3 /2012
Duha Zajímavosti a krásy
Číny
Editorial
OBSAH
O CRI
Čínský rozhlas pro zahraničí (CRI) je státní rozhlasovou stanicí, která jako jediná z čínských stanic vysílá do celého světa. CRI zahájil svoji činnost 3. prosince 1941 a od té doby tuto činnost neustále rozšiřuje. V současné době má v zahraničí 32 zpravodajských kanceláří a vysílá v 61 jazycích, stal se tedy mezinárodní mediální organizací, která disponuje obrovskou informační sítí. Cílem CRI je seznámit svět s Čínou i Čínu se světem a posílit vzájemné poznání a porozumění. Česká sekce CRI funguje od roku 1968. Kromě vysílání na krátkých vlnách začala v březnu 2004 vysílat i na středních vlnách. Od prosince 2003 byly oficiálně uvedeny do provozu také webové stránky v českém jazyce, kde najdou čtenáři spoustu zajímavých článků o kultuře, tradicích, umění a také o aktuálním dění v Číně i v zahraničí.
4 Čínská kuchyně 8 Stravovací zvyky 11 Jídelní hůlky 12 Pekingská kachna 14 Zimní svátky v Číně 16 Dlouhá čínská zeď 20 Pohoří Wuyi 22 Oblíbené turistické destinace na prosinec
24 Cesta do Yunnanu 28 Bary v oblasti Houhai 30 Rychlý rozvoj Jihočínských aerolinií
DUHA/zajímavosti a krásy Číny Vydává: Čínský rozhlas pro zahraničí (CRI), http://czech.cri.cn, ve spolupráci s M-Phoenix, s. r. o. Adresa: Czech service, 16A Shijingshan Road, Beijing 100040 China Výroba: Mladá fronta a. s., divize Klientské tituly Foto: archiv CRI, archiv M-Phoenix, shutterstock.com
2
http://czech.cri.cn
http://czech.cri.cn
Když se v Číně schází přátelé a rodina, určitě nesmí chybět dobré jídlo. Také každá významná životní událost a svátky jsou doprovázeny hostinami, na kterých se podávají nejvybranější jídla typická pro danou příležitost. Takové hostiny trvají i několik hodin, kdy se na stůl nepřetržitě nosí krásně naaranžované chody. Mnohá jídla se pojí se zajímavými historkami nebo mají svůj symbolický význam. Například v den zimního slunovratu a v období svátků jara se jedí taštičky jiaozi, které svým tvarem připomínají starověké platidlo, takže symbolizují bohatství. Na Nový rok se jí ryba, abychom měli v nadcházejícím roce všeho dostatek, slovo ryba se totiž v čínštině vyslovuje stejně jako „hojnost“. Jelikož sehrává jídlo v životě Číňanů nesmírně důležitou úlohu, rozhodli jsme se věnovat větší část tohoto čísla DUHY právě kulinářskému umění, které je stejně rozmanité a pestré jako celá země. Zvu vás tedy do světa čínské kuchyně a zároveň přeji příjemné prožití vánočních svátků, jak jinak než s vašimi nejbližšími u stolu plného vánočních dobrot. Moli ředitelka České sekce CRI
3
Tradice
Tradice
Čínská kuchyně
à la veverka (松鼠鳜鱼), Krevetové placky à la zlaťáky (金钱虾饼), Kuřecí nudličky à la sloní kly (象牙鸡条) a Slunečnicové maso (葵花献肉). Toto menu se velice rychle rozšířilo po celé zemi. Později, za dynastie Tang, jeden slavný kuchař z královského dvora státu Xun vylepšil Slunečnicové maso tak, že z mletého masa vytvaroval koule připomínající lví hlavy. Jeho recept se proslavil po celé říši a dodnes patří mezi reprezentativní jídla kuchyně Su.
Tradičně se čínská kuchyně dělí podle zeměpisné polohy a podle způsobů přípravy pokrmů a ingrediencí typických pro dané území na osm základních oblastí: Lu, Chuan, Yue, Min, Su, Zhe, Xiang a Hui. Každý z těchto stylů čínské kuchyně je neoddělitelně spojený s dlouhou historií a zvláštními zvyky přípravy jídel v daných oblastech. Kuchyně Chuan v provincii Sichuan (川菜)
Kuchyně Lu v provincii Shandong (鲁菜)
Tradice tohoto směru je neoddělitelně spojená se starobylými státy Qi a Lu a jeho historie sahá až do období dynastie Qin (221–206 př. n. l.). Reprezentuje kuchyni severu a je snad nejrozšířenější kuchyní v Číně. Provincie Shandong je rodištěm velkého myslitele Konfucia. Konfuciova hostina patřila mezi nejluxusnější hostiny pořádané pro nejvzácnější hosty. Při hostině nejvyšší třídy se použilo 404 kusů různě tvarovaného nádobí a podávalo se 196 chodů. Při podávání pokrmů se velice se dbalo na obřadnost. Reprezentativní oblasti: město Jinan a oblast Jiaodong v provincii Shandong. Charakteristika: chuť jídel je spíše slaná, používají se různé omáčky, jarní cibulka, zázvor a česnek. Typická jídla: Kapr na sladkokyselý způsob (糖醋鲤鱼), Devětkrát zatočená střeva (就 转大肠), Sto? květové garnáty (百花大虾)
4
Tento styl, známý také jako sečuánská kuchyně, se vyznačuje rozmanitostí chutí i ingrediencí. I když je rozšířený především v jihozápadní části Číny a v provincii Hubei, restaurace sečuánské kuchyně jsou hojně zastoupené v celé zemi. Reprezentativní oblasti: základní dělení na tři oblasti, město Chengdu, Chongqing a Zixian. Charakteristika: chuť je velice ostrá a výrazná, používají se různé druhy pepře a papriček, typický je sečuánský pepř, který má charakteristickou ostře svíravou chuť. Pro tuto kuchyni je typická obliba v napodobování chutí. Velice známé je např. vepřové maso s rybí příchutí, charakteristická chuť je však způsobená kořením, v samotném jídle není po rybě ani stopy. Typická jídla: Vepřové maso s rybí příchutí (鱼 香 肉 丝 ), Kuřecí kung-pao (宫保鸡丁)
http://czech.cri.cn
Kuchyně Su v provincii Jiangsu (苏菜)
Společně s kuchyní provincie Zhejiang reprezentuje tento styl jižanskou kuchyni. Již před dvěma tisící lety vynikala kuchyně Su v přípravě rybích jídel a již před více než tisíci lety byla kachní jídla z Nanjingu chloubou této oblasti. Později mnozí císaři sídlící v Pekingu zvali z Nanjingu na císařský dvůr slavné kuchaře, kteří se specializovali právě na kachní jídla. Reprezentativní oblasti: města Yangzhou, Suzhou a Nanjing. Charakteristika: převládá dušení, vaření v páře a restování, věnuje velkou pozornost polévkám, co nejvíce se zachovává původní chuť potravin. Známé jídlo: Lví hlavy na červeno (红烧狮子头) K tomuto jídlu se pojí následující příběh. Jednou si císař Sui Yangdi (vládl v letech 605–617 n. l.) vyjel na výlet do Yangzhou a byl krásami tohoto města tak uchvácen, že když se vrátil na císařský dvůr, přikázal kuchaři, aby připravil jídla na téma yangzhouské přírody. Takto vznikla slavná jídla pojmenovaná podle čtyř známých yangzhouských přírodních úkazů jako Mandarínská ryba
http://czech.cri.cn
Kuchyně Zhe provincie Zhejiang (浙菜)
Říká se, že na nebesích je ráj a na zemi je Suzhou a Hangzhou. Krajina jihočínské provincie Zhejiang je z větší části hornatá, zároveň však na východě hraničí s Východočínským mořem. V průběhu celého roku zde převládá teplé podnebí, proto se zde velice dobře daří rýži, čajovníkům a různým druhům zeleniny i ovoce. Místní kuchyně je velice pestrá, je bohatá především na mořské plody a také na různé houby, jako např. Jidášovo ucho. Reprezentativní oblasti: město Hangzhou, Ningbo, Shaoxing a jiné, nejznámější z nich je však kuchyně města Hangzhou.
