C
C
C
Council on Czech Competitiveness
2009 Zpráva o české konkurenceschopnosti Statistické hodnocení a názorový průzkum české hospodářské politiky
Zpráva o české konkurenceschopnosti 2009 Hlavním posláním Rady pro českou konkurenceschopnost je zlepšení podnikatelského prostředí v České republice. Rada je podporována:
Pod vedením: Americké obchodní komory v České republice
Weston Stacey
Executive Director Vedoucí projektu Konecpt, návrh a analýza hodnocení Statistický průzkum Sestavení průzkumu
Iveta Havlová
Deputy Director, Legal Reform Vedoucí projektu - Právní rámec Statistický průzkum a analýza Sestavení průzkumu
Andrej Kandráč
Legal Reform Specialist Statistický průzkum a analýza
Aleš Hanek
Legal Reform Specialist Statistický průzkum a analýza
Martina Kopečná
Economic Development Manager Statistický průzkum a správnost dat
Lucie Lagová
Communication Manager Sestavení průzkumu
Roman Minařík
Web & Publication Manager Design publikace Statistický průzkum Sestavení průzkumu
Konkurenceschopnost.
Obsah:
Jde o jeden z nejzákladnějších termínů používaných při charakteristice ekonomiky. Co se má tedy tímto pojmem na mysli? Většina ekonomů by řekla, že to znamená mít nejvyšší HDP na obyvatele. Většina podnikatelů by řekla, že to znamená mít nejvyšší ziskové marže – po nejmenším možném zdanění. Většina zaměstnanců by řekla, že to znamená mít nejvyšší příjem za stejnou práci. A každý politik Vám řekne, že konkurenceschopnost je nedosažitelný stav teoretické dokonalosti – jako perpetum mobile – který byl vytvořen pro to, aby vládnoucí strany prohrávaly volby. Konkurenceschopnost je skutečně těžko definovatelný pojem. Michael Porter, který nad touto otázkou strávil možná více času než kdokoliv jiný na světě, přiznává, že “není ani zdaleka jasné, co přesně pojem ‘konkurenceschopný’ znamená, pokud mluvíme o jednotlivých zemích”. Jestliže toto stanovisko jedné z největších mozkových kapacit bereme jako nejpřijatelnější, jak by potom měla vláda – a zvláště pak ta demokratická se všemi svými různorodými zájmy a frakcemi – rozhodnout, která politická opatření by měla realizovat za účelem dosažení vyšší konkurenceschopnosti?
Úvod
4/5
Celkové výsledky
6/7
Všeobecná konkurenceschopnost
8/9
Právní rámec
10 / 11
Veřejná správa
12 / 13
Infrastruktura
14 / 15
Lidské zdroje
16 / 17
Finanční a monetární politika
18 / 19
Názorový průzkum
20
Naše zpráva o konkurenceschopnosti ponechává definici konkurence povolanějším. My se místo toho zaměříme na ekonomické faktory, které nejvíce přispívají k úspěšnosti firem. Vycházíme z předpokladu, že politika, která pomáhá firmám k úspěchu vede i k vyššímu HDP na obyvatele, vyšším ziskovým maržím a vyšší životní úrovni všech občanů. A firmami nemáme na mysli výjimečné národní šampióny nebo dokonce uskupení (klastry) excelence, avšak všechny typy podniků, tj. podniky ze sektoru výroby i služeb a podniky velké i malé. Záměrem této zprávy není odměňovat či trestat současné politické činitele. Realizace opatření uvedených ve zprávě trvá déle než jeden volební cyklus, a proto není možné, aby byla veškerá zásluha či vina za dobré či špatné výsledky připisována pouze jednomu politikovi či straně. Zpráva si rovněž nečiní nárok na to, že by byla vyčerpávající či úplná. Považujeme ji za první vážný pokus dát dohromady všechny díly skládanky (kterou tvoří česká ekonomika) a podat celistvý a objektivní obrázek konkrétních výsledků předchozí vládní politiky a poskytnout určitý statistický rámec pro rozhodování o tom, jaké změny by měly být v této politice dnes provedeny. Prostudujte si tuto zprávu a dejte nám vědět, jak bychom mohli lépe definovat konkurenceschopnost a prezentovat doporučení pro praktickou politiku.
Weston Stacey Rada pro českou konkurenceschopnost Jak si Česká republika stojí v konkurenceshopnosti? Pořadí World Economic Forum's The Global Competitiveness Report 2007-2008 (www.imd.ch/wcc)
33
IMD World Competitiveness Yearbook (www.worldbank.org)
28
Doing Business 2008, Světová banka (www.weforum.org)
56
3
Jak jsme postupovali při tvorbě zprávy Komplexní hodnocení jednotlivých zemí z hlediska konkurenceschopnosti lze najít ve Zprávě o globální konkurenceschopnosti (Global Competitiveness Report) Světového ekonomického fóra a Světové ročence konkurenceschopnosti (World Competitiveness Yearbook), kterou vydává IMD. Cílem této zprávy je pouze zhodnotit, jaký vliv má na konkurenceschopnost vládní politika. Za tímto účelem jsme rozdělili hospodářskou politiku na šest oblastí: všeobecná politika, legislativní rámec, veřejná správa, fyzická infrastruktura, lidské zdroje, a fiskální a monetární politika. •
V kapitole o všeobecné konkurenceschopnosti shrnujeme výsledky ostatních pěti oblastí politiky na makroúrovni.
•
V právním rámci hodnotíme efektivnost legislativy.
•
V kapitole o veřejné správě hodnotíme, jak efektivně a účinně je prováděna regulace
•
V kapitole o infrastruktuře popisujeme, jak vládní politika přispívá k výstavbě nezbytné podpůrné infrastruktury pro podnikání.
•
V kapitole o lidských zdrojích se věnujeme tomu, jaký má politika vliv na pracovní sílu, školství a výzkum.
•
V rámci fiskální a monetární politiky hodnotíme, jaký má politika dopad na přístup ke kapitálu a cenovou stabilitu.
Pro každou oblast politiky jsme vytvořili statistický model a provedli průzkum názorů. Statistický model nám dává přesné, avšak opožděné číselné údaje pro zhodnocení účinnosti politiky. Průzkum názorů nám poskytuje aktuální, i když subjektivní názory více než tří stovek vedoucích představitelů podnikové sféry. V případě statistického modelu - s výjimkou legislativního rámce – jsme se rozhodli prezentovat skutečná čísla i poměrové ukazatele ve srovnání s průměrem dosahovaným v rámci EU. Konečné hodnocení pak závisí na tom, jak si země vede ve srovnání s průměrem EU, poněvadž EU pro Českou republiku představuje z hlediska konkurenceschopnosti nejbližší srovnávací celek. Pro každou oblast politiky jsme pak sečetli odpovídající výsledky EU a tento součet jsme vydělili počtem statistických ukazatelů v dané oblasti. Tím jsme získali celkový výsledek pro každou oblast. Následně byly výsledky za všech šest oblastí sečteny – aniž by byly jednotlivým oblastem přiděleny váhy – a výsledek byl vynásoben číslem100, abychom rozdílům dali viditelný rozměr. Každá ze sedmi srovnávaných zemí tak obdržela celkové hodnocení své hospodářské politiky. Obtížnějším úkolem bylo stanovit číselné srovnávací měřítko pro legislativní rámec. Neexistuje žádný ukazatel, který by byl schopen porovnat výsledky v této oblasti pro všechny země EU. Proto jsme si museli vytvořit zcela vlastní měřítka. Nejdříve jsme definovali jednotlivé kategorie práva a stanovili soubor zásad, které by měla mít konkurenceschopná legislativa. Tyto zásady mají nutně subjektivní charakter: konec konců právo jako takové je souborem pravidel odrážejících určitou vládní filozofii, přičemž ne všichni musíme tuto stejnou filozofii sdílet (a různě ji i chápeme, i když se domníváme, že tomu tak není). Poté jsme se obrátili na americké obchodní komory v porovnávaných zemích, abychom se z místních zdrojů lépe dozvěděli, jak si našich sedm zemí vede v plnění těchto zásad. Posledním krokem pak bylo přiřazení číselného srovnávacího ukazatele každé z těchto zásad. Porovnávané země. Pro srovnání jsme vybrali čtyři sousední země a dále jednu nesousední zemi na vyšší úrovni a jednu nesousední zemi na nižší úrovni, a to na základě počtu obyvatel a HDP na obyvatele. Rakousko, Polsko, Slovensko a Maďarsko jsou brány jako sousední země. Nesousední zemí na vyšší úrovni je Nizozemí (považováno za náš cíl). Nesousední zemí na nižší úrovni je Bulharsko. Zdroje. Hlavními zdroji našich statistických údajů byl Eurostat a statistické úřady jednotlivých zemí. Rovněž jsme využili zdrojů z OECD a Světové banky. Inspirací pro nás byla Zpráva o globální konkurenceschopnosti (Global Competitiveness Report) a Světová ročenka konkurenceschopnosti (World Competitiveness Yearbook); každá firma, která má v úmyslu překročit hranice, by si měla tyto publikace opatřit.
4
Jak byl prováděn výběr ukazatelů? Cílem bylo zhodnotit výsledky a účinnost ve všech oblastech vládní politiky. To znamená nalézt statistické údaje, které by měřily ekonomický dopad politik, jakož i náklady na realizaci těchto politik v podobě finančních prostředků a dalších zdrojů. Naše snaha byla limitována dostupností dat. Pro výpočet konkurenceschopnosti jsme potřebovali srovnatelné údaje nejen z našich sedmi porovnávaných zemí, ale rovněž ze všech zemí EU. Z tohoto důvodu nebylo možné do zprávy zahrnout data jako např. průměrná délka legislativního procesu, legislativní náklady parlamentu na jeden zákon, náklady na výstavbu silničních komunikací (dálnic) a další důležité ukazatele. Do hodnocení nebyly také zahrnuty některé celé oblasti hospodářské politiky – např. realitní sektor a zdravotnictví – a to z nedostatku dat pro celou Evropskou unii. Rádi bychom zhodnotili oblast zdravotnictví, a to na základě poměru mezi počtem dnů volna na léčení (tzv. sick days) na osobu a náklady na zdravotnictví na obyvatele. Stejně tak bychom i rádi zaujali stanovisko k sektoru realit pomocí údajů o obsazenosti průmyslových objektů nebo rozsahu kancelářských ploch v metrech čtverečních na osobu. Při našem výzkumu jsme však, bohužel, zjistili, že tato čísla nejsou k dispozici.
Jak hodnotíme ukazatele a oblasti? Pro stanovení výkonnosti země v jednotlivých ukazatelích a oblastech jsme vytvořili jednoduchý model:
Výsledek přesahující o 0,15 evropský průměr znamená, že daný ukazatel či oblast představují pro zemi konkurenční výhodu. Tyto oblasti jsou označeny zeleně. Výsledek na úrovni +/- 0,15 evropského průměru (1,0) znamená, že země je konkurenceschopná. Tyto ukazatele či oblasti jsou označeny modře. Výsledek o více než 0,15 horší než evropský průměr představuje konkurenční nevýhodu. Tyto ukazatele či oblasti jsou označeny červeně.
