2014

Speciální vzdělávací potřeby žáků ZŠ a MŠ Brno, nám. 28. října 22 školní rok 2013/2014 Speciální vzdělávací potřeby – legislativa Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání v aktuálním znění (školský zákon), §16 (1) Dítětem, žákem a studentem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. (2) Zdravotním postižením je pro účely tohoto zákona mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. (3) Zdravotním znevýhodněním je pro účely tohoto zákona zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání. (4) Sociálním znevýhodněním je pro účely tohoto zákona a) rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, b) nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, nebo c) postavení azylanta, osoby požívající doplňkové ochrany a účastníka řízení o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky podle zvláštního právního předpisu. Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, v aktuálním znění, §1 (5) Za žáky s těžkým zdravotním postižením se pro účely této vyhlášky považují žáci s těžkým zrakovým postižením, s těžkým sluchovým postižením, s těžkým tělesným postižením, s těžkou poruchou dorozumívacích schopností, hluchoslepí, se souběžným postižením více vadami, s autismem, s těžkým tělesným nebo středně těžkým, těžkým či hlubokým mentálním postižením. Těmto žákům s ohledem na rozsah speciálních vzdělávacích potřeb náleží nejvyšší míra podpůrných opatření. (6) Za žáka se sociálním znevýhodněním se pro účely poskytování vyrovnávacích opatření podle odstavce 2 považuje zejména žák z prostředí, kde se mu nedostává potřebné podpory k řádnému průběhu vzdělávání včetně spolupráce zákonných zástupců se školou, a žák znevýhodněný nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka. Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, v aktuálním znění, §7 (1) Ředitel základní, střední a vyšší odborné školy zabezpečuje poskytování poradenských služeb ve škole zpravidla výchovným poradcem a školním metodikem prevence, kteří spolupracují zejména s třídními učiteli, učiteli výchov, případně s dalšími pedagogickými pracovníky školy. Poskytování poradenských služeb ve škole může být zajišťováno i školním psychologem nebo školním speciálním pedagogem. (2) Ve škole jsou zajišťovány poradenské služby v rozsahu odpovídajícím počtu a vzdělávacím potřebám žáků školy zaměřené na: a) prevenci školní neúspěšnosti,

b) primární prevenci sociálně patologických jevů, c) kariérové poradenství integrující vzdělávací, informační a poradenskou podporu vhodné volbě vzdělávací cesty a pozdějšímu profesnímu uplatnění, d) odbornou podporu při integraci a vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, včetně žáků z jiného kulturního prostředí a žáků se sociálním znevýhodněním, e) péči o vzdělávání nadaných a mimořádně nadaných žáků, f) průběžnou a dlouhodobou péči o žáky s výchovnými či výukovými obtížemi a vytváření předpokladů pro jejich snižování a g) metodickou podporu učitelům při aplikaci psychologických a speciálně pedagogických poznatků a dovedností do vzdělávací činnosti školy. Úmluva o právech dítěte, článek 23 Duševně nebo tělesně postižené dítě má právo používat plného a řádného života v podmínkách zabezpečujících důstojnost, podporujících sebedůvěru a umožňujících aktivní účast dítěte ve společnosti. Úmluva o právech dítěte, článek 28 Právo na vzdělání, včetně bezplatného a povinného základního vzdělání. Kázeň ve škole musí být zajišťována způsobem slučitelným s lidskou důstojností dítěte. Bílá kniha, 2001, kapitola 2 - Stěžejní tendence v oblasti speciálního školství se prioritně týkají odstraňování segregovaného vzdělávání dětí se speciálními potřebami a jejich integrace do běžného vzdělávacího proudu se zachováním alternativní volby vzdělávací cesty těchto dětí a úkolu zabezpečení rovného přístupu ke vzdělávání pro všechny děti. - Výraznější roli než doposud musí sehrát poradenský systém, který by měl spoluvytvářet potřebné podmínky pro vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Vedle již tradičního poskytování odborné pomoci na podporu vzdělávání, profesní orientaci a volbu vzdělávací dráhy musí poradenství ve školství také směřovat k posílení prevence sociální patologie ve školách a školských zařízeních, k podpoře a vytváření podmínek pro rozvoj osobnosti žáků a harmonizaci vztahu rodiny a školy, k podpoře integrace dětí se zdravotním postižením do běžných typů škol a k tvorbě inkluzivního prostředí ve třídách a školách. Je třeba rozšiřovat vědomosti o speciálně pedagogických postupech a metodách práce mezi pedagogickými pracovníky běžných škol všech stupňů. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, část D Pro úspěšné vzdělávání žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním je potřebné zabezpečit tyto podmínky: - uplatňovat zdravotní hlediska a respektovat individualitu a potřeby žáka; - umožnit využívat všech podpůrných opatření při vzdělávání žáků; - uplatňovat princip diferenciace a individualizace vzdělávacího procesu při organizaci činností, při stanovování obsahu, forem i metod výuky; - zabezpečit odbornou výuku především speciálně pedagogické péče; - zohlednit druh, stupeň a míru postižení nebo znevýhodnění při hodnocení výsledků vzdělávání; - odstraňovat architektonické bariéry a provádět potřebné změny, případně úpravy školního prostředí; - spolupracovat s rodiči nebo zákonnými zástupci žáka, školskými poradenskými zařízeními a odbornými pracovníky školního poradenského pracovišť, v případě potřeby spolupracovat s odborníky z jiných resortů (zejména při tvorbě individuálních vzdělávacích plánů); - spolupracovat s ostatními školami, které vzdělávají žáky se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním; - podporovat nadání a talent žáků vytvářením vhodné vzdělávací nabídky. Pro úspěšné vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním je potřebné zabezpečit tyto podmínky: - individuální nebo skupinovou péči; přípravné třídy; - pomoc asistenta pedagoga; menší počet žáků ve třídě; - odpovídající metody a formy práce; - specifické učebnice a materiály; - pravidelnou komunikaci a zpětnou vazbu; - spolupráci s psychologem, speciálním pedagogem – etopedem, sociálním pracovníkem, případně s dalšími odborníky.

OBSAH I.

Zdravotní postižení a zdravotní znevýhodnění .......................................Chyba! Záložka není definována. A.

Mentální deficit .....................................................................................Chyba! Záložka není definována.

B.

Specifické poruchy učení (SPU)...........................................................Chyba! Záložka není definována.

C.

Poruchy chování a emocí (PCHE) .......................................................Chyba! Záložka není definována.

D.

Narušená komunikační schopnost (poruchy řeči)..............................Chyba! Záložka není definována.

E.

Dlouhodobá onemocnění a zdravotní oslabení...................................Chyba! Záložka není definována.

F.

Zanedbávání zdravotní péče a jeho následky.....................................Chyba! Záložka není definována.

G. Další zdravotní postižení (tělesné, zrakové, sluchové, autismus, více vad) ......... Chyba! Záložka není definována. H. Shrnutí - zdravotní postižení a znevýhodnění žáků ZŠ a MŠ náměstí 28.října.. Chyba! Záložka není definována. II.

Sociální znevýhodnění ................................................................................................................................. 4 A.

bydliště v sociálně vyloučené lokalitě (popř. kdekoliv na ubytovně) .................................................. 4

B. Postavení azylanta, osoby požívající doplňkové ochrany a účastníka řízení o udělení mezinárodní ochrany na území ČR podle zvláštního pr. předpisu, nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova.............................................................................................................................................................. 6 C.

Nedostatečná znalost vyučovacího jazyka, národnost/etnicita ........................................................... 6

D.

Spolupráce zákonných zástupců (popř. osobami zodpovědnými za výchovu) se školou .................. 6

E.

Informace o zákonných zástupcích, rodině, sourozencích ................................................................ 12

F.

Omluvená, neomluvená absence žáků za sledované období, popř. pozdní příchody do školy ....... 18

G. …)

Předškolní příprava (MŠ, přípravný ročník), průběh PŠD (migrace/PŠD v zahraničí, DD, DDÚ, 22

H.

Rizikové chování ................................................................................................................................... 23

I.

Hygienické problémy............................................................................................................................ 25

J.

Nutnost spolupráce se subjekty mimo školu....................................................................................... 25

K.

Další skutečnosti ovlivňující edukaci, které mají etnické či sociální souvislosti.............................. 27

III.

Další specifika ............................................................................................Chyba! Záložka není definována.

A.

Talent .....................................................................................................Chyba! Záložka není definována.

B.

Zájmy .....................................................................................................Chyba! Záložka není definována.

C.

Postavení ve třídě..................................................................................Chyba! Záložka není definována.

Příloha č. 1

Kazuistika žákyně se zdravotním postižením – s LMR (lehká mentální retardace)

Příloha č. 2

Kazuistika žáka se zdravotním postižením – SPU (dyslexie, dysortografie, dysgrafie)

Příloha č. 3

Kazuistika žákyně se zdravotním postižením – narušenou komunikační schopností

Příloha č. 4

Kazuistika žákyně se zdravotním postižením – více vad

Příloha č. 5

Kazuistika žáka se zdravotním znevýhodněním

Příloha č. 6

Kazuistika žákyně se sociálním znevýhodněním

Příloha č. 7

Rozdělování žáků do prvních tříd s ohledem na zjištěné speciální vzdělávací potřeby a na riziko jejich výskytu

II.