5
Tradice
Tradice
Charakteristika: chuť jemná, není moc slaná. Klade se ale důraz na barevnost, vůni a chuť. Známé jídlo: Krevety na čaji Dračí studna ( 龙井虾仁), Kyselá ryba ze Západního jezera (西湖醋鱼）
Kuchyně Yue z provincie Guangdong (粤菜)
Říká se, že se v této oblasti jí snad všechno, co létá na nebi, co se plazí po zemi a plave ve vodě. Kuchyně stylu Yue je nesmírně pestrá, v roce 1965 bylo na výstavě kantonského kulinářského umění představeno přes 5400 různých jídel. Mnohé suroviny, které se v této kuchyni využívají, jsou i pro zbytek Číny velice nezvyklé. Kuchyně této oblasti ovlivnila především kuchyni Hongkongu a Macaa. Tento styl převládá také ve většině čínských restaurací v zahraničí. Příprava jídel je časově náročná a docela složitá, proto jsou restaurace tohoto stylu luxusní a jídla vůbec nejsou levná. Reprezentativní oblasti: města Kanton, Chaozhou a Dongjiang. Charakteristika: převládá smažení a dušení. Jídlo je lehké, ale není nevýrazné, je křehké ale není syrové. Známá jídla: Boj tygra a draka (龙虎斗), Dědečkovo kuře (太爷鸡) a mnohá další
Kuchyně Xiang z provincie Hunan (湘菜)
Provincie Hunan leží v jižní části střední Číny, podnebí této oblasti je tedy mírné s častými srážkami a velice se zde daří zemědělství a rybaření. Říká se, že je to „domov rýže a ryb“. Roste zde také velké množství hub a zpracovávají se zde bambusové výhonky. Reprezentativní oblasti: města Changsha, Hengyang, Xiangtan a oblast okolo jezera Dongting. Charakteristika: silné, ostré a kyselé chutě. Známá jídla: Lotosová semínka s ledovým cukrem (冰糖湘莲), Zlatá rybka hrající si s lotosem (金鱼戏莲), Kuře dong’an (东安鸡).
Kuchyně Min provincie Fujian (闽菜)
Recepty fujianské kuchyně jsou nejjednodušší ze všech osmi stylů. Klade se velký důraz na čerstvost surovin. Mořské plody z této provincie jsou vysoce ceněny. Důvodem jsou
6
http://czech.cri.cn
zdejší geografické podmínky a kvalita mořské vody. U břehů provincie Fujian je mnoho souostroví, proto plují místní rybáři nejméně tři hodiny, aby se dostali na otevřené moře. Tyto ostrovy také zpomalují rychlost mořských proudů a vln, je zde tedy bohatý plankton, který podporuje růst mušlí, krabů, krevet a dalších mořských produktů. Zkušení rybáři poznají oblast s dobrými mořskými plody podle barvy nebo chuti mořské vody. Reprezentativní oblasti: město Quanzhou, Xiamen a další, nejreprezentativnější je kuchyně z města Fuzhou. Charakteristika: hlavními surovinami jsou plody moře, které se často jenom povaří ve vodě. Převládají především sladké, kyselé a slané chutě, pokrmy bývají pestrobarevné.
Kuchyně Hui provincie Anhui (徽菜)
Tato jihočínská provincie se vyznačuje úrodností a pestrostí surovin. Pouze ve slavných horách Huangshan roste více než 1470 druhů rostlin, přičemž mnohé z nich se používají i v kuchyni. Je pro ni charakteristické využití hub jako ochucovadla. Reprezentativní oblasti: tato kuchyně se vytvořila z různých místních kuchyní podél řeky Yangzi a řeky Huaihe. Reprezentuje jí ale především způsob vaření z oblasti Huizhou. Charakteristika: typickým způsobem přípravy je dušení a vaření jídla v páře po krátkém osmažení, klade se důraz také na přípravu nad ohněm. Mnohá jídla se nejdříve nad ohněm opraží a poté se dusí. Tato kuchyně je poměrně jednoduchá, jídla zachovávají přirozenou chuť.
http://czech.cri.cn
Mini slovník
Když se pozorně zadíváte na následující znaky, najdete na levé straně nebo ve spodní části komponent 火 nebo 灬 . Oba označují oheň. I čínské znaky mají svá pravidla, není to zas až taký nesrozumitelný „rozsypaný čaj“, jak se možná na první pohled zdá. Velká část znaků obsahuje tzv. radikál, což je významový komponent zařazující znak do určité významové kategorie. Druhá část mnohých znaků obsahuje komponent naznačující výslovnost, je to tzv. fonetikum. V našem případě zde významové komponenty „oheň“ naznačují, že jde o tepelnou úpravu jídla. Zbylou část uvedených znaků tvoří v těchto případech již zmíněná fonetika.
Několik užitečných slov do restaurace jídelní hůlky kchuaj-c‘ vidlička a nůž tao-čcha lžíce šao-c‘ miska fan-wan sklenička pej-c‘
筷子 刀叉 勺子 饭碗 杯子
číšník/číšnice účet jídelní lístek
fu-wu-jüan maj-tan cchaj-tan
服务员 买单 菜单
Obvyklé způsoby přípravy vaření dušení restování fritování smažení pečení vaření v páře
ču men anebo tun čchao ča ťien kchao čeng
煮 焖 / 炖 炒 炸 煎 烤 蒸
Základní suroviny maso – kuřecí – kachní – hovězí – vepřové – jehněčí ryba zelenina ovoce
žou ťi-žou ja-žou niou-žou ču-žou jang-žou jü su-cchaj šuej-kuo
肉 鸡肉 鸭肉 牛肉 猪肉 羊肉 鱼 素材 水果
Obvyklé přílohy rýže smažená rýže rýžová kaše nudle placka knedlík (bez náplně)
mi-fan čchao-fan čou mien-tchiao ping man-tchou
米饭 炒饭 粥 面条 饼 馒头
7
Tradice
Tradice
Stravovací
zvyky
Jedno čínské lidové rčení praví: výživná strava je nade všechny léky. Číňané nesmírně dbají na zdravé složení stravy, ale zdravé jídlo musí mít také výtečnou chuť a mělo by také lahodit oku. Vytříbenost čínské kuchyně dokazuje, že Číňané jsou skutečnými gurmány a že jídlo je nesmírně důležitou součástí jejich života. Hostiny
Stravovací zvyky a způsoby stolování vyvíjející se po dlouhá tisíciletí pronikly do mnoha oblastí života Číňanů a vytvořily pestrou kulturu stravování. Každá životní událost je v Číně provázena typickými hostinami, například hostina na seznámení mladého páru, zásnubní a svatební hostina, hostina prvního návratu nevěsty do rodiny rodičů po svatbě atd. Z nich nejslavnostnější a nejokázalejší je asi jako všude ve světě svatební hostina. V západočínské provincii Shanxi má každý chod jídla na svatební hostině svůj
8
na znamení toho, aby u nich zůstal na delší dobu. Na venkově v jižní Číně zase hlava rodiny uctí hosta šálkem teplého čaje a pak ještě pro něj v kuchyni osobně připraví sladké pečivo nebo uvaří ve sladké vodě vejce. Ve městě Quanzhou ve východočínské provincii Fujian se návštěvě nabídnou pomeranče nebo mandarinky, protože výslovnost těchto dvou druhů ovoce je velice podobná výrazu pro štěstí. V některých oblastech zase nesmí na hostině chybět ryba. V městě Hangzhou v provincii Zhejiang, jakož i v provincii Jiangsu ve východní Číně je zvykem v závěru narozeninové oslavy jíst tzv. nudle dlouhého života. V různých koutech Číny převládají také různé zvyky stolování. Na nejskromnější hostině v Pekingu přináší na stůl nejméně osm talířů a osm misek na teplá jídla. V provincii Heilongjiang v severovýchodní Číně se každé jídlo musí podávat dvakrát, protože se zde sudé číslo považuje za šťastné číslo.
Stolování
Co se týče stolování, některé věci vás možná v Číně překvapí a jiné možná i zaskočí. Určitě je vždy dobré vědět maximum o ostatních kulturách a jejich zvycích, abychom pak neztropili nějakou nepřístojnost, když nás například někdo pozve na návštěvu či do restaurace. Začněme tedy stolováním.
V restauraci
Když se v Číně vypravíme do běžné restaurace, je naprosto normální, že si Číňané před jídlem očistí misku a jídelní hůlky papírovými ubrousky, které leží na stole, nikomu to tady nevadí. Před jídlem se obyčejně popíjí čaj. Když přišla návštěva do domu, podával se jí nejprve čaj v oddělené místnosti a teprve potom se šlo ke stolu. Pokud jste byli na hostinu pozváni, po jídle a pití sahejte teprve tehdy, když vám k tomu dá hostitel znamení. Na stůl se většinou nejprve přinesou studené předkrmy a zelenina a poté následují masové pokrmy. Jídlo je dáno do mís a na velké talíře, které stojí uprostřed stolu a každý si bere podle chuti. Samozřejmě se jí pomocí jídelních hůlek a pouze ve velkých čínských městech a jen v luxusních podnicích vám možná nabídnou příbor, ale spíš jen vidličku. Číňané se nestydí používat při jídle ruce, ale do mís s jídlem na stole se nikdy nesahá rukou ani vlastními hůlkami, buď si necháte nandat anebo se obsloužíte lžičkou či hůlkami, které by u tohoto jídla měly být.
Další zvyklosti
Vzhledem k tomu, že celé menu může mít i 10 a více chodů, je lépe ochutnat z každého trošku, abyste nebyli v polovině hostiny úplně přejedení. To, že někomu něco upadne na stůl, není nic zvláštního. Zbyt-
smysl. První chod jídla nazvaný „červené maso“ symbolizuje svatební radost, druhý chod nese jméno „štěstí celé rodiny“, za ním následuje „rýže osmi pokladů“, což je kaše z lepkavé rýže s datlemi, lotosovými semínky a dalšími čtyřmi surovinami. Toto jídlo je symbolem věčné lásky a dlouhověkosti.
