2010 SEDMÉHO SEDMÉHO DNE DNE ADR ADRA

Advent ČASOPIS CÍRKVE ADVENTISTŮ SEDMÉHO DNE

5/2010

ADRA pomáhá na Haiti Rozhovor s Romanem Machem o eschatologii Letní akce knižní evangelizace pro mladé lidi

V lednu Haiti postihlo katastrofické zemětřesení. Humanitární organizace ADRA pomáhala při tomto neštěstí hned od počátku, připravuje ale také několik dlouhodobých projektů na obnovu poničené země (více na stranách 13–16).

Obsah Pošli to dál Stále věříme – Nová země Desatoro – má dnes ešte význam? ADRA – Haiti Příloha Pathfinder Příloha Impulz Z domova Generace padesát plus

ESCHATOLOGIE NEMÁ DĚSIT 6 8 11 12 17 25 30 36

Jaká témata vás zajímají? O čem by se mělo v Adventu psát více? V čem můžeme zlepšit časopis Advent? Své návrhy a připomínky můžete zasílat na adresu: [email protected] Předem děkuji. Dan Hrdinka

„Evangelium musí vždy jít jako první a ,posvítit‘ na všechno ostatní. Obrácený člověk přece Kristův návrat vyhlíží a přivolává,“ říká Roman Mach, učitel na Teologickém semináři. Před nějakou dobou ses přestěhoval na Sázavu a stal se učitelem na Teologickém semináři. Co obnáší tato práce? Je pro mě zajímavé připomenout si dobu, kdy jsem na Teologický seminář pouze dojížděl, odučil si své předměty a zase odjel. Vyučování teologie jsem vždy prožíval jako službu vnitřně velmi odměňující. Práce každého učitele ovšem obnáší kromě výkladu hodně přípravy, aby příští přednášky pokaždé posunuly předmět o kousek dál. A také opravování písemek, přípravu skript, administrativní stránku věci… To vše sice není příliš vidět, ale vyžaduje to svůj čas. S přeložením na Sázavu k tomu přibyly další prvky, které nejsou nepodobné kazatelské práci. Seminář lze vidět také jako studentský „sbor“ mladých lidí. Už to prostě není „na dálku“, ale „na blízko“. Jaký byl přechod z Brna – z velkého města – na Sázavu – do malého města? Slyšel jsem názor, že žít na Sázavě, to je „rekreace“. Sázava je skutečně krásné místo, bydlení je zde pěkné, ale je to nesmírně odlehlá končina. Řekl bych, že se zde žije dobře, pokud člověk nachází dobrý smysl v tom, že zde slouží. Přestože nyní máme více studentů, seminář je takový mikrosvět, nás zaměstnanců je jen několik – soužití zde je tedy hodně o dobrých vztazích a o vstřícnosti. V historii adventizmu se semináře a školy dělaly na venkově – příkladem je Friedensau v Německu. Přesto – nechybí mladým lidem větší město, kde jsou sbory, ve kterých se dělá mnoho aktivit? Když se v nedávné době ještě mluvilo o přestěhování semináře, tehdejší studenti byli překvapivě proti. Viděli v dosavadním umístění semináře více výhod než v blízkosti velkého města. Odlehlost Sázavy jim umožnila více se soustředit na studium a budovat společenství. Musím ale dodat, že předchozí „generace“ studentů, jako i někteří z nás učitelů, to viděli jinak. V této debatě jsou mnohá pro i proti. Vedle toho ale máme systém praxí na sborech, který je podle mě docela propracovaný. Ten studentům umožňuje zkoušet si postupně v okolních sborech to, co se naučili, pravidelně tam být a učit se prakticky.

ROZHOVOR

Jaké teologické téma máš rád? Potkalo se s tím, co vyučuješ? Můj obor má název systematická teologie. Patří do něj zejména naše adventistická dogmatika. Učím ale i hermeneutiku – nauku o výkladu Písma, křesťanskou etiku a některé další předměty, blízké adventistické teologii a prorockému výkladu. Tento okruh se s mým osobním zájmem překrývá, mám ale rád i „výlety“ jinam, zejména do biblistiky. Neupřednostňuji pouze jedno téma, ale určitou šíři – řekněme „složitosti a hloubky“ v Písmu – v knize Zjevení, ale i v Janově evangeliu či v teologii apoštola Pavla. Moje pokračující studium mne však hodně sblížilo právě s knihou Zjevení, kde se zaměřuji na její mimořádné literární kvality. Na konci minulého roku se na Teologickém semináři konala teologická konference s tématem o eschatologii. V naší církvi nepatří toto slovo k nejpoužívanějším, přestože v naší věrouce tvoří důležitou část. Co si můžeme pod slovem eschatologie představit? Eschatologie je, učeně řečeno, nauka o posledních věcech světa podle Písma. Jednoduše řečeno, patří sem velké téma druhého příchodu Kristova a vše, co s ním bezprostředně souvisí, ať už tematicky, nebo ve smyslu těsně předcházejícího dění. V čem je specifická adventistická eschatologie? Můžeš krátce přiblížit, jak se eschatologie rozvíjela v naší církvi od dob našich průkopníků až dodnes? Není přehnané říci, že eschatologie je matkou celé naší teologie. Velmi stručně a jednoduše:

4

v adventizmu jednak ožila biblická eschatologie, zejména novozákonní perspektiva posledních dní a blízkosti Kristova příchodu – toto povědomí s námi dnes ovšem sdílejí i mnozí jiní. K tomu adventizmus přidal na základě svého pochopení dějů v nebeské svatyni a prorockého výkladu zejména mezník roku 1844 a téma předadventního soudu – to pro nás zůstává specifické, stejně jako určité prvky našeho vykladačského přístupu – historicizmu. Sledování rozvoje našeho pochopení eschatologie je velmi poučné. Je třeba si uvědomit, že „velké zklamání“, spojené s rokem 1844, nebylo jedinou nesnází na cestě za správnějším pochopením Písma. Nevyvážená a radikalizovaná eschatologie vedla v našich dějinách opakovaně k nepochopením ohledně způsobu spasení, úlohy Zákona či ohledně samotného Krista – to vše směrem k dokonalosti věřícího, tedy k perfekcionizmům. Proto musíme dát velký pozor na správný vztah mezi oběma adventy: evangelium o díle prvního adventu – o Kristu a jeho hodnotách, o díle smíření na kříži, o ospravedlnění z milosti přijatém vírou – je světlem, ve kterém je třeba číst zprávu o adventu druhém. Věčné evangelium, zdůrazněné i v prvním andělském poselství, vysvětluje eschatologii – přijde přece tentýž Ježíš a bude svět konfrontovat se stejnými hodnotami a vztahy. Pokud se tato logika obrátí a nepochopená eschatologie začne přepisovat evangelium, nauku o Kristu a nauku o spasení, vždy to znamená velké potíže v teorii i praxi našeho křesťanství. Eschatologie má svůj závažný a naléhavý rozměr, ale nemá děsit. Obrácený člověk přece

Okolí Teologického semináře v Sázavě (budova školy je na levém břehu řeky) ADVENT 5/2010

ROZHOVOR

Kristův návrat vyhlíží a přivolává, jak nám to stále znovu připomíná i modlitba Páně. A člověk neobrácený se musí napřed radostně odevzdat Kristu, a teprve potom vyhlížet k jeho příchodu. Evangelium prostě musí vždy jít jako první a „posvítit“ na všechno ostatní. Církev adventistů očekává již více než 150 let druhý příchod Ježíše Krista. Je to mnoho generací. Jak můžeme vyváženě čekat na Ježíšův příchod a neupadnout do extrému lhostejnosti či přepjatého očekávání? Znovu zkusím tuto perspektivu na chvíli otočit směrem zpět. Stejně se totiž dá říci, že první Kristův příchod se nám časově stále více vzdaluje – už 2 000 let. Jak si zachovat zdravé prožívání tohoto evangelia? To nás znovu vrací k jádru celé věci, k „jádru křesťanství“. Živá zbožnost, „život s Kristem“, boj víry či o víru uprostřed každodennosti, to, jak jsme vztaženi k Otci, Synu a Duchu svatému a jejich dílu – to přece jako jediné rozhoduje o tom, jak vnímáme první i druhý příchod Kristův. Pokud jde o „zvládání blízkosti“ navzdory plynoucímu času, myslím, že nám v tomto směru dali návod již apoštolové Pavel a Petr v Tt 2,11–15 a 1Pt 4,7–11. Tyto jejich texty ukazují, že tváří v tvář blízkému „konci“ je zapotřebí budování moudrosti a rozvinutého křesťanského života. Doby vyhraněné, „jasně vykreslené“, jako bylo období komunizmu, v nás rozvíjejí spíše „schopnosti pro čas boje“ a cítíme se v nich více orientováni. Doby matoucí, jako je tato doba rychlých změn, zdánlivého klidu a plynutí dalšího času očekávání, vyžadují moudrost – tu duchovní.

ADVENT 5/2010

A ta není „instantní“, nevejde se do krátkých hesel. Proto mívají takový úspěch radikalizmy a zkratky namísto udržování širšího a vyváženého obrazu o „době konce“. Jak tedy máme dnes vnímat znamení doby? Pozorný čtenář Písma z Matouše 24 ví, že znamení doby nikdy nebyla určena k tomu, aby datovala či přivolávala spekulace nebo nezdravé vzrušení v šedi každodennosti. Tato znamení mají orientovat obrácené věřící uprostřed matoucích dějů a udržet je zacílené k naději. Pokud jde o dramatická znamení, k jejich správnému „přečtení“ může velmi pomoci novozákonní perspektiva starého a nového věku. Zemětřesení na Haiti? To je tragická zpráva, která sama o sobě nemůže vzbuzovat pozitivní pocity. Každý takový děj je však jen dalším znamením toho, že starý svět a starý věk chřadne a blíží se svému konci. Není ani k uzdravení, ani k „opravě“ – v Písmu čteme o nových nebesích a nové Zemi. Bůh „všechno stvoří nové“. A v tom už povzbuzení je. Rozhovor připravil Dan Hrdinka

5

POŠLI TO DÁL

Pošli to dál (4. část) Osobní služba se týká každého z nás. Nejde pouze o práci těch, kteří jsou k tomu církví odděleni. Úkolem každého člena církve – bez ohledu na jeho obdarování – je představovat ve svém každodenním životě Ježíše Krista svým bližním. Tak může očekávat ve svém životě Boží požehnání, duchovní růst a rozvoj. Čím více dáváme druhým, tím více získáváme. „Můžeme dávat jen to, co jsme sami od Ježíše přijali. A Ježíš nás obdarovává, abychom rozdávali. Čím více dáváme, tím více dostáváme. Můžeme tedy stále věřit, spoléhat se, přijímat a dávat.“ (Ellen Whiteová – Touha věků, str. 235) Představili jsme si tři jednoduché kroky, které mohou učinit naši službu efektivnější.

• • •

Modlitba Láska a přátelství Sdílení víry Dnes se zaměříme na třetí krok – sdílení víry.

Sdílení víry Při naší snaze představit evangelium druhým nespočívá náš úspěch v množství předaných informací nebo v našich schopnostech, ale především v upřímné víře v Boha. Právě proto si Ježíš nevybíral ty nejschopnější a nejvzdělanější. Vybral si ty, kteří byli ochotni jej následovat. Úspěch Kristova díla záleží na čistotě úmyslu, skutečné důvěře, opravdovosti a oddanosti víry. Sdílení víry představuje především předávání naší osobní zkušenosti s Bohem. Musíme vydávat svědectví. Vydávání svědectví bylo dříve chápáno jako forma konfrontační obhajoby naší věrouky. A protože jsme si mysleli, že na to nemáme obdarování a nejsme dostatečně vzdělaní, tak jsme raději tento úkol předávali povolanějším. Někteří z nás se naučili obhajovat biblický den odpočinku, stav mrtvých nebo některé další naše specifické věroučné odlišnosti. Jak jsme se přitom cítili a jak na to reagovali lidé? Možná jsme prožívali zklamání, odmítnutí nebo nepochopení.

6

Ježíš nás však vybízí k něčemu jinému. Vyjádřil to známými slovy: „Každý, kdo se ke mně přizná před lidmi, k tomu se i já přiznám před svým Otcem v nebi.“ (Mt 10,32) Co to znamená? Nejdříve sdílet živou zkušenost našeho setkání s Ježíšem Kristem – podobně jako předával své setkání s Kristem apoštol Pavel.

