Stáž KAM Šumperk
ZÁVĚREČNÁ PRÁCE Výtvarné umění a jeho použití v práci s mládeží
2008/2009
Veronika Daňková
OBSAH ÚVOD..............................................................................................................4 PROČ SE ZABÝVAT UMĚNÍM
A ZAČLEŇOVAT HO DO PRÁCE S MLÁDEŽÍ....................5
OBLASTI VYUŽITÍ..............................................................................................8 ARTEFAKTY VERSUS VLASTNÍ VÝTVARNÁ A KREATIVNÍ ČINNOST...........................10 KONKRÉTNÍ NÁVRHY A PŘÍKLADY VYUŽITÍ VÝTVARNÉHO UMĚNÍ ..........................13 ZÁVĚR...........................................................................................................19 BIBLIOGRAFIE................................................................................................20
3
ÚVOD „A sochař hněte obličej z hlíny. Ty pak, procházeje se, šel jsi kolem jeho díla, pohlédl na tento obličej a pokračoval svou cestou. A hle, nebyl jsi již týmž. Nepatrně proměněn, ale proměněn, to jest obrácen a nakloněn do nového směru , možná na krátký čas, ale na čas…“1
Tato závěrečná práce s názvem „Výtvarné umění a jeho použití v práci s mládeží“ se určitým způsobem zamýšlí nad problematikou výtvarného umění v církvi, zejména v práci s mládeží. Snaží se upozornit na některé často opomíjené principy. Poukazuje na rozmanitost možných způsobů a cest začleňování výtvarného umění do života člověka, které se nabízejí každému, kdo se zabývá prací s mladými lidmi. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola se zabývá otázkou proč se vůbec zabývat uměním při práci s mladými lidmi a uvádí důvody, které přesvědčují o důležitosti tohoto tématu. Druhá kapitola mluví podrobněji o tom, v jakých oblastech je možné výtvarné umění využívat, v jakých oblastech lze začleňovat do práce s mládeží samostatný výtvarný projev. Vše se snaží objasnit na základě reálných příkladů ze života. Třetí kapitola uvádí různé způsoby práce ve spojitosti s výtvarným uměním, pro orientaci objasňuje základní výtvarné techniky a směry, jimiž je možné se ubírat a také upozorňuje na některá rizika spojená s využitím výtvarného díla jako artefaktu. Poslední čtvrtá kapitola je zaměřena zcela prakticky a uvádí pro inspiraci několik konkrétních příkladů. Jedná se spíše o návod, jak využít umění v práci s teenagery. Tato část je rovněž bohatě doplněna autentickým ilustračním materiálem. Práce si zcela jistě neklade za cíl zabývat se problematikou výtvarného umění v celé jeho šíři, ale spíše poukázat na určité možnosti a východiska při řešení otázky začleňování a využívání výtvarného umění a výtvarné tvorby v práci s mladými lidmi. Zamýšlíme-li se nad citací uvedenou na začátku této stránky dojdeme k závěru, že Saint-Exupéry vystihuje svým způsobem podstatu skutečnosti. Neboť jde o to být „proměněn“ do Jeho podoby, jde o to být „obrácen a nakloněn do nového směru“ – blíže Bohu, být „proměněn“ … a umění nám v tom může pomoci. Mým přáním je, aby i tato práce k tomuto inspirovala a pomohla. 1
Saint-Exupéry, A. de: Citadela. Praha, 1975
4
PROČ SE ZABÝVAT UMĚNÍM
A ZAČLEŇOVAT HO DO PRÁCE S MLÁDEŽÍ
