Školní rok 2008/2009
1. číslo Mimořádná příloha k návštěvě škol z Itálie, Litvy, Švédska a Polska v projektu Socrates Comenius
DÁLE SE DOČTETE: • • • • • • • •
Bude mít škola maskota? Naše pravidla slušného chování Dovolená učitelů Leoš Mareš mi naléval polévku Vandalismus ve škole Sportovní výsledky Jan Železný nám předal šek Letošní školní novinky
Úvodník
Milí čtenáři, letos se Chaos teenagerů dostává do Vašich rukou netradičně brzo. Je to mimo jiné proto, že už zanedlouho, v říjnu, budeme hostit návštěvu ze čtyř partnerských zemí projektu Sokrates – z Itálie, Polska, Litvy a Švédska. A to je pro nás pro všechny velká událost, která si vydání Chaosu s přílohou o tomto projektu jistě zaslouží. V časopisu se vracíme k projektovému dni Sokrates ze závěru loňského školního roku a také přinášíme informace o nadcházející návštěvě učitelů a žáků ze zahraničí i o projektu samotném. Kromě toho v časopisu najdete zprávy o dění ve škole na začátku tohoto školního roku, ankety, příběhy a další články. Přejeme Vám příjemné čtení. Redakce
CO SE DĚJE VE ŠKOLE / ZPRÁVY Tereza Kupčíková: třetí místo v republice a osobní rekord v kouli Do naší školy chodí v současné době třetí nejlepší koulařka republiky v kategorii žáků. Je jí Tereza Kupčíková z 9.A, která svůj velký bronz vybojovala 14. září na mistrovství republiky v Třinci. Navíc si hodila nový osobní rekord - 11,73 metru. „Kdybych přidala ještě centimetr navíc, mohla jsem být druhá, ale třetí místo je taky super,“ zhodnotila své vystoupení Katka. Na základě těchto výsledků byla Tereza nominována na mezistátní utkání Česká republika – Slovensko, které se uskutečnilo 21. září taktéž v Třinci. Tady Tereze stupně vítězů o vlásek unikly – skončila čtvrtá. Výsledky mistrovství republiky: 1 Pallová Gabriela 936002 AK Zlín 12.53 2 Franková Patricie 935222 AK SSK Vítkovice 11.74 3 Kupčíková Tereza 936126 AK SSK Vítkovice 11.73
Získali jsme peníze na podporu atletů Z rukou trojnásobného olympijského vítěze Jana Železného převzala paní ředitelka v červnu na Zlaté tretře šek na padesát tisíc korun. Tato částka věnovaná agenturou TKplus je určena na podporu mladých atletů, kterým se naše škola dlouhodobě věnuje. O tom, že právě my jako jediná škola v republice tuto podporu získáme, rozhodl Český olympijský výbor společně se svazem atletiky. Redakce
Smrdí, smrdí, smrdí aneb Naše návštěva OZO Ostrava Nejdřív jsme šli do provozu. Dostali jsme pracovní helmy. Naši průvodci nám ukazovali lisy na drcení odpadu. Překvapilo nás, že například pet lahve se musí třídit ručně. Pokračovali jsme do oddělení skla, kde byly lahve rozděleny na bílé a barevné. Pak nás zavedli ven, kde měli speciální stroj na třídění lahví. Na hromadách byl různý šrot, staré pneumatiky a hromady jiného odpadu. 2
Pak jsme šli do učebny, kde nám naši průvodci popovídali, jak se recykluje odpad. Dali nám test, a kdo měl všechno dobře, dostal dárek – malou plastovou popelnici. Pak byla soutěž dvou holek a dvou kluků, kdo rychleji sešlape pet lahve a dá je do tašky. Vyhráli kluci a dostali zase popelnice. Naše třída 9.D se taky vyfotila spolu s 8.A před popelářským autem. Eva Lembasová a Tomáš Přívozník, oba 9.D
Škola se ptá: Jak můžeme vylepšit životní prostředí v našem okolí? Ekologický projekt „Neničme si prostředí“ Ve škole se od září rozjíždí nový projekt. Jmenuje se „Neničme si prostředí“ a je zaměřený na ekologii. „Projekt zahrnuje množství aktivit. V nejbližší době to bude exkurze v jesenické vodní elektrárně Dlouhé stráně pro osmé a deváté ročníky. Teď na podzim se mohou žáci zúčastnit fotografické soutěže s tématem našeho sídliště, Bělského lesa a stavu životního prostředí v těchto lokalitách,“ uvedla paní učitelka Pavla Bačovicová, která projekt koordinuje. Smyslem projektu je podle jejích slov zamyslet se nad životním prostředím konkrétně, ptát se, co můžeme změnit k lepšímu ve svém nejbližším okolí. „Výsledky foto soutěže a výstupy celého projektu budou vystaveny na informačních panelech ve třetím patře na druhém stupni,“ doplnila Pavla Bačovicová. Projekt finančně podpořilo město Ostrava. Redakce
Bude mít škola maskota? Z jednání školního parlamentu Letos poprvé se žáci sešli ve školním parlamentu. Jaký bude jeho smysl? To byla první otázka, kterou si shromáždění 17. září položilo. A odpověď? Přinášet nové návrhy a nápady týkající se chodu školy, spoluvytvářet normy chování a působit na spolužáky, informovat je, kultivovaně a přitom otevřeně komunikovat s vedením školy.
