883—1947) Чудов, Михаил Семёнович (1893—1937) Шверник, Николай Михайлович (1888—1970) Шеболдаев, Борис Петрович (1895—1937) Эйхе, Роберт Индрикович (1890—1940) Ягода, Генрих Григорьевич (1891—1938) Якир, Иона Эммануилович (1896—1937) Яковлев, Яков Аркадьевич (1896—1938)
Dějiny SSR a Ruska
37
Hlavní směr čistek III • likvidace potenciálních soupeřů ve straně i společnosti „Stalinovo vítězství na politické frontě bylo dovršeno. [r. 1940] V této chvíli se i v katastrofální situaci hrozby vojenské porážky, způsobené jeho chybnými předpoklady, nedalo reálně počítat s tím, že by se objevil nějaký pokus o jeho nahrazení. Pokud tedy nahlížíme Velkou čistku z hlediska této krvavé prověrky, pak musíme říci, že svého cíle dosáhla.“ CONQUEST, Robert. Velký teror, s. 639.
likvidace osob v nejvyšších stranických a silových strukturách; kromě politických procesů a se skutečnými či domnělými politickými odpůrci, čistky v armádě a NKVD; čistky ve vědě, kultuře, sportu, výrobních odvětvích a společenských organizacích 3/31/2014
Dějiny SSR a Ruska
38
Hlavní směr čistek IV • represe „podezřelých“ národností „В результате дальнейшего хода операции по ликвидации кадров польской разведки на 10 сентября с.г. из числа польских перебежчиков, политэмигрантов, военнопленных, консульских связей и других контингентов, подозрительных по польскому шпионажу *арестовано по СССР — 23.216 человек.“ „Т. Ежову. Очень хорошо! Копайте и вычищайте и впредь эту польско-шпионскую грязь. Крушите ее в интересах СССР. И. Сталин. 14/1 Х—37 г.“. Архив Александра Н. Яковлева. http://www.alexanderyakovlev.org/fond/issues-doc/61182
represe předpokládané „páté kolony“ především Poláků (110 tisíc popravených), Němců (42 000), Lotyšů (16 500), likvidace tzv. japonské rezidentury v Charbinu (21 000); během národnostních operací odsouzeno 335 513 osob, popraveno 247 157; v rámci národnostních operací procentuálně největší počet popravených; kromě věznění a poprav, deportace z pohraničních území SSSR WERTH, Nicolas. Opilec a květinářka. Historie jedné masové vraždy. 1937-1938. Praha: Rybka Publishers, 2009. ISBN978-80-87067-58-1. s. 85.
3/31/2014
Dějiny SSR a Ruska
39
Hlavní směr čistek IVa represe „podezřelých“ národností Депортированные контингенты: 1а — социально-опасные из приграничной зоны БССР (1929); 1б — социально-опасные из приграничной зоны УССР (1929); 2 — финны-ингерманландцы из окрестностей Ленинграда (1935); 3 — поляки и немцы из приграничной зоны УССР (1936); 4 — курды и др. народы из приграничной зоны и Закавказья (1944); 5 — корейцы из Приморского края (1937); 6 — евреи-ирани из Марийской обл. (1938); 7 — иранцы из пограничных районов Азербайджанской ССР (1938) www.memo.ru/history/deport/polyan1.htm#_VPID_16 3/31/2014
Dějiny SSR a Ruska
40
Hlavní směr čistek V • totální ovládnutí znejistělé a zastrašené společnosti, kde jedinou jistotou je Stalin a strana «Так же, как большинство, наверное, людей, во всяком случае, большинство молодых людей моего поколения, я думал тогда, что процесс над Тухачевским и другими военными, наверное, правильный процесс... Конечно же, не приходилось сомневатся в том, что это был какой-то страшный заговор против Советской власти. Сомневатся просто не приходило в голову, потому что альтернативы не было – я говорю о том времени: или они виноваты, или это невозможно понять.» SIMONOV, Konstantin. Глазами человека моего поколения. Moskva: Kniga, 1990. 432 s. ISBN 5-212-00176-5. s. 54-55.