Zvyky podle oblastí
Jelikož je Čína obrovskou zemí, v různých oblastech se tudíž zachovávají různé stravovací zvyky. V Pekingu, když přijede host z daleka, hostitel ho pohostí nudlemi
http://czech.cri.cn
http://czech.cri.cn
9
Tradice
Tradice
Jídelní hůlky Přibližně čtyřicet procent obyvatelstva naší planety jí přímo rukama, třicet procent používá příbory a dalších třicet procent jí jídelními hůlkami. Jídelní hůlky jsou vlastním vynálezem Číňanů, který se později rozšířil i do jiných částí Asie. Historie jídelních hůlek ky kostí a dalších nepoživatelných kousků jídla se dávají na stůl nebo se plivou rovnou na podlahu, tedy pokud jste v nějaké obyčejné restauraci, v hostitelově domě, odkládejte zbytky stejně jako on. Restaurace často používají igelitové ubrusy, do kterých se pak všechny zbytky zabalí a je uklizeno. Hostina je doprovázena mlaskáním, a pokud se něco slaví, jistě bude i nějaký přípitek. Když někdo pronese přípitek k vám, je dobré pronést vzápětí také přípitek. Vždy ale pijte pouze při přípitku, který sami nabídnete či opětujete. Hostitel vždy dává nejlepší kousky z hostiny nejváženějším hostům přímo do jejich misek.
Hlavní chod
Rýže se jako hlavní jídlo nosí až ke konci a protože byla dříve vysoce ceněna, neměla by se do jídelních misek dávat přes okraj, tak se totiž servírovala pouze při obětních obřadech. Pěstování rýže stojí velké úsilí a mnoho námahy, nemělo by se s ní tedy plýtvat, proto se říká, že ten kdo rýži nesní či dokonce vyhodí, dostane neštovice nebo do něj uhodí blesk. Určitě bychom k rýži měli vždy přistupovat s úctou k práci, která musela být na její vypěstování vynaložena. Při větších hostinách o mnoha chodech se rýže většinou nepodává.
10
Poslední chod
Polévka přichází v Číně na stůl jako poslední. Obvykle se na její konzumaci nepoužívají lžíce, pokud ano jsou to malé keramické lžičky. Polévka se z misky jednoduše vypije, samozřejmě to bývá doprovázeno srkáním a mlaskáním. Když dojíte, nenechávejte své jídelní hůlky ležet na talíři či v misce, prý to přináší smůlu.
Hůlky
V dnešní době se setkáte většinou s hůlkami z bambusu, ale používají se též jiné druhy dřeva, slonovina, kov, plast, stříbro či jadeit. Když se stavěl dům, zavěšovaly se hůlky spolu s cedníkem na hlavní trám, měly tu být zárukou hojnosti jídla v domě, otvory na cedníku totiž symbolizovaly ústa rodiny a hůlky je měly všechny nakrmit. Po jídle by na vašem talíři mělo zůstat alespoň jedno sousto, protože jinak by si hostitel mohl myslet, že jste neměli dost.
Placení v restauracích a jídelnách
V Číně není zvykem dávat personálu restaurace nějaké spropitné. V lepších restauracích se může stát, že je obsluha zaúčtována přímo v sumě, kterou za jídlo zaplatíte, avšak nikdy se nedávají číšníkovi peníze navíc.
http://czech.cri.cn
Dávno ve starověku, v období dynastie Shang, před více než 3000 lety, začali Číňané používat jídelní hůlky. Jak se tato tradice vyvinula? Říká se, že když lidé ve starověku jedli pečená horká jídla, často si při pojídání soust pomáhali dvěma větvičkami ze stromů nebo z bambusu. Tímto jednoduchým způsobem se nejen najedli, ale vyhnuli se i popáleninám z horkého jídla. Později se z větviček vyřezávaly jídelní hůlky.
jí dohromady červeným provázkem, takto symbolizují začátek společného života novomanželů. Výslovnost jídelních hůlek v čínštině se podobá slovu rychle, proto tento dar vyjadřuje také přání, aby mladý pár co nejrychleji přivedl na svět potomky. Na venkově v severní Číně je takový zvyk, že o svatební noci příbuzní nevěsty a ženicha házejí jídelní hůlky oknem do svatební komnaty. Tímto způsobem přejí mladému páru štěstí a brzké narození dětí.
Tvar a materiály
Tvar jídelních hůlek je sice jednoduchý, Číňané však kladou velký důraz na materiál, ze kterého jsou vyrobeny, na jejich vzhled a řezbářské ozdoby. Před více než 2000 lety se v Číně objevily jídelní hůlky zhotovené ze slonoviny a mědi. V 6. a 7. století se na dvorech císařů, mandarínů, hodnostářů a šlechticů také používaly jídelní hůlky ze zlata, stříbra, nefritu, korálu a dalších vzácných materiálů. Některé speciální jídelní hůlky měly v horní části nasazenou tzv. stříbrnou hlavu, která prý při dotyku s otráveným jídlem zčernala nebo zezelenala.
Jídelní hůlky v lidových zvyklostech
Jídelní hůlky často hrály v lidových zvyklostech Číňanů významnou roli. V některých koutech Číny jsou nezbytnou součástí věna nevěsty misky a hůlky, které se svazu-
http://czech.cri.cn
11
Tradice
Tradice
způsobem přípravy se proslavila pekingská restaurace Bianyifang. Na rozdíl od pecí na dušení, závěsné pece nemají dvířka a jako palivo se používá dřevo z ovocných stromů, většinou z datlovníků nebo hrušky. Kachny grilované v těchto otevřených pecích se neustále otáčejí, takže jsou rovnoměrně propečené a vyznačují se křupavou kůrkou.
Servírování
Pekingská kachna Co může reprezentovat pekingskou kuchyni lépe než pekingská kachna? Historie této speciality sahá zpět až do dynastie Ming. Říká se, že samotný zakladatel této dynastie, Zhu Yuanzhang, měl kachní maso tak rád, že ho musel mít na stole každý den. Císařští kuchaři si chtěli získat přízeň vladaře, proto vymýšleli co nejluxusnější způsoby přípravy. Takto se vyvinuly dva nejznámější způsoby přípravy pekingské kachny, tj. kachna grilovaná v závěsné peci a dušená kachna.
Křehké a šťavnaté
Tajemství této lahůdky však začíná už u chovu kachen. Kachny jsou krmeny speciálním způsobem tak, aby měly dostatečně tlustou vrstvu podkožního tuku, tenkou kůžičku a chutné maso. Pořádně očištěná a vymytá kachna se naplní vodou a kloaka se zašije tak, aby voda zůstala v trávicím traktu. Kachna
12
V tradičních restauracích se pekingská kachna přináší na stůl ještě nenaporcovaná, kuchař ji krájí na tenké plátky přímo před hosty. Ideálně by doba krájení měla trvat 2 minuty a 30 sekund, a celkem by mělo být kolem 120 plátků. Naporcované plátky si pak každý host namáčí podle libosti do tmavé omáčky a různého koření a balí je spolu s okurkou a jarní cibulkou nakrájenou na tenké nudličky do tenkých placiček. Na závěr hostiny pak přichází lahodná kachní polévka.
Nejslavnější restaurace na pekingskou kachnu v Pekingu Restaurace Quanjude, ul. Chongwenmen č. 32 Tradiční restaurace Quanjude byla založena v roce 1864. Během svého více než stoletého trvání vyvinula svůj speciální kulinářský systém, v rámci kterého nabízí asi čtyři sta chodů. Quanjude se stala známou svým vylep-
šeným receptem tradiční pekingské kachny grilované v závěsné peci. Turisté, kteří zde chtějí tuto lahůdku ochutnat, se musí ale připravit na to, že budou nějakou chvíli čekat na volný stůl. Hosté v restauraci Quanjude pravidelně dostávají zvláštní certifikát s pořadovým číslem, ve kterém se píše „Dáte si pekingskou kachnu s číslem XXX“. Certifikát je také pěknou pohlednicí a můžete ji tedy samozřejmě poslat domů. Specialitou této restaurace jsou: pekingská kachna, polévka z kachních kostí, kachní játra ve slané vodě, pečené kachní srdce a solené kachní jazyky. Bianyifang, ulice Chongwenmen č. A2 Restaurace Bianyifang byla založena ve čtrnáctém roce císařského období Yongle za dynastie Ming (tj. v roce 1416), v současné době má již historii dlouhou šest set let. Tato restaurace se proslavila přípravou pekingské kachny dušením. Kromě tradičního receptu pekingské kachny nabízí tato restaurace další vylepšené recepty: pekingskou kachnu s čajovou vůní, s lotosovou vůní a s vůní cicimku datlového. Další speciality: slaná kachní játra, kachní srdce na kořalce, kachní křídlo s hořčicí, křišťálové kachní jazyky, polévka Fotiaoqiang a mnohé jiné.
se peče v celku, přičemž voda uvnitř kachny maso ochlazuje, proto je nakonec velice křehké a šťavnaté. Nejvhodnějším obdobím pro vychutnání si této lahůdky je jaro, podzim a zima. Na jaře a v zimě má totiž pekingská kachna nejkřehčí maso. Na podzim je zase nejvhodnější podnebí pro přípravu.
