2012. Duha. Zajímavosti a krásy

3 /2012

Duha Zajímavosti a krásy

Číny

O CRI

Čínský rozhlas pro zahraničí (CRI) je státní rozhlasovou stanicí, která jako jediná z čínských stanic vysílá do celého světa. CRI zahájil svoji činnost 3. prosince 1941 a od té doby tuto činnost neustále rozšiřuje. V současné době má v zahraničí 32 zpravodajských kanceláří a vysílá v 61 jazycích, stal se tedy mezinárodní mediální organizací, která disponuje obrovskou informační sítí. Cílem CRI je seznámit svět s Čínou i Čínu se světem a posílit vzájemné poznání a porozumění. Česká sekce CRI funguje od roku 1968. Kromě vysílání na krátkých vlnách začala v březnu 2004 vysílat i na středních vlnách. Od prosince 2003 byly oficiálně uvedeny do provozu také webové stránky v českém jazyce, kde najdou čtenáři spoustu zajímavých článků o kultuře, tradicích, umění a také o aktuálním dění v Číně i v zahraničí.

2

http://czech.cri.cn

Editorial

OBSAH

4 Čaj – nápoj dlouhověkých 8 Žádat o rýži v Chang´anu 10 Zimní slunovrat Dongzhi 10 Zimní slunovrat Dongzhi 12 Starobylé město Xi’an 16 Muzeum Terakotové armády 17 Hrobka Žlutého císaře 18 Yingxiangská dřevěná pagoda v Shanxi

20 Vyprávění o hoře Wutai 22 Po stopách Hedvábné stezky 24 Jeskyně Mogao v Dunhuangu 26 Top lyžařské areály v Číně 28 Čínská reforma distribuce příjmů 29 Největší obchod Apple V Asii 31 Čaj o páté v Čajovém městečku DUHA/zajímavosti a krásy Číny Vydává: Čínský rozhlas pro zahraničí (CRI), http://czech.cri.cn, ve spolupráci s M-Phoenix, s. r. o. Adresa: Czech service, 16A Shijingshan Road, Beijing 100040 China Výroba: Mladá fronta a. s., divize Klientské tituly Foto: archiv CRI, archiv M-Phoenix, shutterstock.com

http://czech.cri.cn

Přichází zima a to je doba, kdy se rádi zahřejeme u kalíšku horkého voňavého čaje. Tušíte správně, jedním z hlavních témat tohoto čísla DUHY bude právě povídání o čaji. Samozřejmě nezůstaneme pouze u tohoto nápoje, se kterým je spjatá svébytná kultura a o kterém bychom dozajista mohli psát celé romány, a pořád bychom nevyčerpali všechna témata. Zavedeme naše čtenáře do oblastí, kde se v dávných dobách rodila čínská civilizace, jež nám zanechala díla opředená legendami či nevyřešenými záhadami. Začneme ve  městě Xi’an, které bylo hlavním městem Číny více než tisíc let. Kromě slavné Terakotové armády a hrobky Prvního císaře, které toto město proslavily i v zahraničí, zde nalézáme i mnoho dalších významných památek. Začínala zde také Hedvábná stezka, která se stala významným pojítkem Východu a Západu. Vydáme se po  této cestě dále na  západ, k  jeskyním Mogao u  města Dunhuang, kde se na  počátku 20. století našlo velké množství nesmírně vzácných předmětů a dávno ztracených písemností. Dávná minulost nám v těchto místech postupně odhaluje svoji tvář a nám nezbývá než konstatovat, že je pořád co objevovat. Bao Yunnan zástupce ředitele české sekce CRI

3

Tradice

Čaj

nápoj dlouhověkých Číňané začali pít čaj před více než 4000 lety. Je to jeden z nejoblíbenějších nápojů jejich každodenního života. Říká se: „Dřevo, rýže, olej, sůl, omáčka, ocet a čaj patří k sedmi hlavním předmětům denní potřeby lidí.“ Z tohoto můžeme vidět, že čaj má v Číně skutečně velký význam. Nabídnutí čaje hostům se stalo nejběžnějším zvykem Číňanů. Historie čaje

Pití čaje má v Číně dlouhou historii. Asi v roce 280 př. n. l. byl na jihu Číny jeden malý stát zvaný Wu. Král tohoto státu při recepci rád opíjel své mandaríny. Jeden z jeho úředníků jménem Wei Zhao neměl velkou výdrž, a tak mu král dovolil, aby místo alkoholu pil čaj. Poté začali úředníci přijímat hosty nabídnutím čaje. Za dynastie Tang bylo už pití čaje mezi lidmi velmi rozšířené. Prý tento zvyk také souvisí s buddhismem. V letech 713 až 741 před naším letopočtem mniši a věřící v chrámech četli buddhistické knihy a po dlouhém čtení často usínali únavou. Staré mnichy napadlo

4

http://czech.cri.cn

Tradice

popíjet přitom čaj, který povzbuzoval mysl. Tento nápad opravdu přinesl dobré výsledky a poté se rychle rozšířil do různých koutů země. Za dynastie Tang mnoho šlechtických a bohatých rodin už mělo speciální místnosti pro vaření a pití čaje a zároveň i pro čtení knih. Tato místnost se nazývala čajový salon.

Kniha o čaji

Slavný čínský odborník na  čaj, Lu Yu, se narodil v roce 733 za dynastie Tang. V roce 765 napsal první monografii o čaji v Číně a na světě vůbec. Lu Yu na základě svého výzkumu a praxe popsal v této knize různé čajové plantáže, jejich dějiny, metody pěstování čajovníků, technologii zpracování čajových lístků i způsob pití čaje. V roce 1992 opsal tuto knihu zlatou barvou proslulý čínský kaligraf Zhao Zhizhong. Barva, kterou knihu psal, vznikla neustálým mícháním a třením velmi tenké zlaté fólie spolu s kostním klihem. Na vzácný tradiční čínský papír napsal celkem 6350 čínských znaků, každý z nich o velikosti 10 čtverečných milimetrů. Ke zhotovení tohoto díla bylo použito 30 gramů ryzího zlata. Všechny kusy papíru byly nalepeny na bílé hedvábí a pak svázány do obalu ze vzácného dřeva. Dosud jsou na světě jenom dva exempláře „zlaté“ Lu Yuovy „Knihy o čaji“. Jeden dostal v roku 1992 do daru japonský císař, druhá je uchována v Pekingu.

Čajová kultura

Číňané považovali už i přípravu a ochutnávání čaje za umění. Za několik tisíciletí se tedy vyvinula svérázná a bohatá čajová kultura. Císař Huizong z dynastie Song často pořádal čajové recepce na počest svých mandarínů, dokonce i sám vařil čaj. V císařském paláci za dynastie Qing se čaj podával nejen na recepcích, ale i na počest zahraničních hostů a vyslanců diplomatických misí. I v současnosti se při příležitosti oslav Nového roku, Jarních svátků a dalších důležitých svátků v Číně často pořádají slavnostní čajové besedy a veselice.

http://czech.cri.cn

Čajovny

V dávných časech i v současnosti bylo v různých koutech Číny mnoho čajoven. Čajovny, kde se prodával jen čaj, byly příjemně vybavené. Vývěsní štíty v průčelí budov nesly názvy známých čajů, které čajovny nabízely. Mezi návštěvníky byli hlavně staří lidé nebo synové bohatých rodin, kteří si po ranní procházce nebo po procházce s ptáky v klecích sem chodili krátit čas. Mezi hosty byli také obchodníci, lichváři i řemeslníci, kteří se zde scházeli kvůli výměně informací, obchodním jednáním, nebo hledali práci. Další kategorií

byly tzv. divadelní čajovny. Velice známou divadelní čajovnou je Lao Sheova čajovna v  Pekingu (Lao She chaguan), která byla pojmenována podle slavného čínského spisovatele Lao She. Je to čajovna v tradičním pekingském stylu, kde lidé pijí čaj, pochutnávají si na různých moučnících a sladkostech a mezitím se dívají na kulturní představení. Na jihu Číny jsou nejen čajovny, ale i čajové altánky, které se obvykle nacházejí v krásném a příjemném prostředí. Lidé často píjí čaj v atmosféře tichých národních melodií a klasické nebo soudobé hudby.

Druhy čaje

Podle způsobu zpracování a zabarvení čajového nálevu se čaj dělí na šest základních

5

Tradice

Čajové zvyklosti

V různých koutech Číny se dodržují různé čajové zvyklosti. Dnes, když host vypije čaj a hostitel mu do šálku dolije další, host ze zdvořilosti lehce zaťuká na stůl ohnutým ukazováčkem a prostředníčkem a zároveň slovy poděkuje. Taková etiketa je v Číně všem známá. V  některých místech Číny platí, že když chce host pokračovat v pití čaje, tak musí na dně šálku nechat trochu čajového nálevu, to je pro hostitele znamení, že mu může nalít další várku čaje. Jestliže host šálek vyprázdnil, znamená to, že už má dost. V té chvíli hostitel nemá dolévat další čaj.