Školní maskot Žáci připomněli jeden dobrý nápad parlamentu z loňska, který se ale nestihl realizovat. Jde o návrh školního maskota. Maskot by pomohl propagovat školu, mohl by například fandit při sportovních utkáních, byl by umístěn ve foyeru školy. Otázkou samozřejmě je, co by postava měla představovat. Už loni se žáci v parlamentu shodli, že vzhledem k tradiční školní akci „Nanuk pro tygra“ by to mohla být právě tato šelma. Od nápadu k výsledku je ale daleko. „Někdo musí nakreslit grafický návrh, někdo musí ušít oblek, vyrobit hlavu maskota. A taky to bude něco stát,“ zaznělo od dětí. Obracíme se proto na Vás – žáky. Zkuste vymyslet, jak by postava vypadala a svůj návrh doneste učiteli Gojovi (2. stupeň, třetí patro). Pokud máte schopnosti a možnosti ušít oblek velikosti člověka, dejte taky 3
vědět. A hlava tygra? „Tu by mohli vyrobit třeba v družině nebo v hodinách výtvarné výchovy,“ navrhla paní zástupkyně ředitele Vlasta Krmášková, která se parlamentu zúčastnila. Hovořila především o nadcházející návštěvě zahraničních partnerů školy a v souvislosti s tím o vzhledu školy a ničení školního majetku.
Ach ten bufet!
Na přetřes se taky dostalo také rozhodnutí paní ředitelky, že do školního bufetu budou chodit žáci prvního stupně o velké přestávce a žáci druhého stupně o přestávkách malých. Důvodem byly konflikty mezi oběma skupinami a hrubé chování především větších dětí k těm menším. Žáci toto opatření většinou uvítali. Spokojené jsou hlavně děti z prvního stupně, ti z druhého podle svých slov občas nestíhají dojít z bufetu včas do hodiny. S jídlem souvisí také otázka některých žáků (v minulosti už také zazněla), zda je možné umístit na žákovské stoly v jídelně solničku a pepřenku. Samy děti ale hned vzápětí uznaly, že by to přinášelo víc problémů, než užitku (záměrné přesolování jídla různými vtipálky apod.).
Pravidla slušného chování Na závěr každý účastník parlamentu napsal na lístek tři podle jeho názoru nejdůležitější pravidla chování. A výsledek? Soubor pravidel vzešlý ze zkušeností a názorů žáků. Povedl se pěkně, tak bychom se jím všichni měli řídit. Tady je: Neodmlouvat učitelům ani jiným dospělým
Neskákat si do řeči, nevykřikovat
Neničit školní i jiný majetek
Nerozhazovat jídlo ve školní jídelně
Nešikanovat
Chovat se zdvořile
Chodit včas do školy i jinam
Nedělat hluk
Vzájemně si neubližovat
Nevyvolávat zbytečné konflikty
Být k sobě vstřícní
Nemluvit sprostě
Být přáteli
Respektovat druhé
Naslouchat ostatním
Neposmívat se
Pracovat co nejlépe
Být pečlivý
Udržovat čistotu
Redakce
Pan učitel Ošmera nás vzal na krasobruslení 6.A byla na výletě v ČEZ aréně, kde se konalo krasobruslení – Světové Grand Prix juniorů. Zúčastnili se závodníci z 33 zemí světa. Shlédli jsme kousek soutěže párů, ale i jednotlivců. Hodinovou pauzu jsme využili i na trénink žen. Žák 6.A Lukáš Jokl napodoboval rozcvičování německé účastnice, která se ihned začala smát. Trénovala tam i jedna krasobruslařka, které se trénink nějak nedařil, ale my jsme ji začali povzbuzovat hlasitým potleskem. Trénink se nám moc líbil, ale museli jsme se vrátit na vystoupení mužů. České účastníky jsme nestihli, protože jsme museli odjet zpátky do školy, ale na cestě zpátky jsme jim drželi palce. Moc se nám to líbilo, i když jsme nestihli naše účastníky. Martina Škovronová a Kateřina Kotalová, obě 6.A
4
