4/2013
4
2013
internetový časopis podnikatelů v teplárenství ▪ www.tscr.cz ▪ vychází jako dvouměsíčník ▪ ročník 23
MILÍ ČTENÁŘI, Je lepší zateplovat domy nebo rozvody tepla? Jiří Vecka 2 Vyhodnocení ankety Mají podle Vás průkazy energetické náročnosti budov smysl? 3 Za polovinu peněz můžeme mít stokrát více „muziky“ Pavel Kaufmann
4
Ostravská Teplárna Přívoz slaví 100 let 5 Zateplování domů může zabíjet Pavel Kaufmann
6
Se zeleným teplem mají členové Sdružení 20tileté zkušenosti Pavel Kaufmann
8
Vydavatel: Teplárenské sdružení České republiky Partyzánská 1/7, 170 00 Praha 7
[email protected] www.tscr.cz Veškerá autorská práva k časopisu 3T – Teplo, technika, teplárenství vykonává vydavatel. Jakékoli užití časopisu nebo jeho části, zejména šíření jeho rozmnoženin, přepracování, přetisk, překlad, zařazení do jiného díla, ať již v tištěné nebo elektronické podobě, je bez souhlasu vydavatele zakázáno. Zasláním příspěvku autor uděluje pro případ jeho vydání vydavateli svolení vydat jej v jeho elektronické podobě na internetových stránkách TS ČR, popř. CD – ROM nebo v jiné.
„Stále ve střehu“, tak by se dalo charakterizovat motto posledních měsíců, které určovalo dění v teplárnách. Sněhová nadílka v dubnu, zima v květnu a všechno vyvrcholilo povodněmi v červnu. Teplárny se ale se všemi letošním klimatickými direkty zatím vypořádaly se ctí. Chladné počasí je nepřekvapilo a na povodně byly po minulých zkušenostech nachystané na jedničku. Hned po největších povodních v roce 2003 totiž dokázaly teplárny zodolnit proti povodním rozvodné sítě i zdroje, připravit ochranu citlivých zařízení a vypracovat krizové plány pro další povodně. Protipovodňová opatření tepláren s využitím zkušeností získaných z minulých povodní výrazně přispěla nejen k celkové minimalizaci škod na teplárenské infrastruktuře, ale významně zkrátila i termíny obnovení dodávky tepla a teplé vody do postižených lokalit, pokud vůbec k přerušení dodávky tepla a teplé vody došlo. Dnešní číslo našeho časopisu věnujeme zateplování budov. Stejně jako je léto pro teplárny dobou, kdy mohou připravit svá zařízení na zimu, je i léto hlavní sezonou pro zateplování domů. Podívali jsme se však na tuto činnost poněkud jinou optikou. Lobby výrobců izolačních materiálů se ráda zaštiťuje studií Miroslava Zámečníka a Tomáše Lhotáka, kterou si nechalo Ministerstvo životního prostředí vypracovat v květnu 2012 jako podklad pro rozhodování o využití prostředků získaných z aukcí povolenek na emise skleníkových plynů. Poněkud opomíjenou skutečností je, že studie se nezabývala jen opatřením v oblasti zateplování obvodového pláště budov, ale také hodnocením rekonstrukce a modernizace soustav zásobování tepelnou energií. A co je ještě zajímavější, rekonstrukce soustav zásobování tepelnou energií z hlediska efektů pro životní prostředí i stimulaci ekonomiky s přehledem porážela prakticky ve všech parametrech navržená opatření směřující ke snižování energetické náročnosti budov, zejména zateplování. Podle oficiálních informací k programu Nová zelená úsporám, který počítá s alokací 28 miliard korun, by každá vložená koruna měla ročně ušetřit 0,035 kWh tepla a 9 gramů emisí skleníkových plynů. V případě výměny starého uhelného kotle však přinese každá koruna podpory snížení spotřeby tepla o 3,2 kWh a emisí CO2 o 100 gramů. Nabízí se tedy logicky otázka, proč stát masívně podporuje zateplování, když z výměny starých kotlů za polovinu peněz dostaneme stokrát více „muziky“?! Problémem ovzduší v České republice navíc nejsou emise oxidu uhličitého, ale v první řadě malé částice polétavého prachu frakce PM10 a PM2,5. V boji s prachem jsou ale opět nesrovnatelně efektivnější dotace na výměnu starých uhelných kotlů, než podporované zateplování paneláků. A to i v případě, že je zásobuje uhelná teplárna. A do třetice opět zateplování domů. To je obecně přijímáno jako prospěšné pro životní prostředí, má ale i svou odvrácenou stránku. Zanikají totiž kvůli němu hnízdiště chráněných rorýsů a netopýrů. Přitom technická opatření pro zachování hnízdišť či jejich náhradu jsou levná a lze je hradit z některých dotací. Ornitologové ale odhadují, že jen každý desátý dům se podaří zateplit tak, aby hnízdiště rorýsů nezanikla. Stavební firmy navíc mnohdy nedbají na předpisy a doslova decimují populace vzácných živočichů. A i když při zateplování dochází k umístění náhradních hnízdních budek na domy, hnízdních možností rapidně ubývá. Prakticky prostě není možné na dům umístit tolik budek, aby možnosti zahnízdění byly zachovány. Zatímco ventilačních otvorů v atice jednotlivých domů jsou řádově stovky, hnízdních budek se čtyřmi boxy se tam vejde jen několik... Mgr. Pavel Kaufmann, tiskový mluvčí TS ČR
