2011 ročník 2 zdarma NOVINKA! SOCIÁLNÍ SÍTĚ ČESKO:

pro vás reklamní magazín českých drah 6/2011 – ročník 2 zdarma ●

SOCIÁLNÍ SÍTĚ

ŽIVOT V JINÉ REALITĚ NOSTALGIE 2011

S VŮNÍ PÁRY ČESKO:

NO V INK A

!

P ředp lat za 19 né Kč

trautenberk jakub & dana „marcelka“ batulková

Výhodná jízdenka SporoTiket Česko

Čím dříve

jízdenku koup íte, tím více ušet říte www.cd.cz/e shop Změňte taktiku, cestujte vlakem České dráhy, Váš osobní dopravce www.cd.cz

840 112 113

editorial /

01

Vážení čtenáři, milí spolucestující, fejsbůk. Někoho nechává chladným, někdo bez něj nedokáže žít, a pro většinu ostatních je to jen nástroj, který nabízí nové možnosti. Musí se nechat, že sociální sítě jsou určitým fenoménem dneška, který ale stejně jako mnoho jiných věcí přichází, prochází určitým vývojem a  postupně vyprchá. Do  té doby však spoustu lidí bude bavit. A kdyby nebyl, jeho místo by zaplnilo určitě něco jiného. Nuda je totiž rychlá svině, jak říká Jakub Prachař, v  současné době jeden z  nejpopulárnějších mladých umělců. Ne každý asi ví, že Dana Batulková, známá ze sitkomu Comeback jako Marcelka, je jeho milovaná maminka. Herecké geny se v dynastii Prachařů totiž dědí už několik generací. Mnoho z nás sní o tom, že se jednou podívá do Austrálie nebo na Nový Zéland. Bývalá šéfredaktorka ČD pro vás Sandra Gosmanová před půlrokem odcestovala právě do slunné Austrálie. A jak to tedy u protinožců vypadá? Věděli jste například, že mýtus o australské vodě, která se v odpadu údajně točí na druhou stranu než u  nás, je prý svatou pravdou? A  není mýtem právě mýtus o  působení jakési Coriolisovy síly na  tak malé objekty a  záleží spíše na  tvaru umyvadla a  nastavení vodovodního kohoutku na  správnou stranu? Každopádně dveře se v Austrálii zamykají na opačnou stranu a o tom není pochyb. Pokud si chcete udělat jasno i v dalších odlišnostech, přečtěte si zajímavý cestopis Sandry Gosmanové. 

Zdeněk Ston, šéfredaktor

Z OK NA VL AK U • Jan Kutílek – okolí Tr utno va

ískejte Foťte a z ickou t K ilome r D! Č u k ban

ČD PRO VÁS – reklamní magazín Českých drah / www.cd.cz/cdprovas VYDAVATEL  České dráhy, a.s. / DATUM A MÍSTO VYDÁNÍ 31. května 2011, Praha / REDAKCE  ČD pro vás, Generální ředitelství ČD, nábřeží L. Svobody 12, 110 15 Praha 1 ISSN  1210-9142 / ŠÉFREDAKTOR  Zdeněk Ston / REDAKČNÍ RADA  Miroslav Šebeňa (předseda), Zdeněk Ston, Stanislav Perkner, Jiří Ješeta, Vladimír Peléšek, Věra Švachová, Klára Kasalová, Michal Málek, Tomáš Cach / E-mail  [email protected] / INZERCE  Eva Balíková, [email protected] / sazba/zlom Sanoma Media Praha, s.r.o. / tisk  MORAVIAPRESS a.s.

02 / obsah rozhovor / 07

DYNASTIE PRACHAŘŮ V ČELE S JAKUBEM

téma / 11

ŽIVOT V JINÉ REALITĚ

Fenomén zvaný sociální sítě. Prokletí, nebo požehnání moderní doby? Mocný komunikační nástroj, který se lehce může vymknout kontrole.

Jakuba Prachaře s jeho matkou Danou Batulkovou spojují herecké geny, láska k divadlu a také smysl pro humor a pozitivní přístup k životu.

ze světa železnice / 19

NEMOCNICE NA KOLEJÍCH

Jihoafrický vlak Phelopepa pobývá v zastávkách týden i dva. Jeho posádka totiž již šestnáct let léčí lidi v zaostalých vesnických oblastech země.

zábava / 47

ABY VÁM CESTA RYCHLEJI UBĚHLA

Soutěž, křížovka, sudoku, krimi příběh, pohádka, kvízy a komiks pro děti.

03

Foto  pixmac

obsah /

cestopis / 41

cestování po ČR / 33

AUSTRÁLIE – TROCHU JINÝ SVĚT

JIHOČESKÝ KRAJ

Život u protinožců z pohledu a vlastních zkušeností Češky. Jídlo, práce, společenský život, počasí a životní filozofie. Jaké rozdíly dělají Austrálii Austrálií?

P ř í št í de číslo vyj 1. 28. 6. 201

Jihočeský kraj letos žije Rožmberským rokem – dobovými trhy, výstavami, akcemi v duchu pánů z Růže. Připojte se k Jihočechům a podívejte se třeba i do Písku nebo do Třeboně.

ČD guide / 26

NOSTALGIE 2011

Nabídka nostalgických jízd historických vlaků, při nichž se snoubí zážitek z jízdy v líbezném dopravním prostředku s půvabem okolní krajiny.

/ novinky KOMFORT NA CESTÁCH

S MOTORKOU I VOZEM NA SLOVENSKO AUTOVLAKEM

Psali jsme... Sedmdesátý CityElefant (č. 18/2011)

Rodina CityElefantů se koncem dubna rozrostla o sedmdesátého člena, což umožnilo zvýšení kvality cestování i na silně vytížené trati Praha – Benešov v pracovních dnech.

S Bobinou řádíme jako zamlada (č. 18/2011)

O jedné skoronostalgické jízdě rychlíku z Prahy do Děčína vedeného nestárnoucí Bobinou, legendární lokomotivou řady 141, která stále dokáže držet krok s mnohem mladšími kolegyněmi.

Myslete již teď na letní dovolenou a využijte oblíbený autovlak na trati Praha hl. n. – Poprad-Tatry a Praha hl. n. – Košice. Na vaše přání jsme pro letošní sezonu připravili posily vlaků pro nejvytíženější období začátku a konce prázdnin. V těchto vybraných spojích nabízíme pohodlnou přepravu nejen cestujících, ale i automobilů a motocyklů. Bez dlouhých hodin za volantem se tak přepravíte na místo a přesto budete na dovolené mobilní. Nově od 12. června 2011 (v předprodeji od 13. dubna 2011) přepravujeme motocykly také do Košic na denním autovlaku (EC 121/120).

Autovlaky na Slovensko

Noční autovlak EuroNight 444/445 SLOVAKIA Praha hl. n. – Košice Noční autovlak EuroNight 444/445 SLOVAKIA Praha hl. n. – Poprad-Tatry

(č. 18/2011)

Rakouské vozy do Plzně (č. 19/2011)

Dvaatřicet vozů vyrobených a provozovaných v Rakousku zamíří na tuzemské koleje. Přestože jsou vyrobeny už na počátku 80. let, zvýší pohodlí našich cestujících. Týdeník Železničář si můžete předplatit za 250 Kč/rok. Více na www.cd.cz/zeleznicar.

Nakládka a vykládka je velmi jednoduchá a každý cestující řidič ji zvládne sám za asistence zaměstnanců železnice. Vzhledem k tomu, že volná místa v autovlaku bývají v letních měsících vyprodána již dlouho dopředu, České dráhy ve spolupráci se slovenskou stranou zajistily ve vlaku EN 445/444 v relaci Praha – Košice a zpět navýšení kapacity. Na začátku prázdnin, v období červencových svátků a na konci dovolených bude jezdit posilový vůz pro přepravu automobilů včetně lůžkového vozu pro osádky automobilů.

Denní autovlak EuroCity 120/121 KOŠIČAN Praha hl. n. – Košice

Sedm pater pro Vysočinu Snazší otevírání dveří a nástup s kočárky a koly, textilem potažené sedačky a rekonstruované toalety. To jsou nejviditelnější změny u sedmi revitalizovaných patrových vozů na Vysočině.

Posily na léto

Kompletní informace včetně cen najdete na www.cd.cz/autovlak.

SLAVNOSTNÍ JÍZDA

AKČNÍ NABÍDKA

KORIDOR PLZEŇ – CHEB HOTOV LEVNĚJŠÍ CESTOVÁNÍ PENDOLINY NA MORAVĚ

Počátkem května se po téměř pěti letech omezení začalo znovu jezdit na modernizované části 3. koridoru z Plzně do Chebu. U příležitosti dokončení stavby pak 14. května z pražského hlavního nádraží vyrazila souprava Pendolina na slavnostní jízdu po dokončené trati. Všechna místa byla vyprodána dlouho dopředu a nezvyklou podívanou si nenechali ujít snad žádní železniční fanoušci podél celé tratě. Slavnostního ceremoniálu na nádraží v Mariánských Lázních se zúčastnil i známý spisovatel Vladimír Páral. (Rozhovor s ním si můžete přečíst na straně 30.)

Jízdní doba Plzeň – Cheb 1952  1992  2012 

Plán pro GVD 2011/2012

125 minut 104 minut 83 minut

Za pouhých 35 Kč za místenku mohou všichni cestující 2. třídy od 12. června využít spoje SC Pendolino v úsecích Olomouc – Ostrava a Třinec – Ostrava – Olomouc.

35 Kč za místenku

ČD TIP: Počet zlevněných místenek na každý spoj je omezen, s nákupem proto neváhejte.

NEZAPOMEŇTE

DRUHÁ ZMĚNA JÍZDNÍHO ŘÁDU Od 12. června bude po drobných úpravách platit nový jízdní řád. Těšit se můžete například na rozšíření spojů, ve kterých budou cestujícím k dispozici oblíbené vlakušky. Pro více informací můžete využít on-line jízdní řád na www.cd.cz nebo infolinku 840 112 113.

novinky / REAKCE DĚTÍ

ELFÍK PRO DĚTSKÉ ČTENÁŘE Všichni malí čtenáři, od nichž jsme obdrželi vyluštěnou tajenku z jarních čísel, si zaslouží velkou pochvalu, protože jediná doručená odpověď nebyla chybná. Barevné ilustrace komiksových postav zase vykouzlily úsměv na nejednom obličeji, a tak jsme se rozhodli tu nejhezčí otisknout. Vybraným jedincům jsme poslali plyšového Elfíka a tužky s jezdícím vláčkem. Těšíme se na další příspěvky od vašich ratolestí.

ON-LINE ŽELEZNIČNÍ REPORTÁŽE ČD TV, ojedinělý projekt železniční internetové televize, pravidelně nabízí aktuální zprávy z dění ve světě železnice. Podívejte se na nové příspěvky na www.cd.cz!

1|

Další sezona v Lužné Také letos čeká na návštěvníky železničního muzea bohatý program.

2| Pendolino v lázních

Díky ukončení výluk se mohla vlajková loď Českých drah vydat na západ republiky.

3| Modernizace nejen pro Vysočinu

ČD pro vás – pravidelná rubrika Z OKNA VLAKU Pošlete sérii povedených snímků zachycených z okna jedoucího nebo stojícího vlaku na adresu [email protected]. Autora publikovaných fotografií odměníme Kilometrickou bankou ČD v hodnotě 2 000 Kč. Železničář – pravidelná rubrika FOTO TÝDNE Své fotografie zasílejte na e-mailovou adresu [email protected]. Do předmětu e-mailu uveďte FOTOSOUTĚŽ.

Sluníčko, spousty lidí a neskutečné množství páry a kouře – to byly kulisy pro osmnáctou parní parádu v posledním parním depu v Evropě v polském Wolsztyně.

Kocouři vypluli do Konga (č. 19/2011)

Dvě motorové lokomotivy opravené v DPOV Nymburk míří do střední Afriky. Naši odborníci se o ně museli postarat, aby stroje odpovídaly výrazně odlišným technickým specifikacím.

4| V Senátu o rychlých vlacích

Vlaky mezi Prahou a Českými Budějovicemi budou v příštích třech letech míjet další stavbu související s budováním koridorové tratě. Zmodernizované koleje umožní vyšší rychlost vlaků.

ODMĚNA ZA OTIŠTĚNÍ FOTOGRAFIE

Kam a jak zasílat fotografie

(č. 19/2011)

Koridor míří do Budějovic

Alžběta Pospíšilová, 8 let

Neschovávejte své fotografie s železniční tematikou v šuplíku a pochlubte se! Pokud rádi fotíte, ale nevěříte si, protože jste se ve fotografování nevzdělávali, jednoduše zkuste poslat pár snímků do redakce a uvidíte. Třeba je ve vás skrytý talent a my jej objevíme! Vy k tomu navíc můžete získat finanční odměnu a publikaci své fotografie v časopise nebo novinách s vysokým nákladem. Těšíme se na vaše úlovky!

Parní show na polský způsob

České dráhy zlepšují komfort pro cestující v patrových vagonech.

Horní sněmovna hostila konferenci o vysokorychlostní železnici.

FOTOSOUTĚŽ

Psali jsme...

(č. 20/2011)

Na Slovensku ruší spoje (č. 20/2011)

Rozhovor s Jiřím Kubáčkem, generálním ředitelem Sekce železniční dopravy a drah slovenského Ministerstva dopravy, výstavby a regionálního rozvoje, o ozdravném plánu slovenských železnic zahrnujícím podstatné redukce v osobní železniční dopravě.

Vášnivý spor o žižkovské dědictví (č. 20/2011)

Mediální válka mezi odpůrci a příznivci zachování areálu bývalého Nákladového nádraží Žižkov poněkud utichla, ale to neznamená, že je dobojováno. Nádraží stále čeká na svůj ortel. Elektronickou verzi týdeníku Železničář najdete na adrese www.cd.cz/zeleznicar.

/ z regionů Nabídka pro čtenáře ČD PRO VÁS ZDARMA I DOMŮ

KRAJ VYSOČINA

POZVÁNKA NA VÝSTAVU V Havlíčkově Brodě připravují na 24. a 25. června velkou výstavu historických i nej­ modernějších železničních vozidel. Děti určitě ocení Vláček Hráček, kinematovůz i výstavu železničních modelů. V sobotu (25. června) budou mezi Havlíčkovým Brodem a Ždírcem nad Doubravou jezdit vlaky tažené parní lokomotivou.

PLZEŇSKÝ KRAJ

DOPRAVNÍ IN(FO) – NOVÝ OBČASNÍK Společnost POVED (Plzeňský organizátor veřejné dopravy) vydala v květnu první číslo dopravního občasníku s názvem Dopravní IN(FO). Barevný čtyřstránkový časopis najdou čtenáři ve vlacích v Plzeňském kraji i na prodejních místech. Občasníku dominuje hned několik stálých rubrik.

Jednou z nich je seriál Na cestách s Davidem, jehož cílem je vyzkoušet skutečnou bezbariérovost prostředků veřejné dopravy. Poutavou formou rozhovoru představuje další pravidelná rubrika nejrůznější povolání související s dopravou a ti, kteří pravidelně využívají veřejnou dopravu, jistě ocení rubriku Změny v dopravě.

ÚSTECKÝ KRAJ

ZA PIRÁTY DO ÚŠTĚKA

za číslo

Chcete mít jistotu, že si přečtete každé číslo ČD pro vás, aniž byste museli dennodenně kontrolovat stojan na nádraží? Máme pro vás jedinečnou nabídku! Předplaťte si ČD pro vás a budete magazín pravidelně dostávat až do vaší schránky. Přitom zaplatíte pouze cenu poštovného a balného. | 1 číslo = 19 Kč (cena poštovného a balného) | 6 čísel = 114 Kč (do konce roku 2011) Formulář pro předplatné najdete na www.cd.cz/cdprovas nebo nám napište na adresu redakce (ČD pro vás, Generální ředitelství ČD, nábřeží L. Svobody 12, 110 15 Praha 1) a na obálku napište viditelně PŘEDPLATNÉ. Objednat je možné i archivní čísla ročníku 2011 (do vyčerpání zásob).

moravskoslezský KRAJ

FRÝDEK-MÍSTEK SOBĚ! Již 8. ročník Sweetsen festu proběhne ve Frýdku-Místku od 30. 6. do 2. 7. v areálu stadionu TJ Slezan cca 300 metrů od železniční stanice. Na celkem pěti scénách

vystoupí bez nároku na honorář výhradně domácí frýdecko-místečtí umělci – muzikanti, kapely, djs, divadelníci, filmaři. Protože vstup na festival je zdarma, mohou návštěvníci ušetřené peníze věnovat na dobročinné sbírky pro ADRA, Charitu a Podané ruce, ve kterých se v posledních letech na Sweetsen festu podařilo vybrat přes sto tisíc korun. Sweetsen fest je jedním z českých festivalů, který se již v roce 2008 zapojil do prvního pilotního ročníku projektu EKO-KOMu s názvem ČISTÝ FESTIVAL zaměřeného na tříděný sběr odpadu. Více na www.sweetsen.cz.

foto  Aleš Pospíchal

19 Kč

Pokud chcete strávit s dětmi zajímavý letní den, který je možné spojit s koupáním, vypravte se do Úštěka na dobývání jezera piráty. Akce se koná o víkendu 16. a 17. července u jezera Chmelař. Pirátské bandy tu každoročně svádějí urputné boje jak na břehu, tak i na vodě. Součástí jsou různá šermířská představení, nechybí kejklíři a ukázky starých řemesel, stánky s občerstvením a atrakce pro děti. České dráhy pravidelně na tuto akci posilují vybrané vlaky na trati Lovosice – Česká Lípa.

OLOMOUCKÝ KRAJ

NA VÝSTAVIŠTI FLORA OLOMOUC Do programu ČD Bonus se v Olomouckém kraji zapojilo Výstaviště Flora Olomouc. Cestujícím Českých drah nabízí po předložení In-karty slevu minimálně 20 procent z ceny plného vstupného na všechny etapy květinových výstav Flora Olomouc 2011, na vstup do sbírkových skleníků ve Smetanových sadech a také ušetříte třetinu ze vstupného do botanické zahrady v Bezručových sadech.

rozhovor /

DANA BATULKOVÁ &  JAKUB PRACHAŘ Jakub Prachař letos převzal za kapelu Nightwork hned tři Anděly a v La Fabrice překvapuje diváky osobitou improvizací. Jeho matka Dana Batulková exceluje v divadle i TV seriálech.

