2010. cena: 5kč

cena: 5kč

4/2010 1-2

Slovo starosty

3-5

Radnice hlásá

6

Policie informuje

6-11

Na téma

12-17

Historie

18

Kultura

19-22

Názory čtenářů

22

Spolky a Organizace

22-24

Sport

25-26

Škola a Školka

27

Společenská rubrika

28

Z Infocentra

Policie informuje Souhrn zpráv za dva měsíce od 1.7.2010 do 31.8.2010. O prázdninách došlo celkem na Týnecku k 73 skutkům, které vykazují známky trestného činu a 70 skutků přestupkového jednání. V měsíci červenci 2010 řádil na koupališti v Hradišťku I. neznámý pachatel, který zde odcizil mobilní telefony, věci odložené na dece tj. kabelky a batohy s doklady. Dále zde docházelo k vloupání do zaparkovaných vozidel a to také v Týnci a Starém Kolíně.... více na straně 6

Vážení spoluobčané, jsme v posledním roce našeho volebního období - zbývá jeden měsíc do konání nových komunálních voleb. A tak je třeba se pozastavit a zamyslet se nad minulými léty. Nebudu tyto roky hodnotit z hlediska mezilidských vztahů, i když je považuji v životě našeho města za velmi důležité. Myslím si, že k tomuto hodnocení bude ještě prostor. Zastupitelstvo města chápe své poslání v tom, že plnilo svoji práci svědomitě a zodpovědně a že se ve spolupráci s voliči se zasadilo o další postupné zlepšování životních podmínek všech, kdo chápou své místo bydliště jako svůj domov. Zastupitelstvo považovalo za jednu z významných priorit dokončit schválení „Územního plánu“, který byl vydán 18. 12. 2008. Územní plán města Týnec nad Labem je zpracován v souladu s Územním plánem velkého územního celku Střední Polabí, respektovány byly zejména požadavky kladené na rozvoj dopravy, energetiky, vodního hospodářství a ochrany životního prostředí. Dále byly respektovány demografické výhledy na potřebu nových rodinných domů a bytů v Týnci nad Labem v souvislosti se zahájením výroby v automobilce TPCA v Kolíně. Demografický výhled potřeby nových rodinných domů a bytů byl v konceptu Územního plánu města Týnec nad Labem posílen.Celkové finanční náklady na pořízení ÚP byly cca 750 tisíc Kč. Jednou z velmi důležitých povinností nás všech je péče o životní prostředí. Musí to být péče každodenní a trvalá. Taková, která začíná za dveřmi

našich domovů a pokračuje v citlivém přístupu k přírodě i mimo naše zahrádky. V popředí ochrany životního prostředí je stále řešení problému s odpady. Zejména jejich třídění a následná ekologická likvidace. Nejinak je tomu i v našem městě. Během našeho volebního období se nerudovskou otázku „Kam s ním?“ podařilo opět posunout kupředu. Ve spolupráci s firmou SOP Přelouč je v našem městě dobře pracující systém shromažďování sběru, přepravy, třídění a odstraňování komunálního odpadu a od roku 2008 i bioodpadu. Město nakoupilo za cca 650 tisíc Kč nádoby na bioodpad, které pronajímá občanům zdarma, roční úspora vlivem třídění je cca 110 tisíc Kč. Samozřejmě je stále co zlepšovat, ale myslím si, že byl dán dobrý základ. Na prvním místě je však občan, který může největší měrou přispět k ekologické likvidaci a zmenšení objemu ukládaného komunálního odpadu. Asi to bude záležitost dlouhodobá, ale není jiná možnost, jak uchránit naše životní prostředí. Ještě větší problém než likvidace komunálního odpadu je také čištění odpadních vod jak z technického hlediska, tak z hlediska náročnosti na finanční prostředky. Česká republika se zavázala v přístupových dokumentech do EU, že každá aglomerace nad 2000 obyvatel bude splňovat patřičná kritéria pro vypouštění odpadních vod. Naše město, nejen v minulosti, ale i v současnosti, platí velké peněžní prostředky za vypouštění odpadních vod do řeky Labe cca 300 tisíc Kč ročně. V tomto 1

Týnecký Zpravodaj volebním období byla uskutečněna příprava projektové dokumentace pro výstavbu ČOV a odkanalizování Týnce nad Labem, Lžovic a Vinařic. V roce 2009 jsme obdrželi stavební povolení na výše uváděnou akci a připravili jsme žádost o dotaci na výstavbu ze SFŽP ČR , celkové náklady cca 278 mil. Kč bez DPH. Dne 16. 6. 2010 jsme obdrželi Rozhodnutí o poskytnutí podpory ve výši 85% ze státního rozpočtu ( EU ), 5% dotace ze SFŽP ČR a 8% půjčky ze SFŽP na doplnění vlastních zdrojů investora ( města ). Celkové náklady na projektovou činnost a zpracování žádosti byly do současné doby cca 4 mil. Kč. Dalším hlavním úkolem radnice je zajištění kvalitní pitné vody. Hlavním zdrojem je úpravna vody Mokošín. Mohu říci, že města a obce, které jsou napojeny na tento skupinový přivaděč, mají kvalitní pitnou vodu. Máme však ještě naši místní část, kde tomu tak dosud není. Proto Zastupitelstvo rozhodlo zadat přípravu projektové dokumentace na připojení Bambousku. V příštích letech bude potřeba také investovat nemalé částky na rekonstrukce vodovodních řadů, které zastarávají. A tak distribuce vody určitě zůstane i nadále v popředí zájmu radnice. S vodou souvisí i další základní potřeba pro život člověka, a to je čistota ovzduší. Proto Zastupitelstvo pamatovalo i na plynofikaci, která s čistotou ovzduší úzce souvisí. Bohužel od začátku našeho volebního období vzrostla cena plynu tak, že se opět vracíme k méně kvalitním palivům. Přesto byla v roce 2007 dokončena plynofikace místní části ulice Sadová, v roce 2009 chatové oblasti a Povodí Labe a v letošním roce ulice Hešova. Při plynofikaci byly vybudovány i nové elektrické sítě a veřejné osvětlení v uváděných lokalitách. V roce 2009 jsme získali dotaci ( cca 7,5 mil. Kč ) na rekonstrukci VO v Týnci nad Labem, Lžovicích a Vinařících, kromě Městské památkové zóny. Na rekonstrukci VO v MPZ chceme připravit projektovou dokumentaci, abychom mohli žádat o dotaci. Celkové náklady na uskutečněnou rekonstrukci VO činily cca 7,9 mil. Kč. Zastupitelstvo města na začátku svého volebního období si stanovilo priority a jednou z priorit je bezpečná cesta občanů Lžovic do Týnce. Proto Zastupitelstvo zadalo vypracování projektové dokumentace na akci „ Chodník, cyklostezka Týnec nad Labem – Lžovice“. V současné době se projednávají s majiteli dotčených pozemků souhlasy z trvalým a dočasným záborem pozemků. Celkové náklady na PD budou ve výši cca 750 tisíc Kč. Kromě hlavních priorit se samozřejmě Zastupitelstvo zaměřilo i na další oblasti, které jsou též důležité pro život v Týnci nad Labem. Podpora základní školy a mateřské školy, pro které je v rozpočtu každý rok vyčleněna částka cca 2,65 mil. Kč. Na základě rozhodnutí Krajské hygienické stanice Středočeského kraje, pracoviště Kolín, zastupitelstvo rozhodlo zadat zpracování projektové dokumentace na výstavbu nové MŠ, protože stávající objekt nelze z hygienických důvodů opravit. Do konce roku 2010 bychom měli mít pravomocné stavební povolení, abychom mohli zpraco-

2

Slovo starosty

vat žádost o dotaci z Regionálního operačního programu Středočeského kraje. Celkové náklady na PD budou ve výši cca 1 mil. Kč. Další akcí, kterou Zastupitelstvo schválilo, bylo podání projektu k výzvě č. 49 k předkládání projektů pro oblast podpory 3.2 Rozvoj měst a 3.3 Rozvoj venkova – oblast volnočasové aktivity – jedná se o projekt výstavby veřejného multifunkčního hřiště v Týnci nad Labem v areálu ZŠ. Celkové náklady na výstavbu jsou cca 12 mil. Kč, vlastní podíl žadatele je stanoven na 20% z celkových nákladů. Podpora pečovatelské služby města s celkovými výdaji 1 mil. Kč ročně podpora sportovních , volnočasových aktivit, zájmové činnosti - různých spolků, sdružení a kultury s celkovými výdaji 700 tisíc Kč ročně, podpora vybudování dětských hřišť, autobusových zastávek a úpravy jejich okolí, restaurování národních kulturních památek ( kostel Stětí sv. Jana Křtitele, kostel Panny Marie Sedmibolestné, Pieta pod křížem atd. ) a samozřejmě jedním z důležitých úkolů je údržba bytového a nebytového fondu města i celková údržba města ( letní i zimní ). Zastupitelstvo si také velice uvědomuje, že pro náš region má velký význam i rozvoj cestovního ruchu. Zvyšování úrovně a pestrosti služeb představuje základ pro tento rozvoj. Podařilo se sice zlepšit propagaci města ( informační centrum, letní kulturní akce – letní kino, Svátky Labe a jiné), ale dosud se nezvýšila ubytovací kapacita, nezlepšilo se značení cyklostezek atd. Proto Zastupitelstvo bude podporovat aktivity jednotlivých soukromých firem k zlepšení úrovně a pestrosti služeb. Protože náš cíl je, aby se Týnec nad Labem stal vyhledávaným cílem turistů. Máme k tomu všechny předpoklady, ale je nutné ještě vyřešit určité „resty“. Na závěr bych rád poděkoval zastupitelům města, zaměstnancům městského úřadu a Vám všem, kteří se podílíte na rozvoji města, za spolupráci, které si velice cením a vážím, a přeji novým zastupitelům, které zvolíte, zdraví a energii do další práce, aby Týnec nad Labem, Lžovice a Vinařice byly naším společným domovem.

Josef Polák, starosta města

Týnecký Zpravodaj

Radnice hlásá

900 let Týnce nad Labem. Věřím, že i Vy jste si z oslav 900 let města Týnce nad Labem odnesli příjemný pocit pohody. Na oslavy města Týnce nad Labem byla snad slyšet jen chvála a spokojenost z pohledu našich občanů, rodáků i návštěvníků z Týnců, kteří se zúčastnili Setkání Týnců. Myslím, že my, jako Týnečáci od Labe, můžeme mít ještě další důvody ke spokojenosti, hlavně proto, že oslavy jsme si vytvořili především vlastními silami, díky tomu, že se do jejich přípravy zapojilo více týneckých subjektů – občanů, spolků a firem. To je skutečnost, které si já nejvíce cením a vážím a za což opravdu upřímně děkuji. Je to přece krásné a potěšitelné, že v dnešní době v Týnci nad Labem dokážeme společně vytvořit něco takového, co je s uznáním kvitováno občany i návštěvníky. Samozřejmě, že celý program nebyl jen týnecký, to tak musí být, aby byl pestrý a kvalitní. Byla to skutečně úctyhodná nabídka v rámci oslav a Setkání Týnců. Ještě jednou diky všem, nejen těm, kterým jsem už poděkoval písemně, ale i všem, kteří jen přišli užívat si z nabídky, protože k tomu byla připravovaná. Jsem velmi rád, že můžu poděkovat autorům publikace „ Týnec nad Labem „ p. Ing. Horymíru Žmolilovi a p. Josefu Vomáčkovi za krásnou knihu o historii Týnce nad Labem, kterou jak praví autor v úvodu knihy si Týnec nad Labem jistě zaslouží. Kniha byla slavnostně pokřtěna při oslavách města váženým p. Miloslavem Doubalem, který je Čestným občanem města Týnec nad Labem. Slova, která pronesl při tomto slavnostním aktu, byla prostá, ale upřimná a myslím, že nám všem zůstanou hluboko v srdcích. Dovolte mi, abych se srdce poděkoval p. Miloslavu Doubalovi za krásná slova o našem Týnci nad Labem.

Na závěr bych rád poděkoval všem sponzorům, kteří finančně podpořili vydání publikace „ Týnec nad Labem„: Český mlynář, s. r. o., Týnec nad Labem DBV – ITL, s. r. o., Kolín ELZED Praha s. r. o., Lety KLEMPÍŘSTVÍ KOLÁČNÝ spol. s r.o., Týnec nad Labem Medium projekt v.o.s., Pardubice Ing. Petr Ledvina, Dukelských hrdinů 614, 280 02 Kolín IV. Autocentrum Hájek s. r. o., Týnec nad Labem C.I.T., spol. s r. o., Týnec nad Labem MgA. Kateřina Čiháková Myšková, Chlumec nad Cidlinou Deto Praha s. r. o., 140 00 Praha 4 Mgr. Zuzana Hájková – Lékarna U Zlatého lva, Týnec nad Labem Ha Nguyen Thi, Týnec nad Labem Ing. Zdeněk Hasoň, Blansko MUDr. Eva Janurová, Týnec nad Labem Marina lodě a karavany s. r. o., Týnec nad Labem Motl a synové, Týnec nad Labem Zdeňka Paseková, Týnec nad Labem Ing. Zdeněk Paseka, Týnec nad Labem Monika Poláková, Týnec nad Labem Václav Tvrdík, Vinařice Le Kim Phuong, Chlumec nad Cidlinou Ještě jednou dík Vám všem, kteří jste přispěli ke zdaru oslav 900 let našeho TÝNCE NAD LABEM. Josef Polák, starosta města

Co nového ve vydávání řidičských průkazů a jejich výměn Co nového? Z médií jste se dozvěděli, že se blíží konec povinné výměny řidičských průkazů podle § 134 odst.2 zákona č.361/2000 Sb.

Kde najdu důležité údaje? Na přední straně řidičského průkazu je u typu 4 , který se vydával v letech 1993-1996, v řádku 6. uvedeno datum vydání.

A jakých se to týká ? Jedná se o řídičské průkazy vydané mezi 1.1.1994 až 31.12.2000 a tyto musí být vyměněny do 31.12.2010. V dalším kole se to bude týkat řidičských průkazů vydaných mezi 1.1.2000 až 30.4.2004 a ty musí být vyměněny do 31.12.2013.

U typu 5, který se vydával v letech 1996-2000, se nachází nad vyznačením skupin řidičských oprávnění, pro které tento řidičský průkaz platí. Jak jsem již předeslal, bude se jednat o další kolo, kde se jedná o typ 6, tam to najdete v řádku 4a.

