Příloha č. 2 k rozhodnutí o změně registrace sp. zn. sukls10679/2012 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU THYMOGLOBULINE 5 mg/ml, prášek pro infuzní roztok
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ Jedna lahvička obsahuje 25 mg Immunoglobulinum antithymocytarum (cuniculum)
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA Prášek pro infuzní roztok. Thymoglobuline je smetanově bílý lyofilizát. 4. KLINICKÉ ÚDAJE 4.1 Terapeutické indikace -
Imunosuprese po transplantaci: prevence a léčba rejekce transplantátu Profylaxe akutní a chronické reakce štěpu proti hostiteli po transplantaci hematopoetických kmenových buněk Léčba akutní, vůči steroidům rezistentní, reakce štěpu proti hostiteli – GvHD Léčba aplastické anémie.
4.2 Dávkování a způsob podání Dávkování Děti a mladiství: stejné dávkování jako u dospělých Dospělí (včetně pacientů v pokročilejším věku): Dávkování závisí na indikaci, režimu podávání a možné kombinaci s jinými imunosupresivními agens. Dále uvedená doporučení pro dávkování lze použít jako referenci. Léčbu lze přerušit bez postupného snižování dávky.
1
Imunosuprese při transplantaci • Profylaxe rejekce štěpu: - 1 až 1,5 mg/kg tělesné hmotnosti/den po dobu 2 až 9 dní při transplantaci ledviny, slinivky břišní nebo jater, což odpovídá souhrnné dávce 2-13,5 mg/kg tělesné hmotnosti - 1 až 1,5 mg/kg tělesné hmotnosti/den po dobu 2 až 5 dní při transplantaci srdce, což odpovídá souhrnné dávce 2-7,5 mg/kg tělesné hmotnosti • Léčba akutní rejekce štěpu: 1,5 mg/kg tělesné hmotnosti/den po dobu 3 až 14 dní, což odpovídá souhrnné dávce 4,5 až 21 mg/kg tělesné hmotnosti. Profylaxe akutní a chronické reakce štěpu proti hostiteli Při transplantaci štěpů (kostní dřeň nebo hematopoetické kmenové buňky z periferní krve) od neshodných příbuzných nebo shodných nepříbuzných dárců se doporučuje podávat dospělým pacientům Thymoglobuline jako předběžnou léčbu v dávce 2,5 mg/kg tělesné hmotnosti/den v době 4 až 2 dny nebo 1 den před transplantací, což odpovídá souhrnné dávce 7,5 až 10 mg/kg tělesné hmotnosti. Léčba akutní, vůči steroidům rezistentní, reakce štěpu proti hostiteli: Dávku je třeba stanovit individuálně. Obvyklá dávka je 2 až 5 mg/kg tělesné hmotnosti/den po dobu 5 dní. Léčba aplastické anémie 2,5-3,5 mg/kg tělesné hmotnosti/den po dobu 5 po sobě jdoucích dní, což odpovídá souhrnné dávce 12,5-17,5 mg/kg tělesné hmotnosti. Použití tohoto přípravku k léčbě aplastické anémie nebylo potvrzeno v kontrolovaných klinických studiích. Přizpůsobování dávky Byla zjištěna trombocytopenie a/nebo leukopenie (včetně lymfopenie a neutropenie), které jsou po přizpůsobení dávky vratné. Pokud trombocytopenie a/nebo leukopenie není součástí základního onemocnění nebo není spojena se stavem, kvůli kterému je Thymoglobuline podáván, jsou navrhována následující snížení dávky: • Pokud je počet trombocytů v rozmezí od 50 000 do 75 000 na mm3 nebo pokud je počet leukocytů v rozmezí od 2 000 do 3 000 na mm3, je nutno zvážit snížení dávky; • V případě vzniku perzistentní a závažné trombocytopenie (< 50 000 trombocytů/mm3) nebo rozvinutí leukopenie (< 2 000 leukocytů/mm3) je nutno zvážit ukončení léčby přípravkem Thymoglobuline. Způsob podání Králičí imunoglobulin proti lidským thymocytům se obvykle podává v rámci terapeutického režimu, který kombinuje několik imunosupresivních agens. Před infuzí králičího imunoglobulinu proti lidským thymocytům je třeba podat dávku požadovaných intravenózních kortikosteroidů a antihistaminik. Rekonstituovaný roztok je čirý nebo mírně opalescentní. Infuzi podávejte pomalu do velké žíly. Nastavte rychlost infuze tak, aby byla celková doba trvání infuze nejméně 4 hodiny. Rekonstituce a ředění viz bod 6.6.
