2011. výjezdu. Termíny a definice

12/11/2011

OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY


ČSN 73 6102

OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKA je druh úrovňové křižovatky, která má okružní jízdní pás ve tvaru mezikruží, nebo ve tvaru jemu blízkém, na níž je silniční provoz veden jednosměrným objezdem kolem středového ostrova proti směru hodinových ručiček od vjezdu ke zvolenému výjezdu.

Obsah: Termíny a definice Druhy a typy křižovatek Návrhové prvky křižovatek P Posouzení í dél délek k rozhledu hl d Kapacitní posouzení křižovatek Vybavení křižovatek (odvodnění, bezpečnostní prvky, osvětlení)

+ TP 135

OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY Termíny a definice


Směrodatné vozidlo - je největší vozidlo, na jehož jízdní parametry a

Poznámka: Kruhový objezd není správný název pro okružní křižovatku. Jde pouze o terminologickou záměnu obecně rozšířenou mezi veřejností. Kruhový objezd je termín ze zákona o provozu na pozemních komunikacích svislá dopravní značka (zákon č. 361/2000 Sb.) a vyjadřuje směr jízdy (objezdu) a přednost v jízdě.


Středový ostrov - kruhová nebo kruhu blízká fyzická nebo optická překážka sloužící k usměrnění pohybu vozidel po okružním jízdním pásu křižovatky proti směru hodinových ručiček. Prstenec - zpevněná část vnějšího okraje středového ostrova u okružní křižovatky o vnějším průměru D<50m. Prstenec se navrhuje tak, aby mohl být ojediněle pojížděn zejména rozměrnými vozidly. Okružní jízdní pás křižovatky - jízdní pás v šířce zpevnění vozovky okolo středového ostrova. Vjezd a výjezd - jízdní pruh nebo pás křižující komunikace, kterým vozidla vjíždějí nebo vyjíždějí do nebo z okružního jízdního pásu křižovatky. Samostatný vjezd/výjezd - jízdní pás na jednosměrné komunikaci v místě napojení na okružní jízdní pás. Zpevněná srpovitá krajnice - zpevněný okraj vozovky na pravé straně připojovacího oblouku sousedního vjezdu a výjezdu a má půdorys ve tvaru srpu. Slouží pro ojedinělý pojezd vozidly s větším poloměrem zatáčení než jaký má připojovací pravostranný oblouk mezi vjezdem a následným výjezdem. Dělicí pás - plocha ohraničená fyzicky nebo opticky vůči přilehlým dopravním pruhům, která na křižující komunikaci křižovatky odděluje jízdní pásy v délce nad 25 m od okružního jízdního pásu křižovatky. Dělicí ostrůvek - plocha ohraničená na všech stranách fyzicky nebo opticky vůči přilehlým jízdním pruhům. Dělicí ostrůvek se umísťuje mezi protisměrnými jízdními pruhy/pásy v délce 5 —25 m a tvoří zpomalovací prvek před vjezdem do křižovatky. Slouží i jako ochranný ostrůvek pokud je využíván pro přechod pěších. Směrovací ostrůvek - plocha ohraničená na všech stranách fyzicky nebo opticky vůči přilehlým jízdním pruhům, která odděluje a usměrňuje dopravní proud vozidel vjíždějících na okružní jízdní pás od dopravního proudu vozidel z něj vyjíždějících.


rozměry se navrhuje geometrický tvar dané okružní křižovatky.

Volba směrodatného vozidla se provede jako jeden z rozhodujících podkladů pro návrh geometrického uspořádání okružní křižovatky, tzn. pro stanovení parametry vjezdů a výjezdů, šířky okružního jjízdního pásu, p , popřípadě p p p p prstence a srpovitých p ý zpevněných p ý krajnic j okružní křižovatky z hlediska průjezdnosti. Při stanovení směrodatného vozidla je nutno posoudit širší dopravní vztahy včetně možnosti nebo potřeby zajistit průjezd i pro nadměrné přepravy. Pro zjednodušení návrhu geometrického uspořádání okružních křižovatek se využívá třídění vozidel ČSN 73 6056 (parkoviště). Pozn.: existuje i jiná kategorizace – zákon č. 56/2001 Sb. nebo TP 171 - Vlečné křivky pro ověření průjezdnosti směrových prvků komunikací, 2004.