3

Týnecký Zpravodaj

Radnice hlásá

Ale POZOR! Nově vydaný řidičský průkaz má omezenou životnost, a to 10 let, a tuto výměnu si musí každý pohlídat sám.

do konce roku 2013 – 6 323 ks a toto jsou statistiky vydané MDČR k 24. týdnu 2010. Ať každý posoudí , že toho času už moc nezbývá a nemá cenu otálet !

Jsou vedeny nějaké statistiky kolik jich ještě zbývá vyměnit? Pro porovnání v obvodu obce s rozšířenou působností Kolín jich zbývá vyměnit do konce roku 2010 – 4 834 ks a do konce roku 2013 – 6 032 ks.V obvodu ORP Český Brod jich zbývá vyměnit do konce roku 2010 – 942 ks a do konce roku 2013 – 1 226 ks.V obvodu ORP Kutná Hora vyměnit do konce roku 2010 – 2 557 ks a

Co se mi může stát, když tuto výměnu nestihnu? Ano, může se uložit pořádková pokuta až do výše 30 000,-Kč podle § 46 odst.1 zákona o přestupcích č.200/1990 Sb. Takže neotálet? Ano a nenechávat nic na poslední chvíli !!

Volby do zastupitelstev obcí V letošním roce nás čekají ještě jedny volby, a to volby do zastupitelstev obcí. Troufám si říci, že volby do zastupitelstev obcí jsou pro Vás, voliče, ty nejzajímavější. Městský úřad Týnec nad Labem, jako registrační úřad, registroval kandidátní listiny pro obce Veletov, Bělušice, Krakovany, Uhlířská Lhota, Lipec, Radovesnice II, Žiželice a samozřejmě pro naše město Týnec nad Labem. V současné době byl zadán tisk hlasovacích lístků, tak jak byly kandidátní listiny zaregistrovány. V našem městě podaly kandidátní listiny následující volební strany - Občanská demokratická strana, Komunistická strana Čech a Moravy, Týnec nad Labem 2010 (sdružení nezávislých kandidátů), Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová a Česká strana sociálně demokratická- s celkovým počtem 47 kandidátů. Z tohoto počtu si může volič vybrat až 4

11 kandidátů. Své hlasy budete odevzdávat ve čtyřech volebních okrscích , do kterých jste rozděleni podle svého trvalého bydliště. Volby se budou konat v pátek 15.10. 2010 od 14, 00 do 22,00 hodin a v sobotu 16. 10. 2010 od 8,00 do 14,00 hodin. Voliči bude umožněno hlasování poté, kdy prokáže svou totožnost a státní občanství České republiky, popřípadě státní občanství státu, jehož občané jsou oprávněni volit na území České republiky. Svou totožnost a státní občanství prokáže volič občanským průkazem nebo cestovním pasem České republiky. Jde-li o cizince, průkazem o povolení k pobytu. Na závěr nám všem chci popřát šťastnou ruku při výběru kandidátů do nového zastupitelstva města. J.Motlová

Týnecký Zpravodaj

Radnice hlásá

Policie informuje Souhrn zpráv za dva měsíce od 1.7.2010 do 31.8.2010. O prázdninách došlo celkem na Týnecku k 73 skutkům, které vykazují známky trestného činu, a k 70 skutkům přestupkového jednání. V měsíci červenci 2010 řádil na koupališti v Hradišťku I. neznámý pachatel, který zde odcizil mobilní telefony, věci odložené na dece tj. kabelky a batohy s doklady. Dále zde docházelo k vloupání do zaparkovaných vozidel a to také v Týnci a Starém Kolíně. NP poškodil hroby v Týnci nad Labem. Vzniklá škoda 3.500.-Kč.

hodnotě 4.000.-Kč. V měsíci srpnu se NP vloupal do novostaveb v Konárovicích, zde zmizel topenářský materiál a nářadí za 20.300.-Kč. NP se vloupal do prodejny potravin v obci Žiželice, zde odcizil 1x 0,7l lihoviny a 5l soudek piva, ?nancní hotovost a cigarety různých značek. Celková hmotná škoda činí přes 22.000.-Kč. Krádež vloupáním do prodejny v obci Veletov. Zde zmizely cigarety a celá pokladna i s ?nancní hotovostí. Celková hmotná škoda činí 33.000.-Kč.

NP ujel od BČ ve Velkém Oseku. Škoda 900.-Kč.

NP ukradl HAKI lešení v Konárovicích. HAKI lešení zmizelo také v obci Krakovany.

NP ukradl 140l motorové nafty v Týnci nad Labem stavba jízdárny.

NP se vloupal do haly Kovošrotu ve Velkém Oseku. Zde odcizil cca 20kg surové mědi v hodnotě 2.200.-Kč.

NP poškodil rozvodovou skříň v obci Velký Osek. Škoda 20.000.-Kč. Jedná se o přečin poškození cizí věci, kde pachateli hrozí trest odnětí svobody až na jeden rok. V Libenicích došlo k odcizení 4ks zimních pneumatik v

NP se vloupal do dílny v obci Týnec nad Labem. Zde odcizil měděný kabel v hodnotě 4.200.-Kč. Věra Žídková PIS Kolín 5

Týnecký Zpravodaj

Na téma

Oslavy Ráno nevypadalo počasí nadějně. Drobně pršelo a obloha byla taková “olověná”. Pak se však vyčasilo, počasí se umoudřilo a pro oslavy 900 let Týnce nad Labem a Setkání Týnců bylo téměř ideální. Už večer byly postaveny stánky a tribuna, a tak ráno byl zahájen jarmark. Nebyl jen prodejní. Byly tu ukázky starých řemesel a mezi nimi i pregéř razící pamětní mince. Jeho nářadí, včetně špalku, je nyní v našem týneckém muzeu. Kolem osmé hodiny v sobotu 4. září se začínalo plnit náměstí a lidé vstupovali do budovy školy, kde v přízemí viděli výstavu výtvarné činnosti žákyň a žáků školy, dále výstavu výtvarných prací Svazu tělesně postižených a výstavu organizace Včelařského svazu v Týnci nad Labem. Zhlédli jsme i výstavu prací dětí mateřské školy. V průběhu dopoledne vystoupili i členové kynologického klubu se svými chlupatými svěřenci. Kolem deváté hodiny byly přivítány delegace a výpravy Týnců s výjimkou delegace Týnce nad Sázavou a Panenského Týnce, které přicestovaly již v pátek 3. září a večer se zúčastnily pracovního zasedání zastupitelstva Týnce nad Labem s přizvanými hosty. Mezi nimi byl i badatel Karel Laváček, který tu měl zajímavý referát o stáří Týnců a vzniku jejich názvů. V 10 hodin byly oslavy podle programu zahájeny a vzápětí nato za účasti moderátorky, starosty a místostarostky byla pokřtěna nová kniha o historii Týnce nad Labem autorů ing. Horymíra Žmolila a Josefa Vomáčky čestnými občany Města Týnec nad Labem Miloslavem Ďoubalem a ing. Horymírem Žmolilem. Oba proslovili krátký projev a citově laděný proslov pana Ďoubala byl vřele přijat. V té době byly už zahájeny sportovní soutěže hasičské v kategorii žen i mužů, soutěž v kopané gard, soutěž šachystů, soutěž v odbíjené, soutěže v tenise, soutěž ve stolním tenise a turistický pochod Týncem. Hasičské soutěže se konaly u Rybářského domova, u rybníků v Mezihoří a u koupaliště, fotbalový turnaj na hřišti pod hradem, kde je i areál kynologů, turnaj v odbíjené v Záboří nad Labem, turnaj šachů v hostinci Na Dole, turnaj stolního tenisu v herních místnostech ve staré škole, turnaj tenisu v tenisovém areálu a turistický pochod, jehož značná část šla týneckým přílabím. U tenisu byl umístěn i Outdoored. Na náměstí hrála hudba Křídlovanka, byly tu i dobové kroje Pánů z Kolína, ozývala se i střelba z historického kanónu, vystupovaly mažoretky a další hudební produkce byly nedílnou součástí takřka nonstop zábavného programu. Pokračovala ukázka výcviku psů místních kynologů, nebo výcviku opeřených dravců u loděnice Outdoored. Ve 14 hodin se dostavil na týnecké náměstí vladař, Přemyslovec Vladislav I., se svým doprovodem, v podání Pánů z Kolína. Po úvodním historickém prologu 6

následovaly interpretace starých týneckých pověstí v podání žactva zdejší základní školy. A pak v rychlém sledu následovala vystoupení souborů základních škol Týnce nad Sázavou a Týnce nad Labem, kulturních souborů z Týnce nad Sázavou, Týnce nad Labem a Velkého Týnce. Vystoupily skupiny „Pohoda” nebo “Poupata”. Páni z Kolína v dobových krojích uctili památku generála Melase. V závěru odpoledního programu vystoupili žáci naší školy s ukázkou masopustu a soubor “Týnečáci” z Velkého Týnce u Olomouce v nádherných krojích s ukázkou nazvanou “Moravská svatba”. Večer v 19,30 byly vyhlášeny výsledky sportovních soutěží. Týnec nad Labem sportovci reprezentovali dobře. Obě hasičská družstva, jak muži, tak ženy, byly reprezentovány lžovickými hasičkami a hasiči a skončila shodně druhá. Naše fotbalová garda byla první, volejbalisté A a B družstva byli první a druzí, stolní tenisté byli druzí a třetí a i tenisté z Týnce nad Labem se v několika soutěžích umístili velmi dobře. Ostatně výsledky soutěží poskytuje výsledková listina. Pak pokračoval hudební pořad, který zahájila ostravská skupina Buty. Hrála snad všechny své hudební hity i Mám jednu ruku nebo Nad stádem koní. Po dvouhodinovém vystoupení Buty začala hrát českobudějovická Yamaha In Concert týneckého rodáka Pavla Černého s popovými a rockovými skladbami třeba Michaela Jacksona nebo skupiny ABBA. Následoval hard rock v klasickém podání místní skupiny Klaxon a celou přehlídku uzavřela rovněž domácí skupina Něco. V neděli 5. září 2010 byl po mši svaté v hlavním chrámu Týnce nad Labem Stětí svatého Jana Křtitele vysvěcen panem farářem Kmoníčkem prapor města a od 11 hodin tu v plném kostele s programem vystoupil vynikající houslista René Kubelík za doprovodu kytaristy Miloslava Klause. Pořad vycházel ze skladeb Benedetta Marcella, Nicola Paganiniho, Egberta Gismontiho a Astora Piazzolla. Všechny skladby byly obecenstvem bouřlivě aplaudovány zejména Grand sonáta Nicola Paganiniho či Agua a spol. Vinho nebo Café 1930 z “Historie du Tango”. Oba účinkující byli znovu a znovu vyvoláváni, a tak přidali další skladby. René Kubelík a Miloslav Klaus se v Týnci předvedli v nejlepším světle. Byl to nádherný závěr týneckých oslav.

ing. Horymír Žmolil

Týnecký Zpravodaj

Na téma

Výstava ručních prací Místní organizace Svazu tělesně postižených v Týnci nad Labem uspořádala u příležitosti Srazu Týnců a oslav 900. výročí první písemné zmínky o Týnci výstavu ručních prací. Výstava se konala po oba víkendové dny v základní škole

a své práce na ní předvedlo čtrnáct členů organizace. K vidění bylo na tři sta prací. Výstava měla velký ohlas a prohlédlo si ji cca 460 návštěvníků.

Včelaři vystavovali Při příležitosti oslav 900 let první písemné zmínky o našem městě Týnec nad Labem byli členové Základní organizace Českého svazu včelařství, dále jen ZOČSV, vyzváni k uspořádání prezentační včelařské výstavy v budově základní školy. Vzhledem ke skutečnosti, že ZOČSV v Týnci nad Labem má již nezanedbatelnou tradici, kdy v příštím roce oslavíme 80 let od vzniku, stala se tato pozvánka pro nás výzvou představit spoluobčanům včelařství jako takové. Při prezentaci našeho koníčku jsme se snažili nezasvěcenému člověku přiblížit minulost a současnost českého včelaře, kdy v současné době dochází k rapidnímu úbytku včelařů vzhledem k jejich stárnutí a minimálnímu zájmu mladé generace, což jde ruku v ruce s úbytkem včelstev v České republice. Snažili jsme se upozornit na bohulibou činnost včel pro naši přírodu, především pro zemědělství a ovocnářství. Vždyť k základní činnosti včely patří opylování rostlin a bez tohoto by v některých oblastech mohlo dojít k vy-

mizení některých hmyzosnubných rostlin, klesla by úroda a následky si každý umí představit sám. Uvědomme si, že této skutečnosti si byli vědomi i naši předkové a národy jako Římané a Egypťané dokonce uctívaly včelu jako božstvo, což dokladují třeba nápisy v pyramidách a nálezy již ztuhlého medu v síních faraónů, který by i v současné době byl poživatelný. Součástí naší prezentace bylo občanovi přiblížit jak materiální část včelařství, zahrnující ukázku moderního nástavkového včelího úlu, medometu jako prostředku pro získání medu z včelího plástu a nezbytných ochranných pomůcek pro práci s včelstvem, tak i včelí produkty, jako všem známý med, nebo třeba včelí plástev, zvané včelí dílo, propolis, tzv. tmel získávaný mimo jiné z pupenů stromů a i slovní přiblížení pojmu mateřská kašička, kterou včelí dělnice krmí zárodek včelí královny. Mě osobně zaujal zájem spoluobčanů o problematiku a postup chovu včel. Také mě potěšila informovanost a zájem o včelí produkty a jejich využití. Nejenom o med 7

Týnecký Zpravodaj

Na téma

jako biopotravinu a jeho využití v lidovém léčitelství, kosmetice i v průmyslu, ale i o další produkty využitelné v těchto oborech. V rámci výstavy jsme se snažili krátkou přednáškou nezasvěcenému člověku osvětlit život včelstva, jeho hierarchii, život a postavení jednotlivých druhů včel, jako včelí matka, trubec, dělnice. Neopomenuli jsme ani jejich smutnou stránku, jako krátký život dělnice v době snůšky, kdy se tato upracuje, ani zákeřné včelí nemoci, jak bakteriálního původu jako včelí mor, tak i

parazitního původu např. varroázu a další. Závěrem bych chtěl za ZOČSV poděkovat představitelům města Týnec nad Labem za příležitost prezentace našeho koníčku a zároveň popřát obyvatelům do dalších roků mnoho úspěchů a zájmovým organizacím působícím v našem regionu, jejich obětavým členům , aby se jim dařilo rozšířit své řady o nové lidi, protože bez nich by mnoho věcí, které si ani neuvědomujeme, nefungovalo. Jaroslav Kubíček

Volejbal V sobotu 4.9.2010 se u příležitosti srazu Týnců a 900 let od první písemné zmínky o Týnci nad Labem uskutečnil i malý volejbalový turnaj smíšených družstev. Zúčastnila se čtyři družstva, z toho dvě domácí, z HrochovaTýnce a Týnce nad Sázavou s obsazením šesti žen. Turnaj se odehrál v Záboří nad Labem a skončil vítězstvím pořádajícího mužstva. Pořadí 1.Týnec n/L “E”

2.Týnec n/L “F” 3.Hrochův Týnec 4.Týnec nad Sázavou Většina hráčů se po dobrém obědě přemístila na náměstí, kde sledovala odpolední kulturní program. Den jsme ukončili vyhlášením výsledků a zábavou na Ostrově. Jelikož přálo všem zúčastněným i počasí, myslím, že si všichni tuto slávu dostatečně užili.