Co je v naší škole nového V hodině žurnalistiky jsme byly zjistit, co nového se po prázdninách objevilo ve škole. Šly jsme se podívat do školní jídelny a zjistily jsme, že máme nový systém na odhlašování obědů. A od října máme výběr ze dvou jídel. A co jsme zjistily o vzhledu školy? V budově druhého stupně naproti sborovny je výstava projektu „Naše škola a sídliště Bělský Les“, instalovaná na konci minulého školního roku. V suterénu je nově zprovozněna učebna jazyků. V prvním patře je více poničených skříněk a u třídy 6.B je nová nástěnka s obrazy. Ve druhém patře u 8.C jsou nové obrazy a v 8.B nové květiny. V tomtéž podlaží je nová mapa ČR naproti skříněk. Naproti kabinetu paní učitelky Frištenské je nově zřízena učebna výtvarné výchovy. Celé třetí patro na druhém stupni je nově vymalováno. Zdenka Šedová, Sára Malarová (obě 8.C) a Michaela Bezecná (8.B)
Hraji si rád Co nám v tomto školním roce nabídne školní družina? Téměř každé školní odpoledne se mohou žáci nejen z družiny, ale i z celé školy věnovat různým aktivitám. Například netradičním a výtvarným technikám, kde si žáci mohou vyzkoušet třeba kresbu na sklo, drátkovanou techniku, práci s papírem, různé vitráže či malbu na porcelán a hedvábí. To jsou aktivity, kterým se věnují děti z 1. – 4.tříd. Dále je možné chodit do keramiky, kterou vede paní vychovatelka Kotalová. Dalším kroužkem, který se nachází v herně u „Krtka“, je kroužek „Hraji si rád“, kde si žáci zahrají například playstation, ping pong, stolní hokej, šachy a také pár her na multifunkčním stolku. Tento kroužek vede paní vychovatelka Zezulková, půlroční platba je 200 korun. Kroužek lze navštěvovat v pondělí a čtvrtek od 14:30 do 16:30 hodin. Tereza Olšáková, Karolina Maxerová a Adéla Košňovská, všechny 8.C
Společensko - vědní seminář: projekty, fotky i vaření Jednou z novinek mezi předměty je v tomto školním roce Společensko-vědní seminář. Jako povinně volitelný předmět si ho v červnu mohli vybrat žáci sedmých až devátých tříd. Předmět učí paní učitelky Součková a Bačovicová. „Program semináře zahrnuje sebepoznávací aktivity, které vedou ke stmelování skupiny, dále exkurze, výlety, kurzy vaření, práce na počítači zaměřená na vyhledávání a vytváření informací. V hodinách se budeme také věnovat ekologickému projektu Neničme si prostředí a fotografické soutěži, které koordinuji,“ uvedla paní učitelka. A co od semináře očekávají žáci, kteří si jej vybrali? „Zajímá mě tvorba projektů a poznávání přírody,“ řekla Andrea Pravdová z 9.C. Denisa Cuberová ze stejné třídy to vidí podobně: „Baví mně programy na počítači, a proto se těším, co nového se naučím. A projekty jsou mým koníčkem.“ „Chodím ráda do společnosti a těším se na projekt vyfoť si Bělský les,“ doplnila Dominika Slezáková také z 9.C Lucie Frejková, Lucie Pleváková a Michaela Seidlerová, všechny 9.C
5
Zavítali jsme do povinně volitelného předmětu Výtvarné techniky Ve škole jsme se dozvěděli, že zde máme nové povinně volitelné předměty. Jedním z nich jsou výtvarné techniky, do kterých jsme se přišli podívat. Paní učitelka, která je učí, se jmenuje Marcela Hrušková. Zeptali jsme se pár žákyň, co si o ní myslí a jak na ně vyzařuje. „Naše paní učitelka je pro mě nejlepší učitelka z těch nových,“ řekla Lucka Kleinová z 9.D. „Moc ji neznám, jen asi 5 minut (smích),“pro změnu odpověděla Katka Holšanová z 9.C. Nakonec nám odpověděla na naši otázku Nikča Kotalová, která je žákyní IX.B. „Vyzařuje sympaticky a mile, myslím, že to s ní bude fajn (smích).“ Poté jsme si dovolili zeptat paní učitelky Hruškové na několik otázek, na které nám velmi ráda odpověděla. Jak dlouho už učíte výtvarnou výchovu? Už dlouhých 13 let Byl tento povinně volitelný předmět ve vaší předešlé škole? Ne, nebyl Zlobí vás ženy? Ne, ženy ne (smích) Jste ráda že tady nemáte žádné kluky? Kdyby je to zajímalo, tak by mi to vůbec nevadilo Kde nabíráte fantazii na návrhy pro výtvarné techniky? Různě vymýšlím, třeba i z knížky nebo uvidím něco někde, tak zkouším, jestli je to baví. Lucka Martiníková (9.D) a Soňa Pánková (9.B)