1

12/11/2011



PROVOZNÍ ZÁSADY

PROVOZNÍ ZÁSADY

geometrické uspořádání okružní křižovatky odpovídá v=f(R) – rychlost na okružním pásu odpovídá hodnotě poloměru – menší poloměr = nižší rychlost na okružním pásu

- nedochází k ovlivňování jízdy vozidel na okružní křižovatce vyklizujícími vozidly – vozidla opouštějící křižovatku na tom samém paprsku neovlivňují vozidla vjíždějící (jako na konvenčních křižovatkách)

v důsledku nízkých rychlostí mohou být najíždějícími vozidly idl využity žit také t ké kratší k tší časové mezery mezi vozidly na okružní křižovatce t=f(v) – řidiči při nižších rychlostech akceptují kratší časovou mezeru pro najíždění

- vyklizující vozidla jsou nahrazována vozidly najíždějícími – tzv. princip samoregulace – řidič vidí vyjíždějící vozidlo na stejném paprsku a nahrazuje ho na okružním pásu

proudy vozidel jedoucích na okružní křižovatce a vozidel najíždějících se spojují v přesně definovaném kolizním bodu pod velmi malým úhlem – nedochází ke křižným střetům a následky případných nehod tak nejsou příliš závažné

řidič při najíždění do okružní křižovatky sleduje pouze svou levou stranu (příjezd kolizních vozidel je pouze zleva)

OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY PROVOZNÍ ZÁSADY

K narušování plynulosti provozu (provozních zásad) na okružních křižovatkách může docházet v následujících případech: -

vysoké intenzity křižujících pěších proudů narušují plynulost vyklizování

-

dochází k přetížení sousedních křižovatek a vozidla přijíždějí do okružní křižovatky „ve vlnách“, např. ze světelně řízených křižovatek

-


OSTATNÍ SPECIFIKA OKRUŽNÍCH KŘIŽOVATEK STŘETNÉ (KOLIZNÍ) BODY PRŮSEČNÁ KŘIŽOVATKA - 32 střetných bodů – 8 přípojných + 8 odbočných + 16 křižných

OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKA - 8 střetných bodů – 4 přípojné + 4 odbočné

není – li dodržováno pravidlo přednosti v jízdě NA TYTO SKUTEČNOSTI JE NUTNO PAMATOVAT JIŽ PŘI NÁVRHU VHODNÉ LOKALITY PRO OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKU


OSTATNÍ SPECIFIKA OKRUŽNÍCH KŘIŽOVATEK DRUHY NEHOD, KE KTERÝM DOCHÁZÍ V OKRUŽNÍ KŘIŽOVATCE NEHODY NA VJEZDU

NEHODY NA VÝJEZDU

ZTRÁTA KONTROLY NAD VOZIDLEM

Křižný bod - střetný bod, v němž se jízdní pruhy navzájem křižují Přípojný bod - střelný bod, v němž se dva nebo více jízdních směrů slučují do jednoho směru Odbočný bod - střetný bod, v němž se jeden jízdní směr rozvětvuje do dvou nebo více směrů


OSTATNÍ SPECIFIKA OKRUŽNÍCH KŘIŽOVATEK PLOŠNÉ NÁROKY NA REALIZACI OKRUŽNÍCH KŘIŽOVATEK SROVNÁNÍ PRŮSEČNÉ KŘIŽOVATKY S PŘÍDATNÝMI PRUHY NA HLAVNÍ S OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKOU

SROVNÁNÍ PRŮSEČNÉ KŘIŽOVATKY S PŘÍDATNÝMI PRUHY NA OBOU VĚTVÍCH S OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKOU

LEGENDA: plocha nutná pro realizaci OK, nikoli pro průsečnou plocha nutná pro realizaci průsečné křižovatky, nikoli pro OK

NÁRAZ DO ZADNÍ ČÁSTI VOZIDLA BOČNÍ NÁRAZ VJÍŽDĚJÍCÍHO VOZIDLA DO VOZIDLA NA OKRUŽNÍM PÁSU

NÁRAZ DO ZADNÍ ČÁSTI VOZIDLA

VJETÍ NA OSTRŮVEK, STŘEDOVÝ OSTROV, DO VYBAVENÍ KŘIŽOVATKY (ČASTO JDE O NEHODY POUZE JEDNOHO VOZIDLA)

2

12/11/2011



OSTATNÍ SPECIFIKA OKRUŽNÍCH KŘIŽOVATEK

OSTATNÍ SPECIFIKA OKRUŽNÍCH KŘIŽOVATEK

UMÍSTĚNÍ OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY

OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY JAKO ARCHITEKOTONICKÝ PRVEK

VHODNÉ PRO: - křižovatky s dlouhou dobou zdržení na hlavní nebo vedlejší komunikaci - křižovatky s velkým podílem odbočujících vozidel (zejména silné odbočení vlevo z hlavní) - křižovatky s více než čtyřmi paprsky - křižovatkyy vidlicovité,, odsazené,, hvězdicovité (s nestandardní geometrií nebo nestandardním úhlem křížení) - křižovatky se zalomenou předností - křižovatky s vysokou nehodovostí - křižovatky s relativně vyrovnanými intenzitami na vjezdech - křižovatky, kde je nutno zpomalit vozidla (na vjezdech do obce, u škol, v centrech apod.) - lokality, kde je třeba tvarem křižovatky zdůraznit konec komunikace s vyšší návrhovou rychlostí (např. na začátku obce)

