·KOLNÍ PROJEKT
TO JE MOJE MLADÉ (‰kolní rok 2012/2013)
Adam Pe‰ek (4. tfiída)
Z· a M·, Vl. Rady 1, âeské Budûjovice
·KOLNÍ PROJEKT
TO JE MOJE MLADÉ (‰kolní rok 2012/2013)
Adam Pe‰ek (4. tfiída)
Z· a M·, Vl. Rady 1, âeské Budûjovice
PODùKOVÁNÍ SdruÏení rodiãÛ a pfiátel ‰koly v Mladém, v‰em dûtem, jejich rodiãÛm, prarodiãÛm, pfiíbuzn˘m a znám˘m, ktefií na projektu spolupracovali sv˘mi pfiíbûhy, vzpomínkami, poznámkami, a v‰em ostatním, ktefií se na projektu podíleli. Dûkujeme také manÏelÛm Chrá‰Èansk˘m a jejich grafickému studiu a tiskárnû. Zvlá‰tní podûkování patfií manÏelÛm ÎíÏalov˘m za skvûl˘ kontakt a nezi‰tnou podporu.
„TENTO PROJEKT PODPO¤ILA ERA PROST¤EDNICTVÍM NADACE VIA.“
OBSAH PODùKOVÁNÍ .................................................................................................................................................................................... 2 OBSAH ...................................................................................................................................................................................................... 3 K PROJEKTU OD INICIÁTORÒ ........................................................................................................................................ 4 K PROJEKTU OD ¤EDITELKY ·KOLY ........................................................................................................................ 5 KE KONCEPTU BROÎURY .................................................................................................................................................... 5 PRÁCE ÎÁKÒ PODLE T¤ÍD I. A II. T¤ÍDA RODIâE A PRARODIâE NA·ICH ÎÁKÒ .................................................................................................................... 6 JAK TO CHODÍ U NÁS VE ·KOLE (báseÀ) ............................................................................................................ 7 JAK SE MI ÎIJE V MLADÉM .................................................................................................................................................. 7 III. T¤ÍDA JAK SE DOPRAVUJEME DO ·KOLY .............................................................................................................................. 11 Z HISTORIE A SOUâASNOSTI MLADÉHO PODLE T¤EËÁKÒ ............................................................ 13 IV. T¤ÍDA CO VYPRÁVùL PAN DUDÁâEK ........................................................................................................................................ 22 KRÁSNÉ MLADÉ (báseÀ) .................................................................................................................................................. 22 âTVRË MLADÉ (báseÀ) ...................................................................................................................................................... 22 NEJHEZâÍ âTVRË MLADÉ (báseÀ) .......................................................................................................................... 23 CO KDE BYLO ................................................................................................................................................................................ 23 CO VÍM O âTVRTI MLADÉ ................................................................................................................................................ 25 V. T¤ÍDA MLADÉ V OBJEKTIVU PÁËÁKÒ ...................................................................................................................................... 32 JÁ A MOJE MLADÉ ...................................................................................................................................................................... 39 NA·E RODINA (DÒM) V MLADÉM • JAK JSME SE DOSTALI DO MLADÉHO .............. 39 HISTORKY Z MLADÉHO ................................................................................................................................................ 41 MÉ OBLÍBENÉ MÍSTO V MLADÉM ...................................................................................................................... 45 VYPRAVùâSK¯ KROUÎEK .................................................................................................................................................... 46 BAREVNÁ P¤ÍLOHA A MAPY .......................................................................................... mezi stranami 24-25 IV. T¤ÍDA PUTOVÁNÍ ULICEMI V MLADÉM ................................................................................................ mapy strana 1 P¤EHLED ZMùN V NÁZVECH ULIC MLADÉHO .............................................................. mapy strana 1 MAPA Z ROKU 1948 ................................................................................................................................ mapy strana 2 SOUâASNÁ MAPA ...................................................................................................................................... mapy strana 3 V. T¤ÍDA PO KOM NEBO PO âEM NÁZVY ULIC V MLADÉM JSOU? .................................... mapy strana 4 ✖✖✖✖ 3 ✖✖✖✖
K PROJEKTU OD INICIÁTORÒ Komunitní projekt TO JE MOJE MLADÉ (realizován ãerven 2012 - bfiezen 2013) nabídnul prostor k tomu, aby dûti ze základní ‰koly Vlastimila Rady v ãeskobudûjovické ãtvrti Mladé lépe poznaly místo, kde bydlí anebo studují, kde mají kamarády, pfiíbuzné, známé. S místem pak mûly poznat blíÏe také lidi, ktefií zde Ïijí, jejich pfiíbûhy. Chtûli jsme, aby dûti mluvily se sebou navzájem, se sv˘mi rodiãi, prarodiãi, sousedy. Aby se uãily vyslechnout pfiíbûh a pak jej pfievyprávût, aÈ slovem, písmem nebo obrazem. Otázky a úkoly, které jsme si v projektu pokládali, byly napfiíklad tyto: Ví‰, proã a odkdy se na‰í ãtvrti fiíká Mladé? Znበnûjak˘ pfiíbûh spojen˘ s konkrétním místem v Mladém? Znበnûjaké zajímavé domy ãi jiná místa v Mladém? Mበoblíbená a neoblíbená místa v Mladém? Znበnûjak˘ pfiíbûh o domû, ve kterém bydlí‰? Znበpfiíbûh spojen˘ s jin˘m domem v Mladém? Jaká místa v Mladém jsou pro tebe nejdÛleÏitûj‰í nebo nejzajímavûj‰í? Zkus nakreslit mapu Mladého, na které budou tato místa oznaãena. Nakresli / popi‰ svou oblíbenou cestu v Mladém a svou nejãastûj‰í cestu. Setkají se nûkde? Popros nûkoho z rodiny nebo z nejbliωího okolí, aby ti vyprávûl nûjak˘ pfiíbûh spojen˘ se Mlad˘m. Hledejte zajímavé pfiedmûty / pfiírodniny / byliny (apod.) v Mladém, vytvofite s jejich pomocí mapu ãtvrti a pokuste se o nich vyprávût pfiíbûh. Znáte nûjakou báseÀ / píseÀ / fiíkanku, která nûjak souvisí s nûkter˘m z míst v Mladém? Dûti pod vedením pedagogÛ napfiíã pfiedmûty na tyto otázky odpovídaly. Vût‰ina sebran˘ch materiálÛ je obsaÏena v této broÏufie. Vedli jsme také vypravûãsk˘ krouÏek, kde jsme se ‰esticí dûtí vyprávûli jejich rodinné pfiíbûhy, zapisovali je a vytvofiili z nich krátké vystoupení. Jan Piskaã jako profesionální lektor fieãi, jazyka a vefiejného vystupování nûkolikrát vstoupil do v˘uky v páté tfiídû s programem zamûfien˘m na slovní, jazykovou a fieãovou vybavenost dûtí a jejich vefiejn˘ projev. Komunitní projekt je jedna z moÏností, jak resuscitovat nûkdy skomírající komunikaci mezi lidmi a zájem jeden o druhého. Spoleãenství lidí v daném ãase a místû je záleÏitost kfiehká, o to víc, je-li tak promûnlivá a nestálá jako Ïáci základní ‰koly. Zakládá se nejen na spoleãn˘ch zájmech, ale pfiedev‰ím na funkãních sociálních vazbách. Komunitní projekt mÛÏe tyto vztahy upevÀovat. Ov‰em úãast v komunitû je podmínûna osobním zájmem, chutí, nad‰ením. V komunitû, ve spoleãenství, by se mûli její ãlenové cítit spontánnû úãastní, platní, zaujatí pro spoleãnou vûc. ZáÏitek ze spoleãenství a sounáleÏitosti je pak to nejsilnûj‰í, co mÛÏe komunitní projekt nabídnou, je to ale souãasnû to nejhÛfie naprogramovatelné a mûfiitelné. Komunitní projekty pokládáme za dÛleÏitou souãást vzdûlávání, protoÏe nesou jistou nadûji, jak pfiivést dûti k dobrému vztahu k sobû sam˘m i k okolí. Za nezbytnou podmínku ov‰em pokládáme dlouhodobou a systematickou práci. Nበprojekt byl pfiíli‰ krátk˘ k tomu, aby jej mohli v‰ichni jeho úãastníci beze zbytku pfiijmout za svÛj, uÏít si ho a neplnit jen zvenãí zadané úkoly. Pfiesto ale doufáme, Ïe nebyl pro v‰echny jenom vynucen˘m zadáním, ale také inspirativním podnûtem, díky kterému se dûtem a jejich dospûl˘m pootevfiely nové prÛhledy a vazby k místu, kde tráví velkou ãást sv˘ch v‰edních dnÛ. Michala a Jan Piskaãovi, iniciátofii a koordinátofii projektu
