2011. a KARTOGRAFICKÝ GEODETICKÝ. Český úřad zeměměřický a katastrální Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky

GEODETICKÝ a KARTOGRAFICKÝ Č e s ký úřad z eměměřický a katastrální Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky

12/2011

Pra h a , p ro s i ne c 2 0 1 1 R o č . 5 7 ( 9 9 ) ● Č í s l o 1 2 ● s t r. 2 8 5 – 3 0 8 C e na 2 4 , – K č 1,– €

Obrázky k článku Vondráková, A.: Produkty kartografie a GIS v komerční sféře a jejich autorsko-právní ochrana

Obr. 1 Staré mapy jako součást mapového portálu (Mapy.cz, [10])

Obr. 2 Ukázka možného užití kartografického díla v rozporu s autorsko-právní legislativou: Tvorba mapy z leteckého snímku (grafika A. Vondráková); pro ilustraci použita fotomapa ze serveru Mapy.cz, [11]

Geodetický a kartografický obzor ročník 57/99, 2011, číslo 12 285

Obsah Ing. Peter Kyrinovič, PhD., Ing. Imrich Lipták, Ing. Ján Erdélyi, prof. Ing. Alojz Kopáčik, PhD. Automatizovaný merací systém na kontinuálny monitoring mostov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 285

RNDr. Alena Vondráková Produkty kartografie a GIS v komerční sféře a jejich autorsko-právní ochrana . . . . . . . . . . . . . . . 299 Z MEZINÁRODNÍCH STYKŮ . . . . . . . . . . . . . . . . . 303 OZNÁMENÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 303

Mgr. Jiří Kamínek, Ing. Martin Klimánek, Ph.D. Prototyp mobilní aplikace GIS na příkladu dat poskytovaných ČÚZK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 294

Z GEODETICKÉHO A KARTOGRAFICKÉHO KALENDÁŘE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 303

Ing. Peter Kyrinovič, PhD., Ing. Imrich Lipták, Ing. Ján Erdélyi, prof. Ing. Alojz Kopáčik, PhD., Katedra geodézie Stavebnej fakulty STU v Bratislave

Automatizovaný merací systém na kontinuálny monitoring mostov

528.8

Abstrakt Prezentácia vývoja a prvej fázy testovania automatizovaného meracieho systému na dlhodobý monitoring mosta. Systém umožňuje získať aktuálnu informáciu o stave nosnej konštrukcie v reálnom čase. Základom systému sú automatizovaná meracia stanica s integrovaným systémom automatizovaného cielenia na stred odrazového hranola (systém ATR), multifrekvenčné prijímače globálneho navigačného satelitného systému, snímače naklonenia, snímače zrýchlenia a zariadenie na časovú synchronizáciu meraných údajov (časový server). Automated Measurement System for Continuous Bridge Monitoring Summary Presentation of the development and first phase of automated measurement system (AMS) for long term monitoring of bridge deformation. The system enables the determination of update information about the state of the main structure in real time. The fundamental parts of the system are the robot station with Automated Target Recognition (ATR), multi-frequency GNSS receivers, tilt and accelerometer sensors and system for time synchronization (local time server). Keywords: tilt measurement, robot station, GeoMoS, accelerometer, GNSS receiver, time synchronisation

1. Úvod Nárast intenzity cestnej premávky vyvoláva spoločenskú potrebu rozširovania a modernizácie cestnej infraštruktúry. Cieľom je zabezpečiť jej dostatočnú kapacitnú priepustnosť, s čím priamo súvisí plynulosť a bezpečnosť cestnej premávky. Súčasťou budovaných dopravných koridorov sú aj stavebné objekty – mosty. Dopravné zaťaženie, poveternostné a hydrogeologické podmienky spôsobujú zmeny priestorovej polohy a tvaru nosnej konštrukcie mosta, čo vplýva na jeho stabilitu a životnosť. Hodnoty týchto zmien je potrebné v pravidelných intervaloch monitorovať a analyzovať. Na Katedre geodézie Stavebnej fakulty Slovenskej technickej univerzity (STU) v Bratislave bol navrhnutý a úspešne

otestovaný automatizovaný merací systém (AMS) na dlhodobé monitorovanie mosta, ktorý umožňuje získať aktuálne informácie o stave nosnej konštrukcie v reálnom čase a upozorňovať na jej prípadné riziká alebo poruchy. V prvej fáze testovania bol systém inštalovaný na moste Apollo cez Dunaj v Bratislave.

2. Charakteristika mosta Apollo Most Apollo je významným dopravným koridorom Bratislavy. Situovaný je v riečnom kilometri 1 867,300 medzi Starým mostom a Prístavným mostom, jeho celková dĺžka je 854,0 m. Z bratislavskej strany je pripojený na Košickú ulicu, na petržalskej strane na mimoúrovňovú križovatku diaľnice

Geodetický a kartografický obzor

Kyrinovič, P. a i.: Automatizovaný merací systém…

286 ročník 57/99, 2011, číslo 12

Obr. 1 Most Apollo v Bratislave

D1 a Dolnozemskej cesty. Výstavba mosta začala vo februári 2003 pod pracovným názvom „Košická“, do prevádzky bol most uvedený v septembri 2005. Z konštrukčného hľadiska ide o kombináciu oceľovej konštrukcie (hlavný mostný objekt) a monolitických nájazdových estakád na oboch brehoch rieky Dunaj (obr. 1). Most Apollo pozostáva z troch základných mostných objektov: • hlavný mostný objekt (objekt č. 201) dĺžky 517,5 m, • estakáda Petržalka (objekt č. 202) dĺžky 236,0 m, • estakáda Bratislava (objekt č. 203) dĺžky 195,0 m. Súčasťou mosta je ešte päť vedľajších objektov, ktorými sú schody k zastávke mestskej hromadnej dopravy (objekty č. 204 a 205), cyklistická lávka – Petržalka (objekt č. 206), cyklistická lávka – Bratislava (objekt č. 207) a lávka pre chodcov – Petržalka (objekt č. 208). Hlavný mostný objekt tvorí dvojtrámová oceľová konštrukcia s ortotropnou mostovkou. V hlavnom poli sú trámy zavesené na dvoch k sebe naklonených oceľových oblúkoch [1]. Objekt je zložený zo šiestich dilatačných polí s rozpätiami 52,5 m, 2 x 61,0 m, 63,0 m, 231,0 m a 49,0 m. Prvé štyri polia sa označujú ako oceľová konštrukcia Petržalka (OKP). Hlavná oceľová konštrukcia (OKH) bola vybudovaná montážou na ľavom brehu Dunaja a následne bola otočená okolo piliera č. 11, naplavená a uložená na pilier č. 10 v koryte rieky. Výška vrcholu oblúka nad mostovkou OKH je 36,0 m. Posledné pole je označené ako oceľová konštrukcia Bratislava (OKB).

statikom boli navrhnuté charakteristické miesta, na ktorých je možné zmeny polohy a tvaru konštrukcie mosta merať a vyhodnocovať. Predmetom realizovaného geodetického monitoringu boli: • priestorové (3D) posuny pozorovaných bodov situovaných v úrovni spodných trámov nosnej konštrukcie a vrcholu oblúka, vrátane kontroly stability vzťažného bodu, • vodorovné posuny pozorovaného bodu situovaného v úrovni vrcholu oblúka nosnej konštrukcie, • priečne a pozdĺžne naklonenie nosnej konštrukcie v úrovni spodných trámov a vrcholu oblúka, • dynamické pretvorenia nosnej konštrukcie v úrovni spodných trámov. Na základe navrhnutého predmetu merania boli zvolené metódy merania, spôsob stabilizácie a signalizácie vzťažných a pozorovaných bodov, ako aj komponenty AMS. Základnými prvkami AMS sú aparatúry globálneho navigačného satelitného systému (GNSS), univerzálna meracia stanica (UMS), snímače naklonenia, zrýchlenia a atmosférických podmienok ovzdušia. Priestorové posuny pozorovaných bodov situovaných v úrovni spodných trámov nosnej konštrukcie a vrcholu oblúka sú určované priestorovou polárnou metódou z bodov vzťažnej siete, ktoré sú stabilizované v blízkosti mosta. Vodorovné posuny vrcholu oblúka sú merané technológiou GNSS. Naklonenie nosnej konštrukcie je monitorované dvojosovým snímačom naklonenia a dynamické pretvorenia nosného trámu jednoosovým snímačom zrýchlenia.

3. Návrh geodetického monitoringu mosta

4. Charakteristika AMS

Doterajšie geodetické merania poskytujú údaje len o trvalých deformáciách mostných objektov. Realizácia týchto meraní je podmienená vylúčením, resp. obmedzením dopravy na moste. AMS však umožňuje získať informácie o správaní sa mostného objektu počas prevádzky. Merací systém, pracujúci v kontinuálnom móde merania, monitoruje stav konštrukcie vo vopred stanovenom časovom rozmedzí, a to bez prerušenia dopravy. Podmienky pri meraní je možné špecifikovať výberom časových úsekov, ktorých údaje sa budú analyzovať (bez dopravy, slabá alebo silná premávka a pod.). Geodetický monitoring je zameraný na komplexné sledovanie OKH mostného objektu č. 201 z hľadiska statického a dynamického zaťaženia vplyvom dopravnej intenzity na moste, ako aj poveternostných podmienok. Po konzultácii so

AMS pozostáva z geodetických prístrojov, fyzikálnych meracích snímačov, meteorologickej stanice na monitoring poveternostných podmienok, prenosných počítačov s programami na riadenie procesu merania a registráciu meraných údajov, časového servera, napäťových káblov a káblov na prenos údajov z prístrojov a snímačov do počítača (obr. 2). Komponenty AMS sú rozdelené do troch skupín, pričom každej skupine prislúcha jeden prenosný počítač na riadenie a registráciu meraných údajov. Prvá skupina komponentov (Notebook 1) je situovaná v bezprostrednej blízkosti mosta na pravom brehu Dunaja. Druhá skupina (Notebook 2) je umiestnená v úrovni spodných trámov nosnej konštrukcie mosta. Komponenty tretej skupiny (Notebook 3) sú umiestnené vo vrchole oblúka.



Obr. 2 Komponenty AMS

Zabezpečiť riadenie a registráciu údajov z jedného počítača by si vyžadovalo väčšie finančné náklady, a tiež technické zásahy do konštrukcie mosta. Komponenty prvej skupiny: • automatizovaná UMS Leica TS30, • dvojosový snímač naklonenia Leica Nivel 210, • meteorologická stanica Reinhardt DFT-1MV, • odrazové hranoly Leica GPR1. Komponenty druhej skupiny: • dvojosové snímače naklonenia Leica Nivel 220, • snímače zrýchlenia HBM B12/200 so zosilňovačom a A/D prevodníkom HBM Spider 8. Komponenty tretej skupiny: • multifrekvenčná aparatúra GNSS Leica VIVA GS15 a Leica GPS1200+, • dvojosový snímač naklonenia Leica Nivel 220, • meteorologická stanica TFA Nexus. Ostatnými súčasťami systému sú komponenty časového servera na synchronizáciu meraných údajov, stabilizačné podložky snímačov, napäťové káble a káble na prenos údajov. Automatizovaná UMS Leica TS30 (σω = 0,5cc, σd = 0,6 mm + 1 ppm) je základom geodetickej časti systému. Stanica je vybavená systémom automatizovaného cielenia na stred odrazového hranola (systém Automated Target Recognition – ATR) [2]. Snímač naklonenia Leica Nivel 210 monitoruje stabilitu vzťažného bodu (observačný pilier), na ktorom je umiestnená UMS Leica TS30. Snímač umožňuje merať naklonenie v dvoch na seba kolmých smeroch v rozsahu ±3 mrad (miliradián)/m, s presnosťou 0,0047 mrad/m až 0,0471 mrad/m, s frekvenciou záznamu meraných údajov 1 Hz [3]. Meteorologická stanica Reinhardt DFT-1MV je umiestnená v blízkosti UMS. Hodnoty teploty vzduchu (presnosť 0,3 °C), tlaku vzduchu (presnosť 0,8 hPa) a vlh-

kosti vzduchu (presnosť 2 %) sú zaznamenávané do počítača a použité na korekciu meraných dĺžok UMS [4]. Všetky zariadenia sú spojené s počítačom (Notebook 1) a merané hodnoty z UMS a zo snímačov sú registrované priamo do počítača. Riadenie procesu merania a registrácie údajov je zabezpečené prostredníctvom programu GeoMoS od firmy Leica Geosystems. Snímače naklonenia Leica Nivel 220 sú stabilizované na vybraných častiach mosta. Majú rovnaké technické parametre ako snímač Nivel 210. Líšia sa len spôsobom zapojenia. Snímač Nivel 210 je možné aplikovať len ako samostatné zariadenie s pripojením cez Lemo-USB kábel na počítač. Snímače Nivel 220 môžu byť zapojené do reťazca s maximálnym počtom snímačov 32. Na spojenie s počítačom je potrebné použiť prevodník RS485. Snímače zrýchlenia HBM B12/200 sú jednoosové indukčné snímače s frekvenciou merania od 0 Hz do 100 Hz a rozsahom merania do 200 ms-2. Presnosť snímača zrýchlenia je definovaná relatívnou chybou merania ± 2 %. Napájanie snímačov a prenos údajov do počítača je zabezpečený prostredníctvom meracieho zosilňovača a A/D prevodníka HBM Spider 8. Aparatúry GNSS Leica VIVA GS15 a GPS1200+ sú multifrekvenčné prijímače GNSS s možnosťou prijímania satelitného signálu GPS (NAVSTAR) a GLONASS. Stanica GNSS Leica 1200+ je inštalovaná na streche observatória STU v Bratislave. Druhá meteorologická stanica – TFA Nexus – je situovaná na vrchole oblúka mosta. K stanici je bezdrôtovo pripojený snímač teploty, relatívnej vlhkosti a atmosférického tlaku vzduchu a jeden anemometer na meranie rýchlosti a smeru vetra. Merané údaje sú kontinuálne zaznamenávané do pripojeného počítača.



288 ročník 57/99, 2011, číslo 12

Obr. 3 Časová synchronizácia počítačov pomocou časového servera

Z hľadiska spracovania a analýzy meraných údajov je dôležité zabezpečiť časovú jednotnosť všetkých meracích systémov a ich záznamov v jednotlivých skupinách. Okrem aparatúry GNSS sú všetky ostatné prístroje a snímače riadené na základe interného času počítača, ku ktorému sú pripojené. Aby sme zabezpečili časovú synchronizáciu záznamov vo všetkých troch počítačoch, bol do AMS zakomponovaný prijímač časového signálu GNSS (LTS – Local Time Server). Časová stopa bola prostredníctvom Wi-Fi antény odosielaná na jednotlivé počítače umiestnené v telese mosta [5]. Časová synchronizácia počítačov bola realizovaná pomocou programu NetTime v sekundových intervaloch s presnosťou 5 milisekúnd. Schematické znázornenie časovej synchronizácie záznamových zariadení je uvedené na obr. 3.

5. Konfigurácia vzťažných bodov V blízkosti mosta, na oboch brehoch rieky Dunaj, sú stabilizované štyri vzťažné body VB15, VB16, VB20 a VB21, ktoré tvoria nepravidelný štvoruholníkový reťazec (obr. 4). Z bodu VB16 je zabezpečená priama viditeľnosť na zvyšné tri vzťažné body. Ide o body pôvodnej vytyčovacej siete mosta, stabilizované oceľovou pažnicou s priemerom 300 mm, ktorá je vyplnená betónom. Upravená hlava piliera umožňuje centrické upevnenie podložky prístroja alebo odrazového hranola. Výška nadzemnej časti piliera bodu VB21 je cca 1,35 m, body VB15, VB16 a VB20 majú výšku cca 3,00 m nad terénom. V spodnej časti piliera, približne 0,2 m nad terénom, je stabilizovaná čapová nivelačná značka umožňujúca jeho výškovú kontrolu.

Obr. 4 Konfigurácia siete vzťažných bodov a stabilizácia vzťažného bodu VB16

ho posunu alebo pretvorenia konštrukcie, ako aj na zvolenú metódu merania. Pozorované body sú označené päťmiestnym alfanumerickým kódom. Prvé dva znaky „PB“ predstavujú označenie pozorovaného bodu. Tretí znak v názve definuje typ snímača alebo zariadenia. Odrazové hranoly sú označené písmenom „H“, prijímač GNSS písmenom „G“, snímače naklonenia písmenom „N“ a snímače zrýchlenia písmenom „Z“. Posledné dva znaky tvorí poradové číslo snímača alebo odrazového hranola.

7. Geodetický monitoring mosta Apollo 6. Konfigurácia pozorovaných bodov Poloha pozorovaných bodov je navrhnutá na miestach, ktoré majú z hľadiska statickej a dynamickej funkcie objektu najväčší význam alebo sa na nich očakávajú najväčšie hodnoty posunov oceľovej konštrukcie hlavného mostného objektu (objekt č. 201). Na účely geodetického monitoringu mosta boli zvolené pozorované body v úrovni dvojice dolných nosných trámov a v úrovni vrcholu oblúka (obr. 5). Stabilizácia a signalizácia bodov je volená s ohľadom na druh určované-

Geodetický monitoring mosta bol realizovaný v dňoch 27. a 28. 10. 2010 v trvaní 24 hodín. Meraniu predchádzali prípravné a inštalačné práce na moste, v rámci ktorých sa inštalovali zariadenia na vyhliadkovej terase a v priestore spojovacej chodby pri vrchole oblúka, v priestore dolných trámov nosnej konštrukcie mosta a na vzťažnom bode VB16. Predmetom realizovaného geodetického monitoringu boli posuny a pretvorenia nosnej konštrukcie, ktoré sú uvedené v časti 3.