Fotbalový turnaj gard V rámci oslav 900 let od první zmínky se konal 4. září fotbalový turnaj „starých pánů“ tzv. gard. Do turnaje se přihlásily gardy šesti Týnců: pořádající Týnec nad Labem, Týnec nad Sázavou, Panenský Týnec, Mnichovský Týnec, Velký Týnec a Hrochův Týnec. Poslední dva jmenované Týnce však nedorazily. Místo dvou skupin po třech se hrálo systémem každý s každým. Hrací doba byla stanovena na 2 x 20 min. Turnaj mohl začít. Velkým favoritem na vítězství byl Týnec nad Sázavou. Cílem naší gardy bylo dle původního rozlosování dostat se do finále. V prvním zápase jsme po velké převaze porazili 5:0 Mnichovský Týnec, v druhém pak Panenský Týnec dokonce 9:0. Jelikož Týnec nad

Sázavou ve svých zápasech také nezaváhal, došlo nakonec na pomyslné finále. Naší výhodou bylo lepší skóre, při případné remíze bychom byli první. A skóre nakonec i rozhodlo. S Týncem nad Sázavou jsme remizovali 1:1. Nutno podotknout, že o výhru nás připravilo zapískání z tribun. Naši hráči přestali hrát a útočník soupeře po krátkém váhání skóroval do prázdné branky. Vítězství v turnaji jsme si náležitě vychutnali. Závěrem bych chtěl poděkovat Městu Týnci nad Labem a fotbalovému oddílu TJ Sokol Týnec nad Labem za bezproblémové zorganizování turnaje. Velký dík patří také rozhodčím p. Miloslavu Čepkovi a Vladimíru Březinovi, kteří se svých rolí zhostili s náležitým přehledem. Hynek Radouš

1. Týnec n. L. : Mnichovský Týnec 2. Týnec n. S. : Panenský Týnec

5:0

3.

0:9

Panenský Týnec : Týnec n. L

Branky: 2 x Březina, Radouš, Robovský, Kulig

1:0

4. Týnec n. S. : Mnichovský Týnec

7:0

5. Mnichovský Týnec : Panenský Týnec

0:1

6. Týnec n. S. : Týnec n. L.

1:1

Branky: 4 x Březina, 3 x Robovský, Moravec, Grubr

Branka: Dufek

Body/Skóre

Body/Skóre

Body/Skóre

Pořadí

Týnec n. L.

3/5:0

6/14:0

7/15:1

1.

Týnec n. S.

3/1:0

6/9:0

7/9:1

2.

Panenský Týnec

0/0:1

0/0:10

3/1:10

3.

Mnichovský Týnec

0/0:5

0/0:12

0/0:13

4.

8

Týnecký Zpravodaj

Na téma

„V Týnci to žije!“ Několikrát zazněla tahle věta v rozhovorech v průběhu nedělního dopoledne 5. září. Byl to poslední den oslav 900. výročí první písemné zmínky o Týnci nad Labem. Majestátní zvuky varhan kostela Stětí sv. Jana Křtitele nás přivítaly k dopolednímu programu, jehož součástí bylo vysvěcení praporu města a následný koncert, organizovaný Společností Jana Kubelíka, která letos také slaví – 20 let své existence. Ani to nebylo poslední výročí, které se v ten den připomínalo. Na týnecké oslavy přijel zahrát mladý houslista René Kubelík, pravnuk slavného houslisty a hudebního skladatele, jehož sedmdesátého výročí úmrtí vzpomíná letos hudební svět. Právě na počest tohoto génia, který prožil pár šťastných let v nedalekých Býchorech, byla založena výše zmíněná Společnost, jejímiž členy jsou i někteří týnečtí občané. Pod vedením paní doktorky Evy Janurové právě oni byli iniciátory koncertu v místním kostele. Jeho interiér zcela zaplnili za zvuků varhan týnečtí občané a hosté, kteří si nenechali ujít mimořádné zážitky. Však také celá akce

byla třešničkou na dortu třídenních oslav v obci! Pan farář Jan Kmoníček požehnal praporu města, varhany zahrály českou hymnu, kterou přítomní doplnili sborovým zpěvem, a po krátké přestávce nastoupili pozvaní umělci – již zmíněný houslista René Kubelík, kterého doprovodil na koncertní kytaru Miloslav Klaus. Skladby světových autorů pro housle a kytaru rozezněly chrámové prostory, programu vévodil věhlasný Nicolo Paganini. Toho jistě zařadil René na počest svého slavného praděda, kterému ve světě říkali „oživlý Paganini“. Opakovaný aplaus vestoje byl nejhezčím poděkováním oběma umělcům za jejich bravurní výkony. A oni nešetřili úsměvy, podepisovali ochotně vkusné programy zhotovené organizátory a děkovali všem za vlídné přijetí a skvělou atmosféru celé akce. Právem! Všem nám bylo v Týnci nad Labem moc dobře. A ze srdce přejeme týneckým, aby to u nich žilo i v dalším století existence města. Hana Zrůstová

Turnaj Šachy Šachisté odehráli svůj turnaj v restauraci U Labe. Startovala čtyři družstva o pěti hráčích, celkem tedy 20 šachistů. Dvě družstva postavili hostitelé z Týnce nad Labem a dvě družstva hosté z Týnce nad Sázavou. Ti byli také, s hráči se zkušenostmi z druhé ligy a krajského přeboru, vysokými favority a tuto roli také bezezbytku naplnili. Hrálo se s šachovými hodinami a každý hráč měl na svojí partii 30 minut. Každé utkání trvalo tedy 1 hodinu a turnaj skončil tímto výsledkem: 1.Týnec 2.Týnec 3.Týnec 4.Týnec

n. n. n. n.

Sáz. Sáz. Lab. Lab.

A B A B

6 3 3 0

b. b. b. b.

O pořadí družstev na 2. a 3. místě rozhodlo lepší celkové skóre, protože vzájemné utkání skončilo nerozhodně 2½ : 2½. Za Týnec A nastoupili Hon, Uhlíř, Teichmann st., Šindelář a Kiss. Za Týnec B nastoupili Kuta, Jareš, Teichmann ml., Kocurek a Jelínek. Po výborném obědě se hrál bleskový turnaj jednotlivců (5 minut na partii), kterého se zúčastnilo 15 hráčů. Také zde obsadili přední místa naši hosté z Týnce nad Sázavou. Po skončení turnaje převzalo vítězné družstvo z rukou místostarostky Mgr. Hájkové pohár a všechna družstva hezké diplomy, které jim budou připomínat setkání Týnců 2010.

Výsledky stolní tenis Přinášíme výsledkovou listinu turnaje dvoučlenných družstev ve stolním tenise, který se konal u příležitosti Srazu Týnců dne 4.9.2010. 1.Týnec nad Sázavou (Pavel Souček, František Kašpárek) 2.Týnec nad Labem A (Vladislav Buriánek, Petr Červínek) 3.Týnec nad Labem B (Jan Chval, Radek Novotný) 9

Týnecký Zpravodaj

Na téma

Výsledková listina tenis Setkání Týnců Výsledková listina soutěží tenisu hraných při Setkání Týnců 4.9.2010. Účast 16 startujících z toho 6 mužů a 10 z řad mládeže a žen. Soutěže: Dvouhra staršího žactva: 1.Jakub Fousek 2.Přemek Pazderka 3.Michal Buriánek 4.Dan Buriánek 5.Jan Janeček 6.Josef Hromádka Všichni z Týnce nad Labem

Dvouhra dorostenek, žen a dorostenců: 1.Libor Palivec 2.Tereza Březinová 3.Barbora Březinová 4.Barbora Jahodová 5.Věra Fousková 6.Nikola Palivcová Všichni z Týnce nad Labem. Čtyřhra mužů: 1.Josef Kozel – Zbyněk Prešek Hrochův Týnec 2.Vít Kratochvíl – Tomáš Landa Sokol Týnec nad Labem 3.František Posolda – Karel Špinka Sokol Týnec nad Labem

Hasičské závody Hasičské závody,které se konaly 4.9.2010 při příležitosti oslav 900 let Města Týnec nad Labem:

Pořadí: Kategorie ženy:

Závodu se zúčastnilo celkem 10 „ týneckých “družstev. Soutěžilo se v klasickém požárním útoku (na dotekové terče) a štafetě složené z bariéry, okna, rozhazování a motání hadic.Ke zpříjemnění závodní atmosféry hrála živá hudba. Že se hasiči umí opravdu bavit, dokázalo družstvo mužů z Hrochova Týnce, kdy místo druhého útoku předvedli show v maskách, včetně striptýzu. Celé dopoledne probíhalo ve velmi veselé a přátelské atmosféře. Díky profesionálním zkušenostem některých družstev jsme se dozvěděli pár novinek, které určitě využijeme v příštích soutěžích.

1)Velký Týnec 2)Lžovice 3)Týnec u Klatov

10

Kategorie mužů: 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7)

Týnec nad Sázavou (B) Velký Týnec Lžovice Týnec nad Sázavou (A) Lžovice-stará garda Týnec u Dobrovic Hrochův Týnec

Týnecký Zpravodaj

Na téma

Turistická vycházka Turistický oddíl mládeže připravil turistickou vycházku jako součást oslav devítistého výročí první písemné zmínky o našem městě a k programu Srazu Týnců. Vycházelo se od infocentra na Masarykově náměstí. Trasa byla dlouhá 4 km. Prošli jsme kolem kostela Stětí sv. Jana Křtitele, zastavili se u hrobu generála Melase a u pomníku padlých z obou světových válek. Pod vedením Petra Zeminy jsme došli k malé vodní elektrárně a k plavební komoře, které jsme si prohlédli s výkladem pánů Čákory a Zipse. Prošli jsme se pod Labem. Do cíle u tenisu jsme dorazili krátce po poledni. Všichni příchozí zde obdrželi pamětní list. Po občerstvení jsme zhlédli ukázky výcviku psů a dravců. Někteří odvážlivci se nechali zlákat k projížďce na mořském kajaku. Příští akcí pro veřejnost bude lampionová procházka.

Historie

Týnecké hospody a vůkolní Už roku 1339 povolil král Jan Lucemburský postavit v Týnci nad Labem mlýny a osvobodil je od berní. Toto místo, zvané Týnec nad vršky nebo také Týnec na Hůrkách, bylo dobře známé. Stálo na křižovatce obchodních cest “trstenické stezky” a její odbočky na Nový Bydžov a Hradec. Význam Týnce byl o to důležitější, že křižovatka byla na přechodu přes Labe a i Labe samo bylo už od doby Keltů dopravní tepnou, která navíc sloužila i orientaci v tehdejším Hercynském lese. Nebylo tedy divu, že již roku 1110 si toto místo, v té

době citované jako vilae, zvolili vládnoucí pražský kníže Vladislav a olomoucký Ota Černý, bratranci z rodu Přemyslovců, za místo svého setkání. Tomu setkání byl přítomen i děkan vyšehradské kapituly a známý kronikář Kosmas. V roce 1306 je Thynec super Albis už civitas. Má rychtáře a své přísežné. V době panování Jana Lucemburského patřil sedláckému klášteru. Opat povolil v tomto roce postavit na křižovatce obchodních cest u přechodu přes Labe krčmu, neboli hospodu, která sloužila k přenocování a ubytování cestujících 11

Týnecký Zpravodaj z Novobydžovska do Čáslavi, Kutné Hory, Biskupova Brodu (dnes Českého Brodu), nebo i do Prahy. Krčma tu byla postavena proto, aby kupci a horníci, jdoucí do Hor Kuten, nebyli okrádáni všelikými lapky. Byla hlídána ozbrojenou posádkou a cestující zde byli bezpečni. Věnovali, se tedy bez obav dobré krmi, dobrému pití a vyměňovali si tady často i zboží a hlavně informace. Krčma bývala na vinařické straně proti dnešní Mannově ulici v Týnci, kde Pernštejnové postavili v 16. století první týnecký dřevěný most. Později byla přestavěna a ještě později nazvána “Zavadilka”. Po roce 1494 a husitských válkách byl sepsán Urbář panství pardubického a kunětickohorského. Je v něm uvedeno i městečko Tajnec. Sepsán byl zřejmě na přání nejvyššího hofmistra království českého Viléma z Pernštejna. Ten se o týnecké panství zajímal a na základě listu krále Vladislava jej 27. února 1502 koupil od rytíře Mikuláše z Mezilesí. Pernštejnové na počátku 16. století vybudovali v Týnci pivovar na místě domu čp. 6 na náměstí. Voda do pivovaru byla vedena z dodnes zachované staré vodárničky dřevěným falcovaným potrubím. Týnečáci platili z každého varu čtyři české groše a z vody vedené na náklad JMC groše dva. Sjednali si však stálý plat 8 grošů. Platívali pak o svatém Jiří 4 kopy ouroka polouletního a o svatém Havlu rovněž 4 kopy ouroka polouletního. V této době již stával Panský, neboli Velký, dům, ale není pravděpodobné, že by v něm byla krčma. Roku 1588 byla uprostřed náměstí, proti Mannově ulici, postavena nad řeznickými krámy světnička radní a u ní býval šenk radní. Na počátku měli právo vařit pivo všichni týnečtí občané, jenže později přešlo toto právo na starousedlíky. Byli to občané pravováreční, kterých bylo 29. Jejich domy byly většinou na náměstí a měly klenuté sk1epy a lednice. Později byly propojeny až do Velkého domu, kde býval sál pravovárečný. To je ta “tajná chodba” z Panského domu. Pravováreční měšťané vařili každý na svůj účet po střídě a také po střídě čepovali. Každý dona. Dům, kde se čepovalo, býval označen chvojím. A tak nahrazovali tímto pravidelným střídáním krčmu. Roku 1610 město z velké části vyhořelo, a když k tomu přišla ještě třicetiletá válka není divu, že při sčítání lidu v roce 1654 bylo v Týnci jen 27 rolníků, 6 chalupníků a 13 zahradníků. Tři roky předtím napočítali u nás Jen 175 obyvatel. Ti měli jistě jiné starosti, než vysedávat v krčmě. Tu připomíná jen jméno Mikulass Krcmarz v knize poddaných panství pardubického k 23. květnu 1651. Jeho předek zřejmě býval krčmářem. Sám byl zapsán jako “nágemník”. Situace nebyla příznivá a tak i lidé “študovaní” často utápěli své deprese v pálence. Existuje dokument, v němž arcibiskup Arnošt z Harrachu nařizuje 2. ledna 1624 arciděkanu hradeckému, aby týneckého faráře Vavřinec Ledeckého uvedl na uprázdněnou faru bydžovskou a pod pokutou mu zakázal pít pálené víno a mít konkubínu. K tomu však arci krčmu nepotřeboval. 12

