Příloha č. 2a k rozhodnutí o změně registrace sp.zn. sukls116762/2012 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1.
NÁZEV PŘÍPRAVKU
Cefuroxim Kabi 750 mg, prášek pro přípravu injekčního roztoku 2.
KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna injekční lahvička obsahuje cefuroximum 750 mg (jako cefuroximum natricum 798 mg) Pomocné látky: 1 injekční lahvička obsahuje 1,8 mmol (nebo 39 mg) sodíku. Úplný seznam pomocných látek viz 6.1. 3.
LÉKOVÁ FORMA
Prášek pro přípravu injekčního roztoku. Popis přípravku: bílý až krémově zbarvený prášek. 4.
KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace Cefuroxim je indikován k parenterální léčbě následujících infekcí způsobených patogeny citlivými na cefuroxim: - infekce dolních dýchacích cest: jako je akutní exacerbace chronické bronchitidy a bakteriální pneumonie - infekce horních močových cest způsobená citlivými patogeny Oficiální doporučení pro použití antimikrobiálních přípravků musí být vzato v úvahu. 4.2
Dávkování a způsob podání
Obvyklé dávkování: Mladiství (ve věku od 12 do 17 let) dospělí a starší pacienti Na většinu infekcí působí dávka 750 mg cefuroximu třikrát denně. U závažnějších infekcí by měla být dávka cefuroximu zvýšena na 1,5 g třikrát denně a podána buď jako intravenózní injekce nebo infuze. V případě nutnosti lze dávky cefuroximu zvýšit na čtyřikrát denně 750 mg, až na celkovou denní dávku 3 g, nebo 1500 mg čtyřikrát denně, až do celkové denní dávky 6 g. Dávkování při poruše funkce ledvin pro mladistvé, dospělé a starší pacienty: Dávka se nemusí snižovat pokud clearance kreatininu je více než 20ml/min. U pacientů se značným postižením funkce ledvin by se mělo dávkování cefuroximu snížit následovně: Clearance kreatininu Doporučené dávkování Četnost dávkování (hodiny) (ml/min) cefuroximu (mg) >20 Normální dávkování 10 - 20 750 12 <10 750 24 Pacienti na kontinuální 750 12 arteriovenózní hemofiltraci /hemodialýze
1
Speciální pozornost se vyžaduje, pokud je clearance kreatininu <10 ml/min, a v tomto případě by léčba měla být pod dozorem specialisty (viz bod 4.4). U pacientů se závažnou poruchou funkce ledvin by měla být sledována koncentrace cefuroximu v séru. Na konci každého výkonu by měla být pacientům na hemodialýze podána další 750 mg dávka intravenózně nebo intramuskulárně. U low-flux hemofiltrace by se mělo dodržovat dávkování doporučené pro poruchu funkce ledvin. Pediatričtí pacienti Nedonošení novorozenci (narozeni <36 týden těhotenství) a novorozenci (0 - 27 dní): Vzhledem k tomu, že pro použití Cefuroximu nejsou dostatečné údaje o bezpečnosti a účinnosti, nedoporučuje se používat pro tyto věkové skupiny. V prvých týdnech života může být biologický poločas cefuroximu tři až pětkrát vyšší než u dospělých pacientů (viz bod 5.2). Kojenci, batolata (28 dní – 23 měsíců) a děti (2 roky – 11 let): Doporučené dávkování je v rozmezí 30 až 100 mg/kg těl.hm./den, rozděleno do 3 – 4 dávek. Na většinu infekcí působí dávka 60 mg/kg těl.hm./den. Kojenci, batolata (28 dní – 23 měsíců) a děti (2 roky – 11 let) s poruchou funkce ledvin: Použití cefuroximu u pediatrických pacientů s poškozením ledvin se vzhledem k tomu, že nejsou dostačující údaje nedoporučuje. Způsob podání: Cefuroxim Kabi se může podávat intramuskulární injekcí, intravenózní injekcí (během 3 – 5 minut, viz bod 6.6). Intramuskulární podání je omezeno na speciální indikace a/nebo výjimečné klinické situace po uvážení benefitu proti riziku. Intramuskulární podání třikrát denně místo intravenozního podání nelze doporučit. Dávky vyšší než 750 mg cefuroximu se nesmí intramuskulárně podávat. 4..3 Kontraindikace 4.4