Obr. 5 Konfigurácia pozorovaných bodov a spôsob stabilizácie a signalizácie snímačov a odrazových hranolov

7 . 1 P r ie s to r ové ( 3D) posuny poz orova nýc h b o d ov Na základe konzultácií so statikom boli v úrovni spodných trámov nosnej konštrukcie umiestnené odrazové hranoly Leica GPR1 (body PBH01 až PBH05 a PBH07 až PBH11). Hranoly boli rozmiestnené na ľavej a pravej strane v piatich priečnych profiloch (obr. 5). Sústavu hranolov dopĺňal jeden hranol vo vrchole oblúka konštrukcie – PBH06 [5]. Odrazové hranoly boli pripevnené ku konštrukcii mosta pomocou kovovej svorky s tŕňom na ich osadenie. Spodné hranoly boli situované približne 0,15 m pod úrovňou nosných trámov. Hranol vo vrchole oblúka konštrukcie bol stabilizovaný pomocou oceľovej konzoly s tŕňom, ktorá bola priskrutkovaná z bočnej strany približne 0,20 m pod úrov-

ňou vrcholu oblúka. Priestorová poloha pozorovaných bodov bola určovaná automatizovanou UMS Leica TS30 zo vzťažného bodu VB16. UMS Leica TS30 bola spojená s registračným počítačom. Automatizácia merania bola zabezpečená pomocou programu na automatizovaný geodetický monitoring posunov Leica GeoMoS, verzia 5.0. Orientácia UMS bola kontrolovaná meraním na trojicu odrazových hranolov stabilizovaných na vzťažných bodoch VB15, VB20 a VB21. Stabilita piliera bola kontinuálne monitorovaná snímačom naklonenia Leica Nivel 210. Snímač bol umiestnený vo vnútri piliera VB16 a pripojený k registračnému počítaču (obr. 6). Os „Y“ snímača naklonenia bola orientovaná rovnobežne s osou Y miestneho súradnicového systému mosta. Výšková stabilita piliera bola kontrolovaná na začiatku a na konci 24-hodinového me-



290 ročník 57/99, 2011, číslo 12

konštrukcie je oceľová platňa so skrutkou, na ktorú sa upevní centračná podložka aparatúry GNSS. Vodorovné posuny pozorovaného bodu boli určované multifrekvenčnou aparatúrou GNSS Leica VIVA GS15. Konfigurácia merania bola nastavená na statický mód merania s frekvenciou záznamu meraných údajov 1 sekunda. Merané údaje boli registrované na pamäťovú kartu SD s kapacitou 1 GB. Spracovanie meraných údajov sa vykonalo po skončení merania v post-processingovom móde. Na spracovanie meraných údajov boli vo formáte RINEX použité aj observačné údaje z referenčnej stanice, ktorá je umiestnená na streche observatória STU. 7.1.2 Priečne a pozdĺžne naklonenie nosnej konštrukcie

Obr. 6 Kontrola stability vzťažného bodu snímačom naklonenia Leica Nivel 210

rania vzhľadom na ďalšie body vzťažnej siete na petržalskej strane mosta. Cyklus merania v jednej epoche bol naprogramovaný pomocou nástroja „Measurement Cycle Editor“ programu Leica GeoMoS. Interval záznamu bol stanovený na 10 sekúnd. V rámci jednej epochy merania prístrojom Leica TS30 bolo zadefinované meranie na body vzťažnej siete v poradí VB21, VB20, VB15, a následne v tej istej epoche meranie na pozorované body v poradí PBH01, PBH03, PBH02, PBH05, PBH04, PBH06, PBH08, PBH07, PBH09, PBH10 a PBH11. V každej epoche bolo vykonané meranie vodorovných smerov, zenitových uhlov a šikmých dĺžok na vzťažné a pozorované body v dvoch polohách ďalekohľadu. Metodika merania bola nastavená tak, že po odmeraní v prvej polohe sa prístroj automatizovane pretočil do druhej polohy a v nej sa hneď vykonalo meranie na ten istý vzťažný, resp. pozorovaný bod. Zmerané dĺžky boli prostredníctvom programu GeoMoS automatizovane opravené o atmosférické korekcie a uložené do súboru. Korekcie boli vypočítané na základe aktuálnych hodnôt teploty, tlaku a vlhkosti vzduchu meraných meteostanicou Reinhardt. Interval merania a záznamu UMS Leica TS30 bol stanovený na 600 sekúnd (10 minút). Celkovo bolo v čase od 27. 10. 2010, 10.20 hod. do 28. 10. 2010, 10.30 hod. realizovaných 146 epoch merania. Merané údaje z UMS a snímača naklonenia boli on-line registrované do databázy SQL programu GeoMoS.

Priečne a pozdĺžne naklonenie nosného trámu bolo monitorované na troch miestach mosta dvojosovými snímačmi naklonenia Leica Nivel 220. Dva snímače boli umiestnené vo vnútri ľavého dolného a pravého dolného nosného trámu mostného objektu, v úrovni priečneho profilu č. 3. Tretí snímač bol osadený vo vrchole oblúka (bod PBN03). Všetky snímače naklonenia boli orientované v smere pozdĺžnej a priečnej osi mosta. Snímače naklonenia boli umiestnené na špeciálnych podložkách trojuholníkového tvaru, s možnosťou urovnania do vodorovnej polohy na začiatku merania pomocou urovnávacích skrutiek. Aby sa zabránilo posunu podložky vplyvom kmitania alebo naklonenia konštrukcie mosta, boli v miestach styku urovnávacích skrutiek a konštrukcie nalepené malé kovové kruhové podložky s otvormi, do ktorých boli zasunuté hroty urovnávacích skrutiek. Snímače vyhodnocovali aktuálnu hodnotu naklonenia konštrukcie v kontinuálnom režime s frekvenciou záznamu 1 Hz (1 sekunda). Hodnoty naklonenia v priečnom (os Y) a pozdĺžnom smere (os X) mosta boli registrované on-line do počítača. Výsledný súbor obsahuje dátum merania (RRRR/ MM/DD), čas záznamu (HH:MM:SS) a hodnotu naklonenia v smere osi X a v smere osi Y v mrad. 7.1.3 Dynamické pretvorenie nosnej konštrukcie v úrovni spodných trámov Jednoosové snímače zrýchlenia HBM B12/200 boli umiestnené na podlahe ľavého spodného nosného trámu konštrukcie mosta, v mieste priečnych profilov č. 2, 3 a 4. V pravom nosnom tráme bol umiestnený len jeden snímač zrýchlenia, a to v profile č. 3. Snímače boli priskrutkované pomocou kovovej matice k podložke teodolitu, ktorá bola prilepená na podlahu trámu. Urovnanie snímača do zvislej polohy bolo zabezpečené pomocou urovnávacích skrutiek a vodováhy v dvoch na seba kolmých smeroch.

8. Spracovanie a analýza meraných údajov 7.1.1 Vodorovné posuny pozorovaného bodu v úrovni vrcholu oblúka Vodorovné posuny vrcholu oblúka boli určované aj technológiou GNSS. Pozorovaný bod bol situovaný na vrchnej strane oblúkového trámu v úrovni priečneho profilu č. 3. Stabilizácia bodu bola zabezpečená pomocou oceľovej konštrukcie, ktorá bola umiestnená vo zvislej polohe a pripevnená o ochranné zábradlie (obr. 5, PBG01). V hornej časti

Výsledkom experimentálneho 24-hodinového merania sú časovo synchronizované súbory údajov z UMS, prijímača GNSS, snímačov naklonenia a zrýchlenia a snímačov meteorologickej stanice. Vzhľadom na rozsah meraných údajov sa v ďalšej časti zameriame len na postup spracovania a analýzu: • stability vzťažného bodu VB16 (stanovisko UMS), • priestorových posunov pozorovaných bodov signalizovaných odrazovými hranolmi.



Obr. 7 Vodorovné posuny vrcholu piliera (bod VB16) a poloha Slnka

Súradnice bodov vzťažnej siete sú určené v miestnom pravouhlom súradnicovom systéme S-APOLLO, ktorého os „+X“ je rovnobežná s osou OKH mosta Apollo. Stabilita piliera bola vyhodnotená na základe údajov meraných snímačom naklonenia Leica Nivel 210 v každej epoche merania (146 epoch). Z meraných uhlov naklonenia piliera boli určené súradnicové rozdiely voči základnej (z) epoche merania. Pravouhlé súradnice bodu v každej opakovanej epoche (i) merania boli vypočítané podľa vzťahov: Yi = YZ + h(tgϕY – tgϕYz),

(1)

Xi = XZ + h(tgϕX – tgϕX ),

(2)

i

i

z

kde YZ, XZ sú súradnice piliera VB16 určené v základnom meraní, h je prevýšenie medzi hlavou piliera a terénom, ϕYz, ϕX sú uhly naklonenia merané snímačom naklonenia z v základnej epoche, ϕY , ϕX sú uhly naklonenia merané snímačom naklonenia i i v opakovanej epoche. Aplikáciou zákona o šírení stredných chýb sme vypočítali presnosť súradníc σY = 0,10 mm a σX = 0,10 mm. Následne bola vypočítaná hodnota posunu v smere osí Y a X na základe vzťahov:

dYi = YZ –Yi ,

(3)

dXi = XZ – Xi.

(4)

Obdobne bola určená aj stredná chyba posunu vzťažného bodu VB16 v smere osi Y a X, ktorej hodnota je 0,14 mm. Na základe testovacích štatistík na hladine α = 0,05 možno konštatovať, že s pravdepodobnosťou 95 % nastal vodorovný posun piliera v 98,7 % epoch z celkového počtu epoch meraní. Z časového priebehu vodorovných posunov (obr. 7) vyplýva, že pilier od začiatku merania (27. 10. 2010, 10.20 hod.) vykazuje posuny. Tieto sú spôsobené vplyvom slnečného žiarenia na kovovú konštrukciu piliera. Zmenou polohy Slnka na oblohe dochádza k oslňovaniu inej časti piliera a vplyvom tepelnej rozťažnosti materiálu sa pilier odkláňa v smere od Slnka. Po západe Slnka sa pilier postupne vracia do začiatočnej polohy. Maximálna hodnota posunu 1,3 mm bola 27. 10. 2010 o 14.40 hod. Priestorová poloha pozorovaných bodov stabilizovaných na spodnej strane nosných trámov mostného objektu bola určená priestorovou polárnou metódou. Na základe presnosti meraných uhlov a dĺžok, ako aj presnosti určenia polohy stanoviska, boli aplikáciou zákona o šírení stredných chýb vypočítané stredné chyby súradníc σY ,σX a σH (tab. 1).



292 ročník 57/99, 2011, číslo 12

Tab. 1 Parameter 1. a 2. rádu pozorovaných bodov základnej epochy (27. 10. 2010, 10.30 hod.) Číslo bodu

Y [m]

X [m]

H [m]

σY [mm]

σX [mm]

σH [mm]

PBH01

4 375,705 4

80 109,860 6

146,796 2

1,4

0,9

1,4

PBH02

4 350,449 6

80 112,673 3

146,348 1

1,4

0,9

1,4

PBH03

4 375,472 1

80 165,812 8

147,835 2

1,1

0,8

1,3

PBH04

4 350,626 1

80 168,763 5

147,380 3

1,1

0,8

1,3

PBH05

4 375,375 6

80 223,520 1

148,261 3

0,9

0,8

1,2

PBH06

4 364,745 5

80 224,866 2

187,870 0

0,9

0,8

1,2

PBH07

4 350,712 2

80 226,617 4

147,776 7

0,9

0,8

1,2

PBH08

4 375,475 8

80 281,545 7

147,876 9

0,6

0,7

1,1

PBH09

4 350,636 3

80 284,329 7

147,343 1

0,6

0,7

1,1

PBH10

4 375,713 4

80 337,453 3

146,888 8

0,4

0,7

1,0

PBH11

4 350,434 0

80 343,625 3

146,264 8

0,3

0,7

1,0

Obr. 8 Časový priebeh posunov pozorovaných bodov PBH05 a PBH07 v smere osi Y

Z rozdielu súradníc pozorovaných bodov určených v základnom a epochovom meraní boli vypočítané posuny bodov v smere osí Y, X a H. Priestorové posuny sú vztiahnuté ku každej celej desiatej minúte v rámci jednej hodiny. Celkovo boli priestorové posuny na pozorovaných objektoch určené v 146 epochách. Vzhľadom na počet pozorovaných bodov (11) a grafické obmedzenie farebnej kompozície tlačeného príspevku uvádzame len posuny pozorovaných bodov PBH05 a PBH07. Časový priebeh priestorových posunov na týchto bodoch v smere súradnicových osí je znázornený na obr. 8, 9 a 10. Vodorovné posuny pozorovaných bodov PBH05 a PBH07 v smere osi Y (v priečnom smere mosta) majú od začiatku merania až do 7.40 hod. nasledujúceho dňa stúpajúci trend (obr. 8). Mostný objekt sa posúva doľava na protiprúdnu stranu. Na bode PBH05 bola dosiahnutá maximálna hodnota posunu 7,5 mm a na bode PBH07 hodnota 8,9 mm. Od 7.40 hod., resp. od 8.40 hod. (bod PBH07) sa smer posunov vý-

razne mení a pozorované body sa posúvajú smerom doprava. Najväčšie relatívne zmeny medzi epochami boli zaznamenané počas denných hodín, keď dochádzalo k nepravidelnému oslňovaniu mostnej konštrukcie, ako aj k zaťaženiu nosnej konštrukcie vplyvom dopravy. Vodorovné posuny pozorovaných bodov PBH05 a PBH07 v smere osi +X (v pozdĺžnom smere mosta) vykazujú cyklický priebeh, ktorý je ovplyvnený zmenou teploty ovzdušia a oceľovej konštrukcie mosta (obr. 9). Vodorovný posun je vypočítaný ako rozdiel X-ovej súradnice v základnom a epochovom meraní. Zmenou teploty dochádza k rozťažnosti oceľovej konštrukcie mosta a pozorované body sa posúvajú smerom na bratislavskú stranu. Najväčšie zmeny -10,0 mm (bod PBH05) a -8,6 mm (bod PBH07) sú v popoludňajších hodinách v čase od 15.00 do 16.00 hod. Nosná konštrukcia je uložená na pilieroch č. 10 a 11. Na pilieri č. 10 (petržalská strana) je konštrukcia uložená na pevných ložiskách, ktoré zabraňujú posunu konštrukcie v pozdĺžnom smere. Na pilieri



Obr. 9 Časový priebeh posunov pozorovaných bodov PBH05 a PBH07 v smere osi X

Obr. 10 Časový priebeh posunov pozorovaných bodov PBH05 a PBH07 v smere osi H

č. 11 (bratislavská strana) je nosná konštrukcia uložená na ložiskách, ktoré umožňujú jej posun v smere pozdĺžnej osi. Z toho dôvodu sa konštrukcia rozpína smerom na bratislavskú stranu a najväčšie posuny vykazujú pozorované body PBH01 a PBH02 v úrovni priečneho profilu č. 1 (obr. 5). Zvislé posuny pozorovaných bodov PBH05 a PBH07 majú cyklický priebeh s vyšším rozptylom medzi jednotlivými epochami merania (obr. 10). Najväčšie zmeny sú zaznamenané počas popoludňajších hodín v čase od 14.00 do 16.00 hod., a to -11,8 mm na bode PBH05 a -14,0 mm na bode PBH07. V uvedenom čase dosiahla teplota ovzdušia maximálnu hodnotu (+11 °C). Zmenou teploty došlo k roztiahnutiu konštrukcie a poklesu bodov. Po západe Slnka sa konštrukcia ochladzuje a pozorované body vykazujú posun v kladnom smere osi H. V dopoludňajších hodinách 28. 10. 2010 nastáva opäť ich pokles. Výrazná zmena na pozorovanom bode PBH07 v čase od 8.20 do 8.40 hod. je spôsobená nerovnomerným dopravným zaťažením na moste.

9. Záver Príspevok uvádza návrh a prvé poznatky z testovania AMS na dlhodobý monitoring mostných objektov. Cieľom realizovaného experimentálneho merania na moste Apollo cez Dunaj v Bratislave bolo overiť funkčnosť a spoľahlivosť navrhnutého systému a navrhnúť postup spracovania a analýzy meraných údajov. Vzhľadom na rozsah príspevku sme sa obmedzili len na spracovanie a analýzu stability vzťažného bodu a určenie posunov pozorovaných bodov na nosnej konštrukcii mosta priestorovou polárnou metódou. Výsledky z ostatných snímačov budú priebežne publikované. Navrhnutý systém a poznatky z monitorovania mosta Apollo bude možné aplikovať aj na ostatných bratislavských mostoch, čím sa vytvorí jeden centrálny monitorovací systém. Príspevok je súčasťou riešenia projektu č. 1/0706/09, za podpory vedeckej grantovej agentúry VEGA.



294 ročník 57/99, 2011, číslo 12

LITERATÚRA: [1] BEŇO, J.–SZABÓ, R.: Most Apollo cez Dunaj v Bratislave očami hlavného dodávateľa stavby. In: 14. slovenské geodetické dni. Zborník referátov. Bratislava, Komora geodetov a kartografov 2006, str. 147–160. ISBN 80-969566-6-3. [2] Leica Geosystems AG: Leica TS30. (Návod na použitie.) [3] Leica Geosystems AG: Leica Nivel 220. Heerbrugg (Switzerland) 2006. [4] Reinhardt System und Messelectronic GmbH: Wetter und Klimasensoren. 2009.

[5] LIPTÁK, I.: Meranie posunov a pretvorení mosta Apollo cez Dunaj v Bratislave. [Diplomová práca.] Bratislava 2006. 62 s. – STU. Stavebná fakulta.

Do redakcie došlo: 11. 4. 2011

Lektoroval: doc. Ing. Pavel Hánek, CSc., FSv ČVUT v Praze

Mgr. Jiří Kamínek, Ing. Martin Klimánek, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně

Prototyp mobilní aplikace GIS na příkladu dat poskytovaných ČÚZK 528.9:911.7

Abstrakt Problematika a konstrukce mobilních aplikací GIS. Nastínění řešení univerzálního zpracování mapových podkladů, které využívá definice umožňující popsat datový zdroj pro správné zobrazení mapových podkladů. Kromě vlastního formátu je uvedena i struktura zpracování dat. Prezentované přístupy byly použity při implementaci prototypu aplikace běžící na mobilní platformě iOS pro chytré mobilní telefony a tablety. Vyvinutý prototyp aplikace byl volně šířen prostřednictvím Apple AppStore a jeho využívání bylo monitorováno. Několikaměsíční provoz poskytl informace, které byly analyzovány a ze kterých byly vyvozeny patřičné závěry. Mobile GIS Application Prototype with Sample Data of COSMC Summary Development and issues of mobile GIS applications. Outline of a universal solution for map data processing, using the definition describing data source for map depiction. Not only the definition but, also structure of data processing is described. Those solutions were used for implementation of application prototype running under iOS platform for smart phones and tablets. Developed prototype of the application was published as free software via Apple AppStore and its usage was analyzed. Data from several months', operation was analyzed and conclusions were revealed. Keywords: iKatastr, map, mashup, mobile devices, Czech Office for Surveying, Mapping and Cadastre

1. Úvod Díky moderním technologiím je možné integrovat celou řadu nových funkcí do jediného mobilního zařízení. Tato technologie se navíc nyní, díky masovému rozšíření, stává běžně dostupnou. Jak naznačují mnohé studie [1], užívání této technologie má vzrůstající tendenci a v některých odvětvích začíná dokonce konkurovat stolním řešením, co se četnosti použití týče. Mobilní zařízení postupně mění návyky dnešní společnosti. Zařízení jsou tak malá, že je možné je mít neustále při sobě a udržovat kontakt s okolním světem. Dnešní tzv. chytré telefony umožňují v jistých úlohách kompletně nahradit přenosné počítače. Mnohdy se však nejedná o plnohodnotnou náhradu. Při práci v terénu nemusí být ale plná funkcionalita využita a stačí pouze její část, která poskytne vše potřebné pro analýzu situace nebo sběr dat. S vývojem mobilního hardwaru je ale třeba vyvinout také specializovaný software určený pro tato zařízení. Takovýto software se podstatně liší od řešení určeného pro výkonné počítače se silným hardwarem. Naproti tomu jsou mobilní

zařízení omezena výpočetní silou, výdrží baterií, ale i velikostí displeje a vstupních zařízení. Design aplikace je tedy třeba přizpůsobit těmto vlastnostem, aby bylo ovládání pro uživatele maximálně přehledné a pohodlné.