Žijeme v době převratných změn, v době pokroku. Uvědomujeme si, že kolem nás se děje něco velice zásadního, ale pochopit přesně, o co se jedná, není vždycky snadné. Tuto tendenci potvrzuje také vývoj současného umění, který navazuje na změny v průběhu dvacátém století. Bylo by zajímavé sledovat historii umění ve vztahu ke křesťanství. Určitě bychom zjistili, že po staletí umění a křesťanství byly oblasti vzájemně úzce spjaté. V průběhu let se však tento vztah měnil, zvláště pak vlivem reformace a puritánských hnutí v církvi. Mohli bychom dokonce říci, že od 17. století se výtvarné umění v protestantských církvích zcela vytratilo. Potvrzuje to i Rookmaaker ve své knize „Moderní umění a smrt kultury“, když říká: slabý zájem o umění v evangelikálních křesťanských kruzích je dnes všeobecně známou skutečností. Jelikož je tato změna už zjevná a jelikož si mladší generace, jež se v těchto kruzích narodila a byla vychována, začíná uvědomovat důležitost umění, vznikají nejrůznější problémy a napětí2. Cestu k umění v církvi však musíme hledat sami. Jak bychom o to měli usilovat a co to znamená? Proč bychom měli usilovat o to, aby výtvarné umění zaujalo své místo. Z mého pohledu je tady hned několik důvodů. Důvod proč v minulosti umění a křesťanství bylo spolu úzce provázáno je potvrzeno mnohými důkazy z dějiny umění, kdy sakrální architektura, ikony... jsou vrcholnými uměleckými díly tehdejší doby. Můžeme tedy konstatovat, že bychom zcela určitě měli navázat na dávnou tradici spojení církve a umění. Především bychom se měli zamýšlet nad důvody a prvotními motivy, které vedly naše předky k tomu, aby používali umění tímto způsobem, přestože se tento důvod zdá poněkud obecný a vzdálený realitě dnešních dní. Zdá se rovněž, že tento důvod se nevztahuje přímo k práci s mládeží, přesto ho považuji za velice důležitý a základní. Jsem přesvědčena, že bychom měli usilovat o znovunavázání na tuto tradici, v každém případě však současným způsobem. Důkazem toho mohou být skutečnosti, které nalezneme ve Starém zákoně, například, používání barev a jejich symboliky ve starozákonní bohoslužbě, používání 2
Rookmaaker, H. I.: Moderní umění a smrt kultury. Návrat domů, 1996
5
bohoslužebných předmětů s výjimečnou uměleckou hodnotou nebo samotná stavba Jeruzalémského chrámu, který obdivovali pro jeho neobyčejnou krásu. Na jeho stavbě se podílelo mnoho umělců a zručných řemeslníků, kteří vynikali svým nadáním, moudrostí i tvořivostí. Další argumenty, které zde uvedu budou mít užší spojitost s člověkem a povedou k praktickému použití. Na základě studia devíti duchovních temperamentů podle G. L. Thomase můžeme také konstatovat, že několik z tzv. duchovních temperamentů má k umění, zejména pak k výtvarnému umění velice úzký vztah. Lidé, stejně tak i mladí lidé, v církvi jsou rozdílného duchovního založení a svůj vztah k Bohu vyjadřují odlišnými způsoby. Dalo by se dokonce říci, že někteří lidé umění, vizuální podněty a vše, co je vnímáno zrakem doslova potřebují, aby mohli existovat, aby mohli růst ve svém vztahu s Bohem3. Na tuto skupinu lidí bychom neměli zapomínat, ale nabídnout jim formy a aktivity, kde by jejich potřeba - vnímat zrakem byla adekvátně naplněna, protože právě pro ně je výtvarné umění, zrakové vjemy… bytostně důležité4. Tato skutečnost představuje další podstatný důvod, proč se zabývat použitím umění a kreativity při práci nejen s mladými lidmi v církvi. Různé psychologické a sociologické výzkumy z posledních let potvrzují, že moderní člověk žije v tzv. vizuální kultuře. Ještě výrazněji se to projevuje na vnímání a chování, učení…v mladé generaci. Jsme na to zvyklí a jsme „nuceni“ získávat nové informace vizuálně z médií, mobilu, internetu. Velký podíl hraje prostředí, ve kterém žijeme. Zvláště pak mládež „vyžaduje“ přijímat tyto podněty z okolí vizuálně nejen pod vlivem televize, médií, mobilu…, proto je pro ně způsob, kdy zapojují mimo jiné i zrak přitažlivější i přijatelnější. Kombinace různých metod ve spojení s uměním je proto v mnoha případech velice efektivní5.