MÁMA SE SYNEM I PARŤÁCI V DIVADLE text foto

Matěj Rychlý ILONA SOCHOROVÁ, jAN HROMÁDKO, sanoma pictures, ČTK, ARCHIV DANY BATULKOVÉ

07

08 / rozhovor | Jakube, vnímáte jako jistou povinnost pokračovat ve vaší rodinné herecké tradici? J. P.: Původně jsem nechtěl být hercem, ale když jsem byl malý, říkal jsem si, že kdybych herectví nedělal, bude to někomu líto. Jenže pak jsem zjistil, že je to úplně naopak – že by doma vlastně byli rádi, kdybych se herectví nevěnoval. Na gymplu jsem si dal přihlášku na práva a na evropská studia. Ale pak jsem se naštěstí dostal na DAMU, protože ta evropská studia mě vlastně moc nenadchla.

| A vy jste, paní Batulková, Jakuba k herectví vedla?

Foto: Smagpictures.com / Jiří Herman

D. B.: Vůbec ne, já jsem byla právě ta, která byla proti. Člověk totiž zná všechna úskalí herecké profese, období, kdy jste „in“, pořád hrajete a máte strašně moc práce, ale pak přijdou chvíle, kdy neděláte nic, člověk horko těžko vydělává peníze a je zoufalý.

| Kromě toho, že Jakub je dnes úspěšným hercem, je zároveň i muzikantem v oceňované skupině Nightwork. Tlačili jste na něj v dětství, aby se učil na nějaký hudební nástroj? D. B.: Hrál na kytaru, nechtěl ale vůbec cvičit. Já jsem si ovšem říkala, že je talentovaný a že ho jen tak nepustím ze svých drápů. Ale stejně ho nakonec z té hudební školy vyhodili. Nakonec začal chodit do rockové školy ve Mlejně, kde pak dostal výborného učitele, který hrál s Jakubem bluesovou kytaru. To ho chytlo a konečně začal dělat muziku. J. P.: Jenže pak jsem potkal Frantu Soukupa a byl konec. Co jsem se do té doby naučil, jsem musel zapomenout a začít úplně znovu. Takže můj život se dělí na dobu před Františkem Soukupem a po něm. Začal mě totiž přesvědčovat,

Jakubův dědeček Ilja Prachař při natáčení filmu Přehlídce velím já (1969). V 70. a 80. letech se proslavil rolí Trautenberka ve večerníčku Krkonošské pohádky.

Poslední deska s názvem Tepláky aneb Kroky Františka Soukupa je zatím nejúspěšnějším počinem Jakubovy kapely Nightwork.

JAKUB PRACHAŘ (27) Pochází z herecké rodiny (vnuk Ilji Prachaře, syn Dany Batulkové a Davida Prachaře). Vystudoval katedru alternativního a loutkového divadla na DAMU. Už ve svých 13 letech hrál v Divadle Komedie v představení Maska, zahrál si i ve filmu Milenci a vrazi. V Divadle Na Jezerce hrál se svou matkou Danou Batulkovou v komedii Kaviár nebo čočka. Do povědomí veřejnosti vešel zejména svými rolemi v televizních seriálech Ulice (Ben), Bazén (Dave) a Horákovi (Patrik). V roce 2008 si zahrál ve filmu Sněženky a machři po pětadvaceti letech. V současnosti spolupracuje s režisérským tandemem SKUTR. Vystupuje v jejich inscenacích Plačky, Mistr a žák a La Putyka. Kromě toho působí jako kytarista ve skupině Nigtwork.

abych přešel na ten jeho muzikantský styl. Já v něm viděl tak trochu ďábla, ale to se postupem času změnilo. Náš vztah je velké faustovské téma: pojď, udělám z tebe nejlepšího muzikanta, ale potom od tebe něco budu chtít. Dlouho jsem se bránil, ale nakonec jsem to podepsal. Jenže pořád nevím, co ode mě bude chtít…

| Co říkáte na Jakubova „cirkusová“ představení v La Fabrice? D. B.: Mně se strašně líbí. Je to naprosto jiný přístup než v „kamenném“ divadle. Herci tam jsou dobrovolně, dělají věci, které je baví, je jim spolu dobře a výborně jim to funguje. To divadlo má prostě úplně jinou energii a invenci, než jakou najdete ve stálých souborech, kde herci dostanou text a často si ho ani pořádně nepřečtou. Je to ale zároveň daleko náročnější. Ti, kterým to nesedne, odejdou, a zůstanou jenom „prosetí“ lidé – to je prostě zázrak.

| Dovedete si představit, že byste v takovém typu divadla sama hrála?

rozhovor / La Fabrika má úplně jinou energii a invenci, než jakou najdete ve stálých souborech.

09

DANA BATULKOVÁ (53) Po absolvování DAMU v roce 1981 prošla scénami na Kladně a v Mladé Boleslavi. Po roce 1983 strávila několik let na „volné noze“. Do stálého angažmá se vrátila až v roce 1997, kdy přijala místo v hereckém souboru Divadla Komedie, v současné době hraje v divadlech Rokoko a Na Jezerce. Objevila se v mnoha filmech a TV inscenacích (Vrať se do hrobu, Maryška, Léčba neklidem, Děvčátko a dalších). Popularitu jí přinesl TV seriál Redakce, objevila se i v seriálu Náměstíčko, v současnosti ji můžeme vidět v sitkomu Comeback. Nečekaně zvítězila v třetí řadě soutěžního pořadu StarDance, získala i cenu Objev roku v anketě TýTý v roce 2008. Má dvě děti – Marianu a Jakuba, které se rovněž věnují herectví. Dana Batulková v sitkomu Comback.

D. B.: Určitě ano, tohle mě vždycky bavilo. Ale tento typ divadla hodně souvisí s věkem. Celá moje generace totiž nakonec stejně po letech skončila ve stálých angažmá, protože potloukat se někde po nocích nejde do nekonečna.

| Divadlo, jak známo, není příliš o vydělávání peněz. Jakube, byly pro vás finance motivem, proč jste před časem kývl na moderování soutěže Česko Slovensko má talent? J. P.: Vlastně ano. Původně jsem to nechtěl vzít, protože jsem se hodně bál. Mluvil jsem ale s panem Krausem, který mi říkal, že bych byl úplný blbec, kdybych do toho nešel. Hlavně jsem si říkal, že umělecky je to krok zpátky, navíc je to disciplína sama o sobě – člověk na to musí mít. Ale nakonec mě moderování bavilo, protože jsem zjistil, že nemusím za každou cenu dělat vtipy. Je to prostě soutěž, kam přicházejí lidé, kteří něco umějí, a já se tam nemusím nijak zvlášť profilovat. Soutěž by se měla ještě jednou opakovat a tentokrát se už na ni těším.

| Když je řeč o bavičství na televizních obrazovkách, vás, paní Batulková, mají v poslední době lidé zapsanou především z účinkování v seriálu Comeback. Jaký k němu máte vztah? D. B.: Moc mě baví. My jsme tedy už skončili, protože naposledy jsme točili někdy loni v květnu. Důvod je jednoduchý – už jsme prostě neměli autory. Seriál zkrátka nikdo nechce psát. Ale všechny nás to bavilo a je nám líto, že Comeback už nepokračuje.

| Jakube, mluvme chvíli o vaší kapele Nightwork. Před časem jste získali tři Anděly. Zaskočilo vás to? J. P.: Vůbec jsem něco takového nečekal a bylo mi těžko, protože takové situace vůbec nezvládám. Když jsem si odnášel první sošku, byl jsem zpocený až na zádech. U druhého Anděla mi to bylo už hodně trapné a při třetím jsem myslel hlavně na to, kdy už konečně zmizím z pódia. Ale už se trošku zlepšuju…

| Na internetu jsem objevil, že vás hodně vychvaloval Karel Gott. Prý se vysloveně baví u vašich písniček, líbí se mu vaše texty i muzika.

10 / rozhovor VÁŽNĚ I S NADSÁZKOU

Danu s Jakubem pojí i láska k rodinnému domu v Kolodějích.

J. P.: Ten obdiv směřuje od nás i na druhou stranu, já totiž na Mistra nedám dopustit, je to moje láska už od čtyř let. Pro mě je Karel Gott určitá trvalá hodnota, vlastně jediná v téhle zemi, je to jediné, co tady funguje. (Jakub se celou dobu tváří naprosto vážně, takže nakonec docházím k názoru, že nejde o další z jeho mystifikací.) I když letos nedostal cenu TýTý, doufám, že se jeho fanoušci vzchopí, protože by mi udělalo opravdovou radost, kdyby Karel letos zase získal Slavíka.

Když děláte rozhovor s hercem, bývá to někdy náročné. Ale když se sejdou herci dva, navíc matka se synem, může to být třeba i smršť. A také byla. První přichází do divadelního klubu Dana Batulková. Je ještě drobnější a menší, než jsem si ji představoval, ale energie má navzdory právě absolvovanému představení na rozdávání. Objedná si minerálku a čekáme na syna. O půl hodiny později dorazí s omluvami taxíkem Jakub Prachař v černých brýlích. Když je sundá, víme okamžitě s fotografem, že z focení dnes nebude nic. Jarní pylová alergie ho pořádně zřídila: opuchlé oči, je skoro s podivem, že náš rozhovor nezrušil. Dana Batulková, která má s alergiemi své zkušenosti, předává okamžitě synovi několik nevyžádaných rad, které Jakub s trpělivostí svědčící o dlouholetém tréninku vyslechne, s díky odmítne i nabízené léky. Následný tandemový rozhovor je pak směsicí názorů, myšlenek a vzpomínek.

zanikla, tak já mám obrovský vzpomínky. Třeba nikdy nezapomenu, jaké to je, když na vás přijde deset tisíc lidí… Ale k vaší otázce: teď máme pauzu, protože je Franta na operaci.

| Vraťme se na chvíli ještě k divadlu. Hráli jste vůbec někdy spolu? D. B.: Ano, hráli, byla to komedie Kaviár nebo čočka. J. P.: Při tom představení jsem se naučil spoustu věcí obecně o divadle. Super zkušenost, k nezaplacení. Dohromady 130 repríz!

| Jak se vám hrálo s Jakubem? D. B.: Dobře, v pohodě, nejdřív to bylo zvláštní, ale pak jsme to nějak výjimečně neprožívali. Prostě to pro mě byl kolega.

| A neměla jste nutkání radit? D. B.: Ne, to já vůbec nemám.

| Na závěr ještě jedna otázka pro Jakuba Prachaře. Pracujete prý v současné době na muzikálu… J. P.: Je to pravda. Píšeme ho s Janem Maxiánem a s Petrem Kalábem na téma Zvoníka u Matky Boží, já dělám muziku. Premiéra by měla být 11. listopadu v pražské Hybernii.

| A bude to klasický muzikál? J. P.: Myslím, že ano, je to vážně míněný muzikál. 

| Pokud ale vím, na začátku jste velké ambice s kapelou neměli. Vznikli jste prý jako záminka pro záškoláctví s cílem především rozveselit a pobavit publikum. J. P.: Tak tuto humornou myšlenku napsal, myslím, František Soukup asi před dvanácti lety a stále platí.

| Hodně se teď ale paradoxně mluví o tom, že Nightwork skončí. J. P.: Přes všechny úspěchy jsme si samozřejmě vědomi jedné věci, že totiž nuda je rychlá svině, což je hláška jednoho našeho kamaráda, barmana. Takže buď to bude mít nějaký progres, nebo to celé skončí. Nebo vymyslíme něco jiného. Ať už to bude s Nightworkem jakkoli, já jsem už zažil něco, o čem se mi nikdy ani nesnilo – jezdit s klukama s dodávkou po koncertech a povídat si o nesmyslech. Takže i kdyby kapela

I Mariana, Jakubova sestra, je nadějnou herečkou. Zahrála si například v seriálech Horákovi či Comeback. Otcem obou sourozenců je herec David Prachař.

téma /

DROGA JMÉNEM SOCIÁLNÍ SÍTĚ

ŽIVOT

V JINÉ REALITĚ

Vloudili se nenápadně do našich životů. Milovaný i zatracovaný Facebook, Twitter a další „přátelé“. Jsou jako droga, které se těžko zbavujeme. Zaštiťují se totiž neprůstřelnou výmluvou. Spojují přece lidi! klára Kasalová text čtk, pixmac, profimedia foto

11

12 / téma Registrováno přes

500

milionů uživatelů

Americký programátor a podnikatel Mark Zuckerberg založil sociální síť Facebook už během studií na Harvardově univerzitě a stal se nejmladším miliardářem.

O

zvala se mi kamarádka. „Ruším účet na Facebooku,“ sdělila mi do telefonu. „Tak jen aby ses nedivila, že mě tam už nenajdeš.“ Říká to už asi po dvacáté, takže tomu nepřikládám žádnou důležitost. Po týdnu se vždycky znova přihlásí, protože nevydrží ten nesnesitelný pocit, že by nevěděla, co se děje.

vznikl v roce

2006

NEJSOU STEJNÉ l l l

Facebook: „Sedím na záchodě.“ Twitter: „WC s vnitřním odsáváním je opravdu dobrý vynález.“ Blog: Podrobný popis toho, jak jsem vybíral WC, jaké parametry mne zajímaly, a recenze koupeného výrobku včetně vysvětlení, co znamená vnitřní odsávání.

Zatímco Facebook má lidi spojovat, jeho tvůrce rozdělil. Jejich příběh se dokonce stal předlohou pro film.

Eduardo Saverin, spoluzakladatel Facebooku, dnes vlastník minoritního podílu.

Že jste už takový hovor také absolvovali? Věřím, že ano. Facebook je neuvěřitelný nástroj, který sbližuje, pomáhá rychle sdílet informace, fotky, zážitky, nacházet kamarády a známé. Je ale také drogou a virtuálním světem, do kterého se lze zcela ponořit, fenoménem, který nemá obdoby.

PŘÍBĚH FACEBOOKU

Původně byl Facebook určen jen pro studenty Harvardovy univerzity. Vymysleli jej dva kamarádi Mark Zuckerberg a Eduardo Saverin. Tito studenti sice vynikali v matematice, ale jinak byli na škole plné mazánků z bohatých rodin opravdovými outsidery, o které studentky velký zájem nejevily. Každý z kamarádů viděl příležitost, jak se u dívek zviditelnit, jinak. Eduardo se domníval, že jejich vstupenkou do vyššího stupně společenského žebříčku bude členství v jednom z nejprestižnějších univerzitních klubů. Mark, počítačový génius, si zase myslel, že to bude chtít něco neobvyklého. Jedné osamělé noci se proto naboural do univerzitního počítačového systému a vytvořil veřejný systém pro hodnocení vzhledu všech studentek v kampusu. Sice ho

téma / za to málem vyhodili ze školy, ale v té chvíli se zrodil rámec budoucího Facebooku, který později společně vybudovali. Příběh kamarádů, kteří přivedli Facebook na svět, ale tak dobře nedopadl. Facebook se šířil americkými univerzitami jako virus a během jednoho roku se staly z Marka a Eduarda opravdové hvězdy. Nečekaný příliv peněz, zběsilý životní styl, přízeň žen – to vše spolu s odlišnými představami o budoucnosti Facebooku způsobilo ve vztahu obou hlavních hrdinů vznik malých trhlinek, které jejich přátelství záhy roztrhaly na kusy. Vysokoškolská nevázanost, příznačná pro jejich spolupráci, padla za oběť dospělému světu peněz a právníků. Je trpkou ironií, že zatímco Facebook úspěšně spojuje lidi, právě jeho úspěch od sebe tyto dva nejlepší kamarády oddělil.

ZÍSKÁVÁ OKOLO

250 000 uživatelů každý den

FACEBOOK NEBO TWITTER?

Z přehršle sociálních sítí na internetu v současné době stále vede Facebook s nejvyšším počtem účastníků. Pro všechny sítě víceméně platí podobná pravidla, většinou se liší zaměřením, využitím a cílovou skupinou. Obecnou výhodou sociálních sítí je jejich široké využití. Můžeme zde sdílet fotky a videa, sledovat stav ostatních uživatelů, hledat nové přátele či nalézat staré a zmizelé. Říká se, že kdo nevyzkoušel, nepochopí. To zde platí stoprocentně. Často uváděným vysvětlením rozdílu nezi Facebookem a Twitterem je citace: „Facebook, to jsou lidé, se kterými jste chodili do školy. Twitter jsou lidé, se kterými byste si přáli chodit do školy.“

CO VŠECHNO FACEBOOK NABÍZÍ? l FOTKY: Nahrávání fotografií a sdílení s kamarády na Facebooku i mimo něj. Je povolen neomezený počet galerií, přičemž jedna smí obsahovat pouze 60 fotek. Na každé fotografii můžete označit své přátele, kterým přijde zpráva, že na fotce jsou. l VIDEA: Můžete je sdílet s kamarády a stejně jako na fotografiích je označovat. Jediné omezení je, že video nesmí být delší než 20 minut a přesahovat velikost 1 024 MB. l UDÁLOSTI: Funkce, kde můžete plánovat různé akce s kamarády. Umožňuje zasílat pozvánky jen blízkým, nebo třeba nechat událost otevřenou s možností překvapení, kolik lidí na ni přijde. l ZEĎ: Každý profil má zeď, kam vám můžou přátelé posílat vzkazy, videa či fotografie. l DÁRKY: Je možné zasílat kamarádům různé dárky (ale pozor: většina je zpoplatněna). l LEGRÁCKY: Šťouchnutí neboli poke – jednoduchá aplikace, kdy se šťouchnutému zobrazí na soukromém profilu vaše šťouchnutí. Lze tak na sebe například upozornit. l NÁKUPY: Friends For Sale – u této aplikace si můžete kupovat své kamarády a „vlastnit“ je. A pak je třeba nechat pracovat, aby vám něco vydělali. Stejně obchod funguje například u podpory charitativních projektů a her. l HRY: Začnete jednoduše hrát, Facebook vás však později bude často nutit utrácet peníze za různé herní pomůcky.

přeložen do

65 jazyků

13

14 / téma

5.

nejnavštěvovanější stránka na světě

l Americký průzkum prokázal, že třetina žen

mladších čtyřiatřiceti let se po probuzení nejprve vrhne k počítači či mobilu a začne kontrolovat dění na Facebooku. Teprve pak jdou na záchod nebo si vyčistit zuby. l Více než třetina mladých lidí po sexu ihned

zkontroluje novinky na komunitních portálech Facebook či Twitter. Nejvíce závislí jsou prý uživatelé s iPhony. l Čtyřicet procent mladých lidí pravidelně

kontroluje Facebook při řízení automobilu, 64 procent v práci, 65 procent na dovolené a 34 procent dokonce přímo během rande.