Naši atleti v kraji těsně pod stupni vítězů V solidní formě se hned na začátku nového školního roku představila družstva žáků a žákyň atletického oddílu SSK Vítkovice, za které závodí i žáci naší školy. Ve finále družstev staršího žactva Moravskoslezského kraje, konaném 8. září v Opavě, se umístila na čtvrtém místě. Naše nejúspěšnější závodnice byla Tereza Kupčíková (žákyně 9.A), která obsadila 3. místo ve vrhu koulí (10,84 metru), 5. místo v hodu diskem a šesté v hodu oštěpem. „Závod se mi celkově vydařil, jen mi vadilo špatné načasování jednotlivých disciplín – bylo těžké zvládnout rychlé přesuny mezi koulí a oštěpem. Třetí místo v kouli, které se mi i přes tyhle problémy podařilo získat, je pěkné, ale čekala jsem od sebe možná ještě trochu víc,“ řekla Tereza Kupčíková. Svými výkony si Tereza vybojovala účast na Mistrovství České republiky 13. září v Třinci, kde získala bronz ve vrhu koulí. Neztratili se ani naši další závodníci. Aneta Kašpárková (9.A) obsadila 6. místo v kouli a osmé v oštěpu i disku, Jakub Kubík a Filip Štec (z téže třídy) běželi ve štafetě 4 x 60 metrů, která se umístila na pátém místě. Redakce
6
Běžecký pohár jsme odstartovali na předních příčkách Výborně si vedli naši žáci v prvním závodě Ostravského běžeckého poháru 18. září v Hrabové. Téměř ve všech věkových kategoriích se umisťovali na předních příčkách a do seriálu závodů tak vstoupili s vysokým bodovým ziskem. Nejlepší z našich závodníků byli páťáci Michal Modrák (1. místo) a Kristýna Tomisová (3. místo). I jejich zásluhou tak naše škola v kategorii mladších žáků zvítězila. Redakce
Škola žila knížkami aneb Ohlédnutí za jedním projektem z minulého školního roku Děti čtou stále méně. To je údajně nezvratný trend dneška. V naší škole to tak docela neplatí, alespoň u menších dětí na prvním stupni. Zvláště když žáky ke čtenářství aktivně vedeme. Na začátku června se děti setkávaly s knihami po celý den zásluhou projektu Čtu si rád, kterou si připravili učitelé národní školy ve spolupráci s vyučujícími českého jazyka na druhém stupni. „Ve třídách se besedovalo o knihách a ilustrátorech, soutěžilo se o nejlepšího čtenáře, děti předvedly dramatizace zadaného textu,“ popisuje projektový den Miluše Šelleová. Projekt měl napojení také na druhý stupeň. „Žáci z druhého stupně (ze tříd 6.A, 6.B, 8.C, 8.B, 8.D, 9.B) si pro mladší spolužáky připravili referáty, křížovky a další aktivity,“ upřesnila paní učitelka. A jak konkrétně den vypadal? Například třída 4.A si vybrala knihy Eduarda Štorcha Lovci mamutů a Aloise Jiráska Staré pověsti české. Nejen že se četlo, ale děti se i oblékly jako pravěcí lovci a postavy z pověstí, takže si všichni užili spoustu legrace. Žáci z 9.B si pro své kamarády ze 4.A připravili rébusy a křížovky se jmény spisovatelů a také dramatizaci pohádek. Jiné třídy strávily projektové dopoledne ve školní čítárně, kde si četly knížky, děti si navzájem doporučovaly zajímavé tituly, ale také luštily křížovky a skládaly obrázky s tématem slavných postav a příběhů z knih. Žáci také porovnávali ilustrátory knih pro malé i větší čtenáře, prvňáčci měli pohádkové omalovánky. „Takových dnů ve škole by mohlo být více. Bylo to super,“ pochválil akci Filip Hrček ze 4.A. Klub mladých čtenářů Čtenářství v naší škole má výraznou oporu v několika čtenářských klubech, které v naší škole organizuje od samého počátku paní vychovatelka Jana Kotalová. Nabídka mladým čtenářům od různých nakladatelství přichází několikrát ročně a žáci si z ní mohou vybrat a objednat finančně výhodné knihy. „Z činnosti Klubu mladých čtenářů se zrodil nápad požádat nakladatelství Albatros o odměny pro naše mladé čtenáře, kteří se zapojí do projektu Čtu si rád,“ uvedla Jana Kotalová. Nakladatelství dětem věnovalo knížky a malé dárky. Odměněni byli i žáci z druhého stupně, kteří pro své mladší spolužáky připravili program jednoho čtenářského dne. Redakce
