2014. a KARTOGRAFICKÝ GEODETICKÝ. Český úřad zeměměřický a katastrální Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky

GEODETICKÝ a KARTOGRAFICKÝ

obzor Český úřad zeměměřický a katastrální Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej repu bl i k y

12/2014

Roč. 60 (102)

o

Praha, prosinec 2014 Číslo 12 o str. 309–328

POZVÁNKA NA KONFERENCI

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ

17. odborná konference doktorského studia Fakulta stavební Vysoké učení technické v Brně

PROGRAM KONFERENCE

TERMÍNY

ČTVRTEK 29. LEDNA 2015

19. 12. 2014 Uzávěrka přihlášek

07.30 – 08.30 Prezence účastníků konference

28. 12. 2014 Uzávěrka odevzdání příspěvků

08.30 – 09.00 Slavnostní zahájení konference v aule Fakulty stavební

11. 1. 2015 29. 1. 2015

Konference JUNIORSTAV 2015

09.30 – 17.30 Jednání v sekcích 18.00 – 19.00 Oficiální zakončení konference v aule Fakulty stavební 19.00 – 00.00 Společenský večer ADRESA

Vysoké učení technické v Brně Fakulta stavební Veveří 331/95 602 00 Brno

KONTAKT

web:

juniorstav2015.fce.vutbr.cz e-mail:

[email protected] facebook.com/Juniorstav

GaKO 60/102, 2014, číslo 12, str. 001

Geodetický a kartografický obzor ročník 60/102, 2014, číslo 12

309

Obsah MSc. Paweł Hordyniec Modelling of Zenith Tropospheric Delays and Integrated Water Vapour Values . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 309

Z ČINNOSTI ORÁNOV A ORGANIZÁCIÍ . . . . . . . . . . . . 324

Ing. Tomáš Mikita, Ph.D. Hodnocení přesnosti digitálního modelu povrchu 1. generace v lesních porostech a možnosti využití dat v lesnické praxi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 317

ZPRÁVY ZE ŠKOL . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 327

SPOLEČENSKO-ODBORNÁ ČINNOST . . . . . . . . . . . . . . 326

Z GEODETICKÉHO A KARTOGRAFICKÉHO KALENDÁŘE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 328

Z MEDZINÁRODNÝCH STYKOV . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 324

Modelling of Zenith Tropospheric Delays and Integrated Water Vapour Values

MSc. Paweł Hordyniec, Institute of Geodesy and Geoinformatics, Wroclaw University of Environmenta and Life Sciences

Summary Description of the most common sources of meteorological parameters: in-situ measurements, empirical atmosphere models such as UNB3m (University of New Brunswick model), Global Pressure and Temperature (GPT and GPT2), standard atmosphere model of Berg as well as Numerical Weather Prediction (NWP) Coupled Ocean/Atmosphere Mesoscale Prediction System (COAMPS). These models are used to determine tropospheric delay components in zenith direction and total amount of water vapour along GNSS signal path. Based on analyses performed over the territory of Poland at ASG-EUPOS sites of Ground Base Augmentation System (GBAS), COAMPS is shown to deliver very accurate parameters in terms of bias and standard deviation for ZHD (-5,95 mm, σ=3,97 mm) and IWV (0,51 mm, σ=0,57 mm), with meteorological observation available in one-hour interval. Modelování troposférického zpoždění v zenitovém směru a hodnoty integrovaných vodních par Abstrakt Analýza nejčastějších zdrojů meteorologických parametrů, mezi které patří měření in-situ, empirické atmosférické modely jako je UNB3m (University of New Brunswick model), Global Pressure and Temperature (GPT a GPT2), standardní atmosférický model Berg či numerické předpovědní modely počasí (NWP). Výstupy těchto modelů či měření in-situ jsou v oblasti meteorologie GNSS využívány při určování složek troposférického zpoždění a celkového množství vodních par podél cesty signálu GNSS. Na základě provedených analýz nad územím Polska pro referenční stanice GNSS zařazené do sítě Ground Base Augmentation System (GBAS) ze získaných hodnot systematických chyb a směrodatných odchylek vyplývá, že model COAMPS (CoupledOcean/Atmosphere Mesoscale Prediction Systém) je schopen poskytovat velmi přesné odhady zenitového hydrostatického zpoždění – ZHD (-5,95 mm, σ = 3,97 mm) a množství vodních par – IWV (0,51 mm, σ = 0,57 mm) pro meteorologické observace dostupné v jednohodinovém intervalu. Keywords: atmosphere model, GNSS meteorology, IWV, NWP, troposphere delay

1. Introduction GNSS (Global Navigation Satellite System) is one of techniques that allow continuous remote monitoring of atmosphere by analyzing the satellite signal characteristics. Part of distortions comes from the troposphere – the closest layer to the Earth’s surface. Its impact can be estimated if there are required meteorological parameters known at the observation site. These parameters are air pressure, air temperature and air humidity. To provide the meteorological parameters, various methods have been developed that differ in spatial and temporal resolution, accuracy, input parameters etc. The potential of ground-based observations to derive path delays and IWV has been presented in many studies of global and regional analyses [1], [2], [3].

The benefits of numerical weather prediction models have been demonstrated as they can produce high quality parameters for tropospheric delays modeling. The influence of troposphere on GNSS signal propagation results in a delay of the signal which is usually determined for the zenith direction between a satellite and a receiver. For this reason it is called Zenith Total Delay (ZTD). The total delay consists of two independent parts – hydrostatic and wet. Thus, ZTD can be expressed as a sum of Zenith Hydrostatic Delay (ZHD) and Zenith Wet Delay (ZWD) ZTD = ZHD + ZWD,

(1)

where both, ZHD and ZWD are typically expressed in meters.

GaKO 60/102, 2014, číslo 12, str. 002

Hordyniec, P.: Modelling of Zenith Tropospheric...

Geodetický a kartografický obzor

310 ročník 60/102, 2014, číslo 12

ZHD =

0,0022767∙p , 1 – 0,00266 ∙ cos2φ – 0,00000028 ∙ h

(2)

where p is surface pressure in hPa, φ is station latitude, h is ellipsoidal height in meters. The Saastamoinen equation for the wet part reads as follows

(

ZWD = 0,002277 ∙

+ 0,05 e , ( 1255 T

(3)

where T is surface temperature in Kelvin, e is water vapour partial pressure in hPa. In contrary to ZHD, the wet component ZWD is very difficult to model accurately using only surface measurements. Rapid changes in water vapour partial pressure, both in time and space, have an effect on high variability in ZWD. On the other hand, the amount of ZWD in the total delay is rather small. The wet component ZWD is highly related to water amount in the atmosphere. Thus, it is possible to convert ZWD into Integrated Water Vapour (IWV), which is com-

monly used parameter in meteorology for description of the total amount of water in a vertical column above observation site. According to (4), IWV can be calculated as ZWD IWV = , (4) k 10-6 k2’ + 3 ∙ Rw Tm where IWV is expressed in kg/m2, ZWD is wet delay in meters, k2’ and k3 are empirical coefficients of refractivity, Tm is weighted mean temperature above the observation site in Kelvin, Rw is gas constant for wet air (461,525 J ∙ K-1∙ kg-1). The empirical constants were defined in a number of investigations [7], [8], [9]. The coefficients depend on a refractivity index that can be expressed as variable of partial pressures (dry and wet) and temperature. Several solutions are presented in Tab. 1. In this study, ‘best available’ coefficients by Rüeger [7] were used. The supplementary k2’ coefficient is received from other coefficients and constants M (5) k2’ = k2 – k1 w , Md where Mw and Md are molar masses for wet and dry air that equal to 18,0152 and 28,9644 g ∙ mol-1, respectively. Instead of calculating separately each component of total delay from a priori Saastamoinen model, using (2) and (3), the total delay ZTD can be determined directly from GNSS data processing. By subtracting the hydrostatic part (ZHD) from total delay (ZTD), the wet part (ZWD) is given. This approach to obtain ZWD is generally widely used. Fig. 1 summarizes these two available ways for ZWD determination, including ZWD to IWV conversion.

(

The usual amount of ZTD is about 2, 3 m at the sea level and most of it (about 90 %) stems from the hydrostatic part. Because the delay is a function of meteorological parameters, modeling the state of the atmosphere is the way how to reduce the troposphere impact. On the other hand, because the ZTD is related to the atmospheric conditions, it can be used as an input and assimilated into numerical weather forecast models to improve their outputs [4], [5]. The hydrostatic part of ZTD – the ZHD is a pressure-dependent parameter that can be modeled with high accuracy, for example by Saastamoinen model [6], using equation

(

Tab. 1 Empirical coefficients k1 [K • hPa-1]

k2 [K • hPa-1]

k3 105[K2 • hPa-1]

Smith and Weintraub [8]

77,607

71,6

3,747

Bevis et al. [9]

77,600

70,4

3,739

Rueger ‘best available‘ [7]

77,695

72,0

3,754

Reference

Fig. 1 Methodology scheme

GaKO 60/102, 2014, číslo 12, str. 003


As Fig. 1 shows, corresponding meteorological parameters are required to determine the delay components and IWV. When using a priori Saastamoinen model for ZHD determination, only surface pressure measurements are needed. ZWD can be then derived using ZTD from GNSS processing. Otherwise, a priori ZWD has to be calculated from partial water vapour pressure e and temperature T. In the final conversion, IWV is in both methods calculated using weighted mean temperature Tm. This study aims to assess the uncertainties in various meteorological parameters sources and their impact on ZTD components: ZHD, ZWD and derivable IWV. 2. Tested Sources of Meteorological Parameters Values of the tropospheric zenith delays ZHD, ZWD and IWV were calculated for the period of 62 days from De-


311

cember 1st 2012 to January 31th 2013. In this paper, three main sources of meteorological data were used: in-situ measurements; Numerical Weather Prediction (NWP) model Coupled Ocean/Atmosphere Mesoscale Prediction System (COAMPS) [10] and empirical atmosphere models including Global Pressure and Temperature GPT [11] and GPT2 [12] and University of New Brunswick UNB3 modified model [13] and Berg model [14]. The first group of data in Fig. 2 is represented by in-situ observations, which are air pressure, air temperature, and relative air humidity measurements. The parameters were collected from synoptic stations: SYNOP belonging to Polish Institute of Meteorology and Water Management (49 stations), METAR (METeorological Aerodrome Report) stations at airports (9 stations) and six GNSS stations equipped with meteorological sensors (marked as GNSS + MET). Fig. 3 shows locations of ground stations together with reference GNSS sites of ASG-EUPOS network.

m

Fig. 2 Meteorological sources

Fig. 3 Locations of the stations used in the study

GaKO 60/102, 2014, číslo 12, str. 004


where PNN and TNN are in-situ pressure [hPa] and temperature [K], respectively at height of nearest synoptic site (hNN), dT = 0,0065 K is temperature lapse rate, Md = 28,9644 g ∙ mol-1 is molar mass of dry air, R = 8,31432 N ∙ m ∙ (mol ∙ K)-1 is universal gas constant. The gravity acceleration g is calculated using station latitude φ according to the equation [20]

(

g = 9,0863 1 – 10-7

hNN + hGNSS ∙ 2

(7)

∙ ( 1 – 0,0026373 ∙ cos(2φ) + 5,9 ∙ 10-6 ∙ cos2(2φ) . Temperature reduction uses constant temperature gradient dT according to the height difference as shown in (8) rT = -dT ∙ (hGNSS – hNN ) .

(8)

Application of selected methods for height correction resulted in 1,1 hPa and 0,9 K of mean bias, respectively for pressure and temperature, with respect to NWP model parameters. While the standard temperature lapse rate equals to 0,65 K for 100 m of height difference, the pressure gradient is approximately 12 hPa. The value of 1 hPa pressure uncertainty can be also expressed as a ZHD component equivalent to approx. 2,3 mm of error, which is expected uncertainty of in-situ data used in this study. 2.2 Water Vapour Partial Pressure and Mean Temperature The water vapour partial pressure e is required to compute ZWD with Saastamoinen model. Unfortunately, such parameter is unspecified in the majority of sources. Thus, the equation of Clausius-Clapeyron [21], [22] was used to compute e based on the relative humidity data, surface temperature and constants RH L 1 1 (9) e= ∙ e ∙ exp ∙( – , 100 0 Re T0 T where T0 = 273,15 K is the temperature of freezing, e0 = 6,11 hPa is the water vapour partial pressure for T0, L = 2,83 ∙ ∙ 106 J ∙ kg-1 represents latent heat of vaporization, Re = = 461 J ∙ K-1 ∙ kg-1 is specific gas constant for water vapour. To calculate the mean temperature, which is needed for ZWD to IWV conversion (4), the linear function of surface temperature T was utilized. The „virtual“ mean temperature is given in Kelvin by the equation of Bevis et al. [23]

(

((

In-situ data had one-hour temporal resolution. Because all presented results were carried out for ASG-EUPOS sites (GNSS and GNSS + MET in Fig. 1), the meteorological parameters had to be interpolated from their origin to desired location, except sites equipped with meteorological instruments (GNSS + MET). The average distance for both – meteorological and GNSS stations – is 70 km. Thus, the nearest-neighbour (NN) method was utilized and a correction applied as described in subsection 2.1. Data from numerical weather prediction model COAMPS were provided by The Applied Geomatics Centre (CGS) of Military University of Technology in Warsaw. Parameters were gathered in „staggered“ Arakawa C-grid available in various map projections. Model has 30 vertical levels in a terrain-following sigma-z coordinate to approximately 34 km of height. The mesoscale and non-hydrostatic model uses boundary conditions from Navy Operational Global Atmospheric Prediction System (NOGAPS). The most important parameters of COAMPS consist of Exner functions, wind components (u, v, w), mixing ratios or aerosols concentration. Pressure, temperature and relative humidity, used in this study, are provided in 1-hour interval based on forecast launched at 00 and 12 UTC. All parameters are determined at station coordinates throughout interpolation from grid nodes of 13 km horizontal resolution. Interpolation for temperature and relative humidity was based on weighted average using four grid points [15] and nearest-neighbour for pressure applying Karabatić [3] vertical correction (6). The empirical atmosphere models, often called „blind“, provide needed parameters at given location, demanding only the coordinates (φ, λ, h) and day of the year (DOY). The Berg model requires only station height, but outcomes are constant in time. For UNB3m and GPT, the resolution is annual, with annual and semiannual amplitudes of parameters for GPT2. According to the paper by Bosy et al. [16], ZTD estimates, available for each GNSS site, were processed in near-real time (NRT) in Bernese software 5.0 [17] in 1-hour window. Observations were used together with Ultra-Rapid CODE products in double-difference (DD) strategy. 21 European Permanent Network (EPN) sites created the base network. The reference network was combined with GNSS sites in baseline design of SHORTEST solution [18]. ZTD estimates were calculated using a priori Saastamoinen model with Niell mapping function [19] and L5/L3 (wide-lane/narrow-lane) linear combination of signals [17], [18].