2
4.3 Kontraindikace -
Aktivní akutní nebo chronické infekce, které by kontraindikovaly jakoukoliv další imunosupresi Hypersenzitivita na králičí proteiny nebo na kteroukoli pomocnou látku.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití Thymoglobuline je třeba používat výhradně v nemocničním prostředí pod přísným lékařským dozorem a pacienti musí být během infuzí pečlivě sledováni. Může být podáván pouze pod vedením lékaře, který má zkušenosti s immunosupresivní terapií a transplantacemi. Pacienti by měli být pečlivě monitorováni během infúze a po skončení infúze, dokud nejsou stabilizováni, s ohledem na rozpoznání prvních příznaků známek anafylaktického šoku. Před podáním je třeba se ujistit, zda pacient není alergický na králičí bílkovinu. Varování Imunitně zprostředkované reakce Ve vzácných případech byly při použití přípravku Thymoglobuline hlášeny závažné imunitně zprostředkované reakce, spočívající v anafylaxi nebo v závažném syndromu z uvolnění cytokinů (CRS – cytokine release syndrom). Velmi vzácně byla hlášena fatální anafylaxe (viz bod 4.8). Pokud dojde k anafylaktické reakci, je třeba ihned ukončit infuzi a zahájit obvyklou standardní léčbu. Jakékoli další podávání přípravku Thymoglobuline pacientovi, u něhož je známá anamnéza anafylaxe na Thymoglobuline, je třeba provádět pouze po pečlivém zvážení. Závažné akutní reakce spojované s infuzí (IAR –infusion-associated reaction) odpovídají CRS, připisovanému uvolnění cytokinů v důsledku aktivovaných monocytů a lymfocytů. Ve vzácných případech jsou tyto hlášené reakce spojeny se závažnými kardiorespiračními příhodami a/nebo smrtí (Viz „Preventivní opatření“ a bod 4.8). Infekce Thymoglobuline se běžně používá v kombinaci s dalšími imunosupresivními přípravky. Po podání přípravku Thymoglobuline v kombinaci s dalšími imunosupresivními přípravky byly hlášeny infekce (bakteriální, plísňové, virové a protozoální), reaktivace infekce (zejména cytomegalovirus [CMV]) a sepse. Ve vzácných případech byly tyto infekce smrtelné. Preventivní opatření Všeobecná Vhodné dávkování přípravku Thymoglobuline se liší od dávkování jiných přípravků na bázi imunoglobulinu proti lidským thymocytům (ATG), protože se složení a koncentrace proteinů liší v závislosti na použitém zdroji ATG. Lékaři si proto musí pečlivě ověřit, zda je předepsaná dávka vhodná pro podávaný přípravek ATG. Důsledné dodržování doporučovaného dávkování a doby infuze může snížit výskyt a závažnost reakcí spojovaných s infuzí (IAR). Kromě toho může snížení rychlosti infuze omezit tyto reakce (IAR) na minimum. Premedikace antipyretiky, kortikosteroidy a/nebo antihistaminiky může snížit výskyt i závažnost těchto nežádoucích reakcí. Vysoké rychlosti infuze jsou spojovány s případovými zprávami odpovídajícími CRS. Ve vzácných případech může být CRS s těžkým průběhem smrtelný.
