2009 LISTOPAD. Za komunistů to bylo. zápasu za pravdu a spravedlnost v naší zemi. dnes. Věděli jsme kdo je kdo, věděli jsme, proti

11/2009

LISTOPAD Obrucˇe

„Za komunistu˚ to bylo celkem jednoduche´,“ zaslechnete mozˇna´ jesˇteˇ dnes. Veˇdeˇli jsme kdo je kdo, veˇdeˇli jsme, proti cˇemu se stavı´me. Ano, zˇelezna´ opona a prˇ´ıtomny´ „nesmrtelny´“ rezˇim celkem jasneˇ vytycˇovaly linii, kde je „neprˇ´ıtel“. Dvanaćty´ listopad roku 1989 musel neˇktery´m prˇipadat jako sen. Opravdu jsme tady? Papezˇ Jan Pavel II. prona´sˇ´ı kanonizacˇnı´ formuli a dcera male´ho na´roda v srdci Evropy, Anezˇka Cˇeska´, je postavena ke cti olta´rˇe. Praskla prvnı´ obrucˇ, i kdyzˇ si to „nesmrtelny´“ jesˇteˇ neprˇipustı´. Druha´ praska´ na Na´rodnı´ trˇ´ıdeˇ o pa´r dnı´ pozdeˇji. Linie, kde je neprˇ´ıtel, je porˇa´d jasna´ a je trˇeba proti neˇmu pozvednout hlas, ne obusˇek. Mrazilo v za´dech, kdyzˇ se Vaćlavsky´m na´meˇstı´m nesly tońy hymny zpı´vane´ tisıćihlavy´m sborem. Za pa´r let, asi tak deset, o tom budou studenti prˇi maturitnı´ zkousˇce vypra´veˇt stejneˇ nezućˇastneˇny´m hlasem, jako kdyzˇ budou muset pohovorˇit o strˇedoveˇku. Sta´l na katedrˇe prazˇske´ho arcibiskupa, prˇed sebou zaplneˇnou katedra´lu, ale i cely´ na´rod. Kardina´l Frantisˇek Toma´sˇek. Jeho slo-

vem puka´ dalsˇ´ı obrucˇ. „V te´to du˚lezˇite´ hodineˇ za´pasu za pravdu a spravedlnost v nasˇ´ı zemi jsem ja´ i katolicka´ cı´rkev na straneˇ na´roda.“ Opona spadla a jako by neˇkdo neviditelny´m sˇteˇtcem setrˇel frontovou linii. Sa´hli jsme si na svobodu, okusili jejı´ chut’. Otevrˇel se na´m sveˇt, kde je ale nutne´ ke slovu svoboda prˇidat zodpoveˇdnost. Ma´m zodpoveˇdnost za svu˚j zˇivot, ktery´ zˇiji. Zvla´sˇtnı´, zˇe? Obrucˇe praskly, ale jako kdybychom sta´le hledali neprˇ´ıtele. Orientace jako by byla sta´le obtı´zˇneˇjsˇ´ı. „Spolecˇnost jesˇteˇ sta´le nese rańy zpu˚sobene´ ateistickou ideologiı´ a je cˇasto okouzlena modernı´ mentalitou he´donisticke´ho konzumismu, ktery´ vede k nebezpecˇne´ krizi lidskyćh a na´bozˇenskyćh hodnot a k rozmachu eticke´ho a kulturnı´ho relativismu,“ rˇekl Benedikt XVI. v prazˇske´ katedra´le. Pı´smo na´s vybı´zı´, abychom zkoumali a to, co je dobre´, toho se drzˇeli (srov. 1 Sol 5, 21). Nejde o to, hledat neprˇ´ıtele, ale hledat a nacha´zet Pravdu. A pro krˇest’any ma´ pravda jmeńo: Bu˚h, i konkre´tnı´ tva´rˇ: Krista (srov. Promluva Benedikta XVI. na setkańı´ s politicky´mi cˇiniteli na Prazˇske´m hradeˇ). Hleda´me-li pevny´ bod pro orientaci, bezpecˇne´ ukotvenı´, drzˇme se Jeho. A to je i poselstvı´ sv. Anezˇky Cˇeske´. Petr Mecl 1

ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE

LISTOPAD 2009

Den Bible v nedeˇli 15. listopadu Milı´ prˇa´tele´, v kveˇtnu tohoto roku vydala Papezˇska´ biblicka´ komise dalsˇ´ı ze svyćh dokumentu˚, tentokra´t s na´zvem „Bible a mora´lka“. Jeho cˇesky´ prˇeklad se prˇipravuje. Svate´mu Otci Benediktu XVI. byl prˇi jeho neda´vne´ na´vsˇteˇveˇ prˇedań cˇesky´ prˇeklad Jeruzale´mske´ Bible. V prˇ´ısˇtı´m roce ocˇeka´va´me exhortaci, jı´zˇ Svaty´ Otec vyhlasˇuje vy´sledky biskupˇ ´ımeˇ na ske´ho synodu, ktery´ se vloni konal v R te´ma „Bozˇ´ı slovo v zˇivoteˇ a poslańı´ cı´rkve“. Vsˇechny tyto skutecˇnosti dokla´dajı´, jak velky´ vy´znam ma´ Bible pro na´sˇ zˇivot. A pra´veˇ vhodne´ prˇeklady spolu s cı´rkevnı´mi dokumenty napoma´hajı´ k lepsˇ´ımu porozumeˇnı´ a k promeˇneˇ zˇivota. ´ kolem Cˇeske´ho kaU tolicke´ho biblicke´ho dı´la je uva´deˇt do bohate´ho biblicke´ho deˇdictvı´. Snazˇ´ıme se ve´st k osobnı´ cˇetbeˇ Bible. Poma´ha´me porozumeˇt, nakolik nasˇe sı´ly a mozˇnosti stacˇ´ı. Jsme prˇesveˇdcˇeni, zˇe hodnoty obsazˇene´ v Bibli jsou i dnes velmi aktua´lnı´. Bez vasˇ´ı podpory bychom ovsˇem jen steˇzˇ´ı mohli pokracˇovat ve sve´ praći. Sbı´rka o Dni Bible umozˇnı´ nasˇe aktivity zejmeńa v roce, ktery´ je v cele´ cı´rkvi veˇnovań kneˇzˇstvı´. Biblicke´ dı´lo prˇipravuje porˇady Bible v liturgii. Porˇa´da´me u´vody do praće s Biblı´ ve farnostech a biblicke´ kurzy pro vsˇechny veˇkove´ kategorie (ve vsˇech diece´zıćh). Nabı´zı´me kurzy vy´roby biblickyćh postavicˇek. Prˇipravujeme pomu˚cky pro cˇetbu Bible dospeˇlyćh i deˇtı´. O nasˇich aktivitaćh se dozvı´te vıće na internetovyćh strańkaćh www.biblickedilo.cz. S vdeˇcˇnostı´ za Vasˇe modlitby i za financˇnı´ podporu Mons. Dominik Duka 2

Letosˇnı´ projekty Cˇeske´ biblicke´ spolecˇnosti na podporu prˇekladu˚ Bible v chudyćh zemıćh sveˇta budou tentokra´t smeˇrˇovat do Afriky. Dı´ky vsˇem da´rcu˚m tak budou moci pokracˇovat prˇeklady v Ugandeˇ (ekumenicky´ prˇeklad Stare´ho za´kona do jazyka dhopadhola), Gabunu (prˇeklad staroza´konnıćh knih do jazyka yinze´bi) a Burkineˇ Faso (prˇeklad zby´vajıćıćh cˇa´stı´ Stare´ho za´kona do jazyka gulmacema). CˇBS podporˇ´ı prˇekladatelske´ projekty v teˇchto africkyćh zemıćh v celkove´ cˇa´stce 1 419 150 Kcˇ. V prˇ´ıpadeˇ, zˇe se podarˇ´ı prostrˇednictvı´m krˇest’anskyćh cı´rkvı´ a dalsˇ´ıch da´rcu˚ vybrat cˇa´stku vysˇsˇ´ı, podporˇ´ı take´ prˇekladatelske´ projekty Zambie a Tanzanie. V lonˇske´m roce sbı´rka (konajıćı´ se jizˇ sˇestnaćty´ rok), tentokra´t urcˇena´ na prˇeklady Bible v africkyćh zemıćh Kamerun, Guinea a Namibie, vynesla rekordnıćh 1 883 865 Kcˇ. Pro Evropana je to steˇzˇ´ı uveˇrˇitelne´, ale sta´le existujı´ stovky domorodyćh jazyku˚, prˇedevsˇ´ım v Africe, do kteryćh dosud nebyla Bible prˇelozˇena. Proto chce biblicka´ spolecˇnost tı´mto zpu˚sobem nejen pomoci prˇekladatelsky´m snaha´m, ale take´ prˇipomenout vy´znam Bible a podporˇit jejı´ sˇ´ırˇenı´. Vıće na www.dumbible.cz. Sbı´rka ve farnostech o Dni Bible se deˇlı´ na dveˇ cˇa´sti: 25% jde na Cˇeske´ katolicke´ biblicke´ dı´lo (cˇ.u´.: 1015502075/5500, vs: 2009). 75% jde na projekty Cˇeske´ biblicke´ spolecˇnosti (cˇ.u´.: 129876273/0300, vs: 9999). Prˇ´ımo na tyto ućˇty mu˚zˇete poslat sve´ vlastnı´ dary. (jl)


LISTOPAD 2009

• Podeˇkovańı´ va´m . . . Milı´ prˇa´tele´, v tyto dny nasˇ´ı nouze pozna´va´me vasˇi nelhostejnou prˇ´ıtomnost. Neˇkterˇ´ı z va´s jste pomohli (a snad jesˇteˇ pomu˚zˇete) prˇ´ımo na mı´steˇ fyzicky, neˇkterˇ´ı financˇneˇ, at’uzˇ prˇi sbı´rce v kostele, nebo jste po zjisˇteˇnı´ cˇ´ısla ućˇtu nasˇ´ı farnosti (cˇ. u´. 1500920/8030) zaslali peneˇzˇnı´ prostrˇedky na nasˇe konto, nebo jste pomohli modlitbou a spoluućˇastı´, cˇi neˇkterˇ´ı jesˇteˇ sı´lu k pomoci shromazˇd’ujete . . . Dı´ky ovsˇem te´zˇ za pomoc duchovnı´mu, ktery´ prˇisˇel o vsˇecko. Solidarita a nabı´zena´ pomoc byla nad ocˇeka´vańı´ . . .

vysokou. Zaćhranne´ praće se rozbeˇhly velmi rychle, jizˇ stojı´ lesˇenı´ a docha´zı´ k sanaci. Jsou vstrˇ´ıcnostı´ a spolupraćı´ mnohyćh „vybeˇhańy“ potrˇebne´ papı´ry a k mozˇne´ celkove´ cˇa´stce oprav — dnes 6.104.002 Kcˇ, jejı´zˇ velka´ cˇa´st by meˇla plynout z mimorˇa´dne´ho sta´tnı´ho prˇ´ıspeˇvku, potrˇebujeme vsˇak nasˇi takzvanou spoluućˇast — ta mu˚zˇe by´t, byt’ se spolupraćı´ meˇsta Plana´, dost vysoka´: meˇsto 1.220.800 korun. A farnost z celkove´ cˇa´stky oprav musı´ uhradit 10 % — 610.400 Kcˇ. Jaka´koliv vasˇe spoluućˇast, sponzorsky´ dar, beneficˇnı´ koncert apod. je vı´tańa. Farnı´ budova by mohla brzy opeˇt slouzˇit sve´mu ućˇelu — setka´vańı´ veˇrˇ´ıcıćh, duchovnı´m obnova´m, setkańı´ obcˇanu˚ partnerskyćh meˇst Plana´ — Tirschenreuth, charitnı´ pomoci, vyúce atd. Prˇ´ıcˇina pozˇa´ru nenı´ dosud objasneˇna(?). Pojistne´ jsme nemeˇli, jednalo by se o cca 70 tisıć korun rocˇneˇ vcˇetneˇ zabezpecˇenı´ atd.

Deˇkujeme va´m a teˇsˇ´ıme se z dalsˇ´ı spolupraće pro Bozˇ´ı kra´lovstvı´. Pań Bu˚h va´m odplatı´ a pozˇehna´ va´m! Jisteˇ dı´ky teˇm, kterˇ´ı se solida´rneˇ zućˇastnˇujı´, acˇ jsou odjinud a nikoli z nasˇ´ı farnosti. Mu˚zˇeme va´m potvrdit sponzorstvı´, nebo prˇ´ıjem daru pro ućˇely danˇovyćh Vyhorˇenı´ nasˇ´ı fary v Plane´ je docela strasˇna´ u´lev (zde potrˇebujeme adresu a rodne´ cˇ´ıslo). rańa. Nebyly vsˇak ztraceny mobilnı´ veˇci z inRadostne´ho da´rce miluje Bu˚h . . . venta´rˇe farnosti, spisy, matriky apod., ovsˇem za farnost Plana´ a okolı´ va´sˇ zˇehnajıćı´ fara´rˇ znicˇenı´ strˇechy a po zalitı´ vodou te´zˇ prˇes poP. Jaroslav Sˇasˇek, 18. za´rˇ´ı 2009 ( 607 202 127) lovinu stropu˚ a dalsˇ´ıch cˇa´stı´ cˇinı´ sˇkodu velmi Jedineˇ Kristus mu˚zˇe by´t nasˇ´ı spolehlivou nadeˇjı´. To je zveˇst, kterou my krˇest’ane´ jsme povolańi kazˇdodenneˇ hla´sat a dosveˇdcˇovat. Oprˇete o vı´ru v Krista sve´ rodinne´, pracovnı´ a sˇkolnı´ plańy, jakozˇ i aktivity v kazˇde´ oblasti spolecˇnosti. Jezˇ´ısˇ nikdy sve´ prˇa´tele neopustı´. Ujisˇt’uje o sve´ pomoci, protozˇe nic nelze konat bez neˇho, za´rovenˇ vsˇak vyzˇaduje, aby se kazˇdy´ osobneˇ nasadil a sˇ´ırˇil jeho univerza´lnı´ho poselstvı´ la´sky a pokoje.

z promluvy v Brneˇ 27. za´rˇ´ı 3


LISTOPAD 2009

ˇ ´ımskokatolickou farnost Rokycany Prˇedstavujeme: R Spolecˇenstvı´ malyćh spolecˇenstvı´ „Snazˇ´ıme se, aby nasˇe farnost byla spolecˇenstvı´m malyćh spolecˇenstvı´,“ odpovı´da´ strucˇneˇ P. Jaroslav Hu˚lle, rokycansky´ fara´rˇ a za´rovenˇ okrskovy´ vika´rˇ rokycanske´ho vikaria´tu, na mou zˇa´dost o charakteristiku sve´ farnosti. Posle´ze sva´ slova rozva´dı´: „Je to stejne´, jako zˇe jedna cı´rkev sesta´va´ z mnoha spolecˇenstvı´, v ra´mci nichzˇ se jednotlivı´ cˇlenove´ sdruzˇujı´. Tady ve farnosti na nedeˇlnı´ msˇi sv. prˇicha´zı´ kolem dvou set lidı´. Ti se ale mimo kostel vsˇichni dohromady mohou teˇzˇko potka´vat a pozna´vat blı´zˇ. Proto se v pru˚beˇhu cele´ho ty´dne scha´zı´ na farˇe neˇkolik skupinek veˇrˇ´ıcıćh, kterˇ´ı majı´ neˇco spolecˇne´ho, chteˇjı´ se pozna´vat, spolecˇneˇ se modlit a cˇ´ıst z Pı´sma.“