Čajové soutěže

druhů: zelený, žlutý, bílý, světle zelený, černý a červený. Na základě výše zmíněných šesti základních druhů čaje se vyrábějí další druhy, jako květinové, lisované nebo bylinné čaje. Na různých místech Číny se pije různý čaj. Pekiňanům a seveřanům chutná spíše čaj jasmínový, chryzantémový nebo zelený. Šanghajané a lidé z provincií Jiangsu a Zhejiang upřednostňují spíše jen čaj zelený. Obyvatelé z provincie Guangdong mají rádi červený čaj, po evropsku tzv. černý čaj. Obyvatelům z provincie Fujian v jihovýchodní Číně zase chutná čaj wulong.

Způsob přípravy čaje

Každý druh čaje se připravuje jiným způsobem a v konvičkách nebo miskách z různých materiálů, takže správný způsob přípravy je svým způsobem vědou. Číňané pijí většinou čaj bez přísad, vychutnávají jeho originální chuť a dosahují tím útěchy duše a příjemných požitků. Velice zajímavý způsob přípravy čaje je takzvaný „gongfucha“, který je oblíbený především v provincii Fujian. Je to velice specifický způsob přípravy nálevu a pití čaje, který je doslova uměním a vyžaduje složité postupy, delší čas přípravy a pití.

6

Čajové soutěže byly za dynastie Song (přibližně 11. – 13. století) mezi vzdělanci velmi populární. Soutěž probíhala tak, že účastníci nalili vodu do černě glazovaných misek, pak do ní nasypali rozdrcené čajové lístky a míchali je tak dlouho, až nápoj začal pěnit. O  vítězství rozhodla barva a  velikost pěny a  také rychlost jejího zmizení. Čím byla pěna bělejší a drobnější a čím pomaleji mizela, přičemž se na misce objevily stopy vody, tím lépe. Tato hra byla tehdy tak rozšířena, že o ní mnoho známých básníků psalo krásné verše.

Král čajovníků

Tento strom roste ve vesnici Bangwei v jihozápadní čínské provincii Yunnan, kterou obývají národnostní menšiny Lagu a Bulang. Strom je 11,8 metru vysoký, jeho koruna měří 8,2 metru x 9 metru. Průměr kmene u kořene je 1,14 metru. Tento čajovník byl objeven v roce 1991, výzkumy však ukázaly, že čajovník je více než tisíc let starý. Je nejstarším čajovníkem přechodného typu, tj. čajovníkem mezi divoce rostoucím a cíleně pěstovaným. Kromě „krále čajovníků“ byl v jihozápadní oblasti provincie Yunnan objeven také 2600 let starý divoký čajovník a 800 let starý zdomácnělý čajovník. Tyto stromy ukazují, že tato oblast je pravděpodobně kolébkou čaje v Číně.

http://czech.cri.cn

Tradice

dl v letech 220—226, totiž údajně cestoval po Západních horách, kde dostal od nadpřirozené bytosti pilulku, po jejím spolknutí mu narostla křídla a odletěl k nesmrtelným. Básník Lu Tong napsal verše, kterými popsal krásný požitek po pití čaje podobný tomu jakoby „vítr tě odvanul k nesmrtelným“. Zmínili jsme se o  Lu Tongových verších o čaji. Lu Tong (r. 795 – 835). Byl vášnivým milovníkem čaje, jeho báseň o čaji známá jako „Píseň o sedmi miskách čaje“ popisuje rozkoš z pití čaje.

„Čajový věk“

Číňané mají rádi vytříbené názvy pro vysoký věk. Věku 77 let se říká „věk štěstí“. To proto, že znak „štěstí“ vypadá v  čínském klasickém rychlopisném stylu jako čínská číslice 77. Název pro 88 let je rýžový věk, protože dva radikály znaku „rýže“ vypadají v čínském znakovém písmu jako dvě osmičky, uprostřed kterých je čínská číslice deset, tak se čte právě osm-desát-osm. Věk 99 let se nazývá věkem bílým, protože čínský znak „bílý“se píše zrovna jako znak sto bez jednoho tahu. Věku 108 let se říká „věk čajový proto“, že znak čaj se skládá z radikálů dvacítky, osmdesátky a osmičky. 20, 80 plus 8 je právě 108. Název „čajový věk“ souvisí také s čajovou kulturou a  s  přáním žít dlouho. Číňané odedávna poznali léčivé účinky čaje, také se s tím pojí mnoho příběhů. Jeden z nich praví, že jednou přijel do Luoyangu, hlavního města Číny za dynastie Tang, mnich, kterému bylo přes 130 let. Císař se ho ptal, jaké léky užíval, že se dožil tak vysokého věku. Mnich odpověděl: „Po celý život jsem léky neznal, piji jen čaj“. Později napsal slavný čínský básník Su She (1036-1101) verše, které znějí: „Raději vypít sedm misek čaje, jak psal Lu Tong, než se snažit získat pilulku nadpřirozené bytosti jako císař Wei“. Císař Wei Wendi, který vlá-

http://czech.cri.cn

První šálek svlaží rty, druhý zažene samotu, třetí probudí zapadlé vzpomínky. Ještě že na čtení mám tisíce svitků! Po čtvrtém šálku vyrazí po těle pot a nepříjemné pocity se rozplynou. Po pátém se cítím lehoučký, po šestém je ze mne nesmrtelný. Sedmý šálek nepij! Ucítil bys totiž, jak tě vítr odvanul k nesmrtelným.

7

Tradice

Žádat o rýži v Chang´anu

Dongfang Shuo je ve všech čínských domácnostech dobře známý hrdina. Příběhy o jeho chytrosti jsou mezi lidmi velmi rozšířené. Dongfang Shuo byl literát, který žil ve třetím století před naším letopočtem, v období dynastie Han. Uměl psát eseje a byl nemalý posměváček. Dongfang Shuo začal vykonávat drobný úřad v hlavním městě provincie, v Chang´anu. Měl na starost malý oddíl císařových liliputánů. Ačkoliv postavení tohoto liliputánského oddílu bylo velmi nízké, ve skutečnosti se liliputáni mohli dostat do  blízkosti císaře. Dongfang Shuo chtěl na sebe upoutat císařovu pozornost a získat tak na důležitosti, proto přemýšlel, jak toho dosáhnout. Jednoho dne Dongfang Shuo jednomu liliputánovi řekl: „Císař naposled říkal, že vy maličcí lidé se nevyrovnáte velkým v sázení, orání, válčení, ani v úřadu nedosahujete schopností ostatních lidí. Ve skutečnosti jen vyjídáte státní zásoby. Císař se teď připravuje, že nechá všechny trpaslíky zabít.“ Lilipután to uslyšel a vyděšením se rozvzlykal. Dongfang Shuo mu řekl, že však pro ně vymyslel způsob jak tomu předejít. Lilipután se velmi zaradoval a zeptal se, co že je to za způsob. Dongfang Shuo mu řekl: „Vy všichni liliputáni musíte společně předstoupit před císaře, pokleknout a požádat o odpuštění za svoji malou výšku.“ A tak všichni trpaslíci předstoupili před císaře, poklekli a začali prosit o odpuštění za svůj zločin. Císař se začal vyptávat po  příčině jejich

8

http://czech.cri.cn

Tradice

chování. Liliputáni mu na to odpověděli, že Dongfang Shuo jim pověděl, že je chce císař nechat zabít. Císař si ihned nechal zavolat Dongfanga a otázal se ho, proč rozšiřuje takové klepy. Dongfang Shuo pravil: „V každém případě budu asi potrestán, a tak tedy budu mluvit přímě. Tito liliputáni nedosahují ani výšky jednoho metru, každý měsíc dostávají apanáž ve výši měřice rýže a dvou set penízů. Já měřím téměř dva metry a každý měsíc dostávám apanáž ve stejné výši. To tedy znamená, že liliputány chcete přecpat k smrti nebo mě umučit hladem, to nedává smysl. Řekněte sám, jestli to dává smysl a upravte prosím toto pravidlo.“ Císař doposlouchal a  začal se smát. Dongfang Shuo nejenže dosáhl svého cíle, ale navíc jej císař nechal učinit svým osobním strážcem. Toto je tedy příhoda „Žádat o rýži v Chang´anu.“

ně takto, tak jak je mě tedy možno potrestat za takový zločin?“ Císař doposlouchal a nezbylo mu nic jiného, než se jen pořádně rozesmát.