rozrušení existujících vazeb a atomizace společnosti; otřesení jistot, z nichž měla zůstat jen jedna: strana se nemůže mýlit; zasetí strachu a nedůvěry: strana bdí a ochrání; vybudování husté agenturní sítě v celé společnosti
3/31/2014
Dějiny SSR a Ruska
41
Statistika represí I Memorial x. 1936 – xi. 1938 (počty postižených) zatčeno min. odsouzeno min. odsouzeno k trestu smrti min.
1 710 000; 1 440 000; 724 000;
odsouzeno jako společensky škodliví min. 400 000; vyhnanství a deportace min. 200 000; obecná trestní obvinění min. 2 000 000; z toho do táborů min. 800 000 www.memo.ru/history/y1937/hronika1936_1939/xronika.html#y1 3/31/2014
Dějiny SSR a Ruska
42
Statistika represí II Robert Conquest 1937 – 1938 (počty postižených) zatčeno cca. 7 000 000; odsouzeno k trestu smrti cca. 1 000 000; zahynulo v táborech cca. 2 000 000; vězněno ve vězeních cca. 1 000 000; vězněno v táborech cca. 8 000 000; při předpokladu 5 000 000 koncem r. 1936 Conquest. c.d., s. 700-702.
3/31/2014
Dějiny SSR a Ruska
43
Příklad oborových čistek • •
Čistky na MZV SSSR 1937-1939 „Velký teror“ 1937-1938 represe postihly kolem 2.5 tisíce pracovníků komisariátu ; z vedení komisariátu a diplomatických zastoupení bylo zatčeno více než 140 osob; kolem padesáti velvyslanců, na velvyslanectvích a konzulátech téměř nezůstali starší diplomaté; část diplomatů emigrovala; někde musela být velvyslanectví uzavřena 26. xi 1938 vydán Berijou rozkaz: „Ve vztahu k sovětským občanům navštěvujícím zahraniční velvyslanectví a konzuláty, praktikovat zadržení a zjištění totožnosti. Zadržení by nemělo být delší než 48 hodin. V případě, že u zadržených budou zachyceny kompromitující materiály vypracovat zatykač… pokud ne tak propustit, pokud nejsou nezbytné důvody k zatčení.“
3/31/2014
Rusko dnes. Informace a interpretace
44
Příklad oborových čistek •
příprava k podepsání smlouvy s Německem 1939 2. května začínají kádrové prověrky MZV prováděné ÚV; výměna Litvinova za Molotova (3.V.) Molotov: "Литвинов не обеспечил проведения партийной линии в наркомате в вопросе о подборе и воспитании кадров, НКИД не был вполне большевистским, т. к. товарищ Литвинов держался за ряд чуждых и враждебных партии и советскому государству людей"; odstranění z ministerstva všech pracovníků židovského původu Molotov: když jsem odcházel na lidový komisariát zahraničních věcí, Stalin mně řekl: odstraň z komisariátu Židy“; výsledky atestace: bylo odstraněno: 5 náměstků, 30 vedoucích oddělení, 48 velvyslanců, 28 konzulů, 113 dalších vedoucích pracovníků komisariát měl necelých pět set diplomatů
3/31/2014
Rusko dnes. Informace a interpretace
45
Výsledky a následky I • těžko lze předpokládat, že by existoval předem jasný plán represí, spíše zde zapracoval efekt sněhové koule; • díváme-li se na Velký teror zpětně a můžeme tak vytušit dílčí záměry, lze konstatovat, že Stalin se v podstatě dobyl svého; jeho postavení se stalo neotřesitelným, dokonce i na počátku Velké vlastenecké války, jejíž tragický začátek padá na jeho vrub; VKS(b) byla přeměněna na opričninu bez reptání poslouchající a plnící vůli vůdce; společnost byla plně podřízena straně, rozuměj Stalinovi; represe, strach, double-thinking se staly neoddělitelnou součástí sovětské reality; byly potlačeny veškeré alternativy vývoje SSSR; GULAG se stal důležitou, byť neefektivní, součástí ekonomiky; byla ochromena síla armády, což se stalo SSSR téměř osudným. Zde Stalin svého nedosáhl. 3/31/2014