4/2013
2
JE LEPŠÍ ZATEPLOVAT DOMY nebo rozvody tepla? Ministerstvo životního prostředí startuje program Nová zelená úsporám zaměřený na snižování spotřeby energie v budovách. V první fázi by se mělo jednat o rodinné domy. Výsledky studie vypracované pro Ministerstvo životního prostředí ovšem ukazují, že podpora zateplování budov nemusí být nejefektivnějším nástrojem pro snižování energetické náročnosti české ekonomiky ani snižování emisí oxidu uhličitého. Nad zjevnou neefektivitou vynakládání veřejných prostředků v projektech snižování spotřeby energie v několika zemích EU, včetně České republiky, se nedávno pozastavil také Evropský účetní dvůr. Lobby výrobců izolačních materiálů se ráda zaštiťuje studií Miroslava Zámečníka a Tomáše Lhotáka, kterou si nechalo Ministerstvo životního prostředí vypracovat v květnu 2012 jako podklad pro rozhodování o využití prostředků získaných z aukcí povolenek na emise skleníkových plynů. V rámci této studie byl hodnocen vliv navržených opatření na vývoj HDP, tvorbu pracovních míst a příjmy státního rozpočtu se započtením tzv. multiplikačního (pákového) efektu. Celkový efekt investic byl rovněž posuzován z hlediska snížení emisí CO2 a celkové úspory energie. Poněkud opomíjenou skutečností je, že studie vypracovaná pro Ministerstvo životního prostředí se nezabývala jen opatřením v oblasti zateplování obvodového pláště budov, ale také hodnocením rekonstrukce a modernizace soustav zásobování tepelnou energií (SZTE). Co je ještě zajímavější, rekonstrukce SZTE z hlediska efektů pro životní prostředí i stimulaci ekonomiky s přehledem porážela prakticky ve všech parameterech ostatní navržená opatření směřující ke snižování energetické náročnosti budov. A to i přes to, že autoři ve stejné době pracovali na velmi podobném zadání (samozřejmě s vyloučením tepelných sítí) také od Šance pro budovy, organizace hájící mimo jiné zájmy dodavatelů izolačních materiálů. TOP 5 OPATŘENÍ PODLE TVORBY HDP NA MODELOVOU INVESTICI 1 MILION KČ POŘADÍ
OBLAST
OPATŘENÍ
1
SZTE
výměna potrubí
1
SZTE
náhrada parovodů horkovody (na 1km)
3
SZTE
rozšíření kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET)
4
BUDOVY
veřejné budovy – novostavby – investiční vícenáklady
4
BUDOVY
oproti legislativnímu požadavku bytové domy – novostavby – investiční vícenáklady oproti legislativnímu požadavku
Zdroj – Zámečník, Lhoták (2012): Analýza různých způsobů alokace výnosů z aukcí emisních povolenek pro období 2013 – 2020
Podle citované studie se průměrné náklady na snížení 1 tuny emisí CO2 v případě projektů rekonstrukcí SZTE pohybují mezi 34 až 37 tisíci Kč/t CO2. Tyto měrné náklady je zajímavé porovnat s výsledky zateplování v již ukončeném programu Zelená úsporám, které dosáhly 45 až 54 tisíc Kč/t CO2 a byly tedy vyšší o 20 až 50 %.
NÁKLADY NA USPOŘENOU TUNU CO2 SZTE
Budovy
Zelená úsporám
Nová ze lená úsporám 222 222
35 342
50 355
49 819
Plánované parametry dotačního programu Nová zelená úsporám jsou však ještě daleko horší. Dle dat prezentovaných MŽP přinese jedna koruna státní podpory (dotace) úsporu 9 gramů CO2/rok, což po přepočtu znamená měrné náklady na roční úsporu emisí 111 111 Kč/t CO2. Při uvažování maximálního podílu dotace 50 % (dle vyjádření MŽP by měl být tento podíl ve většině případů dokonce ještě nižší) se dostáváme na astronomické měrné náklady celkové investice ve výši 222 222 Kč/t CO2, což je hodnota plně srovnatelná s náklady na snížení emisí CO2 pomocí výroby elektřiny ve fotovoltaických elektrárnách. Na efektivitu vynakládání veřejných prostředků na úspory energie se nedávno zaměřil také Evropský účetní dvůr (ECA). Ve své zprávě z ledna 2013 uvádí, že podpora zvyšování energetické účinnosti v budovách není efektivní. Průměrná doba návratnosti investic u 24 zkoumaných investičních projektů ve veřejných budovách v ČR, Itálii a Litvě se dle ECA pohybovala kolem 50 let (v některých případech i kolem 150 let), což překračuje životnost rekonstruovaných částí daných budov a znamená zmaření značné části investice. Dle ECA se ukázalo, že hlavním problémem při realizaci projektů energetických úspor v budovách je nedostatečné posouzení alternativních možností úspor a tudíž neefektivní vynakládání prostředků. Efektivita investic by přitom měla hrát klíčovou roli při rozhodování o využití veřejných prostředků.
4/2013
3
DOBA NÁVRATNOSTI V LETECH U ZKOUMANÝCH PROJEKTŮ ZATEPLOVÁNÍ VEŘEJNÝCH BUDOV V ČR PROJEKT
ÚČEL VYUŽITÍ DOTACE
PLÁNOVANÁ
SKUTEČNÁ
DOBA
DOBA
NA TITULNÍ WEBOVÉ STRÁNCE TEPLÁRENSKÉHO SDRUŽENÍ ČESKÉ REPUBLIKY www.tscr.cz JSME PRO VÁS PŘIPRAVILI NOVOU ANKETU.