3
Hematologické účinky Byla zjištěna trombocytopenie a/nebo leukopenie (včetně lymfopenie a neutropenie), které jsou po přizpůsobení dávky vratné. Pokud trombocytopenie a/nebo leukopenie není součástí základního onemocnění nebo není spojena se stavem, kvůli kterému je Thymoglobuline podáván, doporučuje se snížení dávky (viz bod 4.2). V průběhu léčby a po léčbě přípravkem Thymoglobuline je třeba sledovat počet lymfocytů a trombocytů. Při hodnotách leukocytů mezi 2.000 a 3.000 buněk/ml a trombocytů mezi 50.000 a 75.000 buněk/ml je nutné uvažovat o snížení dávky, při hodnotách leukocytů < 2.000 buněk/ml a trombocytů < 50.000 buněk/ml je potřeba zvážit ukončení léčby. Pacienti s těžkou formou neutropenické aplastické anémie vyžadují pečlivé monitorování, náležitou profylaci a léčbu horečky a infekcí a vhodnou formu náhrady trombocytů jejich transfuzí. Infekce Po podání přípravku Thymoglobuline v kombinaci s dalšími imunosupresivními přípravky byly hlášeny infekce, reaktivace infekce a sepse. Doporučuje se pečlivé sledování pacienta a odpovídající prevence infekčních onemocnění. Zhoubné nádory Použití imunosupresivních přípravku, včetně přípravku Thymoglobuline, může zvýšit výskyt zhoubných nádorů, včetně lymfomu nebo lymfoproliferativních onemocnění , jež mohou být zprostředkovány viry. Tyto případy byly někdy spojovány s úmrtím. (viz bod 4.8.). Riziko přenosu infekčních agens V procesu výroby Thymoglobulinu jsou používány krevní komponenty (erytrocyty upravené formaldehydem) a buňky thymu. Je třeba zachovávat standardní postupy k zabránění přenosu infekce při výrobě léčivých přípravků používajících lidské tkáně, zahrnující výběr dárců, sledování specifických markerů infekce i jednotlivých dárců a zajištění efektivních kroků při výrobě, směrující k inaktivaci/odstranění virů. Přesto však při podávání léčivých přípravků, vyrobených z lidských tkání, nemůže být možnost přenosu infekčních agens zcela vyloučena. Toto platí také pro neznámé nebo málo známé viry a další patogeny. Opatření, používaná pro Thymoglobuline jsou považována za účinná u virů s obálkou, jako jsou HIV, HBV a HCV i bez ní, jako jsou HAV a parvovirus B19. Zásadně se doporučuje, aby při každém podávání Thymoglobulinu pacientovi bylo zaznamenáno jméno a šarže přípravku, aby tak byla zachována případně spojitost mezi pacientem a touto šarží přípravku. Zvláštní pokyny pro infuzi přípravku Thymoglobuline Stejně jako v případě jakékoliv infuze může dojít v místě infuze k reakcím, které zahrnují bolest, otok a zarudnutí. Doporučený způsob podávání přípravku Thymoglobuline je intravenózní infuze do žíly s vysokým průtokem, lze ji však podávat i do periferní žíly. Pokud je Thymoglobuline podáván periferní žilou, současné podávání heparinu a hydrokortizonu v infuzním roztoku chloridu sodného 9 mg/ml (0,9 %) pro injekce může omezit možnost vzniku tromboflebitidy povrchových žil a trombózy hlubokých žil na minimum. Bylo zjištěno, že při kombinaci přípravku Thymoglobuline, heparinu a hydrokortizonu v infuzním roztoku glukózy dochází ke srážení a proto se tato kombinace nedoporučuje (viz bod 6.2). 4
Imunizace Bezpečnost imunizace oslabenými živými vakcínami po léčbě přípravkem Thymoglobuline nebyla studována. Proto se imunizace oslabenými živými vakcínami nedoporučuje pro pacienty, kterým byl nedávno podán Thymoglobuline (viz bod 4.5).
4.5
Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Zvláštní pozornosti je třeba dbát při použití přípravku Thymoglobuline s následujícími léčivými přípravky: cyklosporin, takrolimus a mykofenolát mofetil. Toto může mít za následek zvýšenou imunosupresi a lymfoproliferativní účinek. Bezpečnost imunizace oslabenými živými vakcínami po léčbě přípravkem Thymoglobuline nebyla studována. Proto se imunizace oslabenými živými vakcínami nedoporučuje pro pacienty, kterým byl nedávno podán Thymoglobuline. Králičí imunoglobulin proti lidským thymocytům může vyvolávat tvorbu protilátek, které reagují s jinými králičími imunoglobuliny. Nebylo prokázáno, že by Thymoglobuline rušil rutinní klinické laboratorní testy, v nichž se používají imunoglobuliny. Thymoglobuline však může rušit imunoanalýzy na bázi králičích protilátek a křížové analýzy nebo analýzy cytotoxicity panelově reaktivních protilátek (PRA). 4.6