Slova duchovnı´ho potvrzuje i rozpis na webovyćh strańkaćh farnosti. Jen tak nama´tkou: v u´tery´ odpoledne se na farˇe scha´zejı´ seniorˇi, vecˇer pak spolecˇenstvı´ zˇen. Strˇedecˇnı´ odpoledne je veˇnovańo spolecˇenstvı´ maminek a spolecˇenstvı´ v penzionu pro seniory, vecˇer pak prˇicha´zejı´ na rˇadu muzˇi. Maminky a tatıńkove´ nechodı´ zvla´sˇt’z du˚vodu separace, ale aby se vystrˇ´ıdali u deˇtı´. Pa´tecˇnı´ vecˇer je vyhrazen mla´dezˇi. Kromeˇ Rokycan se ale scha´zejı´ 4

i dalsˇ´ı tzv. spolcˇa v okolnıćh obcıćh, naprˇ. v Karˇezu, Mirosˇoveˇ, Volduchaćh. Farnost omla´dla „Hezky se rozproudil zˇivot v Oseku. Tam drˇ´ıv chodilo do kostela tak peˇt, sˇest lidı´, nynı´ jich tam ma´m prˇes sˇedesa´t,“ rˇ´ıka´ fara´rˇ a posle´ze se smeˇje me´mu u´divu, zda-li se snad v Oseku stal za´zrak. „To jsou rumunsˇtı´ Cˇesˇi z Gernicu, kterˇ´ı se v Oseku a okolı´ usadili a kterˇ´ı jsou vesmeˇs silneˇ veˇrˇ´ıcı´.“ Na´ru˚st pocˇtu i aktivity veˇrˇ´ıcıćh, a to zejmeńa mezi strˇednı´ a mladou generacı´, vsˇak lze v poslednıćh letech vystopovat i mezi obyvateli samotnyćh Rokycan, celkoveˇ se da´ rˇ´ıct, zˇe se farnost v poslednı´ dobeˇ omladila. „Neda´vno jsem to zrovna pocˇ´ıtal, za poslednıćh deset let jsme tu meˇli cˇtyrˇicet krˇtu˚ dospeˇlyćh, to nenı´ ma´lo. Take´ se zvy´sˇil pocˇet svateb. Tito lide´ potom samozrˇejmeˇ prˇiva´deˇjı´ do kostela a na na´bozˇenstvı´ sve´ deˇti, takzˇe se na´m farnost dı´ky Bohu omlazuje. Na na´bozˇenstvı´ ma´m 38 deˇtı´ po peˇti skupinkaćh, 12 deˇtı´ letos bylo u prvnı´ho svate´ho prˇijı´mańı´,“ vypocˇ´ıta´va´ P. Hu˚lle, ktery´ rokycanskou farnost prˇevzal prˇed trˇinaćti lety po svyćh prˇedchu˚dcıćh, jimizˇ byli po r. 1989 Mons. Josef Zˇa´k, ˇ uriga a P. Petr Franta. P. Jań D „Nesmı´me zapomenout take´ na Mons. Vaćlava Sˇkacha, ktery´ pu˚sobil v Mirosˇoveˇ, tehdy to byla samostatna´ farnost. Ti vsˇichni vy´borneˇ prˇipravili pu˚du pro ru˚zne´ aktivity a vylepsˇenı´. My´m u´kolem uzˇ bylo jen za´jem a aktivitu udrzˇet. O to se snazˇ´ım porˇa´d. Neˇkdy se na meˇ lidi zlobı´, zˇe jsem protivny´, ale snazˇ´ım se je trochu vyprovokovat a oni to nakonec pochopı´,“ usmı´va´ se peˇtapadesa´tilety´ kneˇz. On sa´m je prˇ´ıkladem pozdnı´ho kneˇzˇske´ho povolańı´. Pu˚-


vodneˇ vystudoval strˇednı´ hotelovou sˇkolu a le´ta pracoval v Plzenˇske´m Prazdroji. Kneˇzˇske´ sveˇcenı´ prˇijal azˇ ve svyćh jednacˇtyrˇiceti letech v r. 1995. „Nechal jsem se uchva´tit Kristem a meˇl jsem sˇteˇstı´ na lidi, jako byli naprˇ. P. Kodet, P. Opatrny´, Mons. Zˇa´k a dalsˇ´ı,“ vzpomıńa´. Male´ opravy jsou du˚lezˇite´ Rokycanska´ farnost je co do rozlohy pomeˇrneˇ velika´, i kdyzˇ s malou hustotou obyvatel. Spolecˇneˇ s farnostı´ Zbiroh tvorˇ´ı vlastneˇ cely´ rokycansky´ vikaria´t, vznikla sloucˇenı´m sedmi pu˚vodnıćh farnostı´. Snazˇ´ım se spocˇ´ıtat, kolik kostelu˚ farnost obhospodarˇuje a vycha´zı´ mi jich jedenaćt, z toho v sˇesti se pravidelneˇ slouzˇ´ı msˇe svate´. „Ma´m tady jako pomocnı´ka letos v le´teˇ vysveˇcene´ho polske´ho kneˇze P. Macieje Gozdzika jako farnı´ho vika´rˇe, za toho jsem ra´d, jinak bych meˇl honicˇku. A kostely jako stavby ma´me pomeˇrneˇ v porˇa´dku,“ nesteˇzˇuje si fara´rˇ. Dozvı´da´m se, zˇe rokycansky´ kostel Panny Marie Sneˇzˇne´ by potrˇeboval novou fasa´du, ale jinak je v porˇa´dku, na jeho u´drzˇbu hodneˇ prˇispı´va´ i meˇsto, naposledy to bylo na opravu veˇzˇnıćh hodin. Zˇa´dny´ z dalsˇ´ıch kostelu˚ farnosti nenı´ ve vylozˇeneˇ havarijnı´m stavu. „Drobne´ opravy deˇla´ na´sˇ stavebnı´ technik Jaroslav Beˇlohoubek. Ja´ si myslı´m, zˇe veˇtsˇina kostelu˚ by potrˇebovala takove´ho cˇloveˇka, ktery´ by se o neˇj staral pravidelneˇ, hlı´dal, jakmile se vyskytne potrˇeba male´ opravy, hned ji provedl. Ono stacˇ´ı, kdyzˇ se uvolnı´ jedna tasˇka na strˇesˇe, zacˇne zate´kat, zpocˇa´tku si toho nikdo nevsˇimne a pozdeˇji uzˇ je to na velkou opravu, kterou musı´ prova´deˇt firma,“ lıćˇ´ı P. Jaroslav Hu˚lle svou prˇedstavu. Nejsme firma, jsme cı´rkev „Vı´te, co ja´ s oblibou rˇ´ıka´m? Zˇe nejsme firma, jsme cı´rkev. Takzˇe jde hlavneˇ o pastoraci, o lidi. Ekonomika je sice take´ du˚lezˇite´, ale nemeˇla by by´t na prvnı´m mı´steˇ. Farnost ma´

LISTOPAD 2009

by´t rodina, buduje se tı´m, zˇe lide´ spolu zˇijı´, setka´vajı´ se, spolecˇneˇ rozjı´majı´ i jezdı´ na vy´lety. A to si myslı´m, zˇe se u na´s darˇ´ı. Ten za´jem od lidı´ tu je, bez toho by to nesˇlo,“ rˇ´ıka´ rokycansky´ fara´rˇ s prˇesveˇdcˇenı´m a za´palem. Nakonec nejen pravidelna´ setka´vańı´ spolecˇenstvı´, ale i dalsˇ´ı akce tomu nasveˇdcˇujı´. Rokycanska´ farnost naprˇ. jako jedna z prvnıćh usporˇa´dala vikaria´tnı´ den, konajı´ se zde pravidelneˇ hojneˇ navsˇteˇvovane´ pouteˇ, farnıći se spolecˇneˇ ve velke´m pocˇtu vyda´vajı´ na Dny vı´ry, ve dvou autobusech na diece´znı´ pout’ do Teple´ a na dalsˇ´ı vy´znamna´ poutnı´ mı´sta.

Na farnı´ zahradeˇ prˇi vikaria´tnı´m dnu

Do Stare´ Boleslavi na na´vsˇteˇvu Svate´ho otce jely z Rokycan autobusy trˇi. Nechybı´ ani pravidelne´ duchovnı´ obnovy, tematicke´ vı´kendy. „Kdyzˇ jsou trˇeba krˇtiny, neˇcˇ´ı kulate´ narozeniny, svatba a podobne´ prˇ´ılezˇitosti, je zcela beˇzˇne´, zˇe se usporˇa´da´ pohosˇteˇnı´ a posezenı´ na farˇe. Ma´loktera´ farnost ma´ sˇest akolytu˚ jako my. Kdyzˇ ostatnı´ vidı´, zˇe farnost zˇije, prˇidajı´ se take´, i kdyzˇ trˇeba do kostela nechodı´. Kristus na´s spojuje. Trˇeba chlapi se pu˚vodneˇ scha´zeli ve trˇech. Dneska jich chodı´ dvanaćt.“ Sve´ tvrzenı´ P. Hu˚lle podporˇ´ı historkou o meˇstske´m policistovi, ktery´ za nı´m prˇisˇel, zˇe by chteˇl nechat pokrˇtı´t dı´teˇ. Sa´m se do zˇivota farnosti zapojil a posle´ze se prˇiznal: „Tak cˇasto jsem chodil okolo kostela a rˇ´ıkal si, zˇe ma´m cˇasu dost jı´t dovnitrˇ. Dnes se od lidı´, ktere´ tam potka´va´m, ucˇ´ım.“ Alena Ourˇednı´kova´ 5


LISTOPAD 2009

Kostely sv. Petra a Pavla v Krajkove´ a v Rotaveˇ V sokolovske´m vikaria´tu je videˇt, zˇe byl, kromeˇ u´dolı´ Ohrˇe, osidlovań prˇeci jen v pozdeˇjsˇ´ıch le´tech, nezˇ nizˇsˇ´ı polohy zemeˇ. Zasveˇcenı´ kostelu˚ sv. Petru a Pavlovi te´meˇrˇ vzˇdy sveˇdcˇ´ı o velmi stare´m zalozˇenı´ kostela, zhruba od 10. do 13. stoletı´, cozˇ zde neplatı´. Starsˇ´ı z kostelu˚ se nacha´zı´ v Krajkove´, obci jizˇ na svazıćh Krusˇnyćh hor. Nejstarsˇ´ı zmıńka o kostele je z roku 1357. O Krajkove´ se beˇhem dalsˇ´ı doby hovorˇ´ı v souvislosti s teˇzˇbou olova a zˇelezne´ rudy, jezˇ zpu˚sobila tak velky´ ru˚st obce, zˇe byla v roce 1485 povy´sˇena na meˇsto.

Dnesˇnı´ kostel byl postaven azˇ koncem 16. stoletı´, zrˇejmeˇ na mı´steˇ starsˇ´ıho ze 14. stoletı´, jako obde´lna´ stavby s vedlejsˇ´ımi lodeˇmi, nad nimizˇ jsou zrˇ´ızeny patrove´ tribuny. Na za´padnı´ straneˇ kostela je dvoupatrova´ drˇeveˇna´ kruchta. V roce 1789 byl kostel prˇestaveˇn barokneˇ a prˇitom byla strzˇena jejı´ chatrna´ veˇzˇ. Ta byla nahrazena novou veˇzˇ´ı v jizˇnı´m pru˚cˇelı´. V letech 1859 azˇ 1862 byl kostel kneˇzˇnou Frantisˇkou Auerspergovou opraven a zvenku byla jeho podoba upravena v novoromańske´m slohu. 6

Vnitrˇnı´mu vybavenı´ dominuje hlavnı´ olta´rˇ, ktery´ byl u´dajneˇ prˇivezen z Ita´lie Juliem Jindrˇichem z Pı´snice, majitelem nedaleke´ho Hartenbergu. Jedna´ se o monumenta´lnı´ baroknı´ rozvilinovy´ olta´rˇ s obrazy sv. Petra a Pavla, Panny Marie a sv. Sˇimona. Jeho forma je blı´zka´ typu olta´rˇu˚, ktere´ se zhotovovaly pouze v za´padnı´ cˇa´sti Cˇech a v prˇilehle´m Bavorsku do poloviny 18. stoletı´. Necha´me na badatelıćh urcˇenı´ mı´sta jeho vzniku, v kazˇde´m prˇ´ıpadeˇ se jedna´ o mimorˇa´dneˇ kra´sny´ olta´rˇ. Kostel je vyzdoben jesˇteˇ dalsˇ´ımi olta´rˇi, jako olta´rˇem Panny Marie z roku 1650 a proteˇjsˇkovy´m olta´rˇem sv. Antonıńa Paduańske´ho. Devatenaćte´ stoletı´ pak prˇidalo olta´rˇ Cˇtrnaćti pomocnı´ku˚. Kostel sv. Petra a Pavla v blı´zke´ Rotaveˇ ´ dolı´ se stary´mi hamry je mnohem mladsˇ´ı. U zazˇilo velky´ rozvoj pru˚myslu ve druhe´ polovineˇ 19. stoletı´, ktere´ s sebou prˇivedl mnoho novyćh obyvatel. V roce 1914 byl zalozˇen novy´ kostel, ktery´ byl dostaveˇn azˇ roku 1925. Jedna´ se o jednolodnı´ stavbu v novoromańske´m slohu s veˇzˇ´ı po straneˇ presbyta´rˇe, krytou stanovou strˇechou se sˇtı´ty. Vnitrˇnı´ vybavenı´ pocha´zı´ z doby vy´stavby. Jan Soukup


LISTOPAD 2009

„Jako Otec poslal mne, tak i ja´ posı´la´m ? Zambie — Diece´ze CHIPATA: Prova´s . . . “ (Jan 20,18) strˇedky potrˇebne´ k zajisˇteˇnı´ za´kladnı´ho chodu diece´ze, formacˇnı´ programy, nutne´ opravy, Milı´ prˇa´tele´, dalsˇ´ı nezbytne´ potrˇeby, podpora vy´stavby v rˇ´ıjnu probeˇhla ve vsˇech farnostech nasˇi diece´znı´ho centra pro formaci mla´dezˇe, na´diece´ze Misijnı´ nedeˇle. Deˇkujeme vsˇem, kup vozidla pro praći v pastoraci ve farnosti kterˇ´ı se podı´leli na ru˚znyćh misijnıćh aktivi- Minga, oprava elektricke´ a vodovodnı´ sı´teˇ taćh (besedy, Misijnı´ kolaćˇ, Misijnı´ jarmark, a sola´rnıćh panelu˚ ve farnıćh komplexech Misijnı´ most modlitby, vy´stavy), vsˇem da´r- v Minga, Vubwi, Mbwindi a Lumezi, stavba cu˚m za jejich sˇteˇdrost a taky teˇm, kterˇ´ı si fary v Ukwimi, dokoncˇenı´ stavby farnı´ buvzpomneˇli na misie v modlitbaćh. dovy v modlitebnı´m centru Mphangwe Vsˇechny prostrˇedky, ktere´ se v tuto nedeˇli vybraly, budou pouzˇity na projekty Papezˇ- ? Guyana — Arcidiece´ze GEORGETOWN: ske´ho misijnı´ho dı´la sˇ´ırˇenı´ vı´ry (podpora bo- Podpora sirotcˇince (zaćhrana zˇivota) 46 deˇtı´. hoslovcu˚, kneˇzˇ´ı, sˇkol, nemocnic . . . ). Vy´teˇ- Strava a ubytovańı´, sˇatstvo, le´karˇska´ pećˇe, vy´zˇek z akcı´, ktere´ porˇa´daly deˇti (Misijnı´ kolaćˇ, daje na krˇest’anskou a sˇkolnı´ formaci. Mnohe´ prodej kalenda´rˇu˚ . . . ), je urcˇen na projekty deˇti jsou opusˇteˇne´ od narozenı´. Je to jedna z nejchudsˇ´ıch cˇa´stı´ sveˇta s mnoha proble´my: Papezˇske´ho misijnı´ho dı´la deˇtı´. drogy, alkoholismus, AIDS, teˇhotenstvı´ mladistvyćh.