2. Metodika Vyvíjený prototyp aplikace si klade za cíl umožnit práci s co největším množstvím mapových zdrojů. Tento cíl je poměrně jednoduše dosažitelný v případě různých mapových služeb, které jsou definovány formou standardů různými institucemi, jako je například Open Geospatial Consortium (OGC). OGC publikovalo standardy jako Web Map Service [2], Web Feature Service [3] nebo nejnovější formát Web Map Tile Service [4], které je možné bez problému využívat v celé řadě softwaru GIS (geografický informační systém – na počítačích založený informační systém pro získávání, vedení, analýzu a vizualizaci dat s prostorovým vztahem k povrchu Země). Problém nastává u mapových podkladů poskytova-


Kamínek, J.–Klimánek, M.: Prototyp mobilní aplikace GIS…

ných pomocí netradičních služeb nebo formátů, jež nejsou určené přímo pro účely GIS. Mezi tuto skupinu formátů můžeme zařadit například DeepZoom [5] nebo Zoomify (www.zoomify.com), ale i mnohé další, které nemají běžnou podporu v nástrojích GIS. I přes to je ale možné v celé řadě případů najít unikátní mapové podklady v nich zveřejněné. Příkladem může být projekt Moravské zemské knihovny Old Maps Online [6]. Univerzálnost celého řešení tedy vyžaduje vytvořit nový způsob, kterým lze předat aplikaci informaci o mapovém zdroji. Za tímto účelem byla vytvořena definice umožňující popsat zdroj tak, aby jej aplikace dokázala podle tohoto popisu načíst a následně zprostředkovat uživateli. K vytvoření prototypu byla zvolena platforma Apple iOS. Jednalo se o novou mobilní platformu, která v začátcích tohoto projektu nedisponovala žádnými aplikacemi zprostředkovávajícími tyto mapové služby. Navíc tato platforma nabízela ve své době revoluční ovládání a pohodlné uživatelské rozhraní, které si postupem času získalo mnohé příznivce. V dnešní době lze pro podobný experiment vybrat i platformu Android, která nabízí podobné možnosti využití. Tato platforma ovšem nebyla k dispozici v době zahájení tohoto projektu. Vzhledem k volbě platformy Apple iOS bylo využíváno vývojové prostředí XCode a standardní iOS knihovny. Prototyp byl napsán v jazycích Objective-C/C++/C.

3. Výsledky Výsledků dosažených během vývoje prototypu je několik. Kromě samotného prototypu aplikace byla popsána také definice, která slouží k popisu mapového zdroje. Cennou informaci poskytli i uživatelé využívající vyvinutý prototyp. Ze zachycených informací lze zjistit celou řadu zajímavých faktů. 3 . 1 M ř íž k a Jako základní struktura pro načítání podkladů byla zvolena dynamická mřížka (grid) znázorněná na obr. 1. Jedná se o systém, který velký rastrový obraz dělí na menší části, tzv. dlaždice. Tímto způsobem je hierarchicky vybudována celá rastrová pyramida, která umožňuje velice efektivně zobrazit větší měřítka zobrazované mapy. Tento systém dovoluje zpracovávat jak dlaždicové (tiling system), tak i jiné systémy, které nejsou omezeny na předem rozdělená území (příkladem může být webová mapová služba – WMS). Takovýto přístup přináší velkou výhodu. Načítáme-li data do předem definované mřížky, je možné tato data opětovně využívat. Je tedy možné data uložit do (vyrovnávací) paměti (cache) a použít je například v rámci dané relace nebo využít permanentní cache (uložit data do offline paměti). Velmi často se v různých implementacích mapových klientů setkáváme s jedním konkrétním dlaždicovým systémem [7], který můžeme najít u služeb jako je Bing, Google Maps, Yahoo Maps nebo Open Street Map (OSM). Pro univerzální použití je ale nutné tento systém modifikovat tak, aby mohl být dynamicky měněn v závislosti na zdroji, který bude zpracováván. Dynamická mřížka tedy bude mít proměnlivé rozlišení dlaždic, ze kterých se celá mapa skládá. Dále je možné měnit rozlišení mapy a v závislosti na tomto rozlišení se mění i počet dlaždic v každém řádku a sloupci. Nakonec je možné definovat počet úrovní, kterými dlaždicový systém disponuje.

Obr. 1 Dynamický systém mřížky

3.2 D efinice Jak bylo popsáno v metodice, některé mapové zdroje nejsou jednoduše použitelné jako služby pro GIS. Může se jednat o nedokumentované zdroje s unikátní strukturou dat, případně zdroje, které poskytují pouze obrazová data bez souřadnicového připojení. Vlastní definice se skládá z několika částí, diagram návrhu (ERD) je na obr. 2. První část formuluje strukturu dat, která je popsána rastrovou pyramidou, v níž je definováno rozlišení dlaždice a celé mapy, tedy i počet dlaždic v řádcích a sloupcích. Pyramida je charakterizována také svojí hloubkou, případně skokem mezi jednotlivými úrovněmi. Další část definuje způsob, jakým se stahují data. Dovoluje sestavit šablonu, pomocí které se generují adresy jednotlivých dlaždic (tiles). Společně tyto části umožňují zobrazit grafická data uživateli. Další část se stará o souřadnicové připojení zdroje. To, že je tato část oddělena, umožňuje jednoduše dodefinovat souřadnicové připojení u formátů, které jsou určeny pro publikaci obrázků s vysokým rozlišením, jako mohou být digitalizovaná stará mapová díla. Souřadnicové připojení je možné definovat několika způsoby: • odvodit je ze souřadnicové obálky (bounding box), • definovat dvojice pixelů a souřadnic, • pomocí rovnice. Aby bylo možné kombinovat více souřadnicových systémů, je možné pomocí knihovny Proj.4 definovat projekci, kterou lze později převádět na jiné souřadnicové systémy a použít ji například pro generování adres. Poslední část dovoluje přidat dotazování na informace. Pro tento účel je opět možné definovat šablonu, kterou využíváme pro generování dotazů. Tímto způsobem je možné se dotázat na textové informace ze služby GetFeatureInfo (součást standardu WMS) nebo na webovou stránku obsahující informace k parcele z Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK). Pro uvedení takovéto definice do praxe je třeba zvolit také vhodný formát, ve kterém lze konkrétní definici zapsat a následně i používat. Jedním z kandidátů může být například formát dat XML. Ten je samozřejmě možné použít, ale pro implementaci byl zvolen formát JavaScript Object Notation (JSON), který byl definován jako součást programovacího jazyka JavaScript [8]. Formát JSON nepoužívá oproti XML párové tagy, a tak můžeme docílit zmenšení objemu dat. To je vhodné v případě, že definice mapové kompozice je mimo mobilní zařízení a je nutné ji načítat ze vzdáleného serveru,



296 ročník 57/99, 2011, číslo 12

Obr. 2 ERD návrh mapové definice

který může mít funkci katalogu držícího sadu takto vytvořených definic. Tento přístup vytváření definic dovoluje pružně reagovat na dostupnost mapových zdrojů. Vývoj aplikace zpracovávající požadovanou mapovou službu je potom zúžen pouze na vytvoření konkrétní definice. Je tak možné rychle reagovat na nově vznikající geoprostorové datové zdroje.

(toponym) na zeměpisné souřadnice. Souřadnice, které jsou využívané pro posun na mapě, totiž nejsou vhodné pro identifikaci. V praxi jsou proto mnohem častěji používány právě místní názvy a k tomuto překladu je nutné využít některou z dostupných služeb. Jedním z provozovatelů je například společnost Google, jejíž služba je také použita v aplikaci iKatastr.

3 . 3 A p lik a c e

3.3.2 Podpora souřadnicových systémů

Mapová kontrolka aplikace zajišťuje vlastní zobrazení mapových podkladů. Podle použité definice se nastaví mřížka, do které se podle aktuálního výřezu (část mapy viditelná na displeji) načítají požadované segmenty mapy (dlaždice). Vlastní kontrolku můžeme rozdělit na několik vrstev (viz obr. 3), které postupně tvoří celou interaktivní mapu. Najdeme zde informační vrstvu, ve které se dotazujeme na informace, souřadnicovou vrstvu, ve které lze získat souřadnice a rastrovou vrstvu, která se přibližuje logice software a je reprezentována souřadnicemi v pixelech. Poslední vrstva slouží ke skládání dlaždic, které se postupně načítají. Rozdělení na dlaždice dovoluje také rozdělit komplexní úlohu načítání rastrového podkladu na menší úlohy, které zajišťují načtení jednotlivých dlaždic. Tento návrh systému umožňuje paralelně zpracovávat rastrová data, což je výhodné pro budoucí mobilní hardware založený na mobilních procesorech s více jádry.

Služby jako Global Positioning System (GPS), které jsou v aplikaci interně používány, pracují s referenčním geodetickým systémem WGS84 (geodetická šířka a délka, elipsoidická výška). Také další služby jako geokódování vracejí výsledky v tomto systému, proto je tento systém brán jako výchozí a aplikace v něm ukládá souřadnicová data. Zobrazování dat je ale na tomto systému nezávislé a je možné je zobrazit v kterékoli jiné projekci. Pro ukládání dat a k transformaci souřadnic s rozdílnými souřadnicovými systémy je ale nutné data převádět. K tomuto účelu je využívána open-source knihovna Proj.4 (http://trac.osgeo.org/proj/).

3.3.1 Geokódování Geokódovací služba může přispět k pohodlnějšímu ovládání aplikace. Jedná se o službu zajišťující překlad místních jmen

3.3.3 Podpora zabudovaných periferií Pro snadnou navigaci v mapových podkladech je možné využívat polohových služeb. Zařízení založená na platformě iOS používají hybridní poziční systém (XPS), který kombinuje metody GPS, WPS (Wireless Positioning System) a GSM (Global System for Mobile Communications). Výsledný systém tak spojuje výhody všech využívaných metod. XPS nabízí velice rychlý start, který umožní lokalizovat se, alespoň přibližně, za jednu vteřinu [9]. Také umožňuje lokalizaci

GEODETICKÝ A KARTOGRAFICKÝ OBZOR ODBORNÝ A VĚDECKÝ ČASOPIS ČESKÉHO ÚŘADU ZEMĚMĚŘICKÉHO A KATASTRÁLNÍHO A ÚRADU GEODÉZIE, KARTOGRAFIE A KATASTRA SLOVENSKEJ REPUBLIKY Redakce: Ing. František Beneš, CSc. (vedoucí redaktor), Ing. Jana Prandová (zástupkyně vedoucího redaktora), Petr Mach (technický redaktor)

Redakční rada: Ing. Jiří Černohorský (předseda), Ing. Richard Daňko (místopředseda), Ing. Svatava Dokoupilová, doc. Ing. Pavel Hánek, CSc., prof. Ing. Ján Hefty, PhD., doc. Ing. Imrich Horňanský, PhD. (leden – duben), Ing. Katarína Leitmannová (duben – prosinec), Ing. Štefan Lukáč, Ing. Zdenka Roulová

Praha 2011

Vychází dvanáctkrát ročně

Svazek 57 (99), rok 2011

VYDÁVÁ ČESKÝ ÚŘAD ZEMĚMĚŘICKÝ A KATASTRÁLNÍ A ÚRAD GEODÉZIE, KARTOGRAFIE A KATASTRA SLOVENSKEJ REPUBLIKY V NAKLADATELSTVÍ VESMÍR, SPOL. S R. O., PRAHA

SÁZÍ TYPOS, ZÁVOD PRAHA, PRAHA 10 TISKNE SERIFA, PRAHA 5

II

GEODETICKÝ A KARTOGRAFICKÝ OBZOR

OBSAH HLAVNÉ ČLÁNKY BARAN, R.: Právna úprava evidovania nehnuteľností . . . 73 BŘEZINOVÁ, Š.–ŠTĚRBA, Z.–STACHOŇ, Z.– –ŠAŠINKA, Č.–ZBOŘIL, J.–TALHOFER, V.: Metodika evaluace kartografických znakových sad v kontextu osobnosti uživatele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 199 CIBULKA, M.–MIKITA, T.: Přesnost digitálního modelu reliéfu vytvořeného z dat leteckého laserového skenování v lesních porostech . . . . . . . . . 265 ČERBA, O.: Doménová ontologie – nástroj pro harmonizaci prostorových dat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 269 ČIŽMÁR, J.–FERANEC, J.–KONTRA, P.: Vývoj v oblasti kartografie a geoinformatiky na Slovensku za posledných 20 rokov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 173 DOSTÁL, R.–VOŽENÍLEK, V.: Interaktivita v kartografii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 DOUŠA, J.–FILLER, V.–ŠIMEK, J.–KOSTELECKÝ, Jan–KOSTELECKÝ, Jakub–NOVÁK, P.: Nová implementace ETRS89 v České republice: Kampaň EUREF-Czech-2009 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 ĎURAČIOVÁ, R.–LIESKOVSKÝ, T.–KROČKOVÁ, K.– –SABO, M.: Multikriteriálne rozhodovanie pomocou fuzzy množín v prostredí GIS a jeho využitie v archeologickej predikcii . . . . . . . . . . . . . . . 205 ERDÉLYI, J.–KYRINOVIČ, P.–LIPTÁK, I.– –KOPÁČIK, A.: Automatizovaný merací systém na kontinuálny monitoring mostov . . . . . . . . . . . . . . . . . . 285 FERANEC, J.–ČIŽMÁR, J.–KONTRA, P.: Vývoj v oblasti kartografie a geoinformatiky na Slovensku za posledných 20 rokov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 173 FILLER, V.–DOUŠA, J.–ŠIMEK, J.–KOSTELECKÝ, Jan–KOSTELECKÝ, Jakub–NOVÁK, P.: Nová implementace ETRS89 v České republice: Kampaň EUREF-Czech-2009 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 HAČKO, M.: Sporné hranice pozemkov a ich vytýčenie z pohľadu katastrálnej inšpekcie . . . . . . . . .223 HALOUNOVÁ, L.–HLAVÁČOVÁ, I.– –KNECHTLOVÁ, B.: Sledování poklesů na výsypce v severních Čechách metodou radarové interferometrie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 241 HANESOVÁ, D.: Zápis poznámok v katastri nehnuteľností . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80 HLAVÁČOVÁ, I.–HALOUNOVÁ, L.– –KNECHTLOVÁ, B.: Sledování poklesů na výsypce v severních Čechách metodou radarové interferometrie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 241 HORŇANSKÝ, I.–POLDAUFOVÁ, O.: K problému analýzy chýb v katastri nehnuteľností . . . . . . . . . . . . . . 26 HUDECOVÁ, Ľ.: Vektorové mapy katastra nehnuteľností . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 243 HUDEČEK, T.–ŽÁKOVÁ, Z.: Radiální anamorfóza a výzkum dostupnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 191 IRING, M.–MIČIETOVÁ, E.: Hodnotenie kvality digitálnych výškových modelov . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 JANATA, P.–KLIMÁNEK, M.: Hodnocení metod pro vzájemné porovnávání přesnosti přístrojů GPS . . . . . 217 KAMÍNEK, J.–KLIMÁNEK, M.: Prototyp mobilní aplikace GIS na příkladu dat poskytovaných ČÚZK . . .294 KLIMÁNEK, M.–JANATA, P.: Hodnocení metod pro vzájemné porovnávání přesnosti přístrojů GPS . . . . . 217 KLIMÁNEK, M.–KAMÍNEK, J.: Prototyp mobilní aplikace GIS na příkladu dat poskytovaných ČÚZK . . .294

KNECHTLOVÁ, B.–HLAVÁČOVÁ, I.– –HALOUNOVÁ, L.: Sledování poklesů na výsypce v severních Čechách metodou radarové interferometrie.. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 241 KONTRA, P.–FERANEC, J.–ČIŽMÁR, J.: Vývoj v oblasti kartografie a geoinformatiky na Slovensku za posledných 20 rokov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 173 KOPÁČIK, A.–KYRINOVIČ, P.–LIPTÁK, I.– –ERDÉLYI, J.: Automatizovaný merací systém na kontinuálny monitoring mostov . . . . . . . . . . . . . . . . . 285 KOSTELECKÝ, Jakub–DOUŠA, J.–FILLER, V.– –ŠIMEK, J.–KOSTELECKÝ, Jan–NOVÁK, P.: Nová implementace ETRS89 v České republice: Kampaň EUREF-Czech-2009 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 KOSTELECKÝ, Jan–DOUŠA, J.–FILLER, V.– –ŠIMEK, J.–KOSTELECKÝ, Jakub–NOVÁK, P.: Nová implementace ETRS89 v České republice: Kampaň EUREF-Czech-2009 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 KROČKOVÁ, K.–ĎURAČIOVÁ, R.–LIESKOVSKÝ, T.– –SABO, M.: Multikriteriálne rozhodovanie pomocou fuzzy množín v prostredí GIS a jeho využitie v archeologickej predikcii . . . . . . . . . . . . . . . 205 KYRINOVIČ, P.–LIPTÁK, I.–ERDÉLYI, J.– –KOPÁČIK, A.: Automatizovaný merací systém na kontinuálny monitoring mostov . . . . . . . . . . . . . . . . . . 285 LANGR, J.–TRAURIG, M.: Informační systém státního mapového díla Zeměměřického úřadu . . . . . 180 LEDERER, M.–PÁLINKÁŠ, V.: Měření vertikálních gradientů tíhového zrychlení na absolutních bodech ČSGS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 149 LIESKOVSKÝ, T.–ĎURAČIOVÁ, R.–KROČKOVÁ, K.– –SABO, M.: Multikriteriálne rozhodovanie pomocou fuzzy množín v prostredí GIS a jeho využitie v archeologickej predikcii . . . . . . . . . . . . . . . 205 LIPTÁK, I.–KYRINOVIČ, P.–ERDÉLYI, J.– –KOPÁČIK, A.: Automatizovaný merací systém na kontinuálny monitoring mostov . . . . . . . . . . . . . . . . . . 285 MÁJOVSKÁ, H.: Úlohy, ktoré čakajú rezort ÚGKK SR v roku 2011 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 MARŠA, J.: Rychlá obnova a tisk topografických map pro KFOR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113 MIČIETOVÁ, E.–IRING, M.: Hodnotenie kvality digitálnych výškových modelov . . . . . . . . . . . . . . . . . .45 MIHÁLYOVÁ, T.: Zákonné vecné bremená . . . . . . . . . . . 85 MIKITA, T.–CIBULKA, M.: Přesnost digitálního modelu reliéfu vytvořeného z dat leteckého laserového skenování v lesních porostech . . . . . . . . . 265 NOVÁK, P.–DOUŠA, J.–FILLER, V.–ŠIMEK, J.– –KOSTELECKÝ, Jan–KOSTELECKÝ, Jakub: Nová implementace ETRS89 v České republice: Kampaň EUREF-Czech-2009 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 PÁLINKÁŠ, V.–LEDERER, M.: Měření vertikálních gradientů tíhového zrychlení na absolutních bodech ČSGS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 149 POLÁK, A.: Posudzovanie neplatnosti právneho úkonu a odstúpenia od zmluvy v rámci katastrálneho konania . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89 POLDAUFOVÁ, O.–HORŇANSKÝ, I.: K problému analýzy chýb v katastri nehnuteľnost . . . . . . . . . . . . . . . 26 RAŠOVÁ, J.–SUBIKOVÁ, M.: Určení poklesové kotliny dobývacího prostoru Stonava . . . . . . . . . . . . . 261 REDAKCIA: Nový podpredseda ÚGKK SR Ing. Štefan Nagy uvedený do funkcie . . . . . . . . . . . . . . . . . 25

