2014. a KARTOGRAFICKÝ GEODETICKÝ. Český úřad zeměměřický a katastrální Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky

GEODETICKÝ a KARTOGRAFICKÝ

obzor Český úřad zeměměřický a katastrální Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republ i k y

8/2014

Roč. 60 (102)

o

Praha, srpen 2014 Číslo 8 o str. 193–228

Český svaz geodetů a kartografů a Slovenská spoločnosť geodetov a kartografov

ČESKÝ SVAZ VĚDECKOTECHNICKÝCH SPOLEČNOSTÍ

Vás zvou na

X II.

MEZINÁRODNÍ KONFERENCI

´´ GEODÉZIE A KARTOGRAFIE V DOPRAVE,

která se koná pod záštitou ministra dopravy České republiky 4. a 5. 9. 2014 v Clarion Congress Hotelu Olomouc. Odborná akce je zařazena do programu celoživotního vzdělávání členů ČKAIT a také do programu celoživotního vzdělávání členů profesních sdružení ČSGK, KGK ČR, SSGK a KGK SR.

Kontakt a registrace: ČR: ČSGK, Novotného lávka 5, 116 68 Praha 1 e-mail: [email protected] tel.: +420 728 750 494 http://csgk.fce.vutbr.cz/Oakce/A83/

SR: SSGK, Koceľova 15, 815 94 Bratislava e-mail: [email protected] tel.: +421 903 406 504 http://www.ssgk.sk/doprava2014.htm

Místo konání: Clarion Congress Hotel Olomouc, Jeremenkova 36, 779 00 Olomouc, Česká republika GPS: N 49° 35' 33.1", E 17° 16' 32.7"

Clarion Congress Hotel Olomouc

GaKO 60/102, 2014, číslo 8, str. 001

Geodetický a kartografický obzor ročník 60/102, 2014, číslo 8

193

Obsah Mgr. Peter Mackovčin, Ph.D. Československé mapy v Benešově a Křovákově zobrazení v období 1921-1951 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 193

SPOLEČENSKO-ODBORNÁ ČINNOST . . . . . . . . . . . . . . . 226

Z MEZINÁRODNÍCH STYKŮ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 219

NEKROLÓGY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 228

Z ČINNOSTI ORGÁNŮ A ORGANIZACÍ . . . . . . . . . . . . . . 224

OZNAMY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 228

MAPY A ATLASY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 227

Československé mapy v Benešově a Křovákově zobrazení v období 1921-1951

Mgr. Peter Mackovčin, Ph.D., katedra geografie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci

Abstrakt V Československu vznikly v meziválečném období a krátce po 2. světové válce neucelené soubory topografických map. V letech1923-1933 probíhalo nové mapování v Benešově zobrazení, které bylo později označeno jako mapování prozatímní. Definitivní mapování v Křovákově zobrazení probíhalo v období 1934-1938 a po 2. světové válce v letech 1946-1949. Kromě tzv. pěticentimetrových map 1 : 20 000 bylo zkušebně vydáno několik listů i v menším měřítku 1 : 25 000 (čtyřcentimetrové mapy) a jedna mapa v měřítku 1 : 50 000 (dvoucentimetrová mapa). Tyto mapy byly vypracovány s velkou polohovou přesností. Státní mapy ČSR byly vydávány v letech 1948-1951 v měřítkových řadách 1 : 5 000, 1 : 10 000 a 1 : 50 000. Czechoslovak Maps in Beneš and Křovák Projection between 1921 and 1951 Summary Incoherent sets of topographical maps were produced between WWI and after WWII in Czechoslovakia. There was realized new mapping in the Beneš projection in years 1923-1933. This map set was later called as temporary mapping. Definitive mapping in the Křovák projection was realized in the period 1934-1938 and after the WWII in years 1946-1949. Apart from five-centimetre maps in the scale 1 : 20 000 several sheets in the scale 1 : 25 000 (called four-centimetre maps) and one map sheet in the scale 1 : 50 000 (called two-centimetre maps) were published as well. These maps were drawn up with high positional accuracy. State maps of Czechoslovakia were released in the years 1948-1951 in map scales 1 : 5 000, 1 : 10 000 and 1 : 50 000. Keywords: universe conformal conic projection, mapping (new, temporary, definitive), two-centimetre map, four-centimetre map, five-centimetre map, state map

1. Úvod Po rozpadu rakousko-uherské monarchie v roce 1918 každý nástupnický stát přistoupil k řešení kartografických děl vlastním způsobem. Po podpisu mezistátní dohody mezi Rakouskou republikou a Československou republikou (ČSR) došlo k převzetí rozsáhlého kartografického materiálu pro území nově vzniklého státu z Vojenského zeměpisného ústavu (VZÚ) ve Vídni (Militärgeographisches Institut – MGI – Wien). Jednalo se také o topografické mapy 3. vojenského mapování v měřítku 1 : 25 000 (topografické sekce), jak v provedení se šrafami, tak i reambulované mapy již s vrstevnicemi, někdy označované za 4. vojenské mapování, dále o mapy v měřítku 1 : 75 000 (speciální mapy) a mapy v měřítku 1 : 200 000 (generální mapy). Pro účely obnovy a tisku mapových děl pro území ČSR zřídilo Ministerstvo národní obrany (MNO) v roce 1918 (18. 12.) IX. odbor – kartografické oddělení, od 15. 10. 1919 přetvořený v samostatný Československý VZÚ, od roku 1923 VZÚ, v Praze. Jedním z prv-

ních úkolů byla reambulace a revize převzatých mapových děl z Vídně, které měly být opatřeny především českým a slovenským názvoslovím, českými legendami. Reambulace topografických sekcí v měřítku 1 : 25 000, zahájená počátkem dvacátých let 20. století VZÚ v Praze, pokračovala až do poloviny třicátých let. Podrobnosti o reambulacích jsou popsány v mnoha dílech [1], [2], [3]. Do zániku ČSR bylo reambulováno 200 celých topografických sekcí a 19 čtvrtin sekcí [4]. Reambulované sekce z území jižního Slovenska byly vydávány VZÚ ještě v prosinci roku 1938, a to i po odstoupení části území Maďarsku na základě Vídeňské arbitráže z 2. 11. 1938. MNO chtělo postupně zmapovat území ČSR vlastními topografy s využitím nového systému zobrazení a odlišit se tím od topografických map středních měřítek (1 : 25 000, 1 : 75 000) vyhotovených MGI Wien ve druhé polovině 19. století. Práce postupovaly v novém Benešově zobrazení velmi pomalu, protože vedle nového mapování se aktualizovaly původní rakousko-uherské topografické sekce (1 : 25 000

GaKO 60/102, 2014, číslo 8, str. 002

Mackovčin, P.: Československé mapy...

Geodetický a kartografický obzor

194 ročník 60/102, 2014, číslo 8

Topographische section) i speciální mapy (Spezial Karte 1 : 75 000). Za přibližně deset let (1923-1933) se zmapovalo víc než 3 000 km2 (uvádí se 3 % státního území). I když v době ohrožení státu Německem bylo vynakládáno mnohem více prostředků i na mapové služby, nebylo možné stejnými postupy a s o něco většími kapacitami, byť v novém Křovákově zobrazení, zpracovat za 5 let (1934-1938/9) mnohonásobně větší území. Do vypuknutí 2. světové války se zmapovalo novým mapováním bez reambulací necelých 13 % státního území, ale ne všechny mapy vyšly tiskem. Aby se pokrylo celé území ČSR, trvaly by práce v daném ročním tempu dalších 45 let. Samozřejmě kdyby je nepřerušila 2. světová válka a nové geopolitické uspořádání koncem čtyřicátých let 20. století.

2. Prozatímní mapování VZÚ v Praze uskutečnil přípravu na nové československé topografické mapování v měřítcích 1 : 10 000 a 1 : 20 000. Topografické mapování mělo postupně nahradit nereambulované i reambulované topografické sekce 3. vojenského mapování v měřítku 1 : 25 000 a pokrýt území celého státu. Od tohoto záměru bylo v první polovině třicátých let 20. století upuštěno. Důvodem pomalého postupu prací byla, vedle náročnosti zpracování, lidských kapacit a nevyužívání fotogrammetrie, také skutečnost, že značné kapacity VZÚ v Praze byly soustředěny na reambulace topografických sekcí 1 : 25 000 a revize speciálních map 1 : 75 000 (188 mapových listů – ML) a generálních map 1 : 200 000 (33 ML) z území Československa a přilehlých zájmových území, získaných z MGI Wien. Mapování v Benešově zobrazení pokrylo pouze 3 % území ČSR [1], [2], [5].

2.1 Obsahové podrobnosti mapových listů prozatímního mapování Československý VZÚ začal v roce 1921 mapování v Benešově zobrazení, kterým bylo normální konformní kuželové zobrazení Besselova elipsoidu o dvou nezkreslených rovnoběžkách. Mapování v té době bylo označováno i jako „nové mapování“. Rám map zpracovaných v Benešově zobrazení byl vymezen obrazy úseků poledníků a rovnoběžek. Označování map, rozměry mapového pole, mapového rámu a ML jsou v tab. 1 a tab. 2. Mapovalo se stolovou metodou ve značkovém klíči z roku 1921 v měřítku 1 : 10 000 (1923-1930) a 1 : 20 000 (1928-1933) s využitím bodového pole existující Jednotné trigonometrické sítě katastrální (JTSK) a zmenšeného polohopisného a místopisného podkladu katastrálních map. Fotogrammetrická metoda nebyla využita, ačkoliv již existovala základní výbava pro topografické vyhodnocování snímků. V roce 1934 proběhly na Slovensku v prostoru Beckova úspěšně praktické zkoušky použití letecké fotogrammetrie pro topografické mapování. Leteckými měřickými snímky bylo pokryto 67 000 km2 tehdejšího státního území [6]. Pod mapovým rámem zleva začínala legenda liniových značek (železnice, silnice, cesty, stezky, pěšiny) včetně hranic (státní, zemské, okresní, obecní), uprostřed bylo umístěno měřítko mapy (číselné i liniové) a vročení, kdy bylo mapování provedeno. Vpravo pod mapovým rámem byla umístěna část legendy obsahující kultury (pastvina, louka, zahrada, vinice, les, křoví, rybník, mokrá půda). Reliéf byl znázorněn na mapách měřítka 1 : 10 000 základními vrstevnicemi po 2 m, doplňkovými po 1 m a 0,5 m; na mapách 1 : 20 000 základními vrstevnicemi po 10 m a 5 m a doplňkovými po 2,5 m. Za vrstevnicemi vpravo pod mapovým rámem následovaly bodové značky pro trigonometrický bod, kontrolovaný výškový bod, nekontrolovaný výškový bod

Tab. 1 Označování map zhotovených v Benešově zobrazení a Křovákově zobrazení Počet ML Název mapy

Zobrazení

Měřítko

Období

Rozsah území

Plocha km2

plán

zjištěných a dochovaných

Příklad označení ML

Benešovo

1 : 10 000

1923-1930

1´52,5´´ x 3´45´´

≈16

?

85

4051/4-d/1

Kartografický plán

Benešovo

1 : 20 000

1928-1933

3´45´´ x 7´30´´

≈64

?

42

4051/4-d

Topografická mapa ČSR 1 : 20 000 pěticentimetrová

Křovákovo

1 : 20 000

1934-1949

8 x 10 km

80

1812*

275

370-1264 Poltár

Topografická mapa čtyřcentimetrová

Křovákovo

1 : 25 000

1948

8 x 10 km

80

?

3

780-1176 Hodňov

Speciální mapa Republiky československé 1 : 50 000 dvoucentimetrová

Křovákovo

1 : 50 000

1934-1938

20 x 24 km

480

480

1 kompletní, 1 rozpracovaná

400-1224 Banská Bystrica

Státní mapa ČSR

Křovákovo

1 : 50 000

1947-1949

20 x 24 km

480

?

17

625-1160 Tišnov

* počet za území Čech, Moravy, Slezska a Slovenska, bez území Podkarpatské Rusi

GaKO 60/102, 2014, číslo 8, str. 003



195

Tab. 2 Rozměry map vydaných v Benešově zobrazení a Křovákově zobrazení (1921-1951) Označení ML

Název mapy

Rozměr mapového pole

Rozměr ML (výška x šířka)

4151/2-b/1

Bez názvu 1 : 10 000

1´52,5´´ x 3´45´´

480 x 640 mm

4060/3-a

Bez názvu 1 : 20 000

3´45´´ x 7´30´´

480 x 600 mm

Bez názvu 1 : 10 000 (Karlovarsko)

400 x 500 mm

510 x 650 mm

370-1264 Poltár

Mapa ČSR 1 : 20 000 (pěticentimetrová)

400 x 500 mm

400 x 500 mm

780-1176 Hodňov

Mapa ČSR 1 : 25 000 (čtyřcentimetrová)

318 x 398 mm

503 x 600 mm

Speciální mapa ČSR 1 : 50 000 (dvoucentimetrová)

485 x 400 mm

605 x 485 mm

770-1200 Rožmberk nad Vltavou

Státní mapa ČSR 1 : 5 000

400 x 500 mm

540 x 680 mm

775-1184 Český Krumlov-západ


400 x 500 mm

520 x 670 mm

475-1140 Frýdlant nad Ostravicí


400 x 500 mm

560 x 700 mm

Mimo klad ML č. 1-32

400-1224 Banská Bystrica

a informace, že body s podtrženou výškovou kótou jsou pevné body. Vlevo nahoře od mapového rámu byla informace o poloze ML v dané topografické sekci. Mapováno bylo ve výškovém systému jadranském. Zeměpisné délky na mapách byly vztaženy k ferrskému i ke greenwichskému nultému poledníku. Při georeferenci prozatímních map 1 : 10 000 v Benešově zobrazení byla zjištěna polohová přesnost v rozmezí od 1,5 m do 2 m a prozatímních map 1 : 20 000 v Benešově zobrazení v rozmezí od 3,25 m do 4 m. Mapy 1 : 10 000 prozatímního mapování v Benešově zobrazení mají tvar lichoběžníku. Jejich rám je vymezen obrazy úseků poledníku v intervalu zeměpisné šířky 1´52,5´´ a obrazy úseků rovnoběžek v intervalu zeměpisné délky 3´45´´. V důsledku sbíhavosti poledníků je horní rám u každé mapy vždy kratší než rám spodní. Stejné rozměry mapového pole mají proto vždy jenom mapy ležící v jednom šířkovém pásu. Mapy v severnějších nebo jižnějších šířkových pásmech mají jiné rozměry. Mapy byly v prozatímní úpravě dvoubarevné (vrstevnice hnědě, ostatní obsah a popis černě, obr. 1) a jejich značení v pravém horním rohu vycházelo z rozdělení sekcí 1 : 25 000 3. vojenského mapování, např. 4151/2-b/1. Také rám map 1 : 20 000 (obr. 2) je vymezen obrazy úseků poledníků v intervalu zeměpisné šířky 3´45´´ a obrazy úseků rovnoběžek v intervalu zeměpisné délky 7´30´´. V pravém horním rohu je číselné označení kladu ML, např. 4060/1-d a značkový klíč na dolním okraji ML. Slovní označení pro ML bylo pouze v jeho kladu a netisklo se do horní části ML k číselnému označení. Oba druhy map používaly značkový klíč vytvořený MGI Wien, upravený pro použití v Československu, reprodukovány byly litograficky [5]. Vedle vojenských zájmových území (Milovice, Motol) byly mapovány v Benešově zobrazení v letech 1928-1930 především ML v okolí Příbrami (obr. 3), na Ostravsku (obr. 4) a později ve třicátých letech i na středním Slovensku [7]. Práce postupovaly velmi pomalu a nebyl zpracován ani klad ML pro území celého státu, pouze dva výřezy za Příbramsko a Ostravsko (detail na obr. 5). Přehled zjištěných a dochovaných ML je uveden v příloze 1. V dubnu 1924 byl pracovníky VZÚ v Praze proveden zkušební ukázkový tisk podrobné mapy v Benešově zobra-

zení, někdy označované i Speciální mapa Republiky československé 1 : 50 000, obr. 6. Schválení provedl tehdejší velitel VZÚ generál Karel Rausch. Soutisk byl proveden z kartografických originálů polohopisu, výškopisu a stínovaného terénu [8]. Pokusné práce pro Speciální mapu 1 : 50 000 byly provedeny v okolí Milovic dle vyměření 1 : 10 000 (obr. 7). Mapování v Benešově zobrazení bylo zastaveno v roce 1933. V odborných publikacích pojednávajících o historii mapování území Československa je označováno jako prozatímní mapování. Ještě před 2. světovou válkou bylo 33 ML na Příbramsku a Ostravsku aktualizováno a byly vydány jako přepracované druhé vydání s vročením 1936, a to v měřítku 1 : 20 000. Na několika ML byla dotištěna Křovákova síť. 2.2 Publikované práce a vlastní výsledky V českých zemích bylo mapováno především v Brdech, dále pak na severní Moravě a ve Slezsku. Do dnešních dnů se zachovaly mapy v měřítku 1 : 10 000 (mapováno 1923-1930) v počtu 85 ML a 5 nevydaných ML, nedochovaly se 2 ML (příloha 1). V měřítku 1 : 20 000 (mapováno 1928-1933) bylo dochováno 42 ML a 2 nevydané ML, ztraceny byly 2 ML (příloha 1). Vojenský prostor Milovice byl zmapován v měřítku 1 : 10 000 na 10 ML v dvoubarevné úpravě (terén hnědě, ostatní popis a polohopis černě) a na 6 ML v sedmibarevné, popřípadě ve čtyřbarevné úpravě (terén hnědě, vodstvo modře, bydliště, jiné stavby a objekty z kamene a komunikace červeně, ostatní značky a písmo černě). Kromě toho vyšel 1 ML v měřítku 1 : 25 000 v osmibarevném provedení (obr. 8) – terén hnědě, vodstvo modře, bydliště, jiné stavby a objekty z kamene a komunikace červeně, ostatní značky a písmo černě, les šedě, 3 odstíny zelené pro louku, pro pastvinu a pro zahradu a dva osmibarevné ML (obr. 9) [5] s větším okolím Milovic. Podobné barevné provedení vojenského cvičiště bylo mapováno mimo klad ML v měřítku 1 : 10 000 z Motola u Prahy. Mapovalo se ještě na dvou místech: v údolí Berounky území o velikosti přes 16 km2 a u Jihlavy Sopotský revír v měřítku 1 : 5 000 o ploše 3,1 km2 (obr. 10).