NEVHODNÉ PRO: - křižovatky, kde nelze zajistit odpovídající geometrické řešení - křižovatky, které jsou v blízkosti křižovatek řízených světelně signalizačním zařízením - křižovatky s nevyrovnanými intenzitami na vjezdech j - křižovatky, kde jsou vysoké intenzity přecházejících chodců - lokality, kde se zajišťuje preference vozidel MHD pomocí samostatných jízdních pruhů (nelze je realizovat v OK) - lokality, kde se zajišťuje koordinované řízení křižovatek pomocí SSZ - lokality s obtížnými územně – technickými podmínkami a konfigurací terénu (sklony nad 6 %


OSTATNÍ SPECIFIKA OKRUŽNÍCH KŘIŽOVATEK OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY JAKO ARCHITEKOTONICKÝ PRVEK


OSTATNÍ SPECIFIKA OKRUŽNÍCH KŘIŽOVATEK VÝHODY OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY VÝHODY OKRUŽNÍCH KŘIŽOVATEK: Nižší nároky na spotřebu území Nižší stavební náklady Lepší možnosti stavebního uspořádání Vyšší bezpečnost provozu a nižší závažnost nehod Vyšší y výkonnost ý křižovatky y Kratší čekací doby Nižší, rovnoměrnější rychlosti Nižší hodnoty hluku a splodin Vhodné geometrické uspořádání křižovatkové vozovky a vjezdů Dobré rozhledové poměry Možnost návratu do původního směru Jednoduchá regulace předností v jízdě Hledisko ohleduplnosti a vlastní zodpovědnosti Cyklisté, v důsledku srovnatelných rychlostí s vozidly působí méně rušivě Chodci se dostanou do kolize s nižším počtem vozidel


OSTATNÍ SPECIFIKA OKRUŽNÍCH KŘIŽOVATEK NEVÝHODY OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY NEVÝHODY OKRUŽNÍCH KŘIŽOVATEK:

VE SROVNÁNÍ S:

Nelze ovlivnit provoz (skupinové příjezdy, Křižovatkami řízenými SSZ nebo jednotlivé dopravní proudy vozidel) Okružní křižovatky nelze začlenit do koordinovaného systému řízení dopravy

Klasickými typy křižovatek

Nelze zvýhodnit ý MHD na p příjezdu j

Křižovatkami řízenými ý SSZ

Ovlivňování provozu silnými pěšími proudy na jednotlivých vjezdech

Křižovatkami řízenými SSZ

Snížení bezpečnosti provozu u vícepruhových vozovek (není využito navrhované výkonnosti) Průjezd velkých vozidel je u některých typů z těchto křižovatek omezen

Klasickými typy křižovatek

Větší závleky pro chodce

VE SROVNÁNÍ S: Velkoplošnými křižovatkami na vjezdech s více řadícícmi pruhy Křižovatkami řízenými SSZ Klasickými typy křižovatek Neřízenými křižovatkami Neřízenými ý křižovatkami S řízenými i neřízenými křižovatkami Hlavními proudy na klasických křižovatkách Klasickými typy křižovatek Klasickými typy křižovatek Klasickými typy křižovatek Klasickými typy křižovatek Křižovatkami řízenými SSZ S řízenými i neřízenými křižovatkami Klasickými typy křižovatek Neřízenými křižovatkami


Rozdělení a typy okružních křižovatek Miniokružní křižovatka: Je ta, jejíž vnější průměr je menší než 23 m. Vždy se zpevněným středovým ostrovem a má podobnou charakteristiku jako okružní křižovatka. Průjezd větších vozidel je ojediněle možný, ale tak, že miniokružní křižovatkou projedou jako průsečnou křižovatkou, tedy přes zpevněný středový ostrov. Takto projíždějící vozidlo musí dát přednost v jízdě všem vozidlům, které miniokružní křižovatku projíždějí, nebo do ni vjíždějí.

Klasickými typy křižovatek Klasickými typy křižovatek

3

12/11/2011



Rozdělení a typy okružních křižovatek Okružní křižovatka: Je ta, jejíž vnější průměr je větší něž 23 m. Její rozměr je zpravidla závislý na počtu připojených větví křižujících komunikací, které jsou napojeny na okružní jízdní pás a na způsobu připojení vjezdů (stykové připojení, připojovací pruh) i na místních možnostech připojení komunikací na okružní jízdní pás. Optimální rozměry se pohybují od 30 po cca 40.