5
Celkové hodnocení konkurenceschopnosti Porovnáváním s průměrem Evropské Unie pomohla hospodářská politika České republiky vytvořit konkurenční výhodu země v jedné oblasti – infrastruktuře – a v dalších dvou oblastech – fiskální/ monetární politice a státní správě - je úroveň srovnatelná s průměrem EU. Lidské zdroje – zejména výzkum a vývoj – jsou českou konkurenční nevýhodou. A jak může být očekáváno, i po dvou desítkách let od roku 1989, jsou obecně výsledky české ekonomiky stále na nižší úrovni než průměr EU. Mezi srovnávanou skupinou sedmi zemí skončila Česká republika uprostřed společně se Slovenskem. Před ČR se na předních místech tabulky umístilo Holandsko a Rakousko, za ČR skončilo Maďarsko, Polsko a Bulharsko. Česká republika dosáhla tohoto hodnocení díky kvalitě infrastruktury a právního rámce. ČR byla hodnocena poměrně pozitivně v každé oblasti s vyjímkou státní správy, která se jeví jako konkurenční nevýhoda. Pomineme-li Holandsko (jako náš cíl) a Bulharsko (jako varující srovnání), Česká republika soupeří spolu se Slovenskem o první místo ve střední Evropě ve snaze dohnat Rakousko. Mezi zeměmi středoevropského klastru má ČR konkurenceschopnou hospodářskou politiku ve všech oblastech. Přestože Česká republika překonala Slovensko ve 3 ze 6 oblastí a téměř se mu vyrovnala v obecných výkonových ukazatelích, slabší výsledky v efektivitě státní správy a stabilitě měnového kurzu odsunuly ČR mírně za někdejšího partnera. Slovensko získalo vyšší hodnocení stability měnového kurzu, protože jsme ve studii použili pro SDI měnový kurz Eura namísto slovenské koruny. Slovensko Euro zavedlo 1. ledna 2009. Jinak by hodnocení mohlo být opačné. 6
Všeobecná konkurenceschopnost • • • •
Výsledky země jsou v souladu s očekáváním: dohánění západní Evropy a vysoká konkurenceschopnost ve střední Evropě. Míra úspor je dobrá a měla by být zachována. Země zůstává i nadále vysoce produktivní ve srovnání s průměrem EU. Spotřeba energie – zvláště pak jakékoliv plýtvání – snižuje přínos plynoucí z růstu HDP a činí zemi vysoce zranitelnou v oblasti politiky týkající se klimatických změn.
Právní rámec •
Má-li mít možnost Česká republika plně realizovat užitek, který nabízí nový Insolvenční zákon, měli by soudci co nejrychleji absolvovat dodatečnou průpravu zaměřenou na aplikaci pravidel reorganizace.
•
Je nutné provést změny v Zákoníku práce, které zajistí větší flexibilitu pracovněprávních vztahů a větší diferenciaci zohledňující odlišnosti mezi různými typy zaměstnanců.
•
Je zapotřebí zavést novou procesní úpravu v oblasti daní.
•
Výše základního kapitálu u akciové společnosti by mohla být snížena.
•
Započtení pohledávek zajištěných věřitelů proti majetku dlužníka by nemělo být v insolvenčním řízení povoleno až do momentu rozhodnutí o řešení úpadku, v opačném případě může být reorganizace podniku znemožněna.
•
Další rozvoj e-governmentu je zpomalován nedostatkem systematické úpravy základních terminologických pojmů a nekonzistentností právní úpravy přeměny dokumentů z papírové do elektronické podoby.
Veřejná správa •
•
Vzhledem k tomu, že systémová reforma systému sociálního zabezpečení vyžaduje v současné době nedosažitelný politický konsensus, mohli by se političtí činitelé zaměřit na snížení nákladů na příspěvky a snížení objemu prostředků nezbytných pro správu systému. Jednou z hlavních politických priorit by mělo být zlepšení efektivnosti veřejné správy a soudního systému.
Infrastruktura • • • • •
Využít stávající energetickou kapacitu k přilákání většího počtu firem a akumulovat kapitál pro investice do větší energetické účinnosti. Vybudovat infrastrukturu pro kongresy a mezinárodní akce za účelem plného využití výhod, které máme v oblasti letecké dopravy a ubytování. Investovat do obnovitelné energie. Nalézt pobídky ke zvýšení počtu domácností s přístupem k internetu. Zveřejnit náklady na veřejné investice do infrastruktury.
Lidské zdroje • • • • •
Vzdělanost pracovní síly se musí stát politickou prioritou, přičemž je potřeba přejít od slov k činům. Přístup k vysokoškolskému vzdělání musí být umožněn většímu procentu obyvatelstva. Před dalšími výdaji do oblasti vzdělání je nezbytné zhodnotit efektivnost těch současných. Političtí činitelé by měli zvážit investice do univerzitního výzkumu za účelem vzniku evropských odborných center. Měly by být vytvořeny větší pobídky pro komerční výzkum a vývoj.
Fiskální politika •
•
Politika týkající se přístupu k úvěrům byla zatím vyhovující. Tradiční přístup ČR k bankovnictví může sloužit jako model pro nový finanční systém. Samozřejmě současná krize může vyžadovat aktivnější intervenci, aby bylo zajištěno, že tento tradiční přístup zajistí dostatek úvěrů potřebných k bezproblémovému chodu ekonomiky. V posledních dvou letech bylo euro stabilnější než koruna. Vzhledem k tomu, že vstupujeme do období, kdy předvídatelnost bude důležitější konkurenční výhodou než v minulosti, je třeba zvážit, zda-li tak tomu bude i v příštím desetiletí.
1
Index k průměru Evropské unie Ekonomická konkurenceschopnost Výsledek
Součet
Legislativa a správa Obecné
Právní rámec
Index k průměru EU*
Veřejná správa
5
1
Ekonomický rozvoj Infrastruktura
Lidské zdroje
Fiskální a měnová politika
Rakousko
763
7,63
1,27
1,31
1,00
1,22
1,34
1,14
1,61
Bulharsko
487
4,87
0,81
1,07
0,93
1,19
0,47
0,54
0,66
Česká republika
594
5,94
0,99
0,91
1,00
0,96
1,21
0,81
1,05
Maďarsko
526
5,26
0,88
0,94
1,05
0,90
1,02
0,76
0,60
Nizozemí
848
8,48
1,41
1,31
1,17
1,79
1,37
1,18
1,66
Polsko
511
5,11
0,85
0,84
0,89
0,88
0,71
0,78
1,00
Slovensko
601
6,01
1,00
0,92
0,96
1,12
1,08
0,66
1,26
* Výsledek země k průměrnému výsledku všech zemí EU. Zdroj: AmCham analýza.
1
Index ČR ke skupině 7 srovnatelných zemí Ekonomická konkurenceschopnost
Obecné
Legislativa a správa Právní rámec
Výsledek
Veřejná správa
5
1
Ekonomický rozvoj Infrastruktura
Lidské zdroje
Fiskální a měnová politika
Měřítko průměr
618,55
1,05
1,00
1,15
1,03
0,84
1,12
Česká republika
0,96
0,87
1,00
0,83
1,17
0,97
0,94
Zdroj: AmCham analýza.
0
Index země ke středoevropskému klastru Ekonomická konkurenceschopnost
Obecné
Výsledek Měřítko středoevropský klastr
Legislativa a správa
7
0
Ekonomický rozvoj
Právní rámec
Veřejná správa
Infrastruktura
Lidské zdroje
Fiskální a měnová politika
592
0,99
0,98
1,02
1,07
0,83
1,10
Česká republika
1,00
0,92
1,02
0,95
1,13
0,98
0,95
Rakousko
1,27
1,33
1,02
1,20
1,25
1,38
1,45
Maďarsko
0,88
0,96
1,07
0,88
0,95
0,91
0,54
Polsko
0,86
0,85
0,91
0,87
0,66
0,94
0,91
Slovensko
1,00
0,94
0,98
1,10
1,01
0,80
1,14
3
4
2
3
2
2
3
Source: AmCham analysis
Pořadí ČR ve středoevropském klastru
Zdroj: AmCham analýza.
7
Všeobecná konkurenceschopnost Na základě kombinace pěti pilířů hospodářské politiky lze získat některé všeobecné výsledky. Nejběžnějším způsobem jak tento celkový výsledek vyjádřit je ukazatel HDP na obyvatele. To je však ne zcela přesný způsob, jak hodnotit úspěšnost politiky. Za prvé HDP není vytvářen vládou, nýbrž z přírodních zdrojů a z výsledků podnikatelské činnosti. Za druhé, HDP na obyvatele je příliš obecný ukazatel na to, aby umožňoval smysluplné posouzení funkčnosti ekonomiky. Byl HDP vytvořen z přírodních zdrojů soustředěných v rukou několika bohatých lidí? Byl HDP vytvořen firmami, které následně přesunuly své zisky do investic jinde? Jak velké odměny zaměstnanců tento HDP vytvořil a jaký je objem úspor pro budoucí investice? Z tohoto důvodu jsme rozdělili HDP na jednotlivé části, pomocí nichž lze lépe hodnotit účinnost vládních politik: pracovní sílu, spotřebu domácností, fixní kapitál, obchod, a – vzhledem k tomu, že se tato oblast bude stále více objevovat ve vládní politice – spotřebu energií. Jak bylo možné předpokládat, Česká republika se nachází na úrovni někde mezi západní Evropou a bývalými sovětskými satelity. V 10 z 18 kategorií má země konkurenční nevýhodu v porovnání s průměrem EU. Ve čtyřech kategoriích je konkurenčně neutrální a ve čtyřech kategoriích má v porovnání s průměrnou zemí EU konkurenční výhodu. Oblasti, v kterých je země silná, ukazují, že země má v oblasti konkurenceschopnosti potenciál pro značný posun vpřed. Silné stránky. Největší síla země spočívá v její produktivitě. Produktivita se dá měřit mnoha způsoby. Pro účely všeobecné politiky jsme dali přednost ukazateli HDP na obyvatele před výší mzdy zaměstnanců; tj. ukazateli toho, co lidé vytvořili, před tím, jakou mzdu obdrželi. Česká republika dosáhla výsledku, který je dvojnásobkem průměru EU. Obyvatelstvo země dosahuje dobrých výsledků v oblasti úspor; čeští občané si ze svého platu dávají stranou o 50% více než průměrný Evropan. Tato šetrnost by měla poskytnout určitou rezervu pro současné obtížné období a zajistit budoucí zdroje investic do hospodářství prostřednictvím bankovních úvěrů. Slabé stránky. Poměrový ukazatel spotřeby domácností ke spotřebě vlády je 16% pod průměrem EU. Čím vyšší je tento poměr, tím stabilnější a dynamičtější je ekonomika. Výsledky země jsou kolem průměru EU, pokud jde o podíl vlády na celkové zaměstnanosti a podíl odměn zaměstnanců na spotřebě vlády na obyvatele; je zde proto naděje, že v dlouhodobém výhledu budou domácnosti přispívat stále více k tvorbě HDP, pokud nenastane dramatická změna dosavadní politiky vzhledem k současné ekonomické krizi. Naše energetická náročnost a emise CO2 na obyvatele patří mezi nejhorší v Evropě. Zůstává neznámou, do jaké míry je tento fakt způsoben ekonomicky výkonnou výrobní základnou a do jaké míry jde o plýtvání energií. Známo je však to, že klimatické změny jsou většinou politických činitelů po celém světě přijímány jako realita a že dva nejvýznamnější regulatorní celky na světě – EU a USA – z této oblasti během příštích čtyř let pravděpodobně učiní jednu ze svých priorit. Druhým faktem je to, že spotřeba energie přesouvá bohatství k těm, kteří ovládají energetické zdroje. Vysoká energetická náročnost znamená, že Česká republika platí více za každý jednotkový přírůstek HDP než většina ostatních zemí. Obě tyto skutečnosti přispívají ke zranitelnosti země.
Doporučená opatření • • • •
Výsledky země jsou v souladu s očekáváním: dohánění západní Evropy a vysoká konkurenceschopnost ve střední Evropě. Míra úspor je dobrá a měla by být zachována. Země zůstává i nadále vysoce produktivní ve srovnání s průměrem EU. Spotřeba energie – zvláště pak jakékoliv plýtvání – snižuje přínos plynoucí z růstu HDP a činí zemi vysoce zranitelnou v oblasti politiky týkající se klimatických změn.