NÁVRATNOSTI
NÁVRATNOSTI
Uherské Hradiště
Komplexní zateplení kulturního domu
42
35
TENTOKRÁTE NÁS ZAJÍMÁ VAŠE PRAKTICKÁ ODPOVĚĎ NA OTÁZKU:
Karviná
Komplexní zateplení střední školy
93
78
KDYŽ SE V LÉTĚ OCHLADÍ, ČÍM SI PŘITOPÍTE??
Frýdek-Místek
Komplexní zateplení střední školy
40
30
Sokolov
Komplexní zateplení školky a dvou základních škol
86
81
Sokolov II
Komplexní zateplení tří základních škol
30
26
Volyně
Komplexní zateplení a náhrada uhelné výtopny ve společném komplexu střední + VOŠ a internátu
148
146
Kladno
Komplexní zateplení osmi školek
27
32
Plzeň
Komplexní zateplení základní a střední školy
55
48
Na výběr máte pět odpovědí – Elektrickým topidlem; Plynovým kotlem; Krbem nebo kamny; Požádám teplárnu o obnovení dodávky tepla; Nepřitápím, ale teple se obléknu. Tentokráte vám dnešní, ale ani minulá čísla časopisu 3T asi moc nenapoví jak hlasovat. Pokud chcete být přímo přesměrováni na titulní stránku TS ČR s hlasováním k anketě, klikněte na následující malý graf a pak stačí jen označit vybranou odpověď.
VYHODNOCENÍ MINULÉ ANKETY NA WEBU TEPLÁRENSKÉHO SDRUŽENÍ ČR
Zdroj – ECA (2013): Cost-effectiveness of Cohesion Policy Investments in Energy Efficiency
Přímé dotace do zateplení ovšem vytváří značnou nerovnost mezi občany, kteří na ně dosáhnou, a těmi ostatními, a to v případě soustav zásobování teplem hned dvakrát. Vzhledem k nezanedbatelnému podílu fixních nákladů znamená zateplení jedné nemovitosti připojené na soustavu nutně zvýšení ceny tepla. Lidé, kteří na dotaci na zateplení nedosáhnou nebo již zateplili „za svoje“, tak nejen nesníží své náklady na vytápění, ale ještě doplatí za ty, kteří dotaci získali. V případě Nové zelené úsporám financované z prodeje povolenek je uvedená diskriminace násobena faktem, že prostředky pochází převážně od lidí připojených na dálkové vytápění, ale příjemci budou přinejmenším v prvních letech zejména lidé bydlící v rodinných domech. V případě rekonstrukcí tepelných sítí se jednak peníze vrací zpátky k těm, od kterých jsou prostřednictvím nákupu povolenek v ceně tepla vybírány, jednak se pozitivní efekt přenáší rovnoměrně na všechny zákazníky daného systému a výše popsaná diskriminace charakteristická pro zateplování budov nevzniká. Navíc celkový efekt je významně větší jak co do úspory nákladů, tak co do snížení emisí, přičemž stimulační dopad na ekonomiku je u obou investic v nejhorším případě srovnatelný. Pro jednostrannou preferenci zateplování budov před rekonstrukcemi tepelných sítí tedy chybí racionální důvod.
Mají podle Vašeho názoru povinné průkazy energetické náročnosti budov smysl? Ankety se zúčastnilo 62 hlasujících. Pro většinu účastníků ankety průkazy energetické náročnosti budov smysl určitě nemají. Podle 61 % průkazy jen lidem vytahují peníze za nesmysl a podle 13 % je snadné „ohnout“ výsledky podle potřeby zpracovatele průkazu. Celkově tedy o smyslu energetických štítků pochybují téměř tři čtvrtiny respondentů. Naopak deset hlasujících si myslí, že průkazy energetické náročnosti budov zlepšují orientaci na trhu nemovitostí a podle pěti hlasujících dokonce pomohou průkazy snížit spotřebu energie. Jeden hlasující nedokázal odpověď posoudit. Zákon, který ukládá prodávajícímu či pronajímateli nemovitosti povinnost nechat zpracovat průkaz energetické náročnosti budovy, platí teprve od ledna. Zájem o průkazy energetické náročnosti budovy, takzvané energetické štítky, zůstává podle zkušeností velkých realitních kanceláří mizivý. Nevyžadují ho ani kupující, ani prodávající. Ministerstvo průmyslu a obchodu chce i proto zákon o hospodaření energií, vyplývající ze směrnice EU o energetické náročnosti budov, měnit. Novela by měla vedle zpracování energetického štítku umožnit doložení energetické náročnosti budovy vyúčtováním za energie za uplynulé tři roky. Cílem úprav je omezení nadbytečné administrativy a vyloučení povinného nákupu štítků v hodnotě tisíců korun pro starší budovy, které stejně spadají do horších kategorií energetické náročnosti a u nichž štítek nezvýší jejich hodnotu.