Přecitlivělost na cefuroxim nebo jiné cefalosporiny. Dřívější a/nebo současná závažná přecitlivělost na penicilin nebo jiná beta-laktamová antibiotika. Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Zvláštní opatrnost se vyžaduje u pacientů, u nichž jsou zkušenosti s alergickou reakcí na penicilin a jiná beta-laktamová antibiotika, protože se u nich mohou objevit zkřížené reakce (kontraindikace o známých hypersenzitivních reakcích viz bod 4.3) Pokud se objeví závažné hypersenzitivní reakce nebo anafylaktoidní reakce po podání sodné soli cefuroximu, je nutné okamžitě přerušit podávání přípravku Cefuroxim Kabi a zahájit příslušná léčebná opatření. U pacientů, u nichž se během podávání sodné soli cefuroximu nebo po něm objeví závažný průjem, je třeba vzít v úvahu, riziko život ohrožující pseudomembranózní kolitidy. Podávání sodné soli cefuroximu se musí přerušit a zahájit vhodnou léčbu. Použití přípravků inhibujících střevní peristaltiku je kontraindikováno (viz bod 4.8). Stejně jako u jiných širokospektrých antibiotik se při dlouhodobém podávání sodné soli cefuroximu může objevit superinfekce rezisteními mikroorganizmy (např.kandida, enterokoky, Clostridium difficile), což si může vyžádat přerušení léčby.
2
Cefuroxim se vylučuje ledvinami. U pacientů s poškozenou funkcí ledvin se požaduje proto přizpůsobení dávky (viz bod 4.2). Vzhledem k tomu, že je zvýšené riziko akumulace cefuroximu v séru doprovázeno zvýšením nežádoucích účinků u pacientů s clearencí kreatininu <10 ml/min, má být jejich léčba pod dohledem specialisty. Jsou-li porušeny ledvinové funkce, je z opatrnosti nutný jejich monitoring. Ve výsledcích biochemických testů renálních funkcí mohou být zaznamenány nějaké změny, ale ty se nezdají být klinicky důležité. Zvláštní péče by měla být věnována pacientům s poruchou jater. Nejsou dostatečné údaje pro podávání cefuroximu pediatrickým pacientům s renální insuficiencí, a proto se používání u této věkové skupiny nedoporučuje. Roztoky cefuroximu jsou inkompatibilní s aminoglykosidy (viz bod 6.2). Zvracení a průjem během léčby cefuroximem (viz bod 4.8) mohou snižovat účinnost některých léčivých přípravků, které jsou podávány současně, např. perorálních kontraceptiv. V případě zvracení a průjmů by měla být perorální kontraceptiva doplněna nehormonální antikoncepcí. Podávání sodné soli cefuroximu může dávat falešně pozitivní Coombsův test. To může ovlivnit výsledky zkřížených krevních testů (viz bod 4.8). U pacientů užívajících sodnou sůl cefuroximu se doporučuje používat glukózooxidázové nebo hexokinázové metody ke stanovení hladiny krevní glukózy v krvi a plazmě. Cefuroxim neovlivňuje stanovení obsahu kreatininu pomocí alkalického pikrátu (viz bod 4.5). Stanovení cukru v moči při použití redukčních metod může dávat falešně pozitivní reakce; proto by měly být použity enzymatické metody. Tento léčivý přípravek obsahuje 1,8 mmol (nebo 39 mg) sodíku v dávce 750 mg, což je nutné brát v úvahu u pacientů s kontrolovanou sodíkovou dietou. 4.5
Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Potenciální nefrotoxické léčivé přípravky a kličková diuretika Podávání vysokých dávek cefalosporinů pacientům, kteří současně dostávají účinná diuretika, jako je furosemid, aminoglykosidy a amfotericin, mají zvýšené riziko nefrotoxicity. Bakteriostatická antibiotika Bakteriostatické přípravky mohou interferovat s baktericidním působením cefalosporinů, a proto je vhodné vyvarovat se současnému podávání tetracyklinů, makrolidů nebo chloramfenikolu s cefuroximem. Synergismus může existovat s aminoglykosidy a metronidazolem. Probenecid. Současná léčba probenecidem může snižovat renální vylučování cefalosporinů, čímž se zvyšují a prodlužují koncentrace cefuroximu v séru (viz bod 5.2). 4.6
Těhotenství a kojení
Použití v těhotenství Omezený počet údajů nevykazuje žádné nežádoucí účinky na těhotenství nebo na zdraví plodů/novorozenců. Žádné jiné relevantní epidemiologické údaje nejsou k dispozici. Studie u živočichů neukázaly škodlivý vliv na embryonální a fetální vývoj (viz bod 5.3). Cefuroxim proniká placentou k embryu/plodu. Vzhledem k omezeným klinickým zkušenostem by měl být přípravek Cefuroxim Kabi podáván v těhotenství po pečlivém uvážení rizika proti benefitu, a to zvláště během prvního trimestru.