O Dongfang Shuovi se vypráví mnoho dalších příhod. Jednoho letního dne byl Dongfang Shuo s ostatními ministry v úřadovně, když císařští sluhové přinášeli podnos s neobvyklou zvěřinou. Tato zvěřina byla darem od císaře pro ministry. Pokrm si však bylo možno vzít až po vyhlášení císařského ediktu. Dongfang Shuo však nedbal příkazu, nečekal na přečtení ediktu a mečem, který nosil z titulu funkce u sebe, uřízl kus masa a odnesl si jej domů. Všichni byli nesmírně překvapeni. Později lidé roznesli, že Dongfang Shuo nerespektuje císaře, a tak byl znovu předvolán k císaři. Bylo mu poručeno, aby vysvětlil své chování. Dongfang Shuo jen tak ležérně řekl: „Od té doby, co bylo toto maso císařem věnováno nám, již bylo přečtení ediktu jen otázkou času. Tím, že jsem uřízl maso a odnesl jej domů ještě před přečtením ediktu, jsem prokázal svou odvahu a statečnost. Ačkoliv jsem bez povolení uřízl maso, tak ho byl jen malý kousek, čímž jsem prokázal svou čestnost. Když jsem jej tedy uřízl a odnesl domů, tak jsem jej dal rodičům k ochutnání, a tím jsem ukázal svůj respekt ke starým lidem. Když je to tedy celé vlast-

http://czech.cri.cn

9

Tradice

Zimní slunovrat Dongzhi

Ve starých dobách bylo zemědělství hlavním odvětvím národního hospodářství Číny. Kalendář byl proto sestaven tak, aby odpovídal zemědělskému roku. Jelikož dbal na roční období a vycházel z nich, nazýval se čínsky nongli, neboli zemědělský kalendář. První čínský kalendář vznikl před více než 4000 lety a je vůbec nejstarší na světě. Lunární a solární kalendář

Ve  snaze co nejpřesněji zachytit změny ročních dob a zároveň i fáze Měsíce, používala se kombinace solárního a lunárního kalendáře. Solární kalendář zachytával pohyby Slunce, na němž závisí cyklus ročních dob. V tomto kalendáři, který byl vytvořen jako doplněk k lunárnímu, byl rok rozdělen na 24 pravidelných období nazvaných jieqi

10

nebo zemědělské doby, či energetické uzly. Staří Číňané po dlouhodobém pozorování astronomických jevů a zemědělských prací zjistili, že při oběhu Země kolem Slunce dochází k  periodickým změnám podnebí a tedy i zemědělských období. Pak určili 24 bodů, dva pro každý měsíc, přičemž každý z nich měl svůj název a smysl. Číňané dělili rok na těchto 24 úseků již dávno v histo-

http://czech.cri.cn

Tradice

rickém období Jara a podzimu, tj. před více než 2700 lety.

Tradiční svátek

Zimní slunovrat, čínsky dongzhi, je jedním z 24 uzlů a je také tradičním svátkem Číňanů. Datuje se kolem 21. nebo 22. prosince. V čínštině slovo dong znamená zimu a zhi je použito ve smyslu krajnosti. Avšak to neznamená, že v den zimního slunovratu je teplota nejnižší, spíše to odkazuje na polohu Země při oběhu kolem Slunce. Pro lidi žijící na severní polokouli Země je den zimního slunovratu nejkratším dnem v roce. Po zimním slunovratu se dny začínají prodlužovat. Podle historické dokumentace se v den zimního slunovratu císař spolu s mandaríny pět dní bavil posloucháním hudby. I v prostých rodinách se slavilo hrou na hudební nástroje. Týž den prováděl císař také obřad obětování Nebi a modlil se za dobrou úrodu. Světoznámý Chrám nebes v Pekingu byl místem, kde císařové každý rok v den zimního slunovratu obětovali Nebi. V čínském starověku bylo také v den zimního slunovratu zvykem slavit zimu. Časně ráno vstali všichni příslušníci rodiny, dospělí a děti si v krásných oblecích vzájemně k tomuto svátku blahopřáli. Od tohoto dne byli lidé zvyklí počítat dny po devíti a čekat na příchod jara. V dávné minulosti se prý také v tento den malovali obrázky s čínskou sakurou, které byly dokončeny na 81. den, když začínalo krásné jaro. Tato doba 81 dnů se dělila na devítidenní úseky, přičemž každý z nich charakterizoval určitou fázi zimního období, lidově popsanou takto: • V první a druhé devítce nevytáhnete ruce (z kapes), • ve  třetí a  čtvrté devítce již chodíte po ledu, • v páté a šesté devítce se břehy řek začínají dívat na vrby (tj. začíná se oteplovat, řeky začínají tát a vrby zelenat), • v sedmé devítce řeky již úplně roztávají, • v osmé devítce se vrací husy, • a když se k devíti devítkám přidá další, všude již kráčí orající dobytek.

http://czech.cri.cn

24 energetických uzlů jieqi Jarní uzly 1. Začátek jara (lichun 立春)

5. – 20. únor

2. Dešťová voda (yushui 雨水)

20. únor – 7. březen

3. Probuzení hmyzu (jingzhe 惊蜇)

7. – 22. březen

4. Jarní rovnodennost (chunfen 春分)

22. březen – 6. duben

5. Čistý jas (qingming 清明)

6. – 22. duben

6. Obilní déšť (guyu 谷雨)

22. duben – 6. květen

Letní uzly 7. Začátek léta (lixia 立夏)

6. – 22. květen

8. Nalévání zrna (xiaoman 小满)

22. květen – 7. červen

9. Zrno v klase (mangzhong 芒种)

7. – 22. červen

10. Letní slunovrat (xiazhi 夏至)

22. červen – 8. červenec

11. Mírné horko (xiaoshu 小暑)

8. – 24. červenec

12. Velké horko (dashu 大暑)

24. červenec – 8. srpen

Podzimní uzly 13. Začátek podzimu (liqiu 立秋)

8. – 24. srpen

14. Konec horka (chushu 处暑)

24. srpen – 8. září

15. Bílá rosa (bailu 白露)

8. – 24. září

16. Podzimní rovnodennost (qiufen秋分)

24. září – 9. říjen

17. Chladná rosa (hanlu 寒露)

9. – 24. říjen

18. Příchod mrazů (shuangjiang 霜降)

24. říjen – 8. listopad

Zimní uzly 19. Začátek zimy (lidong 立冬)

8. – 23. listopad

20. Malý sníh (xiaoxue 小雪)

23. listopad – 7. prosinec

21. Velký sníh (daxue 大雪)

7. – 22. prosinec

22. Zimní slunovrat (dongzhi 冬至)

22. prosinec – 6. leden

23. Slabý mráz (xiaohan 小寒)

6. – 21. leden

24. Silný mráz (dahan 大寒)

21. leden – 5. únor

11

Pamětihodnosti

Starobylé město Xi’an Většina lidí na světě zná hlavní město Čínské lidové republiky - Peking. Avšak během dlouhé historie čínské kultury se metropole říše několikrát přesouvala a hlavním městem nebyl vždy Peking. Dnes se spolu vypravíme do města, které má velmi dlouhou a bohatou historii a několik staletí bylo též hlavním městem čínského císařství. V 7. st. n. l. bylo dokonce největším a nejlidnatějším městem na světě – žilo tu přes milion obyvatel za vnějšími hradbami o délce 37 km na ploše 84 km2. V té době se toto město jmenovalo Chang´an, „Dlouhotrvající klid“. Ano, tušíte správně, jedná se o dnešní město Xi´an.

Z historie

V poslední dekádě 3. století př. n. l., za dynastie Han, bylo hlavní město Číny postaveno právě v Chang´anu. V průběhu prvního století př. n. l. bylo rozšířeno a na přelomu letopočtu už pět ohrazených palácových komplexů zaujímalo alespoň polovinu ob-

12

lasti uzavřené vnějšími městskými hradbami. V době, kdy tu vládli císaři dynastie Tang, byl Xi´an nejvíce vzkvétajícím a pravděpodobně největším městem na světě. Podívejme se, jak tehdy vypadal. Uzavřené palácové město, domov císařské rodiny, stálo uprostřed hradeb a vládní úřady byly umístěny na jih od něho. Zbytek města byl rozdělen na 108 čtvrtí a každá z nich byla obehnána zdí. Každá čtvrť byla dále rozdělena na čtyři části dvěma hlavními ulicemi se strážními branami na konci. Také tyto čtyři části byly rozděleny na čtyři další úseky, takže každá čtvrť obsahovala šestnáct ohraničených prostorů, jež umožňovaly úředníkům poměrně

http://czech.cri.cn

Pamětihodnosti

snadno kontrolovat pohyby obyvatelstva. Dvě čtvrti, západní a východní, byly určeny pro trhy.