Historie

V roce 1676 se objevuje zápis, který zdánlivě nemá žádnou spojitost s krčmami. Ten zápis zní: “Dne 15. měsíce Martií držána jest konvokace a shromáždění pánův literátův u přítomnosti velebného a vysoce učeného Jana Františka Rohana, pana faráře tejneckýho. Při kteréžto konvokaci obnova kůru literátského se stala. “Dále pak následuje soupis zvolených hodnostářů. Každý, kdo chtěl, za literáta v městě býti, musel zaplatit 8 grošů českých. Literátská bratrstva ovlivňovala kulturní a společenský život v městech, zejména život hudební a zpěv. Soustřeďoval se kolem kůru, ale mnozí literáti se věnovali nejen hudbě duchovní, ale i světské. Ta se rozvíjela na venkovských návsích a v městských hospodách. V roce 1723 týnecký kantor Václav Kottík zpíval při veselosti v hospodě posměšnou písničku o ševcích. Musel se za to zodpovídat před městskou radou. Napoleónské a pruskorakouské války poznamenaly i Týnec nad Labem, přece jen však méně než válka třicetiletá. A to, i když zdejší písař napsal v manuálu radním: Táži se tě, ty Městys Tejnice nad Labem, která v nejhorších skalnatých a písečnatých pustých krajích JUCís. Panství Pardubického stojíš, jakou jsi ty radost mělo, když jsi takový nikdy neslýchaný Bequartirung vojska cizího, přes 20ti tak silných Durchmaršů a Deložírunků vystát muselo. Hudba byla hluboce zakořeněna v té době u všech lidí. U tehdejšího spisovatele J. V. Hradeckého se dočteme, že 12. června 1757 se Daun přesunoval z tábora u Golčova Jeníkova vstříc pruskému vojsku, které porazilo Rakušany v bitvě u Štěrbohol. Jeho pobočník, major pěšího pluku arcivévody Karla, baron Vitez s několika důstojníky odbočil a dali se k Týnci nad Labem. Tam přespali na faře u děkana Václava Heritese a ráno při mši svaté baron za doprovodu varhan zahrál na své milované housle, které stále vozil s sebou, svatováclavskou píseň, že všichni byli unešení. Daun druhý den nato porazil Bedřicha v bitvě u Kolína 18. června 1757. Mír v Hubertsburku l5.února 1763 uzavřel jednu kapitolu pruskorakouských válek. Rakouští generálové a důstojníci Týnec znali od doby vlády Marie Teresie, neboť tu rakouské vojsko cvičilo své manévry a dokonce od 2. půlky 19. století tu byla vojenská posádka. Spolu s hospodářským rozvojem města, vždyť tu bylo 17 výrobních cechů a rodil se strojírenský, textilní, potravinářský a kožedělný průmysl, jistě způsobil výrazné oživení kulturního a společenského života a tím i rozvoj krčem. A tak, když se posádka přestěhovala do Milovic roku 1903, bylo to ke škodě města. Kultura se zpočátku rozvíjela i díky divadlu. Divadelní zpráva z Labské Tejnice uveřejněná v Květech v roce 1835 a 1838 tvrdí, že od té doby, co nás svými plody obdařili pánové Jan Štěpánek: a Václav Kliment Klicpera, jenom nemnohé hry, které v Praze hrány byly, v Týnci hrány nebyly. Hrály se hry Blaník, Ženský boj, Obležení

Týnecký Zpravodaj Prahy od Švédů, Sidonie, Každý něco pro vlast, Valdek, Ponocný, Kuliferda, Žižkův meč, Loketský zvon, Zmatek nad zmatek, Rod Svojanovský nebo Sládci. Hráli panny Julie a Tononka Hešovy, Jan Hromádka, Jan Kurka, Karel Krátký, Antonín Bulíček, panny M. Mannová, K. Šoltová, A. Šusterková a pánové Šolta a Vorel. Hry doprovázela hudba Theobalda Nováka. V článcích se uvádí: “O všeobecné dobro horlivý pan Jan Janata dal totiž svůj dům minulého roku tak prostranný vystavěti, zřídě v něm přívětivý sál, aby divadelnímu shromáždění zadost učinil, antě dříve herčiště na velmi vzdáleném a neshodném místě stálo. “Dále se tu praví, že týnečtí ochotníci se již po 40 let snaží každou zimu připravit ušlechtilou zábavu. V roce 1844 uveřejnily „Květy“ v rubrice Domácí kronika zprávu o kontribučním Františku Brožkovi, dědečkovi básníka Petra Bezruče, který uplatnil své nevšední nadání a recitoval bez nápovědy celých čtyřicetipěti minut o deklamátorní akademii báseň „Bitva u Waterloo”. A 28. prosince 1846 sehráli týnečtí ochotníci Tylovu hru “Paní Marjánka, matka pluku”. Bachův absolutismus byl překážkou jejich činnosti. A tak další zpráva je až roku 1856, kdy hráli Klicperovu veselohru “Popelka varšavská”. Z roku 1869 se dochoval plakát na divadelní hru “Třeštílek”. Divadlo se hrávalo v týneckých hospodách. V roce 1871 prodal majitel “Hradu” a statku Velký dům rodině Holubovy, která jej pak vlastnila až do roku 1913, kdy jej koupil Gabriel Linhart. Řeznickým krámem i celým domem vládl František Holub. On se však psal Gottlieb, což je Bohumil. Asi to bylo jeho jméno biřmovací. Jenže lidé mu říkali místo Gottlieb Kotlík. Jenže on měl smysl pro humor a tak to ještě vylepšil a říkal svému domu „Hotel du Kotel”. V přízemí Velkého domu bývávalo řeznictví, které na nějakou dobu vystřídala cukrárna Libotovských, aby se tam později vrátilo znovu řeznictví, tentokráte Linhartovo. Ostatně ono to stejně zůstávalo vždy v rodě, vždyť babička Gabriela Linhartová byla za svobodna Holubová. Vedle v přízemí byla prostorná zájezdní hospoda a ve dvoře byly prostorné stáje. Nad hospodou byl sál, kde se konávaly plesy a to zejména ty reprezentační, kde se pánové zapisovali dámám do jejich tanečního pořádku. Ty dámy nosívaly vějíře. Na domě byl velký nápis Velký dům a pod ním menší tabule s nápisem Beseda. Páni mistři z Řemeslnické besedy tu každý čtvrtek mívali schůzi. Nahoře v sále se hrávalo divadlo. Hráli je tu Staří ochotníci a hrávaly je tady kočovné divadelní společnosti. Jenže ty hrály i v hospodě “Na špici” čp.357. V roce 1865 do Týnce na radu Foltysovu přijela společnost Kullasova. Hráli právě v hospodě “Na špici” veselohru “Starý ženich ve škatuli”. Protože to bylo v době pruskorakouské války, stanovili ceny vstupenek jen 20, 12 a 6 krejcarů. Vybralo se 12 zlatých, ale Týnečáci vytýkali Kullasovi hru německého autora. Další hra byla tedy česká, týnecká omladina jim zdarma obstarala hudbu a bylo vyprodáno. Jenže hru hráli jednou. Do Týnce přišli pruští vojáci.

Historie

Zůstali tu 5 dní a přáli si, aby jim herci hráli veselé frašky a německy. Ti se jich báli a tak, třebaže německy uměli jen Kullas, Mušek, Šolc a slečna Mušková” hráli německy. Šolc upravil “Francouzskou selku a českého dobrovolníka” dle německého žertu “Kurmercker und Pickards”, který asi přeložil Kaška, na “Preusischer Soldat und böhmischen Bauerin”. Vedle toho dávali frašku “Šabrnak über šabrnak”, snad “Liška nad lišku”. Herci vydělali hodně peněz, ale z Týnce museli hned potom odjet, protože Týnečáci jim nemohli prominout, že hráli německy. Herci sehnali povozníka a cestovali přes Čáslav do Ledče. Na cestě je však přepadla bouřka, déšť bičoval lidi i koně. Promočení a unavení skončili v jedné venkovské hospodě. K jídlu nedostali nic, protože Prušáci vše vyjedli. V houních byl hmyz po pruských vojácích a tak leželi na lavicích nazí, pili pálenku a bavili se vyprávěním veselých historek ze svých divadelních štací. Na tuto cestu nikdy nezapomněli. V osmdesátých letech 19. století se v Rakousku prosazovaly myšlenky panslavizmu. Do Slovinska jezdily vlaky Družby. Jezdili v nich sice Pražáci, Hradečáci, Plzeňáci, Pardubáci a také jeden Týnečák, Karel Krátký. On o cestě vykládal v týneckých hospodách a zachovala se jeho korespondence. Ceny zájezdu byly v I. třídě 35 zlatých 30 krejcarů a v II. třídě 21 zlatých 20 krejcarů. Kachna stála tehdy 60 krejcarů až 1 zlatý a plat podučitele byl 420 zlatých ročně. Do Týnce zajížděly stále divadelní společnosti Faltycova a Šmídova. Společnosti měly malý počet herců a tak využívaly služeb mladých týneckých ochotníků například Toníka Šebelky nebo Gábiny Krblichové. 8. října 1889 hráli ve Velkém doně hru “Hrabě Fridolín”. Uprostřed hry vpadl do hlediště strážník Krblich a volal: “Pánové nelekejte se. Na Dole hoří! “Hra se nedohrála. Všichni běželi dolů. Hořela lednice hostinského Nováka u mostu. Legračních historek bylo mnoho. Za zmínku stojí i to, že členem Faltysovy společnosti byl pozdější člen opery Národního divadla Emil Focht. Mnohem více však hrával v souboru činoherním. Bylo takhle k jaru. Hospodský právě porazil posledního vepře, kterého měl v chlívku a uspořádal vepřové hody. To ovšem nevěděli, no kdo, dva místní pobertové, kteří se radili, jak by hospodskému vepříka z chlívku ukradli. Jenže mezitím do hospody dorazil od Kojic medvědář s medvědem a požádalo nocleh pro oba. Hospodský nechal medvědáře vyspat v lokále a medvěda společně umístili v prázdném chlívku po praseti. V půlnoci k chlívku dorazili zloději. Jeden vlez dovnitř, že vepříka “bouchne”, druhý za ním zavřel dveře. Vtom se ozval z chlívku řev, druhý zloděj prchl. Za chvíli nato tu byl hospodský a strážník. Otevřeli chlívek, a co vidí? Medvěd držel zloděje v náručí a tomu z kalhot vytékalo něco, co nevonělo. A to si s ním medvěd chtěl jen hrát. V roce 1875 Morstadtovi zemřela žena. Pernerovi mu z přízně a ze známosti nabídli vedení hospody “Podskalák” po Makovských, kteří se odstěhovali do Sedlece. Hospodě se dařilo dobře, hodně piva vypili zaměstnanci 13

Týnecký Zpravodaj mlýna i zaměstnanci strojírny a samozřejmě i zákazníci. Dvakrát do týdne sem chodívali na taroky bratři Pernerové, Ferdinand, Jan, Alfrod a Václav, Vojtěch Janovký, jeho bratr obrlajtnant, farář Turovský a velebný pán Horáček. Hosty musel obsluhovat hospodský Morstadt, a když některý z pánů odešel, musel jej zastoupit v kartách. Jeho dcera Mína dělala ty večery společnost paní Luise. Jenže v roce 1878 měla Pernerova strojírna velké zakázky a tak se “Podskalák” proměnil v dílnu. A Morstadt si proto koupil hospodu ve Lžovicích “Na Cabicárně”. Ale o ní až příště v dalším. Teď se zmíníme o další hospodě “Na Bílá Hoře”, která se jmenovala “Veselka “. Bývala v místě, kde se říkávalo “Na Vinici “. Byla to zalesněná stráň nad Ostrovem. Kdysi tady bývala skutečně vinice. O tom svědčí terasovité stupně. Pozemky tady patřívaly Moravcům, kteří tu mívali višňovku, Matěj Štefan tu měl políčko, Šoltovi vinici a byl tu také ten hostinec. Týnečáci sem chodívali na výlet. Bývaly tu kolotoče, houpačky, střelnice a každou neděli se tu na sále tancovalo. Chodívala sem celá Tejnice. Na housle zde hrávali kluci Sobotovi a na harmoniku slepý starý pan Krátký. Šenkovával tu pan Vulteryn. Hrávalo se tu i divadlo. Když listujeme Výletními listy “Sokola” Kolínského z 5. července 1896 pro celodenní výlet do Týnce nad Labem, hrála na Cabicárně hudba, řízená Františkem Kmochem. K večeru tam dorazil i štáb v čele s podmaršálkem Waldeckem. Štábní důstojníci pojedli, popili a poseděli. Kapele se dostalo uznání z úst podmaršálka Waldecka, který řekl: “Schöne muzika.” Pod věkovitými kaštany tu sedávaly slavné osobnosti například Alois Jirásek, Jaroslav Vrchlický a mnoho dalších. Roku 1908 se v Týnci nad Labem konaly velké manévry. Na samém jejich závěru se konala v neděli taneční zábava. Hrála na ní kapela zjišťujeme, že tu župa Tyršova tehdy konala svůj XI. slet. Popisuje cestu do Týnce nad Labem a dosti podrobně jeho historický vývoj. Těch výletů bylo několik a hned první končil 3. června 1879 v hospodě “Veselka” Na Vinici. Pěvecký sbor Řemeslnické besedy tam přednesl několik pěveckých sborů. A teď se podíváme na lžovickou hospodu, známou “Cabicárnu”. Co přimělo Jakuba Cabicara , nebo se snad původně jmenoval Zapicar, k postavení hospody nad Vinicí ve Lžovicích? Třeba to byla stále se zvětšující doprava směrem na Kolín, nebo plánovaná silnice či potřeba velkého tanečního sálu? Kdo ví. Byla postavena ke dni 1.1istopadu 1844. Už za 10 let jí od Jana Cabicara koupil Václav Šašma za 2350 zlatých. Pak se postupně v jejím vlastnictví vystřídali Dobiášovi, Fridrichovi, Vaníčkovi, Krehanovi, František Kukal, Bartákovi a 23. března 1878 hospodu koupil zmíněný Vilém Morstadt, který sem přišel z hospody “Podskalák”. O čtyři roky později je čp.29 zapsáno na Viléma Morstadta a jeho nezletilou dceru Marii. Pak uplynulo celých 30 let, než hospoda opět změnila majitele. Stali se jimi Josef Holub a Jana Holubová, rozená Horstadtová. Pak Vilém Morstadt a Marie Morstadtová koupili usedlost zpět, ponechali si hospodu a stavení spolu s čp. 54 převzali 14