Rozdělení a typy okružních křižovatek Okružní křižovatka: intravilánová (v zastavěném území)–kompaktní typ

Okružní křižovatka nemusí mít nutně kruhový tvar, navrhují a realizují se okružní křižovatky, jejichž tvar je např. elipsovitý apod.

Intravilánové okružní křižovatky kompaktního typu jsou zaměřeny především na snížení rychlosti a z pohledu chodců a cyklistů jsou nejbezpečnější. Jsou charakteristické menšími poloměry a kolmo situovanými vjezdy, které vyžadují velmi nízké rychlosti vozidel při příjezdu z vjezdového ramene na okružní pás. Všechny vjezdy i výjezdy jsou jednopruhové, středový ostrůvek je nepojížděný, doplněný prstencem pro umožnění průjezdu nákladních vozidel.



Rozdělení a typy okružních křižovatek


Okružní křižovatka: intravilánová (v zastavěném území) – klasický typ

Okružní křižovatka: extravilánová (mimo zastavěné území)

Okružní křižovatka klasického typu se od kompaktního typu liší větším poloměrem a více tangenciálními vjezdy i výjezdy, což vede k mírně vyšší kapacitě a vyšším rychlostem.

Tyto typy okružních křižovatek se navrhují obecně na komunikacích s vyššími dovolenými rychlostmi vozidel. Extravilánové okružní křižovatky mají zpravidla větší průměr než intravilánové, umožňují tedy vyšší rychlosti na vjezdech, výjezdech a okružním pásu. Jejich použití je vhodné v případě, že provoz chodců je nízký.

Všechny vjezdy i výjezdy jsou jednopruhové, středový ostrůvek je nepojížděný, doplněný prstencem pro umožnění průjezdu nákladních vozidel.



Rozdělení a typy okružních křižovatek Vícepruhové okružní křižovatky:

!


U dvoupruhových okružních křižovatek je nutno zmínit, že u nich dochází k problémovým situacím při výjezdu z vnitřního pruhu na okružním pásu a při přejíždění mezi pruhy na okr žním pásu. okružním pás Dopravní chování řidičů pak často vede k upřednostňování pravého vjezdového pruhu bez ohledu na křižovatkový manévr

Vícepruhové (nejčastěji dvoupruhové) okružní křižovatky zahrnují všechny křižovatky v mají alespoň na jednom z vjezdů 2 pruhy. Průměr vícepruhových okružních křižovatek je zpravidla nad 40 m (50 – 60 m). Okružní pás je široký a umožňuje jízdu osobních vozidel ve dvou pruzích. Charakteristickými prvky jsou zvýšené dělicí ostrůvky, absence prstence pro nákladní vozidla (je zbytečný), nepojízdný středový ostrůvek.

U dvoupruhových okružních křižovatek dochází k problémovým situacím při výjezdu z vnitřního pruhu na okružním pásu a při přejíždění mezi pruhy na okružním pásu (nepovolené průplety). A

C

D

B

!

B

A

C D

4

12/11/2011




Rozdělení a typy okružních křižovatek Vícepruhové okružní křižovatky (spirálovitá):

Vícepruhové okružní křižovatky v klasickém uspořádání neposkytují výhodu bezpečnosti, zvýšená nehodovost jde zejména na vrub specifickým manévrům, jako např. přejíždění z pruhu do pruhu. Je rovněž prokázáno, že dvoupruhové uspořádání okružní křižovatky zvyšuje celkovou kapacitu pouze o cca 15 %. Proto tedy vznikly vícepruhové okružní křižovatky s netradičním uspořádáním jízdních pásů, které mají vyšší kapacitu než jednopruhové, ale stejný standard bezpečnosti, tj. vyšší než dvoupruhové okružní křižovatky v klasickém uspořádání (tj. 2 pruhy na okružním pásu i vjezdech).

SPIRÁLOVITÁ OK: okružní křižovatka se spirálovitým uspořádáním (značením) jízdních pruhů na okružním pásu. Vozidla jsou před křižovatkou rozdělena do jízdních pruhů příslušných ke směru odbočení. Na okružním pásu již nemusí měnit jízdní pruh, zvolený jízdní pruh je vyvede až k příslušnému výjezdu.

Jde o typy okružních křižovatek, které se hodí v případech, kdy: - jeden z dopravních směrů je dominantnější. - je potřeba dosáhnout vyšší bezpečnosti odstraněním konfliktů mezi vozidly na okružním pásu a vyjíždějícími vozidly, ke kterým dochází na standardní dvoupruhové okružní křižovatce. - je potřeba dosáhnout vyšší kapacity ve srovnání se standardní dvoupruhovou okružní křižovatkou (nárůst kapacity oproti standardní dvoupruhové okružní křižovatce může představovat až 25-35 %).