8
Průzkum Přispěla vládní hospodářská politika v uplynulých 5 letech k hospodářskému růstu? Měla by se stávající hospodářská politika změnit ve snaze udržet vysokou úroveň růstu? Existuje všeobecná shoda na základních principech hospodářské politiky mezi hlavními politickými stranami? Měla by země udržet a pravidelně aktualizovat balíček investičních pobídek stanovených zákonem? Výsledky průzkumu na straně 21.
4
4
10
Obecné ukazatele
Nizozemí
Rakousko
Česká republika
Maďarsko
Slovensko
Polsko
Bulharsko
Celkový součet
22,28
22,35
15,45
16,04
15,71
14,29
18,26
Celkový výsledek
1,31
1,31
0,91
0,94
0,92
0,84
1,07
Obecné ukazatele
Nizozemí Národní
% EU* průměr
Rakousko Národní
% EU* průměr
Česká republika Národní
% EU* průměr
Maďarsko Národní
% EU* průměr
Slovensko Národní
% EU* průměr
Polsko Národní
% EU* průměr
Bulharsko Národní
% EU* průměr
OBYVATELSTVO Pracovní síla (v mil. obyv.), 2007
7,78
4,12
5,23
4,12
2,58
16,81
3,55
Zaměstnaní
7,35
3,85
5,01
3,87
2,3
15,69
3,36
Nezaměstnaní
0,14
0,17
0,22
0,32
0,28
1,12
0,18
Neaktivní
3,31
Zaměstnaní: nezaměstnaní
2,13
1,54
1,33
0,97
1,29
0,94
1,01
0,73
1,07
0,78
1,01
0,73
1,82
1,32
Zaměstnanost na celkové populaci, v %, 2007
51,21
1,09
48,29
1,02
47,99
1,02
38,99
0,83
43,66
0,93
39,98
0,85
48,61
1,03
Podíl státních zaměstnanců na celkové zaměstnanosti, v %, 2006
27,30
0,82
12,87
1,75
21,00
1,07
28,25
0,80
24,12
0,93
28,40
0,79
30,50
0,74
Populace 65+ z celkové pracovní síly, v %, 2005
26,10
1,25
31,70
1,03
27,90
1,17
37,60
0,87
23,60
1,39
30,10
1,09
26,00
1,26
2,72
3,65
3,52
1,865
14,45
1,67
Součet
4,70
4,77
4,20
3,23
4,03
3,46
4,35
Výsledek
1,18
1,19
1,05
0,81
1,01
0,87
1,09
HDP Spotřeba domácností na obyvatele, USD, 2007 Spotřeba domácností: spotřeba vlády na obyv., USD, 2007 HDP, poměr domácnosti: vláda
21 996
1,02
24 327
1,13
8 062
0,37
8 918
0,41
7 778
0,36
6 621
0,31
3 560
0,17
1,97
0,82
2,71
1,13
2,13
0,89
1,97
0,82
2,07
0,87
2,10
0,88
2,07
0,87
1,85
0,66
3,06
1,09
2,37
0,84
6,75
2,40
3,18
1,13
3,51
1,25
4,12
1,47
37 743
1,28
37 115
1,26
23 464
0,80
18 509
0,63
19 544
0,66
15 806
0,54
11 007
0,37
Vládní dotace jako % HDP, 2006
0,35
2,31
0,90
0,90
0,66
1,23
1,57
0,52
0,51
1,59
0,85
0,95
0,21
3,86
Podíl mezd zaměstnanců na spotřebě vlády na obyv., USD, 2007
1,61
1,00
1,73
1,07
3,24
2,01
2,94
1,82
3,85
2,39
3,99
2,48
6,15
3,82
HDP na obyv., USD
Součet
7,09
6,58
6,14
6,60
7,00
6,41
10,56
Výsledek
1,18
1,09
1,02
1,10
1,17
1,07
1,76
KUMULACE KAPITÁLU Úspory na obyv., USD, 2007
12 892
1,42
12602
1,39
5 519
0,61
3 466
0,38
3 676
0,41
2 516
0,28
761
0,08
Úspory jako % mezd zaměstnanců, 2007
0,55
1,12
0,59
1,20
0,76
1,55
0,55
1,12
0,72
1,48
0,64
1,30
0,42
0,87
Hrubý fixní kapitál na obyv., USD, 2007
9 298
1,17
9291
1,16
4 089
0,51
2 870
0,36
3 574
0,45
2 463
0,31
1 558
0,20
148
0,11
2703
1,98
884
0,65
2 246
1,64
419
0,31
624
0,46
1 096
Příliv PZI na obyv., USD, 2007
0,80
Součet
3,82
5,73
3,32
3,50
2,65
2,35
1,95
Výsledek
0,96
1,43
0,83
0,88
0,66
0,59
0,49
OBCHODNÍ BILANCE 3076,92
4,12
1358,17
2,38
-436,05
0,57
-685,20
0,32
-740,74
0,26
-414,48
0,59
-1060,21
-0,06
Energetická náročnost, CO2 (tuny) za 1 milion USD HDP, 2005
289,30
1,72
253,30
1,96
946,70
0,52
522,30
0,95
800,40
0,62
972,90
0,51
1726,70
0,29
CO2 emise na obyv., tuny, 2006
10,50
0,82
9,30
0,92
12,50
0,69
6,00
1,43
7,40
1,16
8,70
0,99
7,20
Zůstatek běžného účtu na obyv., USD
ENERGETICKÉ VYUŽITÍ
1,19
Součet
2,54
2,88
1,21
2,38
1,78
1,50
1,48
Výsledek
1,27
1,44
0,60
1,19
0,89
0,75
0,74
* % EU průměr je index výsledku země k průměrnému výsledku všech zemí EU. Zdroje: Statistiky Rakouska, Nizozemí, Centrální statistický úřad Polska, Maďarský centrální statistický úřad, Bulharský statistický úřad, Český statistický úřad, Evropská centrální banka, národní zdroje, Eurostat, OECD.
9
Právní rámec Metodologie hodnocení této sekce musela být konstruována odlišně. Pokud je nám známo, žádné numerické metody hodnotící komplexně všechny členské země EU neexistují. Proto jsme museli začít od nuly a navrhnout vlastní postupy. Zároveň jsme nemohli srovnávat s průměrem EU, ale zaměřili se pouze na srovnávanou skupinu sedmi států. Česká republika získala za kvalitu svého práva vysoké hodnocení. V oblastech insolvenčního práva a úpravy vzniku společností – obě prošly v nedávné době zásadní reformou, na níž se intenzivně podíleli i odborníci ze soukromého sektoru – má Česká republika výraznou konkurenční výhodu. V sedmi oblastech se pohybuje v průměru sledované skupiny států. Pouze pracovní právo představuje konkurenční nevýhodu. České insolvenční právo je považováno za plně moderní přístup k řešení úpadku. V následujících měsících budou nová pravidla pro reorganizaci podniku pravděpodobně podrobena zatěžkávací zkoušce. Stejně tak vědomosti soudců. Vstup do podnikání, zejména proces zápisu do obchodního rejstříku, kde Česká republika dříve zaujímala místo na černé listině hodnocení Světové banky, je dnes hodnocen vysoce pozitivně. Pokud by byl snížen požadavek na minimální výši základního kapitálu, mohla se Česká republika umístit ještě výše. Většina z osmi právních oblastí, z nichž získala země pouze průměrné známky, je nastartována k dalším pozitivním změnám. Několik novelizací je již na cestě. Zavádějí například pravidla pro e-doručování dokumentů orgánů veřejné správy; ochranu osob, které nabyly nemovitý majetek v dobré víře od osoby, která byla jako vlastník zapsána v katastru nemovitostí, pokud bylo později prokázáno, že vlastníkem nebyla; trestněprávní individuální odpovědnost za uzavírání kartelových dohod; nový Daňový řád. Pokud jde o Zákoník práce, malá flexibilita úpravy pracovních vztahů – zejména podmínek ukončení pracovního poměru – činí ze zákona podstatný problém pro fungování ekonomiky. Zákon dále nerozlišuje mezi velkými a malými podniky, mezi zaměstnanci v dělnických a kancelářských profesích a pouze v minimální míře mezi běžnými a vedoucími zaměstnanci. Nedostatečně jemné rozlišení a malá flexibilita se v těžkých časech projeví negativněji než v těch dobrých.
Doporučená opatření •
•
• • •
•
Má-li mít možnost Česká republika plně realizovat užitek, který nabízí nový Insolvenční zákon, měli by soudci co nejrychleji absolvovat dodatečnou průpravu zaměřenou na aplikaci pravidel reorganizace. Je nutné provést změny v Zákoníku práce, které zajistí větší flexibilitu pracovněprávních vztahů a větší diferenciaci zohledňující odlišnosti mezi různými typy zaměstnanců. Je zapotřebí zavést novou procesní úpravu v oblasti daní. Výše základního kapitálu u akciové společnosti by mohla být snížena. Započtení pohledávek zajištěných věřitelů proti majetku dlužníka by nemělo být v insolvenčním řízení povoleno až do momentu rozhodnutí o řešení úpadku, v opačném případě může být reorganizace podniku znemožněna Další rozvoj e-governmentu je zpomalován nedostatkem systematické úpravy základních terminologických pojmů a nekonzistentností právní úpravy přeměny dokumentů z papírové do elektronické podoby
10
Průzkum Jsou obchodní zákony země soudržné a jasné? Jaké hodnocení obdržely zákony určitých oblastí? Umožňují české zákony a předpisy založení, financování a fungování podnikatelských záměrů lépe než v ostatních zemích? Výsledky průzkumu na straně 22.
2
7
1
Právní rámec
Nizozemí
Rakousko
Česká republika
Maďarsko
Slovensko
Polsko
Bulharsko
Celkový součet
9,98
9,58
8,89
10,46
9,33
10,03
11,73
Celkový výsledek
1,00
0,96
0,89
1,05
0,93
1,00
1,17
Právní rámec
Nizozemí Výsledek*
Rakousko
CG index**
Score*
Česká republika
CG index**
Score*
CG index**
Maďarsko Score*
CG index**
Slovensko Score*
Polsko
Bulharsko
CG index**
Score*
CG index**
Score*
CG index**
Vstup do podnikání
3,83
1,46
2,17
0,83
3,16
1,21
3,5
1,34
2,66
1,02
1,33
0,51
1,66
0,63
Převod nemovitostí
3,00
1,13
2,9
0,91
3,2
1,00
2,86
0,90
3,25
1,12
3,2
1,00
3
0,94
Daně
3,37
1,07
3,37
1,07
3,03
0,96
3,23
1,02
3,14
1,00
2,8
0,89
3,14
1,00
Soudnictví
3,77
1,15
3,55
1,08
3,32
1,01
3,27
1,00
3,05
0,93
2,91
0,89
3,05
0,93
Kapitálové trhy
3,78
1,13
3,35
1,00
2,87
0,86
3,48
1,04
3
0,90
3,17
0,95
3,78
1,13
Insolvence
2,9
0,84
3,36
0,97
4,09
1,18
3
0,87
3,81
1,10
3,45
1,00
3,64
1,05
e-Government
4,66
1,41
3,58
1,08
3,22
0,98
3,66
1,11
2,41
0,73
2,58
0,78
3
0,91
Pracovní právo
3,68
1,21
3,04
1,00
2,4
0,79
3,16
1,04
2,88
0,94
3,24
1,06
2,96
0,97
Práva duševního vlastnictví
3,78
1,13
3,37
1,00
3,5
1,04
3,52
1,05
3,11
0,93
3,07
0,91
3,15
0,94
Ochrana hospodářské soutěže
3,9
1,20
3,5
1,08
3,1
0,96
3,59
1,11
3
0,93
2,91
0,90
2,69
0,83
* Z důvodu nedostupnosti dat pro právní rámec EU byla každá oblast ohodnocena známkou na stupnici od 1 (minimum) do 5 (maximum). ** Výsledek země zindexovaný k průměru 7 zemí ve srovnávací skupině. Zdroj: AmCham analýza.