Těhotenství a kojení
Ve vztahu k účinkům na těhotenství jsou studie na zvířatech nedostatečné (viz bod 5.3). Potenciální rizika pro člověka nejsou známa. Thymoglobuline se nesmí užívat v těhotenství, pokud to není prokazatelně nutné. Není známo, zda se králičí imunoglobulin proti lidským thymocytům vylučuje v mateřském mléce. Vzhledem k tomu, že se jiné imunoglobuliny vylučují v mateřském mléce, je třeba při léčbě přípravkem Thymoglobuline přerušit kojení. 4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje Z důvodu nežádoucích příhod, které mohou nastat během infuze přípravku Thymoglobuline, konkrétně z důvodu syndromu z uvolňování cytokinů, se doporučuje v průběhu léčby přípravkem Thymoglobuline neřídit a neobsluhovat stroje. 4.8
Nežádoucí účinky
Nežádoucí příhody z francouzského, multicentrického, postmarketingového sledovacího klinického hodnocení V době od června 1997 do března 1998 se 18 francouzských transplantačních center zúčastnilo francouzské, multicentrické, postmarketingové sledovací studie 00PTF0. Tohoto klinického hodnocení, založeného na sledování očekávaných účinků u jedné skupiny pacientů, se zúčastnilo celkem 240 pacientů. Všem pacientům byl podán Thymoglobuline jako profylaxe akutní rejekce transplantované ledviny. Bezpečnostní údaje v tabulce představují veškeré nežádoucí příhody hlášené ve studii, bez ohledu na vztah k přípravku Thymoglobuline. 5
Poruchy krve a lymfatického systému Velmi časté*: Lymfopenie, neutropenie, trombocytopenie Respirační, hrudní a mediastinální poruchy Časté**: Dušnost Gastrointestinální poruchy Časté: Průjem, dysfagie, nauzea, zvracení Poruchy kůže a podkožní tkáně Časté: Svědění, vyrážka Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně Časté: Myalgie Infekce a infekčnost Velmi časté:
Infekce
Novotvary benigní, maligní a blíže neurčené (zahrnující cysty a polypy) Časté: Zhoubné nádory Cévní poruchy Časté:
Hypotenze
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace Velmi časté Horečka Časté Svalový třes Poruchy imunitního systému Časté Sérová nemoc * Velmi časté (≥1/10) ** Časté: (≥1/100 až <1/10) Reakce spojované s infuzí (IAR) a poruchy imunitního systému Reakce spojované s infuzí (IAR) mohou vzniknout po podání přípravku Thymoglobuline a mohou vzniknout při první nebo druhé infuzi v průběhu jednoho cyklu léčby přípravkem Thymoglobuline. Klinické projevy reakcí spojovaných s infuzí zahrnovaly některé z následujících příznaků a symptomů: horečka, zimnice/ztuhlost, nauzea/zvracení, průjem, hypotenze nebo hypertenze, nevolnost, vyrážka, kopřivka a/nebo bolest hlavy. Reakce spojované s infuzí přípravku Thymoglobuline jsou obvykle slabé a přechodné a lze je překonat snížením rychlosti infuze a/nebo podáním vhodné premedikace (viz bod 4.4). V průběhu podávání přípravku Thymoglobuline bylo rovněž hlášeno přechodné reverzibilní zvýšení transamináz bez jakýchkoli klinických příznaků nebo symptomů. Byly hlášeny závažné a ve velmi vzácných případech smrtelné anafylaktické reakce (viz bod 4.4). Ke smrti došlo u pacientů, kterým nebyl při příhodě podán adrenalin. Byly hlášeny reakce spojované s infuzí (IAR) odpovídající CRS (viz bod 4.4). Ve vzácných případech byl hlášen závažný a potenciálně život ohrožující CRS. Postmarketingové zprávy o závažném CRS jsou spojovány s kardiorespirační dysfunkcí (včetně hypotenze, syndromu akutní dechové tísně [ARDS], plicního edému, infarktu myokardu, tachykardie a/nebo smrti).