✖✖✖✖ 4 ✖✖✖✖
K PROJEKTU OD ¤EDITELKY ·KOLY Pro na‰e vnitfiní cítûní a vyrovnání se se svûtem je velmi dÛleÏit˘ pocit sounáleÏitosti. Vûdût, Ïe k nûãemu a k nûkomu patfiím. B˘t spjat˘ s místem, kde Ïiji, a b˘t souãástí spoleãenství lidí v tomto místû. Pocit sounáleÏitosti nevzniká automaticky. Pfiedchází mu vzájemná poznávání a setkávání, pfiedávání si my‰lenek a názorÛ, déletrvající spoleãná práce a posléze i vûdomí, Ïe v mém okolí jsou lidé mnû blízcí, ktefií mi v pfiípadû nouze pomohou a podpofií mû, a naopak – lidé, kter˘m jsem ochoten poskytnout podporu a pomoc já. Nemusí to vÏdy nutnû znamenat, Ïe máme stejn˘ Ïebfiíãek hodnot, Ïe vyznáváme shodné názory. Ale je tu cosi, co nás spojuje, co z nás ãiní spoleãenství, co nás vede k vzájemné solidaritû. ·kola je místem, kde se Ïáci mohou o mezilidsk˘ch vztazích hodnû nauãit. Mohou si zde osvojovat schopnosti, jak b˘t platn˘m ãlenem spoleãenství. Pro jejich budoucí kaÏdodenní Ïivot je velmi potfiebné, abychom jim ukázali, jak pfiínosné je pro nû zaãlenit se do nûjakého kolektivu, najít si kamarády, mít kolem sebe „své“ lidi, pracovat na spoleãném díle, smûfiovat ke spoleãnému cíli. KdyÏ za mnou na jafie roku 2012 pfii‰li manÏelé Piskaãovi a nabídli mi spolupráci, dlouho jsem neváhala a jejich nabídku pfiijala. Byla to sv˘m zpÛsobem v˘zva, zda na‰e ‰kolní spoleãenství dokáÏeme roz‰ífiit a zda se dokáÏeme hloubûji zaãlenit do spoleãenství ‰ir‰ího – do spoleãenství dané lokality. Postupnû se tak zaãal rodit nበ‰kolní projekt TO JE MOJE MLADÉ. V této broÏufie najdete nejrÛznûj‰í texty a obrázky t˘kající se Mladého. Nûktefií Ïáci popisovali hlavnû místo – v‰ímali si ulic, domÛ, zajímav˘ch objektÛ, historick˘ch ãi pfiírodních památek. Dal‰í se zab˘vali historií, popfi. porovnávali historii se souãasností. Nemálo textÛ je vûnováno obyvatelÛm Mladého – jejich Ïivotním historkám a pfiíbûhÛm. Mûjme stále na mysli, Ïe autory textÛ a obrázkÛ jsou dûti ve vûku zhruba od 7 do 11 let. OdpusÈme jim proto nedokonalosti ve formû ãi obsahu, napfi. v podobû pravopisn˘ch chyb, nelogick˘ch souvislostí, historick˘ch nepfiesností. Vychutnejme si obrázek Mladého z jejich dûtského pohledu, vnímejme ho chvilku skrze dûtské zraky. Tû‰me se z toho, Ïe se dûtem v Mladém povût‰inou líbí. Myslím, Ïe práce na projektu nás hodnû obohatila. A nemám na mysli pouze zisk v podobû novû získan˘ch poznatkÛ a vûdomostí o ãtvrti Mladé, ale také zisk zfiejmû na první pohled neviditeln˘ – vûdomí, Ïe jsme byli pfii tom, Ïe jsme spoleãnû pracovali na zadaném úkolu a usilovali o spoleãn˘ cíl. KaÏd˘ z nás se ubírá nûjakou Ïivotní cestou. Nûkdo setrvá cel˘ Ïivot na jednom místû, nûkdo se dostane daleko do svûta. Vzpomínky na dûtství a léta strávená ve ‰kole v‰ak zÛstanou v kaÏdém z nás. Pfiejme si proto, aby Mladé bylo místem, na které budou mít dûti krásné vzpomínky. Vladimíra Marková, fieditelka ‰koly
KE KONCEPTU BROÎURY V broÏufie jsou sebrané materiály strukturovány podle tfiíd, od nejniωího roãníku po pátou tfiídu. Sborníãek dûlí barevn˘ materiál – reprodukce maleb, kreseb a dal‰ích v˘tvarn˘ch pokusÛ. V úplném stfiedu broÏury najdete mapy Mladého: jednu z roku 1948 a druhou souãasnou, doplnûné o informace t˘kající se ulic, jejich názvÛ a zmûn názvÛ. ✖✖✖✖ 5 ✖✖✖✖
BohuÏel jsme nemohli – s ohledem na maximální moÏn˘ rozsah - pouÏít ve‰ker˘ materiál, kter˘ díky projektu vznikl. SnaÏili jsme se, aby byl zastoupen co nej‰ir‰í v˘bûr autorÛ. Fotografie, které dûti v projektu pofiizovaly, jsou samozfiejmû v originálech barevné, pro tento formát je zvefiejÀujeme pouze v ãernobílém provedení. Originály byly k vidûní bûhem v˘stavy v prÛbûhu závûreãné slavnosti.
I. A II. T¤ÍDA RODIâE A PRARODIâE NA·ICH ÎÁKÒ Îáci 1. a 2. tfiídy se zab˘vali obyvatelstvem v Mladém. Na základû jednoduchého anonymního dotazníku a za pomoci rodiãÛ zji‰Èovali údaje zpracované v následující tabulce. Dotazník vyplnilo celkem 69 rodiãÛ ÏákÛ na‰í ‰koly. V dotazníku bylo zmínûno celkem 395 osob. Narozen v Mladém (ze 395 osob) Nejdel‰í doba Ïivota v Mladém
34 obyvatel 1. 97 let 2. 87 let 3. 80 let
Nejstar‰í osoba PrÛmûrn˘ vûk (ze 69 osob)
97 let (prababiãka, která dosud Ïije) matka: 38,0 let otec: 41,5 let
Îáci také pátrali, která staroãeská jména se ve ãtvrti Mladé vyskytují (z 395 osob). JMÉNO Václav Marie Josef Jan Ludmila Jifií Franti‰ek
POâET V¯SKYTU 10 10 10 9 6 3 1
✖✖✖✖ 6 ✖✖✖✖
JAK TO CHODÍ U NÁS VE ·KOLE Na‰e krásná ‰koliãka Ïlutá jako sluníãka, veselá je, plná dûtí, co do ‰koly ráno letí.
VyráÏíme na v˘lety a do ‰koly v pfiírodû, sportujeme, závodíme, snad nedojde k nehodû.
My jsme malí druháci, máme rádi legraci. Uãíme se ãíst a psát, taky kreslit, poãítat. Máme rad‰i uãení, nebaví nás zlobení!
Pfiísné oko uãitelky stále na nás dohlíÏí, kdyÏ nebudeme chytat lelky, v‰e bude bez potíÏí. Svoji ‰kolu máme rádi, jsme tu v‰ichni kamarádi!
A kdyÏ se to nûkdy stane, je to jenom náhoda, na‰í úãe vysvûtlíme, Ïe se stala nehoda.
Ïáci 2. tfiídy
JAK SE MI ÎIJE V MLADÉM
Zdenûk Volf (2. tfiída) ✖✖✖✖ 7 ✖✖✖✖
Veronika Jáglová (2. tfiída)
LukበHolub (2. tfiída) ✖✖✖✖ 8 ✖✖✖✖
Julie Matou‰ková (2. tfiída)
Filip Velemínsk˘ (2. tfiída)
Eli‰ka Vacková (2. tfiída)
✖✖✖✖ 9 ✖✖✖✖
Sofie Nezvalová (2. tfiída)
TomበHanet‰légr (2. tfiída)
✖✖✖✖ 10 ✖✖✖✖
III. T¤ÍDA JAK SE DOPRAVUJEME DO ·KOLY Kdybychom se zeptali ÏákÛ, ktefií nav‰tûvovali mládskou ‰kolu v prvních letech po jejím otevfiení, jak˘m zpÛsobem se dopravovali do ‰koly, asi bychom se doãkali shodn˘ch odpovûdí – do ‰koly se chodilo pû‰ky. Ale jak to je dnes? Zamyslet se zkusili Ïáci tfiídy 3. A a udûlali celo‰kolní prÛzkum. Zjistili, Ïe z celkového poãtu 107 ÏákÛ se do ‰koly dopravuje vût‰inou pû‰ky pfiibliÏnû 57%. Nûktefií z chodcÛ“ se za pfiíznivého poãasí obãas pfiepravují ke ‰kole na kole ãi kolobûÏce. Zhruba 40% vozí ke ‰kole rodiãe autem. Necelá 3% vyuÏívají MHD a dojíÏdûjí tedy autobusem. Pû‰í chÛzi podporujeme v rámci ‰kolních aktivit u v‰ech ÏákÛ pfii nejrÛznûj‰ích pfiíleÏitostech. KdyÏ chceme zhlédnout film v budûjovickém kinû Kotva, nejrychlej‰í a nejpfiíjemnûj‰í je jít pû‰ky. Stejné je to s náv‰tûvou muzea nebo planetária. Zkrátka pû‰í procházka pûknou cestou podél Mal‰e je urãitû pfiíjemnûj‰í neÏ tlaãenice v autobuse! Dûti ze 3. A doprovodily nበv˘zkum také kresbami a texty:
Kamila Kfiíhová (3. A)
Kristina Jerhotová (3. A) ✖✖✖✖ 11 ✖✖✖✖
Linda Kliková (3. A)
Markéta Hauerová (3. A)
✖✖✖✖ 12 ✖✖✖✖
Z HISTORIE A SOUâASNOSTI MLADÉHO PODLE T¤EËÁKÒ Îáci 3. A a 3. B se mûli pokusit ve sv˘ch textech zachytit nûco o historii nebo souãasnosti ze ãtvrti Mladé. Nûkteré základní informace se samozfiejmû shodují. Vût‰inou jsou to ty, které jsou bûÏnû dostupné na internetu. KaÏd˘ se jich chopil po svém. Nûktefií je opsali, nûktefií pfievyprávûli a nûktefií je doplnili o vyprávûní lidí ze svého okolí a o své osobní dojmy, které oÏivují encyklopedické informace. Vzniká tak pûkná a nûkdy zábavná mozaika, která je zajímavá právû tím, co tvofií jako celek.