Pavlovo setkání s Ježíšem Kristem To, co Pavel prožil u Damašku, jej výrazně ovlivnilo a změnilo jeho život. Lukáš v knize Skutkové apoštolů dokonce dvakrát zmiňuje jeho svědectví. Poprvé v kapitole 22,1–16 a podruhé v kapitole 26,1–29. Ve 26. kapitole knihy Skutků vypravuje apoštol Pavel svůj příběh. Obsahuje řadu důležitých detailů a skládá se také ze tří hlavních částí. Sledujme společně Pavlův příběh. Ve 2. verši Pavel zahajuje svoji řeč. „Pokládám se za šťastného, králi Agrippo, že se smím dnes před tebou hájit proti všemu, z čeho mě Židé obviňují.“ Dále popisuje svoji minulost před svým obrácením. „Můj život od mládí znají všichni Židé; vědí, jak jsem od počátku žil mezi svým lidem, a to i v Jeruzalémě. Znají mě už od dřívějška, a kdyby chtěli, mohou dosvědčit, že jsem žil podle nejpřísnějšího směru našeho náboženství jako farizeus. Nyní stojím před soudem, protože trvám na zaslíbení, které dal Bůh našim otcům. Dvanáct kmenů našeho národa doufá, že tohoto zaslíbení dosáhne, a slouží horlivě Bohu dnem i nocí. Pro tuto naději jsem, králi, obžalován od Židů. Což se vám zdá neuvěřitelné, že Bůh křísí mrtvé? Také já jsem se ovšem domníval, že musím všemožně bojovat proti jménu Ježíše Nazaretského. A to jsem v Jeruzalémě vskutku dělal. Když jsem k tomu dostal od velekněží plnou moc, dal jsem mnoho věřících uvěznit, a když měli být usmrceni, schvaloval jsem to. Po všech synagógách jsem je

ADVENT 5/2010

POŠLI TO DÁL

často dával trestat a nutil je, aby se rouhali. Jako smyslů zbavený jsem se chystal pronásledovat je i v cizích městech.“ (Sk 26,4–11) Pavel popisuje svůj růst. Byl farizeem a byl přesvědčen, že by měl vykonat vše, co je v jeho silách, aby přivedl Kristovy následovníky do vězení a na smrt. V další části svého svědectví popisuje své obrácení. „A tak jsem se vypravil s plnou mocí a pověřením velekněží do Damašku. Když jsem byl na cestě, králi, spatřil jsem o poledni světlo z nebe, jasnější než slunce. Jeho záře obklopila mne i ty, kdo šli se mnou. Všichni jsme padli na zem a já jsem uslyšel hlas, který ke mně mluvil hebrejsky: ‚Saule, Saule, proč mě pronásleduješ? Marně se vzpínáš proti bodcům.‘ Já jsem se zeptal: ‚Kdo jsi, Pane?‘ A Pán řekl: ‚Já jsem Ježíš, kterého ty pronásleduješ. Ale zvedni se, povstaň. Neboť proto jsem se ti zjevil, abych tě učinil svým služebníkem a svědkem toho, co jsi spatřil a co ti ještě dám poznat. Budu tě chránit před izraelským národem i před pohany, k nimž tě posílám, abys otevřel jejich oči a oni se obrátili od tmy ke světlu, od moci satanovy k Bohu, a vírou ve mne dosáhli odpuštění hříchů a podílu mezi posvěcenými.‘ “ (Sk 26,12–18) V těchto verších apoštol popisuje, jak přišel ke Kristu. Představuje svoji cestu do Damašku, kde se chystal pronásledovat tamní křesťany, a také jak se setkal s Kristem, který mu přikázal, aby se stal jeho hlasatelem. V posledním bloku svého svědectví vyjadřuje, co mu dává život s Kristem. Popisuje svůj život po obrácení. „A tak jsem se, králi Agrippo, nemohl postavit proti nebeskému vidění, a kázal jsem nejprve obyvatelům Damašku a Jeruzaléma a po celé judské zemi, a pak i pohanům, aby se v pokání obrátili k Bohu a podle toho žili. Z toho důvodu se mne Židé zmocnili, když jsem byl v chrámě, a chtěli mě zabít. Ale

ADVENT 5/2010

Bůh mi pomáhal až do dnešního dne, a tak zde stojím jako svědek před velkými i malými. Neříkám nic než to, co předpověděli proroci i Mojžíš: Mesiáš má trpět, jako prvý vstane z mrtvých a bude zvěstovat světlo lidu izraelskému i pohanům.“ (Sk 26,19–23) V těchto verších čteme o Pavlově životě po setkání s Kristem – jak se modlil, aby mu lidé odpustili, jak kázal nejprve obyvatelům Damašku, Jeruzaléma, celému Judsku a pak i pohanům. Ve 27. verši apoštol Pavel klade králi otázku: „Věříš, králi Agrippo, prorokům? Vím, že věříš.“ Snaží se otázkou získat zpětnou vazbu. Jak jeho posluchač zareaguje? Co si o jeho zkušenosti myslí? Touto otázkou otevírá prostor k rozhovoru.

Naše setkání s Ježíšem Kristem Na základě Pavlova svědectví si můžeme sestavit svůj příběh. Je to docela jednoduché. 1. Jaký byl můj život před setkáním s Kristem (před obrácením)? 2. Moje setkání s Kristem (obrácení). 3. Co mi dává život s Kristem (po obrácení)? Jestliže se již za někoho modlíš, aby přišel k Ježíši Kristu, a buduješ s ním již nějakou dobu vztah, můžeš sdílet svoji víru tím, že mu nejdříve budeš vyprávět svoji osobní zkušenost setkání s Ježíšem Kristem. Neargumentuj, nepřesvědčuj, ale sdílej to, co pro tebe Ježíš Kristus znamená. Mluv o své minulosti s jistotou, že Kristus ti odpustil a dal ti novou šanci. Vyvyš Krista nad svým životem, mluv o tom, co v tvém životě udělal a co pro tebe znamená. Nezapomeň na závěrečnou otázku. Ta může vést k vzájemné diskuzi a může vyprovokovat tvého přítele k celé řadě otázek, které pak můžete společně řešit. Petr Pimek, vedoucí oddělení evangelizace

7

STÁLE VĚŘÍME

Bůh nám posílá lidi do naší cesty Jednu z mých největších zkušeností s Bohem jsem prožila asi před měsícem. Byl pátek a já jsem si psala do modlitebního deníčku z PTD (Pošli to dál) modlitbu. Prosila jsem Boha, ať mi pošle do cesty někoho, komu bych mohla o něm říct. V té době jsem potřebovala něco vyřídit, a tak jsem šla na internetový chat, abych se mohla s jedním člověkem na něčem domluvit. Hned se mi ozvala kamarádka Veronika. Ptala se mě, jak se mám, co dělám a co budu dělat přes víkend. Odpovídala jsem na všechny její dotazy a samozřejmě jsem nevynechala ani to, že půjdu do sboru. Asi před dvěma lety jsem s ní mluvila a svěřila se jí, že jsem věřící a chodím do sboru. Vzpomínám si, že tomu tehdy nevěnovala velkou pozornost. Ale ten večer, po mé modlitbě, se začala ptát. A tak jsem si s ní povídala a všimla jsem si, že je nadšená. Nakonec jsem jí napsala otázku, jestli i ona věří. Dlouho neodepisovala, ale pak mi napsala, že ví, že jsme nevznikli pouhou náhodou a že je určitě nad námi něco vyššího. Po chvíli zase napsala, že si myslí, že by to mohl být Bůh, jenže prostě neví, jak to všechno

je. Neví, čemu má věřit, když jsou kolem ní jen nevěřící lidé, a že je z toho celá zmatená. Měla jsem obavy z toho, ať jí nenapíšu něco špatně, ale Bůh byl se mnou, a já věděla, co mám psát. Byl to úžasný čas a do mých očí vstoupily slzy dojetí. Nemohla jsem tomu uvěřit! Na konci naší internetové konverzace jsem se jí zeptala, jestli by se chtěla se mnou pomodlit. Napsala, že ano! A tak jsme se spolu modlily. Cítila jsem, že každé slovo myslí upřímně. Zanedlouho měla narozeniny. Využila jsem tuto příležitost a obdarovala ji novou mládežnickou Biblí. Neskrývala svou radost z dárku a moje radost byla ještě větší. Už ve škole při vyučovací hodině si ji Verča prohlížela. Pozorovala jsem na ní rostoucí nadšení, a tak jsem ji pozvala do sboru na program mládeže. Slíbila mi, že se mnou půjde. Další den mě překvapila sdělením, že by chtěla přijít už na kázání. Příští sobotu jsme tedy šly do sboru společně. Moc se jí tam líbilo a řekla mi, že ráda přijde znovu. Bůh je prostě úžasný! Mám radost, že i dnes jsou kolem nás lidé, kteří přemýšlejí o životě a mají zájem dozvědět se i o Pánu Bohu. Věřím tomu, že mi Bůh pošle do cesty další lidi. Za to ho také prosím a za Verču mu moc děkuju. Jana Kroulíková

Stále věříme – Nová země Na nové zemi, kde přebývá spravedlnost, Bůh poskytne vykoupeným trvalý domov, dokonalé prostředí pro věčný život, lásku, radost a vzdělávání ve své přítomnosti. Bůh sám tam bude přebývat se svým lidem a utrpení ani smrt tam už nebude. Velký spor skončí a hříchu již nebude. Všechno živé a neživé bude zvěstovat, že Bůh je láska. A Bůh bude vládnout na věky. (2P 3,13; Iz 35; 65,17-25; Mt 5,5; Zj 21,1-7; 22,1-5; 11,15 ) Základní věroučné výroky, 27

Hledání otců Téma nové země a nového nebe vypadá poměrně nekonfliktně. Obrazy ráje a věčné blaženosti zdobí mnoho sakrálních staveb z různých dějinných období. Přesto i zde se objevily různé názory.

8

Většinou církevní otcové vnímali slova o nové zemi a novém nebi jako doslovné zaslíbení o obnovení celé naší planety a stejně tak vnímali i nový Jeruzalém. Z trochu jiného konce to vzal Origenes, který doslovný výklad nepovažoval za vyhovující.

ADVENT 5/2010

STÁLE VĚŘÍME

Ve svých spisech viděl novou zemi spíše jako místo, kde nejlepší křesťané budou kralovat nad „dušemi nižší úrovně“ a budou je učit vyšším věcem, takže duše budou proměněny na „živé kameny“ a mohou být zařazeny do stavby duchovního Jeruzaléma. Origenes v tomto podlehl řecké filozofii, která považovala věci fyzické a duchovní za neslučitelné. S tím souvisí i polemika, zda v Božím království budou mít zachránění fyzické tělo, nebo to budou nějaké nehmotné duše. Justin se už v druhém století vyjádřil velmi konkrétně o tomto problému: „Někteří z těch, kdo se nazývají křesťané … tvrdí, že není vzkříšení z mrtvých a že jejich duše jde do nebe, když umírají. Nemysli si, že takoví lidé jsou křesťané.“

vlasti teprve touží. Kdyby měli na mysli zemi, z níž vykročili, měli možnost se tam vrátit. Ale oni toužili po lepší vlasti, po vlasti nebeské. Proto sám Bůh se nestydí nazývat se jejich Bohem. Vždyť jim připravil své město.“ (Žd 11,13–16) Tato naděje má zároveň vliv i na naše životní priority. Jestliže tím nejhlavnějším, co „nová země“ nabízí, je právě život v Boží blízkosti, potom je zřejmé, že něco z atmosféry tohoto budoucího domova můžeme začít prožívat už dnes. Jestliže dnes pro mě není čas trávený v Boží blízkosti radostí a potěšením, jak se budu moci radovat z nového domova, kde s ním budu prožívat věčnost?

A kdyby to pravda nebyla?

Adventisté vnímali nové nebe a novou zemi jako obnovený ráj, který člověk ztratil pádem do hříchu. Soud a zničení hříchu pro ně byly předpokladem k „novému stvoření“. To dává také logický důraz na to, že než může být obnoven ráj na této zemi, musí být vykoupení lidé v nebi a teprve po tisíciletí je přistoupeno k očištění země, zničení hříchu a sestoupení nového Jeruzaléma. Od toho okamžiku pak plyne časově neomezená rajská věčnost, kde už není ani pláč, ani smrt. Nová země je stejně jako zahrada Eden místem, kde člověk může prožívat soulad mezi svou tělesnou, duševní i duchovní stránkou.

Celá Bible je jedním velkým dějinným příběhem. Ukazuje hřích, který jako vetřelec přináší smrt, bolest a zkázu a zasahuje nejen naši zemi, ale i vesmír. V celých lidských dějinách pak ukazuje Boží iniciativu, jeho „záchrannou misi“, jejímž cílem je nejen záchrana padlého člověka, ale také konečné a definitivní vítězství nad silami zla a obnovení původního souladu. Jestliže nedojde k tomuto definitivnímu vítězství Boží lásky a ke konečné obnově vesmíru, který bude opět dokonalým domovem pro Boží děti, potom celá snaha dlouhých tisíciletí vyznívá jako marná. Dobro a zlo by tu pak navždy zůstávaly vedle sebe a smysl Kristovy oběti by tak byl snížen na minimum.

Pokud to je pravda, potom…

Věřím, ale…

Jistota nového domova, který Bůh připravil pro své děti, není jen pouhým intelektuálním přesvědčením. Toto vědomí zákonitě ovlivní i náš vztah a postoj k současnosti a k tomu, co život na této planetě poznamenané hříchem nabízí. Budoucí naděje sice neznamená nezájem o současnost, ale osvobozuje od přílišného lpění na tom, co máme nyní, a na věcech, které nemají trvalou hodnotu. List Židům velmi výstižně mluví o těch, jejichž prožívání přítomnosti bylo ovlivněno nadějí, kterou žili: „Ve víře zemřeli ti všichni, i když se splnění slibů nedožili, nýbrž jen zdálky je zahlédli a pozdravili, vyznávajíce, že jsou na zemi jen cizinci a přistěhovalci. Tím dávají najevo, že po pravé

Opravdově věřím, že zachránění budou trávit věčnost s Ježíšem v novém prostředí zbaveném každé stopy hříchu. To je ale zároveň i to, co mě zneklidňuje. Za ta léta na této zemi jsem si už mnohé projevy hříchu natolik oblíbil, že se obávám, že by mi scházely. Jestli tam už nebude hřích, ztratí se tedy mnoho věcí, které mi dnes přinášejí radost a potěšení.

Postoj adventistů

ADVENT 5/2010

Moje rozhodnutí Je mnoho věcí, na které se v novém domově těším. Setkám se s přáteli, budu stále zdravý a nebudu se muset bát nepřátel ani smrti. Na to vše se těším. Žasnu však nad tím, nač se těší Ježíš.