11
Veřejná správa Podniky si již dlouhá léta stěžují, že byrokracie brzdí rozvoj země. Čísla tato tvrzení potvrzují. Česká republika je druhá nejhorší v rámci srovnávané skupiny zemí a celkově skončila 11% pod průměrem EU. Problém nespočívá v příliš velkém počtu úředníků, dokonce ani v nákladech na byrokratický aparát – přestože sazba příspěvků na sociální zabezpečení je jedna z nejvyšších na světě. Problémem je účinnost tohoto aparátu. Ve 3 ze 7 nákladových ukazatelů je veřejná správa méně nákladná než u ostatních zemí EU. Jak platná sazba daně z příjmů fyzických osob, tak i úrokové náklady jakožto procento celkových vládních příjmů, jsou podstatně nižší než průměr EU. Celková míra zdanění – jako procento z HDP i jako procento ze zisku – je v České republice kolem průměru. Ve dvou oblastech má však země nebezpečné nevýhody: příspěvcích na sociální zabezpečení a deficitech veřejných rozpočtů. Úplně jiným příběhem je efektivnost. V 8 z 12 ukazatelů má země vůči Evropě konkurenční nevýhodu. Jedna ze dvou konkurenčních výhod, poměr mezi výplatami sociálních dávek a příspěvky na sociální zabezpečení, je přímým důsledkem nadměrně vysokých nákladů systému. Druhá výhoda – počet dnů nutných k zahájení podnikatelské činnosti – je výsledkem nedávné reformy, kterou by bylo zjevně třeba dále prohloubit. Ze studia číselných údajů je viditelné nebezpečí zachování současného stavu v sociálním zabezpečení. Náklady pro ekonomiku jsou jedny z nejvyšších na světě. V současné době je poměr mezi výplatami sociálních dávek a obdrženými příspěvky na sociální zabezpečení jeden z nejlepších v Evropě, nicméně země stále na dávkách hradí o 11% více, než dostává. Administrativní náklady jsou o 9% vyšší, než je evropský průměr (v rámci srovnávané skupiny zemí je na tom hůře pouze Slovensko), což vytváří prostor pro zlepšení. Stejně nezbytná je i procesní reforma. Vzhledem k výkonnosti země v jiných oblastech nelze slabé výsledky v oblasti veřejné správy omluvit nedostatkem odbornosti. Neexistuje žádný důvod, proč by Česká republika měla být téměř 75% pod evropským průměrem, pokud jde o počet dnů potřebných k podání daňového přiznání, nebo proč by měla být 46% pod evropským průměrem v počtu dnů potřebných k registraci nemovitosti. Česká republika by neměla zůstávat o více než 250 dnů za Bulharskem, pokud jde o dobu potřebnou k vymožení smlouvy.
Doporučená opatření •
•
Vzhledem k tomu, že systémová reforma systému sociálního zabezpečení vyžaduje v současné době nedosažitelný politický konsensus, mohli by se političtí činitelé zaměřit na snížení nákladů na příspěvky a snížení objemu prostředků nezbytných pro správu systému. Jednou z hlavních politických priorit by mělo být zlepšení efektivnosti veřejné správy a soudního systému.
12
Průzkum Jsou veřejné zakázky vyhlašované úřady státní správy vedeny efektivně a transparentně? Jsou veřejní činitelé dostatečně regulováni? Jak efektivní jsou programy e-governmentu? Je korupce hlavní překážkou konkurenceschopnosti? Výsledky průzkumu na straně 23.
6
4
10
Veřejná správa
Nizozemí
Rakousko
Česká republika
Maďarsko
Slovensko
Polsko
Bulharsko
Celkový součet
35,85
24,43
19,24
17,93
22,40
17,70
23,77
Celkový výsledek
1,79
1,22
0,96
0,90
1,12
0,88
1,19
Veřejná správa
Nizozemí
Rakousko
Česká republika
Maďarsko
Slovensko
Polsko
Bulharsko
Národní
% EU* průměr
Národní
% EU* průměr
Národní
% EU* průměr
Národní
% EU* průměr
Národní
% EU* průměr
Národní
% EU* průměr
Národní
% EU* průměr
Výdaje - daňové příjmy , % HDP
45,60
0,99
47,90
0,94
41,60
1,08
44,90
1,00
32,70
1,38
40,00
1,13
41,60
1,08
Výdaje - vládní rozpočet: přebytek/deficit, % HDP
0,57
1,15
-1,12
0,96
-2,95
0,76
-9,18
0,09
-3,39
0,72
-3,96
0,66
3,33
1,45
Výdaje - vládní deficit, % HDP
45,70
1,28
59,50
0,99
28,90
2,03
65,80
0,89
29,40
2,00
44,90
1,31
18,20
3,23
Výdaje - platby úroků, % běžného důchodu
4,89%
1,24
5,99%
1,01
2,74%
2,21
9,01%
0,67
4,24%
1,43
6,10%
0,99
2,47%
2,46
Výdaje - daňová sazba z osobního příjmu, % příjmu k HDP na obyv.
36,38
0,66
28,62
0,84
20,10
1,20
38,33
0,63
14,23
1,70
31,77
0,76
20,66
1,17
Výdaje - míra přispění zaměstnavatele na sociální pojištění, % příjmu k HDP na obyv.
16,35
1,55
21,83
1,16
35,00
0,72
34,52
0,73
34,70
0,73
20,61
1,23
23,98
1,05
Výdaje - daňová sazba, % zisku
43,40%
1,10
54,60%
0,87
48,60%
0,98
55,10%
0,87
50,50%
0,94
38,40%
1,24
36,70%
1,30
Justice - náklady na soudní vymahatelnost v %
24,40%
0,79
12,70%
1,52
33,00%
0,58
13,00%
1,48
25,70%
0,75
10,00%
1,93
22,20%
0,87
4,00
2,70
18,00
0,60
15,00
0,72
15,00
0,72
18,00
0,60
22,00
0,49
9,00
1,20
výdaje
Justice - náklady při ukončení podnikání v % Součet
11,46
8,89
10,28
7,08
10,25
9,74
13,81
Výsledek
1,27
0,99
1,14
0,79
1,14
1,08
1,53
efektivnost Efektivnost - kompenzace zaměstnanců veřejného sektoru jako % celkových příjmů
20,07%
1,15
19,03%
1,21
18,27%
1,27
25,57%
0,90
20,95%
1,10
24,08%
0,96
21,62%
1,07
Efektivnost - přidaná hodnota: daňové příjmy
0,53
1,08
0,43
0,88
0,41
0,83
0,51
1,03
0,47
0,96
0,47
0,95
0,00
0,00
Efektivnost - sociální benefity: sociální příspěvky
1,40
1,01
1,48
0,95
1,11
1,27
1,33
1,06
1,35
1,04
1,36
1,04
1,40
1,00
Efektivnost - administrativní náklady, % sociálních příspěvků
5,10
0,61
1,70
1,82
3,40
0,91
2,10
1,48
3,60
0,86
2,00
1,55
2,40
1,29
Efektivnost - podíl strávených nocí nerezidenčních turistů v %
2,93%
0,79
7,49%
2,02
2,16%
0,58
1,07%
0,29
0,54%
0,14
1,14%
0,31
1,26%
0,34
Byrokracie - čas vydaný na daně ročně
180,00
1,39
170,00
1,47
930,00
0,27
340,00
0,74
344,00
0,73
418,00
0,60
616,00
0,41
Byrokracie - počet dní na založení společnosti
10,00
2,05
28,00
0,73
17,00
1,21
16,00
1,28
25,00
0,82
31,00
0,66
32,00
0,64
Byrokracie - licenční postupy
18,00
0,94
13,00
1,31
36,00
0,47
31,00
0,55
13,00
1,31
30,00
0,57
22,00
0,77
Byrokracie - počet dní na zaregistrování nemovitosti
5,00
13,25
32,00
2,07
123,00
0,54
63,00
1,05
17,00
3,90
197,00
0,34
19,00
3,49
Justice - doba vymahatelnosti práv
514,00
1,05
397,00
1,36
820,00
0,66
335,00
1,62
565,00
0,96
830,00
0,65
564,00
0,96
Výkonnost - E-government on-line dostupnost
63,00
1,07
100,00
1,69
55,00
0,93
50,00
0,85
35,00
0,34
25,00
0,34
15,00
0,00
Součet
24,39
15,51
8,94
10,85
12,16
7,97
9,97
Výsledek
2,22
1,41
0,81
0,99
1,11
0,73
0,91
* % EU průměr je index výsledku země k průměrnému výsledku všech zemí EU. Zdroje: Eurostat, národní zdroje, PwC „Resource Tax Manager“, Světová banka.
13
Infrastruktura Česká republika má solidní fyzickou infrastrukturu s některými značnými výhodami, ale také s některými stejně zřetelnými nevýhodami. Vzhledem k dostupnosti dat nejsou v tomto hodnocení v odpovídající míře zohledněny náklady. Ze stejného důvodu nejsou v tabulkách uvedeny nemovitosti a kongresová zařízení. Země má konkurenční výhodu v 5 z 15 ukazatelů, ve 3 ukazatelích má neutrální bilanci, a nevýhodu má v 7 ukazatelích. Silnými stránkami jsou dopravní infrastruktura a energetické zásobování. Přednostmi naopak nejsou vysokorychlostní internetové připojení a nabídka energií z obnovitelných zdrojů. Silné stránky. Pokud jde o zásobování energií v přepočtu na obyvatele a jednotku HDP, dosahuje země výrazně vyšších čísel než je evropský průměr, a to za přibližně stejných nákladů. Je zde kapacita pro další hospodářský růst. Je zde kapacita pro prodej energie do zahraničí, čímž je možné získat kapitál na investice do výkonnější infrastruktury a elektrické sítě. I když je země pod evropským průměrem, pokud jde o leteckou dopravu, ve srovnání se svými sousedy si vede dobře. Pokud jde o hotelovou a ubytovací infrastrukturu, zažívá země zlaté časy, kdy obsazenost ubytovacích zařízení je výrazně vyšší než evropský průměr. Kombinace dobrých výsledků v letecké dopravě a hotelové infrastruktuře prospívá turistice, jestliže v současnosti neměřitelné ukazatele, jako je infrastruktura pro kongresy a mezinárodní akce, budou odpovídat možnostem letišť. Slabé stránky. Jak bylo uvedeno dříve – a jak bylo často zmiňováno i v domácím tisku – náklady na infrastrukturu zůstávají stále neznámé a existuje podezření, že jsou vyšší než ve srovnatelných zemích. Vláda by občanům prokázala velkou a zodpovědnou službu, kdyby tyto náklady zveřejnila. Z čísel, která máme k dispozici, vyplývají dvě slabé stránky. Za prvé rychlost zavádění vysokorychlostního internetu je pod průměrem EU. To není nic nečekaného. To, že ale země zaostává za Maďarskem, Polskem a Slovenskem v přístupu k internetu v domácnostech již však překvapuje. Nízký podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů zvýrazňuje zranitelnost země vůči zásadním změnám v celosvětovém přístupu ke klimatickým změnám.
Doporučená opatření •
•
• • •
Využít stávající energetickou kapacitu k přilákání většího počtu firem a akumulovat kapitál pro investice do větší energetické účinnosti. Vybudovat infrastrukturu pro kongresy a mezinárodní akce za účelem plného využití výhod, které máme v oblasti letecké dopravy a ubytování. Investovat do obnovitelné energie. Nalézt pobídky ke zvýšení počtu domácností s přístupem k internetu. Zveřejnit náklady na veřejné investice do infrastruktury.
14
Průzkum Jak firmy ohodnotily infrastrukturu v České republice? Do které oblasti infrastruktury by měla dle firem vláda směřovat své investice? Výsledky průzkumu na straně 25.