Současné zajímavosti

Dnešní Xi´an se samozřejmě od dob, kdy byl hlavním městem, velmi změnil, stále tu však lze spatřit pozůstatky hradeb a bran. Zachovaly se též čtyři strážní věže. Pokud do Xi´anu zavítáte, určitě si nesmíte nechat ujít Pagodu Velké husy, která byla postavena roku 652 a sloužila k uchování buddhistických svitků přinesených z Indie mnichem Xuan Zangem. Pagoda má pouze pět pater a je vysoká 64 m, rozhodně z ní však za pěkného počasí můžete vychutnat pohled na město. Pokud pagodu navštívíte, nezapomeňte se zastavit v Muzeu umění dynastie Tang, které se nachází ve východní části parku a v němž je umístěna sbírka umění z doby Tangů.

chrám. V Chrámu osmi nesmrtelných jsou stále aktivně provozovány taoistické obřady a koridor kolem chrámu je zdoben krásnými malbami z taoistické mytologie. V Muzeu Beilin zase najdete nejtěžší sbírku knih na světě vyrytou do 2300 kamenných stél. Nejstarší stély pocházejí z období dynastie Han. Asi nejzajímavější stélou této rozsáhlé sbírky je záznam o otevření nestoriánského kostela vyrytý roku 781. V blízkosti Xi´anu se nachází též známá hliněná armáda prvního čínského císaře Qin Shi Huangdiho. Je to místo velice pozoruhodné, proto si zaslouží zcela samostatné vyprávění.

Muslimská čtvrť

Další zajímavostí Xi´anu je dozajista Velká mešita ležící uprostřed staré muslimské čtvrti. Ve spleti uliček je dnes spousta obchůdků s kaligrafiemi, keramikou a dalšími suvenýry. Mešita patří k největším v Číně, její dnešní podoba pochází z 18. století. Avšak původní stavba byla o několik set let starší. Samotnou mešitu mohou navštěvovat pouze muslimové, vy si však můžete vychutnat procházku parkem a obdivovat mešitu a pavilony, které jsou stejně jako mešita postaveny v čínském stylu. A když už sem zavítáte, byla by škoda neprojít se po muslimské čtvrti, jež po mnohá staletí tvořila domov národnosti Hui. Můžete se projít kolem domů z lisovaných cihel, řeznických krámků, továrniček na výrobu sezamového oleje a trhů s muslimskými jídly; všude tu budete potkávat muslimy v bílých čepicích. Tato čtvrť si jistě zachovala svoji zvláštní atmosféru.

Do chrámu i do muzea

Poslední dvě památky, které si zde uvedeme, jsou Chrám osmi nesmrtelných, největší taoistický chrám v Xi´anu, a Muzeum Beilin neboli Les stél, kde býval konfuciánský

http://czech.cri.cn

13

Pamětihodnosti

Muzeum

Terakotové armády

Muzeum Terakotové armády, kterou dal postavit První císař Qin Shi Huangdi ve 3. století př. n. l. na ochranu své hrobky, se nachází v okrese Lintong asi 37 kilometrů východně od starého města Xi´an. Dnes patří toto mauzoleum k největším čínským památkám a někdy bývá označováno také jako osmý div světa. Od roku 1987 je součástí světového kulturního dědictví UNESCO. Celková plocha Terakotové armády činí 22 780 metrů čtverečních a představuje jednu z nejatraktivnějších turistických destinací v Číně.

První císař – Qin Shi Huangdi

Císař Qin Shi Huangdi (259 př.  n.  l.– 210 př. n. l.) byl prvním císařem čínské feudální společnosti, kterému se podařilo sjednotit celou Čínu. Byl poměrně kontroverzní postavou čínské historie. Qin Shi Huangdi zavedl řadu opatření, sloužících k rozvoji ekonomiky a kultury, např. sjednotil použí-

14

vané mince, znaky písma, míry ( jmenovitě jednotky délky, objemu a váhy), a současně za účelem zabránění invazí severních kmenů začal budovat zvláštní prostředek proti nepřátelskému pronikání – Velkou čínskou zeď. Všechna tato opatření dělají z Prvního císaře velkou a známou historickou osobnost. Na  druhé straně byl ale velice krutým a rozmařilým panovníkem. Aby mohl kontrolovat myšlení lidí, uchýlil se k barbarským činům. Nechal spálit spisy, které nebyly v  souladu s  převládající ideologií, a nechal zaživa pohřbít učence, jejichž názory odporovaly jeho názorům. Během své

http://czech.cri.cn

Pamětihodnosti

vlády současně spotřeboval obrovské množství finančních prostředků a lidské síly, aby vybudoval luxusní císařský palác, v němž si hodlal pohodlně užívat života, a svoji budoucí hrobku. S výstavbou hrobky začal ještě dříve, než sjednotil zemi, pracovalo na ní 700 000 lidí z celé země. Celá výstavba zabrala téměř 40 let a v době císařovy smrti ještě stále nebyla zcela hotová.

Hrobka Prvního císaře

Hrobka Prvního císaře se nalézá poblíž Xi´anu v  místě zvaném Lishan. Celková plocha pohřebního areálu zabírá 46 km2. Základna hrobky má čtvercový tvar, od severu k jihu měří 350 metrů, od západu k východu má 345 metrů a je 76 metrů vysoká. Její celková konstrukce má tvar pyramidy. Archeologové po bedlivém zkoumání objevili, že v hrobce je pohřbeno na 500 osob, doprovázejících zemřelého, a také budovatelé hrobky. V hrobce se rovněž našla jáma se symbolickým bronzovým vozem císaře a stáj, ztělesňující chov koní v paláci. Povoz kočárů tažených koňmi symbolizoval poslední cestu císaře, který věřil, že po smrti ho odvezou mraky ke Slunci, aby se stal středem vesmíru. Kočáry byly pomalovány modří, která časem zešedla. Malby zobrazují mraky, draky a fénixe.

začalo s výstavbou muzea, které bylo po 4 letech na konci září roku 1979 poprvé otevřeno veřejnosti. Po otevření se muzeum rychle proslavilo v Číně i v zahraničí a staré město Xi´an se v krátké době stalo důležitou turistickou destinací.

Hlinění bojovníci

Terakotová armáda ztělesňující mohutnou vojenskou sílu qinských vojsk, svojí rozlohou a uměleckou propracovaností neustále překvapuje návštěvníky. Nejznámější částí muzea jsou tři podzemní haly, ve kterých se podle odhadů nalézá vojsko čítající 8000 lučištníků, pěšáků, kušníků, vozatajů, jezdců a generálů sestavených do geometricky přesných regimentů. Byli vyrobeni z terakotové hlíny ve velikosti na svoji dobu nadživotní, 160 - 180 cm. Jejich výzbroj byla vyrobená ze dřeva a bronzu, dřevěné části se ale nedochovaly. V takovém množství soch se nenajdou dvě stejné – každá je unikátní. Typy tváří všech válečníků zobrazují jen 10 z 10 516 znaků čínského písma. Jejich význam dodnes odmítají oficiální průvodci vysvětlit. Skryté poselství deseti typů tváří v jednoduchém překladu znamená: Pozorně si prohlédni vojáky v chodbách a rozlušti

Terakotová armáda

Samotná Terakotová armáda je vzdálená 1,5 kilometru od mauzolea Qin Shi Huangdiho. Po dlouholetých archeologických výzkumech se potvrdilo, že skutečně patří ke hrobce Prvního císaře. Terakotová armáda byla objevena zcela náhodou. Roku 1974 místní vesničané při přípravě hloubení studny vykopali velké množství keramiky. Vesničany tato keramika nikterak nezaujala a hodlali ji zahodit. Shodou okolností se na tomto místě zrovna nalézal pracovník ochrany historických památek, který si po prohlédnutí keramiky uvědomil, že jde o objev mimořádného významu. O objevu okamžitě podal zprávu nadřízeným, teprve poté byla Terakotová armáda vykopána ze země. V roce 1975 se

http://czech.cri.cn

15

Pamětihodnosti

skryté tajemství Slunce a Boha, tajemství, jež sahá až do počátku času. Sochy v sobě ukrývají také mnoho skrytých významů a symboliky – např. poloha rukou, účes, výzbroj. Zřejmě nejznámější a nejpůsobivější pohled na armádu je v první největší hale. 230 metrů dlouhé a 62 metrů široké naleziště obsahuje hlavní formaci armády se zhruba šesti tisíci vojáky a padesáti dřevěnými vozy v jedenácti chodbách. Do  současné doby bylo vykopáno asi 500 hliněných bojovníků, 18 dřevěných bojových vozů a přes sto hliněných koní. Postavy keramických bojovníků jsou mohutné, dosahují výšky přibližně 1.8 m a jejich morfologie vypadá věrohodně - jako by byli živí. Každý z bojovníků má svůj vlastní výraz ve tváři, což ukazuje na mimořádnou úroveň sochařského umění doby dynastie Qin.