PODÍL ZATEPLENÍ OBYTNÝCH BUDOV %
MĚSTA
do 49
Karviná, Děčín, Mariánské Lázně, Mimoň, Jílové, Litvínov, Nový Jičín
50 až 69
Krnov, Ostrava, Plzeň, Přerov, Havířov, Jablonec n.N., Most, Brno
70 až 74
Bílina, Duchcov, Dvůr Králové n. L., Hodonín, Chomutov, Jirkov, Kadaň, Klášterec n. O., Kolín, Krupka, Olomouc, Orlová, Praha, Sokolov, Teplice, Trutnov
nad 75
Liberec, Litoměřice, Frýdek-Místek, Pardubice, Česká Lípa, České Budějovice
Zdroj: Průzkum členů TS ČR 5/2013
(jv)
8%
2% Ne, jen se lidem vytahují z kapsy peníze za nesmysl Ne, výsledky je snadné "ohnout" podle potøeby
16%
Ano, zlepšují orientaci na trhu nemovitostí
13%
61%
Ano, pomohou sníit spotøebu energie Nedokáu posoudit
(pk)
ANKETA . ANKETA . ANKETA
4/2013
4
ZA POLOVINU PENĚZ můžeme mít stokrát více „muziky“ Problémem ovzduší v České republice rozhodně nejsou emise CO2, jak by se dalo očekávat podle pozornosti, které se tyto emise těší u ekologů a politiků. Kardinálním problémem českého ovzduší jsou malé částice polétavého prachu frakce PM10 a PM2,5. V boji s prachem jsou ale nesrovnatelně efektivnější dotace na výměnu starých uhelných kotlů, než tolik proklamované zateplování paneláků. A to i v případě, že je zásobuje uhelná teplárna. Tak, jako se u emisí CO2 vyhodnocuje tzv. greening, tedy efektivnost vynaložených investic, můžeme vyhodnotit i efekty zateplování pro snížení výše uvedených emisí prachu. Nazvěme ho například „dusting“. Při vytápění jednoho bytu teplem z uhelné teplárny se ročně do ovzduší vypustí díky přísným emisním limitům a efektivním prachovým filtrům průměrně 0,4 kg prachu. Uhelné teplárny zásobují teplem téměř milion bytů. To odpovídá zhruba 400 tunám prachu ročně. Už v letech 2001 až 2005 Státní zdravotní ústav (SZÚ) měřil kvalitu ovzduší na venkově, kde nejsou měřicí stanice, ale žije tam skoro polovina české populace – 4,5 milionu lidí. Kvůli prachu se řada malých obcí, stejně jako velké průmyslové aglomerace na severu Čech a Moravy a Praha, nevešla do unijní normy na čistotu ovzduší. Zatímco za městský prach může většinou automobilová doprava a průmysl, venkovský prach pochází ze spalování pevných paliv v kamnech. Výzkum tak dokonale boří mýtus o tom, že je na českém venkově zdravé povětří, tedy neplatí to alespoň v zimě.
Nejen o zateplení, ale i o podporu výměny kotlů je enormní zájem veřejnosti. „Společný program Moravskoslezského kraje a Ministerstva životního prostředí na podporu výměny stávajících ručně plněných kotlů na tuhá paliva za nové nízkoemisní automatické kotle na uhlí, biomasu nebo uhlí a biomasu v Moravskoslezském kraji“ už má za sebou tři výzvy. První na začátku roku 2012 nabídla 20 milionů korun a 60 000 Kč na jeden kotel. První den se přihlásilo 333 žadatelů, kteří prostředky ihned vyčerpali. Na následující dvě výzvy už bylo uvolněno po 40 milionech korun a podpora snížena na 40 000 Kč na kotel. Takže byla zatím podpořena výměna u 2333 kotlů. Celkem se jich však v Moravskoslezském kraji používá 55 000. Investice do lokálních topenišť jsou podle kraje ekonomicky výhodné, protože každá vynaložená koruna je pětkrát efektivnější než u průmyslové investice a na zlepšení kvality ovzduší se projeví okamžitě. Podle aktuálních zpráv by měl být program rozšířen. "Jsme připraveni otevřít tento program pro celou republiku, Moravskoslezský kraj ale zůstane hlavním partnerem tohoto programu," řekl ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Při stejných nákladech (100 milionů korun) se výměnou 2333 starých kotlů sníží emise prachu v Moravskoslezském kraji o 116 650 kg, ale při zateplení 1250 bytů se sníží emise prachu pouze o 163 kg. Na podporu výměny 300 000 starých kotlů by bylo potřeba uvolnit 12 miliard korun. Přineslo by to ovšem snížení emisí prachu o 15 000 tun. Přitom malé zdroje v roce 2011 vypustily do ovzduší celkem 19 000 tun. Při zateplení za 12 miliard snížíme emise prachu o 19,5 tuny.
Prohořívací kotel na tuhá paliva ročně vypustí do ovzduší přes 60 kg prachu. Takže stejné množství prachu jako u milionu bytů vytápěných teplárnami projde komíny 6666 domků s uhelným kotlem. Podle posledního statistického sčítání v roce 2011 je ale takových kotlů 300 000. Kotlů na pevná paliva, tedy uhlí a biomasu/dřevo, je dokonce dvojnásobek. Podle odhadů Asociace podniků topenářské techniky je 80 % z nich prohořívacích, tedy emisně nevyhovujících s průměrným stářím 20 až 25 let.
Podíl sektorù na emisích prachu Elektrárny, teplárny a prùmysl - 8 000 t/rok Výtopny a blokové kotelny - 2 600 t/rok Kotle a kamna pro byty 19 000 t/rok
„Dusting“ podpory výměny uhelných kotlů ukazuje následující tabulka. Vynaložením podpory 80 000 korun na výměnu 2 uhelných kotlů snížíme emise prachu o 100 kg, stejná částka u zateplení domu zásobovaného teplem z uhelné teplárny přinese snížení prachu o 0,13 kg.