GaKO 60/102, 2014, číslo 8, str. 004


196 ročník 60/102, 2014, číslo 8


Obr. 1 Výřez dvoubarevného provedení mapy v měřítku 1 : 10 000, ML 4151/2-b/1 z Příbramska (zdroj: Ministerstvo obrany ČR, VGHMÚř v Dobrušce)

Obr. 2 Výřez dvoubarevného provedení mapy v měřítku 1 : 20 000, ML 4060/1-d z Opavska (zdroj: Ministerstvo obrany ČR, VGHMÚř v Dobrušce)

GaKO 60/102, 2014, číslo 8, str. 005



4051/4-c 4051/4-d 4052/3-c 4052/3-d 4051/2-a 4051/2-b 4052/1-a 4052/1-b 4152/2-a

4051/2-c

4152/2-b

4051/2-d 4052/1-c 4052/1-d

4152/2-c/2

4152/2-c

4151/4-a

4152/2-d

4152/2-c/3

4151/4-b

4151/4-c

4152/2-d/4

ML 1 : 20 000 ML 1 : 10 000

4151/4-d/1 4151/4-d/2

0

4151/4-d

5

10 km

Obr. 3 Prozatímní mapování – klad ML Příbramsko v měřítkových řadách 1 : 10 000 a 1 : 20 000

3960/3-d

4060/1-a

4060/1-c

4060/3-a

4060/1-b

4060/1-d

4060/3-b

3960/4-c

0

ML 1 : 20 000 ML 1 : 10 000 4060/2-a

4060/2-b

4060/2-c/2 ztracen

4060/2-c

4060/4-a

4060/2-d

4060/4-b

4060/4-a/4 ztracen

4060/3-c

4060/3-d

5

4060/4-c

4061/1-c ztracen

4061/3-a ztracen

4060/4-d

Obr. 4 Prozatímní mapování – klad ML Ostravsko v měřítkových řadách 1 : 10 000 a 1 : 20 000

10 km

197

GaKO 60/102, 2014, číslo 8, str. 006


198 ročník 60/102, 2014, číslo 8

Obr. 5 Ukázka kladu ML prozatímního mapování z Ostravska k roku 1930 (zdroj: Národní archiv ČR)

Obr. 6 Zkušební tisk Speciální mapy Republiky československé 1 : 50 000 z roku 1924 – okolí Milovic (zdroj: Ministerstvo obrany ČR, VGHMÚř v Dobrušce)


Z prací provedených na Slovensku v okolí Kremnice se zachovalo 9 vytištěných ML v měřítku 1 : 20 000 (mapováno 1930-1933). Kupčík [5] uvádí pouze 6 ML. Konkrétně se jedná o listy 4461/4-b, 4461/4-d, 4562/1-a, 4562/1-b, 4562/3-a, 4562/3-c, jeden ML 4462/3-d, na němž se nachází obec Riečka, byl nalezen v archivu Topografického ústavu plukovníka Jána Lipského (TOPÚ) Banská Bystrica. V roce 2012 byly objeveny v soukromé sbírce další dva vydané ML – ML označený 4562/2-a s městem Banská Bystrica a ML 4562/4-a, obsahující město Zvolen. Podle zjištění z přehledu mapování Vojenského kartografického ústavu (VKÚ) Harmanec z roku 1953 byly na středním Slovensku vyhotoveny polní práce – vrstevnice a/nebo polohopis pro celkem 15 ML (tab. 3). Nově objevené ML v soukromé sbírce v roce 2012 nemají dochované informace o uskutečněných polních pracích (tab. 3). Tyto dvě mapy se patrně dostaly z VZÚ před okupací Československa. Později byly tyto ML s polními pracemi a vrstevnicemi přepracovány podle nového klíče (ZEM III-3 [9]) a hotové ML byly vytištěny v Křovákově zobrazení. V pracích Boguzsaka, Císaře [1] a Kupčíka [5] se uvádí u obou zdrojů plochy za měřítko 1 : 10 000 shodně 1 394 km2 a za měřítko 1 : 20 000 uvádí pouze Kupčík plochu 2 527 km2. V archivech zachované ML v měřítku 1 : 10 000 pokrývají plochu 1 229 km2 (ČR) a v měřítku 1 : 20 000 2 367 km2 (1 931 km2 ČR, 436 km2 SR) a vojenský prostor Milovice 220 km2. Rozdíly v ploše lze spatřovat v transformaci části mapování v Benešově zobrazení přímo do Křovákova zobrazení nebo i do Gaussova-Krügerova zobrazení. Celkem pokryly dochované mapy v Benešově zobrazení plochu 3 008 km2. Jsou to 2,14 % státního území roku 1938. Pokud bychom vzali do úvahy i polní práce ze Slovenska, pokryly plochu dalších 576 km2. Výsledný součet by byl 3 584 km2, tedy 2,55 % státního území k roku 1938. Po odstoupení pohraničních území Německu v říjnu 1938 bylo Československo donuceno okolnostmi vydat Němec-

Obr. 7 Výřez čtyřbarevného provedení mapy v měřítku 1 : 10 000 z roku 1927, ML G – Milovice, Benešovo zobrazení (zdroj: soukromá sbírka)

GaKO 60/102, 2014, číslo 8, str. 007



199

Obr. 8 Ukázka osmibarevného provedení mapy vojenského cvičiště u Milovic v měřítku 1 : 25 000 z roku 1927 podle polní revize v roce 1921 (zdroj: soukromá sbírka)

Obr. 9 Prozatímní mapování – ukázka osmibarevného provedení mapy okolí Milovic (zdroj: soukromá sbírka)

ku taky kartografický materiál. Podle uzavřené smlouvy ze dne 9. 2. 1939 mezi Česko-Slovenskem a Německem byly také předány mapy „nového měření“ v Benešově zobrazení (polyedrická projekce) – v měřítku 1 : 10 000 7 ML (4060/2-d/1, 4060/2-d/2, 4060/2-d/3, 4060/2-d/4, 4060/4-a/4, 4060/4-b/1, 4060/4-c/2) a v měřítku 1 : 20 000 15 ML (3960/3-d, 3960/4-c, 4060/1-a, 4060/1-b, 4060/1-c, 4060/1-d, 4060/2-a, 4060/2-b, 4060/2-c, 4060/3-a, 4060/3-b, 4060/3-c, 4060/3-d, 4060/4-a, 4060/4-c).

Z těchto vydaných ML se nepodařilo dohledat 2 ML z Ostravska v měřítku 1 : 10 000 (4060/4-a/4, 4060/4-c/2) a lze je považovat za ztracené. Po skončení 2. světové války nebyly vráceny do obnoveného VZÚ v Praze. Po připojení zbytku českých zemí jako protektorátu Čechy a Morava k Německu a záboru kartografického materiálu ve VZÚ v Praze v březnu 1939 přistoupily německé protektorátní úřady ke zpracování topografických map 1 : 25 000 v kartografickém zobrazení, kladu ML a znač-

GaKO 60/102, 2014, číslo 8, str. 008



200 ročník 60/102, 2014, číslo 8

Obr. 10 Prozatímní mapování – mimo klad ML – údolí Berounky a Sopotský revír a jejich poloha v rámci kladu speciálních map (zdroj: Ministerstvo obrany ČR, VGHMÚř v Dobrušce)

Tab. 3 Přehled topografických prací v Benešově zobrazení na středním Slovensku Označení ML

Polní práce – vrstevnice

Polní práce – situace

Vytištěný ML

4461/4-b

ano

ano

ano

4461/4-d

ano

ano

ano

4462/3-a

ano

ano

-

4462/3-c

ano

ano

-

4462/3-d

ano

ano

ano

4561/2-b

ano

ano

-

4562/1-a

ano

ano

ano

4562/1-b

ano

ano

ano

4562/1-c

ano

ano

-

4562/1-d

ano

ano

-

4562/2-a

ano

ano

ano

4562/2-b

ano

ano

-

4562/2-c

ano

ano

-

4562/2-d

ano

ano

-

4562/3-a

-

-

ano

4562/3-c

-

-

ano

4562/3-d

-

ano

-

4562/4-a

-

-

ano

GaKO 60/102, 2014, číslo 8, str. 009


kovém klíči jako měly říšské předválečné mapy. Název byl Topographische Karte (4 cm-Karte) Messtischblatt. Ještě v roce 1939 byly vydány tyto mapy jako montáž československých topografických map v Benešově zobrazení 1 : 10 000 a 1 : 20 000 (list 6073 Troppau, list 6175 Hultschin, list 6275 Mährischen Ostrau). Mapy 4 cm-Karte Messtischblatt byly v identickém provedení jako na předválečném území Německa, ale v novém kladu ML a měly sloužit pouze pro služební potřebu úřadů. Prozatímní mapy Příbramska byly využity pro tisk dvou ML (west, ost) vojenského prostoru Brdy (Truppen-Űbungsplatz Brdy – Westblatt, Ostblatt, 1939) v měřítku 1 : 20 000, obr. 11. U vojenského prostoru Milovice (Truppenübungsplatz Milowitz, rok vydání XI.1940 – převzané vydání VZÚ – a rok vydání 1943) došlo ke zmenšení do měřítka 1 : 25 000 německé mapy mimo klad ML Messtischblattů. Mapa vojenského prostoru Motol u Prahy (Standortübungsplatz Motol, rok vydání 1939) je na obr. 12. Mapy vojenských prostorů sice vycházely z československých map v Bene-


201

šově mapování, ale byly již opatřeny německým polohopisem a německým značkovým klíčem. Počátkem padesátých let 20. století proběhl soupis kartografického materiálu a vydaných nekompletních ML uložených v archivech VZÚ v Praze, VKÚ v Harmanci, popřípadě Banské Bystrici a Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu (VGHMÚř) v Dobrušce. Z tohoto přehledu vyplývá plošné pokrytí různých mapových prací na území Československa, v polyedrické projekci a kuželovém zobrazení (interní materiál VKÚ Harmanec, 1953). Z přehledu vyplývá existence dvou ML 4061/1-c, 4061/3-a z Ostravska, které se nezachovaly.

3. Definitivní mapování V roce 1931 byla založena „stálá kartografická komise“ jako poradní sbor pro účely celostátního mapování [5]. Tento

Obr. 11 Ukázka německého vydání mapy „Truppen-Übungsplatz Brdy“ Ostblatt, tříbarevné provedení z roku 1939 v měřítku 1 : 20 000 (zdroj: soukromá sbírka)

GaKO 60/102, 2014, číslo 8, str. 010


202 ročník 60/102, 2014, číslo 8


3.1 Obsahové podrobnosti mapových listů definitivního mapování

Obr. 12 Německé vydání mapy vojenského cvičiště Motol 1 : 10 000 z roku 1939 „Standortübungsplatz Motol“ s využitím prozatímního mapování (zdroj: soukromá sbírka)

meziresortní a mezioborový celostátní orgán měl vypracovat směrnice pro geodeticko-topografické, kartografické a reprodukční práce potřebné k pořízení nových map. Komise přijala měřítka připravovaných map 1 : 20 000 a 1 : 50 000. Vojenské mapy měly být v budoucnu zpracovány v Křovákově obecném konformním kuželovém zobrazení, jaké se používalo od roku 1927 u nového katastrálního měření a které zabezpečovalo na území státu minimální délkové zkreslení. MNO rozhodlo o přijetí Křovákova zobrazení pro vojenské mapové dílo již 19. 9. 1932 a vydalo rozhodnutí ze dne 9. 10. 1933, v němž byl stanoven formát, klad a rámec topografických ML [5]. Mapovat se začalo v roce 1934. Do té doby zpracované mapové podklady v Benešově zobrazení v měřítku především 1 : 20 000 byly následně revidovány a transformovány do Křovákova zobrazení. V roce 1936 na Ostravsku např. ML 480-1088 Kravaře, 490-1088 Pustá Polom a další. Obdobně na středním Slovensku např. ML 430-1224 Kremnica, 430-1232 Kopernica a další. Křovákovo zobrazení bylo zavedeno výnosem Ministerstva financí ze dne 16. 12. 1937 jako jednotné celostátní zobrazení pro civilní i vojenské potřeby a stalo se součástí Souřadnicového systému JTSK (S–JTSK).

Klíč mapových značek pro Topografické mapy ČSR 1 : 20 000 a další mapy menších měřítek s označením ZEM-III-3 (MNO, čj. 33 519-pres/3 odděl. 1935-VV. Čl. 426/1935) vyšel tiskem v roce 1935 nákladem MNO pod názvem Klíč značek k mapám 1 : 20 000, 1 : 50 000, 1 : 200 000 a 1 : 500 000 [9]. V roce 1937 byl ZEM-III-3 opatřen doplňkem 1 (Výnos MNO. čj. 11.233-pres./3. od/1937). Byla vydána instrukce pro nové vojenské mapování v měřítku 1 : 20 000. Tyto mapy se neobjevovaly ani v přehledech vydávaných VZÚ v Praze [10]. Na rozdíl od všech dřívějších topografických map, jejichž rám byl vymezen obrazy poledníků a rovnoběžek, měly nové mapy měřítka 1 : 20 000 pravoúhlý rám tvořený rovnoběžkami s osami X a Y pravoúhlé souřadnicové soustavy. Všechny ML mají stejnou plochu s rozměrem 8 x 10 km (80 km2). Číselné označení každé mapy je dáno pravoúhlými souřadnicemi severovýchodního rohu mapového rámu v pořadí: souřadnice Y (hodnoty se zvětšují směrem na západ) – souřadnice X (hodnoty se zvětšují směrem k jihu). K číselnému označení mapy byl připojen název největšího sídla v ML, např. 710-976 Mimoň – 1947, 430-1232 Kopernica – 1933. Jeden ML zahrnoval plochu 64 sekčních listů katastrální mapy 1 : 2 000. Mapování v měřítku 1 : 20 000 bylo prováděno stolovou tachymetrickou metodou (s využitím eklimetru), místy bylo využíváno i leteckých snímků a fotogrammetrie [11]. Výškopis byl zpracován na základě poměrně hustého bodového pole, 40–120 bodů na 1 km2, Čapek [11] a Kupčík [5] uvádějí 15–100 bodů na km2, polohová chyba nepřesahovala 1 m. V ZEM-III-3 [9] (velikost značkového klíče je 15 x 11 cm) jsou uvedeny v dílu I. značky (strana 1-53), od strany 55 po 96 v dílu II. jsou vysvětlivky a 8 stran příloh s ukázkami map měřítek 1 : 20 000, 1 : 50 000, 1 : 200 000, 1 : 500 000. V instrukci jsou uvedeny podrobnosti k mapovým značkám těchto 4 měřítek. Podrobně jsou rozepsány pro všechna měřítka obsahové prvky, jednotlivé znaky, typy a velikosti písma. U popisu měst, vesnic, samot a objektů bylo užíváno stojaté i ležaté písmo rotondové, dále písmo kurzívní. Popis států a území byl proveden písmem hůlkovým. Moře, řeky, potoky a prameny jsou opatřeny ležatým písmem rotondovým i kurzívním. Naproti tomu označení pohoří, jejich částí, kup, pahorků bylo provedeno batardovým (okrouhlým) písmem: • bydliště, stavby a jiné předměty; 57 značek (pěticentimetrová mapa, dále jen 5), 56 značek (dvoucentimetrová mapa, dále jen 2), • komunikace; 18 značek (5), 18 značek (2), • podrobnosti u komunikací; 29 značek (5), 29 značek (2), • kultury a jiné porosty; 17 značek (5), 16 značek (2), • pitná voda; 11 značek (5), 11 značek (2), • vodstvo; 9 značek (5), 9 značek (2), • mokřiny; 6 značek (5), 6 značek (2), • podrobnosti u vodstva; 14 značek (5), 14 značek (2), • přechody (přes vody); 22 značek (5), 22 značek (2), • zvláštní značky; 8 značek (5), 8 značek (2), • hranice; 5 značek (5), 5 značek (2), • značky polohově a výškově určených předmětů; 22 značek (5), 22 značek (2), • značky u názvů osad; 8 značek pro ČSR (5), 8 značek pro ČSR a 5 pro zahraničí (2), • délková měřítka; 1 označení (5), 1 označení (2), • měřítka sklonu; 4 označení (5), 3 označení (2),

