2012 Sb. o ochraně ovzduší. Zvýšení kapacity produkce PBR 120 kt

Odborný posudek podle § 11 odst. 8 zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší

Zvýšení kapacity produkce PBR – 120 kT SYNTHOS PBR s.r.o., Kralupy nad Vltavou číslo 1 - OP/VII/2016

Zadavatel posudku: SYNTHOS PBR s.r.o. O. Wichterleho 810 278 01 Kralupy nad Vltavou IČO 28252012

Zpracovatel : Ing. Karel Vurm CSc autorizovaná osoba dle zákona č.86/2002 Sb. o ochraně ovzduší autorizace vydaná MŽP ČR č.j.1459/740/02/MS dne 9.7.2003, platnost autorizace prodloužena rozhodnutím MŽP ČR č.j. 2146/820/07 dne 28.5.2007 a rozhodnutím MŽP ČR č.j.1127/780/12 LH dne 30.4.2012 Adresa : Ortenovo nám.13, 170 00 Praha 7 Tel.: 220808966, 602 772093 e-mail: [email protected] IČO - 15292738 Datum zpracování posudku: 10.8.2016

1

OBSAH

POSUDKU Strana

1. Určení posudku, základní identifikační údaje

4

2. Obecné údaje, podklady, identifikační údaje, návrh zařazení zdroje po jeho změně

5

2.1. Podklady odborného posudku 2.2. Popis šetření na místě 2.3. Identifikační údaje zdroje 2.4. Návrh na zařazení zdroje po jeho změně dle přílohy č.2 zákona 201/2012 Sb.

5 5 6 6

3. Popis stacionárního zdroje, zařízení a jeho provozu

7

3.1. Navrhovaná změna PBR jednotky - stručný popis technického a technologického řešení 3.2. Vzduchotechnika, odvod odpadních plynů z jednotky PBR a nakládání s nimi 3.2.1. Stávající jednotka PBR 3.2.2. Budoucí stav – jednotka PBR 120 kT 3.2.3. Výduchy 3.3. Suroviny a další vstupní látky používané ve výrobě PBR 3.4. Energetické zdroje, nárůsty spotřeby energií v důsledku zvýšení výroby PBR 3.5. Systém řízení, regulace a měření procesů (manuální, kontinuální,automatika) 3.6. Údaje o referenčních stavbách 3.7. U stacionárních zdrojů nespadajících do působnosti ref. dokumentů o nejlepších dostupných technikách porovnání navrženého technického řešení a emisních parametrů s nejlepším běžně dostupným tech.řešením případně s obdobnými již provozovanými technologiemi 3.8. Popis výrobního programu, výrobní kapacity, údaje o provozu zdroje

7 9 9 10 11 11 12 13 13

13 14

4. Emisní charakteristika stacionárního zdroje

15

4.1. Umístění měřícího místa 4.2. Specifikace znečišťujících látek emitovaných ze stacionárního zdroje 4.3. Naměřené hodnoty emisí na zdroji, případně na referenčním zdroji obdobné technologie 4.4. Nárůst emisí v důsledku zvýšení produkce PBR na 120 kT/r 4.5. Emisní limity, podmínky provozu z legislativy 4.6. Porovnání s požadavky stanovenými zákonem nebo prováděcími předpisy 4.7. U stacionárních zdrojů, u nichž je EL dosahován použitím technologie ke snížení emisí, návrh vhodného provozního parametru, dokladující plnění emisního limitu, způsob jeho měření včetně způsobu a frekvence kalibrace měřidla a popis způsobu zaznamenávání naměřených hodnot 4.8. Měření emisí

15 15

5. Zhodnocení úrovně znečištění ovzduší v lokalitě

25

5.1. Komentář vývoje úrovně znečištění ovzduší relevantními znečišťujícími látkami a popis aktuálního stavu 5.1.1. Stávající imisní zatížení škodlivinami NO2, PM10, PM2,5, SO2, benzen, BaP, téžké kovy v lokalitě na základě vymezení území pětiletých průměrů 5.1.2. Vyhodnocení imisního zatížení na základě stanic AIM

2

15 16 23 24

25 25

25 25 26

5.2. Rozptylová studie, vliv zvýšení výroby PBR na imisní situaci okolí 5.2.1. Výpočtová varianta 1 - období provozu jednotky PBR 120 kT, stávající provoz teplárny 5.2.2. Výpočtová varianta 3- období provozu jednotky PBR 120 kT, výhledový provoz teplárny

27

6. Závěr a doporučení podmínek provozu

38

6.1. Stanovení základních podmínek provozu a doporučení dodatečných podmínek provozu s ohledem na konkrétní umístění zdroje 6.2. Shrnutí případných rizik s ohledm na kvalitu ovzduší 6.3. Závěry

38 39 39

Přílohy

3

28 32

1. Určení posudku, základní identifikač ní údaje (pro koho byl odborný posudek zpracován a za jakým účelem byl zpracován) Společnost SYNTHOS PBR s.r.o. se sídlem O. Wichterleho 810, 278 01 Kralupy nad Vltavou, IČ 28252012, provozuje v areálu chemických výrob v Kralupech nad Vltavou stávající výrobní jednotku na výrobu polybutadienových kaučuků (PBR) s kapacitou produkce 80 000 tun PBR/rok. Výroba polybutadienových kaučuků je vyjmenovaný zdroj s kódem 6.5. dle přílohy č.2 k zákonu 201/2012 Sb. „Výroba a zpracování ostatních syntetických polymerů a výroba kompozitů, s výjimkou kompozitů uvedených jinde“. Společnost SYNTHOS PBR s.r.o. v současnosti připravuje stavbu „Zvýšení kapacity produkce PBR – 120 kT“, jejímž cílem je zvýšit kapacitu produkce stávající výrobní jednotky na 120 000 tun PBR/rok. Stavba „Zvýšení kapacity produkce PBR – 120 kT“ znamená změnu stávající výroby polybutadienových kaučuků tzn. změnu vyjmenovaného zdroje znečišťování ovzduší s kódem 6.5. Proto musí provozovatel tohoto zdroje k této změně získat od KÚ Střč. kraje OŽPaZ jako příslušného orgánu ochrany ovzduší závazné stanovisko dle § 11 odst. 2) písm.c) zák.201/2012 Sb. o ochraně ovzduší. Tento odborný posudek zpracovaný podle § 11 odst. 8 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (dále také jen „zákon o ochraně ovzduší“ a „odborný posudek“), je předkládán k žádosti o vydání změny integrovaného povolení pro zařízení „Výroba polybutadienových kaučuků (PBR)“. Řízení o změně IP nahrazuje v souladu s § 40 odst.2 zákona č. 201/2012 Sb. vydání závazného stanoviska podle § 11 odst. 2 písm. c) zákona č. 201/2012 Sb. ke změně stávající výroby polybutadienových kaučuků - vyjmenovaného zdroje s kódem 6.5. Jeho účelem je posouzení stavby „Zvýšení kapacity produkce PBR – 120 kT“ z hlediska ochrany ovzduší. Tento odborný posudek k žádosti o vydání změny Integrovaného povolení v souvislosti se stavbou „Zvýšení kapacity produkce PBR – 120 kT“ byl zpracován na základě objednávky společnosti SYNTHOS PBR s.r.o. Základní identifikační údaje Název zdroje :

Výroba polybutadienových kaučuků

Zařazení zdroje:

Vyjmenovaný zdroj s kódem 6.5. dle přílohy č.2 k zákonu 201/2012 Sb. „Výroba a zpracování ostatních syntetických polymerů a výroba kompozitů, s výjimkou kompozitů uvedených jinde“.

Provozovatel :

SYNTHOS PBR s.r.o. O. Wichterleho 810 278 01 Kralupy nad Vltavou IČO 28252012

4

Zpracovatel posudku: Jméno a příjmení:

Ing. Karel Vurm CSc.

adresa:

Ortenovo nám.13, 170 00 Praha 7

IČO:

15292738

autorizace:

osvědčení o autorizaci vydáno rozhodnutí MŽP ČR č.j. 1459/740/02/MS z 9.7.2003, platnost autorizace prodloužena rozhodnutím MŽP č.j.2146/820/07 dne28.5.2007 a rozhodnutím MŽP ČR č.j.1127/780/12 LH dne 30.4.2012 – kopie autorizace je v příloze č.1 tohoto posudku.

číslo posudku:

1 - OP/VII/2016

datum zpracování posudku:

10.8. 2016

podpis autorizované osoby:

2. Obecné údaje, podklady (popis šetření na místě, popis projektové dokumentace atd.). Identifikační údaje (název stacionární zdroje, adresa, provozovatel, IČ provozovatele). Návrh zařazení zdroje po jeho změně 2.1. Podklady odborného posudku 1) Oznámení EIA „Zvýšení kapacity produkce PBR – 120 kT“, vypracoval ing. Karel Vurm, listopad 2015 2) Oznámení EIA pro záměr „Fluidní kotle“, vypracovala fy Tractebel Engineering, a.s., Pardubice a oprávněná osoba ing. Jana Vohralíková, říjen 2014 3) EMPLA AG s.r.o., Hradec Králové, Protokol o zkoušce č. E 588/2014, autorizované měření emisí, místo měření: Výroba PDR – jednotka regenerativní termické oxidace (jednotka RTO), protokol vystavený dne 10.listopadu 2014 4) Rozptylová studie pro záměr „Zvýšení kapacity produkce PBR – 120 kT“, vypracoval mgr. Jakub Bucek, listopad 2015.

2.2. Popis šetření na místě Prohlídka stávající výrobní jednotky PBR i prohlídka samotného místa stavby „Zvýšení kapacity výroby PBR – 120 kT“ se uskutečnila v září a říjnu 2015 (v rámci zpracování oznámení EIA – podklad /1/).

5

2.3. Identifikační údaje zdroje Název zdroje :

Výroba polybutadienových kaučuků

Zařazení zdroje:

Vyjmenovaný zdroj s kódem 6.5. dle přílohy č.2 k zákonu 201/2012 Sb. „Výroba a zpracování ostatních syntetických polymerů a výroba kompozitů, s výjimkou kompozitů uvedených jinde“.

Provozovatel :

SYNTHOS PBR s.r.o. O. Wichterleho 810 278 01 Kralupy nad Vltavou IČO 28252012

2.4. Návrh na zařazení zdroje po jeho změně dle přílohy č.2 zákona 201/2012 Sb. Stávající výroba polybutadienových kaučuků je vyjmenovaný zdroj s kódem 6.5. dle přílohy č.2 k zákonu 201/2012 Sb. Tabulka č.1 Kód 6.5.

A Výroba a zpracování ostatních syntetických polymerů a výroba x kompozitů, s výjimkou kompozitů uvedených jinde.

B

C x

Sloupec A – je vyžadována rozptylová studie podle § 11 odst. 9 Sloupec C – je vyžadován provozní řád jako součást povolení provozu podle § 11 odst.2) písm. d

Realizace stavby „Zvýšení kapacity produkce PBR – 120 kT“ znamená změnu stávajícího vyjmenovaného zdroje znečišťování ovzduší s kódem 6.5. spojené se zvýšením výroby PBR o 50 %. Zařazení zdroje – výroby PBR se nemění, zdroj zůstává i po změně vyjmenovaným zdrojem znečišťování ovzduší s kódem 6.5.

6

3. Popis stacionárního zdroje a jeho provozu Navrhovaná změna PBR jednotky - stručný popis technického a technologického řešení. Popis používané technologie, technický popis všech technologických zařízení, název jeho výrobce, údaje o vzduchotechnice (samostatný či společný odvod odpadních plynů do atmosféry, množství, stavové podmínky, výška komína), odlučovače, systém řízení, regulace a měření procesů (manuální/kontinuální/automatika). Dále pak údaje o referenčních stavbách, schémata, nákresy. U stacionárních zdrojů nespadajících do působnosti referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách porovnání navrženého technického řešení a emisních parametrů s nejlepším běžně dostupným technickým řešením, případně také s obdobnými již provozovanými technologiemi. Popis výrobního programu, jmenovité (projektované) výrobní kapacity, údaj o provozu stacionárního zdroje. Návrh zařazení uvedené technologie podle přílohy č. 2 k zákonu.

3.1. Navrhovaná změna PBR jednotky - stručný popis technického a technologického řešení SYNTHOS PBR s.r.o. plánuje provést zvýšení kapacity produkce PBR v následujících dvou etapách: Etapa 1 – Třetí finalizační linka Etapa 2 – Eliminace úzkých míst v ostatních procesních sekcích. V tomto odborném posudku je posuzována stavba „Zvýšení kapacity produkce PBR – 120 kT“ jako celek zahrnující obě etapy. Provozní parametry jednotky PBR - 120 kT: Denní průměrná kapacita: 353 t/den FPD : 8 160 hodin/rok FPD – 340 dnů v roce , 3 směny za 24 hodin; 8 h na směnu (v kontinuálním provozu) Etapa 1 – Třetí finalizační linka Cílem první etapy je odstranění hlavních kapacitních limit ve finalizační sekci PBR jednotky. První etapa zahrnuje rozšíření (prodloužení) stávajícího objektu SO 3123 – Finalizace a do rozšířené budovy budou instalovány třetí finalizační linka a nová balicí a paletizační linka. Dále budou v rámci etapy 1 provedeny - instalace druhého zásobníku vratné stripovací vody, úpravy a prodloužení stávajících potrubních mostů, výstavba nové nízkonapěťové rozvodny pro napájení nových zařízení, výstavba nového skladu produktu s kapacitou 5 550 tun. * Prodloužení stávajícího objektu SO 3123 – Finalizace Stávající budova bude rozšířena jižním směrem, rozměry rozšířené části budou délka 25 m x šířka 37 m, výška objektu 20 m. Konstrukční systém bude shodné ocelové konstrukce se stávajícím objektem, což umožní prostorové propojení stávajícího a nového prostoru objektu. * Úprava a prodloužení stávajících potrubních mostů Stávající potrubní most č.76 musí být prodloužen pro připojení nové sekce finalizace. Stávající potrubní most č.48 musí být přemístěn nebo upraven tak, aby nebyl v kolizi s prodlouženou částí budovy.