9

STÁLE VĚŘÍME

On to řekl svým učedníkům už před staletími: „A odejdu-li, abych vám připravil místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli, kde jsem já.“ (J 14,3) Je pro mě až nepochopitelné, že Ježíš především touží po tom, abychom i my byli tam, kde je on. Tedy stručně řečeno – nejvíc se těší na mě a na tebe! Pokud je tomu tak, potom chci už nyní rozvíjet každodenně své přátelství s ním,

aby pro mě věčnost v jeho přítomnosti byla tou největší radostí. Jiří Pavlán, kazatel Oldřich Svoboda, kazatel

Když se tak dívám kolem sebe aneb pohled člověka „odjinud“ Bůh posbíral svůj lid a schoval ho do bezpečí sborů Každý sbor má svého ducha. Objela jsem už mnoho sborů a ráda jsem pozorovala tuto různost. Někdy si sednu do křesla, zavřu oči a vrátím se ve vzpomínkách do sborů, které jsem navštívila. Nevzpomínám si už na tvar židlí ani kazatelny. Přestože úroveň vybavení byla různá, to, na co si vzpomínám, jsou zásadně lidé. Jsou to lidé, kteří dávají sboru život – bez ohledu na to, jak daleko pokročili na své cestě za svým Pánem, jakou mají barvu pleti, jak moc hluboko mají do kapsy. Protože sbor, to je také tak trochu sběr. Nebo spíše někdo, kdo byl „nalezen a sebrán“. V Písmu čteme: ,,Zachraň nás, Hospodine, náš Bože, a z národů nás posbírej!“ (Ž 106,47) Každý věřící člověk ví, že to Bůh udělal. Jako roztrženou šňůru perel, které se rozkutálely po celém světě, rozpoznal a posoudil duchovní potenciál každého člověka, posbíral svůj lid po celé zeměkouli a shromáždil ho – sebral a schoval ho do bezpečí sborů. Tam má počkat do jeho druhého příchodu. Je fakt, že předchozím povalováním se „v blátě světa“ jsme mnozí ztratili tu původní krásu a lesk a stali jsme se v mnohém ohledu spíše sebrankou,

10

ale důležité je, že jsme byli Bohem nalezeni, očištěni a přijati do početné Boží rodiny. Jeden můj známý, který se nedávno vrátil z dlouhodobého pobytu v Americe, mi vyprávěl, že v některých sborech se tam začíná objevovat tzv. „syndrom staršího syna“. Kdo zná podobenství o marnotratném synu, hned ví, o čem je tu řeč. Do církve přichází mnoho různých lidí, kteří byli Bohem sebráni z těch nejhorších míst, jaká si jen dokážeme představit. Lidé násilnické povahy, prostitutky, alkoholici, lidé závislí na drogách, lidé HIV pozitivní. A někteří, kteří celé generace věrně dodržovali zásady církve a církev se pro ně stala jakýmsi prestižním klubem, se cítí podvedeni. Přečtěme si znovu ten příběh, možná lépe pochopíme, proč tomu tak je. (L 15,11–32) Přesto Bůh k sobě znovu a znovu zve všechny, kteří se od něho chtějí učit jak žít. Vždyť Ježíš říká: „Pojďte ke mně všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout. Vezměte na sebe mé jho, a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorného srdce: a naleznete odpočinutí svým duším.“ (Mt 11,28–29)

ADVENT 5/2010

K ZAMYŠLENÍ

A tak, pokud to ještě neumíme, učme se milovat i nové lidi bez podmínek, jak nás to učí náš Pán. Jejich život, tak jako ten náš, byl vykoupen stejně tvrdou měnou. Někdy je to hodně těžké, ale jde to. To, že my jsme od toho ,,bláta světa“ byli obmyti o něco dříve, nás čistšími nedělá. I my se chodíme

učit, jak žít podle Božích měřítek. Na tomhle základu, z lidského hlediska nepochopitelném a nelogickém, postavil náš Pán učení, kterému se říká křesťanství.

Irena Perůtková

Desatoro – má ešte význam? (2. časť) Najdôležitejší princíp – láska 7. Nescudzoložíš. Ježiš zhrnul desať Božích prikázaní do týchto slov: „Milovať budeš Pána, svojho Boha, celým svojím srdcom a celou svojou dušou i celou svojou mysľou. To je veľké a prvé prikázanie. Druhé je mu podobné: Milovať budeš svojho blížneho ako seba samého. Na týchto prikázaniach spočíva celý Zákon aj Proroci.“ (Mt 22,37-40) Všetky prikázania teda hovoria o tom, ako napĺňať tieto dva rozmery Desatora – „milovať Boha“ z celého srdca a „milovať blížneho“ ako samého seba.

V dnešnej spoločnosti je to jedno z najviac ignorovaných prikázaní. Myšlienka tzv. voľnej lásky sa môže zdať príťažlivá, no len dovtedy, kým sa nepozrieme na jej dôsledky. Nie sme stvorení pre občasné náhodné vzťahy. Ľudské bytosti majú emocionálne potreby, ktoré môžu byť naplnené iba v bezpečnom, vzájomnom a celoživotnom vzťahu. Pán Boh to vedel. V čase, keď sa spochybňujú morálne princípy aj v sexuálnej oblasti, nám Boh posiela jasné a nekompromisné pravidlo, aby nás nasmeroval k lepšiemu životu.

Milovať blížneho…

Vzájomné rešpektovanie osobného vlastníctva je pre fungovanie spoločnosti nevyhnutné. Boh vedel, že „prilepšovanie“ na úkor iných vedie k nenávisti, odcudzovaniu a konfliktom. Aj keď je to pre väčšinu samozrejmé, sú aj takí, ktorým je táto zásada cudzia.

5. Cti svojho otca i svoju matku. Možno sa nám zdá, že pripomínať túto zásadu v Mojžišovej dobe bolo zbytočné. V kultúre Blízkeho východu bola úcta k starším a najmä rodičom veľmi silná. V niektorých náboženstvách sa predkovia dokonca uctievali ako božstvá. Boh nás však pozná a vie, že potrebujeme, aby nám niektoré veci pripomenul. Platí to najmä dnes, keď sa úcta k starším a rodičom vytráca. 6. Nezabiješ. Zákon o ochrane života bol kľúčovým pre novo sa rodiaci izraelský národ. Je nevyhnutný pre každú spoločnosť, ktorá chce žiť v mieri. Je nemenej dôležitý aj dnes, keď klesá úcta k ľudskému životu a násilie sa stáva formou zábavy aj riešením politických kríz.

ADVENT 5/2010

8. Nepokradneš.

9. Nevydáš falošné svedectvo proti svojmu blížnemu. Absolútna čestnosť je vysoký ideál, ale jediná cesta, ako mať zdravé vzťahy s ľuďmi okolo nás. Väčšina z nás v tomto prikázaní zlyhala už len tým, že sme vyslovili hoci aj drobnú lož. Možno sme boli dokonca zatiahnutí do spleti intríg a falošných obvinení s cieľom poškodiť tomu druhému, aby sme vynikli my alebo niekto iný. Všetky dobré vzťahy sú však vybudované na vzájomnej dôvere. Čestnosť je preto tým najlepším receptom. Boh vie, o čom hovorí, keď chce, aby sme hovorili pravdu.

11

ADRA

10. Nepožiadaš. Desiate prikázanie presahuje rámec konania a dotýka sa motivácie. Stačí jednoducho povedať: „Nepokradneš!“? Znamená to, že ak sme si neprivlastnili susedovo auto, jeho ženu či časť pozemku, že je všetko v poriadku? Alebo je dôležité aj to, ako uvažujeme? Áno, pre Pána Boha je dôležité aj to. Samozrejme, náš sused nie je zranený tým, že sa so závisťou pozeráme na jeho nový model auta (dokonca je možno rád). Zranení sme my. Nespokojnosť je duchovná rakovina. Šíri sa v našom srdci a zničí všetko šťastie. Boh nám v tomto prikázaní hovorí, aby sme boli spokojní s tým, čo máme. Je to najlepšia cesta k šťastiu.

Boh nie je ten, kto sedí v nebi a podľa toho, ako zachovávame Desatoro, rozdáva svoju priazeň. Boh nás miluje nekonečnou láskou a chce, aby sme boli šťastní. Chce mať vzťah lásky s každým z nás a chce vidieť, že nás vzťahy s inými napĺňajú, posilňujú a robia šťastnejšími. Aj v našom živote sa môže stať Desatoro požehnaním, ak naň odpovieme v duchu, v akom sa nám Boh svojimi radami prihovára. Desať Božích prikázaní je tým najlepším návodom pre lepší život. Mikuláš Pavlík, predseda Česko-Slovenskej únie

(Otevřený diář Mikuláše Pavlíka – http://mpavlik.casd.cz)

Haiti Mnoho jsme o té menší části ostrova v Karibiku před dvanáctým lednem tohoto roku nevěděli. Standardní turista se nejchudší zemi na západní polokouli vyhnul. Katalogy cestovek, na rozdíl od sousední Dominikánské republiky, pobyt na Haiti příliš často nenabízely. Haiti. Dnes už o této menší části ostrova v Karibiku víme víc. Žel, a je to tak skoro vždycky, víme to proto, že bylo na Haiti letošního dvanáctého ledna zle. Hodně zle. ADRA byla na místě od samého zahájení pomoci a odstraňování následků zemětřesení. To proto, že ADRA je zde už řadu let před katastrofou. Do pomáhání se zapojila i ADRA Česká republika. Zprávy o katastrofě probudily nejen soucit mezi našimi občany, ale vyvolaly mezi nimi obrovskou vlnu solidarity. Za necelé dva měsíce po katastrofě přišly do ADRA Česká republika desítky nabídek pomoci dobrovolníků, stovky nabídek materiální podpory a také peníze od tisíců dárců. Na účet ADRA určený na pomoc zemětřesením postiženému Haiti přišlo přibližně dvacet dva milionů. Užití slova „přibližně“ je stále ještě na místě. Konečnou částku budeme vědět až tehdy, kdy na účet přijde poslední platba. Zatím stále ještě dary na pomoc Haiti přicházejí. Nedávno kupříkladu činila sbírka pro Haiti uskutečněná na setkání starších sborů naší církve Českého sdružení v Praze 4 710 Kč. Jen pro zajímavost, Církev bratrská přispěla na organizování pomoci prostřednictvím ADRA Česká republika minulý měsíc více než jedním milionem. Magistrát města Prahy šesti miliony.

12

ADVENT 5/2010

ADRA

Máme radost, že ani v případě podpory pomoci postiženému Haiti neselhala vaše obětavá pomoc, pomoc členů naší církve. A je to tak dobře. Humanitární organizace ADRA je přece i vaší organizací. Vždyť nese název těch, kteří čekají na brzký příchod Ježíše Krista a kteří vnímají život na této zemi jako cestu poutníků do země, kde už nebude žádné zemětřesení, žádná bolest ani žádné jiné utrpení. Milé sestry, milí bratři, chci vám poděkovat za vaši podporu. A nejen tu finanční. Smíme opírat úspěchy naší práce i o vaši modlitební podporu. Práce ADRA Česká republika je svědectvím vaší lásky i pro naše spolupracovníky, kteří nejsou členy církve. Navzdory našemu rozdílnému vidění světa jsme schopni se spojit v práci pro druhé. Vaše účinná pomoc je svědectvím o Kristově lásce i pro ně a oni si toho váží. Rád bych vás upozornil na vcelku aktuální zprávy z Haiti na našich webových stránkách www.adra.cz. Najdete tam samozřejmě i řadu dalších informací o činnosti vaší humanitární organizace. Jan Bárta

Dlouhodobější přítomnost na Haiti je důležitá pro realizaci smysluplných projektů V polovině března se vrátil z Haiti náš spolupracovník Jakub Němec, který s kolegou Rudolfem Koukolem připravoval nepotravinovou pomoc v distriktu Petit Goave. Přestože ho hned čeká cesta na jeden z projektů pomoci po kruté zimě v Mongolsku, udělal si čas, aby nám odpověděl na několik otázek. Vlevo Jakub Němec, jeden z koordinátorů české pomoci na Haiti

ADVENT 5/2010

13

ADRA

V současné době spouštíme novou podobu projektu, jenž se zaměřuje na menší stanová městečka, která spontánně vznikla v okolí horských vesnic. Vzhledem k místy až extrémně náročnému terénu se do vesnic v horách pomoc dostává jen stěží. Právě i na tyto vzdálené komunity se ADRA při svém dalším působení na Haiti zaměřuje. V současnosti také probíhá distribuce základních přístřešků, dále s našimi partnerskými organizacemi zajišťujeme pro lidi žijící v táborech v horách bezpečnou pitnou vodu a nezbytnou zdravotní péči. Následovat pak budou kroky, jež by měly horské farmáře motivovat k návratu k pěstování zeleniny, třeba distribucí základního zemědělského vybavení.

Kdy jste na Haiti odcestovali? Po první cestě Jana Bárty a Miloše Horáka na konci ledna jsme se k mezinárodnímu týmu humanitární organizace ADRA připojili 28. února. V jaké oblasti pomáháte, na co jste se zaměřili a v čem především spočívá vaše práce? ADRA v současné době realizuje své projekty v několika oblastech. Nejviditelnějším projektem je zajištění uprchlického tábora pro zhruba 1 200 rodin v Carrefouru. Dále například ADRA v regionu Petit Goave poskytuje pitnou vodu pro místní nemocnici a právě v regionu Petit Goave, který leží asi dvě hodiny cesty od hlavního města Port-au-Prince, začíná pracovat i ADRA Česká republika. Museli jsme trochu přehodnotit naše plány, které vznikly v průběhu první identifikační cesty na Haiti tak, aby odpovídaly aktuálním potřebám lidí postižených zemětřesením.