Sociální znevýhodnění

•

DEFINICE: Sociálním znevýhodněním je – viz úvodní část dokumentu

•

Kriteria sociálního znevýhodnění, která sledujeme (všechna „legislativní“ kriteria jsou zahrnuta mezi námi sledovanými kriterii): A. bydliště v sociálně vyloučené lokalitě (popř. kdekoliv na ubytovně) B. postavení azylanta, osoby požívající doplňkové ochrany a účastníka řízení o udělení mezinárodní ochrany na území ČR podle zvláštního pr. předpisu, nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova C. nedostatečná znalost vyučovacího jazyka D. spolupráce zákonných zástupců se školou E. omluvená, neomluvená absence žáka za sledované období (pololetí) F. předškolní příprava, průběh PŠD (migrace/PŠD v zahraničí, DD, DDÚ, …) G. rizikové chování H. nutnost spolupráce se subjekty mimo školu I. další skutečnosti ovlivňující edukaci, které mají etnické či sociální souvislosti

A. Bydliště v sociálně vyloučené lokalitě (popř. kdekoliv na ubytovně) o

Sociálně vyloučené lokality DEFINICE: Prostorová dimenze sociálního vyloučení, které v takovém případě nabývá viditelné podoby. V tzv. ghettech či enklávách se utváří kultura odlišná od hlavního proudu společnosti, kultura chudoby spojená se sociálně patologickými jevy (zneužívání návykových látek, kompulzivní hráčství, závislost na sociálních dávkách nebo na příjmech z nelegální/trestné činnosti atd.). Nalezneme tu podniky související se sociálně patologickým chováním (zastavárny, herny). A nakonec nesmíme zapomenout na očividné zanedbávání společných prostor (vchody, chodby atd.). (volně dle: Toušek, L. Sociální vyloučení a prostorová segregace, http://antropologie.zcu.cz/clanek/socialni-vylouceni-a-prostorovasegregace/)

Monitorování bydliště žáků ZŠ a MŠ nám. 28. října Brno ZŠ a MŠ, nám. 28. října je spádově spojena s nedalekou oblastí tzv. „brněnského bronxu“, která je odborně označována jako lokalita Zábrdovice I. Školu navštěvují i žáci z dalších brněnských sociálně vyloučených lokalit. Sociálně vyloučené lokality v Brně vnímáme v intencích výzkumu „Identifikace sociálně vyloučených lokalit a zpracování jejich mapy ve městě Brně“ (VeryVision, 2008, zadavatel Úřad vlády). Bydliště žáků jsme ovšem též hodnotili subjektivně v rámci vlastního terénního výzkumu. Metoda zjišťování zastoupení sociálně vyloučených žáků vycházela z informací ve školní matrice. Místo bydliště žáka pak bylo porovnáváno se seznamem ulic sociálně vyloučených lokalit identifikovaných v projektu VeryVision (2008) a se závěry našeho výzkumu jednotlivých lokalit Seznam ulic, který vznikl na základě analýzy mentálních map pracovníků neziskových organizací zabývajících se romskou problematikou v Brně (VeryVision). Identifikované lokality (a ulice v nich) jsou: - Zábrdovice I. (Cejl, Bratislavská, Francouzská, Spolková, Příční, Stará, Hvězdova, Přádlácká, Körnerova, Soudní, Milady Horákové) - Husovice (Vranovská, Mostecká, Dukelská třída, Hálkova, Nováčkova, Dačického, Rotalova, Nám. Republiky, Lieberzeitova, Jana Svobody) - Zábrdovice II. (Vlhká, Špitálka, Plynárenská, Stavební, Podnásepní, Křenová) - Trnitá (Štěpánská, Cyrilská, Rumiště, Masná, Koželužská, Mlýnská, Přízova, Dornych, Zvonařka, Plotní, Konopná, Rosická) - Staré Brno (Leitnerova, Hybešova, Václavská, Anenská, Kopečná, Křídlovická) - Menší lokality (Ubytovna Kuncové, Kuldova a Krokova a Šámalova, Životského, Staňkova a Lidická, Křižíkova) Vybrané sociálně demografické ukazatele vztahující se k lokalitě Brno - střed: (zhruba odpovídá lokalitám Zábrdovice I. a II.)

-

Vzdělání: 0,3% (vysokoškolské vzdělání), 96% (neukončené nebo ukončené ZŠ), ostatní bez vzdělání nebo vyučen, popř.SŠ - Počet osob v jednom bytě: průměrně 5 – 6osob - Průměrná výše nájmu: 7500,- Kč - Byty odpovídající III.a IV. kategorii: 60% - Nezaměstnanost: mezi 65% - 85% - Zadlužené domácnosti: 47% (průměrná výše zadluženosti: 220 000,-Kč) - Problémy lokality: kriminalita (i dětská), prostituce (i dětská), návykové látky (pervitin, heroin, toluen), gamblerství, zadluženost rodin (i lichva), nedostatek relaxačních zón (parky, hřiště …), kumulace patologických služeb (herny, zastavárny), hluk, hygienické problémy (potkani, plísně v bytech, zdevastované byty, odpadky – krádeže popelnic …). Závěrečná zpráva výzkumu Identifikace sociálně vyloučených lokalit a zpracování jejich mapy ve městě Brně, (Veryvision, zadavatel Úřad vlády ČR, 11/2008).

Sociální vyloučení dle našeho dalšího terénního posouzení Některé adresy bydliště nespadající do seznamu ulic v nás vzbudily takové pochybnosti, že jsme se rozhodli sporné lokality prozkoumat v terénu. Omezili jsme se na vizuální informace o domu samotném a o jeho okolí, přičemž jsme pozorovali projevy sociálně patologických jevů. Byli jsme si vědomi toho, že je naše pozorování zatíženo jistou mírou subjektivní chybovosti. Jasné rozhodování bylo u ubytoven na všech adresách. Dále jsme do sociálně vyloučených lokalit zahrnuli některé domy na ulicích Vídeňská, Sekaninova atd. Graf II.1: Zastoupení sociálně vyloučených žáků (dle našeho terénního posouzení, 2012) Zastoupení sociálně vyloučených žáků (dle našeho terénního posouzení) Nevyloučení; 18; 6%

Vyloučení; 268; 94%

ZÁVĚR Na základě našeho terénního výzkumu doplňujícího srovnání míst bydliště žáků s výzkumem VeryVision (2008) můžeme označit 268 (94%) žáků naší školy za sociálně vyloučené dle místa trvalého bydliště.

B. Postavení azylanta, osoby požívající doplňkové ochrany a účastníka řízení o udělení mezinárodní ochrany na území ČR podle zvláštního pr. předpisu, nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova Azylanti, žadatelé o azyl na ZŠ a MŠ nám. 28. října Jedná o jednotlivce pocházející ze zemí např.: Mongolsko, Čína, Ukrajina, Rumunsko, Bosna a Hercegovina, Kazachstán, Irák.

C. Nedostatečná znalost vyučovacího jazyka, národnost/etnicita Většinu žáků na ZŠ a MŠ nám. 28. října tvoří žáci romského původu. Mnohé z těchto dětí se potýkají s nedostatečnou znalostí českého jazyka. Čeština není jejich mateřským jazykem, a protože žijí v poměrně uzavřených komunitách v sociálně vyloučených lokalitách, kde pro češtinu nemají vhodný mluvní vzor, dostávají se do kontaktu s ní intenzivněji až během docházky do MŠ, případně až v přípravném ročníku ZŠ. Rychlejšímu osvojování češtiny v tomto období ovšem brání nedostatečná docházka do výše zmíněných zařízení (některé děti je nenavštěvují vůbec) a tento trend přetrvává i v rámci povinné školní docházky. Vliv na znalost češtiny má také časté stěhování rodin těchto dětí, mnohdy i do zahraničí. Jak už bylo řečeno, před zahájením školní docházky nemají tyto děti často pro češtinu vhodný mluvní vzor. To, jak si budou češtinu osvojovat, závisí do značné míry na tom, zda je jejich mateřským jazykem romština, či romský etnolekt češtiny, což je neukončený proces jazykové směny směrem od romštiny k češtině. U dětí, které mají jako mateřský jazyk romštinu, lze při osvojování češtiny stavět na jejich původním jazyce s ucelenou gramatickou strukturou a slovní zásobou. Tyto děti jsou při dostatečné podpoře, obzvláště začnou-li s učením češtiny jako druhého jazyka již v raném věku (např. v mateřské škole), schopny velmi brzy dosáhnout bilingvismu. U dětí hovořících etnolektem je situace o to komplikovanější, že při nástupu do MŠ či ZŠ už v podstatě „česky“ hovoří. Jejich jazykové vyjadřování se však v mnoha ohledech liší od vyjadřování rodilého mluvčího češtiny. Člověk, který hovoří etnolektem, hovoří sice česky, ale do svého projevu přenáší hloubkové struktury původního jazyka, tj. romštiny. Ke vzájemnému střetávání romského a českého jazyka, tzv. interferencím, dochází ve všech jazykových úrovních (fonetické, gramatické, sémanticko-lexikální i stylistické): a) fonetická úroveň • Přízvuk se v romštině obvykle nachází na předposlední slabice, v češtině na první (pro mluvčího romského etnolektu češtiny je tedy běžný tento přízvuk: „žikal sem ti, dej to nahoru na patro“ apod.). • Intonace - melodie romštiny je jiná než melodie češtiny, odlišně se vyslovuje i délka samohlásek. Některé romské děti tak příliš nevyslovují dvojhlásky au, ou. Př.: s maminké, avtobus, má bovli. • Specifické hlásky – lidé hovořící romským etnolektem přenášejí do češtiny některé specifické hlásky – například tzv. čípkové ch. Romština nemá české ř; některé romské děti ho nerozeznají od ž, a tak běžně píšou: žíká, pozítží. V romštině také chybí česká souhlásková skupina vz- (vzpříčený, vzchopit). b) gramatická, sémanticko-lexikální a stylistická úroveň • Romština je novoindický jazyk. Stejně jako čeština je flexivní jazyk, jména se skloňují, slovesa se časují. Má 11 slovních druhů; číslo jednotné a množné; rod ženský a mužský, nemá neutrum; má osm pádů (oproti češtině má navíc ablativ). • Podstatná jména – specifickou oblastí podstatných jmen, ve které mívají děti problémy, jsou nadřazené pojmy (dobytek, skot, drůbež apod.). Dále pak mívají problém k některým slovům přiřadit správný rod, protože v romštině a v češtině se liší – např. o kham (slunce) – rod mužský. • Přídavná jména – specifickou roli hrají v romštině slova „velký“ (baro) a „malý“ (cikno), kterými lze vyjádřit širokou škálu vlastností daného objektu. Přídavné jméno baro přebírá část významového pole českých přídavných jmen „dlouhý, hluboký, vysoký“, která v romštině sice existují (ďinďardo, chor, učo), mají však omezenější užití. V důsledku rozdílů v užití slova „velký“ v romštině a v češtině můžeme od romských dětí slyšet například: Jé, ta má ale velký vlasy apod.