Kristina Jerhotová (3. A)
✖✖✖✖ 13 ✖✖✖✖
Nela VaÀková (3. A) ✖✖✖✖ 14 ✖✖✖✖
Radim Hevrdejs (3. A) ✖✖✖✖ 15 ✖✖✖✖
Markéta Hauerová (3. A) ✖✖✖✖ 16 ✖✖✖✖
Dfiíve byla obec Mladé samostatnou obcí, dnes je to jiÏ dlouho nedílná souãást mûsta âeské Budûjovice a nachází se tady i na‰e ‰kola a ‰kolka, kterou jsem nav‰tûvovala v pfied‰kolním vûku. Mladé bylo osídleno jiÏ ve stfiední dobû bronzové. Vesnice vznikla ve 13. století. V této dobû se Mladému zkomolenû fiíkalo i Landaus. Byla to vesmûs nûmecká vesnice, která se ale díky pfiistûhování nov˘ch ãesk˘ch obãanÛ dûlnické tfiídy stala jejich domovem a postupnû se díky tomu poãe‰tila. Od roku 1850 do roku 1952 bylo Mladé samostatnou obcí, ale po 2. svûtové válce se spojilo s mûstem âeské Budûjovice a tak je tomu dodnes. Jako kaÏdé místo má i Mladé své památky. Nûkteré svou dobu jiÏ nepfieÏili, ale nûkteré jsou k vidûní dodnes, jako napfiíklad Novogotická kaple Panny Marie, hfibitovní kaple sv. Karolíny a v˘klenková kapliãka. V Mladém je také hfibitov, kter˘ je jedním ze dvou hfibitovÛ v âesk˘ch Budûjovicích. Zde jsou pochovány i osobnosti Václav Klement Petr nebo Karel ·tûch. Nedaleko Mladého je i chránûné krajinné území „TÛnû u ·paãkÛ“. I v dne‰ní dobû se mi obec Mladé moc líbí a ráda zde nav‰tûvuji na‰í základní ‰kolu. Sára Hobzová (3. B)
Dominantou obce Mladé u âesk˘ch Budûjovic byl zámeãek âerven˘ dvÛr, kter˘ je nedaleko od mého bydli‰tû. Na tomto ‰lechtickém sídle se chovali konû a bylo tam velice krásnû. BohuÏel nedávno do‰lo ke zbourání celého objektu a je na tomto místû postavená nová budova. Dále podle pamûtníkÛ bylo Mladé známo tím, Ïe zde na rozsáhl˘ch pozemcích bylo nûkolik zahradnictví. Velice v˘znamné je urãitû Mladé po celá léta jako rekreaãní oblast díky fiece Mal‰i a jejího krásného okolí, které je stále vyuÏívané jak ke koupání tak ke sportovnímu vyuÏití. Jan Hána (3. B)
Do roku 1952 bylo Mladé samostatnou obcí a pak bylo pfiipojeno k âesk˘m Budûjovicím. ·kola dfiíve stála v ulici, kde je restaurace U Handlífie, na místû dne‰ní základní ‰koly byly jen louky. Tam, kam dnes chodíme nakupovat byly sbûrné suroviny a místo hfii‰tû a nov˘ch domÛ se nacházely jen louky a na nich samé ‰vestky. TomበMarek (3. B)
✖✖✖✖ 17 ✖✖✖✖
Mladé bylo samostatnou vsí. Jméno vesnice pravdûpodobnû vyznaãuje mlad‰í pÛvod. Poprvé bylo doloÏeno roku 1263 jako drobn˘ ‰lechtick˘ statek. V˘znamnou ãástí je ·vabinského námûstí s kaplí. Smûrem k Mal‰i stával zámeãek âerven˘ dvÛr, kde v letech 1894 – 1895 pob˘val následník trÛnu arcivévoda Ferdinand d´Este. Na‰e ulice nyní A. Janou‰ka, kde bydlím, se dfiíve jmenovala Tfiída ãeskoslovensk˘ch legií a byla jedna z prvních ulic v Mladém. V na‰í ulici byla obecní ‰kola u OrtmanÛ. Vedle ‰koly b˘val pekafi Marek. ¤editelem této ‰koly byl v letech padesát˘ch pan Jindra. V roce 1921 bylo v Mladém 115 domÛ a Ïilo zde 1270 âechÛ a 261 NûmcÛ. Od roku 1970 je Mladé souãástí obce âeské Budûjovice. Katefiina Mrkáãková (3. B)
V Mladém dnes mÛÏeme najít náves Maxe ·vabinského, jez U ·paãkÛ, Mal˘ a Velk˘ jez, M· a Z· Vl. Rady, restauraci U Maxe. V blízkosti Mladého se nachází teplárna, která zásobuje mûsto âeské Budûjovice teplem a teplou vodou. Pfied 2. svûtovou válkou Ïili v Mladém spoleãnû âe‰i a Nûmci. V domû mé prababiãky v ulici Ditrichova Ïila nûmecká rodina. Ta musela po válce dÛm opustit. Jejich dÛm moje prababiãka a pradûdeãek koupili a dlouho spláceli. V období komunismu jim do domu nastûhovali dal‰í tfii rodiny. AÏ po pádu komunismu jim byl dÛm vrácen zpût. Jan Lederer (3. B)
Mladé je ãtvrÈ âesk˘ch Budûjovic. Pfies Mladé vede hlavní Novohradská silnice. Jezdí po ní autobus ãíslo 11. Na námûstí Maxe ·vabinského stojí malá kaple a v ní je umístûna ordinace. U zastávky Mladé – toãna je novû postavené Centrum genetiky. Na Novohradské bychom také na‰li po‰tu, prodejnu potravin, drogerii, kvûtinku, prodejnu pracovních pomÛcek a jiné obchody. Za kolejemi v dopravním podniku parkují autobusy. Na‰e základní ‰kola v ulici Vl. Rady je vy‰‰í o jedno patro a je celá obnovená. Nedaleko se nachází nafukovací sportovní hala a fotbalové hfii‰tû. Smûrem na Suché Vrbné leÏí jeden z budûjovick˘ch hfibitovÛ. Dále zde byl postaven místo starého kamenného mostu most nov˘, kter˘m vedou dvû Ïeleznice. Mlad˘m protéká fieka Mal‰e. Na ní jsou vybudovány tfii jezy. K Malému jezu chodí lidé odpoãívat do parku a dûti si hrají v dûtském koutku. Na samotû U ·paãkÛ najdeme tÛÀky a pûknou pfiírodu. U bfiehu fieky roste památn˘ dob. Mlad˘m vede Ïeleznice, proto jsou tu dva chránûné pfiejezdy a pfies Mal‰i stojí Ïelezniãní most. V této ãtvrti byste nena‰li Ïádné paneláky. Jsou zde pfieváÏnû rodinné domy. TomበBeránek (3. A)
✖✖✖✖ 18 ✖✖✖✖
Klára Adamová (3. B) ✖✖✖✖ 19 ✖✖✖✖
Linda Mikolá‰ková (3. B) ✖✖✖✖ 20 ✖✖✖✖
Lucie Králová (3. B) ✖✖✖✖ 21 ✖✖✖✖
IV. T¤ÍDA CO VYPRÁVùL PAN DUDÁâEK ·kola v roce 1971 – 1975 mûla pouze jedno patro. V suterénu byla jídelna, kde se vafiili obûdy, svaãiny a dílny, kde se vyrábûla krmítka. Na chodbû mûli Ïáci zelené skfiíÀky jako ‰atny a nad skfiíÀkami naproti vchodu byla bysta Jana Ámose Komenského, uãitele národa. První tfiídu uãila paní uãitelka ·kopková. V první tfiídû na stûnû byla namalovaná abeceda. Dole v chodbû byl kabinet s televizí a vycpaniny zvífiat. V této ãásti byla také fieditelna. Pod okny na zahradu byl záhonek s astrami a za nimi záhony, kde se pûstovala zelenina. Také tam mûli skleník. Pod vrbou byl v˘bûh s baÏanty. Tam, kde je ‰kolka bylo sportovní hfii‰tû pro ‰kolu a ovocn˘ sad. Také tam byla ‰edá ocelová konstrukce na prolézání a hraní. Je‰tû na hfii‰ti byl domeãek s oplocením a v nûm byla srnka Zuzka. zpracovala: Tereza Le‰tinová (4. tfiída)
KRÁSNÉ MLADÉ Mám to tady rád, má to tu rád i mÛj kamarád.
Hrajou si tam dûtiãky, dûlají si báboviãky.
Ve ‰kole je zahrada, ohraniãuje ji ohrada.
Mal˘ kostelíãek tu je a v nûm Panna Marie.
Je tu malé a velké hfii‰tû, na velkém je pískovi‰tû.
U kostela hospoda je, táta se tam vÏdy opije. Ema Beranová, Veronika Bendová, LukበBeránek, Patrik Vondráãek, JonበNûmec (4. tfiída)
âTVRË MLADÉ Rádi v Mladém chodíme do ‰koly, pí‰eme pofiád úkoly. Máme dobrou tfiídu a nikdy nejsme v klidu.
Bydlím tady já i já, i ten mal˘ ‰ikula. Je tu známá restaurace, dûlají tam i lívance.
Rádi tady bydlíme, na hfii‰tû tu chodíme. Máme rádi fotbal, trénuje nás Prospal.
Na konci je vysvûdãení, radost je, ale i není. Také ‰kola v pfiírodû, zábava nás nemine. Adam Nûmec, Tereza ·ímová, Adam Pe‰ek, Kuba Hejna (4. tfiída) ✖✖✖✖ 22 ✖✖✖✖
NEJHEZâÍ âTVRË MLADÉ Máme rádi Mladé, je tu v‰echno nové. Jsou tu pûkné ulice, a nebezpeãné silnice.
V Mladém je krásná ‰kola, paní uãitelka nás uÏ volá. Uãíme se slovíãka, vloudí se tam chybiãka.
Ze ‰koly jdem na hfii‰tû kde je velké pískovi‰tû. Z pískovi‰tû uÏ jdem domÛ, já bûÏím, jak jen mohu.