ˇ ´R • MISIJNI´ KALENDA na rok 2010

Vy´sˇe financˇnı´ cˇa´stky, ktera´ byla v nasˇ´ı diece´zi vybrańa o Misijnı´ nedeˇli v roce 2008, dosa´hla skoro 275 000 Kcˇ, v cele´ v Cˇeske´ republice cˇinila celkem 18 160 306,5 Kcˇ (letosˇnı´ sbı´rka nebyla do uza´veˇrky tohoto Diece´znı´ho zpravodaje zatı´m secˇtena). Vsˇem jmeńem potrˇebnyćh deˇkujeme a vyprosˇujeme Bozˇ´ı pozˇehnańı´. A kde konkre´tneˇ tyto prostrˇedky pomu˚zˇou? — neˇktere´ projekty:

Pro vsˇechny podporovatele Misijnı´ho dı´la deˇtı´ jsou porˇa´d jesˇteˇ k dispozici misijnı´ kalenda´rˇe 2010, ktere´ jsou letos veˇnovańy na podporu chudyćh deˇtı´ v Zambii. Kalenda´rˇe jsou k dispozici ve vasˇem kostele prˇ´ıpadneˇ na farnı´m u´rˇadeˇ nebo na biskupstvı´. Neˇco ma´lo o Zambii. Zambie, ktera´ je svou rozlohou prˇiblizˇneˇ desetkra´t veˇtsˇ´ı nezˇ Cˇesko, je rozdeˇlena do 10 diece´zı´ a zˇije zde na 10 milionu˚ obyvatel. Pru˚meˇrna´ de´lka zˇivota je prˇiblizˇneˇ 35 let. V Zambii se hovorˇ´ı 73 jazyky, cozˇ odpovı´da´ stejne´mu pocˇtu mı´st´ rˇednı´m jazykem je anglicˇtina. nıćh kmenu˚. U Veˇtsˇina lidı´ zˇije v bı´deˇ, ve vesnicıćh chybı´ za´kladnı´ infrastruktura, nedosta´va´ se financˇnıćh prostrˇedku˚ na zdravotnictvı´ a sˇkolstvı´. Prˇiblizˇneˇ kazˇdy´ sˇesty´ obyvatel ma´ 7


LISTOPAD 2009

HIV/AIDS. Vzhledem k nedostatecˇne´mu hygienicke´mu za´zemı´ ohrozˇuje lidi tuberkulo´za, tyfus i cholera. Pomeˇrneˇ cˇastou prˇ´ıcˇinou u´mrtı´ je mala´rie. Zambie je krˇest’anska´ zemeˇ, cozˇ znamena´, zˇe prˇiblizˇneˇ 75 % populace jsou krˇest’ane´, z toho katolı´ku˚ je asi 30 %. Na cele´m u´zemı´ Zambie pracuje jen asi 400 kneˇzˇ´ı. Vzhledem k tomuto nedostatku kneˇzˇ´ı stihne prˇijet do mnoha farnostı´ kneˇz trˇeba jen neˇkolikra´t rocˇneˇ. Vsˇe komplikujı´ velke´ vzda´lenosti, kdy jedna farnost mu˚zˇe mı´t rozlohu jako diece´ze v Cˇesku. Du˚lezˇitou roli hrajı´ v mı´stnı´ cı´rkvi katechiste´. Jsou to jak muzˇi, tak zˇeny a cˇasto i manzˇelske´ pa´ry, ktere´ po dvoulete´m intenzivnı´m prˇ´ıpravne´m kurzu, kdy cely´ cˇas bydlı´ i s rodinou ve formacˇnı´m centru, poma´hajı´ v odlehlyćh oblastech s pastoracı´ a bohosluzˇbami slova, prˇipravujı´ na sva´tosti, pohrˇbı´vajı´ a jsou cˇleny farnıćh rad. Papezˇska´ misijnı´ dı´la zaha´jila svoji cˇinnost v Zambii prˇiblizˇneˇ prˇed 20 lety, prˇicˇemzˇ Misijnı´ dı´lo deˇtı´ slavı´ letos 10 let cˇinnosti. Beˇhem takto kra´tke´ doby se stalo prˇirozenou

soucˇa´stı´ mı´stnı´ cı´rkve, prˇitahuje sta´le vıće deˇtı´ a patrˇ´ı mezi nejaktivneˇjsˇ´ı. Vstupuje do neˇho kazˇde´ krˇteˇne´ dı´teˇ. Jakmile vyru˚sta´, je vedeno k dennı´ modlitbeˇ za misie a pomoci potrˇebny´m. Rocˇneˇ by meˇlo te´zˇ veˇnovat 1 000 kwacha, cozˇ odpovı´da´ nasˇim cˇtyrˇem koruna´m. Pocˇet dospeˇlyćh anima´toru˚ se pohybuje kolem 2 000 a aktivneˇ zapojenyćh deˇtı´ je prˇiblizˇneˇ 30 000. Celkovy´ pocˇet projektu˚ PMD v Zambii prˇesahuje rocˇneˇ 300 a tak na pokrytı´ za´kladnıćh potrˇeb putuje asi 3 miliony USD. Jedna´ se o stavby a opravy vzdeˇla´vacıćh a formacˇnıćh center, semina´rˇu˚ pro bohoslovce, rˇeholnıćh domu˚, kostelu˚, kaplı´, far, sˇkol, nemocnic, interna´tu˚, zajisˇteˇnı´ le´ku˚, pitne´ vody apod.

• 70. kulatiny otce biskupa

mozˇnost oficia´lneˇ panu biskupovi poprˇa´t. Nechybeˇla samozrˇejmeˇ ani ućˇast prˇa´tel z Neˇmecka. Osobneˇ prˇijeli poblahoprˇa´t za´stupci z Ackermann–Gemeinde a otec biskup rˇezensky´. Vsˇichni samozrˇejmeˇ poprˇa´li vsˇechno nejlepsˇ´ı a vzpomıńali na teˇzˇke´ zacˇa´tky nasˇ´ı diece´ze.

Spousta z na´s se sesˇla 3. rˇ´ıjna k velkolepe´ oslaveˇ 70. narozenin nasˇeho otce biskupa. Praće mnohy´m z na´s s tı´m spojena´ zacˇala ale uzˇ o pa´r dnı´ drˇ´ıve. Zˇeny napekly, jak se rˇ´ıka´, neˇco na zub a muzˇi se postarali o to, abychom si meˇli kam sednout. Oficia´lneˇ vsˇe ale zacˇalo azˇ 3. rˇ´ıjna rańo prˇi spolecˇne´ modlitbeˇ. Katedra´la se naplnila nejen mnohy´mi veˇrˇ´ıcı´mi ale i kneˇzˇ´ımi a to z cele´ diece´ze a ze spousty ostatnıćh. Hned po msˇi svate´ se slova ujal genera´lnı´ vika´rˇ Robert Falkenauer, ktery´ na´sledovneˇ prˇeda´val slovo kazˇde´ vıće vy´znamne´ osobnosti jako naprˇ. plzenˇske´mu panu prima´torovi . . . a tı´m jim dal 8

• Misijnı´ u´mysl na meˇsıć listopad Aby Bozˇ´ı jmeńo prˇina´sˇelo pokoj: Aby veˇrˇ´ıcı´ z ru˚znyćh na´bozˇenstvı´ prostrˇednictvı´m sveˇdectvı´ sve´ho vlastnı´ho zˇivota a bratrske´ho dialogu jasneˇ ukazovali, zˇe Bozˇ´ı jmeńo je nositelem pokoje. Mirka Svobodova´, PMD

Tento vy´stup byl vıće nezˇ oficia´lnı´, ale i to se po skoncˇenı´ zmeˇnilo, protozˇe prˇed vyćhodem z katedra´ly vyhra´vala muzika, ktera´ se prˇijela take´ ućˇastnit te´to oslavy. Soubor prˇeva´zˇneˇ z mladyćh muzikantu˚ hra´l na na´meˇstı´ po cele´ dopoledne. Na na´vsˇteˇvnı´ky venku take´ cˇekalo male´ prˇekvapenı´, kazˇdy´ z ućˇastnı´ku˚ dostal od porˇadatelu˚ do ruky vıńo na spo-


lecˇny´ prˇ´ıpitek s panem biskupem. Po cele´m na´meˇstı´ se sesˇel vsˇechen lid a vsˇude vla´dla prˇ´ıjemna´ atmosfe´ra. Na biskupstvı´ se poda´valo male´ obcˇerstvenı´ pro vyhladoveˇle´ a zˇ´ıznive´. V prˇ´ızemnı´m sa´le se konalo take´ sezenı´ a kla´bosenı´ u ka´vy. Pan biskup ale obeˇdval v kruhu vyvolenyćh, protozˇe ti byli prˇedem pozvańi ke spolecˇne´ hostineˇ. Ostatnı´m na´vsˇteˇvnı´ku˚m ale take´ dal prˇ´ılezˇitost se s nı´m setkat a osobneˇ mu poblahoprˇa´t. Nenı´ divu, zˇe po obeˇdeˇ se pak otec biskup ztratil v chumlu lidı´, kterˇ´ı mu srdecˇneˇ prˇa´li k jeho kulatina´m. Zna´ma´ pı´snicˇka od Zdenˇka Sveˇra´ka a Jaroslava Uhlı´rˇe: „Franta ma´ narozeniny, my ma´me prˇańı´ jediny´“, ale nikde v sa´le nezazneˇla. Vyvrcholenı´m dne pro mnohe´ z na´s tedy bylo osobnı´ setkańı´ s panem biskupem. Odpoledne se pak prˇ´ıjemneˇ skoncˇilo v katedra´le, kde se konal jesˇteˇ varhannı´ koncert klasicke´ hudby. Oslavy se ućˇastnila spousta lidı´, a tak na za´veˇr vrˇele´ dı´ky nasˇemu skveˇle´mu ty´mu z biskupstvı´, ktery´ se tak vyznamenal svou skveˇlou organizacı´ a vsˇechno prˇedem pro na´s prˇipravil. Samozrˇejmeˇ dı´k patrˇ´ı i va´m vsˇem, kterˇ´ı jste jakkoli prˇilozˇili ruku k dı´lu. A ktery´ da´rek udeˇlal panu biskupovi nejveˇtsˇ´ı radost? Tak na to se ho budete muset zeptat sami, ale myslı´m si, zˇe ten, ktery´ byl darovań s uprˇ´ımnou la´skou. Pane biskupe, prˇejeme Va´m dodatecˇneˇ vsˇechno nejlepsˇ´ı!!! Beˇtka

• Zaha´jenı´ akademicke´ho roku Ve strˇedu 7. rˇ´ıjna v 19 hod. se jako kazˇdy´ rok konala slavnostnı´ msˇe svata´ k zaha´jenı´ akademicke´ho roku v kostele Nanebevzetı´ Panny Marie. Slouzˇil ji otec biskup Frantisˇek spolu s genera´lnı´m vika´rˇem Mons. Robertem Falkenauerem, nechybeˇli studensˇtı´ kneˇzˇ´ı P. Vojteˇch Soudsky´ a P. Pavel Petrasˇovsky´. Z rˇad akademicke´ pu˚dy se ućˇastnili rektor a prorektor Za´padocˇeske´ univerzity. Prˇi homilii na´m otec biskup kladl na srdce obnovu a budouc-

LISTOPAD 2009

nost krˇest’anstvı´ Evropy a ota´zky s tı´m spojene´. Take´ na´s povzbudil v nasˇem studiu a k zˇive´ vı´rˇe. Prˇ´ıjemnou atmosfe´ru spoluvytva´rˇela studentska´ schola a hudebnı´ soubor Vox imperfecta. Na za´veˇr msˇe sv. probeˇhlo prˇedstavenı´ cechmistru˚ a jejich cechu˚, ktere´ sve´ cˇleny sdruzˇujı´ podle oboru, jezˇ studujı´. Do nich se pak novı´ studenti mohli zapisovat. Po slavnostnı´m pozˇehnańı´ jsme se odebrali do krˇ´ızˇove´ chodby, kde bylo prˇipraveno pohosˇteˇnı´. Zde take´ po zpeˇvu studentske´ hymny probeˇhl slavnostnı´ prˇ´ıpitek. Na´sledovala prezentace studentske´ho klub Hora a po celou dobu se promı´taly fotografie z probeˇhlyćh akcı´ minule´ho roku. Kouzlo setkańı´ umocnˇovala loucˇemi osveˇtlena´ rajska´ zahrada a prˇ´ıjemneˇ teply´ vecˇer. Azˇ do poslednıćh chvil byl s na´mi otec biskup i pan prorektor ZCˇU a po celou dobu byla mozˇnost si s nimi popovı´dat. Myslı´m, zˇe pro veˇtsˇinu zućˇasteˇnyćh byla tato akce peˇkny´m za´zˇitkem, povzbuzenı´m a prostorem pro prˇa´telske´ setkańı´. Jmeńem klubu Hora deˇkuji vsˇem, kterˇ´ı se na slavnostnı´m zaha´jenı´ podı´leli, ućˇastı´ nebo organizacı´. Lucie Vavrusˇkova´

• SINAJ a NEJSME SAMI jsou jmeńa dvou kapel pu˚sobıćıćh v Plzni v letech 1988–199?. Dne 17. rˇ´ıjna byl — posluchacˇi te´meˇrˇ zaplneˇny´ — kostel sv. Martina a Prokopa v Plzni Lobzıćh sveˇdkem setkańı´ by´valyćh cˇlenu˚ teˇchto skupin. Dosˇlo nejen na vzpomıńańı´, promı´tańı´ fotografiı´, ale i na hranı´. Zazneˇlo celkem 15 pı´snı´ vesmeˇs z vlastnı´ tvorby. Kdysi zneˇly na neˇkolika rocˇnıćıćh festivalu Porta Catholica, na mnoha mı´stech v Cˇechaćh, v zahranicˇ´ı a jedna dokonce i na gramofonove´ desce. Prˇ´ıtomne´ prostrˇednictvı´m za´znamu pozdravil inicia´tor vzniku skupin P. Josef Zˇa´k a na za´veˇr setkańı´ osobneˇ zavzpomıńal na dobu prˇed rokem 1989 P. Jan Pata. Cele´ setkańı´ skveˇle vymyslel, prˇipravil a zorgani9