((


312 ročník 60/102, 2014, číslo 12

2.1 Height Correction of Pressure and Temperature The in-situ measurements were the subject of modification as they are interpolated horizontally and vertically. The height correction was applied for parameters from synoptic i.e. SYNOP and METAR sites moved to GNSS sites through nearest-neighbor method. The GNSS + MET ones do not require such adjustment as meteorological sensors are placed close to GNSS reference antennas. The difference between GNSS height (hGNSS) and its nearest synoptic site height (hNN) was corrected in terms of pressure and temperature values. To be consistent with COAMPS model, the pressure correction was based on Karabatić [3] formula

(

TNN

(

PGNSS = PNN ∙

TNN – dT ∙ (hNN – hGNSS )

g ∙ Md R ∙ DT

,

(6)

Tm = 70,2 + 0,72 ∙ T .

(10)

3. Case Study In the following section, ZTD components calculated from the in-situ data are considered as reference for comparative analyses. Bias and standard deviation were used for the comparisons. The statistical values were calculated as means for the whole dataset, with a separation on chosen data sources: in-situ, NWP, and empirical models. ZTD estimates were known for 121 GNSS stations of ASG-EUPOS network in an hour interval, including neighboring abroad sites. Thus, hourly meteo-observations were needed to provide homogeneous ZHD values.

GaKO 60/102, 2014, číslo 12, str. 005



Fig. 4 shows the accuracy of models for ZHD component, referenced to GNSS stations labeled with numbers. Some residuals can be seen for NWP. These refer to abroad stations that are usually located at high altitudes. Numerical weather prediction model may not provide sufficient accuracy for pressure in such situation. If the stand-off stations were discarded, the standard deviation would not exceed 3 mm. Otherwise, it can be as high as 17 mm, with over 60 mm bias. The most erroneous empirical model is the Berg model, with 10 mm mean bias and 17 mm standard deviation (Tab. 2). As the others are very similar in terms of standard deviation, empirical models are shifted with respect to GPT2 by 2 mm, 4 mm and 6 mm, respectively for GPT, UNB3m and Berg, to show model differences at each station. The most unbiased is UNB3m (2,63 mm). Fig. 5 for station WROC (Wroclaw, PL) provides a crucial output to understand, how empirical models work. On the example of a priori plots (left) for the wet component, values from GPT2 and UNB3m are nearly stable in time for short periods (62 days of analysis), and as was written before, Berg is constant. Regardless the small biases from the ZHD estimation, caused mainly by the pressure, the models are only averaging the parameters in annual scale. The plots for ZWD calculated from ZTD-ZHD (right) are very close to NWP characteristic, except almost constant ZHDs for atmosphere models. Thus, the differences of ZWDs (dZWD) arise from ZHD uncertainties. This proves Fig. 5 with reference ZWD marked with cyan.

313

The ZWD standard deviations are actually the same as for ZHD, while biases are the exact opposites (Fig. 6). Thus, estimation of ZWD by subtracting the modeled ZHD and measured ZTD causes only minimal errors (see Tab. 2). Therefore, the ZWD from ZTD-ZHD for in-situ data is taken for further comparisons as reference (best case scenario). However, some differences between ZHD and ZWD statistics are seen as there are stations with no ZTD estimates available. They usually refer to abroad sites and result in additional gaps in data as showed in Fig. 6. If GNSS ZTD measurements are unavailable, ZWD has to be calculated from a priori model (Saastamoinen) using meteorological parameters. Due to the fact that GPT allows only computation of pressure and temperature, ZWD value cannot be computed using this model. In Fig. 7 the best agreement in biases can be seen for GPT2 empirical model (red line) and NWP (blue line). UNB3m results are mostly underestimated – the overall positive bias is over 19 mm (Tab. 2). Mean standard deviations for ZWD a priori are ranging from 8,95 mm for NWP up to almost 19 mm for UNB3m. However, intentional shifts of 2 mm and 4 mm are applied for UNB3m and Berg model, respectively, as differences at stations are difficult to distinguish. Comparing the results of ZWD a priori from Saastamoinen model, the empirical models differ significantly in systematic error from -6 mm for GPT2 to -33 mm for the Berg model. To summarize the performed ZWD analysis, Fig. 8 shows the difference in spatial distribution of ZWD component.

Fig. 4 ZHD mean bias and standard deviation w.r.t ZHD in-situ Tab. 2 Mean bias (standard deviation) in mm w.r.t. in-situ data (Zenith Delays) Component

Solution

NWP

GPT2

GPT

UNB3m

ZHD

Saastamoinen

-5,95 (3,67)

-7,15 (16,82)

-6,62 (16,87)

2,63 (16,82)

7,23 (16,84)

ZWD

ZTD-ZHD

3,45 (3,65)

7,92 (16,03)

7,31 (16,09)

3,73 (16,09)

-6,24 (16,20)

ZWD

Saastamoinen

-3,34 (8,95)

-6,11 (18,54)

-

19,90 (18,65)

-32,53 (18,42)

BERG

GaKO 60/102, 2014, číslo 12, str. 006


314 ročník 60/102, 2014, číslo 12


Fig. 5 ZWDs from a priori Saastamoinen model (left) and ZWD from ZTD estimates (right) and their differences w.r.t. ZWD in-situ at station WROC (118)

Fig. 6 ZWD mean bias and standard deviation w.r.t ZWD in-situ (from ZTD-ZHD) Maps represent NWP mean ZWDs for 62 days and two used solutions: ZWD from ZTD estimates and Saastamoinen ZHD (left) and ZWD from Saastamoinen model (right). As visible, ZWD from ZTD-ZHD is spatially irregular. There is almost no correlation with topography. On one hand, ZWD is at very low level over some mountainous areas in the south of the country. On the other hand, similar values of this component occur at the location of Masurian Lake District (sites LAMA, OLST), which is a lowland in north-east. However, the effect is primarily caused by poorly modeled ZHDs at these sites that produce too low or no wet delays. For ZWD a priori, spatial distribution is smooth and gradually grows from the east to the west of the country.

The conversion from ZWD to IWV was performed for both, ZWD a priori and ZWD = ZTD – ZHD. IWV is expressed in kg/m2 that is equal to linear value of millimeter. Outcomes are presented for few chosen stations with different ellipsoidal heights: • DRWP (Drawsko Pomorskie, PL) h = 171,1 m, • DZIA (Działdowo, PL) h = 206,6 m, • ELBL (Elbląg, PL) h = 52,7 m, • GANP (Poprad – Gánovce, SK) h = 746,0 m. There is an obvious error for NWP COAMPS on station GANP, which is located in Slovakia at high altitude (biased by 6 kg/m2). This case confirms mismodeling already shown for pressure. Station labelled by No. 25 (Fig. 4), which is

GaKO 60/102, 2014, číslo 12, str. 007



315

Fig. 7 Mean bias and standard deviation of ZWD a priori from Saastamoinen model w.r.t ZWD in-situ (from ZTD-ZHD)

Fig. 8 Mean ZWD from ZTD-ZHD (left) and ZWD a priori (right) for NWP GANP, has mean bias about -40 mm, what indicates overestimation of ZHD with respect to reference in-situ data. The error was transferred to ZWD causing too low IWV value (right plot in Fig. 9). This is because the calculated ZHD using COAMPS pressure was higher than the total delay. Thus, ZWD from subtraction cannot be negative. Results for IWV (Fig. 9) using a priori ZWD in the conversion are more than twice biased, except the Berg model. There are almost no differences between models in terms of standard deviation. Uncertainties for the second conversion method can be grouped into three diverse sets of models: least accurate with the Berg model, moderate (GPT, GPT2, UNB3m), and distinctly different NWP (with the exception of mismodeled site GANP). Based on the Tab. 3, the overall accuracy of COAMPS is -0,52 (σ = 3,13) kg/m2 for a priori and 0,51 (σ = 0,57) kg/m2 for ZWD from ZTD – ZHD (Tab. 3). All GPT models have very similar errors. Smaller bias and standard deviation holds UNB3m.

Same as ZWD a priori, the results for IWV a priori are also less accurate due to connection with poorly modelled ZWD.

4.

Conclusion

The research proves that numerical weather prediction model COAMPS is the best tested potential source of meteorological parameters when direct observations are unavailable. It provides outputs with high temporal (1 hour) and spatial (13 km grid) resolution. Calculated values of ZHD are biased by -5,95 mm with standard deviation of 3,67 mm compared to those gained from in-situ measurements. On the other hand, NWP is inaccurate for sites at higher altitudes that probably stems from pressure reduction and interpolation method applied in the model. In contrary to NWP, empirical models are easily accessible for pa-

GaKO 60/102, 2014, číslo 12, str. 008



316 ročník 60/102, 2014, číslo 12

Fig. 9 Mean bias and standard deviation [kg/m2] for IWV from ZWD a priori (left) and IWV from ZWD using ZTD estimates (right) w.r.t. IWVs in-situ Tab. 3 IWV mean bias (standard deviation) in kg/m2 w.r.t. in-situ data for two ZWD solutions Component

Solution

NWP

GPT2

GPT

UNB3m

BERG

IWV

ZWD = ZTD-ZHD

0,51 (0,57)

1,17 (2,44)

1,05 (2,46)

0,94 (2,40)

-1,55 (2,55)

IWV

ZWD a priori

-0,52 (3,13)

-0,95 (3,96)

-

3,24 (3,97)

2,67 (3,98)

rameters calculation as only site coordinates are needed. However, their temporal resolution is reduced to one value of parameter per day and the ZHD standard deviation was in this study close to 17 mm. A priori solution used in analysis may cause significant biases for Berg and UNB3m empirical models. However, GPT2 statistics are similar to ZWD calculated from ZTD estimates, but negatively biased. If ZWD is modeled from meteorological parameters derived from NWP, it results in -3,34 mm bias and 8,95 mm standard deviation. When we use ZTD estimates and ZHD Saastamoinen model, the obtained uncertainty of ZWD for NWP gives 3,45 mm bias and 3,65 mm standard deviation. In the final conversion, IWV parameter is almost unbiased with 0,57 kg/m2 of standard deviation. The results of IWV uncertainties are highly comparable to the other studies. The agreement with respect to ECMWF analysis [2] is better than 0,25 mm in bias and 2,50 mm in standard deviation for Europe. The needs presented in the paper by Karabatić et al. [3] are fulfilled for ZWD from NWP model (5 mm of error) and for IWV (under 1 mm error), when using GNSS ZTD estimates. Thus, the COAMPS model meets the COST 716 requirements for numerical weather prediction being a model with high resolution and IWV accuracy between 1 and 5 kg/m2 [24]. Acknowledgement: This work has been realized in the frame of COST Action ES1206 „Advanced Global Navigation Satellite Systems tropospheric products for monitoring severe weather events and climate (GNSS4SWEC) (gnss4swec.knmi.nl)“. I also thank the

Head Office of Geodesy and Cartography for providing the GNSS data from ASG-EUPOS (www.asgeupos.pl) network, the Centre of Applied Geomatics of Military University of Technology in Warsaw, OGIMET service (www.ogimet.com) and National Oceanic and Atmospheric Administration (www.noaa.gov) for providing the NWP model and meteorological data and the Wroclaw Centre of Networking and Supercomputing (www.wcss.wroc.pl): computational grant using Matlab Software License No: 101979. LITERATURE: [1] DE HAAN, S.-BARLAG, S.: Amending Numerical Weather Prediction forecasts using GPS Integrated Water Vapour: a case study. [2] HEISE, S. et al.: Integrated water vapor from IGS ground-based GPS observations: initial results from a global 5-min data set. In: Annales Geophysicae. Copernicus GmbH, 2009, p. 2851-2859. [3] KARABATIĆ, A.-WEBER, R.-HAIDEN, T.: Near real-time estimation of tropospheric water vapour content from ground based GNSS data and its potential contribution to weather now-casting in Austria. Advances in Space Research, 2011, 47.10: 1691-1703. [4] POLI, P. et al.: Forecast impact studies of zenith total delay data from European near real‐time GPS stations in Météo France 4DVAR. Journal of Geophysical Research: Atmospheres (1984-2012), 2007, 112.D6. [5] DE HAAN, S.: Assimilation of GNSS ZTD and radar radial velocity for the benefit of very‐short‐range regional weather forecasts. Quarterly Journal of the Royal Meteorological Society, 2013, 139.677: 2097-2107. [6] SAASTAMOINEN, J.: Contributions to the theory of atmospheric refraction. Bulletin Geodesique, 1972, 105.1: 279-298.