Dějiny SSR a Ruska
46
Výsledky a následky II • důsledky změn, které sovětská společnost prodělala během Velkého teroru, hrály svoji menší či větší měnící se roli až do rozpadu SSSR; nastolení vůdcovské diktatury „zadělávalo“ na velké problémy při řízení země po Stalinově smrti; systém postavený i po Stalinově smrti na represi a double-thinkingu nedokázal řešit nejrůznější kumulující se problémy a nutně se musel dříve nebo později rozpadnout; Velký teror, XX. sjezd KSSS, brežněvovské pokusy o rehabilitaci Stalina znejistily pro- i protikomunistické síly ve společnosti, což postupně vedlo k hluboké krizi celého systému; výrobní jednotka GULAG nadlouho zastavila další pokusy o modernizace země; paternalistický přístup státu, potlačování občanské společnosti, slovutná уверенность в завтрашнем дне silně ovlivnily psychiku společnosti, což má následky dodnes. 3/31/2014
Dějiny SSR a Ruska
47
Prameny I/Chronologie I Постановление ЦИК и СНК СССР «О внесении изменений в действующие уголовно-процессуальные кодексы союзных республик», 1.xii. 1934 Внести следующие изменения в действующие уголовно-процессуальные кодексы союзных республик по расследованию и рассмотрению дел о террористических организациях и террористических актах против работников советской власти: 1. Следствие по этим делам заканчивать в срок не более десяти дней. 2. Обвинительное заключение вручать обвиняемым за одни сутки до рассмотрения дела в суде. 3. Дела слушать без участия сторон. 4. Кассационного обжалования приговоров, как и подачи ходатайств о помиловании, не допускать. 5. Приговор к высшей мере наказания приводить в исполнение немедленно по вынесении приговора. Председатель Центрального Исполнительного Комитета Союза ССР М. Калинин. Секретарь Центрального Исполнительного Комитета Союза ССР А. Енукидзе.
3/31/2014
Москва, Кремль. 1 декабря 1934 года Dějiny SSR a Ruska
48
Prameny II/Chronologie II ТЕЛЕГРАММА ШИФРОМ МОСКВА. ЦК ВКП(б).
Т.т. Кагановичу, Молотову и другим членам Политбюро ЦК.
Первое. Считаем абсолютно необходимым и срочным делом назначение тов. Ежова на пост Наркомвнуделом. Ягода явным образом оказался не на высоте своей задачи в деле разоблачения троцкистско-зиновьевского блока. ОГПУ опоздал в этом деле на 4 года. Об этом говорят все партработники и большинство областных представителей Наркомвнудела. Замом Ежова в Наркомвнуделе можно оставить Агранова. Второе. Считаем необходимым и срочным делом снять Рыкова по Наркомсвязи и назначить на пост Наркомсвязи Ягоду. Мы думаем, что дело это не нуждается в мотивировке, так как оно и так ясно. Третье. Считаем абсолютно срочным делом снятие Лобова и назначение на пост Наркомлеса тов. Иванова, секретаря Северного крайкома. Иванов знает лесное дело, и человек он оперативный, Лобов как нарком не справляется с делом и каждый год его проваливает. Предлагаем оставить Лобова первым замом Иванова по Наркомлесу. Четвертое. Что касается КПК, то Ежова можно оставить по совместительству, а первым заместителем Ежова по КПК можно было бы выдвинуть Яковлева Якова Аркадьевича. Пятое. Ежов согласен с нашими предложениями. Сталин. Жданов. № 44 25/IX.36 г.