Způsob přípravy
Dušená kachna se peče ve speciálních pecích, ve kterých se jako palivo používají stonky čiroku. Poté, co se pece rozpálí na požadovanou teplotu, se oheň uhasí, a kachna se v uzavřeném prostoru pece dusí. Tímto
http://czech.cri.cn
http://czech.cri.cn
13
Tradice
Tradice
ství. Na památku této události každý rok v 8. den tohoto měsíce vaří buddhisté kaši z rýže, oříšků a dalších obilovin a obětují jí Buddhovi. Tato kaše se nazývá laba.
Kaše laba
Zimní svátky v Číně
V Číně se Vánoce příliš neslaví, protože křesťanství zde není tak silně zakořeněné. Čínské svátky vycházejí spíše z lidové tradice a většina z nich se řídí podle lunárního kalendáře, takže nemají pevně stanovené datum. Svátky ve dvanáctém lunárním měsíci jsou předehrou k nejdůležitějším svátkům jara, které bývají na přelomu ledna a února. Osmý den dvanáctého měsíce
V Číně se dvanáctý měsíc lunárního kalendáře nazývá mrazivý měsíc. Na 8. den tohoto měsíce připadá „svátek osmičky mrazivého měsíce“, což je tradiční svátek národnosti Han, a je také předehrou největších tradičních Jarních svátků. Podle historických dokumentů vznikl tento svátek nejdříve na základě mrazivého obřadu v čínském starověku. Pokaždé, když byla dobrá sklizeň, pokládali to předkové za projev přízně bohů Nebes a Země. Proto se konaly slavnostní obřady na oslavu dobré úrody. Po ukončení obřadu se vystrojila hostina, na které se vařila také kaše z nového
14
prosa na počest zemědělců. Postupem času se tento obřad změnil ve svátek obětování a uctění památky předků.
Vliv buddhismu
Po rozšíření buddhismu do Číny byl tento svátek na uctění památky předků obohacen o novou pověst o Šakjamunim. Říká se, že než se Šakjamuni stal Buddhou, dlouho o to neúspěšně usiloval. Když se jednoho dne chtěl vzdát svého cíle kvůli chatrnému zdraví, potkal pastýřku, která mu dala misku s mléčnou kaší. Díky pojídání kaše se Šakjamunimu postupně zlepšilo zdraví a 5. prosince lunárního kalendáře dosáhl buddhov-
http://czech.cri.cn
Kaše laba má v Číně historii trvající více než tisíc let. Vařila se na císařském dvoře, rezidencích mandarínů i v chrámech. Také každá prostá rodina ji vařila a obětovala za zesnulé předky. Vaří se různé druhy. K přípravě tradiční kaše je potřeba osmi hlavních a osmi vedlejších surovin. Číslo osm je právě totožné s 8. dnem 12. lunárního kalendáře a symbolizuje štěstí. Hlavní suroviny tvoří různé boby a obiloviny. Jako vedlejší suroviny se používá sušené ovoce, datle, kaštany, oříšky atd.
Obětování bohu domácího krbu
Dne 23. prosince lunárního kalendáře se v Číně obětuje bohu domácího krbu. Nefritový císař na Nebi jej prý vyšle do každé rodiny na Zemi. Bůh domácího krbu pak podává Nefritovému císaři zprávy o dění v rodině, proto mu lidé prokazují úctu a snaží se získat si jeho přízeň. Mažou bůžkovi ústa medem, aby při svém hlášení u Nefritového císaře mluvil jenom o dobrých a sladkých věcech. Kromě toho lidé často v tento svátek podávali sladký a lepkavý karamel či jiná sladká jídla.
Shenga, aby Ding Xiang vyhnal z domu. Od té doby Zhang Sheng a Hai Tang hýřili každý den a za necelé dva roky promarnili veškeré peníze a bohatství rodiny. Hai Tang Zhang Shenga opustila a vdala se za jiného muže. Osamělý Zhang Sheng neměl ani kam hlavu složit. Zůstal na ulici jako žebrák. Jednoho dne, když padal hustý sníh, padl vysílením do bezvědomí před domem jedné bohaté rodiny. Služka této rodiny viděla, že na zemi leží žebrák, a spěšně to oznámila paní domu. Vzala vrávorajícího žebráka do kuchyně a přivedla k němu paní. Zhang Sheng se velmi podivil, že tou paní byla právě Ding Xiang, kterou před dvěma lety zavrhl. V tu chvíli se velice styděl. Chtěl se skrýt, ale nevěděl kam. Nenašel jiný způsob než vlézt do domácího krbu. Když Ding Xiang přišla opět do kuchyně, Zhang Sheng tam nebyl. Po nějaké době ho našli uhořelého v ucpaném komíně domácího krbu. Zanedlouho poté Ding Xiang zemřela žalem. Když Nefritový císař tento příběh slyšel, byl přesvědčen o tom, že se Zhang Sheng odvážně přiznal ke svému omylu, a jmenoval jej bohem domácího krbu.
Pověst o bohu domácího krbu
Podle pověsti žil v dávné minulosti boháč jménem Zhang Sheng. Jeho žena Ding Xiang měla nejen ušlechtilou tvář, ale i mírnou povahu. Zpočátku vedli harmonický manželský život. Jednoho dne však Zhang Sheng náhodou potkal krásnou ženu jménem Hai Tang a ta se mu na první pohled zalíbila. Hai Tang věděla, že Zhang Sheng je velmi bohatý, proto mu začala lichotit. Zanedlouho si Zhang Sheng vzal Hai Tang za ženu. Hai Tang věděla, že Ding Xiang jako první žena rodiny je krásnější než ona, a to v ní vzbudilo závist a smrtelnou nenávist. Donutila Zhang
http://czech.cri.cn
15
Pamětihodnosti
Pamětihodnosti
již existujících úseků opevnění postavených v období Válčících států v 5.–3. století př. n. l. Probíhala daleko severněji než dnešní zeď a dochovaly se z ní jen fragmenty. I následující dynastie budovaly ve větší či menší míře obranné zdi na severním pomezí. Dnešní podobu získala zeď za dynastie Ming, kdy byla přebudována do velkorysých rozměrů za použití trvanlivějších materiálů. Účelem zdi nebylo odrazit masivní útok nepřátelského vojska, které by hradby určitě dokázalo přelézt, ale měla znesnadnit polokočovným kmenům podnikání loupeživých nájezdů do nitra impéria.
Dlouhá
Vnitřek strážní věže poblíž Pekingu
čínská zeď Dlouhá čínská zeď je starý systém opevnění táhnoucí se napříč severní Čínou. Dnešní podoba zdi byla vybudována za dynastie Ming v době od konce 14. do začátku 17. století. Jejím účelem bylo chránit Čínu před mongolskými nájezdy.
„Nekonečně dlouhá zeď“
Zeď se táhne v délce přibližně 6000 km. Na východě začíná u průsmyku Shanhaiguan při mořském zálivu Bohai v provincii Hebei, na hranicích vlastní Číny a Mandžuska. Končí daleko na západě u průsmyku Jiayuguan v provincii Gansu na okraji pouště Gobi, v místech, kudy přes roztroušené oázy kdysi vedla západním směrem Hedvábná stezka. Zeď se na některých místech větví a probíhá v několika liniích, na některých místech je naopak přerušena. Kdysi údajně měřila celkem přes 8850 km. Číňané někdy
16
Opevnění se v Číně dlouhá staletí budovala dusáním zeminy po tenkých vrstvách do připraveného bednění. Takto vytvořené pevné jádro bylo pak obezděno. Stavba Dlouhá zdi zpravidla probíhala v obtížně dostupném terénu na hřebenech hor, proto se používaly hlavně materiály z místních zdrojů. Poblíž Pekingu byly hlavním materiálem vápencové kameny, v jiných oblastech to byla žula nebo pálené cihly. Parametry stavby se různí – opevnění z mingské doby je u základů široké kolem 7 až 8 metrů, u vrcholu je široké kolem 5 metrů a dosahuje výšky 6 až 10 metrů. Uvnitř zdi se nacházejí spojovací chodby a skladovací prostory. Každých několik set metrů je zeď zesílena věžemi, kte-
ré sloužily jako pozorovací a signální stanoviště, skladiště zbraní a v případě nutnosti i jako útočiště obránců. Celkový počet věží se odhaduje na 25 000. Ve větších rozestupech pak byly budovány kasárny, zásobovací skladiště a velitelství. K předávání zpráv o pohybu nepřítele používaly strážní hlídky kouřové signály. Například v mingském období znamenal jeden kouřový signál počet 100 nepřátel, dva signály 500, tři signály přes 1000 nepřátel.
Známé průsmyky a pevnosti Dlouhé zdi Shanhaiguan 山海关 První pevností Dlouhé zdi je Shanhaiguan na hranicích mezi provinciemi Hebei a Liaoning. Zeď se v tomto místě táhne severním směrem k Vlaštovčím horám, jižním směrem vede k moři v Bohaiském zálivu. Celá scenerie, sevřená mezi horami a mořem, působí malebným dojmem. Po výstupu na vrchol se nám naskytne panoramatický pohled na hory a moře, proto také toto místo dostalo název Shanhaiguan, „Průsmyk u moře a hor“. Zakladatelem pevnosti v Shanhaiguan byl známý mingský generál Xu Da. Podle svých vojenských vizí zde nechal vybudovat v průsmyku mezi horami a mořem pevnost, která měla kontrolovat moře i hory. Celá pevnost má čtyři brány. Nejslavnější je východní brána, kterou proslavil velký nápis „První vchod do Podnebesí.“ Nápis byl
tuto stavbu nazývají jako „Zeď dlouhá deset tisíc mil“. Výraz „deset tisíc“ bývá tradičně synonymem nezměrného množství, proto se také nabízí výstižnější překlad „Nekonečně dlouhá zeď“.