GaKO 60/102, 2014, číslo 12, str. 009



[7] RÜEGER, J. M.: Refractive index formulae for radio waves. In: FIG XXII International Congress. 2002, p. 19-26. [8] SMITH, E. K.-WEINTRAUB, S.: The constants in the equation for atmospheric refractive index at radio frequencies. Proceedings of the IRE, 1953, 41.8: 1035-1037. [9] BEVIS, M. et al.: GPS meteorology: Mapping zenith wet delays onto precipitable water. Journal of Applied Meteorology, 1994, 33.3: 379-386. [10] HODUR, R. M.: The Naval Research Laboratory's Coupled Ocean/Atmosphere Mesoscale Prediction System (COAMPS). Monthly Weather Review, 1997, 125.7. [11] BÖHM, J.-HEINKELMANN, R.-SCHUH, H.: Short note: a global model of pressure and temperature for geodetic applications. Journal of Geodesy, 2007, 81.10: 679-683. [12] LAGLER, K. et al.: GPT2: Empirical slant delay model for radio space geodetic techniques. Geophysical Research Letters, 2013, 40.6: 1069-1073. [13] LEANDRO, R. F.-LANGLEY, R. B.-SANTOS, M. C.: UNB3m_pack: a neutral atmosphere delay package for radiometric space techniques. GPS Solutions, 2008, 12.1: 65-70. [14] BERG, H.: Allgemeine meteorologie. Bonn: Dümmler, 1948. [15] BOSY, J. et al.: Integration and verification of meteorological observations and NWP model data for the local GNSS tomography. Atmospheric Research, 2010, 96.4: 522-530. [16] BOSY, J. et al.: Near real-time estimation of water vapour in the troposphere using ground GNSS and the meteorological data. Annales Geophysicae (09927689), 2012, 30.9. [17] DACH, R. et al.: Bernese GPS software version 5.0. Astronomical Institute, University of Bern, 2007, 640 p.

317

[18] BOSY, J. et al.: A strategy for GPS data processing in a precise local network during high solar activity. GPS Solutions, 2003, 7.2: 120-129. [19] NIELL, A. E.: Global mapping functions for the atmosphere delay at radio wavelengths. Journal of Geophysical Research: Solid Earth (1978-2012), 1996, 101.B1: 3227-3246. [20] HITSCH, U.: Comparison of GPS and radiosonde derived humidity values. 2004. [PhD Thesis.] Master’s Thesis, Institute of Meteorology, University of Vienna. [21] CLAUSIUS, R.: Ueber die bewegende Kraft der Wärme und die Gesetze, welche sich daraus für die Wärmelehre selbst ableiten lassen. Annalen der Physik, 1850, 155.3: 368-397. [22] NR, Ostwalds Klassiker. 37. Leipzig 1892. Clapeyron, E. Memoire sur la puissance motrice de la chaleur. J. Ecole pol, 14. [23] BEVIS, M. et al.: GPS meteorology: Remote sensing of atmospheric water vapor using the Global Positioning System. Journal of Geophysical Research: Atmospheres (1984-2012), 1992, 97.D14: 15787-15801. [24] ELGERED, G.: An overview of COST Action 716: Exploitation of ground-based GPS for climate and numerical weather prediction applications. Physics and Chemistry of the Earth, Part A: Solid Earth and Geodesy, 2001, 26.6: 399-404. Do redakce došlo: 17. 2. 2014

Hodnocení přesnosti digitálního modelu povrchu 1. generace v lesních porostech a možnosti využití dat v lesnické praxi

Lektoroval: Ing. Michal Kačmařík, Ph.D., VŠB – TU Ostrava

Ing. Tomáš Mikita, Ph.D., Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova univerzita v Brně

Abstrakt Od roku 2009 je v rámci společného projektu Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, Ministerstva obrany a Ministerstva zemědělství České republiky (ČR) vytvářen nový výškopisný model ČR. Součástí projektu je rovněž vytvoření digitálního modelu povrchu 1. generace (DMP 1G), který může nalézt řadu uplatnění i v lesnictví. Technologie tvorby nového výškopisného modelu je založena na zpracování dat leteckého laserového skenování do podoby souvislého digitálního modelu reliéfu a povrchu ve formě výškových bodů. Cílem je zhodnotit přesnost dat DMP 1G v lesních porostech a vybrat nejvhodnější interpolační metodu pro tvorbu rastrových digitálních modelů. Výšková přesnost dat je zde hodnocena jednak na zaměřené výzkumné ploše u jednotlivých stromů, jednak na základě porovnání středních výšek lesních porostů vypočtených z dat DMP 1G s daty lesního hospodářského plánu. Navíc jsou prezentovány další možnosti využití dat, např. pro analýzu zápoje lesních porostů. Accuracy Evaluation of Digital Surface Model of the 1st Generation in Forest Environment and its Utilization in Forestry Practice Summary Since 2009 a new elevation model of the Czech Republic has been created as a part of the project of the Czech Office for Surveying, Mapping and Cadastre, Ministry of Defence and Ministry of Agriculture. The project includes creation of a digital surface model of the first generation (DSM 1G – DMP 1G), which can be used for a number of applications also in the forestry. The technology of its creation is based on the processing of airborne LiDAR data to the form of continuous digital elevation model represented by height points. The aim of this work is not only accuracy evaluation of these data especially in conditions of forest stands but also choosing of the most suitable interpolation technique for creation of raster digital models. Within this work the height accuracy of data is evaluated both for individual trees measured by geodetic surveying on the test site and by comparing the heights of forest stands calculated from DSM 1G and heights taken from the forest management plan. Moreover further opportunities of data usage e.g. analysis of canopy density are presented. Keywords: LiDAR, elevation model of Czech Republic, GIS interpolation

GaKO 60/102, 2014, číslo 12, str. 010


318 ročník 60/102, 2014, číslo 12 1. Úvod

Na základě analýz provedených v letech 2006 až 2008 bylo konstatováno, že dosavadní výškopisné modely České republiky (ČR) nedostačují potřebám státní správy a územní samosprávy. Proto byl v roce 2008 v Zeměměřickém úřadě zpracován „Projekt tvorby nového výškopisu území ČR“. Jako hlavní zdroj dat při tvorbě nových výškopisných modelů ČR byla zvolena metoda leteckého laserového skenování (LLS). Na novém výškopisném mapování celého území ČR se podílejí tři resorty – Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK), Ministerstvo obrany a Ministerstvo zemědělství. Výslednými produkty jsou digitální model reliéfu (terénu) 4. generace (DMR 4G), digitální model reliéfu 5. generace (DMR 5G) a digitální model povrchu 1. generace (DMP 1G) [1]. LLS je moderní metoda hromadného sběru polohopisných i výškopisných dat o vysoké hustotě bodů. Data o zemském povrchu jsou získávána pomocí vysílání svazku laserových paprsků v podobě pulzů ze skeneru, který je umístěn na leteckém nosiči, v tomto případě na fotogrammetrickém letounu [2]. DMP 1G představuje zobrazení území včetně staveb a rostlinného krytu ve formě nepravidelné sítě výškových bodů (TIN) s úplnou střední chybou výšky 0,4 m pro přesně vymezené objekty (budovy) a 0,7 m pro objekty přesně neohraničené (lesy a další prvky rostlinného krytu). DMP 1G je určen k analýzám výškových poměrů terénu (DMR 5G) a geografických objektů na něm se vyskytujících (stavby a rostlinný kryt) regionálního a částečně i lokálního charakteru, např. při analýzách viditelnosti, modelování šíření radiových vln, modelování šíření škodlivých látek a nečistot v ovzduší, generování virtuálních pohledů na terén v leteckých simulátorech a trenažérech apod. [3].

Mikita, T.: Hodnocení přesnosti digitálního modelu...

DMP 1G je odvozen automatizovanými postupy. Jedná se o DMR 5G doplněný o objekty nad zemským povrchem. V intravilánu jsou přidány body, které jsou automatickou filtrací vyhodnoceny jako budovy, a to jen v těch místech, kde se shodují data LLS a obrysy budov z katastru nemovitostí. Co se týče vegetace, jsou zařazeny body, které se nacházejí nad zemským povrchem a jejichž minimální rozloha je 25 m2. Běžně je DMP 1G dodáván ve formě jednoho textového souboru [4]. Přestože ČÚZK deklaruje výše uvedenou přesnost dat DMP 1G, pro praktické využití v lesnictví nebylo doposud provedeno hodnocení přesnosti pro případ určení výšek lesních porostů. Cílem této práce je proto zhodnotit přesnost dat DMP 1G a nastínit možnosti využití těchto dat pro lesnické aplikace.

2. Zájmové území Porovnání přesnosti výškopisných dat DMP 1G bylo provedeno na výzkumné ploše umístěné v lesním porostu v katastrálním území (k. ú.) Jindřichov u Velké Bíteše, okres Žďár nad Sázavou (obr. 1). Na území s dostupnými daty byl vybrán mýtní porost (věk přes 80 let) s jemně diferencovanou dřevinnou skladbou (porost se zastoupením převážně smrku) a s jednotnějším reliéfem (mírný svah). Výběr této lokality vycházel z její polohy, neboť se jedná o nejbližší území s již zpracovanými daty DMP 1G od města Brna. Zaměření plochy o rozloze 0,8 ha proběhlo v polovině listopadu 2013. V blízkosti vybrané plochy se nacházela holina situovaná na malém terénním hřbetu, vhodná pro stabilizaci a určení výchozích polygonových bodů pomocí globálního družicového polohového systému (GNSS). Dvojice

Obr. 1 Lokalizace výzkumné plochy a rámec pořízených dat (podklad Základní mapa ČR 1 : 10 000)

GaKO 60/102, 2014, číslo 12, str. 011


výchozích bodů polygonu byla zaměřena metodou RTK (Real Time Kinematic – korekce v reálném čase) stanicí GNSS Topcon Hiper Pro. Tímto bylo zajištěno připojení do geodetického referenčního souřadnicového systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK). Dále byla pro měření použita totální stanice Topcon GPT-9003M, kterou byly zaměřeny polohy stromů, které zároveň sloužily jako body terénu pro výpočet DMR. Úhlová přesnost tohoto elektronického tachymetru udávaná výrobcem je 1 mgon, délková přesnost měření je 2 mm + 2 ppm. Obě hodnoty spolehlivě splňují požadovanou přesnost podrobného měření. Vlastnímu zaměření polohy předcházelo přechodné stabilizování jednotlivých tachymetrických stanovisek dřevěnými kolíky. Následně byly v terénu zaměřeny výšky stromů. Výška stromu je definována jako svislá vzdálenost mezi horizontální rovinou protínající nejvyšší vegetační orgán stromu a horizontální rovinou protínající patu kmene. Vlastní měření výšky probíhalo výškoměrem založeným na trigonometrickém principu, tj. principu stejnolehlosti pravoúhlých trojúhelníků [5]. Jednalo se o elektronický výškoměr TruPulse 360B firmy Laser Technology, Inc. Tento výškoměr měří pomocí laserového dálkoměru vzdálenost ke stromu, poté pomocí sklonoměru určí vertikální úhel na patu stromu a na vrchol stromu a následně na základě trigonometrických funkcí provede výpočet výšky stromu. Výšky stromů byly měřeny z vhodně zvolených stanovisek, ze kterých bylo dobře vidět na vrcholek stromu i na jeho patu. Jedním ze základních pravidel je, že minimální vzdálenost pro měření se musí přibližně rovnat nebo být větší než odhadnutá výška stromu. Dalším pravidlem, které bylo třeba dodržet, je měření výšky po vrstevnici při zachování minimální odstupové vzdálenosti. Zejména u listnatých dřevin je nutno měřit výšky ze vzdálenosti od měřeného stromu přibližně shodné s výškou stromu nebo větší, protože čím je vzdálenost měřiče od paty měřeného stromu menší, tím bude větší chyba změřené výšky. U listnatých dřevin je při měření výšek nutno vyhledat bod, případně místo, ve kterém se dotýká horizontální rovina obrysové křivky koruny. Veškeré zmíněné zásady a pravidla vycházejí z metodiky venkovního sběru dat pro Národní inventarizaci lesů v letech 2001-2004 [6]. Pro každý strom byla provedena tři měření, z nichž se vypočetla průměrná výška. Celkem bylo zaměřeno 258 stromů se střední výškou 28,3 m (maximální výška 36 m, minimální výška 20 m).

3. Metodika Podle podkladů obdržených z ČÚZK bylo LLS zájmového území provedeno dne 26. 8. 2010. Ke skenování byl použit systém LiteMapper 6800 firmy IGI mbH s využitím leteckého laserového skeneru Riegl LMS - Q680. Data DMR 5G a DMP 1G zájmového území (čtverec SM5 – NAMO05) byla zakoupena přes Geoportál ČÚZK. Ke zpracování dat byl použit software ArcGIS 10.2 s použitím nadstaveb Spatial Analyst a 3D Analyst. Datovým zdrojem pro vyhodnocení a zpracování byla data DMP 1G a DMR 5G v podobě souborů souřadnic a nadmořských výšek v textovém formátu, která byla následně převedena do datového formátu pro ukládání vektorových prostorových dat pro geografické informační systémy Esri shapefile. Data DMP 1G v zájmovém území dosahovala průměrné hustoty 0,2 bodu na m2 a data DMR 5G pak 0,07 bodu na m2. Následné generování rastrových digitálních modelů proběhlo pomocí interpolačních nástrojů softwaru ArcGIS.