III


SABO, M.–ĎURAČIOVÁ, R.–LIESKOVSKÝ, T.– –KROČKOVÁ, K.: Multikriteriálne rozhodovanie pomocou fuzzy množín v prostredí GIS a jeho využitie v archeologickej predikcii . . . . . . . . . . . . . . . 205 STACHOŇ, Z.–ŠTĚRBA, Z.–ŠAŠINKA, Č.– –ZBOŘIL, J.–BŘEZINOVÁ, Š.–TALHOFER, V.: Metodika evaluace kartografických znakových sad v kontextu osobnosti uživatele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 199 SUBIKOVÁ, M.–RAŠOVÁ, J.: Určení poklesové kotliny dobývacího prostoru Stonava . . . . . . . . . . . . . 261 SVOBODOVÁ, J.: Kartografické metody vizualizace DEM pro hodnocení jeho kvality. . . . . . . . . . . . . . . . . 249 ŠÁRA, P.: Globální polohový systém – fenomén 21. století . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 ŠAŠINKA, Č.–ŠTĚRBA, Z.–STACHOŇ, Z.– –ZBOŘIL, J.–BŘEZINOVÁ, Š.–TALHOFER, V.: Metodika evaluace kartografických znakových sad v kontextu osobnosti uživatele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 199 ŠÍMA, J.: Příspěvek k rozboru přesnosti digitálních modelů reliéfu odvozených z dat leteckého laserového skenování celého území ČR. . . . . . . . . . . . 101 ŠIMEK, J.–DOUŠA, J.–FILLER, V.–KOSTELECKÝ, Jan–KOSTELECKÝ, Jakub–NOVÁK, P.: Nová implementace ETRS89 v České republice: Kampaň EUREF-Czech-2009 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 ŠIMŮNEK, M.: Reambulace Prahy 1917 – popis obsahu složky. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134 ŠTĚRBA, Z.–STACHOŇ, Z.–ŠAŠINKA, Č.– –ZBOŘIL, J.–BŘEZINOVÁ, Š.–TALHOFER, V.: Metodika evaluace kartografických znakových sad v kontextu osobnosti uživatele . . . . . . . . . . . . . . . . . . 199 ŠTRONER, M.–TŘASÁK, P.: Robustní metody vyrovnání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 156 ŠTRONER, M.–VANĚČEK, J.: Experimentální určení přesnosti optické centrace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125 TALHOFER, V.–ŠTĚRBA, Z.–STACHOŇ, Z.– –ŠAŠINKA, Č.–ZBOŘIL, J.–BŘEZINOVÁ, Š.: Metodika evaluace kartografických znakových sad v kontextu osobnosti uživatele . . . . . . . . . . . . . . . . . . 199 TRAURIG, M.–LANGR, J.: Informační systém státního mapového díla Zeměměřického úřadu . . . . . . 180 TŘASÁK, P.–ŠTRONER, M.: Robustní metody vyrovnání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 156 VAJSÁBLOVÁ, M.: Analýza skreslení obrazu územia Slovenska v UTM 34 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 VAJSÁBLOVÁ, M.: Návrh nového kartografického zobrazenia územia Slovenskej republiky . . . . . . . . . . . 185 VANĚČEK, J.–ŠTRONER, M.: Experimentální určení přesnosti optické centrace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125 VEČEŘE, K.: Úspory ve výdajích nesmí způsobit zhoršení úrovně poskytovaných služeb . . . . . . . . . . . . . . 1 VONDRÁKOVÁ, A.: Produkty kartografie a GIS v komerční sféře a jejich autorsko-právní ochrana . . . 299 VOŽENÍLEK, V.–DOSTÁL, R.: Interaktivita v kartografii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 ZBOŘIL, J.–ŠTĚRBA, Z.–STACHOŇ, Z.– –ŠAŠINKA, Č.–BŘEZINOVÁ, Š.–TALHOFER, V.: Metodika evaluace kartografických znakových sad v kontextu osobnosti uživatele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 199 ZVARDOŇOVÁ, A.: Odstúpenie od zmluvy o prevode nehnuteľností a kataster nehnuteľností . . . . . . . . . . . . . . 96 ŽÁKOVÁ, Z.–HUDEČEK, T.: Radiální anamorfóza a výzkum dostupnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 191

RUBRIKY LITERÁRNÍ RUBRIKA KARSKÝ, G.: ŠURÁŇ, J.: Hvězda betlémská a chronologie života Ježíše Krista . . . . . . . . . . . . . . . . 258 MACH, P.: Praktický atlas světa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120 VANKO, J.: FERANEC, J. a kolektív: Slovensko očami satelitov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 280 VOJTIČKO, A.: MAREK, J.: Pohľad do histórie katastra na Slovensku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120 MAPY A ATLASY GRIM, T.: 50 let souboru map Poznáváme svět . . . . . . . . 61 GRIM, T.: Kopie, reprodukce a faksimile starých map. . . 116 GRIM, T.: Výstava Staré plány a veduty Prahy do roku 1850 v Ústředním archivu zeměměřictví a katastru v Praze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 141 GRIM, T.: Výstava Plány Prahy a mapy jejího nejbližšího okolí z let 1850 až 1918 v Ústředním archivu zeměměřictví a katastru v Praze . . . . . . . . . . . 232 HÁJEK, O.–NOVOSÁK, J.: Staré mapy jako prodejní artikl: zaměřeno na internetové aukce . . . . . . . . . . . . . 254 MACH, P.: Seminář Digitalizace mapových sbírek a archivů se konal v Praze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 MACH, P.: Veletrh Svět knihy 2011 v Praze . . . . . . . . . 168 MACH, P.: Mapa roku 2010 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168 NOVOSÁK, J.–HÁJEK, O.: Staré mapy jako prodejní artikl: zaměřeno na internetové aukce . . . . . . . . . . . . . 254 SKÁLA, P.: TOURMAP 2011. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 169 NEKROLÓGY Za doc. Ing. Viktorom Gregorom, PhD. . . . . . . . . . . . . . 283 OSOBNÉ SPRÁVY Skončenie funkcie podpredsedu ÚGKK SR Ing. Patrika Hensela . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 K šedesátinám Ing. Karla Raděje, CSc. . . . . . . . . . . . . . . 64 K životnímu jubileu doc. Ing. Jiřího Šímy, CSc. . . . . . . 121 K šedesátým narozeninám prof. Ing. Jiřího Pospíšila, CSc. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121 K životnímu jubileu prof. Ing. Jana Kosteleckého, DrSc. . 122 60 rokov Ing. Štefana Lukáča . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 259 OZNÁMENÍ NEVOSÁD, Z.: Družicové metody v geodézii a katastru . .303 REDAKCE: 18. konference a 8. sjezd Společnosti důlních měřičů a geologů se koná v Praze . . . . . . . . . 171 REDAKCIA: Zmena v redakčnej rade . . . . . . . . . . . . . . 142 VANKO, J.: 19. kartografická konferencia v Bratislave . . 142 SPOLEČENSKO-ODBORNÁ ČINNOST DOKOUPILOVÁ, S.: Volejbalový turnaj geodetů a kartografů v Praze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 230 DVOŘÁČEK, P.: Konference Internet ve státní správě a samosprávě – 14. ročník – Hradec Králové . . . . . . .167

IV

DVOŘÁČEK, P.: 4. kongres Geoinformace ve veřejné správě a pro společnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 231 GRIM, T.: XXXI. sympozium z dějin geodézie a kartografie v Praze. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 HÁNEK, P.: XVII. konference Společnosti důlních měřičů a geologů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 HÁNEK, P.: 18. konference a 8. sjezd Společnosti důlních měřičů a geologů. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 280 MACH, P.: Katastr nemovitostí z právního hlediska Pozemkové knihy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 231 SPRÁVY ZO ŠKÔL FENCÍK, R.: Zoznam diplomových prác obhájených absolventmi odboru geodézia a kartografia Stavebnej fakulty STU v Bratislave v roku 2010 . . . . . . . . . . . . 170 LEBEDOVÁ, H.: 60 let od založení Střední průmyslové školy zeměměřické. . . . . . . . . . . . . . . . . . 234 LEBEDOVÁ, H.: Slavnost na SPŠ zeměměřické v Praze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 282 LUKÁČ, Š.: Seminár Aktuálne problémy geodézie, inžinierskej geodézie a fotogrametrie . . . . . . . . . . . . . 233 Z ČINNOSTI ORGÁNOV A ORGANIZÁCIÍ BEŇOVÁ, E.: Jubileum Slovenskej spoločnosti geodetov a kartografov. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 BŘOUŠEK, L.–DUŠÁTKO, D.: Vojenští zeměměřiči oslavili 60. výročí svého příchodu do Dobrušky . . . . 278 ČERNOHORSKÝ, J.–NEDVÍDEK, L.: Návštěva delegace ÚGKK SR na ČÚZK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 DUŠÁTKO, D.–BŘOUŠEK, L.: Vojenští zeměměřiči oslavili 60. výročí svého příchodu do Dobrušky . . . . 278 FENCÍK, R.–FERANEC, J.: Aktivity v kartografii 2010 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118 FERANEC, J.–FENCÍK, R.: Aktivity v kartografii 2010 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118 FERIANC, D.: 3. slovenské právnické dni so zameraním na kataster nehnuteľností . . . . . . . . . . . . . 166 NEDVÍDEK, L.–ČERNOHORSKÝ, J.: Návštěva delegace ÚGKK SR na ČÚZK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 Z ČINNOSTI ORGÁNOV A ORGANIZÁCIÍ REZORTU ÚGKK SR HORŇANSKÝ, I.: Rozšírené grémium predsedníčky ÚGKK SR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119


Z GEODETICKÉHO A KARTOGRAFICKÉHO KALENDÁŘE V č. 3 – str. 66, v č. 6 – str. 143, v č. 9 – str. 235, v č. 12 – str. 303 Z MEZINÁRODNÍCH STYKŮ ČERNOHORSKÝ, J.–DOKOUPILOVÁ, S.: Přátelská pracovní návštěva hlavní geodetky Polska v Českém úřadu zeměměřickém a katastrálním a v Zeměměřickém úřadu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 165 DEÁK, P.: Konferencia GI Norden 2011 – Nová kultúra v používaní GIS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76 DOKOUPILOVÁ, S.: Pokračování spolupráce Českého úřadu zeměměřického a katastrálního a Kapverdské republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 303 DOKOUPILOVÁ, S.–ČERNOHORSKÝ, J.: Přátelská pracovní návštěva hlavní geodetky Polska v Českém úřadu zeměměřickém a katastrálním a v Zeměměřickém úřadu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 165 KRÁLIK, M.: XVII. medzinárodné poľsko-česko-slovenské geodetické dni . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 229 LEITMANNOVÁ, K.: Medzinárodné kolokvium predsedníčky ÚGKK SR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 277 MACH, P.: 15. ročník mezinárodního halového fotbalového turnaje zeměměřických a katastrálních úřadů se konal v německém Freyungu . . . . . . . . . . . . . 42 MIKŠOVSKÝ, M.: 25. mezinárodní kartografická konference Mezinárodní kartografické asociace se konala v Paříži . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 257 NÁGL, J.: Zasedání Evropské subkomise pro evropské referenční systémy EUREF v Kišiněvě . . . . . . . . . . . 229 TOMANDL, L.: FIG Working Week 2011 se konal v Maroku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 227 ZAJÍMAVOSTI BENEŠ, F.: Vánočka ve Zdibech po třinácté . . . . . . . . . . 65 DANĚČEK, V.: Geodetické znaky opuštěných hor . . . . . 171 MACH, P.: Navigační systém Galileo bude sídlit v Praze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122 STRÁNKOVÁNÍ ČÍSEL č. 1 . . . . . . . . . . . . . str. 1–24 č. 2 . . . . . . . . . . . . str. 25–44 č. 3 . . . . . . . . . . . . str. 45–72 č. 4 . . . . . . . . . . . str. 73–100 č. 5 . . . . . . . . . . str. 101–124 č. 6 . . . . . . . . . . str. 125–148

č. 7 . . . . . . . č. 8 . . . . . . . č. 9 . . . . . . . č. 10 . . . . . . č. 11 . . . . . . č. 12 . . . . . .

str. 149–172 str. 173–216 str. 217–240 str. 241–260 str. 261–284 str. 285–308



uvnitř budov nebo míst, kde není dostupný signál z navigačních satelitů a tam, kde signál dostupný je, lze dosahovat přesnosti modulů GPS. Kromě lokalizace je možné využít i zabudovaný kompas. Ten dovoluje rotovat mapové podklady takovým způsobem, aby sever mapových podkladů v zařízení vždy korespondoval se zeměpisným severem. S využitím kompasu lze tedy vylepšit orientaci v podkladech, jejichž natočení je shodné s reálným okolím přímo v terénu. 3 . 4 Te s tova c í d e fi ni c e Jako příklad testovací definice byla zvolena podkladová vrstva OSM, ve které se zobrazují hranice parcel z ČÚZK. Její součástí je také formulace dotazu na detaily parcel z ČÚZK.

je základem této aplikace, se skládá z OSM, jenž reprezentuje rychlé a podrobné navigační podklady nejen pro ČR, ale i celý svět. Na tomto podkladu jsou zobrazeny velice užitečné katastrální mapy dostupné z portálu ČÚZK. Tyto mapy dovolují zobrazit jak hranice parcel, tak i jejich čísla spolu s čísly domů. Definice navíc obsahuje chráněná a kontaminovaná místa z portálu České informační agentury životního prostředí (CENIA). Hlavní součástí je i možnost získat informace o parcele nebo stavbě. Nadefinovaná mapová kompozice tak už neslouží pouze pro zobrazení informací, ale také jako podklad dovolující se interaktivně dotazovat na informace, které obohacují celou aplikaci (obr. 4). K získání těchto informací slouží nedokumentované rozhraní ČÚZK vracející stránku HTML s těmito informacemi. Toto rozhraní může být bez předchozího varování kdykoli změněno. Na druhou stranu díky definici lze velice pružně na vzniklou situaci reagovat a vyhnout se tak přímému zásahu do kódu aplikace.

3.4.1 iKatastr Prezentovaná definice je základem aplikace iKatastr (HD), která je volně dostupná v AppStore. Kombinací několika externích datových zdrojů je vytvářen tzv. mashup [10], neboli produkt spojující data z více zdrojů. Mashup, který

Obr. 3 Vrstvy v mapové kontrolce

3.4.2 Mobilita Díky volbě mobilního systému iOS lze aplikaci iKatastr využívat na malých zařízeních jako je chytrý mobilní telefon iPhone, nebo dokonce na hudebním přehrávači iPod. Další volbou může být zařízení iPad, které se řadí do kategorie tabletů a nabízí mnohem větší displej a také rozlišení, což může být pro určitá nasazení přínosem (obr. 5). Mobilita řešení ovšem nespočívá pouze ve velikosti zařízení, ale hlavně v možnosti bezdrátové datové komunikace.

Obr. 5 Tablet iPad a chytrý mobilní telefon iPhone s aplikací iKatastr (HD)

Obr. 4 Katastrální mapa nad OSM, katastrální mapa nad ortofoto snímkem, list vlastnictví



298 ročník 57/99, 2011, číslo 12

Obr. 6 Webový mapový portál iKatastr.cz K tomu lze v těchto zařízeních najít moduly zajišťující rychlou datovou komunikaci pomocí 3G sítí, EDGE (Enhanced Data rates for Global Evolution) nebo GPRS (General Packet Radio Service). 3.4.3 Webový portál Protože ne každý vlastní zařízení iOS, doplňuje mobilní aplikaci iKatastr ještě stejnojmenný mapový portál na adrese www.ikatastr.cz. Tento portál může být použit ke sdílení informací s lidmi, kteří nemají možnost tato mobilní zařízení používat. V terénu lze také využívat mobilní zařízení iOS pro sběr dat a ta následně detailněji prozkoumat v podobném prostředí, ale v pohodlí kanceláře na velké obrazovce stolního počítače (obr. 6).

Obr. 7 Počet přístupů/spuštění – 2010/2011

3 . 5 S ta tis tiky p ouž ívá ní prot ot ypu Díky zabudované službě Flurry (www.flurry.com) bylo možné sledovat chování uživatelů vyvinutého prototypu. Mezi informace, které se takto podařilo získat, patří počet uživatelů, kteří aplikaci použili, počet aktivních uživatelů, počet spuštění na každého uživatele, délka běhu aplikace nebo přibližná lokace umožňující identifikovat stát, ve kterém je aplikace využívána. Získaná data byla porovnána s webovou verzí aplikace a také s daty získanými přímo z ČÚZK, který spravuje oficiální portál Nahlížení do katastru nemovitostí (nahlizenidokn.cuzk.cz). Na obr. 7 je možné vidět počet přístupů k webu a počet spuštění dané aplikace. V grafu nejsou zahrnuta data z ČÚZK. Ta dosahují řádově většího počtu návštěv (asi milión návštěv za měsíc leden 2011) a ostatní hodnoty se v grafu stávají nečitelnými. Tato skutečnost je dána počtem zařízení, které v případě iPhone činí odhadem 120 000, tedy asi 1 % všech mobilních telefonů [11]. Naproti tomu osobní počítač vlastní nebo k němu má přístup každý. Navíc stránka Nahlížení do katastru nemovitostí je spravována oficiální institucí ČÚZK, takže slouží jako primární zdroj informací. Další informace jsou prezentovány v grafu na obr. 8. Jedná se o průměrnou délku návštěvy/spuštění. V tomto případě lze relevantně porovnat informace z projektu iKatastr i s ČÚZK. Z grafu je jasně vidět rozdíl mezi mobilním a webovým řešením určeným pro běžné PC. Rozdíl potvrzuje hypotézu,

Obr. 8 Průměrná délka návštěv/spuštění – leden 2011 že mobilní aplikace při správném návrhu a využití vlastností mobilních zařízení dokáže rychleji získat potřebné informace. Díky tomu je vhodné využít mobilní aplikaci k okamžitému zjištění potřebné informace přímo v terénu a dávkové zpracování nebo rozsáhlejší průzkum vlastníků přesunout do kanceláře na PC.

4. Diskuze Pokud si podrobně prohlédneme definici uvedenou v části 3.4, na první pohled můžeme odhalit absenci projekce S-JTSK při



vykreslování map. Jako podkladový systém byl totiž zvolen systém UTM (Universal Transversal Mercator), ve kterém je dostupný projekt OSM. Jedná se o otevřené mapové podklady pod licencí Creative Commons, které pokrývají celý svět a využívají rychlý dlaždicový systém. Navíc je možné projekt OSM snadno využít pro založení vlastního serveru s těmito mapovými podklady. Při konstrukci definice byl tedy kladen důraz na rychlost a robustnost celého řešení. To ale neznamená, že použitá mapová kompozice, díky absenci S-JTSK, nepodává přesné výsledky. Výhodou S-JTSK je napojení na jednotnou trigonometrickou síť katastrální, která garantuje přesnost a stálost zaměřených výsledků v čase. Při transformaci do UTM se ale podklady promítají do tohoto systému se stejnou chybou, jako byly zaměřeny. Žádný vstup není také závislý na geodetické síti bodů a primární účel aplikace iKatastr je zejména zjištění údajů v terénu. To je závislé na přesnosti GPS (řádově metrová přesnost) a primárně na vizuální interakci, na niž nemají diskutované projekční systémy vliv.

5. Závěr Vyvinutý prototyp mobilní aplikace GIS dokáže zobrazit velké množství mapových podkladů nezávisle na jejich rozlišení, projekci nebo další řadě parametrů. Již v této fázi najde prototyp svoje uplatnění v praxi. To dokazuje počet stažení a řada pozitivních ohlasů na aplikaci iKatastr, která je volně ke stažení v Apple AppStore. Prototyp ale může sloužit i jako základ aplikace pro sběr dat v terénu. Při vývoji byl popsán také formát, ve kterém je možné popsat mapové zdroje a pružně reagovat na jejich dostupnost.