Další objevy

Terakotová armáda zaujala celý svět a mnoho turistů se sjíždí z celého světa, aby se jí mohli obdivovat zblízka. Vzhledem k technologiím uchovávání kulturních památek a ve snaze o co nejlepší zachování hrob-

16

ky Prvního císaře zatím neexistuje plán na odkrytí hlavní císařovy hrobky. Během minulých let bylo v doprovodných hrobkách objeveno kolem 50000 historických předmětů velkého významu a hodnoty, například mimořádně ceněný bronzový vůz tažený koňmi. Vůz byl archeology objeven roku 1980, jeho hlavní část je bronzová, některé součásti jsou zdobeny zlatými či stříbrnými ornamenty. Všechny díly byly pomocí vyspělé technologie mechanicky pospojovány do jednoho celku. Konstrukce vozu je velmi detailní; jeho velikost je poloviční, než měly reálné vozy, nicméně velmi přesně a podrobně imituje skutečný vzhled elegantního císařova vozu. Jak vyplývá z předmětů objevených ve vedlejších hrobkách a z historických análů, císař se domníval, že po své smrti bude dále vládnout. Tři roky po jeho smrti ale byla v důsledku rolnického povstání vláda dynastie Qin svržena. Navzdory tomu však tato císařská hrobka velkých rozměrů, obsahující nejvíce cenných historických pokladů, nezanikla ani po dalších 2000 let a stala se „přímým svědkem“ čínské historie.

http://czech.cri.cn

Pamětihodnosti

Hrobka

Žlutého císaře

V blízkosti města Xi’an na hoře Qiao se nachází další zajímavá hrobka, hrobka praotce čínského národa – Žlutého císaře neboli Huangdi. Žlutý císař údajně žil před pěti tisíci lety. Jeho kmen sídlil na území dnešní provincie Shaanxi. Za jeho vlády přetrvávala společenská stabilita. V této době se významně rozvíjelo zemědělství, astronomie, kalendáře, lékařství, hudba, matematika a písemnictví. Lze říci, že epocha Žlutého císaře znamenala počátek čínské civilizace.

Legenda

Žlutý císař se prý dožil 112 let. Před jeho smrtí k  němu slétl žlutý drak a  řekl, „Už jsi splnil své poslání, odnesu tě do nebes.“ Huangdi tedy na draka nasedl a ten vzlétl. Když drak přelétal nad oblastí Qiaoshan, na chvíli se zde zastavil, aby si odpočinul. Přicházeli lidé ze široka zdaleka a plakali. Někteří drželi Žlutého císaře za šaty a nechtěli se s ním rozloučit. Drak s Huangdim však nakonec přeci jen odletěl. Na památku Žlutého císaře pohřbili lidé jeho šaty.

inspekci severního pohraničí a na cestě zpět se u hrobky Žlutého císaře zastavil.

Zahrada starodávných cypřišů

Areál, ve kterém se hrobka Žlutého císaře nachází, má rozlohu asi čtyř kilometrů čtverečních. Rozprostírají se zde rozsáhlé cypřišové háje. Hned při vstupu do areálu narazíte na 19 metrů vysoký cypřiš, který údajně vysadil sám Žlutý císař. Strom je údajně starý více než 5000 let, jde tedy o nejstarší cypřiš na světě. V jeho okolí roste mnoho dalších cypřišů, kterých věk dosáhl více než 3000 let. Místní obyvatelé nazývají tento dvůr „zahradou starodávných cypřišů“.

Uctívání Žlutého císaře

Panovníci pozdějších dynastií věnovali uctívání Žlutého císaře mimořádnou pozornost, mnoho z nich přicházelo k hrobce, aby uctili jeho památku. Nejstarší dochovanou pamětihodností areálu je „Terasa k nebesům“, na které Han Wudi, císař dynastie Han, vykonal obětní rituály nebeským duchům. Terasa byla vystavěna v roce 110 př. n. l., kdy Han Wudi v doprovodu 180 vojáků vykonal

http://czech.cri.cn

17

Pamětihodnosti

Yingxianská

dřevěná pagoda v Shanxi V Číně jsou na mnoha místech rozesety buddhistické pagody. Ačkoli původ čínského buddhismu sahá do Indie, čínské buddhistické pagody jsou vybudovány v tradičním čínském stylu vysokých pavilonů a věží, které se spolu promíchaly a daly tvar mnohým známým pagodám. Neobvyklá stavba

V severočínské provincii Shanxi, se v jednom buddhistickém chrámu nachází pagoda Shijia, známá jako dřevěná pagoda z Shanxi. Výstavba této pagody začala roku 1056 za dynastie Liao a po 140 letech byla dokončena. Základna pagody je 4 metry vysoká, první podlaží je vysoké 30 metrů a celá

18

pagoda dosahuje výšky 70 metrů. Na výstavbu celé pagody se spotřebovalo 3000 metrů krychlových červených borovic a celá stavba váží 3000 tun. Yingxianská dřevěná pagoda je vybudována ve stylu, který v sobě zahrnuje architektonické styly dynastie Han, Tang a lidové prvky. Její konstrukce je důmyslná a struk-

http://czech.cri.cn

Pamětihodnosti

tura neskonale krásná. Půdorys stavby je osmiúhelníkový. Zvnějšku se zdá, že stavba má jen pět pater, ve skutečnosti jsou zde i čtyři tmavá mezipatra, takže je pater dohromady devět. Vnitřek každého patra je obklopen dvěma pásy podpěrných sloupů, zvnějšku jich je 24, zvnitřku 8. V prostoru se nachází mnoho sloupoví a trámoví, která vytvářejí zdvojený rám vyplněný cihlami. Trámy, sloupy a cihly dávají dohromady celek, jehož výslednou podobou je osmistěn v každém patře. Osmiboký vrcholek se zužuje a je zakončen železnou cibulí v podobě obrácené lotosové misky na almužnu ve tvaru kola. Symbolizuje honosnou buddhistickou svatyni a dává lidem jasný signál. Tvarem připomíná nakupené kroužky. Z převisu střechy na každém patře visí zvonky, které se už při lehkém vánku líbezně rozezní. O pagodě by se dalo říci, že v hrubosti je vytříbenost a v prostotě je elegance.

Opatření proti pohromám

Pagoda je stará již více než 900 let a již přestála mnohá zemětřesení. Podle starých kronik a záznamů, zasáhlo oblast tři sta let po vybudování pagody velké zemětřesení o  síle šest a  půl stupně, které odeznívalo po sedm dnů. Všechny stavby v okolí pagody byly srovnány se zemí, jen pagoda zůstala bez hnutí stát. V nedávné minulosti postihlo okolní oblast opět zemětřesení, která vše smetla, kromě dřevěné pagody. Zvonky zvonily, pagoda se kymácela, avšak neutrpěla žádnou škodu. I když byla pagoda během občanské války více než dvěstěkrát zasažena palbou, vydržela bez poškození. Mnoho čínských pagod bylo zničeno bleskem, avšak Yingxianské dřevěné pagodě se ani po úderu bleskem nic nestalo. Lidé se bez ustání

ptají, čím to je, že ji míjejí všechny možné pohromy. Původní plán stavitelů Yingxianské pagody byl velice propracovaný. Například odolnost pagody před zemětřesením spočívá v  patrovém uspořádání rámů. Tento princip se využívá také v současných stavitelských postupech. Dále bylo použité dřevo, což je ohebný materiál, který je těžké přetvořit z vnějšku. Každý spoj a rám do sebe zapadá na pero a drážku, což dodává stavbě na pružnosti. Čtyři tmavá patra posilují celou stavbu. Ke konstrukci pagody bylo použito elastického spojení cihel, které zlehka odolává tlaku zvenčí, dokáže tedy odolat zemětřesení. Za to, že pagoda odolala úderu blesku, vděčí železné cibuli umístěné na špici pagody. Její výška dosahuje 14 metrů a nejenže má okrasnou funkci, ale její železná konstrukce s železnou cívkou uprostřed ovinutou okolo sloupu má stejný účinek jako moderní bleskosvody. Po  všech stranách pagody je osm železných řetězů, které odvádějí energii z blesku do země. Díky těmto opatřením proti bleskům se pagoda vyhnula všem pohromám.

Yingxianská dřevěná pagoda je nejzachovalejší dřevěnou pagodou na světě. Stavba je neobvyklá a její vzhled nám dává možnost zahlédnout odraz tradičního čínského stavitelství. Rovněž je dobrým příkladem toho, jak odolávat zemětřesení a bleskům.

http://czech.cri.cn

19

Příroda

Vyprávění

o hoře Wutai

V Číně se uctívají čtyři posvátné buddhistické hory: Wutai, E-mei, Putuo a Jiuhua. Tradice praví, že tyto čtyři hory jsou zasvěceny čtyřem největším bódhisattvům sestoupivším na zem. Tyto hory jsou po dlouhou dobu spjaty s náboženstvím a civilizací, současně jsou také známé i svými nádhernými přírodními sceneriemi. Pět vrcholků

Hory Wutai leží ve střední Číně u hranic provincie Shanxi. Wutai shan tvoří pět pahorků, které jsou seskupeny ve stejné výšce na široké planině. Vypadají jako obří vydlážděné terasy. Aby se všech pět vrcholků dobře odlišilo, nazývají se jako Východní terasa, Západní terasa, Jižní terasa, Severní terasa a Prostřední terasa. Wutai shan je nejvyšší pohoří severočínské planiny.