14

Spolupracujete s organizacemi ADRA z jiných zemí? Pokud ano, jak spolupráce probíhá a jaké jsou společné projekty? Úzce spolupracujeme především s německou Adrou a dále pak s našimi kolegy z Francie, Rakouska, Švýcarska, Belgie a Dánska. Společně realizujeme projekt na stavbu dlouhodobých dřevěných přístřešků pro lidi, kteří přišli o své domovy. Připravujeme rovněž společný projekt mezi ADRA Česká republika a ADRA Kanada, jenž se zaměří na dlouhodobou podporu horských farmářů. Jste v kontaktu i s jinými humanitárními organizacemi? Společně pracujeme s německými organizacemi HELP a ARCHE NOVA a Welt Hunger Hilfe, které přímo s českou Adrou pracují v uprchlickém táboře v horách. V rámci pravidelných koordinačních schůzek se setkáváme téměř se všemi organizacemi působícími v Petit Goave. Dobré vztahy máme i s českou organizací Člověk v tísni, která taktéž působí v regionu Petit Goave. Jaké jsou dlouhodobější plány? ADRA Česká republika se určitě zapojí do obnovy zemětřesením zničeného Haiti. Už teď ale tušíme, že před námi stojí velmi náročný úkol.

ADVENT 5/2010

ADRA

Uvědomujeme si, že naše dlouhodobější přítomnost na místě je důležitá pro realizaci smysluplných projektů na Haiti. Chtěli bychom tedy na Haiti zůstat alespoň po dobu příštích dvou let. V současné době intenzivně připravujeme zemědělský projekt, který přispěje k ochraně již tak dost poničeného životního prostředí, pomůže farmářům zkvalitnit jejich úrodu a zajistí jim přístup ke kvalitním semenům, jež na Haiti nyní téměř nejsou. Připravujeme i tréninkové centrum pro všechny stavební profese, aby se zedníci, truhláři nebo instalatéři naučili stavět domy bezpečnější a odolnější vůči přírodním živlům, které Haiti intenzivně hrozí. Naše pozornost se zaměří také na vybrané sirotčince a dětské kliniky, zejména na jejich přístup ke kvalitní pitné vodě a k základnímu vybavení pro děti. Je celkově humanitární pomoc na Haiti koordinována? Koordinaci humanitární pomoci na Haiti zajišťují různé agentury OSN, jež pořádají pravidelná setkávání a koordinační schůzky humanitárních organizací působících v konkrétním regionu či tématu. Dále se na koordinaci podílí místní vládní složka civilní ochrany, která se snaží získávat potřebná data přímo z terénu. Avšak zde je nutno říci, že kvůli velkému množství humanitárních organizací působících na místě a kvůli nefunkčnosti státních institucí je vzájemná koordinace někdy velmi obtížná. Očekáváme ale, že za měsíc či dva výrazně ubude organizací působících na Haiti a vzájemná koordinace pak bude mnohem efektivnější. S jakými největšími problémy se tam setkáváš? Jedním z největších problémů je chaos ve státním systému a pasivita místních lidí. V poslední době nám starosti dělá i naše bezpečnost, jež se zejména ve velkých městech zhoršuje. Časté jsou také menší otřesy, které komplikují návrat lidí do nepoškozených domů. Lidé mají z domů strach, v některých případech i zcela oprávněný.

ADVENT 5/2010

Co tě po příjezdu na Haiti asi nejvíce překvapilo? Podobnost se západní Afrikou, kde jsem strávil před časem několik měsíců. Dále mě překvapilo centrum města Port-au-Prince. Je zavaleno nejen sutinami, ale také tunami odpadků, které stále do ulic přibývají. Najde se i něco, co tě potěšilo? Určitě. Měl jsem radost, že život na Haiti se sice pomalu, ale přece vrací do normálních kolejí. Tržiště už jsou zase plná nakupujících a prodávajících, lidé tancují a chodí do kostelů. Také mě potěšilo velké množství škodovek, tedy českých aut, která se po ulicích Port-au-Prince toulají. Potěšil mě i zájem české veřejnosti a obrovská ochota pomoci lidem na Haiti, to pro mě bylo asi největší překvapení. Vždyť jen v rámci „adrácké“ sítě se podařilo ADRA Česká republika získat největší finanční prostředky od soukromých dárců. To je podle mého obrovský úspěch a také obrovská zodpovědnost pro nás s těmito prostředky smysluplně naložit. Napadne tě nějaký zážitek, o který by ses chtěl se čtenáři časopisu Advent podělit? Dostal jsem se vysoko do hor, kde jsme zjišťovali potřeby farmářů. Museli jsme jet asi pět hodin autem, a to po strmé, kamenité a místy neuvěřitelně blátivé horské cestě. Někdy byla cesta široká přesně na auto a já bych nikdy nevěřil, že tudy může auto projet. Pak jsme šli ještě asi hodinu pěšky do kopce do vesničky Géromé v regionu Petit Goave ve výšce skoro 1 800 metrů nad mořem. Když jsem pak prostřednictvím místního tlumočníka mluvil s farmáři, zaujal mě jeden muž. Tedy spíš bych měl říci, že mě zaujalo jeho tričko, protože na červené roztrhané látce byl ušmudlaný nápis Česká republika. Na ten pohled a dojetí asi nikdy nezapomenu. Muž prý koupil tričko na trhu s obnošeným oblečením. Žel, ten den jsem s sebou neměl foťák, protože nyní s odstupem času se i mně zdá tento příběh neskutečný. Ten

15

ADRA

večer jsem pak dlouho do noci přemýšlel, jak se tričko z Čech dostalo až na druhý konec světa. Co bys chtěl vzkázat čtenářům našeho časopisu Advent? Skutečnost, že za námi stojíte a podporujete naši práci, nám dává sílu se stále znovu vracet do zemí, které nás potřebují. Je pro nás důležité, aby lidé v České republice nejen činnost Adry a jiných humanitárních organizací podpořili fi-

nančními prostředky, ale také se zajímali o naše projekty, o jejich smysl, ovšem také i o lidi, kterým naši pomoc směřujeme. A proto bych chtěl tímto poděkovat nejen za to, že díky vám můžeme pomoci lidem v zemětřesením postiženém Haiti, ale rád bych poděkoval také za možnost, že se zde mohu s vámi sdílet se svým zkušenostmi a zážitky z realizace projektů ADRA Česká republika na Haiti.

Aktuality z Adry • • • • •

Z lékařské stáže ve zdravotnickém středisku české Adry v západokeňském Itibo se vrátila již několikátá skupina lékařů a mediků. Rozhovor s jedním z mediků si můžete poslechnout na: http//adra.mojetelevize.cz/obsah/nejnovejsi/kena/. Další informace včetně deníků stážistů naleznete na http://www.kena.websnadno.cz. Z pohotovostního fondu ADRA Úl bylo na pomoc Chile uvolněno 200 000 Kč. Díky dárcovství přes internet, tzv. eDonation, postavila česká ADRA v minulých dnech v Indii v Nellore první třídu z plánovaných pěti. Více na http://edonation.cz. Filmaři Troškova nového filmu Doktor od jezera hrochů darovali zdravotnickému středisku české Adry v keňském Itibo, kde mimo jiné natáčeli, 278 000 Kč. Velmi nás v únoru potěšil dopis pana Romana Rozínka z Hradce Králové, který poslal Adře fotografie z dovolené s tímto vzkazem: „Srdečně vás zdravím. Posílám přílohou pár fotografií ze Srí Lanky, kde jsem se ženou a kamarády strávil Vánoce. Jelikož jsem trochu skeptický k různým sbírkám (i když nakonec vždy přispěji), udělalo nám to, co jsme v NP Yala viděli, velikou radost. Věřím, že přiložené fotografie udělají radost i vám.“ ADRA ČR v roce 2005 podpořila výstavbu rybářských lodí na Srí Lance pro rybáře, kteří o ně přišli v důsledku tsunami. Tento projekt uskutečnila společně s Univerzitou v Colombu a za přímé účasti rybářů. Celkové náklady na výstavbu stovky rybářských lodí činily 6 812 542 Kč.

16

Fotografie pana Rozínka, na kterém jsou lodě s názvem Čechy

ADVENT 5/2010

20 10 ku

5 ro lo čís

Sne m KPP na Slov ensk u

O dd ie l Va ďov sk é vľča tá

Záž itkoví konz ume nti

Stvo ření osla vuje svéh o Stvo řite le

SNEM

KLUBU

Naše početné stretnutie (22.–24. 1.) sa tento rok nieslo v znamení témy MOBILIZÁCIA. Išlo o mobilizáciu samého seba, o mobilizáciu svojej služby pre iných, ale aj o mobilizáciu iných schopných osôb. Na tomto svete nie sú len dobrí anjeli a veriaci ľudia, je tu aj niekto iný, kto bojuje o ľudí, najmä o tých, ktorí sa ešte nerozhodli. Toto posolstvo sme silne prežívali počas celého víkendu, prostredníctvom piesní, chvál, kázaní a príhovorov, počas modlitieb, prezentovaní, rozhodovaní, hlasovaní, diskutovaní. V priebehu víkendu sme stihli zažiť veľmi veľa vecí. Tento rok nás nesmierne tešil aj záujem mladých ľudí z oddelenia mládeže, ktorí prišli vo väčšom počte ako inokedy. Stretnutie sme otvorili piatkovým spoločným agapé, kde sme mali možnosť stretnúť sa a porozprávať s mnohými, ktorých sme dlhšie nevideli. Vďaka ochotným srdciam sa naše stoly naplnili jedlom a dobrotami. Sobotou a zamysleniami nás previedli viacerí rozprávači. Sobotnou školou nás viedol Martin Turčan a Marek Kaba, zamyslením Stanko Slamka. 2

PR IE S KU M N ÍK – PATH FI N D ER

„Dozadu sa pozeraj s vďačnosťou a dopredu s nádejou.“ S touto myšlienkou sme trávili sobotné poobedňajšie chvíle. Boli vyplnené prezentáciami jednotlivých oddelení Klubu Pathfinder, medzi ktoré patria: detské sobotné škôlky, oddiely, družiny a mládež. Počas noci sme sa mohli vydať na cestu Božieho bojovníka, kde sme písali naše vlastné žalmy, spomínali na iných a vytvorili knihu spomienok a modlitieb, ale uvažovali sme aj o nasledujúcom rozhodovacom dni. Tento snem bol bohatý na rôznorodé návštevy. Potešil nás príhovor našich návštevníkov. Povzbudivé boli slová predsedu Cirkvi adventistov siedmeho dňa Slovenského združenia – Karola Badinského, ktorý prišiel aj so svojou manželkou a veľkou expathfinderkou Emíliou. Oslovila nás aj ponuka zapojiť sa do spolupráce s českým Klubom Pathfinder, ktorý viedol predseda občianskeho združenia v Českej republike David Čančík. Nechýbal ani hosť z moravského Pathfindera. Nedeľné doobedie bolo plné diskusií, hlasovaní, návrhov a volení. Prebiehalo to v dvoch skupinách: oddiely a mládež. Každej skupine sa podarilo vybrať na nasledujúce 2 roky členov svojho výboru, ktorí budú koordinátormi činnosti daného oddelenia. Ďakujeme Bohu za toto spoločenstvo a úlohy, do ktorých nás povolal. JANKA 3

ZÁŽITKOVÍ KONZUMENTI Navštívme výrobňu, kde sa pripravujú jednotlivé dávky pre „závislákov“ rekreačných zážitkov.

Druh dávky – Letná extáza Je jar, a to je aj čas na prípravu dobre prepracovaného zážitkového programu. Celý programový cyklus práce vrcholí v letnom tábore, kde si účastníci prídu na svoje nové dávky. No nielen oni, ale buďme k sebe úprimní, netúžime po poriadnej dávke letnej extázy aj my? Tak poďme do výrobne. Vezmem zoznam prvkov, ktoré som počas roka rezervoval a nechával na leto, pridám k nim najnovšie trháky z nového čistého tovaru, zbierky hier sľubujúce silné dobrodružné aktivity. Teraz už len vytvoriť tú správnu kombináciu – zmes Letnej extázy. „Táto bude výborná, už vidím decká, čo prežívajú, a táto – bombová, na tú budú dlho spomínať, a táto, super bomba, pri nej im v noci aj niečo ujde do…, tú si sám pripravím, a táto, to je sila, tú môžeme hrať po celý týždeň, to bude denná dávka extázy navyše…“ Kto hýbe ľuďmi, mal by im rozumieť. Kto chce rozumieť druhým, mal by chápať sám seba. (Peter Hora) O čo mi ide pri príprave programu tábora so zážitkovými aktivitami? Prečo chcem vystaviť deti silným zážitkom? Na čo budú slúžiť jednotlivé zážitky, aký cieľ nimi sledujem? Nie sú v mojom programe silné zážitky samoúčelné? Zážitky kvôli zážitkom? Veľa farieb oslepuje, veľa tónov ohlušuje, veľa chutí otupuje jazyk – hovorí príslovie. Ak chrlíme na účastníkov jednu hru za druhou, zážitky sa začnú prekrývať a prehlušovať. Akcia je zábavná, ale nemá veľký účinok. Ak je pre mňa pocit účastníkov dôležitejší ako ich výchova, stávam sa programátorom zážitkových aktivít pre zábavu – pre zážitkových konzumentov. Na kurzoch a špeciáloch sa teoreticky aj prakticky učíme a osvojujeme si zámer zážitkovej pedagogiky. Čím viac vlastnej energie musíme vynaložiť, tým je zážitok intenzívnejší a využiteľnejší pre vyučovanie. Komerčná zábava síce rozptýli, ale nezanechá žiadne stopy, pretože nás nestojí žiadnu energiu. Ležíme na gauči pred televíziou a jediná vynaložená energia je pohyb ruky pre chuťovku a pohyb svalov v sánke. Keď do aktivity vložíme vysoký vklad fyzickej alebo psychickej energie, o to väčší výchovný potenciál bude mať. Lenže samotný zážitok ešte nestačí na to, aby sa človek niečo naučil. V čom je rozdiel medzi rekreačným zážitkom a výchovným – pedagogickým zážitkom? Pri príprave programu letného tábora sme režisérmi, dosadzujeme jednotlivé hry a aktivity tak, aby boli prostriedkom výchovného zámeru. Sledujem skúsenosti, ktoré zážitok vyvolal, a pomocou reflexie ich spracovávam. Zážitky sú prostriedkom, 4

pomocou ktorého sa výchovne zameriavam na vzťahy v tíme, na komunikáciu, riešenie konfliktov, na sebapoznávanie postojov, pocitov účastníkov, na zapamätanie alebo učenie abstraktných duchovných právd, princípov či myšlienok. V myšlienkach som s vami, oddieloví režiséri letných táborov. Toto nebol môj výchovný minikurz, skôr prianie, aby ste v danom čase boli najväčším Vodcom vedení pri príprave čistej dávky Letnej extázy, ktorá sa neminie výchovného zámeru a cieľa. DANIEL KOMORA