Sabina Bohu‰ová, Martin Hanet‰légr, Aneta Lukschová, TomበZajíãek (4. tfiída)
Na‰e ‰kola, kresba, Adam Pe‰ek (4. tfiída)
CO KDE BYLO V Mladém, jako v‰ude jinde, jsou lidé podnikaví a nabízejí sv˘m spoluobãanÛm nejrÛznûj‰í zboÏí, obchody a sluÏby. A stejnû jako v‰ude, i v Mladém se tato nabídka nûkdy rychle mûní, nûkdy zÛstává po celá léta stejná. âtvrÈáci zji‰Èovali, kde byly v minulosti jaké obchÛdky a místní sluÏby. Ptali se sv˘ch rodiãÛ, prarodiãÛ, znám˘ch, ktefií z této ãásti Budûjovic pocházejí. Ve skupinkách se domluvili a uskuteãnili rozhovory s místními rodáky. Na základû v˘povûdi Oldfii‰ky ·ímové, Jaroslava ·ímy a Libora ·ímy zpracovaly dûti následující informace: ✖✖✖✖ 23 ✖✖✖✖
NOVOHRADSKÁ ULICE – pravá strana od kolejí:
NOVOHRADSKÁ ULICE – levá strana od kolejí:
◆ nynûj‰í zahrada – dfiíve pekárna ◆ obchod s autodoplÀky – dfiíve obytn˘ dÛm
◆ prodejna loÏisek a klínov˘ch
a modlitebna ◆ automyãka Motz – dfiíve holiãství u MotzÛ a na rohu prodejna fieznictví âernovsk˘ch ◆ Country Club – dfiíve Koloniál u KramáfiÛ ◆ prostory kuchynû Country Clubu – dfiíve prodejna zeleniny ◆ DruÏstevní dÛm – dfiíve taneãní parket a velká zahrada ◆ vedle DruÏstevního domu u zastávky MHD – dfiíve kováfiství ◆ smûrem k obchodu s potravinami byla dfiíve je‰tû trafika, tabák, papírnictví, na rohu stála prodejna potravin, kde dnes stojí obytn˘ dÛm ◆ Trefa (potraviny COOP) – dfiíve statek ◆ restaurace u Maxe – dfiíve statek ◆ po‰ta – dfiíve také statek ◆ Centrum lékafiské genetiky – dfiíve pole, v jednom období „slepiãárna“ pfiestavûna na kabiny SK Mladé ◆ Kia autosalon – dfiíve pila (vyhofiela), pak Chirana (oprava zdravotního zafiízení) ◆ smûrem ke kolejím jsou obytné domy
◆ jízdní kola, zvedací
fiemenÛ – dfiíve hostinec technika – dfiíve obytné domy ◆ bufet na rohu – dfiíve fieznictví U PefiinÛ ◆ zubní ordinace – dfiíve drogerie, kvûtináfiství ◆ barvy-laky – dfiíve obytn˘ dÛm ◆ okna, dvefie, kvûtináfiství – dfiíve po‰ta,
národní v˘bor ◆ bazar – dfiíve koloniál Vanûk ◆ hospÛdka Na Návsi – dfiíve statky ◆ poÏárníci – dfiíve statek ◆ elektroinstalace – nová v˘stavba ◆ pfied tratí autobazar
ULICE ANT. JANOU·KA: ◆ vlevo fieznictví ◆ garáÏe – dfiíve ‰kola, naproti hfii‰tû ◆ obytné domy – dfiíve pekafiství Marek ◆ hostinec U Handlífie – dfiíve obytn˘ dÛm ◆ na konci ulice b˘valo bûlidlo
ULICE KPT. NÁLEPKY: ◆ lékárna – dfiíve zahrady
zpracovaly: Tereza ·ímová Veronika Bendová Sabina Bohu‰ová (4. tfiída)
ULICE KPT. JARO·E: ◆ po pravé stranû dfiíve fieznictví,
potom lékárna ◆ dfiíve matefiská ‰kolka ◆ dfiíve holiãství
✖✖✖✖ 24 ✖✖✖✖
CO VÍM O âTVRTI MLADÉ Zadání pfiedstavovalo pro Ïáky zpoãátku nepfiedstaviteln˘ úkol, av‰ak i tentokrát si kaÏd˘, i pfiesto Ïe tfieba ani z Mladého nepocházel, na‰el svou cestiãku a pustil se do psaní.
Patrik Vondráãek (4. tfiída) ✖✖✖✖ 25 ✖✖✖✖
Martin Hanet‰légr (4. tfiída) ✖✖✖✖ 26 ✖✖✖✖
Sabina Bohu‰ová (4. tfiída) ✖✖✖✖ 27 ✖✖✖✖
Dominik Ludvík (4. tfiída) ✖✖✖✖ 28 ✖✖✖✖
JonበNûmec (4. tfiída) ✖✖✖✖ 29 ✖✖✖✖
Ondfiej Mydlil (4. tfiída) ✖✖✖✖ 30 ✖✖✖✖
Adam Nûmec (4. tfiída) ✖✖✖✖ 31 ✖✖✖✖
V. T¤ÍDA MLADÉ V OBJEKTIVU PÁËÁKÒ PáÈáci se vydali se sv˘mi foÈáky a mobily do ulic, aby zdokumentovali zajímavá místa Mladého. Focení se vûnovali dvû dvouhodinovky v˘tvarné v˘chovy, kdy se uãili vidût a hledat. Dal‰í ãást práce se skládala z tfiídûní a stahování snímkÛ. K místÛm, která dûti nafotily, dohledávaly informace, v‰e pak poskládaly do mozaiky.
TomበBrabec pohled na Novohradskou ulici První zmínka o osídlení na území dne‰ní ãtvrtí Mladé pochází ze 13. století. Tehdy se obci fiíkalo Mladá, nûmecky zkomolenû Lada, Ladaus. V 50. letech bylo Mladé pfiipojeno k âesk˘m Budûjovicím. AÏ do padesát˘ch let minulého století bylo Mladé samostatnou obcí. Zajímavé je, Ïe na rozdíl od jin˘ch okrajov˘ch ãástí mûsta zde nebyly postaveny paneláky. Natálie Aujezdská na‰e ‰kola
Anna Davidová logo ‰koly Autorem loga a graffiti na fasádû ‰koly je Jakub ·tark (2010). ✖✖✖✖ 32 ✖✖✖✖
·kola v Mladém byla poprvé otevfiena 11. 12. 1929. Byly to upravené místnosti v 1. patfie domu ã. p. 30. Bûhem války byla ãinnost ‰koly omezena, pozdûji pak úplnû ukonãena. Îáci tehdy dostávali úkoly na doma v hostinci „DruÏstevní dÛm.“ Po druhé svûtové válce ‰kola obnovila ãinnost. V roce 1957 byla postavena nová ‰kola i s kuchyní a jídelnou, zahradou a mal˘m bazénem.
TomበBrabec DruÏstevní dÛm Andrea Johnová stará budova M·
Matûj Peltan pohled do pÛvodní zahrady M· První matefiská ‰kola v Mladém byla otevfiena v prosinci 1929 a umístûna v budovû ã. 91, kterou vlastnil pan Jan ·rom. První pûstounkou se stala paní K. Hynková-Pipeková. Po 2. svûtové válce byla ‰kolka pfiesunuta do b˘valé nûmecké ‰koly v dne‰ní Novohradské ulici. V srpnu 1980 ✖✖✖✖ 33 ✖✖✖✖
byla otevfiena také nová ‰kolka v ulici Kali‰nická. Roku 2001 se staly obû matefiské ‰koly souãástí Základní ‰koly Vl. Rady. Prostory M· Novohradská v‰ak nevyhovovaly hygienick˘m a stavebním normám, M· byla proto v roce 2008 uzavfiena, posléze zru‰ena. Nûktefií Ïáci na‰í ‰koly je‰tû stihli M· Novohradskou nav‰tûvovat.