MĚLI BYSTE VĚDĚT l Facebook je služba s nízkým zabezpečením. Neměli byste tedy používat k přístupu stejné heslo jako například k e-mailu a on-line bankovnictví. l Při umístění fotografií na Facebook se zříkáte veškerých práv – mohou tedy být volně použity. l Facebook rovněž nezaručuje, že vámi nahraná data nebudou přístupná neautorizovaným osobám.

„JÁ NEJSEM ZÁVISLÁK,“ ŘEKL ZÁVISLÁK

Zemětřesení v Japonsku odhalilo ve Facebooku nové možnosti při hledání pohřešovaných.

Vlevo uvedené údaje ze společenských časopisů přinášejí neuvěřitelná čísla prokazující rostoucí závislost běžných lidí na internetu, potažmo pak na sociálních sítích. Psychologové již definovali lékařský termín pro definici závislosti na těchto internetových aplikacích – netholismus. Netholik je závislý na prohlížení internetových stránek, na komunikaci po chatu či na psaní e-mailů. Statistiky z evropských států dokazují, že netholismus není radno podceňovat. Například v sousedním Německu je každý dvacátý uživatel internetu netholikem. Ve Švédsku jsou čísla ještě neúprosnější: léčbu vyžaduje 40 tisíc lidí.

I před Facebookem spolu lidé žili, „kecali“, prožívali, milovali a dívali se na své jedinečné tváře. A co víc – dotýkali se jich. Objevte znovu krásy života bez Facebooku!

UMÍ POMÁHAT I BRÁT

Abychom však internetové společenské aplikace nepředstavovali jen jako strašáky, je třeba zmínit i jejich nečekaný přínos. Díky povodním v Austrálii a zemětřesení a vlně tsunami v Japonsku se ukázalo, že při katastrofách dokážou sociální sítě pomoci daleko efektivněji než jakýkoli jiný komunikační prostředek. Zemětřesení v Japonsku, které zničilo velkou část telefonní sítě, vyzdvihlo Facebook a Twitter jako hlavní komunikační nástroje. Pro mnoho lidí se totiž staly nejspolehlivější cestou pro získávání potřebných kontaktů a informací. Twitter se stal vedle Facebooku se svými odlišnými funkcemi spíše zpravodajským médiem, velmi populárním nástrojem pro informování o dění v postižených oblastech. Lidé v Japonsku umisťovali ihned po neštěstí informace o tom, jak vážná situace opravdu je. Tak se celý svět mohl dozvědět o skutečném rozsahu neštěstí. Japonsku by se také bez internetu a sociálních sítí nedostalo tak velké finanční pomoci z celého světa.

Mlčeti zlato

Mnoho uživatelů si neuvědomuje, že sdílení informací pomocí Facebooku, Twitteru nebo jiné sociální sítě není zdaleka bezpečné. Policisté například varují, před informováním o odjezdu na dovolenou pomocí sociálních sítí. Nedoporučuje se také sdělovat citlivé informace o rodině, aktivitách, práci a vztazích, pozor rovněž na uvádění telefonních kontaktů, data narození a dalších osobních údajů. 

16 / lifestyle

JAK PŘEŽÍT SPOLEČNOU DOVOLENOU Konečně sedíme pod slunečníkem, před námi stojí orosený půllitřík a chceme si oddychnout. Ale ouha! Nějak to nejde... 

text klára kasalová foto profimedia, PIxMAC

lifestyle /

T

ýdny nervů, vypětí a běhání jen tak nevypneme. V hlavě nám začne „šrotovat“, co jsme neudělali, zapomněli, a plíživě se přikrádá pocit nespokojenosti. V tu stejnou chvíli začnou zlobit děti, partner se neudrží a utrousí jízlivou poznámku a neštěstí je na světě.

OPRAVDOVÝ ODPOČINEK AŽ PO DVOU TÝDNECH Málokdo dnes umí efektivně odpočívat. To, že se nemůžeme zabývat věcmi, na něž jsme zvyklí, nás rozkolísá a chvíli trvá, než se s pomalým dovolenkovým tempem srovnáme. Psychologové tvrdí, že první týden se vzpamatováváme ze stresu balení a opouštění domova či zaměstnání, dospáváme a všechno nás bolí. Druhý týden jsme v depresi z bezradnosti, co si počít s takovým množstvím volného času. Teprve třetí týden jsme schopni smysluplně odpočívat, nabírat síly a regenerovat.

NEBYLO BY LEPŠÍ JEZDIT NA DOVOLENOU KAŽDÝ ZVLÁŠŤ? Skutečnost, že jsme víc pohromadě než za celý zbylý rok, někoho může začít iritovat. Už během přípravy na dovolenou je nutné vzít v úvahu, jak vlastně chcete odpočívat. Nezapomeňte, že při vybírání lokality by měli mít oba partneři aspoň hrubou představu, co bude možné podnikat v místě, na něž se chystáte. Plánujte s ohledem na potřeby obou manželů, případně dětí.

17

DOBRÉ RADY 1| CESTA NA DOVOLENOU

6| ODSTUP

2| STRATEGIE

7| SVOBODA

Nepokládejte za jízdy na palubní desku řízky, sušenky, toaletní papír a jiné v tu chvíli potřebné věci. Řidiče to přivádí k šílenství. Pokud zrovna řídí muž, nedoporučuje se ženám nutit jej při sebemenším zaváhání, aby se ptal na cestu. Dejte mu čas. Při výběru dovolené si ještě jednou ověřte, kdo chce co dělat. Přizpůsobte pak představám lokalitu, aby si každý užil to své. Program dovolené alespoň trochu dopředu naplánujte. Částečně tak eliminujete hádky o to, čím se budete zabývat.

3| FINANCE

Před odjezdem si řekněte, kolik chcete a můžete na dovolené utratit. Seznamte s částkou členy rodiny, vyhnete se tak zklamáním a nepříjemným hovorům v obchodech. Dětem vymezte finanční limit, něco jako jejich kapesné na dovolenou. Pokud utratí celý obnos první večer, máte po starostech po celý zbytek dovolené.

4| HLÍDÁNÍ DĚTÍ

Babičku s sebou berte pouze v případě, že jste si jisti její ochotou k hlídání dětí a minimálnímu zasahování do chodu rodiny. Dovolená s prarodiči se totiž snadno může proměnit v horor. Hlídání dětí může stejně dobře a zábavněji zajistit animátor.

5| ZNÁMÍ JAKO ZÁCHRANA

Pokud se chystáte na dovolenou s dětmi, vybírejte taková místa, kde je ruch – atrakce a zábavné programy. Bojíte-li se případných sporů s partnerem, nejezděte raději na dovolenou sami. Vezměte přátele, nebude pak tak snadné se před cizími lidmi „handrkovat“ jako normálně. 

Pokud hrozí nějaký spor, stáhněte se. Nezapojujte se příliš do debaty, nekomentujte, zkuste situaci odlehčit trochou neironického humoru. Pokud mezi sebou vedou spor vaše děti, případně děti s partnerem, nesnažte se být za každou cenu jejich rozhodčím. Často na ni zapomínáme, ale svoboda a dovolená jdou ruku v ruce. Proto ji nejen darujte, ale také si ji sami dopřejte. Zatímco si vaše děti hrají a partner odpočívá, čte anebo si hraje s nimi, věnujte se sami sobě – dopřejte si procházku, masáž, nákupy, rybaření nebo kulturní zážitek. Zkrátka cokoli, co vás potěší. 

8| DOBRÁ ATMOSFÉRA

Když už vám jde všechno na nervy, zkuste se na chvíli zamyslet. Proč jste tady a právě s těmito lidmi? Protože se máte rádi, na dovolenou jste se společně těšili celý rok a rozhodně si ji nechcete nechat zkazit hloupostmi. Jste rodina, proto je jasné, že se tu a tam pohádáte. O to krásnější přece bývá následné usmiřování!

9| NEBUĎtE SOBEČTÍ

Nejlepším způsobem, jak se vyvarovat sporů a zároveň si každý užít to své, je střídat aktivity podle zájmu všech. To však funguje jen za předpokladu, že potlačíme přirozenou sobeckost a umožníme dané osobě, aby si užila den podle svého gusta. Věřte, že radost z radosti toho druhého je možná ještě lepší než vlastní spokojenost.

10| KOMUNIKACE

Jak to provedeme, aby si každý přišel na své? Komunikace při plánování dovolené musí být zřetelná a jasná. To platí samozřejmě obecně, nikoli pouze o týdnu dovolené. Jenže tam se nedorozumění a nejistoty dříve projeví. Pak si můžete dokonce i dovolenou báječně užít. 

18 / lifestyle

OSVĚDČENÉ TIPY

JAK PŘEŽÍT NÁVRAT DO PRÁCE l Do reality raději pomalu. 

l Zapomeňte na rychlost. 

l Začněte zvolna a hlavně žádnou paniku!

l Nebuďte na sebe přísní.

Po návratu z dovolené si nechte aspoň den nebo dva na rozkoukání. Když si v klidu všechno utřídíte a „srovnáte“ se s tím, že dovolená skončila, neměl by vás zaskočit návrat tak silně. Nevrhejte se po hlavě do náročných úkolů. Tělo i mozek musí přeřadit na jiné tempo. Možná máte pocit, že všechny resty, které se vám v práci nakupily, nemůžete nikdy zvládnout. Zvládnete.

l Haste jen to, co nejvíc hoří.

Začněte poštou. Proberte ji a pak si v klidu promyslete, který úkol hoří nejvíc. Pak postupujte od nejdůležitějšího k méně podstatnému. Všechny úkoly naráz nezvládnete. Vydržely na vás čekat celou dobu dovolené, a tak to ještě den nebo dva vydrží také.

Raději plňte své pracovní úkoly pomaleji, zato precizněji. Rychle zvládnutý úkol, který musíte předělat, vás zbytečně zdrží a zvýší váš pocit paniky. Neděste se, že se pořád nemůžete dostat do toho pravého pracovního tempa. Než se vaše tělo i mozek srovnají s novou situací, trvá to zhruba tři dny až týden.

l Dělejte si přestávky.

Víc kratších pauz vám dodá energii a zlepší náladu daleko víc než jeden delší oběd.

l Snažte se protáhnout.

Během každé volné chvilky si zkuste vyběhnout ven nadýchat se čerstvého vzduchu, protáhnout se a rozhýbat.

l Zpříjemněte si den vzpomínkou.

I když nemůžete celou pracovní dobu civět do zdi a vzpomínat, jak bylo na dovolené krásně, můžete se občas mrknout na suvenýr nebo mušli z dovolené a příjemně se naladit.

l Hýbejte se. 

Nic nevyžene z hlavy chmury tak jako pohyb. Po práci a o víkendech využijte příjemného počasí a vyrazte na procházku, do lesa na houby nebo si zajezděte na kole.

l A choďte brzy spát!

I když jste byli ještě před pár dny zvyklí chodit spát třeba až k ránu, nyní se rychle snažte vrátit k normálnímu stylu života. A začněte tím, že budete chodit brzy spát. 

ze světa železnice /

PHELOPEPA TRAIN

NEMOCNICE NA KOLEJÍCH MAGDALÉNA VACULČIAKOVÁ  text AUTORKA, profimedia foto

19

Obyčejně mají vlaky stanovenou výchozí a konečnou stanici a několik krátkých zastávek mezi nimi. Jihoafrický vlak Phelopepa má také své cílové destinace, ale v zastávkách pobývá týden, někdy i dva. Posádka vlaku totiž léčí lidi ve vesnických oblastech země.

20 / ze světa železnice J

e konec ledna a vlak Phelopepa se opět vydává na devítiměsíční cestu z města Bloemfontein. Po Jihoafrické republice takto jezdí už šestnáct let. S přibývajícími roky je delší a delší, díky tomu narůstá i potřebné zázemí a místo pro personál. Zastavuje všude tam, kde lidé nemají přístup k základní zdravotní péči. Celkem pomáhá v třiceti šesti stanicích. Zpočátku nápad spočíval v připojení tří starých vagonů ke klasickému vlaku. V posledních vagonech měla být oční klinika, která by ve stanicích čekala do příjezdu dalšího vlaku. „Doufal jsem, že se mi podaří tímto způsobem přesvědčit železniční společnost, aby časem začala provozovat celý vlak,“ říká autor nápadu Jannie Ferreira, oční lékař a také profesor univerzity v Johannesburgu. „Chtěl jsem, aby se k lidem ve vesnicích dostali oční lékaři. Zkoušeli jsme tyto oblasti navštěvovat auty, ale díky špatným cestám to bylo náročné,“ pokračuje Ferreira. Naproti tomu železnice je v zemi dostatečně rozsáhlá, aby umožnila přístup i k těm nejchudším. Zástupci Transnet Limited, jihoafrické státní dopravní a logistické společnosti, s nápadem profesora souhlasili a dodnes jej plně finančně podporuje partnerská nadace Transnet Foundation.

ZDRAVOTNÍ PÉČE I PRO NEJCHUDŠÍ

Nemocnice ve vlaku je jedinečný projekt v celosvětovém měřítku, nejen v Africe. Kromě majitele vlaku se na jejím provozu podílí různé soukromé společnosti. Ošetření si tedy pacienti hradí jen z minimální části. Nejdražší úkon stojí v přepočtu maximálně 100 Kč. Velkou výhodou mobilní nemocnice je, že lékaři řeší problémy bezodkladně. „Pacienti jsou rádi, že dostanou zdravotní péči hned, jak přijdou k vlaku. Obyčejně je totiž těžké dostat se třeba k očnímu lékaři ve větších veřejných klinikách, protože mají hodně pacientů,“ vysvětluje jihoafrická novinářka Zintle Tyuku, která prožila s posádkou vlaku několik dnů. Ve vlaku Phelopepa je k dispozici pět oddělení – oční klinika, psychologická ambulance, zubní ordinace, všeobecná klinika a lékárna. „Například psychologové nebo zubaři jsou obecně téměř nedostupní pro chudé lidi. Zpravidla jsou součástí soukromých nemocnic, které si lidé z vesnic nemohou dovolit,“ říká Zintle. Profesionálové z vlaku také dělají

oční klinika

psychologická ambulance

zubní ordinace

všeobecná klinika

lékárna

ze světa železnice /

21

vyšetření rakoviny a cukrovky. To jsou nemoci, na které se v rozvojovém světě často zapomíná.

NÁSLEDUJI SVOU VÁŠEŇ

Kolem vlaku se krátce po zastavení ve stanici shromažďují lidé z okolí. Přicházejí nejen ti, kteří potřebují vyléčit. Jsou tu také pěstitelé, kteří zde mají prostor k obchodování. Mimo to v každé stanici pracují na malém nádraží lidé z místních komunit. Pomáhají s jazykovým překladem, s úklidem nebo s vybíráním peněz. „Jsem nezaměstnaná, takže i dva týdny dobrovolnické práce u vlaku mi dávají hodně. Kromě dalšího řádku v životopisu mám především pocit, že se díky této zkušenosti dostávám blíž k nalezení zaměstnání,“ říká žena, která pomáhala provozovat kliniku ve vlaku. Stálou posádku dopravního prostředku tvoří devatenáct profesionálů a každé oddělení má přitom vlastního manažera. „Můžu si dovolit být devět měsíců pryč z domu jen proto, že nemám rodinu. Následuji svou vášeň,“ říká Onke, psycholog z Phelopepa Train, a pokračuje: „Ale musím se přiznat, že někdy mám i ponorkovou nemoc, jelikož žiji devět měsíců v malém prostoru pořád se stejnými lidmi.“ Každé dva týdny se ve vlaku střídají univerzitní studenti medicíny. „Téměř všechny tréninkové instituce s námi spolupracují. V některých je účast na projektu pro studenty povinná a studenti jsou vybíráni podle školou stanovených kritérií,“ říká Thnadi Mlangeni z Transnet Foundation.

Vlak Phelopepa přiváží zdravotní péči do nejchudších částí Jihoafrické republiky.

PHELOPEPA TRAIN 16 let v provozu 36 míst zastavení 9 měsíců trvá jedna trasa 19 odborných lékařů 100 Kč stojí v přepočtu nejdražší úkon

vlaku. Právě příjezd vlakové nemocnice je jednou z největších výzev při práci na projektu. „Někdy je téměř nemožné zaparkovat vlak na týden tam, kde jsou právě silné deště. V období dešťů se také těžko realizují programy na školách, protože cesty jsou neprůjezdné,“ říká Thnadi Mlangeni z Transnet Foundation. I přes mnohé překážky ale projekt funguje a už zachránil životy tisícům lidí.  Článek vznikl ve spolupráci se společností Člověk v tísni.

PROBLÉMY S PARKOVÁNÍM

Ačkoliv je Jihoafrická republika nejrozvinutější zemí Subsaharské Afriky, podle posudku stavu místního zdravotnictví z roku 2010 se zdá, že vytyčené rozvojové cíle země dosáhne jen zázrakem. Například počet úmrtí matek v důsledku těhotenství nebo porodu by podle nich měl být v roce 2015 jen 58 úmrtí na sto tisíc porodů. Statistiky v roce 2007 ale zaznamenaly až 410 úmrtí. Ani počet umírajících dětí a obyvatel nově nakažených virem HIV neklesá. Součástí projektu Phelopepa Train je proto i program zahrnující lékařskou péči v domovech lidí, ale také vzdělávání dětí a vybraných dobrovolníků z komunit. V každé oblasti v průběhu týdne pracovníci vlaku poskytují trénink šestnácti lidem. Důraz kladou na informace o HIV/AIDS. Tito lidé pak mají za úkol informace dále šířit a pomáhat komunitě do dalšího příjezdu

Na provozu kliniky se podílejí dobrovolníci z komunit i studenti medicíny.