319

DMR byl vytvořen pomocí nástroje Natural neighbor z dat DMR 5G, neboť tato interpolace z dříve publikovaných prací je nejvhodnější pro bodová pole s vysokou hustotou [7]. Pro nalezení nejvhodnějšího typu interpolace dat DMP 1G do podoby souvislého DMP byly testovány následující nástroje: • TIN – Triangulated Irregular Network (Delaunayho triangulace), • IDW – metoda inverzích vzdáleností, • Kriging – korigování, • Natural Neighbor – metoda přirozeného souseda, • Spline – metoda minimální křivosti. Pro vytvoření rastrových modelů na ploše byla zvolena jednotná velikost buňky (pixelu) 1 m při zachování všech původních nastavení nástrojů. Hodnocení přesnosti interpolačních metod bylo založeno na srovnání výšek zaměřených stromů s tzv. modelem korun stromů (CHM – Canopy Height Model), který vznikne jakožto rozdíl DMP a DMR (HDMP 1G – HDMR 5G). Z předešlých publikovaných prací vyplývá, že při použití dat LLS pro určování výšek stromů vždy dochází k určitému podhodnocení výšek, proto se běžně používá filtrace dat pomocí fokálních nástrojů. Konkrétně byla použita filtrace s výpočtem maximální hodnoty pro každý pixel CHM v kruhovém okolí 1 m [8]. Srovnání výšek stromů s interpolovanými modely bylo následně provedeno na základě přiřazení hodnoty z CHM do atributové tabulky souboru zaměřených stromů a následným výpočtem rozdílu těchto hodnot. Ve všech případech byly odchylky výšek počítány jako rozdíl výšky stromu zjištěné měřením výškoměrem HGEO mínus výška zjištěná z dat ČÚZK (HGEO – HČÚZK). Pro všechny vypočtené rozdíly byla poté vypočtena směrodatná odchylka, systematická chyba a následně rovněž RMSE (Root Mean Square Error – střední kvadratická chyba). Výsledky hodnocení pro různé interpolační metody byly zpracovány do přehledných tabulek (tab. 1, 2, 3 a 4). Kromě samotné přesnosti byly testovány možnosti využití dat pro identifikaci jednotlivých stromů z interpolovaného povrchu pomocí tzv. segmentace inverzního povodí – Inversed Watershed Segmentation [9]. Postup je založen na vytvoření inverzního modelu CHM (vynásobením hodnotou -1) s následnou hydrologickou analýzou délky odtoku a vyhledáním bezodtokých míst, která představují lokální minima. Celkem bylo takto identifikováno 189 lokálních minim (lokálních maxim v nepřevráceném modelu), které by měly odpovídat vrcholům stromů. Dále byly zkoumány možnosti využití dat pro výpočet střední výšky porostů na území v okolí výzkumné plochy v k. ú. Jindřichov u Velké Bíteše. Pro srovnání středních výšek lesních porostů byla použita data lesního hospodářského plánu (LHP) Lesní správy Náměšť nad Oslavou (pro období 2013-2022), konkrétně výška nejčetnější dřeviny pro každou porostní skupinu. Vzhledem k jak druhové, tak prostorové homogenní struktuře lesních porostů tyto výšky odpovídají střední výšce lesních porostů. Pro výpočet střední výšky z interpolovaného povrchu CHM byla použita zonální statistika s výpočtem střední hodnoty všech pixelů v rámci každé porostní skupiny. Na základě rozdílu rastrů střední výšky lesních porostů převzatých z LHP a střední výšky zjištěné z CHM (HLHP – HCHM) byla vypočtena výšková systematická chyba, směrodatná odchylka a RMSE. Celkem bylo porovnáno 171 porostních skupin o celkové rozloze 49 ha. Data DMP 1G a DMR 5G mohou být použita rovněž pro výpočet zápoje lesních porostů na základě poměru pulsů,

GaKO 60/102, 2014, číslo 12, str. 012



320 ročník 60/102, 2014, číslo 12

Tab. 1 Porovnání výšek stromů s interpolovanými daty DMP 1G (v m) Interpolace

TINRAS1)

IDW2)

Kriging3)

NN4)

Spline5)

254

254

254

254

254

Min

-9,264

-9,165

-9,143

-9,255

-9,428

Max

10,959

12,382

12,799

22,004

25,018

-119,158

-36,998

13,491

-105,647

-203,438

Počet stromů

Suma odchylek

-0,469

-0,146

0,053

-0,416

-0,801

Směrodatná odchylka

2,607

2,782

3,024

2,862

3,306

RMSE

2,648

2,786

3,025

2,892

3,402

Systematická chyba

Tab. 2 Porovnání výšek stromů s interpolovanými daty DMP 1G (stromy vyšší než 28 m) Interpolace Počet stromů Min

TINRAS1)

IDW2)

Kriging3)

NN4)

Spline5)

130

130

130

130

130

-2,424

-2,339

-2,262

-2,328

-9,428

8,182

7,249

9,201

6,891

12,860

115,290

172,183

198,465

126,241

55,382

Systematická chyba

0,887

1,324

1,527

0,971

0,426


1,436

1,561

1,728

1,405

2,329

RMSE

1,688

2,047

2,306

1,708

2,368

Max Suma odchylek

Tab. 3 Porovnání výšek stromů s interpolovanými daty DMP 1G s následnou filtrací Interpolace Počet stromů Min Max Suma odchylek Systematická chyba Směrodatná odchylka RMSE

TINRAS1)

IDW2)

Kriging3)

NN4)

Spline5)

254

254

254

254

254

-9,43

-9,2717

-9,3149

-9,4045

-29,329399

3,5764

8,6998

8,3953

3,7034

3,521

-257,321796

-198,361706

-137,186407

-248,0176

-572,182409

-1,013078

-0,780952

-0,540104

-0,976447

-2,252687

2,317171

2,486493

2,680959

2,364089

3,635922

2,529

2,606

2,735

2,558

4,277

Tab. 4 Porovnání výšek stromů s interpolovanými daty DMP 1G s následnou filtrací (stromy vyšší než 28 m) Interpolace

TINRAS1)

IDW2)

Kriging3)

NN4)

Spline5)

130

130

130

130

130

Min

-2,6619

-2,7318

-2,6323

-2,6615

-29,329399

Max

3,5764

4,1782

5,9384

3,7034

3,521

Počet stromů

61,820707

92,209496

130,8372

65,615994

-138,80641

Systematická chyba

0,475544

0,709304

1,00644

0,504738

-1,067742


1,207289

1,343514

1,399118

1,214235

3,977945

1,298

1,519

1,724

1,315

4,119

Suma odchylek

RMSE

1) Delaunayho triangulace, 2) metoda inverzních vzdáleností, 3) korigování, 4) metoda přirozeného souseda, 5) metoda minimální křivosti.

GaKO 60/102, 2014, číslo 12, str. 013


které se odrazí od vegetace a které propadnou na zem. Na základě této premisy lze jednoduše spočítat tzv. index propustnosti laserových paprsků (LiDAR Penetration Index – LPI): LPIij = mGij / (mGij + mVij), kde mGij představuje počet odrazů laserových paprsků na jednotku plochy terénu, mVij reprezentuje počet odrazů na jednotku plochy od vegetace. Indexy i a j odkazují na příslušný řádek a sloupec buňky (pixelu) gridu [10].

4. Výsledky a diskuse Z prvotního porovnání výšek všech zaměřených stromů vyšla značně velká RMSE s hodnotou okolo 5 m. Byly proto hledány možné chyby ve vytvořeném modelu s následným zjištěním, že v modelu povrchu interpolovaném z dat DMP 1G zcela chybí data pro 4 stromy (terénní měření proběhlo až po LLS). Jednalo se o izolované stromy, které byly s největší pravděpodobností eliminovány použitým postupem zpracování a filtrace dat na ČÚZK (plocha izolované skupinky stromů byla menší než 25 m2). Po vyřazení těchto stromů z hodnocení se snížila celková chyba CHM oproti měřeným výškám stromů, ale překvapivě data vykazovala celkové nadhodnocení výšek (na základě kladné systematické chyby – viz tab. 1). Tento výsledek se může zdát v protikladu oproti výše zmíněnému běžnému podhodnocení výšek stromů u dat LLS. Nadhodnocení však bylo způsobeno výskytem stromů v podúrovni, které vlivem generalizace nebyly zachyceny. Proto byly následně hodnoceny pouze stromy úrovňové a nadúrovňové, dosahující alespoň střední výšky porostu (více jak 28 m – viz tab. 2). V případě stromů v úrovni a nadúrovni bylo dosaženo výrazně lepších výsledků a rovněž se zde již projevuje podhodnocení výšek, které je způsobeno především hustotou bodů LLS, kdy jen zřídka je vrchol přímo zachycen laserovým pulsem (obr. 2). Ze zvolených interpolačních nástrojů dosahují nejlepších výsledků jednoduché me-


321

tody Delaunayho triangulace a Natural Neighbor s přesností okolo 1,7 m. Pro dosažení vyšší přesnosti modelu je žádoucí po interpolaci provést jeho vyhlazení pomocí fokálních filtrů s výpočtem maximální hodnoty v okolí každého pixelu tak, aby došlo k alespoň mírnému navýšení modelu. V případě porovnání všech stromů vyhlazený model vykazuje pouze mírně lepší přesnost u všech zvolených interpolací (opět vlivem stromů v podúrovni – viz tab. 3). Při zahrnutí pouze stromů v úrovni a nadúrovni se přesnost výrazně zlepší až na cca 1,3 m (viz tab. 4). Tento výsledek je navíc ovlivněn metodou hodnocení, kdy výšky interpolovaných modelů byly přímo vztaženy k poloze stromů zaměřených u paty kmene. I mírný náklon kmene pak může mít za následek rozdíl v poloze vrcholu stromu oproti patě kmene a snižuje tak výslednou přesnost (obr. 2). Nejlepších hodnot i v případě vyhlazených modelů opět dosahují metody Delaunayho triangulace a Natural Neighbor. Na základě detekce vrcholů stromů pomocí inverzních povodí bylo celkem vyhledáno 189 lokálních maxim, tzn. pouze cca 70 % z celkového počtu stromů. Menší počet stromů je dán generalizací modelu povrchu vlivem menší hustoty bodů a opět je to dáno zanedbáním stromů v podúrovni. Přesné porovnání identických stromů je obtížné vlivem rozdílné polohy kmene a vrcholu stromu (obr. 3). Tento postup detekce stromů z dat LLS se však všeobecně doporučuje pouze při vyšší hustotě bodů LLS [8], [11], [12]. Porovnáním středních výšek lesních porostů na úrovni porostních skupin byla zjištěna výšková RMSE 3,71 m (systematická chyba 0,81 m a směrodatná odchylka 3,66 m). Tyto hodnoty jsou však značně ovlivněny polohovou nepřesností jednotek prostorového rozdělení lesa, kdy do hranice porostní skupiny často spadají i okrajové stromy z jiných porostních skupin, případně solitérní stromy či skupiny stromů ponechané na holinách. Záporná systematická chyba pak ukazuje na nadhodnocení výšek získaných z dat DMP 1G oproti výškám z dat LHP, což je v přímém protikladu s provedeným testováním na zaměřené výzkumné ploše. V zájmovém území tak naopak při tvorbě LHP došlo k podhodnocení výšek lesních porostů (obr. 4). Tento ne-

Obr. 2 Porovnání výšek zaměřených stromů s interpolovaným modelem z dat DMP 1G

GaKO 60/102, 2014, číslo 12, str. 014


322 ročník 60/102, 2014, číslo 12


Obr. 3 Rozdílná poloha zaměřených stromů a vrcholů identifikovaných z dat CHM (o – zaměřené stromy; x – identifikované vrcholy)

Obr. 4 Porovnání výšek lesních porostů z dat LHP (červeně) a z dat ČÚZK (zeleně) soulad nemůže být ovlivněn ani různým stářím datových zdrojů, neboť pořízení dat DMP 1G předcházelo tvorbě LHP a vlivem růstu dřevin by naopak měla být odchylka opačná. Tato chyba může být značně variabilní s ohledem na zkušenosti pracovníka firmy provádějící taxaci lesních porostů při tvorbě LHP. Data DMP 1G jsou využitelná na větších lesních celcích například pro výše zmíněnou kontrolu přesnosti dat LHP,

rovněž ale pro kontrolu lesnického hospodaření při identifikaci a lokalizaci nezalesněných holin. Na základě CHM je tak možné velmi snadno tato místa lokalizovat (místa s malou až nulovou výšku CHM) a cíleně se na ně zaměřit při následném hospodaření. Ze vzájemného poměru hustoty bodů DMP 1G a DMR 5G lze spočítat zápoj porostů v podobě LPI, jak je patrné z obr. 5, kde v porovnání s ortofotem místa s nižším zá-

GaKO 60/102, 2014, číslo 12, str. 015



•

•

• • Obr. 5 Zápoj porostu na základě výpočtu LPI pojem odpovídají místům holin či okrajům lesních porostů. Tento způsob využití dat je však limitován malou hustotou bodů. Výpočet LPI kvůli tomu musel být proveden v rastru s menším rozlišením (5 x 5 m) a i přesto místy nebylo možné hodnotu spočítat z důvodu chybějících bodů. Přes výše potvrzenou dostatečnou přesnost dat DMP 1G pro určování výšek lesních porostů je využití těchto dat limitováno především jejich aktualizací, neboť stav povrchu v lesních porostech se dynamicky mění jak růstem dřevin, tak lesnickým hospodařením. Podle dostupných informací se předpokládá aktualizace DMP 1G metodou obrazové korelace leteckých měřických snímků a metodou LLS. Technologické postupy jsou v současné době ve vývoji [3]. Pro využití v hospodářské úpravě lesa by optimálním postupem byla aktualizace dat území ČR po částech s ohledem na tvorbu LHP v daném území (v intervalu 10 let). Další možnou překážkou využití dat je různá doba skenování během roku, kdy v některých lokalitách je skenování provedeno mimo vegetační období. U listnatých porostů tak může dojít ke značné redukci počtu bodů povrchu (a s tím spojené kvality modelu) vlivem propadnutí pulsů na zemský povrch (nebylo možné v zájmovém území ověřit vzhledem k pořízení dat během vegetační sezóny).