Rozdělení a typy okružních křižovatek Vícepruhové okružní křižovatky (spirálovitá):

Rozdělení a typy okružních křižovatek Zvláštní okružní křižovatky: Zvláštní okružní křižovatkou je: -

spojení dvou nebo více okružních křižovatek do jednoho křižovatkového typu okružní křižovatka upravená pro řízení dopravy SSZ návrhem dvou nebo více řadicích pruhů na vjezdu do křižovatky a na okružním jízdním pásu. Zvláštní okružní křižovatky na místních komunikacích se navrhují pouze v odůvodněných případech. ří d h Při návrhu á h zvláštní lášt í okružní k ž í křižovatky křiž tk se uplatní použitelná ustanovení platná pro ostatní typy okružních křižovatek.

PŘÍMÝ PRŮJEZD

Sdružené OK

ODBOČENÍ VLEVO


Rozdělení a typy okružních křižovatek Zvláštní okružní křižovatky:


Rozdělení a typy okružních křižovatek Zvláštní okružní křižovatky:

Sdružené OK Sdružené spirálovité OK

5

12/11/2011




ZÁSADY NÁVRHU DLE TP 135

Zvláštní okružní křižovatky: Se SSZ (Hradec Králové)

miniokružní okružní typ „kapka“

MINIOKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY


GEOMETRICKÉ USPOŘÁDÁNÍ, ZÁKLADNÍ ROZMĚRY

GEOMETRICKÉ USPOŘÁDÁNÍ, ZÁKLADNÍ ROZMĚRY

VNĚJŠÍ PRŮMĚR OKRUŽNÍHO PÁSU:

VNĚJŠÍ PRŮMĚR OKRUŽNÍHO PÁSU:

D ≤ 23 m

D > 23 m

- umožňuje plynulý průjezd směrodatného vozidla skupiny 1 a skupiny 2 N1,

- jednotlivé vjezdy i výjezdy mají na sebe pokud možno bezprostředně navazovat, aby vnější průměr okružního jízdního pásu byl co nejmenší, - umožňuje plynulý průjezd směrodatnému vozidlu celou křižovatkou po zpevněné vozovce s možností ojedinělého j pojezdu p j prstence nebo zpevněné srpovité krajnice, pokud jsou na okružní křižovatce umístěny, - vjezdy a výjezdy na stejném paprsku křižovatky mají být odděleny směrovacím ostrůvkem,

- okružní jízdní pás má jen jeden jízdní pruh v šířce nejméně 4,00 m případně upravený podle vlečných křivek směrodatného vozidla, - vjezd do křižovatky je jednopruhový,

- příčné sklony se navrhují jako u průsečných nebo stykových křižovatek

- vjezdy a výjezdy mini okružní křižovatky na stejném paprsku křižovatky zpravidla nejsou rozděleny směrovacím ostrůvkem, ani dopravním stínem,

- návrhová rychlost je v celé křižovatce včetně vjezdů a výjezdů 30 km/h

- středový ostrov je řešen jako pojížděný s odlišným povrchem,

- navrhuje se zpravidla jen komunikacích funkční skupiny C

připojovací pravostranné oblouky vjezdových a výjezdových větví se navrhují o R>3 m,

na

místních

plně

PAPRSKY OK Geometrické uspořádání paprsků OK



VJEZDY

VJEZDY vjezd vozidel na okružní jízdní pás se

šířky vjezdových větví:

uskutečňuje způsobů:

jednopruhové větve:

jedním

z

následujících

- v šířce nejméně 3,00 m, zpravidla 3,5 m (+ vodící nebo odvodňovací proužky) s korekcí podle vlečných křivek nebo místní potřeby v daném geometrickém uspořádání okružní křižovatky, a to u vjezdu odděleného od výjezdu směrovacím ostrůvkem. - v šířce nejméně 5,50 m mezi zvýšenými obrubami (p (pro možnost objezdu j případně p p odstaveného vozidla) oddělené od výjezdu dělicím pásem. To platí i pro samostatný vjezd anebo výjezd a spojovací větve.