7

* Instalace třetí finalizační linky, balicí a paletizační linky. V rozšířené části objektu SO 3123 bude instalována třetí finalizační linka a další balicí a paletizační linka včetně se všemi podpůrnými technologiemi, zařízeními, instrumentací a napojení na elektřinu. Finalizační linka – nejprve je kaučuková drť zhruba odvodněna pomocí vibračních sít a následně pomocí odvodňovacích šneků. Odvodněná drť pak vstupuje do sušících šneků, kde je drť zahřáta na vysokou teplotu dodáním mechanické energie. Z výstupní štěrbiny šneku drť vyletuje do tzv. dosoušecí komory, kde se přehřátá voda přítomná v drti odpaří a vzniklá pára je odsáta ventilátorem. Suchá drť se navažuje do dávek po 33 kg a tyto dávky se v hydraulických lisech lisují do bloků. Výrobní zařízení třetí finalizační linky bude umístěno v záchytné jímce odkanalizované do chemické kanalizace. Balicí a paletizační linka - vylisované bloky se pomocí balících automatů balí do polyethylenové fólie a zabalené bloky se pomocí robotů ukládají do beden. Bedny se zavážejí do skladu kaučuku, odkud jsou expedovány k zákazníkům. * Nová nízkonapěťová rozvodna – SO 3020 Nová nízkonapěťová rozvodna s technologií a instalací bude samostatně stojící objekt o rozměrech délka 10,5 m x šířka 9,0 m x výška 3,5 m. Nová rozvodna bude umístěna co nejblížeji rozšířené části haly Finalizace, jelikož bude napájet především nové technologické zařízení třetí finalizační linky. Umístění je na bloku 30 na rohu areálových komunikací č.2a a č.9. * Nový sklad produktu – SO 3011 Nový sklad produktu s kapacitou 5 550 tun výrobku bude postaven těsně vedle stávajícího skladu produktu (SO 3010), bude to jednopatrová ocelová montovaná opláštěná budova o rozměrech 90 x 60 m a výšce 8 m postavená na betonové základové desce. Zastavěná plocha nového skladu bude 5400 m2, sklad bude rozdělen na dvě stejné části, každá bude mít zastavěnou plochu 2 700 m2. Nový sklad bude umístěn podél jižní části stávajícího skladu produktu SO 3010 a bude podobné konstrukce jako sklad stávající. Nový sklad bude spojen se stávajícím skladem nejméně dvěma spojovacími koridory pro manipulaci s produktem. K novému skladu produktu přiléhá objekt expedice a nakládací rampy pro kamiony o rozměrech 11,0 m x 11,0 m a výšce 3,5 m. V jižní rozvojové části bude navrženo parkoviště pro čekající kamiony před naložením a expedicí produktu. Parkoviště bude přímo navazovat na areálovou komunikaci č.9. * Druhý zásobník pro vratnou stripovací vodu 1373-A32 Umístění nového zásobníku vratné stripovací vody o objemu 150 m3 bude vedle stávajícího zásobníku vratné vody. Pro nový zásobník vratné vody bude vystavěna ŽB stolice podobného tvaru jako je pro stávající zásobníky. ŽB stolice bude mít stejnou výšku 5 m, půdorysnou plochu 8 x 8 m, šestiúhelníkový tvar a obslužnou ocelovou konstrukci. Na ŽB stolici bude osazen druhý Zásobník vratné vody o stejném objemu 150 m3 jako má stávající zásobník vratné vody. Pro nový zásobník vratné vody bude instalováno míchadlo, které bude pohánět soustrojí – motor s převodovkou a čerpadla umístěná v blízkosti stávající čerpací stanice. Nový zásobník bude potrubně napojen na stávající potrubní mosty.

8

Etapa 2 – Eliminace úzkých míst v ostatních procesních sekcích Cílem druhé etapy je prošetření kapacitních parametrů zařízení pro dodávku medií (pára, chladicí voda, chladicí systém, destilovaná voda, instrumentační vzduch), některých technologických zařízení ve zbývajících procesních sekcích PBR jednotky a odstranění úzkých míst ve zbývajících procesních sekcích PBR jednotky. Dle pracovníků SYNTHOS PBR s.r.o. byla řada technologických zařízení stávající jednotky PBR navržena s výkonovou rezervou a budou moci být používána i pro kapacitu jednotky PBR 120 kT/rok. Budou zjištěna „úzká místa“ a ta budou prověřena pomocí kapacitních testů. Pokud se zjistí, že příslušné technologické zařízení nemá potřebný výkon pro kapacitu jednotky PBR 120 kT/rok, tak se nepředpokládá instalace dalšího nového zařízení, ale dojde k výměně tohoto zařízení za nové zařízení s větším výkonem. Dále uvádím přehled těch zařízení, u kterých dojde ke změně: Sekce čištění rozpouštědla Vzduchový kondenzátor 1333-E52 - kapacita kondenzátoru se bude muset zvětšit. Pokud nebude možné zvětšit kapacitu kondenzátoru, tak bude doplněn další kondenzátor – vodní. Refluxní čerpadla 1333-P61 - budou použita větší čerpadla. Dále se uvažuje o pořízení nových, větších čerpadel na pozice 1343-P61, 1351-P61, 1351P62. Výrobek – polybutadienové kaučuky Jedná se o polymer butadienu, který díky způsobu výroby (využití neodymové technologie) obsahuje vysoký obsah tzv. struktury CIS (92 – 98 %). To dává tomuto typu kaučuku vysokou pružnost, která je důležitá při použití kaučuku pro výrobu pneumatik. Výroba PBR tvoří technologicky nejmodernější systém výroby polybutadienových kaučuků, který zajišťuje vysokou kvalitu produktu. 3.2. Vzduchotechnika, odvod odpadních plynů z jednotky PBR a nakládání s nimi 3.2.1. Stávající jednotka PBR Ve stávající jednotce PBR vznikají odplyny z vlastní výroby 1) kontinuálně (během výroby PBR) 2) nárazově (při odstávkách zdroje, poruchách a mimořádných událostech). 1) kontinuálně vznikající plyny z vlastní výroby tzn. technologické odplyny a odpadní sušící vzduch ze sušáren kaučuku s obsahem org. látek (butadien, páry rozpouštědel):  Technologický (tzv. bohatý) odplyn vzniká v přípravných a polymerační sekci výroby PBR. Vlastní technologické zařízení těchto výrobních sekcí je hermetizováno a udržováno pod dusíkem. Blanketovací systém je propojen do nádrže 1413H21, která 9

udržuje mírný přetlak v blanketovacím systému. V případě poklesu tlaku je přidáván dusík. Požadovaný přetlak je udržován odpouštěním odplynů z tohoto systému na likvidaci na jednotce RTO. Do systému technologického odplynu je zaveden i odplyn ze zařízení na zpracování kaučuku nižší kvality. Nekvalitně vyrobený produkt PBR je rozdrcen a šaržovitě znovu rozpouštěn v rozpouštědle cyklohexan a methylcyklohexan v tlakové rozpouštěcí nádrži za teploty až 110 oC pod tlakem dusíku. Přefuky pojišťovacího ventilu a nárazově vznikající odplyny z odplynění rozpouštěcí nádrže po ukončení rozpouštěcího cyklu jsou odváděny do odplynového systému technologického odplynu výrobny PBR. Vzhledem ke kvalitě „bohatého“ odplynu je trvale monitorováno množství tohoto odplynu vypouštěného na RTO tak, aby nedošlo k překročení spodní meze výbušnosti spojených odplynů na vstupu na RTO. Maximální množství technologického odplynu, které je možno vypouštět na vstup na RTO je 170 kg/h. V případě překročení této hodnoty je odplyn nebo jeho část převedena do centrálního odplynového systému (COS), kde je likvidována spálením na fléře. Alternativně lze „bohatý“ odplyn z bezpečnostních důvodů likvidovat přes COS i dlouhodobě s tím, že napojení na RTO je cele uzavřeno (např. zablindováno). Provozovatelem COS je výrobna Styren, SYNTHOS Kralupy a.s.  Odplyny ze sušáren vznikají v sekci finalizace výroby PBR. K sušení a balení kaučuku jsou navrženy dvě identické finalizační linky. Obě pracují na stejném principu. Kaučuková drť je čerpána přes vibrační síto vodního separátoru. Částice polymeru jsou plněny do prvního odvodňovacího extruderu (expeleru), v němž je obsah vlhkosti snížen na 15 %. Kaučuk je pak dále sušen v mechanickém extruderu (expanderu), na jehož sekací hlavě dochází k expanzi vlhkého materiálu a tvorbě pelet. K tomu dochází v zařízení nazývaném "hot-box", z něhož je zbytek vlhkosti odstraněn ohřátým vzduchem. Odplyny ze sušárny a hot-boxu obou finalizačních linek jsou odtahovány samostatnými ventilátory postupně do společného sběrného potrubí, kterým je odplyn veden na likvidaci na jednotku RTO. Součástí zařízení ventilátorů z hot-boxu je jednoduchý tkaninový filtr zachytávající hrubší částice kaučukového prachu k minimalizaci zanášení/zalepování následných odplynových potrubí. Na každém z obou sběrných potrubí odplynů z jednotlivých finalizačních a sušících linek je instalována odbočka na nouzový komín vedoucí na střechu objektu finalizace, kterým může být v mimořádných a havarijních situacích odveden odplyn mimo jednotku RTO přímo do ovzduší. V důsledku záměru dojde ke zvýšení objemu technologických odplynů a odpadního sušícího vzduchu ze sušáren kaučuku odváděných do jednotky RTO a dojde ke zvýšení emisí z jednotky RTO. 2) nárazově a mimořádně vznikají odpadní plyny s obsahem org. látek (cyklohexanu a butadienu) při odstávkách zdroje, tj. při sjíždění a najíždění zařízení a při poruchách a mimořádných událostech. Tyto odpadní plyny jsou z technologicko-provozních důvodů odvedeny do centrálního odplynového systému provozovaného SYNTHOS Kralupy a.s. a spalovány na fléře FL 2 (alternativně na FL 1). 3.2.2. Budoucí stav – jednotka PBR 120 kT V důsledku zvýšení kapacity výroby PBR na 120 kT/rok nedojde k žádným změnám z hlediska nakládání s odplyny z výrobní jednotky PBR oproti současnému stavu.

10

Kontinuálně vznikající odplyny z vlastní výroby budou odváděny na jednotku RTO nebo do COS a nárazově vznikající odplyny budou odváděny na spalování na fléru FL 2 (alternativně na fléru FL 1). Ve výrobě PBR vznikají také kapalné odpady, ty jsou spalovány v podnikové spalovací stanici odpadů a budou zde spalovány i po zvýšení kapacity výroby PBR na 120 kT/rok. 3.2.3. Výduchy K emisím znečišťujících látek souvisejících s výrobou PBR dochází buď přímo v důsledku nakládání s odplyny vznikajícími ve výrobní jednotce (jednotka RTO, fléry FL 2 nebo FL1), spalováním kapalných odpadů z jednotky PBR v podnikové spalovací stanici odpadů nebo nepřímo – jedná se o emise z podnikové teplárny. Výroba PBR má vysoké nároky na energii (na páru z teplárny). V důsledku záměru dojde k nárůstu potřeby energie pro jednotku PBR 120 kT oproti současnému stavu a dojde ke zvýšení emisí z podnikové teplárny. Podrobné informace o nárůstu emisích vznikajících v důsledku zvýšení kapacity výroby PBR na 120 kT/rok jsou v kapitole 4.4. tohoto posudku. V důsledku zvýšení kapacity výroby PBR na 120 kT/rok nedojde ke vzniku žádného nového výduchu oproti současnému stavu. Emise znečišťujících látek souvisejících s výrobou PBR ať přímo či nepřímo (v teplárně) jsou a budou i v budoucnosti vypouštěny následujícími stávajícími výduchy: Výduch jednotky RTO - komín o výšce 10 m. Fléra FL-2 a fléra FL 1 Výduch spalovací stanice odpadů AVE Kralupy s.r.o. - komín o výšce 30 m. Výduchy teplárny TAMERO Invest s.r.o. – komín 120 m a komín 160 m. 3.3. Suroviny a další vstupní látky používané ve výrobě PBR V následující tabulce č.2 je přehled surovin a pomocných látek vstupujících do procesu výroby PBR a nárůst jejich spotřeby v důsledku zvýšení výroby PBR na úroveň 120 kT/rok. Tabulka č. 2 Nárůst spotřeby surovin, pomocných látek Surovina, pomocná látka

Nárůst spotřeby t/rok 40 000

Butadien Cyklohexan

400

Methylcyklohexan Antioxidant Zastavovač polymerace Aditiv T Chlorid vápenatý 25% Katalyzátor Hydroxid sodný 20 %

100 160 10 180 200 160 4 11

Skladování surovin Butadien polymerační kvality bude, i nadále, dodáván na výrobnu ze skladu kapalných plynů. Složky rozpouštědla budou, i nadále, dodávány v autocisternách a budou stáčeny do společného zásobníku, kde dojde k jejich smísení s vratným rozpouštědlem z výroby. Surové i vratné rozpouštědlo bude společně čistěno destilací a následnou sorpcí. Ostatní velkotonážní kapalné suroviny:  Antioxidant  Roztok chloridu vápenatého  Roztok emulgátoru  Roztok NaOH Budou také dodávány v autocisternách a stáčeny a skladovány ve skladovacích zásobnících. Skladování výrobku – vyrobený polybutadienový kaučuk ve formě drti se lisuje do bloků, ty se pomocí balících automatů balí do polyethylenové fólie a zabalené bloky se pomocí robotů ukládají do beden. V současnosti se bedny zavážejí do skladu kaučuku se skladovací kapacitou 4 000 tun, z něj jsou naloženy na kamiony a expedovány k zákazníkům. V rámci posuzovaného záměru bude vybudován nový sklad kaučuku s kapacitou 5 550 tun. Po realizaci záměru budou bedny s kaučukem zaváženy do obou skladů s celkovou kapacitou 9 550 tun. Z obou skladů budou bedny s kaučukem nakládány na kamiony a expedovány k zákazníkům. 3.4. Energetické zdroje, nárůsty spotřeby energií v důsledku zvýšení výroby PBR V následující tabulce č.3 je přehled základních energií vstupujících do procesu výroby PBR, nárůsty jejich hodinové spotřeby v důsledku zvýšení výroby PBR na úroveň 120 kT/rok a zdroje energií. Tabulka č.3

Základní energie vstupující do procesu výroby PBR

Energie

Pára 0,65 MPa Pára 1,6 MPa Elektrická energie Vratný kondenzát Stlačený vzduch Sušený přístrojový vzduch Dusík Zemní plyn

Nárůst spotřeby

15 t/hod. 7 t/hod. 2,5 MW 7 t/hod. 10 Nm3/hod. 150 Nm3/hod. 130 Nm3/hod. 25 Nm3/hod.*

Zdroj energie

Teplárna TAMERO Teplárna TAMERO Externí dodavatel Teplárna TAMERO Dodávka LINDE (ACHVK) Dodávka LINDE (ACHVK) Dodávka LINDE (ACHVK) Externí dodavatel

* Zemní plyn se používá jako palivo v jednotce pro čistění exhalací (RTO). V důsledku zvýšení kapacity výroby nemusí dojít ke zvýšení spotřeby, neboť se předpokládá vyšší využívání procesního odplynu k ohřevu RTO.