LITERATURA: [1] STANLEY, M.: Internet trends. New York, Morgan Stanley Research 2010. 87 s. [cit. 2011-2-22]. Dostupné z: http://www. morganstanley.com/institutional/techresearch/pdfs/Internet_ Trends_041210.pdf. [2] BEAUJARDIERE, J.: OGC Web Map Service Interface. 2004 [online]. [cit. 2011-2-22]. Dostupné z: http://www.opengeospatial.org/standards/wms. [3] VRETANOS, A. P.: Web Feature Service Implementation Specification. 2005 [online]. [cit. 2011-2-22]. Dostupné z: http:// www.opengeospatial.org/standards/wfs. [4] MASÓ, J.–POMAKIS, K.–JULIA, N.: OpenGIS® Web Map Tile Service Implementation Standard. 2010 [online]. [cit. 2011-2-22]. Dostupné z: http://www.opengeospatial.org/standards/wmts. [5] MICROSOFT Corporation: Deep Zoom. 2011 [cit. 2011-2-22]. Dostupné z: http://msdn.microsoft.com/en-us/library/cc645050 (v=vs.95).aspx. [6] PŘIDAL, P.: Zpracování a zpřístupnění historických dokumentů. Brno, Masarykova univerzita 2007. 58 s. [7] MICROSOFT Corporation: Bing Maps Tile System. 2010 [online]. [cit. 2011-2-22]. Dostupné z: http://msdn.microsoft. com/en-us/library/bb259689.aspx. [8] ECMA International: Standard ECMA-262. 1999. 241 s. [cit. 2011-2-22]. Dostupné z: http://www.ecma-international.org/ publications/standards/Ecma-262.htm. [9] SKYHOOK: Core engine performance. 2011 [cit. 2011-2-22]. Dostupné z: http://www.skyhookwireless.com/howitworks/performance.php. [10] CHU-WAI, CH.: Programujeme Mashup aplikace pro web 2.0 v PHP. Brno, Computer Press, a. s., 2008. 280 s. [11] KAPLER, T.: Levnější iPhone 5 osloví 6× větší trh. 2011 [cit. 2011-2-22]. Dostupné z: http://www.iphone-4hd.cz/levnejsiiphone-5-oslovi-6%C3%97-vetsi-trh.

Do redakce došlo: 28. 2. 2011 Lektoroval: Ing. Jiří Poláček, CSc., ČÚZK

RNDr. Alena Vondráková, katedra geoinformatiky, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci

Produkty kartografie a GIS v komerční sféře a jejich autorsko-právní ochrana 528.91

Abstrakt Problematika autorsko-právní ochrany kartografických děl a produktů v oblasti geografických informačních systémů (GIS) je v České republice (ČR) řešena dlouhodobě. Přesto je výklad autorského zákona ve vztahu ke geografickým datům, kartografickým produktům, využívání mapových serverů nebo bází geografických dat stále diskutabilní. Řešení autorsko-právní ochrany kartografických děl a produktů GIS v oblasti komerční sféry v ČR a konkrétní příklady nejčastějšího porušování autorsko-právní ochrany těchto děl. Cartography and GIS Products in the Commercial Sector and Their Copyright Protection Summary The copyright protection in the field of cartography and geographic information systems (GIS) in the Czech Republic (CR) is being solved for a long time. However, the interpretation of copyright law in relation to geographic data, cartographic products, and use of map servers, or geographical data bases, is still debatable. Focus on the legal copyright protection of cartographic and GIS products in the commercial sector in the CR, and the most common examples of real violations of copyright laws of these products. Keywords: copyright law, geographic data, map server, base of geographical data, map


Vondráková, A.: Produkty kartografie a GIS v komerční sféře…

300 ročník 57/99, 2011, číslo 12

1. Úvod Ochrana autorského práva [2], [3], [5] stejně jako ostatních práv duševního vlastnictví nabývá stále větší důležitosti v souvislosti s fenoménem informační společnosti a možnostmi informačních technologií, včetně internetového prostředí a mobilních sítí. Tato skutečnost se týká i kartografických děl a produktů v oblasti geografických informačních systémů (GIS). Zpřístupňování autorských děl či jiných předmětů ochrany prostřednictvím těchto technologií neznamená, že jsou komukoli volně k dispozici bez autorsko-právní ochrany a že je lze bez dalšího jednání volně užít. Stejně tak se mnozí domnívají, že když uvedou zdroj, odkud mapu, její výřez nebo datovou vrstvu použili, neporušují autorská práva. Pokud se však nejedná o vědecké dílo s uvedením citovaného zdroje, ale třeba firemní letáček, o porušení autorských práv se jedná. V oblasti kartografie a GIS vznikají produkty podléhající autorským právům na dvou různých úrovních – státní a komerční. V praxi to znamená, že uplatňování autorského zákona u tzv. státních mapových děl, digitálních dat pořízených státní správou apod. se liší od uplatňování autorského zákona v komerční sféře, a to přesto, že se řídí stejnou platnou legislativou [4], [6], [7], [16]. Příspěvek řeší problematiku autorsko-právní ochrany u kartografických děl a produktů GIS v oblasti sféry komerční.

2. Komerční sféra v oblasti kartografie a GIS Komerční sféra představuje v oblasti GIS a v kartografii veškerou produkci, která je realizována soukromými subjekty za účelem zisku. Nejedná se tedy o státní mapová díla nebo státem zajišťované služby a produkty v oblasti GIS, ale o díla, která byla vytvořena za účelem obchodu. Historie komerční sféry v oblasti kartografie je tak teoreticky téměř tak stará, jako kartografie sama. Již v dobách před jakýmkoliv státním zřízením totiž byly mapy předmětem obchodu a jejich autoři za ně získávali různé odměny. Část historických kartografických děl byla realizována „na objednávku“ od mecenáše nebo panovníka, některá kartografická díla však vznikla z iniciativy samotných autorů – – kartografů (příp. cestovatelů, obchodníků apod.). První zmínku o ochraně autorských práv v komerční kartografii v českých zemích je možno nalézt v roce 1561, kdy si Martin Helwig, tvůrce tzv. Helwigovy mapy, při audienci u císaře Ferdinanda I. na Pražském hradě vymohl tzv. imprimatur (povolení k tisku) a také opatření, které zajišťovalo konfiskaci nelegálních kopií a pokutu za takové nakládání s mapou ve výši deseti hřiven zlata, přičemž tato pokuta byla rovnoměrně rozdělena mezi autora a panovníka [8]. Nejednalo se tedy o státní mapové dílo, ale o „komerční“ dílo, které získalo „legislativní“ ochranu. Je však do jisté míry nesmyslné hovořit o komerční sféře v době, kdy tento pojem ještě nebyl ani sám o sobě zaveden. Za komerční kartografii lze označit produkci soukromých firem v posledních dvou desetiletích. V době do roku 1989 se v českých zemích (tehdy Československé socialistické republice) o komerční sféře GIS a kartografie nedalo hovořit. Mapy mohl podle tehdy platného zákona o geodézii a kartografii vydávat pouze stát (rezort geodézie a kartografie, popř. armáda) a pro veřejnost vydával kartografická díla vydavatelský a nakladatelský podnik GKP, s. p., Praha [15]. Situace se změnila až po roce 1990, kdy státní monopol na tvorbu a vydávání kartografických děl padl. V oblasti GIS histo-

rie komerční produkce ve světě sahá k přelomu šedesátých a sedmdesátých let dvacátého století, v českých zemích je milník postaven stejně jako v oblasti kartografie na počátek let devadesátých. 2.1 D ata pro kartografická díla a G IS Počátky komerční kartografie po roce 1989 byly vázány především na získání dat, která by bylo možné pro tvorbu kartografických děl a pro naplnění bází geografických dat v GIS použít. Autorská práva na státní mapová díla byla stále v držení státu, resp. ústředního správního orgánu (dnes Český úřad zeměměřický a katastrální – ČÚZK). Zmapování celého území státu bylo nesmírně technologicky náročné a nákladné, proto pro začínající kartografické společnosti bylo v podstatě nemožné získat vlastní autorská data. „V branži se tvrdí, že druhý celorepublikový producent map začal tak, že mapy od konkurence jednoduše ukradl (zkopíroval a ručně překreslil, čímž poněkud „zamlžil“ původní autorství) a teprve až dosáhl určitých obchodních úspěchů, si podklady zlegalizoval,“ uvádí ve svém článku Hlavenka [9]. Jedná se o zakladatele společnosti Computer Press, novináře a autora odborných publikací, proto je možné brát tuto informaci jako pravděpodobně pravdivou či minimálně jako určitou zajímavost. V devadesátých letech začal ČÚZK poskytovat data [6] při uzavření licenčních smluv, což je však pro mnoho společností a firem stále velmi nákladný způsob zisku dat. Přelom tisíciletí přinesl nové technologie a tím i možnost získání mapových podkladů díky satelitnímu a leteckému snímkování. Celou Českou republiku (ČR) nasnímkovala např. společnost Geodis Brno, s. r. o. Pokud tvoří soukromá firma např. plán menší vesnice, může jí k pořízení dat pro tvorbu kartografického díla stačit manuální či poloautomatický sběr dat (pomocí geodetického měření, GPS nebo umístění měřického přístroje např. do auta) nebo i snímek pořízený z letadla nebo z jiných létajících modelů. V posledních letech začala být používána i tzv. metoda Grassroots Mapping, kdy je možné díky jednoduše zkonstruovanému přístroji zahrnujícím heliem naplněné balony a připevněný fotoaparát snímkovat poměrně levně malá území a tyto snímky následně spojovat do větší mozaiky. 2.2 P oužití s tarých mapových děl Pro různá mapová díla je možné použít staré mapy, ať už pro ilustraci stavu v době mapování, nebo jako zdroj dat, která nepodléhají autorsko-právní ochraně. Příkladem využití může být rozsáhlý mapový portál Mapy.cz, který obsahuje základní mapový podklad, letecký mapový podklad, turistický mapový podklad a historický mapový podklad. Server Mapy.cz uvádí následující zdroje použitých mapových podkladů ([10], [11], [12], [13] – obr. 1, viz 2. str. obálky): • Základní mapový podklad („kreslený“): – © Seznam.cz, a. s. (zoom 3–4), – © PLANstudio, 2005-10 (zoom 5–8, zoom 9–15 jen v ČR), – © 2010 NAVTEQ All rights reserved (zoom 9–14 jen mimo ČR). • Letecký mapový podklad (fotomapa): – © NASA Earth Observatory (zoom 3–6), – © GEODIS BRNO, s. r. o. (zoom 7–10 & 11–18 jen v ČR), – © USGS & NASA. Datasource: Global Land Cover Facility (zoom 7–10).


• Turistický mapový podklad:

– © Seznam.cz, a. s. (zoom 3–4), – © SHOCart, spol. s r. o. (zoom 5–13). • Historický mapový podklad: – © 2nd Military Survey, Austrian State Archive, – © Datový podklad MŽP ČR, – © Laboratoř geoinformatiky UJEP. A právě na příkladu historického mapového podkladu se objevuje jedna poměrně často se vyskytující kontroverzní záležitost. Výše uvedený historický mapový podklad použitý na portále Mapy.cz představuje mapy druhého vojenského mapování (tzv. Františkova) z let 1806 až 1866, které probíhalo na území Rakouského císařství. Toto dílo je starší 70 let od autorova úmrtí, proto je po autorsko-právní stránce volné. Uvedený copyright proto neplatí ve významu autorsko-právní ochrany díla, v jakém je uveden. Jakékoliv dílo podléhající autorskému zákonu je chráněno autorským právem do doby uplynutí 70 let od smrti autora, v případě více autorů do doby uplynutí 70 let od smrti posledního z autorů (nejdéle žijícího), jedná-li se o díla anonymní nebo např. institucionální, počítá se doba 70 let od uveřejnění díla. Doba trvání autorských práv se počítá vždy k 1. 1. kalendářního roku, který následuje po roce, v němž došlo k rozhodné události, např. úmrtí autora. Pokud tedy např. 15. 3. 2008 nastalo 70 roků od úmrtí autora mapy, mapa je volným dílem od 1. 1. 2009. Jak je to ale s oním „chybně“ uplatněným právem copyrightu? „Mapa starší sedmdesáti let od úmrtí autora je tím pádem po stránce autorských práv volná, jinak je to samozřejmě s právy majetkovými,“ uvádí Telec [17]. Jak to tedy je v případě, kdy například muzeum vlastní originál staré mapy, která je z autorského hlediska volná, avšak k tomu, abyste se k ní dostali, musíte kontaktovat majitele? Případně muzeum mapu naskenuje a dále šíří s uvedením copyrightu své organizace? „Autorská práva naskenováním díla nevzniknou, platí, že staré mapy splňující podmínku 70 let od smrti autora jsou autorsko-právně volné. Ten, kdo má mapu v držení, si však může klást podmínky zpřístupnění, např. poplatek za vstup, zpoplatnění zapůjčení apod. Nejedná se však o otázku autorského práva. Vlastník mapy si může klást neautorsko-právní podmínky, jako je zpřístupnění, umožnění focení, skenování, tvorby kopie apod. Jedná se o tzv. pořadatelské podmínky, které s autorským právem nemají nic společného,“ uvádí Telec [17]. Pokud tedy za naskenovanou starou mapu zaplatíte a následně si z rastrového ekvivalentu mapy nadigitalizujete rozložení sídel, hranice apod., nejedná se o porušení autorského zákona. V případě mapových podkladů, které jsou používány např. u webových mapových serverů, se většinou jedná o bezešvý podklad získaný z mnoha mapových listů. „Pouhé seskládání mapových listů není tvůrčí činnost. Je to jako kdyby si někdo slepil jednotlivé stránky atlasu – také se nebude jednat o jeho autorské dílo. Záleží na konkrétním případě a způsobu zpracování, zda byla vytvářena taková tvořivá činnost, ze které by vzniklo nové odvozené dílo,“ uvádí Telec [17]. Při tvorbě bezešvého pokrytí může vzniknout potřeba vyhlazení, ořezu nebo „domalování“ v mezerách mezi mapovými listy, je však vždy na konkrétním zhodnocení díla, zda se o tvůrčí činnost jedná či nikoliv. Znak copyrightu, který byl uveden u výše zmiňovaného díla (mapového podkladu z Františkova vojenského mapování) proto nemusí nutně znamenat autorsko-právní ochranu samotného díla, ale určité „pořadatelské podmínky“ toho, kdo mapový podklad vytvořil [18]. Znak copyrightu zdůrazňuje fakt, že se jedná o chráněné dílo, avšak má zde spíše informativní význam.


3. Produkty v kartografii a v GIS Mezi nejčastější produkty kartografických společností a vydavatelství patří samostatná kartografická díla, která představují nejčastěji tematické mapy (turistické, cykloturistické, vodácké apod.), nebo unikátní díla, jako jsou např. nástěnné mapy, reliéfní mapy nebo mapy lentikulární. Samostatná kartografická díla mohou tvořit také tematické edice. Mezi další kartografické produkty patří atlasy. Nejčastěji se jedná o tematické atlasy (autoatlasy, vodácké atlasy nebo např. atlasy zájmových oblastí nebo jednotlivých krajů ČR), všeobecně geografické atlasy nebo školní atlasy, které mají doložku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Kartografická díla pro školy zahrnují i specifické publikace nebo nástěnné mapy, které mohou být jak tematické, tak všeobecně geografické. Další kategorii děl tvoří kartografické aplikace na internetu, mezi které patří především mapové portály. Poslední velkou skupinu tvoří digitální kartografické aplikace, které mohou stát na pomezí s produkty GIS. Záleží především na funkcionalitě, způsobu uložení dat a způsobu generování odpovědí na zadané dotazy. 3.1 Zneužití kartografických děl a produktů z oblas ti G IS Zneužití kartografických produktů může být velmi snadné. I pouhé využití leteckého snímku nebo jiného obrazového záznamu k odvození vlastních dat může být v rozporu s autorským zákonem. „V případě digitalizace z obrazového záznamu, a nemusí to být kartografické dílo, ale třeba fotografie, musí být souhlas autora, i když vznikne zcela odlišné dílo. Připodobnění se nabízí k románu a knize. Filmové zpracování je užití románu ve změněné podobě. Ve filmu zůstane z románu jen část, protože se celý děj nevešel nebo protože to scénárista zamýšlel jinak a inspiroval se jen hlavní myšlenkou, vychází se však z podkladu, který je zpracováván do nového původního díla, přičemž tento proces nazýváme adaptace,“ uvádí Telec [17]. Tvorba nové vrstvy na základě leteckého snímku (obr. 2, viz 2. str. obálky), např. rozmístění budov, je tedy považována za úpravu, resp. zpracování díla a je pro ni potřeba souhlas autora, a to především v okamžiku, kdy dílo má být dále užíváno, reprodukováno nebo dokonce rozšiřováno. Nemusí se však jednat jen o úpravy různých snímků nebo jiných fotografických děl, ale také o již existující mapové dílo (obr. 3, viz 3. str. obálky). Často se však stává, že autor původního díla nemá o jeho úpravách a dalším šíření ani ponětí. Stejná ochrana platí i pro digitální data a báze geografických dat. Pokud například autor z vektorové vrstvy získá pouze prostorovou složku bez atributů, tuto dále upraví agregací, vyhlazením, filtrací apod. (obr. 4, viz 3. str. obálky), stále se jedná o úpravu původního díla. „Dílo je bez souhlasu autora nedotknutelné. V případě jakékoliv manipulace s databází se jedná vždy o použití, pozměnění, adaptaci apod., každopádně se jedná o zásah do integrity díla, i kdyby byla použita jen jeho část, například prostorová složka,“ uvádí Telec [17]. Do oblasti GIS lze řadit jak softwarové vybavení, tak data (prostorová i neprostorová), stejně tak do této skupiny lze zařadit i jeho produkty. Mezi ty patří datové náhledy a geovizualizace (které např. nesplňují nároky kladené na kartografické dílo), geoinformační portály a digitální aplikace GIS. Programové vybavení GIS je chráněno stejným způsobem jako jakýkoliv jiný software. Zajímavostí je, že autorská práva se vztahují k fyzickým osobám (jednotlivci, spoluautorství a kolektivní dílo), a nikoliv k právnickým osobám. Aujezdský