Шестое. Само собой понятно, что Ежов остается секретарем ЦК.
3/31/2014
Dějiny SSR a Ruska
РГАСПИ. Ф. 558. Оп. 11. Д. 94. Л. 124-127. 49
Prameny III/ Chronologie IVa Решение Политбюро ЦК ВКП(б) № П51/94 от 2 июля 1937 г. 94. — Об антисоветских элементах.
Послать секретарям обкомов, крайкомов, ЦК нацкомпартий следующую телеграмму: «Замечено, что большая часть бывших кулаков и уголовников, высланных одно время из разных областей в северные и сибирские районы, а потом по истечении срока высылки, вернувшихся в свои области, — являются главными зачинщиками всякого рода антисоветских и диверсионных преступлений, как в колхозах и совхозах, так и на транспорте и в некоторых отраслях промышленности. ЦК ВКП(б) предлагает всем секретарям областных и краевых организаций и всем областным, краевым и республиканским представителям НКВД взять на учет всех возвратившихся на родину кулаков и уголовников с тем, чтобы наиболее враждебные из них были немедленно арестованы и были расстреляны в порядке административного проведения их дел через тройки, а остальные менее активные, но все же враждебные элементы были бы переписаны и высланы в районы по указанию НКВД. ЦК ВКП(б) предлагает в пятидневный срок представить в ЦК состав троек, а также количество подлежащих расстрелу, равно как и количество подлежащих высылке». СЕКРЕТАРЬ ЦК И. СТАЛИН. АП, 3-58-212, л. 3 3/31/2014
Dějiny SSR a Ruska
50
Prameny V/ Chronologie IVb Решение Политбюро ЦК ВКП(б) № П51/144 от 5 июля 1937 г. 144. — Вопрос НКВД. 1. Принять предложение Наркомвнудела о заключении в лагеря на 5-8 лет всех жен осужденных изменников родины членов право-троцкистской шпионскодиверсионной организации, согласно представленному списку. 2. Предложить Наркомвнуделу организовать для этого специальные лагеря в Нарымском крае и Тургайском районе Казахстана. 3. Установить впредь порядок, по которому все жены изобличенных изменников родины право-троцкистских шпионов подлежат заключению в лагеря не менее, как на 5-8 лет. 4. Всех оставшихся после осуждения детей-сирот до 15-летнего возраста взять на государственное обеспечение, что же касается детей старше 15-летнего возраста, о них решать вопрос индивидуально. 5. Предложить Наркомвнуделу разместить детей в существующей сети детских домов и закрытых интернатах наркомпросов республик. Все дети подлежат размещению в городах вне Москвы, Ленинграда, Киева, Тифлиса, Минска, приморских городов, приграничных городов. СЕКРЕТАРЬ ЦК АП РФ, ф. 3, оп. 58, д. 174, л. 107 3/31/2014
Dějiny SSR a Ruska
51
Prameny VI/Chronologie Vа Спецсообщение Н.И. Ежова И.В. Сталину о первых итогах операции по репрессированию антисоветских элементов 08.09.1937 № 59750 Первые итоги операции: Всего на 1 сентября сего года было арестовано 146 225 человек. Из них 69 172 бывших кулака, 41 603 уголовника и 35 454 человека - контрреволюционных элементов. Из этого количества арестованных осуждено тройками - к расстрелу 31 530 и к заключению в лагеря и тюрьмы 13 669 человек. Уже первичные результаты операции показывают, что удар был нацелен правильно и что он наносился по тем наиболее враждебным элементам, которые, будучи мало затронуты в прошлом, являлись основной базой для работы контрреволюционеров всех мастей. Производимые аресты дали возможность вскрыть большое количество контрреволюционных формирований различных политических окрасок в сельском хозяйстве, в промышленности и на транспорте. CHAUSTOV, V. N. NAUMOV, V.P. PLOTNIKOVA, N.S. Лублянка. Сталин и Главное управление госбезопасности НКВД 1937-1938. s. 337. ISBN 5-85646-118-5.