* Elektrická energie Je používána pro potřeby zařízení výrobní linky, ventilace, osvětlení, elektroniky (počítače,

12

relé a podobně). Roční nárůst spotřeby elektrické energie v důsledku zvýšení výroby PBR z 80 kT/rok na 120 kT/rok se předpokládá na úrovni 20 400 MWh/rok. * Teplo V důsledku realizace záměru a zvýšení kapacity výroby PBR dojde k navýšení spotřeby technologické páry 0.65 MPa a 1.6 MPa, která se bude spotřebovávat ve výrobní jednotce PBR. Pára je vyráběná na Teplárně TAMERO a.s. a v důsledku zvýšení výroby PBR záměru dojde i k navýšení provozovaného výkonu teplárny a spotřeby paliv. V následující tabulce č.4 jsou údaje o nárůstu spotřeby páry v důsledku záměru, její měrné entalpii a nárůstu spotřeby tepla v důsledku posuzovaného záměru. Tabulka č.4 - nárůsty spotřeby páry a energie Pára 0,65 Mpa 1,6 Mpa

Nárůst hodinové spotřeby t/hod 15 7

Roční nárůst spotřeby t/rok 120 000 56 000

Měrná entalpie GJ/t 2,8543 2,8802

Nárůst spotřeby energie GJ 342 516 161 291 503 807

Při nárůstu produkce polybutadienového kaučuku z 80 000 t/r na 120 000 t/r činí nárůst roční spotřeby energie ve formě páry 503, 807 TJ Měrná spotřeba tepla v páře vztažená na výrobu 1 t vyrobeného polybutadienového kaučuku činí 503 507 GJ : 40 000 tun PBR= 12,595 GJ/t. 3.5. Systém řízení, regulace a měření procesů (manuální/kontinuální/automatika) Výrobní proces v jednotce PBR 120 kT/rok bude řízen počítačem. Z hlediska ochrany ovzduší budou uhlovodíkové odplyny vznikající ve výrobní jednotce PBR 120 kT/rok odváděny na stávající jednotku RTO, která likviduje uhlovodíkové odplyny termickým spalováním s využitím regenerace tepla. Proces spalování uhlovodíkových odplynů v jednotce RTO je automatizovaný bez trvalé přítomnosti obsluhy (pochůzkové pracoviště) a je řízen počítačovým systémem podle teploty ve spalovací komoře. 3.6. Údaje o referenčních stavbách Jako odborný posuzovatel jsem nikdy neposuzoval jinou výrobu PBR. Pokud jde o zařízení na likvidaci odplynů s obsahem uhlovodíků termickým spalováním, posuzoval jsem několik takových zařízení, které vždy plnily požadavky předpisů. 3.7. U stacionárních zdrojů nespadajících do působnosti referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách porovnání navrženého technického řešení a emisních parametrů s nejlepším běžně dostupným technickým řešením, případně také s obdobnými již provozovanými technologiemi. Stavba „Zvýšení kapacity produkce PBR-120 kT“ zahrnuje technologické úpravy stávající jednotky PBR, rozšíření (prodloužení) stávajícího objektu SO 3123– Finalizace formou přístavby a instalaci třetí finalizační linky a nové balicí a paletizační linky, instalaci druhého zásobníku vratné stripovací vody, úpravy a prodloužení stávajících potrubních mostů,

13

výstavbu nového skladu produktu a výstavbu nové nízkonapěťové rozvodny pro napájení nových zařízení. Stavba „Zvýšení kapacity produkce PBR – 120 kT“ znamená změnu stávající výroby polybutadienových kaučuků tzn. změnu vyjmenovaného zdroje znečišťování ovzduší s kódem 6.5. Tento odborný posudek je zpracován jako podklad k žádosti o vydání změny Integrovaného povolení pro zařízení „Výroba polybutadienového kaučuků (PBR)“ dle zákona č. 76/2001 Sb. v platném znění. V rámci stavby „Zvýšení kapacity produkce PBR – 120 kT“ ale nedochází k žádným změnám u stávající jednotky RTO, která likviduje uhlovodíkové odplyny z výroby PBR termickým spalováním s využitím regenerace tepla. Stávající jednotka RTO byla již navrhována s reservou a bude schopna zpracovat i nárůst odplynů vyvolaný zvýšením výroby PBR na úroveň 120 kT/rok. Stávající jednotka RTO tak bude i po zvýšení výroby PBR schopna plnit stanovené emisní limity (viz kapitola 4.4.). Tzn. bude plnit požadavky zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší. I po zvýšení výroby PBR na 120 kT/rok bude tedy jednotka RTO emisně srovnatelná s jinými obdobnými zařízeními.

3.8. Popis výrobního programu, jmenovité (projektované) výrobní kapacity, údaj o provozu stacionárního zdroje. Společnost SYNTHOS PBR s.r.o. provozuje v areálu chemických výrob v Kralupech nad Vltavou (ACHVK) stávající výrobní jednotku polybutadienového kaučuku (PBR), která má výrobní kapacitu 80 000 tun PBR za rok. Výroba polybutadienových kaučuků je kontinuální proces spočívající v polymeraci hlavní suroviny - butadienu, přičemž tato hlavní surovina tvoří téměř 100 % hmoty výrobku. Výrobek – PBR je polymer butadienu, který díky způsobu výroby (využití neodymové technologie) obsahuje vysoký obsah tzv. struktury CIS (92 – 98 %). To dává tomuto typu kaučuku vysokou pružnost, která je důležitá při použití kaučuku pro výrobu pneumatik Účelem stavby „Zvýšení kapacity produkce PBR-120 kT“ je zvýšit produkci výrobní jednotky PBR o 40 000 tun PBR/rok, ze stávajících 80 000 tun PBR/rok na cílových 120 000 tun PBR/rok. Provozní parametry jednotky PBR - 120 kT: Denní průměrná kapacita: 353 t/den FPD : 8 160 hodin/rok FPD – 340 dnů v roce , 3 směny za 24 hodin; 8 h na směnu (v kontinuálním provozu)

14

4. Emisní charakteristika stacionárního zdroje Umístění měřícího místa. Specifikace znečišťujících látek emitovaných ze stacionárního zdroje. Naměřené hodnoty emisí na stacionárním zdroji (přílohou kopie měřicího protokolu), případně na referenčním stacionárním zdroji obdobné technologie, vypočtené hodnoty emisí. Porovnání s požadavky stanovenými zákonem nebo prováděcími právními předpisy. V případě stacionárního zdroje, u nějž je emisní limit dosahován úpravou technologického řízení výrobního procesu nebo použitím technologie ke snižování emisí, návrh vhodného provozního parametru a jeho číselné vyjádření, dokladující za všech okolností plnění emisního limitu, způsob jeho měření včetně způsobu a frekvence kalibrace měřidla (v souladu s příslušnými technickými normami, jsou-li k dispozici) a popis způsobu nepřetržitého zaznamenávání naměřených hodnot.

4.1. Umístění měřícího místa V důsledku stavby „Zvýšení kapacity produkce PBR – 120 kT“ nedojde k vytvoření nových zdrojů emisí a nedojde ani ke vzniku nového měřícího místa emisí. Posuzovaná výroba PBR jako ZZO má jediný přímý výstup (výduch) do ovzduší, tím je komín stávající jednotky RTO, která je součástí výroby PBR – je zařazena jako odlučovač. U této jednotky RTO nedojde v důsledku stavby „Zvýšení kapacity produkce PBR – 120 kT“ k žádné změně. Měřící místo zůstává stávající – je instalované na komínu stávající jednotky RTO. 4.2. Specifikace znečišťujících látek emitovaných ze stacionárního zdroje V důsledku stavby „Zvýšení kapacity produkce PBR – 120 kT“ a provozu jednotky PBR 120 kT/rok dojde oproti současnému stavu k nárůstu emisí škodlivin z následujících stacionárních zdrojů emisí: 1) Jednotka RTO – emise NOx, CO a TOC 2) Podniková spalovací stanice odpadů RTO – emise NOx, CO, TZL a TOC 3) Teplárna stávající stav - nárůst spotřeby tepla pro jednotku PBR 120 kT/r bude zajištěn spalováním ZP v kotli K1 : emise NOx, CO a TOC Teplárna - výhledových stav, nárůst spotřeby tepla pro jednotku PBR 120 kT/r bude zajištění spalováním černého uhlí ve dvou fluidních kotlích K5,K6 - emise NOx, CO, TZL PM10, a PM2,5, TOC, SO2, NH3, HCl, HF, těžké kovy, PCDD a PCDF, PCB. Pozn. Neuvažuje se nárůst emisí škodlivin z fléry 1 nebo fléry 2 oproti současnému stavu, neboť četnost sjíždění a najíždění zařízení výrobní jednotky PBR 120 kT bude stejná jako u stávající výrobní jednotky PBR 80 kT (viz kapitola 4.4.). 4.3. Naměřené hodnoty emisí na stacionárním zdroji (přílohou kopie měřicího protokolu), případně na referenčním stacionárním zdroji obdobné technologie. Pro zneškodňování emisí těkavých organických látek ze stávající výrobní jednotky PBR se používá jednotka regenerativního termického spalování – jednotka RTO (viz kap.4.4.), ta je součástí výrobní jednotky PBR a je vedena jako odlučovač. Vyčištěný odpadní plyn z jednotky RTO o teplotě 80 - 100 oC je vypouštěn komínem o výšce 10 m, průměr komína je 1,6 m a průřez 2,01 m2. Na jednotce RTO je pravidelně prováděno autorizované měření emisí.

15

* Emise z jednotky RTO v současnosti V následující tabulce č.5 jsou pro škodliviny NOx, CO a TOC uvedeny naměřené emisní koncentrace, průtoky suchého plynu a vlhkého plynu zjištěné při posledním autorizovaném měření emisí na této jednotce vykonaném dne 10. října 2014. Dále jsou v tabulce č.5 uvedené na základě naměřených hodnot vypočtené emisní faktory, hmotnostní toky emisí a roční emise. Tabulka č.5 Znečišťující látka

Naměřená koncentrace1) mg/m3

Emisní faktor kg/t

Hmotnostní tok emisí kg/hod.

Roční emise kg/rok

NOx CO TOC

5,2 48,7 2,1 26142 m3/h

0,013 0,122 0,0053

0,135 1,273 0,055

1040 9760 424

Průtok suchého plynu, normální podmínky Průtok vlhkého plynu, reálné podmínky

37 875 m3/hod.

1) naměřené koncentrace jsou vztažené na suchý plyn za normálních podmínek

Jednotka RTO je vybavena emisním monitoringem, takže kvalita exhalací je trvale sledována. Podle emisního monitoringu jsou průměrné denní koncentrace CO a TOC za 1 – 7. 2016 následující:  CO 24,13 mg/m3  TOC 8,23 mg/m3  NOx nemonitoruje se. 4.4. Nárůst emisí v důsledku zvýšení produkce PBR na 120 kT/rok. K emisím znečišťujících látek souvisejících s výrobou polybutadienového kaučuku ať již přímo ve výrobní jednotce nebo ze souvisejících podnikových zařízení při využívání nebo odstraňování vedlejších produktů nebo odpadních proudů dochází následujícími způsoby: 1. kontinuálně vznikající plyny z vlastní výroby tzn. technologické odplyny a odpadní sušící vzduch ze sušáren kaučuku s obsahem org. látek (butadien, páry rozpouštědel) jsou odváděny do spalovací jednotky RTO (jednotka DÜRR). Při jejich zneškodňování vznikají znečišťující látky (spaliny) odpovídající složení spalovaných plynů a průběhu spalování. V důsledku záměru dojde ke zvýšení objemu technologických odplynů a odpadního sušícího vzduchu ze sušáren kaučuku odváděných do jednotky RTO a dojde ke zvýšení emisí z jednotky RTO. 2. nárazově a mimořádně vznikají odpadní plyny s obsahem org. látek (cyklohexanu a butadienu) při odstávkách zdroje, tj. při sjíždění a najíždění zařízení a při poruchách a mimořádných událostech. Tyto odpadní plyny jsou z technologicko provozních důvodů spalovány na fléře FL 2 (alternativně na FL 1). Při spalování odpadních plynů na fléře

16

vznikají znečišťující látky (spaliny) odpovídající složení spalovaných odpadních plynů a průběhu spalování. Vzhledem k tomu, že četnost sjíždění a najíždění zařízení výrobní jednotky PBR 120 kT bude stejná jako u stávající výrobní jednotky PBR 80 kT, tak se v důsledku posuzovaného záměru nepředpokládá nárůst emisí z fléry FL2 oproti současnému stavu. 3. další odpadní proud – kapalné odpady bude spalován ve Spalovací stanici odpadů AVE Kralupy s.r.o., přitom vznikají znečišťující látky (spaliny) odpovídající složení spalovaných kapalných odpadů, dalších souběžně spalovaných odpadů a průběhu spalování 4. energetické provozní potřebě jednotky PBR odpovídající emise škodlivin ve spalinách z podnikové teplárny. V důsledku záměru dojde k nárůstu potřeby energie pro jednotku PBR 120 kT oproti současnému stavu a dojde ke zvýšení emisí z podnikové teplárny. Dále jsou uvedeny informace o emisích k bodům 1, 3 a 4, u nichž dochází k nárůstu emisí v důsledku posuzovaného záměru. Ad 1. Emise z jednotky termického spalování Pro zneškodňování emisí těkavých organických látek ze stávající výrobní jednotky PBR se používá jednotka regenerativního termického spalování – jednotka RTO. Do ní jsou odváděny kontinuálně vznikající plyny z vlastní výroby polybutadienového kaučuku tzn. technologické odplyny a odpadní sušící vzduch ze sušáren kaučuku s obsahem org. látek (butadien, páry rozpouštědel). Jednotka RTO likviduje uhlovodíkové odplyny spalováním s využitím regenerace tepla. Tím se snižuje spotřeba pomocného paliva - zemního plynu. Proces spalování je automatizovaný bez trvalé přítomnosti obsluhy (pochůzkové pracoviště) a je řízen podle teploty ve spalovací komoře. Projektované provozní parametry stávající jednotky RTO max. 80 000 Nm3/ h max. 8 160 h/rok zpravidla 50 - 100 %, extrémně 0 – 100 %.