302 ročník 57/99, 2011, číslo 12

[1] uvádí, že „Český právní řád explicitně vyjadřuje zásadu, že autorem počítačového programu nemůže být právnická osoba. Fyzická osoba – programátor je tedy na rozdíl od angloamerické koncepce autorského práva jediným originálním subjektem autorského práva k počítačovému programu. V oblasti kontinentálního práva je tak primárně kladen důraz na ochranu tvůrčí duševní činnosti a nikoliv na ochranu investic“. V oblasti GIS se většinou vyskytují díla spojená, jedná se o spojení jednotlivých softwarů do jednotné aplikace, a to většinou za účelem jejího hospodářského využití. Jak uvádí Aujezdský [1], jedná se většinou o případy funkčního propojení dvou či více počítačových programů, či o spojení počítačového programu s jiným dílem, např. dílem výtvarným, kterým může být např. webová aplikace a její grafické ztvárnění. Přestože může docházet ke společnému užití spojených děl, nejsou dotčena práva autorů spojených děl. V oblasti GIS se kromě aplikací na geovizualizacích a datových výstupech, kde je aplikace autorského zákona obdobná aplikaci na kartografických dílech, vyskytují i případy dokazování původnosti digitálních souborů, databází nebo postupů. V případě původnosti digitálních souborů – – datových vrstev, rastrových obrazů apod., je často rozhodující neznalost uživatele, který data okopíruje a v souboru i přes jeho úpravy zůstane zachována informace o autorovi původním. U prostorových databází se může porovnávat stránka obsahová i grafická. Kromě porovnání zlomových bodů na liniích (viz obr. 5), porovnání ploch jednotlivých polygonů nebo přesných souřadnic bodů je možné porovnat také např. formáty polí pro jednotlivé atributy, míru shody atributů nebo informace z metadat. U postupů je obtížné prokázat, zda došlo ke zneužití, pokud není daný postup něčím jedinečný, a tím také autorsky chráněný. Pokud však někdo zneužije např. vytvořený unikátní toolboxový nástroj (používá se v prostředí ArcGIS desktop), dá se dokázat zneužití postupu i na základě vstupních a výstupních dat. Za zmínku stojí také neziskové projekty, které svou podstatou nepatří ani do komerční sféry, avšak ani do státní. Jedná se např. o mezinárodní projekt OpenStreetMap (OSM), který představuje otevřenou iniciativu tvorby vlastních prostorových dat a jejich bezplatného poskytování. Do oblasti GIS a kartografie vstupuje pod označením „otevřená wiki-mapa světa“. Za myšlenkou stojí mezinárodní nezisková nadace OSM Foundation, která byla založena v Anglii v roce 2006. OSM obsahuje volně dostupná prostorová data některých států (např. Austrálie, Kanada, Nový Zéland – jsou umístěna pod vlastním copyrightem poskytujících organizací) a dále informace, které do systému vkládají sami uživatelé. Mnoho uživatelů se domnívá, že se jedná o volně dostupná data, která mohou neomezeně dále používat, a byť nejsou zárukou kvality (data vložená jednotlivými uživateli neprocházejí faktickou kontrolou a mohou tak být chybná nebo zavádějící), jsou snadno dostupná. Opak je však pravdou. OSM je sice volně dostupná aplikace, ale nabízená data jsou chráněna licencí CreativeCommons, konkrétně typem „Uveďte autora – Zachovejte licenci 2.0“, kód licence CC-BY-SA, [14]. To znamená, že jakékoliv dílo vytvořené z těchto dat musí být označeno zdrojem dat (© Přispěvatelé OpenStreetMap, CC-BY-SA) a kromě toho musí být šířeno pod stejnou licencí, tedy nejedná se o autorské dílo, které by mohlo být komerčně prodáváno, ale musí být opět volně šiřitelné pod licencí CreativeCommons CC-BY-SA. Je třeba zdůraznit, že autorský zákon nepovažuje za zneužití díla takové užití, jehož účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu a zároveň k němu dochází fyzickou osobou pro její osobní potřebu (autorský zákon). Mnohdy však dochází k porušení

Obr. 5 Ukázka porovnání zlomových linií u plochy řeky na dvou datových souborech (grafika A. Vondráková) autorských práv a ke konfliktu se zákonem i v případě, že se uživatel kartografického díla domnívá, že je vše v pořádku a autorská práva jiných osob nebo institucí neporušil.

4. Závěr Problematikou autorsko-právní ochrany kartografických děl a produktů z oblasti GIS se v ČR zabývá již dlouhou dobu řada odborníků v oboru geoinformatiky a kartografie. Z kolektivních uskupení je možné jmenovat především sdružení Nemoforum, ČÚZK a Českou asociaci pro geoinformace (CAGI). Přesto je výklad autorského zákona ve vztahu ke geografickým datům, kartografickým produktům, využívání mapových serverů nebo bází geografických dat, stále diskutabilní. Kde končí legální využití produktu a začíná jeho zneužívání tak většinou určuje soud na základě vlastního výkladu autorského zákona. Problémy však neřeší jen poskytovatelé a producenti dat a kartografických děl, ale i neodborníci v běžném životě, když chtějí část mapy využít např. do propagačního letáku firmy. Přesto, že je problematice autorských práv v GIS a v kartografii věnována bezesporu velká pozornost a i při schvalování autorského zákona byla vyvíjena aktivita směřující k legislativnímu zastání pro producenty geodat a kartografických produktů, stále se nepodařilo prosadit takové kroky, které by k úpravě legislativy vedly. Příspěvek shrnuje situaci v komerční sféře kartografie a GIS, přičemž poukazuje na konkrétní příklady porušování autorsko-právní ochrany těchto děl. Zůstává však smutným faktem, že většina břímě ochrany vydávaných kartografických produktů, produktů GIS, a vytvářených aplikací, leží na straně autorů. Legislativní opatření totiž v naprosté většině případů umožňují řešit sporné situace až ve chvíli, kdy nastanou. LITERATURA: [1] AUJEZDSKÝ, J.: Subjektivní autorská práva k počítačovému programu. In: Právo IT [online]. Praha, ELAW 2011 [cit. 2011-01-19]. Dostupné z: . [2] Zákon č. 216/2006 Sb., změna autorského zákona a některých dalších zákonů, platná od 22. 5. 2006. [3] Zákon č. 81/2005 Sb., změna autorského zákona, platná od 23. 2. 2005. [4] Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání. [5] Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a změně některých zákonů (autorský zákon). [6] Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.



[7] Zákon č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl. [8] DRÁPELA, M. V.–STACHOŇ, Z.–TAJOVSKÁ, K.: Multimediální učebnice Dějin kartografie [online]. [cit. 2011-02-12]. Brno, Geografický ústav MU Brno 2005. Dostupné z: http:// www.geogr.muni.cz/ucebnice/dejiny/index.php. [9] HLAVENKA, J.: Ovi Maps paradigma. Lupa.cz [online]. [cit. 2011-02-12]. Praha, Internet Info s. r. o., 2010. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/ovi-maps-paradigma-burty-pivo-a-mapy-zdarma/. ISSN 1213-0702. [10] Mapy II. vojenského mapování [online]. [cit. 2011-02-12]. Dostupné z: http://www.mapy.cz/#mm=TtTcA@x=139608832 @y=134269440@z=12. [11] Mapy.cz [online]. [cit. 2011-02-26]. Dostupné z: http://www. mapy.cz/#mm=F@x=139607488@y=134267648@z=14. [12] Mapy.cz [online]. [cit. 2011-02-26]. Dostupné z: http://www. mapy.cz/#mm=ZTtTcP@x=139606144@y=134268992@ z=16. [13] Licenční podmínky [online]. [cit. 2011-02-13]. Dostupné z: http://napoveda.seznam.cz/cz/mapy/licencni-podminky/. [14] Copyright OpenStreetMap [online]. [cit. 2011-02-26]. Dostupné z: http://www.openstreetmap.org/copyright. [15] SKÁLA, P.: Kartografické dílo a jeho používání, využívání a zneužívání. Praha, Česká zemědělská univerzita 2007. 37 s. [16] SKÁLA, P.: Používáte, využíváte nebo zneužíváte kartografické dílo? Zeměměřič [online]. 1997, č. 9 [cit. 2011-02-13]. Dostupný z: http://www.zememeric.cz/9-97/kartpravo.html. [17] TELEC, I.: Osobní sdělení ze dne 31. 1. 2011. Katedra občanského práva a pracovního práva, Právnická fakulta UP. Digitální záznam. [18] TELEC, I.: Autorský zákon, komentář. Praha, C. H. Beck 1997. 504 s. ISBN 80-7179-106-7.

Do redakce došlo: 16. 4. 2011 Lektoroval: doc. Ing. Miroslav Mikšovský, CSc., FSv ČVUT v Praze

Z MEZINÁRODNÍCH STYKŮ

Obr. 1 Účastníci stáže při prezentaci v ČÚZK tálního modelu terénu na Kapverdách. Stáž pokračovala návštěvou stavebního úřadu na Kladně, kde se seznámili podrobně s denní činností stavebního úřadu, zejména v návaznosti na územní plánování, a s tím souvisejícím procesem udělování stavebního povolení, a dále jeho spolupráci na tvorbě, resp. naplňování jednoho ze základních registrů RÚIANu. Poslední návštěvou bylo Ministerstvo financí ČR, kde byly kapverdské delegaci představeny aplikace využívající údaje z katastru nemovitostí pro kontrolu platby daní z nemovitostí a daní z převodu nemovitostí. Závěrečný den stáže byl věnován souhrnné diskusi o všech nových poznatcích získaných v průběhu stáže a na vyžádání byla přednesena prezentace o činnosti Zeměměřického úřadu, jehož některé aktivity by také mohly být předmětem spolupráce s Kapverdskou republikou. Závěrem bylo dohodnuto, že spolupráce a pomoc Kapverdské republice v oblasti katastru nemovitostí a některých zeměměřických činností bude pokračovat formou odborné pomoci v oblasti budování a využití sítí permanentních stanic GNSS, v oblasti tvorby výškopisného modelu terénu a konkrétní pomoci při realizaci projektu ISKN. Další spolupráce bude i nadále podporována Evropskou unií a Ministerstvem zahraničí ČR. Ing. Svatava Dokoupilová, ČÚZK

Pokračování spolupráce Českého úřadu zeměměřického a katastrálního a Kapverdské republiky

OZNÁMENÍ

061:528

Družicové metody v geodézii a katastru

V červenci 2010 navštívila Českou republiku (ČR) ministryně pro decentralizaci, bytové otázky a územní rozvoj Kapverdské republiky Sara Lopes s cílem zjistit možnou spolupráci při budování katastru na Kapverdách. Na základě rozhovorů Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK) spolupráci přislíbil a připravil společně s Ministerstvem zahraničí ČR pětidenní stáž pro tři kapverdské odborníky, která proběhla v říjnu tohoto roku. Pro dva pracovníky Útvaru pro katastr nemovitostí (UCCP) Ministerstva životního prostředí, bydlení a územního rozvoje (MAHOT) a pracovnici z Ministerstva spravedlnosti (obr. 1) byl program připraven tak, aby co nejlépe vyhovoval jejich přání a potřebám. V průběhu stáže se podrobně seznámili s fungováním rezortu ČÚZK zejména v oblasti správy katastru nemovitostí. První a druhý den strávili v ČÚZK, kde byli informováni o fungování rezortu ČÚZK, o historickém vývoji katastru v ČR, na který poté navázaly prezentace týkající se obsahu katastru, a to jak popisných, tak geodetických údajů. Celý druhý den byl věnován informatickým záležitostem, tedy fungování Informačního systému katastru nemovitostí (ISKN), webovým službám, vazbám ISKN na okolní informační systémy veřejné správy, tvorbě a fungování základních registrů, resp. RÚIAN, dále vazbě na INSPIRE a technologickému zázemí ISKN. Na tyto obsáhlé prezentace navázala návštěva regionálního Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, kde se obeznámili s denním fungováním běžného katastrálního úřadu a pracoviště. Dále navštívili firmu Geovap v Pardubicích, kde viděli použití dat katastru pro další aplikace a blíže poznali i ostatní činnosti této geodetické firmy, které by bylo možno využít například pro tvorbu digi-

Ústav geodézie na Fakultě stavební VUT v Brně, Veveří 95, pořádá ve čtvrtek 2. 2. 2012 celostátní seminář s mezinárodní účastí Družicové metody v geodézii a katastru. Prof. Ing. Zdeněk Nevosád, DrSc., FAST VUT v Brně

Z GEODETICKÉHO A KARTOGRAFICKÉHO KALENDÁŘE (říjen, listopad, prosinec) Výročí 50 let: 25. 10. 2011 – Jiří Zikmund, ředitel Katastrálního pracoviště (KP) Kaplice Katastrálního úřadu (KÚ) pro Jihočeský kraj. Narodil se v Českém Krumlově. Zde vystudoval gymnázium (1976 až 1980) a v letech 1980 až 1982 absolvoval nástavbové studium oboru geodézie a kartografie na Střední průmyslové škole stavební v Českých Budějovicích. V roce 1982 nastoupil jako technik na tehdejší Středisko geodézie v Českém Krumlově – detašované pracoviště v Kaplici, a od té doby, s přestávkou prezenční vojenské služby (1982 až 1984), pracuje v rezortu současného ČÚZK. Od roku 1999 byl vedoucím detašovaného pracoviště Kaplice KÚ v Českém Krumlově. Od roku 2004, po vzniku samostatných KP v rámci KÚ pro Jihočeský kraj, je v současné funkci.


Z GEODETICKÉHO A KARTOGRAFICKÉHO KALENDÁŘE

304 ročník 57/99, 2011, číslo 12

9. 11. 2011 – Ing. Bc. Zina Matušková, ředitelka Katastrálního pracoviště Blansko Katastrálního úřadu (KÚ) pro Jihomoravský kraj. Narodila se v Novém Jičíně. V roce 1984 ukončila studium geodézie a kartografie na Fakultě stavební VUT Brno a od té doby pracuje v rezortu současného ČÚZK. Nastoupila do provozu mapování Geodézie, n. p., Brno, kde se zúčastnila polních prací na tvorbě ZMVM a zřizování PBPP. V roce 1994 přešla do oddělení technického rozvoje, v roce 1996 se stala vedoucí oddělení organizačně technického a v roce 2004 vedoucí odboru technicko-organizačního KÚ pro Jihomoravský kraj. Od roku 2007 je v současné funkci. Podílela se na tvorbě resortních koncepcí v oblasti katastru nemovitostí (KN), digitalizaci souboru geodetických informací a implementaci informačního systému KN. V letech 1984 až 1986 absolvovala postgraduální studium oboru Kartografická tvorba a reprodukce na ČVUT v Praze, v roce 2009 dokončila bakalářské studium Právní vztahy k nemovitostem na Masarykově Univerzitě v Brně. Je držitelkou oprávnění k ověřování výsledků zeměměřických činností podle § 13 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví. Je aktivní členkou Českého svazu geodetů a kartografů.

22. 12. 2011 – Ing. Ľuboš Karásek, výskumný a vývojový pracovník Výskumného ústavu geodézie a kartografie (VÚGK) v Bratislave. Narodil sa v Košiciach. Po skončení odboru geodézia a kartografia na Stavebnej fakulte Slovenskej vysokej školy technickej v Bratislave v roku 1981 nastúpil do VÚGK, kde sa venuje tvorbe programového zabezpečenia na zber, technológiu spracovania a viacúčelové využívanie katastra nehnuteľností (KN) v praxi. Ako zodpovedný riešiteľ a spoluriešiteľ sa podieľal na viacerých výskumných úlohách zameraných na budovanie automatizovaného informačného systému KN. Je autorom a spoluautorom počítačových programov na spracovanie a aktualizáciu údajov KN. Podieľal sa na riešení automatizovaného prepojenia písomných a grafických informácií KN a spolupracoval na riešení automatizovanej sumarizácie. Je autorom softvéru na spracovanie popisných informácií KN, ktoré využívajú samosprávy, poľnohospodárske a vodohospodárske podniky. V súčasnosti sa zaoberá riešením jednotlivých úloh v rámci projektu Elektronické služby KN Operačného programu Informatizácia spoločnosti.

12. 11. 2011 – Ing. Daniel Králík, ředitel Katastrálního pracoviště Ústí nad Orlicí Katastrálního úřadu (KÚ) pro Pardubický kraj. Narodil se v Ústí nad Orlicí. Po absolvování gymnázia tamtéž (1980) dokončil v roce 1984 studium geodézie a kartografie na FSv ČVUT v Praze. Po ukončení školy nastoupil na Středisko geodézie v Ústí nad Orlicí a po celou dobu až dosud pracuje v rezortu současného ČÚZK. Od roku 2002 je v současné funkci (do roku 2004 jako ředitel KÚ).

31. 10. 2011 – JUDr. Mária Berdisová. Rodáčka z Hanušoviec nad Topľou (okres Vranov nad Topľou). Po skončení Právnickej fakulty Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach v roku 1975 pracovala v niekoľkých organizáciách v Prešove v oblasti majetkového práva a problematiky s ním spojenej. Do rezortu geodézie, kartografie a katastra nastúpila v roku 1993, a to do Správy katastra Prešov Katastrálneho úradu v Košiciach. Od 24. 7. 1996 pôsobila v katastrálnom odbore Krajského úradu (KOKÚ) v Prešove, kde od roku 1997 bola vedúcou oddelenia práv k nehnuteľnostiam a neskôr v tomto roku bola poverená vedením KOKÚ. Od roku 1999 do 31. 12. 2001 bola vedúcou KOKÚ. Od 1. 1. 2002 do 28. 9. 2009, t. j. do odchodu do dôchodku, bola prednostkou Katastrálneho úradu v Prešove.

30. 12. 2011 – Ing. Jiří Bekr, ředitel Katastrálního pracoviště (KP) Semily Katastrálního úřadu (KÚ) pro Liberecký kraj. Narodil se v Hradci Králové. Studium geodézie a kartografie na FSv ČVUT v Praze ukončil v roce 1984. Od té doby až do roku 1990 pracoval v provozu mapování Geodézie, n. p., Pardubice. Podílel se na tvorbě ZMVM na různých lokalitách tehdejšího Východočeského kraje, na zřizování zhušťovacích bodů a na pracích v inženýrské geodézii. V roce 1991 přestoupil na KÚ Jičín, kde se věnoval tvorbě geometrických plánů, byl správcem lokální sítě (LAN) a vedoucím oddělení katastru nemovitostí. Je držitelem oprávnění k ověřování výsledků zeměměřických činností podle § 13 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví. Od roku 1995 je v současné funkci.

Výročie 60 rokov:

8. 11. 2011 – Ing. Jana Hautkeová, ředitelka Katastrálního pracoviště Praha-východ Katastrálního úřadu (KÚ) pro Středočeský kraj. Narodila se v Praze, kde na FSv ČVUT ukončila v roce 1976 studium geodézie a kartografie. Od té doby pracuje v rezortu současného ČÚZK, nejprve na středisku mapování, od roku 1980 na Středisku geodézie (SG) pro okres Praha-východ, kde byla od 1. 3. 1987 vedoucí oddílu. V roce 1992 se stala vedoucí SG (od roku 1993 KÚ) Praha-východ a od 1. 1. 2004 je v současné funkci.

Výročie 55 rokov: 26. 10. 2011 – Ing. Július Višniar, koordinátor na oddelení zmluvných vzťahov, dokumentácie a OBIS odboru vecných úloh a dokumentácie Geodetického a kartografického ústavu Bratislava. Rodák z Bratislavy. Po absolvovaní odboru geodézia a kartografia na Stavebnej fakulte Slovenskej vysokej školy technickej v Bratislave v roku 1980 nastúpil do Geodézie, n. p., Bratislava. Tu ako vedúci meračskej čaty vykonával práce technicko-hospodárskeho mapovania a neskôr na tvorbe základnej mapy veľkej mierky (ZMVM). V prácach na ZMVM pokračoval od roku 1991 aj v Správe geodézie a kartografie v Bratislave. 1. 2. 1992 prešiel do Slovenského úradu geodézie a kartografie (od 1. 1. 1993 Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky – ÚGKK SR) do technického odboru, ktorý sa neskôr pretransformoval na odbor geodézie, kartografie a geoinformatiky, do funkcie vedúci odborný referent špecialista referátu geodézie a automatizácie. Tu sa venoval koncepčnej a koordinačnej činnosti v oblasti tvorby ZMVM, obnovy katastrálneho operátu, vyhotovovania nových súborov geodetických informácií, počítačovej grafiky a pod. a od roku 2002 pracoval ako hlavný radca na obnovu katastrálneho operátu novým mapovaním. Tiež zastupoval ÚGKK SR v komisii Ministerstva vnútra SR pre správu slovensko-ukrajinskej a slovensko-maďarskej štátnej hranice. V terajšej funkcii je od 19. 10. 2009. 26. 11. 2011 – Ing. Stanislav Vašát, ředitel Katastrálního pracoviště (KP) Praha-západ Katastrálního úřadu (KÚ) pro Středočeský kraj. Narodil se v Plzni. V roce 1981 dokončil studium geodézie a kartografie na FSv ČVUT v Praze. Krátce pracoval na Středisku geodézie pro Prahu-západ, po té, až do roku 1992 na Středisku geodézie v Jablonci nad Nisou a do roku 1995 v Geodézii Liberec, a. s. V letech 1996 až 2001 pak v geodetické firmě Geometr, v. o. s., Jablonec nad Nisou. V roce 2001 nastoupil na KÚ pro hl. město Prahu (od roku 2004 KP Praha). Od roku 2005 je v současné funkci.