rodinný dům/uhlí - výměna 2 kotlů zateplení 1 bytu - uhelná teplárna
Doprava - 28 400 t/rok
prach
státní
prach
snížení
náklady na snížení
před
podpora
po
prachu o
prachu o 1 kg
kg
Kč
kg
kg
Kč
120,0
2x40 000
20,0
100,0
800
0,4
80 000
0,27
0,13
615 385
Poznámka: Studie VŠB Ostrava udává roční produkci prachu z jednoho domu (při spotřebě 80 GJ tepla) při využití hnědouhelného prohořívacího kotle bez regulace dokonce 249 kg, u odhořívacího kotle 32 kg, u automatického kotle 6 kg a u zplyňovacího kotle jen 2 kg. Zdroj: http://emisnifaktory.zuova.cz/doc/extrakt_ze_ zaverecne_zpravy.pdf
4/2013
5
VÝVOJ EMISÍ PRACHU V ČR DLE VELIKOSTI ZDROJE
OSTRAVSKÁ TEPLÁRNA PŘÍVOZ slaví 100 let
Roèní emise prachu [kt]
30 25 20 15 10 5 0 2000
Velké zdroje
2005
2010
Malé zdroje
Doprava
Lokální kotle na pevná paliva budou muset po roce 2014 splňovat minimálně takzvanou 3. emisní třídu. Celkem se tak do roku 2022 očekává výměna odhadem půl milionu starých kotlů. Současná cena běžného kotle se pohybuje mezi 20 až 25 tisíci korunami. Cena za zplyňovací kotle na dřevo začíná na 35 tisících korun. Automatické kotle na pelety nebo na uhlí stojí od 60 tisíc korun výše. Moderní kotle mají ale výrazně nižší provozní náklady, proto se rozdíl v ceně brzy zaplatí.
– výroba 80 GJ tepla
automatický kotel emisní třída 3 prohořívací kotel bez regulace
účinnost
spotřeba
spotřeba
palivové
cena
přeměny
uhlí
energie
náklady
kotle
%
kg
GJ
Kč
Kč
80
5555
100
19 500
60 000
55
8088
145
28 500
25 000
Průměrná roční úspora paliva u automatického kotle je 9000 Kč. I když je nový kotel o 36 000 korun dražší, jen díky snížení spotřeby paliva se vyšší náklady do jeho pořízení vrátí za 4 roky.
V prezentaci programu Nová zelená úsporám (MŽP, 27. 11. 2012), který počítá s alokací 28 miliard korun, se udává, že vložená 1 Kč ušetří 0,035 kWh tepla za rok, celkem pak 2,35 TWh. U výměny starého kotle přinese 1 Kč dotace snížení spotřeby tepla o 3,2 kWh. Tedy téměř stokrát více. Koruna programu Nová zelená úsporám má snížit emise skleníkových plynů, zejména CO2, o 0,009 kg/rok. Koruna z výměny starého kotle sníží jen emise CO2 o 0,1 kg za rok. Nabízí se tedy logicky otázka, proč stát masívně podporuje zateplování, když z podpory výměny starých kotlů za polovinu peněz dostaneme stokrát více „muziky“?! (pk)
Teplárna Přívoz v Ostravě slaví v letošním roce významné jubileum. Od jejího vzniku uplynulo jedno celé století. Původem byla Teplárna Přívoz báňskou elektrárnou Severní dráhy Ferdinandovy, ze které byla postupně vybudována samostatná Elektrárna František. Výstavba elektrárny se datuje od roku 1913, kdy na podzim započal její samotný provoz. Stavba závodu pokračovala v letech 1922 až 1927, a to rozšířením stávající kotelny o další kotle a instalací na svou dobu nejmodernějšího turbogenerátoru Škody Plzeň. Válečné období s sebou přineslo velkou spotřebu elektrického výkonu, a proto byl v roce 1943 postaven první vysokotlaký kotel a do roku 1948 přibyly další tři kotle. Rozvoj v poválečném období se odrazil v instalaci další kondenzační turbíny a současně byla vybudována první krytá elektrická rozvodna 110 kV. Staré kotle z předválečného období byly do roku 1955 postupně zlikvidovány a v roce 1967 došlo k přechodu na teplárenskou výrobu a rozšíření dodávek tepla do centra Ostravy. V 90. letech minulého století prošla teplárna renovací, která vyústila v její současnou podobu. Tato modernizace zahrnovala výstavbu nových elektrostatických odlučovačů kotlů včetně stavby nového komína. Součástí byla i instalace nových nízkoemisních hořáků u všech kotlů na spalování koksárenského plynu a výstavba nového protitlakého stroje, díky němuž Teplárna Přívoz začala koncem roku 1994 znovu dodávat elektřinu. Od roku 1998 působí teplárna pod hlavičkou skupiny Dalkia. Březen 2011 se stal pro Teplárnu Přívoz přelomovým datem, jelikož zahájila odběr veškerého koksárenského plynu z produkce Koksovny Svoboda. Ten je spalován a vyrábí se z něj pára, která je využita k vytápění řady lokalit v Ostravě. Zvýšení množství spalovaného koksárenského plynu až o 70 % umožňuje snížit množství spalovaného černého uhlí, což vede k významné redukci CO2, dalších plynných emisí i tuhých znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší. V loňském roce proběhla instalace malé turbíny do technologie Teplárny Přívoz, která byla původně využívána ve Výtopně Mariánské Hory. K zahájení provozu došlo v polovině února tohoto roku, přičemž malá turbína dodává elektrickou energii pro vlastní spotřebu závodu. Teplárna Přívoz je nepostradatelným zdrojem tepelné pohody pro 13,5 tisíce domácností a Koksovnu Svoboda, Městskou nemocnici Fifejdy, Novou Karolinu a Pivovar Ostrava. TEPLÁRNA PŘÍVOZ historické foto a foto dnes