22 / ze světa železnice

ANDĚLÉ ŽIVOTA NA ČESKÝCH KOLEJÍCH text václav rubeš foto čtk, michal málek

Zaplavené nábřeží v Ústí nad Labem, nad úroveň hladiny řeky vystupuje pouze železniční trať.

V

 našich zeměpisných šířkách si člověk pod pojmem nemocniční vlak vybaví nejspíš scénu z válečného filmu. Přesto se i v České republice čas od času se speciálním záchranářským vlakem, chcete-li sanitkou, můžete na kolejích setkat. Nejčastěji při výjimečných situacích, mezi které patří i přírodní katastrofy. Jednou z nich byly bezesporu i povodně v srpnu 2002, kdy nespoutaný vodní živel odřízl pravobřežní a levobřežní městské čtvrti v Ústí nad Labem. Jedinou spojnicí v přírodou rozděleném městě zůstal železniční most mezi stanicemi Ústí nad Labem-Střekov a Ústí nad Labem západ. Příjezdy k oběma silničním mostům byly beznadějně pod vodou a nemocnice se nachází jen na levém břehu Labe. V tuto chvíli se železnice ukázala nejen jako jediný dopravní prostředek fungující mezi oběma břehy, ale i jako poslední spojnice mezi životem

a smrtí. Sanitní vlak tak před devíti lety zachránil několik lidských životů…

BAIKY A HONEKRY

Absurdita a paranoia minulého režimu týkající se neustálé přípravy na válečný konflikt se dotkly i železnice. Pro případ vypuknutí války bylo myšleno i na vznik lazaretních vlaků, tedy nemocnic na kolejích, které měly i svůj vojenský terminus technicus – SZV. Stálý zdravotnický vlak byl záhy překřtěn vojáky a železničáři na SáZaVan, ačkoli neměl se Sázavou nic společného. Vlaků bylo několik a jejich dislokace byla rozvržena tak, aby pokryly celou republiku. Co měly všechny vlaky společné, bylo řazení. Byly složeny z takzvaných osmidvéřových Baiek neboli z vozů řady Bai, které byly díky svým dvojitým dveřím vhodné k nakládce nosítek s raněnými a uvnitř byly některé z těchto

S vozy řady Bdmtee se můžete setkat na regionálních vlacích po celé ČR.

jinak v provozu běžně zastižitelných vozů uzpůsobeny pro daný účel. Zpravidla čtyř­ vozová nemocnice obsahovala jeden vůz jako operační sál nebo ošetřovnu, další jako lůžkovou část, třetí vůz fungoval jako kuchyň a zároveň očistná chemická část a energii dodával čtvrtý vůz – agregátový. Koncem 80. let byly jako náhrada již letitých vozů řady Bai objednány a dodány z NDR nové a relativně moderní vozy Bymee, dnes označované jako Bdmtee, mezi lidem železničářským přezdívané Honekry (podle východoněmeckého komunistického vůdce Honeckera). Také u těchto vozů bylo uvažováno využití v lazaretních vlacích. Demontáží interiéru mohlo vzniknout 48 lůžek pro raněné. A ještě v 90. letech byly některé z těchto vozů v rámci vojenských cvičení pro tento účel i připravovány. Naštěstí však k jejich reálnému využití nikdy nedošlo… 

Interiér historického vozu řady Bai.

ČD GUIDE Prague Proms – sleva na vstupné Nostalgie 2011 – tipy na letní akce Vladimír Páral – kde sbíral nápady

/ ČD guide

O

rganizátorům festivalu se s každým novým ročníkem daří zajišťovat kvalitnější interprety a vyšperkovat festival i po technické a koncepční stránce. Prague Proms láká diváky na hudbu, kterou běžně neuslyší.

BEATLES V NOVÉM POJETÍ BODOVALI

TENKRÁT NA ZÁPADĚ, LETOS V PRAZE text OTAKAR SVOBODA foto Archiv Ennia Morriconeho

LEGENDA FILMOVÉ HUDBY

Skutečný vrchol festivalu si však nechá ujít málokdo. ČNSO přijede dirigovat muž, který v Česku ještě nevystoupil – legendární Ennio Morricone. Složil hudbu k řadě filmových hitů a jeho oceňovaná díla dnes patří ke zlatým pokladům světové filmografie. Snad každému se při vyslovení jeho jména vybaví western Tenkrát na západě. Dnes již 82letý umělec vystoupí v Praze hned dvakrát a oba jeho koncerty jsou už téměř vyprodané.

FANTASTICKÁ A RUSKÁ NOC

Velké koncerty Českého národního symfonického orchestru (ČNSO) a kvalitní přesahová hudba – to je hlavní náplň hudebního festivalu Prague Proms. Hlavní hvězdou letošního ročníku je legendární skladatel filmové hudby Ennio Morricone. S In-kartou získáte dvě vstupenky za cenu jedné.

Mezinárodní hudební festival

Loni mimořádně uspěla tzv. Beatles Night, večer, kdy ČNSO pod vedením charismatického amerického dirigenta Carla Davise hrál známé skladby slavné liverpoolské kapely v originálních aranžích pro orchestr. Letos bude stejný dirigent se stejným orchestrem pokračovat v podobném duchu. Společně tentokrát připravili večer holly­ woodský, nazvaný Oscar Night. Zazní oscarové melodie z filmů Casablanca, Titanic, Pán prstenů, Sedm statečných atd. Oscar Night mohou diváci sledovat také v přímém přenosu na programu ČT2.

|

Úvodní koncert Fantastická noc je pojmenován podle stejnojmenné symfonie Hectora Berlioze. Přednesu známého melodramatu Lelio se ujal Jan Tříska. Výjimečná bude jistě i Ruská noc, kde před ČNSO stane s taktovkou Rus usazený v New Yorku – Ignat Solženicyn. Jeho jméno nezní povědomě náhodou, jde o prostředního ze tří synů Alexandra Solženicyna. Sedmý ročník Prague Proms však nabízí mnohem více. 

www.pragueproms.cz | 21. 6.–23. 7. 2011

Dokonalé nástroje pro letní zážitky Mimořádná nabídka In-karty pro milovníky hudby* Přijďte si poslechnout některý z koncertů a získejte slevový kupon na nákup In-karty IN25

* s In-kartou dvě vstupenky za cenu jedné

České dráhy, Váš osobní dopravce www.cd.cz 840 112 113

Generální partner mezinárodního hudebního festivalu Prague Proms

/ ČD guide

KDYŽ JEDE MAŠINKA A KOUŘÍ SE JÍ Z KOMÍNKA… Nemusíte cestovat v čase, abyste si vyzkoušeli, jak se cestovalo na železnici před sto lety. I letos se na mnoha tratích uskuteční jízdy nostalgických vlaků.

I

 když jsou dnešní vlaky o poznání rychlejší, parní lokomotivy asi zůstanou napořád symbolem života na kolejích. Mají nezpochybnitelné kouzlo. Sto let vládly železnici a dodnes před nimi stojíme s obdivem a kocháme se umem našich předků.

NA VÝPRAVU DO MINULUSTI

Mnoho parních, ale i motorových a elektrických lokomotiv a dalších historických vozidel si můžete prohlédnout pěkně zblízka v železničních muzeích. Jsou rozesety po celé republice. To největší se nachází v krásné krajině nedaleko křivoklátských lesů v Lužné u Rakovníka (více na www.cdmuzeum.cz).

Nemalý počet historických vozidel udržují železniční nadšenci v provozuschopném stavu. Svému koníčku věnují často veškerý volný čas a na opravy shánějí peníze, kde se dá. Právě jim vděčíme za to, že se „staré dámy“ mohou čas od času zase ukázat na kolejích a můžeme s nimi zažít jedinečné chvíle železniční nostalgie.

I CESTA MŮŽE BÝT CÍLEM

Při nostalgických jízdách se snoubí elegance historických vlaků s půvabem okolní krajiny. Zvláštní výletní a příležitostné vlaky vozí cestující zpravidla po nejkrásnějších železničních tratích.

Zážitek z jízdy v líbezném dopravním prostředku je tak umocněn pohledem z okna. Parním vlakem se můžete svézt třeba po věhlasné trati Posázavského pacifiku, historickým motoráčkem zase působivou krajinou Lednicko-valtického areálu… Je z čeho vybírat. Nostalgické jízdy se pořádají k různým příležitostem, např. k výročí zprovoznění tratě, k Velikonocům, k Mikuláši nebo městským slavnostem, ale konají se také pravidelné víkendové jízdy historických vlaků v letní sezoně po tratích, které jsou jinak bez provozu. Jízdy historických vlaků jsou většinou spojeny i s navazujícím kulturním programem. 

ČD guide /

POSÁZAVSKÉ LINKY

KOLEŠOVKA 2011

JIHOČESKÉ NOSTALGICKÉ JÍZDY

Již třináctou sezonu jezdí po trati Posázavského pacifiku parní vlak Posázavské linky. Jízda historického vlaku, která vede po trase jedné z nejkrásnějších lokálek u nás, je vždy spojena s kulturním programem v okolí železničních stanic a zastávek (např. 2. července – Bitva o Brod u Zbořeného Kostelce, 9. července – Sázavská pouť). Více informací na www.parnijizdy.xf.cz.

Každou sobotu od 9. července do 27. srp-­ na se můžete svézt parní vlakem po lokální trati Krupá – Kolešovice. Pravidelná osobní doprava na této lokálce byla ukončena se začátkem platnosti jízdního řádu 2006/2007. Trať, jíž se zkráceně říká Kolešovka, vede krajem chmelnic a vesničkou Kněževes, která poskytovala azyl mnoha česáčům chmele. Více informací na www.khkd.cz.

I po romantických tratích na jihu Čech se můžete svézt parními vlaky. Součástí většiny jihočeských nostalgických jízd je zajímavý doprovodný program. Například po trati Číčenice – Prachatice – Volary – Nové Údolí pojedou 16. července historické vlaky u příležitosti znovuobnovení pravidelného provozu na trati Pasov (Passau) – Kostelec (Waldkirchen) – Bavorská Lipka (Freyung). Více informací na www.cd.cz/jiznicechy.

PARNÍ LÉTO NA VYSOČINĚ

MOTORÁČKEM DO LEDNICE

Na Vysočině jezdí historické vlaky především po trati Kostelec u Jihlavy – Telč – Slavonice. Kromě projížďky v parním vlaku malebnou krajinou se můžete těšit i na bohatý program. Parní léto na Vysočině se v průběhu let stalo tradiční součástí kulturních akcí pořádaných v letní turistické sezoně v Telči a v celém regionu. Více informací na www.cd.cz/vysocina.

Do 25. září jezdí o víkendech a svátcích mezi Brnem, Břeclaví a Lednicí historické motoráčky z 50. let. Ve vlaku z Brna (hl. n.) a posledním vlaku z Lednice můžete bezplatně přepravit i jízdní kolo. V každém lichém týdnu si lze zakoupit návazný program Putování za Lichtenštejny. Předprodej jízdenek probíhá v ČD centru na brněnském hlavním nádraží. Více informací na telefoním čísle 972 625 802 nebo e-mailu [email protected].

Kalendář nostalgických jízd pořádaných v letošním roce včetně ceníku a dalších informací najdete na www.cd.cz (Volný čas – Nostalgické vlaky).

promojízda Jednotka Pendolino přejíždí 14. května 2011 po mostě přes vodní nádrž Jesenice během promojízdy z Mariánských Lázní do Chebu.

Foto  Michal Málek

/ ČD guide

VLADIMÍR PÁRAL

MÁTE TO LOGO TAKÉ POD BLŮZIČKOU? text ZDENĚK STON foto MICHAL MÁLEK

Příjezd soupravy Pendolina na opravené mariánskolázeňské nádraží si společně se stovkami místních obyvatel nenechal ujít ani Vladimír Páral, který v lázeňském městě našel svůj druhý domov. Spisovatele, který uznává vládu žen, zaujala uniforma sličných hostesek.

V

kusně opravená historická budova, moderní nástupiště a stylové přístřešky, tak vypadá mariánskolázeňská stanice po dokončení modernizace tratě z Plzně do Chebu. Kdysi tady vystupovali z vlaku nejvýznamnější představitelé světové politiky, kultury a průmyslu, aby v proslulých lázních prošli léčebnou kúrou, prožili milostné aférky a inspirovali se pro další práci. Vynálezce Thomas Alva Edison,

britský král Edward VII., průmyslník Louis Renault, spisovatel Johann Wolfgang Goethe, hudební skladatel Richard Wagner, zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud… A když poprvé v historii ve slunečnou květnovou sobotu u příležitosti zahájení lázeňské sezony ladně „přistála“ u prvního nástupiště souprava Pendolina s hosty z Prahy a Plzně, z místních obyvatel si tuto událost nechal ujít málokdo. A všichni museli uznat,

že jim to – vyleštěné moderní soupravě a stylově opravené stanici – společně náramně sluší. Vladimíra Párala to spojení inspirovalo k originálnímu projevu, který vybočoval z šedi tradičních proslovů a byl po zásluze oceněn potleskem. „Když je tak teplo, neuděláme nějaký odlehčenější snímek?“ ptal se při focení hostesek Pendolina a zkoumal při tom jejich uniformy. Jeho vřelý vztah k ženám je pověstný.

| Pane Párale, co vás zlákalo přijít dnes na nádraží? Každý to ví přec, vlak je dobrá věc! Pana Omelku, bývalého přednostu stanice, okouzlily mé verše natolik, že mne sem pozval. Dělám to pro něj rád, protože jde o spojení dvou mých lásek – Mariánských Lázní a vlaků.

ČD guide / | Váš vztah k železnici má tedy hlubší charakter?

Vlakem jsem jezdil celý život, už jako student při cestách z Brna do Prahy, ve vlaku z Prahy do Ústí jsem zase poznal svou nebožku manželku. A ve vlaku jsem také vymýšlel své romány. Tahal jsem s sebou vždycky papírky, na které jsem si psal nápady. Pak jsem přišel domů a začal psát. Ta chvíle přemýšlení ve vlaku byla nejcennější.

VLADIMÍR PÁRAL (78)

| Jak jste si je našel?

Úplně náhodně. Pozvali mne sem jako předsedu poroty jedné soutěže Miss. Místo honoráře mne týden hostili v hotelu a díky tomu jsem to tady poznal.

| Téma vlaků se objevuje i ve vašich románech…

Podle mého názoru můj nejlepší román, Katapult, se celý odehrává ve vlaku, a to na trati Ústí nad Labem – Praha – Brno.

| Proč považujete Katapult za nejlepší?

Je to v pořadí má třetí kniha. Při první člověk ještě neumí psát, ve druhé se to učí a ve třetí je stále svěží. Poté jsou knihy sice možná dokonalé, ale taky trochu nudné. To je normální průběh. Technika jde nahoru a svěžest dolů. A ten šťastný průsečík je právě ta třetí kniha.

| Posledních patnáct let žijete střídavě v Praze a Mariánských Lázních. Proč zrovna Mariánské Lázně? Většinu života jsem žil v Ústí nad Labem, byly tam kdysi v okolí krásné smrkové lesy, a pak

během několika let se to díky průmyslu celé změnilo, lesy opadaly. Řekl jsem si: čtyřicet let a dost! Našel jsem si asi nejhezčí místo v české kotlině – Mariánské Lázně.

| Které místo považujete za svůj domov? Dětství prožil v Brně, v Pardubicích vystudoval chemické inženýrství. Jeho prvotinou je humoreska Šest pekelných nocí, ale skutečný vstup do literatury nastal až s publikováním novely Veletrh splněných přání. Ta se stala prvním svazkem tzv. černé pentalogie, která přinesla kritiku promarněných životů obětovaných honbě za majetkem a kariérou. V letech normalizace Páral vytvořil tzv. bílou tetralogii, ale po neúspěšných pokusech vyrovnat se s tlakem normalizačních konvencí se obrátil zejména k vědeckofantastickým a erotickým prózám. V roce 2010 dostal cenu za celoživotní přínos české literatuře.

Stejně jako další lidé, kteří mají už tisíce let podobný nápad, zastávám názor, že rezidence má být v hlavním městě a letní sídlo v zámku. Takže rezidenci mám v Praze a letní sídlo v „Mariánkách“.

| Sledujete současnou českou literaturu?

V historii přicházejí období bohatá, plodná, a střídají je období chudá. U nás mezi bohaté období patřila zlatá šedesátá léta, ve všech oblastech – hudba, film, literatura. Tenkrát se nahromadili i dobří spisovatelé. Další podobné období jsem dosud nezaznamenal. Máme ale zase důvod těšit se na to, co nás teprve čeká.

| Jste označován za „bohéma“. Souhlasíte s tím?

To je špatné označení, bohém je jako sépie, která chodí do baru, já dělám jógu a chodím do parku. Bohémem jsem býval v mládí. Bohémské hříchy mládí byly, ale teď, od svých pětašedesáti, žiju spořádaným životem. 

/ ČD guide

Červen s programem Jan Preisler (1872–1918)

Pohádka / Fairy Tale, 1904 Po více než sedmdeSleva sáti letech získala Národní galerie v Praze možnost opět představit veřejnosti slavný obraz Jana Preislera Pohádka z roku 1904. Jan Preisler se od konce devadesátých let 19. století nezřídka obracel k pohádkovým tématům. Motiv princezny a zamilovaného draka ho zaujal natolik, že se k němu vrátil ve dvou variantách, k nimž se dochovalo několik studií. Dokonalé propojení všech výtvarných složek řadí plátno k vrcholům Preislerovy umělecké tvorby. Dílo bylo pro výstavní medailon zapůjčeno z Kodlovy rodinné sbírky.

20 %

• Místo: klášter sv. Jiří • Datum konání: 7. 4. 2011 – 30. 9. 2011 www.ngprague.cz Držitelům jízdenek ČD v minimální hodnotě 100 Kč, které nejsou starší než 2 kalendářní měsíce ode dne jejich použití, bude poskytnuta sleva ve výši 20 % na základní vstupné.