Stykovým napojením: (jako na stykové křižovatce), kde průběžná (hlavní) komunikace je okružní jízdní pás s předností v jízdě a vedlejší komunikace je připojená vjezdová větev křižující pozemní komunikace. komunikace Připojovacím pruhem: pouze na okružních křižovatkách s vnějším průměrem D> 50 m. Připojovací pruh se navrhuje v pokračování vjezdové větve jako přídatný jízdní pruh na vnějším okraji okružního jízdního pásu. Nejmenší délka připojovacího pruhu je 30 m.

dvoupruhové větve:

Vn

- na vjezdu se ponechá příčné uspořádání jízdního pásu stejné jako před okružní křižovatkou a případné přidání nebo redukce jízdních pruhů se navrhnou podle ČSN 73 6101, respektive ČSN 73 6110.

příčné sklony:

návrhová rychlost vjezdů (vn):

- u vjezdových větví jsou zpravidla dostředné dle ČSN 736101.

- u OK s vnějším průměrem okružního jízdního pásu D>23 m a D<50 m 30 km/h, - u OK s vnějším průměrem D>50m 50km/h.

6

12/11/2011



VJEZDY

VÝJEZDY Výjezd

z okružní křižovatky se uskuteční vždy stykovým napojením výjezdové větve (přímým odbočením) z pravého (vnějšího) jízdního pruhu okružního jízdního pásu.

poloměry připojovacích oblouků vjezdových větví: - se stykovým napojením na okružní jízdní pás okružní křižovatky s vnějším průměrem D>23 m a D<50 m o poloměru 8,00 až 15,00 m,

šířky výjezdových větví: jednopruhové větve: - šířka jízdního pásu jednopruhové výjezdové větve se navrhuje 4,0 4 0 až 5,0 50 m mezi zvýšenými obrubami s korekcí podle vlečných křivek. V případě rozdělení protisměrných jízdních pásů (vjezdové a výjezdové větve dělicím pásem) je nutné provést příslušné rozšíření vozovky na min. šířku (včetně zpevněné krajnice) 5,5 m mezi zvýšenými obrubami

- se stykovým napojením na okružní jízdní pás okružní křižovatky s vnějším průměrem D>50 m o poloměru 15,00 až 30,00 m,

R

vjezd

Tyto poloměry mohou být přiměřeně upraveny podle potřeby dané vlečnými křivkami směrodatného vozidla (viz TP 171, AUTOTURN)

- s připojovacím pruhem o poloměru 30,00 až 50,00 m v závislosti na délce připojovacího pruhu.

Platí zásada, že vjezd má být směrován co nejvíce na střed okružní křižovatky

OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY VÝJEZDY poloměry odbočovacích oblouků výjezdových větví:

dvou a vícepruhové větve: šířka vozovky dvoupruhových (vícepruhových) výjezdů se navrhuje v násobku 4,0 m mezi zvýšenými obrubami včetně zpevněné krajnice s korekcí podle vlečných křivek.

příčné sklony: - u výjezdových větví jsou zpravidla dostředné dle ČSN 736101.

OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY OKRUŽNÍ JÍZDNÍ PÁS provedení jízdního pásu: - jako jednopruhový se navrhuje zpravidla při vnějším průměru okružní křižovatky 23,0 m až 50,0 m.

- u okružní křižovatky s vnějším průměrem D>23 m a D<50 m o poloměru 15,00 až 30,00 m,

- jako dvou, popřípadě i více pruhový, se navrhuje zpravidla jen při vnějším průměru okružní křižovatky větším než 50,00 , m.

- u okružní křižovatky s vnějším průměrem D>50 m o poloměru více než 30,00 m,

R

Vn

šířka okružního jízdního pásu: - na jednopruhovém okružním jízdním pásu okružní křižovatky o vnějším průměru D<50 m se navrhuje od 7,5 m do 4,0 m, kde šířka je proměnná ve vztahu k vnějšímu průměru okružní křižovatky (při nejmenším vnějším průměru je šířka jízdního pásu největší),

Tyto poloměry rovněž mohou být přiměřeně upraveny podle potřeby dané vlečnými křivkami směrodatného vozidla (viz TP 171, AUTOTURN) výjezd

Pokud nevycházejí, užívají se pro rozměrná vozidla tzv. srpovité krajnice.

návrhová rychlost výjezdů (vn):

návrhová rychlost na okružním pásu (vn):

- u OK s vnějším průměrem okružního jízdního pásu D>23 m a D<50 m 30 km/h, - u OK s vnějším průměrem D>50m 50km/h.

jízdního pásu D>23 m a D<50m 30 km/h, - u okružních křižovatek s průměrem D>50 m 50 km/h.

OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY PRSTENEC OKOLO STŘEDOVÉHO OSTROVA provedení prstence: - prstenec má konstrukci jako zpevněná krajnice. Prstenec může být ojediněle pojížděn vozidly projíždějícími okružní křižovatkou, jeho pojíždění však nemá být pro řidiče příjemné. Jeho povrch se proto navrhuje jako pravidelně nerovný, který vyvolá y při jjeho p p pojezdu j vibraci vozidla.