7
REPORTÁŽE / NÁZORY / ANKETY Zničené kohouty od topení Dva průzkumníci ze 7.C počítali, kolik je zničených kohoutů od topení na II.stupni, v jídelně a bufetu, a zjistili že: Přízemí: zatím nezničené 2 už zničených 6 Šatny: zatím v pořádku 1. ,,Doufám, že alespoň ten jeden tam zůstane!“ řekl průzkumník. A není jich tam 7 Jídelny I. i II. stupeň: zahřívají vás tam všechna topení (18), což je super! Bufet: váš párek nevychladne, protože vám ho zahřívají ještě 3 topení ze 4 (pro nechápavé: 1 zničeno) I.patro: v pohodě 14 v háji 4 II.patro: v pořádku je jich 8 v nepořádku 5 III.patro: 12 je pro toto patro šťastné číslo, protože tolik jich je v pořádku V nepořádku jsou jenom 2 Petr Valsa a Michal Pytlík, oba 7.C
Vandalismus ve škole - věčný problém Vandalismus aneb problém ve škole i v životě. Například si jdete po chodbě a najednou uvidíte někoho, jak kope do dveří. Co v tu chvíli uděláte? Pustíte se do něj a začnete mu vyhrožovat, že když s tím nepřestane, tak ho zmlátíte? Nebo mu slušně řeknete, aby toho nechal? Nebo ho jenom obejdete a budete dělat, že nic nevidíte? Jak první, tak třetí řešení je to nejhorší, co můžete udělat. Pokuste se s ním promluvit a vysvětlit mu, že školu to stojí spoustu peněz a že se tím připravuje o jiné, lepší věci. Pokud neposlechne, je spousta možností, co dělat dál. Říct to některému z učitelů, říct to ředitelce, svěřit se někomu dospělému nebo svému kamarádovi nebo to dát do takzvané schránky důvěry, která je na prvním i na druhém stupni. Co je podle vás nejlepší, necháme na vás ale rozhodně se s tím pokuste něco udělat. A náš názor? Podle nás je nejlepší někomu to říct. Tohle není žalování! Tohle je závažný problém. Na jedné škole v Radvanicích dokonce jako ochranu před vandalizmem používali bezpečnostní kamery. Tak aby něco takového jednou nepotkalo i nás! Zde jsou dva příklady věcí zničených ve škole v poslední době: rozbitý a hozený termostat, který „přistál“ vedle ředitelky školy, a urvaná klika od hlavního vchodu. Jakub Šponiar a Vašek Krouský, oba 7.C
8
Anketa Jakého maskota by mohla mít naše škola? Školní parlament navrhl, že bychom mohli mít maskota. Po diskusi nejen v parlamentu nakonec zvítězil tento návrh:
tygr v basketbalovém dresu s logem a názvem školy na tričku. Spíš jako obrázek, jak rozmanité názory na tuto věc ve škole jsou a taky trochu pro zasmání, uvádíme tuhle anketu. Pavla Bačovicová Pták Loskuták nebo slon, protože žáci jsou někdy jako sloni. Filip Lecián Nejlepší by byl kiwi (pták). Nikola Dobiášová Medvídek Pú, protože ho mám ráda. Michaela Sendreiová Mobil, protože furt volám. Michal Černý Maskotem školy by měla být paní učitelka Bačovicová. Zuzana Krištofová Žába, bo je fajna. Silvie Václavíková Balon, protože je kulatý a protože jsme sportovní škola. Barbora Ptáčková Basketbalový balon. Nikola Korytářová Tygr, protože ho sponzorujeme. Silvie Kalabzová Tygr omotaný hadem. Tygr jako symbol akce Nanuk pro tygra a had je ve znaku basketbalového oddílu Snakes. Petra Doležalová Lev, protože je chundelatý. Nikola Ščudlová Krtek, protože má lopatkovité přední končetiny. Umím to z přírodopisu. Bára Peterková a Olga Novotná, obě 8.B
9