Nákupy na Sleva

200 Kč

Cestujte levněji … … a využívejte další výhody s programem ČD Bonus.

Navštivte: ▪ galerie ▪ výstavy ▪ muzea ▪ restaurace se slevou až 25 %.

Nakupte na internetu! Je to pohodlné a s In-kartou i výhodné. V internetové nákupní galerii MALL.CZ seženete téměř vše, navíc s možností osobního odběru v Praze, Brně a Ostravě. Na MALL.CZ mají například kuchyňské spotřebiče, domácí potřeby, elektroniku, hračky a další produkty pro děti (např. plenky), vše pro kutily i domácí mazlíčky nebo třeba kosmetiku a hodinky. MALL.CZ je na trhu již 10 let a patří mezi největší české obchody – máte tak jistotu, že se při nákupu nespálíte. Přesvědčte se sami na www.mall.cz.

V červnu můžete získat slevu 200 Kč na nákup sportovního a outdoor vybavení. Stačí si na adrese www.mall.cz/cd-inkarta vygenerovat slevový kód, který pak můžete použít při objednávce přes internet.

České dráhy, Váš osobní dopravce www.cd.cz

840 112 113

cestování po ČR /

33

za Krásami Česka

JIHOčeSKÝ KRAJ tomáš rezek

Písek Třeboň

Foto  Profimedia

text

JIŘÍ ZIMOLA hejtman Jihočeského kraje „Za okny vlaku ubíhá krajina, míjíte lesy, louky, vesnice a města… A třeba sníte o skvělé, pohodové dovolené. Dovolené podle vašich představ a tužeb. Takže – jestli nechcete zabloudit v hlubokých jihočeských lesích při sběru hub a borůvek, nechat se poštípat nefalšovanými jihočeskými komáry v kraji plném rybníků, pokud se nehodláte zdravě zapotit výšlapem po nejdelší síti cyklotras a večer masírovat své zmučené tělo, netoužíte za každým luhem a hájem narazit na nějaký zámek, hrad či tvrz a nakonec si dopřát jihočeskou kulinářskou specialitu a zapít ji pivem jako křen, tak to se určitě nevydávejte k nám na jih Čech! To všechno je totiž jen zlomkem toho, co vám může Jihočeský kraj nabídnout. Když dodám, že tu zrovna žijeme Rožmberským rokem 2011 – dobovými trhy, výstavami, kulturními akcemi v duchu pánů z Růže – tak si zkrátka neodpočinete. Však se podívejte na www.rozmberskyrok.cz a uvidíte sami. Ale mezi námi – já osobně bych si to ujít rozhodně nenechal!“

34 / cestování po ČR písek

M

ěsto vzniklo na místě, kde se těžívalo zlato. Kromě rýžování na řece Otavě se nerost získával i dolováním v nedalekých Píseckých horách. Podle zlatonosných říčních písků získalo město i své jméno. A jak je to s tím stříbrem? „Aničko, Aničko posedlá…“ Ano, v Písku se odehrává i děj románu Stříbrný vítr, nejznámější prózy Fráni Šrámka.

BLÍŽE KU HRADU, BLÍŽE

Pokud se rádi dozvíte zajímavosti z historie zlatokopectví na Písecku, zavítejte do Prácheňského muzea. Už přes sto let sídlí v bývalém královském hradě, tedy v tom, co z něj zbylo. Písecký hrad byl postaven ve 13. století pro českého krále Přemysla Otakara II. Původně měl čtyři křídla a tři věže. Do dnešní doby se zachovala pouze část západního křídla nad řekou Otavou s velkým gotickým sálem, vyzdobeným kopiemi fresek z roku 1479. Z rozsáhlých expozic Prácheňského muzea doporučíme návštěvu Obrazové galerie českých panovníků. Šestnáct pláten vladařů v mírně

Kalvárie – umělecké ztvárnění ukřižování Krista – zdobí písecký kamenný most.

foto  Filmexport Home Video

Zlato ve vodě a stříbro ve větru. I tak by se dalo s nadsázkou charakterizovat půvabné jihočeské město Písek. Kromě známého a historicky cenného kamenného mostu přes řeku Otavu láká bezpočtem dalších památek.

foto  CzechTourism

město SE ZLATOU HISTORIÍ VLAKEM DO písku Ať už se do Písku vypravíte odkudkoliv, nejlepší vlakové spojení si snadno vyhledáte na webových stránkách Českých drah na adrese www.cd.cz nebo vám poradí pracovníci Kontaktního centra Českých drah na tel. 840 112 113. z Českých Budějovic → za 47 minut z Plzně → za 1 hodinu 27 minut z Prahy (hl. n.) → za 2 hodiny 17 minut Od vlakového nádraží vás do centra Písku dopraví linky MHD (do zastávky Budovcova). Jízdní řády MHD najdete na www.csadcbas.cz.

V Písku se odehrává děj románu Fráni Šrámka Stříbrný vítr. V roce 1954 ho zfilmoval režisér Václav Krška, písecký rodák. Hlavní role svěřil Eduardu Cupákovi a Janě Rybářové.

nadživotní velikosti je umístěno podle chronologické posloupnosti jejich panování a jejich vztahy – historické i mytické – přehledně vysvětluje schéma na samostatném panelu.

S DĚTMI ZA CIPÍSKEM

Zavítáte-li do Písku s dětmi, asi je na návštěvu muzejních sbírek nenalákáte. Nudit by se ale neměly ve Sladovně. Nebojte se, už dávno neslouží svému původnímu účelu. Nedávno zrekonstruované prostory se proměnily v kulturní stánek. Dvě stálé výstavy zaujmou nejen dětské návštěvníky. Expozice s názvem Ilustrátoři dětem představuje vývoj kresby v dětských knihách.

cestování po ČR /

35

Na výstavě samozřejmě nechybí obrázky Josefa Čapka, Josefa Lady, Ondřeje Sekory, Jiřího Trnky nebo třeba Adolfa Borna. Děti mohou sledovat filmy v iglú, projít se pod svítící noční oblohou nebo pohoupat v mušli při poslechu pohádek. V Písku nelze postrádat ani ilustrace Radka Pilaře. Píseckému rodáku a autorovi výtvarné podoby Čtvrtkova Cipíska je věnována ve Sladovně druhá stálá expozice s dětským kinem. foto archiv města Písku

MOST, KTERÝ HODNĚ PAMATUJE

Bez procházky po kamenném mostě přes Otavu jako byste v Písku ani nebyli. Jde o nejstarší dochovaný most na našem území, který byl postaven ještě před koncem 13. století.

S historií těžby zlata na Písecku seznamuje expozice Zlato v Pootaví v Prácheňském muzeu.

Na sever od Alp má delší historii už jen most v německém Regensburgu. Písecký most se sedmi oblouky je dlouhý 110 metrů a původně ho na obou březích chránily dvě věže, které se bohužel nedochovaly. Most dnes zdobí barokní sochy sv. Jana Nepomuckého s anděly, Kalvárie, sv. Anny Samotřetí a sv. Antonína Paduánského. Jde ale o kopie, originály jsou k vidění na hradě v Prácheňském muzeu. Původní není už ani Kristus na kříži, originál, který v roce 1791 zhotovil místní cínař Václav Hanzl; před čtyřmi lety neodolal silnému větru.

DŮM PLNÝ KOULÍ A LITERÁTŮ

K nejzajímavějším stavbám v Písku patří dům U Koulí. Kde ho najdete? V ulici Fráni Šrámka a poznáte ho snadno. Jeho fasádu krášlí sgrafita a dělové koule. Dům přiléhal k Putimské bráně, která byla zbořena roku 1836. Při demolici se našly dělové koule a ty byly zasazeny do průčelí tohoto domu. Vzhled budovy není její jediná zajímavost. V domě bydlelo hned několik českých literátů. Krátce v něm pobýval Adolf Heyduk, Josef Holeček a hlavně Fráňa Šrámek. Posledně jmenovaný strávil v Písku deset let, které se mu staly vydatnou inspirací pro psaní nejznámějších děl – románu Stříbrný vítr a hry Měsíc nad řekou. Obě byla zfilmována Václavem Krškou, píseckým rodákem.

Druhý červnový pátek a následný víkend se Písek promění ve město hudby a zábavy, která nezklame snad nikoho. Hlavní městské slavnosti s názvem Dotkni se Písku se letos budou točit kolem nejznámější Haškovy literární postavy – Švejka. Informace o programu získáte na www.dotknisepisku.cz. Na slavnosti se můžete svézt parním vlakem. Ten pojede v sobotu 11. června z Českých Budějovic do Písku a zpět. Z budějovického nádraží odjíždí v 8.34 h a v Písku z něho vystoupíte v 9.43 h. Na zpáteční jízdu se vlak vydá z Písku v 18.14 h. Podrobný jízdní řád najdete na www. cd.cz/jiznicechy (Nostalgické a zvláštní vlaky – Dotkni se Písku).

Jedno z nejkrásnějších českých měst získalo jméno podle zlatonosných písků řeky Otavy.

TŘETÍ ROZSVÍCENÉ MĚSTO

Písek byl třetím českým městem, ve kterém František Křižík instaloval veřejné elektrické osvětlení. Stalo se tak roku 1887, kdy byla také uvedena do provozu nejstarší veřejná vodní elektrárna u nás. A tato elektrárna vyrábí proud dodnes. V roce 1994 ji totiž nechalo město zrekonstruovat a od roku 1997 je v ní umístěna muzejní expozice o historii osvětlení a počátcích výroby elektřiny. K budově elektrárny přiléhá ostrůvek, z něhož je nádherný výhled na písecký kamenný most a Šrámkův splav. Pokud vám vybyde čas, půjčte si lodičku a vydejte se obhlídnout dominanty Písku z hladiny řeky Otavy. Nebudete litovat. 

foto  CzechTourism

foto archiv Prácheňského muzea

DOTKNI SE PÍSKU ANEB PÍSECKÉ ŠVEJKOVY C. K. MANÉVRY

Město Písek si můžete prohlédnout i z ochozu věže kostela Narození Panny Marie.

36 / cestování po ČR Vydejte se

NA CESTU KOLEM SVĚTA! Moře sice nemáme, ale třeboňské rybníky jsou jeho dostatečnou náhradou. Krásné přírodní scenérie objevíte třeba kolem desátého největšího jihočeského rybníka Svět. Od historické a lázeňské Třeboně však můžete čekat mnohem víc.

řeboň nabízí výletníkům vše, co mohou od atraktivního turistického cíle očekávat. Milovníci historie budou jistě obdivovat jedinečnost architektonických památek v centru města, ti, kdo rádi posedí nad dobrým pivem nebo jídlem, mohou navštívit zdejší pivovar, který patří k nejstarším na světě, nebo některou z vyhlášených rybích restaurací. A návštěvníci, kteří přijedou do Třeboně načerpat energii a obnovit zdraví a duševní pohodu, mohou využít služeb lázeňských domů.

NA VÝLET PO NAUČNÉ STEZCE

Třeboňsko patří k turisticky atraktivním lokalitám i díky husté síti turistických tras a cyklostezek. Pokud se vám podaří do Třeboně zavítat za dobrého počasí, pak vám doporučíme výlet po naučné stezce Cesta kolem Světa. Dvanáct kilometrů dlouhý uzavřený okruh začíná u hotelového komplexu Bohemia a Regent na začátku lázeňského parku. Ze 16 informačních tabulí se dozvíte základní informace o vývoji Třeboňska včetně historie rybníkářství, lázeňství či lidové architektury. Zeleno-bílé značení naučné stezky vás zavede i k unikátní Schwarzenbergské hrobce.

foto  CzechTourism

T

VLAKEM DO TŘEBONĚ Vlakové spojení do Třeboně, které bude nejvíce vyhovovat vašim výletním plánům, si snadno vyhledáte na www.cd.cz/spojeni. V případě, že nemáte přístup na internet, rádi vám pomohou pracovníci Kontaktního centra ČD na tel. 840 112 113. z Českých Budějovic → za 1 hodinu 3 minuty z Jihlavy → za 2 hodiny 42 minut z Prahy (hl. n.) → za 2 hodiny 51 minut

Dvanáct kilometrů dlouhou naučnou stezku Cesta kolem Světa zvládnete po svých nebo si cestu ulehčete jízdou v sedle bicyklu.

ROŽMBERSKÝ ROK V TŘEBONI

Letos uplyne 400 let od úmrtí posledního příslušníka šlechtického rodu Rožmberků – Petra Voka. Slavný aristokratický rod bude po celý rok připomínat nespočet kulturních akcí. A nevyhnou se samozřejmě ani Třeboni, kde Petr Vok 6. listopadu 1611 zemřel. Jejich seznam najdete na www.rozmberskyrok.cz. Většina z nich se chystá na červenec. Kromě speciálních výstav a prohlídek třeboňského zámku jsou v plánu především divadelní představení pro děti a dospělé. Vrcholem kulturního léta v Třeboni pak bude muzikál Noc na Karlštejně (8. a 9. července), ve kterém vystoupí i Helena Vondráčková. 

foto  CzechTourism

foto  archiv Lázní Aurora

cestování po ČR / ČD TIP

37

Ze zastávky Třeboň lázně je to k rybníku 1 km.

železniční zastávka Třeboň lázně

LÁZEŇSKÉ SANATORIUM AURORA

ZÁMEK TŘEBOŇ Patří k nejrozsáhlejším zámeckým areálům u nás. Veřejnosti je přístupný od dubna do října a v nabídce jsou Zámecký park dvě prohlídkové trasy, při kterých se návštěvníci seznámí se životem zámek Třeboň na zámku za vlády Rožmberků a Schwarzenbergů.

V třeboňských lázních se léčí především nemoci pohybového aparátu pomocí slatinných koupelí a zábalů. Zatímco tradiční Bertiny lázně se nacházejí v historickém centru města, novější lázeňský komplex Aurora byl postaven nedaleko rybníka Svět.

Třeboň socha Jakuba Krčína z Jelčan

lázeňský komplex Aurora

tezk

a Ce

rybník Svět

m Sv

ěta

foto  Dan Tupý

n

ás aučn

ole sta k

Schwarzenbergská hrobka

RYBNÍK SVĚT Kvůli vybudování rybníka bylo v 70. letech 16. století zlikvidováno celé Svinenské předměstí Třeboně. Rybník měl původně název Nevděk a rozlohu 380 hektarů. Po povodni v roce 1611 byl rozdělen na rybníky dva – Svět a Opatovický rybník.

foto  Jakub Pavlinec

foto  Evilin | Dreamstime.com

SOCHA JAKUBA KRČÍNA Z JELČAN

SCHWARZENBERGSKÁ HROBKA Místo posledního odpočinku příslušníků rodu Schwarzenbergů patří k architektonicky nejpozoruhodnějším stavbám jižních Čech. Se stavbou dvoupodlažní novogotické budovy se začalo roku 1874 a o tři roky později byla slavnostně vysvěcena pražským arcibiskupem.

Na hrázi rybníka Svět u přístaviště výletních lodí stojí od roku 2004 socha Jakuba Krčína z Jelčan, jednoho z nejznámějších českých rybníkářů. Právě on založil třeboňský Nevděk (dnešní Svět a Opatovický rybník) i náš největší rybník Rožmberk.

pro jízdní kolo NA NÁDRAŽÍ Putování okolo rybníka Svět si můžete usnadnit v sedle bicyklu. Pokud se nechcete do Třeboně vláčet s kolem vlastním, můžete si ho na nádraží vypůjčit. Kolo si ale raději předem rezervujte. Půjčovna jízdních kol ČD je v Třeboni v provozu po celý rok, ceník a podmínky výpůjčky najdete na www.cd.cz/cdbike.

38 / specialita

med Od pradávna se k němu vzhlíží s úctou – je totiž něco jako přírodní antibiotikum. Možná proto se mu říká tekuté zlato. A jeho výrobcům, včelkám, se v jižních Čechách dobře daří. ed byl odjakživa opěvován jako afrodiziakum a elixír mládí. Vyrábějí jej včely z rostlinného nektaru. Je směsí vody a dvou jednoduchých cukrů: fruktózy a glukózy. Pokud nemáte děti, abyste jim vysvětlovali, co včeličky dělají a proč vyrábějí med, tak jste se určitě dlouho nezamysleli nad tím, jak důležitou úlohu na světě mají. Jsou drobné a v podstatě všude, až si jich člověk často ani nevšimne. Kdyby však nebylo včel, rostliny by neměl kdo opylovat, tím pádem by se nemohly rozmnožovat a vymřely by. Bez rostlin bychom my ani zvířata neměli dostatek kyslíku. Jsou to tedy včely, kterým vděčíme za to, že udržují život na Zemi.

PILNÝ JAKO VČELKA

Pro včelstvo představuje med zásobu energeticky bohaté potravy. Během roku silné včelstvo vyrobí a z větší části i spotřebuje řádově stovky kilogramů medu. V zimě včely otvírají voskem zapečetěné buňky plástve, ze které pak med sají. K výrobě jednoho kilogramu medu se včely musejí opravdu hodně nalétat, ne nadarmo se proto říká „pilný jako včelka“. Aby jedna včela zajistila kilogram medu, musí uletět vzdálenost desetinásobku obvodu zeměkoule, přičemž nasbírá asi 150 000 dávek nektaru či medovice, které jsou získané z jednoho milionu květů, listů a jehličí. Dříve lidé využívali med divokých včel. Pokud našli jejich úl, vzali plástve a získali tak sladký med. Později se začali o včely starat, stavět jim včelíny a připravovat umělé rámy pro med i plástve. Včelám tím ulehčili práci a sobě zajistili větší výnos medu.