šířka prstence: - nejmenší doporučená šířka prstence je 1 m.

- prstenec se provede zpravidla jen v případech, kdy poloměr středového ostrova je je menší než 10,00 m, nebo v případě, že se na dané okružní křižovatce se počitá s provozem vozidel, pro které by nevyhovoval poloměr středoveho ostrova větší než 10,00 m

- u okružních křižovatek s vnějším průměrem okružního

- na dvou a vícepruhovém okružním jízdním pásu se jízdní pruhy navrhují v šířce 4,0 m.

OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY STŘEDOVÝ OSTROV provedení středového ostrova:

Neměl by být přístupný chodcům !!! Neměl by být průhledný z důvodů jednoznačné identifikace okružní křižovatky !!!

- je zpravidla kruhového půdorysu nebo v geometrickém tvaru, který je kruhu blízký. - je zvýšený nezpevněný lemovaný zvýšeným obrubníkem případně svodidlem, vodicí stěnou/zídkou apod. případně s prstencem. prstencem - podle potřeby lze u okružních křižovatek do vnějšího průměru 30 m odsadit střed středového ostrova od středu vnější kružnice okružního jízdního pásu pro zajištění pohodlného (ne rychlého) průjezdu i směrodatného vozidla. - rozměry a umístění středového ostrova a šířky okružního jízdního pásu křižovatky spolu s ostatními prvky okružní křižovatky nemají umožňovat přímý průjezd křižovatkou.

7

12/11/2011

OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY SMĚROVACÍ OSTRŮVKY provedení směrovacích ostrůvků:

OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY SPOJOVACÍ VĚTEV (BY – PASS)

Průjezd vozidel okružní křižovatkou z vjezdu do nejbližšího výjezdu má být uskutečněn pokud možno spojovací větví (snížení dopravního zatížení na daném vjezdu).

- rozdělují vjezdové a výjezdové větve okružní křižovatky. - navrhují se zpravidla jako zvýšené s nezpevněnou úpravou s vegetací. - u okružních křižovatek o vnějším průměru D<50 m mohou být směrovací ostrůvky zpevněny buď zcela nebo zčásti se stejnou charakteristikou povrchu jako u prstence nebo srpovité zpevněné krajnice. - směrovací ostrůvky slouží v místech přechodů pro pěší i jako ochranné ostrůvky. - plocha ostrůvků má být nejméně 5 m2

OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY SKLONY JÍZDNÍCH PÁSŮ podélný sklon okružního jízdního pásu: - max 5 %.

výsledný sklon okružního jízdního pásu: - min 0,5 %.

p podélný ý sklon křižujících j se komunikací (vjezdů a výjezdů): - musí mít takové hodnoty, aby při plynulém napojení na okružní jízdní pás křižovatky nebyl na okružním pásu překročen příčný sklon 3,5 % směrem k vnějšímu okraji a 6 % směrem ke středu křižovatky.

Je to větev, která spojuje dvě sousední křižující pozemní komunikace mimo okružní jízdní pás okružní křižovatky.

Připojení spojovací větve (bypassu) do jízdního pruhu na výjezdu:

připojovací pruh

vyznačená přednost

Řeší se zpravidla jako jednosměrná pozemní komunikace v souladu s ČSN 73 6101, ČSN 73 6110 a ČSN 73 6102. V případě, že větev vjezdu na okružní jízdní pás a následujícího výjezdu je propojena spojovací větví pro pravé odbočení mimo okružní pás, může být připojení vjezdu na okružní jízdní pás a následného výjezdu navrženo jako průsečík připojovacích oblouků pravé strany jízdního pásu vjezdu a výjezdu. To platí rovněž v případě, že intenzita pravého odbočení je tak nepatrná, že toto pravé odbočení lze uskutečnit nepřímo objezdem po celém okružním jízdním pásu křižovatky (smyčkou).

OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY POHYB CHODCŮ umístění přechodů pro chodce: - přechody pro chodce mají být umístěny v oblasti vjezdů a výjezdů zpravidla 5 m od napojení na vnější okraj okružního jízdního pásu křižovatky. - nesmí být umístěny na okružním jízdním pásu okružní křižovatky. - musí být řešeny bezbariérově a mají být pokud možno vedeny přes směrovací ostrůvky (dělicí pásy), čímž se vytvoří dělení přechodu a směrovací ostrůvky pak současně plní funkci ochranného ostrůvku.

podél okružního jízdního pásu se chodník navrhuje zpravidla s odsazením od okružního jízdního pásu zeleným pásem, nebo se k zabránění vstupu do okružního jízdního pásu na okraj chodníku osadí zábradlí

OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY POHYB CYKLISTŮ Pokud je cyklistická doprava vedena po pravém okraji jízdních pásů křižujících se komunikací, je pohyb cyklistů v okružní křižovatce veden po vnějším obvodu okružního jízdního pásu.