Projektovaný průtok Provozní kapacita Náhlé změny výkonu

Zpracovatel posudku konstatuje, že jednotka RTO je součástí zařízení Výroba polybutadienového kaučuku (PBR), kde je vedena jako odlučovač. Tato výroba PBR je dle přílohy 2 k zákonu č.201/2012 Sb. vyjmenovaný zdroj znečišťování ovzduší s kódem 6.5. „Výroba a zpracování ostatních syntetických polymerů a výroba kompozitů, s výjimkou kompozitů vyjmenovaných jinde“. Pro výrobu PBR - vyjmenovaný zdroj znečišťování ovzduší s kódem 6.5. nejsou ve vyhlášce 415/2012 Sb. stanoveny emisní limity. Zpracovatel posudku navrhuje aby po realizaci stavby „Zvýšení kapacity produkce PBR – 120 kT“ byly pro jednotku RTO stanoveny stejné emisní limity znečišťujících látek na výstupu, které byly stanoveny již v minulosti a platí pro ní dosud : 20 mg/m3 100 mg/m3 200 mg/m3

uhlovodíky (jako suma org. C) oxid uhelnatý oxidy dusíku (jako NO2)

17

emisní limity platí pro vlhký plyn za normálních podmínek 0 oC a 101,32 kPa. * Emise z jednotky RTO po zvýšení kapacity produkce na 120 kT PBR/rok V následující tabulce č.6. jsou uvedeny prognozované emise škodlivin NOx, CO a TOC z jednotky RTO po zvýšení kapacity produkce jednotky PBR na 120 kT/rok. K prognoze byly využity naměřené emise na stávající jednotce RTO při autorizovaném měření emisí v roce 2014 (viz kapitola 4.3., tabulka č.5). Hmotnostní tok emisí je prognózován pro stejné emisní koncentrace jako v tabulce č.5 a pro průtok suchého plynu na úrovni 39 213 m3/hod. (zvýšení množství odplynů úměrné nárůstu výroby). Roční emise jsou prognozovány na základě emisních faktorů uvedených v tabulce č.5 a výrobu 120 000 tun PBR/rok. Tabulka č.6 Znečišťující látka

Naměřená koncentrace1) mg/m3

Emisní faktor kg/t

Hmotnostní tok emisí kg/hod.

NOx CO TOC

5,2 48,7 2,1 39 213 m3/h

0,013 0,122 0,0053

0,204 1,910 0,082

Průtok suchého plynu, normální podmínky Průtok vlhkého plynu, reálné podmínky

Roční emise kg/rok 1560 14640 636

56 812 m3/h

1) naměřené koncentrace jsou vztažené na suchý plyn za normálních podmínek

Vyčištěný odpadní plyn z jednotky RTO o teplotě 80 - 100 oC je vypouštěn komínem o výšce 10 m, průměr komína je 1,6 m a průřez 2,01 m2. Podle emisního monitoringu jsou průměrné denní koncentrace CO a TOC za 1 – 7. 2016 následující:  CO 24,13 mg/m3  TOC 8,23 mg/m3  NOx nemonitoruje se. Ad 3. Emise ze spalování směsi kapalných a tuhých odpadů z výroby polybutadienového kaučuku ve spalovně odpadů AVE Kralupy s.r.o. V důsledku zvýšení výroby polybutadienového kaučuku dojde k nárůstu množství následujících odpadů, které jsou spalovány ve stávající spalovně odpadů AVE Kralupy s.r.o.: Odpadní rozpouštědlo – nárůst o 30 tun/rok Odpadní polymer (odpadní kaučuk) – nárůst o 3 tun/rok Odpadní obaly (kontaminovaný papír, plasty, karton) – nárůst o 3 tun/rok K významnější změně emisí škodlivin do ovzduší ze spalovny odpadů AVE Kralupy s.r.o. v souvislosti se zvýšením výroby polybutadienového kaučuku o 40 000 t/rok nedojde, což je dáno následujícími důvody:

18

a) Pro dobrou funkci spalovny je třeba zajistit pokud možno ustálený provoz, podmínkou pro něj je, aby střední tepelný příkon spalovny daný tepelným obsahem spalovaných odpadů a podpůrného paliva (zde je to TTO) příliš nekolísal. Proto je v případě spalování odpadů s nižší výhřevností či nižšího množství odpadů přidáváno více podpůrného paliva a naopak. Přitom všechny výše uvedené odpady spalované ve spalovně odpadů, u nichž dojde k nárůstu jejich množství, mají vysokou výhřevnost (odpadní rozpouštědlo, odpadní kaučuk, odpadní balicí folie) a nebudou vyžadovat podpůrné palivo. Naopak nárůst množství spalovaného odpadního rozpouštědla (spíše čisté uhlovodíky bez chloru, těžkých kovů apod.) a odpadního kaučuku přinese odpovídající snížení množství podpůrného paliva. b) Spalovna je vybavena čištěním spalin, které zajišťuje, aby emisní koncentrace škodlivin ve vypouštěných spalinách byla pod emisními limity. Za předpokladu udržování středního tepelného příkonu spalovny na ustálené hodnotě, lze očekávat, že hmotnostní tok škodlivin při spalování odpadů v současném stavu bude obdobný jako hmotnostní tok škodlivin v budoucnosti při spalování odpadů z výroby polybutadienového kaučuku s kapacitou 120 kT/rok. Oproti současnému stavu může v důsledku posuzovaného záměru jít u NOx o nárůst nejvýše v řádu desítek kg/rok, u škodlivin TZL, CO a TOC může jít o nárůsty nejvýše několika kg/rok. Vzhledem k očekávaným minimálním nárůstům emisí ze spalovny, nebyl tento nízký nárůst emisí součástí vstupů do výpočtů v rozptylové studii. Ad 4. Zvýšení emisí škodlivin z teplárny v důsledku nárůstu spotřeby páry z teplárny pro nárůst výroby polybutadienového kaučuku z 80 kT/rok na 120 kT/rok V důsledku realizace záměru a zvýšení kapacity výroby PBR dojde k navýšení spotřeby technologické páry 0.65 MPa a 1.6 MPa, která se bude spotřebovávat ve výrobní jednotce PBR. Pára je vyráběná na teplárně TAMERO a.s. a v důsledku záměru dojde i k navýšení provozovaného výkonu teplárny a spotřeby paliv. V následující tabulce č.7 jsou údaje o nárůstu spotřeby páry v důsledku záměru, její měrné entalpii a nárůstu spotřeby tepla v důsledku posuzovaného záměru. Tabulka č.7 - nárůsty spotřeby páry a energie Pára 0,65 Mpa 1,6 Mpa

Nárůst hodinové spotřeby t/hod 15 7

Roční nárůst spotřeby t/rok 120 000 56 000

Měrná entalpie GJ/t 2,8543 2,8802

Nárůst spotřeby energie GJ 342 516 161 291 503 807

Při nárůstu produkce polybutadienového kaučuku z 80 000 t/r na 120 000 t/r činí nárůst roční spotřeby energie ve formě páry 503, 807 TJ Měrná spotřeba tepla v páře vztažená na výrobu 1 t vyrobeného polybutadienového kaučuku činí 503 507 GJ : 40 000 = 12,595 GJ/t. Je tedy zřejmé, že realizací záměru, který povede ke zvýšení spotřeby energie (páry) dojde k absolutnímu zvýšení výroby tepla v teplárně, a tím i ke zvýšení emisí znečišťujících látek z teplárny.

19

Výpočet zvýšení emisí z teplárny byl proveden pro dvě varianty resp. dva stavy provozu teplárny. A. Stávající stav teplárny (kotle K1, K3 a K4), nárůst potřeby tepla pro zvýšení výroby PBR o 40 000 tun /rok bude v teplárně zajištěn spalováním zemního plynu v kotli K1. B. Výhledový stav teplárny, kdy výroba tepla bude prováděna na dvou nových fluidních kotlích K5, K6 spalujících černé uhlí. Nárůst potřeby tepla pro zvýšení výroby PBR o 40 000 tun /rok bude v teplárně zajištěn spalováním černého uhlí v kotlích K5, K6. A. Stávající stav teplárny (kotle K1, K3 a K4) V současné době je teplo v teplárně vyráběno spalováním těžkého topného oleje (TTO), zemního plynu (ZP), technologických plynů z výroby butadienu (acetylenový plyn) a z rafinerie (plyn FCC). Dle informací investora je kapacita dodávek TTO i technologických plynů v současné době již plně vyčerpána, navýšení výkonu teplárny bude tedy plně pokryto zvýšením spotřeby zemního plynu jako paliva. Zemní plyn se spaluje převážně na kotli K1 integrovaném s plynovou turbínou, celková výroba tepla na kotli K1 v roce 2014 činila 1 751 333 GJ/rok. Nárůst roční spotřeby energie ve formě páry jednotky PBR o 503,807 TJ činí 28,78 % z roční výroby tepla na kotli K1. Potřebné navýšení spotřeby ZP na základě výhřevnosti ZP (1 mil. m3 ZP odpovídá 34,410 TJ) pro výrobu tepla 503,807 TJ činí 14,64 mil. m3 ZP/rok. K prognoze navýšení emisí škodlivin NOx, CO a TOC byly využity údaje emisích NOx, CO a TOC ze souhrnné provozní evidence spalovacího zdroje kotel K1 za rok 2014 (viz následující tabulka – sloupec emise z kotle K1 v r.2014 ) a výše uvedená hodnota procentuálního nárůstu roční spotřeby energie ve formě páry jednotky PBR – 28,78 %. V následující tabulce 8 jsou uvedeny emise z kotle K1 v současnosti (r.2014), nárůst množství emisí NOx, CO a TOC z kotle K1stávající teplárny v důsledku záměru – jedná se o emise, které vzniknou při spalování 14,64 mil.m3 ZP/rok (pro zajištění nárůstu tepla na jednotce PBR 120 kT), v posledním sloupci jsou celkové emise z kotle K1 pro výhledový stav po realizaci záměru. Tabulka č.8 - nárůst množství emisí škodlivin ze stávající teplárny v důsledku záměru Škodlivina

Emise z kotle K1 současný stav t/rok

∆ - nárůst emisí na teplárně v důsledku záměru t/r

Emise z kotle K1 výhledový stav teplárny t/rok

NOx CO TOC

178,3 7,2 0,44

51,3 2,1 0,13

239,6 9,3 0,57

V tabulce č.8 není zařazena škodlivina SO2, neboť obsah síry v ZP je do 0,2 mg/m3 a nárůst roční emise SO2 z komínu K1 při spálení 14,64 mil.m3 ZP/rok by se pohybovala na úrovni max. do 60 kg/rok. 20

Uvedené nárůsty emisí NOx, CO a TOC v tabulce č.8 představují absolutní nárůsty emisí oproti emisím za současného stavu teplárny (v.r.2014). Celkové emise z teplárny po realizaci záměru „Zvýšení kapacity produkce PBR-120 kT“ = emise ze stávající teplárny s kotly K1,K4 a K5 v současnosti (r.2014) + nárůst emisí na teplárně v důsledku spálení 14,64mil. m3 ZP/rok v kotli K1. B. Výhledový stav teplárny ( dva fluidní kotle K5 a K6 spalující černé uhlí) Investor SYNTHOS Kralupy a.s. uvažuje změnu paliva v teplárně a připravuje záměr (stavbu) „Fluidní kotle“ s cílem ukončit spalování TTO a nahradit stávající kotle K3 a K4 novými fluidními kotly K5, K6 spalujícími černé uhlí. Pro záměr „Fluidní kotle“ bylo zpracováno k říjnu 2014 oznámení EIA, koncem roku 2014 a začátkem roku 2015 proběhlo zjišťovací řízení. MŽP jako příslušný orgán EIA vydalo dne 23.2.2015 závěr zjišťovacího řízení, v němž se uvádí, že záměr „Fluidní kotle“ nemá významný vliv na ŽP a nebude posuzován podle zákona EIA. V závěrech zjišťovacího řízení je uvedena podmínka - Provoz modernizované teplárny spalující černé uhlí projektovat tak, aby emisní limity byly v souladu s nejlepšími dostupnými technikami (dále jen „BAT“). V oznámení EIA pro záměr „Fluidní kotle“ z října 2014 je výhledový stav teplárny s fluidními kotly K5,K6 spalující černé uhlí s roční výrobou tepla v páře v teplárně na úrovni 7 682 TJ/rok a projektované a provozované na základě limitů BAT předmětem hodnocení ve variantě 3 - Výhledový stav dle BAT (dále je tato varianta pro odlišení označovaná v tomto odborném posudku jako varianta 3FK). Údaje o výrobě tepla a emisích varianty 3FK v oznámení EIA pro záměr „Fluidní kotle“ byly použity k prognóze nárůstu emisí z teplárny v důsledku zvýšení výroby tepla o 503,807 TJ/rok pro potřeby jednotky PBR s kapacitou 120 kT/rok. Záměr „Zvýšení kapacity produkce PBR - 120 kT/rok přinese nárůst roční spotřeby energie ve formě páry jednotku PBR na úrovni 504 TJ/rok, což představuje 6,56 % z roční výroby tepla na teplárně spalující černé uhlí ve variantě 3. K prognoze nárůstu emisí škodlivin z teplárny v důsledku zvýšení výroby tepla o 503,807 TJ/rok pro potřeby jednotky PBR s kapacitou 120 kT/rok, pak byly využity informace o emisích škodlivin uvedené v oznámení EIA záměru „Fluidní kotle“ pro variantu 3 (pro odlišení, že se jedná o převzatou variantu, je tato varianta označována jako Varianta 3FK ). V následující tabulce č.9 jsou uvedeny roční emise škodlivin z teplárny spalující černé uhlí převzaté z oznámení EIA „Fluidní kotle“ – emise Varianta 3FK, (tzn. emise z teplárny bez záměru „Zvýšení produkce PBR“) a nárůst ročních emisí škodlivin z teplárny spalující černé uhlí v důsledku záměru „Zvýšení kapacity produkce PBR-120 kT“.