3
Použití při kojení Cefuroxim se vylučuje do mateřského mléka. Přípravek Cefuroxim Kabi by se měl během kojení podávat pouze v takovém případě, kdy prospěch převyšuje riziko podání. U kojených dětí se může objevit průjem a fungální infekce sliznic, takže kojení by se mělo přerušit. Možnost senzitizace je nutné brát v úvahu. 4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje Cefuroxim má malý nebo středně silný vliv na schopnost řízení motorových vozidel a obsluhu strojů. Podávání cefuroximu může být někdy spojeno s nežádoucími účinky jako jsou závratě (viz bod 4.8). 4.8
Nežádoucí účinky
Četnost nežádoucích účinků je rozdělena do následujících kategorií: Časté: (≥1/100 až <1/10) Méně časté: (≥1/1 000 až <1/100) Vzácné: (≥1/10 000 až <1/1 000) Velmi vzácné: (≥1/10 000) Neznámé (četnost nemůže být stanovena pro nedostupnost údajů) V závislosti na dávce a délce léčby lze podle zkušenosti očekávat u 3% ze všech léčených pacientů 1 nebo více nežádoucích reakcí uvedených níže. Ćetnost Organové systémy
Časté
Méně časté
Vzácné
Velmi vzácné
Vyšetření
Použití cefuroxinu může udávat falešně pozitivní Coombsův test. Toto může interferovat s křížovými krevními testy.
Poruchy krve a lymfatického systému
Eosinofilie, lekopernie, neutropenie, trombocytopenie
Poruchy nervového systému
Bolest hlavy, závrať
Gastrointestinální poruchy Poruchy ledvin a močových cest
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Neznámé
Gastrointestinální potíže jako průjem, nauzea, zvracení Zvýšená hladina kreatininu a močoviny v séru zvláště u pacientů s poruchou funkce ledvin (viz body 4.2 a 4.4)
Kožní vyrážka, kopřivka, svědění
Snížení koncentrace hemoglobinu, agronulocytóza
Hemolytická anemie
Vertigo, neklid, nervozita, zmatenost
Akutní intersticiální nefritida Nefrotoxicita: akutní renální tubulární nekróza následkem nadměrného dávkování u starších pacientů nebo u těch, u nichž již existuje renální poškození (viz bod 4.2 a 4.4) Erythema multiforme, Stevens-Johmsonův syndrom a toxická epidermální nekrolýza
4
Infekce infestace
a
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Pseudomembranózní kolitida, jako u jiných antibiotik, jejichž dlouhodobé užívání může vést k sekundární superinfekci necitlivými mikroorganizmy, např. kandidou, enterokoky a Clostridium difficile (viz bod 4.4) Léková horečka
Bolest v místě vpichu po i.m. podání, tromboflebitida a bolest po i.v. injekci po rychlém i.v. podání, pocity horka nebo pocit na zvracení se mohou objevit
Poruchy imunitního systému
Poruchy jater a žlučových cest
Sérová nemoc
Anafylaxe (viz bod 4.4)
Angioneuro-tický edém
Žloutenka
Přechodné zvýšení jaterních enzymů (AST,ALT a LDH) a sérového bilirubinu
4.9 Předávkování Předávkování cefasporiny může způsobit podráždění centrálního nervového systému vedoucí ke křečím. Výsledkem může být poškození mozku. Sérové hladiny cefuroximu mohou být sníženy hemodialýzou nebo peritoneální dialýzou. 5.
FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti Farmakoterapeutická skupina: cefalosporiny druhé generace ATC kód J01D C02 Mechanizmus účinku: Všechny cefalosporiny (beta-laktamová antibiotika) inhibují tvorbu buněčné stěny a jsou selektivními inhibitory syntézy peptidoglykanů. Prvním krokem je navázání látky na cílové buněčné receptory, tzv. penicilin-vážící bílkoviny (Penicilin-Binding Proteins). Po navázání beta-laktamového antibiotika na tyto receptory dochází k inhibici transpeptidázové reakce a blokádě syntéz peptidoglykanů. Výsledkem je bakteriální lýza. FD/FK vztah Účinnost je určena hlavně délkou času, po kterou je hladina léku nad minimální inhibiční koncentrací patogenu. Mechanizmus rezistence Bakteriální rezistence vůči cefuroximu může být způsobena jedním nebo více z následujících mechanizmů: hydrolýza beta-laktamázami. Cefuroxim může být účinně hydrolyzován některými beta-laktamázami rozšířeného spektra (ESBLs) a chromozomálně kódovanými (AmpC) enzymy, které mohou být u některých druhů aerobních gramnegativních bakterií indukovány nebo trvale deprimovány snížená afinita penicilin-važících bílkovin k cefuroximu impermeabilita vnější membrány, která omezuje přístup cefuroximu k receptorům u gramnegativních organizmů léková efluxní pumpa
5
Meticilin rezistentní stafylokoky (MRSA) jsou rezistentní ke všem běžně používaným beta-laktamovým antibiotikům včetně cefuroximu. Penicilin rezistentní Streptococcus pneumonie je zkříženě rezistentní k cefalosporinovým antibiotikům jako je cefuroxim změněn penicilin-vážící bílkovinou. Beta-laktamáza negativní, ampicilin rezistentní (BLNAR) kmeny H.influenzae musí být považovány za rezistentní vůči cefuroximu i přes zjevnou citlivost in vitro. Kmeny Enterobacteriaceae, zvláště Klebsiella spp. a Escherichia coli produkující beta-laktamázy rozšířeného spektra (ESBL, extended spektrum beta-lactamase), mohou být klinicky rezistentní vůči cefalosporinům i přes zjevnou citlivost in vitro a musí být považovány za rezistentní. Hraniční hodnoty: EUCAST (European Commitee on Antimicrobial Susceptibility Testing) hraniční hodnoty: Organizmy Citlivé Rezistentní 1 8 mg/l Enterobacteriaceae > 8 mg/l Staphylococcus spp. -* -* 0,5 mg/l Streptococcus spp. > 0,5 mg/l (A,B,C,G) 0,5 mg/l Streptococcus pneumonie > 1 mg/l 1 mg/l Haemophilus influenzae > 2 mg/l 1 mg/l Moraxella catarrhalis > 2 mg/l 4 mg/l Nesouvisející druhy** > 8 mg/l 1 Hraniční hodnota se týká dávkování 1,5 g x 3 a to pouze pro E.coli a Klebsiella spp. *Citlivost stafylokoků vůči cefuroximu je odvozena z citlivosti meticilinu Meticilin (oxacilin)-rezistentní stafylokokové jsou rezistentní vůči cefalosporinům. ** na základě sérové farmakokinetiky. Citlivost: Prevalence rezistence se může u vybraných druhů mikroorganizmů měnit podle geografické polohy a v závislosti na čase. Důležité jsou lokální informace o rezistenci, zejména při léčbě závažných infekcí. Konzultace odborníka je nutná v případě, že lokální výskyt rezistence by mohl zpochybnit léčivou látku u některých typů infekcí.