JAK MED DOOPRAVDY VZNIKÁ

Výroba medu začíná sběrem šťáv – především nektaru květů a jejich nošením do úlu. Tam včela šťávy „vyloží“ a další včelky dělnice

HISTORIE medU Med jako pokrm hodný bohů hrál roli v náboženských slavnostech na celém světě. Například podle řecké mytologie skrývaly nymfy malého Dia před otcem Kronem a krmily jej mlékem a medem. Staří Řekové a Římané věřili, že med pomáhá hojit rány. Dlouho před objevem včelařství si člověk doby kamenné začal cenit medu divokých včel pro jeho vzácnost a chuť. Později se naučil nejen med včelám z úlů brát, ale také jim pomáhat a starat se o ně. Než se začal v evropské kuchyni používat cukr, hlavním sladidlem byl med. Používal se zejména do kaší, některých druhů chleba, nápojů, ale i masitých jídel. V Evropě, kde byl cukr vyhrazen pro vyšší a nižší šlechtu, med jako sladidlo používaly zejména chudší vrstvy. Na konci 17. století se však cukr stal univerzálním sladidlem a med lahůdkou. Po 2 700 let byl med také užíván pro léčení chorob. Bylo vědecky prokázáno, že právem, protože má antibakteriální účinky.

je nasávají do svého trávicího traktu. Působením trávicích šťáv včely se nektar nebo medovice zahušťují, odpařuje se z nich voda a vzniká hustší látka, kterou včely ukládají do šestihranných voskových buněk v plástvích. Naplněné buňky včely nakonec uzavřou voskovým víčkem a nechají zrát až do podoby, které my říkáme med.

MED JAKO LÉK

Med si dodnes uchoval pověst léku na dýchací obtíže, sloužícího zvláště k odstraňování hlenů. Má také antiseptické účinky, pro které byl v dobách, kdy ještě nebyla antibiotika, používán jako lék místo nich. Podobně jako cukr působí rovněž jako dekongestivum (látka snižující překrvení) a mírné sedativum. Nápoj na bolení v krku připravíte rozpuštěním dvou lžic medu a šťávy z půlky citronu ve sklenici horké vody. Všechna sladká jídla povzbuzují mozek k tvorbě takzvaných endorfinů, přirozených látek tišících bolest. Sladká medová tekutina podporuje tvorbu slin a tak svlažuje suchou a podrážděnou krční sliznici. 

Foto:  pixmac

M

recept /

39

MEDOVÁ ZMRZLINA S JAHODAMI Příprava | 15 minut NA 4 PORCE POTŘEBUJEME:

Foto:  profimedia

1/2 litru jahod 2 citrony 1 hrnek medu 2 hrnky vody sníh z 1 bílku cornf lakes na posypání

TI P

D op o r d o p l n u č u j e me it v p oh á r e ch va n zm rz i l kovou l i no u a p ř id na k r at á j e né čerst vé j a ho d y.

Zmrzlinu slazenou medem můžeme vyrobit prakticky z čehokoliv. Protože se však blíží jahodová sezona, zkusme je využít. Jahody nejprve nakrájíme na menší kousky a zmrazíme. Zmražené dáme do mixéru a během mixování přidáme med podle chuti, vodu a případně smetanu nebo kondenzované mléko. Necháme stát několik hodin. Směs vložíme do mrazáku a jakmile začne tuhnout, vmícháme sníh z vaječného bílku. Znovu dáme do mrazáku, kde necháme opět ztuhnout. Lahodnou zmrzlinu pak podáváme v pohárech.

ČDKurýr Na každé zásilce opravdu záleží

hlivě

spole a k l i s á z Jsem

České dráhy, Váš osobní dopravce www.cd.cz 840 112 113

-Kur D Č á n e č doru

ýrem

cestopis /

41

AUSTRÁLIE

TROCHU JINÝ SVĚT text  SANDRA gosmanOVÁ foto  PROFIMEDIA, PIXMAC

Brisbane

Sydney Canberra

…a Víš, že se tam voda točí v odpadu obráceně? a jinými podobnými komentáři vás jistě vybaví přátelé před cestou do Austrálie. A nejsou daleko od pravdy – spousta věcí tam skutečně funguje jinak. Přesto vás Austrálie uchvátí.

vzhůru nohama To budeš

...

42 / cestopis Z

vířata s kapsou, bumerangy, divoši – a hlavně horko a vyprahlé pustiny. Takovou jsem měla v dětství představu o Austrálii. Později jsem si vnitřní obraz Austrálie upravila, ale zůstal dojem divoké přírody a trochu drsných lidí. Vydala jsem se tam před časem bez velkých očekávání a těšila se na teplo a změnu životního stylu. Slýchala jsem historky zkušených cestovatelů a skvělé zážitky těch, kteří tam nakonec zůstali nadobro. Byla jsem připravená na všechno, ale přiznávám, že Austrálie mi doslova vyrazila dech. Jestli si lze představit místo, kde jsou lidé milí a ochotní, usměvaví a vstřícní, kde je stále hezké počasí a život plyne tak nějak pomaleji, je to právě tam.

JINÝ KRAJ, JINÝ MRAV

Kdo rád cestuje, je otevřený novým kulturám a zvyklostem, pravděpodobně nebude považovat Austrálii za nějakou exotiku. Po měsících usilovné snahy o domestikaci

POČASÍ V AUSTRÁLII l léto: prosinec–únor l zima: červen–srpen

Sever Austrálie se nachází v tropické oblasti a postupně přechází až po mírné pásmo na jihu kontinentu a na Tasmánii. Z toho vyplývá, že počasí je během roku v různých částech Austrálie rozdílné. Mimo tropickou a severní subtropickou oblast, kde se rozlišují pouze období dešťů a období sucha, má Austrálie v zásadě čtyři roční období, přičemž platí, vzhledem k umístění Austrálie na jižní polokouli, že zima je v období červen–srpen a léto v období prosinec–únor.

však musím říct, že odlišností mezi českým a australským životním stylem je tolik, že se nestačíte divit. Jedním z hlavních rozdílů je, že Australané dodržují pravidla a nařízení. Ta bývají velmi často nesmyslná a byrokratická, ale překvapivě také mívají svou logiku, kterou však my Evropané nedokážeme odhalit. Turisté jsou zde pověstní tím, že neposlouchají, a proto na to také většinou doplatí. Dobrým příkladem je bezpečnost u vody. Australané používají pro vyznačení hlídaných a bezpečných částí pláže žluto-červené vlajky. Pokud plavete mimo ně, je to jen na vaše vlastní nebezpečí. Vlajky neukazují jen bezpečné místo před žraloky, ale i oblasti, kde je klidnější voda. Velmi často jsou totiž ve vodě tzv. rips, tedy proudy, které vás s nečekanou silou mohou odnést daleko do moře. Rada, která se zde dědí, říká: nepanikařit, s proudem nemá cenu bojovat. Všichni, kdo se snaží rychle vymanit ze silného proudu, vyčerpají své

cestopis / síly, a když je voda odnese na širé moře, nemají dost energie na cestu zpět a utopí se.

ODVYKACÍ LÉČBA PRO WORKOHOLIKY

Pláže a uvolněný způsob života jsou součástí australské kultury. Pokud chcete žít na místě s vysoce intelektuálním a kulturním zázemím, Austrálie není země pro vás. Zásadně se tu nic moc neřeší. Lidé nebádají, proč a jak věci jsou, jak by mohly být jinak a jak to vylepšit, aby to fungovalo ještě lépe. To pouze v případě, když si chtějí zjednodušit a ulehčit práci. V tom jsou Australané mistři. To ale neznamená, že by byli líní. Jsou si vědomi toho, že jsou placeni jen za to, co mají v popisu práce, že pracovní týden má 36 hodin a zítra je také den. Přes to všechno svou práci mnohdy dělají efektivněji než my v Čechách, kde se pod velkým tlakem téměř hroutíme ve snaze udělat všechno co nejrychleji, nejlíp a hlavně co nejvíc. V Austrálii se nikdo nestydí skončit ve tři odpoledne, když v kanceláři sedí už od sedmi od rána. Pokud pracovní doba končí striktně v pět, můžete si

Skalní homole nazvané 12 apoštolů v Národním parku Port Campbell. Vznikly během desítek milionů let erozí pískovcových útesů.

AUSTRÁLIE l l l l l l l l

Počet obyvatel:

21 152 000

Rozloha: 7 692 030 km2 Měna: australský dolar (AUD) Hustota osídlení: 2,75 ob./km2 Hlavní město: Canberra Největší město: Sydney Úřední jazyk: angličtina Správní rozdělení: 6 spolkových států (Jižní Austrálie, Nový Jižní Wales, Queensland, Tasmánie, Victoria, Západní Austrálie).

43

být jisti, že se všichni potkáte v 17.02 pod výtahem. Také se zde ctí pracovní doba pro mobilní telefony. Příliš se neočekává, že zvednete svůj pracovní mobil po pracovní době nebo dokonce o víkendu. To v Čechách máte velké problémy, pokud vás šéf nesežene, když má zrovna o víkendu při golfu silné hnutí mysli. Ve zkratce řečeno, Australané pracují proto, aby si vydělali na svůj soukromý život a mohli trávit co nejvíce času s rodinou a přáteli. Je to příjemný koncept, který překvapí každého cizince. A lze si na něj velmi rychle zvyknout! Je to oáza, která by měla být předepisována každému českému workoholikovi. Tady byste se zřejmě neměli s kým bavit. Práce jako konverzační téma příliš neletí. Málokdo se při hovoru ptá na zaměstnání, natož pozici nebo nějaké další detaily z profesního života. Na standardní dotaz „Co děláš?“ většinou člověk dostane vágní odpověď sdělující buď oblast podnikání, nebo třeba název firmy. Teprve pokud se zeptáte, co přesně tam člověk vykonává, dostane se vám trochu konkrétnější

Životní styl v Austrálii se točí okolo pláží a barbecue. Australané jsou velmi společenští a rádi si najdou záminku pro jakoukoli oslavu.

44 / cestopis odpovědi, většinou něco ve smyslu: „Mám na starosti kontakt s klienty.“

JAK SE CHODÍ NA NÁVŠTĚVU

Ať už se jedná o jednoduchou věc, jako je nedělní oběd u přátel, který, jak se později ukáže, je něco mezi obědem a večeří, i to je pro nováčka v Austrálii trošku obtížné. Jednoduše si to musíte prožít a naučit se drobné kulturní odlišnosti. Pokud jdete na návštěvu, zvykem je, že se hostitele zeptáte, co máte přinést. V Austrálii to však není jen zdvořilostní otázka. Většinou můžete přispět k večeři třeba dezertem nebo salátem či lahví vína, která se u večeře vypije. Setkání s přáteli probíhají často doma u grilování, což většinou bývá večeře. Odpoledne se začne s talířem sýrů, s chipsy a dips (výborné omáčky například s příchutí sušených rajčat se smetanou a bazalkou, nebo humus, pesto, papričky a další). Pak se obvykle pomalu k večeru začne připravovat gril. U toho všeho se samozřejmě popíjí pivo. Musím zmínit, že australské hovězí je něco naprosto jiného, než to maso, co seženeme v Čechách. Vůbec je nemusíte nijak marinovat ani předem připravovat a je téměř nemožné maso jakkoli zkazit. Není neobvyklé, když si na grilování přinesete vlastní maso. Pro cizince je to překvapení, ale argument, který se vám od místních dostane, je celkem přijatelný: „Maso je drahé, přece nebudeš hostit všech dvacet lidí ze svého!“

CO JE V AUSTRÁLII JINAK l Řídí se vpravo a jezdí se na druhé straně silnice (auta jsou většinou automaty a pro cizince, který je v zemi na dobu kratší než 3 měsíce, stačí mezinárodní řidičský průkaz). l Rychlost na silnici ve městě je stejná: 50 km/h. Na dálnici je to však horší. Přestože jedete pustinou a stěží potkáte auto, můžete jet 90 nebo maximálně 110 km/h. Všude jsou kamery, australští policisté přísní a pokuty vysoké. l Alkohol nelze koupit v běžných obchodech s potravinami. Je k dostání jen ve speciálních „bottle shopech“, kde se prodává pouze a jenom alkohol. l Obchody mají většinou v týdnu otevřeno od devíti jen do pěti hodin. Ve čtvrtek je pak tzv. „late night shopping“, tedy „noční nakupování“. Ten den má většina obchodů otevřeno až do devíti večer.

Skvělou australskou raritou jsou volně dostupné grily v parcích a na plážích. Jsou většinou pod stříškou, aby na vás při grilování nepražilo slunce, a volně k dispozici každému, kdo první přijde. Proto o víkendech a o svátcích můžete najít lidi postávající u studeného grilu, jak drží stráž, aby jim náhodou rodinnou oslavu nezkazil obsazený gril. Australané takto slaví narozeniny nebo pořádají různá setkání kolegů z práce s rodinami. Je to skvělá možnost pro ty, kteří nemají velký dům pro oslavy nebo naopak chtějí setkání raději uskutečnit mimo domov.

A PŘECE MÁME NĚCO SPOLEČNÉHO… PIVO!

Přes všechny větší a menší kulturní odlišnosti, které jsem zmínila, je zde ale jedno velké a společné pojítko, kterým je pivo. Australané stejně jako Češi holdují pivu a nevynechají žádnou příležitost k jeho konzumaci. Oproti Čechám se tady pije z menších sklenic, většinou třetinek, ale pomalu sem začíná přicházet móda půllitrů z Evropy. Protože je ale alkohol v barech a restauracích velmi drahý, není neobvyklé, aby se parta kamarádů sešla u někoho doma na pár skleniček něčeho tvrdšího a pak pokračují na pivu v barech vesele dál. Oblíbenou zábavou jsou kasina. V Austrálii se na kasina nahlíží trochu jinak. Chodí se tam třeba v neděli odpoledne poslechnout si kapelu a dát si pár drinků. Je to něco jako bar, kde si mimochodem člověk může zahrát. Velmi populární jsou však kasina jako poslední štace pro ty, kteří v noci strávili několik hodin po barech a rozhodli se zahrát si. Ti tam pak nechávají spoustu peněz a ráno pláčou nad rozlitým mlékem.

VŠICHNI JSME TADY CIZINCI

Pokud jedete do Austrálie jako turisté, nemáte nejmenší problém získat vízum. Přes internet zažádáte, zaplatíte a obvykle během dne vízum

ROK V BRISBANE Queensland je známý pro slunečné, stabilní a teplé počasí. Na jaře a v létě bývá opravdu hodně teplo: od 25 stupňů výše. Klimatizace v létě jedou všude naplno. Teplo samotné není nepříjemné, občas vadí vysoká vlhkost vzduchu. Zima není nijak drastická, přes den bývá okolo 15 stupňů a většinou se teplota nedostane pod 4 stupně Celsia. Nevýhodou je, že většina domů nemá topení, proto v zimě bývá k večeru a ve stínu hodně chladno. Paradoxně v létě kvůli chlazení je někde větší chladno než v zimě.

„Skippy, Skippy, věrný je náš kamarád…“ Tak začíná úvodní písnička z australského seriálu, který se jako zázrakem dostal až do hermeticky uzavřených Čech v 80. letech. Před pár týdny jsem náhodou v australské televizi viděla jeden díl a poprvé slyšela originální znění Skippy, the bush kangaroo. Musela jsem se smát, byl to úplný nával nostalgie. Ale přála bych vám vidět, jak se smáli Australané, když jsem jim zazpívala českou verzi Skippyho.

cestopis /

45

CO JE V AUSTRÁLII JINAK l Den v Austrálii je mnohem kratší. Slunce vychází v létě i před pátou hodinou, v zimě po šesté, ale bohužel o to dřív den také končí. Pár dnů v létě vydrží světlo i do sedmi večer, jinak se obvykle začíná stmívat už po šesté hodině. V zimě obvykle začíná šero už ve čtyři hodiny.

Medvídek koala je společně s klokanem asi nejznámější ikonou Austrálie.

dostanete. Ale když jde o delší pobyt, je to jiný případ. Češi, stejně jako některé jiné národnosti, nezískávají pracovní vízum jednoduše. Proto většina Čechů přijíždí do Austrálie na studentské vízum, které vás opravňuje k práci na poloviční úvazek, tedy dvacet hodin týdně, vyžaduje však osmdesátiprocentní účast ve škole. Většina lidí si přes některou z českých agentur objedná školu a prostřednictvím agentury také žádá o studentské vízum. Agentury vědí, jak namodelovat kurzy ve škole tak, aby získání víza nebylo problémem a přesto vám zbyl čas na cestování.

češi si musí na cestování vydělat

Životní styl a také přístup ke studiu se liší mezi různými národnostmi, které ve škole potkáte. Zatímco Češi chodí do školy pravidelně a souběžně s ní ještě musejí pracovat, například takoví Švýcaři či Francouzi toho většinou do školy moc nenachodí. Zato jsou pravidelnými návštěvníky všech místních

l Je dobré vyvarovat se řízení za šera v oblastech, kde je příroda okolo silnice. Klokani rádi skáčou přes cestu a stejně jako srnky v Čechách dokážou pěkně „učesat“ karoserii. l Silné slunce je nástrahou, na kterou také nejsme z Evropy připraveni. V létě se každý musí mazat krémem s faktorem nejméně 30 a je třeba nosit čepici. Co je ale nejdůležitější: pitný režim. Doporučuje se mít zásobu vody i v autě pro případ nehody. l Cyklisté v Austrálii jsou povinni nosit helmu. Pokud vás chytí policista, většinou vás nenechá vyváznout s výmluvou, že jste cizinci. Standardní pokuta za cyklistiku bez helmy je 130 AUD, tedy něco okolo 2 300 Kč. l V Austrálii se vyplácí říkat pravdu a nevymýšlet si. Je to součástí jejich kultury. Australané jsou obecně celkem upřímní, drží slovo a jsou čestní. To samé očekávají od ostatních. Lhaní se obzvláště nevyplácí u karanténní prohlídky na letišti. Pokud máte nějaké jídlo, přiznejte je. Celníci vás prohlédnou, jídlo zkontrolují a velmi často nechají. Ale když něco zapřete a celníci na to přijdou, zaplatíte velkou pokutu a je to velmi nepříjemný proces.