21

Tabulka č.9 - množství emisí škodlivin z teplárny s fluidními kotly Škodlivina

TZL SO2 NOx jako NO2 CO TOC NH3 HCl HF Těžké kovy PCDD/F PCB

Emise z teplárny spalující černé uhlí, emise na úrovni BAT (varianta 3FK) t/rok 22,63 329,72 345,52 238,44 5,76 10,71 10,71 4,28 0,44 5,762E-08= 5,762 x 10-8 t/r= 57,6 mg/rok 1,901E-08= 1,901 x 10-8 t/r= 19,0 mg/rok

∆ - nárůst emisí na teplárně spalující černé uhlí v důsledku záměru „Zvýšení produkce PBR“ t/rok 1,49 21,63 22,67 15,64 0,38 0,70 0,70 0,28 0,03 0,380 x 10-8 t/r= 3,8 mg/rok 0,125 x 10-8 t/r= 1,25 mg/rok

Veškeré emise škodlivin v tabulce č.9 budou vypouštěny komínem 160 m. Emise z nových bodových zdrojů znečišťování ovzduší v teplárně spalující černé uhlí Stav teplárny spalující černé uhlí ve fluidních kotlech K5 a K6 zahrnuje také následující nové zdroje znečišťování ovzduší emitující TZL, jedná se o - dvě sila popílku (zdrojem prachu jsou filtry na silech při plnění pneumatickou dopravou) - silo vápence (zdrojem znečišťování ovzduší je filtr na silu při plnění pneumatickou dopravou) - odsávání skladu uhlí (zdrojem prachu jsou filtry odsávání přesypů) - odsávání dopravních cest uhlí (zdrojem prachu jsou filtry nad provozními zásobníky uhlí a u objektu vykládky paliva). V návaznosti na informace o emisích z uvedených nových zdrojů v oznámení EIA pro záměr „Fluidní kotle“ a vzhledem k procentuálnímu navýšení spotřeby paliva v teplárně pro výrobu potřebného tepla na úrovni 503,807 TJ/rok pro záměr „Zvýšení kapacity produkce PBR-120 kT“ lze odhadnout navýšení emisí TZL z těchto nových zdrojů na úroveň do 100 kg/rok. C. Celkové nárůsty emisí ze stacionárních zdrojů v důsledku záměru „Zvýšení kapacity produkce PBR – 120 kT“ Celkové nárůsty ročních emisí ze stacionárních zdrojů po realizaci stavby „Zvýšení kapacity produkce PBR – 120 kT“ a provozu jednotky PBR – 120 kT jsou dány součtem nárůstu emisí na jednotce RTO + nárůst emisí z teplárny v důsledku zvýšení výroby technologického tepla 22

pro jednotku PBR-120 kT. V následující tabulce 10 jsou uvedeny celkové nárůsty ročních emisí ze stacionárních zdrojů v důsledku záměru a to pro dva stavy teplárny – stávající stav teplárny a budoucí stav teplárny. Celkový nárůst emisí při stávajícím stavu teplárny - zahrnuje nárůst emisí na jednotce RTO v důsledku záměru + nárůst emisí ze stávající teplárny s kotly K1, K3 a K4, v níž potřebné navýšení výroby tepla pro jednotku PBR – 120 kT o 503,817 TJ/rok je zajištěno spalováním ZP v kotli K1. Celkový nárůst emisí pro budoucí stav teplárny - zahrnuje nárůst emisí na jednotce RTO v důsledku záměru + nárůst emisí z teplárny s fluidními kotly K5 a K6, v níž potřebné navýšení výroby tepla pro jednotku PBR – 120 kT o 503,817 TJ/rok je zajištěno spalováním černého uhlí v kotlích K5 a K6, včetně nárůstu emisí TZL z nových zdrojů. Tabulka č.10 - nárůst množství emisí škodlivin ze stacionárních zdrojů v důsledku záměru pro dva stavy teplárny Škodlivina TZL SO2 NOx jako NO2 CO TOC NH3 HCl HF Těžké kovy PCDD/F

Nárůst emisí při stávajícím stavu teplárny t/rok ˂ 0,01 ˂ 0,06 51,87 6,98 0,35 ----------------

PCB

----

1)

Nárůst emisí pro výhledový stav teplárny t/rok 1,601) 21,63 23,24 20,53 0,60 0,70 0,70 0,28 0,03 0,380 x 10-8 t/r= 3,8 mg/rok 0,125 x 10-8 t/r= 1,25 mg/rok

Hodnota 1,60 t/r zahrnuje i 100 kg TZL/r z nových zdrojů

4.5. Emisní limity, podmínky provozu z legislativy Výroba polybutadienových kaučuků je vyjmenovaný zdroj s kódem 6.5. dle přílohy č.2 k zákonu 201/2012 Sb. „Výroba a zpracování ostatních syntetických polymerů a výroba kompozitů, s výjimkou kompozitů uvedených jinde“. Odplyny z výrobní jednotky PBR 120 kt budou tak jako v současnosti odváděny na jednotku katalytického spalování (jednotku RTO). Jediným přímým výstupem do ovzduší z jednotky PBR je komín jednotky RTO s výškou 10 m. Pro jednotku RTO v současnosti platí emisní limity znečišťujících látek na výstupu, které byly ale stanoveny v minulosti – ještě před novou legislativou ochrany ovzduší, která vstoupila v platnost v r.2012 (zák.201/2012 Sb. o ochraně ovzduší, Vyhl. 415/2012 Sb.) : 23

20 mg/m3

uhlovodíky (jako suma org. C) oxid uhelnatý

100 mg/m3

oxidy dusíku (jako NO2)

200 mg/m3 ,

emisní limity platí pro vlhký plyn za normálních podmínek 0 oC a 101,32 kPa. Jednotka RTO je součástí výroby PBR, zde je vedena jako odlučovač. Dle platné legislativy ochrany ovzduší (zák.201/2012 Sb. o ochraně ovzduší, Vyhl. 415/2012 Sb.) je výroba PBR dle přílohy 2 k zákonu č.201/2012 Sb. vyjmenovaný zdroj znečišťování ovzduší s kódem 6.5., pro který nejsou ve vyhlášce 415/2012 Sb. stanoveny emisní limity. Zpracovatel posudku navrhuje aby po realizaci stavby „Zvýšení kapacity produkce PBR – 120 kT“ byly pro jednotku RTO stanoveny stejné emisní limity znečišťujících látek na výstupu, které byly stanoveny již v minulosti a platí pro ní dosud : 20 mg/m3 100 mg/m3 200 mg/m3

uhlovodíky (jako suma org. C) oxid uhelnatý oxidy dusíku (jako NO2)

emisní limity platí pro vlhký plyn za normálních podmínek 0 oC a 101,32 kPa. 4.6. Porovnání s požadavky stanovenými zákonem 201/2012 Sb. nebo prováděcími právními předpisy. V předcházející kapitole 4.5. je navrženo, aby byly pro jednotku RTO likvidující odplyny z výroby PBR 120 kT stanoveny stejné emisní limity znečišťujících látek na výstupu, které byly stanoveny již v minulosti pro jednotku RTO likvidující odplyny z výroby PBR 80 kT a platí pro ní dosud : 20 mg/m3 100 mg/m3 200 mg/m3

uhlovodíky (jako suma org. C) oxid uhelnatý oxidy dusíku (jako NO2)

I po zvýšení kapacity výroby PBR na 120 kT/rok a úměrnému zvýšení množství odplynů z výroby PBR lze předpokládat, že jednotka RTO bude plnit stanovené emisní limity a to z následujících důvodů: 1. Jednotka RTO likvidující v současnosti odplyny z výroby PBR 80 kT má vysokou účinnost a emise na výstupu jsou velmi nízké a jsou hluboko pod stanovenými emisními limity (viz kapitola 4.3., tab.č.5). 2. Jednotka RTO je projektována na zpracování odplynů z výroby PBR v následujícím množství max. 80 000 Nm3/ h průměr 65 000 Nm3/ h

Projektovaný průtok (vlhký plyn, n.p.)

Průtok odpadního plynu (vlhký plyn, n.p.) při autorizovaném měření emisí v říjnu 2014 byl naměřen na hodnotě 26 831 Nm3/h tzn. činil okolo 40 % průměrné projektované hodnoty a necelých 34 % maximální projektované hodnoty.

24

Po zvýšení výroby PBR o 50 %, ze současných 80 kT/rok na 120 kT/rok, lze předpokládat průtok odpadního plynu (vlhký plyn, n.p.) na úrovni okolo 40 300 Nm3/h. Znamená to, že i po zvýšení výroby PBR na 120 kT/rok bude průtok odpadního plynu na úrovni okolo 60 % projektované hodnoty průměrného průtoku a okolo 50 % projektované hodnoty maximálního průtoku. 4.7. V případě stacionárního zdroje, u nějž je emisní limit dosahován úpravou technologického řízení výrobního procesu nebo použitím technologie ke snižování emisí, návrh vhodného provozního parametru a jeho číselné vyjádření, dokladující za všech okolností plnění emisního limitu, způsob jeho měření včetně způsobu a frekvence kalibrace měřidla (v souladu s příslušnými technickými normami, jsou-li k dispozici) a popis způsobu nepřetržitého zaznamenávání naměřených hodnot. Proces spalování ve stávající jednotce RTO je automatizovaný, bez trvalé přítomnosti obsluhy (pochůzkové pracoviště), a je řízen podle teploty ve spalovací komoře. 4.8. Měření emisí I po zvýšení výroby PBR na 120 kT/rok bude na jednotce RTO prováděno měření emisí škodlivin v rozsahu stejném jako v současnosti. Tzn. budou se měřit škodliviny NOx, CO, TOC a vzduchotechnické parametry.

5. Zhodnocení úrovně znečištění v lokalitě umístění zdroje Zhodnocení vývoje úrovně znečištění ovzduší relevantními znečišťujícími látkami a popis aktuálního stavu. Popis vlivu stacionárního zdroje na úroveň znečištění ovzduší, porovnání s ostatními stacionárními zdroji, které mají vliv na předmětnou lokalitu a posouzení splnění požadavků vyplývajících z programů ke zlepšení kvality ovzduší a návrh opatření k jejich naplnění. 5.1. Komentář vývoje úrovně znečištění ovzduší relevantními znečišťujícími látkami a popis aktuálního stavu. 5.1.1. Stávající imisní zatížení škodlivinami NO2, PM10, PM2,5, SO2, benzen, BaP a těžké kovy v lokalitě na základě vymezení území pětiletých průměrů za roky 2009 - 2013: Stávající imisní zatížení území bylo vyhodnoceno na základě ust. § 11 bod 6 zákona 201/2012 Sb. K posouzení, zda dochází k překročení některého z imisních limitů podle odstavce 5, byl použit průměr hodnot koncentrací pro čtverec území o velikosti 1 km2 vždy za předchozích 5 kalendářních let. Tyto hodnoty ministerstvo každoročně zveřejňuje pro všechny zóny a aglomerace způsobem umožňujícím dálkový přístup. Průměrné roční koncentrace škodliviny NO2 - nejvyšší takto stanovené koncentrace se v předmětné lokalitě pohybují na úrovni 23,6 μg/m3. Tedy na úrovni cca 60% imisního limitu.

25

Pro maximální hodinové koncentrace NO2 nejsou takto hodnoty stanoveny. Pro hodnocení touto imisní charakteristikou lze použít pouze nejbližší relevantní měřící stanice AIM. Průměrné roční koncentrace škodliviny PM10 - nejvyšší takto stanovené koncentrace se v předmětné lokalitě pohybují na úrovni 32,5 μg/m3. Tedy na úrovni cca 82% imisního limitu. Nejvyšší vypočtená denní koncentrace PM10 by měla pro vymezení území s překročeným imisním limitem dosahovat hodnot 50 a více. Nejvyšší vypočtené koncentrace pro vyhodnocení stávajícího stavu dosahují hodnot na úrovni 57,6 μg/m3. Průměrné roční koncentrace škodliviny PM2,5 - nejvyšší takto stanovené koncentrace se v předmětné lokalitě pohybují na úrovni 18,9 μg/m3. Tedy na úrovni cca 76 % imisního limitu. Průměrné roční koncentrace škodliviny benzenu - nejvyšší takto stanovené koncentrace se v předmětné lokalitě pohybují na úrovni 1,4 μg/m3. Tedy na úrovni cca 28 % imisního limitu. Průměrné roční koncentrace škodliviny BaP - imisní limit pro tuto škodlivinu je 1 ng/m3. Nejvyšší takto stanovené koncentrace se v předmětné lokalitě pohybují na úrovni 1,76 ng/ m3. Tedy na úrovni cca 176% imisního limitu. Denní koncentrace SO2 - 4. nejvyšší vypočtená denní koncentrace SO2 by měla pro vymezení OZKO dosahovat hodnot nejvýše 125 µg/m3. Nejvyšší takto vypočtené koncentrace pro vyhodnocení stávajícího stavu dosahují hodnot na úrovni 28 µg/m3. Těžké kovy Podle hodnocení úrovní znečištění ovzduší v zájmovém území teplárny a lokality záměru se dle ČHMÚ pětileté průměry ročních průměrných koncentrací za roky 2009 až 2013 pohybují pro výše uvedené kovy v následujících rozpětích: As: Cd: Ni: Pb:

2,1 – 2,65 ng/m3 0,41 – 0,43 ng/m3 1,6 – 2,2 ng/m3 6,3 – 10,8 ng/m3

5.1.2. Vyhodnocení imisního zatížení na základě Automatizovaného imisního monitoringu Nejbližší měřící stanice AIM od uvažovaného záměru nachází v lokalitě Kladno - Švermov. Hodnoty zde uvedené slouží pouze k dokreslení celkové imisní situace v okolí záměru na příkladu imisního zatížení v okolí nejbližší měřící stanice AIM. Stanice: SKLS umístění: data: reprezent. dat: typ měřícího programu: vzdálenost od záměru:

Kladno - Švermov za rok 2014 okrskové měřítko (0,5 až 4 km) automatizovaný měřící program cca 18,5 km

Naměřené hodnoty: - oxid dusičitý (NO2) - maximální hodinová koncentrace – 89,1 µg/m3,IL 200 µg/m3 - četnost překročení IL – 0 případů/rok 26