Václav Paleãek nafukovací hala Ve ‰kolním roce 1978/79 byla postavena nová budova matefiské ‰koly a jeslí naproti ‰kole. Tak zaniklo ‰kolní hfii‰tû. Od roku 2005/06 je otevfiena nafukovací sportovní hala za ‰kolní zahradou. Vladimíra Marková na‰e ‰kola 22. 8. 2008
Vladimíra Marková na‰e ‰kola fiíjen 2008 V letech 2007 - 2010 probûhla rozsáhlá rekonstrukce ‰koly a ‰kolní zahrady. 12. 2. 2009 byla slavnostnû otevfiena nástavba Z·. ✖✖✖✖ 34 ✖✖✖✖
Josef Kostka hfibitov Hfibitov v Mladém vznikl na konci 80. let 19. století, první pohfieb se konal 6. záfií 1889. PÛvodnû to mûl b˘t mal˘ hfibitÛvek pro obce Mladé, Staré Hodûjovice, RoÏnov a Vidov s kapacitou 164 hrobov˘ch míst. Postupnû sem v‰ak smûfiovala poslední cesta i mnoha obyvatel âesk˘ch Budûjovic. UÏ v letech 1920-1921 musel b˘t hfibitov roz‰ífien. Monika Janáãková hrobka rodiny Hardtmuthovy
TomበBrabec kaple sv. Karoliny Na hfibitovû je novogotická kaple svaté Karolíny. Unikátní stavbou je také hrobka rodiny HardmuthÛ. Hrabû Hardtmuth zahájil v âesk˘ch Budûjovicích v roce 1847 provoz továrny na v˘robu keramiky a tuÏek. Na místním hfibitovû je pochován také napfiíklad v˘tvarník Václav Klement Petr ãi katolick˘ knûz Karel ·tûch. Najdeme zde také pomníky obûtem I. a II. svûtové války. ✖✖✖✖ 35 ✖✖✖✖
Tereza Mare‰ová památník obûtem I. svûtové války
Natálie Aujezdská památník obûtem II. svûtové války
Václav Paleãek prodejna potravin Na místû dne‰ní samoobsluhy v Mladém za první svûtové války stála zemûdûlská usedlost. Patfiila rodinû Lieblov˘ch. Za jejich dcerou Veronikou ve tfiicát˘ch letech jezdil Adolf Eichman, obchodník z Pasova. Z Eichmana se stal za druhé svûtové války pfiední nacista. Tento muÏ vymyslel koncentraãní tábory. Po konci války uprchl pfied spravedlností do Argentiny. Zde si ho pak po nûkolika letech na‰la Ïidovská tajná sluÏba a unesla jej do Izraele. Zde byl souzen a popraven. Jeho Ïena Veronika se doÏila vysokého vûku a zemfiela v Argentinû. Matûj Tonka ✖✖✖✖ 36 ✖✖✖✖
TomበBrabec Centrum lékafiské genetiky V centru lékafiské genetiky probíhá vy‰etfiování tûhotn˘ch paní a jejich plodÛ a zji‰Èování zda je miminko zdravé. Dále se vy‰etfiuje v˘skyt nûkter˘ch dûdiãn˘ch chorob a vad, napfi. celiakie, sráÏlivost krve, hluchota, ãi nûkteré druhy nádorov˘ch onemocnûní. Laura âutková (3. B) Anna Davidová hospÛdka na návsi
Václav Paleãek kapliãka Panny Marie Na námûstíãku (b˘valé návsi) Maxe ·vabinského najdeme novogotickou kapli Panny Marie nebo také hospÛdku na návsi v místû b˘valého statku. ✖✖✖✖ 37 ✖✖✖✖
AneÏka Dudáãková (tÛnû u ·paãkÛ)
TomበBrabec (pramínek)
Monika Janáãková (památn˘ strom)
Matûj Tonka (Velk˘ jez)
TÛnû u ·paãkÛ je oblíben˘ cíl vycházek. Je to chránûná oblast u ramene fieky Mal‰e. Vyskytuje se zde totiÏ fiezan pilolist˘, silnû ohroÏená vodní rostlina. U ·paãkÛ se zde fiíká od 18. století, název pochází nejspí‰ z nûmeckého Spaten - lopata a má zfiejmû souvislost se skladem náfiadí pro tûÏbu písku v tûchto místech. Na poãátku 19. století pfiestavûla rodina TicháãkÛ domek na statek. V roce 1892 se z nûj stala v˘letní restaurace a fiíãní láznû. Oblíbené místo na bfiehu fieky Mal‰e je také Velk˘ jez, fieãen˘ Velkas, kde vyvûrá pramínek vody ze zemû a na bfiehu fieky stojí památn˘ strom. ✖✖✖✖ 38 ✖✖✖✖
JÁ A MOJE MLADÉ PáÈáci se kromû focení vûnovali intenzivnû také psaní. Zpracovali tato témata: Na‰e rodina (NበdÛm) v Mladém; Jak jsme se dostali do Mladého; Historky z Mladého; Mé oblíbené místo v Mladém. Dûti zachycují spontánnû události, které se jim jeví podstatné a kupí je na sebe nûkdy zdánlivû nesourodû. Vznikají tak nûkdy úsmûvné, ale vÏdy autentické v˘povûdi, o jaké by dospûlí jen stûÏí usilovali. Z kapitoly UDÁLOSTI V MLADÉM lze snadno poznat, Ïe povodnû 2002 a kroupy v létû 2012 jsou události z nejzajímavûj‰ích i nejnapínavûj‰ích. Z nûkter˘ch, tehdy spí‰ dechberoucích situací, uÏ jsou jen historky, které se tradují v rodinách, vyprávûjí se pfii se‰lostech, ale rozhodnû jsou stále dost Ïivé a nûkdy i pfii vzpomínce dûsivé. Je to patrné hlavnû na pfiíbûzích, které dûti vyprávûjí velmi autenticky, aãkoliv je zaÏily doslova v plenkách a nûkdy se jich úãastnily v maminãinû bfii‰e...V kapitole MOJE OBLÍBENÉ MÍSTO si dûti zkou‰ely pouÏít v textech metafory nebo personifikace. Sami uznejte, Ïe jejich fantazii a citlivost by pfiedãil málokter˘ soudob˘ literát.
NA·E RODINA (DÒM) V MLADÉM JAK JSME SE DOSTALI DO MLADÉHO NበdÛm v Mladém Já se jmenuji Anna. Narodila jsem se v Mladém. MÛj dûda s babiãkou s pomocí mamky a taÈky postavili v Mladém dÛm. Dostavûli ho roku 1999. Îijeme tady uÏ 13 let. Mnû se v Mladém líbí. Mám tady kamarády a kamarádky. Anna Kubovcová (5. tfiída) Îivot v Mladém NበdÛm postavila moje prababiãka a pradûdeãek. Na‰e rodina tu bydlí od roku 1938, tedy 74 let. Já tady bydlím uÏ od narození. Chodila jsem i do staré ‰kolky v Mladém. Moc se mi v Mladém líbí. Jak vypadá nበdÛm: My máme dÛm v ulici kpt. Nálepky 28. MÛj dÛm je sedm metrÛ vysok˘ a asi ãtyfii metry ‰irok˘, má bledû hnûdou barvu. Ve sklepû najdeme kotelnu, komoru kde máme staré hraãky a obleãení pro nemluvnû. V prvním patfie bydlí babiãka s mal˘m pudlem. V druhém patfie bydlím já a mÛj mlad‰í bratr Petr a má star‰í sestra Eva. V mém pokoji jsou dvû postele, stÛl a skfiínû. V posledním patfie bydlí maminka a tatínek. Máme velkou zahradu. Anna Davidová (5. tfiída) Jak jsem se dostal do Z· Mladé Do této ‰koly jsem chtûl chodit, protoÏe se tam jezdí na ·VP. (rozumûj ‰kolu v pfiírodû, pozn. red.) A také, protoÏe je malá a seznámím se tam se v‰emi. Rodiãe si mysleli, Ïe je to dobrá ‰kola. Já bydlím v Suchém Vrbném. Je to dva km daleko. Jezdím do ‰koly autem, na kole nebo chodím pû‰ky. MÛj dÛm v Suchém Vrbném: Má nová okna a hezkou fasádu. Matûj Tonka (5. tfiída) ✖✖✖✖ 39 ✖✖✖✖
Moje rodina NበdÛm postavil dûda s babiãkou v roce 1995. Maminka s nimi tady bydlela i s m˘m tátou. Pak se rodiãe rozvedli. V roce 2001 jsem se narodil já. Potom v roce 2004 jsem zaãal chodit do ‰koly v Mladém. Jak vypadá nበdÛm: Má tfii patra v prvním je holiãství a pfiedsíÀ ve druhém patfie bydlí babiãka a ve tfietím bydlím já s bratrem a s mamkou. Má ‰edivou barvu plastová okna a dvû zahrady. Bydlíme v ulici Zdenka. Fibicha 40, kousek od ‰koly v Mladém. Václav ÎiÏka (5. tfiída) Moje rodina v Mladém MÛj otec koupil v roce 1999 star˘ dÛm a opravoval ho. Rekonstrukce skonãila v roce 2OO2. Trvala dva roky. Poté jsme se sem nastûhovali. Já jsem se tu uÏ narodil. V roce 2004 se narodila moje sestra Barbara. Bydlíme tady uÏ dvanáct let. Ted´v domû bydlí:mamka, taÈka, sestra a já. Bydlíme v ulici A. Janou‰ka 18 v âesk˘ch Budûjovicích. NበdÛm je Ïlutohnûd˘ s ãervenou stfiechou. Na zahradû máme velké jezírko s rybamy. Mám mal˘ pokojík ze stolem, malou knihovnou, postelí, modr˘m kobercem a se skfiíní. Josef Kostka (5. tfiída) Moje rodina v Mladém V roce 1939 se moji praprarodiãe pfiestûhovali z Protivína do Mladého. Postavili si dvojpatrov˘ rodinn˘ dÛm. Narodily se jim dvû dûti, babiãka a její sestra. První patro slouÏilo k pronájmu, ve druhém bydleli praprarodiãe, babiãka a její sestra. Pozdûji se praprarodiãe pfiestûhovali do prvního patra. Její sestra se odstûhovala do jiného domu v Mladém. Babiãka se seznámila s dûdeãkem a mûli spolu mého tatínka a tetu. Teta bydlí na sídli‰ti Máj. Tatínek si vzal mojí maminku a mají mû a mojí sestru. Moji rodiãe s námi bydlí v prvním patfie, prarodiãe ve druhém patfie. Prababiãka zemfiela roku 1982, pradûdeãek uÏ ve 12 letech mé babiãky na infarkt. Bydlím v ulici J. Dietricha 18 v âesk˘ch Budûjovicích. Je to jedin˘ modr˘ dÛm u nás v ulici. Máme vût‰í zahradu, na které skoro cel˘ den bûhá moje fenka, která se jmenuje Kaãenka. NበdÛm má suterén, 1. patro, 2. patro a pÛdu, na které je pingpongov˘ stÛl a nepotfiebné vûci, jako jsou staré stoly, deky a ‰ÀÛry na povû‰ení prádla. Já bydlím se svoji sestrou a rodiãi v prvním patfie. /.../ Druhé patro je pouÏito pro bydlení babiãky s dûdou. /.../KuchyÀ se v‰ak také vyuÏívá jako ob˘vací pokoj. Je v ní televize, která b˘vá kaÏdodennû pouÏitá. Ob˘vací pokoj slouÏí pouze pro náv‰tûvy, je vÏdy sváteãnû vyzdoben a vyuÏívá se také pro oslavy. Suterén je vyuÏíván velice ãasto. Najdeme tam kotel, ohrádku pro psa, kdyÏ je zima, garáÏ a druhou garáÏ, kterou jsme v‰ak pfied 6 lety pfiistavûli. Zahrada je moje asi nejoblíbenûj‰í místo. UÏiju si tam vÏdy plno zábavy. Se sv˘m psem, také pomáháním dûdovi se sbíráním a stfiiháním vûtví, skokem do písku atd. /.../ TomበBrabec (5.tfiída) [kráceno]