SNĚŽENKA ĚŽ PŘEDJARNÍ Ř Í (PODSNĚŽNÍK) ĚŽ Í GALANTHUS NIVALIS Všude je ještě zima, někde dokonce leží sníh, ale sněženka se už pomalinku probouzí k životu. Ve studené a tvrdé zemi je schovaná cibulka, která je velká jako lískový oříšek. Její slupka je tak tenká, že pokud by ji člověk chtěl někde skladovat, tak by mu uschla. Koncem února se začne malá rostlinka probojovávat zemí a sněhem na povrch. Nejprve můžeme vidět dva tenké a podlouhlé listy, které mohou dorůstat do délky až 30 cm. Většinou jsou ale dlouhé kolem 10 cm. Jejich květy snad viděl už každý – tvoří je tři vnitřní bílé lístky a tři vnější, které jsou zeleně olemovány. Uvnitř najdeme šest žlutých tyčinek. Sněženka patří mezi jedovaté rostliny. Jak podivuhodně Pán Bůh utvořil tuto rostlinku! Kolik se toho můžeme od ní naučit! Přestože je venku mráz a my toho máme po celé zimě už dost, malinká křehká cibulka se začne probouzet k životu. Cestu ale nemá vůbec jednoduchou. Ačkoliv je všechno proti ní a ona nevidí cíl své cesty, prodírá se zmrzlou půdou milimetr po milimetru. Nereptá, nezůstane stát ani se neotočí zády. Jde pořád dál. Je vytrvalá. A když dosáhne svého cíle, je nádherná a svojí krásou oslavuje svého Stvořitele. JADV 5

Jaké máme štěstí! Můžeme chodit do školy a tam se učíme číst a psát. Ne všechny děti na světě mají tuto přednost. Jaké máme štěstí! Můžeme svobodně číst, co chceme, a říkat, co si myslíme, a nikdo nás za to nepotrestá ani nezavře do vězení. Co by dali lidé, kteří neumějí číst nebo nemohou svobodně vyjadřovat svůj názor, za to, aby mohli číst Bibli a aby směli mluvit o Pánu Ježíši nebo jít do sboru. My ale to štěstí máme! Pojďme tedy spolu využít této výsady! Otevřeme spolu Bibli – Markovo evangelium, 9. kapitolu. Přečti si pozorně celou kapitolu. Až ji budeš mít celou přečtenou, pokus se vyřešit následující úkoly. 1.

Doplň: Po šesti dnech vzal s sebou Ježíš ________, ________ a ________. Zjevil se jim ________ a ________. ________ řekl Ježíši: „Udělejme tři ________.“ Stany pro ________, ________ a ________. Ježíš e

Pe tr

Petra

Jak ub a

Eliáš

sta ny

Jana

Mo jží še

Mojž íš

2. Slož obrázek zek tak, jak pat patří, a vylušti tajenku.

PZOOM

MÍĚŘV

ĚDEŘNOEV

6

Eliá še

ÉM

3. Pavoučí sítě v sobě skrývají poselství z 9. kapitoly Markova evangelia. Postupuj vždy od středu pavučiny.

Nezapomeň, že můžeš své odpovědi posílat na moji adresu. Ten, kdo bude pravidelně studovat a posílat mi odpovědi, může na konci celého Markova evangelia vyhrát hodnotné ceny! Tak neváhej a přidej se k nám! Ještě pořád můžeš vyhrát.  JADV

7

Vaďovské vĺčatá je oddiel, ktorý založila teta Milka Badinská pred 15-timi rokmi. Dnes tento oddiel prežíva renesanciu. Tím vodcov si vytvoril dlhodobú víziu, s ktorou začal pracovať. Naším cieľom je vplývať na generáciu školopovinných detí v našom mestečku Stará Turá, kam sme preniesli ťažisko svojho vplyvu. Dnes nevytvárame pravidelnú klubovú činnosť v zmysle intenzívnej výchovy detí v družinách pri plnení stupňov zdatnosti. Je to však v našom pláne. Zatiaľ robíme aktivity pre deti z celého mesta a tábory pre tých, ktorí sa nechajú pozvať. Sú deti, ktoré s nami chodia opakovane už niekoľko rokov na tábor aj zimnú chatu a sú súčasťou našich akcií. Avšak stále máme aj nové deti a my cítime, že náš vplyv v meste rastie. Pravidelne máme aktivity v telocvični a nácviky kapely NICE na pôde ZUŠ. Chceme ovplyvniť čo najväčší okruh detí, zasiať do ich myslí pozitívnu skúsenosť s naším klubom a povedať im evanjelium. HORSKÁ VČIELKA

Podrobnosti o Pathfinderu a o akcích najdete na internetových stránkách:

www.pathf inder.cz•www.pathf inder.sk www.bezvacit y.cz REDAKCE: Jana Dvořáčková, Štolcova 64, 618 00 Brno • E-MAIL: [email protected] 8

2010 / 5 příloha časopisu Advent pro mladé i ty ostatní

KNIŽNÍ EVANGELIZACE – PŘÍLEŽITOST PRO STUDENTY Tentokrát vám chceme představit život knižních evangelistů poněkud netradičně – rozhovorem o knižní evangelizaci s místopředsedou Generální konference Markem Finleyem, který připravil bratr Hirle, zástupce vedoucího publikačního oddělení Generální konference. Pokud by se někdo z vás chtěl stát knižním evangelistou – tato nabídka platí i pro studenty formou brigády – kontaktujte prosím místního knižního evangelistu. Čestmír Šťovíček

Mark Finley, místopředseda Generální konference, který řídí Centrum pro globální evangelizaci, často vystupuje na různých evangelizačních akcích po celém světě. Jeho kázání přenášená televizemi či rádii se dotýkají života tisíců lidí. Před nedávnem jsem měl možnost ho krátce navštívit a položit mu několik otázek ohledně knižní evangelizace. Bratře Marku, jak jste se ty a tvá žena stali adventisty sedmého dne? Vyrůstal jsem v římskokatolické rodině. Můj otec se později stal adventistou a brával mne ještě jako chlapce s sebou na studium Bible. Jsem mu vděčný za to, že mě přivedl k Ježíši Kristu. Vzpomínám si ale na zážitek, který se odehrál ještě dříve a byl spojený s knižní evangelizací. Když jsem byl ještě malý chlapec, nějaký knižní evangelista prodal mojí rodině sadu knih Uncle Arthur´s Bedtime Stories (Příběhy na dobrou noc strýčka Artura). Rodiče mi z těchto knih četli příběhy – měl jsem je moc rád. Před nedávnem jsem tuto sadu knih našel ve své knihovně. Bezpochyby i vliv těchto knih působil v mém životě, dokonce když jsem byl ještě dítětem.

DVENT 5/2010 IAMPULZ A 5/2010

Vliv knižní evangelizace na život mé ženy byl ještě hmatatelnější. Ernestine, dívka, která se později stala mou ženou, žila v severním Maine spolu se svou sestrou a matkou. Její dědeček byl adventistou a zařídil, aby je šel navštívit knižní evangelista. Ten jim prodal nějaké knihy, a než odešel, tak jim dal přihlášku na korespondenční biblické studium. Ernestine si přihlášku přečetla a cítila, že by ji měla vyplnit a poslat. Přestože jí bylo teprve deset let, studovala tyto lekce a přijala Ježíše Krista. Později se stala členkou církve adventistů, chodila do adventistických škol i na univerzitu. Tam jsme se také seznámili. Máme tedy s manželkou vazbu na knižní evangelizaci od dětských let. Jsme přesvědčeni, že Bůh používá práci knižních evangelistů jako nástroj pro dokončení jeho plánu pro tuto zem.

25 25

Spolupracoval jsi jako student nějak s knižní evangelizací? Když jsem dokončil střední školu, nastoupil jsem na Atlantic Union College. Během letních prázdnin mezi prvním a druhým ročníkem jsem pracoval jako knižní evangelista. Bylo mi 18 a považuji to za jeden z nejúžasnějších zážitků v mém životě. V druhém ročníku jsem studoval v Brazílii a další prázdniny jsem tam sloužil jako studentský misionář. Zážitek, který mi přineslo ono letní rozšiřování knih, mě ovlivnil v mé celoživotní službě. Když člověk prodává knihy dům od domu, roste v něm závislost na Bohu. Bylo to úžasné „cvičení ve víře“, které jsem v těch dnech prožíval. Nikdy člověk nevěděl, kdo bude za dalšími dveřmi… Dodnes si pamatuji na speciální týden s názvem Big Week (Velký týden). Jeho smyslem bylo představit co nejvíce lidem biblický korespondenční kurz. Podařilo se nám motivovat kolem 200 lidí, aby se přihlásili ke studiu Bible. Také prodej knih byl obrovskou zkušeností. Naučil jsem se nejen disciplíně, ale také víře a vytrvalosti. Pochopil jsem, že za dveřmi svých bytů a domů je mnoho lidí, kteří hledají Boha. Když jsem pak nastoupil jako kazatel, tak jsem si uvědomil, jakou

pomocí mi byla knižní evangelizace – nebojím se od té doby klepat na dveře a chodit na návštěvy. Když se dívám zpět na svůj život, oceňuji různorodá léta mých studií a přípravy. Mezi nejdůležitější však řadím léto, které jsem mohl prožít jako knižní evangelista. Doporučuji tedy všem studentům, aby se zapojili do knižní evangelizace formou brigády či letní akce. Porostete ve víře, naučíte se efektivně jednat s lidmi a navíc získáte finanční prostředky na další školní rok. Nejlepší je, když se poprvé zúčastníte letní prázdninové akce – tam budete moci naslouchat, k čemu vás Bůh povolává. Někdy to může být služba knižního evangelisty na plný úvazek. Věřím, že dnes potřebujeme armádu tisíců, ne-li desetitisíců knižních evangelistů, kteří pomohou dokončit Boží dílo. Jděte a pracujte pro Boha v zájmu ostatních během jedněch prázdnin a sledujte, jakého požehnání se vám dostane pro zdravé uvědomění si vaší osobní hodnoty. Ujišťuji vás, že svět potřebuje a očekává povzbuzení z vašeho zaklepání na dveře. Připravil Wilmar Hirle

(Rozhovor byl otištěn v speciálním čísle pro studenty časopisu The Literature Evangelist, č. 687, duben–červen 2009, str. 6–7.)

Co? Kdy? Kde?

26 26

ADVENT 5/2010 IMPULZ A 5/2010

Z MÍSTA ČINU Dobré ráno, vážení diváci. Jmenuji se Petra Kohoutová a vítám vás v přímém přenosu našeho pořadu ‚Na cestě‘. Nacházíme se v Egyptě a již několik dnů pro vás sledujeme národ izraelský. Izraelité se po několika marných pokusech stále nemohou dostat z egyptského zajetí. Na řadě je pokus číslo devět. Nastala třídenní tma. Egypťané jsou zmatení, nevidí na krok. Abychom vám dokonaleji přiblížili situaci, pozvěme si na slovo našeho kolegu psychologa. „Dobrý den. Pocity Egypťanů musí být rozporuplné, přece není normální, aby slunce nebylo vidět – navíc v Egyptě. Dejme tomu, že si po první ráně mohli myslet, že jejich bohové se na ně zlobí, ale když se vám něco divného stane osmkrát?! To přece není jen tak. Snad už by jim měla konečně dojít tíživost situace. To samé platí o faraonovi, vždyť jeho vlastní lid se na něj musí určitě zlobit.“ Tolik tedy náš psycholog. Snažili jsme se dopátrat názoru faraona, ale do jeho paláce jsme vpuštěni nebyli. Teď se právě nacházíme u Rudého moře. Pro představu – moře má zhruba 450 000 km2 a jeho maximální hloubka je 3 039 metrů. Izraelité se zde u moře utábořili, jenže se na ně zezadu řítí egyptská vojska. Co si teď jenom mají počít? Většina z nich reptá, nejspíše ze strachu. Většině z nich také chybí pohodlí, které měli v Egyptě oproti tomuto putování. Všechny svoje stížnosti směřují na Mojžíše, který

DVENT 5/2010 IAMPULZ A 5/2010

za to ale vůbec nemůže. Nám jako jediným se podařilo získat jeho názor. Dobré odpoledne, Mojžíši. Nezdá se Vám, že je situace vážná? Nebylo by lepší vrátit se zpět? „Vrátit se zpět, to je naprosto vyloučené. Jednou Bůh řekl, že máme odejít a že se do země zaslíbené dostaneme, tak se tam prostě dostaneme. Věřím, že i z této zapeklité situace nás vysvobodí.“ Děkuji za Váš čas. Vypadá to, že Mojžíš si je vším jist. Zeptejme se ale našeho psychologa, co si o tom myslí. „Víra Mojžíše musí být opravdu veliká, když před tolika tisíci lidmi dokáže zvednout obyčejnou hůl a věřit, že se moře rozestoupí a lid přejde suchou nohou. Navíc z nám známých zdrojů víme, že to zrovna moc velký odvážlivec ani není. Jen si představte sami sebe, jak stojíte před obrovitým davem, který očekává, že třeba vojáky mávnutím ruky pobijete nebo že se vzdáte, ale vy jenom zvednete hůl.“ Děkujeme. Ale teď, vážení diváci, se děje něco opravdu nevídaného. Moře se rozestupuje a lid začíná procházet suchou nohou. Jsme opravdu rádi, že vám můžeme tuto obrovskou akci přiblížit. Jen tak mimochodem podotýkám, že se sem stále hrnou egyptská vojska. Ale nechme je v jejich plánech

27 27

v klidu pokračovat, protože se musíme na chvíli rozloučit.