LISTOPAD 2009

zoval Mı´ra Smolka. Za vsˇechny zućˇastneˇne´ ˇr´ımske´ rodiny Gordianiovyćh. Stala se matmuzikanty vzkazuje „dı´ky Mı´ro“ Jura Cˇerny´ kou a sve´ deˇti vychova´vala ve zbozˇnosti. Jejı´ manzˇel byl krˇest’anem a zasta´val funkci rˇ´ım• Svata´ Silvie — patronka ske´ho sena´tora. dobre´ho porodu Jejich syn Rˇehorˇ byl v mlade´m veˇku, roce ´ cta ke svate´ Silvii, jejı´zˇ U 572, zvolen za nejvysˇsˇ´ıho funkciona´rˇe Rˇ´ıma, jmeńo pocha´zı´ z latinske´ho za prefekta. Po osmi letech se ale sve´ verˇejne´ „silva“ (= les cˇi hora, je velice funkce zrˇekl a odesˇel do kla´sˇtera. V roce 590 ˇ ehorˇ sta´va´ papezˇem. Sa´m o sobeˇ vzˇdycky stara´. Jizˇ v roce 645 se v jejı´m se R domeˇ usadili mnisˇi z kla´sˇtera rˇ´ıkal, zˇe je Sluha sluhu˚ Bozˇ´ıch. Touzˇil po saMar Saba v Palestineˇ. Za svamoteˇ, ale jeho role papezˇe mu to nedovolotou ji prohla´sil papezˇ Klement vala. „Touzˇ´ıme po tichu kla´sˇtera, ale musı´me VIII. a jejı´ sva´tek si prˇipomı´to prˇekonat a obeˇtovat se v prospeˇch druna´me 3. listopadu. hyćh.“ Svata´ Silvie je podobneˇ jako svata´ Monika, Jeho matka se po manzˇeloveˇ smrti a symatkou svate´ho syna. Monika byla matkou noveˇ vstupu do kla´sˇtera sta´hla do u´stranı´ a svate´ho Augustina, ucˇitele cı´rkve a svata´ Sil- zˇila nada´le velice zbozˇneˇ v kla´sˇterˇe nedaleko vie matkou papezˇe a cı´rkevnı´ho ucˇitele sva- baziliky sv. Pavla za hradbami. ˇ ehorˇe Velike´ho, ktery´ byl jednı´m z nejte´ho R Svata´ Silvie je patronkou teˇhotnyćh zˇen a veˇtsˇ´ıch papezˇu˚ vsˇech dob a patrˇ´ı mezi prvnı´ dobre´ho porodu. Na veˇcˇnost odesˇla v Rˇ´ımeˇ cˇtyrˇi cı´rkevnı´ Otce Za´padu. Je nazy´vań po- mezi roky 590 azˇ 592. slednı´m Rˇ´ımanem a prvnı´m strˇedoveˇky´m pa„Milostivy´ Bozˇe, naplnˇ na´s duchem moudpezˇem, protozˇe zˇil na prˇelomu staroveˇku a rosti a la´sky, ktery´m jsi obdarˇil svoji sluzˇebstrˇedoveˇku. nici Silvii. Pomozˇ na´m, abychom Ti veˇrneˇ Jeho matka svata´ Silvie se narodila v ob- slouzˇili podle jejı´ho za´rˇive´ho prˇ´ıkladu, aby dobı´ let 515 azˇ 520, podle neˇkteryćh v Rˇ´ımeˇ, se Ti lı´bila nasˇe vı´ra i nasˇe skutky.“ jinı´ tvrdı´, zˇe na Sicı´lii nebo v Subiacu. Kdyzˇ Veronika Pechova´ jı´ bylo osmnaćt let, prˇivdala se do vy´znamne´

Prˇ´ıpitek prˇed katedra´lou 3. rˇ´ıjna 10

Narozeninovy´ dort ve tvaru diece´ze


LISTOPAD 2009

150 hlasu˚ zpı´valo rora´ty

chra´mu, nenechal nikoho na pochybaćh, jaka´ je sˇkoda, zˇe tyto pı´sneˇ upadly mnohdy v zapomneˇnı´, a jak je dobrˇe, zˇe dnes jsou zejmeńa v dobeˇ adventnı´ opeˇt probouzeny k zˇivotu.

Pravidelne´ podzimnı´ Setkańı´ chra´movyćh sboru˚ plzenˇske´ diece´ze zaha´jilo druhe´ desetiletı´ te´to tradice. 11. rocˇnı´k setkańı´ probeˇhl v sobotu 10. rˇ´ıjna v chra´mu sv. Mikula´sˇe v Boru u Tachova. Zućˇastnilo se 14 sboru˚ a schol z nejru˚zneˇjsˇ´ıch koutu˚ nasˇ´ı diece´ze, nejru˚zneˇjsˇ´ıho veˇkove´ho slozˇenı´. Co se tyćˇe veˇku, prim jednoznacˇneˇ hra´l chra´movy´ sbor hostitelske´ borske´ farnosti, ktery´ se mohl pochlubit nejmladsˇ´ım cˇlenem ve veˇku cˇtyrˇ meˇsıću˚, i kdyzˇ se benjamıńek nakonec mı´sto vystoupenı´ na prˇehlı´dce rozhodl pro spańek. Jinak se pry´ ale poctiveˇ ućˇastnı´ vsˇech zkousˇek. Setkańı´ bylo zaha´jeno msˇ´ı sv. celebrovanou biskupem Frantisˇkem Radkovsky´m a doprova´zenou gregoriańsky´m chora´lem. Prˇehlı´dka jednotlivyćh sboru˚ probeˇhla v tradicˇneˇ prˇa´telske´m duchu a jako kazˇdorocˇneˇ vyvrcholenı´m setkańı´ byl za´veˇrecˇny´ spolecˇny´ koncert vsˇech zućˇastneˇnyćh zpeˇva´ku˚. Jeho repertoa´r byl ale zcela netradicˇnı´. Chra´movou lodı´ zneˇly v podańı´ stopadesa´ticˇlenne´ho hudebnı´ho teˇlesa, ktere´ meˇlo prvnı´ a poslednı´ prˇ´ılezˇitost ke spolecˇneˇ zkousˇce ten den dopoledne, rora´ty — na´dherne´ mariańske´ zpeˇvy za instrumenta´lnı´ho doprovodu kapely Ritornello a pod vedenı´m Michala Pospı´sˇila. Zpeˇv, ktery´ se nesl du˚stojny´mi prostorami

Alena Ourˇednı´kova´

Ve strˇedu 23. za´rˇ´ı jsme se v arcideˇkanske´m kostele v Klatovech spolecˇneˇ vydali do doby, kdy vla´dl v Cˇeskyćh zemıćh moudry´ knı´zˇe Vaćlav. Sezna´mili jsme se s jeho rodinou. Vydali jsme se s nı´m do ulic meˇsta, kde vykupoval otroky, byli jsme sveˇdky jeho hrdinskyćh cˇinu˚ i smutnyćh chvil. Do da´vne´ historie na´s doprovodil latinsky´mi zpeˇvy deˇtsky´ peˇvecky´ sbor Berusˇky a Dramaticky´ krouzˇek prˇi ZSˇ Cˇapkova v Klatovech. Marusˇka Zwiefelhoferova´

V pı´semne´ (cˇi mailove´) prˇihla´sˇce uved’te jmeńo a prˇ´ıjmenı´, veˇk (prˇ´ıpadneˇ snı´zˇenou pohyblivost), adresu, telefon cˇi mobil, prˇ´ıpadneˇ Na pozvańı´ biskupa Frantisˇka se uskutecˇnı´ mail. Da´le jmeńo spolubydlıćı´ho, pokud se na 19.–24. cˇervence 2010 v Plzni exercicie, tom s nı´m domluvı´te, a prˇ´ıpadnou dietu. ktere´ povede P. Elias Vella OFMCap. z Malty. Adresa pro prˇihla´sˇenı´: Biskupstvı´ plzenˇExercicie s te´matem Ucˇednictvı´ jsou urcˇeny ske ´ , Anna Sˇlajsova´, na´m. Republiky 35, pro kneˇze, pastoracˇnı´ asistenty, katechety 301 14 Plzenˇ, [email protected] nebo na strańi dalsˇ´ı veˇrˇ´ıcı´ z nasˇ´ı diece´ze. Cena (ubytovańı´ kaćh www.bip.cz, banner v leve´ cˇa´sti dole. a plna´ penze) je 2 500 Kcˇ.

• Exercicie s P. Eliasem Vellou OFMCap.

11


Mı´stnı´ skupina Cˇeske´ krˇest’anske´ akademie Plzenˇ si Va´s dovoluje pozvat na prˇedna´sˇku Mgr. Toma´sˇe Hirta, Ph.D. z Fakulty filozoficke´ ZCˇU a organizace Cˇloveˇk v tı´sni „Romove´ a cˇeska´ spolecˇnost“ v u´tery´ 3. listopadu v 18 hod. v ucˇebneˇ v prˇ´ızemı´ biskupstvı´, na´m. Republiky 35.

• Setkańı´ senioru˚ v Klatovech na farˇe 4. a 18. listopadu od 1530. Zveme mezi sebe i mladsˇ´ı. Vede sestra Marcela z Kongregace Sˇkolskyćh sester de Notre Dame.

• Autogramia´da knihy rozhovoru˚ „La´gr“ s P. Pavlem Kucˇerou v knihkupectvı´ U frantisˇkańu˚ v Plzni 12. listopadu v 18 hodin. Knihkupectvı´ U frantisˇkańu˚ * Frantisˇkańska´ 9 * 301 12 Plzenˇ * 377 323 615 * mail [email protected] * otevrˇeno po–pa´ 900–1800 a so 900–1200. CˇKA Klatovy porˇa´da´ ve cˇtvrtek 12. listopadu v 1930 v Hifi–klubu v Klatovech prˇedna´sˇku Prof. Ing. Lubomı´ra Mlcˇocha, rˇeditele politologicko–ekonomicke´ sekce CˇKA v Praze. Prˇedna´sˇka ma´ na´zev: „Byznys s perspektivou veˇcˇnosti versus byznys v podrucˇ´ı mamonu“ (K prˇ´ıcˇina´m dnesˇnı´ krize). Prof. Mlcˇoch prˇedna´sˇ´ı na fakulteˇ socia´lˇ a´du sv. nıćh veˇd UK v Praze. Je drzˇitelem R Rˇehorˇe Velike´ho udeˇlene´ho papezˇem Janem Pavlem II. Prˇedna´sˇka bude zameˇrˇena na soucˇasnou ekonomickou krizi, jejı´ zdroje a prˇ´ıcˇiny a jejı´ souvislosti se soucˇasnou sveˇtovou mora´lkou a krˇest’ansky´m postojem k zˇivotu.

• Setkańı´ duchovnı´ obnovy v Klatovech ve cˇtvrtek 19. listopadu v 830 na farˇe, vede Ing. Josef Kasˇe. 12

LISTOPAD 2009

• Pokracˇovańı´ duchovnıćh obnov

?

Fara Rokycany „Dusˇicˇkovy´ vecˇer“ 31. rˇ´ıjna od 18 hod. Prˇ´ılezˇitost ke sva´tosti smı´rˇenı´. Bible s sebou. Prˇedpokla´dany´ konec ve 20 hod. Vede Mons. Josef Zˇa´k. ? Dusˇicˇkove´ odpoledne na farˇe v Klatovech bude na Slavnost Vsˇech svatyćh 1. listopadu. Vede Mons. Josef Zˇa´k a P. Pavel Fry´valdsky´. S sebou Bibli. Prˇ´ılezˇitost ke sva´tosti smı´rˇenı´. Program: 1500 1. promluva; 1600 2. promluva; 1645 setkańı´ ve skupinkaćh; 1745 souhrn (v 1800 je mozˇno se zućˇastnit msˇe svate´ v arcideˇkanske´m kostele). ? V Lomnici u Sokolova bude v den Vzpomıńky vsˇech veˇrnyćh zemrˇelyćh („Dusˇicˇky“) 2. listopadu v 1530 msˇe sv. Celebruje Mons. Josef Zˇa´k. ? Fara Blovice — pokracˇovańı´ obnovy 3. listopadu v 17 hod. a 7. prosince v 17 hod. Prˇ´ılezˇitost ke sva´tosti smı´rˇenı´. Bible s sebou. Vede Mons. Josef Zˇa´k a P. Piotr Marek. ? Fara Stra´zˇov — pokracˇovańı´ obnovy 26. listopadu v 17 hod. Prˇ´ılezˇitost ke sva´tosti smı´rˇenı´. Bible s sebou. Vede Mons. Josef Zˇa´k a P. Petr Jandera. ? Fara Luby u Chebu — pokracˇovańı´ obnovy 8. listopadu v 1630 a 12. prosince v 15 hod. Prˇ´ılezˇitost ke sva´tosti smı´rˇenı´. Bible s sebou. Vede Mons. Josef Zˇa´k a P. Piotr Libner. ? Fara Ostrov nad Ohrˇ´ı — pokracˇovańı´ obnovy 15. prosince v 1745. Prˇ´ılezˇitost ke sva´tosti smı´rˇenı´. Bible s sebou. Vede Mons. Josef Zˇa´k a P. Marek Hric. ? Fara Chodov u Karlovyćh Varu˚ — zaha´jenı´ osmity´dennı´ duchovnı´ obnovy farnosti Bozˇ´ım slovem 4. listopadu v 1715. Prˇ´ılezˇitost ke sva´tosti smı´rˇenı´. Bible s sebou. Vede Mons. Josef Zˇa´k, P. Anton Wasil.