5
3
6
Infrastruktura
Nizozemí
Rakousko
Česká republika
Maďarsko
Slovensko
Polsko
Bulharsko
Celkový součet
19,11
18,71
16,87
14,23
15,18
9,94
6,52
Celkový výsledek
1,37
1,34
1,21
1,02
1,08
0,71
0,47
Infrastruktura
Nizozemí Národní
% EU* průměr
Podniky s vysokorychlostním připojením v %, 2007
87,00
Domácnosti s vysokorychlostním připojením v %, 2007
Rakousko Národní
% EU* průměr
1,13
72,00
74,00
1,76
Rychlost zavádění vysokorychlostního internetu - počet vysokorychlostních linek na 100 obyvatel v %, 2007
33,10
Podíl domácností s přístupem k internetu v %, 2007
83,00
Česká republika Národní
% EU* průměr
0,94
77,00
46,00
1,10
1,82
18,40
1,54
60,00
Maďarsko Národní
% EU* průměr
1,00
70,00
28,00
0,67
1,01
12,20
1,11
35,00
Slovensko Národní
% EU* průměr
0,91
76,00
33,00
0,79
0,67
11,60
0,65
38,00
Polsko
Bulharsko
Národní
% EU* průměr
Národní
% EU* průměr
0,99
53,00
0,69
61,00
0,79
27,00
0,64
30,00
0,71
15,00
0,36
0,64
6,90
0,38
6,80
0,37
5,70
0,31
0,70
46,00
0,85
41,00
0,76
19,00
0,35
komunikace
Součet
6,25
4,16
2,99
3,04
2,86
2,53
1,81
Výsledek
1,56
1,04
0,75
0,76
0,72
0,63
0,45
půda Orná půda, m2, 2005
577,00
0,20
1765,00
0,61
3221,00
1,11
4767,00
1,64
2629,00
0,90
3281,00
1,13
4371,00
1,50
Celková dodávka primární energie na jednotku HDP. Ekvivalent tuny ropy (toe) na tisíc, rok 2000; HDP v USD, počítáno pomocí PPP roku 2008
0,17
1,06
0,14
0,88
0,25
1,56
0,18
1,13
0,26
1,63
0,20
1,25
0,00
0,00
Celková dodávka primární energie na obyvatele. Ekvivalent tuny ropy (toe) na obyvatele, 2005
5,02
1,36
4,17
1,13
4,42
1,20
2,75
0,75
3,50
0,95
2,44
0,66
0,00
0,00
Podíl obnovitelných zdrojů z celkové nabídky primární energie v %, 2005
3,50
0,52
21,30
3,18
4,30
0,64
4,40
0,66
4,60
0,69
5,30
0,79
0,00
0,00
Ceny elektřiny pro průmysl: leden 2006 – červen 2007 (v Eurech za 100 kWh)
10,30
1,12
9,53
1,04
8,74
0,95
8,02
0,87
10,37
1,13
6,85
0,74
0,00
0,00
ENERGIE
Součet
4,06
6,23
4,35
3,41
4,40
3,44
0,00
Výsledek
1,01
1,56
1,09
0,85
1,1
0,86
0,00
DOPRAVA Silnice, km na km2/% populace EU průměr, 2005
3,72
2,48
1,60
2,12
1,62
1,73
1,72
1,86
0,89
1,80
1,35
0,39
0,39
0,55
Železnice, km na km2/%populace EU průměr, 2005
0,07
1,23
0,07
2,52
0,12
3,52
0,09
2,67
0,08
4,17
0,06
0,47
0,04
1,54
Počet odbavených cestujících na hlavních letištích, v milionech, 2007
50,43
2,11
18,80
0,79
12,40
0,52
8,60
0,36
2,00
0,08
8,10
0,34
3,23
0,14
Počet odbavených letů na mezinárodních letištích, v tisících, 2007
465,69
1,91
254,87
1,04
174,66
0,72
124,29
0,51
31,60
0,13
126,53
0,52
43,08
0,18
Součet
7,73
6,47
6,49
5,40
6,18
1,72
2,41
Výsledek
1,93
1,62
1,62
1,35
1,55
0,43
0,60
TURISMUS Obsazenost ubytovacích zařízení - počet strávených nocí (na lůžko) 2007
72,82
0,86
106,07
1,26
164,64
1,95
63,90
0,76
70,95
0,84
94,42
1,12
67,58
* % EU průměr je index výsledku země k průměrnému výsledku všech zemí EU. Zdroje: Eurostat, FAO, OECD, Výroční zpráva evropských mezinárodních letišť, World Roads Statistics, International Road Federation, národní zdroje.
15
0,80
Lidské zdroje V zemi s omezenými přírodními zdroji a ve stále více propojeném světě se do středu hospodářské politiky dostávají politická opatření, která mají za cíl rozvoj schopností jejích obyvatel. Kvalifikovaná pracovní síla je ve skutečnosti základem pro moderní a rozvíjející se legislativní rámec, efektivní veřejnou správu a rozumnou monetární a fiskální politiku. A dobrá fyzická infrastruktura neznamená nic, jestliže neexistují žádné výrobky, které by jí procházely. V zavádění této politiky lidských zdrojů Česká republika převyšuje své sousedy z bývalého východního bloku. Přesto je nutno opět připomenout, že stále značně zaostává za zeměmi jako je Rakousko či Nizozemí a celkově se nachází 19% pod evropským průměrem. Smazání této ztráty a proměnění této oblasti v konkurenční výhodu ve vztahu k EU by mělo být hlavní programovou prioritou všech politických stran. Bylo zvoleno dvacet jedna ukazatelů. Země má konkurenční výhodu ve dvou a nevýhodu ve dvanácti ukazatelích. Vede si poměrně dobře v oblasti tradičního školství, ale značně zaostává v postgraduálním vzdělávání. Zaměstnanci mají dlouhou pracovní dobu, ale hodinová produktivita práce je nižší. Nedostatečný počet pracovníků má vysokoškolské vzdělání a počet pracujících ve vysoce kvalifikované výrobě je nižší než ve všech porovnávaných zemích s výjimkou Rakouska. Schopnost přeměnit vzdělání v úspěšný komerční výzkum je slabá; i když výsledky testů jsou vysoké, země je 90% pod průměrem EU v počtu přihlášených patentů. Silné stránky. Vláda ze svých daňových příjmů vynakládá na vzdělání o 41% více než jiné země. Tato přednost je však zjevně oslabena nízkými výdaji ze strany soukromého sektoru; země je 12% pod průměrem EU v celkových veřejných a soukromých výdajích na vzdělávání. Výsledkem těchto výdajů jsou výsledky testů na úrovni průměru EU v téměř ve všech dostupných kategoriích. Počet doktorandů je ve srovnání s průměrem EU téměř dvojnásobný. Slabé stránky. Země má o 53% méně obyvatel ve věku 25-34 let s VŠ vzděláním než je průměr EU. Jedná se o nejnižší číslo mezi všemi srovnávanými zeměmi. Ukazatel počtu žáků na jednoho učitele v základních školách je o 17% horší než evropský průměr a horší než ve všech srovnávaných zemích kromě Slovenska. Země má daleko méně registrovaných patentů na milion obyvatel a o téměř 50% méně vydaných vědeckých publikací na milion obyvatel, než je průměr EU. Výdaje na vědu a výzkum jsou o 16% nižší, než je průměr EU. Částečně je to způsobeno nízkými investicemi ze strany soukromého sektoru; částečně pak podprůměrnými výdaji ze strany vlády.
Doporučená opatření • • • • •
Vzdělanost pracovní síly se musí stát politickou prioritou, přičemž je potřeba přejít od slov k činům. Přístup k vysokoškolskému vzdělání musí být umožněn většímu procentu obyvatelstva. Před dalšími výdaji do oblasti vzdělání je nezbytné zhodnotit efektivnost současných výdajů. Političtí činitelé by měli zvážit investice do univerzitního výzkumu za účelem vzniku evropských odborných center. Měly by být vytvořeny větší pobídky pro komerční výzkum a vývoj.
16
Průzkum Připravuje vzdělávací systém jednotlivce adekvátně tomu, aby byli schopni konkurovat mezinárodní pracovní síle? Jaký druh pracovní síly je nejobtížnější najít? S jakým největším problémem se společnost potýká v oblasti lidských zdrojů? Jaké jsou nejdůležitější kroky, které vláda musí učinit pro podporu vědy a výzkumu v soukromé sféře? Výsledky průzkumu na straně 27.
2
7
12
Lidské zdroje
Nizozemí
Rakousko
Česká republika
Maďarsko
Slovensko
Polsko
Bulharsko
Celkový součet
24,88
24,02
17,08
15,87
13,95
16,39
11,42
Celkový výsledek
1,18
1,14
0,81
0,76
0,66
0,78
0,54
Lidské zdroje
Nizozemí
Rakousko
Česká republika
Maďarsko
Slovensko
Polsko
Bulharsko
Národní
% EU* průměr
Národní
% EU* průměr
Národní
% EU* průměr
Národní
% EU* průměr
Národní
% EU* průměr
Národní
% EU* průměr
Národní
% EU* průměr
Produktivita za hodinu, 2007
122,10
1,34
104,80
1,15
53,30
0,58
55,40
0,61
64,20
0,70
45,70
0,50
32,00
0,35
Podíl pracujících ve vysoce kvalif. výrobě (Hight Tech) v %, 2006
40,10
1,23
23,20
0,71
26,20
0,80
29,10
0,89
25,40
0,78
40,90
1,26
45,30
1,39
Počet odpracovaných hodin za rok na osobu, 2007
1776,00
0,98
1735,00
0,96
1864,00
1,03
1931,00
1,07
1852,00
1,02
1866,00
1,03
1970,00
1,09
Podíl kvalif. zahraničních pracovníků v %
28,70
1,00
23,10
0,80
25,60
0,89
22,00
0,76
0,00
0,00
29,80
1,04
0,00
0,00
Pracovní síla - % 25-34 s terciárním vzděláním, 2005
35,00
1,19
20,00
0,68
14,00
0,47
20,00
0,68
16,00
0,54
26,00
0,88
22,00
0,75
PRACOVNí síla
Součet
5,74
4,3
3,77
4,01
3,04
4,71
3,58
Výsledek
1,15
0,86
0,75
0,80
0,60
0,94
0,72
vzdělání Znalost angličtiny, Toefl výsledky, 2006
103
1,12
99
1,08
89
0,97
88
0,96
89
0,97
86
0,94
88
0,96
Podíl celkových vládních příjmů vydaných na vzdělání v %
9,62
0,96
9,96
1,00
14,1
1,41
17,43
1,75
15,70
1,57
19,29
1,93
22,95
2,30
Podíl absolventů s technickým vzděláním v %, 2004
7,20
0,56
17,20
1,33
10,00
0,78
6,40
0,50
9,90
0,77
11,20
0,87
9,50
0,74
Podíl doktorandů v % populace 20-29, 2005
0,00
0,00
0,49
1,40
0,68
1,94
0,18
0,51
0,46
1,31
0,17
0,49
0,22
0,63
Celoživotní vzdělávání - % populace 25-64, 2007
16,60
1,75
12,80
1,35
5,70
0,60
3,60
0,38
3,90
0,41
5,10
0,54
1,30
0,14
Počet žáků na 1 učitele na základních školách, 2006
15,30
0,94
13,90
1,03
17,30
0,83
10,40
1,38
18,60
0,77
11,40
1,26
15,80
0,91
Výsledky ve čtení, 2006
507,00
1,03
490,00
1,00
483,00
0,98
482,00
0,98
466,00
0,95
508,00
1,03
0,00
0,00
Matematické výsledky, 2006
531,00
1,07
505,00
1,01
510,00
1,02
491,00
0,99
492,00
0,99
495,00
0,99
0,00
0,00
Výsledky ve vědě, 2006
525,00
1,05
511,00
1,02
513,00
1,03
504,00
1,01
488,00
0,98
498,00
1,00
0,00
0,00
Roční soukromé a veřejné výdaje jako % z HDP na obyvatele, 2005
22,80
0,90
28,70
1,14
22,20
0,88
26,70
1,06
19,90
0,79
26,60
1,06
25,20
1,00
Součet
9,38
11,36
10,44
9,52
9,51
10,11
6,68
Výsledek
0,94
1,14
1,05
0,95
0,95
1,01
0,67
komercializace Počet přihlášených High Tech patentů na mil. obyv., 2004
61,87
2,91
22,65
1,06
1,27
0,06
2,70
0,13
0,62
0,03
0,59
0,03
0,31
0,01
Počet přihlášených patentů na mil. obyv., 2004
222,45
2,11
172,95
1,64
10,86
0,10
15,07
0,14
3,64
0,03
3,05
0,03
1,37
0,01
Vydané vědecké publikace na mil. obyv., 2005
848
1,61
549
1,04
307
0,58
260
0,49
170
0,32
180
0,34
100
0,19
Věda a výzkum - výdaje jako % z HDP, 2007
1,70
0,93
2,56
1,40
1,54
0,84
0,97
0,53
0,46
0,25
0,56
0,31
0,48
0,26
Věda a výzkum - vládní výdaje na výzkumníka, Euro, 2006
11061,40
1,22
3869,05
0,43
4478,26
0,49
4560,00
0,50
3086,96
0,34
4628,10
0,51
4333,33
0,48
0,14
1,00
0,05
2,80
0,18
0,78
0,25
0,56
0,33
0,42
0,37
0,38
0,64
0,22
Věda a výzkum - % financované vládou, 2006 Součet
9,78
8,37
2,85
2,35
1,39
1,60
1,17
Výsledek
1,63
1,40
0,48
0,39
0,23
0,27
0,20
* % EU průměr je index výsledku země k průměrnému výsledku všech zemí EU. Zdroj: Národní statistické úřady, Toefl, Eurostat, OECD.