Po pár dnech Přinášíme vám aktuální zprávy z poslední doby. Egyptské vojsko skončilo špatně, na místě byly tisíce mrtvých, neboť je voda zatopila. Izraelský lid pokročil dál v cestě, která vede přes pouště. Na poušti Sín lid opět reptal. Zdá se, že to je národ značně „nenažraný“, protože si stále stěžují na jídlo. Z Egypta byli zvyklí na maso, ale teď mají stravu chudou. Dostali jen chleba z nebe – tak zvanou manu. Když už jednou reptali kvůli jídlu, dalo se čekat, že i s pitím to bude to samé. Mojžíš musel kvůli nim bouchnout do skály, ze které vytryskla voda.

protože celý příběh by se nám sem nevešel. Ale nebojte se, vše končí happy endem. Lid do zaslíbené země dorazil, sice bez Mojžíše, ale hlavně, že se tam dostali. Pro dnešek se s vámi i s celým štábem loučím a přeji hezký zbytek dne.

„Myslím si, že není co dodat. Tato scéna přesně ukazuje odraz naší doby. Když se lidé nudí, tak si prostě vytvoří nějakou ptákovinu a tu uctívají. Většinou se z té ptákoviny později stane celosvětový hit, který lidi odvádí od Boha, mám na mysli například internet nebo obyčejnou hospodu.“

Jestli jste dočetli až do konce, asi si říkáte, co to je nebo proč to vůbec někdo psal. Začnu tou druhou otázkou. Psala jsem to proto, že jsem si měla připravit pro náš sbor v Domažlicích něco místo kázání, abych se prý také nějak začala projevovat. A proč zrovna tohle? K tomu se váže menší příběh, ale asi už máte mého psaní dost, tak to zkrátím. Koukala jsem na svoje rybičky a zkoumala, co si na tu sobotu připravit. A jak na ně tak koukám, říkám si, že je úžasné, jak tak plavou, a dokonce i couvat umějí, a to všechno ve vodě. No a od vody jsem se nějakým zajímavým myšlenkovým pochodem dostala až k Mojžíšovi a k přejití Izraelců skrz moře. A proč ta forma? No ten příběh zná skoro každý a byla by nuda ho vykládat jen tak, proto jsem to pojala jako reportáž z místa „činu“ a mírně jsem si chtěla vystřelit z novinářů. Abych to ukončila nějak úvahově, tak to zkusím asi takto: Zkuste se schválně vžít do kterékoliv postavy z té doby, a musíte uznat, že to neměli lehké.

Opravdu výborný názor, se kterým se ztotožňuji. Náš čas ovšem pokročil, přeskočme tedy pár let,

P.S. Když si to přečtete celé znovu, už to možná začne dávat smysl. ☺

Nyní už je zde ale událost, na kterou zaručeně čekáte skoro všichni. Mojžíš se vrací z hory Sinaj s Desaterem, ale vidí lid, jak si mezitím udělal zlaté tele. Myslím, že to je scéna, která nepotřebuje můj komentář, ovšem beze slov našeho psychologa to nepůjde.

Srí Lanka je země plná kontrastů (4. část) Čtvrtá část deníku Petry Antošové, vedoucí oddělení zahraničních projektů ADRA ČR, popisuje monitorovací cestu po Srí Lance a Indii. ADRA v těchto zemích uskutečňuje nebo uskutečňovala několik projektů navazujících na bezprostřední humanitární pomoc po úderu vlny tsunami, která zasáhla jihovýchodní Asii na konci roku 2004. Oplocení vodotrysku zvaného „Blow hole“ pro nás nebylo tolik finančně náročným krokem. Naopak se jednalo o vstřícný krok místní komunitě, která Adru již dobře zná. Od tsunami je tady její přítomnost díky různorodým projektům cítit na každém kroku. Nezřídka se nám stávalo, že jsme se s někým dali do řeči, například v restauraci či na pláži, a narazili jsme na člověka, který měl s Adrou osobní zkušenost – buď jako zaměstnanec, či příjemce pomoci. ADRA ČR zde například podpořila vznik České vesnice, díky níž dvacet rodin postižených vlnou tsunami dostalo nový dům. Z prostředků získaných od drobných dárců zde byly také postaveny dvě výstražné věže, které jsou součástí varovného systému, který by v případě další katastrofy včas upozornil místní obyvatele a navigoval je v dalším postupu při úniku do bezpečí. ADRA ČR se také podílela na financování Projektu obživy, který byl zaměřen na rozšíření možností přístupu k vlastnímu zdroji obživy chudých obyvatel této části ostrova. Ti si díky tomuto projektu mohli splnit své sny v pracovní oblasti a mnoho z nich bylo takto schopno rozjet vlastní obchod a stát se tak finančně soběstačnými. Navštívili jsme například rodinu, ve které nyní chovají akvarijní rybky, které následně velice dobře a výhodně prodávají. V jiném domě si pořídili krejčovskou dílnu a šijí pestrobarevné sukně

28 28

ADVENT 5/2010 IMPULZ A 5/2010

a šaty na objednávku. Je nutné říci, že právě možnost získání zaměstnání, a tedy finančního příjmu, je tu jedním z největších problémů. Převážná většina lidí, se kterými jsme přišli v průběhu naší návštěvy do kontaktu, se živí rybařením nebo jsou zemědělci. Obě práce jsou nicméně sezonní a závislé na spoustě okolností (podnebí, dostupnosti a potřebnosti práce). Většina lidí, se kterými jsme mluvili, byla bez práce. Možnost začít pracovat a zajistit živobytí pro svou rodinu je tak zcela zásadním přelomem v jejich životě. Sobota patří v každém koutě světa, kde pracují adventisté, odpočinku. Také my jsme v sobotu odpočívali. Odpoledne jsme strávili dlouhou procházkou po pláži, která byla jako vystřižená z časoZe sobotní procházky po pláži u města Tangalle, pisů cestovních kanceláří. Modrokde ADRA realizuje svůj projekt pískovo-zelená symfonie… Moře bylo divoké, až z něj šel strach. Pruh písku, který se pod našima nohama hluboko propadal, mi připomněl zimní výlety někdy kolem Vánoc, kdy jsme se jako malí bořívali ve sněhulích do závějí. A tak jsem o tom vyprávěla Edgarovi a kolegyni Visace, která se k nám při procházce připojila. A oni se smáli, protože nikdo z nich sníh ještě neviděl. Procházka, lemovaná háji kokosových palem, se zdála být bez konce a slunce pálilo ostře a nekompromisně. Povečeřeli jsme v restauraci na pláži a večer dorazili do hotelu celí upocení a ulepení. Už jsem za ten půlrok úplně zapomněla na to, co s mými vlasy a pokožkou dokáže udělat sůl, kterou tu obsahuje i vzduch… Kvůli nedostatku času bylo předem dohodnuto, že neděli strávíme prací. Ráno jsme se sešli – celý tým – v osm hodin k ranní modlitbě. Následovalo krátké povídání a už jsme „upalovali do terénu“. Čekali nás lidé, kterým ADRA postavila nové domovy. Celkově se jedná o 65 rodin ve třech vesnicích. Domy jsou prostorné, chybí jen kuchyň, na kterou již nezbylo peněz. Petra Antošová

DVENT 5/2010 IAMPULZ A 5/2010

29 29

Z DOMOVA

Z DOMOVA

Překvapení sestry Renaty a bratra Bohuslava Jde o paní Renatu Balcarovou, předsedkyni občanského sdružení Vězeňská duchovenská péče a členku sboru církve adventistů v Praze na Malvazinkách, a Bohuslava Zámečníka, kazatele turnovského sboru a valdického kaplana. A jde o překvapení, jehož se jmenovaným dostalo při poradě vězeňských kaplanů 23. února v Praze v Květnici. Bývá zvykem, že při standardních poradách hodnotí oficiální zástupci vedení Generálního ředitelství Vězeňské služby práci jak profesionálních kaplanů, tak dobrovolných pracovníků a občas kladné hodnocení názorně podpoří. Taková událost se dá tušit dopředu. Tentokrát však pro oba jmenované bylo zřejmým překvapením, když paní vrchní ředitelka kabinetu generálního ředitele Vězeňské služby České republiky plk. Radomíra Dlouhá oznámila, že generální ředitel genmjr. Kula jim uděluje vyznamenání – sestře čestnou medaili a bratrovi plaketu Vězeňské služby I. stupně. Bohuslav se již dle vlastních slov těší na možnost oficiálního odpočinku po celoživotní službě sborům a v posledních letech i po kaplanském působení ve valdické věznici. Nejsa podrobný znalec

30

všech okolností v církvi adventistů, nechám hodnocení církevní na příslušných „orgánech“. Sám se však cítím oprávněn kompetentně se vyjádřit k službě ve vězeňském prostředí. Bratr Zámečník působí ve Valdicích jako důvěryhodný svědek evangelia. Označení „důvěryhodný“ se vztahuje na tři směry: ve vztahu ke klientům za mřížemi, ve vztahu k profánním spoluzaměstnancům a konečně i ve vztahu ke kaplanským kolegům. Jeho slovo bylo a je jasné, co slíbil, plnil. Křesťané se mohou domnívat, proč tomu tak je: darovaná pevnost a výraznost je atributem toho Slova, bez něhož bychom při své práci „vařili“ ani ne z vody, ale ze vzduchu, a atributem modlitby, bez níž by to všechno zase bylo na suchu. Sestra Renata patří k historii Vězeňské duchovenské péče – a netřeba se v tomto ohledu příliš šířit, je to o ní známo. Hned však tu „historii“ napravím: navzdory přirozenému vývoji, kdy delší působení bývá zaměňováno s otřelou rutinou, je to s Renatou jako s dobrým vínem – mohu dosvědčit, že se lety pozná kvalita, výraznost podpoří, chuť se stane exkluzivní a celek je vyváženě vytříbený, což o moštu, pravda, nelze říci, ale já si tohle prohlášení mohu dovolit. Vskutku asi pracovníci Českého sdružení církve adventistů nevěděli, co činí, když v roce 1990 vyslali sestru Renatu na vězeňské školení na federální Ministerstvo vnitra. Stalo se to osudným nejen jí, ale v jistých ohledech celé adventistické církvi v Česku: nastal průvan z otevřených dveří, různé „větry zvenčí“ provívaly „domov“ a nutily k zvažování a reakcím. Naopak zase ekumenické společenství se přestávalo adventistů bát, když jsme vzájemně na obou – a snad na všech – stranách poznávali bohatství Božích darů, vskutku převzácných. Sestra Renata se záhy dostala do čela nadkonfesijního občanského sdružení Vězeňská

ADVENT 5/2010

Z DOMOVA

duchovenská péče, které moudře vedla navzdory zdravotním zádrhelům a potížím. Ve své činnosti se nemohla vyhnout styku s kolegyněmi a kolegy z Vězeňské služby. Sedím ještě občas se sestrou Renatou v kanceláři a mohu potvrdit, že se mnozí ze zaměstnanců diví, když se zjistí, že není rovněž zaměstnankyní státní instituce. Je to chyba, nebo dar? Mnozí z nich přicházejí s důvěrou, že budou slyšeni. Jiným je pomoženo intervencí, nápadem. Takže to vyznamenání je i lidsky namístě. Jistě, nejpodstatnějším záznamem jsou jména zapsaná v Knize života. Ale ani ta na formulářích k vyznamenání nejsou v tomto případě k zahození – jsou totiž svědectvím o jménech zapsaných v srdcích mnohých dalších lidí, blízkých i vzdálených. Těch srdcí je nespočetně víc než nějakých vyznamenání. Tak nechť mají všichni radost. A věřím, že z toho všeho vyplyne radost i tam Nahoře. Bohdan Pivoňka, zástupce hlavní kaplanky Vězeňské služby České republiky – koordinátor

Požehnaný muž 2009 Je pátek 6. listopadu 2009, čtyři odpoledne. Prodírám se s plným nákupním vozíkem z přeplněného Kauflandu k autu. Naházím nákup do kufru a vyrážím. Při průjezdu křižovatkou volám příteli, aby chvíli počkal, že mám malé zpoždění. Vybíhám po schodech do třetího patra, kde se na mne smějí moje ratolesti. Nákupní tašky vyměňuji ve dveřích bytu za cestovní tašku, ještě pusu a spěchám zpátky dolů. Snad mi nabalily všechno. Nezapomněly na pyžamo a zubní kartáček? Před domem už na mne čeká sedmimístný vůz. Usedám mezi kamarády, hluboce vydechuji a jsem šťasten, že konečně nemusím řídit a nejedu ani na standardní služební jednání. Po krátké chvíli v přátelské diskuzi zapomínám na nesplněné pracovní úkoly, osobní problémy a téměř i na vlastní manželku s dětmi. Na vrchol Hostýna přijíždím poprvé v životě. Mlha a déšť nenarušují veselou večerní atmosféru, kterou po ubytování zpříjemní večeře. Na vlastní oči poznávám, co mi říká dospívající syn – polovina světa je mladší než já! Co tady vlastně dělám? Co mě tady čeká? Nebylo by moudřejší trávit své

ADVENT 5/2010

pracovní volno jinde a jinak? Připouštím, že jsem v poslední době jako neřízená střela. Jsem znechucen současnou společností honící se za ziskem. Chybí mi odpočinek, čas na rodinu, úsměv, pohyb, sauna a občas sním o nevšedních zážitcích… Je možné být v době krize nazván „Požehnaný muž“? Je to blbý vtip, či skutečnost? Stále přicházejí další a další známé i neznámé tváře. Sál se zaplnil posluchači i hudbou. Všude samí chlapi, chlapi tří generací. Začínám litovat, že jsem nevzal svého syna s sebou. Tolik bych mu přál slyšet poselství o tom, že „S Bohem to lze zvládnout“, „Nejsi na to sám“ či „Věřím Ti“. Téměř dvacet let svého otcovství jsem kazil, co se dalo. Neměl jsem čas ani chuť se s dětmi modlit, nechával jsem je samotné a nikdy neopomněl kriticky zhodnotit jejich výsledky… Jsem zvyklý řídit práci ve firmě, nyní jsem ale já ten přidělený do pracovní skupiny, kdo musel plnit připravený program. Krátké představení, pohledy do očí mužů, kteří také hledají, volají, mlčí či jinou formou bojují svůj boj o přežití „požehnaného muže“.