13. 11. 2011 – Zdeněk Krejčí, ředitel Katastrálního pracoviště (KP) Kralovice Katastrálního úřadu (KÚ) pro Plzeňský kraj. Narodil se v Rokycanech, v roce 1972 absolvoval SPŠ zeměměřickou v Praze a 1. 8. 1972 nastoupil na Středisko geodézie (SG) Plzeň-sever. Tomuto okresu je věrný dodnes (kromě základní vojenské služby u geodetického útvaru v Opavě). Do roku 1990 byl především polním pracovníkem (geometrické plány, ZMVM, výškopisy, mapy závodu, jeřábové dráhy, vytyčování, bodové pole aj.). V roce 1990 se stal vedoucím oddílu a od roku 1992 byl jmenován vedoucím nově vzniklého detašovaného pracoviště SG (od roku 1993 KÚ) Plzeň-sever v Kralovicích (dnes KP). 8. 12. 2011 – Ing. Jozef Vlček – osobná správa v niektorom z ďalších čísel Geodetického a kartografického obzoru. Výročie 65 rokov: 21. 10. 2011 – Ing. Svetozár Kováč. Narodil sa v Bratislave. Po skončení odboru geodézia a kartografia na Stavebnej fakulte Slovenskej vysokej školy technickej v Bratislave v roku 1971 nastúpil do Inžinierskej geodézie, n. p., závod v Bratislave, kde vykonával práce technicko-hospodárskeho mapovania. V rokoch 1973 až 1990 pôsobil v Geodézii, n. p., Bratislava. Najskôr vykonával evidenciu nehnuteľností (EN) a notársko-technické práce. Od roku 1979 pracoval v oddelení riadenia a kontroly akosti. Od roku 1981 vykonával funkciu zástupcu vedúceho prevádzky EN a neskôr vedúceho prevádzky EN. V roku 1986 sa zúčastnil geodetických prác v Iraku. Po návrate pracoval v útvare riadenia výroby. 1. 1. 1991 prešiel do Správy geodézie a kartografie v Bratislave, do funkcie vedúceho detašovaného pracoviska Strediska geodézie Bratislava-vidiek v Pezinku. Od 1. 1. 1993 vykonával funkciu vedúceho Správy katastra (SK), neskôr riaditeľa SK Pezinok Katastrálneho úradu (KÚ) v Bratislave. Túto funkciu vykonával do 23. 7. 1996. Od 24. 7. 1996 do 18. 9. 1996 bol



poverený vedením katastrálneho odboru Okresného úradu (KOOÚ) v Pezinku. V čase od 19. 9. 1996 do 28. 2. 1999 bol nezamestnaný. Od 1. 3. 1999 do 31. 12. 2001 vykonával funkciu vedúceho KOOÚ v Pezinku. Od 1. 1. 2002 do 13. 4. 2004, t. j. do odchodu do predčasného dôchodku, bol riaditeľom SK Pezinok KÚ v Bratislave. 10. 11. 2011 – Ing. Alexander Sereghy. Rodák z Komárna. Po skončení odboru geodézia a kartografia na Stavebnej fakulte Slovenskej vysokej školy technickej (SVŠT) v Bratislave v roku 1972 nastúpil do Mestského národného výboru v Komárne ako samostatný odborný technik. Tu od roku 1975 vykonával funkciu vedúceho odboru výstavby. Od roku 1979 bol zástupcom riaditeľa Strednej priemyselnej školy (SPŠ) strojníckej v Komárne a od roku 1985 riaditeľom SPŠ stavebnej v Hurbanove (okres Komárno), kde vyučoval geodéziu a stavebné predmety. V roku 1983 absolvoval doplnkové pedagogické štúdium na Katedre inžiniersko-humanitných vied SVŠT a v roku 1986 skončil dvojročné štúdium pedagogických pracovníkov na Ústrednom ústave pre vzdelávanie učiteľov v Bratislave. Od roku 1999 do 31. 12. 2001 bol vedúcim katastrálneho odboru Okresného úradu v Komárne. Od 1. 1. 2002 do 19. 2. 2007, t. j. do odchodu do dôchodku, bol riaditeľom Správy katastra Komárno Katastrálneho úradu v Nitre. 15. 11. 2011 – Ing. Jaroslav Šimek, výzkumný pracovník, bývalý vedoucí útvaru geodézie a dynamika Země VÚGTK, v.v.i. Narodil se v Brně. V letech 1963 až 1968 vystudoval obor geodézie a kartografie na FSv ČVUT v Praze. Kromě toho absolvoval studium jazyků na Univerzitě 17. listopadu a v letech 1973 až 1976 postgraduální studium geofyziky na Matematicko-fyzikální fakultě Karlovy univerzity. V rezortu současného ČÚZK působí od roku 1968, pracovníkem VÚGTK je od roku 1972. V roce 1988 byl jmenován vedoucím oddělení geodetických základů a geodetické observatoře Pecný a tuto činnost vykonával až do roku 2009. Během tohoto období se observatoř stala významným experimentálním vědeckým pracovištěm a součástí mezinárodních vědeckých služeb. Zaměřil se zejména na určování charakteristik detailního tíhového pole a jejich aplikace v geodézii, na zpracování rozsáhlých geodetických sítí a využití metod kosmické geodézie při budování geodetických sítí. Je autorem téměř stovky výzkumných zpráv a původních publikací věnovaných této tématice. Jako řešitel grantových projektů GA ČR, MŠMT a EU získal široký rozhled v oboru a vynikající jazykové znalosti využívá na mnoha domácích i mezinárodních seminářích a konferencích. Podílel se na druhém souborném vyrovnání Jednotné astronomicko-geodetické sítě a na budování kontinentální sítě kosmické triangulace. Zastává či zastával řadu funkcí v mezinárodních organizacích – zástupce ČR v rámci Středoevropské iniciativy v sekci C-geodézie (mj. také mezinárodní koordinátor projektu C1-spojení geodetických sítí, zástupce ČR v geodynamickém projektu CERGOP2 a vedoucí studijní skupiny pro přesné určování výšek geodynamických stanic), byl zástupcem ČR v mezinárodním gravimetrickém projektu UNIGRACE. V letech 2002 až 2008 byl tajemníkem expertní skupiny pro geodézii EuroGeographics, v letech 1998 až 2008 členem technické pracovní skupiny subkomise EUREF Mezinárodní asociace geodézie a v současné době je členem pracovní skupiny pro ECGN (Evropská kombinovaná geodetická síť) a řídícího výboru mezinárodní iniciativy EUPOS. 11. 12. 2011 – doc. Ing. Vladimír Vorel, CSc., pražský rodák, pedagogický a výzkumný pracovník katedry speciální geodézie FSv ČVUT v Praze. Po maturitě na gymnáziu (1965) absolvoval v roce 1970 obor geodézie a kartografie FSv ČVUT a nastoupil k tehdejší Inženýrské geodézii. Zájem o geodézii a její výuku jej přivedl na SPŠ stavební v Praze, kde působil jako středoškolský profesor, odkud byl povolán na katedru speciální geodézie. Věnuje se inženýrské geodézii, zejména otázkám geometrické přesnosti ve výstavbě, aplikacím matematické statistiky a kvalitě geodetických prací. Kandidátskou disertační práci obhájil v roce 1981, docentem byl jmenován roku 1990. Na FSv a na Fakultě architektury přednáší stavební geodézii. Je členem Českého svazu geodetů a kartografů a České metrologické společnosti. Je autorem nebo spoluautorem mnoha příspěvků v odborných časopisech a sbornících a výzkumných zpráv aplikovaného výzkumu. Výročie 70 rokov: 12. 11. 2011 – Ing. Gabriela Pavlíková. Narodila sa v Parchovanoch (okres Trebišov). Po absolvovaní odboru zememeračského in-

žinierstva na Stavebnej fakulte Slovenskej vysokej školy technickej v Bratislave v roku 1964 nastúpila do Ústavu geodézie a kartografie (od roku 1968 Oblastný ústav geodézie) v Bratislave – Stredisko geodézie (SG) Bratislava-mesto a od 1. 2. 1966 do SG Bratislava-vidiek. V týchto SG vykonávala najmä práce inžinierskej geodézie a evidencie nehnuteľností. V roku 1973 prešla do Geodézie, n. p., Bratislava, kde pôsobila na úseku technickej kontroly. Od 1. 9. 1973 do 31. 8. 1975 pracovala v odbore výstavby a územného plánovania Obvodného národného výboru Bratislava III. 1. 9. 1975 prešla do Slovenského úradu geodézie a kartografie (od 1. 1. 1993 Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky), kde pracovala na úseku kontroly a od 1. 7. 1989 v oblasti kartografie a vydavateľstva. Bola publikačne činná. 30. 6. 1997 odišla do dôchodku. 31. 12. 2011 – Ing. Jiří Trojka, bývalý ředitel Katastrálního úřadu (KÚ) pro Moravskoslezský kraj v Opavě. Narodil se v Ostravě-Zábřehu. Po absolvování SPŠ stavební v Opavě pracoval jako stavební technik u ČSAD v Opavě. Poté jako voják z povolání absolvoval ženijní technické učiliště, topografický směr. Vysokoškolské vzdělání v oborech geodézie a fotogrammetrie získal na Vojenské akademii v Brně. Později si je doplnil dvouletým postgraduálním studiem inženýrské geodézie na FSv ČVUT v Praze, jednoročním studiem managementu a studiem právních vztahů na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Profesní dráhu zahájil v roce 1959 jako vojenský geodet, postupně do roku 1982 zastával řadu funkcí až po zástupce velitele útvaru pro věci technické. Činnosti geodeta vykonával na celém území tehdejší Československé republiky. V roce 1982 požádal o propuštění ze služebního poměru vojáka z povolání a přešel do tehdejší Geodézie, n. p., Opava. Od roku 1983 pracoval postupně v útvaru řízení výroby, jako vedoucí provozu mapování a od 1. 4. 1990 jako ředitel Geodézie, n. p., Opava. Od 1. 1. 1993 byl ředitelem KÚ v Opavě, od roku 2004 KÚ pro Moravskoslezský kraj. Do důchodu odešel 30. 6. 2007 a až do roku 2010 se podílel na činnosti pobočky Českého svazu geodetů a kartografů. Výročie 75 rokov: 9. 12. 2011 – Ing. Eva Ondrušová. Rodáčka z Prešova. Po skončení odboru zememeračského inžinierstva na Fakulte inžinierskeho staviteľstva Slovenskej vysokej školy technickej v Bratislave v roku 1960 nastúpila do Ústavu geodézie a kartografie v Žiline (od roku 1968 Oblastný ústav geodézie v Bratislave) – Stredisko geodézie (SG) v Dolnom Kubíne. Na tomto pracovisku vykonávala práce evidencie nehnuteľností (EN). 1. 9. 1973 bola vymenovaná za vedúcu SG Dolný Kubín Krajskej správy geodézie a kartografie (KSGK) v Banskej Bystrici. Túto funkciu vykonávala do 31. 12. 1990. Od 1. 1. 1991 pôsobila v SG Dolný Kubín KSGK v Banskej Bystrici a od 1. 1. 1993 až do odchodu do dôchodku, t. j. do 23. 7. 1996, v Správe katastra Dolný Kubín Katastrálneho úradu v Banskej Bystrici ako špecialistka pre oblasť katastra nehnuteľností. Je nositeľkou rezortného vyznamenania. Výročí 80 let: 1. 11. 2011 – prof. Ing. Zbyněk Maršík, DrSc., rodák ze Suchého Vrbného (okres České Budějovice). Po maturitě na gymnáziu vystudoval obor zeměměřictví s fotogrammetrickou specializací na Vojenské akademii v Brně (1955). Poté byl zaměstnán v oddělení triangulace v Geodetickém a topografickém ústavu v Praze. V roce 1956 se zúčastnil půlroční zahraniční akce v Albánii. V letech 1961 až 1976 pracoval jako výzkumný pracovník v oboru fotogrammetrie ve VÚGTK v Praze. V letech 1967 až 1969 byl na stipendijním pobytu ve fotogrammetrické sekci National Research Council of Canada v Ottawě. Od ledna 1976 působil na Fakultě stavební (FAST) Vysokého učení technického (VUT) v Brně, kde na katedře (nyní ústavu) geodézie vyučoval předmět fotogrammetrie. Od roku 1977 byl docentem, v roce 1980 obhájil doktorskou disertační práci, získal titul doktora fyzikálně-matematických věd a byl jmenován profesorem pro obor geodézie a fotogrammetrie. Deset roků (1980 až 1990) byl proděkanem FAST pro obor geodézie a kartografie. Je autorem řady vědeckých a odborných článků, z nichž mnohé byly publikovány v zahraničních a mezinárodních odborných časopisech. Vypracoval také několik vysokoškolských skript, u dalších byl spoluautorem. V letech 1978 až 1992 byl předsedou Čs. fotogrammetrického komitétu, který vykonával za ČSVTS styk s Mezinárodní společností pro fotogrammetrii a dálkový průzkum Země. V letech 1997 až 2005



306 ročník 57/99, 2011, číslo 12

působil na Zemědělské fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. 5. 11. 2011 – Ing. Augustín Hornák. Narodil sa v Dolnom Dubovom (okres Trnava). Po absolvovaní banského meračstva na Baníckej fakulte Vysokej školy technickej v Košiciach v roku 1955 nastúpil do Jáchymovských baní, n. p., kde vykonával funkciu vedúceho meračského oddelenia. V roku 1956 prišiel do rezortu geodézie a kartografie, a to do Geodetického ústavu (GÚ) v Bratislave, kde do roku 1963 vykonával funkciu vedúceho triangulačnej čaty. V roku 1963 prešiel do Ústavu geodézie a kartografie (od roku 1968 Oblastný ústav geodézie) v Bratislave do funkcie vedúceho oddielu mapovania a od roku 1969 vedúceho Strediska geodézie v Galante. V tejto funkcii pokračoval od 1. 1. 1973 aj v Správe geodézie a kartografie v Bratislave do roku 1978. V rokoch 1979 až 1981 bol vedúcim oddelenia na koordináciu prác. V roku 1982 sa vrátil do GÚ, n. p. (od 1. 7. 1989 Geodetický podnik, š. p.), kde do 31. 12. 1990, t. j. do odchodu do dôchodku, vykonával funkciu vedúceho útvaru technickej prípravy a riadenia výroby. 1. 12. 2011 – Ing. Jozef Marek – osobná správa v niektorom z ďalších čísel Geodetického a kartografického obzoru. 20. 12. 2011 – Ing. Štefan Nemec. Rodák z Báhoňa (okres Pezinok). Po absolvovaní Vysokej školy ekonomickej (VŠE) v Bratislave nastúpil v roku 1957 do Kartografického a reprodukčného ústavu v Modre-Harmónii (od roku 1963 v Bratislave), kde vykonával funkciu vedúceho plánovacieho oddelenia. V rokoch 1968 a 1969 bol vedúcim personálneho oddelenia Kartografie, n. p., Bratislava. 1. 2. 1970 bol vymenovaný za ekonomického námestníka riaditeľa a v roku 1984 za ekonomicko-obchodného námestníka riaditeľa Slovenskej kartografie, n. p. (od 1. 7. 1989 š. p.) – SK, Bratislava. V tejto funkcii pracoval do 20. 12. 1991, t. j. do odchodu do dôchodku. V roku 1991 absolvoval špecializovaný kurz overovateľov pre štátne podniky, akciové a iné spoločnosti na VŠE. V priebehu vyše 34-ročného pôsobenia v kartografických organizáciách získal rozsiahle odborné a praktické skúsenosti, ktoré úspešne uplatňoval v ekonomickej činnosti SK, ako aj v jej organizačnej príprave na proces veľkej privatizácie. Starším čitateľom nášho časopisu je známy ako autor príspevkov z oblasti uplatňovania nových metód riadenia a rozhodovania v kartografickej praxi. Bol známym a uznávaným rozhodcom I. ligy, ako aj medzinárodným rozhodcom hádzanej (1961 až 1976). Je nositeľom rezortného vyznamenania a viacerých vyznamenaní za zásluhy o rozvoj telesnej výchovy. Výročie 85 rokov: 11. 11. 2011 – Ing. Milan Pavlovič. Narodil sa v Beckove (okres Nové Mesto nad Váhom). Odbor zememeračského inžinierstva skončil na Fakulte špeciálnych náuk Slovenskej vysokej školy technickej v Bratislave v roku 1950 a nastúpil do geodetického oddelenia Stavoprojektu – projektovej organizácie v Bratislave. Od 1. 7. 1951 pôsobil dva roky v geodetickom ateliéri Stavoindustrie, n. p., závod v Bratislave. V rokoch 1953 až 1959 pracoval vo funkcii vedúceho geodetickej skupiny bratislavského strediska Vojenského projektového ústavu. 1. 1. 1960 sa vrátil do Stavoprojektu – projektovej organizácie v Bratislave do funkcie hlavného špecialistu oddelenia geodetov, ktorú vykonával do 31. 3. 1990, t. j. do odchodu do dôchodku. Po absolvovaní kurzu zodpovedných geodetov v Prahe v roku 1969 vykonával v rokoch 1969 až 1990 aj funkciu zodpovedného geodeta bytovej výstavby sídlisk v Karlovej Vsi, v Dúbravke, v Rači a v Petržalke. V rokoch 1975 až 1996 prednášal v prípravných kurzoch zodpovedných geodetov. Bol autorom viacerých učebných textov pre tieto kurzy, ako aj členom skúšobnej komisie na preverovanie spôsobilosti na výkon funkcie zodpovedného geodeta. Záslužná bola aj jeho činnosť vo vedecko-technickej spoločnosti. Je držiteľom viacerých ocenení a vyznamenaní. Blahoželáme! Z ďalších výročí pripomíname: 1. 9. 1991 – pred 20 rokmi bola zriadená samostatná Stredná priemyselná škola geodetická (SPŠG) v Bratislave. Viacročné úsilie