6
V průběhu postmarketingového sledování byly hlášeny reakce jako horečka, vyrážka, kopřivka, bolesti kloubů a/nebo svalové bolesti, naznačující možnost sérové nemoci. Sérová nemoc vzniká většinou 5 až 15 dní po zahájení léčby přípravkem Thymoglobuline. Příznaky obvykle samy odezní nebo se rychle vyřeší léčbou kortikosteroidy. Rovněž byly hlášeny nežádoucí reakce v místě infuze, jako bolest a zánět periferních žil. Nežádoucí příhody v důsledku imunosuprese Po podání přípravku Thymoglobuline v kombinaci s mnohými dalšími imunosupresivními přípravky byly hlášeny infekce, febrilní neutropenie, reaktivace infekce a sepse. Vzácně byly tyto případy infekce smrtelné (viz bod 4.4). Ve vzácných případech byly hlášeny zhoubné nádory, mimo jiné lymfoproliferativní onemocnění (PLD), a další lymfomy (jež mohou být zprostředkovány viry), stejně jako solidní nádory. Tyto případy byly někdy spojovány s úmrtím (viz bod 4.4). Tyto nežádoucí příhody byly vždy spojeny s kombinací několika imunosupresivních přípravků. 4.9 Předávkování Předávkování, ke kterému došlo v důsledku nedopatření, může vyvolat leukopenii (včetně lymfopenie a neutropenie) a trombocytopenii. Tyto účinky jsou vratné a po přizpůsobení dávky nebo ukončení léčby vymizí (viz bod 4.2). Neexistuje žádný antagonista. 5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 5.1
Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: selektivní imunosupresivní přípravek (selektivní imunosupresivum), ATC kód: L04AA04. Králičí imunoglobulin proti lidským thymocytům je selektivní imunosupresivní agens (působící na T-lymfocyty). Mechanismus působení králičího imunoglobulinu proti lidským thymocytům je následující: Deplece lymfocytů patrně představuje primární mechanismus imunosuprese vyvolané králičím imunoglobulinem proti lidským thymocytům. Thymoglobuline rozpoznává většinu molekul podílejících se na aktivaci kaskády T-buněk v průběhu rejekce štěpu, jako je CD2, CD3, CD4, CD8, CD11a, CD18, CD25, HLA-DR a HLA třídy I. T-buňky jsou eliminovány z krevního oběhu rozpadem, vyvolaným komplement a rovněž Fc („fragment crystalizable“) závislým opsonizačním mechanismem zprostředkovaným monocytárním nebo fagocytárním systémem. Kromě snížení počtu T-buněk existují další účinky na funkci lymfocytů, které jsou spojovány s imunosupresivní aktivitou. In vitro, při koncentraci cca 0,1 mg/ml, aktivuje Thymoglobuline T-buňky a stimuluje jejich proliferaci (stejným způsobem pro subpopulace CD4+ a CD8+) syntézou IL-2 a IFN-γ a expresí CD25. Tato mitogenní aktivita primárně zahrnuje cestu CD2. Při vyšších koncentracích inhibuje králičí imunoglobulin proti lidským thymocytům proliferativní odezvy lymfocytů k jiným mitogenům s post-transkripční blokádou INF-γ a syntézu CD25, avšak bez snížení sekrece IL-2. 7
In vitro neaktivuje Thymoglobuline B-buňky. Nízké riziko výskytu lymfomu B-buněk pozorované u pacientů léčených přípravkem Thymoglobuline lze vysvětlit následujícími mechanismy: -
B-buňky nejsou aktivovány, protože nedochází k diferenciaci plazmocytů; antiproliferační aktivita proti B-buňkám a určitým lymfoblastoidním buněčným liniím.
V průběhu imunosuprese, v souvislosti s transplantací orgánu, došlo u pacientů léčených králičím imunoglobulin proti lidským thymocytům k silnému snížení počtu lymfocytů - lymfopenii (definované jako snížení o více než 50 % v porovnání s výchozí hodnotou) již 1 den po zahájení léčby. Lymfopenie přetrvává v průběhu léčby a po jejím skončení. V průměru se asi za 3 měsíce u 40 % pacientů obnovilo více než 50 % původního počtu lymfocytů. Sledování subpopulací lymfocytů (CD2, CD3, CD4, CD8, CD14, CD19 a CD25) potvrdilo široký rozsah specificity T-buněk přípravku Thymoglobuline. Za první 2 týdny léčby vykazoval absolutní počet u všech subpopulací s výjimkou B-lymfocytů a monocytů zřetelný úbytek (více než 85 % pro CD2, CD3, CD4, CD8, CD25, CD56 a CD57). Na začátku léčby došlo k méně zřetelnému úbytku monocytů. B-lymfocyty nebyly téměř ovlivněny. Většina subpopulací znovu nabyla více než 50 % své původní hodnoty ještě před koncem druhého měsíce. Deplece buněk CD4 je velmi dlouhodobá a přetrvává po dobu 6 měsíců s následkem převrácení poměru CD4+/CD8+. 