Blízké okolí

Wutai shan je místem známým svou scenerií a historií. Celá oblast čítá na 42 starých chrámů a svatyní. Z nich pak chrámy Nanchan a Foguang byly vybudovány za dynastie Tang před více než 1200 lety a jsou nejstaršími zachovalými dřevěnými stavbami v Číně. Nejenže odráží vývoj starých čínských náboženských představ, ale celkově nám i přibližují staré stavitelské dovednosti a umění práce se dřevem. Wutai shan se svými vrcholky posetými zvláštními kameny je státem chráněnou krajinnou oblastí. Drobné stružky vody plně pokrývají celou oblast. A protože vrcholek bývá často pokryt sněhem až do léta, je zdejší

20

http://czech.cri.cn

Přiroda

klima velmi chladivé a Wutai shan je skvělou letní destinací.

Legenda o dračím kamenu

Podle legendy se těmto horám dříve říkalo „Hora pěti vrcholků“. Počasí zde bylo silně nevlídné. V zimě padaly kroupy, na jaře vznikaly písečné bouře a v létě bylo vedro k nevydržení. Rolníci neměli šanci zde vypěstovat obilí. Když na toto místo dorazil bódhisattva Mandžušrí šířit buddhismus a uviděl utrpení místních obyvatel, rozhodl se změnit zdejší klima. Mandžušrí věděl, že mořský dračí král má kámen, který se jmenuje „Odpočívající dračí kámen“ a dovede suché prostředí změnit na vlhké. Mandžušrí se tedy proměnil v žebravého mnicha a vydal se za mořským dračím králem, aby si kámen vypůjčil. Když Mandžušrí dorazil k východnímu moři, uviděl před palácem dračího krále veliký kámen. Ještě než k němu došel, ucítil chladný vánek. Mandžušrí předstoupil před dračího krále se svou prosbou. Dračí král omluvně pravil: „Veliký Mistře, vše ostatní si můžete půjčit, jen ne tento jediný Odpočívající dračí kámen. Trvalo nám stovky let, než se nám ho podařilo zachránit z mořského dna, je neuvěřitelně ochlazující, dračí synci vždy, když se vrátí z práce utahaní a zpocení domů, na něm odpočívají

http://czech.cri.cn

a nabírají duševní síly. Jestli si ho teď vezmeš, dráčci nebudou mít kde odpočívat.“ Mandžušrí znovu opakoval, že je mnichem z Hory pěti vrcholků a že sem přišel s žádostí, jen aby pomohl lidem. Dračímu králi bylo z duše protivné půjčit lidem božský kámen, avšak cítil se i nesvůj, když měl přímo odmítnout Mandžušrího prosbu. Uvažoval, že takhle starý mnich kamenem sotva pohne, a tak s přemáháním svolil: „Božský kámen je velmi těžký, není nikdo, kdo by ti mohl pomoci, jestli jej tedy sám odneseš, tak si ho tedy vezmi!“ Mandžušrí poděkoval dračímu králi, došel ke kameni, zamumlal zaklínadlo a velký kámen se v mžiku změnil na maličkou kuličku. Tu si pak vložil do rukávu a odletěl. Dračí král jen překvapením zíral a pozdě litoval svého rozhodnutí. Když se Mandžušrí vrátil na Horu pěti vrcholků, slunce žhnulo vysoko na  nebi, a protože dlouho nepršelo, byla zem suchá a popraskaná a lidé trpěli. Mandžušrí umístil kámen do jednoho údolí mezi pahorky a jako zázrakem se pět vrcholků ihned proměnilo v úrodné pastviny. Tak se tomuto údolí počalo říkat Chladivé údolí. Lidé zde vybudovali svatyni, která nese stejné jméno a Hoře pěti vrcholků se začalo říkat také Chladivá hora. Až do dneška se Wutai shan někdy nazývá Chladivou horou.

21

Cestopis

Po stopách Hedvábné stezky

Asi před více než dvěma tisíci lety se táhla dlouhá Hedvábná stezka ze západočínského města Xi‘an, tehdy známého pod jménem Chang’an, na západ a vytvořila světoznámou obchodní a kulturní cestu. Otevření obchodní stezky

Město Xi’an bývá nazýváno také jako „dveře k Hedvábné stezce na západ“. Jelikož bylo toto město hlavním městem Číny po dobu více než tisíce let, nachází se v jeho blízkosti přes sto císařských hrobek. V jedné z nich byl pochován císař dynastie Han, císař Han Wudi, který výrazně podporoval styky se zahraničím. V roce 119 př. n. l. vedl velvyslanec Zhang Qian na pokyn císaře na západ velkou delegaci a z této cesty přinesl velké množství hedvábí, bavlněných látek, skotu i předmětů ze zlata a drahých kamenů. Zhang Qian otevřel obchodní cestu z čínského hlavní-

22

ho města Chang‘an přes střední a západní Asii až do italského Říma. Výměna východní a západní kultury a obchodu dosáhla značného rozvoje a hlavní město Chang’an bylo tehdy největší metropolí a centrem obchodu. V té době žilo v tomto městě mnoho cizinců, nejvíce z Persie. Obchodníci ze západu zde nakupovali především hedvábí, papír a štětce, naopak zde prodávali perly, slonovinu, a jiné zboží, které bylo v Číně vzácné.

Okolní příroda

Krajina podél Hedvábné stezky je svérázná a impozantní. Nejzajímavější místa, která si

http://czech.cri.cn

Cestopis

rozhodně zasluhují pozornost, se soustřeďují hlavně v provincii Qinghai a Xinjiang. Mezi nejkrásnější patří Slané jezero Qinghai, Ptačí ostrov na jezeře Qinghai, labutí přírodní rezervace na stepi Bayin Bluk v Xinjiangu, jezero Tianchi hluboce v horách Tian a hora Huoyan v Turfanu.

Údolí Kuche

Dalším z významných míst na Hedvábné stezce je údolí Kuche (Kuqa) v jižní části autonomní oblasti Xinjiang. V  minulosti zde leželo hlavní město známého státu Gu Guizi, které bylo jedním z důležitých měst na Hedvábné cestě. Vody z ledovců v horách Tian tekly dolů, prořezávaly reliéf, až vzniklo několik údolí. Krajina této oblasti je proto velice zvláštní. Široká řeka tekoucí přes Kuche ztrácí na síle a mění se v nesčetné malé potůčky. Nakonec mizí v poušti. V údolí se rozkládá jenom kamenný les a kamenné zdi divokých tvarů. Turisticky oblíbená je tzv. Dlouhá červená kamenná zeď, která je jasně červená zejména při západu slunce. V údolí Kuche se nachází i další historické pamětihodnosti a jeskyně, za návštěvu stojí

http://czech.cri.cn

např. město Dagu v poušti, asi 60 kilometrů jihovýchodně od okresu Kuche, nebo Jeskyně tisíce Buddhů přibližně 30 kilometrů severovýchodně od tohoto okresu.

Jeskyně a zbytky chrámů

Podél Hedvábné stezky najdete mnoho tisíciletých jeskyní, starých měst, zbytků chrámů. Kromě údolí Kuche je velice známý také Dunhuang v provincii Gansu. V minulosti se zde setkávaly východní a západní kultury a předávaly si své bohatství. Vzkvétal tady obchod. Známá jeskyně Mogaoku se nachází na hoře Mingsha 25 kilometrů jihovýchodně od města Dunhuang. Na skále ve výšce kolem 1600 metrů bylo vydlabáno více než 600 jeskyní, přičemž se v 469 jeskyních zachovaly početné fresky a sochy. Tyto jeskyně byly vyhloubeny v polovině 4. století.

23

Cestopis

Jeskyně Mogao

v Dunhuangu

Na severozápadě Číny v Dunhuangu leží jeskyně Mogao, ta je mezi čtyřmi známými čínskými jeskynními komplexy nejrozsáhlejší a s nejbohatším interiérem. Zrcadlí se tu umělecké sochařské techniky několika čínských dynastií a nejlépe a nejkompletněji se tu zachovaly buddhistické památky. Jeskyně tisíce buddhů

V  severozápadní čínské provincii Gansu u města Dunhuang se nachází hora jménem Mingsha. Na východní straně hory je v délce dvou kilometrů v pěti patrech vytesáno nespočetné množství různě velkých jeskyní. Jsou nesystematicky roztroušeny a je na ně velkolepá podívaná. Jedná se o světoznámé jeskyně Mogao.

24

Podoba jeskyní se utváří od roku 366. Jednoho dne prý procházel kolem Dunhuangu mnich jménem Le Zun, a najednou uviděl horu Mingsha v obrovské záři, která podle něj musela vycházet z tisíce buddhů. Mnich Le Zun si pomyslel, že to musí být svaté místo, proto zde začali vytvářet první buddhistické jeskyně. Postupem času se počet jeskyní neustále zvyšoval, v 7. století

http://czech.cri.cn

Cestopis

za vlády dynastie Tang již existovalo více než tisíc jeskyní a podle toho se začalo jeskyním Mogao říkat Jeskyně tisíce buddhů.