Dovolená učitelů a paní uklízečky: Kolotoč a žaludek naruby, boule na čele a nervy z dotěrného prodavače Paní učitelka Bačovicová Byla jsem na Slovensku, tam jsem navštívila hory, hrady a přírodní krásy. Ale také jsem tam navštívila kolotoče a z jednoho, který vypadal jako chobotnice a točil se pořád dokola, mně a kamarádce bylo ještě 45 minut špatně. Paní učitelka Vachtová Byla jsem na Slovensku a tam jsme s rodinou chodili většinou po horách. Jednou když jsme přidali tempo, tak jsem si nevšimla jedné cedule a přímo čelem jsem do ní vrazila. Potom se mi objevila pěkná boule. Paní uklízečka (nepřála jsi být jmenována) Byla jsem v Chorvatsku s kamarádkou, ale stala se nám taková nepříjemná a vlastně i legrační věc. Jedno dopoledne, kdy jsme se slunily, přišel nějaký Chorvat a nabízel nám hodinky. My jsme samozřejmě odmítly. Další dva dny tam byl zase a snižoval cenu, my už jsme z něho byly ale tak vynervované, že jsme si nakonec jedny koupily. Bára Peterková a Olga Novotná, obě 8.B
10
PROJEKT SOKRATES Spolupráce se zahraničními školami je pro nás inspirací S Vlastou Krmáškovou o projektu Sokrates/Comemius – jeho smyslu, náplni a návštěvách mezi partnery. Kdo a proč projekt Sokrates/Comenius vymyslel a jaký má význam pro školu a žáky? Asi jsem to začala já s podporou paní ředitelky Helebrantové. Získali jsme v rámci příhraničního styku spolupráci s Katowicemi a společně jsme se dohodli, že zkusíme dostat dotaci z EU na zapojení se do mezinárodního projektu Sokrates/Comenius. Podařilo se nám získat nejen finance, ale i další partnerské školy ve Švédsku, Litvě a Itálii. Dohodli jsme se, že koordinátorem bude škola z Katovic. Jak byste popsala smysl projektu? Tento projekt nám pomáhá poznávat tradice, historii i současnost naší země i partnerských států. Přes toto poznání se odstraňují bariéry mezi lidmi a jiné nežádoucí jevy ve společnosti a zároveň se procvičujeme v jazycích. Poznatky jsou využívány i ve vyučování. Jednotlivé úkoly projektu postupují napříč všemi předměty a pomáhají tak jinou formou obohacovat vyučovací metody. Jakým činnostem se v rámci projektu věnujeme? Určitě nejhezčí jsou výjezdy do partnerských škol. Žáci naší školy s učiteli již navštívili všechny země. A letos na podzim budeme hostiteli my. Bližší informace i výstupy a fotogalerie jsou na webu školy. V druhém patře jsme vybudovali Sokrates/Comenius koutek. Připravili jsme projektový den Sokrates věnovaný našim zahraničním přátelům a zároveň byly pro žáky připraveny různé kvizy ve znalostech EU. Žáci si mohli zasportovat, poznávat hudbu, ať už klasickou, lidovou a nebo současnou. V multimediální učebně byla připravena prezentace poslední návštěvy v Litvě. Díky folklórním souborům Šmykňa a Holúbek se žáci seznámili s lidovými tradicemi, poznali lidovou hudbu, tanec i kroj. Jak probíhá výměnný pobyt žáků? Vybraní žáci vyjedou na sedm dní do partnerské země. Jsou ubytováni v rodinách žáků a poznávají životní styl dané země. Přes den jsou připraveny různé exkurze a pracovní schůzky, na kterých seznamujeme partnery o plnění našich úkolů a dolaďujeme společné výstupy. Seznamujeme se i s chodem školy, její historií a celým tamějším školním systémem. Kdybyste měla porovnat úroveň naší školy se zahraničními - jak by podle vás naše škola dopadla? V poslední době jsme díky naší paní ředitelce úspěšná škola s moderním vybavením a příjemným prostředím. Ve srovnání s partnerskými školami máme tu výhodu, že naše škola je celkem nová. Například polská nebo litevská školní budova je velmi letitá a její modernizace je pro naše kolegy jistě složitější. Na tomto místě musím podotknout, že někteří žáci si pěkného vzhledu naší školy asi málo váží a svým neuváženým chováním (ničení majetku, odhazování odpadků a podobně) společnou snahu kazí. Přála bych si, aby se to změnilo a nic podobného se v naší škole nedělo.