- MV 19 – 70,8 µg/m3, IL nestanoven - průměrná roční koncentrace 20,1 µg/m3, IL 40 µg/m3 - částice PM10 - maximální denní koncentrace – 128,8 µg/m3, IL 50 µg/m3 - četnost překročení IL – 98 případů/rok - průměrná roční koncentrace 38,2 µg/m3, IL 40 µg/m3 - oxid siřičitý (SO2) - průměrná roční koncentrace 6,0 µg/m3 ‐ maximální hodinová koncentrace 70,0 µg/m3, IL 350 µg/m3 - benzo(a)pyren - průměrná roční koncentrace 3,4 ng/m3 - částice PM2,5, benzen (BZN) - neměřeno Dle hodnot naměřených na výše uvedené měřící stanici lze vyhodnotit imisní zatížení lokality sledovanými škodlivinami jako znečištěné. Imisní limity pro průměrné roční koncentrace BaP a pro průměrné denní koncentrace PM10 (včetně přípustné četnosti překročení IL) jsou zde překročeny. Imisní limity pro ostatní posuzované škodliviny jsou v lokalitě splňovány. Měření však nebylo prováděné přímo v předmětné lokalitě, ale v lokalitě vzdálenější. Zásadní pro hodnocení zatížení území jsou dlouhodobé imisní charakteristiky (roční průměry). Ty poskytují informaci o zatížení území s ohledem na dlouhodobý ráz klimatických charakteristik v lokalitě. Prioritou z hlediska vlivu ovzduší na lidskou populaci je řešení problémů dlouhodobých koncentrací (ročních průměrů), protože těm je lidská populace vystavena prakticky trvale. Krátkodobým koncentracím je vystavena „pouze“ v dobách inverzí. 5.2. Rozptylová studie, vliv zvýšení výroby PBR na imisní situaci okolí Vyhodnocení vlivu nárůstu emisí v důsledku zvýšení výroby PBR na imisní situaci okolí pro bylo provedeno výpočty v rozptylové studii /4/, která byla zpracována v rámci oznámení EIA pro záměr „Zvýšení kapacity produkce PBR – 120 kT“ /1/. Rozptylová studie je vypracována v souladu se zákonem č.201/2012 Sb., a vyhláškou č.415/2012 Sb. a výpočty imisních koncentrací byly v ní provedeny pro řadu škodlivin - NO2, NOx, SO2, PM10, PM2,5, CO, NH3, HCl, HF, benzen, benzo(a)pyren, TOC, sumu těžkých kovů, PCDD/F a PCB. Jedná se o škodliviny emitované z jednotky RTO, emise z teplárny, neboť dojde k významnému nárůstu spotřeby tepla dodávaného do výroby PBR 120 kT ve formě páry z teplárny a emise v důsledku nárůstu dopravy. Rozptylová studie byla zpracována pro dvě emisní varianty teplárny resp. dva stavy provozu teplárny zajišťující teplo ve formě páry pro jednotku PBR 120 kT (viz kapitola 4.4.). V rozptylové studii jsou tyto dva stavy provozu teplárny (stávající stav teplárny a výhledový stav teplárny) označeny jako výpočtová varianta 1 a výpočtová varianta 3. Výpočtová varianta 1 : Zahrnuje záměr - provoz jednotky PBR 120 kT, teplo pro jednotku PBR 120 kT je zajištěno ze stávající teplárny (s kotly K1, K3 a K4), s tím, že nárůst potřeby tepla pro zvýšení výroby o 40 000 tun PBR /rok bude zajištěn spalováním zemního plynu v kotli K1. Výsledkem výpočtů v rozptylové studii ve variantě 1 jsou imisní příspěvky – nárůsty imisí, které udávají vliv samotného záměru na imisní situaci v okolí areálu CHVK. Výpočtová varianta 3: Zahrnuje záměr - provoz jednotky PBR 120 kT, teplo pro jednotku PBR 120 kT je zajištěno z budoucí teplárny s fluidními kotly K5,K6 spalujícími černé uhlí.

27

Výsledkem výpočtů v rozptylové studii ve variantě 3 jsou imisní příspěvky – nárůsty imisí, které udávají vliv samotného záměru „Zvýšení kapacity produkce PBR-120 kT“ na imisní situaci v okolí areálu CHVK Pozn. v rozptylové studii je ještě uvedena výpočtová varianta 2. Výpočtová varianta 2: Nezahrnuje záměr zvýšení výroby PBR, zahrnuje vyhodnocení stacionárních, liniových a plošných zdrojů znečišťování ovzduší vyvolaných fluidními kotly K5,K6 spalujícími černé uhlí na imisní situaci okolí. Výpočtová varianta 2 byla převzata z rozptylové studie pro stavbu „Fluidní kotle“. Protože varianta 2 nezahrnuje záměr „Zvýšení kapacity produkce PBR-120 kT“ není součástí posouzení vlivů tohoto záměru na ovzduší v tomto odborném posudku. Dále uvádím výsledky výpočtů rozptylu emisí pro výpočtové varianty č.1 a č.3. 5.2.1 Výpočtová varianta 1 - období provozu jednotky PBR 120 kT, stávající provoz teplárny V této variantě 1 je vyhodnocen dopad záměru „Zvýšení kapacity produkce PBR-120 kT“ na imisní situaci v případě, když teplo pro jednotku PBR 120 kT je zajištěno ze stávající teplárny (s kotly K1, K3 a K4), s tím, že nárůst potřeby tepla pro jednotku PBR 120 kT potřebného ke zvýšení výroby o 40 000 tun PBR/rok bude zajištěn výlučně spalováním zemního plynu v kotli K1. Výpočtová varianta 1 – do vstupů do výpočtů v rozptylové studii jsou zahrnuty následující zdroje a nárůst emisí na nich: - nárůst emisí na jednotce RTO v důsledku zvýšení produkce PBR o 40 000 tun/r, přičemž hodnota nárůstu emisí činí 50 % emisí ze stávající jednotky RTO v r.2014 - nárůst emisí z kotle K1 v důsledku spálení 14,64 mil. m3 ZP/rok pro výrobu tepla potřebného ke zvýšení produkce PBR o 40 000 tun/r. - emise dopravy vyvolané záměrem (7 TNA/den). Výsledkem výpočtů v rozptylové studii ve variantě 1 jsou příspěvky – nárůsty imisí, které udávají vliv samotného záměru na imisní situaci v okolí areálu CHVK. Výsledkem výpočtů v rozptylové studii ve variantě 1 jsou příspěvky – nárůsty imisí, které udávají vliv samotného záměru na imisní situaci v okolí areálu CHVK a které uvádíme v následující tabulce č.11. Tabulka č. 11 – Nárůst imisního zatížení u obytné zástavby v důsledku záměru pro současný stav teplárny Škodlivina, ukazatel NO2 – maximální hodinové koncentrace [µg/m3] NO2 – průměrné roční koncentrace [µg/m3] CO – maximální 8-hodinové koncentrace [µg/m3] TOC – maximální hodinové koncentrace [µg/m3] TOC – průměrné roční koncentrace [µg/m3]

Nárůst imisního zatížení 1,67 0,012 3,1 0,21 0,0024

28

PM10 – nejvyšší denní koncentrace [µg/m3] PM10 – průměrné roční koncentrace [µg/m3] PM2,5 – průměrné roční koncentrace [µg/m3] Benzen – průměrné roční koncentrace [µg/m3] BaP – průměrné roční koncentrace [nanogram/m3]

0,398 0,031 0,0078 0,000034 0,00041

Hodnoty imisních příspěvků (nárůstu imisních koncentrací) uvedené v tabulce 11 lze přičítat ke stávajícímu imisnímu pozadí (viz pozn.). Pozn. Ve stávajícím pozadí prezentovaném příslušným pětiletým aritmetickým průměrem v letech 2009 – 2013 jsou již zahrnuty současné imisní příspěvky z provozu stávajícího kotle K1 i z provozu stávající jednotky RTO. Ve variantě 1 jsou vypočtené hodnoty nárůstu imisí v důsledku záměru tzn. jsou to hodnoty nárůstu imisí oproti současnému stavu a tyto hodnoty nárůstu imisí lze tak přičítat ke stávajícímu imisnímu pozadí.

Dále je pro jednotlivé škodliviny zařazen komentář k vypočteným hodnotám nárůstu imisních koncentrací ve variantě 1 uvedeným v tabulce 11 výše. Vyhodnocení příspěvků NO2 k imisní zátěži zájmového území Pro NO2 je stávající platnou legislativou stanoven imisní limit pro roční aritmetický průměr ve vztahu k ochraně zdraví lidí hodnotou 40 g/m3. Hodinový imisní limit pro NO2 je stanoven na 200 g/m3 a smí být 18x za rok překročen. Podle hodnocení úrovní stávajícího znečištění ovzduší se v zájmovém území záměru pětileté průměry ročních průměrných koncentrací NO2 za roky 2009 až 2013 pohybují na úrovni do 23,6 g/m3. Tedy na úrovni 59 % imisního limitu. Pozadí max. hodinových imisních koncentrací NO2 se dle nejbližší měřící stanice SKLS Kladno – Švermov vzdálené od záměru cca 18,5 km se pohybovalo v posledních 5 letech (2010 – 2014) v rozmezí 89,1 – 111,9 g/m3. Výše uvedené imisní hodnoty stávajícího pozadí zahrnují i provoz stávající jednotky RTO i stávající teplárny v areálu CHV Kralupy. Vypočtené hodnoty imisních příspěvků (imisních nárůstů) k průměrným ročním imisním koncentracím NO2 v důsledku záměru tzn. v důsledku nárůstu emisí z kotle K1, nárůstu emisí z jednotky RTO a emisí z dopravy vyvolané záměrem se u referenčních bodů obytné zástavby v okolí pohybují do 0,012 g/m3 (v ref.bodě 10). Roční imisní limit pro oxid dusičitý je stanoven na 40 g/m3. Nárůst imisního zatížení u ref. bodů obytné zástavby bude činit nejvýše 0,3 promile ročního imisního limitu. I nejvyšší vypočtený příspěvek ročních imisních koncentrací u ref. bodů obytné zástavby je více než 3000 x nižší než roční imisní limit 40 g/m3 a je nevýznamný. Ve vztahu k hodinovému aritmetickému průměru imisních koncentrací NO2 se vypočtené hodnoty imisních příspěvků (imisních nárůstů) vyvolaných záměrem pohybují u referenčních bodů obytné zástavby v okolí do 1,67 g/m3 (v ref.bodě 12). Nárůst imisního zatížení v ukazateli max. hodinové imisní koncentrace se bude pohybovat nejvýše na úrovni 0,84 % hodinového imisního limitu pro NO2 - 200 g/m3. I v případě, že pozadí max. hodinových imisních koncentrací NO2 se bude pohybovat na úrovni 111,9 g/m3, tak s imisním příspěvkem 1,67 g/m3 bude výsledná max. hodinová imisní koncentrace NO2 na úrovni do ca 114 g/m3 tzn. na úrovni 57 % hodinového imisního limitu pro NO2 - 200 g/m3.

29

Vyhodnocení příspěvků CO k imisní zátěži zájmového území Pro uvedenou škodlivinu je stanoven imisní limit jako maximální denní osmihodinový klouzavý průměr hodnotou 10 000 g/m3. ČHMÚ nestanovuje imisní pozadí této škodliviny. V rozptylové studii jsou imisní příspěvky pro CO vyvolané záměrem spočteny pro maximální 8 hodinové imisní koncentrace CO. Vypočtené hodnoty příspěvků k 8 hodinovým imisním koncentracím CO v důsledku záměru ve variantě 1 tzn. v důsledku nárůstu emisí z kotle K1 a nárůstu emisí z jednotky RTO se u referenčních bodů obytné zástavby v okolí se pohybují do 3,1 g/m3. Jedná se o hodnoty o více než 3 řády nižší než 8 hodinový imisní limit 10 000 µg.m-3. Na celkové úrovni znečištění ovzduší imisemi CO se posuzovaný záměr ve variantě 1 nijak neprojeví. Vyhodnocení příspěvků PM10 k imisní zátěži zájmového území Pro PM10 je stávající platnou legislativou stanovena jako imisní limit z hlediska ročního aritmetického průměru hodnota 40 g/m3, pro 24 hodinový aritmetický průměr je stanoven limit 50 g/m3 (avšak s možností překročení této koncentrace 35 krát za kalendářní rok). Podle hodnocení úrovní stávajícího znečištění ovzduší se v zájmovém území záměru pětileté průměry ročních průměrných koncentrací PM10 za roky 2009 až 2013 pohybují na úrovni do 31,2 g/m3. Tedy na úrovni 78 % imisního limitu. Podle téhož hodnocení je PM10 – 36. nejvyšší hodnota 24 hod. průměrné koncentrace v zájmovém území na úrovni 57,3 g/m3. Vypočtené hodnoty příspěvků k průměrným ročním imisním koncentracím PM10 v důsledku záměru resp. v důsledku dopravy vyvolané záměrem se u referenčních bodů obytné zástavby v okolí pohybují do 0,031 g/m3, což odpovídá cca 0,08 % ročního imisního limitu. Ve vztahu k 24hodinovému aritmetickému průměru imisních koncentrací PM10 se vypočtené hodnoty imisních příspěvků (imisních nárůstů) vyvolaných záměrem pohybují u referenčních bodů obytné zástavby v okolí do 0,398 g/m3 (v ref. bodě 12), to odpovídá cca 0,8 % imisního limitu 50 g/m3. Vyhodnocení příspěvků PM2,5 k imisní zátěži zájmového území Pro PM2,5 je stávající platnou legislativou stanoven imisní limit z hlediska ročního aritmetického průměru hodnotou 25 g/m3. Podle hodnocení úrovní stávajícího znečištění ovzduší se v zájmovém území záměru pětileté průměry ročních průměrných koncentrací PM2,5 za roky 2009 až 2013 pohybují na úrovni do 18,9 g/m3. Tedy na úrovni 75,6 % imisního limitu. Ve variantě 1 se vypočtené hodnoty příspěvků k průměrným ročním imisním koncentracím PM2,5 v důsledku záměru resp. v důsledku dopravy vyvolané záměrem u referenčních bodů obytné zástavby v okolí pohybují do 0,0078 g/m3. Nárůst imisního zatížení u ref. bodů obytné zástavby bude nejvýše 0,03 % ročního imisního limitu 25 g/m3. Je to zanedbatelná

30

hodnota, která nic nezmění na tom, že i s pozadím se bude výsledná imisní zátěž PM2,5 pohybovat hodně pod imisním limitem. Vyhodnocení příspěvků TOC k imisní zátěži zájmového území Pro TOC není stanoven imisní limit, ČHMÚ proto nestanovuje imisní pozadí této škodliviny. V rozptylové studii jsou imisní příspěvky pro TOC vyvolané záměrem spočteny pro maximální hodinové imisní koncentrace a pro průměrné roční imisní koncentrace. Vypočtené hodnoty imisních příspěvků (imisních nárůstů) k průměrným ročním imisním koncentracím TOC v důsledku záměru se ve variantě 1 tzn. v důsledku nárůstu emisí z kotle K1, nárůstu emisí z jednotky RTO a emisí z dopravy vyvolané záměrem se u referenčních bodů obytné zástavby v okolí pohybují do 0,0024 g/m3 (v ref.bodě 2). Ve vztahu k hodinovému aritmetickému průměru imisních koncentrací TOC se vypočtené hodnoty imisních příspěvků vyvolaných záměrem pohybují u referenčních bodů obytné zástavby v okolí do 0,212 g/m3 (v ref.bodě 11). Vyhodnocení příspěvků benzenu k imisní zátěži zájmového území Stávající platnou legislativou v oblasti ochrany ovzduší je stanovena hodnota imisního limitu pro roční aritmetický průměr benzenu 5 g/m3. Podle hodnocení úrovní stávajícího znečištění ovzduší se v zájmovém území záměru pětileté průměry ročních průměrných koncentrací benzenu za roky 2009 až 2013 pohybují na úrovni do 1,4 g/m3. Tedy na úrovni cca 28 % imisního limitu. Vypočtené hodnoty příspěvků k průměrným ročním imisním koncentracím benzenu v důsledku záměru resp. v důsledku dopravy vyvolané záměrem se u referenčních bodů obytné zástavby v okolí pohybují do 0,000034 g/m3(v ref. bodě 6). Nárůst imisního zatížení u ref. bodů obytné zástavby bude nižší než 0,01 promile ročního imisního limitu 5 g/m3 a je zanedbatelný. Vyhodnocení příspěvků benzo(a)pyrenu k imisní zátěži zájmového území Stávající platnou legislativou v oblasti ochrany ovzduší je stanovena hodnota imisního limitu pro roční aritmetický průměr benzo(a)pyrenu 1 nanogram/m3 ( 1 ng/m3). Podle hodnocení úrovní stávajícího znečištění ovzduší se v zájmovém území záměru pětileté průměry ročních průměrných koncentrací benzenu za roky 2009 až 2013 pohybují na úrovni do 1,76 ng/m3. Tedy na úrovni 176 % imisního limitu. Vypočtené hodnoty příspěvků k průměrným ročním imisním koncentracím benzo(a)pyrenu v důsledku záměru resp. v důsledku dopravy vyvolané záměrem se u referenčních bodů obytné zástavby v okolí pohybují do 0,00041 ng/m3 (v ref. bodě 6). Nárůst imisního zatížení u ref. bodů obytné zástavby bude nižší než 0,5 promile ročního imisního limitu 1 ng/m3 a je zanedbatelný.