LISTOPAD 2009

? Fara Stanˇkov — zaha´jenı´ osmity´dennı´ du-

18. listopadu od 1900 deˇkovna´ msˇe sv. za chovnı´ obnovy farnosti Bozˇ´ım slovem 6. lis20 let svobody, po nı´ beseda se vzaćny´m topadu v 17 hod. Prˇ´ılezˇitost ke sva´tosti smı´hostem Adolfem Ra´zkem, by´valy´m poli´ rˇadu rˇenı´. Bible s sebou. Vede Mons. Josef Zˇa´k a ticky´m veˇzneˇm a vysˇetrˇovatelem U P. Janusz Romanski. dokumentace a vysˇetrˇovańı´ zlocˇinu˚ komu? Fara Mra´kov — zacˇa´tkem prˇ´ısˇtı´ho roku nizmu bude osmity´dennı´ duchovnı´ obnova farnosti 25. listopadu setkańı´ nad biblı´ (P. Vojteˇch Soudsky´ OP) Bozˇ´ım slovem. Povede Mons. Josef Zˇa´k a P. ? Podrobnosti o akcıćh najdete na internetove´ Przemyslaw Ciupak. strańce: http://signaly.hora.cz

• Studentska´ duch. spra´va Plzenˇ

• Pozvańı´ do kla´sˇtera dominikańu˚

P. Ing. Vojteˇch Soudsky´ OP; [email protected] P. Pavel Petrasˇovsky´, [email protected], ? Prˇedna´sˇky se konajı´ v Plzni, v sa´le kla´sˇtera, Jira´skovo na´m. 30. 737 814 525 ? 12. listopadu v 1930 prˇedna´sˇka spojena´ ? Pravidelneˇ: ´ vod do krˇes- s diskuzı´ na te´ma — „Prona´sledovańı´ cı´rkve Pondeˇlı´: 2000 Arcideˇkanstvı´, U za Velke´ francouzske´ revoluce“. Opeˇt prˇedt’anstvı´ — besedy pro hledajıćı´ nebo ty, kdo na´sˇ´ı PhDr. Radomı´r Maly´, historik, novise chteˇjı´ prˇipravovat na krˇest cˇi birˇmovańı´. na´rˇ, politik a vysokosˇkolsky´ pedagog. Ra´ Utery´: 2030 teˇlocvicˇna Cı´rk. gymna´zia, Mi- domı´r Maly´ vystudoval filozofickou fakultu, kula´sˇske´ n. — volejbal ([email protected]) pote´ pracoval jako historik. V roce 1972 byl Strˇeda: 1900 kostel u frantisˇkańu˚, studentska´ z politickyćh du˚vodu˚ propusˇteˇn. Aktivneˇ se msˇe sv., pote´ 2015 klub HORA (viz nı´zˇe). ućˇastnil vyda´vańı´ samizdatu a stal se signata´ˇ Ctvrtek: 1200 kostel u frantisˇkańu˚, studentska´ rˇem Charty 77. Po roce 1989 byl za´stupcem polednı´ msˇe svata´, po nı´ spolecˇny´ obeˇd sˇe´fredaktora denı´ku Lidova´ demokracie. Je autorem rˇady odbornyćh cˇlańku˚ a publikacı´, v bufetu, 30 18 „trˇi cˇtvrtky“ nad dany´m te´matem, spo- ktere´ se ty´kajı´ prˇedevsˇ´ım cı´rkevnıćh deˇjin. ? 19. listopadu v 1930 se uskutecˇnı´ dalsˇ´ı prˇedlecˇna´ modlitba 2000–2130 kostel u frantisˇkańu˚ (zpoveˇdnı´ na´sˇka z cyklu „Cˇloveˇk a prˇ´ıroda“ na te´ma mı´stnost), zpoveˇdnı´ pohotovost (sva´tost „Urbanismus soucˇasne´ Plzneˇ s na´znakem smı´rˇenı´ cˇi duchovnı´ rozhovor), st. adorace. hledańı´ prˇ´ıcˇin neˇkteryćh proble´mu˚ v historii“, hovorˇit bude Ing. arch. Petr Domanicky´, pu˚? Studentsky´ klub HORA sobı´ v Na´rodnı´m pama´tkove´m u´stavu, u´zemstrˇeda 2015 nı´m odborne´m pracovisˇti v Plzni. Zameˇrˇuje se ve farnı´m sa´le, prˇedevsˇ´ım na architekturu 20. stol. na PlzenˇFrantisˇkańska´ 11 sku, kde usiluje o identifikaci autorstvı´ sta4. listopadu prˇesun do hrˇbitovnı´ho kos- veb z dane´ho obdobı´. Je spoluautorem knihy tela sv. Mikula´sˇe na Mikula´sˇske´m na´m., „Plzenˇ v dobeˇ secese“ a da´le vy´stavy a katav kostele zpı´vana´ rˇeckokatolicka´ pobozˇ- logu „Za´pal, Necka´rˇ, Chvojka a dalsˇ´ı archinost za zemrˇele´ (panychida), prˇedseda´ tekti meziva´lecˇne´ Plzneˇ“. ? 26. listopadu v 1930 pokracˇovańı´ prˇednaó. Igor Bibko 11. listopadu prˇedna´sˇka Mons. Dr. Roberta sˇek spojenyćh s diskuzı´ z cyklu „CˇLOVEˇK ˇ I´RODA“. Na´zev prˇedna´sˇky: „Kdyzˇ se A PR Falkenauera na bioeticke´ te´ma 13


rˇekneˇ BIO . . . “ Prˇedna´sˇ´ı Toma´sˇ Popp, ktery´ je zameˇstnań jako ekoporadce obcˇanske´ho sdruzˇenı´ ENVIC. Dlouhodobeˇ se specializuje na biopotraviny a environmenta´lneˇ sˇetrne´ spotrˇebitelske´ chovańı´. Vedl neˇkolik projektu˚ zameˇrˇenyćh na ekologicke´ zemeˇdeˇlstvı´ a byl hlavnı´m koordina´torem prvnıćh Biodozˇ´ınek v Plzni.

• Nabı´dka sluzˇby sva´tostı´ smı´rˇenı´ v kostele Nanebevzetı´ Panny Marie (u frantisˇkańu˚) v Plzni: ? kazˇdou strˇedu P. Stanislav Uhlı´rˇ: 1030–1200; 1230–1330 ? kazˇdy´ pa´tek P. Ludolf Josef Kazda: beˇhem adorace 1530–1615

Meditacˇnı´ zahrada — Pama´tnı´k obeˇtem zla v Plzni

? mı´sto nadeˇje, pravdy, odpusˇteˇnı´ a usmı´rˇenı´ ? uzavrˇena do dubna 2010 ? msˇe sv. v kapli sv. Maxmiliańa Kolbeho

LISTOPAD 2009

ologickou, biblickou, da´le z oblasti duchovnı´ho zˇivota, cı´rkevnıćh deˇjin, knihy veˇnovane´ partnerstvı´ a rodicˇovstvı´ a take´ beletrii. Knihy je mozˇno pu˚jcˇit na pastoracˇnı´m oddeˇlenı´ (3. patro biskupstvı´) od pondeˇlı´ do pa´tku 900–1500 hod., jindy po domluveˇ, 377 223 112, mail: [email protected]. Na tomto cˇ´ısle je mozˇne´ oveˇrˇit, zda pozˇadovanou knihu ma´me k dispozici.

• Duchovnı´ sluzˇba nemocny´m v plzenˇskyćh nemocnicıćh Od 1. ledna platı´ nove´ tel. cˇ´ıslo 777 167 004 (nonstop) pro domluvenı´ na´vsˇteˇvy kneˇze cˇi pastoracˇnı´ asistenky v plzenˇskyćh nemocnicıćh (mozˇnost rozhovoru, sv. smı´rˇenı´, eucharistie, pomazańı´ nemocnyćh).

• Pouteˇ ve farnostech 8. listopadu 1430 Klatovy — Hu˚rka, kostel sv. Martina

pravidelneˇ 2. a 4. cˇtvrtek v meˇsıći od 16 hod. ? Kontakt: spra´vcova´ mob. 603 809 798, • Prona´sledovańı´ rˇk. cı´rkve mail: [email protected] v Cˇeskoslovensku 1948–60 • Knihovna na biskupstvı´ Vy´stava se kona´ ve Strahovske´m kla´sˇterˇe do Pastoracˇnı´ oddeˇlenı´ nabı´zı´ pu˚jcˇovańı´ knih 8. listopadu. Otevrˇeno denneˇ 900–1200 a 1230– z vlastnı´ knihovny. Jedna´ se o literaturu te- 1700. Vıće www.pronasledovani.cz.

• Nabı´dka sbornı´ku a DTCH

? Sbornı´k „Uveˇrˇil jsem la´sce, kterou ma´

? Obeˇ publikace si mu˚zˇete objednat na adrese Zpravodaje nebo zakoupit na vra´tnici biskupstvı´.

Bu˚h k na´m“ k sedmdesa´tina´m nasˇeho bis- • Formacˇnı´ setka ´ nı´ kupa Frantisˇka, cena 50 Kcˇ, posˇtovne´ 20 Kcˇ. pastoracˇnıćh asistentu˚, katechetu˚ a pomoc? Osveˇdcˇena´ pomu˚cka k cˇetbeˇ a rozjı´mańı´ nı´ku˚ kneˇzˇ´ı v pastoraci probeˇhne 7. listopadu Bozˇ´ıho slova „Dennı´ ticha´ chvı´le“ na nasta´- ve farnı´m sa´le ve Frantisˇkańske´ ulici v Plzni vajıćı´ cı´rkevnı´ rok, 17 Kcˇ, posˇtovne´ 12 Kcˇ. od 9 hod. 14


• Duchovnı´ obnova pro pastoracˇnı´ asistenty, katechety a pomocnı´ky kneˇzˇ´ı v pastoraci se uskutecˇnı´ 11.–12. prosince ve Formacˇnı´m a vzdeˇla´vacı´m centru v Perninku; vede P. Petr Hrusˇka. Te´ma rekolekce: „Jezˇ´ısˇ jej objal a rˇekl mu: Jedno ti scha´zı´ . . . “ (Mk 10,21) aneb Trˇi barvy la´sky v Jezˇ´ısˇoveˇ a nasˇem zˇivoteˇ. K domaćı´ prˇedbeˇzˇne´ prˇ´ıpraveˇ na rekolekci: http://3barvy.farnostcheb.cz — polozˇka v Seznamu cˇlańku˚: „Trˇi barvy la´sky“ ´ VKA“. — prvnı´ odkaz: „OCHUTNA Prˇihla´sˇky na obeˇ akce: Biskupstvı´ plzenˇske´, Anna Sˇlajsova´, Na´m. Republiky 35, 301 00 Plzenˇ, [email protected], 377 223 112, mob. 604 936 691.

• Cyklus Pastoracˇnı´ minimum Pastoracˇnı´ centrum ve spolupraći s MC Plzenˇske´ panenky zve v ra´mci prˇedna´sˇkove´ho cyklu Pastoracˇnı´ minimum ve strˇedu 18. listopadu ve 2000 v ucˇebnaćh biskupstvı´ plzenˇske´ho na te´ma: „Jak poma´hat a neublı´zˇit v za´vazˇnyćh teˇzˇkostech.“ Prˇedna´sˇ´ı P. Doc. Ing. Mgr. Alesˇ Opatrny´, Th.D, kneˇz s pastoracˇnı´mi zkusˇenostmi, ktery´ v Plzni jizˇ neˇkolikra´t hostoval a prˇedna´sˇel na te´mata,

LISTOPAD 2009

ty´kajıćı´ se zˇivota kazˇde´ho cˇloveˇka. Tentokra´t se bude veˇnovat ota´zce doprova´zenı´ nasˇich blı´zkyćh nebo vzda´leneˇjsˇ´ıch lidı´, kterˇ´ı se ocitli v mimorˇa´dneˇ obtı´zˇnyćh situacıćh a jak je mozˇne´ jim poma´hat a neublı´zˇit. Vstupne´: dospeˇly´ 30 Kcˇ, pa´r 40 Kcˇ. Informace na mob. 728 930 030 nebo na adrese: [email protected]

• Biblicka´ setka´vańı´ Pastoracˇnı´ centrum zve na pravidelna´ biblicka´ setka´vańı´ s Josefem Kasˇe, ktera´ se konajı´ v ucˇebnaćh Biskupstvı´ plzenˇske´ho kazˇde´ prvnı´ a trˇetı´ pondeˇlı´ v meˇsıći od 19 hod. 2. a 16. listopadu bude pokracˇovańı´ vy´ˇ ´ımanu˚m. Na setkańıćh se prakladu Listu R videlneˇ opakujı´ za´kladnı´ pavlovska´ te´mata, jako je ospravedlneˇnı´, milost, spa´sa, a dalsˇ´ı tak, jak souvisı´ se cˇteny´m textem. Je mozˇne´ se tedy kdykoli k biblicky´m hodina´m prˇidat, a tak nava´zat na probı´rane´ te´ma. Biblicka´ setka´vańı´ majı´ prˇ´ıjemnou atmosfe´ru a kromeˇ vy´borne´ho vy´kladu biblickyćh textu˚ je zde prostor na ota´zky ućˇastnı´ku˚ setkańı´ a vza´jemne´ povzbuzenı´. Za pastoracˇnı´ centrum Va´s srdecˇneˇ zvou Majka Lachmanova´ a Anicˇka Sˇlajsova´. Info na mob. 604 936 691.

• Semina´rˇ Poselstvı´ krˇest’anskyćh sva´tku˚

Formacˇnı´ setkańı´ pastoracˇnıćh asistentu˚, katechetu˚ a pomocnı´ku˚ kneˇzˇ´ı v pastoraci probeˇhne 7. listopadu ve farnı´m sa´le ve Frantisˇkańske´ ulici v Plzni. Obsahem setkańı´ bude prakticky´ semina´rˇ, beˇhem ktere´ho se ućˇastnıći sezna´mı´ s projektem „Poselstvı´ krˇest’anskyćh sva´tku˚“, jehozˇ snahou je prˇiblı´zˇit deˇtem a mla´dezˇi krˇest’anstvı´. Mu˚zˇe by´t vyuzˇ´ıvań jak pro neveˇrˇ´ıcı´ ve sˇkolaćh (jako zpu˚sob evangelizace), tak i pro veˇrˇ´ıcı´ v ra´mci vyúky

´ cˇastnıći semina´rˇe se dozveˇdı´, na´bozˇenstvı´. U jak tento program v praxi vyuzˇ´ıt. Na semina´rˇi budou prˇedvedeny programy: ? Slunıćˇko — interaktivnı´ program pro 1.–4. rocˇnı´k za´kladnı´ sˇkoly (take´ MSˇ, klıćˇova´ slova: tajemstvı´, radost, obdarovańı´. ? Adventnı´ zvyky — interaktivnı´ program pro 4.–9. rocˇnı´k ZSˇ, klıćˇova´ slova: solidarita, pomoc, ocˇeka´vańı´, nadeˇje. ? Izrael — zemeˇ biblickyćh prˇ´ıbeˇhu˚ s podtitulem „Hrdinstvı´ dı´vky Marie“ Co cˇloveˇka cˇinı´ opravdu sˇt’astny´m? O bohat15


stvı´ a chudobeˇ. Powerpointova´ prezentace pro 6.–9. rocˇnı´k ZSˇ a SSˇ. A pokud bude jesˇteˇ cˇas: ? Sveˇtlo v temnotaćh — Powerpointova´ prezentace pro 4.–6. rocˇnı´k ZSˇ a ? Cesta mudrcu˚ za kra´lem sveˇta — Powerpointova´ prezentace pro 3.–4. trˇ´ıdu. Zacˇa´tek v 9 hod., prˇedpokla´dany´ konec cca ve 1430. K ućˇasti na semina´rˇi jsou zvańi i kneˇzˇ´ı a dalsˇ´ı za´jemci. Prˇihla´sˇky do 4. listopadu prˇijı´ma´ A. Sˇlajsova´, 604 936 691, [email protected]

• Litera´rneˇ vy´tvarna´ souteˇzˇ „Nasˇe rodinna´ oslava“ Asociace center pro rodinu spolu s Na´rodnı´m centrem pro rodinu v CˇR porˇa´dajı´ u prˇ´ılezˇitosti 15. vy´rocˇ´ı ustanovenı´ Mezina´rodnı´ho roku rodiny celosta´tnı´ litera´rnı´ a vy´tvarnou souteˇzˇ na te´ma „Nasˇe rodinna´ oslava“, urcˇenou pro deˇti a mla´dezˇ od 5 do 16 let. Za´sˇtitu nad souteˇzˇ´ı prˇevzala ministryneˇ sˇkolstvı´, mla´dezˇe a teˇlovyćhovy panı´ Miroslava Kopicova´. Smyslem souteˇzˇe je podporovat deˇti v prˇemy´sˇlenı´ o rodineˇ a zapojit je do spolecˇne´

Centrum pro rodinu • Du˚stojnost a kra´sa zˇeny Duchovnı´ obnova pro zˇeny s komunitou Blahoslavenstvı´ z Dolan u Olomouce se kona´ 6.–7. listopadu v Plzni v prostoraćh ucˇeben na biskupstvı´. Spolu se sestrami z komunity budeme rozjı´mat nad te´matem identity zˇeny. Soucˇa´stı´ programu budou biblicke´ tance, modlitba, msˇe svata´ i mozˇnost sva´tosti smı´rˇenı´. Pa´tecˇnı´ program bude od 19-21 hod., v sobotu pak od 9 do cca 18 hod. Prˇ´ıspeˇvek na program (vcˇetneˇ obeˇda) 150 Kcˇ. 16

LISTOPAD 2009

diskuse uvnitrˇ rodin, sˇkol a cele´ spolecˇnosti. V ra´mci te´matu „Nasˇe rodinna´ oslava“ mohou deˇti formulovat a vyja´drˇit svoje prˇedstavy, za´zˇitky, zkusˇenosti a nadeˇje, prˇemy´sˇlet o ru˚znyćh prˇ´ılezˇitostech, ktere´ rodina oslavuje, a uvideˇt, jaky´ smysl a jakou hodnotu majı´ spolecˇneˇ stra´vene´ chvı´le. Cı´lem projektu pak je podporˇit spolupraći sˇkol, rodin, prorodinnyćh organizacı´ a take´ orgańu˚ sta´tnı´ spra´vy a aktivneˇ je zapojit do oslav 15. vy´rocˇ´ı vyhla´sˇenı´ Mezina´rodnı´ho roku rodiny. Podmıńky souteˇzˇe jsou uverˇejneˇny na webu MSˇMT a na www.rodiny.cz. Souteˇzˇ´ıcı´ se mohou prˇihla´sit do cˇtyrˇ veˇkovyćh kategoriı´ v rozmezı´ 6–16 let a zućˇastnit se souteˇzˇe v oboru litera´rnı´m nebo vy´tvarne´m. Uza´veˇrka krajskyćh kol je 28. uńora 2010. Vernisa´zˇ vı´teˇznyćh pracı´ probeˇhne v Jihlaveˇ u prˇ´ılezˇitosti Mezina´rodnı´ho dne rodin 15. kveˇtna 2010 a bude spojena se slavnostnı´m vyhla´sˇenı´m vı´teˇzu˚ na´rodnı´ho kola a prˇedańı´m cen. Krajske´ kolo Plzenˇske´ kraje organizuje Rodinne´ centrum Plzenˇ, zadańı´ souteˇzˇe zı´ska´te na adrese Rodinne´ centrum, na´m. Republiky 35, 301 14, Plzenˇ, [email protected].