3/31/2014
Dějiny SSR a Ruska
52
Prameny VII/Chronologie Vb ТЕЛЕГРАММА ЦК ВКП(б) № 11/c-1178/ш ШИФРОМ СЕКРЕТАРЯМ ОБКОМОВ, КРАЙКОМОВ ВКП(б) И ЦК НАЦКОМПАРТИЙ За последнее время в краях, областях и республиках вскрыта вредительская работа врагов народа в области сельского хозяйства, направленная на подрыв хозяйства колхозов и на провоцирование колхозников на недовольство против советской власти, путем целой системы издевок и глумлений над ними. ЦК считает существенным недостатком руководства делом разгрома вредителей в сельском хозяйстве тот факт, что ликвидация вредителей проводится лишь закрытым порядком по линии органов НКВД, а колхозники не мобилизуются на борьбу с вредительством и его носителями. Считая совершенно необходимой политическую мобилизацию колхозников вокруг работы, проводящейся по разгрому аредителей в сельском хозяйстве, - ЦК ВКП(б) обязывает обкомы, крайкомы и ЦК нацкомпартий организовать в каждой области по районам 2-3 открытых показательных процесса над врагами народа - вредителями сельского хозяйства, пробравшимися в районные партийные, советские и земельные органы (работники МТС и райЗО, предРИК'и, секретари РК и т.п.), широко осветив ход судебных процессов в местной печати. №11/с, N1178/ш СЕКРЕТАРЬ ЦК ВКП(б) СТАЛИН 3.VIII.37г. 20ч.40м. 3/31/2014
РГАНИ, ф. 89, оп. 48, д. 12, л. 1-2 Dějiny SSR a Ruska
53
Prameny VIII/Kořeny I Сталин И.В. Об индустриализации и хлебной проблеме. Projev na plénu VKS(b), 9. vii. 1928 „…по мере нашего продвижения вперед, сопротивление капиталистических элементов будет возрастать, классовая борьба будет обостряться, а Советская власть, силы которой будут возрастать все больше и больше, будет проводить политику изоляции этих элементов, политику разложения врагов рабочего класса, наконец, политику подавления сопротивления эксплуататоров, создавая базу для дальнейшего продвижения вперед рабочего класса и основных масс крестьянства. Не бывало и не будет того, чтобы отживающие классы сдавали добровольно свои позиции, не пытаясь сорганизовать сопротивление. Не бывало и не будет того, чтобы продвижение рабочего класса к социализму при классовом обществе могло обойтись без борьбы и треволнений. Наоборот, продвижение к социализму не может не вести к сопротивлению эксплуататорских элементов этому продвижению, а сопротивление эксплуататоров не может не вести к неизбежному обострению классовой борьбы.“ STALIN, Josif V. Cочинения. 11. díl. Мoskva: Gosudarstvennoe izdatelstvo političeskoj literatury, 1949. s. 171-172. 3/31/2014
Dějiny SSR a Ruska
54
Prameny VIII
Осип Мандельштам - "Горец" (1933)
Мы живем, под собою не чуя страны, Наши речи за десять шагов не слышны, А где хватит на полразговорца, Там припомнят кремлевского горца. Его толстые пальцы, как черви, жирны, И слова, как пудовые гири, верны, Тараканьи смеются усища И сияют его голенища.
3/31/2014
А вокруг него сброд тонкошеих вождей, Он играет услугами полулюдей. Кто свистит, кто мяучит, кто хнычет, Он один лишь бабачит и тычет, Как подкову, дарит за указом указ: Кому в пах, кому в лоб, кому в бровь, кому в глаз. Что ни казнь у него — то малина, И широкая грудь осетина.