Obvykle citlivé kmeny Grampozitivní aerobní mikroorganismy Staphylococcus aureus (citlivý vůči meticilinu) Staphylococcus saprophyticus° Streptococcus agalactiae Streptococcus pyogenes Gramnegativní aerobní mikrorganismy Proteus mirabilis Kmeny, u kterých může být získaná rezistence problematická Grampozitivní aerobní mikroorganismy Staphylococcus epidermidis+ Staphylococcus haemolyticus+ Staphylococcus hominis+ Streptococcus pneumoniae +,3 6
Gramnegativní aerobní mikroorganismy Citrobacter freundii+ Citrobacter koseri+ Enterobacter aerogenes+ Enterobacter cloacae+ Escherichia coli Haemophilus influenzae Klebsiella oxytoca Klebsiella pneumoniae+ Moraxella catarrhalis Dědičně rezistentní organismy Grampozitivní aerobní mikroorganismy Enterococcus spp. Listeria monocytogenes Staphylococcus aureus (rezistentní vůči meticilinu) (1),(2) Staphylococcus epidermidis (rezistentní vůči meticilinu) Gramnegativní aerobní mikroorganismy Acinetobacter baumannii Burkholderia cepacia Campylobacter spp. Morganella morganii Proteus vulgaris Pseudomonas aeruginosa Serratia spp. Stenotrophomonas maltophilia Anaerobní mikroorganismy Bacteroides spp. Clostridium difficile Další Chlamydia spp. Chlamydophila spp. Legionella spp. Mykobacterium spp. Mycoplasma spp. 7
° S odkazem na německé údaje (březen 2007): V době publikace tabulky nebyly k dispozici žádné údaje. V základní literatuře, standardních učebnicích, a doporučení k léčbě náchylnost předpokládaná (+) Prevalence bakteriální rezistence je >50% v nejméně jedné evropské zemi (1) Frekvence rezistentence meticilinu je kolem 30 – 50 % pro všechny stafylokoky ve Francii a je obyčejně pozorována v nemocnici (2) Stafylokoky rezistentní vůči meticilinu jsou rezistentní k jiným beta-laktamátům (3) Streptokokus rezistentní na penicilin, jsou vždycky rezistentní vůči cefuroximu. 5.2
Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce Cefuroxim je nepatrně absorbován gastrointestinálním traktem a podává se intramuskulární nebo intravenózní injekcí nebo infuzí ve formě sodné soli. U následujících intravenózních dávek 750 mg a 1500 mg byla sérová koncentrace (C max) přibližně 50µg/ml a 100µg/ml, po 15 minutách (t max). Vrcholová plazmatická koncentrace 27 µg /ml byla dosažena kolem 45 minut po intramuskulárním podání 750 mg s měřitelným množstvím přítomným po 8 hodinách po podání dávky. Distribuce Cefuroxim je v organizmu široce distribuován a hladiny nepřekročí MIC-hodnoty většiny patogenů. Je obsažen v pleurální tekutině, sputu, kosti, synoviální tekutině a mozkomíšním moku, ale terapeutických hodnot v mozkomíšním moku dosahuje pouze při zanícených mozkových plenách. Objem distribučního rozmezí je mezi 9,3 a 15,8 l/1,73 m2 u zdravých dospělých jedinců. Kolem 33% až 50% cefuroximu v oběhu se váže na plazmatické bílkoviny. Cefuroxim prostupuje placentární bariérou a byl zjištěn v mateřském mléce. Biotransformace Cefuroxim se metabolizuje v nepatrném množství (<5%). Eliminace Eliminační poločas je v rozmezí 70 až 80 minut po intramuskulárním nebo intravenózním podání u zdravých dospělých jedinců. Většina podané dávky cefuroximu se vylučuje v nezměněné aktivní formě. Asi 50% se vylučuje glomerulární filtrací, 50% renální tubulární sekrecí během 24 hodin, většina bývá vyloučena během 6 hodin; vysokých koncentrací cefuroximu je dosaženo v moči. Malé množství cefuroximu se vylučuje žlučí. Renální clearance 136.0 a 169,6 ml/min/1,73 m2 po 0,5 a 1 g cefuroximu po intravenozním podání a 137,9 a 146,3 ml/min/1,73 m2 po 0,750 a 1 g cefuroximu po intramuskulárním podání. Eliminace je porušena u pacientů s poruchou renální funkce. Současné podání s perorálním probenecidem zpomaluje tubulární sekreci cefuroximu a snižuje renální clearanci přibližně o 40%. Perorální probenecid (1 g) prodlužuje plazmatický poločas přibližně o 63% a zvyšuje plochu koncentrační časové křivky intravenózně podaného cefuroximu (750 mg) až o 50%. Cefuroxim lze odstranit haemodyalýzou a nepatrné množství zůstává po peritoneální dialýze. Linearita/ nelinearita Vrcholová plazmatická koncentrace a plocha pod koncentrační křivkou se zvyšuje spolu se zvyšující se dávkou.. Farmakokinetika u speciálních skupin pacientů: Biologický poločas cefuroximu se prodlužuje u pacientů s poškozením funkce ledvin a rizikem akumulace. Sérový poločas je 4,2 hodiny při clearance kreatininu 23 ml/min a 22,3 hodin při clearance kreatininu 5 ml/min. Proto u těchto pacientů se požaduje přizpůsobit dávku podle poškození funkce ledvin (viz bod 4.2). Sérový poločas se prodlužuje u nedonošenců a novorozenců během prvního týdne života (3 až 5krát proti hodnotám u dospělých jedinců).