Číslovky – romské číslovky nerozlišují ženský a mužský rod, často se také vážou s jiným pádem (nominativem) než v češtině (genitivem). Mohou tak vznikat chyby jako: Mám dva bráchy, dva ségry. My šest bráchové. Pět rodiny. My jsme doma pět. • Slovesa – významové pole některých romských sloves je širší, a děti proto váhají, které české sloveso s úžeji vymezeným významem mají zvolit. Tento problém nastává například u slovesa te anel s významem 1. (při)nést 2. (při)vést 3. (při)vézt. V důsledku toho potom dochází k následujícím chybám.: Musela jsem odnést dítě do školky. Táta mě přines do Prahy. Přinesla jsem vám holku do školy. • Příslovce – kromě příslovce polokes, které znamená pomalu i potichu, působí dětem problémy hlavně příslovce keci (ve významu kolik i jak dlouho) a but (hodně i dlouho). Př.: Dej to pomalu! Kolik seš tady? Už hodně. • Předložky – romské předložky se vážou k prvnímu pádu, někdy k šestému. Předložka s/se v romštině není. V případě užití předložek dochází k dvojímu chybování: 1) Mluvčí kalkuje (přenáší gramatické struktury romštiny do češtiny), což vede k vynechání některých předložek (s/se, v/ve): Př.: Šla mym bráchou do kina. 2) Mluvčí uplatní naučená pravidla češtiny i v případech, kde se nepoužívají (vznikají tak chyby z nadměrné správnosti). Časté chybování je u předložek s/se, od, z. Př.: Bojím se jít s lesem. Namaž si to s máslem. Bouchni do toho se kladivem. On se od ní stydí. Zeptej se od mýho táty. • Vzhledem k tomu, že možnosti rozvíjení jazykového kódu jsou mnohdy omezeny méně podmětným prostředím, ve kterém se děti pohybují, projevuje se etnolekt kromě kalků v jazykové oblasti také omezenou slovní zásobou a s ní spojeným zúženým pojmovým aparátem. (Zpracováno podle: Romský etnolekt češtiny – jak překonávat jazykovou bariéru u dítěte. Mají na to! Jak podpořit sociálně znevýhodněné děti na ZŠ [online]. 2013 [cit. 26.6.2014]. Dostupné z: http://www.majinato.cz/11-napravovani-chyb-romskeho-etnolektu-a-rozvijeni-slovni-zasoby.php) •

Jazyková vybavenost dětí v MŠ Ve dvou mateřských školách je celkem 53 dětí a výraznější problémy s dorozumíváním v českém jazyce nemají. Výjimku představuje chlapec vietnamského původu, který si češtinu osvojuje velmi obtížně (po intenzivní logopedické terapii ale došlo ke zlepšení jeho mluvního projevu).

Jazyková vybavenost dětí v přípravných třídách a v prvním ročníku ZŠ V lednu až květnu 2014 proběhlo na naší škole rozsáhlé testování znalosti češtiny u 80 dětí navštěvujících přípravné třídy a první ročník ZŠ. Pro češtinu není standardizován žádný test jazykového vývoje, diagnostika tak do značné míry probíhá pouze intuitivně a orientačně. Stále častěji je ale využíván Heidelberský test řečového vývoje (H-S-E-T), který byl v mírně modifikované podobě použit i při testování žáků naší školy. V testu je rozlišováno šest úrovní řečového procesu, které jsou dále děleny na 13 subtestů. Hodnocení dílčích úkonů v jednotlivých subtestech pomáhá diferencovat, která ze složek řečového vývoje je dostatečně rozvinuta a kde má dítě naopak potíže. Výsledkem testu je tzv. vývojový jazykový profil dítěte. Struktura testu: A) Větná struktura 1. Porozumění větám (VS) – examinátor předříkává dítěti věty a úkolem dítěte je podle jejich obsahu pohybovat figurkami. Test hodnotí schopnost dítěte porozumět větám s různou gramatickou obtížností. Př.: Dřív než bude pes utíkat, koník skočí. 2. Opakování vět (IS) – dítě opakuje věty po examinátorovi. Zjišťuje se tak jeho schopnost používat syntaktická pravidla. Př.: Dnes na závodech předběhl Petra Honza. Při testování žáků naší školy byl kladen zvýšený důraz na to, zda žáci při opakování vět nevynechávají předložky. B) Morfologická struktura 3. Vytváření singuláru a plurálu (PS) – v testu se hodnotí morfologicky správné rozlišení singuláru a plurálu. Používají se i tzv. pseudoslova, na kterých se pozná, nakolik dítě ovládá morfologická pravidla, např. tři tumbíci – jeden … V testu upraveném pro potřeby žáků naší školy byl tento test doplněn zjišťováním, zda žáci používají správné rody u číslovek.

4. Tvoření odvozených slov (AM) – subtest hodnotí schopnost dítěte vytvářet odvozená slova od základních tvarů podle určitých gramatických pravidel. Př.: Zahradník – zahradnice – zahrada – kvítko. I v tomto případě jsou využívána pseudoslova. 5. Odvozování přídavných jmen (AD) – je zjišťováno, zda dítě dokáže správně stupňovat, tedy vyjádřit odlišnosti mezi vnímanými vlastnostmi předmětů. Př.: Jablko: flekaté – flekatější – nejflekatější. C) Větný význam 6. Oprava významově nesprávných vět (KS) – examinátor zjišťuje schopnost dětí najít a opravit nesmyslná spojení, např. Maminka položila vázu s květinami pod stůl. 7. Tvoření vět (SB) – při tomto subtestu má dítě za úkol vytvořit smysluplné věty ze dvou nebo tří slov. Př.: Dvůr – ležet – pes. D) Slovní význam 8. Hledání slov (WF) – dítě vymýšlí ke třem slovům čtvrté, které je k nim významově blízké. Examinátor zjišťuje, nakolik děti dokáží odhalit společné významy slov a z nich poté vytvořit logické vztahy nadřazování a přiřazování. Př.: Kostel – chata – vila… 9. Klasifikace pojmů (BK) – úkolem dítěte je k nadřazenému pojmu vyhledat konkrétní obrázky, které se hodí do konkrétní kategorie, např. potraviny, hračky. E) Interakční význam 10. Flexibilita pojmenování (BF) – děti mají pojmenovat osobu na základě jejího vztahu k různým lidem. Testuje se tak rozlišování struktur mezilidských vztahů pomocí oslovení. Př.: Tento pán se jmenuje Petr Novák. Jak mu říká jeho dcera? Jak mu říká jeho žena? Jak mu říká pan ředitel v práci? 11. Spojování verbálních a neverbálních informací (VN) – dítě má k dispozici obrázky čtyř pánů s různými výrazy v obličeji. Dítě k jednotlivým obrázkům přiřazuje věty, které mu examinátor předčítá. Je hodnocena schopnost empatie dítěte. Př.: Který pán říká: „To jsem si mohl myslet. Na tebe se člověk vůbec nemůže spolehnout.“ 12. Dekódování a kódování záměrů (ER) – dítě si má představit, že je v situaci určitého člověka, a podle toho slovně reagovat. Je zjišťováno, nakolik dítě rozumí obsahu výpovědi, nakolik se dokáže ztotožnit s danou osobou, vcítit se do její situace. Př.: Smutný pán se dozvěděl, že musí na delší dobu odcestovat, a proto teď dlouho neuvidí své dítě. A teď mu to musí říct. Co myslíš, že mu řekne? Řekne: „…“ F) Integrační úroveň 13. Paměť pro text (TG) – úkolem dítěte je udržet v paměti text a potom jej s větším časovým odstupem rekonstruovat. Kvůli velké časové náročnosti a také proto, že obdobný test je součástí screeningového vyšetření NKS, které proběhlo jen o několik měsíců dříve, nebyl tento subtest v rámci testování jazykové znalosti realizován. (Zpracováno podle: GRIMMOVÁ, H., SCHŐLER, H., MIKULAJOVÁ, M. Heidelberský test vývoje řeči H-S-ET. Brno: Psychodiagnostika, 1997.)