Historie

Holubovi. A majetnictví Cabicárny bylo pak trvale v rodě Morstadtů, kteří drželi hospodu více než 70 let. Právě Morstadtovi hospodu a její okolí zvelebili. V druhé půli 20. století udržoval hospodu MNV za vydatné pomoci lžovických hasičů. Ale ponechme doby nedávné a věnujme se historii. Hospoda Cabicárna nikdy nepozbyla své původní jméno. Byla vždy přitažlivá pro svou pěknou polohu, dobrá občerstvení pro pravidelné návštěvníky i výletníky a upravené okolí. Když do Týnce přestaly zajíždět kočovné divadelní společnosti, týnecká veřejnost na divadelní představení zvyklá si žádala další divadelní činnost. V hostincích “U Benešů” a “Narůžku” vzpomínali pánové K. Šebelka, A. Vulterin, J. Beneš, J. Köllner a J. Šmíd, jak se v sedmdesátých letech 18. století hrávalo divadlo v besedě “U Hešů”, „Na Vinici“ a „Na Špici“. Hrály se prý hry náročné, jako například Kříž u potoka, Furianti, Dědův kalmuk nebo Poslední april. A tak všeobecná nálada vyústila nakonec ve vzkříšení ochotnického divadla. První představení sehráli na improvizovaném jevišti ve Velkém domě v dubnu roku l890. Hrála se Lokayova veselohra “Dědoušek”. Režii měl tehdy zdejší, velice společenský kaplan, J. Marek. Ve hře účinkovali J. Beneš, K. Šebelka, J. Köllner, J. Lavička, J. Šmíd, P. Fuchs, A. Rosáková, M. Knížková a A. Pacáková. Nápovědou byl A. Vulterin. Představení se hrálo ve prospěch postavení nového jeviště. Vstupné bylo 20 až 40 krejcarů a tak když bylo vybráno 40 zlatých, byl to mimořádně skvělý příjem. Nájem ze sálu stál 4 zlaté, divadelní knížky 30 krejcarů a posluha činila 1 zlatý. Pozvánky na první představení se hektografovaly. Na další představení byly již tištěny a týnečtí ochotníci si ke zvýšení úrovně zvali k maskování “chvalně známého” vlásenkáře R. Živného z Kolína. Hráli Sokolova “Starého vlastence”, Stroupežnického “Naše furianty”, Šamberkovu “Rodinnou vojnu” a Tylovu “Marjánku, matku pluku”. O hraní divadla byl stále větší zájem. U dívek však, s ohledem na tehdejší společenské zvyklosti, nestačil jejich pouhý zájem. Dva pánové museli požádat rodiče dívky, aby dceruška mohla účinkovat. Vzali na sebe ale úvazek, že jí budou ze zkoušek domů doprovázet. Vypráví se, že tehdejší primadona souboru, slečna Knížková, která bydlela u své tety paní Hubalkové, byla vždy doprovázena ze zkoušky několika ctiteli. Až k bytu jí směl už vésti jen Toník Šebelka, který byl pro tento úkol zvláště pečlivě vybrán. Ostatním pánům nebylo dovoleno jíti dále a to hlavně z toho důvodu, že paní Hubalková mnohdy na Márinku již v nočním úboru čekala a jistě by jí takové setkání nebylo milé. Ostatně Velký dům se stále více stával kulturním centrem města. Bydlel tu ředitel kůru a sokolský kapelník Václav Voborník. Vedle něho krejčí Beran, který měl dva nadané syny. Starší Josef byl ředitelem Českobudějovické hudební školy a autorem Hudební školy na housle i člen několika hudebních kvartet. Mladší Václav byl členem hudebního sdružení ARS a autorem Hudební školy na violoncello. Učil tam vynikající hudební pedagog Karel

Týnecký Zpravodaj Štika nebo Václav Kubelík, bratr Mistra Jana Kubelíka. Josef Beran často vzpomínal na to, jak se o prázdninách do Týnce vracel vlasatý študent Šantrůček, pozdější známý medailer, který tu hrával s Karlem Štikou a Josef Beran nábožně naslouchal. Zaujala ho také Svendsenova romance v cituplném provedení malíře pokojů pana Čížka. Velký dům hostil loutkové divadlo Matěje Kopeckého nebo loutkoherce Polabí Jana Laštůvku a později jeho vdovu, která ve Velkém domě dokonce zemřela roku 1892 ve věku 67 let. V tom roce tu byl založen týnecký Sokol, jehož zakládajícím členem byl i Spolek občanů pravovárečných. O čtyři roky dříve, v roce 1888 tady vznikla organizace Sociálně demokratické strany. Při zakládající schůzi uspořádala svůj první ples s hudbou pana Havlína z Rasoch. Vstupné tehdy bylo 5 krejcarů. Divadlo se nadále hrálo ve Velkém domě. Dramatický odbor’ Sokola sehrál v roce 1920 Tylova “Jana Husa” a Kollárova “Pražského žida.”, sociální demokraté Hilbertovu “Vinu” a Fořtovu komedii “Z českých, mlýnů”. Čeští socialisté hráli “Osudný manévr” a Sokol sehrál první operetu v Týnci “Pražské švadlenky” a hru K. Legera “Slepý”. V roce 1922 založil Sokol Bio odbor a začal hrát ve Velkém domě kinopředstavení. Film byl zpočátku němý, doprovázený hudbou místních hudebníků. První film byl “VII. slet všesokolský”. Pak následovaly filmy hrané, jako “Sen a skutečnost”, „Madame Dubarry” či „Je jí sport”. V roce 1927 získali licenci pro provozování živnosti Bio Sokol. První zvukový film byl v Týnci promítán 8. října 1933 a jmenoval se “Kantor ideál”. To už se však hrávalo v sokolovně, kam se kino v roce 1927 přestěhovalo. A jak to bylo s týneckou sokolovnou? Už v roce 1896 se spojili “Staří ochotníci” i Sokolové a hráli svá představení ve prospěch stavby sokolny v hospodě “U Nováků”. Dočkali se. 1. listopadu 1899 ji otevřeli hrou E. Zítka “Karel Modrava”. V roce 1922 však už položili nový základní kámen ke stavbě velké sokolovny a to 30. července. Stavba rychle pokračovala, Sokol Týnec nad Labem se hodně zadlužil, ale o rok později 19. dubna byla sokolovna slavnostně otevřena.

Historie

V Týnci hrávaly divadlo 3 soubory, Sokol, Orel a DTJ. Sokol hrával v nové sokolovně, DTJ v hostinci “U Hájků” a “U Snížků” a Orel v sále pravovárečných měšťanů ve Velkém domě. Všechny soubory hrály hodnotné a zajímavé hry. Sokolský soubor hrál dokonce operety, například “Pražské švadlenky”, “Na tý louce zelený”, “Tulácká krev” nebo “Velké pokušení” a řadu dalších. Sokolovnu dokonce otevřeli spolu se pěveckým spolkem Smetana Blodkovou operou “V studni”. Hráli i v divadle “V přírodě” na Šibeníku třeba “Tenkrát ještě kvetla láska” nebo Fořtovu “Krásku ze Šumavy”. Ale co týnecké hospody? V roce 1930 jich bylo jen v samotném Týnci 9 a vinárny byly 3. A to tu byly ještě 3 cukrárny a bývala i 1 kořalna. Divadlo se už ovšem hrálo jen v předchozích zmíněných místech, kde bylo stabilní jeviště. Loutkové divadlo se hrálo v sokolovně, na faře a občas i v hostinci “Na Balkáně”. Bylo by dobré připomenout, že v letech 1925 až 1927 bylo v Týnci nad Labem sehráno 28 divadelních premiér. Sokolský divadelní soubor dosáhl mety nejvyšší. Při spojení režisérsko-výtvarnické dvojice Ladislav Fiala a Jóža Bok zvítězil 2. července 1938 s hrou Karla Legera “Slepý” v soutěži divadelních ochotníků země české a ve finále československém se umístil na 3. místě, hned za Prahou Dejvice, Bratislavou - Petržalka a před Valašským Meziříčím. V další činnosti sokolskému souboru zabránilo zrušení organizací Sokol, Junák a Orel 12. dubna 1941 nařízením Říše. Hrálo se tedy divadlo pod hlavičkou spolku “Ochrany matek a dětí”, Sportovního klubu a Hasičské jednoty. Pak vznikl divadelní spolek “Heš”. To vše se stalo, když se v hostinci “U Procházků” sešla porada organizací sdružených v Národním souručenství a ta rozhodla právě o tom, kdo a kde bude divadlo hrát. Nerad bych zapomněl na velice známé týnecké sokolské Šibřinky, fotbalové Karnevaly či Rybářská tření. Ty prvé dva začaly již před 2. světovou válkou, Tření začalo až po ní. Šibřinky v sokolovně, Karnevaly v sokolovně a Rybářská tření na Ostrově. Hrálo se i divadlo. Ale o tom a o kultuře a hospodách po válce až zase příště. ing. Žmolil Horymír

Týnecké muzeum Týnecké muzeum do této doby navštívilo 147 návštěvníků. Kromě trvalé expozice věnované historii Týnce připravilo postupně tři tematické výstavy: Výstavu dekorativní dřevotvorby a fotografií Týnce nad Labem Jaroslava Nováka, výstavu Týnečtí dobrovolní i nedobrovolní cestovatelé a výstavu Historie Setkání Týnců. K té poslední je nutno dodat, že k jejímu konání byla přepracována i základní historická expozice k devítistému výročí od první písemné zprávy o našem městě. Akce se konala v rámci celkových oslav tohoto výročí v sobotu 4. záři 2010 a v neděli dopoledne 5. září. Byla také nejvíce navštívena. Z celkového počtu

stávajících návštěvníků jich tato akce zaznamenala plné dvě třetiny. V sobotu bylo muzeum otevřeno od 8 hodin až do 17 hodin. Příchozí si mohli vyslechnout i doprovodnou přednášku o týnecké historii i historii Setkání Týnců. Muzeum navštívili nejen občané Týnce nad Labem, ale i Týnečáci z ostatních Týnců a návštěvníci z širokého okolí. Prohlédli si historické exponáty týneckého muzea, pochválili estetičnost jejich uspořádání, prošli si historii Setkání Týnců a obdivovali se zručnosti vystavených figurek našeho dřevořezbáře Josefa Vániše, jeho krásného betléma, či staročeské dechovky nebo postavám 15

Týnecký Zpravodaj světců. Se zájmem si prohledli i kolekci olejomaleb týneckých kněží od roku 1850 do roku 1950. Zajímal je i zvláštní panel arcibiskupa dr. Karla Otčenáška nebo panel Vilíka Heše. Na podzim k 28. říjnu připravuje naše muzeum výstavu zaměřenou k československé státnosti a k Týnci nad Labem. Má jistě vybírat z čeho, neboť materiálu k tomuto tématu má muzeum dost. Muzeum se bude podílet i na akci připravované informačním střediskem Outdoored ve čtvrtek 30. září,

16

Historie

kdy je přednáška “Historie trochu jinak” spojená s autogramiádou autorů knihy o historii Týnce nad Labem. Ve vánočním a přednovoročním období je jisté kouzlo, a proto jako každoročně muzeum připraví výstavu Týnec vánoční a Týnec novoroční se vším, co k tomu patří, včetně vánočního stromečku. Všem, kteří nás zásobují, novými historickými artefakty, znovu děkujeme. Těšíme se na vaší návštěvu, Týnečáků i mimotýneckých občanů. MU

Týnecký Zpravodaj

Historie

František Koubek Jak už to tak bývá, při vydávání knih se objeví i při korekturách některé chyby. I v knize o historii Týnce nad Labem se několik tiskových drobností dostalo do textu. Nejsou závažné. Ale jednu, ne tiskovou, považujeme za svou povinnost touto formou opravit. U fotografie letce a hrdiny Koubka je uvedeno křestní jméno Josef. Jedná se ale asi o jméno biřmovací, neboť v rodu Koubků se jméno Josef vyskytuje často, a to i u dědečka Františka. Považujeme tedy za správné informovat naše čtenáře a veřejnost o tomto nadaném a statečném člověku. František Koubek se narodil u nás v Týnci nad Labem 25. června 1908. Byl původně katolíkem, odtud tedy asi záměna s jménem biřmovacím, ale později přestoupil k církvi československé. Jeho rodiče byli František Koubek z čp.137 a Anna Novotná z čp.148. Jeho jeden dědeček byl Josef Koubek, mistr kovářský v Tehovičkách a babička Barbora byla dcerou hostinského tamtéž. Druhý dědeček Josef Novotný a babička Anna, rozená Plačková,pocházeli z Týnce nad Labem. Malý František vychodil školu v Týnci a pak se dal na vojenskou dráhu. Po ukončení základní vojenské služby nastoupil místo u finanční stráže v Moldavě v Krušných horách. V roce 1929 absolvoval učiliště pro letectvo u 1. školního oddílu a obdržel pilotní osvědčení s velmi dobrým hodnocením. O čtyři roky později byl jmenován mechanikem II. třídy. Další rok 1934 se zapracoval v agendě technických zpráv s prospěchem výtečným. Ještě téhož roku 15. prosince obdržel vůdčí list, dnešní řidičský průkaz. V té době byla však atmosféra lidských vztahů v pohraničí velice napjatá. Byly zde sudetoněmecké ozbrojené bojůvky a střety s československým vojskem i policií byly časté. František Koubek byl 26. září 1938 při snaze zabránit přechodu hranic příslušníky Freikorpsu, který nebyl zákonný, těžce zraněn a po převozu do nemocnice zraněním podlehl. Po válce mu byl v Moldavě postaven pomník a prezident Československé republiky dr. Eduard Beneš mu udělil vysoké vyznamenání, vojenský válečný kříž,

7. srpna 1947. Na jeho počest pořádala Tělovýchovná jednota Bílina každoročně Memoriál Františka Koubka ve vytrvalostním běhu na lyžích v Moldavě. Tolik tedy o životě hrdiny z materiálů týneckého muzea, které poskytlo fotografie k vydáni knihy o historii Týnce nad Labem.

ing. Žmolil Horymír 17

Týnecký Zpravodaj

Kultura

Letní kino 2010 Letní kino v Týnci nad Labem ukončilo pro letošní sezónu svoji činnost. Začátkem června byla provedena kontrola a následná oprava konstrukce pro upevnění plátna.