31

5.2.2. Výpočtová varianta 3 - období provozu jednotky PBR 120 kT, výhledový provoz teplárny (vliv samotného záměru) V této variantě 3 je vyhodnocen dopad záměru „Zvýšení kapacity produkce PBR-120 kT“ na imisní situaci v případě, když teplo pro jednotku PBR 120 kT bude dodávat výhledová (rekonstruovaná) teplárna, v níž výroba tepla bude prováděna na dvou nových fluidních kotlích K5, K6 spalujících černé uhlí. Výpočtová varianta 3 hodnotí vliv samotného záměru „Zvýšení kapacity produkce PBR – 120 kT“ na imisní situaci okolí areálu CHVK. Do vstupů do výpočtů jsou zahrnuty následující zdroje emisí: - nárůst emisí na jednotce RTO v důsledku zvýšení produkce PBR o 40 000 tun/r - nárůst emisí činí 50 % proti stávajícímu stavu - nárůst emisí z teplárny s fluidními kotly K5, K6, z komína 160 m, v důsledku zvýšení výroby tepla cca o 504 TJ/rok potřebného pro výrobu 40 000 tun PBR/rok (nárůst emisí činí 6,56 % emisí z varianty 2). - nárůst emisí 100 kg TZL/rok z nových zdrojů teplárny (sila, dopravníky uhlí a pod.) - emise dopravy vyvolané záměrem (7 TNA/den). Z vypočtených imisních hodnot ve Variantě 3 pro referenční body obytné zástavby uvedené v v rozptylové studii, byly pro jednotlivé škodliviny vybrány nejvyšší hodnoty a ty jsou uvedeny v následující tabulce č.12. Tabulka č. 12 – Výpočtová varianta 3, nejvyšší hodnoty nárůstu imisí u obytné zástavby v důsledku záměru Škodlivina, ukazatel NO2 – maximální hodinové koncentrace [µg/m3] NO2 – průměrné roční koncentrace [µg/m3] CO – maximální 8 hodinové koncentrace [µg/m3] TOC – maximální hodinové koncentrace [µg/m3] TOC – průměrné roční koncentrace [µg/m3] PM10 – nejvyšší denní koncentrace [µg/m3] PM10 – průměrné roční koncentrace [µg/m3] PM2,5 – průměrné roční koncentrace [µg/m3] Benzen – průměrné roční koncentrace [µg/m3] BaP – průměrné roční koncentrace [nanogram/m3] SO2 – průměrné denní koncentrace [µg/m3] SO2 – průměrné roční koncentrace [µg/m3] NH3 – maximální hodinové koncentrace [µg/m3] NH3 – průměrné roční koncentrace [µg/m3] HCl – maximální hodinové koncentrace [µg/m3] HCL – průměrné roční koncentrace [µg/m3] HF – maximální hodinové koncentrace [µg/m3] HF – průměrné roční koncentrace [µg/m3] Těžké kovy – průměrné roční koncentrace [ng/m3] PCDD/F – maximální hodinové koncentrace [pg/m3] PCDD/F – průměrné roční koncentrace [pg/m3] PCB – maximální hodinové koncentrace [pg/m3] PCB – průměrné roční koncentrace [pg/m3]

32

Imisní příspěvek 0,52 0,0038 3,1 0,21 0,0025 0,39 0,031 0,0082 0,000033 0,00041 0,96 0,014 0,054 0,00043 0,054 0,00043 0,022 0,00017 0,018 0,00025 0,000001 0,000084 0,000001

Dále je zařazen komentář k výsledkům výpočtové varianty 3 pro referenční body obytné zástavby. Vyhodnocení příspěvků NO2 k imisní zátěži zájmového území Pro NO2 je stávající platnou legislativou stanoven imisní limit pro roční aritmetický průměr ve vztahu k ochraně zdraví lidí hodnotou 40 g/m3 a 200 g/m3 ve vztahu k hodinovému aritmetickému průměru, s povoleným počtem překročením IL 18 hod/rok. Nejvyšší vypočtená maximální hodinová koncentrace NO2 ve vybraných bodech obytné zástavby v důsledku záměru zvýšení kapacity PBR je v bodě 5, je na úrovni 0,52 µg/m3. Nárůst imisního zatížení v ukazateli max. hodinové imisní koncentrace se bude pohybovat nejvýše na úrovni 0,26 % hodinového imisního limitu pro NO2 - 200 g/m3. Pozadí max. hodinových imisních koncentrací NO2 se dle nejbližší měřící stanice SKLS Kladno – Švermov se pohybovalo v posledních 5 letech (2010 – 2014) v rozmezí 89,1 – 111,9 g/m3. Samotná teplárna s fluidními kotly přinese oproti současnému stavu nárůst maximální hodinové koncentrace NO2 nejvýše o 5,65 g/m3 (příspěvek ve variantě 2). Výsledná max. hodinová imisní koncentrace NO2 po realizaci záměru zvýšení kapacity PBR bude nejvýše na úrovni 111,9 + 5,65 + 0,52 = 118,1 g/m3 tzn. na úrovni 59 % hodinového imisního limitu pro NO2 - 200 g/m3. Nejvyšší příspěvky k průměrným ročním koncentracím NO2 ve vybraných bodech nejbližší obytné zástavby v důsledku záměru zvýšení kapacity PBR dosahují hodnot na úrovni 0,0038 µg/m3. Nárůst imisního zatížení u ref. bodů obytné zástavby v důsledku záměru zvýšení kapacity PBR bude nejvýše 0,1 promile ročního imisního limitu. I nejvyšší vypočtený příspěvek ročních imisních koncentrací u ref. bodů obytné zástavby je více než 10000 x nižší než roční imisní limit 40 g/m3 a je nevýznamný. Pozadí ročních imisních koncentrací NO2 se dle pětiletých průměrů ČHMÚ pohybuje na úrovni do 23,6 μg/m3. Dle výsledků varianty 2 samotná teplárna s fluidními kotly nepřinese oproti současnému pozadí žádný nárůst roční imisní koncentrace NO2. Výsledná roční imisní koncentrace NO2 se bude i po realizaci záměru pohybovat na úrovni pozadí – tzn. na úrovni do 23,6 μg/m3. Vyhodnocení příspěvků CO k imisní zátěži zájmového území Pro uvedenou škodlivinu je stanoven imisní limit jako maximální osmihodinový klouzavý průměr hodnotou 10 000 g/m3. ČHMÚ nestanovuje imisní pozadí této škodliviny. Vypočtené maximální osmihodinové příspěvky imisních koncentrací ve vybraných bodech obytné zástavby v důsledku záměru zvýšení kapacity PBR jsou na úrovni do 3,1 µg/m3 (ref. bod 2). Jedná se o hodnoty o více než 3 řády nižší než 8 hodinový imisní limit 10 000 µg.m-3. Na celkové úrovni znečištění ovzduší imisemi CO se posuzovaný záměr ve variantě 3 prakticky nijak neprojeví. Vyhodnocení příspěvků TOC k imisní zátěži zájmového území Pro TOC není stanoven imisní limit. ČHMÚ nestanovuje imisní pozadí této škodliviny.

33

Vypočtené hodnoty imisních příspěvků (imisních nárůstů) k průměrným ročním imisním koncentracím TOC v důsledku záměru zvýšení kapacity PBR se u referenčních bodů obytné zástavby v okolí pohybují do 0,0025 g/m3. Ve vztahu k hodinovému aritmetickému průměru imisních koncentrací TOC se vypočtené hodnoty imisních příspěvků v důsledku záměru zvýšení kapacity PBR pohybují u referenčních bodů obytné zástavby v okolí do nejvýše 0,21 g/m3. Vyhodnocení příspěvků PM10 k imisní zátěži zájmového území Pro PM10 je stávající platnou legislativou stanovena jako imisní limit z hlediska ročního aritmetického průměru hodnota 40 g/m3, pro 24 hodinový aritmetický průměr potom 50 g/m3 (avšak s možností překročení této koncentrace 35 krát za kalendářní rok). Podle hodnocení úrovní stávajícího znečištění ovzduší se v zájmovém území záměru pohybují pětileté průměry ročních průměrných koncentrací PM10 za roky 2009 až 2013 na úrovni do 31,2 g/m3. Tedy na úrovni 78 % imisního limitu. Vypočtené hodnoty příspěvků k průměrným ročním imisním koncentracím PM10 v důsledku záměru zvýšení kapacity PBR se u referenčních bodů obytné zástavby v okolí pohybují na úrovni do 0,031 µg/m3, což odpovídá cca 0,008 % imisního limitu 40 µg/m3. Jedná se o zanedbatelný imisní příspěvek. Nejvyšší vypočtené příspěvky k průměrným denním koncentracím PM10 u referenčních bodů obytné zástavby jsou na úrovni do 0,39 µg/m3, což odpovídá cca 0,8 % imisního limitu 50 µg/m3. Dle vypočtených hodnot příspěvků ve variantě 2 v rozptylové studii nepřinese samotná teplárna s fluidními kotly oproti současnému pozadí - žádný nárůst roční imisní koncentrace PM10 - na většině hodnoceného území dojde oproti současnému pozadí ke snížení průměrných denních imisních koncentrací PM10 a to až o – 0,012 µg/m3. Pouze v nejbližším okolí areálu CHVK dojde k nárůstu průměrných denních koncentrací PM10 nejvýše o 1 – 2 tisíciny µg/m3. Po realizaci záměru zvýšení kapacity PBR se - výsledná roční imisní koncentrace PM10 bude pohybovat prakticky na úrovni pozadí – tzn. na úrovni do 31,3 μg/m3. - výsledná denní imisní koncentrace PM10 bude pohybovat nejvýše o 0,4 µg/m3 nad úrovní pozadí – 36. nejvyšší hodnota 24 hod. průměrné koncentrace v zájmovém území bude na úrovni do 57,7 g/m3. Vyhodnocení příspěvků PM2,5 k imisní zátěži zájmového území Pro PM2,5 je stávající platnou legislativou stanoven imisní limit z hlediska ročního aritmetického průměru hodnotou 25 g/m3. V zájmovém území záměru se pětileté průměry ročních průměrných koncentrací PM2,5 za roky 2009 až 2013 pohybují na úrovni do 18,9 g/m3, tzn.na úrovni 75,6 % imisního limitu.

34

Vypočtené hodnoty příspěvků k průměrným ročním imisním koncentracím PM2,5 v důsledku záměru zvýšení kapacity PBR se u referenčních bodů obytné zástavby v okolí pohybují do 0,0082 g/m3, což odpovídá cca 0,3 promile imisního limitu 25 µg/m3. Jedná se o zanedbatelný imisní příspěvek, který nebude mít žádný vliv na plnění imisního limitu. Dle vypočtených hodnot příspěvků ve variantě 2 v rozptylové studii nepřinese samotná teplárna s fluidními kotly oproti současnému pozadí prakticky žádný nárůst roční imisní koncentrace PM2,5. Na většině zájmového území dojde k poklesu imisí PM2,5, pouze v nejbližším okolí areálu CHVK dojde k nárůstu o 1 – 2 tisíciny µg/m3. Výsledná roční imisní koncentrace PM2,5 se bude i po realizaci záměru tak pohybovat na úrovni pozadí – tzn. na úrovni do 18,9 μg/m3. Vyhodnocení příspěvků benzenu k imisní zátěži zájmového území Stávající platnou legislativou v oblasti ochrany ovzduší je stanovena hodnota imisního limitu pro roční aritmetický průměr benzenu 5 g/m3. V zájmovém území záměru se pětileté průměry ročních průměrných koncentrací benzenu za roky 2009 až 2013 pohybují na úrovni do 1,4 g/m3. Tedy na úrovni cca 28 % imisního limitu. . Vypočtené hodnoty příspěvků k průměrným ročním imisním koncentracím benzenu v důsledku dopravy vyvolané záměrem zvýšení kapacity produkce PBR se u referenčních bodů obytné zástavby v okolí pohybují do 0,000033 g/m3. Nárůst imisního zatížení u ref. bodů obytné zástavby bude nižší než 0,01 promile ročního imisního limitu 5 g/m3 a je zanedbatelný jak ve vztahu k imisnímu limitu, tak i k aktuálnímu imisnímu pozadí. Vyhodnocení příspěvků benzo(a)pyrenu k imisní zátěži zájmového území Stávající platnou legislativou v oblasti ochrany ovzduší je stanovena hodnota imisního limitu pro roční aritmetický průměr benzo(a)pyrenu 1 nanogram/m3 ( 1 ng/m3). Podle hodnocení úrovní stávajícího znečištění ovzduší se v zájmovém území záměru pětileté průměry ročních průměrných koncentrací BaP za roky 2009 až 2013 pohybují na úrovni do 1,76 ng/m3. Tedy na úrovni 176 % imisního limitu. Vypočtené hodnoty příspěvků k průměrným ročním imisním koncentracím benzo(a)pyrenu v důsledku dopravy vyvolané záměrem zvýšení kapacity produkce PBR se u referenčních bodů obytné zástavby v okolí pohybují do 0,00041 ng/m3, což je cca 0,4 promile ročního imisního limitu 1 ng/m3 a uvedený nárůst je zanedbatelný jak ve vztahu k imisnímu limitu, tak i k aktuálnímu imisnímu pozadí. Vyhodnocení příspěvků SO2 k imisní zátěži zájmového území Pro oxid siřičitý je stávající legislativou stanovena ve vztahu k ochraně obyvatelstva hodnota imisního limitu 125 µg/m3 ve vztahu k 24 hodinovému aritmetickému průměru s povoleným počtem překročením IL 3 dny/rok a 350 µg/m3 ve vztahu k hodinovému aritmetickému průměru s povoleným počtem překročením IL 24 hod./rok. Podle hodnocení úrovně znečištění ovzduší v předmětné lokalitě se SO2 – 4. nejvyšší hodnota 24 hod. průměrné koncentrace v zájmovém území pohybuje do 28 µg/m3.