Počátky Čínské zdi
První Dlouhá zeď byla postavena za vlády Prvního císaře, Qin Shi Huangdi, zakladatele epizodické dynastie Qin. Na stavbu byly nasazeny statisíce lidí, především zajatců a trestanců. Vlastně se nejednalo o budování úplně nové zdi, ale spíše o propojení
http://czech.cri.cn
http://czech.cri.cn
17
Pamětihodnosti
Pamětihodnosti
vytvořen mingským učencem a kaligrafem Xiao Xianem. Legenda praví, že když Xiao Xian napsal tento nápis poprvé, nebyl spokojen se znakem jedna, který se skládá z pouhého vodorovného tahu. Ačkoli se ho opakovaně pokoušel napsat, pořád nebyl s výsledkem spokojen. Nakonec psaní vzdal a šel popít doušek dobrého vína do blízké hospody, aby si odpočinul a zahloubal se nad znakem. Jak v taverně usedl, mávl na hospodského a jak byl zvyklý, tak vytočil rameno a nedbale zvedl ruku ze stolu. Na stole pak zůstala šmouha vody. Jakmile Xiao Xian šmouhu spatřil, vyskočil a zaradoval se. Tato šmouha představovala dokonalý tvar pro znak jedna. Xiao Xian jej důkladně prozkoumal a pak jej znovu přepsal na desku. Tak vznikl onen tolik vychvalovaný nápis. Jiayu guan 嘉峪关 Na západním konci Dlouhé zdi v provincii Gansu se nachází pevnost Jiayuguan, která
byla postavená v pátém roce vlády prvního mingského císaře, v roku 1372. Pevnost je pojmenována podle místního názvu hory, na které leží. Protože pevnost nikdy nepoznala válku, tak se jí také říká „Mírová pevnost“. Dívčí pevnost – Niangziguan 娘子关 V okrese Pingding v provincii Shanxi se na strategickém místě nachází pevnost Niangziguan. Leží na samém vrcholku hor, takže je snadné ji ubránit, ale je těžké ji dobýt. Na počátku dynastie Tang vedla třetí dcera císaře Li Yuana, princezna Ping Yang, desetitisícové vojsko, aby toto místo ochránila. Princezna Ping Yang byla skvělým válečníkem. Armádě, které velela, se mezi lidmi začalo říkat ženská armáda. Tak se i toto místo začalo nazývat „Dívčí pevnost“. Dodnes je nad vstupní východní branou velký horizontální nápis o pěti znacích „Pevnost přímo podřízená děvčeti“. Nefritová brána – Yumenguan 玉门关 V provincii Gansu v okrese Dunhuang poblíž města Xiafangpan leží pevnost Nefritová brána. Název dostala podle původního místa, kde se dříve v pohraničí těžil nefrit. Pevnost zavedeného pořádku – Juyongguan 居庸关 Tato pevnost leží v provincii Hebei v okrese Yi. Když se v těchto místech zeď stavěla, nechal zde císař umístit nápis „Odsud vychází následník zavedeného pořádku“. Když byla stavba dokončena, tak ji lidé z pohodlnosti nazývali „Pevnost zavedeného pořádku“. Husí brána 雁门关 V provincii Shanxi v okrese Dai se táhne kaňon, ve kterém byla zbudována pevnost Husí brána. Působí vskutku impozantně, z obou stran je uzavřena horami, že by tu neprolétly ani divoké husy. Ty mohou pouze usednout do kaňonu a protáhnout se průsmykem. Proto lidé toto místo nazývají „Průsmyk Husí brána“.
18
http://czech.cri.cn
Turisticky nejnavštěvovanější části Dlouhé zdi
V roce 1987 byla Dlouhá čínská zeď zapsána do Seznamu světového dědictví UNESCO. Dne 7. 7. 2007 byla zeď zařazena mezi nových sedm divů světa, jako nejdelší stavba na světě. Navzdory tomu je ochrana zdi dosud nedostatečná; v odlehlejších místech je zchátralá a je rozebírána místními obyvateli na stavební materiál. Zrestaurovány a turisticky zpřístupněny jsou jen některé menší úseky. Chcete-li navštívit Dlouhou čínskou zeď, máte několik možností. Většina turistů navštěvuje více či méně zrekonstruované pozůstatky zdi nedaleko od Pekingu. I když některé cestovní agentury nabízejí výlety i na neopravené části, nejčastěji dostanete na výběr komerční úseky Badaling, Mutianyu nebo Simatai. Badaling Nejnavštěvovanější částí je samozřejmě ta nejbližší – Badaling, která leží 70 km severozápadně od Pekingu. Badaling se vine po hřebenech hor v nadmořské výšce 1000 m a scenerie, které nabízí, jsou opravdu nádherné. Problémem však někdy může být velké množství turistů. Pokud ale vytrváte a proniknete dál na samotnou zeď, turistů ubude a dočkáte se příjemné procházky. U tohoto úseku zdi bylo také postavené Muzeum Dlouhé zdi, které vystavuje množství fotografií, nářadí užívané při stavbě a zmenšené modely jednotlivých částí zdi. Mutianyu Nejkrásnějším úsekem je podle Číňanů Mutianyu, který byl postavený v roce 1368 a renovovaný v roce 1983. Tato část zdi leží 90 km severovýchodně od Pekingu. Vzhledem k obtížné dostupnosti je tu turistů o něco méně a také tento úsek nabízí nádherné výhledy. Jinshanling a Simatai Mezi zahraničními turisty je nejoblíbenější
http://czech.cri.cn
Dlouhá zeď Jinshanling a Simatai, která leží ještě o něco dál – 110 km severovýchodně od hlavního města. Na zdi jste tu skoro sami a navíc tato část umožňuje asi 10 km dlouhou túru po pouze částečně zrekonstruované zdi. Cesta zabere nejméně 4 hodiny a opravdu to není lehká procházka. Většina zdi je totiž původní a na některých místech již značně zvětralá, takže jsou přechody v některých místech poměrně nebezpečné.
19
Příroda
Přiroda
Pohoří Wuyi Pohoří Wuyi, ležící v severní části provincie Fujian nedaleko hranic s provincií Jiangxi, tvoří snad nejrozsáhlejší subtropické lesy v Číně. Vegetace se zde mění v závislosti na nadmořské výšce, najdete zde různé formy vegetace, od jehličnatých lesů a bambusových hájů až po čajové plantáže. Většina výběžků hor vznikla po výrazné sopečné aktivitě, kdy se vytvořily typické strmé stráně s plochými vrcholky. Řeka Jiuqu
Tato přírodní rezervace se rozkládá na ploše asi 60 km2 a můžeme ji rozdělit na dvě hlavní části, na klikatící se „Devětkrát zatočenou řeku“ (Jiuquxi) a na třicet šest vrcholků. Místní scenerie je velkolepá, nejlépe ji uvidíte z malého bambusového člunku, plavícího se po proudu řeky z vesnice Xingcun nebo proti proudu z vesnice Wuyigong. Jakoby špičaté hory stoupají nepravidelně a samostatně od říčního břehu, některé jsou přizdobené nádhernými vodopády, zatímco jejich vrcholky a svahy jsou zjemněné bambusovými porosty.
Nejzajímavější vrcholky
I když tyto vrcholky vypadají nepřístupně, na mnoho z nich lze vyšplhat docela lehce, zvláště pak na Dawang feng, tedy „Vrcholek Velkého krále“, kde ústí již zmiňovaná řeka, a o kterém se říká, že kdo nevylezl na vrcholek Velkého krále, jako by ani v horách Wuyi nebyl. Z tohoto místa se naskýtá nejlepší pohled na celou oblast. Druhým velmi zajímavým vrcholkem je Tianyou feng, vrcholek „Putování do Nebes“, který se tyčí poblíž pátého ohybu řeky. Slavný čínský cestovatel a geograf z dynastie Ming, Xu Xiake, ocenil tento vrcholek jako „první místní vr-
20
http://czech.cri.cn
chol, jenž nabízí pohled na slávu devíti oblouků řeky“. Když vyjdete po 840 schodech, dosáhnete pavilon Tianyouguan obklopený nádhernými stromy. Pokud k tomuto vrcholu vystoupáte ráno ještě před východem slunce, naskytne se vám pohled na zamlžené hory připomínající klasické čínské malby. Nejdramatičtějším místem je bezpochyby vodopád Shuilian na severovýchodě. Souvislá plocha vody padající z útesu, pozorovaná z malé čajovny postavené naproti skále schované za vodopádem, skýtá skutečně nevšední podívanou.