✖✖✖✖ 40 ✖✖✖✖
NበdÛm v Mladém V roce 1995 si rodiãe pronajali byt v rodinném domku v Mladém u jedné hodné staré paní. Domek jsme si u od ní koupili v roce 2001. Posledních pût let ho postupnû opravujeme. K domku patfií zahrádka, na které pûstujeme spoustu rÛzn˘ch kvûtin. Bydlím tu od narození se sestrou a rodiãi. Jak vypadá nበdÛm: Má hnûdo-Ïlutou barvu je mal˘ a má dvû patra. U nûho je i malá zahrádka. Má dvû koupelny, loÏnici, ob˘vák, dva dûtské pokoje, kuchyÀ, sklep a pÛdu. Bydlím v ulici Kpt. Jaro‰e 9. Kousek od domu je ‰kola do které chodím ãtyfii roky. Tereza Mare‰ová (5. tfiída) Jak jsem se dostal do ‰koly Já nebydlím v Mladém, bydlím v Doubravici 102. V Mladém jsem chodil do matefiské ‰koly. Do ‰koly v Mladém ‰lo hodnû m˘ch kamarádÛ z matefiské ‰kolky. Já jsem chtûl proto chodit také do ‰koly v Mladém. Teì jsem moc spokojen˘, Ïe chodím do na‰í ‰koly, protoÏe tu mám hodnû kamarádÛ. NበdÛm zatím nemá Ïádnou fasádu. Je bíl˘, nade dvefimi máme ãíslo sto dva. NበdÛm má terasu a garáÏ. KdyÏ se vyjde na terasu na‰eho domu, je tam velk˘ trám, na trámu spí s˘korka. Pod terasou na‰eho domu jsou pfiídavné nádrÏe migu dvacet tfii – ml. V garáÏi na‰eho domu jsou letecké vûci. V na‰em ob˘vacím pokoji máme plazmovou televizi, andulky, kfiesla, gauãe. Václav Paleãek (5. tfiída) Jak jsem se dostal do Mladého Moje babiãka a dûda se dostali do Mladého v roce 1934. NበdÛm zaãal stavût mÛj dûda a dostavûl ho v roce 1936. MÛj táta a str˘c se narodili v roce 1966. Já jsem se narodil v roce 2001 a v roce 2007 se narodil mÛj bratr. Teì v na‰em domû bydlí moje maminka, tatínek, babiãka, dûda, bratr a já. A máme taky králíka, morãe, psy a andulky. Já bydlím v ulici J. Masaryka 11 v âesk˘ch Budûjovicích. My bydlíme u hfibitova. NበdÛm je dvoupatrov˘ a má ‰edou barvu. My máme krásnou zahradu se skalkou a rybníãkem, trampolínou a domeãkem. MÛj táta staví s maminkou hroby a moje babiãka vyrábí vûnce. Moje mamka pracuje je‰tû v pekárnách. Moje sestfienice bydlí v Bo‰ilci s mou tetou a s m˘m strejdou. David Candra (5. tfiída)
HISTORKY Z MLADÉHO ·vestky v Mladém Babiãka s dûdou si postavili v Mladém domek, kter˘ jim naprojektovala moje mamka. Nastûhovali se tam v roce 1991 s m˘m strejdou Martinem, moje mamka tehdy studovala v Praze. Tenkrát cestu k âervenému dvoru lemovalo stromofiadí ‰vestek. Martin na nû chodil ãasto s klukama. Babiãka se o víkendu rozhodla upéct ‰vestkov˘ koláã a poslala Martina na ‰vestky. Martin lezl po stromech a trhal ‰vestky. Najednou se pod ním zlomila vûtev a propadl se do kfioví s trny. ·vestky se rozkutálely po zemi. Pfii‰el domÛ cel˘ potrhan˘ jako stra‰ák a bez ‰vestek. Babiãka mûla rozválené tûsto a ‰vestky nikde. Tak upekla makov˘ koláã. Potom Martinovi o‰etfiila rány a ty se brzy zahojily. ✖✖✖✖ 41 ✖✖✖✖
Stromy ‰vestek byly pokáceny, dnes tam stojí vilová ãtvrÈ. A teì chodíme pro ‰vestky na trh. Památkovû chránûn˘ âerven˘ dvÛr byl zbourán a na jeho místû stojí velká vila. Natálie Aujezdská (5. tfiída) Bomba Tento pfiíbûh mi vyprávûla babiãka Danu‰e Paleãková, zaÏila ho osobnû za II. svûtové války v rodinném domû v Mladém. Moje babiãka mi vyprávûla, Ïe za II. svûtové války spadlo na Mladé mnoho bomb. VÏdy, kdyÏ sly‰ela hukot letadel, schovávala se pod stÛl a se strachem ãekala, co se bude dít. Jednoho osudného rána pfii náletu spadla na konec jejich zahrady bomba. Udûlala do zemû velikou a hlubokou díru. Na‰tûstí se nikomu nic nestalo. Ale sousedé pfies ulici takové ‰tûstí nemûli. I tam byla svrÏena jedna z bomb. BohuÏel v‰ak cel˘ dÛm srovnala se zemí. Nikdo nepfieÏil! AneÏka Dudáãková (5. tfiída) Záplavy 2002 Byl rok 2002. Já byla malé mimino a kromû pravidelného krmení a such˘ch plánek mû nic jiného nezajímalo. O záplavách vím z vyprávûní sv˘ch rodiãÛ. Spala jsem v klidu v sedaãce v autû, kdyÏ jsme se vraceli z kaÏdoroãního prázdninového leno‰ení na bfiezích Lipna. Na ·umavû vytrvale pr‰elo a pfiehrada se rychle plnila. Rodiãe se rozhodli pro návrat do âesk˘ch Budûjovic. DomÛ uÏ jsme ale nedojeli. Celé Mladé bylo uzavfiené kvÛli velké vodû a my museli odjet na chalupu k Li‰ovu. Zprávy o stavu vody jsme dostávali od na‰ich sousedÛ, ktefií zÛstali doma. To odná‰eli v‰echny cennûj‰í vûci do poschodí a pravidelnû chodili kontrolovat, jak voda postupuje. Po nûkolika napjat˘ch dnech pfiestalo pr‰et a my dostali dobrou zprávu. Voda opadá! Rodiãe se ‰tûstím smáli a já dostala k veãefii obzvlá‰È sladkou ka‰i. Barbora Bicanová (5. tfiída) Povodnû v Mladém Pfiíbûh znám z vyprávûní rodiãÛ. V roce 2002 zasáhly celou republiku veliké povodnû. Nevynechaly ani na‰i obec. Voda i zde napáchala veliké ‰kody na majetku obãanÛ. 7. srpna pfii‰la po velk˘ch de‰tích první vlna povodní, která nebyla tak krutá, ale jiÏ ona napáchala veliké ‰kody. KdyÏ si jiÏ zoufalí lidé zaãínali myslet, Ïe je konec a zaãali uklízet a sãítat ‰kody, pfii‰lo 11. srpna varovná pfied druhou, mnohem vût‰í vlnou povodní. Lidé znovu zaãali zabezpeãovat své domy a ti, co nebyli ohroÏeni, se ze v‰ech sil snaÏili pomoci ostatním. DÛm znám˘ch rodiãÛ stál v ohroÏeném pásmu, a proto poÏádali rodiãe o pomoc. Spoleãnû naloÏili do pytlÛ písek, kter˘ jsme mûli u domu, a zabezpeãily s ním vchody do domu. Poté vystûhovali v‰echny vûci do patra domu. V‰ichni spoleãnû s napûtím oãekávali, co se stane bûhem dal‰ích hodin. V dobû, kdy se zaãala fieka Mal‰e vylévat z koryta, byli v‰ichni na pokyn záchranáfiÛ evakuováni z ohroÏen˘ch lokalit. Mnoho lidí z Mladého vyvezlo svá auta na kopec ke hfibitovu a dlouhé hodiny s napûtím sledovali, kdy se voda zastaví. ✖✖✖✖ 42 ✖✖✖✖
Na‰i známí mûli to ‰tûstí, Ïe se voda zastavila tûsnû pfied prahem jejich domu a chybûly pouze centimetry. BohuÏel stejné ‰tûstí nemûli v‰ichni obãané Mladého a âesk˘ch Budûjovic. Voda zde i v okolí napáchala veliké ‰kody. Lidé následky povodní odstraÀovali je‰tû dlouhou dobu. Toto pfiírodní ne‰tûstí ukázalo, Ïe v krajních mezích dokáÏí lidé drÏet pfii sobû a pomáhat si navzájem. David Candra (5. tfiída) Kroupy v roce 1951 Babiãka mi fiíkala, Ïe kdyÏ byla malá, padaly v létû roku 1951 pfii boufice obrovské kroupy. Byly veliké jako slepiãí vejce. Mûli jsme tehdy vysoké schodi‰tû a v‰echny okenní tabulky mimo jednu skonãily vymlácené. Celé schodi‰tû opravil sám mÛj pradûdeãek. Kroupy dne 4. 7. 2012 Maminka a já jsme jeli za babiãkou a dûdou do Mladé Boleslavi. Doma zÛstali druzí prarodiãe, tatínek a moje sestra. Do ‰esti hodin veãer jsme nic netu‰ili. KdyÏ jsme volali, Ïe jsme dojeli, babiãka nám fiekla, Ïe hrabou na zahradû kroupy a uklízejí sklep. Tam bylo 15 cm vody a hroznû bahna. Mûli jsme zniãenou fasádu na domû. V‰echna úroda na zahradû byla potluãená. No, vlastnû mÛÏeme b˘t rádi, Ïe to nebylo tak zlé jako v roce 1951. Skleníku se v‰ak pfiekvapivû nic nestalo. TomበBrabec (5. tfiída) Kroupy v létû 2012 ZaÏila jsem to na vlastní kÛÏi. Bylo léto – den pomûrnû sluneãn˘ a tepl˘. Zrovna jsem se chtûla dívat na film, ale kdyÏ jsem se podívala z okna, tak jsem zjistila, Ïe se venku nûjak podezfiele setmûlo, prostû z niãeno nic byla venku tma. ·la jsem to fiíct mamce, kdyÏ v tu se zaãalo oz˘vat Èukání mal˘ch krupek, ale po chvilce zaãínaly padat vût‰í a vût‰í. Sestra Mí‰a se zaãala bát, a tak ‰la k babiãce, která bydlí s dûdou o patro níÏe. Nahofie jsme zÛstaly jenom já s mamkou. KdyÏ to bylo v plném proudu (kroupy velké jako vla‰ské ofiechy), tak se ozvaly dvû docela velké rány a zjistily jsme, Ïe nám jedna kroupa rozbila okno v koupelnû a druhá v kuchyni.