17
Fiskální politika Snaha najít správný titulek pro tuto oblast se nakonec ukázala jako marný boj. Naším cílem bylo zjistit, jaký dopad má na ekonomiku monetární, úvěrová a kurzová politika. Ať již je nazývána jakkoliv, tato oblast je pro Českou republiku konkurenční výhodou. Ve 3 ze 7 ukazatelů dosahuje země konkurenční výhody. Pouze v jednom z ukazatelů – úrokovém rozpětí – dosáhla země horšího výsledku, než je průměr EU a vzhledem k tomu, co je nám nyní známo o úvěrové bublině, možná i tuto oblast by bylo možné považovat při zpětném pohledu za výhodu. Silné stránky. Přístup ke kapitálu – ať již zůstane jakýkoliv – se zdá mít lepší potenciál v České republice než v jiných zemích EU. Sazby na peněžním trhu a 3měsíční úroková míra jsou mnohem lepší, než je evropský průměr. K tomu může napomoci i sledování úvěrů prostřednictvím úvěrových registrů. Tyto politické nástroje snižující riziko pokrývají 57,2% obyvatelstva, což je o více než 28% více než evropský průměr. Toto pokrytí bude mít zrychlující účinek, až začnou úvěry opět normálně fungovat. Slabé stránky. Úrokové rozpětí je výrazně vyšší než průměr EU. Nicméně tato čísla z roku 2007 mohou odrážet více realistické a tradiční pojetí podnikání v bankovnictví než existovalo na dalších trzích. Jednou ze slabých stránek by se v příštích letech mohla stát stabilita měnového kurzu. Posilování a oslabování koruny mělo během posledních 18 měsíců na ekonomiku dominantní vliv. Taková nestabilita zvyšuje nepředvídatelnost, přičemž značná nepředvídatelnost již nyní existuje, aniž by navíc bylo třeba mít volatilní měnu. Země, které přijaly euro se v tomto ohledu těší mnohem větší stabilitě.
Průzkum Doporučená opatření •
•
Politika týkající se přístupu k úvěrům byla zatím vyhovující. Tradiční přístup ČR k bankovnictví může sloužit jako model pro nový finanční systém. Samozřejmě současná krize může vyžadovat aktivnější intervenci, aby bylo zajištěno, že tento tradiční přístup zajistí dostatek úvěrů potřebných k bezproblémovému chodu ekonomiky. V posledních dvou letech bylo euro stabilnější než koruna. Je třeba zvážit, zda-li tomu tak bude i v příštím desetiletí, jelikož vstupujeme do období, kdy předvídatelnost bude důležitější konkurenční výhodou než v minulosti.
Pomůže nebo ublíží ekonomice setrvávající nezávislá měna v příštích pěti letech? Je vláda schopná udržet korunu ve stabilním směnném kurzu k ostatním hlavním světovým měnám? Měla by se vláda soustředit pouze na cenovou stabilitu jako na základ monetární politiky? Měla by být přijata opatření ke zvýšení nezávislosti centrální banky? Je zvyšující se zadluženost země hrozbou ekonomické konkurenceschopnosti? Výsledky průzkumu na straně 30.
18
3
3
1
Fiskální politika
Nizozemí
Rakousko
Česká republika
Maďarsko
Slovensko
Polsko
Bulharsko
Celkový součet
11,60
11,25
7,36
4,20
8,84
7,02
4,65
Celkový výsledek
1,66
1,61
1,05
0,60
1,26
1,00
0,66
Fiskální politika
Nizozemí
Rakousko
Česká republika
Maďarsko
Slovensko
Polsko
Bulharsko
Národní
% EU* průměr
Národní
% EU* průměr
Národní
% EU* průměr
Národní
% EU* průměr
Národní
% EU* průměr
Národní
% EU* průměr
Národní
% EU* průměr
Úrokové rozpětí, 2007
0,82
2,89
0,67
3,54
5,22
0,45
2,28
1,04
4,10
0,58
3,00
0,79
5,78
0,41
Výnos 10ti ročních vládních dluhopisů, listopad 2008
3,96
1,11
4,67
0,94
4,52
0,97
9,41
0,47
4,92
0,89
6,23
0,70
6,00
0,73
Sazby na peněžním trhu k danému dni, listopad 2008
3,15
1,31
3,15
1,31
2,79
1,48
10,71
0,38
2,97
1,39
5,60
0,74
5,77
0,71
3měsíční úroková míra, listopad 2008
4,24
1,33
4,24
1,33
4,24
1,33
8,95
0,63
3,65
1,55
6,74
0,84
7,89
0,71
78,10%
1,74
41,90%
0,94
57,20%
1,28
6,90%
0,15
57,20%
1,28
51,50%
1,15
28,40%
0,63
přístup ke kapitálu
% obyvatel uvedených ve veřejných nebo soukromých úvěrových registrech Součet
8,38
8,06
5,51
2,67
5,69
4,22
3,19
Výsledek
1,68
1,61
1,10
0,53
1,14
0,84
0,64
stabilita Stabilita měnového kurzu, 2006-2008
0,031
2,18
0,031
2,18
0,078
0,87
0,111
0,61
0,031
2,18
0,038
1,81
0,109
0,62
Harmonizované indexy spotřebitelských cen (HICP), prosinec 2008
105,07
1,04
107,44
1,01
111,10
0,98
118,97
0,92
111,44
0,98
109,40
1,00
131,22
0,83
Součet
3,22
3,19
1,85
1,53
3,16
2,81
1,45
Výsledek
1,61
1,60
0,93
0,77
1,58
1,40
0,73
* % EU průměr je index výsledku země k průměrnému výsledku všech zemí EU. Zdroje: Národní zdroje, Eurostat, IMF, Evropská centrální banka.
19
Názorový průzkum Statistika poskytuje přesné údaje o minulém vývoji. Je schopna měřit dopady minulých rozhodnutí a někdy je schopna předvídat trendy. Čísla však mohou být i zavádějící – jak jsme konsternováni zjistili během uplynulých šesti měsíců. Kromě toho číselné údaje odrážejí pouze část toho, co vede k ekonomickým rozhodnutím. Emoce, názory a soudy, zejména vedoucích osobností podnikové sféry, ovlivňují statistiku ve stejné míře,v jaké statistika ovlivňuje rozhodování. Abychom skutečně pochopili současné názorové proudy, rozhodli jsme se vyvážit statistické hodnocení slovním hodnocením manažerů firem. Níže uvádíme souhrn jejich názorů. Vedoucí představitelé firemní sféry bezesporu uznávají zásluhy vlády. Dva ze tří potvrzují, že hospodářská politika má pozitivní dopad na vývoj ekonomiky. Obávají se však, že pokračování současné politiky již nepřinese stejně pozitivní výsledky. 83% požaduje změnu v dosavadním směřování politiky. Manažeři se domnívají, že dlouhodobá změna politiky není v současném politickém prostředí možná. 82% z nich se domnívá, že zde není konsensus napříč politickými stranami, který by umožňoval kontinuitu politiky. Přestože manažeři přiznávají, že tato politika podporuje ekonomiku, výsledky této politiky hodnotí jako průměrné (fyzická infrastruktura, lidské zdroje, fiskální a monetární politika) až podprůměrné (legislativní rámec, veřejná správa) v pěti oblastech hospodářské politiky zahrnutých do naší zprávy o konkurenceschopnosti. Veřejná správa si vedla špatně nejen podle statistického hodnocení. 13% manažerů označilo veřejnou správu jako velkou konkurenční nevýhodu. Převládá názor, že dochází k plýtvání, zneužívání či dokonce rozkrádání veřejných prostředků. 90% manažerů odhaduje, že 10% či více veřejných prostředků není řádným způsobem užíváno; jeden ze čtyř odhaduje, že plýtvání či zneužívání prostředků činí 30% a více z celkového objemu veřejných rozpočtů. Navzdory všeobecnému přesvědčení, že české školství má vysokou kvalitu, jsou si manažeři jisti, že nedostatečným způsobem připravuje na pracovní proces. 69% z nich se domnívá, že absolventy nepřipravuje na působení ve firmě. Jak se dalo očekávat, většině manažerů vadí to, že vláda lpí na koruně. 64% z nich se obává, že zachování samostatné měny v příštích pěti letech poškodí ekonomiku.
20
1. Informace o firmě 1. Vyberte obor, který nejlépe popisuje činnost vaší firmy Výroba
18.7%
Stavebnictví
3.2%
Odborné služby (právo, poradenství, daně)
19.6%
Logistika
4.1%
IT/Komunikace
8.8%
Reality
2.0%
Lidské zdroje (včetně vzdělávání)
9.1%
Turismus a zábavní průmysl
12.0%
Zdravotnictví
2.6%
Jiné
19.9%
2. Naše firma zaměstnává 1-15 osob
21.8%
16-100 osob
34.4%
101-250 osob
16.5%
251 a více osob
27.4%
3. Naše firma působí pouze v ČR
24.4%
v 1-5 evropských zemích
27.1%
ve více než 5 evropských zemích
48.5%
4. Moje společnost v ČR exportuje
40.5%
neexportuje
59.5%
2. Obecný pohled 1. Přispěla vládní hospodářská politika v uplynulých 5 letech k hospodářskému růstu? Ano, přispěla výrazně.
12.4%
Ano, k růstu přispěla okrajově.
54.4%
Ne, nepřispěla.
28.6%
Ne, růst okrajově zpomalila.
3.5%
Ne, významně zpomalila růst.
1.2%
2. Měla by se stávající hospodářská politika změnit ve snaze udržet vysokou úroveň růstu? Ano.
83.3%
Ne, stávající hospodářská politika bude přispívat dále k vysokému růstu.
11.3%
Ne, hospodářská politika nemá na růst vliv.
5.4%
3. Existuje všeobecná shoda na základních principech hospodářské politiky mezi hlavními politickými stranami? Ano, je zde jasná hospodářská politika podporovaná hlavními politickými stranami.
0.4%
Ano, všechny hlavní politické strany podporují některé základní principy hospodářské politiky.
17.6%
Ne, neexistuje kontinuita hospodářské politiky.