Wuyiský čaj
Pohoří Wuyi pokryté malými, kulatými porosty čajovníků, je známé také kvůli velmi dobrému čaji patřícímu do druhu wulong. Celé místo je pokryto malými, kulatými porosty čajovníků. Čaje typu wulong mají poměrně výraznou chuť, která tuto sortu čajů proslavila po celém světě. Tyto čaje byly oblíbené už za dynastie Song. Říká se, že za mongolské dynastie Yuan, která následovala po dynastii Song, se čaj z Wuyi podával samotnému císaři. Pod pojmem wuyiský čaj se rozumí čaj vyrobený v kraji Chong´an. Čajové lístky jsou jemně nazlátlé, s červenými okraji. Když tento čaj ochutnáte, pocítíte příjemně sladkou chuť, pomůže vám zchladit se za parných a dusných dnů a také zlepší chuť k jídlu.
ho lze pozorovat vrcholek připomínající orlí zobák. Nevšední místní atrakcí jsou rakve, které vypadají jako loďky a jsou zapuštěny mezi puklinami v útesech vysoko nad řekou. Nejvíce těchto rakví lze spatřit u čtvrté zatáčky řeky, i když mnoho z nich je roztroušeno po celé délce řeky. Jejich stáří se odhaduje na 4000 let. Dřevěné rakve, které jsou dlouhé přibližně 5 metrů, byly vytesané z velmi pevných klád cedrového dřeva. Jsou uloženy asi 50 metrů nad hladinou řeky. Cedrové klády byly nejspíše dovezeny z provincie Yunnan. Lidské ostatky jsou zabalené do plátna vyrobeného z hedvábí, konopí a bavlny. Kvůli poloze rakví, ve které je dnes můžeme vidět, je místní lidé nazývají „visící“ nebo „vznášející se“ rakve nebo dokonce „rakve nesmrtelných“. Jak se ovšem dostaly na tak vysoká místa nebo jakým způsobem tam byly vyzdviženy, zůstává do dnešní doby záhadou.
„Rakve nesmrtelných“
Jen, co se posílíte místním čajem, doporučujeme návštěvu blízkého mostu, z které-
http://czech.cri.cn
21
Cestopis
Cestopis
ta lůžkovým autobusem trvá téměř celý den a noc. I když samotné město nabízí několik velice lákavých památek a nádherných botanických zahrad, nejzajímavější jsou výlety do okolních vesniček s krásnou přírodou a autentickou kulturou jednotlivých etnik.
Hongkong – „Perla Orientu“ (香港)
Oblíbené
turistické destinace na prosinec Zima bývá na čínském severu stejně mrazivá jako v České republice, proto touha po teplých slunečních paprscích vede seveřany na jih do míst, která nenabízejí pouze příjemné klima, ale také pestré možnosti odreagování se od všedního života. Město Kunming, Yunnan
Ačkoli je to rušné velkoměsto s více než 6,5 miliony obyvateli, s moderním centrem a mrakodrapy, je to místo vcelku příjemné. Nachází se právě na obratníku Raka, ale v nadmořské výšce téměř 2000 m, díky čemuž má celoročně velmi příznivé klima a vysloužilo si tím přezdívku „město věčného jara“. Přímo ve městě i v jeho blízkém okolí jsou mnohá místa, která stojí za to vidět. Toto město s historií delší než 2400 let, je domovem mnoha etnických menšin včetně Yi, Hui, Bai, Miao, Zhuang, Dugong a De´ang, jejichž soužití vytváří jedinečně pestrou kulturu. Pokud budete chtít vyjít do přírody, doporučujeme jezero Dianchi, rybník Heilong, Kamenný les Shilin, nebo starobylé město Guandu, jezero Cuknu, či horu Xishan.
22
Kraj Xishuangbanna, Yunnan (云南西双版纳)
Kraj Xishuangbanna v jihozápadní části provincie Yunnan je díky tajemným pralesům, vzácným rostlinám, divokým zvířatům a tropickému ovoci jednou z nejoblíbenějších turistických destinací. Kromě úžasných přírodních krás, je toto místo také domovem 13 národnostních menšin, včetně Dai, Hani, Bulang, Layu a Jinuo, což činí z této oblasti ideální místo pro objevování jedinečné kultury a zajímavých zvyků těchto etnik. V prosinci zde bývá sucho a teplo, je to proto ideální místo pokud chcete utéci před zimou do krásné panenské přírody. Hlavním dopravním uzlem tohoto odlehlého kraje je metropole Jinghong, kam se nejjednodušeji dostanete letecky z Kunmingu. Pozemní cesta do tohoto města je značně obtížná, i když krásná, ces-
http://czech.cri.cn
V zimním období je v Hongkongu opravdu velice rušno, zvlášť v období kolem Vánoc, kdy do tohoto města přijíždí hodně turistů ze zahraničí a ze severu Číny. Je velice těžké nepodlehnout energii komerčního života v ulicích tohoto finančního a obchodního velkoměsta, je to proto ideální místo pro nákup vánočních dárků. Kromě nákupů jsou zde ale i jiné možnosti vyžití. Za návštěvu stojí například Oceánský Park a Disneyland, nebo se můžete vyfotit se zlatou Bauhinií a se sochami slavných na nábřeží Avenue of Stars. Můžete se také pokochat nádherným panoramatickým výhledem z Victoria Peaku do Victoria Harbour. Po rušném dni s prohlídkou města si nejlépe odpočinete na večeři v Lan Kwai Fong. Průměrná teplota v prosinci je zde kolem 20 °C.
naplní. Tyto hory rozprostírající se na jižním břehu řeky Yangzi, jižně od města Jiujiang, byly v roce 1996 zařazeny na Seznam světového dědictví UNESCO. Nejvyšší vrchol hor, Hanyang, dosahuje výšky 1474 m n. m. Impozantní výhledy nabízí procházka po Květinové stezce kolem jezera Ruqin. Díky nádherným vrcholům, zvláštním kamenným útvarům, unikátním vodopádům, kvetoucím stromům a mnoha historickým památkám jsou hory považovány za jedno z nejznámějších míst v zemi. Od jara do podzimu sem proudí davy turistů, proto si zdejší přírodu nejlépe vychutnáte právě v zimním období, kdy vrcholky hor potáhne sníh bílým kobercem.
Sanya, Hainan (海南三亚)
Město Sanya je nejjižnějším městem provincie Hainan. Tato provincie je ostrovem ležícím v Jihočínském moři mezi provincií Guangdong a Vietnamem. Jelikož bylo toto místo izolované od pevniny, minulé dynastie mu nepřikládaly velkou důležitost a bylo tedy značně zaostalé. Toto už ale v dnešní době neplatí. Nejoblíbenějším místem pro odpočinek je město Sanya, které je díky modrému nebi, krásnému pobřeží, písečným plážím a čisté vodě pravděpodobně nejznámějším přímořským letoviskem v Číně. V létě je zde velice horko, v ostatních ročních obdobích však převládá příjemné teplé klima.
Hory Lushan v provincii Jiangxi (江西庐山)
Kdybyste chtěli vyjet za krásami zimní přírody, hory Lushan určitě vaše očekávání
http://czech.cri.cn
23
Cestopis
Cestopis
navštívit více míst, budou vás čekat mnohahodinové až několikadenní přejezdy. Železniční síť spojuje pouze několik větších měst, takže mnohem častěji je třeba použít dálkové lůžkové autobusy. My jsme měli na Yunnan pouhé tři týdny, a proto jsme alespoň při nejdelším přesunu z Hongkongu do hlavního města provincie Kunmingu využili pohodlné místní aerolinky.