✖✖✖✖ 43 ✖✖✖✖
KdyÏ v‰echno skonãilo, tak jsme se ‰ly s mamkou podívat za dÛm a tam bylo zhruba 10 cm vody a krup. Kvûtiny, které nám rostly na zahradû, byly kompletnû zniãené a musím fiíct, Ïe jich bylo hodnû. Omítka na severní stranû domu byla plná ìÛlkÛ a vrypÛ. Venku bylo najednou chladno. Kroupy pak zÛstaly leÏet na hromádkách v rÛzn˘ch zákoutích je‰tû tfii dny. Byl to hrozn˘ záÏitek a nechtûla bych ho zaÏít znovu. Anna Kubovcová (5. tfiída) Dopravní nehoda v Mladém Tento pfiíbûh mi vyprávûl mÛj taÈka. Stalo se to na podzim na zaãátku fiíjna po náv‰tûvû u lékafie na novohradské silnici. Zrovna jsme se vraceli z kontroly od doktorky, pfie‰li jsme ulici a zastavili se na rohu u restaurace Max. Rozlouãili jsme se, já odcházela do ‰koly a taÈka do práce. Dále uÏ to znám jen z vyprávûní. Padla rána, sloup vefiejného osvûtlení vyletûl do v˘‰ky a dopadl na osobní automobil, kter˘ do sloupu narazil. K nehodû se sebûhlo nûkolik lidí, ktefií byli v tu chvíli blízko. Zjistili, Ïe fiidiã je v bezvûdomí. Nikdo jin˘ v autû nebyl. BohuÏel pod autem leÏel star‰í ãlovûk. Po zavolání pfiijely v‰echny záchranné sloÏky velmi rychle a s pomocí nákladního automobilu s jefiábem vyprostili pfiejetého muÏe a o‰etfiili zranûného fiidiãe. Jsem ráda, Ïe jsme byli od nehody daleko, a Ïe se mnû a taÈkovi nic nestalo. Tereza Mare‰ová (5. tfiída) Z dfiívûj‰í doby na‰í ‰koly Tuto historku vím od taÈkova kamaráda, kter˘ chodil do ‰koly v Mladém. Osobnû ji zaÏil. Je z dfiívûj‰í doby. Historka se odehrála kolem roku 1978. V minulosti na‰í ‰koly byla mezi ‰kolou a sportovní halou uÏitková zahrada, která patfiila ‰kole. Dûti se tam uãily obdûlávat pÛdu a pûstovat zeleninu. Pan fieditel tam choval zlaté baÏanty a slepice s kohoutem. Kohout byl velice zl˘. Dûti se ho bály. Jednou dokonce pokloval jejich spoluÏáka. Historka se mi velice líbila. KdyÏ jsem jí sly‰el, mohl jsem se smíchy potrhat. Ale já si myslím, Ïe tomu poklovanému chlapci to moc vtipné nepfiipadalo. Dnes uÏ zahrada není uÏitková, ale prolézaãky a branky na fotbal na ní slouÏí k zábavû ‰kolákÛ. Václav Paleãek (5. tfiída) ✖✖✖✖ 44 ✖✖✖✖
Vykradení sousedÛ Tento pfiíbûh mi vyprávûla maminka. V roce 2010 vykradli na‰e sousedy a ukradli jim auto z garáÏe, ‰perky a peníze. KdyÏ se to sousedi dozvûdûli, hned zavolali policii. AÏ po nûjaké dobû na‰la policie pachatele. Zjistili, Ïe kradl kvÛli své závislosti na drogách a potfieboval rychle peníze. Podle mého mínûní se nám Ïije v Mladém dobfie a tyto události se mohou stát i kdekoliv jinde. Václav ÎiÏka (5. tfiída)
MÉ OBLÍBENÉ MÍSTO V MLADÉM Mé nejmilej‰í místo Mé oblíbené místo je tajné! Chci, aby to zÛstalo tajemstvím. Ale popí‰u Vám ho, jak nejlépe umím. Je to odlehlé místo v krásné pfiírodû. Je daleko od civilizace, ale vím, Ïe ve velké blízkosti je Ïelezná studánka, v níÏ voda vyvûrá ze zemû. Na mém oblíbeném místû pozoruju star‰ího rybáfie, kter˘ chytá ryby na udici. Prozradím Vám, Ïe je to ostrov sedící na vodû. Je tam, kde se rosa klouÏe po trávû a kde vítr zametá listí. Na ostrovû jsme mûli bunkr, ale uÏ nám ho nûkdo zniãil. Je to velká ‰koda, protoÏe jsme na tom pracovaly jeden mûsíc. Pfiiná‰eli jsme tam lana, hfiebíky, laÈky, kladívko, plachtu a obãerstvení. Toto místo mû pfiitahuje jeho vÛní a jeho krásou. Na toto místo se budu opakovanû vracet. AneÏka Dudáãková (5. tfiída) Moje boÏské místo Toto místo je velice krásné. Mnû osobnû se velice líbí, proto BOÎSKÉ. Je pfievelice tajné. Chodíme na toto místo sami a to nám vyhovuje. Proto vám ho neprozradím, jen trochu popí‰u. Okolo je samá voda. Dají se tu vidût plovoucí ryby. Obãas jsou vidût, jak vyskoãí z vody. Krásn˘ pohled. Stromy se tu navzájem hladí. ·um tu voda tak krásnû, aÏ vás uspává. Vlnky se tu honí jako by si hrály na honûnou. Do toho bzuãí tak krásnû váÏky. Ptáci zpívají svoje melodie. Ryby si vystfielují z rybáfiÛ, ktefií pak zufií. Stromy otvírají svoje kapsy. VÛnû ztrouchnivûlého dfieva svûdãí o stáfií stromÛ a stáfií samotného místa. KdyÏ vdechuji ãerstv˘ vánek, je mi velice krásnû. Jako v pohádce. Rostliny vytváfiejí zajímavé tvary. KaÏd˘ v tvarech vidí nûco jiného. Na konci nebo na zaãátku je krásn˘ v˘hled na okolní krajinu. Pfii západu slunce je místo tak nádherné, Ïe se mi zdá hezãí neÏ zlato. Nûkdy vane vánek, kter˘ by si s vámi hrál. Na toto místo se velice rád vracím, ale velice nerad odcházím. Václav Paleãek (5. tfiída) Tam, kde mû nejãastûji najdete Chodím sem skoro kaÏd˘ den. Obãas musím vynechat, ale potom nemám tak pozitivní energii. Beru to jako zvyklost. MoÏná uÏ víte, co to je, moje zahrada. Máme zahradu docela velkou, a tak se tam dokáÏu pofiádnû vyfiádit. Ale hlavní vûc, proã tam chodím, je mÛj pes. Jaro do mû vná‰í hodnû pozitivní energie. Zahrada se zbarví do zeleného kabátku. MÛj pes, Kaãenka je jezevãík, je velice ráda, Ïe se mÛÏe koneãnû po zimû pofiádnû probûhnout. Vût‰inou si s ní hraji a honíme se. Obãas nûco vytváfiím a pomáhám dûdovi. ✖✖✖✖ 45 ✖✖✖✖
Léto se na na‰í zahradû hned pozná. Kvûtiny jsou rozkvetlé. Ovoce a zelenina zraje. Vítr s pískem si ‰u‰kají neznámé melodie. Jahody se domlouvají, Ïe se schovají pod listy. Dé‰È obãas pokropí listy. Maliny zaãínají odcházet. Na zahradû je v‰ak je‰tû jedna velká zmûna, která v Ïádn˘ch jin˘ch roãních období není. Bazén. Koupeme se a opalujeme se. Houpeme se na houpaãce nebo jen tak poleháváme. Kaãenka na mû skáãe, ale mû to nevadí. Léto je prostû super. Podzim uÏ není taková zábava jako léto, ale stejnû si na zahradû uÏiju hodnû legrace. Listí se smûje a rozesmûje se tak, Ïe spadne a my ho potom musíme hrabat. Kaãenka se ho bojí, a tak se nám vyh˘bá. A kdyÏ nesklidíme vãas jablka, dají si soutûÏ, kdo první spadne. KdyÏ shrabeme listí a sesbíráme jablka, Kaãenka ke mnû pfiibûhne se psím úsmûvem a svalí se na záda, abych jí podrbal na bfii‰e. Pak ji musím pohladit a dát si ji na klín a hladit. Na podzim uÏ má o hodnû mûkãí srst neÏ v létû. Pak se vyvaluje a dûlá rÛzné otoãky a podobné kusy. Zima je prima. KdyÏ je hodnû snûhu, musíme Kaãence udûlat cestiãky. Nemá ráda sníh. Mû baví hrabat cestiãky a koukat se, jak jimi Kaãenka probíhá. Rád ‰lapu ve vysokém snûhu a válím se v nûm. Máme na zahradû mal˘ kopeãek a kdyÏ je hodnû snûhu, prodlouÏím si ho, a pak uÏ se pfii jízdû nezastavím. To je super. Pak hroznû kfiiãím a volám, aby se ‰li podívat. Zkou‰ím dít Kaãenku na boby, ale vÏdycky se mi vysmekne. Je to zábava. A co fiíct víc? Mám záÏitkÛ hroznû moc a neve‰ly by se mi ani na sto papírÛ. Moje zahrada je prostû super! TomበBrabec (5. tfiída)