11
V zahraničních školách, které jste navštívili, byl větší pořádek než u nás? Ano, viděli jsme, že v zahraničí to jde, a děti nikdo nemusel stále hlídat a poučovat. Všude byl pořádek a čisto a neplatilo to jenom o školách a jejich okolí – krásné prostředí bylo také na ulicích, náměstích, všude. To platí hlavně o Švédsku, kde je velmi vysoká životní úroveň. Také mám pocit, že jejich škola byla nejvybavenější, i žáci měli všude k dispozici televizi. Školní stravování je tam zcela zdarma. K výběru bylo několik jídel, příloh, salátů, žáci se obsluhovali sami a opět zcela bez problémů, například se jídlem, kterého si může každý nabrat, kolik chce, zbytečně neplýtvalo. Lucie Zdráhalová a Tina Nguyen, obě 6.B
PTÁME SE, KDE MŮŽEM Chci blonďatého, modrookého Švéda! Ptali jsme se: kam byste pozvali zahraniční návštěvníky a koho byste si vzali domů? Paní učitelka Pavla Bačovicová Vzala bych je na Slezkoostravský hrad, na radnici, do ZOO a na Stodolní. Domů bych si vzala nějakého hezkého Itala. Paní učitelka Marie Kaperová Pozvala bych je na Masarykovo náměstí a Černou louku. Doma bych přivítala Poláka a Itala, abych si mohla s někým popovídat. Denisa Cuberová, 9.C Domů bych si vzala Švéda, protože má blond vlasy a modré oči. A navíc by se mu mohlo líbit lešení. Tak bych ho tam vzala. Katka Kelemenová, 7.A Pozvala bych je na Slezkoostravský hrad. A domů bych vzala Itala. Lumír Chovanec, 9.B Vzal bych je do restaurace. Domů bych si nevzal nikoho. Vlastně jo, vzal bych si Švédku. Markéta Maxerová, 8.C V kině by se podívali na film s anglickými titulky. Domů bych chtěla Švéda, protože má blond vlasy a modré oči. Nela Juříčková, 7.C Tak to je jedno, kam je vezmu, hlavně, že se jim to bude líbit. Ital by u mě zvítězil. Anonym (nepřál jsi být jmenován) Všechny zahraniční návštěvníky bych vzal na šachtu. Petra Horáková, Nikola Přečková a Jana Špacírová, 8.B
12
Koho vzít domů - kluka, nebo holku? Koho by chtěli doma ubytovat naši žáci, kteří budou v říjnu hostit kamarády ze zahraničí? A jak se na ně těší? Vybrali jsme tři spolužáky, kteří budou letos v říjnu ubytovávat žáky ze zahraničí a položili jsme jim několik otázek: 1. 2. 3. 4.
Chtěl bys mít doma kluka, nebo holku? Z jaké země by měl/a být? Těšíš se, až přijede? Musel/a jsi přemlouvat rodiče k ubytování, nebo s tím souhlasili?
František Luzar, 9.A 1. Kluka, míň starostí. 2. Je mi to docela jedno. 3. Jo, těším. 4. Ne, oni přemlouvali mě. Kateřina Tichá, 9.D 1. Chtěla bych holku a budu ji mít, budu mít novou kámošku. 2. Z Polska, abych se s ní dorozuměla. 3. Docela ano. 4. Ani ne. Alice Johnová, 9.D 1. Kluka, protože s klukama se lépe baví. Budu mít doma dva. 2. Buď ze Švédska nebo z Itálie. 3. Těším se. 4. Rodiče s tím souhlasili. Karolína Maxerová, Adéla Košňovská a Tereza Olšáková, všechny 8.C
Co mají společného Itálie, Švédsko, Polsko, Litva a Česká republika? Odpověď žákyně: Nemají černé obyvatele Ptali jsme se žáků a učitelů: Co mají společného Litva, Polsko, Švédsko, Itálie a Česká republika, které jsou v projektu? Dověděli jsme se spousty zajímavých věcí.