Obrazová galerie

V jeskyních Mogao se pojí umění starověké architektury, nástěnného malířství a sochařství v jeden celek. Lidé zde po staletí za vlád různých dynastií vytesávali do skal jeskyně se sochami buddhů a stěny zdobili početnými malbami. Ačkoli tu působil zub času a mnohé zničil člověk, uchovalo se v téměř pěti stech jeskyních na pět tisíc metrů čtverečních nástěnných maleb a dva tisíce soch. Sochy z jeskyní Mogao jsou velmi rozmanité, odlišují se vzhledem, ošacením, gesty rukou, odráží se v nich specifické rysy dob, ve kterých vznikaly. Pokud bychom dali nástěnné malby z jeskyní vedle sebe do jedné řady, vznikla by třicetikilometrová obrazová galerie.

Tajemná komnata

V roce 1900 objevil taoistický mnich Wang v jeskyních Mogao zcela náhodně tajnou komnatu, která později dostala název Jeskyně buddhistických súter. V této dlouhé a tři metry široké jeskyni nalezl více než 50 tisíc buddhistických knih, svitků a obrazů s vyobrazením Buddhy, které pocházely z období od 4. do 11. století. V knihách byly obsaženy informace o čínské, středoasijské, jihoasijské a evropské historii, geografii, politice, národech, vojenství, jazycích

http://czech.cri.cn

a písmech, literatuře, umění, náboženství, lékařství, hospodářství, technice a mnoha dalších oborech. Díky tomuto bohatému obsahu byly knihy označeny jako „Encyklopedie středověku“. Mnich Wang však některé z knih odnesl a kvůli zisku prodal. Zpráva o nalezení cenných textů se rychle šířila a dobrodruzi z celého světa se vypravili do Dunhuangu. Bohužel během dvaceti let zmizelo až 40 tisíc buddhistických posvátných knih a dalších vzácných památek do Ruska, Anglie, Francie, Japonska, Ameriky a dalších zemí. Jeskyně byly vyrabovány a velmi poničeny. Z celého dunhuangského pokladu byly nejméně dvě třetiny nenávratně rozebrány.

Památka UNESCO

Od objevení buddhistických textů v jeskyních Mogao začala skupina čínských vědců v obtížných podmínkách studovat nalezené knihy. V roce 1910 byly vydány první vědecké publikace a vznikl samostatný obor, který se zabýval pouze památkami z Dunhuangu. V  několika posledních desetiletích velmi vzrostl zájem zahraničních vědců o  umělecké památky z  jeskyní Mogao a čínští odborníci tu provádějí rozsáhlá bádání a ve výzkumu dosáhli velmi důležitých objevů. Dunhuangské jeskyně Mogao jsou čínskou kulturní památkou. Od roku 1950 byly jeskyně zařazeny mezi čínské chráněné památky a roku 1987 se dostaly na seznam památek UNESCO.

25

Relax a sport

Top lyžařské areály v Číně Nečekáme, že se čtenáři po přečtení tohoto článku vydají do Číny kvůli lyžování. Spíše jsme chtěli přiblížit několik míst, kde se tomuto sportu, české veřejnosti tak blízkému, věnují Číňané. A kdo ví, možná vás vítr zavane do těchto končin právě v zimním období, a napadne vás, že byste se chtěli odreagovat na zasněžených svazích čínských hor. Lyžařský areál Shijinglong

Nachází se ve městě Zhangshanying v oblasti Yanqing, zhruba 80 kilometrů severně od Pekingu. 35 hektarů dělá z tohoto areálu největší, ale také nejlépe položený lyžařský areál v oblasti Pekingu. Byl postaven v roce 1999 a může obsloužit až 5000 hostů. Nachází se nedaleko vyhlídky Longqing Gorge. Nabízí vyžití jak pro zkušené lyžaře, tak pro začátečníky. Areál má sedm sjezdovek, rozdělených podle obtížnosti. Nejtěžší sjezdovka je dlouhá jeden kilometr s maximálním sklonem 30 %, má převýšení 300 metrů. Sjezdovka střední obtížnosti má maximální sklon 28 % a sjezdovka pro začátečníky je přes tři kilometry dlouhá, s průměrným sklonem 10 %. Navíc je zde několik sjezdovek pro snowboarding.

26

Areál Shijinglong má největší zasněžovací zařízení ze všech lyžařských areálů v Číně. Čtrnáct dovezených sněžných děl vytváří souvislou sněhovou pokrývku pro ty nejlepší lyžařské podmínky. Půjčovny v areálu nabízí různé vybavení a přes 40 zkušených instruktorů zde vede lyžařské kurzy. Kromě lyžování a snowboardingu nabízí areál také vyhlídkové jízdy, bruslení a curling. V roce 2002 zde byly otevřeny pod širým nebem i lázně. Tyto lázně nabízejí lyžařům regeneraci a úlevu jejich bolavým svalům a staly se jimi velmi oblíbené. Je zde také kavárna umístěná na křižovatce juniorské a středně pokročilé sjezdovky, která nabízí občerstvení. Lanovka pak nabízí krásný výhled pro turisty, kteří se chtějí kochat krajinou.

http://czech.cri.cn

Relax a sport

Lyžařské středisko Sněhový svět – Xueshijie

Tento areál se nachází v blízkosti Třinácti hrobek, 36 kilometrů od Pekingu, zhruba půl hodiny cesty autem. Nabízí nádhernou přírodní scenerii tvořenou horami a vodní plochou. Lyžařské středisko má tři trasy, určené především pro začátečníky, a 380metrovou snowboardingovou dráhu. Pro návštěvníky, kteří hledají také jiný druh zábavy, nabízí resort závodní trasu pro sněhový skútr. Středisko je otevřené také v noci. Sněhový svět se nachází v blízkosti termálního střediska v obvodu Changping. Lyžaři tedy mohou po náročném dni na sjezdovkách relaxovat v horkých pramenech.

Lyžařský resort Nanshan

Nachází se v  kraji Miyun u  Pekingu, asi 80 km od centra města. Lyžařský areál se může pochlubit osmi trasami pro začátečníky, středně pokročilé a pokročilé lyžaře. Nabízí také sáňkářskou dráhu, první U-rampu mezinárodního standardu, první čínský akrobatický sjezd a první sněhové fotbalové hřiště pro šest hráčů.

Západní sjezdovky na hoře Changbai v provincii Jilin

riemi a zábavnými programy, jako je „komatik“ a sněhový skútr. V okolí střediska vyvěrá několik termálních pramenů, ve kterých se můžete po celém dni v mrazivém počasí příjemně prohřát. Hned v blízkosti lyžařských tratí vyrostlo několik nových rekreačních zařízení, i tato jsou vybavena vnitřními horkými prameny. Samozřejmě nechybí místní speciality.

Lyžařské středisko Hedvábná dráha v Xinjiangu

Lyžařské středisko Hedvábná dráha se nachází v národním lesoparku Nanshan, asi 38 kilometrů od města Urumuqi v Ujgurské autonomní oblasti, přes kterou v minulosti vedla Hedvábná stezka. Středisko dokáže pojmout až deset tisíc návštěvníků. Lyžařské tratě a tratě na snowboarding jsou rozdělené podle úrovní, takže si zde přijde na své každý od začátečníků, dětí až po zkušené lyžaře. Středisko Hedvábná dráha je otevřené od listopadu do začátku května. To, co středisko odlišuje od ostatních, je jeho nádherný výhled na hory. Můžete také využít vyhlídkovou lanovku, která vás vyveze k vrcholu hory do výšky 2280 metrů. 

Západní sjezdovky na hoře Changbai v provincii Jilin tvoří největší přírodní lyžařské středisko v Asii. Nejvhodnější sněhové podmínky převládají v období od prosince do února. Kromě početných tratí a stezek, je resort známý také svými přírodními scene-

http://czech.cri.cn

27

Zpravodaj

Čínská reforma

distribuce příjmů

V posledním čtvrtletí má být navržena dlouho očekávaná reforma distribuce příjmů. Podle expertů má tato reforma přispět k vybudování racionální struktury distribuce příjmů a má také vytrvale stimulovat domácí poptávku. Pod tlakem ekonomického poklesu není možné zavádět specifická opatření v oblasti investic a exportu. Hlavní důraz je tedy na podpoře spotřeby. V tomto hraje velice důležitou úlohu urychlení růstu příjmů občanů, čímž by se stimulovala poptávka. V  dlouhodobém měřítku je pro budoucí rozvoj a národní příjem velice důležité upravit strukturu distribuce příjmů. Bez ohledu na krátkodobé nebo dlouhodobé aspekty má tento program velký význam pro celonárodní ekonomiku. Z nedávno zveřejněné zprávy Ministerstva lidských zdrojů a sociálního zabezpečení vyplývá, že růst příjmů občanů v roce 2011 byl mnohem nižší než fiskální nebo podnikový růst. V minulém roce dosáhl státní důchod v Číně bezmála 10,4 trilionu RMB, což bylo téměř o 25 % více než v předcházejícím roce. Je to daleko vyšší procentuální růst než růst čistého kapitálového příjmu městského a venkovského obyvatelstva. Růst podnikových příjmů za stejnou dobu byl přibližně 20 %, což je také mnohem víc než růst příjmů obyvatel.