8
5.3
Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Účinky byly v neklinických studiích pozorovány pouze při dávkách pokládaných za značně vyšší než ty, kterým jsou vystavovány lidé, což ukazuje, že význam těchto studií pro klinické použití je malý. Předklinické studie nefrotoxicity ukázaly, že přípravek může u některých druhů způsobit při podávání vysokých dávek renální poškození. Jeho nefrotoxicita se zvyšuje, pokud se podává v kombinaci s glycerolem a furosemidem. Nejvýznamnější s léčbou související účinek bylo poškození tkáně v místě vpichu injekce. Vyšetření u králíků a myší neukázalo reprodukční toxicitu nebo teratogenní účinek. Prokázalo se, že cefuroxim prostupuje placentární bariérou. Gammaglutamyl transpeptidázová aktivita v moči potkanů je potlačena různými cefalosporiny, avšak hladina útlumu je s cefalosporinem nižší. Toto může ovlivňovat některé laboratorní testy u lidí. 6.
FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek Neobsahuje žádné pomocné látky. 6.2
Inkompatibility
Tento léčivý přípravek se nesmí mísit s aminoglykosidy. Tento léčivý přípravek se nesmí mísit s jinými léčivými přípravky s výjimkou těch, které jsou uvedeny v bodě 6.6. Cefuroxim se během intravenózního podání nesmí mísit s roztoky obsahujícími jiné účinné látky. 6.3
Doba použitelnosti
2 roky Chemická a fyzikální stabilita po otevření před použitím byla prokázána na dobu 5 hodin při 2-8°C. Z mikrobiologického hlediska má být přípravek použit okamžitě. Není-li použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání přípravku po otevření před použitím jsou v odpovědnosti uživatele. 6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání Uchovávat při teplotě do 25°C. Uchovávejte injekční lahvičky v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem. Uchovávání rekonstituovaného roztoku viz bod 6.3. 6.5
Druh obalu a velikost balení
15 ml injekční lahvička z bezbarvého skla typu II uzavřená silikonizovanou pryžovou zátkou s hliníkovým pertlem a modrým plastikovým krytem. Velikost balení: 1 injekční lahvička 10 injekčních lahviček Ne všechny velikosti balení jsou vždy na trhu.
9
6.6
Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Kompatibility s intravenózními roztoky Cefuroxim zůstává stabilní po dobu 5 hodin při teplotě 2°C až 8°C, je-li rozpuštěn: - ve vodě na injekci - v 0,9% roztoku chloridu sodného - v 5% roztoku glukózy Instrukce pro rekonstituci Cefuroxin 750 mg, prášek pro přípravu injekčního roztoku, jako intravenózní injekce: Rozpusťte Cefuroxim 750 mg, prášek pro přípravu injekčního roztoku, v 6 ml vody na injekci nebo 0,9% roztoku chloridu sodného. Cefuroxin 750 mg, prášek pro přípravu injekčního roztoku, jako intramuskulární injekce: Rozpusťte Cefuroxim 750 mg, prášek pro přípravu injekčního roztoku, ve 3 ml vody na injekci nebo 0,9% roztoku chloridu sodného. Protřepávejte důkladně, aby vznikl čirý roztok. Obsah a koncentrace cefuroximu jako roztoku jsou uvedeny v tabulce níže: Mg cefuroximu v 1 inj. lahvičce 750 750
i.v. injekce přidání ml rozpouštědla 6
i.m. injekce přidání ml rozpouštědla 3 -
Konečný objem ml 3,8 6,8
Koncentrace mg/ml 200 110
Poznámka: Intravenózní injekce cefuroximu se má podávat 3 – 5 minut. Prášek je bílý až krémově zabarven. Rekonstituovaný roztok je čirý a bezbarvý nebo slabě nažloutlý. Rekonstituovaný roztok je pouze k jednorázovému podání a musí být před podáním zkontrolován vizuálně, aby neměl sraženinu a nebyl zabarven. Jakékoliv množství nespotřebovaného roztoku musí být znehodnoceno podle místních předpisů. 7.
DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Fresenius Kabi s.r.o., Praha, Česká republika 8.
REGISTRAČNÍ ČÍSLO
15/293/09-C 9.
DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
1.4.2009 10.
DATUM REVIZE TEXTU
1.1.2012
10