GaKO 60/102, 2014, číslo 8, str. 011


• vrstevnice 100 m, 10 m, 5 m, 2,5 m (5), • vrstevnice 100 m, 20 m, 10 m, 5 m (2). Pro využití v armádě byly doplněny další informace, např. strategické zdroje pitné vody, přechody přes vody, sklony svahů. Vytištěné mapy měřítka 1 : 20 000 měly být převážně čtyřbarevné (obr. 13) v provedení: vodstvo modře, lesy zeleně, vrstevnice hnědě, polohopis a popis černě. Názorné jsou ukázky mapy 1 : 20 000 (pěticentimetrové) v upravené podobě včetně kresby a písma do mapy 1 : 50 000 (dvoucentimetrové) při zachování obsahové bohatosti. ML pěticentimetrových map v úpravě čtyřbarevné se dochovalo 81. Původně bylo vytištěno podle interního materiálu československé armády z roku 1953 celkem 85 čtyřbarevných map, a to pouze ze Slovenska. Na příhraničních ML měla být navíc zvýrazněna červenou lemovkou

Obr. 13 Definitivní mapování – mapa ČSR 1 : 20 000 (pěticentimetrová mapa) – ukázka čtyřbarevného provedení ML 370-1264 Poltár z roku 1935 (zdroj: soukromá sbírka)


203

státní hranice. Většinou byly pěticentimetrové mapy vydány v prozatímní úpravě jenom jako dvoubarevné (obr. 14). Podrobnosti o technickém provedení, triangulační síti a objektech zachycených na ML popsal Kupčík [5]. Rozměry mapového pole, rozměry ML, jejich označování a další informace jsou uvedeny v tab. 1 a tab. 2. Mapovaný polohopis, situační a výškové body, hranice, názvosloví, označení pomocných údajů polohopisu, kultur, porostů a vodstva (olejata – obr. 15) byly přeneseny na tiskovou desku a vytištěny černou barvou. Ze samostatné tiskové desky byly tištěny hnědou barvou vrstevnice. Podle vojenských plánů generálního štábu a MNO ČSR bylo z vojenského hlediska důležité zmapovat území středního, západního a východního Slovenska a vybraná území severovýchodních Čech, severní Moravy a Slezska se strategicky důležitou průmyslovou oblastí Ostravska. Mapování v Křovákově zobrazení probíhalo v letech 1934-1938 na západním, středním a východním Slovensku, v Krkonoších a na Ostravsku. V doposud publikovaných pracích (Broušek a kol. [6], Čapek [11], Lauermann [12], Klíma [13], Miklošík [14], Mikšovský [15]) je uváděn rozsah mapovacích prací v Křovákově zobrazení – Československá topografická mapa 1 : 20 000 (pěticentimetrová mapa) podle ZEM-III-3, a to v hodnotách od 7 % do 10 % tehdejšího státního území. Do součtů uvedených autorů byly patrně použity skutečně vydané ML. Neobjevily se v těchto sumacích ML připravené k vydání a schválené kartografickým odborem VZÚ nebo téměř dokončené ML, které existují v jednom originálu. Z Topografických map ČSR v měřítku 1 : 20 000 (pěticentimetrové mapy), které měly pokrývat celé území státu kromě Podkarpatské Rusi, se postupně měly odvozovat Speciální mapy Republiky československé 1 : 50 000 v Křovákově zobrazení (dvoucentimetrové mapy). Originál map se kreslil v pěti, popřípadě šesti barvách – písmo měst, států, oronyma, bydliště, stavby a jiné předměty, komunikace, podrobnosti u komunikací, značky pro kultury (pastviny, louky, zahrady, vinice, chmelnice) a jednotlivé stromy, zvláštní značky, značky polohově a výškově určených předmětů, značky u názvů osad, délková měřítka, měřítka sklonu černě; pitná voda, vodstvo, podrobnosti u vodstva,

Obr. 14 Definitivní mapování – mapa ČSR 1 : 20 000 (pěticentimetrová mapa) – ukázka dvoubarevného provedení ML 600-1000 Broumov z roku 1948 (zdroj: Ministerstvo obrany ČR, VGHMÚř v Dobrušce)

GaKO 60/102, 2014, číslo 8, str. 012


204 ročník 60/102, 2014, číslo 8


Obr. 15 Definitivní mapování – mapa ČSR 1 : 20 000 (pěticentimetrová mapa) – ukázka olejat, z nichž je tvořena výsledná mapa a tisková deska, ML 660-1000 Stará Paka z roku 1949 (zdroj: Ministerstvo obrany ČR, VGHMÚř v Dobrušce)

Obr. 16 Definitivní mapování – Speciální mapa ČSR 1 : 50 000 (dvoucentimetrová mapa) – nedokončený ML 480-1056 Sudice z roku 1938 (zdroj: Ministerstvo obrany ČR, VGHMÚř v Dobrušce)

přechody a mokřiny včetně jejich pojmenování modře; kultury, z nichž křoví a lesy zeleně; vrstevnice červenohnědě; stínovaný reliéf hnědošedě (pouze u ukázek map bez uvedení mezi značkami); popřípadě státní hranice na pohraničních ML červeně. Zobrazení mapy bylo konformní kuželové v obecné poloze. Formát ML se shodoval s listy nové topografické mapy 1 : 20 000, kterých obsa-

hoval 6. Plocha speciální mapy byla tedy 480 km2. Pravoúhlá souřadnicová čtvercová síť byla znázorňována po 2 km. Na území českých zemí bylo rozpracováno několik ML Speciální mapy Republiky československé podle ZEM-III-3. Zachoval se polohopis návrhu Speciální mapy ČSR 1 : 50 000 (dvoucentimetrová mapa) ML 480-1056 Sudice, obr. 16 [8].

GaKO 60/102, 2014, číslo 8, str. 013


K sestavení ML Sudice bylo nutné využít německých kartografických materiálů (Messtischblatt 1 : 25 000), protože mapování mimo území ČSR nebylo (ve Slezsku) provedeno v rámci prozatímních map, ani při jejich transformaci do definitivních map. Byl tedy zde využit jiný přístup než při tvorbě dvoucentimetrových map na Slovensku, kde byly jako podklad použity pěticentimetrové mapy 1 : 20 000. Kromě ML Sudice měly být podle archivních materiálů ze Slezska a severní Moravy rozpracovány ještě 3 ML, publikováno v práci Mackovčin, Slavík, Demek [8]. Práce na dvoucentimetrových mapách probíhaly na území středního a východního Slovenska pokrytého Topografickými mapami ČSR 1 : 20 000. Kompletní barevně vyhotovený ML podle ZEM-III-3 byl pouze jeden, a to ML 400-1224 Banská Bystrica, vydán v roce 1937. Originál je uložen v TOPÚ Banská Bystrica, obr. 17. Obsah 6 ML pěticentimetrových map, z nichž topografové vytvářeli dvoucentimetrovou mapu, byl generalizován, především u terénu došlo k použití vrstevnic po 20 m včetně úpravy stínování. Zachována byla vysoká čitelnost ML. V ČSR byly od roku 1934 užívány: • Topografická mapa ČSR 1 : 20 000 – pěticentimetrová mapa (1 km se rovnal 5 cm v mapě),


205

• Speciální mapa Republiky československé 1 : 50 000 – dvoucentimetrová mapa (1 km se rovnal 2 cm v mapě), • Přehledná mapa střední Evropy 1 : 500 000 zpracovaná VZÚ v Praze po obsahové a jazykové úpravě podkladů převzatých po roce 1918 z MGI Wien. Kromě nově zmapovaných prostorů zůstaly i po roce 1933 na většině státního území úředně platnými mapami reambulované i nereambulované topografické sekce 1 : 25 000, obsahově revidované i názvoslovně upravené speciální mapy v měřítku 1 : 75 000 a generální mapy v měřítku 1 : 200 000 původem z 3. vojenského mapování. V důsledku pomnichovského uspořádání nových hranic mezi Německem a Česko-Slovenskem došlo rovněž k přesunu adekvátní části kartografického a mapového materiálu na základě dvoustranné dohody z 9. 2. 1939 do Německa. Celkem se jednalo o 8 ML pěticentimetrových map v Křovákově zobrazení v měřítku 1 : 20 000 (650-968 Luboch, 640-976 Sněžka, 650-976 Kotel, 640-984 Pec, 650-984 Vítkovice, 640-992 Černý Důl, 640-1000 Hostinné, 640-1008 Hor. Brusnice). Po zániku druhé ČSR v březnu roku 1939 byly mapové a kartografické podklady VZÚ v Praze zabrány okupačními vojsky. České země se staly součástí Německa.

Obr. 17 Definitivní mapování – Speciální mapa ČSR 1 : 50 000 (dvoucentimetrová mapa) – vydaný čtyřbarevný ML 400-1224 Banská Bystrica z roku 1937 (zdroj: TOPÚ Banská Bystrica)

GaKO 60/102, 2014, číslo 8, str. 014


206 ročník 60/102, 2014, číslo 8

Slovensko v březnu 1939 vyhlásilo samostatný stát, který byl územně redukován ve prospěch Maďarska, které již Vídeňskou arbitráží v listopadu 1938 získalo jižní území Slovenska a Podkarpatské Rusi. Německo vydalo mapy v letech 1939-1940 nikoliv jako Topografickou mapu ČSR 1 : 20 000, ale jako mapu 1 : 20 000 (pěticentimetrová). Do dnešních dnů se zachovalo pouze 20 ML s tímto označením. Vydal je Zeměpisný úřad ministerstva vnitra vlády protektorátu Čechy a Morava v Praze. Ty byly patrně předmětem předání Maďarsku a Slovensku v roce 1941. Německé úřady předpokládaly trvalé územní uspořádání ve střední Evropě. Dne 12. 3. 1941 byla podepsána dohoda mezi Německem a Maďarským královstvím o vydání kartografického materiálu (obr. 18), který obsahoval 37 ML 1 : 20 000 a 2 ML 1 : 50 000. Nezachoval se 1 ML pěticentimetrové mapy 470-1272 Mochovce a obě dvoucentimetrové mapy – 380-1272 Lučenec a 360-1272 Fiľakovo. Podle nejnovějších zjištění ve Vojenském historickém archivu v Budapešti lze tvrdit, že v současnosti existuje z map předaných v roce 1941 pouze 5 ML pěticentimetrových map (440-1320, 440-1328, 450-1312, 450-1320, 450-1328) a žádný ML dvoucentimetrových map. 16. 9. 1941 došlo k podpisu dohody o předání mapových podkladů mezi Německem a Slovenskou republikou. Ve zmiňovaných dokumentech se uvádí, které ML byly pro území Slovenska zahrnuty v dohodě, konkrétně se jednalo o 79 ML 1 : 20 000 a 7 ML 1 : 50 000. Nezachoval se 1 ML pěticentimetrové mapy 450-1264 Pukanec a 6 ML dvoucentimetrové mapy – 380-1224 Hronec, 400-1248 Pliešovce, 420-1224 Kremnica, 420-1248 Banská Štiavnica, 440-1224 Handlová a 380-1248 Detva. Předpoklad o zničených 10 ML [5] nebyl naplněn.


3.2 Publikované práce a vlastní výsledky Kompletní mapové dílo pěticentimetrových map 1 : 20 000 mělo obsahovat 1 812 ML bez území Podkarpatské Rusi. Do konce roku 1938 bylo rozpracováno 117 ML a podle údajů byla zmapována plocha 13 275 km2 z plochy ČSR, převážně na jižním Slovensku [1]. Kupčík [5] uvádí zmapovaných 7 ML za oblast Českokrumlovska, 12 ML na Českolipsku, 24 ML v Krkonoších a Podkrkonoší, 33 ML v Orlických horách a Králickém Sněžníku, 9 ML u Lipníka nad Bečvou. Dále pak popisuje zmapování 13 ML na dolní Moravě (západním Slovensku), 85 ML na středním Slovensku směrem k hranicím s Maďarskem a 15 ML na východním Slovensku, doplněných po válce o 11 ML z Malých Karpat a 13 ML z dolního Pohroní. Lauermann [12] uvádí, že do konce roku 1938 bylo zmapováno 10 750 km2, patrně i s územím Slovenska. V letech 1935-1939 byly zpracovány mapy měřítka 1 : 20 000 v Křovákově zobrazení hlavně na Slovensku v prostorech Malacky – Bratislava, Lučenec – Levice, dále Michalovce – Humenné a v Čechách v prostoru Jičín – Sněžka v celkové rozloze 10 700 km2 [13]. Stejný údaj uvádí ve skriptech i Miklošík [14]. Tyto údaje se velmi různí podle dosud publikovaných zdrojů. Čapek [11] uvádí pokrytí asi 10 % území státu, myšleno ČSR do roku 1938, a po válce v letech 1945-1949 předpokládá zmapování dalších 5 % území ČSR. Mikšovský [15] publikuje zmapování 7 % státního území. Publikace „Historie Geografické služby AČR 1918-2008“ [6] uvádí, že z celkového počtu asi 170 ML nového měření v Křovákově zobrazení v měřítku 1 : 20 000 bylo vydáno do roku 1938 jenom 80 ML. Na podkladě Topografické mapy ČSR 1 : 20 000 bylo rozpracováno 17 ML zamýšlené dvoucentimetrové mapy

ML oficiálně předány

Obr. 18 ML prozatímního a definitivního mapování předané Německu (1939), Maďarsku (1941) a Slovensku (1941)

GaKO 60/102, 2014, číslo 8, str. 015


1 : 50 000 (nazývané též speciální, jež měla nahradit mapy speciální 3. vojenského mapování 1 : 75 000), z nichž teprve po 2. světové válce několik vyšlo tiskem [11], [14]. Jde skutečně o zkreslení informace. Do zániku první ČSR se rozpracovalo 9 ML zamýšlené dvoucentimetrové mapy 1 : 50 000. Tiskem vyšel pouze 1 ML, a to 400-1224 Banská Bystrica [16] v čtyřbarevném provedení. V roce 1936 byly zahájeny práce na kartografickém originálu polohopisu návrhu nové Speciální mapy Republiky československé 1 : 50 000 podle značkového klíče [9], ML 480-1056 Sudice. Při sestavení ML bylo využito prozatímního mapování (Benešovo zobrazení), a to ML 3960/3-d, 3960/4-c v měřítku 1 : 20 000, a za hranicemi se vycházelo z německých map Messtischblatt 1 : 25 000 (z let 1928 až 1930). Práce na ML 480-1056 skončily 22. 9. 1938 [8]. Předpokládalo se převedení map českých zemí v Benešově zobrazení přímo do Speciálních map Republiky československé 1 : 50 000 v Křovákově zobrazení. Přehled archivních materiálů VZÚ z padesátých let 20. století, týkající se map 1 : 50 000, má ještě z Ostravska vyznačeny další 3 ML pěticentimetrových map – 480-1080 Opava, 460-1080 Moravská Ostrava a 440-1080 Bohumín (názvy jsou předpokládány z největších sídel na příslušném ML). Práce na dvoucentimetrových mapách probíhaly v letech 1936-1938 také na středním a východním Slovensku. Vydán byl do konce roku 1938 pouze jeden ML [16], a to ML 400-1224 Banská Bystrica, který je uložen, jak již bylo uvedeno, v TOPÚ Banská Bystrica. Název uvedený v levé horní části je Banská Bystrica a číslo mapy v pravé horní části ML 400-1224. V dolní části ML je uprostřed orientace mapy vůči severu, měřítko mapy délkové i číselné. Vydal VZÚ v Praze, 1. vydání, rok 1937. Zbylých 6 ML ze středního Slovenska bylo VZÚ rozpracováno, a to ve formě originálů – 380-1224 Hronec,


207

400-1248 Pliešovce, 420-1224 Kremnica, 420-1248 Banská Štiavnica, 440-1224 Handlová a nedokončeného originálu 380-1248 Detva. Tyto ML byly na podzim 1941 předány VZÚ v Bratislavě. O jejich existenci vypovídá rovněž dochovaný „Planheft“ VZÚ v Praze z období okupace, obr. 19. Další dva ML dvoucentimetrové mapy 1 : 50 000 byly na jaře 1941 předány německými úřady z Prahy do Budapešti: 380-1272 Lučenec a 360-1272 Fiľakovo. V přehledu zpracovaných Speciálních map Republiky československé 1 : 50 000 z archivu VZÚ z území Slovenska je ještě další ML z východního Slovenska 200-1224, jehož název není znám. Vyjma ML 400-1224 Banská Bystrica se nezachoval již žádný originál Speciální mapy Republiky československé 1 : 50 000. Autor provedl výzkum archivních materiálů ve VGHMÚř v Dobrušce, v Ústředním archivu zeměměřictví a katastru v Praze, v Mapové sbírce Karlovy univerzity v Praze, v Slovenském národním archivu v Bratislavě, v archivu Geodetického a kartografického ústavu Bratislava, v archivu TOPÚ Banská Bystrica a ve Vojenském historickém archivu v Budapešti. Pokud se podíváme na dosud dochované ML pěticentimetrové mapy, pak Kupčík [5] uvádí pro území ČR 87 ML. Dva ML z počtu 87 zasahují přes hranice na území Slovenska. Pro území Slovenska Kupčík [5] uvádí mapování z let 1934-1938 na západním Slovensku (13 ML), na středním Slovensku (85 ML) a na východním Slovensku (15 ML), obr. 20. V součtu za Slovensko uvádí 137 ML. Po 2. světové válce se ještě zmiňuje o 11 ML z oblasti Malých Karpat a 13 ML z dolního Pohroní. Tato informace Kupčíka není správná, tyto ML měly terénní práce z větší části vyhotoveny ještě v roce 1938, nikoliv po 2. světové válce (obr. 21). Je to patrné např. u ML Zohor 580-1256, kde za hranicí státu je uvedeno již Německo, nikoliv Rakousko. Takže mapa byla vydána v roce 1938 po připojení Rakouska k Německu v březnu 1938,