5. Závěr Z provedeného hodnocení přesnosti dat DMP 1G v lesních porostech vyplývají následující závěry: • DMP objektů na zemském povrchu jako jsou lesní porosty či jednotlivé stromy, vytvořený z dat DMP 1G, bude vždy zčásti generalizovaný vlivem menší hustoty bodů LLS, • hustota bodů DMP 1G není dostatečná pro individuální detekci jednotlivých stromů, • pro interpolaci dat není potřeba používat složité interpolační metody, dostačující (a zároveň nejpřesnější) metodou je využití Delaunayho triangulace (TIN) či metody přirozeného souseda (Natural Neighbor), • pro tvorbu rastrových modelů je optimální rozlišení 1 m, • pro vyšší přesnost je vždy žádoucí provést vyhlazení dat pomocí fokálních filtrů, aby došlo k navýšení modelu, • DMP 1G dosahuje dobré výškové přesnosti okolo 1 m, na zvoleném území a rovněž vlivem zvolené metodiky

323

hodnocení však nebylo dosaženo přesnosti deklarované pro přesně neohraničené objekty (0,7 m dle ČÚZK), menší skupinky stromů s menší výměrou či solitérní stromy (např. výstavky ponechané na holinách) mohou být v datech DMP 1G zanedbány vlivem použitého způsobu zpracování dat, v porovnání s daty LHP dosahuje CHM vytvořený z produktů ČÚZK (DMR 5G a DMP 1G) větší přesnosti než data LHP a navíc umožňuje přímo mapovat vertikální strukturu lesních porostů a je tak vhodným podkladem při tvorbě LHP pro stanovení jednotek prostorového rozdělení lesa, na základě dat ČÚZK je možné vypočítat zápoj lesních porostů v podobě indexu propustnosti LiDARových pulsů pouze v omezené míře vzhledem k malé hustotě bodů, hlavním faktorem limitujícím využití dat v lesnictví je jejich aktualizace.

Poděkování: V textu jsou publikovány výsledky, které vznikly za podpory z projektu Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně IGA 68/13 „Vývoj vlastního řešení dálkového průzkumu Země prostřednictvím bezpilotního letounu a jeho praktické využití v lesnictví“. LITERATURA: [1] BRÁZDIL, K.: Technická zpráva k digitálnímu modelu reliéfu 5. generace (DMR 5G). Praha, Zeměměřický úřad 2012. [2] ŠÍMA, J.: Abeceda leteckého laserového skenování. GeoBusiness, 2009, č. 3, s. 22-25. ISSN 1802-4521. [3] ČÚZK. Český úřad zeměměřický a katastrální. [online]. 2011. [cit. 27.4.2014.] Dostupné z: http://www.cuzk.cz/. [4] DUŠÁNEK, P.: Nové výškopisné mapování České republiky. [CD-ROM.] In Symposium GIS Ostrava, 2014. ISBN 978-80-248-3311-8. [5] SEQUENS, J.: Dendrometrie, Studijní podklady [online]. Praha, ČZÚ 2005. 55 s. [cit. 16.3.2012]. [6] ÚHÚL. Inventarizace lesů. Metodika venkovního sběru dat. Brandýs nad Labem, Ústav pro hospodářskou úpravu lesů 2003. 136 s. [7] MIKITA, T.-CIBULKA, M.-JANATA, P.: Hodnocení přesnosti digitálních modelů reliéfu 4. a 5. generace v lesních porostech. Geodetický a kartografický obzor, 59/100, 2013, č. 4, s. 76-85. ISSN 1805-7446. [8] MIKITA, T.-KLIMÁNEK, M.-CIBULKA, M.: Evaluation of airborne laser scanning data for tree parameters and terrain modelling in forest environment. Brno 2013. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis, sv. 61, č. 5, s. 1339-1347. ISSN 1211-8516. [9] EDSON C. B.: Light detection and ranging (LiDAR): What we can and cannot see in the forest for the trees. [Dissertation.] Oregon State University 2011. Proquest, UMI Dissertation Publishing. 277 s. [10] MUSSELMAN, K. N.-MARGULIS, S. A.-NOAH, P. M.: Estimation of solar direct beam transmittance of conifer canopies from airborne LiDAR. Remote Sensing of Environment, 2013, 136, pp. 402-415. [11] HOLOPAINEN, M.-MÄKINEN, A.-RASINMÄKI, J.: Effect of tree-level airborne laser scanning measurement accuracy on the timing and expected value of harvest decisions. European Journal of Forest Research, 2009, 129 (5), pp. 899-907. [12] VASTARANTA, M. et al.: Effects of ALS individual tree detection error sources on forest management planning calculations. Remote Sensing, 2011, 3, pp. 1614-1626. Do redakce došlo: 12. 9. 2014 Lektoroval: doc. Ing. Jiří Šíma, CSc., Praha

GaKO 60/102, 2014, číslo 12, str. 016


324 ročník 60/102, 2014, číslo 12

Z MEDZINÁRODNÝCH STYKOV

Z MEDZINÁRODNÝCH STYKOV XX. medzinárodné poľsko-česko-slovenské geodetické dni v Berlíne V dňoch 6. až 8. 10. 2014 sa konali v Berlíne jubilejné XX. medzinárodné poľsko-česko-slovenské geodetické dni. V tomto roku mali organizáciu podujatia na starosti kolegovia zo Stowarzyszenia Geodetów Polskich, ktorí ho zorganizovali v netradičnom termíne, ako aj na netradičnom mieste. Jubilejný ročník sa rozhodli spojiť s medzinárodným veľtrhom geodézie a geoinformatiky s názvom „INTERGEO“. Veľtrh je každoročne organizovaný nemeckým partnerom Gesellschaft für Geodäsie, Geoinformation und Landmanagement (DVW). Z tohto dôvodu bola na geodetických dňoch aj netradičná účasť, keď účastníci boli až zo 4 krajín (obr. 1). Program geodetických dní bol rozdelený do 6 blokov. Na úvod boli účastníci postupne privítaní jednotlivými predsedami geodetických spoločností v Poľsku, Česku a na Slovensku, ako aj prezidentom spoločnosti DVW Berlin-Brandenburg e. V. a prezidentom Ukrajinskej spoločnosti geodézie a kartografie. Potom nasledoval prvý blok s názvom „Plnenie INSPIRE“. V rámci neho mali postupne prezentácie najvyšší predstavitelia rezortov geodézie, kartografie a katastra v jednotlivých krajinách (obr. 2). Spoločnou črtou prezentácií bola implementácia požiadaviek smernice INSPIRE v jednotlivých rezortoch. V druhom bloku s názvom „Integrácia geodetických údajov v rámci infraštruktúry pre priestorové informácie v Európe (INSPIRE)“ prezentujúci podrobnejšie rozobrali problematiku INSPIRE, takže poslucháči si mohli porovnať stav implementácie v jednotlivých krajinách. Posledná prezentácia tohto bloku sa venovala 3D modelovaniu hlavného kempu Varšavskej univerzity na základe údajov z LIDAR-u (Light Detection and Ranging). Druhý deň pokračoval blokmi „Štandardizácia referenčných systémov v Európe“ a „Rozvoj vzájomných kontaktov a spolupráce v oblasti geodézie“. V prvom bloku sa prezentujúci venovali referenčným súradnicovým systémom, ich nutnosti a potrebe. Zaujímavosťou bola možnosť porovnania českej a slovenskej transformačnej služby, ktoré sú používateľom voľne dostupné na stránkach rezortných geoportálov. Taktiež zaujala prezentácia o mobilnom automatickom astronomickom systéme, ktorý slúži na určovanie astronomicko-geodetických tiažnicových odchýlok, a o ním dosiahnutých výsledkoch. Prezentácie v druhom bloku sa venovali hlavne spolupráci medzi jednotlivými organizáciami a krajinami, ako aj zapájaniu sa inštitúcií do činností spojených s medzinárodnými organizáciami. Posledné dve prezentácie boli od študentov vysokých škôl. Z nich prvá zaujala nameranými výsledkami pri meraní pomocou technológie globálnych navigačných satelitných systémov a vplyvom veľmi vysokého napätia na ňu, druhá sa venovala novému pohľadu na základné mapové dielo veľkej mierky (ZMVM) a možnému definovaniu rozdielu medzi ZMVM

Obr. 1 Účastníci podujatia v prednáškovej sále

Obr. 2 Karel Večeře – predseda Českého úřadu zeměměřického a katastrálního pri prezentácii a katastrálnou mapou. Poobede sa účastníci konferencie zúčastnili medzinárodného veľtrhu INTERGEO. Tretí deň konferencie pokračoval poslednými dvoma tematickými blokmi s názvami „Oprávnenie na geodetické práce do iných krajín v Európe“ a „Školstvo pre geodéziu, školenia“. Oba bloky boli zaujímavé. Účastníci si na základe prednesených informácií mohli porovnať prácu geodetov a nároky na nich kladené, normy a zákony, ako aj vzdelávanie v jednotlivých krajinách – počty študentov v odbore geodézia a kartografia, počty stredných a vysokých škôl a približnú cenu práce. Záver patril organizátorom budúcoročnej konferencie, Českému svazu geodetů a kartografů (ČSGK), ktorí predstavili miesto konania XXI. česko-slovensko-poľských dní. Tie sa budú konať už v tradičnom termíne – 14. až 16. 5. 2015 v modernom hotelovom komplexe, http://www.dolnimorava.cz/hotel-vista/ v obci Dolní Morava v Pardubickom kraji. Dúfame, že si akciu nezabudnete pridať do kalendára. Vybrané prezentácie sú dostupné na http://www.ssgk.sk/PLCZSK2014.htm. Ing. Peter Deák, Výskumný ústav geodézie a kartografie v Bratislave, foto: Ing. Jiří Rydval, ČSGK

Z ČINNOSTI ORGÁNOV A ORGANIZÁCIÍ Informácia o najnovšej publikačnej a vydavateľskej činnosti Slovenskej spoločnosti geodetov a kartografov Možno máte doma vo svojej odbornej knižnici niektorú z publikácií, ktoré boli vydané prevažne v predchádzajúcom desaťročí v rámci edičnej činnosti Slovenskej spoločnosti geodetov a kartografov (SSGK). V období 2002 až 2011 bolo postupne vydaných celkovo 12 titulov. Z nich najhľadanejšia bola publikácia KATASTER NEHNUTEĽNOSTÍ – historický prehľad. Publikácia vyšla v dvoch vydaniach, ktoré spolu s dotlačou predstavovali viac ako 1 000 výtlačkov. Ďalej to bolo MAPOVANIE – historický prehľad a GEODETICKÉ ZÁKLADY – historický prehľad, ktoré spolu s „KATASTROM“ tvorili akúsi trilógiu prezentujúcu informácie naprieč spektrom činností v našom odbore, s výnimkou špeciálnych prác inžinierskej geodézie. Pretože obsah všetkých publikácií okrem historických častí postupne zastarával, chýbali novšie informácie a naviac publikácie boli prakticky rozobrané, vznikla v roku 2012 myšlienka tieto publikácie postupne aktualizovať, obo-

GaKO 60/102, 2014, číslo 12, str. 017

Z ČINNOSTI ORGÁNOV A ORGANIZÁCIÍ


325

Setkání předsedů Úradu geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky a Českého úřadu zeměměřického a katastrálního v Praze

Obr. 1 Prvá publikácia z pripravovanej encyklopédie zememeračstva, geodézie, kartografie a katastra nehnuteľností hatiť o nové poznatky, a to nielen v historickej časti, ale aj v oblasti činností najmä za posledných 10 rokov. Skupina autorov tak pripravuje akúsi encyklopédiu zememeračstva, geodézie, kartografie a katastra nehnuteľností. V 6 vybraných tematických okruhoch (teraz aj vrátane problematiky inžinierskej geodézie) sú vydávané publikácie, ktoré tento široký zámer postupne napĺňajú. Vydaná je zatiaľ 1. KNIHA o historických osobnostiach zemeračstva (s prehľadom odbornej literatúry – výberom duševného vlastníctva – obr. 1, hore) a 4. KNIHA o mapách. Pripravovaná na vydanie ešte v roku 2014 je 5. KNIHA o katastri nehnuteľností. Na rok 2015 sú zostavované zvyšné 3 tituly – 2. KNIHA o vzdelávaní zememeračov (geodetov, kartografov, geoinformatikov) a o odborných školách a ich absolventoch, 3. KNIHA o geodetických základoch a napokon 6. KNIHA o inžinierskej (priemyselnej) geodézii. Jednotlivé tituly sú vydávané vo formáte A4 vo farebnom prevedení, priemerný počet strán na jednu publikáciu je viac ako 400. Vďaka záujmu Úradu geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky, ktorý zabezpečuje pre svoje pracoviská (resp. aj pre pracoviská katastrálnych odborov okresných úradov) primeraný počet výtlačkov, sa stalo vydanie formou tlače reálne. V prípade záujmu o zadováženie si niektorej z publikácií, prípadne aj celého vydávaného radu, možno nájsť potrebné informácie • o dostupnosti vytlačených titulov, • o možnostiach a spôsobe zakúpenia KNÍH po ich vytlačení, • o možnostiach distribúcie jednotlivým záujemcom na webovej stránke SSGK – www.ssgk.sk. Požiadavky na zakúpenie jednotlivých titulov možno adresovať na e-mailovú adresu [email protected]. Prihlásený záujemca bude elektronickou poštou spätne informovaný o výške a spôsobe platby, ako aj o možnostiach priameho prevzatia objednanej a zaplatenej knihy, prípadne o spôsobe doručenia zásielky poštou. Ing. Jozef Marek, Slovenská spoločnosť geodetov a kartografov