31

Z DOMOVA

Musel jsem Jakubovi Chýlkovi poděkovat za poselství, které si připravil. Večerní film zaujal většinu mužů, já jsem byl již full a šel jsem se projít ven. I potmě jsem rozpoznal křížovou cestu, malý hřbitov a točící se vrtule větrné elektrárny. Vzpomínky zabrousily na domov současný i budoucí. Moji prarodiče byli katolíci, upřímně hledali Boha a on se jim zjevil. Jak rád bych jej za hluku rotujících vrtulí potkal i v dešti a mlze. Po schodišti vystupuje ke kostelu nějaká postava. Další „požehnaný muž“. Blíží se půlnoc a sál hraje všemi barvami. Vstupuji dovnitř, abych zhlédl závěrečnou scénu filmu. Hlavní hrdina svou vlastní

obětí zachraňuje život svému příteli… Chronicky známý a dojímavý motiv. Můj Bože, kde právě jsi? Odcházím na pokoj. Extrovert na samotce. Kdo to tak vymyslel? Čisté a útulné, s křížkem nad postelí, jak u tátovy kmotřičky. Na přidělený pracovní list jsem si zaznamenal tři očekávání – sebenalezení, odpočinutí a setkání s potenciálním modlitebním partnerem. Sobota byla plná drahokamů, které rozdávali bratři Alan Chlebek, Miroslav Kysílko a Bohuslav Kern. Večer explodoval kalorickým příjmem nevšedních hodnot. Pro mne to byla sobota skutečně požehnaná až zázračná. Už zase vím, oč nám v životě jde, kde si mohu také příjemně odpočinout (i s rodinou) a s kým se mohu třeba i v pracovní době modlit. Nevěříš? Chceš vědět víc? Pak máš dvě možnosti: Buď příště také přijedeš, anebo se zeptej někoho z účastníků, a dozvíš se mnohem víc. Děkuji všem za přípravu a realizaci tak nádherného dne. Byli jsme skrze vás požehnáni a toužíme tento úkol přenášet dál do našich rodin, sborů i pracovišť. Bože, pomoz nám být nositeli tvého obrazu – slovem i činy. Petr Čada

Vysvěcení bratra Jakuba Chládka Členové sborů Uherské Hradiště a Uherský Brod prožili v sobotu 6. března 2010 zvláštní radostnou bohoslužbu, při které byl vysvěcen bratr Jakub Chládek. Této slavnostní bohoslužby se zúčastnili bratři z Česko-Slovenské unie, Mikuláš Pavlík a Peter Čík, a z Moravskoslezského sdružení Jan Dymáček, Karel Staněk, Jaroslav Stejskal, Alan Chlebek, Karel Kloda a Libor Škrla. K tomuto Božímu povolání bratrovi i jeho milé manželce přejí členové obou sborů z celého srdce, aby je Pán Bůh provázel svým požehnáním, láskou a milostí. „Koho pošlu a kdo nám půjde? Hle, zde jsem, pošli mne!“ (Iz 6,8)

32

ADVENT 5/2010

Z DOMOVA

V Ústí nad Labem se slavnostně otvírala zrekonstruovaná modlitebna Na jaře roku 2009 jsme se v Ústí nad Labem rozhodli pro rekonstrukci modlitebny. Co se týká uspořádání modlitebny do jara 2009, je třeba uvést, že se skládala ze dvou budov. Jedna budova, tzv. „horní“, byla zrekonstruována před téměř čtrnácti lety a postupem času se ukázalo, že nesplňuje kritéria, která by vyhovovala ústeckému sboru. I z tohoto důvodu jsme se rozhodli, že ke shromážděním budeme využívat především dolní dům, který před několika lety sloužil jako čajovna, tzv. „dolní budova“. Zároveň s rekonstrukcí této bývalé „čajovny“ byl zrekonstruován i byt pro kazatele, který sousedí s touto dolní částí modlitebny. Smlouva s firmou, která se ujala této rekonstrukce, byla podepsána 31. 3. 2009 a na první výsledky jejího snažení jsme se oficiálně mohli podívat v neděli dne 26. 7. 2009. Viděli jsme však, že rekonstrukce není ani zdaleka dokončena a že se patrně ještě nějakou tu sobotu budeme scházet v náhradních prostorách fary Církve československé husitské, která nám poskytla v době rekonstrukce „útočiště“. V listopadu 2009 však již byly plánovány první možné termíny kolaudace modlitebny a zároveň první náznaky možnosti shromáždění v nově zrekonstruované modlitebně. Kolaudace sborového domu proběhla 17. prosince 2009 za přítomnosti vedoucího sboru a bratří ze sdružení a v sobotu 19. prosince 2009 jsme se již sešli v nových prostorách. Myslím, že budu hovořit za všechny, když vyjádřím, že nově zrekonstruované prostory jsou krásné, moderní, útulné a důstojné. Skutečnost předčila očekávání a toto rčení platí nejen o modlitebně, ale i o sborovém bytě. V sobotu 23. ledna 2010 jsme měli možnost prožít slavnostní sobotu spojenou právě s oficiálním otevřením tohoto nově zrekonstruovaného sborového domu. Předseda sdružení spolu s hospodářem modlitebně požehnali a vyjádřili přání, aby také byla naplněna hledajícími lidmi, kteří se rozhodli jít za Ježíšem. Chtěli bychom touto cestou poděkovat všem, kteří svými modlitbami, finančními prostředky, fyzickou prací, časem a dalšími prostředky a činnostmi přispěli a podíleli se na možnosti dokončení tohoto díla. Dovolujeme si připojit fotografii ze slavnostní soboty. P. Linková

ADVENT 5/2010

33

Z DOMOVA

Pomalu se z toho stává závislost… Korespondenční kurz. Jeden lístek, jedna nabídka. Ze sborů Bohumín a Orlová se jich roznesly tisíce a tisíce. Přiznám se, že když jsem přišel do těchto sborů, tak mi hlavou běhaly myšlenky: Bude to efektivní? Co zmůže jeden leták v jedné schránce, jednou za rok, možná jednou za dva až pět let? Navíc se ozývaly hlasy: „My na to nemáme čas.“ Jeden bratr ale vytrvale nabádal k této formě služby. Pořád vyzýval k roznášení. A skutečně, lidé reagovali, hlásili se – a dopisovatelů přibývalo. Během půl roku jich přibylo v Bohumíně osmnáct, v Orlové osm. Orlová a Bohumín jsou sbory, které nemají mnoho členů. O to více se ale pustili do roznášení nabídek korespondenčních kurzů. Obdivuji píli a vytrvalost v této misijní aktivitě. V létě i v zimě se roznášelo v okolí svého bydliště. To rozhodující v této aktivitě je modlitba. Je to velmi pěkné, když v sobotní škole zaznívají modlitby za lidi, kteří dostanou nabídku do schránky. Vždyť kolem nás je mnoho vzácných lidí a toužíme po tom, oslovit je touto formou – nabídnout Korespondenční kurzy Impulzy života, Zdraví, Rodina, Zvládni svůj život… Snažíme se dát do stejné schránky co tři týdny jednu nabídku. Má-li být naše snaha úspěšná, pak se s naší nabídkou lidé potřebují setkávat pravidelně a častěji, než bylo zvykem. Minimálně desetkrát za rok. Vždyť máme nabídku, která stojí za to. Nabídka, která nasměrovává k Dárci života, pokoje a zdraví. A to stojí za to. Chtěl bych touto formou poděkovat všem bratrům a sestrám. Mnohým z nich je nad šedesát let. Za období jednoho roku jsem měl tu přednost navštívit tři dopisovatele korespondenčních kurzů, kteří si přáli návštěvu. Ve všech třech případech se setkáváme, hovoříme spolu, jeden z nich byl několikrát ve sboru. Vše je podmíněno naším zájmem a hlavně modlitbou za lidi, kteří byli touto formou osloveni. Díky Bohu za to. Přejeme si, abychom byli inspirací i pro ostatní sbory. Jaromír Loder

34

ADVENT 5/2010

AWR

DVD Řetízek příběhů Co se stalo Marii? Proč skočila Diana z okna? Proč seděl John každý den u cesty? Odpověď na tyto otázky a mnoho dalších dobrodružství najdete na DVD Řetízek příběhů. Z vysílání internetové televize HopeTV jsme tentokrát vydali DVD pro mladší děti. V animovaných příhodách dětských hrdinů budeme spolu s nimi prožívat například sourozenecký spor a uvidíme, jak to dopadlo, když dva malí kluci řídili bez dovolení auto. Věřím, že se spolu s dětmi rádi na příběhy podíváme i my starší. Pokud hledáte zajímavý dárek pro své přátele, chtěla bych vás pozvat do internetového obchodu http://shop.awrstudio.cz. Zde najdete nabídku CD a DVD s pořady pro první seznámení s křesťanstvím, ale i dokumenty a přednáškové cykly s přítomnou pravdou. DVD s křesťanskou hudbou, například nově Třinecký sbor – koncert v Praze na Smíchově, vám připraví krásné chvíle třeba při sobotním odpočinku. Pokud nemáte možnost internetu, zeptejte se na nabídku AWR studia svého traktátníka. Rádi vám naše DVD, CD a knihy nabídneme i po telefonu, prosím, využijte našich telefonních kontaktů. Máme krásné zkušenosti, že Pán Bůh využívá k oslovení hledajícího člověka i tyto prostředky. Modleme se za Boží přiznání k naší práci – práci, která přináší ovoce pro věčnost. Milada Macháňová

Kontakt: AWR studio, s. r. o. Peroutkova 57, 150 00 Praha 5 Tel.: +420 251 562 435, mobil: +420 731 640 489 e-mail: [email protected] www.HopeTV.cz

ADVENT 5/2010

35

GENERACE PADESÁT PLUS

Pro naše dobro Co Bible nenavrhuje, ale přikazuje: Všechno nechť se mezi vámi děje v lásce. (1 K 16,14) Buďte trpěliví – až do příchodu Páně. (Jk 5,7) S těmi, kdo pochybují, mějte slitování. (Jd 22) Nežijte podle svých marných představ. (Ef 4,17)

Opomíjená zásada „Činíte-li dobře těm, kteří dobře činí vám, jaký dík za to čekáte? Vždyť totéž činí i hříšníci.“ (L 6,33) Bylo to v době neblaze proslulé „normalizace“, ve druhé polovině sedmdesátých let. Naše překladatelská skupina po desetiletém úsilí dokončovala překlad Nového zákona, který později vyšel pod názvem „Slovo na cestu“. Tehdy jsme usoudili, že bude užitečné, když nový text Písma bude k dispozici nejenom v tištěné, ale i ve zvukové podobě, a tak jsme kontaktovali několik předních recitátorů a herců, kteří s námi na realizaci se zájmem spolupracovali. Realizovat tuto nahrávku nebylo v té době jednoduché. Jednalo se o překlad Bible zhotovený úředně neschválenou skupinou, stejně tak i zvukový záznam byl pořizován v neoficiálních nahrávacích studiích, většinou v pozdních večerních hodinách. Čekával jsem na aktéry u televizních studií nebo divadel, a když jim skončila jejich běžná práce, odvážel jsem je „k našemu dílu“. Obdivovali jsme jejich ochotu a nadšení. Někteří z nich, především ti, co četli rozsáhlejší části textu, věnovali této práci mnoho času. Když jsem po posledním natáčení odvážel domů pana Radovana Lukavského, který četl všechny listy apoštola Pavla, zeptal jsem se ho, tak jako všech