Obr. 19 Plán vydání map 1 : 50 000 (dvoucentimetrových) „Planheft“ z území Slovenska v období 1941-1945; Neusohl je německý název Banské Bystrice (zdroj: Ministerstvo obrany ČR, VGHMÚř v Dobrušce)

GaKO 60/102, 2014, číslo 8, str. 016


208 ročník 60/102, 2014, číslo 8

210-1216 1935

Obr. 20 Definitivní mapování – mapa ČSR 1 : 20 000 (pěticentimetrová mapa) – klad ML východní Slovensko


obr. 22. Největší změny v počtu zjištěných a dochovaných map jsou pro území středního Slovenska (obr. 23). Podle provedeného výzkumu v již zmíněných archivech se zachovaly další ML nad rámec dosud publikovaných ML pro Československo Kupčíkem [5] a Skokanovou s Havlíčkem [17], jen pro území ČR. Z nich jsou 4 ML neúplné, jelikož nemají dokončené polní práce, polohopis a popis včetně vrstevnic. Zachovány byly originály pěticentimetrových map nalepené na hliníkových deskách nebo v papírové podobě, nebo obojí. Zmiňované ML jsou z oblasti České Lípy, východních Čech, severní Moravy a Slezska. Ze severní Moravy a Slezska se jedná o ML 450-1104 Horní Suchá, 460-1088 Nový Bohumín, 460-1104 bez názvu, 470-1104 Vítkovice, 470-1080 Píšť, 480-1080 Bolatice, 480-1088 Kravaře a 490-1096 Pustá Polom. Značná část dokončených ML v měřítku 1 : 20 000, které Kupčík neuvádí, je z východních Čech: 590-1056 Žamberk, 600-1024 Olešnice, 600-1040 Deštné, 600-1040 Lukavice, 600-1048 Javornice, 610-1024 Nové Město n. Metují, 610-1032 Dobruška, 610-1040 Solnice, 610-1048 Kostelec n. Orlicí, 620-1016 Česká Skalice, 620-1024 Velká Jesenice, 630-976 Horní Malá Úpa, 630-1024 Jaroměř, 640-992 Černý důl, 640-1000 Hostinné, 640-1008 Hor. Brusnice, 640-1016 Miletín, 640-1024 Hořiněves, 650-992 Vrchlabí, 650-1000 Studenec, 650-1008 Nová Paka, 650-1016 Hořice, 650-1024 Stračov, 660-992 bez názvu, 660-1000 Stará Paka, 660-1008 Železnice, 660-1016 Mlázovice, 660-1024 Smidary, 670-1008 Jičín, 670-1016 Nemyčeves, 670-1024 Kopidlno. Na Českolipsku a přilehlém území byly mapovány ještě ML 680-976 (bez názvu), 680-984 Hodkovice a 690-1000 Mnichovo Hradiště. Z území Slovenska byly nad rámec ML 1 : 20 000 v Křovávákově zobrazení popsaných v roce 1976 Kupčíkem dohledány další ML ze středního Slovenska nebo informace

Obr. 21 Definitivní mapování – mapa ČSR 1 : 20 000 (pěticentimetrová mapa) – přehled ML podle roku vydání

GaKO 60/102, 2014, číslo 8, str. 017



209

1937 570-1240

Obr. 22 Definitivní mapování – mapa ČSR 1 : 20 000 (pěticentimetrová mapa) – klad ML západní Slovensko

o jejich existenci: z okolí Lučence ML 360-1272 Veľké Dravce, 360-1280 Blhovce, 360-1288 Hajnáčka, 360-1296 Tajty, 370-1272 Pinciná, 370-1280 Fiľakovo, 370-1288 Čakanovce, 380-1272 Lučenec, 380-1280 Veľká nad Ipľom, 380-1288 Malý Romháň, 390-1272 Ľuboreč, 390-1280 Dolná Strehová, 390-1288 Bušince a 390-1296 Peťov, z dolního Pohroní nad 13 ML dále: 450-1264 Pukanec – ztracen, 450-1272 bez názvu, 450-1280 bez názvu, 450-1288 Mýtne Ludany, 450-1296 Želiezovce, 460-1272 bez názvu, 460-1280 Levice, 460-1288 Tekovské Šarluhy, 460-1296 Málaš, 460-1304 Keť, 470-1272 Mochovce – ztracen, 470-1280 Lok, 470-1288 Dolný Pial, 470-1296 Kolta a 470-1304 Farnád. Ze západního Slovenska z okolí Malacek a Malých Karpat byly dohledány ML: 550-1256 bez názvu, 550-1264 bez názvu, 560-1248 bez názvu, 560-1256 bez názvu, 560-1264 bez názvu, 570-1256 bez názvu, 570-1264 bez názvu, 580-1256 Zohor, 580-1264 Devínske Jazero, Devínska Nová Ves a 590-1248 Uhorská Ves, i když Kupčík uvádí zmapování 11 ML z oblasti Malých Karpat. Do současnosti se nedohledaly ML 550-1240 a 550-1248. Ztraceny byly další dva ML 550-1256 a 560-1256. Podle výzkumu dosud zachovaných papírových map a tiskových desek bylo na území ČR v letech 1934-1939 vyhotoveno 129 ML (v provedení dvoubarevném) a na území SR 148 ML (provedení čtyřbarevné, prozatímní dvoubarevné nebo černobílá kopie dvoubarevného provedení). Po skončení 2. světové války probíhalo mapování v terénu (1946-1949) v měřítku 1 : 20 000 v Křovákově zobrazení

především v Krkonoších a v Podkrkonoší (obr. 24), Orlických horách, Králickém Sněžníku, Jeseníkách (obr. 25), dále v okolí Českého Krumlova (obr. 26), České Lípy a Mimoně (obr. 27) a nakonec Slezska (obr. 28). Celkově se z území ČR zachovalo až 129 ML pěticentimetrových map [18] (tab. 4), z nichž je 9 ML nedokončených ve fázi zpracování (2 ML s přesahem na Slovensko na soutoku řek Moravy a Dyje). Ze zbylých 120 ML bylo dokončeno mapování celého listu, resp. jeho části ležící na území tehdejší ČSR. Mapování probíhalo na rozdíl od Slovenska především po skončení 2. světové války. Do okupace Čech, Moravy a Slezska v březnu 1939 bylo z území nynější ČR hotovo kolem 30 ML a patrně i vytištěno. I když na dalších ML se pracovalo již ve třicátých letech, byly doplněny a opraveny až v letech 1946-1949, 6 ML nemá uvedeno datum mapování. Autor jim přiřadil rok zhotovení podle vývoje mapování okolních ML. V letech 1949 a 1950 byly 4 ML z okolí Železného Brodu transformovány do Gaussova-Krügerova zobrazení, i když byly původně mapovány v Křovákově zobrazení podle značkového klíče ZEM-III-3 [M-33 65 Db Lomnice nad Popelkou (1949), M-33 65 Ca Semily (1949), M-33 65 Ac Turnov (1950), M-33 65 Bd bez vročení]. Tyto ML nebyly zahrnuty do přehledů pěticentimetrových map. Postupně narůstal počet topografů, kteří zhotovovali topografické mapy v Křovákově zobrazení v měřítku 1 : 20 000. U 260 ML z celkového známého počtu 275 položek jsou uvedeni topografové. Těchto 260 ML zpracovalo 134 topo-

GaKO 60/102, 2014, číslo 8, str. 018


210 ročník 60/102, 2014, číslo 8


Obr. 23 Prozatímní mapování a definitivní mapování – mapa ČSR 1 : 20 000 (pěticentimetrová mapa) – klad ML střední Slovensko

grafů. Průměrně vycházejí na jednoho topografa 2 ML (80 km2) za celé období 1934-1949 přerušené válečnými událostmi 1939-1945. Pracovníkům VZÚ v Praze se podařilo zachránit v letech 1939-1945 několik ML a po skončení 2. světové války zmapovat další, o kterých dosud nebyly zveřejněny žádné informace. Na několika ML pěticentimetrových map rozpracovaných VZÚ z oblasti severovýchodních Čech se pracovalo ještě v roce 1940. Práce byly záhy zastaveny a pokračovalo se až po skončení 2. světové války. V rámci výzkumu starých topografických map bylo zjištěno, že schází 5 ML – jeden na Českokrumlovsku (780-1184) a čtyři na Ostravsku (480-1072, 480-1096, 490-1080, 490-1088).

Do současnosti se z oblasti západního Slovenska zachovalo 20 ML. Kupčík [5] uvádí 13 a 11, tj. 24 ML, tedy 4, z nichž 2 nebyly nalezeny a 2 byly ztraceny. Uváděné ML měly patrně zhotovenou situaci bez vrstevnic. Vyplývá to z interního materiálu Československé armády z roku 1953, která prováděla revizi dříve vyhotovených map jako možných podkladů pro nové mapování. V poznámce se uvádí, u kterých 17 ML pěticentimetrových map o ploše 290 km2 ze středního (14 ML a plocha 184 km2) a západního Slovenska (3 ML a 106 km2) chyběly polní práce. Tyto chybějící polní práce nebyly od celkových součtů odečteny. Na středním Slovensku je uváděno 85 ML a 13 po 2. světové válce (součet 98 ML). Zmapováno bylo do zániku Československa 113 ML.

GaKO 60/102, 2014, číslo 8, str. 019



211

1947 590-1000

1938 660-1008

1938 640-1016 1948 610-1024

1948 600-1024

Obr. 24 Definitivní mapování – mapa ČSR 1 : 20 000 (pěticentimetrová mapa) – klad ML Krkonoše

620-1016 610-1016 1948 1947

600-1016 1947

610-1032 1948

590-1048 1948

Obr. 25 Definitivní mapování – mapa ČSR 1 : 20 000 (pěticentimetrová mapa) – klad ML Orlické Hory, Králický Sněžník a Jeseníky

GaKO 60/102, 2014, číslo 8, str. 020



212 ročník 60/102, 2014, číslo 8

a 680-976). 4 ML z okolí Železného Brodu byly zpracovány podle značkového klíče ZEM-III-3 [9], ale vydány v měřítku 1 : 25 000 v Gaussově zobrazení [10]. Celostátní mapování Československa v měřítku 1 : 20 000 bylo v roce 1950 definitivně zastaveno.

4.

Obr. 26 Definitivní mapování – mapa ČSR 1 : 20 000 (pěticentimetrová mapa) – klad ML Českokrumlovsko

Kromě pěticentimetrových map 1 : 20 000 s rozměry ML 400 mm (výška) x 500 mm (šířka) v Křovákově zobrazení byly vytištěny a doposud zjištěny dva exempláře mapy 1 : 25 000 (Mapa ČSR 1 : 25 000, čtyřcentimetrová). Vydaný ML 520-1112 Velká Střelná (obr. 29) je z roku 1948. Jedná se o zmenšeninu mapy z 1 : 20 000 do 1 : 25 000 s rozměry rámu 320 mm (výška) x 400 mm (šířka). Je to jediný dochovaný čtyřbarevný tisk na území ČR v provedení modře vodní toky, zeleně lesy, hnědě vrstevnice, černě zastavěné plochy a popis. Druhou čtyřcentimetrovou mapou je ML 790-1176 Želnava bez vročení (obr. 30). V roce 2013 byly v soukromých sbírkách objeveny další 2 ML – 780-1176 Hodňov a 770-1176 Chvalšiny, oba z roku 1948, a to pouze v provedení dvoubarevném – hnědě vrstevnice a černě ostatní obsah mapy. Nebylo mapováno v terénu, ale došlo pouze ke zmenšení již zhotovených původních map v měřítku 1 : 20 000. Patrně s přechodem na nové měřítko 1 : 25 000, podle něhož byly zpracovány 4 ML z okolí Železného Brodu dle polních originálů v klíči ZEM-III-3, ale připraveny v Gaussově-Krügerově zobrazení. Za zcela specifické lze považovat mapování území asymetrického tvaru na Karlovarsku (obr. 31). Území bylo mapováno v roce 1947 v měřítku 1 : 10 000. Mapy byly v provedení čtyřbarevném (obr. 32). Mapové značky bodové (kostel, kaple, věž, obytné budovy, hostinec/hotel, pramen, poštovní úřad, kóta atd.), liniové (zeď, plot, ohrada, železnice, silnice, cesta, hranice, řeka atd.) a plošné (les jehličnatý, les listnatý, louky a pastviny, zahrady atd.) jsou umístěny společně s měřítkem mapy a sklonovým měřítkem pod mapovým rámem. Rám mapy je 400 mm (výška) x 500 mm (šířka) o ploše 20 km2 (4 x 5 km). ML má rozměry 510 mm (výška) x 650 mm (šířka). Celkově bylo tímto způsobem zmapováno území o ploše 349 km2.

5. Obr. 27 Definitivní mapování – mapa ČSR 1 : 20 000 (pěticentimetrová mapa) – klad ML Českolipsko

Na východním Slovensku je uváděno 15 ML a zde je shoda na jejich počtu. Po provedených průzkumech v archivech bylo z území Slovenska zachováno do dnešních dnů 148 ML (tab. 5), 2 přeshraniční s ČR (4 ztracené ML nejsou do součtu zahrnuty). Přehled zjištěných ML je v příloze 2. Mapování v Křovákově zobrazení bylo ukončeno v roce 1949 na Českolipsku. Dokládají to i rozpracované ML 690-1000 Mnichovo Hradiště nebo 660-992 bez názvu, které již nebyly vydány tiskem a jsou z důvodu přechodu na jiný typ zobrazení zmapovány pouze zčásti. Drobné mapované přesahy do celkového přehledu ML nejsou zahrnuty (jedná se o tato čísla: 660-1000, 660-1008, 670-976

Jiná měřítka použitá u topografických map v Křovákově zobrazení v období 1946-1949

Civilní vydání map v Křovákově zobrazení v období 1948-1951

Od roku 1946 tehdejší Zeměměřický úřad v Praze navázal na práce vyhotovené v předchozím období. Zpracovány a vydávány byly v letech 1946-1951 měřítkové řady 1 : 5 000, 1 : 10 000 a 1 : 50 000 s označením „Státní mapa ČSR“, viz příloha 3. Státní mapu ČSR 1 : 5 000 tvořili pracovníci metodou stolové nebo číselné tachymetrie, popřípadě univerzální fotogrammetrií. Rozměr ML je 540 mm (výška) x 680 mm (šířka). Rámy mají tvar rovinných obdélníků souhlasných s rovinným souřadnicovým systémem Křovákova zobrazení vykresleným v půlkilometrovém intervalu. Strany jsou 2 km a 2,5 km, plocha ML 5 km2. Označení ML se skládá ze souřadnice jihozápadního rohu v km a jména významného sídla, např. 770-1200 Rožmberk nad Vltavou (obr. 33). Polohopis obsahuje zastavěné plochy, místopisné podrobnosti, dopravní síť, vodstvo, lesy a administrativní hranice.