Na základě pozvání předsedy Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK) v Praze proběhlo ve dnech 20. a 21. 11. 2014 přátelské pracovní setkání nejvyšších představitelů rezortů Úradu geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky (ÚGKK SR) a ČÚZK. Program byl připraven v souladu s požadavky hostů tak, aby pokryl nejaktuálnější novinky a témata v obou rezortech. Za slovenskou stranu se setkání kromě předsedkyně ÚGKK SR Márie Frindrichové (obr. 1, dole) zúčastnil také jeho místopředseda Ľubomír Suchý a ředitel Geodetického a kartografického ústavu Bratislava (GKÚ) Juraj Celler. Program prvního dne byl věnován problematice oblasti katastru nemovitostí a informatiky, kdy byly za účasti předsedy ČÚZK Karla Večeře (obr. 2), místopředsedy ČÚZK Karla Štencla, vedoucí samostatného oddělení legislativy Evy Barešové a vedoucího oddělení provozních analýz a programování Odboru správy dat Petra Součka připraveny tři prezentace, které byly základem pro další odborné diskuse a mnoho dotazů ze slovenské strany. V úvodní prezentaci seznámil K. Večeře všechny přítomné se situací v rezortu po téměř roce působnosti nového katastrálního zákona a s některými úskalími, které jeho použití v každodenní praxi přineslo. Ve druhé prezentaci se K. Štencel věnoval problematice geometrických plánů v elektronické formě. V úvodu zmínil hlavní důvody zavedení povinného vyhotovování výhradně elektronické formy geometrických plánů od 1. 7. 2014. V další části prezentace nejprve obecněji popsal postupy při tvorbě geometric-

Obr. 1 Zleva: Ľ. Suchý, M. Frindrichová a J. Celler

Obr. 2 Zleva: P. Souček, K. Štencel, K. Večeře a E. Barešová

GaKO 60/102, 2014, číslo 12, str. 018


326 ročník 60/102, 2014, číslo 12

Z ČINNOSTI ORGÁNOV A ORGANIZÁCIÍ

Obr. 3 Zleva: Ľ. Suchý, K. Večeře, J. Celler, M. Frindrichová, K. Brázdil, P. Šidlichovský, J. Pressová a P. Lambert (foto: M. Valková, ZÚ) kého plánu a postup katastrálního úřadu při jeho potvrzení a poté seřadil chronologicky jednotlivé kroky od vytvoření geometrického plánu až po předání potvrzeného plánu zpátky vyhotoviteli. V závěru zmínil problémy, které se při zavádění elektronické formy geometrického plánu do praxe objevily, a uvedl, že ještě musí dojít k optimalizaci funkčnosti Informačního systému katastru nemovitostí, aby bylo zpracování na straně katastrálního úřadu efektivnější. Poslední prezentace byla zaměřena na poskytování dat a služeb rezortu. Kromě přehledu již osvědčených služeb byly zmíněny i novinky, jako například služba sledování změn, která byla zavedena v souvislosti s novým katastrálním zákonem a je dostupná pro všechny osoby, které mají zapsáno věcné právo k dotčeným nemovitostem, nebo účastníkům řízení o takovém právu. Další novinkou, kterou P. Souček představil, je nová forma poskytování údajů z katastru nemovitostí ve formě vybraných sestav (aplikace služby nahlížení do katastru nemovitostí), a to na principu eShopu, která je dostupná všem bez registrace. Výpisy takto získané mají charakter veřejné listiny. Dále zmínil i některé zajímavosti a statistiky z katastru nemovitostí zachycující změny po účinnosti nového katastrálního zákona. Program druhého dne se věnoval záležitostem zeměměřictví. Ředitel Zeměměřického úřadu (ZÚ) Karel Brázdil (obr. 3) seznámil hosty se zeměměřickými činnostmi, které spadají do působností ZÚ, s jeho organizační strukturou, a to jak současnou, tak i připravovanou od roku 2015, která by měla přispět ke zřetelnějšímu definování působností jednotlivých organizačních jednotek, ale i k užší spolupráci specialistů IT a vývojových pracovníků pro budování Informačního systému zeměměřictví. Geodetické základy a CZEPOS prezentoval Petr Lambert. Diskutována byla problematika týkající se rozvoje globálních navigačních satelitních systémů, správních činností spojených s rušením bodů geodetických základů i současného stavu údržby a obnovy bodů geodetických základů na straně jedné resp. údržby a rozvoje sítí permanentních stanic na straně druhé. Dále byly diskutovány možnosti transformace mezi závaznými geodetickými souřadnicovými systémy. Informace o Základní bázi geografických dat České republiky (ZABAGED®) přednesla Jana Pressová. V prezentaci se věnovala způsobům aktualizace – klasické periodické aktualizaci a i průběžnému způsobu, kdy jsou využívána data z tematických informačních zdrojů vedených jinými orgány státní správy. Zmínila i problémy, které jsou s tím spojené, a to především nezájem institucí o spolupráci. Charakterizovala hlavní zdroje používané pro aktualizaci ZABAGED® a na příkladu vodního toku ilustrovala výhodu využívání dat leteckého laserového skenování, především digitálního modelu terénu 5. generace pro cílené zpřesnění geometrické polohy prvků ZABAGED®. Informovala i o spolupráci se sousedními státy na procesu harmonizace příhraničních prvků vedených ve státních geografických databázích jednotlivých států a byly domluveny další kroky v pokračování spolupráce se slovenskými kolegy spravujícími Základní bázi geografického informačního systému. Informační systém zeměměřictví a Geoportál ČÚZK představil Pavel Šidlichovský. Podle ohlasů účastníků jednání to byla netradiční, ale zajímavá pre-

zentace, která byla pojata jako jeden z možných pohledů na Informační systém zeměměřictví, na jeho obsah a i zakotvení v legislativě. Část prezentace věnovaná Geoportálu ČÚZK se týkala i poskytování služeb uživatelům a plnění závazků v rámci směrnice INSPIRE. V přátelské diskuzi slovenští hosté vysoce ocenili představené činnosti ZÚ. Závěrem nutno konstatovat, že pracovně přátelské vztahy je třeba i nadále budovat a rozvíjet, protože oběma zúčastněným stranám to přinese zkvalitnění ve všech oblastech jejich činností a tím i větší spokojenost zákazníků. Ing. Svatava Dokoupilová, ČÚZK, RNDr. Jana Pressová, foto: Petr Mach, ZÚ, Praha

SPOLEČENSKO-ODBORNÁ ČINNOST Workshop o bezpilotních leteckých systémech v Telči Katedra geomatiky Fakulty stavební (FSv) ČVUT v Praze uspořádala v Telči ve dnech 11. a 12. 11. 2014 již tradiční workshop věnovaný aktuálním problémům fotogrammetrie, dálkového průzkumu, laserového skenování a geografických informačních systémů. Akce mívá zpravidla dvě části, určitý prostor je vyhrazen pro prezentace studentských projektů, jádrem workshopu jsou však přednášky vztahující se k blíže specifikovanému, každoročně se měnícímu odbornému tématu. Téma workshopu bylo tentokrát zaměřené na problematiku bezpilotních leteckých systémů a vyvolalo mimořádný zájem. Pořadatelé akce přijali značný počet přihlášek nejen od odborníků, kteří se specializují na fotogrammetrii nebo dálkový průzkum, ale také od stávajících nebo potenciálních uživatelů dat pořizovaných bezpilotními systémy. Největší posluchárnu výukového objektu ČVUT v Telči obsadilo do posledního místa téměř sedm desítek účastníků. Odráží to současnou situaci, kdy bezpilotní systémy zažívají bouřlivý rozvoj a začínají se rychle prosazovat mezi ostatními technologiemi pro sběr prostorových dat. O potřebě sdělit nové poznatky v této oblasti přesvědčili i aktivní účastníci workshopu, velké množství příspěvků na dané téma zcela vyplnilo plánovaný odpolední programový prostor až do večerních hodin. Autoři příspěvků reprezentovali nejširší spektrum pohledů, ze kterých se na uvedenou problematiku lze dívat. Zkušenosti s bezpilotními systémy mají dnes již jak pracoviště akademické sféry (obr. 1), tak i komerční subjekty, a data poskytovaná touto technologií jsou využívána v nejrůznějších oblastech včetně veřejné správy. Posluchači byli informováni o historickém vývoji bezpilotních systémů, byli sezná-

GaKO 60/102, 2014, číslo 12, str. 019

SPOLEČENSKO-ODBORNÁ ČINNOST


Obr. 1 Workshop moderoval prof. Dr. Ing. Karel Pavelka z katedry geomatiky FSv ČVUT meni se základními principy technologie, a to jak z hlediska přístrojového vybavení, tak používaných řešení pro zpracování sebraných dat. Účastníci uvítali také příspěvek, který se zabýval terminologickými otázkami v této oblasti zájmu, neboť vzhledem k překotnému vývoji existuje v označování bezpilotních prostředků značná nejednotnost. V dalších příspěvcích pak byly uvedeny četné příklady využití systémů v praxi. Především se jednalo o snímkování ve viditelné oblasti spektra, kdy pořízená data jsou využívána pro účely mapování či zpracování ortofotosnímků. Zmíněny však byly i jiné možnosti senzorů nebo výstupů. Použití systémů směřuje do mnoha oblastí, jako je například zemědělství, životní prostředí, dokumentace památek, dále pak i sledování stavu dopravní infrastruktury, krizové řízení, správa rozvodných sítí a mnohde jinde. Prezentován byl i příspěvek, který se zabýval možnostmi použití systémů pro obnovu katastrálního operátu. Vedle širokých možností, které nové technologie nabízejí, upozornili přednášející také na mnohé problémy, se kterými je třeba se vypořádat. Jedná se například o otázky bezpečnosti a legislativy, pozornost zasluhuje také efektivita nasazení bezpilotních systémů při porovnání s jinými metodami sběru dat, kdy je třeba uvažovat mnoho hledisek, jako je přesnost, finanční náklady apod. K předneseným příspěvkům se rozpoutala v řadě případů živá diskuze, která v některých případech měla pokračování ještě i po skončení oficiálního programu. Účastníci workshopu odjížděli z Telče bohatší o mnoho podnětů, které mohou zahrnout do úvah při zpracovávání koncepcí dalšího rozvoje v oblastech své působnosti. Pořadatelé přislíbili, že obsahy jednotlivých příspěvků shromáždí ve sborníku, který bude vystaven na webových stránkách laboratoře fotogrammetrie katedry geomatiky FSv ČVUT (http://lfgm.fsv.cvut.cz). Ing. Petr Dvořáček, Zeměměřický úřad, Praha

mezi mladými výzkumníky a vzájemná konfrontace odborných témat řešených na různých univerzitách. Zakladatelem a odborným garantem prvních dvou ročníků konference byl Bohuslav Veverka, dnes již emeritní profesor kartografie na ČVUT, známá osobnost, kterou není třeba blíže představovat. Akce se konala ve spolupráci s Kartografickou společností České republiky (ČR) a s firmami Kartografie PRAHA, a. s., a Geodézie On Line, spol. s r. o., které dodávají propagační materiály a ukázky kartografické produkce pro účastníky i vybrané kartografické produkty jako ceny pro autory tří nejlepších příspěvků, hodnocených odbornou porotou (obr. 1, dole). Akce se konala s podporou grantu ČVUT SVK 15/14/F1. Elektronický konferenční sborník zahrnuje 19 příspěvků, jejichž autory jsou převážně doktorandi z domovské katedry geomatiky FSv ČVUT, ale i z několika dalších vysokých škol: České zemědělské univerzity v Praze, Univerzity Karlovy v Praze, Univerzity obrany v Brně a Vysokého učení technického v Brně. Prezentovaná odborná témata byla veskrze aktuální a odrážela prolínání oborů zmíněných v názvu konference a dále je rozšiřovala. K ústní prezentaci na konferenci bylo přihlášeno 16 příspěvků a nutno říci, že úloha odborné poroty při hodnocení prezentovaných prací a výběru tří oceněných rozhodně nebyla lehká. Autoři představili výsledky, resp. dílčí výsledky svých prací a projektů (obr. 2), z jejichž obsahu jmenujme např. některá témata z oblasti geografických informačních systémů (problematika funkčních regionů, protierozní ochrana, změny krajiny, revitalizace vodních toků, silniční doprava a životní prostředí aj.), kartografie (analýza starých map Severní Ameriky, kartografický jazyk státních mapových děl ČR a sousedních států, zákres cestní sítě v topografických mapách, vliv kuželových zobrazení na georeferencování aj.), z oblasti prostorových dat ve státní správě (znázornění dopravních sítí, porovnání přístupu k pozemkovým úpravám v ČR a ve Slovenské republice, data dle INSPIRE, aktualizace budov v ZABAGED® aj.) či leteckého laserového skenování (LLS) a DPZ

Obr. 1 Členové odborné poroty pozorně sledovali prezentace příspěvků

ZPRÁVY ZE ŠKOL Studentská vědecká konference Digitální technologie v geoinformatice, kartografii a dálkovém průzkumu Země se konala v Praze Pod titulem Digitální technologie v geoinformatice, kartografii a dálkovém průzkumu Země (DPZ) se 30. 10. 2014 konal na katedře geomatiky (dříve mapování a kartografie) Fakulty stavební (FSv) ČVUT v Praze již čtvrtý ročník studentské vědecké konference, na níž mají možnost prezentovat svá témata a projekty doktorandi a studenti nejen z ČVUT. Cílem akce je podpora odborných kontaktů

327

Obr. 2 M. Med při prezentaci příspěvku

GaKO 60/102, 2014, číslo 12, str. 020

ZPRÁVY ZE ŠKOL


328 ročník 60/102, 2014, číslo 12

Výročie 65 rokov: Ing. Pavol Kontra, PhD. Výročí 70 let: Ing. František Beneš, CSc. (osobní zpráva v GaKO, 2014, č. 10, s. 284) doc. Ing. Jozef Čižmár, PhD. (osobná správa v GaKO, 2015, č. 1) Výročie 75 rokov:

Obr. 3 Zleva B. Veverka, M. Med, M. Svobodová, T. Janata a V. Hron

(data DPZ v katastru nemovitostí, využití dat LLS pro zkoumání různých aspektů vývoje a stavu krajiny, testování přesnosti nového digitálního modelu reliéfu aj.) a další. K ocenění byly letos vybrány příspěvky „Vývoj přesnosti a úplnosti zákresu cestní sítě napříč topografickými mapami od 19. století do současnosti“ (Tomáš Janata, 1. místo), „Pozadí přípravy a publikace dat INSPIRE na ČÚZK“ (Michal Med, 2. místo) a „Využití obrazové korelace leteckých měřických snímků pro potřeby aktualizace budov v ZABAGED®“ (Vojtěch Hron, 3. místo), jejichž autoři si s potěšením odnesli hodnotné kartografické ceny (obr. 3). Dotazy, vznesené bezprostředně k prezentovaným příspěvkům i při diskusích o přestávkách na občerstvení během celodenní konference potvrdily, že akce tohoto druhu mají smysl a jsou užitečné pro rozšíření obzorů, vzájemnou informovanost, zpětnou vazbu při ověřování výsledků studentských vědeckých prací i předávání zkušeností jak mezi mladými autory, tak ze strany odborné poroty. Na webové stránce věnované konferenci – http://gkinfo.fsv.cvut.cz – je zpřístupněn sborník příspěvků ve formátu pdf, přednesené prezentace s vyznaznačením tří oceněných, seznam účastníků a členů odborné poroty a řada dalších informací i fotografií – z letošní akce i z předchozích ročníků. Ing. Růžena Zimová, Ph.D., FSv ČVUT v Praze foto: Ing. Petr Soukup, Ph.D.