Pokud je provoz cyklistů veden samostatnou cyklistickou stezkou, lze ji napojit na okružní jízdní pás křižovatky vjezdem a výjezdem obdobným způsobem jako místo ležící mimo silnici nebo před ještě před křižovatkou.

OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY POHYB CYKLISTŮ Pokud je provoz cyklistů veden samostatnou cyklistickou stezkou, lze ji vést mimo okružní jízdní pás Toto lze uplatnit i pokud z bezpečnostních důvodů nechceme vést cyklisty přes okružní pás. V tom případě cyklistická stezka kříží větve okružní křižovatky kolmo stejně jako přechody pro pěší.

8

12/11/2011

OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY ROZHLED V OKRUŽNÍ KŘIŽOVATCE Řidič přijíždějící ke křižovatce musí mít rozhled na délku pro zastavení s ohledem na provoz vozidel na okružním jízdním pásu křižovatky, a to:

2m

- na vjezdu do okružní křižovatky tak, aby ve vzdálenosti 3,00 m od okraje jízdního pásu na vjezdové větvi měl pro bezpečné zastavení zajištěn rozhled v úseku 15 m od vnějšího okraje okružního jízdního pásu až po vjezd na okružní jízdní pás do vzdálenosti 25 m: - na okružní jízdní pás, - na předchozí vjezd, je-li v této vzdálenosti vjezd připojen, - na následující výjezd, pokud je v této vzdálenosti výjezd připojen, - na okružním jízdním pásu křižovatky tak, aby měl v každém bodu kružnice odsazené 2,00 m od okraje středového ostrova (prstence) do vozovky okružního jízdního pásu zajištěn rozhled do délky 25,00 m jak na okružní pás, tak i do nejbližšího vjezdu a výjezdu.

3m


UMÍSTĚNÍ OBSLUŽNÝCH DOPRAVNÍCH ZAŘÍZENÍ A PŘIPOJENÍ SOUSEDNÍCH NEMOVITOSTÍ

Připojení sousední nemovitosti nebo zařízení: které leží mimo pozemní komunikaci (autobusová nádraží,čerpací stanice pohonných hmot, parkoviště, odpočívky apod.) lze řešit připojením účelové komunikace do okružní křižovatky stejným způsobem jako křižující se pozemní komunikace (další větev). Stejné zásady platí i pro připojení zpevněných polních nebo lesních cest a účelových komunikací s bezprašným povrchem.

Samostatný sjezd (nebo nájezd): z místa ležícího mimo pozemní komunikaci lze řešit napojením na okružní jízdní pás pouze pokud provoz vozidel na sousední nemovitost je malý, resp. ojedinělý. Toto řešení je možné jen v průjezdním úseku silnic a na místních a veřejně přístupných účelových komunikacích, kde připojení sousední nemovitosti nelze řešit jinak. Zde stejně jako u běžných připojení komunikací na okružní křižovatky platí zásada přednosti v jízdě na okružním jízdním pásu křižovatky. Mimo to na sjezdu (nájezdu) přes chodník platí pro jízdu vozidla předpisy jako v pěší zóně. Chodník v místě sjezdu musí být příslušně zpevněný s částečně zapuštěným obrubníkem v místě napojení na okružní pás.


UMÍSTĚNÍ OBSLUŽNÝCH DOPRAVNÍCH ZAŘÍZENÍ A PŘIPOJENÍ SOUSEDNÍCH NEMOVITOSTÍ

Komunikace pěší/zóny: lze připojit na okružní jízdní pás křižovatky odsazeným „zvýšeným chodníkovým přejezdem“, jako samostatný paprsek okružní křižovatky, případně jako sjezd/nájezd, a to podle intenzity provozu v připojení.

Zastávky hromadné dopravy osob: se umísťují mimo okružní jízdní pás křižovatky. Zastávky navrhované podélně s komunikací se mohou umístit: - před vjezdem do okružní křižovatky, s osazením označníku zastávky nejméně 15 m před vnějším obvodem okružního jízdního pásu, - na výjezdu z okružní křižovatky, nesmí být začátek vjezdu do zastávkového pruhu od okružního jízdního pásu blíže, než 8,00 m od okružního jízdního pásu. Vždy však musí být zachován volný jízdní pruh jak na vjezdu tak na výjezdu z okružní křižovatky. Pro návrh zastávek jinak platí CSN 73 6425.

9

2011. výjezdu. Termíny a definice

Recommend Documents