Výsledky testování: Žáci všech sledovaných tříd dosáhli nejlepších výsledků v subtestu Klasifikace pojmů (BK). Bez větších obtíží dokázali přiřazovat obrázky k nadřazeným pojmům, 45 % dětí ani jednou nechybovalo. Zároveň ale tento test ukázal, že testované děti mají problém se znalostí nadřazených pojmů (např. bylo nutné jim vysvětlit, co znamená slovo potraviny) i s pojmenováním konkrétních věcí v češtině – v důsledku chudší slovní zásoby buď neznaly správný termín (a tak např. žirafu pojmenovaly kůň), nebo název zkomolily (např. karkulka = kačena). Velmi dobrých výsledků dosáhli žáci i u subtestu Spojování verbálních a neverbálních informací (VN). Svědčí to o tom, že žáci romského původu mnohdy češtině poměrně dobře rozumí, ačkoliv produkce řeči neodpovídá normě.

Při vytváření singuláru a plurálu (PS) byl testový úkol rozšířen a kromě morfologicky správného vytváření jednotného a množného čísla podstatných jmen bylo sledováno i to, jak žáci používají číslovky. Potvrdil se původní předpoklad, že děti mají velký problém přiřadit správný rod číslovky k podstatnému jménu. Nejméně úspěšní byli žáci v subtestech, které se zabývaly větným významem. Při Opravě významově nesprávných vět (KS) získalo 50 % žáků nula bodů a jen dva žáci (2,5 %) měli v tomto testu více než padesátiprocentní úspěšnost. Obdobné jsou i výsledky testů Tvoření vět (SB) a Hledání slov (WF). Graf II.2: Srovnání znalosti češtiny u žáků přípravných a prvních tříd ZŠ

Srovnání přípravných a prvních tříd 30 20 10 0

VS

IS

PS

AM

AD

KS

SB

WF

BK

BF

VN

ER

5

12

26

16

12

14

20

20

28

12

16

18

získaný počet bodů (průměr za přípravné třídy C, D, E)

2,3

3,6

10,6

5,6

2,6

1,2

1,8

1,9

22,3

1,7

8,5

3,4

získaný počet bodů (průměr za třídy 1.A + 1.B)

3,1

3,3

15,4

6,9

3,3

2,1

2,7

3,3

25,6

3,3

9,6

5,4

celkový počet bodů

Až na jedinou výjimku (Opakování vět) dosáhli žáci prvních tříd ve všech subtestech lepších výsledků než žáci přípravných ročníků.

ZÁVĚR Testování znalosti češtiny u žáků přípravných tříd a prvního ročníku ZŠ přineslo poměrně zajímavé výsledky. Potvrdilo se, že recepce češtiny je u žáků naší školy na vyšší úrovni než její produkce. Test zároveň zdokumentoval, jaké typické chyby plynoucí z romského etnolektu naši žáci dělají a v jakých oblastech osvojování a používání češtiny selhávají (jedná se především o práci s větným a slovním významem). Na rozvoj těchto oblastí tak může být od příštího školního roku jednak důsledněji zacílena logopedická péče, jednak podle těchto zjištění může být upravena výuka češtiny.

D. Spolupráce zákonných zástupců (popř. osobami zodpovědnými za výchovu) se školou o

Zákonný zástupce je povinen: zajistit, aby dítě a žák docházel řádně do školy nebo školského zařízení na vyzvání ředitele školy nebo školského zařízení se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání dítěte nebo žáka informovat školu a školské zařízení o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích dítěte nebo žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání dokládat důvody nepřítomnosti dítěte a žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem oznamovat škole a školskému zařízení údaje podle § 28 odst. 2 a 3 a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost dítěte a žáka, a změny v těchto údajích Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) v aktuálním znění, §22

o

Další skutečnosti dokládající (ne)efektivitu spolupráce (popř. komunikace) ZZ se školou (příklady): aktivní zájem o výsledky dítěte ve škole dodržování dohod (termíny, splátkové kalendáře, domluvené postupy,…) ochota aktivně řešit problémy (hygienické, náprava logopedických, speciálně pedagogických a dalších obtíží, vybavenost pomůckami, ….)

Spolupráce zákonných zástupců žáků na ZŠ a MŠ nám. 28. října Oficiální pohovory (existuje písemný výstup) zákonných zástupců s třídními učiteli Pozvánky na pohovory s třídními učiteli jsou většinou rodičům doručovány našimi asistenty, často nejsou při doručování úspěšní (chybějící schránky na dopisy, uzamčené vchody…). Do některých rodin odmítají naši asistenti doručovat z důvodu špatných zkušeností s verbálními a fyzickými útoky rodičů. Ve školním roce 2013/2014 bylo celkem domluveno 439 pohovorů s třídním učitelem (na 1. stupni 209 pohovorů, na druhém stupni 220). K pohovorům se nedostavilo 33 zákonných zástupců (30 z 2. st., 3 z 1. st.). Tabulka II.1

Počty pohovorů s třídním učitelem během posledních 4 let 2010/2011

2011/2012

2012/2013

2013/2014

Celkový počet pohovorů se ZZ

260

275

417

439

Počet pohovorů se ZZ na 1. st.

51

96

198

209

Počet pohovorů se ZZ na 2. st.

209

154

219

220

Počet rodičů, kteří se nedostavili

49

43

37

33

Výchovné komise Při nespolupráci rodiny se školou zve škola zákonné zástupce žáků na výchovnou komisi, výchovné komise probíhají pravidelně každé úterý (i mimořádně – závažné případy) ve složení zákonný zástupce žáka (pokud je to vhodné, bývá přítomen i žák), výchovná poradkyně, speciální pedagog, sociální pedagog, psycholog, , třídní učitel, v závažných případech jsou přítomni kurátoři OSPOD, zástupci Policie ČR a vedení školy. Výchovné komise řeší: - záškoláctví

-

výchovné problémy, nekázeň ve výuce agresivní chování žáků mezi sebou – verbální i fyzické agresivní chování žáků k vyučujícím, vyhrožování učitelům výukové obtíže, zapomínání pomůcek, nedůslednou přípravu na výuku dlužné částky přijímací řízení, pohovory s rodiči ohledně volby povolání souhlasy rodičů s vyšetřením v PPP, s prací členů ŠPP

Ve školním roce 2013/2014 řešila výchovná komise 131 případů, (84 na 2. stupni, 47 na 1. stupni). ZZ se nedostavili na 39 výchovných komisí (37%). Jednalo se celkem o 29 rodičů - 13 ZZ z 2. st., 16ZZ z 1. st.. Tabulka II.2

Počty výchovných komisí během posledních 4 let (šk. roky 2010/2011 – 2013/2014) 2010/2011

2011/2012

2012/2013

2013/2014

Celkový počet výchovných komisí

165

116

133

131

Počet VK na 1. st.

47

31

46

47

Počet VK na 2. st.

118

85

87

84

75 (45%)

46 (40%)

33 (25%)

29 (37%)

Počet rodičů, kteří se nedostavili

ZÁVĚR Vlastní zájem rodičů sociálně znevýhodněných dětí o spolupráci se školou se zlepšil. Na vyzvání k návštěvě školy k pohovoru s třídním učitelem se dostaví průměrně 80% rodičů, na výchovnou komisi se dostavuje průměrně 63% rodičů. Počet výchovných komisí se pohybuje kolem 120-150 za rok, měsíčně se koná průměrně 15 výchovných komisí. Není výjimkou, že zákonní zástupci našich žáků opakovaně, popř. soustavně porušují povinnosti stanovené školským zákonem (viz úvod kapitoly).

Informace o zákonných zástupcích, rodině, sourozencích Dalším z klíčových faktorů, které ovlivňují možnosti vzdělávání a pedagogické výchovy dětí, je rodinné zázemí, ze kterého jednotlivé děti vycházejí. Právě toto rodinné zázemí totiž zakládá návyky jak v oblasti vzdělání, tak v oblasti chování a společenské gramotnosti. Z výše uvedeného důvodu se tak v této kapitole zabýváme statistikami, na základě kterých lze formou hlubší analýzy a komparace vysledovat některé z příčin problémů s učením a objevujícího se patologického chování žáků. Formální struktura kapitoly vychází ze čtyř oddílů rozdělených do dvou paralelních částí; první tabulky a grafy mapují údaje na prvním stupni, druhé tabulky a grafy, následně údaje na stupni druhém. Každý z těchto oddílů analyzuje rodinné zázemí dětí podle konkrétního kritéria. Prvním kritériem je úplnost rodiny, druhým dočasná, případně skrytá absence jednoho z rodičů, třetím přítomnost sourozenců a čtvrtým pracovní stav rodičů .1

Údaje o úplnosti rodin Na vývoj dítěte a jeho následné studijní i společenské počínání ve škole má značný vliv úplnost rodiny, ze které pochází. Například absence mužského vzoru, či mužské autority může vést k samovolnému vývoji mladého jedince, který později odmítá respektovat autority institucionální. V prvním oddílu tedy hledáme odpověď na otázku, zda dítě pochází z úplné rodiny, tedy má otce i matku, případně pěstouna i pěstounku.2 Nutno poznamenat, že odpověď na tuto otázku je spíše formální, protože mnozí rodiče sice existují, ale buď s rodinou vůbec nežijí, nebo neplní své výchovné funkce. Přesnější odpověď na otázku, zda dítě pochází z úplné rodiny by vyžadovala hlubší analýzu a především data, která často nejsou k dispozici, protože rodiče jsou v některých případech těžko dohledatelní. Tabulka II.3: Statistické údaje o počtu rodičů, případně zákonných zástupců (ZZ) – 1. stupeň 1. – 5. třída

Sledované kategorie

Počet žáků celkem

182

Jeden rodič

Dva rodiče

Počet sledovaných žáků

182

20

162

Graf II.3: Statistické údaje o počtu rodičů, případně zákonných zástupců (ZZ) – 1. stupeň 11%

Graf II.3 Jeden rodič (ZZ)

Dva rodiče (ZZ)

89%

1

Ve čtvrtém oddíle je zvlášť mapována zaměstnanecká situace v rodinách s jedním rodičem a zvlášť zaměstnanecká situace v rodinách se dvěma rodiči. 2 V některých případech jsou jako rodiče uváděni zákonní zástupci (dále též ZZ), kteří jsou zpravidla jinými příbuznými dítěte (např. prarodiče, nebo sourozenci rodičů). Tito jsou v níže uvedené statistice také zahrnuti.