5.2 Farmakokinetické vlastnosti Po první infuzi přípravku Thymoglobuline 1,25 mg/kg tělesné hmotnosti byly (u příjemců transplantované ledviny) zjištěny koncentrace králičího IgG v séru v rozmezí od 10 do 40 µg/ml. Koncentrace v séru stabilně klesaly do následující infuze s odhadovaným poločasem vylučování 2-3 dny. Průměrné koncentrace králičího IgG se progresivně zvyšovaly a na konci 11denního léčebného cyklu dosáhly hodnot 20 až 170 µg/ml. Po přerušení léčby králičím globulinem proti lidským thymocytům je následně pozorováno postupné snižování koncentrace. Králičí IgG je však u 80 % pacientů možné detekovat ještě za 2 měsíce. Významná imunizace proti králičímu IgG je pozorována asi u 40 % pacientů. Ve většině případů se imunizace vyvine v průběhu prvních 15 dnů od zahájení léčby. Pacienti, u nichž se projeví imunizace, vykazují rychlejší pokles průměrných koncentrací králičího IgG. 5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti Překlinické údaje získané na základě konvenčních studií toxicity po jednorázovém a opakovaném podávání neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka. Studie mutagenity, reprodukční a genové toxicity nebyly s přípravkem Thymoglobuline provedeny. 6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 6.1 Seznam pomocných látek -
Glycin Chlorid sodný 8
-
Mannitol
6.2 Inkompatibility Na základě jedné studie kompatibility bylo zjištěno, že se kombinace přípravku Thymoglobuline, heparinu a hydrokortizonu v infuzním roztoku glukózy sráží a tudíž se tato kombinace nedoporučuje. Jiné studie kompatibility nejsou k dispozici, a proto tento léčivý přípravek nesmí být ve stejné infuzi mísen s žádnými dalšími léčivými přípravky. 6.3 Doba použitelnosti 2 roky. Po naředění se doporučuje okamžité použití, aby se zabránilo mikrobiální kontaminaci. Pokud není roztok okamžitě použit, za dobu a podmínky uchovávání před použitím odpovídá uživatel, přičemž by doba neměla překročit 24 hodin při teplotě 2 až 8 °C, pokud se rekonstituce a ředění neprovádí v kontrolovaných a ověřených aseptických podmínkách. 6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání Uchovávejte v chladničce (2 °C – 8 °C). Chraňte před mrazem. Podmínky uchovávání rekonstituovaného léčivého přípravku viz bod 6.3. 6.5 Druh obalu a jeho obsah Skleněná lahvička s gumovou propichovací zátkou a kovovým uzávěrem, krabička Velikost balení: 1 lahvička s 25 mg lyofilizátu 6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním Nařeďte prášek v 5 ml sterilní vody pro injekce a získáte roztok obsahující 5 mg proteinu na ml. Roztok je čirý nebo mírně opalescentní. Naředěný přípravek je třeba prohlédnout, zda neobsahuje pevné částice a nezměnil barvu. Pokud v něm zůstaly pevné částice, pokračujte v jemném kroužení lahvičkou, až nebudou žádné pevné částice vidět. Pokud pevné částice v lahvičce přetrvávají, zlikvidujte ji. Doporučuje se okamžité použití naředěného roztoku. Každá lahvička je určena pouze k jednorázovému použití. V závislosti na denní dávce může být potřebné naředění několika lahviček prášku přípravku Thymoglobuline. Určete počet lahviček, které mají být použity, a zaokrouhlete na nejbližší lahvičku. Aby nedopatřením nedošlo k podání pevných částic z rekonstituce, doporučuje se podávat Thymoglobuline přes filtr o velikosti ok 0,2 μm, který je zabudovaný v setu. Denní dávka se rozředí v infuzním roztoku (roztok chloridu sodného 9 mg/ml (0,9 %) pro infuze nebo 5% glukóza – pozor viz varování v bodě 6.2), aby se získal celkový objem infuze 50 až 500 ml (obvykle 50 ml/lahvička). Přípravek je třeba podat ve stejný den. Jakýkoliv nepoužitý přípravek nebo odpadní materiál musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.
9
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI Genzyme Europe B.V. Gooimeer 10 1411 DD Naarden Nizozemsko 8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A) 59/222/89-C 9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 6.10.1989 / 12.10.1994 / 19.3.2008 10. DATUM REVIZE TEXTU 13.2.2013
10