Hladit klokany se doporučuje jen v parcích, kde jsou na zájem turistů zvyklí. Divocí klokani pěkně kopou!

klubů a barů. Také se liší délka pobytu. Švýcaři, Francouzi a Němci jsou ve škole většinou na dva, tři měsíce, pak chvíli cestují a vracejí se na další semestr do školy. Brazilci, Venezuelané a Kolumbijci obvykle usilují o pracovní vízum a dlouhodobý pobyt. Proto si školu co nejvíce protahují. Češi většinou zůstávají na půl roku až rok. Po několika měsících školy a práce si ušetří na cestování po Austrálii, kterou cestou zpátky obvykle vymění na chvíli za Nový Zéland. V Austrálii mají Čechy rádi, nebo jim alespoň nevadí. Všichni znají Prahu, protože patří mezi oblíbené turistické destinace, které každý Australan během své evropské „zkušené“ musí navštívit. A samozřejmě mají rádi české pivo, které se v Austrálii také prodává. 

46 / cestopis

STRAVOVÁNÍ PO AUSTRALSKU

l SNÍDANĚ Australská snídaně v pracovním týdnu je většinou zdravá a malá. Cereálie s mlékem, jogurt, ovesná kaše nebo weet-bix s mlékem. Weet-bix jsou speciální pšeničné chlebíky s vysokým obsahem vlákniny, které Australané a Novozélanďané považují za národní potravinu. O víkendu jsou populární velké snídaně ve venkovních restauracích, při kterých se potkávají příbuzní a přátelé.

l OBĚD Oběd si většinou každý nosí do školy a do práce sám. Restaurace jsou poměrně drahé, proto si většina lidí připravuje své sendviče, saláty a těstoviny doma. Všechny kanceláře mají společnou kuchyňku s mikrovlnkou. Australané jsou schopni připravit sendviče naprosto ze všeho. Prostě si vezmou housku nebo přepůlí chleba a nacpou do něj doslova cokoli najdou – ať je to zbytek bramborové kaše na talíři nebo třeba hranolky či brambůrky.

l VEČEŘE Hlavním středobodem dne je večeře. Ta se podává většinou o trochu později než v Čechách, někdy mezi sedmou a osmou hodinou. Večeře bývá nejčastěji vařená, protože je pokládána za hlavní jídlo dne. Je opravdu jen velmi málo ryze australských receptů, australská kuchyně je mezinárodní. Většinou se podává buď něco z asijské kuchyně, pizza nebo těstoviny, anebo samozřejmě steak, salát a hranolky neboli chips. Hranolky jsou součástí australské kultury.

Zabývá se architekturou, urbanismem, interiérovým designem. Poskytuje kompletní služby při přípravě i provádění staveb jakéhokoliv rozsahu. Zpracovává kompletní projektovou dokumentaci ve všech stupních včetně legislativního projednání, autorského dozoru a dokumentace pro výběr dodavatele. Návrh interiéru je zpracováván do detailu pro jeho provedení. Při realizacích menšího rozsahu je zajišťováno dodání stavby na klíč.

Oceněné realizace našeho týmu Bytový soubor Horní Počernice Stavba roku 2008/Award Konstrukční centrum Škoda Auto v Mladé Boleslavi Stavba roku 1999 1. cena vitrablok 1999 Muzeum skla a bižuterie Jablonec nad Nisou 1. cena v Národní soutěži Gloria Musealis v kategorii muzejní počin roku 2004 Stavba roku 2005 Libereckého kraje Nominace na cenu European Museum of Yers Lisabon 2006 Zákaznické centrum Škoda Auto a.s. Nominace na titul Stavba roku 2000 Škoda Auto muzeum II. etapa Nominace na titul Stavba roku 1997

Hlaváček a partner – architekti, s.r.o. Držitel certifikátu ČSN EN ISO 9001:2001, sídlo firmy: Vítězné náměstí 2/577, 160 00 Praha 6 IČO: 259 26 497, DIČ: CZ 259 26 497, tel.: +420 222 744 300, e-mail: [email protected], www.hlavacek-architekti.cz Založení firmy: září 1999, sesterská společnost: Hlaváček & Partner, s.r.o.

zábava / SOUTĚŽ

Pro chytré hlavy 1|

Jak se v originále (anglicky) říká facebookovému šťouchnutí?

a → puke b → peak c → poke

2|

Kde jezdí nemocniční vlak Phelopepa?

a → v Mosambiku b → v Jihoafrické republice c →  v Namibii

3|

Kdy byl vybudován písecký hrad?

a → v 11. století b → ve 12. století c → ve 13. století

4|

Které jídlo Australané vnímají jako hlavní jídlo dne?

a → snídani b → oběd c → večeři

47

H r a j te trické o K ilome za banky ČD 2 000 Kč.

5|

Jak se jmenuje román, který Vladimír Páral považuje za svůj nejlepší?

a → Katapult b → Mladý muž a bílá velryba c → Země žen

6|

Chystáte se letos vyrazit na některou z nostalgických jízd historických vlaků?

a → ano, kam: ........................ b → ne, důvod: ........................ c → jiná odpověď: ..................

Své odpovědi včetně poštovní adresy nám posílejte do 18. 6. 2011 na adresu [email protected] nebo poštou na České dráhy, Odbor řízení značky, nábřeží Ludvíka Svobody 1222, 110 15 Praha 1 s heslem SOUTĚŽ ČD PRO VÁS. Tři správné odpovědi odměníme Kilometrickou bankou ČD – poukazem na volné cestování vlaky ČD v hodnotě 2 000 Kč. Výherci z milulého vydání: Petr Pokorný, Třebíč; Miroslav Hadinec, Královské Poříčí; Miroslav Mitašík, Karviná-Ráj Správné odpovědi z minulého vydání: 1 – striptérka, 2 – 2001, 3 – v Rybářské, 4 – 6, 5 – Porta Portese

křížovka POMŮCKA: AAK, DAUN, PONA

HORSKÝ SKŘÍTEK

ZBAVOVÁNA SLUPKY

Ženské srdce je jako přeplněná tramvaj: ... (dokončení v tajence). 1. ČÁST TAJENKY

CELNÍ KÓD SPOJENÝCH ARABSKÝCH EMIRÁTŮ

JMÉNO EDISONA

MODLA

TYČ ZARAŽENÁ DO ZEMĚ

SKLÁDKA SMETÍ

NÁZEV ŘÍMSKÉ DESÍTKY

ÚLOHA

INSTINKT

LISTNATÝ STROM

STARÝ PERUÁNEC NÁSOBENO

AUTOR VINNETOUA PŘEBORNÍK

ZPĚVOHRA

3. ČÁST TAJENKY ZÁPISNÍK

ŘEZACÍ NÁSTROJE DRAVEC

ŠÍJE

VYTAHOVAČ ZÁTEK POSTRANNÍ OKRAJE ÚST

modřina kolem OKa

DEKAGRAM (HOVOR.) ŘÍMSKY 2001

POVEL PSOVI

TVRDÝ BONBON SVOBODNĚ

VOUSY POD NOSEM VYRYTÁ ČÁRA

NA KTERÉM MÍSTĚ

RÝNSKÝ ČLUN

KELT

STARÉ VZTAŽNÉ ZÁJMENO

MOJE

NAŠE POLIT. STRANA ZAČÁTEK ZÁVODU (SLOV.)

FILMOVÁ HVĚZDA

STOVKY

KTERAK

ITALSKÁ ČÍSLOVKA (TŘI)

KOČKODANOVITÁ OPICE

KLOUBOVÝ HŘÍDEL

POHODNÝ

PRAVOSLAVNÉ OBRAZY

ROZSUDKY (KNIŽ.)

STŘEDNĚ TĚŽKÉ

TRNOVNÍKY

NÁŠ PZO

HLEMÝŽĎ

OLINA

OBYVATEL AŠE

2. ČÁST TAJENKY

sudoku

VZTAH

4. ČÁST TAJENKY

ZNÁT

ZÁMĚR

KALABA

BOD V DŽUDU

DVANÁCT MĚSÍCŮ BETONOVÝ KRYT

AVŠAK

(SLOV.)

EVROPAN STAVEBNÍ IZOLAČNÍ LEPENKA

AFROASIAT ROVNĚŽ

MALÝ PODNOS

SYMETRÁLA

CESTOVNÍ PRŮKAZ

HRDINA (KNIŽ.)

ČAJOVÁ RŮŽE

VAK TELEVIZNÍ KUTIL

PEČÍNKA

SMYČKA

STAVENÍ

LŮŽKO (KNIŽ.)

PROTIKLADY

SIBIŘSKÝ JEHLIČ. LES SLEPIČÍ SLABIKA

TĚŽKÉ

ONA SI MĚ VYMYSLELA!

S

loupkové hodiny na  komodě v  rohu obývacího pokoje odbily devátou. „Tak co tomu říkáš, Pavle? Tenhle je z dnešního odpoledne.“ Sedím v malém, útulném bytě své někdejší spolužačky z fakulty Evy, v ruce krátký vytištěný mail. „Hm… za ta léta na kriminálce jsem se pochopitelně setkal se spoustou anonymů, ale tohle je fakt silný kafe.“ „A podobných hnusáren jsem dostala za poslední měsíc jedenáct. Nesmírně vulgárních, drastických výhrůžek vším možným včetně zabití. Někdo mě zkrátka musí šíleně nenávidět.“ „Opravdu nemáš ani ponětí, kdo by…“ „To teda nemám. Po rozvodu žiju sama, skoro s nikým se nestýkám… Navíc mi obden telefonuje na  mobil. V  naprosto stejným stylu. Zastřený, hlubší mužský hlas, jakoby přes nějakou látku. Začínám z toho mít nervy nadranc. Ale stejně bych tě asi neobtěžovala… pořád jsem doufala, že ho to prostě přestane bavit… jenže v dnešním telefonátu řekl jasně: Večer to s tebou skoncuju. Jednou provždy.“ Ruka, kterou sáhne po šálku s čajem, se zachvěje. „Neměli bychom zhasnout?“ „Jen ať ví, že jsi doma.“ Eva přistoupí k  oknu a  vyhlédne do tiché uličky. „Nikde ani noha.“ Sakra, vypadá ještě líp než za  studentských časů, uvědomím si. Tak nějak… vyzrála. Ostatně bývaly doby, kdy jsem dokonce doufal, že my dva… „Slíbilas mi tu knížku,“ vzpomenu si. Eva, renomovaná novinářka, totiž nedávno vydala svou velmi úspěšnou prvotinu – psychologický thriller. Všichni říkají, že je to skutečná bomba. Opakovaně jsem si předsevzal, že si ji opatřím, jenže při mém povolání jsem se čtením poněkud na štíru: po návratu domů často usínám nad titulní stránkou novin nebo časopisu. Eva přejde ke knihovně a podá mi útlý svazek s dráždivě barevnou obálkou. „Třeba tě to zaujme i z hlediska tvýho řemesla. Představ si průměrného mužského středního věku – solidní úředník, docela fungující manželství, rodina. A tento veskrze slušný člověk jednoho dne pocítí, že ho začínají neodolatelně přitahovat malá děvčátka. Zpočátku se brání, bojuje ze všech sil s těmi děsivými touhami…“ Nadskočím v křesle.

text  TOMÁŠ CACH ilustrace roman kliský

Evo tak tohle mě zajímá mnohem víc než si vůbec dovedeš představit Už několik týdnů máme totiž s mojí parťačkou těžkou hlavu ze série pokusů o zneužití sedmi až desetiletých děvčátek Výborně Aspoň se ti můžu nějak revanšovat Znovu se postaví k oknu Zřejmě se už nic nestane Možná připustím Ale stejně s tebou počkám klidně až do rána A vůbec mi nebude vadit když si budeš chtít jít lehnout Copak si vážně myslíš že bych dokázala usnout Z předsíně krátce cinkne zvonek Je je tady zpanikaří Eva a instinktivně se ke mně přitiskne Navzdory okolnostem ten dotek zavnímám až příliš osobně Hlavně klid syknu Drž se zpátky Z pouzdra vzadu na opasku vylovím služební zbraň Za dveřmi od bytu je ticho Zlehounka stisknu kliku a pak dveře prudce rozrazím dokořán Eva bojácně mi nahlížející přes rame no spatří tu strašnou věc a rozječí se na  celý dům Na vnější kulaté klice visí uříznutá kočičí hlava s vypálenýma očima Od  stěny v  mezipatře se odlepí stín Schody dolů se rozduní těžkými mužskými kroky Vyřítím se na schodiště jen s nepatrným zpožděním Honička končí těsně před domovními dveřmi kde pronásledovaný uklouzne na vlhkých dlaždicích Z  výpovědi sedmačtyřicetiletého Josefa Třezalky Když se mi dostala do  rukou ta její knížka zažil jsem obrovský šok Hlavní postava chlápek který se postupně mění ve  zvrhlíka to jsem byl já Věděl jsem že autorka mě osobně nemůže znát ale přesto dokázala do  nejmenších detailů popsat moje duševní stavy Chápete ona si mě prostě vymyslela K zešílení Začal jsem ji kvůli tomu příšerně nenávidět přes jednu známou v nakladatelství jsem si zjistil její mailovou adresu a  číslo mobilu Chtěl jsem ji jenom k  smrti vystrašit zdeptat dostat třeba do blázince pomstít se na někom konkrétním za svoje utrpení Protože a to bylo ze všeho nejhorší v době kdy jsem si přečetl její knížku právě vrcholil můj vnitřní boj s tím hrozným pokušením kterému jsem nakonec podlehl Ano přiznávám se ke všem čtyřem pokusům ty holčičky jsem vždycky v rozhodujícím okamžiku nechal utéct věřte mi Všechno vám řeknu stejně už je pozdě snad kdybych tehdy když jsem se na ulici poprvé ohlédl za malým děvčátkem vyhledal odbornou pomoc 

POHÁDKY PANA PŘEDNOSTY

KRÁLOVSKÁ ZKOUŠKA

D

text  Robert Drozda ilustrace roman kliský

o stanice Záhořice přijel manipulační vlak 87 403. Přednosta Drahorád zadal vlakové četě práci, chvíli kontroloval prováděný posun, a pak se vrátil do dopravní kanceláře. Sotva zavřel dveře, uslyšel silnou ránu. Vyběhl ven a hned viděl, že je zle. Na páté koleji stála posunující lokomotiva, před ní malý uhlák a tři vozy se dřevem. Uhlák byl vykolejený. Čelní i boční dveře vagonu byly otevřené a uhlí rozsypané mezi kolejemi. Všude plno černého prachu. Vedle vozů stál vlakvedoucí Žemlička a bezradně krčil rameny. Přednosta Drahorád tiše zaklel a šel k místu nehody vyšetřit, jak se věci mají. Vlakvedoucí stále opakoval: „Dával jsem návěsti praporkem a píšťalou včas. Napřed Pomalu a potom Stůj, ale strojvedoucí začal pozdě brzdit.“ Strojvedoucí Páleník tvrdě oponoval: „To není pravda, jel jsem přesně podle návěstí. Žemlička mně dal Stůj pozdě.“ „Když nedokážete chlapsky přiznat, kdo udělal chybu, napíšu do hlášení, že jste nehodu zavinili oba dva,“ rozhodl přednosta. „Já jsem nejlepší strojvedoucí v depu, žádnou nehodu jsem dosud neměl, a teď si budou o mně povídat, že neumím včas zabrzdit,“ rozohnil se strojvedoucí Páleník. „A  co já?“ nedal se vlakvedoucí Žemlička. „Ke mně dávají do zácviku všechny nové průvodčí, abych je naučil správně posunovat. Jak teď budu vypadat?“ Pustili se do sebe jako dva kohouti. „Tak dost!“ zahřímal přednosta. „Takhle to dál nejde. Nechám vám vychladnout hlavy a snad najdu řešení. Zítra ráno v 8.00 se budete hlásit u mě v kanceláři.“ S tím se rozešli. Přednosta objednal pomocný vlak, aby vykolejený uhlák zase nakolejil, ale starosti mu neubyly. Večer, po službě a po večeři, seděli všichni u stolu a zábava vázla. Děti správně usoudily, že asi pohádka nebude, a čekaly, co se bude dít. Když už bylo mlčení dlouhé, ozval se Pavlík: „Dědo, nemůžeme ti nějak pomoci?“ Děda se dnes poprvé usmál a řekl: „To by bylo fajn, jenže nevím jak.“ Nastalo opět tísnivé ticho. „Mám nápad!“ vykřikla Lenka. „V  každé pohádce, když se král nemůže rozhodnout, tak uloží tři úkoly. Ty jsi ve stanici taky něco jako pan král, tak jim něco ulož, ať dokážou, který z nich je lepší.“

Otakar Drahorád se nevěřícně podíval na Lenku, pak na všechny ostatní, a nakonec řekl: „A vlastně proč ne. Když s tím budou souhlasit, uspořádám zítra soutěž zručnosti. Kdo prohraje, bude viníkem dnešní nehody. No jo,“ dodal, „ale kdo vymyslí ty tři úkoly?“ „No přece ty,“ odpověděly děti sborem. Druhý den ráno sdělil přednosta strojvedoucímu a vlakvedoucímu svůj, tedy vlastně Lenčin, nápad. Souhlasili, protože si oba věřili. První úkol zněl: najet s lokomotivou na stojící vozy tak jemně, aby se nárazníky dotkly, ale vozy nepopojely. Jely se dvě jízdy. V první jel strojvedoucí sám. Díval se z okénka lokomotivy a sám si určoval rychlost. Když zastavil, byly nárazníky lokomotivy a vozu od sebe 10 centimetrů. Pak jel s lokomotivou vlakvedoucí Žemlička. Ne že by ji řídil, ale postavil se na přední stupačku tak, že strojvedoucí přes něj na vozy neviděl a musel jet podle návěstí, které mu vlakvedoucí dával. Přednosta jel na lokomotivě a sledoval, zda strojvedoucí přesně plní zadávané pokyny. Tentokrát lokomotiva najela až na vozy, ale ty se malý kousek pohnuly. O deset centimetrů. Takže nerozhodně. Druhý úkol byl složitější: odrazit jeden prázdný vůz tak, aby zastavil na určeném místě. K tomu účelu zapíchl přednosta v páté manipulační koleji mezi kolejnice červený terč. Ten určoval místo zastavení. K lokomotivě přivěsili služební vůz a popojeli s ním 300 metrů od terče. Pak vlakvedoucí vůz vyvěsil a strojvedoucí se rozjel. Zvyšoval rychlost a když usoudil, že je dostatečná, lokomotivu zabrzdil. Odvěšený vůz dál pokračoval v jízdě a zastavil 5 metrů od červeného terče. Potom zajeli s lokomotivou pro služební vůz, vrátili ho na startovní čáru a opět odvěsili. Vlakvedoucí si vyzkoušel ruční brzdu a dal strojvedoucímu návěst k rozjezdu a asi po 100 metrech pokyn k zastavení. Vůz pokračoval sám v jízdě jako v prvém pokusu s tím rozdílem, že jeho rychlost upravoval pan Žemlička ruční brzdou. Ale zřejmě vlivem rozrušení přibrzdil příliš silně a zastavil tak moc brzy. Přednosta vzdálenost změřil a bylo to rovných 5 metrů. Zase remíza. Strojvedoucí Páleník prohlásil: „A  stejně jsem lepší! Pojedeme první úkol ještě jednou. Hezky naostro. Sazím svoje hodinky.“ Vytáhl z kapsičky u vesty krásné kapesní hodinky s řetízkem a zavěsil je na nárazník stojícího vozu. Přednosta Drahorád zalitoval, k čemu se nechal přemluvit. Jestli tohle praskne, bude mít na ředitelství pěknou polízanici. Ale zastavit to již nemohl, jen pokýval hlavou na souhlas. Vlakvedoucí Žemlička mírně zbledl a jen se díval, jak se strojvedoucí rozjel s lokomotivou nejméně třicítkou. Přednostovi přeběhl po zádech mráz. Jestli to neubrzdí, budou zničené nejen hodinky, ale i další vůz. Ale strojvedoucí zastavil snad centimetr před nárazníkem s hodinkami. Sjel ze schůdků a řekl: „A teď se ukažte vy, pane Žemlička!“ Vlakvedoucí Žemlička sáhl do kapsy pro svoje hodinky, dlouze se na ně podíval, a pak řekl směrem k přednostovi: „Omlouvám se. Tu nehodu včera jsem zavinil já. V poslední chvíli jsem se nějak zamyslel a dal pozdě návěst Stůj.“ Otakaru Drahorádovi se ulevilo tak, že málem radostí povyskočil. Večer přinesl dětem každému kornout bonbonů. Lenka dostala pochopitelně největší. 