GaKO 60/102, 2014, číslo 8, str. 021



ztracen 480-1072

ztracen 490-1104

1939 450-1104

Obr. 28 Definitivní mapování – mapa ČSR 1 : 20 000 (pěticentimetrová mapa) – klad ML Slezsko

Tab. 4 Vývoj topografického mapování v měřítku 1 : 20 000 v Křovákově zobrazení pro území ČR 1936

1937

1938

1939

1946

1947

1948

1949

celkem

4

12

11

4

27

34

33

4

129*

Plocha (km2)

266

751

880

288

1 737

2 169

2 374

320

8 785

% z celkového území ČR

0,34

0,95

1,12

0,37

2,20

2,75

3,01

0,41

11,15

Rok Počet ML 1 : 20 000

* 127 ML a 2 ML přeshraniční společné se SR, plocha odpovídá pokrytí ČR

Tab. 5 Vývoj topografického mapování v měřítku 1 : 20 000 v Křovákově zobrazení pro území SR 1934

1935

1936

1937

1938

celkem

26

26

39

31

26

148*

Plocha (km2)

2 080

2 077

2 790

1 989

1 846

10 782

% z celkového území SR

4,24

4,23

5,69

4,06

4,09

22,31

Rok Počet ML 1 : 20 000

* 146 ML a 2 ML jsou přeshraniční společné s ČR, plocha odpovídá pokrytí SR

213

GaKO 60/102, 2014, číslo 8, str. 022


214 ročník 60/102, 2014, číslo 8


Obr. 29 Definitivní mapování v měřítku 1 : 25 000 (čtyřcentimetrová mapa) – ukázka čtyřbarevného provedení ML 520-1112 Velká Střelná z roku 1948 (zdroj: Ministerstvo obrany ČR, VGHMÚř v Dobrušce)

Obr. 30 Definitivní mapování v měřítku 1 : 25 000 (čtyřcentimetrová mapa) – ukázka dvoubarevného provedení ML 790-1176 Želnava (zdroj: Ministerstvo obrany ČR, VGHMÚř v Dobrušce)

GaKO 60/102, 2014, číslo 8, str. 023



Obr. 31 Mapování v měřítku 1 : 10 000 z oblasti Karlovarska – samostatný klad ML (zdroj: Ministerstvo obrany ČR, VGHMÚř v Dobrušce)

Obr. 32 Mapování v měřítku 1 : 10 000 z oblasti Karlovarska – ukázka části ML č. 16 (zdroj: Ministerstvo obrany ČR, VGHMÚř v Dobrušce)

215

GaKO 60/102, 2014, číslo 8, str. 024


216 ročník 60/102, 2014, číslo 8


Obr. 34 Státní mapa ČSR 1 : 10 000 – ukázka části ML 775-1184 Český Krumlov-západ z roku 1949 (zdroj: soukromá sbírka)

Obr. 33 Státní mapa ČSR 1 : 5 000 – ukázka části ML 770-1200 Rožmberk nad Vltavou-sever z roku 1949 (zdroj: Ústřední archiv zeměměřičství a katastru v Praze)

Občas jsou vodní toky vytištěny modře a lesy zeleně. Výškopis je hnědě s intervalem vrstevnic 1 m, u složitějších terénů i po 5 m, a s pomocnými vrstevnicemi 0,5 m. Popis názvů může být doplněn názvy ulic v barvě polohopisu [19]. Není vždy zaplněno celé mapové pole, ale pouze jeho část. Mimorámové údaje jsou řešeny na státních mapách jednotně. V horní části uprostřed je státní znak ČSR. Vedle číselného označení a názvu ML jsou údaje o geologických a půdních poměrech, ročních izohyetách a isotermách, magnetické deklinaci, meridiánové konvergenci. Dále jsou tu informace o zobrazení, polohopisných, výškopisných a tíhových základech, sklonový nomogram, grafické a číselné měřítko, přehled správních hranic a některé další údaje. Pro orientaci v mapě je uvedena deklinační stupnice. Státní mapa ČSR 1 : 10 000 byla tvořena metodou stolové tachymetrie nebo také fotogrammetricky. Rozměr ML je 520 mm (výška) x 670 (šířka) mm. Rámy rovinných obdélníků jsou zpracovány o stranách 4 x 5 km. Označení ML vychází ze souřadnic jihozápadního rohu v km a názvu sídla zobrazeného na mapě, např. 775-1184 Český Krumlov-západ (obr. 34). Mapa je trojbarevná – polohopis, vodstvo a značky šedě, popis černě a vrstevnice s intervalem 1 m hnědě. Mimorámové údaje jsou stejné jako u mapy 1 : 5 000. Státní mapy ČSR 1 : 50 000 byly vyhotoveny z mapování 1 : 10 000 v letech 1923-1930 a 1 : 20 000 v letech 1928 až 1933 v Benešově zobrazení, 1 : 20 000 v období 1934-1938 v Křovákově zobrazení, 1 : 25 000 německého mapování v Gaussově-Krügerově zobrazení z let 1940-1944 a částečně také z reambulovaných toposekcí 3. vojenského ma-

pování 1 : 25 000. Rozměr ML Státní mapy ČSR 1 : 50 000 je obdélníkový 560 mm (výška) x 700 mm (šířka). Rámy jsou přímkové ve tvaru rovinných obdélníků souhlasně orientovaných se souřadným systémem Křovákova zobrazení o stranách 20 x 25 km (plocha 500 km2). Označení ML vycházelo z rovinných souřadnic jihozápadního rohu v km a názvu významného sídla na mapě, např. 475-1140 Frýdlant nad Ostravicí (obr. 35). V záhlaví mimo rám vlevo je název Státní mapa ČSR 1 : 50 000, uprostřed je vložen státní znak ČSR, vpravo orientační stupnice, číselné označení ML a název mapy. Na pravé straně rámu mapy jsou umístěny mapové značky, a to polohopis šedě, vodstvo modře, vrstevnice po 10 m hnědě, státní hranice červeně a v dolní části je orientace mapy. Rám obsahuje kilometrovou rovinnou souřadnicovou síť Křovákova zobrazení a zeměpisnou síť. Vlevo od rámu je mapové písmo černě, dále jsou schematicky uvedeny údaje o geologických poměrech, půdních poměrech, roční isohyety a roční izotermy. V zápatí mapy jsou zobrazeny polohopisné, výškopisné a tíhové základy do roku 1949, číselné a grafické měřítko, sklonový nomogram, přehled správních hranic v ML, mapové podklady. Návod pro orientaci v mapě je doplněn schématem s průběhem izogon. Všechny vydané a zachované ML jsou označeny jako I. předběžné vydání 1948 až 1950.

6. Publikované práce a vlastní výsledky Státní mapy ČSR lze v jednotlivých měřítkových řadách studovat především v Ústředním archivu zeměměřictví a katastru v Praze. V měřítku 1 : 5 000 z let 1948-1950 bylo vydáno 157 ML. Státní mapa ČSR 1 : 10 000 z let 1948-1951 byla vydána pouze ve 13 ML. Jak vyplývá z přehledu uloženého v knihovně VGHMÚř v Dobrušce, došlo k rozpracování 28 ML Státní mapy ČSR 1 : 50 000: Velké Meziříčí, Bystřice Nad Pernštejnem, Boskovice, Prostějov, Olomouc, Nový Jičín, Frýdlant nad Ostravicí, Náměšť nad Oslavou, Tišnov, Blansko, Vyškov, Kroměříž,

GaKO 60/102, 2014, číslo 8, str. 025



217

Obr. 35 Státní mapa ČSR 1 : 50 000 – ukázka části ML 475-1140 Frýdlant nad Ostravicí z roku 1949 (zdroj: soukromá sbírka)

Bystřice pod Hostýnem, Vsetín, Makov, Bohumín, Ostrava, Moravský Krumlov, Brno, Bučovice, Napajedla, Gottwaldov, Kyjov, Uherské Hradiště, Kladno, Kralupy, Beroun, Praha (nevydané ML jsou označeny kurzívou). Plocha zpracovaného území představovala 13 500 km2. Tiskem vyšlo a dochovalo se 17 ML Státní mapy ČSR 1 : 50 000: 475-1100 Bohumín (1949), 475-1120 Ostrava (1947 a 1949), 475-1140 Frýdlant nad Ostravicí (1949), 500-1140 Nový Jičín (1950), 500-1160 Vsetín (1949), 525-1160 Bystřice pod Hostýnem (1949), 525-1180 Gottwaldov (1950), 550-1160 Kroměříž (1949), 550-1180 Napajedla (1950), 550-1200 Uherské Hradiště (1950), 575-1160 Vyškov (1950), 575-1180 Bučovice, 575-1200 Kyjov, 600-1160 Blansko, 600-1180 Brno (1948), 625-1160 Tišnov (1948) a 625-1180 Moravský Krumlov (1948). Důvod k nepokračování v tvorbě topografických map v Křovákově zobrazení lze spatřovat ve změněné politické situaci a narůstající tendenci k unifikaci československých mapových děl s mapami a geodetickými základy používanými v SSSR. Pro vojenské účely bylo Křovákovo zobrazení nevhodné a dále nepoužitelné. Bylo rozhodnuto o urychleném vydání prozatímních map 1 : 50 000 z celého území ČSR v souřadnicovém systému označeném S-46 (Besselův elipsoid, Gaussovo-Krügerovo zobrazení v šestistupňových poledníkových pásech, výškový systém jadranský). Při zpracování map byly využity mapy z dřívějších mapování, včetně ML Státní mapy ČSR 1 : 50 000. Rovněž se v padesátých letech 20. století přestalo pracovat na dalších ML Státní mapy ČSR v měřítku 1 : 50 000 a 1 : 10 000. Rozhodnutím Ministerstva obrany z 23. 5. 1950 bylo stanoveno, že základním principem vojenské mapové tvorby bude unifikace geodetických kartografických základů se SSSR, vojenské mapování bude probíhat v Gaussově-Krügerově zobrazení v šestistupňových poledníkových pásech, referenčním elipsoidem bude elipsoid Krasovského, výškový systém bude baltský, od roku 1957 po vyrovnání. Klad ML a značkový klíč bude odpovídat mapám SSSR. Ministerstvo obrany uložilo VZÚ v Praze předložit koncepci tvorby uceleného mapového díla na vědeckém základě, neome-

zeného pouze na území státu a schopného využití v ekonomice, vědě a technice. Křovákovo zobrazení bylo označeno jako nepoužitelné mimo území ČSR, a tedy pro potřeby armády nevhodné.

7. Závěr Dochované mapy v Benešově zobrazení pokryly plochu 3 008 km2. Jsou to 2,14 % státního území k roku 1938. Pokud bychom vzali do úvahy i polní práce ze Slovenska, které pokryly plochu dalších 576 km2, bude výsledný součet 3 584 km2, tedy 2,55 % státního území k roku 1938. V současnosti bylo dohledáno pro území ČR celkem 127 ML (+ 2 přeshraniční ML na Slovensko) pěticentimetrových map definitivního mapování měřítka 1 : 20 000, z nichž je 125 zhotoveno v prozatímní úpravě (na papíře vytištěno 99 ML, popřípadě i s tiskovými deskami, a 26 ML je pouze na tiskových deskách) a 4 jsou nedokončené. Z území SR bylo dohledáno 148 ML, z toho 2 jsou přeshraniční. Celkový počet dochovaných ML za ČSR představuje soubor 275 položek. Zmapovaná plocha ČR představovala 8 785 km2, jedná se o 11,15 % území ČR a zmapovaná plocha SR 10 782 km2 (22,31 %). Z území ČSR bylo zmapováno 19 567 km2, k rozloze ČSR z roku 1938 (140 446 km2) je to 13,93 % a k rozloze ČSR v roce 1949 (127 896 km2) bylo zmapováno 15,30 %. Zcela nová je informace o souboru 24 topografických map v měřítku 1 : 10 000 z Karlovarska, vyhotovených v roce 1947 na ploše 349 km2 (0,27 % plochy ČSR v roce 1949). Suma ploch nezahrnuje ztracené nebo předpokládané a dosud nenalezené pěticentimetrové mapy. Je možné předpokládat, že studiem archivních materiálů lze počet Topografických map ČSR 1 : 20 000 ještě rozšířit alespoň o dalších 9 ML. Nebyly totiž dohledány transformované ML topografických map v Křovákově zobrazení v měřítku 1 : 20 000 – 4 ML na Ostravsku, dále 1 ML na Českokrumlovsku, 2 ML na západním Slovensku a 2 ML na střed-

GaKO 60/102, 2014, číslo 8, str. 026


218 ročník 60/102, 2014, číslo 8

ním Slovensku. Tímto by se nedokončený soubor pěticentimetrových topografických map v Křovákově zobrazení mohl rozšířit z 275 na 284 položek. Speciální mapa ČSR 1 : 50 000 (dvoucentimetrová mapa) byla zpracována s využitím Topografické mapy ČSR 1 : 20 000 (pěticentimetrové). Celkem bylo rozpracováno 14 ML dvoucentimetrové mapy (4 na Moravě a ve Slezsku a 10 na Slovensku). Dochoval se pouze jeden výtisk Speciální mapy ČSR 1 : 50 000 ze Slovenska a jeden nedokončený ze Slezska. V oblasti Karlových Varů bylo mapováno v měřítku 1 : 10 000 zájmové území pro potřeby těžby uhlí v Podkrušnohoří (Sokolovská pánev). Mapování se samostatným kladem ML zahrnuje 24 ML. Státní mapy ČSR se zachovaly v podobě nekompletních souborů, jak tomu bylo u vojenských topografických map. Státních map ČSR 1 : 5 000 bylo v letech 1948-1950 vydáno 153, především v nivě Vltavy, Moravy a Odry. Ze Státních map ČSR 1 : 10 000 vydaných v období 1948-1951 se dochovalo 13 ML. S využitím předchozích mapování se podařilo v poválečných letech zpracovat 28 ML Státní mapy ČSR 1 : 50 000, v tištěné podobě zůstalo zachováno pouze 17 ML. Celkové plochy civilních zpracování za období 1946-1951 je obtížné stanovit. Některá mapová pole u státní mapy ČSR nebyla mapována a dosud neproběhlo jejich georeferencování za účelem dalšího výzkumu krajiny a jejích složek. Tyto nekompletní soubory topografických map zachytily území ČSR před kolektivizací zemědělství a výstavbou velkých průmyslových komplexů. Mapovaná území lze pak využít pro hodnocení využívání krajiny v první polovině 20. století [20], [21], a také ke zkoumání vývoje geomorfologických forem reliéfu [22] včetně antropogenních tvarů [23], [24]. Článek vznikl na katedře geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci v rámci řešení úkolu IGA_PřF_2014012 Lidské chování a aktivity v geografickém prostředí: analýza a modelování organizace prostoru. Zvláštní poděkování patří plk. Ing. Pavlu Skálovi, náčelníkovi Geografické služby Armády ČR, a Ing. Egonu Schubertovi z VGHMÚř v Dobrušce, dále pak Ľubomíru Ščasnému z TOPÚ Banská Bystrica, RNDr. Miroslavu Kronusovi a RNDr. Tomáši Grimmovi, Ph.D., z Ústředního archivu zeměměřictví a katastru v Praze a Hegedüsu Ábelovi z Vojenského historického archivu v Budapešti za umožnění přístupu k informacím, archivním dokumentům a starým mapám a Mgr. Marku Havlíčkovi, Ph.D., z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i., za zpracování mapových podkladů. LITERATURA: [1] BOGUZSAK, F.-CÍSAŘ, J.: Vývoj mapového zobrazení ČSSR, část III. Mapování a měření českých zemí od poloviny 18. století do počátku 20. století. Praha, ÚSGK 1961. 67 s. [2] KUCHAŘ, K.: Mapové prameny ke geografii Československa. Acta Universitatis Carolinae, Geographica, roč. 2, 1967, č. 1, s. 57-97. [3] MACKOVČIN, P.: Československé reambulované topografické sekce a německé mapy v měřítku 1: 25 000 na území ČR. Průhonice, Acta Pruhoniciana, 2012, č. 100, s. 87-97. [4] MACKOVČIN, P.-SLAVÍK, P.-HAVLÍČEK, M.: Nekompletní mapové soubory z území Československa (1921-1949). Průhonice, Acta Pruhoniciana, 2012, č. 101, s. 41-46, obr. přílohy 118-123. [5] KUPČÍK, I.: Nedokončené soubory Československých topografických map. Sborník Československé společnosti zeměpisné, roč. 81, 1976, s. 167-177. [6] BROUŠEK, L. a kol.: Historie Geografické služby AČR 1918-2008. Praha, Ministerstvo obrany – Agentura vojenských informací a služeb 2008. 198 s.