3
Cit.: „ Zrak nás patrně ovlivňuje silněji než kterýkoli jiný smysl. Až třetina naší mozkové kůry- nejvyšší úrovně našeho mozku – se věnuje zpracování našich vizuálních vjemů. Badatelé zjistili, že zrak může ovlivňovat naši vůli, která má zase přímý vliv na to, jak prožíváme svou víru. […]. Použití zraku v křesťanském uctívání a při modlitbě je zakotveno v inkarnaci, byť byl zrak integrální součástí i starozákonní bohoslužby.“ In: Thomas, G.: Posvátné stezky. Návrat domů, Praha 2008 4 Pozn.: Jsem přesvědčena, že tvořiví křesťané naleznou zajisté způsoby, jak začlenit zrak, například, do modlitby. 5 Cit.: „Tak jako lidé v době Ježíšově dokázali oproti nám mnohem lépe vnímat sluchem a naslouchat vyprávěným příběhům, tak my dnes dokážeme mnohem lépe pozorovat a vnímat očima“ In: Daňková, V.: Integrační práce č. 2: Výtvarné umění v církvi…? A kde…?, Stáž 2008/ 2009
6
Vezmeme-li v úvahu další ověřené skutečnosti, které popisují proces vnímání, učení nebo zapamatování je třeba dodat, že v tomto procesu hraje opět významnou roli zrak. Vhodné použití umění zcela určitě pomůže pozitivně ovlivnit a zefektivnit komunikaci s mladými lidmi, proces vnímání, učení, zapamatování…apod. Tím, že přizveme mládež k tomu, aby se tvořivě zapojila a využila prostředků, které nabízí výtvarné umění, dáme prostor nejen ke kreativitě, ale také jim dáváme přirozeně možnost k sebevyjádření, což je velice důležité zvláště v období dotváření charakteru
jedince6. Začleněním výtvarných prvků a kreativních činností v práci
s mladými lidmi je možné kontinuálně přinášet nové impulzy do života mladých lidí a zároveň rozvíjet jejich kreativní potenciál společně s estetickým cítěním. Přesto však bych chtěla zakončit tuto část citátem z knihy Moderní umění a smrt kultury, jelikož vnímám, že toto tvrzení obsahuje hlubokou pravdu: „Umění nepotřebuje žádné ospravedlnění. Chybou mnoha teoretiků (nejen těch křesťanských) je snaha dát umění význam nebo smysl tím, že dokážou, že umění něco činí“. Takže umění pak musí lidem otvírat oči nebo sloužit jako dekorace, proroctví či chvála nebo musí mít společenskou funkci […]. Umění žádné takové ospravedlnění nepotřebuje. Má svůj vlastní význam, který nepotřebuje být vysvětlován […]. Takže umění má smysl jako umění, protože Bůh shledal dobrým dát lidstvu umění a krásu.7“
6 7
Viz. Poznatky z vývojové psychologie Rookmaaker, H. R.: Moderní umění a smrt kultury. Návrat domů, 1996
7
OBLASTI VYUŽITÍ
Na základě výše uvedených argumentů docházíme k závěru, že užití výtvarného umění a aktivit s ním spojené by mělo mít v životě křesťanů své právoplatné místo, i když je často opomíjeno. Proto je naprosto nezbytné usilovat o jeho přirozené začleňování do nejrůznějších oblastí života církve, dorostu, mládeže…, a to kreativním způsobem, což z pozice vedení mládeže vnímám jako obrovskou výzvu. Jedním ze základních předpokladů pro takovou práci je myslet netradičním někdy až bláznivým způsobem, být aktivní a nadšený, snažit se být citlivý a udržovat přirozenou rovnováhu mezi jednotlivými aktivitami. Podle mého názoru výtvarné umění a jeho prvky jsou dobrými nástroji ke zlepšení, oživení a celkovému rozvoji práce s mladými lidmi od kontaktní služby8 a evangelizaci9, přes osobní růst a učednictví po vyučování, modlitební život a chvály nebo budování vztahů a společenství. Podobně jako Boží věčnou moc a božství, které jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa vidět, když lidé přemýšlejí o jeho díle10, tak i umění může podpořit osobní růst křesťana a otevírá mu tím zcela nový prostor. Protože Bůh stvořil člověka, tak každý člověk tak má právo i výsadu podílet se na tvoření, aby odrážel Boží charakter. Nelze si svůj přístup k Bohu omezovat pod vlivem tradice a zažitého způsobu myšlení. Stejně tak není možné pod tímto vlivem omezovat nebo dokonce upírat tento přístup mladým lidem, kteří jsou na počátku svého duchovního života. Je třeba být kreativní a hledat nové způsoby, jak lépe Boha poznávat – modlit se s paletou a štětcem