35

Nejvyšší vypočtený příspěvek k průměrným ročním koncentracím SO2 ve vybraných bodech obytné zástavby v důsledku záměru je v bodě 12 a to na úrovni 0,014 µg/m3. Nejvyšší příspěvek k průměrným denním koncentracím SO2 ve vybraných bodech nejbližší obytné zástavby dosahuje hodnoty na úrovni 0,96 µg/m3 a je na úrovni 0,76 % imisního limitu. V souvislosti s teplárnou s fluidními kotly je třeba uvést, že dle oznámení EIA pro stavbu „Fluidní kotle“ /2/ přinese změna paliva v teplárně oproti současné teplárně snížení emisí SO2 o více než 200 tun/rok, což se projeví významně na snížení imisí v zájmovém území teplárny. U vybraných bodů obytné zástavby dojde v případě průměrných denních imisních koncentrací SO2 k jejich snížení oproti současnému stavu až o 8 µg/m3. Vyhodnocení příspěvků amoniaku k imisní zátěži zájmového území Maximální hodinový imisní příspěvek NH3 u referenčních bodů obytné zástavby v okolí byl v této variantě vypočten v ref. bodě 12 na úrovni 0,054 µg/m3. Vypočtené hodnoty příspěvků k průměrným ročním imisním koncentracím NH3 v důsledku záměru se u referenčních bodů obytné zástavby v okolí pohybují do 0,00043 µg/m3 (v ref.bodě 10). Imisní limit pro tuto škodlivinu není stanoven. ČHMÚ proto nestanovuje imisní pozadí této škodliviny. Vyhodnocení příspěvků HCl k imisní zátěži zájmového území Nejvyšší vypočtená hodnota příspěvků k průměrným ročním imisním koncentracím HCl v důsledku záměru se u referenčních bodů obytné zástavby v okolí je 0,00043 µg/m3. Maximální hodinový imisní příspěvek HCl u referenčních bodů obytné zástavby v okolí v důsledku záměru byl v této variantě vypočten v ref. bodě 12 na úrovni 0,022 µg/m3. Pro HCl není stávající platnou legislativou imisní limit stanoven. ČHMÚ proto nestanovuje imisní pozadí této škodliviny. Vyhodnocení příspěvků HF k imisní zátěži zájmového území Vypočtené hodnoty příspěvků k průměrným ročním imisním koncentracím HF se po realizaci záměru u referenčních bodů obytné zástavby v okolí pohybují do 0,00017 µg/m3. Maximální hodinový imisní příspěvek HF u referenčních bodů obytné zástavby v okolí byl v této variantě vypočten v ref. bodě 12 na úrovni 0,022 µg/m3. Pro HF není stávající platnou legislativou imisní limit stanoven. ČHMÚ proto nestanovuje imisní pozadí této škodliviny. Vyhodnocení příspěvků těžkých kovů k imisní zátěži zájmového území V rámci stávající provozní evidence zdroje teplárna TAMERO Invest s.r.o. nejsou sledovány jednotlivé těžké kovy, ale pouze suma (Σ) těžkých kovů.

36

Dle stávající platné legislativy jsou stanoveny imisní limity pro roční aritmetické průměry pro následující kovy: 1. Imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí a maximální počet jejich překročení Znečišťující látka Olovo

Doba průměrování

Imisní limit

1 kalendářní rok

0,5 µg.m-3

Maximální počet počet překročení 0 pže překročení

2. Imisní limity pro celkový obsah znečišťující látky v částicích PM10 vyhlášené pro ochranu zdraví lidí Znečišťující látka Arsen Kadmium Nikl

Doba průměrování 1 kalendářní rok 1 kalendářní rok 1 kalendářní rok

Imisní limit 6 ng.m-3 5 ng.m-3 20 ng.m-3

Podle hodnocení úrovní znečištění ovzduší v zájmovém území lokality záměru se pětileté průměry ročních průměrných koncentrací za roky 2009 až 2013 pohybují pro výše uvedené kovy v následujících rozpětích: As: Cd: Ni: Pb:

2,1 – 2,65 ng/m3 0,41 – 0,43 ng/m3 1,6 – 2,2 ng/m3 6,3 – 10,8 ng/m3

Vypočtené průměrné roční koncentrace sumy těžkých kovů ve vybraných referenčních bodech v důsledku záměru zvýšení kapacity produkce PBR dosahují úrovně do 0,018 ng/m3, což představuje nejvýše cca 0,3 % imisního limitu kadmia a arsenu, nejvýše 0,1 % imisního limitu niklu a nejvýše cca 0,003 % imisního limitu olova. Lze tedy vyvodit na základě uvedených nízkých příspěvků sumy těžkých kovů k imisní zátěži, že vypočtené nízké příspěvky sumy těžkých kovů neovlivňují dodržování imisních limitů pro jednotlivé kovy. V případě samotné teplárny s fluidními kotly spalujícími černé uhlí jsou vypočtené průměrné roční koncentrace sumy těžkých kovů ve vybraných referenčních bodech v důsledku provozu teplárny na úrovni do 0,255 ng/m3. Je zřejmé, že ani součet nárůstu imisí těžkých kovů v důsledku záměru zvýšení kapacity produkce PBR a nárůstu imisí v důsledku provozu samotné teplárny neovlivní dodržování imisních limitů pro jednotlivé kovy. Vyhodnocení příspěvků PCDD/F jako TEQ k imisní zátěži zájmového území Pro PCDD/F není stávající platnou legislativou imisní limit stanoven. Imisní pozadí není v zájmovém území monitorováno.

37

Výpočty příspěvků k imisní zátěži jsou zpracovány pro potřeby hodnocení zdravotních rizik. Vypočtené hodnoty příspěvků k průměrným ročním imisním koncentracím PCDD/F v důsledku záměru se u referenčních bodů obytné zástavby v okolí pohybují na úrovni do 0,000001 pg/m3. Maximální hodinový imisní příspěvek PCDD/F u referenčních bodů obytné zástavby v okolí byl v této variantě vypočten v ref.bodě 12 na úrovni 0,000258 pg/m3. Vyhodnocení příspěvků PCB jako TEQ k imisní zátěži zájmového území Vypočtené hodnoty příspěvků k průměrným ročním imisním koncentracím PCB v důsledku záměru se u referenčních bodů obytné zástavby v okolí pohybují na úrovni do 0,000001 pg/m3. Maximální hodinový imisní příspěvek PCB u referenčních bodů obytné zástavby v okolí byl v této variantě vypočten v referenčním bodě 12 na úrovni 0,000084 pg/m3. Pro PCB není stávající platnou legislativou imisní limit stanoven. Imisní pozadí není v zájmovém území monitorováno. Shrnutí výstupů z rozptylové studie Nyní platná legislativa ochrany ovzduší umožňuje umísťování zdrojů znečišťování ovzduší a změn těchto zdrojů i do území, kde dochází k překračování imisních limitů znečišťujících látek za situace, kdy příspěvky z provozu zdrojů k ročním koncentracím znečišťující látky nedosahují úrovně 1% limitu roční průměrné koncentrace. Z výsledků výpočtů rozptylové studie vyplývá, že roční imisní příspěvky v důsledku samotného záměru k imisní zátěži okolí se ve variantě 1 i variantě 3 pohybují pod 1% úrovně imisního limitu roční průměrné koncentrace. Z hlediska velikosti hodnocených imisních příspěvků škodlivin v důsledku posuzovaného záměru „Zvýšení kapacity produkce PBR – 120 kT“ lze tyto příspěvky značit za malé a málo významné.

6. Závěr a doporučení podmínek provozu 6.1. Stanovení základních podmínek provozu a doporučení dodatečných podmínek provozu s ohledem na konkrétní umístění stacionárního zdroje. Stavba „Zvýšení kapacity produkce PBR – 120 kT“ představuje rozšíření stávající výrobní jednotka PBR s kapacitou 80 kt PBR/rok a jejím cílem je zvýšit kapacitu produkce stávající výrobní jednotky PBR na 120 kt PBR/rok. Stávající výrobní jednotka PBR s kapacitou 80 kt PBR/rok je situována poměrně daleko od obytné zástavby a je provozována již cca 5 let. Z hlediska ochrany ovzduší je základní podmínkou provozu stávající výrobní jednotky PBR spolehlivý provoz jednotky RTO likvidující odplyny z výrobních zařízení jednotky a odpadní vzduch ze sušáren kaučuku. Pětiletý spolehlivý provoz stávající jednotky RTO, která plní s rezervou stanovené emisní limity, prokazuje plnění této podmínky. Z hlediska ochrany

38

ovzduší nejsou u stávající výrobní jednotky PBR ani u jednotky RTO likvidující odplyny a odpadní vzduch ze sušáren kaučuku problémy. Při provozu výrobní jednotky PBR s kapacitou 120 kt PBR/rok bude oproti současnému stavu vznikat větší množství odplynů z výrobních zařízení jednotky a odpadního vzduchu ze sušáren kaučuku. Jednotka RTO má následující projektované hodnoty množství zpracovaných odplynů z výroby PBR max. 80 000 Nm3/ h

Projektovaný průtok (vlhký plyn, n.p.)

průměr 65 000 Nm3/ h. Ve vztahu ke stávající jednotce PBR 80 kT/rok byly tyto projektované hodnoty jednotky RTO navrženy před 8 lety s velkou rezervou, aby bylo umožněno budoucí rozšíření výroby PBR. V odborném posudku je v kapitole 4.6. zdokladováno, že i po zvýšení výroby PBR na 120 kT/rok bude průtok odpadního plynu na jednotce RTO na úrovni okolo 60 % projektované hodnoty průměrného průtoku a okolo 50 % projektované hodnoty maximálního průtoku. Vzhledem k pětiletým zkušenostem s provozem stávající výrobní jednotky PBR s kapacitou 80 kt PBR/rok a dostatečné výkonové rezervě stávající jednotky RTO nejsou pro výrobu PBR s kapacitou 120 kt PBR/rok stanovovány žádné podmínky jejího provozu.

6.2. Shrnutí případných rizik s ohledem na kvalitu ovzduší Posuzovaný záměr je situován do lokality stávající výrobní jednotky PBR, která se nachází na blocích 32 a 31 uvnitř areálu CHVK a je poměrně daleko od obytné zástavby. Účinky případné havárie v budoucím provozu jednotky PBR – 120 kT by ovlivnily jen bezprostřední okolí zařízení do vzdálenosti několika desítek metrů, nikoli osídlené plochy (obytnou zástavbu) vzdálené min. 800 m od zařízení. Vliv havárie spojené s požárem na okolí lze vzhledem ke vzdálenosti i očekávané rychlosti případného požárního zásahu označit za nevýznamný. V návaznosti na výše uvedené skutečnosti se pak nepředpokládá žádné významnější riziko vzniku poruch a havárií s dopadem na ovzduší. V případě, kdy by došlo k havarijnímu stavu s možností zvýšení emisí do ovzduší, musí provozovatel postupovat v souladu s pokyny pro havarijní stavy a v souladu se zákonem č. 201/2012 Sb., tj. bezodkladně omezit nebo i zastavit provoz zdroje a havarijní stav odstranit. Vzhledem k charakteru provozu zdroje je takovéto odstavení poměrně snadné a rychlé, i v havarijní situaci by proto riziko závažného znečištění ovzduší mělo být malé a eliminovatelné.

6.3. Závěry 1) Stávající výroba PBR je vyjmenovaný stacionární zdroj znečišťování ovzduší s kódem 6.5. dle přílohy č.2 k zákonu 201/2012 Sb. 6.5. Výroba a zpracování ostatních syntetických polymerů a výroba kompozitů, s výjimkou kompozitů uvedených jinde.

39

Stavba „Zvýšení kapacity produkce PBR – 120 kT“ znamená změnu stávajícího vyjmenovaného zdroje znečišťování ovzduší s kódem 6.5. spojené se zvýšením výroby PBR o 50 %. Zařazení zdroje – výroby PBR se nemění, zdroj zůstává i po změně vyjmenovaným zdrojem znečišťování ovzduší s kódem 6.5. 2) Veškeré kontinuálně vznikající odplyny ze stávající jednotky PBR jsou odváděny na likvidaci do stávající spalovací jednotky RTO, která je součástí výroby PBR a její komín je jediným výduchem výrobní jednotky PBR. Jednotka RTO byla již před 8 lety navržena s velkou kapacitní rezervou, maximální projektovaný výkon jednotky je 80 000 m3/odplynů/hod., současná produkce odplynů je na úrovni cca třetiny projektovaného výkonu jednotky RTO. I po zvýšení produkce výroba na 120 kT PBR/rok, bude produkce odplynů na úrovni zhruba poloviny projektovaného výkonu jednotky RTO. 3) Pro jednotku RTO platí v současnosti emisní limity znečišťujících látek na výstupu: Corg 20 mg/m3, CO 100 mg/m3 a NOx (jako NO2) 200 mg/m3 (vlhký plyn za normálních podmínek). Stanovené emisní limity jsou plněny v současnosti s velkou rezervou. Zpracovatel posudku navrhuje, aby výše uvedené emisní limity byly stanoveny pro výduch z jednotky RTO i po zvýšení výroby PBR na 120 kT/rok. 4) Rozptylová studie /4/ prokázala, že imisní příspěvky škodlivin v důsledku posuzovaného záměru „Zvýšení kapacity produkce PBR – 120 kT“ jsou malé a málo významné. Doporučuji KÚ Středočeského kraje OŽPaZ vydat společnosti SYNTHOS PBR s.r.o. Kralupy nad Vltavou souhlas ke změně integrovaného povolení pro zařízení „Výroba polybutadienových kaučuků (PBR)“ v důsledku stavby „Zvýšení kapacity produkce PBR – 120 kT“.

40

Přílohy 1. Kopie autorizace 2. Letecký snímek areálu chemických výrob Kralupy n.Vlt. s vyznačením umístění rozšíření jednotky PBR

41