Tabulka II.4: Statistické údaje o počtu rodičů, případně zákonných zástupců (ZZ) – 2. stupeň 6. – 9. třída



100

Jeden rodič

Dva rodiče


100

11

89

Graf II.4: Statistické údaje o počtu rodičů, případně zákonných zástupců (ZZ) – 2. stupeň 11%

Graf II.4 Jeden rodič (ZZ)

Dva rodiče (ZZ)

89%

Údaje o dočasně (skrytě) absentujících rodičích V některých případech oficiálně úplné či alespoň částečně zaopatřené rodiny fungují ve skutečnosti jako rodiny neúplné či přímo nezaopatřené vlivem dočasné nepřítomnosti jednoho rodičů, která je způsobena například skutečností, že se otec, matka, či přímo oba rodiče nacházejí ve vězení. Ne zcela výjimečné jsou také případy, kdy formálně úplná rodina je trvale rodinou neúplnou, protože má dítě v rodném listě uvedené falešné jméno otce, který v rodině figuruje pouze pro úřady a není s ní nijak fakticky spojen. Z toho důvodu sledujeme kromě formální existence rodičů (viz předcházející část) také faktickou přítomnost rodičů (viz Tabulky II.5, II.6 a Grafy II.5, II.6). Tabulka II.5: Statistické údaje o rodičích ve výkonu trestu a neznámých rodičích – 1. stupeň 1. – 5. třída



182

I

II

III

IV

V

VI


182

6

5

0

15

9

5

162

162

20

182

20

20

Počet případů řešených v dané kategorii

Legenda II.5:

I – jeden rodič ze dvou ve výkonu trestu II – oba rodiče ve výkonu trestu III – jediný rodič ve výkonu trestu IV – ZZ není rodič, ale jiný příbuzný V – falešné (vietnamské) jméno otce v rodném listě VI – otec neuveden v rodném listě

Graf II.5: Statistické údaje o rodičích ve výkonu trestu a neznámých rodičích – 1. stupeň

250

Graf II.5

200 150

Pozitivní výsledek

100


50 0 I

II

III

IV

V

VI

Tabulka II.6: Statistické údaje o rodičích ve výkonu trestu a neznámých rodičích – 2. stupeň 6. – 9. třída



100

I

II

III

IV

V

VI


100

0

0

0

3

1

4

89

89

11

100

11

11


Legenda II.6:

I – jeden rodič ze dvou ve výkonu trestu II – oba rodiče ve výkonu trestu III – jediný rodič ve výkonu trestu IV – ZZ není rodič, ale jiný příbuzný V – falešné (vietnamské) jméno otce v rodném listě VI – otec neuveden v rodném listě

Graf II.6: Statistické údaje o rodičích ve výkonu trestu a neznámých rodičích – 2. stupeň

120

Graf II.6

100 80

Pozitivní výsledek

60


40 20 0 I

II

III

IV

V

VI

Údaje o sourozencích žáků Na chování i vzdělání dítěte má vliv také počet sourozenců, se kterými vyrůstá. Údaje, které presentuje třetí oddíl (viz Tabulky II.7; II.8 a Grafy II.7; II.8), mohou být směrodatné například pro analýzu do jaké míry lze spojovat nevhodné, arogantní chování nebo fixaci na rodiče s absencí sourozenců, nebo pro zkoumání souvislostí počtu sourozenců s nedostatečným materiálním zázemím a špatnými životními podmínkami žáků. Tabulka II.7: Statistické údaje o počtu sourozenců – 1. stupeň 1. – 5. třída



182

0

1

2

3

4

>4

Bez údajů


182

10

35

46

24

19

35

13

Graf II.7: Statistické údaje o počtu sourozenců – 1. stupeň 7%

5% 20%

19%

Graf II.7 10% 26%

0

1

2

3

4

>4

Bez údajů

13%

Tabulka II.8: Statistické údaje o počtu sourozenců – 2. stupeň 6. – 9. třída



100

0

1

2

3

4

>4

Bez údajů


100

6

11

19

12

10

29

13

Graf II.8: Statistické údaje o počtu sourozenců – 2. stupeň 13%

6% 11%

29%

Graf II.8 19% 0

1

2

3

4

>4

Bez údajů

12% 10%

Údaje o pracovní situaci rodičů (ZZ) Do materiálního zázemí a životních podmínek žáků se silně promítá také zaměstnanecká situace rodičů. V posledním oddíle této kapitoly se proto zabýváme údaji o pracovním stavu obou rodičů, odděleně potom presentujeme statistiku v rodinách s jedním rodičem. U rodičů byly sledovány kombinace tří základních zaměstnaneckých stavů mateřská dovolená, pracující a úřad práce. Tabulka II.9: Statistické údaje o zaměstnání rodičů u dětí se dvěma rodiči (ZZ) – 1. stupeň 1. – 5. třída

3



182

I

II

III

IV

V

VI3

VII


162

50

13

5

33

2

26

33

Kategorie VI – jiná kombinace zahrnuje kombinace jednoho ze tří základních stavů (mateřská dovolená, pracující, úřad práce) s ojedinělými stavy jako výkon trestu, invalidní důchod, nebo absence údajů u jednoho rodiče, případně kombinaci těchto ojedinělých stavů.

Graf II.9: Statistické údaje o zaměstnání rodičů u dětí se dvěma rodiči – 1. stupeň 20% 32%

Graf II.9 I – mateřská dovolená a úřad práce II – mateřská dovolená a pracující III – úřad práce a pracující IV – úřad práce a úřad práce V – pracující a pracující VI – jiná kombinace VII – oba rodiče bez údajů

16% 8% 1% 3% 20%

Tabulka II.10: Statistické údaje o zaměstnání rodičů u dětí s jedním rodičem4 – 1. stupeň 1. – 5. třída



182

I

II

III

IV

V

VI


20

2

4

6

1

0

7

Graf II.10: Statistické údaje o zaměstnání rodičů u dětí s jedním rodičem – 1. stupeň 10%

Graf II.10 35% 20%

0% 5%

I – důchod II – mateřská dovolená III – úřad práce IV – pracující V – výkon trestu VI – bez údajů

30%

Tabulka II.11: Statistické údaje o zaměstnání rodičů u dětí se dvěma rodiči – 2. stupeň 6. – 9. třída

4



100

I

II

III

IV

V

VI5

VII


89

15

5

10

25

3

7

24

Ojedinělým rodičem je na 1. stupni ve všech případech matka. Kategorie VI – jiná kombinace zahrnuje kombinace jednoho ze tří základních stavů (mateřská dovolená, pracující, úřad práce) s ojedinělými stavy jako žena v domácnosti, invalidní důchod, nebo absence údajů u jednoho rodiče, případně kombinace těchto ojedinělých stavů. 5

Graf II.11: Statistické údaje o zaměstnání rodičů u dětí se dvěma rodiči – 2. stupeň 17% 27%

Graf II.11 6%

I – mateřská dovolená a úřad práce II – mateřská dovolená a pracující III – úřad práce a pracující IV – úřad práce a úřad práce V – pracující a pracující VI – jiná kombinace VII – oba rodiče bez údajů

11% 8% 3% 28%

Tabulka II.12: Statistické údaje o zaměstnání rodičů u dětí s jedním rodičem6 – 2. stupeň 6. – 9. třída



100

I

II

III

IV

V

VI


11

0

2

3

1

0

5

Graf II.12: Statistické údaje o zaměstnání rodičů u dětí s jedním rodičem – 2. stupeň 0% 18%

Graf II.12

46%

27%

0%

I – důchod II – mateřská dovolená III – úřad práce IV – pracující V – výkon trestu VI – bez údajů

9%

ZÁVĚR Valná většina žáků vychází z rodin s oběma rodiči (ZZ), případy kdy otec formálně absentuje, nebo je v rodném listě uveden otec falešný jsou ojedinělé. Ze zkušenosti s rodiči ovšem vyplývá, že přítomnost a fungování v rámci rodiny bývá často alespoň u jednoho z rodičů spíše sporadická a takový rodič se fakticky nezapojuje do výchovy svého dítěte. Téměř polovina dětí z prvního stupně a necelé dvě třetiny dětí z druhého stupně mají alespoň 3 sourozence. Téměř 23% dětí naší školy má více než 4 sourozence. Tato čísla ukazující početné rodiny v mnohem větší míře než loňská statistika jsou ovšem do značné míry způsobena aktualizací dat o sourozencích (minulá statistika často vycházela pouze z informace o sourozencích studujících na naší škole, nikoliv o sourozencích obecně). Toto relativně vysoké číslo potvrzuje potřebnost poradenských pracovníků zabývajících se nejen speciálními vzdělávacími potřebami žáků, ale také sociálním prostředím, ze kterého žáci vycházejí. V oblasti zaměstnanosti zhruba polovina rodičů na obou stupních spadá do kategorií dva nepracující, nebo jeden nepracující a jeden na mateřské dovolené. Na základě těchto výsledků lze konstatovat, že přinejmenším každý druhý rodič dětí z naší školy je plně finančně závislý na dávkách od státu, což mnohdy vede ke špatnému materiálnímu zajištění dětí.