(pk)
4/2013
6
ZATEPLOVÁNÍ DOMŮ může zabíjet Zateplování domů je obecně přijímáno jako prospěšné, má ale i svou odvrácenou stránku. Zanikají kvůli němu hnízdiště chráněných rorýsů a netopýrů. Přitom technická opatření pro zachování hnízdišť či jejich náhradu jsou levná a lze je hradit z některých dotací. Ornitologové ale odhadují, že jen každý desátý dům se podaří zateplit tak, aby hnízdiště rorýsů nezanikla. Stavební firmy navíc mnohdy nedbají na předpisy a doslova decimují populace vzácných živočichů. Do nedávna šlo u nás o vcelku početný druh. Podle ornitologů nastal pro rorýse problém, když se po roce 1989 začalo masívně rekonstruovat a ve starých domech začaly vznikat půdní vestavby. Často při tom zanikala hnízdiště rorýsů. Ti si pak museli hledat nová hnízdiště, která zpravidla našli v panelácích. Nemohli tušit, že po půdách jsou na řadě právě panelová sídliště. Přesné údaje o populaci rorýsů nejsou, je jen velmi široký odhad 60 až 120 tisíc párů. Jen malá část obývá skalní věže, dutiny stromů či budky. Naprostá většina jich žije ve městech a na vsích. "Podle mapování České společnosti ornitologické došlo například v Praze v letech 1989 až 2000 ke snížení početnosti rorýsů, kteří jsou zákonem zvláště chráněni v kategorii ohrožený druh, o 45 % a obsazenost území se snížila o 20 %," uvádí Kristián Habrda z oddělení ochrany přírody libereckého krajského úřadu. "Zateplováním panelových domů dochází i přes montáž náhradních hnízdních budek na tyto domy k úbytku hnízdních možností," vysvětluje Habrda.
Rorýs obecný dosahuje velikosti vlaštovky, je ale štíhlejší s užšími a delšími křídly. Rorýs je nejbližší příbuzný kolibříků. Hmyzožravý pták tráví celý svůj život ve vzduchu. Pevnou zem potřebuje k nakladení vajec a vyvedení mláďat. Ve vzduchu rorýsi odpočívají, loví potravu, v letu se i páří a dokonce spí. Rorýs nalétá za jediný den až 800 kilometrů.
„Většina hnízdišť rorýsů stále zaniká,“ říká ornitolog Lukáš Viktora z Českého spolku ornitologického (ČSO). Důvodem je masívní zateplování panelových domů, při kterém jsou zazděny větrací otvory střešních prostor, které rorýsi s oblibou využívají
jako hnízdiště. „Případná dodatečná nápravná opatření jsou málo efektivní, protože rorýs je konzervativní a využívá je jen neochotně,“ dodává. Lidé často ani nevědí, že u nich v domě rorýs sídlí. Dlouho se totiž zdržuje na lovu. Do hnízda zalétá jen párkrát za den a jeho přílet i odlet je velmi rychlý. Tito ptáci navíc po sobě nezanechávají žádné pobytové stopy a trus mláďat z hnízda vynášejí. Podle Lukáše Viktory zaniklo v průběhu posledních několika let jen v Praze kvůli zateplování 80 až 90 % větracích otvorů, které rorýsům mohou sloužit jako hnízdiště. Rorýs obecný je u nás chráněn podle zákona o ochraně přírody a krajiny a podle stavebního zákona. Ministerstvo životního prostředí vydalo také metodický pokyn. Pokud se žádá o stavební povolení, měla by se problematika hnízdiště rorýsů projednat. Pokud je zásah bez stavebního povolení, bývá na rorýse zpravidla zcela zapomenuto. Páry tvoří rorýs na celý život, ale ptáci jsou spolu jen v době hnízdění, které trvá 42 až 57 dnů (vlaštovkám stačí polovina). Poté se rozdělí a setkají se až za rok na hnízdišti. Tam, kde jednou rorýsi úspěšně vyhnízdí, se po zbytek života vracejí. Na nové hnízdiště si ale zvykají i několik let, což je problém, jelikož rorýsi se dožívají v průměru jen sedmi let. Pokud dojde k zateplování během hnízdění rorýsů, je potřeba na ně brát ohled i tím, jak je postaveno lešení a hlavně sítě proti prachu. Lešení rorýsům brání ve vzletu, protože potřebují prostor pod hnízdem, aby nabrali rychlost. Neumí se odrazit, a proto potřebují asi 5 m volného prostoru pod hnízdem, aby mohli vzlétnout. Je tedy zcela nevhodné budovat pro rorýse budky například na střeše výtahové šachty paneláků, které bývají uprostřed střechy, protože odtud rorýs nevzlétne. Ornitologové z ČSO rádi pomohou konzultací vhodného technického řešení. Nejčastějším řešením je, že se nová hnízdiště řeší svépomocnou výrobou, kterou zvládne každý řemeslník. „Čím blíže je kompenzační opatření původnímu hnízdu, tím je větší pravděpodobnost, že ho rorýs obsadí,“ říká Viktora k umístění náhradního hnízda. Vzhledem k alarmujícím zprávám o radikálním snížení populace rorýsů například už Praha zavedla nařízení, kterým bude chráněn rorýs během doby svého hnízdění. Pro stavební firmy a majitele domů z něho vyplývají přísná omezení. Pokud v zateplovaném domě sídlí rorýsi, pak se od 20. dubna do 10. srpna musí zastavit všechny práce, které probíhají 6 metrů od horní části fasády. Bez výjimky.