[7] Vojenský zeměpisný ústav – historie, tradice a odkaz. Praha, Ministerstvo obrany ČR – Agentura vojenských informací a služeb 2004. 214 s. [8] MACKOVČIN, P.-SLAVÍK P.-DEMEK J.: Topografické mapy 1 : 50 000 z území Československa (1924-1950). Průhonice, Acta Pruhoniciana, 2012, č. 102, s. 51-56, obr. přílohy s. 88-91. [9] ZEM-III-3 Klíč značek k mapám 1 : 20 000, 1 : 50 000, 1 : 200 000 a 1 : 500 000. Praha, Ministerstvo národní obrany 1935. 96 s. [10] Stav mapování v červnu 1938. 5. přepracované vydání. Praha, Vojenský zeměpisný ústav 1938. 52 s. [11] ČAPEK, R.: Československé topografické mapy. Praha, Acta Universitatis Carolinae Geographica, č. 2, 1985, s. 33-47. [12] LAUERMANN, L.: Vojenské topografické mapy 1918-2008. In: Oddíl 1.2 PLÁNKA, L.-MACKOVČIN, P.: Historické a současné dokumenty o krajině, s. 41. Atlas krajiny České republiky. Praha, MŽP a VÚKOZ 2009. 332 s. [13] KLÍMA, J.: Mapování ČSR v měřítku 1 : 25 000 v letech 1952-1957. Vojenský topografický obzor: časopis Ministerstva národní obrany, roč. 5, 1958, č. 1, s. 1-10. [14] MIKLOŠÍK, F.: Státní mapová díla České republiky. Brno, Vojenská akademie v Brně 1997. 110 s. [15] MIKŠOVSKÝ, M.-ŠÍDLO, B.: Topografické mapování našeho území ve 20. století. In: Sborník 14. kartografické konference „Úloha kartografie v geoinformační společnosti“ konané ve dnech 11.-13. 9. 2001 v Plzni. Dostupné z http://gis.zcu.cz/kartografie/konference2001/sbornik/. [16] KLÍMA, J.: Prozatímní mapy ČSR 1 : 50 000, 1 : 100 000 a 1 : 200 000. Vojenský topografický obzor ,1957, č. 3-4, s. 213-247. [17] SKOKANOVÁ, H.-HAVLÍČEK, M.: Military Topographic Maps of the Czech Republic from the first half od the 20th Century. Acta Geodaetica et Geophysica Hungarica, Vol. 45, 2010, No. 1, pp. 120-126. [18] MACKOVČIN, P.-SLAVÍK, P.-HAVLÍČEK, M.: Topografické pěticentimetrové mapy Československa 1934-1938 a 1946-1949. Historická geografie, roč. 37, 2011, č. 2, s. 275-287. [19] KOSTKOVÁ, P.-ŘÍMALOVÁ, J.: Československo. Státní mapová díla v systému S-JTSK (od 1947). Signatura D6, popis mapové sady. Praha, ČÚZK. Dostupné z http://archivnimapy/, s. 1-2. [20] DEMEK J.-HAVLÍČEK M.-CHRUDINA Z.-MACKOVČIN P.: Changes in land-use and the river network of the Graben Dyjsko-svratecký úval (Czech Republic) in the last 242 years. Journal of Landscape Ecology, Vol. 1, 2008, No. 2, pp. 22-51. [21] DEMEK J.-MACKOVČIN P.-BOROVEC R.-CHRUDINA Z.: Změny ekosystémových služeb niv v důsledku změn využívání země: případová studie nivy Svratky a Jihlavy. In: PIKHART, D.-BENEDOVÁ, Z.-KŘOVÁKOVÁ, K., (eds.): Ekosystémové služby říční nivy. [Sborník příspěvků z konference.] Třeboň, Ústav systémové biologie a ekologie AVČR 2008, s. 31-36. [22] LÉTAL, A.: Aplikace GIS v geomorfologické mapové tvorbě. Praha, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, katedra fyzické geografie a geoekologie 2008. 113 s. [23] KIRCHNER, K.-SMOLOVÁ, I.: Základy antropogenní geomorfologie. Olomouc, Univerzita Palackého v Olomouci 2010. 287 s. [24] SMOLOVÁ, I.: Exploitation and mining of mineral resources in the Czech Republic in the period of globalisation. In: SIWEK, T.-BAAR, V., (eds.): Globalisation and its Impact to Society, Regions and States. Ostrava, Ostravská univerzita 2006, pp. 173-180. Do redakce došlo: 16. 9. 2013 Lektoroval: prof. Ing. Lubomír Lauermann, CSc., Brno Poznámka redakce: Součástí článku jsou příloha 1 (Přehled doposud nalezených ML v Benešově zobrazení v měřítkách 1 : 10 000, 1 : 20 000 a 1 : 25 000), příloha 2 (Přehled doposud nalezených ML v Křovákově zobrazení v měřítku 1 : 20 000) a příloha 3 (Přehled doposud nalezených ML Státní mapy ČSR v měřítkách 1 : 5 000, 1 : 10 000 a 1 : 50 000), které jsou z důvodu velkého rozsahu informací umístěny jako samostatné soubory na internetu a lze je otevřít ke čtení „proklikem“ na příslušném odkazu v textu nebo zde.

GaKO 60/102, 2014, číslo 8, str. 027

Z MEZINÁRODNÍCH STYKŮ

Z MEZINÁRODNÍCH STYKŮ Odborná stáž v rámci projektu NeoCartoLink – VKÚ, akciová spoločnosť, Harmanec a Topografický ústav plukovníka Jána Lipského Banská Bystrica V rámci odborné stáže financované projektem NeoCartoLink – podpora tvorby národní sítě kartografie nové generace, CZ.1.07/2.4.00/31.0010, byly navštíveny dvě instituce – VKÚ, akciová spoločnosť (a. s.), Harmanec a Topografický ústav (TOPÚ) plukovníka Jána Lipského Banská Bystrica. Účelem stáže bylo seznámit se s aktuálně řešenými projekty a plánovanými úkoly, které mají potenciál vzájemné spolupráce mezi navštívenými organizacemi a Výzkumným ústavem geodetickým, topografickým a kartografickým, v. v. i., Zdiby (VÚGTK). Odborná stáž probíhala v termínu 24. 3. až 28. 3. 2014. Hlavním diskutovaným tématem byla problematika automatické generalizace při tvorbě státního mapového díla. V článku si autoři kladou za cíl představit projekt NeoCartoLink a obě navštívené instituce a jejich základní činnosti. Klíčové aktivity projektu NeoCartoLink: • Účast členů cílové skupiny na zahraničních stážích a konferencích – cílem této aktivity bylo podchycení nejnovějších trendů, navázání spolupráce s centry kartografické excelence u nás i ve světě a implementace získaných poznatků mezi členy sítě prostřednictvím vytvořených studijních materiálů a odborných článků. • Aktivní spolupráce partnerů sítě NeoCartoLink – síť je prostředkem zlepšení komunikace a zvýšení objemu spolupráce mezi partnery sítě NeoCartoLink. Cílem bylo setkávání členů cílové skupiny za účelem systematické konzultační činnosti, v průběhu projektu byly taktéž organizovány informační a vzdělávací semináře a konzultace pro partnery s cílem sdílet získané poznatky. • Zvyšování schopností a dovedností cílové skupiny – realizací vzdělávacích a komunikačních kurzů bylo docíleno zvýšení jazykových, manažerských a odborných dovedností členů cílové skupiny. • Závěrečná mezinárodní kartografická konference – v termínu 25. až 28. 2. 2014 proběhla pod záštitou Kartografické společnosti České republiky (ČR), České asociace pro geoinformace, České geografické společnosti a rektora Univerzity Palackého v Olomouci mezinárodní kartografická konference CARTOCON2014. Obsah konference byl velmi široký, přičemž jádro tvořila témata čtyř komisí ICA (International Cartographic Association), která měla na konferenci svá pracovní zasedání. Těmito komisemi jsou: • ICA Commission on Atlases, • ICA Commission on Cognitive Visualisation, • ICA Commission on Uses and User Issues, • ICA Commission on Map and Internet. Dále na konferenci proběhlo zasedání ICA Working group on International Map Year. Detailní informace o proběhlé konferenci lze získat na webových stránkách: http://www.cartocon2014.org/welcome, dále též GaKO 60/102, 2014, č. 7, s. 185. Projekt NeoCartoLink probíhal v období 1. 5. 2012 až 30. 4. 2014. Nyní je na všech účastnících implementace získaných odborných zkušeností a využití získaných mezinárodních styků pro rozšíření kartografie jako důležitého vědního oboru v rámci celé ČR. Představení navštívených institucí a jejich činností: VKÚ, a. s., Harmanec – http://www.vku.sk VKÚ, a. s., Harmanec je akciová soukromá společnost založená 1. 5. 2001, která je zaměřená na kartografickou výrobu, vydávání map a další poskytování kar-


219

tografických služeb. Od 1. 2. 2002 převzala veškeré činnosti, závazky a práva zrušeného státního podniku, Vojenského kartografického ústavu, Harmanec, s více jak 50letou historií. V oblasti kartografické tvorby poskytuje společnost kompletní služby – od projekčních a redakčních prací, přes kartografické zpracování, až po konečné předání rastrových či vektorových dat nebo tiskových podkladů zákazníkovi podle jeho požadavků a potřeb. Společnost má mnoho zkušeností s tvorbou map, zeměpisných a jiných tematických atlasů, turistických map, automap a autoatlasů všech druhů. Od roku 1996 využívá digitální technologie. Správu kartografických dat a výrobu mapových podkladů zabezpečuje kartografický informační a výrobní systém MapServer. VKÚ, a. s., Harmanec vydává atlasy nebo mapy světa a míst, atlasy ortofotomap a ortofotomapy, mapy a atlasy pro turistiku (obr. 1) a cykloturistiku, automapy, autoatlasy, všeobecné geografické mapy, mapy územního a správního uspořádání Slovenské republiky (SR), politické mapy, školní atlasy, reliéfní mapy a jiné mapové výrobky, které poskytuje k průmyslovému použití k propagačním a jiným účelům (obr. 2). TOPÚ plukovníka Jána Lipského Banská Bystrica – http://www.topu.mil.sk/ TOPÚ je odborné pracoviště Ozbrojených sil (OS) SR, které zabezpečuje informace o území pro účely obrany a bezpečnosti státu. Jeho hlavní úlohou je poskytovat informace, produkty a služby všem armádním složkám. Činnost je tedy zaměřena na vyhledávání zdrojů geografických informací, jejich analýzu, zpracování, archivaci a ochranu. V kartografické tvorbě je to pak generalizace, vizualizace a produkce hotových produktů v požadované formě a s požadovaným obsahem. TOPÚ vznikl po rozdělení Československa 1. 10. 1993 v důsledku zajištění odborných prací v resortu obrany. V současnosti je jeho ředitelem plukovník Ing. Maroš Miškolci a pracuje zde zhruba 100 zaměstnanců, z nichž část tvoří civilní složka a část profesionální vojáci. Ústav je rozdělen do pěti úseků: úsek geodézie, úsek prostorové databáze (PD), úsek dálkového průzkumu Země (DPZ), úsek správy a distribuce informací, úsek tvorby produktů. Hlavním úkolem úseku geodézie je poskytování služeb v oblasti geodézie všem složkám OS SR. Úsek zajišťuje geodetickou podporu při řešení krizových situací, provádí měření a jeho zpracování, provádí transformaci souřadnic mezi geodetickými systémy, vydává katalog souřadnic geodetických bodů a zpracovává matematické prvky pro mapové produkty jako je konvergence a deklinace. Dále pak provádí sběr, zpracování, aktualizaci a archivaci geografických informací pomocí technologií GPS, provádí podporu leteckého měřického snímkování a spravuje permanentní stanici GPS Banská Bystrica (BBYS), která se podílí na realizaci Evropského referenčního terestrického rámce a nových geodetických základů SR (SKPOS®). Stanice BBYS je významná pro výzkum geodynamiky, pro gravimetrická měření a pro určení kvazigeoidu SR. Úsek PD se zaměřuje na sběr a aktualizaci prostorových informací o území SR pro Vojenský informační systém o území a pro tvorbu vojenského státního mapového díla. V terénu probíhá sběr polohopisných prvků a jejich kvalitativních vlastností. Hlavním zdrojem primárních informací pro tvorbu PD je letecké měřické snímkování. Z podkladových dat se vytváří stereomodely, digitální modely terénu, ortofotomapy a provádí se vektorizace polohopisných • • • • •

GaKO 60/102, 2014, číslo 8, str. 028



220 ročník 60/102, 2014, číslo 8

Obr. 1 Ukázka turistické mapy 1 : 50 000 (© VKÚ, a. s., Harmanec)

Obr. 2 Ukázka produkce VKÚ, a. s., Harmanec

prvků leteckých měřických snímků. Výsledná PD odpovídá rozsahem prvků mapě měřítka 1 : 10 000, je trojrozměrná a bezešvá. Úsek DPZ se zaměřuje na sběr a zpracování geografických informací o území z aktivních a pasivních systémů DPZ, které poskytuje pro potřeby OS SR, resp. pro Vojenský informační systém o území, a také z nich zpracovává rastrový model území. Aktivně se podílí na „Mezinárodním projektu produkce vektorových dat vysokého rozlišení“. Úsek správy a distribuce informací zajišťuje evidenci, archivaci, zálohování a distribuci informací a produktů, především produktů z úseku tvorby produktů. Úsek dále poskytuje zájemcům kopie leteckých měřických snímků v souladu s příslušnými zákony a směrnicemi. Úsek tvorby produktů vydává vojenské topografické mapy (VTM) v měřítkách 1 : 25 000 (obr. 3) a 1 : 50 000, jiné mapy vojenského charakteru a všeobecné geografické mapy v měřítkách 1 : 500 000 a 1 : 1 000 000. Všechny mapy jsou zpracovávané v souladu se standardy NATO. Mezi jiné mapy vojenského charakteru patří mapa Joint Operations Graphic – Air 1 : 250 000, mapa Joint Operations Graphic – Ground 1 : 250 000, letecká orientační mapa 1 : 500 000 (LOM 500 – obr. 4), mapa Transit Flying Chart (Low Level) Second series 1 : 250 000 – mapa pro lety v malých výškách. Jako základní podklad pro tvorbu map slouží PD a jiné zdrojové geografické podklady. Po vstupu SR do

GaKO 60/102, 2014, číslo 8, str. 029



Obr. 3 Ukázka mapy VTM25_NM341010A (© TOPÚ plukovníka Jána Lipského Banská Bystrica, 2014)

Obr. 4 Ukázka mapy LOM 500 (© TOPÚ plukovníka Jána Lipského Banská Bystrica, 2013)

221

GaKO 60/102, 2014, číslo 8, str. 030



222 ročník 60/102, 2014, číslo 8

NATO (29. 3. 2004) začal TOPÚ vytvářet nové standardizované mapové dílo v souřadnicovém systému WGS-84 a ukončil tak edici map v souřadnicovém systému S-42. Příspěvek vznikl v rámci řešení projektu NeoCartoLink – podpora tvorby národní sítě kartografie nové generace, CZ.1.07/2.4.00/31.0010. Tento projekt byl spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. Ing. Radek Makovec, Ing. Tomáš Vacek, VÚGTK, v. v. i., Zdiby

Zasedání mezinárodní komise EUPOS a pracovní skupiny EUPOS SQII v Rize Další, v pořadí 25. setkání mezinárodní komise EUPOS se konalo ve dnech 6. a 7. 5. 2014 v Rize, hlavním městě Lotyšska. Shromáždění hostil Institut geodézie a geoinformací Lotyšské univerzity. Uvítání se ujali ředitel Institutu geodézie a geoinformací G. Silabriedis, který vyjádřil potěšení hostit toto setkání, dále ředitel Lotyšské geoprostorové informační agentury H. Baranovs, který zdůraznil důležitost technologie globálního navigačního satelitního systému (GNSS), a místopředseda EUPOS A. Oruba, který účastníky (obr. 1) stručně seznámil s programem a shrnutím témat z předchozího setkání v říjnu 2013 v Berlíně. První blok jednání se zabýval dokumenty EUPOS, administrativou a spoluprací s dalšími organizacemi. Mimo jiné byl připomínkován dokument o působnosti EUPOS, organizační struktuře a terminologii. Během diskuse bylo navrženo a odhlasováno založení pracovní skupiny pro monitorování kvality služeb. Aktivity EuroGeographicsu ve 46 evropských zemích představil výkonný ředitel D. Lovell. Účelem aktivit je vývoj evropské prostorové infrastruktury přes spolupráci v oblasti geografických informací. Hovořil o otevřené diskusi pro členy a odborníky, která umožňuje sdílení odborných znalostí, pomoc při vývoji standardů, kdy je požadován názor a zkušenosti expertů z různých oblastí. Ve druhém bloku se jednání soustředilo na technické záležitosti a zprávy pracovní skupiny SQII na monitorování kvality, integrity a ovlivňování systému EUPOS. Zprávu o aktuálním stavu databáze EUPOS podal P. Braunmüller a bylo poukázáno zejména na potřebu její aktualizace. A. Kenyeres informoval o spolupráci mezi EUPOS a EUREF. Jedná se převážně o zpracování souřadnic stanic GNSS ve výpočetním centru ECC (EUPOS Combination Centre). V příspěvku sumarizoval dostupná data a výsledky výpočtu. Díky rozšíření zpracovaných dat o další státy (Rakousko, Itálie, Řecko atd.) zahrnuje výpočet více než 2 300 stanic GNSS. Česká republika (ČR) patří k zemím s minimální změnou souřadnic stanic GNSS. J. Šimek poukázal na současnou situaci tří existujících směrnic, podle kterých jsou sítě GNSS budovány a provozovány, a upozornil na potřebu jejich aktuali-

Obr. 1 Účastníci setkání mezinárodní komise EUPOS

zace. V rámci pracovní skupiny SQII představil K. Smolik aplikaci pro monitoring síťového řešení v reálném čase, která byla zprovozněna ve slovenské síti SKPOS®. J. Zvirgzds představil příklad vyplněného formuláře pro certifikační zkoušku stanic GNSS. Třetí blok jednání se týkal událostí a zpráv souvisejících s problematikou GNSS. Prezentovány byly novinky ze sítí GNSS členských států EUPOS. Zástupci Maďarska, Litvy a Polska upozornili na modernizaci hardwaru i softwaru sítě. Ve Slovenské republice došlo ke změně v ceníku a nyní je možné veškeré služby získat za paušální poplatek 50 € za rok. V ČR je nyní možnost využití předplacení služeb v reálném čase, a to buď na měsíc, nebo na rok. Připravují se také nové webové stránky EUPOS. Informace zde budou rozděleny do přehlednějších rolovacích menu a bude zde možnost stažení standardů a postupů. Skupina EUPOS byla vytvořena také na Facebooku. V závěru A. Oruba poděkoval všem za účast, zajímavá témata a přínosnou diskusi. Ing. Jaroslav Nágl, Ph.D., Zeměměřický úřad, Praha