Kunming (昆明)
Cesta do Yunnanu Yunnan(云南), provincie v jihozápadním cípu Číny, sousedící s Vietnamem, Laosem a Barmou, se vyznačuje mimořádně rozmanitou a působivou krajinou. Na severu se tyčí pětitisícové hory, patřící k tibetským pohořím, zatímco na jihu jsou pohoří o téměř 2000 m nižší a pokrytá tropickým pralesem. Naleznete zde také kuželovité sopečné hory i dramaticky zaříznutá údolí řek, malebná terasovitá rýžová pole a čajové plantáže. Díky své bohaté flóře je Yunnan doslova rájem pro botaniky a vděčnou studijní oblastí pro etnology, neboť zde žije téměř 30 minoritních národností, z nichž mnohé si do značné míry stále zachovávají svůj svéráz. Není divu, že se tato provincie stala oblíbenou destinací baťůžkářů z celého světa, takže na svých cestách zaručeně potkáte i zajímavé osoby z řad cestovatelů. Pokud se rozhodnete cestovat do Yunnanu, vyhraďte si na to dostatečně dlouhou dobu. Značná rozloha a horský terén zde vždy byly pro cestovatele i stavitele dopravních cest skutečnou výzvou, a pokud chcete
24
http://czech.cri.cn
Město a hlavně jeho okolí nabízí spoustu možností k zajímavým výletům. První dny jsme trávili spíše ve městě a jeho blízkém okolí. Naší první zastávkou byl půvabný buddhistický chrám Yuantong Si (圆通寺), tisíc let starý a mnohokrát renovovaný, který je významným poutním místem v této oblasti. V samém centru chrámového areálu, uprostřed jezírka hustě oživeného želvami, stojí osmistěnný pavilon zasvěcený tisíciruké bohyni milosrdenství Guanyin a buddhovi Šakjámunimu. Velký dojem na nás také udělala návštěva parku Cuihu Gongyuan (翠 湖公园), kde vládne čilý společenský život, jak je to ostatně v čínských parcích obvyklé. Tisíce lidí tu tančí, zpívají, cvičí, hrají různé míčové a stolní hry či se jen tak procházejí po březích jezera nebo slivoňovými a magnoliovými zahradami. V blízkosti Kunmingu se nachází další buddhistický chrám zvaný Bambusový – Qiongzhu Si (筇竹寺), zajímavý zejména přítomností 500 hliněných soch arhatů (tj. světců, kteří již téměř dosáhli nirvány) v různých groteskních pozicích a nadživotní velikosti. Vydali jsme se také na výlet do blízkých Východních hor Xishan (西山), které jsou porostlé lesíky, protkané sítí cestiček a osázené chrámy a altánky. Zvedají se do výšky 2500 m n. m. a poskytují krásný výhled na velké jezero Dian Chi (滇池). Největším turistickým lákadlem u Kunmingu je ale bezesporu 130 km vzdálený Kamenný les (石林). Jedná se o krasovou oblast s rozsáhlým komplexem šedých vápencových sklaních sloupů, které byly větrem a deštěm opracovány do nejpodivnějších tvarů, připomí-
http://czech.cri.cn
najících například květy lotosu, hřiby nebo lidské postavy. Některé sloupy jsou až 30 m vysoké a jsou tak hustě nahloučeny, že vytvářejí jakýsi labyrint či, chcete-li, les. Podle pověsti bylo toto místo vytvořeno nesmrtelnými, kteří roztříštili skálu, aby tak poskytli úkryt pronásledovaným milencům. Pokud chcete uniknout davům turistů a komerci, stačí sejít z hlavní trasy a zatoulat se do odlehlejších zákoutí – je jich mnoho – a krásných. V Yunnanu je příliš mnoho zajímavých, ale od sebe vzdálených míst, což člověka často staví před ono nepříjemné rozhodnutí, co oželet. My jsme se tentokrát rozhodli vypravit se do severní části k úpatí Sněžných
25
Relax a sport
Relax a sport
hor, abychom se pokochali výhledem na sněhem pokryté horské velikány, a pak na západ k hranicím s Barmou, kudy vede proslulá obchodní cesta. Z Kunmingu jsme tedy vyrazili nejprve směrem na západ do Dali (大理) a odtud pak dále na sever do města Lijiang.
Lijiang (丽江)
Městečko Lijiang, na úpatí Sněžných hor nefritového draka - Yulong Xue Shan (玉龙 雪山), bylo dlouhá staletí hlavním městem říše národa Naxi, což je jeden z tibetských kmenů, praktikujících šamanismus a žijících dodnes v matriarchální společnosti. Ženy, oděné do typických modrých halen a kalhot, řídí domácnost i obchod. Další pozoruhodnou zvláštností této menšiny je unikátní, přes 1000 let staré obrázkové písmo, které
se dodnes používá, ačkoli stále více hlavně za účelem podpory turistického ruchu. Stará část Lijiangu podlehla v roce 1996 zemětřesení, ale díky vládní podpoře byla zase obnovena zcela v původním stylu, takže návštěvníky čekají úzké dlážděné uličky, dřevěné domky s typickými taškovými střechami a celá síť vodních kanálů s mostky a vodními mlýny. Výhodné je pronajmout si kolo a vydat se na prohlídku četných buddhistických chrámů v blízkosti města. My jsme také neodolali nabídce vydat se na menší výlet do hor Yulong Xue Shan na koních. To bylo na jednu stranu zajímavé zpestření, ale podcenili jsme fakt, že z rozpohybovaného koňského hřbetu se špatně fotí. Zasněžené vrcholky byly nádherně osvětlené, ve výšce 3000 m n. m. jsme se však náhle dostali do mlhy a našemu fotografování tím odzvonilo definitivně.
Soutěska Hutiao Xia
Nejsilnějším zážitkem celé naší cesty do Yunnanu byla určitě túra Soutěskou skákajícího tygra – Hutiao Xia (虎跳峡). Toto údolí divoké řeky Jinsha, asi 100 km severně od Lijiangu, je jedním z nejhlubších kaňonů na světě. Je dlouhé asi 16 km a v některých částech tak úzké, že ho údajně přeskočil tygr prchající před lovci. Soutěska leží ve výšce okolo 2500 m n. m. a dalších 3000 m nad úrovní peřejnaté řeky se tyčí zasněžené vrcholky hor Haba ze západní a Yulong Xueshan z východní strany. Soutěskou vede kromě níže položené silnice i horní stezka zaříznutá do strmého svahu, která cestovatelům připraví úchvatné pohledy a někdy i závratě. Trek tímto údolím je mezi baťůžkáři ze Západu velmi populární, čemuž se přizpůsobili místní lidé národnosti Naxi, kteří ve svých domečcích, řídce roztroušených po údolí, poskytují nocleh i občerstvení. Soutěskou se dá projít za dva dny, ale stojí za to si pobyt o den dva prodloužit a náležitě vychutnat. My jsme, na rozdíl od většiny ostatních, cestu absolvovali s plnou zátěží a sklidili jsme za tento sportovní výkon obdivné komentáře domorodců.
26
http://czech.cri.cn
Západní Yunnan
Kvůli nedostatku času jsme se rozhodli nepokračovat dále na sever do drsnějších horských oblastí a bájné Shangrily. Místo toho jsme se vydali na jihozápad slavnou Barmskou cestou směrem k barmské hranici okusit Yunnan zase z jiného soudku. Přes tuto oblast vedly odjakživa důležité obchodní cesty. Jižní Hedvábná stezka přes Indii až do Říma zde vedla již ve 4.–5. stol., tedy o celá dvě století dříve než známější severní cesta přes střední Asii. V době těsně před druhou světovou válkou zde byla vystavěna strategicky důležitá silnice vedoucí z Kunmingu až k barmské hranici, měřící více než 1000 km a překonávající horské hřebeny i veletoky. Stavby se účastnilo na 300 tisíc dělníků. Na této cestě vždy kvetl i nelegální obchod všeho druhu a je tudíž místem častých policejních kontrol. O tom jsme se sami přesvědčili, když jsme se museli při naší cestě nočním autobusem do Tengchongu, rozespalí a nechápavě mžourající, legitimovat.
Tengchong (腾冲) a okolí
Toto energické a rychle se rozvíjející město leží v tektonicky aktivní oblasti. V okolí najdeme četné sopky a vývěry horkých pramenů, to vše zasazené do malebné zemědělské krajiny s roztroušenými lesíky. Navštívili jsme nedaleké horké vývěry, kterým se říká Horké moře – Rehai (热海). Dřevěný chodníček se vine mezi kopci po-
http://czech.cri.cn
rostlými bujnou subtropickou vegetací, okolo potůčků a jezírek, v nichž to vře a bublá a valí se z nich pára. V jednom z jezírek jsme si uvařili vajíčka a pak jsme si v místních lázních dopřáli horkou koupel, šíjovou masáž a tradiční baňkování. Pět kilometrů západně od Tengchongu leží vesnice Heshun Xiang (和顺乡), s nápadně bíle omítnutými a zdobenými domy ve stylu doby dynastie Qing. Je udržovaná a neustále zvelebovaná díky příslušníkům místních rodin, kteří odešli do zámoří a podařilo se jim zbohatnout. V jednom z domů zřídili jejich majitelé malé rodinné muzeum, kde jsou k vidění zajímavé místní artefakty. Můžete se také vydat na výlet do 50 km vzdálených hor Yunfeng Shan (云蜂山), kde se nachází taoistický klášter, postavený v 17. stol. jako imitace slavnějšího Wudangského kláštera ve střední Číně. Nejvyšší vrchol měří 1608 m n. m. a je z něho krásný rozhled do půvabně modelované okolní krajiny. Doporučujeme se najíst ve vynikající klášterní vegetariánské restauraci. Pokud se tak jako my odvážíte nasednout na místní autobusové linky či dokonce stopovat a vydáte se objevovat zapadlé kouty, které se nedostaly do turistických příruček, čeká vás autentický venkov s rýžovými políčky, vodními buvoly, bambusovými hájky, čajovými plantážemi a pracovitými domorodci. A ten nás v Yunnanu okouzlil natolik, že jsme rozhodnuti se sem zase znovu vypravit.
27
Relax
Relax
oblast se po barové ulici Sanlitun stala další známou barovou ulicí v Pekingu. Když tedy budete mít chuť pobavit se večer u živé hudby, určitě si zde najdete svoji kavárnu nebo restauraci. Téměř v každém druhém baru hraje živá hudba a mnoho známých zpěváků začínalo svoji kariéru právě zde. Připravte se však na to, že narazíte na davy místních i cizinců.
Známé bary
Bary
v oblasti Houhai Pokud jste chtěli před dvaceti lety v Pekingu najít bar v západním stylu, neměli jste moc na výběr. V posledních letech se ale posezení v barech stává jednou z nejoblíbenějších forem zábavy mladých Číňanů žijících v přelidněných metropolích.