36

ostatních před ním: „Co jsme vám dlužni? Kolik vám máme zaplatit?“ Na jeho odpověď nikdy nezapomenu. Stáli jsme na noční ulici, před domem, kde bydlel. Podíval se na mě a svým typicky laskavým a klidným hlasem řekl: „Prosím vás, jak bych si za to mohl něco vzít? Vždyť jsem četl Boží slovo!“ Pak ukázal prstem vzhůru a dodal: „Pán Bůh mi ještě nikdy nezůstal nic dlužen. Jak bych mohl očekávat jeho odměnu, kdybych si od vás nechal zaplatit?“ Na toto krátké, ale účinné kázání si často vzpomenu, když vidím, jak se v současné době lidé od sebe vzdalují a jak se vytrácí ochota vzájemné nezištné pomoci. Nezapomínejme, že za své skutečné následovníky Pán Ježíš nepovažuje ty, kteří se do podrobností seznámí s teologickými poučkami, ale ty, kteří do mezilidských vztahů vnášejí ducha laskavé služby. „Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku jedni k druhým.“ (J 13,35) Apoštol Pavel upřesňuje pravidla vzájemného soužití, když píše: „Cokoli děláte, dělejte upřímně, jako by to nebylo lidem, ale Pánu, s vědomím, že jako odměnu dostanete podíl na jeho království. Váš Pán je Kristus, jemu sloužíte.“ (Ko 3,23) Jiří Drejnar

Soutěž věkem neomezená Při posledních olympijských hrách se jeden novinář otázal vítěze ve skocích do vody, jak se vyrovnává s nervozitou, která se ho jistě před každým závodem zmocní. „Zvládám to docela dobře,“ odpověděl závodník. „Vystoupám na prkno, zhluboka se nadechnu a řeknu si: Snažím se, chci zvítězit, a jestli se mi to nepovede, tak mě moje matka bude i nadále milovat.“ Apoštol Pavel s oblibou přirovnával život křesťana ke sportovnímu zápolení. Timotea vybízel, aby bojoval dobrý boj víry (1Tm 1,18; 6,12) a na konci svého životního zápasu očekával vavřín vítězství

ADVENT 5/2010

GENERACE PADESÁT PLUS

(2Tm 4,6–8). Skutečnost je ovšem taková, že někdy nemáme dost sil a v některém duchovním zápase nezískáme vítězství, jak bychom si přáli. To nám pak bere radost, podceňujeme se, ztrácíme sílu do dalších bojů a domníváme se, že nás Bůh už nemůže mít rád. Náš nebeský Otec počítal s tím, že se nás někdy zmocní pocit duchovní méněcennosti, a proto nám pro takové situace posílá výzvy a ujištění: • Bůh ví, že jsme zbloudili a že potřebujeme Spasitele. „Všichni jsme zbloudili jako ovce, každý z nás se dal svou cestou, jej (svého Syna) však Hospodin postihl pro nepravost nás všech.“ (Iz 53,6) • Přijali jsme Ježíše Krista jako svého Spasitele a to mění situaci. „Nyní není žádného odsouzení pro ty, kteří jsou v Kristu Ježíši.“ (Ř 8,1) • V soutěžení se vyhýbejme těm, kteří se chlubí svými výkony. „Neopovažujeme se zařadit mezi ty nebo srovnávat s těmi, kteří doporučují sami sebe: tím, že se měří jen podle sebe a srovnávají sami se sebou, ztrácejí soudnost.“ (2Ko 10,12) Vedeš životní zápas, ve kterém nedostanou medaile za vítězství jen tři nejlepší, ale nejvyšší ocenění dostanou všichni, kteří bojovali. Každý den zdoláváš jednu etapu závodní dráhy, a proto se každý den na jejím začátku zhluboka nadechni a řekni si: Snažím se, s Boží pomocí chci zvítězit. A jestli se mi něco nepovede, tak mě můj nebeský Otec přesto bude i nadále milovat.

Raduj se i po padesátce! „Zapomenu na své lkání, smutku zanechám a pookřeji.“ (Jb 9,27) Snad každý zná rčení, že „smích je nejlepší medicína“. Že nejde jenom o prázdné úsloví, to potvrzují seriózní lékařské výzkumy. Radostná mysl a smích blahodárně působí na zdraví člověka. Ovlivňují obranyschopnost organizmu proti nádorovým onemocněním a virózám, snižují vysoký krevní tlak, zvyšují hladinu kyslíku v krvi a při onemocnění urychlují uzdravení. Když Bůh stvořil člověka, tak pro něj připravil takové podmínky, ve kterých mohl žít bez starostí

ADVENT 5/2010

a radostně. Teprve hřích přinesl lidem trápení a zármutek. Ale i v nehostinném prostředí hříchem zapleveleného světa Bůh vyhledává ty, kteří přijímají jeho podanou ruku, respektují ho jako Pána a milují jako nebeského Otce. A v Bibli nacházíme ujištění, že Bůh každému „člověku, který je mu milý, dává moudrost a poznání i radost“. (Kaz 2,26) Někdo vstupuje do seniorského věku a posteskne si: „Mládí má důvod k radosti, ale z čeho se mám radovat jako starý člověk, když vím, co mě čeká?“ Na tuto otázku lze odpovědět jen další otázkou: „Jak si představuješ budoucnost? Co očekáváš?“ Jestli vidíš pouze neduhy a problémy, které provázejí stáří, a za tím vším neodvratnou smrt, pak se nemáš z čeho radovat, protože jak neduživé je tvé tělo, tak je neduživá i tvoje víra. Jestli však máš Ježíše jako svého Pána a Spasitele, pak si můžeš přivlastnit i jeho slib: „Uvidím vás opět a vaše srdce se zaraduje a vaši radost vám nikdo nevezme.“ (J 16,22) Jako vlastník tohoto slibu se raduj ze života, jak jen můžeš nejvíce. A rozdávej tuto radost kolem sebe.

Zasmějme se… Jistý duchovní přijel autem do okresního města, kde musel vyřídit jednu naléhavou úřední záležitost. Když se mu přes všechno úsilí nepodařilo najít místo k zaparkování, odstavil auto na zakázaném místě a za sklo napsal zprávu pro policistu: „Jsem farář, desetkrát jsem objel kolem bloku, ale marně. Abych nezmeškal důležité jednání, zaparkoval jsem tady. Odpusťte mi moji vinu!“ Když se vrátil, našel za stěračem policistův vzkaz: „Obešel jsem tento blok desetkrát a stále zde stojíte. Když vám nedám pokutu, ztratím zaměstnání. Neuvádějte mě v pokušení.“ Jiný duchovní předstoupil před shromáždění s oznámením: „Mám pro vás dvě zprávy. Jedna je dobrá a druhá špatná. Ta dobrá je potěšitelná: Máme dostatek peněz na opravu našeho kostela. A ta špatná: Všechny ty peníze jsou ještě ve vašich peněženkách.“

37

Podmínky inzerce: Cena inzerátu je 0,50 Kč (2 c) za znak nebo 7,50 Kč (25 c) za cm2. Platba probíhá na základě fakturace. Vyčkejte prosím, až vám bude faktura zaslána, neposílejte platby předem. Obálku s odpovědí na inzerát podaný pod značkou je nutné označit v levém spodním rohu číslem inzerátu. Odpovědi na inzeráty označené ČR vyřizuje Advent-Orion Praha, odpovědi na inzeráty označené SR nebo SK vyřizuje Advent-Orion Vrútky. Redakce si vyhrazuje právo rozhodnout o vydání inzerátu.

Ponúkame ubytovanie pod Vysokými Tatrami v Kežmarku, Hradné námestie 24. Cena za osobu/noc: 1. 5. – 30. 9. – 3,5 €, 1. 10. – 31. 3. – 4,5 €, v zime do 5 osôb 5 €. Tel.: 00421(0)524 525 957, mobil: 00421 (0)908 986 907, e-mail: [email protected] SR 100501 Ponúkame ubytovanie v horskej chate na Donovaloch v oblasti Nízkych Tatier. Ideálne prostredie pre milovníkov horskej turistiky, cyklistiky a lyžovania. Kapacita chaty je 19 osôb, cena podľa sezóny od 4 do 6 € osoba/noc. Viac info na http://bb.casd.sk/sl10.htm Kontakt: Róbert Rusnák, 0905 991 757, e-mail: [email protected] SR 100502 Nabízíme celoroční ubytování na Šumavě v plně vybavených apartmánech s vlastním soc. zařízením a kuchyňkou. Kontakt: www.sumava-strazny.cz, tel.: 776 230 076 ČR 100503 Nabízíme ubytování v Jizerských horách pro skupiny nebo rodiny. Tel.: 775 232 632, http://staraskola.blog.cz/, http://apartman-m.blog.cz/

ČR 100504

Ubytování v Karlových Varech! Příjemné dvou a třílůžkové pokoje s vlastním soc. zařízením, TV, SAT, WI-FI. Společná vybavená kuchyňka. Ceny: 1. noc/350Kč os., 2. noc a další po 300 Kč, přistýlka od 100 Kč. Ceny 1. 10. – 30. 4.: 1. noc/300 Kč os., 2. noc a další po 250 Kč. Možnost zajištění lázeň. procedur. Informace: [email protected], tel.: 605 181 659, www.apartmany-kv.webnode.cz ČR 100505 Nabízím ubytování v horském prostředí těšínských Beskyd ve stylové dřevěnici. Vhodné pro křesťanské tábory i rodinné rekreace. Tel.: 739 600 101 ČR 100506 Nabízíme ubytování ve Znojmě v pohodlných apartmánech v blízkosti NP Podýjí. Apartmány jsou vybaveny kuchyňkou, soc. zařízením, klimatizací, TV, Wi-Fi. Cena dohodou, pro skupiny sleva. Info: www.apartmany-machon.cz, [email protected], tel.: +420 608 977 087

Rekondiční a výukové pobyty zdravého životního stylu NEWSTART Pohodlné ubytování, výborná vegetariánská strava, masáže, rehabilitační cvičení na páteř, škola vaření, přednášky z oblasti zdravé výživy a životního stylu, vyšetření lékařem na začátku a na konci pobytu (plus konzultace), možnost sportovního vyžití, program pro děti, společné zpívání, společné procházky, duchovní rozměr a příjemná atmosféra. Hotel Horník, Tři studně, Českomoravská vrchovina Termín: 26. září – 3. října Cena týdenního pobytu: od 5 550 Kč Penzion Babůrek, Nové Hutě, Šumava Termín: 8. – 15. srpna Cena týdenního pobytu: 5 550 Kč Hotel Maxov, Jizerské hory Termíny: 4. – 11. července, 29. srpna – 5. září Cena týdenního pobytu: 5 550 Kč

ČR 100507

Penzion Hájenka, Rezek, Krkonoše Termín: 9. – 16. května Cena týdenního pobytu: 5 550 Kč

Nabízíme sezónní rekreaci ve vybaveném rodinném domě v krásném a klidném prostředí u lesa, s potokem, na polosamotě – na Jaroměřsku, v podhůří Krkonoš. 5+1, 9 lůžek + možnost přistýlky, dva záchody, dvě koupelny. 1. noc 200 Kč/osoba, 2. noc 100 Kč/osoba, týdenní pobyt 700 Kč/osoba. Více informací na: www.rekreace-polcovak.wbs.cz nebo GSM: + 420 607 655 633

Horská chata Dům SJ, Gruň, Moravskoslezské Beskydy Termín: 6. – 13. června Cena týdenního pobytu: od 5 250 Kč

ČR 100508 Provázení: Města-Praha-Čechy. Možnost pro vaše sborové aktivity. www.maskaron.sweb.cz 775 225 061 – Ivo ŘEHÁK ČR 100509 CHRISTIANA – křesťanská seznamovací agentura. Volejte prosím v Po–Pá od 9 do 17 hodin na tel.: 736 417 417 nebo si pište o informace na e-mail: [email protected]. ČR 100510 Predám biblický komentár ASD v angličtine - sadu 8 ks kníh vo výbornom stave. 0911-291 358. SR 100511 42letá, štíhlá, 160/50, hledá hodného věřícího muže pro pěkný společný život. Foto napoví, vrátím. Severní Morava. ČR 100512 Adventista, 38 let, pracující v sociální oblasti, hledá podnájem v Praze a okolí. [email protected], tel.: 737 613 630 ČR 100513 Advent, časopis Církve adventistů s. d. v ČR a SR, číslo 5/2010 12x ročně vydává nakladatelství Advent-Orion, spol. s r. o. Roztocká 5, 160 00 Praha 6 – Sedlec, http://www.adventorion.cz Registrační číslo MK ČR 6982, ISSN 1210-3365 Vychází: 21. 4. 2010 Objednávky v ČR: Roztocká 5, 160 00 Praha 6 Tel.: 233 320 767; 603 553 628, e-mail: [email protected] Objednávky v SR: Šafárikova 9, 038 61 Vrútky Tel./fax: (043) 428 26 70, e-mail: [email protected]

U všech pobytů pro děti výrazné slevy, děti do 3 let zdarma. Absolventi sleva 10 %. Pozvěte své přátele a známé! Informace a přihlášky: Robert Žižka, Country Life/Společnost Prameny zdraví, Nenačovice 87, 266 01 Beroun 1, tel.: 311 712 464, fax: 311 712 465, e–mail: [email protected], www.magazinzdravi.cz Bezplatné informace: linka 800 105 555 Nabídka sborové dovolené ve stylu NEWSTART, cena podle dohody – v závislosti na požadovaných službách a místě konání akce.

Odpovědný redaktor: Dan Hrdinka České příspěvky můžete zasílat na e-mail: [email protected]. Slovenské príspevky a inzeráty môžete posielať na e-mail: [email protected]. Nevyžádané příspěvky a fotografie se nevracejí. Redakce si vyhrazuje právo dodané příspěvky krátit. Foto na obálce: Jakub Němec Vytiskla tiskárna ARTRON, s. r. o., Boskovice Technická redakce: JUPOS, s. r. o., Ostrava