6

Ojedinělým rodičem je u dětí na 2. stupni v sedmi případech matka, pouze jednou otec.

E. Omluvená, neomluvená absence žáků za sledované období, popř. pozdní příchody do školy Absence žáků na ZŠ a MŠ nám. 28. října Důvodem pro vyhodnocování fenoménu vysoké absence žáků je jeho dosah založený na předpokladu, že při zvyšující se absenci se zvyšuje riziko výskytu školní neúspěšnosti žáka a zároveň, že vysoká absence pozitivně indikuje zvýšené riziko vývoje poruchy chování. Žák chybějící ve škole nemůže být adresátem inkluzivních opatření vytvořených školou. Absence jako jeden z nejdůležitějších indikátorů školní úspěšnosti se na ZŠ a MŠ nám. 28. října vyhodnocuje v půlročních cyklech. Vzhledem k zavedení elektronického systému zaznamenávání absence (učitel vypisuje do excelové tabulky údaje, které se v podstatě shodují s údaji o absenci v třídní knize) můžeme vyhodnotit situaci mnohem objektivněji a můžeme použít statistické nástroje, které nám nebyly při vypisování hodin z vysvědčení tak snadno dostupné. Nejlepším příkladem tohoto je medián, míra centrální tendence, která v porovnání s průměrem určuje šikmost rozdělení. Jinými slovy: Medián nám říká, zda a nakolik je míra absence ve třídě ovlivněna „extrémními nechodiči“ anebo naopak „extrémními chodiči“

Absence – počet omluvených a neomluvených hodin v jednotlivých třídách Absenci v jednotlivých třídách ilustruje graf II.13 Když je hodnota mediánu nižší než průměr, naznačuje to, že výsledný průměr je ovlivněn směrem nahoru vysoce absentujícími žáky. Naopak, když je hodnota mediánu vyšší, situace je opačná a průměr je ovlivněn málo absentujícími žáky. Graf II.13 Absence - 2. pololetí 2013/2014 350,00 300,00 250,00 200,00 150,00 100,00 50,00 0,00 1.A

1.B

2.A

2.B

3.A

3.B

4.A

4.B

Průměr neoml. / žák

5.A

5.B

Průměr abs. / žák

6.A

6.B

7.A

7.B

8.A

9.A

Medián

Z grafu lze vyčíst, že celkově je průměr absence spíše zvyšován často absentujícími jedinci a docházka je tedy u většiny žáků lepší, než by se dalo z prostého průměru odhadovat. Tento jev je nejvýraznější v 3.A, 4.A a 7.B, kde je medián výrazně nižší, tedy zde je malá skupinka žáků, kteří svou malou docházkou výrazně ovlivňují celkový pohled na třídu. V menší míře tento jev pozorujeme také jinde. Naopak málo absentující žáci v tomto pololetí celkové pohledy na třídy neovlivňují. Velký počet neomluvených hodin ve 3.A a 6.A si můžeme vysvětlit obtížnými zde řešenými jedinci.

Zastoupení problémových žáků ve třídách Na grafu II.14 můžeme ilustrovat poměr žáků, kteří mají s absencí problémy. Termín „hříšníci“, který označuje žáky s omluvenou absencí nad 150h nebo s jakoukoli neomluvenou absencí, zde srovnáváme s podílem žáků, kteří splňují kritéria pro svolání výchovné komise (tzn. 150 omluvených hodin či 10 neomluvených hodin). Graf II.14 Zastoupení "hříšníků" ve třídě - 2. pololetí 2013/2014 100,00% 90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% 1.A

1.B

2.A

2.B

3.A

3.B

4.A

Zastoupení "hříšníků" ve třídě

4.B

5.A

5.B

6.A

6.B

7.A

7.B

8.A

9.A

Zastoupení žáků splňujících kritéria pro svolání VK

Křivky se zde ve většině bodů shodují. Vidíme zde výrazné rozdíly hlavně u 6.A a u 7.A, menší pak u 3.B, 3.A, 6.B a 7.B. Tyto rozdíly jsou způsobené žáky s neomluvenou absencí od 1 do 9 hodin. Pro tento jev existuje několik vysvětlení. Žáci v daných třídách mohou mít problémy s omlouváním pozdních příchodů do ranních hodin či s omlouváním absence v odpolední výuce. Rozdíl může vznikat i na straně odlišného přístupu jednotlivých TU k hodnocení pozdních příchodů žáků, popřípadě i odlišného přístupu k hodnocení omluvenek.

Absence vzhledem k odučeným hodinám Vzhledem k objektivitě při srovnávání absence mezi ročníky jsme vztáhli celkovou absenci k počtu odučených hodin. Graf II.15 popisuje procentuální zastoupení hodin absence na celku odučených hodin. Graf II.15 Absence vzhledem k odučeným hodinám: Srovnání 2. pol. 12/13 a 13/14 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 1.A

1.B

2.A

2.B

3.A

3.B

4.A

Absence vzhledem k odučeným hodinám 13/14

4.B

5.A

5.B

6.A

6.B

7.A

7.B

8.A

9.A

9.B

Absence vzhledem k odučeným hodinám 12/13

Pohled na tento graf napovídá, že největší problémy s absencí má jedna první třída a devátá třídy. Lze říci, že křivka absence má tvar velmi jemně zaobleného zubatého U. Také zde vidíme, které třídy naopak takové problémy s absencí nemají (1.A, 3.B, 4.A, 4.B, 5.A).

Pozdní příchody Ze statistik zaznamenaných učiteli jsme vypracovali i graf II.16 zachycující počet pozdních příchodů vztažený jako průměr na žáka. Graf II.16 Pozdní příchody - průměr na žáka: Srovnání 2. pol. 12/13 a 13/14 25,00

20,00

15,00

10,00

5,00

0,00 1.A

1.B

2.A

2.B

3.A

3.B

4.A

4.B

5.A

PP na žáka (průměr)13/14

5.B

6.A

6.B

7.A

7.B

8.A

9.A

9.B

PP na žáka (průměr) 12/13

Zdálo by se, že problémy s pozdními příchody vznikají až na druhém stupni. To je jistě do velké míry pravda. Děti začínají do školy chodit samy, mění se prostředí, vzdálenost od centra spádové oblasti je větší. Na druhou stranu při srovnání dat poskytnutých vrátnicemi s daty učitelů jsme dospěli k závěru, že údaje o pozdních příchodech dětí na 1. stupni jsou podhodnocené. Respektive zde chybí jednotná strategie učitelů při vyhodnocování pozdních příchodů.

Dlouhodobé srovnání absence Následný graf (graf II.17) popisuje srovnání celkové absence za celý školní rok v pěti letech. Graf II.17 Porovnání celkové absence v pěti školních rocích 450,00 400,00 350,00 300,00 250,00 200,00 150,00 100,00 50,00 0,00 První stupeň Průměr abs./žák 2009-2010

Druhý stupeň Průměr abs./žák 2010-2011

Průměr abs./žák 2011-2012

Celkem Průměr abs./žák 2012-2013

Průměr abs./žák 2013-2014

Všechny indikátory (zde pro ilustraci pouze absolutní počet hodin absence) se shodují v poklesu absence meziročně přibližně o jednu desetinu. Můžeme to interpretovat jako důsledek posílení kompetencí role sociálního pedagoga, zlepšení monitoringu absence TU i ŠPP apod. Zřejmě i dlouhodobý trend je klesající.

Srovnání absence s romskými žáky na jiných školách Pro dobrou představu, jak jsme na tom s úrovní absence v porovnání s jinými školami jsme odečetli data z grafu ve zprávě GAC (GAC, 2009) a srovnali jsme je se zprůměrňovanými daty 1. až 8. ročníku u nás za pět školních roků (Graf II.18). Graf II.18 Absence ve srovnání s romskými žáky na jiných školách 600

500

400

Absence Romů dle GAC (2009) Absence rok 2009-2010 Absence rok 2010-2011

300

Absence rok 2011-2012 Absence rok 2012-2013 Absence rok 2013-2014

200

100

0 I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

Srovnání na Grafu II.18 ukazuje, že pod „romský průměr“ se v roce 2013/14 nedostal ani jeden ročník naší ZŠ. Musíme si však uvědomit, že výzkum GAC sbíral data i o Romech, kteří pravidelně dochází do škol s velkou převahou majority (a můžeme se tedy domnívat, že patří do rodin společensky integrovanějších).