28

I  když je potřeba reformy distribuce příjmů naléhavá, není jednoduché ji spustit. Specialisté se domnívají, že významným faktorem je zdržování skupinami s nezadatelným podílnickým právem. Problém čínského národního příjmu je v rychlém růstu finančních a státních důchodů. Růst státního důchodu předběhl růst příjmů obyvatel. Nejdůležitějším opatřením reformy bude snížení nepřiměřených daní a nezdanitelných příjmů. Pořád se ještě diskutuje o konkrétních opatřeních, která by měla upravit příjmy občanů a snížit procento státního důchodu. Klíčem je vyřešení hlavních otázek v plánu distribuce příjmů. Nadcházející program reformy by měl zahrnovat také řadu kroků vedoucích k dalšímu posilování sociálního zabezpečení, zvýšení minimální mzdy a standardů sociální podpory. Také se očekává zavedení daňových opatření, která by měla upravit nepřiměřené příjmy v monopolních sektorech a nadměrné příjmy určitých skupin lidí, a která by dále vedla k prolomení monopolních odvětví a k podpoře soukromého kapitálu.

http://czech.cri.cn

Zpravodaj

Největší obchod Apple V Asii Letos v říjnu byl v Pekingu na obchodní ulici Wangfujing otevřen největší obchodní dům Apple v Asii. Je to třetí obchodní dům Apple v Pekingu a šestý v celé pevninské Číně. Rozloha tohoto třípatrového obchodního domu dosahuje 2300 metrů čtverečních a zaměstnává 300 lidí. Odráží rostoucí poptávku po výrobcích značky Apple v Číně. Jeho otevření bylo velkou událostí, noc předtím se před obchodním domem hromadily davy, které netrpělivě čekaly na to, až si budou moci mezi prvními koupit nejnovější model iPhonu 5. Při příležitosti otevření byli první zákazníci obdařeni pamětním tričkem s nápisem Wangfujing a s logem nakousnutého jablka. Otevření se zúčastnil také senior viceprezident pro retail John Browett, který po-

http://czech.cri.cn

tvrdil, že Apple plánuje další obchodní dům v Shenzhenu a v budoucnu i v jiných částech Číny, což jenom dokazuje význam čínského trhu pro tuto značku. Otevření obchodního domu v oblasti s velice vysokými nájmy ukazuje na velkou důvěru Apple vůči Číně. Atmosféra v  obchodním domě v  ulici Wangfujing, stejně jako v obchodním domě v městské části Xidan, velice dobře vystihuje nadšení, odvahu i motto „Mysli jinak“.

29

Reportáž

Čaj o páté

v Čajovém městečku

U nás jsme zvyklí kupovat pytlíkový čaj v supermarketech a většinou je to tak rutinní záležitost, že jí nevěnujeme velkou pozornost. V Číně však i nákup čaje může být příjemným a inspirujícím zážitkem. V čajovém obchodě

Při pobytu v Pekingu jsme se jedno odpoledne vydali s přáteli do „Čajového městečka“ (Chacheng). Je to asi kilometr dlouhá ulice, kde nenajdete nic jiného než obchody s čajem snad ze všech koutů Číny. Obchůdky jsou spíše rodinnými podniky vlastněnými přímo pěstiteli čaje, převážně z provincie Fujian a Zhejiang. Vešli jsme do jednoho menšího obchůdku s čajem, který nás lákal

30

nádhernými dárkovými dózami. Nejhezčí byly dózy z bambusu s mistrně vyřezávanými ornamenty nebo květinami. Obdivovali jsme krásné obaly, když nás po chvíli majitel obchodu, pan Li, vybídl, abychom si sedli a osvěžili se.

Čajový obřad

Na stolku bylo nachystané „čajové moře“, kalíšky, konvičky a další čajové náčiní, kte-

http://czech.cri.cn

Reportáž

ré zde evidentně nestálo jenom k obdivování. Bylo zřejmé, že se zde čaj pro zákazníky připravuje velice často. Pan Li rozestavěl keramické kalíšky na čajové moře, což je nízký stolek skládající se z tabule s vyřezávanými otvory a  z  nádoby pod ní sloužící k  zachycení vody, kterou se při čajovém obřadu omývá čajová keramika. Nejdříve čajovou konvičku a kalíšky propláchl vroucí vodou, aby se nahřály. Poté dřevěnou lopatičkou, která je součástí čajové výbavy, nabral z dózy čajové lístky „Železné bohyně“ (Tieguanyin) a ukázal nám je, abychom mohli ohodnotit jejich kvalitu. Přibližně 150ml čajovou konvičku naplnil lístky asi do dvou třetin a zalil je horkou vodou, až voda přetekla přes okraj konvičky, a tu pak uzavřel. Celou konvičku opět poléval horkou vodou, aby se vnější teplota vyrovnala teplotě uvnitř. Každý pohyb vykonával obřadně, téměř s uměleckou ladností. Po několika sekundách porozléval nálev do  kalíšků, avšak vzápětí je vylil, první nálev se totiž nepije. Říká se, že se čajové lístky nejdříve umyjí, až poté jsou připravené k řádnému louhování. Když pan Li zaléval lístky podruhé, lil vodu z menší výšky, aby se chuť z čajových

Minislovníček

Slovo čaj v češtině pochází z čínského cha (čcha), což je v severních dialektech výslovnost znaku pro čaj, čajový. Tato slabika se objevuje ve většině slov, která s čajem jakýmkoli způsobem souvisí. Možná bychom se zde mohli zmínit o skladbě čínských slov. Slova se v moderní čínštině skládají většinou ze dvou slabik, na rozdíl od klasické čínštiny, kde převládala spíše jednoslabičná slova. Každá slabika je vyjádřena znakem a má svůj význam, nebo spíše několik významů podle toho, jak ji použijete. Například slovo čajovna se skládá ze znaku pro čaj (čcha) a obchod nebo místo pro kulturní aktivity (kuan). 

http://czech.cri.cn

lístků neuvolňovala příliš prudce, ale jen pozvolna a pomalu, na rozdíl od prvního zalití, kde silnější proud vody lité z výšky lépe lístky promyje. Konvičku opět uzavřel. Asi po půl minutě tento nálev rozlil do kalíšků a my jsme mohli konečně ochutnat lahodnou chuť, která se dala tušit již z vůně linoucí se kolem. Tento způsob přípravy se nazývá gongfucha, tj. čaj připravený s vynaložením určitého úsilí. Celý obřad má přesně předepsané kroky, přičemž každý krok má svůj význam. I když jsou kalíšky malé a chuť čaje je jemná, je velice silný a rozhodně je lepší nepít ho nalačno, jinak by se vám mohla docela zamotat hlava. Říká se totiž, že i z čaje se může člověk opít. čajovna čajové lístky čaj (dosl. čajová voda) čajové náčiní konvička na čaj kalíšek na čaj „čajové moře“ zelený čaj červený čaj čaj wulong bílý čaj černý čaj pít čaj

čcha-kuan čcha-je čcha-šuej čcha-ťü čcha-chu čcha-wan čcha-chaj lü-čcha chung-čcha wu-lung-čcha paj-čcha chej-čcha che-čcha

茶馆 茶叶 茶水 茶具 茶壶 茶碗 茶海 绿茶 红茶 乌龙茶 白茶 黑茶 喝茶

Nejznámější čaje čaj „Dračí studna“ čaj „Železná bohyně Guanyin“ čaj „Biluochun“ čaj „Maofeng“ čaj „Bílá pivoňka“ čaj „Pu’er“ jasmínový čaj

lung-ťing tchie-kuan-jin pi-luo-čchun mao-feng paj-mu-tan pchu-er muo-li-chua čcha

龙井 铁观音 碧螺春 毛峰 白牡丹 普洱茶 茉莉花茶

31

Vysílání do éteru České vysílání CRI zachytíte denně na krátkých vlnách SEČ 20:00–20:30/SELČ 21:00–21:30 na frekvenci: 7325 kHz, 7415 kHz, 9515 kHz SEČ 20:30–21:00/SELČ 21:00–21:30 na frekvenci: 7305 kHz/43.27m, 7415 kHz/25.48m SEČ 12:00–13:00/SELČ 13:00–14:00 na frekvenci: 13685 kHz, 15225 kHz/19.7m, 17570 kHz/17.07m na středních vlnách SEČ/SELČ 21:00–22:00 na frekvenci: 963 kHz SEČ/SELČ 23:30–00:30 na frekvenci: 1458 kHz

Czech service 16A Shijingshan Road Beijing 100040 China tel. 0086-010-68892324 0086-010-68892387 fax 0086-010-68892322 e-mail: [email protected] http://czech.cri.cn