Během krátké doby zde vyrostlo několik barových čtvrtí. Jednou z nich je barová ulice kolem jezera Houhai (Zadní moře), ležícího u známého pekingského parku Beihai (Severní moře) v blízkosti Zakázaného města. Jezero Houhai bylo uměle vyhloubené před sedmi sty lety, v období dynastie Yuan. Původně bylo toto místo určené pouze pro potěšení císařské rodiny. Říkalo se, že voda jezera Houhai je napojená na „dračí tepnu“ Zakázaného města, což znamená, že z pohledu feng-šuej je to velice prosperující a vzácné místo. I z tohoto důvodu si nechali v této
28
Ulička Luoguxiang v blízkosti jezera Houhai je také plná barů. Přes den působí prostým a klidným dojmem starých pekingských hutongů. Do jednoho z čtvercových dvorů vede černá brána, na které je vylepený červený plakát, a po stranách visí červené lampiony. Je to bar „Pass by“, který je otevřený už osm let a díky kterému se tato ulička proslavila. Pod vysokými košatými stromy ve dvorku jsou rozložené staré lakované dřevěné stoly a židle. I nábytek v baru dává návštěvníkům pocit domova. Na policích podél zdi si mohou hosté vybrat pro zkrácení chvíle z knížek, beletrie a cestopisů. Majitel baru je velkým fanouškem cykloturistiky a vůbec je to velmi zajímavý člověk. Říkají mu pře-
zdívkou Xiao Bian’er, jeho pravé jméno snad nikdo nezná. Zdi baru zdobí jeho fotografie z cest. A proč se tento bar nazývá „Pass by“? Xiao Bian’er to vysvětluje takto: „Potkáváme v našem baru mnoho návštěvníků, kteří jenom projížděli. Nevíme, kdo jsou, odkud přišli nebo kam půjdou. V této chvíli jsou prostě jenom „projíždějící“. Ve skutečnosti nemohou vstoupit do mého života a já také nemůžu vstoupit do jejich života. Myslím, že takové vztahy jsou zajímavé.“ Tento bar je velice oblíbený mezi cizinci, odráží totiž atmosféru starého Pekingu, mohou odtud v klidu pozorovat starý pekingský život a přitom si ale mohou dát i dobré jídlo. Vedle baru „Pass by“ je zde další svérázný bar Shuiniushi, který je známý svojí romantickou atmosférou. V přízemí tohoto baru je prostor pro hudební kapely, které zde často hrají. Ve druhém patře si můžete vybrat jednu ze dvou místností, v západním sále můžete posedět u svíček, ve východním sále umocňují klidnou atmosféru zarůžovělé závěsy, které oddělují od sebe všechny stoly. Odtud se vám nabízí poklidný výhled na hladinu jezera.
oblasti vlivní duchovní stavět svatyně určené pro rozjímání. Také mnozí princové, šlechtici a ministři si na březích jezera budovali svá sídla. V létě je hladina tohoto jezera jako zrcadlo, odráží se na ní zelené smutné vrby, kvetou lotosové květy. V zimě se z hladiny stává přírodní kluziště. Na obou březích se rozprostírá zachovalá zahrada princovy rezidence. Podél břehu jezera Houhai za posledních deset let vyrostlo mnoho kaváren a restaurací, z nichž každá má svůj zvláštní styl a nenapodobitelnou atmosféru. Tato
http://czech.cri.cn
http://czech.cri.cn
29
Reportáž
Reportáž
land. Nižší ceny letenek jsou častým důvodem, proč cestující volí právě Jihočínské aerolinie. Tato letecká společnost však nabízí i další výhody, jakými jsou přímé lety z Kantonu např. do Brisbane. Ostatní letecké společnosti, singapurské nebo jihokorejské, přímé letecké linky z Číny do Austrálie nenabízejí.
Pasažéři z Evropy
Protože mezi Evropou a Austrálií neexistují žádné přímé letecké linky, otevření linky do Austrálie a na Nový Zéland způsobilo také velký nárůst pasažérů z Evropy. Nárůst počtu pasažérů z Evropy do Austrálie dosáhl 620 %. Paní Zou Yingping zodpovědná za propagaci Jihočínských aerolinek uvedla, že množství zahraničních pasažérů každým rokem rychle roste. V mezinárodních letadlech do Evropy cestovali dříve většinou Číňané, dnes ale tvoří víc než 50 % cizinci.
Rychlý rozvoj
Nové linky
Jihočínských aerolinií
Civilní letecký průmysl se v Číně velice rychle rozvíjí poté, co se Čína začala otevírat světu. V posledních letech došlo k průlomu v kvalitě a v rozsahu služeb, které čínské aerolinie nabízejí, a civilní letecký průmysl rychle sílí. Největší aerolinky
Jihočínské aerolinie (China Southern Airlines) jsou jednou ze tří velkých státních leteckých společností. Z těchto tří společností mají nejvíc letadel a největší roční objem osobní přepravy. V současnosti provozují více než 480 osobních a nákladních letadel. V roce 2011 přepravila tato společnost 80,68 milionu pasažérů, což ji řadí na první místo v Asii. V září 2012 nalétaly Jihočínské aerolinie 10 milionů hodin bezpečných letů a jako první letecká společnost získala za bezpečnost letů diamantovou cenu.
30
Mezinárodní síť
V rámci posilování konkurenceschopnosti a v souladu se strategií Číny směřovat do zahraničí, předložily Jihočínské aerolinie v roce 2005 strategický cíl rozvíjet letecké společnosti a vytvořit mezinárodní sítě. V srpnu roku 2012 oznámily strategii s názvem „Kantonská trasa“, která znamená důležitý krok k zapojení se do světové soutěže. Tyto aerolinie také poprvé vstoupily na australský letecký trh. Lákají pasažéry z celé Číny na kantonské letiště, odkud mohou letět do Austrálie nebo na Nový Zé-
http://czech.cri.cn
Jihočínské aerolinie postupně otevřely nové letecké linky z Kantonu do Sydney, Melbourne, Aucklandu, Brisbane i do Paříže a Amsterdamu. V červnu 2012 přibyla linka z Kantonu do Londýna. V říjnu začaly Jihočínské aerolinie také oficiálně využívat v současnosti největší osobní letadlo A380, a to na trase Kanton–Los Angeles. Aby Jihočínské aerolinie přilákaly více cestujících, začaly s masivní propagací v zahraničí. V roce 2010 investovaly do reklamy v Austrálii a Evropě. Od roku 2011 sponzorují některé důležité místní akce a zúčastňují se na významných veletrzích cestovního ruchu. Kromě toho aerolinie aktivně spolupracují i s místními vládami, turistickými organizacemi a letišti.
začíná ve stanici Dongxihu ve městě Wuhan v provincii Hubei a povede přes několik měst, včetně Xi‘anu, Lanzhou, Urumči, dále pak přes Kazachstán, Rusko, Bělorusko a skončí v Česku. Celá trasa je dlouhá 10 863 kilometrů. Cesta potrvá pouze polovinu doby než přeprava zboží po moři. Otevření nové mezinárodní železniční trati přispěje k podpoře dovozu evropských produktů s vysokou přidanou hodnotou a současně podpoří hospodářsko-obchodní spolupráci mezi střední Čínou a zahraničím.
Minislovníček Většina letišť v Číně používá čínské i anglické nápisy, takže se nemusíte bát, že se ztratíte. Znalost několika slovíček ale určitě neuškodí. letiště aerolinie číslo letu letadlo letuška terminál letištní hala gate palubní lístek pasová kontrola pas vízum
fej-ťi-čchang chang-kchung kung-s‘ chang-pan fej-ťi kchung-čung siao-ťie ťi-čchang chou-ťi-lou chou-ťi-š‘ teng-ťi-kchou teng-ťi-pchaj chu-čao ťien-čcha-čchu chu-čao čchien-čeng
飞机场 航空公司 航班 飞机 空中小姐 机场候机楼 候机室 登机口 登机牌 护照检查处 护照 签证
Vlaková nákladní doprava z Číny do Čech
V říjnu 2012 byla oficiálně uvedena do provozu mezinárodní železniční trať pro nákladní dopravu z čínského města Wuhan ve střední Číně do Evropy. Cesta do České republiky takto potrvá 23 dní. Tato mezinárodní trať
http://czech.cri.cn
31
Vysílání do éteru České vysílání CRI zachytíte denně na krátkých vlnách SEČ 20:00–20:30/SELČ 21:00–21:30 na frekvenci: 7325 kHz, 7415 kHz, 9515 kHz SEČ 20:30–21:00/SELČ 21:00–21:30 na frekvenci: 7305 kHz/43.27m, 7415 kHz/25.48m SEČ 12:00–13:00/SELČ 13:00–14:00 na frekvenci: 13685 kHz, 15225 kHz/19.7m, 17570 kHz/17.07m na středních vlnách SEČ/SELČ 21:00–22:00 na frekvenci: 963 kHz SEČ/SELČ 23:30–00:30 na frekvenci: 1458 kHz
Czech service 16A Shijingshan Road Beijing 100040 China tel. 0086-010-68892324 0086-010-68892387 fax 0086-010-68892322 e-mail:
[email protected] http://czech.cri.cn