4/2013
KDY A KDE NEPROVÁDĚT rekonstrukční práce? Oficiální, chcete-li úřední dobou hnízdění rorýse je 20. duben až 10. srpen. V této době do jejich hnízdění nesmí být rušivě zasahováno. Co to v praxi znamená? • provádět práce mimo atiku – například výměny oken, opravy výtahu, vchodových dveří apod. a vlastní zateplení či rekonstrukci střechy nechat na srpen a následné měsíce • stavět lešení nejvýše na úroveň předposledního podlaží (cca 6 metrů pod horní hranu budovy) a jeho dostavbu naplánovat až na srpen. Zateplování ale neohrožuje jen rorýse. „V České republice žije 26 druhů netopýrů a vrápenců, z toho 17 druhů je po část svého života vázáno na lidské stavby, 8 druhů pak přímo na panelové domy. Zateplování panelových domů a opravy půd domů se tak týkají i netopýrů. Bezohledný postup může znamenat jejich vážné ohrožení. Nejen kvůli ztrátě úkrytu, ale i kvůli možnosti masového úhynu," přidává se Petra Schnitzerová z České společnosti pro ochranu netopýrů (ČESON). Dobré je vědět o netopýrech a jejich úkrytech základní informace. Během roku vystřídají netopýři čtyři fáze životního cyklu, která ovlivňují jejich chování. V březnu a dubnu mají jarní přelety, od května do srpna jsou ve své letní kolonii a vyvádějí mláďata, od září do října mají podzimní přelety a od listopadu do února hibernují ve svém zimovišti. „Kritická z hlediska stavebních prací jsou období, kdy netopýři hibernují a nejsou nijak aktivní, a pak během období letních kolonií, v době, kdy jsou mláďata nevzletná,“ říká Petra Schnitzerová. Některé druhy netopýrů mají rády klasické budovy, jiné dávají přednost domům panelovým. Těm dávají přednost druhy, které obsazují volné prostory mezi panely nebo dutiny ventilačních otvorů. Tráví tu jak zimu, tak i léto. Zimoviště často mohou být masová a čítat i stovky zvířat. Pro ně je fatální, je-li jejich zimoviště zatepleno nebo odkryto v zimě. Skoro třetina z 26 druhů netopýrů je po určitou dobu života přímo vázána na panelové domy. Kritická jsou období, kdy netopýři hibernují (listopad až únor) a nejsou nijak aktivní, a pak během období letních kolonií od května do začátku srpna, kdy ještě nelétají mláďata. Neexistuje univerzální návod, jak v případě výskytu netopýrů postupovat. „Druhů je víc a liší se svým chováním. Proto je zcela
7
zásadní provést před plánovanými stavebními úpravami průzkum domu, na základě kterého lze pak navrhnout konkrétní vhodná opatření,“ připomíná Schnitzerová. Pro zateplovací práce panelových domů lze říci, že by práce neměly probíhat v době hibernace a v době letních kolonií. Pokud je to nutné, lze netopýry šetrně vystěhovat pomocí tzv. jednosměrné uzávěry, která jim umožní odletět a zároveň jim znemožní návrat. V tomto případě je ale nutné povolení orgánů ochrany přírody a náhrada ztraceného stanoviště. „Pokud dojde k nálezu netopýrů během stavebních prací, pak je potřeba zastavit práce v místě nálezu a kontaktovat nejlépe Českou společnost pro ochranu netopýrů pro konzultaci vhodného postupu, případně se obrátit na nejbližší odbor životního prostředí či Agenturu ochrany přírody a krajiny,“ doporučuje Petra Schnitzerová. Zateplování je trend, který přirozeně reaguje na stále se zvyšující ceny energií a jeho výsledkem je i snížení ekologické zátěže. Na druhé straně v případě nezodpovědného přístupu dochází při zateplování k masovému úhynu rorýsů či netopýrů. Ohleduplnost by tu měla být na prvním místě. Každý investor by měl již v přípravě záměru zajistit ornitologický průzkum a při výskytu rorýsů zapracovat do projektové dokumentace kompenzační opatření. Určitě by vám nebylo jedno, kdyby úspory a tepelná pohoda byly zaplaceny zbytečnou smrtí ohrožených živočichů, kteří jsou navíc velmi užiteční. I když v rámci zateplování dochází k umístění hnízdních budek na domy, hnízdních možností rorýsům stále ubývá. Prakticky prostě není možné na dům umístit tolik budek, aby možnosti zahnízdění byly zachovány – ventilačních otvorů v atice jednotlivých domů jsou řádově stovky. Hnízdních budek se čtyřmi boxy se tam vejde jen několik. V Libereckém kraji proto právě probíhá pilotní projekt výstavby hnízdní věže pro rorýse. Pomoci chráněným rorýsům se rozhodli v základní škole Arbesově v Jablonci nad Nisou. Na školní zahradě chtějí v létě postavit hnízdní věž pro ror ýse. Osm a půl metru vysoký příhradový stožár, na jehož vrcholu bude umístěna hnízdní budka, by měl poskytnout prostor pro nakladení vajec až 48 párům rorýsů. Areál školy přitom nebyl pro umístění věže zvolen náhodou. Podle pozorování ornitologů je právě v této lokalitě nejvyšší výskyt rorýsů v Jablonci, a je tedy pravděpodobné, že řada z nich najde ve věži prostor pro výchovu mláďat. Navíc by hnízdní budka měla posloužit při ekologické výchově dětí, které budou moci díky webkameře sledovat hnízdění ptáků. (pk)
4/2013
8
SE ZELENÝM TEPLEM mají členové Sdružení 20tileté zkušenosti Projekty roku v dalších 11 městech a obcích mají buď nižší podíl tepla z biomasy než 50 %, využívají biomasu ve velké kogeneraci, nebo společně s biomasou spalují uhlí. Přesto významnou měrou přispívají k čistému ovzduší v lokalitách Děčín, Třebívlice-Staré, Brno-Bystrc, Ralsko-Kuřivody, Nový Jičín, Klatovy, Olomouc, Plzeň, Mydlovary-Zliv, Dvůr Králové nad Labem nebo Frýdek-Místek, kde biomasou při výrobě tepla ročně nahradí stovky vagónů uhlí. Historie centrálního vytápění biomasou se u nás začala psát už v roce 1972, kdy zahájila kotelna tužkárny v Kardašově Řečici u Jindřichova Hradec dodávku tepla do základní školy, zámku a dalším odběratelům v okolí. V roce 1991 byla kotelna rozšířena o dva nové parní kotle a po dalších čtyřech letech byla uvedena do provozu teplovodní předizolovaná síť pro 72 odběratelů. Poslední etapa teplovodů byla dokončena v roce 2002 a počet odběratelů se zdvojnásobil.