Komunita Blahoslavenstvı´ byla zalozˇena v r. 1973 a patrˇ´ı mezi tzv. nove´ komunity, ktere´ vznikaly po II. Vatikańske´m koncilu. Sdruzˇuje manzˇelske´ pa´ry s deˇtmi, bratry a sestry, kterˇ´ı zasveˇtili svu˚j zˇivot Bohu a zˇijı´ v celiba´tu, ja´hny i kneˇze. Za´kladnı´m prvkem spirituality je modlitebnı´ zˇivot v duchu karmelitańske´ tradice a snaha o neusta´lou modlitbu. Zvla´sˇtnı´ mı´sto zaujı´ma´ uveˇdomovańı´ si a ozˇivovańı´ zˇidovskyćh korˇenu˚ nasˇ´ı vı´ry, a z toho vycha´zejıćı´ modlitba za jednotu krˇest’anu˚. V CˇR sı´dlı´ komunita v Dolanech u Olomouce, kde kromeˇ sve´ho za´kladnı´ho povolańı´ mj. slouzˇ´ı


ve sve´ farnosti, da´le prˇijı´ma´ ty, kterˇ´ı chteˇjı´ stra´vit neˇjaky´ cˇas v modlitbeˇ a tichu, porˇa´da´ misie ve farnostech a modlitebnıćh skupinaćh na Moraveˇ i v Cˇechaćh, rekolekce a duchovnı´ cvicˇenı´ pro ru˚zne´ veˇkove´ skupiny atd. Blizˇsˇ´ı informace a prˇihla´sˇky J. Fenclova´, mob. 776 285 994, [email protected]

LISTOPAD 2009

modlitbu, na zastavenı´ se v tichu, modlitbu, vza´jemne´ sdı´lenı´, neˇjakou praći, saunu, vy´sˇlap do kra´sne´ prˇ´ırody . . .

• „V pu˚li adventu“

Adventnı´ rekolekce 12. prosince v Teˇnovicıćh od 930. Adventnı´ zastavenı´ s P. Mirosla• Vı´kend pro chlapy vem Vercˇima´kem v tichu (i v teple) v polovineˇ s te´matem „By´t Bozˇ´ım muzˇem“ se bude konat adventu, prostor ke ztisˇenı´, prˇ´ıprava na Va´20.–22. listopadu v Desˇenicıćh. Beˇhem pro- noce, adorace, promluvy, msˇe sv., procha´zka gramu zaznı´ katecheze k te´matu, bude cˇas na podzimnı´ prˇ´ırodou, konec do 17 hod. •

Podzimnı´ dny jsou hezke´ i teˇzˇke´, barevne´ i smutne´, a prˇipomıńajı´ krˇehkost cˇloveˇka. Vsˇe co bylo jesˇteˇ neda´vno v plnosti kveˇtu a plodu˚, ted’ opada´va´, usycha´, a pu˚sobı´ pokorneˇ, odevzdaneˇ. Mohu se s Va´mi podeˇlit o versˇe, ktere´ meˇ s podzimem prova´zejı´ jako prˇa´tele´ a prozrazujı´ neˇco z hluboke´ho chteˇnı´ lidske´ho Sady 5. kveˇtna cˇ. 8, Plzenˇ srdce. A chteˇjı´, co dal zvonarˇ zvonu www.plzenskepanenky.cz zbloudily´m, aby zvonil tmou • Program na listopad meˇdeˇne´ teˇlo srdce ze zˇeleza, Kdyzˇ se rˇekne listopad, vybavı´ se na´m neja dusˇi konopnou spı´sˇ Slavnost Vsˇech svatyćh a Pama´tka zesnu(Jan Skaćel, Kdo se vejde na housle) lyćh, lidoveˇ Dusˇicˇky. Jako dı´teˇ jsem milovala po setmeˇnı´ procha´zky s maminkou po hrˇbi- V listopadovyćh dnech jsme prˇipravily pro toveˇ, u na´s na Vysocˇineˇ. Vsˇude na hrobech nasˇe maminky a vsˇechny dalsˇ´ı za´jemce a prˇ´ıposkakovaly plamıńky zapa´lenyćh svıćˇek a znivce Plzenˇskyćh panenek mnoho kra´snyćh ja´ jsem ta´hla svou maminku po cesticˇkaćh a rodinnyćh programu˚. Kromeˇ pravidelnyćh mezi hroby, jestli horˇ´ı svıćˇky opravdu vsˇude. dopolednıćh aktivit chceme pozvat zvla´sˇteˇ na Nepustila jsem jejı´ ruku, ba´la jsem se ticha a Ty´den adventnıćh dı´len, ktery´ se kona´ od posva´tna, ktere´ se zmocnˇovalo me´ dusˇe, ale 23. do 27. listopadu dopoledne i odpoledne chteˇla jsem tam by´t. a kde budeme vyra´beˇt adventnı´ kalenda´rˇe, Dodnes miluji podzimnı´ hrˇbitovy. Hroby adventnı´ veˇnce i betle´my. Pro deˇti jsme prˇiv nich jsou jak mala´ polıćˇka, kousky zemeˇ pravily novinku, program s na´zvem Vańocˇnı´ a kazˇda´ je jina´, jako ti, kterˇ´ı v te´ zemi lezˇ´ı. zveˇst nenı´ prˇ´ıjezd kamionu s kokakolou. Na hrˇbitoveˇ se procha´zı´m a vzpomıńa´m na Jedna´ se o litera´rnı´, hudebnı´ a tvu˚rcˇ´ı ztva´rsve´ho nejmilejsˇ´ıho deˇdecˇka, ktery´ meˇl nej- neˇnı´ Narozenı´ Bozˇ´ıho Dı´teˇte jako daru do veˇtsˇ´ı ruce na sveˇteˇ, ruce jak lopaty a teˇmato zˇivota kazˇde´ho z na´s. Chceme nabı´dnout rukama doka´zal uhasit ohenˇ, kdyzˇ chytla sto- duchovnı´ rozmeˇr Vańoc a podporˇit kra´su dola, zastavil splasˇene´ sprˇezˇenı´, kdyzˇ se hnalo tradice Vańoc v nasˇich rodinaćh. Take´ se vesnicı´. mu˚zˇete teˇsˇit na ty´den RADOST PRO TEBE, 17


ktery´ se kona´ od 30. 11. do 4. 12. a kdy dopoledne i odpoledne se svy´mi deˇtmi mu˚zˇete tvorˇit da´rky pro ty, ktere´ ma´te ra´di. Podrobny´ popis kazˇde´ho dne i cenu tvu˚rcˇ´ıch technik najdete na www.plzenskepanenky.cz a na letaćˇcıćh MC. Veˇrˇ´ıme, zˇe listopadove´ aktivity Va´s nadchnou, poteˇsˇ´ı a to vsˇe navıć v prˇ´ıveˇtive´ atmosfe´rˇe Plzenˇskyćh panenek. At’Va´s naplnı´ radost z kazˇde´ho dne, a teˇsˇ´ım se na Va´s spolu s dalsˇ´ımi deˇvcˇaty v MC. Majka Lachmanova´

Vı´kendove´ a odpolednı´ aktivity Plzenˇskyćh panenek • Tvu˚rcˇ´ı dı´lna adventnıćh veˇncu˚ pro verˇejnost v sobotu 28. 11. V ucˇebnaćh Biskupstvı´ plzenˇske´ho se konajı´ tradicˇnı´ Dı´lny adventnıćh veˇncu˚ pro cele´ rodiny v cˇase od 900 do 1200 hod. a od 1500 do 1800 hod. Kromeˇ va´zańı´ a zdobenı´ adventnıćh veˇncu˚ je prˇipravena vy´roba dalsˇ´ıch kra´snyćh dekoracı´, ktere´ si podle chuti a vlastnı´ho naladeˇnı´ mu˚zˇete zakoupit zvla´sˇt’, naprˇ.

´ ... CO SE CHYSTA • 4. Celodiece´znı´ volejbalovy´ turnaj o putovnı´ poha´r plzenˇ– ske´ho biskupa 21. listopadu Opeˇt jsou v plne´m proudu prˇ´ıpravy velke´ho volejbalove´ho turnaje, ktery´ se i letos uskutecˇnı´ v teˇlocvicˇneˇ 4. ZSˇ v Plzni na Kosˇutce (Kralovicka´ 12) a to v sobotu 21. listopadu. K ućˇasti zveme vsˇechny farnosti a spolecˇen18

LISTOPAD 2009

malovańı´ vańocˇnıćh okeńek cˇi stromecˇku˚ na hedva´bı´, malovańı´ hodin na drˇevo, malovańı´ hrnıćˇku˚ a dalsˇ´ı. Nebude chybeˇt ani tvu˚rcˇ´ı stu˚l pro male´ a starsˇ´ı deˇti. Podrobnosti najdete na www.plzenskepanenky.cz.

• Prˇedna´sˇka nejen pro zˇeny strˇednı´ho veˇku Materˇske´ centrum Plzenˇske´ panenky zve vsˇechny zˇeny, ucˇitelky, vychovatelky, babicˇky i dalsˇ´ı za´jemce ve strˇedu 4. listopadu 2009 v 1900 hod. v ucˇebnaćh biskupstvı´ Plzenˇske´ho, Na´m. Republiky 35, Plzenˇ na vecˇer s te´matem: Etiku plny´mi dousˇky II. Setkańı´ vede Mgr. Dana Kaba´tnı´kova´. Jedna´ se o pokracˇovańı´ zajı´mave´ho semina´rˇe, prakticky pojate´ho. Cˇa´st vecˇera bude veˇnovańa ´ NI´ HRNIĆˇKU˚ klaTvu˚rcˇ´ı dı´lneˇ MALOVA sicky´mi konturami na keramiku, nebo ZDOBENI´ BAREVNYĆH HRNIĆˇKU˚. Vstupne´ na tento vecˇer: prˇ´ıspeˇvek na obcˇerstvenı´ a organizacˇnı´ na´klady + cena hrnıćˇku: 25,–Kcˇ. Teˇsˇ´ı se na Va´s cely´ ty´m: Vlad’ka, Martina, Da´sˇa, Majka. Informace na t.cˇ. 728 930 030.

stvı´ ze vsˇech koutu˚ nasˇ´ı diece´ze. Hra´t se bude klasicky´ turnaj (sˇestice mohou by´t i smı´sˇene´). Na´zev druzˇstva a kontakt na kapitańa nahlaste co nejdrˇ´ıve na DCM, nejpozdeˇji do 15. listopadu. Prˇedpokla´dany´ zacˇa´tek turnaje bude v 1000 a zakoncˇenı´ kolem 1600 (prˇesny´ cˇas ´ cˇastbude uprˇesneˇn po nahla´sˇenı´ ty´mu˚). U nicky´ poplatek cˇinı´ 100 Kcˇ/druzˇstvo. Pro mimoplzenˇske´ nabı´zı´me mozˇnost noclehu — nutno domluvit prˇedem.

• Sˇkola partnerstvı´ 2010 Jak jizˇ mnohy´m neuniklo, rozhodli jsme se otevrˇ´ıt zcela novy´ kurz, ktery´ bude za´bavneˇ– vzdeˇla´vacı´ formou poma´hat nale´zt odpoveˇdi na ota´zky ty´kajıćı´ se volby idea´lnı´ho zˇi-


´ cˇastnıći zı´skajı´ inspiraci votnı´ho partnera. U k prohloubenı´ jejich partnerskyćh vztahu˚, nebo jim bude tento kurz prˇ´ıpravou na partnersky´ vztah a pozdeˇjsˇ´ı manzˇelstvı´ a rodicˇovstvı´. Prˇedna´sˇejıćı´mi budou odbornıći na te´mata ty´kajıćı´ se vztahu˚ mezi muzˇi a zˇenami (z rˇad le´karˇu˚ i psychologu˚) a manzˇelske´ pa´ry. Prvnı´ setkańı´ se uskutecˇnı´ 8.–10. ledna 2010 a prˇihla´sit se je trˇeba co nejdrˇ´ıve!

• Pout’du˚veˇry na zemi — Poznanˇ 2009/10 I letos na´s bratrˇi z Taize´ zvou ke slavenı´ konce roku — tentokra´t v polske´ Poznani. Pokud jesˇteˇ nema´te zˇa´dne´ plańy, moc va´m doporucˇujeme vyrazit na Silvestra pra´veˇ tam. Blizˇsˇ´ı informace najdete na www.taize.fr/cs, zde se take´ mu˚zˇete (do 1. prosince) online prˇihla´sit. Kdo by chteˇl jet se skupinou mla´dezˇe z nasˇ´ı diece´ze, necht’ na´s co nejdrˇ´ıve kontaktuje (nejpozdeˇji do 27. listopadu).

LISTOPAD 2009

leslavi, ktere´ se meˇlo odehra´t na´sledujıćı´ho dne. Cesta tam probeˇhla bez komplikacı´ a byla dovrsˇena prˇ´ıjezdem do jesˇteˇ „vylidneˇne´“ Boleslavi, ktera´ se ale beˇhem pa´r hodin promeˇnila na mı´sto s neˇkolika tisıći poutnı´ky, kterˇ´ı neprˇijeli pouze z blı´zkyćh i vzda´lenyćh koutu˚ Cˇeske´ republiky, ale i ze Slovenska, Polska, Neˇmecka . . . Jizˇ kolem osme´ hodiny zacˇal na Mariańske´m na´meˇstı´ program slozˇeny´ ze sceńek, sveˇdectvı´ a za´veˇrecˇne´ modlitby, ktery´ byl doprova´zen hudebnı´ krˇest’anskou skupinou Credenc. Po skoncˇenı´ programu se veˇtsˇina poutnı´ku˚ prˇesunula do stanove´ho meˇstecˇka, kde si jizˇ po prˇ´ıjezdu mohla rozlozˇit stany. Neˇkterˇ´ı ale vyuzˇili noc pro rozjı´mańı´, zpoveˇd’ nebo pro povı´dańı´ si s kamara´dy a zna´my´mi.