VYPRAVùâSK¯ KROUÎEK Od fiíjna do bfiezna jsme se scházeli také ve vypravûãském krouÏku. Chtûli jsme spoleãnû s dûtmi na základû jejich vlastních vyprávûní vytvofiit pfiíbûhy a pfiipravit je pak pro vefiejné vystoupení. Pfiíbûhy jsme vym˘‰leli spoleãnû, coÏ byl dost nároãn˘ úkol, jak jsme zjistili, neúmûrn˘ omezenému mnoÏství ãasu. Od ledna jsme se proto namísto 90minut po ãtrnácti dnech zaãali scházet kaÏd˘ t˘den a pfied ukonãením projektu je‰tû ãastûji. Pfiíbûhy jsme tvofiili nûkolika rÛzn˘mi zpÛsoby. KdyÏ byly hotové, zkou‰eli jsme je ãíst nahlas, spoleãnû. Díky tomu dûti mohly zakou‰et nûkteré principy vefiejného ãtení i pfiednesu. Nakonec jsme vzali kuchyÀské náãiní a udûlali z nûj improvizované hudební nástroje, na které se dûti pfii vyprávûní doprovázely. Do krouÏku chodili Jan Lederer a TomበMarek (3. tfiída), Ema Beranová a Tereza Le‰tinová (4. tfiída) a AneÏka Dudáãková a TomበBrabec (5. tfiída). Texty, které v krouÏku vznikly, jsou tyto: Modré desky Jednou byl Honzík na náv‰tûvû u babiãky. Chtûl babiãce hodit do ãaje papírovou vla‰tovku. Hledal proto v babiããinû skfiíni papír. Na dnû skfiínû objevil obyãejné modré desky. „Tam urãitû bude papír.“ Pomyslel si. Papír tam byl, ale nebyl ãist˘. „Cizí ãmáranice na vla‰tovce nechci.“ ¤ekl si Honzík a skfiíÀ zase zavfiel. Tenkrát byly Honzíkovi tfii roky. Za dal‰í tfii roky zaãal Honzík chodit do ‰koly a nauãil se ãíst. Jednou byl zase na náv‰tûvû u babiãky. V‰iml si, Ïe maminka má za zády ty modré desky. Maminka pfiinesla desky domÛ a poloÏila je na ledniãku. Honzík desky nenápadnû vzal a zaãal ãíst. ✖✖✖✖ 46 ✖✖✖✖
Byl to babiããin deník z koncentraãního tábora. Bylo tam napsáno, jak babiãku trápili. Tfieba jak jí nedávali najíst. Honzíkovi se to vÛbec nelíbilo. Byl rád, Ïe se babiãka zachránila. A Ïe se jí pak mohla narodit maminka a tety. DOBR¯ PAPÍR HLEDÁ VE SK¤ÍNI OBYâEJNÉ KAFE. MODRÉ DESKY PIJÍ V KNIZE MALOU VLA·TOVKU. VELIKÉ DESKY OTEVÍRÁ VE VùCECH ZAPRÁ·EN¯ HONZÍK. BAREVNÉ DESKY SPÍ POD BLÁZNIV¯MA KNÍÎKAMA. POPSANÉ FOTOGRAFIE SEDÍ V KUFRU MODRÉ VLA·TOVKY. O vose, která mûla vzteklinu. To jsme jednou byly v na‰em bunkru v Mladém. Ten bunkr je vlastnû strom. Je to star˘ mohutn˘ dub. VÏdycky vylezeme do jeho koruny a dáme si svaãinu. „Do prk˘nka dubov˘ho, a je po jabku!“ „Spadlo jabko do baÏiny, udûlalo ÏbluÀk.“ Slezly jsme z dubu. „Nerozbij si hubu!“ Chtûly jsme si jablko vzít, ale najednou se tam objevila veliká tlustá vosa a vypadala docela nebezpeãnû. Pokou‰ely jsme se vosu trefit do nosu. A vosa najednou promluvila lidsk˘m hlasem. „Vypadám snad na vosu? Îe tû píchnu do nosu!“ A hned se objevila druhá vosa. Zeptala se vosa vosy: „Co se dneska v módû nosí?“ Jenom samé dlouhé nosy!“ „ A kdo nemá dlouh˘ nos, aÈ se bojí vztekl˘ch vos!“ A vosy se pustily za námi. Hnaly nás pfies potok nebo spí‰ baÏinu, pak kolem ·paãkárny, zase pfies potok, pak podél Mal‰e k Velkasu a od nûj zase k Maláku, nûkolikrát kolem dokola dûtského hfii‰tû. Tam se nám podafiilo vosy zmást. Udûlaly jsme na nû pofiádnû dlouh˘ nos a vzaly jsme to rovnou k domovu. Nabûhaly jsme se hroznû. Ale uÏ víme, Ïe strkat nos do vztekl˘ch vos se nemá! DLOUH¯ SOSÁK SPADL ZA HNùDOU BAÎINU. PROUÎKOVANÁ MÓDA ZBLBLA P¤ED SHNIL¯M OHRYZKEM. ZCHÁTRALÁ VOSA BUDE PADAT S MÓDNÍM PRK¯NKEM. JABLEâNÁ BAÎINA LETùLA P¤ED ZAKROUCENOU VOSIâKOU. ÎLUTÁ VOSA BZUâÍ Z BLÁZNIVÉ VOSY. Mládsk˘ lístek O na‰í rodinû je nám známo, Ïe Ïije v Mladém uÏ od roku 1899 a moÏná je‰tû déle. V roce 1939 jsme se pfiistûhovali do domu, ve kterém bydlíme dodnes. Byl podzim. Opadávaly listy. Budu vám vyprávût pfiíbûh jednoho z nich. Zafoukal siln˘ vítr a nበlístek se zaãal se toãit ve víru ãasu. Ocitnul se na zahradû domu AneÏãiny rodiny. Byla 2. Svûtová válka. K nám a k sousedÛm na zahradu spadla bomba. DÛm sousedÛ byl srovnán se zemí. Celá rodina zemfiela. NበdÛm zÛstal stát. KdyÏ pfii‰el babiãky str˘c z koncentraãního tábora, babiãka utíkala aÏ na konec zahrady, jak se ho bála. Prababiãka AneÏka prala americk˘m vojákÛm mundÛry. Za to dostala m˘dla. Jeden rusk˘ voják si u nás v kuchyni myl boty a prababiãka mu fiíkala Bulka, protoÏe mûl bulku na krku. KdyÏ babiãka vidûla jít vojáky kolem na‰eho domu, pfii‰la je vítat s kyticí ‰efiíkÛ a míchan˘ma vajíãkama. To v‰echno vidûl nበlístek. Pak se zase dostal do vûtrného víru, kter˘ ho zavál o mnoho let dál, aÏ do roku 1951. ✖✖✖✖ 47 ✖✖✖✖
Tenkrát byla moje babiãka malá. V létû pfii boufice padaly obrovské kroupy. Byly veliké jako slepiãí vejce. Mûli jsme tehdy vysoké schodi‰tû. V‰echny okenní tabulky kolem schodi‰tû mimo jednu skonãily vymlácené. Celé schodi‰tû opravil sám mÛj pradûdeãek. Pak nበlístek pak doputoval aÏ do roku 2002. Tenkrát se v létû vlivem de‰ÈÛ vylila z bfiehÛ fieka Mal‰e. Zaplavila celé okolí. Voda sahala aÏ k na‰emu domu. Po ulicích jezdili obyvatelé Mladého na lodiãkách. V‰echno bahno a voda nám kanálem vtékala do sklepa. Ve sklepû jsme mûli tfii ãtvrtû metru vody. A kdyÏ se lístek ocitnul v roce 2012, pfiesnû 4. ãervence, sneslo se na nûj stra‰né krupobití. Byli jsme zrovna s maminkou u babiãky a dûdy v Mladé Boleslavi. Druhá babiãka nám do telefonu fiekla, Ïe hrabou na zahradû kroupy a uklízejí sklep. Bylo tam 15 cm vody a hroznû bahna. Fasáda na‰eho domu byla zniãená. Úroda na na‰í zahradû byla potluãená. Ale skleníku se pfiekvapivû nic nestalo. OPADAV¯ PUNâ JEZDIL V BLÁZNIVÉM KO¤ENU. ·PINAV¯ STROM PADAL P¤ED ZELEN¯M KAMARÁDEM. ZELEN¯ LIST PADAL Z ÎELEZNIâNÍ ZEMù. MLÁDSK¯ LÍSTEK BOUCHNUL U P¤ÍRODNÍ ÎELEZNICE. ÎELEZNIâNÍ LÍSTEK ·EL OKOLO D¤EVùNÉHO PUNâE. V‰e, co se nám podafiilo v projektu zjistit o ãtvrti v Mladé, jsme se s dûtmi pokusili zachytit do obfií nástûnné mapy (cca 2,4 x 1,7 m).
✖✖✖✖ 48 ✖✖✖✖
G R A F I C K É Z P R A C O VÁ N Í A T I S K
ing.CHRÁ·ËANSK¯ PAVEL-PSimprimatur • ✆ 603 143 284 •
[email protected] 2013