Opravu provedla firma pana Josefa Hájka z Týnce nad Labem. Promítací technika a vše s tím spojené bylo jako vždy vzorně připraveno panem promítačem Petrem Malým. Revize, které jsou pro chod kina nezbytné, byly provedeny, a tak jsme mohli zahájit 18. června

provoz. Během léta bylo promítnuto 21 představení z plánovaných 23. Celkově nás navštívilo 1227 diváků. Z toho rekordní počet návštěvníků přišel na českou komedii „Ženy v pokušení“. Bylo jich celkem 385, což zdaleka překonalo kapacitu našeho kina. Druhým nejnavštívenějším filmovým představením byl taktéž český film „Kajínek“. Ten zhlédlo 213 diváků. Díky těmto dvěma filmům jsme mohli konstatovat, že průměrně přišlo na jedno představení 47 diváků, což je oproti loňskému roku o čtyři diváky na představení více. Letos naše kino navštívilo kromě diváků z Čáslavi, Cerhenic, Kolína, Hlavečníka, atd. i šest promítačů z letních kin a multikin. Naše technika se jim líbila a byli jsme pozváni k nim na exkurze. Probrali jsme problémy, s kterými se musíme potýkat. Museli jsme ale konstatovat, že kino je koníček na celý život. Nezbývá tedy než poděkovat starostovi města, zastupitelstvu, technickým službám Týnce nad Labem a Mateřské škole Týnec nad Labem za podmínky vytvořené pro provoz kina. Za starostlivost o promítací stroje a návštěvníky pak děkuji panu Petru Malému, sl. Zdeně Průšové a panu Janu Landgráfovi. Děkuji vám všem, kteří jste naše kino navštívili, za přízeň a příští rok nashledanou. Dušan Žmolil

IX. ročník Rockového festivalu v Týnci nad Labem Týden před vypuknutím oslav 900 let Týnce nad Labem a Setkání Týnců se na Ostrově v Týnci nad Labem uskutečnil již tradiční Rockový Týnec. Letos to byl již devátý ročník. Akce připadla na poslední srpnové odpoledne. Byla to tak zvaná „generálka“ před vypuknutím oslav. Kulturní areál totiž proběhl částečnou rekonstrukcí. Návštěvníci mohli zhlédnout opravené a přestavěné pódium, včetně terasy nad ním. Začátek byl naplánován na čtvrtou hodinu odpolední. Bohužel počasí si s námi zahrálo ruletu, a tak nám po začátku připravilo deštivé překvapení. I tak si k nám postupně našlo cestu cca 160 fandů rockové hudby. Tradičně již zde vystupují kapely Faust Band, Něco, Kulatá krychle, Capsella Bursa Pastoris, Bu-Fu, Skylla, Ellysium a Klaxon rock. Z občerstvení si mohli vybrat fanoušci pivko, vínko, svařák i něco tvrdšího. Pan starosta již tradičně připravil se svými spolupracovníky pochutiny. Návštěvníci si tak mohli vybrat z uzených klobás, topinek s masovou směsí, gulášku apod. Dík také patří všem spolkům, které se podílí na této akci a pár dobrovolníkům z řad místních občanů. I přes nepřízeň počasí se akce zdařila a nezbývá než příští, jubilejní desátý ročník, pořádně oslavit. Tak napřesrok nashledanou. Dušan Žmolil Autor fotek: Ladislav Špinka, Starý Kolín 18

Týnecký Zpravodaj

Názory čtenářů

Názory čtenářů Zde je prostor pro vaše příspěvky. Pište v ruce, na stroji nebo počítačem, texty opravíme, pokud bude třeba, doladíme. Příspěvky by měly být spíše kratší, do půl strany. Nejedná se o tematická pojednání, směřujme svůj pohled do dění v našem městečku, viz podrubriky. K případné kritice dodejte event. i konstruktivní řešení, nápad... Bude li třeba odpovědi, dodejte váš přípravek dostatečně dlouho (id.30 dní) před uzávěrkou, abychom ji mohli včas zajistit.

Především našim členkám TK Pohoda Týnec nad Labem, díky kterým se nám podařilo zajistit „dětské hřiště“ plné her a soutěží v prostorách školního hřiště naší ZŠ Týnec nad Labem. Také chci poděkovat vedení školy za zapůjčení hřiště. Věřím, že všichni, kteří hřiště navštívili, byli spokojeni a našli si zde zábavu. Konkurence různých akcí byla veliká. Proto máme radost, že i v tak nabitém programu, který město připravilo, se našli návštěvníci našeho „dětského hřiště“.

Své příspěvky směřujte buď přímo k Pavlu Knížkovi do Informačního centra na rohu Masarykova náměstí nebo mailem tamtéž. Prosím podepište se, event. uveďte kontakt (nebude uveden). Adresa pro příspěvky: [email protected] Pokud budete potřebovat s něčím pomoci, můžete kontaktovat přímo mne na telefonu 602 709706 nebo mailu [email protected]

Za TK Pohoda

Světlana Vaštová Co se povedlo. Vaše poděkování – ocenění. Sláva lavičce! Chci poděkovat zástupcům Týnce, že tak bleskurychle zareagovali na ztrátu lavičky z dětského hřiště ve Vinařicích a oznámit ostatním, že tu již máme novou. Tu už nikdo neodnese. Díky za všechny, Světlana Vaštová Poděkování S oslavou takového výročí, jako je 900 let od první písemné zmínky o Týnci nad Labem, bylo mnoho starostí a práce. Vystoupení na náměstí i další akce po Týnci byly pouze „třešničkou na dortu“, za kterou se skrývala práce mnoha lidí. O mnohých z nich veřejnost neví. Chtěla bych využít příležitosti a poděkovat všem, kteří nám pomohli zdárně realizovat všechny akce.

Alena Darebná

Co mě nepotěšilo nebo netěší. Co by mělo být jinak – a jak. … prostor pro vás, v tomto čísle bez příspěvku Můj názor, komentář – jak to vidím já. Vážení přátelé, reaguji na lístek, který jsem obdržel poštou, jedná se o trafostanici a křížek, který je umístěn před ní. Trafostanice před pečovatelskou službou a další v Havlíčkovaě ulici byly postaveny v rámci elektrifikace obcí, šlo o zakázku státní. Na výstavbě se podílel pan Podnecký z Hradištka 1 u Kolína. Jedná se o „technické památky“, které nejsou registrovány, a proto stanovisko památkářů i vzhledem k tomu, že se nacházejí v památkové zóně, je pro nás pouze doporučující. Trafo v Havlíčkově ulici prodala obec panu Karlu Seidlovi /staršímu/, který měl záměr v ní vybudovat nejmenší galerii na světě. Proto se přikláním k tomu zachovat tuto stavbu včetně křížku na svém místě. V příloze přikládám foto z roku 1948…. Emanuel Šmíd Více viz výsledky ankety.

19

Názory čtenářů

Týnecký Zpravodaj Zvědavá anketa Týneckého zpravodaje Ptali jsme se vás na váš názor – co by mělo město udělat s trafostanicí u hlavní silnice za náměstím. Zpátky jsme dostali 32 lístků. Z výsledku je zřejmé, že ani my jako občané nejsme jednotní, a dokonce se nedá říci, že se přikláníme k jedné variantě. Průzkum slouží jako podklad pro rozhodování Zastupitelstva města, všechny lístky tedy předáme tam. Zde je výsledek a pár komentářů, které se u odpovědí objevily. Event. kontakty na autory jsou uvedeny na lístcích, zde je neuvádíme. Co s ní? Zrušit, zbourat – 15 hlasů Komentáře: – trafo zbourat, křížek opravit a nechat na místě – zrušit a vytvořit zelený parčík – kovový sloup natřít nebo zrušit – prodloužit chodník – trafostanici zbourat, udělat parčík, křížek opravit, byl by to hřích – křížek opravit – křížek opravit a dát lavičku pro starší lidi – transformátor odstanit, křížek zachovat Zachovat, opravit, „rekonstruovat“ - 15 hlasů

Komentáře: – přežil komunisty, doufám, že nás také. Je to památka na elektrifikaci obce. – Je součástí Týnce... – chyběla by, té ulici patří a má své „kouzlo“ Opravit, jinak využít – 2 hlasy Komentáře - nápady: – teploměr, orloj nebo alespoň hodiny (dole u mostu je další) – opravit + oprava křížku + lavičky 2x, opravit i druhou trafostanici Ti, kdo hlasovali se tedy celkově přiklánějí k řešení „zachovat“. Oproti zbourání je to 17:15. To není velká převaha. Chcete k tomu ještě něco dodat? Chcete ovlivnit rozhodnutí Zastupitelstva města a zatím jste to neučinili? Napište nám do rubriky „názory čtenářů“. Jak rozlouskne Zastupitelstvo města otázku trafostanice? Budeme se muset nechat překvapit. Veliké díky za vaše názory a příspěvky – věřím, že se stanou významným vodítkem v rozhodování. Bude i tak nelehké. Možná by pomohl malý piknik pod trafem... SvV

Duchovní rozjímání Na výzvu nové redakční rady“ Týneckého zpravodaje“ se pokusím následujícím příspěvkem doplnit obsah tohoto zpravodaje námětem, který na řádkách tohoto časopisu nebyl v posledních letech příliš zveřejňován a sice týkajícím se duchovních záležitostí obyvatel našeho města. Mám na mysli především oblast křesťanství, o kterém se sice mnoho nemluví, ale která mnohdy citlivě zasahuje do života většiny lidí. Netajím se tím, že mi jde především o duchovní povznesení, o uvědomění si souvislosti mezi stavem morálních hodnot lidí a celkové situaci v globalizovaném světě. Jedním z takových námětů je otázka postavení žen v průběhu dějinného vývoje. Cílem je doplnit stávající, možná kusé informace, které dosvědčují, že ženy byly v minulosti vnímány jako nerovné partnerky mužů a že teprve křesťanství jim umožnilo získat rovnoprávnost, sebevědomí a spravedlivé postavení ve společnosti. Významný belgický právní teoretik R.Villers napsal o postavení ženy v pohanské antice: „V Římu, řečeno bez přehánění a paradoxů, žena nebyla předmětem práva … Její osobní postavení, vztahy k rodičům nebo manželovi, 20

patří do kompetence domu /domus/, v němž je otec, tchán nebo manžel všemocným vládcem… Žena je pouze objektem. A to ještě Řím byl v tomto ohledu pro ženu příznivější, než řecká města. Tam žena vůbec nesměla do společnosti, nemohla se zúčastnit slavností, divadel a hostin. V pozdější islámské civilizaci byla zavřena v harému. V Římské říši sice byly ženy běžně přítomny na společenských událostech, ale směly pouze sedět, nemohly ležet a toto právo příslušelo pouze mužům. V případě cizoložství mohl otec beztrestně zabít svou nevěrnou dceru, nevěrného syna však nikoliv, protože manželská věrnost byly vyžadována pouze od žen. Žena též nemohla dědit velké statky, pouze do určité výše finanční hodnoty. Nemohla sama vyjednávat na úřadech, k tomu byl oprávněn pouze její manžel, otec, syn nebo zákonem stanovený poručník. Muž se směl se ženou kdykoliv rozvést a vyhodit ji z domu na ulici. Dcera byla vázána bezpodmínečnou poslušností vůči otci, který rozhodoval o tom, kdy a za koho se vdá a po sňatku se musela se stejnou ponížeností podřizovat manželovi, který mohl vůči ní uplatnit i fyzické tres-