82.0%
4. Jak byste ohodnotil následující oblasti hospodářské politiky ve srovnání s ostatními zeměmi EU? Nedostatečná
Podprůměrná
Průměrná
Nadprůměrná
Vynikající
Právní rámec
19.6%
42.4%
34.9%
3.1%
0.0%
Veřejná správa
20.6%
57.1%
20.2%
2.0%
0.0%
Fyzická infrastruktura
6.3%
32.4%
48.2%
12.6%
0.4%
Lidské zdroje
7.5%
28.0%
41.7%
22.8%
0.0%
Monetární politika
8.3%
26.5%
40.3%
22.9%
2.0%
5. Který přístup ke konkurenceschopnosti je nejvhodnější jako základ pro střednědobou hospodářskou politiku ČR? 4.8%
Výroba a služby orientované na náklady, závisející na technologickém transferu ze zahraničí. Hybrid výroby a služeb orientovaných na náklady a orientovaných na kvalitu, s významnou základnou výzkumu a vývoje.
62.2%
Výroba a služby plně orientované na kvalitu, závisející na kapacitě vlastních inovací a vývoje.
32.9%
6. Měla by země udržet a pravidelně aktualizovat balíček investičních pobídek stanovených zákonem? Ano.
62.6%
Ne, vláda by měla nabízet pobídky na diskreční bázi.
20.9%
Ne, země nepotřebuje investiční pobídky.
16.5%
21
3. Právní rámec 1. Jsou obchodní zákony země soudržné a jasné? Ano, zákony jsou ucelené a snadno interpretovatelné.
6.3%
Ne, zákony jsou občas konfliktní a obtížně interpretovatelné.
84.5%
Ne, zákony jsou často konfliktní a extrémně obtížně interpretovatelné.
9.2%
2. Jak byste popsal přístup země k regulaci? Spíše otevřený, flexibilní a konkurenceschopnější než průměr EU.
17.3%
Podobný většině zemí EU.
57.2%
Spíše restriktivní ke konkurenceschopnosti než průměr EU.
25.5%
3. Jak byste ohodnotil zákony v následujících případech Extrémně špatné
Neadekvátní
Adekvátní
Výborné
Založení společnosti
6.8%
37.4%
54.0%
1.7%
Hospodářská soutěž
3.0%
35.8%
60.3%
0.9%
Duševní vlastnictví
5.3%
37.4%
57.3%
0.0%
Práva spotřebitele
3.9%
38.6%
55.8%
1.7%
Smluvní vztahy
3.1%
41.9%
53.3%
1.7%
Pracovní vztahy
6.8%
40.0%
48.1%
5.1%
Reklamační řád
2.2%
26.8%
69.6%
1.3%
Ochrana životního prostředí
5.3%
32.2%
56.4%
6.2%
4. Umožňují české zákony a předpisy založení, financování a fungování podnikatelských záměrů lépe než v ostatních zemích? Ano, zákony a předpisy jsou vstřícné k podnikatelům a lepší než ve většině EU zemí.
4.3%
Zákony a předpisy jsou na průměrné úrovni zemí EU.
55.1%
Zákony a předpisy jsou méně vstřícné k podnikatelům než v ostatních EU zemích.
40.6%
22
4. Veřejná správa 1. Ve srovnání s ostatními zeměmi EU, ohodnotil byste veřejnou správu ČR (ministerstva, agentury, soudy, regiony, obce) jako: Výbornou: veřejná správa je jednou z konkurenčních výhod ČR.
0.0%
Nadprůměrnou: veřejná správa pomáhá podnikům více než ve většině zemí EU.
0.0%
Průměrnou: veřejná správa je srovnatelná s většinou zemí EU.
22.1%
Podprůměrnou: veřejná správa škodí podnikům více než v mnoha dalších zemích EU.
64.6%
Špatnou: veřejná správa je hlavní konkurenční nevýhodou ČR.
13.3%
2. Jaké procento veřejných rozpočtů je plýtváno na nevýkonný, neefektivní nebo zkorumpovaný management vládních úřadů a programů? Žádné
0.5%
1-10 %
9.6%
11-20 %
33.0%
21-30 %
32.1%
30 % a více.
24.8%
3. Jak byste ohodnotil daňovou politiku země v následujících oblastech: Konkurenční výhoda
Průměr
Konkurenční nevýhoda
Sazby
33.2%
53.1%
13.7%
Počet a srozumitelnost odečitatelných položek
5.5%
61.3%
33.2%
Konzistence a spravedlnost vymáhání
1.9%
59.7%
38.4%
4. Uplatňují soudy zákony země účinným, konzistentním a spravedlivým způsobem? Efektivní
Konzistentní
Spravedlivý
Obchodní kontrakty
5.3%
70.2%
39.4%
Pracovní spory
11.0%
69.7%
34.9%
Práva spotřebitelů
9.0%
64.9%
38.7%
Duševní vlastnictví
6.9%
68.3%
40.6%
Vlastnické spory
6.0%
65.1%
39.8%
Realitní spory
10.6%
70.2%
35.1%
5. Jsou veřejné zakázky vyhlašované úřady státní správy vedeny efektivně a transparentně? Obojí, efektivně i transparentně
1.9%
Efektivně
5.7%
Transparentně
2.4%
Ani efektivně, ani transparentně
90.1%
23
6. Podporují zákony o hospodářské soutěži spravedlivou a otevřenou soutěž? Ano
38.4%
Ne
61.6%
7. Má vláda v programech veřejné podpory a pomoci jasná a spravedlivá pravidla, transparentní administrativu a efektivní komunikaci? Jasná a spravedlivá pravidla
Dobrá administrace
Efektivní komunikace
Národní programy
47.2%
60.4%
26.4%
Programy EU
52.1%
49.3%
29.6%
Regionální programy
22.0%
58.0%
36.0%
Municipální programy
19.6%
52.2%
50.0%
8. Jsou veřejní činitelé dostatečně regulováni? Konání správně monitorováno
Konflikt zájmů je správně monitorován
Veřejně zvolení činitelé - národní
51.5%
57.6%
Veřejně zvolení činitelé - regionální a místní
41.2%
67.6%
Státní úředníci
30.8%
73.1%
Regionální úředníci
29.6%
74.1%
Obecní úředníci
48.4%
54.8%
Soudní úředníci
41.3%
65.2%
9. Jak efektivní jsou programy e-governmentu? Nedostatečně
Pod průměrem EU
Průměr EU
Nad průměrem EU
Vynikající
Národní vláda
20.3%
50.0%
26.4%
3.3%
0.0%
Regiony/ kraje
21.9%
51.7%
25.3%
1.1%
0.0%
Municipality
23.0%
49.4%
25.8%
1.7%
0.0%
10. Je korupce hlavní překážkou konkurenceschopnosti? Ano, korupce je významnou konkurenční nevýhodou ve srovnání s ostatními zeměmi EU.
52.3%
Ano, korupce je částečnou konkurenční nevýhodou ve srovnání s ostatními zeměmi EU.
37.5%
Ne, korupce je na úrovni zemí EU a tudíž se nejedná ani o konkurenční výhodu, ani o nevýhodu.
9.7%
Ne, korupce v ČR je na nižší úrovni než v ostatních zemích EU.
0.5%
24
5. Infrastruktura 1. Jak byste ohodnotil infrastrukturu v ČR: Nedostatečná
Pod průměrem EU
Průměr EU
Nad průměrem EU
Vynikající
Doprava
14.8%
45.7%
33.3%
5.2%
1.0%
Energie
1.9%
15.2%
61.0%
19.5%
2.4%
Průmyslové závody
1.0%
20.0%
59.0%
20.0%
0.0%
Komerční prostory
0.5%
10.1%
63.9%
25.0%
0.5%
Bydlení
2.4%
35.6%
54.8%
7.2%
0.0%
Zdravotnictví
5.7%
33.5%
43.1%
15.8%
1.9%
Voda
0.5%
10.6%
61.8%
20.3%
6.8%
Komunikace/IT
1.9%
18.3%
62.0%
16.3%
1.4%
2. Vláda ČR by měla směřovat dopravní investice na: Silnice
69.8%
Železnice
27.0%
Vodu
1.9%
Vzduch
1.4%
3. Jak ovlivnilo státní vlastnictví v sektoru elektrické energie konkurenceschopnost ekonomiky? Významně pomohlo ekonomické konkurenceschopnosti
2.5%
Částečně pomohlo ekonomické konkurenceschopnosti
13.7%
Neovlivnilo
38.2%
Částečně snížilo ekonomickou konkurenceschopnost
31.9%
Významně snížilo ekonomickou konkurenceschopnost
13.7%
4. Měla by vláda vytvořit pobídky pro soukromý sektor a rozšířit veřejné investice v oblasti alternativních zdrojů energie? Ano
Ne
Pobídky soukromému sektoru
82.0%
18.0%
Investice veřejného sektoru
70.9%
29.1%
Ano
Ne
Vysoce kvalitní péči
36.0%
64.0%
Dobrý poměr kvalita-náklady
50.2%
49.8%
Rovnou léčbu a péči pro všechny pacienty
44.7%
55.3%
Pobídky pro zdravý životní styl
14.6%
85.4%
5. Současná zdravotní politika zaručuje:
25
6. Podporuje vládní politika bydlení stavbu cenově dostupných domů pro pracující rodiny? Ano
29.3%
Ne
40.4%
Ne, vláda by neměla být zodpovědná za tyto pobídky
30.3%
7. Zastává vláda politiku, která v budoucnosti zajistí dostatečné zásoby vody? Ano
36.9%
Ne
37.4%
Ne, tato oblast není problém
25.7%
8. Přispěla vládní regulace komunikací k vyšší konkurenceschopnosti země? Ano
25.7%
Ne
74.3%
26
6. Lidské zdroje 1. Připravuje vzdělávací systém jednotlivce tak, aby byli schopni konkurovat na mezinárodním trhu práce? Ano
31.0%
Ne
69.0%
Konkrétní připomínky: V rámci vzdělávacího procesu je zde nedostatek praktické přípravy. Chybí zde střední management. Vláda by měla aktivněji podporovat podnikání. Celý vzdělávací systém musí projít modernizací, včetně rekvalifikace, která reaguje na současné potřeby. Univerzity se potýkají s nedostatkem finančních prostředků. Nízká úroveň znalosti cizích jazyků. Nedostatečná znalost anglického jazyka, a to i u mladší generace. Vzdělávání je příliš zaměřeno na teorii a nikoliv na práci s informacemi. Nedostatečná použitelnost v praxi, absence nástrojů pro hodnocení výkonnosti univerzitních pedagogů. Pouze soukromé anglické školy. Univerzity by měli restrukturalizovat „Bílou knihu“. Problémem je výuka cizích jazyků, požadavky jsou někdy příliš nízké. Špatná vybavenost škol, většina univerzit je v ostudném stavu. Nutnost propojit vzdělávací systém s požadavky okolního světa. Jinými slovy musí být teoretická výuka založena na zkušenostech a požadavcích z praxe. Považuji oblast vzdělávání za hlavní překážku a brzdu konkurenceschopnosti. Nedostatečná kvalita (a kvantita) výuky cizích jazyků. Nutnost zaměřit se na studijní programy MBA. Strnulý systém, převaha nekvalifikovaných učitelů a vedoucích pracovníků na všech úrovních. Zaměření na učení se nazpaměť a nikoliv na praktické dovednosti. Příliš mnoho teorie a individualismu v řízení. Výuka musí být praktičtější a více týmová. Nedostatečná podpora studia technických oborů. Učitelé nedokaží studenty nasměrovat při volbě budoucího povolání. Potřebujeme systém učňovského školství napříč různými obory včetně technické a teoretické výuky realizované profesionály. Příklad: 3letý učební obor v oblasti stravování, služeb a hotelnictví včetně praktické výuky. Je třeba podniknout kroky k přilákání více studentů k technicky zaměřeným oborům a je třeba věnovat více pozornosti výuce cizích jazyků. Nízká úroveň univerzit. Posílit měkké dovednosti a výuku jazyků! Nedostatečná znalost jazyků, absence sebeprezentace, sebevědomí a dalších měkkých dovedností. Vysoký věk učitelů, nízké platové ohodnocení. Je potřeba zavést školné nutné pro lepší podporu kvalitních škol a také je zapotřebí zvýšit angažovanost soukromého sektoru v této oblasti. Špatné řemeslné dovednosti. Zastaralý přístup ke vzdělávacímu systému – nerozvíjí tvůrčí myšlení a odpovědnost, nedostatek odborné výuky. Systém produkuje tisíce absolventů s nedostatečnými možnostmi získat zaměstnání ve své specializaci. Je třeba podporovat technické a IT obory. Vzdělání by mělo být pro vládu nejvyšší prioritou. Nedostatečné: jazykové dovednosti, sociální dovednosti, řešení problémů. Nejtalentovanější studenti dávají přednost špičkovým zahraničím univerzitám. Stoupá počet fakticky negramotných osob. Nedostatek jazykových a manažerských dovedností.