11. medzinárodná konferencia o katastri nehnuteľností V dňoch 15. a 16. 5. 2014 sa v Častej-Papierničke pri Bratislave v réžii Slovenskej spoločnosti geodetov a kartografov, Českého svazu geodetů a kartografů a za odbornej spolupráce Úradu geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky (ÚGKK SR) uskutočnila už 11. medzinárodná konferencia o katastri nehnuteľností (KN). Konala sa pri príležitosti 50. výročia prijatia zákona č. 22/1964 Zb. o evidencii nehnuteľností a 20. výročia vstúpenia do účinnosti zákona č. 265/1992 Zb. o zápisoch vlastníckych a iných vecných práv k nehnuteľnostiam. V bloku venovanom obidvom spomenutým výročiam odzneli prednášky: • Frindrichová, M.: Päťdesiat rokov od prijatia zákona o evidencii nehnuteľností (v príspevku zaujala analýza dobovej politickej podmienenosti legislatívy predchodcu dnešného KN – evidencie nehnuteľností a cieľov, ktoré táto legislatíva mala pomáhať plniť), • Suchý, Ľ.: Dvadsať rokov od účinnosti zákonov regulujúcich problematiku katastra nehnuteľností (príspevok, podobne ako aj príspevok spoluautora katastrálneho zákona J. Macka, priniesol sériu zaujímavých informácií, odbornej verejnosti doteraz neznámych, zo samotnej procedúry prijímania novej katastrálnej legislatívy i jeho zákulisia v období rokov 1989 až 1992), • Nedvídek, L.: Kritické ohlédnutí za posledním půlstoletím českého katastru (autor kriticky analyzoval nedobrý stav evidencie nehnuteľností v Česku na začiatku šesťdesiatych rokov minulého storočia; popísal náročnú a nie vždy priamu cestu nápravy tohto stavu v nasledujúcich 50 rokoch, v ktorých boli zaznamenané aj momenty váhania, čiastkových omylov a nenaplnených čiastkových koncepčných krokov; poukázal na dôležitosť poznania minulosti), • Horňanský, I.-Ondrejička, E.-Šuppová, I.: Obnova mapového fondu od roku 1964 po súčasnosť (autori analyzovali koexistenciu dvoch veľkých projektov druhej polovice minulého storočia v oblasti KN – evidencie nehnuteľností a budovania a obnovy mapového fondu; príspevok doplnili aj o popis procesu obnovy katastrálnych máp po roku 1993; problematiku ilustrovali i štatisticky), • Horňanský, I.-Javorček, M.: Poohliadnutie sa na niektoré európske aspekty kompetencií našich katastrálnych autorít (autori poukázali na komplikovanosť a náročnosť voľby v období rokov 1989 až 1992 v etape prijímania modelu kompetenčného rozhodovania o vzniku, zmene a zániku vlastníckeho práva k nehnuteľnostiam; tento zásadný prelom v štátnej evidencii spravovania vlastníckych práv k nehnuteľnostiam analyzovali z pohľadu podmienok práva Európskej únie, Dohovoru o ochrane ľudských práv a základných slobôd a Hospodárskej komisie Organizácie Spojených národov pre Európu),

GaKO 60/102, 2014, číslo 8, str. 031


• Macko, J.: Príprava zákona č. 265/1992 Zb. o zápisoch vlastníckych a iných vecných práv k nehnuteľnostiam (spomienky spoluautora), • Bábíček, L.: Evidencia nehnuteľností pred rokom 1964 a čo s tým súviselo, • Doluvodský, J.-Kmeťko, P.: Príspevok k vývoju evidencie nehnuteľností do roku 1965, • Kemény, V.: Skúsenosti a spomienky na práce v evidencii nehnuteľností. V bloku venovanom súčasnosti a budúcnosti v národných rezortoch ÚGKK SR a Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK) boli prednesené prednášky: • Večeře, K.: Katastr 2014 a výhled do dalšího desetiletí (príspevok zaujal rozborom nedávnej zásadnej zmeny právnej úpravy občianskeho a katastrálneho práva a náčrtom viacerých otázok s tým súvisiacich, na ktoré sa v blízkej budúcnosti očakávajú odpovede; príspevok ďalej ponúkol úvahy o organizačnom a správcovskom prepojení KN a zememeračstva v jednom ústrednom orgáne štátnej správy a o výhodách, ktoré toto prepojenie ponúka a ktoré môžu byť využité), • Ondrejička, E.: Quo vadis kataster nehnuteľností? (autor sa venoval teoretickej podstate koncepcií rozvoja vybraných smerov ľudskej činnosti a jej dôležitosti aj pre KN; osobitne zaujala základná premisa koncepcie rozvoja KN, a to že KN ako odbor ľudskej činnosti v civilizovanej spoločnosti nikdy neslúžil a ani nebude slúžiť samoúčelne iba samému sebe, ale vždy pôjde o informačný systém a evidenčný nástroj, ktorý slúži spoločnosti, t. z. tvorí sa a funguje v istých spoločensko-politických, a teda aj finančných, legislatívnych, organizačných a technologických dobových podmienkach – s tým súvisí aj skutočnosť, že síce relatívne presne sa dá odhadnúť v budúcom modelovanom období technologický vývoj najmä v oblasti informačných technológií, ktorý do značnej miery limituje vývoj samotného spravovania KN, ale ťažšie sa dá predvídať, aké technologické inovácie, ktoré budú v tom období na trhu k dispozícii, by zároveň boli z hľadiska ich obstarania a prevádzkovania počas celej doby ich predpokladanej životnosti finančne zvládnuteľné aj pre správcu katastrálneho operátu a ďalšia skutočnosť, že predmetom obsahu KN nemá byť všetko to, čo by KN v budúcom modelovanom období mohol spravovať a verejnosti ponúknuť, ale to, o čo sa v tom období z pohľadu predpokladaného vývoja legislatívy, organizačných štruktúr, personálnej vybavenosti a financovania bude možné reálne usilovať). Aktuálnej národnej legislatíve bol venovaný ďalší blok príspevkov: • Barešová, E.: Nový občanský zákoník a katastr nemovitostí (autorka popisuje zásadné zmeny, ktoré do KN v České republice (ČR) priniesol nový Občiansky zákonník č. 89/2013 Sb. a celý rad nových nadväzných zákonov vrátane katastrálneho zákona č. 256/2013 Sb.; informovala o zmenách v novom Občianskom zákonníku, ktoré sa museli premietnuť do nového katastrálneho zákona – okrem iného zmeny v predmete evidovania KN, v novej definícii zápisov práv do KN, v okruhu práv zapisovaných do KN, v spôsobe začatia konania o povolení vkladu, v rozsahu skúmania vkladovej listiny v rámci konania o povolení vkladu a najmä v otázke vzťahu vlastníctva stavby a vlastníctva pozemku pod stavbou), • Vrzalová, L.: Materiální publicita katastru nemovitostí (autorka informovala o zavedení princípu materiálnej publicity verejných zoznamov, ktorým nový Občiansky zákonník v ČR zásadným spôsobom zvýšil vážnosť a význam údajov zapísaných v KN a zároveň ovplyvnil aj procesy katastrálnych konaní v katastrálnych úradoch; analyzovala samotné dôvody znovuzavedenia princípu materiálnej publicity a jeho vplyv, ako aj sekundárne vyvolané zmeny v katastrálnom zákone). „Otvorenému“ KN sa venovali príspevky: • Raškovič, V.-Hudecová, Ľ.: Elaborát geometrického plánu ako relačná databáza z pohľadu elektronického spracovania, archivácie a kontroly (príspevok bol demonštráciou skutočnosti, že aj externé prostredie, v ktorom sa informačný systém neformuluje a nespravuje, sa živo zaujíma o možnosti systémového riešenia a tvorby elektronického vyhotovenia geometrických plánov a ochotne formuluje podnety obohatené o skúsenosti tvorcov viacerých komerčne dostupných programových aplikácií využívaných vyhotoviteľmi geodetických a kartografických prác; v tomto ohľade je hodný posúdenia každý podnet, pretože v najbližších rokoch budú aj na tvorbu geometrických plá-


223

nov kladené zvýšené nároky nielen z pohľadu definovania presnosti lomových bodov hraníc pozemkov, ale aj v dôsledku úloh, ktoré definuje zákon o eGovernmente a jeho vykonávacie vyhlášky v oblasti elektronickej komunikácie a archivovania dokumentov), • Souček, P.: Poskytování otevřených dat a služeb ČÚZK (autor poskytol prehľadnú informáciu o úspešnej realizácii smernice INSPIRE v podmienkach ČÚZK; venoval sa veľmi pozitívne hodnotenému publikovaniu údajov a služieb; príspevok bol ilustrovaný dokumentovaním vysokého využívania predmetných publikovaných služieb), obr. 1, • Formánek, J.: RÚIAN a jeho vazby na katastr nemovitostí (autor informoval o správcovskej úlohe ČÚZK, ktorý je od roku 2012 zo zákona správcom Registra územnej identifikácie, adries a nehnuteľností (RÚIAN) v Česku; RÚIAN je neoddeliteľnou súčasťou systému základných registrov verejnej správy; tým, že publikuje záväzné údaje o územnej identifikácii a o adresách na potreby výkonu agiend vo verejnej správe, odborná verejnosť dostala účinný nástroj na zjednodušenie a zefektívnenie procesov pri výkone štátnej správy a samosprávy), • Hutková, V.: Inovácie elektronických služieb a aplikácií rezortu geodézie, kartografie a katastra SR (autorka informovala o projekte Elektronické služby KN – ZBGIS, ktorý priniesol do rezortu ÚGKK SR viacero zmien a tiež nové inšpirácie pre budúcnosť; v rámci projektu bol vytvorený a verejnosti ponúknutý nový geoportál ako prístupový bod k verejne dostupným aplikáciám a službám; geoportál je postupne dopĺňaný aj o ďalšie produkty patriace rezortu; autorka informovala o plánovanej možnosti pripájania externých údajov vo formáte VGI, s ktorým sa počíta aj v konverznej službe). V bloku venovanom usporiadaniu pozemkového vlastníctva odzneli prednášky: • Vašek, A.: Pozemkové úpravy na Slovensku včera, dnes a zajtra (autor poskytol prehľad o vývoji spracovania projektov pozemkových úprav na Slovensku; poukázal na škodlivosť prerušenia kontinuity pravidelného zadávania procesov pozemkových úprav v skupine katastrálnych území, čoho dôsledkom môže byť, okrem iného, strata odborných realizátorských kapacít na trhu práce i u zadávateľa; identifikoval súčasné problémy v oblasti pozemkových úprav a načrtol možné spôsoby ich riešenia; upozornil na potrebu novelizácie všeobecne záväzných právnych i interných predpisov v oblasti pozemkových úprav), obr. 2, • Uhlík, V.: Pozemkové úpravy v praxi a ich budúcnosť (autor analyzoval pozemkové úpravy z pohľadu praxe, z pohľadu spracovateľa a z pohľadu zodpo-

Obr. 1 P. Souček pri svojej prezentácii

GaKO 60/102, 2014, číslo 8, str. 032


224 ročník 60/102, 2014, číslo 8


Obr. 2 A. Vašek informuje o vývoji pozemkových úprav na Slovensku

Obr. 3 Pohľad do rokovacej sály

vedného projektanta pozemkových úprav; identifikoval problémy sprevádzajúce realizáciu pozemkových úprav a venoval sa aj financovaniu, optimalizácii a budúcnosti pozemkových úprav). Príspevky v záverečnom bloku sa zaoberali spôsobmi zvyšovania kvality katastrálneho operátu: • Nagy, Š.-Repáň, P.: Kvalita geodetických a kartografických prác z pohľadu Komory geodetov a kartografov (autori analyzovali pôsobenie Komory geodetov a kartografov v oblasti starostlivosti o výkon činnosti jej členov odborne a spôsobom ustanoveným všeobecne záväznými právnymi predpismi; rozoberali realizované disciplinárne konania voči jej členom; informovali, že prevažujúci počet sťažností je na vyhotovovanie geometrických plánov a vytyčovanie vlastníckych hraníc pozemkov, najmenší počet sťažností je na činnosti v inžinierskej geodézii), • Šandová, H.: Zkvalitňování obsahu ISKN v ČR (autorka analyzovala históriu zvyšovania kvality údajov v informačnom systéme KN; osobitne sa venovala vplyvu zásadných zmien v legislatíve a v technickom riešení informačného systému na proces skvalitňovania údajov a na výslednú kvalitu; príspevok uzatvorila poznaním, že čistenie údajov je vo všeobecnosti nekonečný proces, lebo 100-percentný úspech nemožno nikdy dosiahnuť – široké spektrum možností zápisov do KN a prepájanie rôznorodých informačných systémov budú vždy potenciálnym zdrojom nových nesúladov), • Tomášek, M.: Přehled kontrolní a dohlédací činnosti zeměměřických a katastrálních inspektorátů (autor analyzoval fungovanie zememeračských a katastrálnych inšpektorátov v ČR ako orgánov vonkajšej kontroly vo vzťahu k výsledkom práce a k vnútorným kontrolným mechanizmom katastrálnych úradov a vo vzťahu k vnútorným kontrolným mechanizmom úradne oprávnených zememeračských inžinierov; poukázal na prospešnosť a nevyhnutnosť nezávislej vonkajšej kontroly zememeračských inšpektorátov voči katastrálnym úradom i voči komerčnej zememeračskej sfére), • Zemková, I.: Katastrálna inšpekcia a štátny dozor nad kvalitou vybraných geodetických a kartografických činností (autorka analyzovala štátny dozor nad kvalitou vybraných geodetických a kartografických činností; konštatovala, že relatívne vysoká miera preukázanej opodstatnenosti občianskych sťažností naznačuje, že katastrálna inšpekcia má svoje nezastupiteľné miesto v procese budovania efektívnej a smerom k verejnosti orientovanej štátnej správy). Časť uvedených prednášok, najmä z prvých dvoch blokov, bola uverejnená v piatom čísle ročníka 2014 Geodetického a kartografického obzoru venovanom 11. medzinárodnej konferencii o KN. Účastníkom konferencie bolo toto číslo k dispozícii aj v tlačenej forme. Ostatné príspevky vrátane jedného, ktorý na konferencii nebol prednesený (Palčík, J.: Zavedenie zákona č. 22/1964 Zb. o evidencii nehnuteľností do praxe), boli publikované v osobitnom zborníku z konferencie. Väčšina príspevkov v zborníku bola lektorovaná. Živý záujem vyše 140 účastníkov konferencie (obr. 3), väčšinou z organizácií štátnej správy, potvrdil potrebu a užitočnosť podobných odborných podu-

jatí. Opakovane sa ukázal informačný „smäd“ po skúsenostiach, pozitívnych výsledkoch, ale aj užitočnosť informácií o čiastkových nedomyslených koncepčných krokoch z rozvoja KN u partnerskej katastrálnej autority. Prípravu ďalšej, v poradí 12. konferencie o KN, má vo svojom programe Český svaz geodetů a kartografů. Doc. Ing. Imrich Horňanský, PhD., ÚGKK SR, Ing. Ľubica Hudecová, PhD., Slovenská spoločnosť geodetov a kartografov

Z ČINNOSTI ORGÁNŮ A ORGANIZACÍ Setkání k 60. výročí založení Kartografie PRAHA, a. s., a Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického, v. v. i. Dne 26. 6. 2014 proběhlo společné setkání k 60. výročí založení Kartografie PRAHA, a. s., a Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického (VÚGTK), v. v. i. Uskutečnilo se v budově Kartografie PRAHA, a. s. (Františka Křížka 1, Praha 7), v tzv. Šulcárně (obr. 1), jejíž pojmenování se odvozuje podle zde sídlící prvorepublikové tiskárny M. Schulze.