8
Cit. : „ Výtvarné umění nám může pomoci navázat vztahy s nevěřícími. V rámci evangelizačních akcí se dá využít nejrůznějších tzv. výtvarných a kreativních workshopů […] batikování, drátkování, ubrousková technika, malba na sklo nebo mramorování. […]Při takovém typu aktivit není obtížné se navzájem ve skupině bavit s druhými, tímto způsobem tak přirozeně navázat nebo prohlubovat přátelský vztah a případně využít rozhovoru ke svědectví. Navíc může každý svobodně při tvorbě projevit vlastní individualitu, která není potlačována.“ In: Daňková, V.: Integrační práce č. 2: Výtvarné umění v církvi…? A kde…?, Stáž 2008/ 2009 9 Pozn.: Francouzská Jeunesse en mission – v rámci mezinárodní organizace YWAM (Youth with a mission) se v Lyonu v jednom svém projektu „Rue JC“ zaměřuje na evangelizaci a misií prostřednictvím umění, například, pomocí graffiti nebo tance. Více na www.jem-lyon.com 10 Bible, Římanům 1, 20
8
v ruce, kreslit si modlitební předměty, rozjímat nad uměleckým dílem11, zpívat chválu a zároveň kreslit, nebo se sdílet o svém vztahu s Bohem pomocí barev... Umění má svou hodnotu samo o sobě ale neznamená, že by „ umění nemohlo občas vyučovat, chválit, prorokovat či sloužit jako ozdoba, případně pomáhat ve společenských vztazích. Často se tak děje, stejně jako je možný, aby byl užitečný třeba pták, nebo dokonce stejně, jako může být plodný a významný život konkrétní lidské bytosti12“.
K výtvarnému projevu můžeme povzbudit mládežníky rovněž při studiu Božího slova například kreslením piktogramů k jednotlivým kapitolám biblické knihy nebo je vybídnout k navržení plakátu s obsahem poselství studované pasáže apod. Tímto způsobem se umění a kreativita stává součástí Božího systému, ve kterém žijeme, protože v Kristu jsme dostali nový život13 a nachází se v souladu s Božím záměrem o člověku. Jestliže krása stvoření a umění, stejně jako kreativní činnost člověka, jsou součástí Božího systému, ve kterém žijeme, a neodporuje Boží Pravdě, jsme oprávněni ji používat14. Zde existuje mnoho možností, pojetí i otázek jak využívat jednotlivé výtvarné techniky a postupy, nebo konkrétní výtvarná díla. Jsem přesvědčena, že jsme oprávněni tyto možnosti plně využívat, avšak jen v případě, pokud nic neodporuje Božímu Slovu ani Božím měřítkům. Při splnění těchto podmínek jsme pozváni do nové dimenze světa umění a tvořivosti, kde se nám nabízí bohaté zdroje15. Společná práce „uprostřed“ umění, aktivně, nějakou výtvarnou činností nebo pozorováním uměleckého díla, pozitivně posiluje vzájemné vztahy a pomáhá budovat společenství ve skupině mládeže16.
11
Viz. Rembrandt ,van Rijn : Návrat ztraceného syna (1669). Olej na plátně, Ermitáž, Petrohrad; Nouwen, H. J. M.: Návrat ztraceného syna. Nakladatelství Paulínky, Praha 2001 12 Rookmaaker, H. R.: Moderní umění a smrt kultury. Návrat domů, 1996 13 Bible, Titovi 3 : 5 „On nás zachránil ne pro spravedlivé skutky, které my jsme konali, nýbrž ze svého slitování; zachránil nás obmytím, jímž jsme se znovu zrodili k novému životu skrze Ducha svatého.“ 14 Viz. Daňková, V.: Integrační práce č. 2: Výtvarné umění v církvi…? A kde…?, Stáž 2008/ 2009 15 Např.: pro oživení výkladu podobenství využít výtvarné dílo holandského či jiného mistra; nebo jako úvod k setkání mládeže se zamýšlet nad obrazem; uprostřed programu rozdat štětce, aby namalovali své pocity, nebo dané téma; zamýšlet se nad biblickým textem přímo před uměleckým dílem v muzeu umění atd. 16 Viz. tzv. Animační programy apod.