ZÁVĚR Absence žáků naší školy v druhém pololetí školního roku 2013/2014 se ustálila na průměru 133 hodin na žáka. Na prvním stupni je průměr 104 hodin (s průměrně 8 neomluvenými hodinami), na druhém stupni pak 191 hodin (s 12 neomluvenými hodinami). Z dat zohledňujících počet odučených hodin můžeme vyvodit, že absence na prvním stupni do 3. ročníku klesá (z téměř 40% odučených hodin v jedné z prvních tříd), a poté se drží na stejné úrovni (zhruba 20% odučených hodin na 1. stupni až 30% odučených hodin na 2. stupni) až na 2. stupeň do 8. ročníku, pak prudce stoupá (přes 40% odučených hodin). Podobný průběh má též statistika pozdních příchodů, přičemž k nárůstu začíná docházet dříve, už v 5. či 6. ročníku. Na druhém stupni se pak čím dál častěji objevuje neomluvená absence (s podílem 6% v celkové absenci). S příchodem nových opatření zaměřených na prevenci absence (přesnější pokyny pro učitele v pedagogicko-organizační směrnici) se celková absence snížila v průměru o 9% a neomluvená absence o 25% (při srovnání celoročních statistik let 2009/10 a 2011/12). Další zlom pak přišel mezi šk. Roky 12/13 a 13/14, kdy se absence skokově snížila o jednu desetinu. Můžeme to připrat posílení role sociálního pedagoga na škole, lepšímu monitoringu a vyhodnocování absence, většímu důrazu TU atd. Ve srovnání s romskými žáky na jiných školách je patrné, že míra absence na ZŠ a MŠ nám. 28 října je stále výrazně nad „romským průměrem“. Je tudíž žádoucí pokračovat ve vytváření nových opatření zaměřených na prevenci absence a je nutné brát absenci jako specifickou vzdělávací potřebu žáků, kterou se naši učitelé snaží zohlednit (např. dodáváním domácích úkolů atd.).

F. Předškolní příprava (MŠ, přípravný ročník), průběh PŠD (migrace/PŠD v zahraničí, DD, DDÚ, …) Do prvních ročníků nastoupilo ve šk.roce 2012/2013 29 dětí ( tj. 69% ), které absolvovaly přípravný ročník, 4 děti ( tj. 10% ) prošly předškolní přípravou v MŠ, 9 dětí ( tj. 21% ) nenavštěvovalo žádnou přípravu. Do prvních ročníků nastoupilo ve šk.roce 2013/2014 nastoupilo celkem 38 dětí. 23 dětí ( tj. 61% ), které absolvovaly přípravný ročník, 5 dětí ( tj. 13% ) prošly předškolní přípravou v MŠ, 10 dětí ( tj. 26% ) nenavštěvovalo žádnou předškolní přípravu. Tabulka II.13: Příchody a odchody žáků na/z různá/ých jiná/ých zařízení Celkem 42

Příchody: Z jiné ZŠ (ČR)

40

Z partnerské školy

13

Z toho z jiné ZŠ v Brně

7

Ze zahraničí Ze ZŠ speciální

2 (UK) 1

57

Odchody: Na jinou ZŠ (ČR)

57

Na partnerské školy

15

Na jiné školy v Brně

9

Do zahraničí

0

Na ZŠ speciální

2

Na jiný typ zařízení (ČR)

2 (DDŠ)

* DÚ – diagnostický ústav, DDÚ – dětský diagnostický ústav, VÚ – výchovný ústav, DD – dětský domov, DDŠ – dětský domov se školou, SR – Slovenská Republika, UK – Velká Británie

ZÁVĚR Migrace dětí mezi školami je značná a může být dalším důvodem školního neúspěchu sociálně znevýhodněných žáků. Předškolní přípravu absolvuje jen minimum žáků 1. tříd, většina absolvuje jen přípravný ročník. Tato data potvrzují výsledky výzkumu GAC (2008), dle kterých 50% Romů absolvuje předškolní přípravu (jakéhokoli druhu). V majoritní společnosti dle tohoto výzkumu absolvuje předškolní přípravu 90% dětí. Velká míra migrace mezi školami z důvodu stěhování či jiných důvodů ztěžuje plnění povinné školní docházky žáků a klade na ně velké nároky v ohledu adaptace.

G. Rizikové chování o

DEFINICE: Rizikové chování je participace na takovém typu jednání, které v sobě zahrnuje i potencionální negativní důsledky nebo ztráty. Toto riziko je však do jisté míry vyváženo vnímanými pozitivními důsledky či zisky, které pro jedince z rizikových aktivit vyplývají (Adolescent risk-taking and five-factor model of personality.Gullone, E. , Moore, S., 2000 in Motivace rizikového chování u adolescentů, Janečková, P., 2009)

Rizikové chování na ZŠ a MŠ nám. 28. října Ve screeningu SVP sledujeme následující projevy rizikového chování žáků: závislost na tabáku, závislosti na dalších návykových látkách, kyberšikana, krádeže, vandalismus, syndrom týraného a zneužívaného dítěte, poruchy příjmu potravy, prostituce, předčasný pohlavní život, pohlavní choroby, těhotenství, hygienické problémy (zápach, špinavé oblečení, nedostatečná hygiena projevující se celkovým zanedbaným vzhledem), infekční choroby, vši, gamblerství, nošení zdraví ohrožujících předmětů, sexuální obtěžování. Žáci naší školy se díky svému pobytu v sociálně vyloučené lokalitě setkávají s mnoha sociálně patologickými jevy. Mnohé vzorce tohoto rizikového chování přejímají naši žáci z tohoto prostředí. Jelikož Policie nemá povinnost sdělovat škole delikty žáků, nemáme v této oblasti přesná data. Četnost spolupráce s policií, soudy, OSPOD, PM službou a dalšími institucemi uvedená v následující kapitole vypovídá o množství a závažnosti přestupků našich žáků. Tabulka II.14: Počty žáků vykazujících rizikové chování ve šk. roce 2012/2013 rizikové chování celkem tabakismus 29 návyk.látky 6 šikana 1 (chování se znaky šikany) krádeže 1 vandalismus, agrese spojená s ničením majetku 7 agrese 11 týrané dítě 1 (+ 1 podezření) poruchy příjmu potr. 0 prostituce (podezření) 1 předč.pohl.život 1 pohl.choroby 0 nošení zdraví o.p. 0 sex. obtěžování 1 sebepoškozování (podezření) 1 hazardní hry 0 UVP=urážky, vulgarismy, posměch Spolupráce v rámci primární a sekundární prevence: Policie ČR, Městská policie, o.s.. Řekni drogám ne, o.s. Podané ruce, DROM Uvedená data vyplývají z informací od třídních učitelů, od samotných žáků, popř. ze spolupráce s ostatními institucemi. U tabakismu uvádíme počty žáků, kteří opakovaně zneužívají tabákové cigarety. Návykové látky zahrnují marihuanu a jiné návykové látky. U šikany vycházíme z počtu řešených případů během školního roku, počet zahrnuje i počáteční stadium šikany (ostrakismus). Do počtu krádeží počítáme krádeže ve škole a mimo školu. -

Vandalismus souvisí s ničením školního majetku.

-

Agresí rozumíme agresivní chování vůči učiteli a spolužákům, zahrnuje i fyzické útoky. Týrané dítě zahrnuje podezření na týrání v rodině, řešené případy ve spolupráci s ostatními institucemi, včetně neprokázaných. U poruch příjmu potravy mapujeme počet podezření i prokázané případy související s bulimií, mentální anorexi. Do rizikového chování souvisejícího s prostitucí počítáme případy, kdy se jedná o podezření na provozování prostituce. Předčasný pohlavní život – počty žáků, kteří před završením 15-ti let žijí pohlavně. Nošení zdraví ohrožujících předmětů souvisí s přinášením nožů, žiletek a jiných nebezpečných předmětů. Sexuální obtěžování zahrnuje verbální a fyzické obtěžování se sex. podtextem. Záměrné sebepoškozování jsme řešili u jedné žákyně 2. stupně.

H. Hygienické problémy Hygienické návyky a chronický výskyt vší (pedikulosa) jsou indikátorem zanedbání dětí a socikulturní úrovně celé rodiny. Výskyt pedikulosy pravidelně zjišťují zdravotníci na 1. i na 2. stupni (prohlídky). V případě výskytu vší informují osobně či písemně rodiče. Při dlouhodobé nespolupráci a neřešení problému se obracíme na OSPOD. Dítě s chronickou pedikulosou má výrazně znevýhodněné postavení ve třídě a trpí tím. Bohužel někteří rodiče dívek řeší tuto situaci ostříháním „na krátko“, které je v romské populaci vnímáno jako velký trest. Hygienické návyky, ale především tělesnou hygienu (pravidelná koupel) a čistotu oblečení sledují třídní učitelé. V závažnějších případech (např. dítě chodí do školy v zimě v sandálech) informujeme OSPOD. Tabulka II.15

Počty žáků s chronickými hygienickými problémy

rizikové chování

celkem

pedikulosa

44

hyg.problémy infekční choroby žloutenku C)

6 (podezření na

1

U pedikulosy sledujeme opakované zavšivení, které se nedaří léčit. Na 1. stupni se opakovaně pedikulosa objevuje u 43 žáků, na 2. stupni u 13 žáků. Do hyg. problémů řadíme nedostatečné hygienické návyky (mytí rukou, používání toalety, toalet.papíru, kapesníků, špinavé/nedostatečné oblečení ). Dlouhodobě řešíme problémy u 14 žáků na 1. stupni a 5 žáků na 2. stupni.