pedagógov študijného odboru geodézie Strednej priemyselnej školy stavebnej (SPŠS) v Bratislave, podporované stanoviskom Slovenského úradu geodézie a kartografie (od 1. 1. 1993 Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky – SR), našlo na Ministerstve školstva, mládeže a športu SR porozumenie a SPŠG bola 1. 9. 1991 zaradená do siete stredných odborných škôl. Jej vznik potvrdil odborný a spoločenský význam geodézie. Od 1. 9. 1993 mala názov Stredná geodetická škola v Bratislave a 1. 9. 2008 bola na základe zákona č. 245/2008 Z. z. premenovaná na Strednú odbornú školu geodetickú (SOŠG). 1. 7. 2011 sa SOŠG opäť spojila so SPŠS a táto nová inštitúcia dostala názov Stredná priemyselná škola stavebná a geodetická. 10. 10. 1901 – pred 110 rokmi sa narodil vo Vozokanoch (okres Galanta) Karol Lukovič. Po skončení nižšej obchodnej školy nastúpil v roku 1917 do Finančného riaditeľstva v Bratislave. Od roku 1931 pracoval v Katastrálnom meračskom úrade (KMÚ) v Čadci a neskôr v Bratislave. Tu okrem KMÚ pôsobil vo Fotogrametrickom ústave pre Slovensko, v Slovenskom zememeračskom a kartografickom ústave, v Geodetickom, topografickom a kartografickom ústave, v Geodetickom ústave (GÚ), v Kartografickom a geodetickom fonde a v GÚ, n. p. V priebehu viac ako 63 rokov pracovného pomeru vykonával práce rôzneho druhu a prešiel viacerými funkciami. Do dôchodku odišiel 30. 6. 1980. Zomrel 1. 3. 1988 v Bratislave. 28. 10. 1906 – pred 105 rokmi sa narodil v Mošovciach (okres Turčianske Teplice) Ing. Jozef Predáč. Po štúdiách na Českom vysokom učení technickom v Prahe nastúpil v roku 1929 do Inšpektorátu katastrálneho vymeriavania v Košiciach, kde ako jeden z prvých pracovníkov vykonával triangulačné práce. Neskôr pracoval v Ministerstve financií na prácach vedenia pozemkového katastra a v Triangulačnej kancelárii v Bratislave, na zriadení ktorej mal zásluhy a bol aj jej prvým prednostom. Od roku 1945 pracoval v zememeračskom odbore Ministerstva financií v Prahe ako hlavný odborný radca. V roku 1949 prišiel do Nitry, kde pracoval až do smrti (zememeračské oddelenie technického referátu krajského národného výboru – vedúci pracovník, Oblastný ústav geodézie a kartografie v Bratislave – Stredisko geodézie a Inžinierska geodézia, n. p., Bratislava – v rôznych riadiacich funkciách). Zomrel 27. 4. 1972 v Nitre. 29. 10. 1911 – pred 100 rokmi sa narodil vo Voznici (okres Žarnovica) Ing. Peter Jančok. Do štátnej zememeračskej služby nastúpil v roku 1932. Pôsobil v Martine (Inšpektorát katastrálneho vymeriavania – IKV), v Košiciach (IKV, zememeračské oddelenie technického referátu krajského národného výboru) a od roku 1954 v Prešove (Oblastný ústav geodézie a kartografie, Ústav geodézie a kartografie a Geodézia, n. p.), kde vykonával práce rôzneho druhu a zastával viaceré funkcie. V roku 1962 skončil popri zamestnaní štúdium zememeračského inžinierstva na Stavebnej fakulte Slovenskej vysokej školy technickej v Bratislave. Do dôchodku odišiel 1. 8. 1979. Bol nositeľom rezortných vyznamenaní. Zomrel 18. 9. 2003 v Prešove. 29. 10. 1926 – pred 85 rokmi sa narodil v Poliankach (dnes časť obce Látky v okrese Detva) prof. Ing. Ondrej Michalčák, CSc. Po skončení zememeračského inžinierstva na Fakulte stavebného a zememeračského inžinierstva Slovenskej vysokej školy technickej (SVŠT) v Bratislave (od 1. 4. 1991 Slovenská technická univerzita) v roku 1952 nastúpil na pedagogickú dráhu na Katedre geodézie (KG), kde už od 1. 7. 1950 pôsobil ako asistent. V priebehu pedagogickej činnosti prešiel všetkými pedagogickými stupňami: docent (1962), mimoriadny profesor (15. 11. 1968) a od 1. 9. 1980 profesor pre odbor geodézia. Vedeckú hodnosť kandidáta technických vied získal v roku 1965. V rokoch 1958 až 1963 vykonával akademickú funkciu prodekana Stavebnej fakulty (SvF) SVŠT. V pedagogickej a vedeckovýskumnej činnosti sa zameral na oblasť inžinierskej geodézie (IG), pričom sa aktívne zúčastňoval na jej vývoji a zaslúžil o jej rozvoj doma i v zahraničí. Bol autorom alebo spoluautorom 18 dočasných vysokoškolských učebníc, 5 učebníc pre stredné odborné školy, 3 vysokoškolských učebníc z IG a 5 monografií z IG, ako aj ďalších vyše 100 vedeckých a odborných prác. Bol známy ako organizátor a odborný garant konferencií a seminárov, najmä z oblasti IG, na ktorých predniesol 24 príspevkov. Popri pedagogickej činnosti sa aktívne zapájal do riešenia výskumných úloh (VÚ). Bol zodpovedným riešiteľom alebo vedúcim riešiteľského kolektívu 18 VÚ. Ich realizačné výstupy našli uplatnenie v praxi. S kolektívom spolupracov-


níkov riešil viaceré významné expertízne práce na veľkých stavbách. Bol školiteľom vedeckých ašpirantov (8), členom viacerých odborných a vedeckých komisií a mal rozsiahlu posudkovú činnosť. Stál pri zrode vedecko-technickej spoločnosti pre geodéziu a kartografiu. Aktívne pracoval v Slovenskom zväze geodetov a zaslúžil sa o zriadenie Komory geodetov a kartografov, v ktorej vykonával funkciu predsedu skúšobnej komisie. Bol nositeľom viacerých vyznamenaní a pamätných medailí. 1. 10 1992 odišiel do dôchodku. Zomrel 5. 12. 1996 v Bratislave. 31. 10. 1926 – před 85 lety se narodil Ing. Marcel Mimra, bývalý náměstek ředitele Geodézie, n. p., Praha. Po studiích zeměměřického inženýrství na Vysoké škole speciálních nauk ČVUT v Praze nastoupil v roce 1951 do rezortu geodézie a kartografie, kde setrval po celou svoji aktivní činnost. Veřejně byl činný jako poslanec tehdejšího Národního výboru Hlavního města Prahy, kde jako předseda komise pro výstavbu vždy obhajoval zájmy geodetů. Zemřel 10. 1. 2011 v Praze. 2. 11. 1911 – před 100 lety se narodila Ing. Věra Häringová, první žena – zeměměřická inženýrka v Československu. Po absolvování Vysoké školy technické v Brně pracovala od roku 1933 v měřickém oddělení Stavebního úřadu města Brna, v roce 1954 přešla do rezortní služby u Oblastního ústavu geodézie a kartografie v Brně jako vedoucí oddílu mapování. V této funkci se také podílela v letech 1966 až 1971 na hromadné reambulaci a obnově map města Brna. Do důchodu odešla v roce 1971. Zemřela 15. 8. 1989 v Brně. 6. 11. 1771 – před 140 lety se narodil v Praze Alois Senefelder, vynálezce litografie. Jeho životní dílo je spjato i s kartografickou polygrafií. V říjnu 1809 byl ustanoven královským inspektorem litografie v Mnichově (Německo) a řídil tiskárnu map. V roce 1818 vydal učebnici litografie, kde popsal jím vynalezené techniky. Jako 25-letý (1796), vynalezl kamenorytinu, která nebyla technikou tisku z plochy, ale z hloubky. Kamenorytina konkurovala stávající mědirytině a zcela ovládla budoucí reprodukci katastrálních map. Zemřel 26. 2. 1834 v Mnichově. 6. 11. 1931 – pred 80 rokmi sa narodila v Sněhove (dnes časť obce Malá Skála v okrese Jablonec nad Nisou – Česká republika) Ing. Alena Tichá. Po skončení zememeračského inžinierstva na Fakulte stavebného a zememeračského inžinierstva Slovenskej vysokej školy technickej v Bratislave v roku 1954 nastúpila do Geodetického, topografického a kartografického ústavu (od 1. 1. 1957 Geodetický ústav – GÚ) v Bratislave, kde vykonávala mapovacie práce. V rokoch 1958 a 1959 pracovala v Správe geodézie a kartografie na Slovensku v oddelení plánovania. V roku 1959 sa vrátila do GÚ. Neskôr pôsobila v Ústave geodézie a kartografie, v Inžinierskej geodézii, n. p., v Oblastnom ústave geodézie a od 1. 7. 1973 do začiatku mája 1978, t. j. do odchodu do dôchodku, v Správe geodézie a kartografie v Bratislave. Na týchto pracoviskách bola jej činnosť zameraná na oblasť tvorby máp, najmä stredných mierok. V rokoch 1958 až 1964 popri zamestnaní absolvovala Fakultu národnohospodárskeho plánovania Vysokej školy ekonomickej v Bratislave. Zomrela 5. 5. 2003 v Bratislave. 7. 11. 1911 – před 100 lety se narodil v Postřekově u Domažlic Ing. Bohumil Volfik, před odchodem z činné služby vědecký pracovník Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického v Praze. Po studiích na Vysoké škole speciálních nauk ČVUT v Praze pracoval řadu let v katastrální měřické službě, později v resortu geodézie a kartografie. Byl mj. náměstkem předsedy tehdejší Ústřední správy geodézie a kartografie (1954) a ředitelem Oblastního ústavu geodézie a kartografie Praha (1955 až 1962). Zasloužil se o vytvoření samostatné Společnosti pro geodézii a kartografii ČSVTS. Zemřel 29. 2. 1984 v Praze. 12. 11. 1931 – před 80 lety se narodil v Praze Ing. Miloslav Ingeduld, CSc., vědecký pracovník oboru geodézie a kartografie FSv ČVUT v Praze, význačný odborník při budování účelových geodetických sítí. V roce 1954 absolvoval Zeměměřickou fakultu ČVUT v Praze. V roce 1958 nastoupil jako odborný asistent na katedru geodézie a pozemkových úprav. Osvědčil se nejen jako výborný pedagog a vědecký pracovník, ale i jako uvážlivý odborník při projednávání pedagogických a organizačních problémů. Významná byla jeho


činnost publikační, stejně jako i spolupráce při budování pražského metra. Zemřel 8. 3. 1988 v Praze. 20. 11. 1921 – pred 90 rokmi sa narodil vo Vaďovciach (okres Nové Mesto nad Váhom) Ing. Ján Baranovič. Po skončení zememeračského inžinierstva na odbore špeciálnych náuk Slovenskej vysokej školy technickej v Bratislave nastúpil v roku 1947 do Povereníctva pôdohospodárstva a pozemkovej reformy. V roku 1948 prešiel do Katastrálneho meračského úradu v Bratislave (od roku 1949 zememeračské oddelenie technického referátu krajského národného výboru). 31. 1. 1951 bol zatknutý a odsúdený na 15 rokov väzenia a 10 rokov straty občianskych práv. 24. 5. 1956 bol podmienečne prepustený. 4. 9. 1956 nastúpil do Oblastného ústavu geodézie a kartografie v Prešove – Okresné meračské stredisko (OMS) Medzilaborce, kde bol v roku 1959 poverený jeho vedením. Funkciu vykonával do 30. 4. 1960. Potom pracoval v OMS Humenné. 1. 7. 1968, ako pracovník Oblastného ústavu geodézie v Bratislave, bol poverený vedením Strediska geodézie (SG) vo Vranove nad Topľou (n. T.). Na zásah Okresného výboru komunistickej strany vo Vranove n. T. bol 1. 9. 1972 z funkcie odvolaný a preložený do SG Humenné. V roku 1973 prešiel do Geodézie, n. p., Prešov – oddiel evidencie nehnuteľností (EN) Humenné a 1. 1. 1977 bol preložený do oddielu EN Vranov n. T. Do dôchodku odišiel 1. 2. 1988. Zomrel 24. 3. 1994 vo Vranove n. T. 21. 11. 1916 – před 95 lety se narodil doc. Ing. Dr. Emanuel Procházka, CSc., docent katedry speciální geodézie FSv ČVUT v Praze. Od roku 1952 byl pověřen přednáškami geodézie pro posluchače stavební oborů. Byl významným historiografem zeměměřictví, činným v řadě společností a s dr. Ivanem Honlem spolutvůrcem významných sedmidílných skript Z dějin zeměměřictví. Zemřel 17. 3. 1992 v Praze. 23. 11. 1926 – pred 85 rokmi sa narodil v Štúrove (okres Nové Zámky) Ing. Jozef Petráš, PhD. Po skončení zememeračského inžinierstva na Fakulte stavebného a zememeračského inžinierstva Slovenskej vysokej školy technickej (SVŠT) v Bratislave v roku 1952 nastúpil na Katedru geodézie (KG) ako asistent, neskôr odborný asistent. 1. 7. 1957 prešiel do Vedeckého laboratória fotogrametrie SVŠT, ktoré je od akademického roku 1981/1982 zlúčené s KG Stavebnej fakulty (SvF) SVŠT, kde sa venoval výskumnej a vedeckej činnosti. V roku 1963 získal vedeckú hodnosť kandidáta fyzikálno-matematických vied. V rokoch 1959 až 1979 prednášal fotogrametriu na odbore geodézia a kartografia SvF SVŠT. Štyri roky prednášal interpretáciu leteckých snímok na odbore ekonomická geografia Prírodovedeckej fakulty Univerzity Komenského v Bratislave. Bol autorom a spoluautorom 13 výskumných správ (z toho 9 ako zodpovedný riešiteľ) a 43 odborných a vedeckých prác, z toho 9 v zahraničí. Bol vedúcim viacerých projektov pri vyhotovovaní meračskej dokumentácie na záchranu historických a kultúrnych pamiatok. Bol dlhoročným členom redakčnej rady nášho časopisu (od roku 1960 do 31. 12 1986), prednášateľom, organizátorom a garantom viacerých odborných seminárov a konferencií. Bol aktívnym členom názvoslovnej komisie a terminologickej komisie Slovenského úradu geodézie a kartografie. Záslužná bola jeho činnosť aj vo vedecko-technickej spoločnosti. 1. 4. 1991 odišiel do dôchodku. Zomrel 6. 3. 2005 v Bratislave. 8. 12. 1911 – před 100 lety se narodil doc. Ing. Jaromír Němeček, docent na katedře geodézie a pozemkových úprav FSv ČVUT v Praze. Po studiích na Vysoké škole speciálních nauk ČVUT v Praze prošel bohatou praxí v katastrální měřické službě, v triangulační kanceláři, osídlovací komisi a v Agroprojektu. Bohaté zkušenosti mohl plně uplatnit při své pedagogické práci na ČVUT, kam přešel v roce 1964. Jeho publikační činnost byla věnována hlavně pozemkovým úpravám. Zemřel 16. 10. 1986 v Praze. 26. 12. 1941 – před sedmdesáti lety se narodil Ing. Jan Cehák, bývalý ředitel Katastrálního pracoviště (KP) Český Krumlov Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj. Pražský rodák maturoval v roce 1958 na českokrumlovské jedenáctiletce a pracoval jeden rok v Geodézii, n. p., České Budějovice. V letech 1959 až 1964 vystudoval obor geodézie a kartografie na FSv ČVUT v Praze. Po deset roků pak vykonával různé činnosti na Středisku geodézie v Českém Krumlově. V roce 1974 byl jmenován vedoucím tohoto střediska a od roku 1993 až do odchodu do důchodu 30. 6. 2004 byl ředitelem zdejšího KP. Zemřel 4. 3. 2007.


308 ročník 57/99, 2011, číslo 12

GEODETICKÝ A KARTOGRAFICKÝ OBZOR odborný a vědecký časopis Českého úřadu zeměměřického a katastrálního a Úradu geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky Redakce: Ing. František Beneš, CSc. – vedoucí redaktor Ing. Jana Prandová – zástupkyně vedoucího redaktora Petr Mach – technický redaktor Redakční rada: Ing. Jiří Černohorský (předseda), Ing. Richard Daňko (místopředseda), Ing. Svatava Dokoupilová, doc. Ing. Pavel Hánek, CSc., prof. Ing. Ján Hefty, PhD., Ing. Katarína Leitmannová, Ing. Štefan Lukáč, Ing. Zdenka Roulová Vydává Český úřad zeměměřický a katastrální a Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky v nakladatelství Vesmír, spol. s r. o., Na Florenci 3, 110 00 Praha 1, tel. 00420 234 612 395. Redakce a inzerce: Zeměměřický úřad, Pod sídlištěm 9, 182 11 Praha 8, tel. 00420 284 041 415, 00420 284 041 656, fax 00420 284 041 625, e-mail: [email protected] a VÚGK, Chlumeckého 4, 826 62 Bratislava, telefón 004212 20 81 61 86, fax 004212 20 81 61 61, e-mail: [email protected]. Sází Typos, závod Praha, Sazečská 8, 108 25 Praha 10, tiskne Serifa, Jinonická 80, 158 00 Praha 5. Vychází dvanáctkrát ročně. Distribuci předplatitelům v České republice zajišťuje SEND Předplatné. Objednávky zasílejte na adresu SEND Předplatné, P. O. Box 141, 140 21 Praha 4, tel. 225 985 225, 777 333 370, 605 202 115 (všední den 8–18 hodin), e-mail: [email protected], www.send.cz, SMS 777 333 370, 605 202 115. Ostatní distribuci včetně Slovenské republiky i zahraničí zajišťuje nakladatelství Vesmír, spol. s r. o. Objednávky zasílejte na adresu Vesmír, spol. s r. o., Na Florenci 3, 110 00 Praha 1, tel. 00420 234 612 394 (administrativa), další telefon 00420 234 612 395, fax 00420 234 612 396, e-mail: [email protected], e-mail administrativa: [email protected] nebo [email protected]. Dále rozšiřují společnosti holdingu PNS, a. s. Do Slovenskej republiky dováža MAGNET – PRESS SLOVAKIA, s. r. o., Šustekova 10, 851 04 Bratislava 5, tel. 004212 67 20 19 31 až 33, fax 004212 67 20 19 10, ďalšie čísla 67 20 19 20, 67 20 19 30, e-mail: [email protected]. Predplatné rozširuje Slovenská pošta, a. s., Stredisko predplatného tlače, Uzbecká 4, 821 06 Bratislava 214, tel. 004212 54 41 80 91, 004212 54 41 81 02, 004212 54 41 99 03, fax 004212 54 41 99 06, e-mail: [email protected]. Ročné predplatné 12,- € vrátane poštovného a balného. Toto číslo vyšlo v prosinci 2011, do sazby v listopadu 2011, do tisku 7. prosince 2011. Otisk povolen jen s udáním pramene a zachováním autorských práv.

ISSN 0016-7096 Ev. č. MK ČR E 3093

© Vesmír, spol. s r. o., 2011

Přehled obsahu Geodetického a kartografického obzoru včetně abstraktů hlavních článků je uveřejněn na internetové adrese www.cuzk.cz

Chcete i Vy mít reklamu či prezentaci na obálce v Geodetickém a kartografickém obzoru? Kontaktujte redakci +420 284 041 415 +420 284 041 656 +421 220 816 186

Obrázky k článku Vondráková, A.: Produkty kartografie a GIS v komerční sféře a jejich autorsko-právní ochrana

Obr. 3 Ukázka možného užití kartografického díla v rozporu s autorsko-právní legislativou: Přepracování mapy za pomocí digitalizace (grafika A. Vondráková); pro ilustraci použita mapa ze serveru Mapy.cz, [10]

Obr. 4 Ukázka různých úprav výřezu datové vrstvy (grafika A. Vondráková)

2011. a KARTOGRAFICKÝ GEODETICKÝ. Český úřad zeměměřický a katastrální Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky

Recommend Documents