Týnecký Zpravodaj ty. Římské právo v době pohanství nestanovilo žádný postih za únos nebo znásilnění ženy. V pohanské společnosti měla žena svoji hodnotu jako rodička dětí, proto se tam setkáváme s úctou, poukazovanou dětmi matce, což platilo ve všech civilizacích. Jinak ale žena znamenala podstatně méně než muž. Řečtí a římští filozofové běžně popírali, že měla rozum na stejné úrovni jako muž. Aristoteles např. tvrdil, že ženský rozum, na rozdíl od mužského, je „nevyvinutý“. Islám dokonce zpochybňuje možnost věčné spásy pro ženu. Ve starém Římě byly určitou privilegovanou vrstvou mezi ženami vestálky, panny zasvěcené bohyni Vestě, které v jejím chrámu na římském Kapitolu udržovaly věčný oheň. Před vestálkami měl každý úctu. Ženy si však nemohly samy svobodně zvolit, že budou vestálkami, tento úděl jim na základě doporučení pohanských kněží určili otcové. Porušit panenství znamenalo pro vestálku krutý trest upálením nebo utopením. Za odmítnutí uposlechnout otcovu vůli, který místo dcery rozhodl, jestli se vdá a za koho, nebo zda bude vestálkou, či chrámovou prostitutkou následoval trest smrti, který sám otec měl právo osobně vykonat. Muž byl za pohanského Říma absolutním a neomezeným pánem, žena pak bytostí zbavenou jakékoliv možnosti svobodně jednat. Po nástupu křesťanství, budeme-li sledovat jména světců od 2. do 5.století po Kr., snadno zjistíme naprostou převahu žen.. Byly mezi nimi mučednice, které raději volily smrt, než by zapřely svou víru. Agáta, Anežka, Cecilie, Lucie, Kateřina atd. Tyto především mladé dívky byly předmětem zvláštní úcty. Mezi slavnými lyonskými mučedníky z r. 177 po Kr. je uvedena hned vedle jednoho biskupa, otrokyně poslaná na smrt na rozkaz svého pohanského pána. Něco takového muselo být pro nekřesťanské prostředí šokující: žena, “méněcenná“ bytost, navíc otrokyně, potrestaná smrtí, je touto „křesťanskou sektou“ / jak ji pohané vyznávali/ oslavována a ctěna. A nejen to. Anežka, Celili, Lucie a další, byly pro tehdejší společnost nebezpečnými buřičkami. Odmítly totiž sňatek s mužem, kterého jim otec určil. To byla snad první „vzpoura proti nadvládě mužů“ v dějinách. Křesťané tuto „vzpouru“ nejen podporovali, ale dokonce popravené pachatelky velebily jako svaté učednice. Tím odmítali dosavadní řád občanské společnosti, založený na absolutní diktatuře mužů nad ženami. Na konci 4. století zákoník křesťanského císaře Theodosia nejenom zbavil otce rodiny práva rozhodovat o životě a smrtí svých novorozených dětí /usmrcovány byly hlavně dívky/, ale také zakázal nutit dcery ke sňatku s někým, koho nechtějí. Únos a znásilnění ženy se staly trestním činem. Žena se tak poprvé v dějinách stala svéprávnou osobností s možností rozhodovat sama o svém životním osudu. To je jeden z dalších jevů nekrvavé křesťanské revoluce. V křesťanství již od prvopočátku zastávaly ženy

Názory čtenářů

důležitou úlohu. V prvotní církvi se věnovaly hlavně charitě a vyučování. Po ukončení pronásledování křesťanů v r. 313 po Kr. vyniklo mnoho zbožných a současně i bohatých žen při zakládání dobročinných ústavů, včetně špitálů, to znamená nemocnic v našem smyslu. Církev bránila ženy před svévolí nezodpovědných mužů, zvláště panovníků, jestliže své zákonné manželky vyhodily na dlažbu, aby mohli žít s konkubínami. Papežové v takových případech vždy zakročovali vyloučením z církve, např. Mikuláš I. a Inocenc III. Díky křesťanství tak žena získala právo být respektována jako celoživotní manželova družka, kterou nelze jen proto, že on se zhlédne v jiné, zapudit a ponechat svému osudu. Na druhé straně je pravda, že křesťanský starověk a středověk respektovaly přirozenou odlišnost muže a ženy, což dnešní feministické hnutí odmítá. Tehdejší křesťanská společnost viděla nezastupitelnou úlohu právě v jejím postavení matky, věrné manželky a „strážkyně domácího krbu“. To pokládala za mnohem důležitější než její profesní kariéru. Ta byla pro matku rodiny prakticky nedostupná. Pokud se ale žena chtěla věnovat profesionální dráze a společenskému uplatnění, měla k tomu vhodnou příležitost jako řeholnice v klášteře. Právě z tohoto prostředí vyšlo mnoho mystických, teologických i vědeckých spisů. Nejznámější osobností tohoto typu byla ve 12.století sv. Hildegarda z Bingenu. Duchovní, společenský a kulturní přínos první české řeholnice bl. Milady v 10.století, zakladatelky kláštera sv. Jiří v Praze, a později ve 13.století klarisky sv. Anežky Přemyslovny, je jasným dokladem, co znamenala v tehdejší křesťanské společnosti žena. Křesťanská společnost tehdejší doby dávala ženě na výběr: buď být manželkou a matkou, nebo intelektuálkou se vzděláním a společenským uplatněním. Obojí je obtížné sloučit. To jedno probíhá vždy na úkor druhého. V tom se liší tehdejší křesťanské pojetí od dnešního chápání úlohy ženy. Pouze jedno ženy nemohly: přijímat duchovenské svěcení. To je však námět pro jiný článek. To však ženám nevadilo, aby se staly katechetkami a vychovatelkami, zejména ve svých rodinách. Česká sv. Ludmila vykonala pro svého vnuka sv. Václava po pedagogické stránce více než kněží. S postupujícím rozšiřováním křesťanství se žena stávala čím dál zřetelněji předmětem úcty a respektu právě pro své ženství. Výraznou měrou k tomu přispěl kult Panny Marie. Rytířský ceremoniál, při němž muž líbá ženě ruku, a dokonce před ní pokleká, hovoří za všechno. Něco takového v pohanských civilizacích nenajdeme. Od 12.století se též v západní Evropě rozvíjí milostná literatura, která na rozdíl od antické zdůrazňuje nejen čistou lásku a manželskou věrnost, ale dokonce i „vznešenější“ postavení ženy než muže. Když se nad tímto článkem zamyslíme nezaujatě, jistě

21

Týnecký Zpravodaj přiznáme, že během dějinného vývoje křesťanství ženu osvobodilo od nadvlády mužů a ponížení a učinilo ji rovnou postavení mužů. To měl být podnět k vděčnosti a vyvození osobních důsledků. Nesmíme však zapomenout, že větší svoboda vyžaduje větší zodpovědnost.

Názory čtenářů

Pocit nezodpovědnosti se může kupř. projevit klesající porodností a tím vymíráním národa se všemi morálními i ekonomickými dopady pro příští generace. Pro tento článek jsem po úpravě a doplnění použil text z časopisu Immaculata č. 109.

Rozhovor s... Oslavy 900 let města Týnce nad Labem a Setkání Týnců jsou za námi. Čtenáři nám dají jistě za pravdu, že připravit takovouto akci není vůbec jednoduché. Proto koncem roku 2009 vznikla komise pro přípravu výše uvedené akce. Jejím předsedou byl jmenován pan Josef Vomáčka z Vinařic. Jeho dlouholeté zkušenosti z pořádání Hobby setkání, žákovského turnaje Memoriálu Ing. Jiřího Sýkory, působení v Osvětové besedě atd. byly zárukou toho, že se i s tímto nelehkým úkolem zdatně vypořádá. Nyní, když je již vše za námi, položili jsme panu Vomáčkovi jednu jedinou otázku: Jak hodnotíte jako předseda komise průběh oslav let města Týnce nad Labem a Setkání Týnců? Sám nemohu hodnotit oslavy 900 let Týnce, to musí

naši občané, a proto si myslím, že malá anketa v Týneckém zpravodaji by nám na tuto otázku určitě lépe odpověděla. Určitě by tato anketa přinesla nové poznatky v pořádání těchto akcí a dalším, kteří budou po nás pokračovat, novou inspiraci a chuť na podobných akcích pracovat. Co ještě dodat. Jsme pouze amatéři a podle mého názoru si myslím, že jsme do oslav dali vše, co umíme, a to je vše, co k tomu mohu říct. Děkujeme panu Vomáčkovi za odpověď a myslíme si, že za to, jak organizačně zvládl spolu s dalšími zastupiteli a občany, kteří se na akci podíleli, je třeba vyslovit velký dík. Co se týká navrhované ankety, redakční rada podnět zpracuje a jistě jej zařadí v trochu přepracované podobě do tisku. Dušan Žmolil

Spolky a organizace

Sedmá lampionová procházka Turistický oddíl mládeže v Týnci nad Labem zve děti a dospělé na lampionovou procházku, která se uskuteční ve středu 27. října 2010. Sejdeme se v 18.00 hodin na Masarykově náměstí před lékárnou. Projdeme si trasu dlouhou asi 2,5 km. Naším cílem bude kemp Marina u Labe za Ostrovem.

Tady vypustíme lampiony přání a zahřejeme se u ohně na břehu Labe. Občerstvení pro děti i dospělé je zajištěno v bufetu. Mimo jiné si můžete zakoupit špekáčky k opečení na ohni. Těšíme se na Vaši účast. Pavel Knížek

Sport

Historie tenisu - pokračování Velké překvapení přinesly československému tenisu svěřenkyně trenérky Věry Sukové. Už ve dvaasedmdesátém roce měl náš ženský tenis velkou senzaci. Martině Navrátilové bylo patnáct let, když v červenci vyhrála titul mistryně republiky v Ostravě a teprve za měsíc pardubickou juniorku. Takový tenisový talent jsme ještě neměli. Byla to doba, kdy si ústřední trenérka Věra Suková neustále stěžovala, že ženský tenis živoří ve stínu tenisu mužského a je třeba přiznat, že hlavně Davisův pohár určoval největší míru publicity a popularity tenisu u nás. Ale už v roce 1974 Evropa dobře ví, že v Československu vyrostla nová silná gen22

erace nadějných tenistek - Martina Navrátilová, Regina Maršíková, Hana Mandlíková a mnoho dalších. První velké úspěchy přivezly mladé tenistky v roce 1974, vyhrály pohár Annie Seiseaultové. Jak vznikl? Zájem o Galeův pohár nedal spát příznivcům ženského tenisu a byla to opět Francie, která založila v roce 1965 obdobnou soutěž juniorek. Cenu věnovala dcera francouzského prezidenta tenisu, pravidla byla však jiná než v Galeově poháru. Soutěž se hrála jako pohár federace žen. Jedničky a dvojky hrají proti sobě dvouhry a pak následuje čtyřhra. První ročník nové soutěže byl sehrán ve francouzském Dauvile. Další měl svá předkola

Týnecký Zpravodaj a finále v Le Touguet. I my jsme v roce 1977 pořádali jednu ze základních skupin v Mariánských Lázních. V roce 1974 jsme se poprvé dočkali v téhle prestižní soutěži úspěchu. Navrátilová s Tomanovou postupně porazily Francii a Austrálii 3:0 a ve finále se utkaly s Velkou Britanií. Navrátilová porazila Colesovou 6:l,6:2, pak Tomanová podlehla Barkerové3:6, 2:6. Rozhodující bod se zrodil po velké čtyřhrové bitvě Navrátilová, Tomanová - Barkerová, Colesová 6:2,6:8 a 7:5. Také v Galeově poháru jsme byli v roce 1974 úspěšní. Po odchodu Jiřího Hřebce přišli do týmu Jankovský, Bedáň a Simbera, zůstal jen Písecký. Později bylo družstvo doplněno Šavrdou a Granátem, v roce 1973 Pavlem Složilem a Tomášem Šmídem. Právě tihle dva s Jiřím Granátem přivezli do Československa již páté vítězství. V kvalifikaci v Mariánských Lázních naši vyhráli nad Jugoslávii a Austrálii 5:0. V semifinále ve Vichy nás čekalo silné Maďarsko s Tároczym. Šmíd a Složil získali bod ve dvouhře a pak přidali rozhodující bod ve čtyřhře nad párem Tároczy, Szikary 13:11, 6:2, 6:3. Ve finále to už bylo snazší, Španělsko bylo poraženo 4:1. Naši si svůj úspěch zopakovali i v příští sezóně ve stejné sestavě, jen doplněné Stanislavem Birnerem. Znovu vyhráli nad Španělskem, tentokrát 3:2. Toto šesté vítězství nás zařadilo spolu s Francií na první místo v bilanci vítězství. Martina Navrátilová získala v roce 1974 i svůj první titul na grandslamovém turnaji. Spolu s Kolumbijcem Molinou porážejí na Roland Garos pár Lara Oramonová 6:3, 6:3. Ve stejném roce vybojovala Martina ve Wroclavi titul mistryně Evropy amatérů, třetí místo z Polska si odvezla Miroslava Koželuhová. V týmovém soutěžení jsme se mohli v roce 1975 radovat, ženy vyhrály poprvé Pohár federace a muži se probojovali do finále Davisova poháru. Martina Navrátilová opravdu suverénně vstoupila do tenisové špičky. Probojovala se do finále mezinárodního mistrovství Itálie, do finále dvouhry se dostala i v Paříži, excelentně hrála v Poháru federace. Ve Wimbledonu 1975 už byla obletována, bylo kolem ní hodně vzruchu, konečně patřila v té době jasně mezi největší světové hráčky. A právě tam začaly klíčit problémy, které pak měly za následek odchod Martiny Navrátilové z Československa. Následný dopis předsedovi ÚV ČSTV, že se Martina z Wimbledonu 1975 nevrátí, stejně jako další omezení jejích zahraničních startů, to vše vytvářelo kolem naší nejlepší hráčky zvláštní atmosféru. “Dostal jsem strach. Znovu jsem si promítal situaci z roku 1949, kdy v několika dnech bylo v tenisu odepsáno vše dobré, kdy emigrace Drobného a Černíka doslova smazala náš tenis”, napsal v prosinci 1990 Stanislav Chvátal. Právě on to byl, kdo jako předseda svazu se tehdy za Martinu zaručil před její plánovanou cestou do Ameriky. “Před cestou jsem ještě pozval Martinu k sobě do kanceláře. Byla to zvláštní debata. Oba jsme věděli své“, vzpomíná Stanislav Chvátal. “Pamatuji se, že jsem Martině několikrát řekl,

Sport

že další rozhodování o svém životě má ve svých rukou. Tehdy mi Martina dala fotografii s věnováním a pěkně se se mnou rozloučila. Když odešla, nevěděl jsem, co si mám o té předešlé chvíli myslet. Na druhé straně jsem to však tušil až moc dobře. I já jsem byl v takovém divném stavu. Věděl jsem, že její cesta do světové špičky musí být volná a tuhle volnost jsme ji prostě tehdy nebyli v tehdejších podmínkách schopni zajistit. Daviscupový tým hrál doma semifinále s Austrálií. Praha dosud takový svátek nezažila. Uprostřed příprav se vrátila do Prahy Věra Suková, která doprovázela Martinu na cestě do Ameriky, ale sama. Zahraniční agentury ohlásily, že Navrátilová požádala v Americe o azyl. Netrvalo dlouho a Stanislav Chvátal byl odvolán z funkce předsedy svazu. Nic se už nedalo dělat, bylo beznadějné se o cokoliv pokoušet. Vedení ČSTV se v ničem nepoučilo. Necitlivým způsobem byli vyhnáni Drobný s Černíkem, hned na to navazoval případ Martiny. Hanka Mandlíková byla také přinucena řešit své určité problémy jinak, než si představovala, a problémy Ivana Lendla také není třeba připomínat. Nikdy jsem ale nepochopil, proč Antonín Bolardt napsal onen dopis, který byl začátkem problémů Martiny Navrátilové. Však také Martina při své návštěvě Prahy prohlásila na setkání s poradkyní prezidenta a předsedkyní ČSOV Věrou Čáslavskou, že kdyby nebylo Bolardta, nikdy by z naší vlasti neodešla. To napsal Stanislav Chvátal v roce 1990. Martina Navrátilová je největší tenistkou světové historie a je škoda, že největší úspěchy získala pod jinou vlajkou než naší. S tou smutnou pravdou jsem se nikdy nedokázal smířit. Do funkce předsedy svazu byl za odvolaného Stanislava Chvátala zvolen ing. Janovec.