´ S ZVEME . . . JIZˇ DNES VA ? Modlitebnı´ setkańı´ na DCM (kazˇde´ u´tery´ v 1900) ? Duchovnı´ obnova s P. Robertem Bergmanem 27.–29. 11. — poslednı´ volna´ mı´sta! ? Traband, MKS Domazˇlice 27. 11. ve 2000 — koncert zna´me´ skupiny ke „Sva´tku otcu˚“ ? Setkańı´ mla´dezˇe s biskupem Frantisˇkem prˇed Kveˇtnou nedeˇlı´ — Sveˇtovy´ den mla´dezˇe v plzenˇske´ diece´zi 26.–27. 3. 2010 ? Celosta´tnı´ setkańı´ anima´toru˚ v Kromeˇrˇ´ızˇi 15.–21. 8. 2010

Od cˇtvrte´ hodiny rannı´ jsme se mohli zacˇ´ıt prˇesouvat na Probosˇtskou louku, na ktere´ se meˇla odehra´t bohosluzˇba se Svaty´m otcem. Mnozı´ lide´ tak vyuzˇili te´to prˇ´ılezˇitosti a prˇespali prˇ´ımo ve sve´m sektoru na louce. Papezˇu˚v prˇ´ıjezd do Stare´ Boleslavi, ktery´ byl zaha´jen na´vsˇteˇvou baziliky sv. Vaćlava, jsme od devı´ti hodin sledovali na velkyćh MALE´ OHLE´DNUTI´ . . . obrazovkaćh, na kteryćh byl pote´ videˇt i sa• Setkańı´ s papezˇem ve Stare´ motny´ papamobil s Benediktem XVI., ktery´ Boleslavi projı´zˇdeˇl mezi ulicˇkami sektoru˚ plnyćh skan27. rˇ´ıjna se z Plzneˇ vydalo neˇkolik auto- dujıćıćh lidı´. Na zacˇa´tku msˇe se papezˇ pozdrabusu˚ s mlady´mi lidmi na jizˇ dlouho ocˇeka´- vil s padesa´titisıćovy´m davem, ktery´ ho ravane´ setkańı´ papezˇe s mla´dezˇ´ı ve Stare´ Bo- dostneˇ uvı´tal, a da´le jizˇ pokracˇovala samotna´ 19


bohosluzˇba, ktera´ urcˇiteˇ obohatila a povzbudila mnoho lidı´. Ja´ tomuto setkańı´ deˇkuji hlavneˇ za to, zˇe jsem si opeˇt po neˇjake´ dobeˇ uveˇdomila jednu za´vazˇnou a pro meˇ du˚lezˇitou veˇc a to tu, zˇe jako veˇˇr´ıcı´ nejsem „sama“, zˇe meˇ s dalsˇ´ımi neˇkolika desı´tkami tisıć lidı´ spojuje jedna du˚lezˇita´ veˇc — vı´ra v Boha. Hanka Sˇve´dova´

LISTOPAD 2009

textu dı´ky tre´meˇ pozapomneˇl a lehce musel improvizovat. Papezˇ Benedikt na meˇ prˇes svu˚j veˇk pu˚sobil jako dusˇevneˇ velmi vita´lnı´ a pozitivnı´ cˇloveˇk. A hlavneˇ jsem z neˇj meˇl ten dojem, zˇe je ra´d u na´s na na´vsˇteˇveˇ, zˇe je mu dobrˇe s mla´dezˇ´ı. Zprvu na meˇ mluvil italsky, cˇemuzˇ jsem vu˚bec nerozumeˇl, pote´ jsme si vymeˇˇ ekl mi, abych nili neˇkolik veˇt v neˇmcˇineˇ. R • Trocha postrˇehu˚ z osobnı´ho vyrˇ´ıdil osobnı´ pozdrav vsˇem mlady´m, ktere´ potkal a take´ zˇe na´s zve na setkańı´ do Madsetkańı´ se svaty´m otcem ridu v roce 2011. Celkoveˇ musı´m rˇ´ıct, zˇe tak Benediktem blı´zke´ setkańı´ s Benedikem XVI. pro meˇ bylo Byla pro meˇ velka´ cˇest, zˇe jsem byla vybrańa okamzˇikem plny´m radosti a nadeˇje. Wla´d’a pro nesenı´ daru˚ za plzenˇskou diece´zi. Dostat se k Benediktovi takhle blı´zko se jen tak neˇ- • Porˇadatele´ ve Stare´ Boleslavi komu nepovede! Musı´m rˇ´ıct, zˇe jsem byla V nedeˇli se hrˇisˇteˇ za teˇlocvicˇnou za´kladnı´ zpocˇa´tku trochu nervo´znı´. Meˇla jsem strach, sˇkoly ve Stare´ Boleslavi zaplnilo lidmi. Bylo abych se zastavila a uklonila na spra´vne´m na´s tam necelyćh 300, rˇ´ıkala jsem si, zˇe tolik mı´steˇ. Kdyzˇ jsem ale prˇicha´zela blı´zˇe ke Svalidı´ prˇece musı´ stacˇit. Spolecˇneˇ jsme se pote´mu otci, vsˇechny obavy ze meˇ ra´zem spadly. modlili a pak uzˇ se u mikrofonu strˇ´ıdali lide´, Tehdy jsem si uveˇdomila, zˇe ten nejdu˚lezˇikterˇ´ı na´m meˇli co rˇ´ıct k nasˇ´ı sluzˇbeˇ. Pamatuji teˇjsˇ´ı je pra´veˇ Bu˚h a ja´ se nema´m cˇeho ba´t si slova Jendy Vańi: „Ja´ nejsem jen hodny´, a tohle vy´jimecˇne´ setkańı´ si mohu uzˇ´ıt. Byl kdyzˇ meˇ budete zlobit, budu va´s taky zlobit. to opravdu kra´sny´ a silny´ za´zˇitek, ktery´ bych Kdyzˇ meˇ budete sˇtva´t, budu va´s taky sˇtva´t. . . “ prˇa´la zazˇ´ıt kazˇde´mu z va´s. A Vı´t Zatloukal na´m prˇipomneˇl, zˇe nema´me Take´ meˇ prˇekvapilo, zˇe je na´sˇ papezˇ tak zapomıńat na duchovnı´ rovinu cele´ akce. vita´lnı´ cˇloveˇk a z jeho ocˇ´ı mu za´rˇ´ı obrovska´ Rozdeˇlili jsme se na skupinky po delaskavost. Teˇmito slovy bych ra´da podeˇkoseti, vyfasovali slusˇive´ zˇlute´ vesty s na´pisem vala teˇm, dı´ky nimzˇ ma´m kra´sne´ vzpomıńky „porˇadatel“ na za´dech, oranzˇove´ praporky a na na´vsˇteˇvu Svate´ho otce ve Stare´ Boleslavi. mapky, abychom se neztratili. Kdo nehlı´dal Magda Hrusˇkova´ na na´drazˇ´ı a ve stanove´m meˇstecˇku, meˇl dveˇ hodiny volno do plańovane´ zkousˇky na place, • Setkańı´ s papezˇem tak jsme se vydali do meˇsta. Pak rychle na vepro meˇ bylo velmi silny´m za´zˇitkem. Bral jsem cˇerˇi a na Probosˇtskou louku. Sektor C1 jsme jako velkou poctu, zˇe jsem mu mohl prˇed- nasˇli snadno. Zaprve´ byl vprˇedu a zadruhe´ ne´st pozdrav za cˇeskou mla´dezˇ i prˇedat spolu tam byli shroma´zˇdeˇni vsˇichni porˇadatele´. Tam s Marusˇkou Lukesˇovou dary — knihu s foto- jsme se prˇesneˇ dozveˇdeˇli co, kdy, jak a procˇ. Srozumeˇni se vsˇ´ım jsme se uzˇ za sˇera vygrafiemi a sˇek pro Afriku. Musı´m se prˇiznat, zˇe jsem byl prˇed svy´m pozdravem hodneˇ ner- dali zpa´tky do meˇsta, kde jsme zu˚stali na na´vo´znı´, modlil jsem se, abych ten okamzˇik set- meˇstı´. Poslouchali jsme program, ktery´ se tam kańı´ se svaty´m otcem zvla´dl a neprovedl neˇ- odehra´val, a ja´ jsem byla moc ra´da, zˇe ma´m jaky´ trapas. To se snad povedlo, byt’jsem cˇa´st vlastneˇ jesˇteˇ volno. Vydrzˇeli jsme to azˇ do pu˚l 20


jedenaćte´, kdy byla spolecˇna´ modlitba. Po nı´ jsme jako skupinka zamı´rˇili do sˇkoly, nasˇeho ubytovacı´ho strˇediska. Tam jsme se rozesˇli, neˇkdo sˇel spa´t, neˇkdo zamı´rˇil zpa´tky ke kostelu, ktery´ byl sice plny´ lidı´, ale klidny´. Kdyzˇ jsem sˇla jesˇteˇ prˇed pu˚lnocı´ ke sˇkole s u´myslem si lehnout, zastavila meˇ kamara´dka, a tak jsem se vlastneˇ do sˇkoly dostala azˇ v jednu. A nakonec jsem ulehla do spaca´ku azˇ po druhe´ hodineˇ rannı´.

Za pu˚l hodiny jsme vsta´valy. Pokyn zneˇl ve cˇtyrˇi hodiny na louce, veˇci sbalene´, my najezenı´ a plni energie. Vsˇechno jsme to zvla´dli a plni optimismu a smıćhu jsme dorazili do sektoru. Nikdo z na´s toho moc nenaspal, ale u´smeˇv na´m na tva´rˇ´ıch vydrzˇel skoro cely´ den. Probosˇtska´ louka byla zahalena mlhou proza´rˇenou sveˇtly — na´dherny´ pohled po rańu. Jedine´, co kazilo kra´sne´ rańo, byla zima. Abychom se zahrˇa´li, pobı´hali jsme kolem sektoru˚. Kdyzˇ pak zacˇala zkousˇka hudby, prˇestala jsem zimu cı´tit a vnı´mala jsem jen hudbu. Prvnı´ ministranti se zacˇali trousit (C1 byl ministrantsky´ sektor). Kontrolovali jsme mı´stenky a pousˇteˇli jsme lidi do sektoru. Kdyzˇ se rozednilo, sektor uzˇ byl z poloviny zaplneˇny´. S tı´m vsˇak zacˇaly prvnı´ porˇadatelske´ potı´zˇe — vyhańeˇnı´ lidı´ od VIP sektoru. Kolik lidı´ zkousˇelo kolem na´s projı´t do tzv. bezpecˇnostnı´ zońy, to bych asi nespocˇ´ıtala.

LISTOPAD 2009

Konecˇneˇ se prˇiblı´zˇila pu˚l deva´ta´. Na obrazovkaćh se objevil papezˇ, ktery´ pra´veˇ prˇijel do Stare´ Boleslavi a vcha´zel do baziliky sv. Vaćlava. My, porˇadatele´, jsme zatı´m meˇli za u´kol vyklidit vsˇechny ulicˇky, aby jimi mohl projet papamobil. Nikdo z na´s neveˇdeˇl, kudy prˇesneˇ pojede. Konecˇneˇ prˇijel. Ministranti se posouvali co nejblı´zˇe a my je sotva udrzˇeli za pa´skou, ale povedlo se, papezˇ projel VIP sektorem a vsˇichni se zacˇali prˇipravovat ke msˇi. I my jsme meˇli cˇas se beˇhem msˇe zaposlouchat do promluv. Chvı´lemi jsme sice museli posı´lat lidi zpa´tky do jejich sektoru˚, ale byli tam i vojaći, kterˇ´ı na´m s tı´m pomohli. Prˇed prˇ´ıjı´mańı´m jsme se vsˇichni shroma´zˇdili po stranaćh, dostali jsme cˇervenobı´le´ desˇtnı´ky a vypravili jsme se doprovodit kneˇze na mı´sto, ktere´ jim bylo urcˇeno. Kdyzˇ msˇe skoncˇila a papezˇ odjel, zacˇali jsme rozda´vat male´ da´rky k prˇipomenutı´ setkańı´ v Boleslavi a lide´ pomalu opousˇteˇli Probosˇtskou louku. My jsme jesˇteˇ museli zu˚stat a postupneˇ jsme zacˇali uklı´zet neporˇa´dek v sektorech. Uklizenou louku jsme opousˇteˇli uzˇ bez vest a praporku˚, ktere´ jsme museli vra´tit. Stavili jsme se ve sˇkole pro veˇci, rozloucˇili se a plni dojmu˚ a za´zˇitku˚ jsme se rozjeli domu˚. Jana Sˇleisova´

• Pout’s biskupem Frantisˇkem i v desˇti skveˇla´ Pro na´s trˇi poutnı´ky z farnosti Plzenˇ Bory, shodou okolnostı´ Slova´ky, byla pout’ do Freiburgu nesmı´rneˇ obohacujıćı´ zkusˇenostı´. Nejen zˇe jsme se mohli poznat s mnohy´mi mlady´mi lidmi a le´pe poznat nasˇeho otce biskupa Frantisˇka, ale take´ velmi pohostinne´ cˇleny sdruzˇenı´ Ackermann–Gemeinde a to vsˇe prˇi spolecˇnyćh modlitbaćh. Na cesteˇ tam jsme se setkali s mensˇ´ımi proble´my kvu˚li dlouhe´mu cˇekanı´ v koloneˇ na zacpane´ da´lnici 30 km prˇed Freiburgem. Proto 21


LISTOPAD 2009

sburgu jsme dorazili kolem 1600, pru˚vodce na´m deˇlal otec Krysˇtof. Po asi dvou hodinaćh obhlı´dky tohoto na´dherne´ho meˇsta jsme se s Neˇmeckem rozloucˇili. Cestou jsme sledovali celkem vhodneˇ vybrane´ filmy. Do Plzneˇ jsme dojeli kra´tce po deva´te´. Za sˇt’astnou cestu Bohu dı´ky, ale take´ nasˇemu rˇidicˇi, ktery´ to s na´mi vydrzˇel. Jedina´ veˇc nebyla moc prˇ´ıjemna´ — to pocˇası´ . . . ale kromeˇ neˇho bylo vsˇe moc dobre´ a peˇkne´.

jsme dojeli asi s hodinovy´m zpozˇdeˇnı´m. Na mla´dezˇnicke´ ubytovneˇ uzˇ na´s s chutnou vecˇerˇ´ı vrˇele ocˇeka´vali nasˇi hostitele´. V sobotu jsme den zacˇali rannı´mi chva´lami s otcem Krysˇtofem. Po vydatne´ snı´dani jsme vyrazili na obhlı´dku Freiburgu s velmi kvalitnı´mi pru˚vodci, kterˇ´ı na´m beˇhem necelyćh dvou hodin uka´zali meˇsto a prˇiblı´zˇili jeho zajı´mavou historii. Obeˇd v semina´rˇi take´ nemeˇl chybu a prohle´dli jsme si i tamnı´ kostel, jehozˇ interie´r byl pojat v dost modernı´m duchu architektury. Odpoledne jsme se navzdory pocˇası´ vydali na peˇsˇ´ı pout’ ke kapli svate´ Oty´lie. Cestou se na´m nabı´dly na´dherne´ scenerie Freiburgu, ktere´ zprˇ´ıjemnili dlouhou cestu lesnı´mi cestami a cesticˇkami vedoucı´mi k nasˇemu cı´li. Msˇi slouzˇil otec biskup Frantisˇek. Cesta zpa´tky od kaple uzˇ ubeˇhla rychleji . . . Ve meˇsteˇ na´s uzˇ cˇekala vy´tecˇna´ vecˇerˇe. Po nı´ jsme se dozveˇdeˇli za´kladnı´ informace o hnutı´ Ackermann–Gemeinde a vsˇichni jsme se le´pe poznali. A byla prˇed na´mi poslednı´ noc ve Freiburgu. Rańo jsme se zućˇastnili msˇe svate´ celebrovane´ otcem Krysˇtofem. Snı´daneˇ, rychle´ sbalenı´, rozlucˇka s nasˇimi hostiteli a pak nasednutı´ do autobusu. Silnicˇnı´ provoz hned za Freiburgem byl opeˇt dost pomaly´, cˇ´ımzˇ jsme si prˇipomneˇli pa´tecˇnı´ prˇ´ıjezd. Do Regen-

Melańia, Miriam a Jan

NABI´DKA • Fotokniha pro papezˇe Za pouhyćh 150 Kcˇ nabı´zı´me knihu dokumentujıćı´ zˇivot mla´dezˇe v cele´ Cˇeske´ republice (i v nasˇ´ı diece´zi). Jedna´ se o cˇeskou kopii vy´tisku, ktery´ obdrzˇel papezˇ na za´veˇr msˇe ve Stare´ Boleslavi od nasˇeho za´stupce. Kniha je va´zana´, barevna´ a mu˚zˇe poslouzˇit i jako peˇkny´ vańocˇnı´ da´rek. Objedna´vky na DCM.