27
2. Jak byste popsal vzdělávací politiku vlády? Dobrý politický rámec s efektivní implementací a dostatečnými finančními zdroji.
3.6%
Dobrý politický rámec, ale nedostatek finančních zdrojů pro dobrou implementaci
29.4%
Dobrý politický rámec s dostatečnými finančními zdroji, ale slabou implementací.
25.3%
Špatný politický rámec.
41.8%
3. Jaký druh pracovní síly je nejobtížnější najít? Se základním vzděláním
5.7%
Z učilišť
10.4%
Z odborných středních škol
29.2%
S univerzitním vzděláním v humanitních oborech, financích nebo ekonomii
17.7%
S univerzitním vzděláním ve strojírenství nebo vědě
37.0%
4. Jak byste ohodnotil vzdělání jednotlivců v následujících oblastech: Světová špička
Nadprůměr
Průměr
Podprůměr
Nedostatečné
Matematika
4.8%
46.8%
40.4%
8.0%
0.0%
Věda
5.4%
34.6%
47.6%
11.9%
0.5%
Informační technologie
2.7%
36.2%
47.3%
13.8%
0.0%
Sociální vědy
0.0%
11.5%
62.6%
24.2%
1.6%
Jazyky
0.0%
16.6%
30.1%
40.9%
12.4%
Teoretické vědomosti
2.7%
30.8%
54.1%
11.4%
1.1%
Kreativita
3.1%
15.2%
22.0%
44.5%
15.2%
Řešení problémů
1.0%
11.5%
27.2%
40.8%
19.4%
Sociální dovednosti
0.0%
6.3%
36.5%
44.8%
12.5%
Logika a argumentace
1.0%
14.6%
54.2%
25.5%
4.7%
5. Alokuje vláda prostřednictvím politiky vědy a výzkumu efektivně veřejné zdroje do projektů s dobrým potenciálním ekonomickým přínosem? Ano
2.8%
Ano, ale je potřeba více pobídek k plně komerčním nebo PPP projektům.
30.9%
Ne
58.0%
Ne, ale vláda by neměla alokovat žádné zdroje, protože to nepomáhá ekonomické konkurenceschopnosti.
8.3%
6. Jaké jsou nejdůležitější kroky, které vláda musí udělat na podporu vědy a výzkumu v soukromé sféře? Cílené daňové úlevy pro společnosti, které provádí vědu a výzkum.
19.9%
Systematické řešení motivující soukromou a akademickou sféru ke spolupráci.
36.7%
Zjednodušená administrativa.
14.8%
Podpora aplikovaného a komerčně využitelného výzkumu a vývoje, založeného na potřebách malých a středních podniků. Zlepšení podnikatelského prostředí a vymahatelnosti práva. Podpora celoživotního vzdělávání.
28
7.7% 15.8% 5.1%
7. S jakým největším problémem se Vaše společnost potýká v oblasti lidských zdrojů? Nedostatek kvalifikovaných pracovníků v sektoru.
62.2%
Sociální náklady pracovníků.
20.2%
Zákoník práce, zdravotní pojištění a jiná pravidla.
16.1%
Práva odborů.
0.5%
Neadekvátní veřejná doprava zajišťující přepravu pracovníků do závodu.
1.0%
Konkrétní připomínky: Proč se doktoři vyhýbají odpovědnosti tím, že vždy říkají lidem, aby zůstali doma 2 týdny? Školy a vzdělávací zařízení musí více spolupracovat s průmyslem a naopak. Stále je zde nedostatečná pracovní etika. Kdybych mohl, zaškrtl bych všechny výše uvedené problémy – všechny vážně omezují naši podnikatelskou aktivitu, hlavně práva odborů jsou extrémně velká. Kombinace technických a sociálních dovedností plus znalosti cizích jazyků. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků HR jako zákazníků. Sociální náklady na zaměstnance. Žádný problém, stabilní tým. Nedostatek řídících schopností. Lidé musí po absolvování vyššího vzdělání a před nástupem do různých typů firem absolvovat i praktickou výuku. Univerzita není vždy tím správným místem, kde může odborník získat zkušenosti. Někteří lidé nemají sice intelektuální kapacitu na VŠ vzdělání, ale mají velkou schopnost učit se v praxi na konkrétní pracovní pozici a tuto praxi si mohou doplnit teoretickým vzděláním. Nízká produktivita. Vysoká míra absence. Sociální síť podporující absenci ze strany pracovníků s nízkými příjmy. Daně plus odvody na sociální a zdravotní pojištění – konkurenční nevýhoda ve srovnání s ostatními zeměmi stř. a vých. Evropy. Nedostatek kvalifikovaných, ekonomicky vzdělaných lidí. Odbory.
29
7. Monetární politika 1. Pomůže nebo ublíží ekonomice setrvávající nezávislá měna v příštích pěti letech? Pomůže značně.
6.1%
Pomůže okrajově.
23.5%
Ublíží okrajově.
27.6%
Ublíží značně.
36.2%
Nebude to mít žádný efekt.
6.6%
2. Je vláda schopná udržet korunu ve stabilním směnném kurzu k jiným hlavním světovým měnám? Ano
16.8%
Ne se současnou hospodářskou politikou
20.9%
Ne, vláda není schopná uchránit měnu proti spekulacím a hlavním výkyvům na peněžních trzích.
62.2%
3. Měla by se vláda soustředit pouze na cenovou stabilitu jako na základ monetární politiky? Ano
42.8%
Ne
57.2%
4. Měla by být přijata opatření ke zvýšení nezávislosti centrální banky? Ano
27.5%
Ne, současné zákony chrání nezávislost centrální banky
69.8%
Ne, centrální banka potřebuje být méně nezávislá
2.6%
5. Je zvyšující se veřejná zadluženost země hrozbou ekonomické konkurenceschopnosti? Ano
72.0%
Ne
28.0%
6. Používá vláda veřejné finance k investování do fyzické infrastruktury a vzdělávání potřebných k udržení ekonomického růstu? Ano
53.2%
Ne
46.8%
30
Užitečné odkazy: Eurostat OECD World Bank European Central Bank IMF US Bureau of Economic Analysis European Travel Commission Austrian Statistical Office Austrian Central Bank Vienna Convention Bureau Bulgarian Statistical Office Bulgarian National Bank Czech Statistical Office Czech National Bank Hungarian Statistical Office Hungarian National Bank Netherlands Statistical Office Netherlands National Bank Polish Statistical Office Polish National Bank Polish Convention Bureau Slovak Statistical Office Slovak National Bank
epp.eurostat.ec.europa.eu www.oecd.org www.doingbusiness.org www.ecb.int www.imf.org www.bea.gov www.etc-corporate.org www.statistik.at www.oenb.at www.vienna.convention.at www.nsi.bg www.bnb.bg www.czso.cz www.cnb.cz www.ksh.hu www.mnb.hu www.cbs.nl www.dnb.nl www.stat.gov.pl www.nbp.pl www.poland-convention.pl portal.statistics.sk www.nbs.sk
Poradci části Právní rámec: Advokátska kancelária JUDr. Jaroslav Ružička in association with CMS Cameron McKenna v.o.s., Slovakia | www.ccsconsulting.sk AKD Prinsen Van Wijmen B.V.B.A., Bruxelles | www.akd.eu
Kontakty:
Americká obchodní komora v České republice Dušní 10 110 00 Praha 1 E-mail:
[email protected] www.amcham.cz www.czechmarketplace.cz
Britská obchodní komora v České republice Pobřežní 3 186 00 Praha 8 E-mail:
[email protected] www.britcham.cz
Allen & Overy (Czech Republic) LLP, organizační složka | www.allenovery.com Allen & Overy LLP, The Netherlands | www.allenovery.com Baker & McKenzie Amsterdam N.V. , The Netherlands | www.bakernet.com Becker & Poliakoff, Czech Republic | www.becker-poliakoff.cz Bogsch & Partners, Attorneys at Law, Hungary | www.bogsch-partners.hu Bohumil Havel, Právnická fakulta ZČU v Plzni bpv Braun Haškovcová s.r.o. , Czech Republic | www.bpv-bh.com CMS Cameron McKenna v.o.s, Czech Republic | www.law-now.com CMS Reich-Rohrwig Hainz, Austria | www.cms-rrh.com Dinova & Rusev Law Firm / PI Partners Bulgaria | www.pipartners.eu DLA Piper Weiss Tessbach, Bulgaria | www.dlapiper.com DLA PIPER WEISS-TESSBACH Rechtsanwälte GmbH, Slovakia | www.dlapiper.com Ernst & Young, k.s., Slovak Republic | www.ey.com/sk
Česko-německá obchodní a průmyslová komora Václavské nám. 40 110 00 Praha 1 E-mail:
[email protected] www.dtihk.cz
GLATZOVA & Co., v.o.s., Czech Republic | www.glatzova.com Gleiss Lutz Warszawa, Poland | www.gleisslutz.com HAVEL & HOLÁSEK s.r.o., Advokátní kancelář, Czech Republic | www.havelholasek.cz HOGAN & HARTSON JAMKA SP.K., Poland | http://www.hhlaw.com KPMG Tanácsadó Kft., Hungary | www.kpmg.hu loebl&loebl, Czech Republic | www.loebl2.me Matzner et al, advokátní kancelář, Czech Republic | www.matzner.cz Ormai es Tarsai CMS Cameron McKenna LLP, Hungary | www.law-now.com PricewaterhouseCoopers Kft., Hungary | www.pwc.com/hu PricewaterhouseCoopers Tax k.s, Slovakia | www.pwc.com/sk Red group s.r.o., Czech Republic | www.redgroup.cz Salans Europe LLP, Slovak Republic | www.salans.com Schönherr Rechtsanwälte GmbH, Austria | www.schoenherr.eu Schönherr, Pietrzak Siekierzyński Bogen Sp.k.
Nizozemsko-česká obchodní komora Zlatý Anděl Nádražní 25 150 00 Praha 5 - Smíchov E-mail:
[email protected] www.nccc.cz
TACOMA Consulting a.s., Česká republika | www.tacoma.eu Tsvetkova Bebov & Partners, Attorneys-at-Law Landwell Bulgaria | www.landwellglobal.com/bg Wardyński i Wspólnicy sp.k. , Poland | www.wardynski.com.pl Weinhold Legal, Czech Republic | www.weinholdlegal.com White & Case, advokátní kancelář, Czech Republic | www.whitecase.com Wierzbowski Eversheds, POLAND | www.wierzbowski.pl WOLF THEISS Bulgaria | www.wolftheiss.com Zukalová - Advokátska kancelária s.r.o., Slovakia | www.zukalova.com
Skandinávská obchodní komora v České republice Václavské náměstí 51 110 00 Prague 1 E-mail:
[email protected] www.nordicchamber.cz 31
C
C
C
Council on Czech Competitiveness