Josef Číha 23

Týnecký Zpravodaj

Sport

V kostce z týneckého tenisu V měsíci červnu proběhl na tenisových dvorcích nábor nejmenších dětí z mateřské školky v Týnci nad Labem ve věku 4 až 6 let.Tenisová škola dětí se konala v měsíci červnu 1x týdně s počtem osmi dětí. Tenisovou školku vede ing. Petr Kuthan.Učí se tam první základy tenisové hry ve formě dětského hraní.Děti mají k dispozici dětské rakety s molitanovými míčky.Docházka do kurzu je téměř stoprocentní a všem se tam líbí. Doufejme, že v budoucnu z nich budou dobří tenisté.

Na sklonku měsíce srpna proběhne turnaj losovaných čtyřher dospělých za velkého občerstvení točeného plzeňského piva s grilováním masa. Během prázdnin probíhá trénink žactva v menším počtu z důvodu dovolených a různých táborů. Pro příští rok je počítáno s přihlášením do soutěží družstev mladšího žactva a dorostu. Obě družstva již několik let se těchto mistrovských soutěží nezúčastnila pro nedostatek žactva a dorostu. Josef Číha

Škola a školka

Masopust 900 let Týnce V rámci odpoledního kulturního programu při oslavách se představili i žáci naší školy. Připomeňme si jejich masopustní povídání, které sestavily učitelky naší školy, paní Alena Darebná a Iveta Hejtmánková: Vážené vedení města, naše masky k vám přivedla cesta. Pojďte s námi Masopust slavit a při tom se dobře bavit. Naše veselé masky smažou vám na čele vrásky. Odložte tužky, vypněte počítače a pojďte vyprovodit huňáče. Náš veselý medvěd má v kožichu blechy a my mu tam přidáme i naše hříchy: -zapomenuté úkoly -že nechodíme včas do školy -o přestávkách se někdy honíme -hračky si do školy nosíme -o hodině i někdy rušíme -jednou za čas i zaspíme -tužky ,pera ztrácíme -pak obrázky vracíme. Vedení města není snadná věc, i vám nějaké hříchy najdem přec. Když nám dojdou peníze, v sobotu či v neděli, vybrat si je není kde, rádi bychom bankomat viděli. Kousek cesty na Lžovice, vede jenom krajnice.

24

Příkopem se plížíme, po chodníku toužíme. Fotbalisté mají starost, kazí jim to každou radost. „Kabiny se nám hroutí, převlékat se budem v proutí!!“ Oprava náměstí je nutná, každá lípa už je smutná. Parčík, klídek, kostičky, Hrály by si dětičky. Ke hřbitovu cesta dlouhá, úzký chodník – ale ouha. Na silnici samá díra, cizí řidič jenom zírá. Bez kanálu všude pachu, zažijete spoustu strachu. Kde vám voda vyteče? A kam smrádek uteče? V čističce je plno místa, zase bude voda čistá. Transformátor divná věc, za náměstím stojí přec. Opravit či nechat být? Snad rozhodne právě lid. Nová dráha, doskočiště, vzápětí i dětské hřiště, potěšilo dětičky a také sbor celičký.

Týnecký Zpravodaj Další části hřiště budou asi příště. Chválíme vás přes to, že chcete hezké město. Zeleň všude sázíte, na lidi tím myslíte. Ale pozor sazeničky, mají také nožičky. Nechtějí na hlavní třídu, raději do zahrádek k lidu.

Škola a Školka

Také sochy volaly, opravy se dočkaly, jenže ňáký kazisvět, část poničil skoro hned. Buďte lidé laskaví, obdivujte zpovzdálí. Chceme hezké město mít, radostně v něm všichni žít.

Velkým kladem našeho města, je osvětlená každá cesta. Na hřbitově, u školy, opravili kostely. Nové dveře,okna,fasáda i střecha, každý k nim podívat se spěchá.

Pomozte žákům naší školy v projektu Věnuj mobil Naše škola se přihlásila do soutěže na podporu projektu Věnuj mobil. Cílem je získat mobilní telefony k opětovnému použití nebo k recyklaci. Principem soutěže je sběr co největšího množství mobilních telefonů. Hodnotícím kritériem bude počet sebraných telefonů v poměru na 1 žáka školy. Sběr mobilních telefonů bude probíhat pouze v 1. pololetí tohoto školního roku. Za každý mobilní telefon (starší funkční i poškozený) získá škola 3 body. Tři nejlepší školy ze všech zúčastněných škol v celé ČR obdrží hodnotné odměny: 1. místo – víkendový pobyt v ČR pro 30 žáků dle výběru výherce

2. místo - jednodenní výlet pro 30 žáků dle výběru výherce 3. místo – vstupenky na akci pro 30 žáků Pomozte našim žákům. Pokud máte doma mobil, který už nepoužíváte nebo je rozbitý, pošlete ho, prosím, po svých dětech nebo vnoučatech do školy. Pomůžete naší škole v soutěži a pomůžete chránit i naše ŽP. Mobily totiž obsahují řadu nebezpečných látek – např. arzen, berylium, kadmium, olovo, rtuť. Naopak obsahují některé látky, které se dají znovu využít – např. měď, palladium, stříbro, zlato. Předem děkuji za vaši pomoc. L. Hrnčířová

ŠKOLA A OSLAVY Prvního září se pro školáky opět otevřely brány místní základní školy. Díky oslavám byla budova školy zpřístupněna i široké veřejnosti. Především žáci prvního stupně měli během prvních školních dnů spoustu práce. Někteří se totiž účastnili programu oslav k výročí 900 let od první písemné zmínky o Týnci nad Labem. Během těchto oslav se v prostorách školy nacházely výstavky

prací našich žáků, koutek dětí z mateřské školy, expozice o včelařství a všemi obdivovaná výstava výrobků tělesně postižených spoluobčanů.Ve třídě s interaktivní tabulí byly k vidění filmy o historii města. Další místnosti sloužily jako šatny pro účinkující a hojně byla v době obědů využita i školní jídelna.

25

Týnecký Zpravodaj

Škola a Školka

VÝSTAVA PRACÍ NAŠICH ŽÁKŮ Dne 4. září se uskutečnila výstava týneckých obrázků žáků současné V. třídy. Každý návštěvník si prošel obrázky, které děti malovaly při výtvarném kroužku v minulém školním roce pod vedením paní učitelky Lenky Sýkorové. Celou výstavu si připravily děti a také během ní odpovídaly na dotazy kladené návštěvníky. Výstavu zhlédlo kolem 500 návštěvníků, kteří účast potvrdili svým podpisem. Dle hodnocení se výstava všem velice líbila a své nadšení projevovali malí i velcí. Svými

pracemi děti vyjádřily šikovnost, tvořivost a nápaditost. Výtvarné znázornění Týnce podle starých pohlednic a fotografií, současný vzhled a také představa o budoucí podobě našeho města nadchla nejednoho návštěvníka. Zaujat byl i pan starosta města, který slíbil, že se pokusí o realizaci jednoho z návrhů patřícího do části prací o budoucnosti. Za účast na výstavě všem děkují žáci V. třídy.

Loučení se školkou Poslední červnový týden se téměř celá třída včeliček naší mateřské školky odebrala na městský úřad – a tam proběhlo symbolické rozloučení se školkou. Paní místostarostka popřála dětem hodně úspěchů, paní ředitelka se rozloučila s dětmi a rodičům poděkovala za spolupráci. Děti si připravily pro rodiče i ostatní malé vystoupení – zarecitovaly básničku „Co je to svět“, zazpívaly „Barevnou písničku“ a děti z kroužku flétničky ukázaly, co již zvládnou zahrát. Každý budoucí školák měl také

26

básničku přímo o sobě. Na závěr dostaly děti pamětní list, tričko, pohádkovou knížku a od Městského úřadu pero a tabulku na psaní. Z dárečků se děti moc radovaly. A rodiče? Ti byli trochu smutní, že tak krásné období právě končí. A tak trochu náročnější nastává... Ve školce ve včeličkách už je dnes další parta předškoláků. A tihle na obrázku, ti právě usedli do školních lavic. Hodně štěstí! A díky všem paním učitelkám, které je na tento čas trpělivě a s láskou několik let připravovaly.

Týnecký Zpravodaj

Společenská rubrika

Společenská rubrika Naši noví občánkové : Tomáš Pavel Hruška Daniela Motlová Ondřej Mikuš

Týnec nad Labem Týnec nad Labem Týnec nad Labem

Město Týnec nad Labem blahopřeje k narození vašich dětí a přeje jim hodně zdraví,štěstí a lásky v jejich životě. Životní jubilea oslavili tito naši spoluobčané : Červenec 2010 Květoslava Listoňová Růžena Hálová Marie Zelmanová Pavel Dolan Libuše Kučerová Jiřina Košáková Ladislav Danihelka Jaroslav Váša Helena Krügerová

Týnec nad Vinařice Týnec nad Týnec nad Týnec nad Týnec nad Týnec nad Týnec nad Týnec nad

Labem

Srpen 2010

Týnec nad Týnec nad Vinařice Týnec nad Týnec nad Týnec nad Týnec nad Týnec nad Týnec nad Týnec nad Týnec nad Týnec nad Týnec nad Týnec nad

Labem Labem

Vladimír Číha Růžena Dolanová Ludmila Zajícová

Marie Pavlasová Josef Doležal Marie Rejfková Jarmila Loumanová Otilie Krupková Miroslav Podnecký Rudolf Špinka Božena Vášová Jaroslav Novák

Labem Labem Labem Labem Labem Labem Labem

Labem Labem Labem Labem Labem Labem Labem Labem Labem Labem Labem

Všem jubilantům k životnímu výročí přejeme hodně zdraví a pohody do dalších let života.

Naše řady opustili :

Ivana Dlapová Bohumil Veleta Václav Březina Jiřina Robovská

- Týnec nad Labem - Týnec nad Labem - Týnec nad Labem - Vinařice

Město Týnec nad Labem vyjadřuje upřímnou soustrast všem pozůstalým.

27

Týnecký Zpravodaj Tip na výlet Doufejme, že nás letos ještě čeká babí léto. Infocentrum Outdoored nabízí několik tipů, kam vyrazit do blízkého okolí na zajímavý výlet. Nedaleký Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem pořádá prohlídky každý den, kromě pondělí, do konce října. Začátky prohlídek jsou v 11.00 hod., 13.00 hod., 14.30 hod. a v 16.00 hod. Prohlídky se konají při minimálním počtu pěti lidí. Vydáte-li se asi 3 km za Kladruby, dorazíte do Semína. Poblíž tábořiště s koupalištěm je akvadukt. Tato technická zajímavost je mimoúrovňovou křižovatkou Opatovického kanálu a Sopřečského potoka. Samotný kanál se za obcí vlévá do Labe. Přímo v obci se nachází přírodní památka – písečný přesyp. Na hřbitově je zajímavá dřevěná zvonice a v bývalém pivovaru se narodil architekt Josef Gočár. Gočárův léčebný dům je perlou nedalekých lázní Bohdaneč. K procházce a posezení vybízí nejen samotné lázně, ale i upravené náměstí s vodotrysky. Za městem vede naučná stezka přírodní rezervací Bohdanečského rybníka a rybníka Matka. V sousedství Kladrub můžete navštívit jezdecký a dostihový areál v Kolesách. Závěrečnými akcemi jsou 2. října terénní a skokové závody Vasury derby a 30. října Hubertova jízda. Ta je ukončením jezdecké sezony. Na okraji obce je obora s daňky a výběh divočáků. Krátce připomeňme další turistické cíle. Kolínská řepařská drážka končí svoje pravidelné víkendové jízdy 2. – 3. října parním provozem. Předchozí víkend se tu pořádají 4. Řepánkovy slavnosti. Koncem roku se ještě konají 4.5. prosince Čertovské jízdy, a na přelomu roku Silvestrovské a Novoroční jízdy. Obora bílých jelenů v Žehušicích je otevřena do 15. října. Prohlídky s krmením začínají v 10 hodin. V našem okolí jsou zajímavé kostelíky v Záboří nad Labem, Kojicích, Jakubu a v Řečanech nad Labem, empírový zámek Kačina s novou kavárnou a muzeum Keltů v Dobšicích. Železné hory zvou cykloturisty k vyjížďkám kolem skalních útvarů Obří postele u Zdechovic, ke gotické věži v Semtěši a k dominantě tohoto turisticky opomíjeného pohoří – zřícenině hradu Lichnice. Lovětínská rokle pod hradem nabízí náročný terén pro pěší turisty. Na okraji Třemošnice je v Berlově vápence nově otevřeno muze-

um vápenictví. Po celý rok lze navštěvovat historické město Kutnou Horu a objevovat jeho krásy. To bylo jen několik tipů na výlet v blízkém okolí. Začít bychom ale měli v našem týneckém muzeu.

Pavel Knížek

Týnecký zpravodaj, zpravodaj města Týnec nad Labem, vedoucí redakční rady p. Václav Svoboda, vychází jednou za dva měsíce uzávěrka vždy 15. příslušného kalendářního měsíce, sídlo MěÚ Týnec nad Labem, Masarykovo nám. čp. 1, PSČ 281 26 tel.: 321 781 100, fax: 321 781 493, e-mail: [email protected] Tisk: Digi-press Kolín s.r.o. Zapsán do evidence periodického tisku s číslem evidenčním MK ČR E 10006. 28