I. Nutnost spolupráce se subjekty mimo školu o

o o o o

Orgán sociálně právní ochrany dětí – OSPOD (ve věci oznamovací povinnosti, hlášení vysoké absence, výskytu soc. pat. jevů, s vysokým rizikem vzniku a vývoje poruchy chování, s podezřením na týrání, zneužívání, domácí násilí, zanedbání péče, ve věci odpovědi na žádost – soudní dohled, soudní jednání ve věci úpravy práv a povinností k nezl., změna výchovy, pěstounská péče, opatrovnictví, podezření na zanedbání povin. péče aj., ve věci žádosti o spolupráci při zprostředkování kontaktu s osobou zodpovědnou za výchovu, zjištění jména osob zodpovědných za výchovu, aktuálního bydliště dítěte, o součinnost ve věci řešení absence aj.) Probační a mediační služba – PMS (ve věci odpovědi na žádost – dohled probačního úředníka) Nízkoprahové neziskové organizace – NNO (ve věci zprostředkování nabídky služeb – soc. hyg. péče, doučování, motivace osob zodpovědných za výchovu ke spolupráci se školou aj.) Soud (účasti pracovníka školy na soudním jednání na výzvu soudu) Policie ČR – PČR (ve věci odpovědi na žádost, žádost o pomoc při agresivním chování žáka)

Spolupráce se subjekty mimo školu na ZŠ a MŠ nám. 28. října Orgán sociálně právní ochrany dětí 2009/10 Žádosti OSPODu na školu : 31 žádostí Odeslaných zpráv na OSPOD: 53 zpráv + 18 žádostí o šetření v rodině 2010/11 Žádosti OSPODu na školu: 53 žádostí Odeslaných zpráv na OSPOD: 113 zpráv (k 6.6.) 2011/12 Žádosti OSPODu na školu: 129 žádostí žádost o návštěvu v rodině 1. st.: 6, 2. st.: 16 2012/2013 Žádosti na OSPODu na školu: 180 žádostí

Žádost o návštěvu v rodině: 25 2013/2014 124 posudků pro potřeby OSPOD

Policie ČR 2009/10 PČR se obrátilo na školu: 37 žádostí, oznámení Škola na PČR: 32 zpráv 2010/11 PČR se obrátilo na školu: 20 žádostí, oznámení Škola na PČR: 22 zpráv (k 6.6.) Podnět k dalšímu šetření na PČR: - 5 případů - (fyz. násilí proti spolužákovi)činnost školy v dané věci: podnět na PCŘ, zajištění pís. podkladů pro řízení - slovní napadání učitelů, vyhrožování učitelům, fyz. napadení učitele - činnost školy: podnět na PČR, výslech na PČR dvou učitelů školy, předvolání svědka k jednání MěS – 3 učitelé, zajištění pís. podkladů pro řízení, zpráva pro MěS, omluva účasti svědků u soud. jednání - podání trestního oznámení § 217 záškoláctví - podání trestního oznámení § 217 záškoláctví - (činnost školy: předvolání svědků – 3 učitelé, omluvena jejich účast u soudního jednání, zpráva na MěS a příprava podkladů k řízení ve věci, výslech svědků – učitelů - oznámení na podezření výskytu dítěte s CAN (podání oznámení) 2011/12 PČR se obrátila na školu: 22 žádostí, oznámení ve dvou případech volána Policie ČR – akutně – agrese ze strany žáků 2. stupně jednou volána v případě opakovaného nevyzvednutí dítěte ze školní družiny 2012/2013 32 posudků pro potřeby Policie ČR 2013/2014 54 posudků pro potřeby Policie ČR

Úřad městské části Hlášení na přestupkovou komisi - oznámení o zanedbání školní docházky 2009/11: 51 případů 2010/11: 32 případů (k 6.6.) 2011/12 : 46 případů, 2 na 1. stupni, 44 na 2. stupni 2012/13: 36 případů 2013/2014: 19 případů

Probační a mediační služba 2010/11: 3x – vyžádána zpráva – zaslána odpověď 2011/12: 7 žádostí Probační a mediační služba– zaslána odpověď 2012/2013: 7x – vyžádána zpráva – zaslána odpověď 2013/2014: 4x – vyžádána zpráva – zaslána odpověď

Městský soud v Brně 2010/11: 2x – vyžádána zpráva – zaslána odpověď 2011/12: 5 případů řešeno soudní cestou (výpověď zástupců školy u soudu) - nařízena ústavní výchova 4 děti 2012/2013 : 1 vyžádaný posudek 2013/2014: 1 vyžádaný posudek

Dětský diagnostický ústav 2010/11: oznámení ze strany DDÚ škole – 5x

- žádost o zprávu ze str. DDÚ a odpověď – 1x 2011/12: oznámení ze strany DDÚ škole – 5x - žádost o zprávu ze str. DDÚ 2012/13: oznámení ze strany DDÚ- 5x 2013/2014: žádost o zprávu ze str. DDÚ – 3x

Dětská psych. léčebna 2010/11: ze školy žádost DPLce – odpověď z DPLky – 1x 2011/12: ze školy žádost DPLce – odpověď z DPLky – žádná 2012/13 ze školy žádost DPLce – 1 2013/2014: ze školy žádost DPL – odpověď z DPL – 1x

Dětský domov 2013/2014: 3 vyžádané posudky

Klokánek

2013/2014: 3 vyžádané posudky

DROM, romské středisko -

účast na setkání širšího týmu APK (projekt asistence prevence kriminality)– jednou měsíčně

Veškerá úřední komunikace školy s okolím činila 2011 (01-12): 2345 čísel jednacích 2012 (01-06): 1304 čísel jednacích 2012/2013 : 1097 čísel jednacích 2013/2014: 1917 čísel jednacích velká část uvedených dat tvoří komunikace s OSPODy, Policií ČR, ÚMČ, PPP, rodiči, přestupy žáků spojené s migrací našich žáků. Část komunikace s rodiči funguje i mimo podací deník formou deníčků, žákovských knížek, návštěvou asistentů přímo v rodinách.

J. Další skutečnosti ovlivňující edukaci, které mají etnické či sociální souvislosti o o

o

o

nedostatečná výbava na vyučování (nedostatečné vybavení pomůckami, nenošení pomůcek,…) nedostatek času a prostoru na domácí přípravu, neochota rodičů zajistit základní školní pomůcky, priorita pracovat doma (péče o sourozence), nezvyk na pevný denní režim, řád a aktivity vyžadující dlouhodobé soustředění „Informace pro učitele“ projekt Varianty, Člověk v tísni, společnost při ČT, o.p.s., 2002 příslušnost k sociální nebo etnické skupině (kastě, rodině …) – moravští, slovenští, olašští Romové,…, vztah k majoritě – v případě ovlivňujícím edukaci (olašská princezna a role sluhy ve škole) kombinace sociálního znevýhodnění se zdravotním postižením a znevýhodněním, popř. nadáním – časté dlouhodobé zanedbávání léčení (nápravy) zdravotních problémů (příklad – logopedické problémy)

Specifika Olašských Romů: -

naprosto klíčová je široká rodina a rod, ze kterého pocházejí zcela loajální vůči své rodině volí radu starších a olašského krále Rada starších - olašské soudy (placení ceny za nevěstu, manželské nevěry) největším trestem pro olašského Roma je potom vyloučení z komunity Rada starších vykonává také svatby, křtiny a podobné akty domlouvání sňatků dětí rodiči, a také ceny za nevěstu, kterou platí rodina (otec) ženicha. v olašské komunitě přetrvává nerovné postavení muže a ženy role ženy spočívá v péči o děti a domácnost řada olašských žen je i dnes negramotných specifický zevnějšek, hl. u žen – dlouhé sukně, copy a drdoly, výrazné šperky, výrazné líčení ostříhání je velkou potupou silný vztah k zlatu Olaši si potrpí na rodinné oslavy, dobré a bohaté jídlo, drahé oblečení, šperky, auta – symbol úspěchu, bohatství, a postavení v komunitě - pracují jedině ve formě obchodování, fyzická práce je potupa - drobnými krádežemi jsou pověřovány ženy a děti - považují se za nadřazené ostatním skupinám Romů a gadžů (zdroj:Prevence kriminality u olašských Romů v Brně, H. Stránská, (diplomová práce FSS MU) 2012, kap. 2.3 Specifika Olašských romů)

ZÁVĚR - sociální znevýhodnění Sledujeme 9 indikátorů sociálního znevýhodnění: bydliště v sociálně vyloučené lokalitě (popř. kdekoliv na ubytovně), postavení azylanta, nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, nedostatečná znalost vyučovacího jazyka, spolupráce zákonných zástupců se školou, omluvená, neomluvená absence žáka, předškolní příprava a průběh PŠD, rizikové chování, nutnost spolupráce se subjekty mimo školu a další skutečnosti ovlivňující edukaci, které mají etnické či sociální souvislosti. S ohledem na výše uvedené indikátory je nejméně 94% žáků naší školy sociálně znevýhodněno.

V Brně dne 27.6.2014 Na tvorbě dokumentu se podíleli: Mgr. Lenka Nazarčuková Mgr. Martina Brémová Bc. Kateřina Mezihoráková Mgr. Martin Pírko Václav Rosík Mgr. Pavla Kratochvílová Mgr. Libor Tománek Mgr. Darina Lukášová

Tým školního poradenského pracoviště ZŠ a MŠ Brno, nám. 28. října 22 Mgr. Ivona Vaňková Mgr. Lada Balaštíková Mgr. Ludmila Březinová Mgr. Michaela Bosáková Mgr. Martina Fraňková Mgr. Barbora Glogarová Mgr. David Němeček

2014

Recommend Documents