Punkevní jeskyně Slavkov

Brno Znojmo

Kyjov Pálava Mikulov

Strážnice Lednice

Valtice

54 / kultura Horké novinky

FOTO   Bontonfilm

z kultury

Kulturní tipy připravuje Jan Kábrt, vedoucí kulturní rubriky MF DNES a magazínu VÍKEND DNES.

KUNG FU PANDA 2 Byla to láska na první pohled: obtloustlý černobílý medvěd a miliony dětí po celém světě. A tak není divu, že se akční panda Po vrací do kin. Zprvu si s kamarády užívá vybojovaný titul legendárního Dračího bojovníka, pohoda však trvá jen do chvíle, než se na scéně objeví zlosyn s velkými plány: chce ukrást mocnou zbraň, s jejíž pomocí dobude Čínu a zničí umění kung fu.

kino

FOTO   H.C.E.

FOTO   Bioscop

REŽIE – JENNIFER YUH / MLUVÍ – SAŠA RAŠILOV, OTAKAR BROUSEK ST. V KINECH OD 2. ČERVNA

LIDICE

V PEŘINĚ

Pozoruhodný český film vrcholí událostí, která během druhé světové války otřásla celým světem. Její rozbuškou byl vcelku nevinný dopis sukničkáře Fialy zklamané lásce, který nacisté použili jako záminku k vyhlazení vesnice Lidice a masakru jejích obyvatel. Současně se odvíjí příběh synovraha Šímy, jenž tragédii přečkal ve vězení, po návratu místo vsi však už našel jen holou pláň.

Po Kytici či Máji další filmové dobrodružství režiséra F. A. Brabce – jako první u nás se rozhodl natočit snímek ve formátu 3D. Jeho hrdiny jsou dědeček z čistírny peří a vykladačka snů Hilda, která bydlí hned naproti. Jejich nepřátelství se vystupňuje ve chvíli, kdy dědeček objeví skrytý svět snů v peřinách a umí z nich zlé sny odfiltrovat. V tom okamžiku je totiž Hilda bez práce.

REŽIE – PETR NIKOLAEV / HRAJÍ – KAREL RODEN, ZUZANA BYDŽOVSKÁ, ZUZANA FIALOVÁ, ROMAN LUKNÁR V KINECH OD 2. ČERVNA

REŽIE – F. A. BRABEC / HRAJÍ – LUCIE BÍLÁ, KAREL RODEN, AMÉLIE POKORNÁ, BOLEK POLÍVKA V KINECH OD 16. ČERVNA

filmy na doma MAMAS & PAPAS Pozoruhodný film Alice Nellis, v němž režisérka opět dokazuje, v čem je nejsilnější – v líčení lidských pocitů. Ty se tentokrát úzce dotýkají dětí, různým způsobem určujících osudy hrdinů. Lékařky, jež dceru tragicky ztratila, dívky, která se na dítě zatím necítí, nebo ženy až hystericky po potomkovi toužící.

ČR, 111 MIN. / REŽIE – ALICE NELLIS / HRAJÍ – ZUZANA BYDŽOVSKÁ, FILIP ČAPKA, MARTHA ISSOVÁ

HARRY POTTER A RELIKVIE SMRTI První část posledního příběhu čarodějnické série. Harry, Ron a Hermiona se v něm vydávají na nebezpečnou cestu, na jejímž konci chtějí zničit Voldemortovu nesmrtelnost. Na dvoudisku najdete i ochutnávku z druhé dílu, konkrétně jeho úvodní scénu.

VB, 146 MIN. / REŽIE – DAVID YATES / HRAJÍ – DANIEL RADCLIFFE, EMMA WATSONOVÁ, RUPERT GRINT

SÍLA COUNTRY Film s náladou snímků Crazy Heart nebo Walk the Line, tedy filmů se silným příběhem na pozadí jímavé hudby. Sílu country táhne k dobrému výsledku nejen dobrá muzika nebo civilní režie, ale především čtyři skvělé herecké výkony. Třeba ten Gwyneth Paltrow, která padlou hvězdu country žene zpět na výsluní.

USA, 112 MIN. / REŽIE – SHANA FESTE / HRAJÍ – GWYNETH PALTROW, TIM MCGRAW, GARRETT HEDLUND, LEIGHTON MEESTEROVÁ

kultura / divadlo

ROXETTE

koncerty

55

Po překonané nemoci zpěvačky Marie Fredrikssonové je švédský stroj na hity zpět. Duo, jehož druhou část tvoří Per Gessle, vyprodukovalo od 80. let desítky písní bodujících v hitparádách. Na pražském koncertě bude mít navíc v zádech novinku Charm School.

JAK DOSTAT MAMINKU DO POLEPŠOVNY Fantazie, hravost a jeden nápad za druhým. To je představení pro rodiče s dětmi, které pro brněnské Divadlo Reduta napsal performer Jiří Jelínek. Malý rodinný muzikál vypráví o mamince, která se stará o pět puberťáků a vymýšlí pro ně nejrůznější bizarní hry, které děti i přes svoje opovržení hrají s láskou.

5. 6., O2 ARENA, PRAHA

VOTVÍRÁK Páté narozeniny slaví jeden z největších letních festivalů u nás, jehož brány se letos otevřou 17. června na letišti Boží Dar ve středočeských Milovicích. Program tradičně staví na českých a slovenských kapelách, mezi těmi letošními jsou Chinaski, Arakain, Monkey Business, No Name nebo Mig 21. Vstupenka v předprodeji stojí 150 Kč (plus poplatky), na místě 250 Kč.

SONISPHERE FESTIVAL Největší přehlídka metalové muziky se stěhuje do Prahy a jako minule nabízí největší jména tvrdého žánru. Tím největším jsou letos legendární Iron Maiden - na ně a na kapelu Korn se prodávají i speciální samostatné vstupenky.

desky HUGH LAURIE / LET THEM TALK Hugh Laurie proslul jako cynický doktor House, napsal i velmi dobrou detektivku Obchodník se smrtí. A všestranný talent se rozhodl přenést i na svoje první album Let Them Talk, kterým vzdává hold neworleanskému blues. Nejenže na něm velmi slušně zpívá, ale též u klavíru a s kytarou zdatně sekunduje zkušeným hudebníkům. Je i vyrovnaným partnerem v duetu s Tomem Jonesem.

SADE / THE ULTIMATE COLLECTION Dvoudisková vzpomínka na mimořádný koncert, se kterým minulý měsíc zpěvačka zavítala do pražské O2 Areny. Ve výběru největších hitů nemohly chybět písně No Ordinary Love, Cherish The Day, King Of Sorrow, ale už i Soldier of Love z loňského stejnojmenného alba. Sade přibalila i tři novinky a remix písně The Moon And The Sky, na kterém hostuje rapper Jay-Z.

Ir Martin McDonagh je už nějaký ten rok v kurzu, a proto má i místo na českých jevištích, nejnověji v Hradci Králové. Tam se vypravili do zapadlé vesnice na ostrově Inishmaan, kde žije mladík Billy se svými dvěma bláznivými tetami. Když přijde zpráva, že přijíždějí hollywoodští filmaři, chce si i on splnit sen.

NÁVŠTĚVY U PANA GREENA

11. 6., VÝSTAVIŠTĚ, PRAHA

17.–19. 6., LETIŠTĚ BOŽÍ DAR, MILOVICE

MRZÁK INISHMAANSKÝ

KLICPEROVO DIVADLO, HRADEC KRÁLOVÉ / REŽIE – JAN FRIČ / HRAJÍ – JAN SKLENÁŘ, MARTA ZAORALOVÁ, FILIP RICHTERMOC, VOJTĚCH DVOŘÁK

FOTO   EMI

FOTO   Votvírák

FOTO   Live Nation

DIVADLO REDUTA, BRNO / REŽIE – JIŘÍ JELÍNEK / HRAJÍ – JIŘÍ KNIHA, LUKÁŠ DAŇHEL, PETR JARČEVSKÝ, DANA RŮŽIČKOVÁ

Nejslavnější hra současného amerického dramatika Jeffa Barona vypráví o setkání dvou mužů, kteří by se za normálních okolností asi nepotkali, dohromady je však svedla automobilová nehoda. To setkání oba hodně změní – ač je dělí dvě generace, spřátelí se a začnou před sebou odhalovat svá tajemství.

DIVADLO BEZ ZÁBRADLÍ, PRAHA / REŽIE – VLADIMÍR MICHÁLEK / HRAJÍ – MATĚJ HÁDEK, STANISLAV ZINDULKA

ONDŘEJ SOUKUP / PLATINUM COLLECTION Kolekce k šedesátinám jednoho z našich nejvýraznějších hudebních skladatelů současnosti. První ze tří desek mapuje jeho písňovou tvorbu Missariel a Vokurkami Lucie Bílé nebo Miss Moskvou Jiřího Korna, druhá je věnována muzikálu a hitům z Johanky z Arku, Elixíru života nebo Robina Hooda. Poslední cédéčko patří filmové hudbě.

FOTO Muzeum moderního umění Olomouc

56 / kultura výstavy

FOTOGRAFOVÉ VÁLKY 1914–1918 Na Pražský hrad se vrátily snímky z první světové války. Soubor více než dvou stovek nově objevených a dosud nikdy nezveřejněných fotografií ukazuje všední život vojáků. Snímky kurátor výstavy Jaroslav Kučera vybral z celkem tří tisíc negativů a fotografií od dvanácti převážně anonymních autorů. Podle Kučery vybrané fotografie vynikají po technické i umělecké stránce. Na fotografiích návštěvníci uvidí jak zákopy, tak polní špitál, polní kuchyni či záběry z polních ubikací. „Naším záměrem bylo vytvořit ucelený humanistický dokument o 1. světové válce,“ dodal Kučera s tím, že cílem výstavy je představit návštěvníkům 1. světovou válku očima těch, kdo v ní bojovali, a zároveň odhalit bílá místa v historii fotografie.

TEREZIÁNSKÉ KŘÍDLO STARÉHO KRÁLOVSKÉHO PALÁCE, PRAŽSKÝ HRAD, PRAHA. OTEVŘENO DO 4. ZÁŘÍ

Jedinečná příležitost, jak si prohlédnout díla jedné z nejvýraznějších osobností světového výtvarného umění minulého století. Proslula monumentálními bezhlavými figurami, které se staly symbolem pro vyjádření pocitů člověka. Mezi jejími díly vynikají též rozměrné textilní sochy nazvané Abakany, časem Abakanowicz přestoupila od textilu ke kovu. Vystavuje po celém světě.

MUZEUM MODERNÍHO UMĚNÍ, OLOMOUC. OTEVŘENO DO 28. SRPNA

BÍLÝ STÍN Výstava, která podává další důkaz o talentu a originální tvorbě fotografa Tona Stana. Soubor negativních obrázků vzniká již od roku 1991 a autor jej stále doplňuje. Pro Galerii Václava Špály vybral společně s kurátorem výstavy Pavlem Lagnerem zhruba šedesát fotografií vytvořených v posledních devatenácti letech. Vše, co je na nich černé, je ve skutečnosti bílé a naopak.

FOTO © Tono Stano

FOTO Správa Pražského hradu

MAGDALENA ABAKANOWICZ: ŽIVOT A DÍLO

GALERIE VÁCLAVA ŠPÁLY, PRAHA. OTEVŘENO DO 26. ČERVNA

knihy JOSEPH HELLER / HLAVA XXII

FREDERICK FORSYTH / KOBRA

CATHERINE FISHEROVÁ / INKARCERON

Osudy vojáka Yossariana a jeho letky bombardérů útočících na Itálii se staly jedním z nejslavnějších protiválečných románů vůbec. Při psaní knihy vycházel spisovatel Joseph Heller z vlastních zkušeností. Román poprvé vyšel před padesáti lety a nyní k výročí dostal čtyři různé obálky: od Karla Jerie, Michaela Rittsteina, Oldřicha Kulhánka a Jiřího Anderleho.

Novinka od mistra špionážních thrillerů, autora hitů Den pro Šakala nebo Čtvrtý protokol, se zaměřila na válku o bílý prášek zvaný kokain. Na jedné straně stojí neúprosný a bohatý kolumbijský kartel, který jím zásobuje Ameriku, na druhé tajný projekt Kobra, který mu má jeho výnosný byznys překazit. Knihu mohou do konce června získat exkluzivně pouze členové Knižního klubu.

Jedna z nejoceňovanějších knih současné fantasy. Jejím hrdinou je sedmnáctiletý Finn, kterého ve svých spárech drží Inkarceron, vězení s vlastní umělou inteligencí. Mladík si je však jistý, že přišel Zvenčí. Claudii zase nutí do nenáviděného sňatku. Naděje na nový život jim začne svítat ve chvíli, kdy naleznou křišťálový klíč, kterým mohou komunikovat.

BB ART, 299 KČ

KNIŽNÍ KLUB, 269 KČ

KNIŽNÍ KLUB, 259 KČ

Vlakem

Moravskoslezským krajem

3. ročník projektu „Vlakem Moravskoslezským krajem“ připravily České dráhy, a.s., za spoluúčasti všech partnerů soutěže, kteří poskytli věcné ceny pro výherce. Záštitu nad projektem převzal Ing. Jiří Vzientek, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje. Všem patří velké poděkování.

Hčebýín Alber tovec

Zoo Ostrava

Vagonáčské muzeum ve Studénce

Žerotínský zámek v Novém JiýínĈ

Technické muzeum Tatra Kopčivnice

MINIUNI - svĈt miniatur Ostrava

Frýdecký zámek

SKI areál Mosty u Jablunkova

LANDEK PARK

v OstravĈ-Petčkovicích

Štramberská Trúba

Vydejte se na letní výlet vlakem! Pokud navštívíte nejméně pět zajímavých míst Moravskoslezského kraje z naší nabídky, můžete se zúčastnit soutěže o zajímavé ceny, které jsme pro Vás společně s partnery soutěže připravili. Soutěž probíhá od 1. 6. do 30. 9. 2011. Ceny jsou připraveny pro deset vylosovaných výherců. Více o celé soutěži včetně bližších informací o turistických cílech naleznete na www.cd.cz/soutezMSkraj. Pravidla účasti v soutěži ■ soutěž trvá od 1. 6. do 30. 9. 2011

karta bude k dispozici v ČD centrech a stanicích Český Těšín, Frýdek-

■ principem je sbírání razítek navštívených míst do hrací karty

-Místek, Karviná hl. n., Krnov, Opava východ, Ostrava hl. n., Ostrava-Svinov

■ hrací karta je dostupná ve vybraných ČD centrech a stanicích (viz níže)

a dále ve stanicích Bohumín, Bruntál, Havířov, Třinec, Nový Jičín město,

■ pro účast v soutěži můžete použít místo hrací karty také tuto stránku

Studénka a Suchdol nad Odrou. Hrací kartu si můžete také stáhnout přímo

z časopisu ■ k získání razítka je potřeba dojet do cíle vlakem ■ razítko do hrací karty dostanete po zaplacení vstupného a předložení platné vlakové jízdenky

z internetových stránek www.cd.cz/soutezMSkraj. Hrací karty odevzdejte nejpozději do 6. října 2011 v uvedených železničních stanicích a ČD centrech, nebo nebo je zašlete poštou na adresu: České dráhy, a.s.

Podmínkou pro soutěžní slosování je navštívení nejméně pěti z uvedených

Krajské centrum osobní dopravy

deseti míst na hrací kartě. Deset výherců bude vylosováno dne 10. 10. 2011,

Wattova 1047/c

výhry jim budou po dohodě doručeny poštou nebo předány osobně. Hrací

702 00 Ostrava-Přívoz (heslo: SOUTĚŽ)

Jméno a příjmení: Adresa:

E-mail/telefon:

Chcete ušetřit polovinu jízdného?

Cestujte s In-kartou!

Sleva IN 50 se vyplatí ve srovnání s obyčejným jízdným: ▪ cestujícím do 26 let, kteří ročně najezdí alespoň 2 200 km ▪ cestujícím nad 26 let, kteří ročně najezdí alespoň 5 000 km

Více informací na www.cd.cz/inkarta