Obr. 1 Budova Kartografie PRAHA, a. s. – Šulcárna

GaKO 60/102, 2014, číslo 8, str. 033

Z ČINNOSTI ORGÁNŮ A ORGANIZACÍ


225

K 1. 1. 1954 byl na základě vládního nařízení č. 1/1954 Sb. zřízen Kartografický a reprodukční ústav v Praze (jako organizace rezortu Ústřední správy geodézie a kartografie), z něhož po reorganizacích a změnách názvů vznikla v roce 1992 dnešní Kartografie PRAHA, a. s. K 1. 1. 1954 byl též zřízen VÚGTK s pověřením řešit v oboru geodézie a kartografie výzkumné problémy významné pro národní hospodářství a pro jiné důležité zájmy státu, spolupracovat v tomto směru s domácími i zahraničními institucemi, soustřeďovat a plně využívat celostátní literární a mapovou dokumentaci v oboru, sledovat jeho vývoj ve světě a přenášet poznatky a zkušenosti do provozní praxe. V roce 1957 byl VÚGTK pověřen prováděním základního výzkumu v oboru geodézie. V roce 1979 se přestěhoval do Zdib (okres Praha-východ) a od roku 2007 hospodaří jako veřejná výzkumná instituce (v. v. i.). Slavnostní setkání zahájili Ing. Milada Svobodová (ředitelka Kartografie PRAHA, a. s.) a Ing. Karel Raděj, CSc. (ředitel VÚGTK, v. v. i.), jako společní hosti-

telé (obr. 2). Úvodním slovem přivítali všechny účastníky (sešlo se jich kolem 250), poděkovali za hojnou účast, popřáli příjemné setkání a předali slovo hostům, jimiž byli Ing. Karel Večeře (předseda Českého úřadu zeměměřického a katastrálního) a Ing. Miroslav Mikšovský, CSc. (bývalý ředitel obou jubilujících organizací). Oba hosté shodně poděkovali organizátorům za uskutečnění setkání a popřáli oboru zeměměřictví a katastru nemovitostí mnoho úspěchů do dalších let. Poté již probíhaly četné diskuze a setkání „po letech“ bývalých i současných zaměstnanců a hostů (obr. 3, 4 a 5), a to stylově, přímo ve zrekonstruovaném prostoru haly, kde stávaly tiskařské stroje a vznikala mapová produkce. Dnes je hala využívána jako výstavní galerie a stejnému účelu posloužila i při setkání. Byly v ní vystaveny postery o historii Kartografie PRAHA, a. s., průřez její minulou i současnou produkcí a ukázka pracovních pomůcek pro výrobu map. Dále byly vystaveny postery o činnosti VÚGTK, v. v. i., a některé současné i historické měřické přístroje a pomůcky (obr. 6). Vše bylo doplněno

Obr. 2 Zleva: K. Večeře, M. Mikšovský, K. Raděj a M. Svobodová

Obr. 5 Zleva: M. Talich a J. Šíma

Obr. 3 Zleva: F. Radouch, F. Beneš a B. Veverka

Obr. 6 Ukázka měřické techniky

Obr. 4 Účastníci setkání

GaKO 60/102, 2014, číslo 8, str. 034

Z ČINNOSTI ORGÁNŮ A ORGANIZACÍ


226 ročník 60/102, 2014, číslo 8

Obr. 7 Zleva: V. Dobrovolná a J. Krejčová fotografiemi (obr. 7), u kterých se vzpomínalo na kolegy, na pracovní úspěchy české kartografie i vědy let minulých i současných a diskutovalo nad problémy oboru. Zpestřením milého setkání byla malá exkurze po zrekonstruovaných prostorách budovy. Další fotografie ze setkání jsou k prohlížení zde. Petr Mach, Zeměměřický úřad, Praha

SPOLEČENSKO-ODBORNÁ ČINNOST Kartografická konference v Moravském kartografickém centru ve Velkých Opatovicích Ve dnech 29. a 30. 4. 2014 připravilo Moravské kartografické centrum (MKC – obr. 1) ve Velkých Opatovicích ve spolupráci s Fakultou logistiky a krizového řízení (FLKŘ) Univerzity Tomáše Bati (UTB) ve Zlíně, Národním zemědělským muzeem v Praze a městem Velké Opatovice kartografickou konferenci. Cílem konference bylo získat nové náměty na využití plastické mapy Moravy a části Slezska (obr. 2) jak v oblasti badatelské, tak i v oblasti výstavnické. Odbornou záštitu nad konferencí převzal děkan FLKŘ UTB ve Zlíně prof. PhDr. Ivo Barteček, CSc. První den se pro účastníky konference konala vlastivědná vycházka na velkoopatovické Hradisko. Samotná konference proběhla druhý den s následujícími referáty:

Obr. 1 Budova MKC ve Velkých Opatovicích

Obr. 2 Plastická mapa Moravy a části Slezska (celkový pohled a detail) • Prof. PhDr. Ivo BARTEČEK, CSc. (FLKŘ UTB ve Zlíně): Historický místopis Moravy a Slezska a staré mapy, • RNDr. Jakub TROJAN (FLKŘ UTB ve Zlíně): Využití starých map pro současnou výuku, • Jakub GARDÁŠ (FLKŘ UTB ve Zlíně): Budoucnost CHKO Jeseníky a její projekce do plastické mapy Moravy v MKC, • Doc. PhDr. Eduard DROBERJAR, Ph.D.-Tereza HAVLÍKOVÁ (Katedra historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého – UP – v Olomouci): Archeologie a plastická mapa uložená v MKC na příkladu regionu Malá Haná, • Lukáš F. PELUNĚK-Jiří VÁLEK (Katedra historie Filozofické fakulty UP v Olomouci): Plastická mapa českých zemí a její využití v oboru historickém, • Mgr. Milan VYKYDAL (Velké Opatovice): Moravské kartografické centrum Velké Opatovice, • RNDr. Renata PAVELKOVÁ, Ph.D. (Katedra geografie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci): Využití historických map pro identifikaci a analýzu ploch malých vodních nádrží při vodohospodářských revitalizacích krajin, • Ing. Petr FENCL (Národní zemědělské muzeum v Praze): Staré lesní mapy – jejich význam v poznání vývoje kulturní krajiny. Nad jednotlivými příspěvky se vedla bohatá diskuse v rámci samotné konference, ale i v řadě neformálních setkání u samotné mapy v MKC. Závěrem nezbývá než vyslovit přání, aby se podařilo získat finance na realizaci některého z přednesených námětů. Mgr. Milan Vykydal, Velké Opatovice, foto: Petr Mach, Zeměměřický úřad, Praha

GaKO 60/102, 2014, číslo 8, str. 035

MAPY A ATLASY


227

MAPY A ATLASY Výstava Poklady Mapové sbírky se konala v Praze Mapová sbírka Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (UK) v Praze je sbírkou evropského významu. Nikoli jen rozsahem, ale především obsahem. Své bohatství představuje na střednědobých tematických výstavách, nyní naposledy pod názvem Poklady Mapové sbírky. Slavnostní zahájení proběhlo 6. 5. 2014 (obr. 1) a výstava trvala do 31. 7. 2014 (Albertov 6, Praha 2). Mapy, plány a také glóby byly vystaveny v chodbě přilehlé k sálu Mapové sbírky (obr. 2) většinou jako reprodukce. V případě glóbů byl jejich obraz promítán na instalované velké obrazovce (obr. 3). Glóby se otáčely a bylo tak možno je pozorovat ze všech stran. K vidění byly mapy s kořeny v antice, mapy

Obr. 1 Zahájení výstavy (foto: Archiv Mapové sbírky, autor Michal Kowalski) středověké i novověké, evropského i arabského původu. Nechyběly mapy historických českých zemí, především Čech, Moravy a Slezska, případně území, která byla součástí českého státu, byla od něj násilně odtržena a přes různé snahy nenavrácena – například Kladsko. Ke shlédnutí byly i mapy dalších částí světa. Za mimořádně vzácné lze označit rukopisnou mapu Evropy od Everta Gijsbertsona z přelomu 16. a 17. století a tištěnou mapu Německa od Frederika de Wita z 2. poloviny 17. století. Obě jsou výjimečné a jako takové byly obě pro potřebu výstavy restaurovány. Mapová sbírka obsahuje i mnohé další podobné mapy, plány měst a atlasy. Některé z nich byly též vystaveny. Kromě toho také pohledy na města – zde je vhodné upozornit na sice neúplný, ale i tak monumentální panoramatický prospekt Prahy od Jiljího Sadelera z roku 1606. Na výstavě byly zastoupeny všechny významné evropské kartografické dílny, tvůrci map (za mnohá skvělá jména lze zmínit alespoň nám blízkého Václava Hollara), mapy rukopisné i tištěné, mapy jako výtvarná díla – bohatě zdobené, ale i mapy jen jako prosté dvojrozměrné informace o území. Odrážejí doby svého vzniku a úroveň tehdejších znalostí či vkusu. Vystaveny byly i mapové zvláštnosti. Například rozměrný plán Madridu na takřka 6 m2 ze 17. století od Pedra Teixeiry (obr. 4) a párové slepé glóby z 18. století, které sloužily jako učební pomůcky. Mapy historických českých zemí nejsou českému zájemci nedostupné, neboť jsou pochopitelně hojněji zastoupeny v českých, moravských a slezských sbírkách, jsou častěji vystavovány, zmiňovány, popisovány a reprodukovány. Možnost se s nimi seznámit má jejich český milovník značnou. V případě ostatních map již toto neplatí, a tak byla tato výstava ojedinělou cennou příležitostí je vůbec poznat. Pro ty, kteří se k těmto vystaveným plánům, mapám a glóbům chtějí vracet i později, byl připraven reprezentativní katalog v anglickém jazyce s názvem

Obr. 2 Výstavní prostor u Mapové sbírky

Obr. 3 Prezentace glóbů na obrazovce

Obr. 4 Ukázka části rozměrného plánu Madridu od P. Teixeiry „The Treasures of map collection“ (obr. 5) od autorů PhDr. Mgr. Evy Novotné, Mgr. Mirky Tröglové Sejtkové a Mgr. Josefa Chrásta. Byl takto určen širokému okruhu osob, nikoli tedy jen českému čtenáři. Autorkou scénáře výstavy byla PhDr. Mgr. Eva Novotná. Odborné konzultace poskytli doc. RNDr. Jaroslav Marek, CSc., RNDr. Tomáš Grim, Ph.D., prof. Günter Schilder a Joseph Schiro. Grafickou přípravu zajistila Tereza Vostradovská. Digitalizaci a přípravu obrazů provedla Ing. Markéta Hyndráková. Některé dokumenty byly restaurovány v dílnách RNDr. Miroslava Širokého, CSc., a Jany

GaKO 60/102, 2014, číslo 8, str. 036

MAPY A ATLASY


228 ročník 60/102, 2014, číslo 8

Obr. 5 Obálka katalogu výstavy s částí rukopisné mapy Evropy od E. Gijsbertsona Tomšů. Spolupracovali zaměstnanci Knihovny Geografie a Mapové sbírky. Uvedeným pracovníkům UK se zdařila další vynikající výstava, autorům lze jen děkovat a návštěvník tak mohl prožít radost z poznání spojenou s hlubokým estetickým prožitkem. RNDr. Tomáš Grim, Ph.D., foto: Petr Mach, Zeměměřický úřad, Praha

technickej v Bratislave v roku 1953 s vyznamenaním. V tomto roku nastúpil ako asistent na Katedru banského meračstva a geofyziky (KBMG) Baníckej fakulty (BF) Vysokej školy technickej (VŠT) v Košiciach (od roku 1991 Technická univerzita – TU), od roku 1956 bol odborným asistentom. Za 47 rokov pedagogickej činnosti prešiel všetkými pedagogickými stupňami: zástupca docenta (1960), docent (1963), mimoriadny profesor (1972) a od 1. 2. 1978 riadny profesor pre odbor geodézia a banské meračstvo. Vedeckú hodnosť kandidáta technických vied získal v roku 1964 a doktora technických vied v roku 1976. Prof. Sűtti viedol KBMG BF VŠT (1965 až 1980) a vykonával významné akademické funkcie: prodekan BF VŠT (1964 až 1971), dekan BF VŠT (1972 až 1977) a dekan Stavebnej fakulty (SvF) VŠT (1977 až 1990). Do 31. 8. 1999 pôsobil na Katedre geodézie a geofyziky Fakulty baníctva, ekológie, riadenia a geotechnológií (BERG) TU, okrem roku 1990, keď pracoval na Katedre konštrukcií a pozemného staviteľstva SvF VŠT. Od 1. 9. 1999 do 30. 6. 2000, t. j. do odchodu do dôchodku, pôsobil na Katedre geotechniky a dopravných stavieb SvF TU. Prof. Sűtti, DrSc., bol členom viacerých vedeckých, odborných a pedagogických rád a komisií, bol školiteľom doktorandov (predtým vedeckých ašpirantov), predsedom komisie na obhajoby kandidátskych dizertačných prác, podieľal sa na zriadení študijného odboru meračstvo, geodézia a kartografia na Fakulte BERG TU a pracoval vo viacerých medzinárodných organizáciách. Mal rozsiahlu posudkovú, prednáškovú (u nás i v zahraničí), publikačnú a vedeckovýskumnú činnosť. Vo vedeckovýskumnej činnosti sa prof. Sűtti zameral na teóriu chýb a spracovanie meraní, na inžiniersku geodéziu, na banské meračstvo a na modelovanie a riešenie hlbinných projektov. Zaslúžil sa o rozpracovanie teórie používania integrovaných meracích systémov a rozpracovanie teórie vplyvu východiskových údajov na presnosť meracích štruktúr. Prof. Sűtti, DrSc., bol autorom 2 vysokoškolských učebníc z geodézie a 1 napísal v spoluautorstve, ďalej napísal 2 monografie a v spoluautorstve 14 dočasných vysokoškolských učebníc (skrípt) a okolo 160 odborných a vedeckých prác, ktorých odborná problematika je široká, pričom mnohé sú pôvodné a sú citované v našej i v zahraničnej literatúre. Časť jeho prác bola publikovaná aj v zahraničných časopisoch, resp. vo svetových jazykoch. Bol zodpovedným riešiteľom 9 výskumných úloh. Pracovitosť a angažovanosť prof. Sűttiho bola ocenená viacerými vyznamenaniami a pamätnými medailami. Ako dôchodca pracoval od roku 2000 v geodetickej firme GEOMETRA SK, s. r. o., Košice ako analytik meraní a poradca na projekty geodetických sietí a na meranie posunov a pretvorení. Prof. Ing. Juraj Sűtti, DrSc., 47-ročnou prácou prispel významnou mierou k rozvoju geodézie a banského meračstva na Slovensku. Výsledky jeho práce, vo forme publikácií, zostali medzi nami a budú nám vždy pripomínať popredného geodeta a banského merača, skúseného pedagóga a pracovitého človeka. Česť jeho pamiatke!

NEKROLÓGY Za prof. Ing. Jurajom Sűttim, DrSc. Všetci čo poznali prof. Ing. Juraja Sűttiho, DrSc., so zármutkom prijali správu o jeho smrti. Zomrel dňa 8. 3. 2014 v Košiciach vo veku nedožitých 84 rokov. V tichej spomienke si pripomeňme medzníky jeho plodného života. Prof. Ing. Juraj Sűtti, DrSc., sa narodil 22. 4. 1930 v Nových Zámkoch. (Do roku 1994 používal priezvisko Šűtti.) Maturoval na Štátnom gymnáziu v rodnom meste v roku 1948 a zememeračské inžinierstvo absolvoval na Fakulte stavebného a zememeračského inžinierstva Slovenskej vysokej školy

OZNAMY Zmena v zložení redakčnej rady Rozhodnutím predsedníčky Úradu geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky č. P-4470/2014 zo dňa 16. 7. 2014 bol s účinnosťou od 1. 8. 2014 z funkcie člena redakčnej rady Geodetického a kartografického obzoru (GaKO) odvolaný zástupca Komory geodetov a kartografov Ing. Štefan Lukáč. Zároveň bol týmto dňom za člena redakčnej rady vymenovaný Ing. Andrej Vašek, riaditeľ Výskumného ústavu geodézie a kartografie v Bratislave. Redakčná rada ďakuje Ing. Lukáčovi za aktívny prístup k práci v rade počas celého obdobia jeho členstva (2004-2014), ktorým prispel k skvalitňovaniu odborného obsahu GaKO. Do ďalšieho života mu želá dobré zdravie, osobnú pohodu a mnoho pracovných úspechov. Redakcia

GaKO 60/102, 2014, číslo 8, 3. str. obálky

GEODETICKÝ A KARTOGRAFICKÝ OBZOR recenzovaný odborný a vědecký časopis Českého úřadu zeměměřického a katastrálního a Úradu geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky

Redakce: Ing. František Beneš, CSc. – vedoucí redaktor Zeměměřický úřad, Pod sídlištěm 1800/9, 182 11 Praha 8 tel.: 00420 284 041 415 Ing. Jana Prandová – zástupkyně vedoucího redaktora Výskumný ústav geodézie a kartografie, Chlumeckého 4, 826 62 Bratislava tel.: 00421 220 816 186 Petr Mach – technický redaktor Zeměměřický úřad, Pod sídlištěm 1800/9, 182 11 Praha 8 tel.: 00420 284 041 656 e-mail redakce: [email protected] Redakční rada: Ing. Katarína Leitmannová (předsedkyně) Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky Ing. Karel Raděj, CSc. (místopředseda) Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v. v. i. Ing. Svatava Dokoupilová Český úřad zeměměřický a katastrální doc. Ing. Pavel Hánek, CSc. Fakulta stavební Českého vysokého učení technického v Praze prof. Ing. Ján Hefty, PhD. Stavebná fakulta Slovenskej technickej univerzity v Bratislave Ing. Andrej Vašek Výskumný ústav geodézie a kartografie Vydavatelé: Český úřad zeměměřický a katastrální, Pod sídlištěm 1800/9, 182 11 Praha 8 Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky, Chlumeckého 2, P. O. Box 57, 820 12 Bratislava 212 Inzerce: e-mail: [email protected], tel.: 00420 284 041 656 (P. Mach), 00421 220 816 186 (J. Prandová) Sazba: Petr Mach Vychází dvanáctkrát ročně, zdarma. Toto číslo vyšlo v srpnu 2014, do sazby v červenci 2014. Otisk povolen jen s udáním pramene a zachováním autorských práv.

ISSN 1805-7446

http://www.egako.eu http://archivnimapy.cuzk.cz http://www.geobibline.cz/cs

GaKO 60/102, 2014, číslo 7, 4. str. obálky

Český úřad zeměměřický a katastrální

Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky

Geodetický a kartografický obzor (GaKO) 8/2014

2014. a KARTOGRAFICKÝ GEODETICKÝ. Český úřad zeměměřický a katastrální Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky

Recommend Documents