9
ARTEFAKTY VERSUS VLASTNÍ VÝTVARNÁ A KREATIVNÍ ČINNOST
Existují dva základní přístupy, ze kterých vycházíme při používání výtvarného umění v práci s mladými, jejichž oprávněnost na základě již zmíněných důvodů je nesporná. Jeden přístup se opírá o „využití“ již vytvořeného uměleckého díla, artefaktu, druhý přístup se snaží přivést a povzbudit k vlastní tvorbě a kreativitě jedince. Umělecké dílo Využití uměleckého díla v práci s mládeží, v rámci již jmenovaných oblastí, představuje určitá rizika, i přesto takové použití není vyloučeno. Především je třeba si uvědomit samostatnou hodnotu umění a také to, že umění by nikdy nemělo být používáno jako důkaz oprávněnosti křesťanství. Nelze s uměním manipulovat ani prvoplánově využívat pro tzv. křesťanské účely. Díky stvoření jsou nám dány určité struktury skutečnosti, a můžeme je brát jako možnosti, otevřené cesty, rámec, ve kterém můžeme pracovat. Po celá století se umělci potýkají s obtížným uměleckým zobrazováním biblických témat, i když by se zdálo, že historie umění zpracovává biblická témata poměrně často, a že zejména staré umění má spíše opačné tendence. Navíc křesťanské umění se nevyznačuje tím, že využívá biblická nebo jiná křesťanská témata17. Vše nespočívá ve volbě tématu, ale v jeho duchu, v jeho moudrosti a v pochopení skutečnosti, kterou odráží. Stejně jako například v období renesance byla mnohá biblická témata ztvárněna v humanistickém pojetí. Svým způsobem křesťanské umění neexistuje, existuje jen dobré nebo špatné umění. Současně umění není neutrální. Umění je lidské tvoření a jako takové je spjato s lidskostí konkrétní osoby. Proto odhaluje osobnost, pohled na věc, cítění a smysl pro krásu, představivost a subjektivitu právě konkrétní osoby18. Pochopit a porozumět výtvarnému umění je poměrně složité a vyžaduje značné úsilí. Chceme-li však struktury a normy v umění obsažené pochopit jako křesťané, je nezbytné hledat v Bibli. Nikdy tam nenajdeme podrobné vysvětlení, protože systém
17 18
Picasso namaloval nejednou Ukřižování; ale byly to spíš kletby, než aby to bylo provedeno s vírou. Viz. Rookmaaker, H. R.
10
umění v dnešním uspořádání neexistoval, ale v každém případě krásu umění a jeho možnosti zahrnoval19. Přestože začleňování uměleckého díla do činností spojené s mládeží se na první pohled může zdát složité, a často jeho aplikace není zcela jednoznačná, musíme konstatovat, že všechny tyto překážky a rizika s tímto spojená nevylučují tuto možnost použití, spíše naopak. Nejčastěji se jedná o přiblížení uměleckého objektu v dané situaci, kde jde o určitou konfrontaci člověka nebo celé skupiny s uměleckým dílem. Je však nutné také dodat, že je zde: „ velice důležité dbát na výběr uměleckého objektu a také být citlivý na jeho interpretaci. Každé umělecké není vhodné, i když samo o sobě má určitou uměleckou hodnotu. Použití uměleckého díla klade velký nárok především na vyučujícího. Pokud této možnosti práce s výtvarným dílem bude využívat moudře, a pokud bude mít alespoň základní orientaci v dějinách umění, není, podle mého názoru, tento způsob zapovězen20“