15

prosinec

Z GEODETICKÉHO A KARTOGRAFICKÉHO KALENDÁŘE (říjen, listopad, prosinec)

Výročí 50 let: Ing. Robert Šinkner, MBA Výročie 55 rokov: Ing. Hedviga Májovská Ing. Petr Sádovský Výročie 60 rokov: Ing. Daniela Lvončíková Ing. Eva Pankuchová Ing. Vladimír Stromček Ing. Dagmar Ševčíková

Ing. Ladislav Gargalovič Ing. Juliana Laudová Ing. Emil Tóth Výročie 80 rokov: prof. RNDr. Jozef Krcho, DrSc. (osobná správa v GaKO, 2015, č. 1) pplk. Ing. Vlastimil Rybenský Ing. Emil Štěpán Výročie 85 rokov: Ing. Vlastimil Vyhnánek B l a h ože l á m e ! Z ďalších výročí pripomíname: Ing. Boris Beťko (80 rokov od narodenia) Fridrich Dávid Fuchs (215 rokov od narodenia) gen. Josef Churavý (120 let od narození) doc. Ing. Štefan Juráni (105 rokov od narodenia) prof. Ing. Josef Kabeláč, CSc. (85 let od narození) Ing. Josef Klíma (100 let od narození) Ing. Zoltán Kotzig, prom. ekonóm (100 rokov od narodenia) Ing. Ondřej Krčmář (130 let od narození) Ing. Josef Křovák (130 let od narození, viz GaKO, 2014, č. 11, 2. str. obálky) Ing. Zdenko Matula (85 rokov od narodenia) Ing. Václav Morch (105 let od narození) Ing. František Mottl (80 let od narození) doc. Ing. Zdenek Novák, CSc. (85 let od narození) RNDr. Josef Peterka (125 let od narození) Ing. Jan Poppe (100 let od narození) Ing. Ján Pravda, DrSc. (80 rokov od narodenia) doc. Ing. Miloslav Růžek, CSc. (85 let od narození) doc. Ing. Josef Šmidrkal, CSc. (85 let od narození) prof. Ing. Dr. Josef Trnka (110 let od narození) doc. Ing. Otakar Vosika, CSc. (85 let od narození) Ing. Vilém Vyhnálek (90 let od narození) Ing. Vincenc Vyskočil, DrSc. (85 let od narození) 1. 11. 1789 – vstoupil v platnost katastrální operát, takzvaný josefský katastr (225. výročí vzniku) 1. 12. 1879 – Škola na výchovu a vzdelanie lúkarských majstrov na vodné a melioračné práce v Košiciach, od roku 1992 Stredná priemyselná škola stavebná a geodetická (135. výročie vzniku) Poznámka: Podrobné informácie o výročiach nájdete na internetovej stránke http://egako.eu/kalendar/.

GaKO 60/102, 2014, číslo 12, str. I

Geodetický a kartografický obzor: Obsah 2014


GEODETICKÝ A KARTOGRAFICKÝ OBZOR ODBORNÝ A VĚDECKÝ ČASOPIS ČESKÉHO ÚŘADU ZEMĚMĚŘICKÉHO A KATASTRÁLNÍHO A ÚRADU GEODÉZIE, KARTOGRAFIE A KATASTRA SLOVENSKEJ REPUBLIKY

Redakce: Ing. František Beneš, CSc. (vedoucí redaktor), Ing. Jana Prandová (zástupkyně vedoucího redaktora), Petr Mach (technický redaktor)

Redakční rada: Ing. Katarína Leitmannová (předsedkyně), Ing. Karel Raděj, CSc. (místopředseda), Ing. Svatava Dokoupilová, doc. Ing. Pavel Hánek, CSc., prof. Ing. Ján Hefty, PhD., Ing. Štefan Lukáč (leden – červenec), Ing. Andrej Vašek (srpen – prosinec)

Praha 2014

Vychází dvanáctkrát ročně

Svazek 60 (102), rok 2014

VYDÁVÁ ČESKÝ ÚŘAD ZEMĚMĚŘICKÝ A KATASTRÁLNÍ A ÚRAD GEODÉZIE, KARTOGRAFIE A KATASTRA SLOVENSKEJ REPUBLIKY

SÁZÍ PETR MACH

I

GaKO 60/102, 2014, číslo 12, str. II

II



OBSAH HLAVNÍ ČLÁNKY BLÍN, J.–HLAVÁČOVÁ, I.–HALOUNOVÁ, L.–SVOBODOVÁ, K.: Výsledky sledování deformací metodou InSAR v severních Čechách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 291 ČERNÝ, M.: Porovnání datových standardů pro geografické informační systémy a informační modely budov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 DEÁK, P.–HUTKOVÁ, V.–MICHALÍK, Ľ.–LEITMANNOVÁ, K.: Geoportál ÚGKK SR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69 DROŠČÁK, B.–SMOLÍK, K.: Nezávislé on-line monitorovanie kvality sieťového riešenia SKPOS® . . . . . . . . . . . 3 DROZDA, J.: Zeměměřická knihovna® se do důchodu (zatím) nechystá . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 265 FRINDRICHOVÁ, M.: Rok 2013 – rok zmien . . . . . . . . . . . . . . 2 FRINDRICHOVÁ, M.: Päťdesiat rokov od prijatia zákona o evidencii nehnuteľností . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97 HALOUNOVÁ, L.–HLAVÁČOVÁ, I.–SVOBODOVÁ, K.– BLÍN, J.: Výsledky sledování deformací metodou InSAR v severních Čechách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 291 HAMÁČKOVÁ, E.: Prodlužování dat gradiometrické družicové mise GOCE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 173 HLAVÁČOVÁ, I.–HALOUNOVÁ, L.–SVOBODOVÁ, K.– BLÍN, J.: Výsledky sledování deformací metodou InSAR v severních Čechách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 291 HORDYNIEC, P.: Modelling of Zenith Tropospheric Delays and Integrated Water Vapour Values . . . . . . 309 HORŇANSKÝ, I.–JAVORČEK, M.: Reštitúcie majetku cirkví a náboženských spoločností a zápis do katastra nehnuteľností . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 HORŇANSKÝ, I.–JAVORČEK, M.: Reštitúcie majetku cirkví a náboženských spoločností a druhy pozemku v katastri nehnuteľností . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 HORŇANSKÝ, I.–JAVORČEK, M.: Poohliadnutie sa na niektoré európske aspekty kompetencií našich katastrálnych autorít . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138 HORŇANSKÝ, I.–LEITMAN, M.–ONDREJIČKA, E.: Na ceste k homogenizácii katastrálneho mapového diela . . . 229 HORŇANSKÝ, I.–ONDREJIČKA, E.: Zákon o evidencii nehnuteľností a budovanie a obnova mapového fondu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123 HUTKOVÁ, V.–DEÁK, P.–MICHALÍK, Ľ.–LEITMANNOVÁ, K.: Geoportál ÚGKK SR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69 JAVORČEK, M.–HORŇANSKÝ, I.: Reštitúcie majetku cirkví a náboženských spoločností a zápis do katastra nehnuteľností . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 JAVORČEK, M.–HORŇANSKÝ, I.: Reštitúcie majetku cirkví a náboženských spoločností a druhy pozemku v katastri nehnuteľností . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 JAVORČEK, M.–HORŇANSKÝ, I.: Poohliadnutie sa na niektoré európske aspekty kompetencií našich katastrálnych autorít . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138 JIŘIKOVSKÝ, T.–LÍNKOVÁ, L.: Nové měřidlo pro přesné určení výšky přístroje na stativu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 155 JUSKOVÁ, K.–MUCHOVÁ, Z.–RAŠKOVIČ, V.: Opravné koeficienty v České republice vs. příspěvek na společná zařízení a opatření v Slovenské republice v pozemkových úpravách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145 KAJÁNEK, P.: Monitorovanie dynamických pretvorení Mosta SNP v Bratislave . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 240 LECHNER, J.: Využití hydrostatického měřícího systému Výzkumného ústavu geodetického, topo-

grafického a kartografického, v. v. i., na jaderné elektrárně Temelín . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 257 LEITMAN, M.–HORŇANSKÝ, I.–ONDREJIČKA, E.: Na ceste k homogenizácii katastrálneho mapového diela . . . 229 LEITMANNOVÁ, K.–DEÁK, P.–HUTKOVÁ, V.–MICHALÍK, Ľ.: Geoportál ÚGKK SR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69 LÍNKOVÁ, L.–JIŘIKOVSKÝ, T.: Nové měřidlo pro přesné určení výšky přístroje na stativu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 155 MACKOVČIN, P.: Československé mapy v Benešově a Křovákově zobrazení v období 1921-1951 . . . . . . 193 MICHALÍK, Ľ.–DEÁK, P.–HUTKOVÁ, V.–LEITMANNOVÁ, K.: Geoportál ÚGKK SR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69 MIKITA, T.: Hodnocení přesnosti digitálního modelu povrchu 1. generace v lesních porostech a možnosti využití dat v lesnické praxi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 317 MUCHOVÁ, Z.–JUSKOVÁ, K.–RAŠKOVIČ, V.: Opravné koeficienty v České republice vs. příspěvek na společná zařízení a opatření v Slovenské republice v pozemkových úpravách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145 MÜLLER, A.–NOVOTNÁ, M.: Rekonstrukce zaniklých sídel Moldava, Oldřiš a Pastviny na podkladě starých map . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 180 NOVOTNÁ, E.: Volně dostupná díla českých kartografů († 1933-1943) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51 NOVOTNÁ, M.–MÜLLER, A.: Rekonstrukce zaniklých sídel Moldava, Oldřiš a Pastviny na podkladě starých map . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 180 ONDREJIČKA, E.: Quo vadis kataster nehnuteľností? . . . 116 ONDREJIČKA, E.–HORŇANSKÝ, I.: Zákon o evidencii nehnuteľností a budovanie a obnova mapového fondu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123 ONDREJIČKA, E.–HORŇANSKÝ, I.–LEITMAN, M.: Na ceste k homogenizácii katastrálneho mapového diela . . . 229 RADĚJ, K.: K 60. výročí vzniku Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického, v. v. i. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 253 RAŠKOVIČ, V.–JUSKOVÁ, K.–MUCHOVÁ, Z.: Opravné koeficienty v České republice vs. příspěvek na společná zařízení a opatření v Slovenské republice v pozemkových úpravách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145 SMOLÍK, K.–DROŠČÁK, B.: Nezávislé on-line monitorovanie kvality sieťového riešenia SKPOS® . . . . . . . . . . . 3 SUCHÝ, Ľ.: Dvadsať rokov od účinnosti zákonov regulujúcich problematiku katastra nehnuteľností . . . . . 110 SVOBODOVÁ, K.–HLAVÁČOVÁ, I.–HALOUNOVÁ, L.– BLÍN, J.: Výsledky sledování deformací metodou InSAR v severních Čechách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 291 ŠÍMA, J.: Ověření zdokonalené technologie nápravy staveb v ZABAGED® . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 ŠVEHLOVÁ, I.: Geografická jména České republiky v databázi Geonames . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 TEREŠČUK, O.–TRETJAK, K.–TREVOHO, I.: Pozdrav k 60. výročí Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického, v. v. i., z Ukrajiny . . . . . 256 TOMÁŠEK, M.: Přehled kontrolní a dohlédací činnosti zeměměřických a katastrálních inspektorátů . . . . . . 132 TRETJAK, K.–TREVOHO, I.–TEREŠČUK, O.: Pozdrav k 60. výročí Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického, v. v. i., z Ukrajiny . . . . . 256 TREVOHO, I.–TRETJAK, K.–TEREŠČUK, O.: Pozdrav k 60. výročí Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického, v. v. i., z Ukrajiny . . . . . 256

GaKO 60/102, 2014, číslo 12, str. III



VACEK, T.: Implementace datového modelu vycházejícího z analýz datových sad EURADIN, RÚIAN a INSPIRE pro projekt EURADIN . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 272 VACKOVÁ, E.: Testování přesnosti znázornění železničních tunelů v ZABAGED® . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 285 VEČEŘE, K.: Nový občanský zákoník přináší největší změny katastru nemovitostí České republiky od roku 1993 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 VEČEŘE, K.: Katastr 2014 a výhled do dalšího desetiletí . . . 103 RUBRIKY

190 250 251 284

OZNÁMENÍ REDAKCE: Změna v redakční radě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 REDAKCIA: Zmena v zložení redakčnej rady . . . . . . . . . . 228 SPOLEČENSKO-ODBORNÁ ČINNOST