Dějiny SSR a Ruska
55
Prameny a literatura I • Prameny: CHAUSTOV, V. N. NAUMOV, V.P. PLOTNIKOVA, N.S. Лублянка. Сталин и ВЧК-ГПУ-ОГПУ-НКВД 1937-1938. Moskva: Materik, 2003. 910 s. ISBN 5-85646-0871. CHAUSTOV, V. N. NAUMOV, V.P. PLOTNIKOVA, N.S. Лублянка. Сталин и Главное управление госбезопасности НКВД 19371938. Moskva: Materik, 2004. 734 s. ISBN 5-85646-118-5. http://istmat.info/ • Ke Stalinově knihovně a „tajnému“ životu ИЛИЗАРОВ Б., Тайная жизнь Сталина. Портрет на фоне его библиотеки и архива (К историософии сталинизма). Мoskva: Вече, 2013. 432 s. ISBN 978-5-4444-0971-8. 3/31/2014
Dějiny SSR a Ruska
56
Prameny a literatura II • Literatura: CONQUEST, Robert. Velký teror. Nové zhodnocení. Praha: Academia, 2012. 811 s. ISBN 978-80-200-2078-9. ROGOVIN, Vadim. Сталинский неонэп. Moskva: 1994. 235 s. ISBN 5-85272-016-X. ROGOVIN, Vadim. Партия расстреляных. Moskva: 1997. 527 s. ISBN 5-85272-026-7. ROGOVIN, Vadim. 1937. Moskva: 1996. 479 s. ISBN 5-85272-022-4. APPLEBAUM, Anne, GULAG. Dějiny. Praha-Plzeň: Beta-Dobrovský, 2004. 604 s. ISBN80-7306-152-X. CHLEVŇUK, Oleg. Historie Gulagu. Od kolektivizace do „velkého teroru“. Praha: BB/art s.r.o., 2008. 477 s. ISBN 978-80-7381-462-5. SVANIDZE, Nikolaj. 1933г. Генрих Ягода. Исторические хроники. www.youtube.com/watch?v=wmDbyJOa-oQ 3/31/2014
Dějiny SSR a Ruska
57
Genrich Grigorijevič Jagoda 10. vii. 1934- 26. ix. 1936
3/31/2014
Dějiny SSR a Ruska
58
Nikolaj Ivanovič Ježov 26.ix. 1936- 25.xi. 1938
3/31/2014
Dějiny SSR a Ruska
59
Lavrentij Pavlovič Berija 25. xi. 1938-29. xii.1945; 5. iii. 1953- 26. vi.1953
3/31/2014
Dějiny SSR a Ruska
60
Politické procesy 19/24.viii. ‘36 Антисоветский объединенный троцкистско-зиновьевский центр
3/31/2014
Dějiny SSR a Ruska
61
Politické procesy 23/30.i. ‘37 Параллельный антисоветский троцкистский центр
3/31/2014
Dějiny SSR a Ruska
62
Politické procesy 2/13.iii. ‘37 Процесс антисоветского «право-троцкистского блока»
3/31/2014
Dějiny SSR a Ruska
63
Politické procesy 11.vi. ‘37 Дело «антисоветской троцкистской военной организации
3/31/2014
Dějiny SSR a Ruska
64
Расстрельные списки
3/31/2014
Dějiny SSR a Ruska
65
Главное Управление исправительнотрудовых Лагерей ОГПУ (GULAG)
3/31/2014
Dějiny SSR a Ruska
66
„Жить стало лучше, жить стало веселее“
3/31/2014
Dějiny SSR a Ruska
67
Vůdce a jeho suita
3/31/2014
Dějiny SSR a Ruska
68
„Užitečný“ Gorkij
3/31/2014
Dějiny SSR a Ruska
69
Zadání na 7.iv. 2014 Vypracujte tezi, s oporou na literaturu, o jedné z možných příčin vyvolání Velkého teroru Jakým tématem, metodou by bylo možné přispět k výzkumu Velkého teroru? Nástin postupu.
3/31/2014
Dějiny SSR a Ruska
70