Vlastní výtvarná činnost Druhý přístup začleňování výtvarného umění nabízí mnohem více možností a způsobů aplikace, dále je také zřejmé, že „lidé, kteří se zabývají vizualitou a výtvarnými projevy v souvislosti s učením prostě nemohou opomíjet klíčový zdroj kulturní transmise a svou „výzkumnou laboratoř“ – výtvarné umění.21“ Tato skutečnost je ovlivněna dvěma významnými faktory, za prvé, rozmanitostí dostupných výtvarných technik a jejich kombinací, a za druhé také tím, že se jedná o aktivní činnost a zapojení každého účastníka, kde se projevuje jeho tvořivý potenciál, a kde je kladen důraz na jeho vlastní sebevyjádření, prostor k osobnímu rozvoji nebo rozvoji skupiny atd.. Navíc k této činnosti nepotřebujeme žádné hluboké vědomosti z oblasti dějin umění apod. Nachází se zde obrovský prostor a svoboda k tomu, co a jak použijeme. Jen je třeba zajistit potřebný materiál ke tvoření, což je někdy trochu náročnější. Nejzákladnější výtvarné techniky jsou kresba a malba. Dále potom můžeme použít prostorovou tvorbu, například, modelování nebo prvky sochařství, nebo ještě jiné techniky jako je koláž, muchláž, froisáž…. Mezi další méně tradiční způsoby patří 19
Viz. Bible, Exodus 31, 3-4; člověk byl naplněn „moudrostí, důvtipem a znalostí každého díla, aby uměl dovedně pracovat se zlatem, stříbrem a mědí… ; Jako další důkaz je možné vidět také na jiných místech v Bibli, např., popisy krás chrámu s jeho cherubíny nebo zlatými sloupy atd. 20 Cit.: Daňková, V.: Integrační práce č. 2: Výtvarné umění v církvi…? A kde…?, Stáž 2008/ 2009 21 Slavík, J.: “Animace u nás a v zahraničí – východiska a principy.” In: Umění: Prostor pro život a hru
11
instalace, performance nebo dokonce land art22… Záleží na konkrétních podmínkách, dostupnosti a proveditelnosti jednotlivých výtvarných technik, které se stávají prostředkem k praktické zkušenosti s výtvarnou tvorbou a procesem tvoření jednotlivců i kolektivu jako celku…23. Zatímco jednotlivé výtvarné techniky jako je, například, kresba či malba jsou všem známy. Nejmenovala jsem ještě jeden komplexnější způsob práce a použití výtvarného umění – animace. Animace24 je stěžejní způsob práce tzv. muzejní pedagogiky. Přiblížení uměleckého díla v muzeích umění návštěvníkovi, nejčastěji dětem a mládeži. Přestože pro pracovníky s mládeži není možné zcela tento způsob práce využít z důvodu odlišných podmínek, zaměření a cílů, vezměme si základní principy animace jako inspiraci pro práci s mladými lidmi. S trochou nadsázky lze říci, že v animace se snaží pomocí rozličných aktivit vytrhnout člověka z netečnosti a vybídnout ho k aktivitě a ke spoluúčasti. Důležitý roli v tomto procesu hraje zážitek, tedy prvek, který zejména v práci s mládeží nemůžeme zanedbávat nebo podceňovat. Mimo vlastní zážitek přinášejí animace také poznání a růst z mnoha hledisek.
22
Land Art (někdy také Earthworks nebo Earth art) a jeho umělecké přístupy byl úzce spojen s prostředím přírody, do které zasahoval a vytvářel tak zcela nevšední umění. Jeho tvorba byla osvobozena od pláten, galerií i obchodníků s uměním, přesto však bylo přístupné široké veřejnosti. 23 Pozn.: Pokud nemáte dostatečný přehled a zkušenost s jednotlivými výtvarnými technikami doporučuji některou z odborných publikací, např. Techniky ve výtvarné výchově od Věry Roeselové (Roeselová, 1996) 24 Cit. : „Animace v galeriích jsou „oživující“ činnosti, při nichž návštěvníci pomocí různých materiálů či předmětu vytvářejí dílčí výtvarné etudy, které svým principem, technologií nebo obsahovým zaměřením navazují na sledované dílo. In. : Horáček, Galerijní animace a zprostředkování umění, 1998
12
KONKRÉTNÍ NÁVRHY A PŘÍKLADY VYUŽITÍ VÝTVARNÉHO UMĚNÍ
V této části uvádím jen několik konkrétní příkladů a úkolů, jak je možné výtvarné umění a činnosti s ním spojené využít. Samozřejmě se jedná jen o zlomek toho, co ve skutečnosti tento způsob práce nabízí. Nejdůležitější však je naše snaha a vlastní tvořivost při přípravě programů a aktivit pro mladé lidi.