• Fara Stod Obnovene´ prostory stodske´ fary mohou poslouzˇit k ru˚zny´m vı´kendovy´m, pra´zdninovy´m a dalsˇ´ım setkańı´m pro vasˇe (farnı´) spolecˇenstvı´ — veˇk nenı´ podmıńkou. Kapacita je cca 20 lidı´ (vejde se ale i vıće prˇi mensˇ´ım pohodlı´). Blizˇsˇ´ı informace na DCM. z DCM zdravı´ P. Krysˇtof, Petr, Dan, Pavla a Pavlıńka

•

• Setka´vańı´ mla´dezˇe v Klatovech na farˇe kazˇdou sudou sobotu po vecˇernı´ msˇi sv., tzn. 14. a 28. listopadu od 18 hod.

´ ZA“ • Vı´kend pro mla´dezˇ „OA na farˇe ve Sˇvihoveˇ 6.-8. listopadu. Prˇihla´sˇky na farˇe ve Sˇvihoveˇ nebo u P. Jana Rajlicha, 377 241 660, [email protected].

• TAMMI´M ADVENT 2009 Nepromarnit adventnı´ dobu. ADVENT JE ˇ LA ´ Sˇ? ZA ROHEM: CO S TI´M UDE 22

Kazˇdorocˇneˇ se v Praze scha´zı´ 40 azˇ 70 mladyćh muzˇu˚ na adventnı´m setkańı´, ktere´ pro neˇ prˇipravujı´ bohoslovci. Prˇijı´zˇdeˇjı´, aby si udeˇlali cˇas na sebe a na Boha a prozˇili spolecˇenstvı´ ucˇednı´ku˚. Prˇida´sˇ se? Tento rok se tato duchovnı´ obnova kona´ 27.–29. listopadu. Zda´ se to sice by´t daleko, ale adventnı´ doba, ve ktere´ budeme opakovat „Maranatha!“, je za rohem. Je to cˇas prˇ´ıpravy na uda´losti Vańoc. Neˇkdo se prˇipravuje tak, zˇe shańı´ origina´lnı´ da´rky. Jiny´ se zase snazˇ´ı o (intenzivneˇjsˇ´ı) modlitbu. Uzˇ jsi prˇemy´sˇlel o tom,


LISTOPAD 2009

jak se budesˇ prˇipravovat na narozenı´ nasˇeho Pańa Ty? Pokud jesˇteˇ nema´sˇ zˇa´dne´ plańy, tak Ti chci doporucˇit Tammı´m–advent: vı´kendove´ setkańı´ mladyćh muzˇu˚, ktere´ se kona´ v budoveˇ prazˇske´ho Arcibiskupske´ho semina´rˇe. Procˇ ten zvla´sˇtnı´ na´zev Tammı´m? Jedna´ se o hebrejske´ slovo, ktere´ ma´ v cˇesˇtineˇ neˇkolik vy´znamu˚: dokonaly´, bezu´honny´, tota´lnı´, naprosty´. Toto slovo prova´zı´ cely´ program, aby si ućˇastnıći uveˇdomili, zˇe zˇivot a kazˇde´ rozhodnutı´ ma´ by´t Tammı´m pro Hospodina. Tammı´m Ti nabı´zı´ prozˇ´ıt vı´kend ve spolecˇenstvı´ ucˇednı´ku˚, zakusit specifickou muzˇskou spiritualitu se svy´mi vrstevnı´ky. Vı´kend nabı´zı´ spolecˇne´ modlitby, prˇedna´sˇky,

skupinky, meditace, sdı´lenı´, sport, msˇe sv., adorace, chva´ly a krˇest’anskou hudbu. Pozna´sˇ nove´ veˇrˇ´ıcı´ prˇa´tele. Mu˚zˇesˇ prˇistoupit k sv. smı´rˇenı´ nebo prozˇ´ıt duchovnı´ rozhovor. Jsi tedy srdecˇneˇ zvań, abys s na´mi prozˇil povzbuzujıćı´ adventnı´ duchovnı´ obnovu s fajnovy´mi lidmi a v peˇkne´m prostrˇedı´. Neva´hej, protozˇe pocˇet mı´st je omezeny´.

• Kniha Praće jako na kostele

stavebneˇ–historicke´ho vy´voje, jejich soucˇasne´ho stavu a mozˇne´ho budoucı´ho vyuzˇitı´ objektu˚, vcˇetneˇ fotograficke´ dokumentace. Obsa´hla´ kapitola se veˇnuje na´vodu pro potenciona´lnı´ za´jemce o zaćhranu dalsˇ´ıch sakra´lnıćh objektu˚, kde zacˇ´ıt, od prvnı´ho jednańı´ s u´rˇady azˇ po mozˇne´ nove´ duchovneˇ–kulturnı´ vyuzˇitı´ opravene´ho kostela. Kniha Praće jako na kostele je take´ vy´jimecˇna´ svojı´ vizua´lnı´ podobou, o kterou se zaslouzˇila MgA. Sˇteˇpańka Bla´hovcova´, ktera´ ji zpracovala v ra´mci sve´ diplomove´ praće na ´ stı´ nad Labem a Fakulteˇ umeˇnı´ a designu v U doka´zala graficky vystihnout syrovost, opravdovost a mimorˇa´dnost obsahu cele´ knihy. Soucˇa´stı´ knihy je da´rek, vystrˇihovańka modelu kaple sv. Ma´rˇ´ı Magdaleńy. Kazˇdy´ cˇtena´rˇ si tak mu˚zˇe doma sa´m postavit (zachrańit) svu˚j kostel. Objedna´vky: K. Kvasnicˇkova´, MAS Cˇesky´ Za´pad–Mı´stnı´ partnerstvı´, 774 499 397, [email protected], www.leader-ceskyzapad.cz

Kniha se snazˇ´ı prˇedstavit a za´rovenˇ podeˇkovat vsˇem, at’ uzˇ jednotlivcu˚m cˇi skupina´m, kterˇ´ı se zasadili o to, zˇe dı´ky jejich dobrovolnicke´ praći deˇjinami poznamenana´ krajina v oblasti by´valyćh Sudet zı´ska´va´ zpeˇt svoji dusˇi a kostely v nı´ svu˚j jizˇ da´vno ztraceny´ smysl. V knize naleznete vzpomıńky a rozhovory s lidmi, kterˇ´ı se z nejru˚zneˇjsˇ´ıho du˚vodu rozhodli, zˇe na ba´zi dobrovolnictvı´, veˇnujı´ svu˚j cˇas, energii a cˇasto i penı´ze do opravy kostela, ktery´ by bez jejich iniciativy pravdeˇpodobneˇ spadl. Kniha obsahuje 12 prˇ´ıbeˇhu˚, ktere´ jsou si v mnohe´m podobne´, v mnohe´m rozdı´lne´, ale kazˇdopa´dneˇ jsou to silne´ prˇ´ıbeˇhy plne´ nadeˇje, pokory a sı´ly. Je to dvanaćt prˇ´ıbeˇhu˚ dvanaćti kostelu˚, ktere´ meˇly to sˇteˇstı´, zˇe nasˇly, cˇasto na poslednı´ chvı´li, sve´ho zachrańce a cˇasto i majitele. Kromeˇ tohoto emotivnı´ho vypra´veˇnı´ obsahuje kniha i katalog kostelu˚ s popisem jejich

Toma´sˇ, bohoslovec

Mı´sto: Arcibiskupsky´ semina´rˇ, Tha´kurova 3, Praha 6, Metro A — konecˇna´ Dejvicka´. Cena: dobrovolny´ prˇ´ıspeˇvek dle individua´lnıćh financˇnı´ mozˇnosti. Informace a za´vazne´ prˇihla´sˇky na [email protected], www.tammim.spolco.cz

Vydalo MAS Cˇesky´ Za´pad — Mı´stnı´ partnerstvı´ 2009, cena 300 Kcˇ vcˇetneˇ posˇtovne´ho 23

1. 11. 1000 Karlovy Vary, kostel sv. Marˇ´ı Magdaleńy, msˇe sv. 5.– 6. 11. Brno, setkańı´ biskupu˚ 6. 11. 1330 Plzenˇ, biskupstvı´, na´vsˇteˇva delegace Charity Regensburg 7.– 8. 11. Augsburg, na´vsˇteˇva Ackermann–Gemeinde 8. 11. 1700 Furth im Wald, pontifika´lnı´ nesˇpory k 20. vy´rocˇ´ı pa´du zˇelezne´ opony 10. 11. 1700 Plzenˇ, biskupstvı´, autogramia´da knihy Ing. J. Cuhry 12. 11. 1800 Praha, kla´sˇter krˇ´ızˇovnı´ku˚, msˇe sv. k vy´rocˇ´ı svatorˇecˇenı´ sv. Anezˇky 14. 11. 1000 Strasˇice, msˇe sv. na podeˇkovańı´ za opravu kostela 1500 Loket nad Ohrˇ´ı, msˇe sv. k 20. vy´rocˇ´ı kanonizace sv. Anezˇky 1900 Beˇla´ nad Radbuzou, msˇe sv. za obeˇti va´lek a na´silı´ 15. 11. 1000 Plzenˇ Lobzy, poutnı´ msˇe sv. 1500 Hradec u Stoda, msˇe sv. se sveˇcenı´m praporu obce 17. 11. 1400 Plzenˇ, Meˇsˇt’anska´ beseda, slavnostnı´ zasedańı´ zastupitelstva meˇsta Plzneˇ 21.–22. 11. Cheb, ućˇast na farnıćh dnech 24. 11. 900 Kla´sˇter Tepla´, rekolekce kneˇzˇ´ı z diece´ze 1430 Zvı´kovec, na´vsˇteˇva domova senioru˚ 28. 11. 930 Trˇebonˇ, pout’za duchovnı´ povolańı´ a obnovu rodin 1630 Plzenˇ, kostel P. Marie Nanebevzate´, msˇe sv. s poveˇrˇenı´m akolytu˚ 29. 11. 1030 Plzenˇ, katedra´la sv. Bartolomeˇje, msˇe sv. s uvedenı´m do katechumena´tu 1500 Plzenˇ, katedra´la sv. Bartolomeˇje, adventnı´ varhannı´ pu˚lhodinka 1800 Plzenˇ, na´m. Republiky, slavnostnı´ rozsvıćenı´ vańocˇnı´ho stromu 30. 11. 1430 Praha, CˇBK, Sekce hnutı´ a komunit U´daje jsou podle stavu v dobeˇ uza´veˇrky, prˇ´ıpadne´ zmeˇny nejsou vyloucˇeny.

• Anselm Gru¨n: Velepı´senˇ na la´sku konce. Za dar la´sky jsme vdeˇcˇni. Zu˚stane–li Kazˇdy´ cˇloveˇk touzˇ´ı milovat a by´t milovań. Prapu˚vodnı´ touha cˇloveˇka byla vyja´drˇena v bezpocˇtu ba´snı´, pı´snı´, romańu˚, obrazu˚ a soch. Vesˇkere´ umeˇnı´ se nakonec tocˇ´ı pra´veˇ okolo te´matu la´sky. V hudbeˇ ji slysˇ´ıme, v obrazech pozorujeme, a prˇece zu˚sta´va´ nada´le tajemstvı´m, ktere´ lide´ nikdy neproniknou azˇ do

touha po la´sce nenaplneˇna, prˇepada´ na´s smutek. La´ska doka´zˇe ocˇarovat, ale take´ zasazovat rańy. Kazˇdy´ vı´, co znamena´ la´ska. Za´rovenˇ ale ma´me potı´zˇe s tı´m, jak skutecˇneˇ milovat. To totizˇ vyzˇaduje zvla´sˇtnı´ umeˇnı´, jemuzˇ se musı´me ucˇit. Vsˇechny kultury na´m uka´zaly cesty, jak se to mu˚zˇe podarˇit. Moudrost na´rodu˚ se take´ vzˇdycky oble´kala do slov (z autorova u´vodu). Vydalo Karmelitańske´ nakladatelstvı´ Kostelnı´ Vydrˇ´ı 2009, cena 139 Kcˇ

ˇ SKE´ DIECE´ZE, pastoracˇnı´ a informacˇnı´ meˇsıćˇnı´k pro vnitrˇnı´ potrˇebu diece´ze. Vyda´va´ 1x meˇsıćˇneˇ BISKUPSTVI´ PLZEN ˇ SKE´, Na´m. Republiky 35, ZPRAVODAJ PLZEN 301 14 Plzenˇ. Odpoveˇdny´ redaktor Jindrˇich Fencl, 377 223 112; mailova´ adresa redakce: [email protected]. Redakce si vyhrazuje pra´vo kra´tit a redakcˇneˇ upravovat zaslane´ prˇ´ıspeˇvky. Sazba a tisk Jirˇ´ı Broucˇek, 377 221 887. Sazba v syste´mu LATEX. Prˇ´ıp. vadne´ vy´tisky vyreklamujte v mı´steˇ distribuce za zdrave´. Zpravodaj na Internetu: http://www.bip.cz. Toto cˇı´slo vycha´zı´ 27. rˇ´ıjna, prˇ´ısˇtı´ cˇı´slo vyjde 26. listopadu, uza´veˇrka je 19. listopadu. Prˇ´ıspeˇvek na 1 vy´tisk 5 Kcˇ (kromeˇ posˇtovne´ho).

2009 LISTOPAD. Za komunistů to bylo. zápasu za pravdu a spravedlnost v naší zemi. dnes. Věděli jsme kdo je kdo, věděli jsme, proti

Recommend Documents