Prvním a na dlouhou dobu i jediným významným palivem se pro lidstvo stalo dřevo, dnes odborně biomasa. Zlom nastává až v polovině 18. století, kdy se začínají objevovat první kamna na uhlí a spolu s prvními objektovými „soustavami“ dodávajícími teplo ve vodě začíná v jednolivých topeništích vytlačovat uhlí původně užívané dřevo. Po téměř třech stoletích ale zažívá biomasa renesanci. Podle posledního statistického sčítání využívá lokální zdroje vytápění na biomasu téměř 300 000 domácností. Dalších 130 000 domácností získává ekologické teplo z biomasy ze soustav zásobování teplem z tepláren a každým rokem jejich počet narůstá. Přispět by k tomu měl i nový zákon o podporovaných zdrojích energie 165/2012 Sb. z 31. ledna 2012, jenž vymezuje soustavy zásobování tepelnou energií (SZTE) získanou z biomasy, které mají nárok na provozní podporu – zelený bonus v hodnotě 50 Kč/GJ. Celkem je podle informací Energetického regulačního úřadu (ERÚ) u nás aktuálně 135 soustav zásobování tepelnou energií s využitím obnovitelných zdrojů energie pro výrobu tepla. Z toho u 69 soustav byl v roce 2012 podíl OZE na výrobě tepla vyšší než poloviční a z nich více než polovina (39 soustav) má podíl biomasy na výrobě tepelné energie dokonce plných 100 %. Jedná se zejména o komunální biokotelny v menších obcích. ERÚ letos předpokládá celkovou dodávku tepla z biomasy 4,56 milionu GJ. Členové Teplárenského sdružení ČR byli před 20 lety průkopníky v oživení využívání biomasy pro výrobu tepla a elektřiny u nás. I proto v přehledu soustav zásobování teplem z biomasy, které na konci května vydal ERÚ, najdeme řadu oceněných Projektů roku v soustavách zásobování teplem a chladem, které každoročně vyhlašuje TS ČR. Od roku 2001 se do soutěže přihlásilo rovných 100 projektů a téměř čtvrtina – 24 jich byla zaměřena na využití biomasy. Více než polovinu tepla z OZE vyrábějí Projekty roku s biomasou v 9 městech a obcích – Pelhřimov, Planá u Mariánských Lázní, Měňany, Třebíč, Krnov, Žatec, Jindřichův Hradec, Bechyně a Horní Planá.
Další, kdo začal využívat k výrobě tepla biomasu, byla společnost IROMEZ Pelhřimov. V říjnu 1992 převzala od města tepelné hospodářství s cílem nahradit drahý zemní plyn domácím biopalivem. Úvodní projekt byl financován vlastními prostředky společnosti a komerčním úvěrem bez dotací. V roce 1995 byl uveden do provozu kotel na biomasu. Pelhřimov se stal prvním větším městem u nás, kde byla většina tepla pro více než 10 000 obyvatel, tedy 3500 domácností zajištěna biomasou. Od 1. dubna letošního roku, kdy nabyla účinnosti nová vyhláška o energetické náročnosti budov, je přínos soustav zásobování tepelnou energií s podílem obnovitelných zdrojů vyšším než 50 % zohledněn při plnění požadavků na energetickou náročnost budov. V České republice je takových soustav téměř sedm desítek a eviduje je Energetický regulační úřad. Budovy napojené na tyto soustavy v rámci výpočtů spotřeby takzvané neobnovitelné primární energie, zjednodušeně energie z fosilních paliv, používají faktor neobnovitelné primární energie 0,3, což je téměř 4krát nižší hodnota než v případě budov vytápěných zemním plynem, kde je faktor 1,1. V případě, že má soustava podíl obnovitelných zdrojů nad 80 %, klesá faktor neobnovitelné primární energie až na hodnotu 0,1. Pro vlastníky budov to znamená výrazně lepší výsledky při vyhodnocení jednoho z ukazatelů energetické náročnosti a tedy i nižší náklady na splnění požadavků vyhlášky. Vlastníci budov zásobovaných ze soustav s nadpolovičním podílem zeleného tepla tak nemusí investovat do nákladných opatření na snižování energetické náročnosti, například ve formě zateplené obálky budovy nad rámec základních požadavků vyhlášky, protože využívají obnovitelný zdroj energie. Soustavy s vysokým podílem obnovitelných zdrojů energie tak pomáhají snižovat dopady vytápění na životní prostředí a současně šetří kapsu svým zákazníkům. (pk)