Vzdát díky Bohu Potřebný materiál: papíry, pastely Zadání: Pomocí pastelů vyjádři, za co bys chtěl(a) v poslední době vzdát chválu Bohu
Ilustrační obrázek
13
Zvukový záznam kresbou Potřebný materiál: Bible, papír, tužky, pastelky, pastely, tuš, pera… Zadání: Najdi si v Bibli jeden nebo více veršů a nakresli jeho zvukový záznam. Potom si navzájem řekneme, jak vám to šlo, co jste prožívali a také se podělíme o to, co jste zaznamenali. Variace: Je možné použít také delší zvukový záznam, například, určitou pasáž z nahrávky Bible pro 21. století nebo chvály…
Ilustrační foto
Ilustrační obrázek
14
Seznam modlitebních předmětů Potřebný materiál: velký papír, tužky, fixy, pastely… Zadání: Nakreslete na jeden velký papír, za co chcete, abychom se dnes společně modlili. Kresby nám potom budou sloužit jako modlitební seznam. Zpívat a malovat současně? Potřebný materiál: papíry, barvy, štětce, pastely… Zadání: Když budeme hrát a zpívat chvály, pokud budete chtít, každý si může vzít papír, barvy a štětec a malovat… Pohybová báseň (podobá se performanci) tzv. pohybová báseň ve stylu Ladislava Nováka z Třebíče Vysvětlení: Ladislav Novák z Třebíče je výtvarník, který zavedl tzv. pohybovou báseň. Záměr pohybové básně je: Přimět nás, abychom se zamysleli nad všedními věcmi z té nevšední stránky a spatřili v nich ukrytou krásu a hloubku. Potřebný materiál: papír, tužky… Ukázka pohybové básně Ladislava Nováka: Sníh Onoho podzimního (či zimního) večera, kdy napadne první sníh, načerni si dlaň sazemi a procházej se ulicemi tak dlouho, dokud se ti nepodaří začernit pokožku náhodně potkané blondýny. Jestliže se ti podaří začernit jí kůži s jejím souhlasem, pochopíš teprve, co míní slovem „krása“ autor básní pro pohybovou recitaci Ladislav Novák z Třebíče.
Zadání: Pokuste se v tomto duchu napsat podobnou báseň pro pohybovou recitaci, která by oslavila Boha. Pokud bude nějaká realizovatelná, můžeme ji také zkusit provést. Ukázka “ křesťanské“ pohybové básně: Vezmi několik kamarádů (křesťanů). Vyběhněte na nejvyšší věž města, tam ať jeden z vás zatroubí na polnici nebo trubku a potom společně do megafonu zarecitujte Žalm 21 nebo nějaký jiný. Pokud se pod věží zastaví alespoň jeden člověk, ať jeden z vás sestoupí a promluví s ním, pokud se vám podaří zvěstovat mu evangelium, považujte tuto pohybovou recitaci za ukončenou a chvalte Hospodina.
15
Apoštolské vyznání víry Vysvětlení: Asi před rokem jsme v našem sboru probírali společně apoštolské vyznání víry. K oživení tohoto tématu jsme si ho výtvarně zpracovali. Potřebný materiál: černé papíry, nůžky, lepidlo, bílé papíry A4 a apoštolské vyznání víry rozstříhané na jednotlivé významové úseky například: Věřím v Boha/ Otce Všemohoucího/ Stvořitele nebe i země…. atd.. Zadání: Každý má jeden bílý , jeden černý papír a nůžky. Každý si vybere jen ústřižek např. „Věřím v Boha“ atd. Vaším úkolem je během dvou minut vystřihnout z černého papíru nějaký tvar objekt, který by vystihoval výraz na vašem papírku. Potom černý objekt nalepte na ten bílý papír, který máte před sebou. Ted´… Až všichni skončí, jednotlivé výkresy se sestaví ve správném pořadí k sobě.
16
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Pexeso (možné použít pro jakékoliv vyučování) Potřebný materiál: lístečky s klíčovými slovy, kartičky z bílého kartonu ve formě čtverce, pastelky nebo pastely… Zadání: Na lístečky se napíšou klíčová slova vyučování, vždy na 2 lístečky stejné slovo. Každý si vybere lísteček. Potom na připravené kartičky z bílého kartonu ve formě čtverce nakreslí nějakým způsobem své slovo na lístečku. Potom se hraje podobně jako normální pexeso, ale s tím rozdílem, že obrázky mohou vypadat rozdílně, takže je těžší nalézt dvojici.
17
Aktivita je vhodná na začátek i na závěr programu. Velice vhodná je diskuze nad jednotlivými obrázky pexesa apod. Barevný koberec (aktivita vhodná k utužení kolektivu a prohloubení vztahů) Potřebný materiál: papír velkého formátu (karton), který pokryje větší část místnosti, štětce, barvy – nejlépe nějaké krycí barvy například temperové barvy apod. Zadání: Barvami pomalujte společně jakýmkoliv způsobem celou plochu papíru. Až budete hotovi, každý z vás si vystřihněte kousek, který se vám nejvíce líbí. Následuje diskuze o prožitcích a také, proč si vystřihli jednotlivé kousky. Plakát nebo billboard (doplňková aktivita k vyučování apod. ) Potřebný materiál: časopisy, lepidlo, karton nejlépe velikosti A1, fixy… Zadání: Po skupinkách vytvořte metodou koláže plakát nebo billboard, který by obsahoval poselství, o kterém jsme se bavili. Pro doplnění nápisu můžete použít fixy. Varianta: Zadání můžeme i zobecnit, například, vytvořte plakát s důležitým poselství pro vaše kamarády ve škole apod.