DISKUZE, NÁZORY, STANOVISKA BENEŠ, F.: Už dávno víme, jaká je výška Sněžky . . . . . . . . 95 ŠÍMA, J.: Geodetický a kartografický obzor 2000-2013 ve světle statistických údajů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 191 LITERÁRNÍ RUBRIKA HÁNEK, P.: INTERESSENGEMEINSCHAFT NAGELSCHE SÄULEN: Historische Vermessungssäulen in Sachsen (Historické měřické pilíře v Sasku) . . . . . . . . . . . . . 188 VOŽENÍLEK, V.: FERANEC, J. (ed.): Meniace sa Slovensko očami satelitov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94 MAPY A ATLASY GRIM, T.: Výstava Evropské velehory na mapách v Ústředním archivu zeměměřictví a katastru v Praze . . . . . . . . . 61 GRIM, T.: Výstava Kouzlo starých map se konala v Olomouci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168 GRIM, T.: Výstava Poklady Mapové sbírky se konala v Praze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 227 GRIM, T.: Výstava Reprodukce a faksimile starých a nových map z vydavatelské činnosti Vojenského zeměpisného ústavu v Praze a Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu v Dobrušce (ze sbírek pplk. v. v. Ing. Vlastimila Rybenského) . . . . 282 MACH, P.: Veletrh Svět knihy 2014 v Praze . . . . . . . . . . . 166 MACH, P.: TOURMAP 2014 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167 MACH, P.: Výstava Litoměřicko na starých mapách . . . 305 SKÁLA, P.: Turistická mapa Sobotecka a průvodce Rájem rozhlednovým zvítězily v novinářské anketě . . . 24 VONDRÁKOVÁ, A.: Mapa roku 2013 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 165 NEKROLOGY Kartografové se rozloučili s legendou oboru PhDr. Ondřejem Roubíkem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Za Ing. Václavem Čechem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Rozlúčka s Ing. Vladimírom Schultzom . . . . . . . . . . . . . . . Za prof. Ing. Jurajom Sűttim, DrSc. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zemřel profesor Zdeněk Nevosád . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zemřel doc. Ing. František Krpata, CSc. . . . . . . . . . . . . . . . . Zemřel Dimitrij Gebauer . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Šedesátiny Ing. Petra Skály . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ing. Jan Neumann, CSc. – 80 let . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . K sedmdesátinám doc. Ing. Pavla Hánka, CSc. . . . . . . . . K sedmdesátinám Ing. Františka Beneše, CSc. . . . . . . . .

III

171 171 190 228 251 284 308

OSOBNÉ SPRÁVY 50 rokov Ing. Erika Ondrejičku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 171

APELTAUEROVÁ, J.: Seminář k problematice nového katastrálního zákona se konal v Praze . . . . . . . . . . . . . . 93 BENEŠ, F.: Vánočka ve znamení výročních oslav VÚGTK . . . 60 DVOŘÁČEK, P.: Konference GIS Esri 2013 v České republice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 DVOŘÁČEK, P.: Konference Geoinformace ve veřejné správě se konala v Praze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 187 DVOŘÁČEK, P.: Workshop o bezpilotních leteckých systémech v Telči . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 326 GRIM, T.: XXXIV. sympozium z dějin geodézie a kartografie v Praze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 HUDECOVÁ, Ľ.: Odborný seminár Pozemkové spoločenstvá – história a súčasnosť . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93 JAVŮRKOVÁ, M.: Sympozium GIS Ostrava 2014 . . . . . . . 91 TARABA, P.: 21. slovenské geodetické dny se konaly v Žilině . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 VYKYDAL, M.: Kartografická konference v Moravském kartografickém centru ve Velkých Opatovicích . . . . 226 ZIMOVÁ, R.: Seminář Nemofora k novému katastrálnímu zákonu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 ŽUFANOVÁ, V.: 49. geodetické informační dny se konaly v Brně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 164 ZPRÁVY ZE ŠKOL ANDĚLOVÁ, P.: 16. ročník konference JUNIORSTAV 2014 se konal v Brně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BARTALOŠ, J.–FENCÍK, R.: Zoznam diplomových prác obhájených absolventmi odboru geodézia a kartografia Stavebnej fakulty STU v Bratislave v roku 2012 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BARTALOŠ, J.–FENCÍK, R.: Zoznam diplomových prác obhájených absolventmi odboru geodézia a kartografia Stavebnej fakulty STU v Bratislave v roku 2013 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ČEPEK, A.: Seznam diplomových prací programu Geodézie a kartografie obhájených na Fakultě stavební ČVUT v Praze v roce 2012 . . . . . . . . . . . . . . . ČEPEK, A.: Seznam diplomových prací programu Geodézie a kartografie obhájených na Fakultě stavební ČVUT v Praze v roce 2013 . . . . . . . . . . . . . . . FENCÍK, R.: Zoznam dizertačných prác obhájených absolventmi študijného programu geodézia a kartografia Stavebnej fakulty STU v Bratislave v rokoch 2012 a 2013 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . FENCÍK, R.–BARTALOŠ, J.: Zoznam diplomových prác obhájených absolventmi odboru geodézia a kartografia Stavebnej fakulty STU v Bratislave v roku 2012 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . FENCÍK, R.–BARTALOŠ, J.: Zoznam diplomových prác obhájených absolventmi odboru geodézia a kar-

67

63

64 65 66

65

63

GaKO 60/101, 2014, číslo 12, str. IV

IV



tografia Stavebnej fakulty STU v Bratislave v roku 2013 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 LUKÁČ, Š.: Seminár k 100. výročiu narodenia prof. Dr. Ing. Pavla Gála, DrSc. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 249 STARÝ, P. a kol.: Zpráva o projektu POPRAR operačního programu „Vzdělání pro konkurenceschopnost“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 306 ŠTĚPÁNEK, J.: Mezinárodní geodetický pětiboj v Letohradu se vydařil . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 169 ZIMOVÁ, R.: Studentská vědecká konference Digitální technologie v geoinformatice, kartografii a dálkovém průzkumu Země se konala v Praze . . . . . . . . . . . 327 Z ČINNOSTI ORGÁNŮ A ORGANIZACÍ DOKOUPILOVÁ, S.–PRESSOVÁ, J.: Setkání předsedů Úradu geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky a Českého úřadu zeměměřického a katastrálního v Praze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 325 FENCÍK, R.–KOŽUCH, M.: Historické mapy 2013 . . . . . . . . 42 HAVLÍKOVÁ, E.: Vedecko-odborný seminár Tatry 2013 – nové poznatky z realizácie a interpretácie geodetických meraní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 KOŽUCH, M.–FENCÍK, R.: Historické mapy 2013 . . . . . . . . 42 MACH, P.: Setkání k 60. výročí založení Kartografie PRAHA, a. s., a Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického, v. v. i. . . . . . . . . . . 224 MAREK, J.: Informácia o najnovšej publikačnej a vydavateľskej činnosti Slovenskej spoločnosti geodetov a kartografov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 324 PRESSOVÁ, J.–DOKOUPILOVÁ, S.: Setkání předsedů Úradu geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky a Českého úřadu zeměměřického a katastrálního v Praze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 325 Z GEODETICKÉ A KARTOGRAFICKÉ PRAXE SABOL, J.: Aplikovaná geoinformatika v praxi . . . . . . . . 248 Z GEODETICKÉHO A KARTOGRAFICKÉHO KALENDÁRA V č. 3 – str. 68, v č. 6 – str. 172, v č. 9 – str. 252, v č. 12 – str. 328 Z MEDZINÁRODNÝCH STYKOV DEÁK, P.: XX. medzinárodné poľsko-česko-slovenské geodetické dni v Berlíne . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 324 DOKOUPILOVÁ, S.: 31. setkání zástupců zeměměřických a katastrálních správ zemí bývalé rakousko-uherské monarchie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 247

DROŠČÁK, B.: 24. zasadanie medzinárodnej riadiacej komisie EUPOS a 17. stretnutie pracovnej skupiny EUPOS SQII . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 FOJTL, M.: Plenárne zasadanie Stáleho výboru pre kataster v Európskej únii v Aténach . . . . . . . . . . . . . . . . 301 HORŇANSKÝ, I.–HUDECOVÁ, Ľ.: 11. medzinárodná konferencia o katastri nehnuteľností . . . . . . . . . . . . . 222 HUDECOVÁ, Ľ.–HORŇANSKÝ, I.: 11. medzinárodná konferencia o katastri nehnuteľností . . . . . . . . . . . . . 222 KOVÁČOVÁ, M.: 16. zasadnutie pracovnej skupiny UNGEGN pre exonymá . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 246 KUDĚLÁSEK, R.: 22. mezinárodní konference Geodézie a kartografie v dopravě se konala v Olomouci . . . 281 KYRINOVIČ, P.: INGEO 2014 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 163 LEITMANNOVÁ, K.: Valné zhromaždenie EuroGeographics 2014 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 304 LIPTÁKOVÁ, A.: Návšteva delegácie VÚGTK, v. v. i., na Slovensku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 162 MACH, P.: Fotbalisté Zeměměřického úřadu v Mnichově obhájili prvenství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 MAKOVEC, R.–VACEK, T.: Odborná stáž v rámci projektu NeoCartoLink – VKÚ, akciová spoločnosť, Harmanec a Topografický ústav plukovníka Jána Lipského Banská Bystrica . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 219 MAREK, T.: Zasedání Skupiny expertů OSN pro geografická jména se konalo v New Yorku . . . . . . . . . . . . . 186 NÁGL, J.: Zasedání mezinárodní komise EUPOS a pracovní skupiny EUPOS SQII v Rize . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 222 PRESSOVÁ, J.: Harmonizace geografických objektů na státních hranicích České republiky, Slovenské republiky a Polska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90 ŠIDLICHOVSKÝ, P.: V dánském Aalborgu se konala 8. konference INSPIRE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 300 TOMANDL, L.: Kongres FIG 2014 a XXXVII. valné shromáždění FIG se konaly v Kuala Lumpur . . . . . . . . . . . 279 VACEK, T.–MAKOVEC, R.: Odborná stáž v rámci projektu NeoCartoLink – VKÚ, akciová spoločnosť, Harmanec a Topografický ústav plukovníka Jána Lipského Banská Bystrica . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 219 VANIŠ, P.–VLČEK, B.: V Bratislavě se konala konference Inspirujme se ... „otvorenosťou“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 VLČEK, B.–VANIŠ, P.: V Bratislavě se konala konference Inspirujme se ... „otvorenosťou“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 VONDRÁKOVÁ, A.: Mezinárodní kartografická konference v Olomouci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 185 STRÁNKOVÁNÍ ČÍSEL č. 1 č. 2 č. 3 č. 4 č. 5 č. 6

. . . . . . . . . . . . . . str. 1–24 . . . . . . . . . . . . str. 25–44 . . . . . . . . . . . . str. 45–68 . . . . . . . . . . . . str. 69–96 . . . . . . . . . . . str. 97–144 . . . . . . . . . . str. 145–172

č. 7 . . . . . . . . . . č. 8 . . . . . . . . . . č. 9 . . . . . . . . . . č. 10 . . . . . . . . . č. 11 . . . . . . . . . č. 12 . . . . . . . . .

str. 173–192 str. 193–228 str. 229–252 str. 253–284 str. 285–308 str. 309–328

GaKO 60/102, 2014, číslo 12, 3. str. obálky

GEODETICKÝ A KARTOGRAFICKÝ OBZOR recenzovaný odborný a vědecký časopis Českého úřadu zeměměřického a katastrálního a Úradu geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky

Redakce: Ing. František Beneš, CSc. – vedoucí redaktor Zeměměřický úřad, Pod sídlištěm 1800/9, 182 11 Praha 8 tel.: 00420 284 041 415 Ing. Jana Prandová – zástupkyně vedoucího redaktora Výskumný ústav geodézie a kartografie, Chlumeckého 4, 826 62 Bratislava tel.: 00421 220 816 186 Petr Mach – technický redaktor Zeměměřický úřad, Pod sídlištěm 1800/9, 182 11 Praha 8 tel.: 00420 284 041 656 e-mail redakce: [email protected] Redakční rada: Ing. Katarína Leitmannová (předsedkyně) Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky Ing. Karel Raděj, CSc. (místopředseda) Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v. v. i. Ing. Svatava Dokoupilová Český úřad zeměměřický a katastrální doc. Ing. Pavel Hánek, CSc. Fakulta stavební Českého vysokého učení technického v Praze prof. Ing. Ján Hefty, PhD. Stavebná fakulta Slovenskej technickej univerzity v Bratislave Ing. Andrej Vašek Výskumný ústav geodézie a kartografie Vydavatelé: Český úřad zeměměřický a katastrální, Pod sídlištěm 1800/9, 182 11 Praha 8 Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky, Chlumeckého 2, P. O. Box 57, 820 12 Bratislava 212 Inzerce: e-mail: [email protected], tel.: 00420 284 041 656 (P. Mach), 00421 220 816 186 (J. Prandová) Sazba: Petr Mach Vychází dvanáctkrát ročně, zdarma. Toto číslo vyšlo v prosinci 2014, do sazby v listopadu 2014. Otisk povolen jen s udáním pramene a zachováním autorských práv.

ISSN 1805-7446

http://www.egako.eu http://archivnimapy.cuzk.cz http://www.geobibline.cz/cs

GaKO 60/102, 2014, číslo 12, 4. str. obálky

VŠE NEJLEPŠÍ V NOVÉM ROCE 2015 SVÝM ČTENÁŘŮM PŘEJE

GaKO

GEODETICKÝ a KARTOGRAFICKÝ OBZOR

SVOJIM ČITATEĽOM V NOVOM ROKU 2015 ŽELÁ VŠETKO NAJLEPŠIE

Český úřad zeměměřický a katastrální

Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky

Geodetický a kartografický obzor (GaKO) 12/2014

2014. a KARTOGRAFICKÝ GEODETICKÝ. Český úřad zeměměřický a katastrální Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky

Recommend Documents