Postav si „svůj oltář“ (variace na landart, aktivita v přírodě) Poznámka: Land Art
- Land Art (někdy také Earthworks nebo Earth art) a jeho
umělecké přístupy se poprvé v umění začal objevovat v 60. a 70. letech 20. století ve Spojených státech – jeho první výstava se pod názvem Earthworks konala v říjnu roku 1968 ve Dwan Gallery v New Yorku. Land Art byl úzce spojen s prostředím přírody, do které zasahoval a vytvářel tak zcela nevšední umění. Potřebný materiál: příroda, přírodní materiál, prostor
18
Zadání: Postav si svůj vlastní oltář, který ti bude připomínat jednu nebo více významných událostí ve tvém životě. Použij přírodních materiály, které tady najdeš.
Ilustrační foto
Ilustrační foto
ZÁVĚR
Závěrem je možné konstatovat, že výtvarné umění a všechny jeho složky mají v církvi a také v práci s mládeží své místo. Existuje mnoho důvodů, které toto tvrzení potvrzují. Přestože tato práce nepopisuje tuto problematiku v celé její šíři, a ani si to nekladla za cíl, má za úkol povzbudit, ukázat bohatství a rozmanitost cest, které
19
výtvarné umění nabízí. Také je možné dodat, že umění, výtvarná tvorba a tvořivost obecně mohou být velice užitečné v různých oblastech života církve i života mládeže, proto bychom je neměli podceňovat, ale naopak dávat umění a výtvarnému vyjádření dostatečný prostor. Možnosti a způsoby práce jsou opravdu pestré. Ačkoliv to není vždy jednoduché, každý z nás má rozmanité prostředky a obrovský potenciál k tomu, aby to přijal jako výzvu. Tuto výzvu nejlépe ilustruje citát od Rookmaakera, který říká, že „umění je výrazem křesťanského chápání, samo je ovocem Božího Ducha, včetně citu, cítění a smyslu pro krásu, který se s ním pojí. Je na křesťanech, aby ukázali, co znamená život a lidskost; a aby ve všech sférách své bytosti vyjádřili, co pro ně představuje skutečnost, že byli v Kristu „učiněni novým stvořením“.
Zároveň
je na každém z nás, abychom přiváděli nejen do práce s mládeží, ale do celé církve širší škálu umění, abychom přemýšleli, o tom, jak využít úžasných zdrojů od Boha, které nám jako Božím dětem byly dány, a abychom se oprostili od zažitých způsobů práce, a vydali se mimo vyjeté koleje. Kéž se tato výzva stane skutečností a používáme hojně k Boží slávě, to, co nám bylo dáno.
.
BIBLIOGRAFIE 1. Bible, Český ekumenický překlad, Česká biblická společnost 2001 2. Daňková, V.: Integrační práce č. 1: Co s (výtvarným) uměním…?, Stáž 2008/ 2009
20
3.
Daňková, V.: Integrační práce č. 2: Výtvarné umění v církvi…? A kde…?, Stáž 2008/ 2009
4.
Fürst, M.: Psychologie. Votobia, 1997
5. Horáček,: Galerijní animace a zprostředkování umění, 1998 6. Jong, J. de: Létaní v bouři. Postilla, Brno 2003 7. Nouwen, H. J. M.: Návrat ztraceného syna. Nakladatelství Paulínky, Praha 2001 8. Roeselová, V.: Didaktika výtvarné výchovy V. nejen pro základní umělecké školy. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Praha 2001 9. Rookmaaker, H. R.: Moderní umění a smrt kultury. Návrat domů, 1996 10. Saint-Exupéry, A. de: Citadela. Praha, 1975 11. Slavík, J.: Animace u nás a v zahraničí – východiska a principy. Olomouc 2008 12. Šobáň, M.: Animátor umění. Úvod do animační činnosti a její specifika. Umění prostor pro život a hru, Olomouc 2008 13. Thomas, G.: Posvátné stezky. Návrat domů, 2008 Jiné zdroje 1. http://www.artmuseum.cz/smery_list.php?smer_id=150 2. www.jem-lyon.com
21