Silvie Kalabzová, 8.C Napadne mě jen projekt o těch cizích školách. Gabriela Sukeníková, 8.C Jsou v Evropě. Daniela Mertová, 7.B Přijedou do ČR, původní obyvatelé jsou bílé pleti. 13
Nikol Ščudlová, 8C Mají společné, že nemají stejný jazyk, různé odstíny pleti. Petra Doležalová, 8.C Projekt. Nikola Korytářová, 8.C Přijedou k nám do školy a budou spát u děcek doma. Adéla Košnovská, 8.C Všichni umí anglicky. Paní učitelka Machačová Mně se vybaví jen projekt Socrates, nic jiného mě nenapadá. Olga Novotná, 8.B Máme stejné náboženství, jsme křesťané. Markéta Maxerová a Renata Míčková, obě 8.C
Anketa pro zaměstnance školy
Byli jste v některé ze čtyř zemí, se kterými v projektu Sokrates spolupracujeme (Itálie, Švédsko, Litva, Polsko)? Paní kuchařka Alena Smudová Byla jsem v Polsku na nákupech. Paní učitelka Ivana Dybalová V Itálii jsem byli u moře a v Polsku jako vedoucí tábora. Paní učitelka Renáta Rymelová V Polsku jsem byla pracovně. Byli tam velmi galantní muži. V Itálii jsem byla na dovolené a ve Švédsku jsem se projela trajektem. Paní učitelka Gabriela Bezručová Byla jsem ve Švédsku. Je to velmi pěkná země s příjemnými lidmi. Pan učitel Stanislav Růžička Byl jsem v Polsku, když mi bylo 15 let na jednodenním seznamovacím zájezdu. Polsko je velmi katolická země. Lucie Hrubá, Kateřina Kelemenová a Veronika Bystroňová, všechny 6.A
14
OHLÉDNUTÍ PROJEKTOVÝ DEN SOKRATES Co se dělo ve škole při projektovém dni V pátek 20. června se konal projekt s názvem Sokrates/Comenius. Plnili jsme různé úkoly. Prvním bylo vyhledávání slov v cizích jazycích (polsky, švédsky, italsky a litevsky), například „pivo“, „chleba“ nebo „nádraží“. „Už jsem vyhledal chleba, nádraží a nemocnice. Pracuje se mi celkem dobře,“ řekl od computeru v počítačové učebně Jakub Škrabola. Pak jsme šli do hudební učebny, kde nám pouštěli různé ukázky hudby, a my jsme je museli uhádnout, ze kterého státu ta hudba pochází. Třetí úkol byl štafetový běh. Účastnil se jeden tým, který byl složen ze čtyř žáků. Ti běželi štafetu skládající se ze čtyř úseků. Jeden úsek byl půl kola. Čtvrtý úkol, se kterým se naše třída potkala, bylo vyhledávání zeměpisných reálií pod vedením paní učitelky Bačovicové. Jan Škrabola a Michal Pytlík, oba 6.C
Poznáváme partnerské země Zeměpisný koutek v 9.C V 9.C vytvořila paní učitelka Bačovicová s žákyněmi Klárou Vaňkovou a Zdenou Polcíkovou Zeměpisný koutek. Otázky, na které žáci odpovídali, se týkaly partnerských zemí, zejména jejich osobností a zeměpisných pojmů. Vše zde probíhalo podle plánů, ale žákům dělalo problémy zvládnou základní pojmy v tomto kvizu. Paní učitelka prozradila, že příprava programu zeměpisného koutku jí zabrala asi pět hodin.
Jak se žákům zeměpisný koutek líbil? Jiří Kulík: Je to lepší, než se učit, ale není to moc zábavné. Míša Kůdelová: Docela se mi to líbí. Filip Štec: Shrnu to: nelíbí se mi to. Jana Rösnerová: Je to nudné. Tereza Králíková: Docela to jde, líbí se mi to. Lucie Zavacká: Je to dobré, ale mohlo by to být i lepší. Kuba Ševčík: Nic moc. Nebaví mě to, čekal jsem, že to bude zábavnější. Lucie Zdráhalová, Tina Nguyen a Jan Valenta, všichni 6.B
15
V koutku výtvarné výchovy se vyráběly vlajky zemí Tento projekt organizovala paní učitelka Gabriela Bezručová. Pomáhaly jí holky z 8.C - Denisa Cuberová, Vendula Klimantová, Martina Zvoníčková, Klaudie Houdková a Andrea Pravdová. „Děvčata byla velice ochotná, jako vždycky,“ pochválila své spolupracovnice paní učitelka. Úkolem žáků bylo poznávání a vyrábění vlajek zemí Evropské unie. „O programu jsem nemusela jsem dlouho přemýšlet, s takovými akcemi mám zkušenosti. Jen se to muselo zorganizovat hodně rychle a tak, aby úkoly zvládly všechny ročníky,“ doplnila paní učitelka. Lucie Hrubá, Kateřina Kelemenová a Veronika Bystroňová, všechny 6.A
Neběhejte v sukni! Rozhovor s paní učitelkou Hubáčkovou, která během projektového dne vedla sportovní stanoviště, kde se běhala štafeta. Je pro vás dnešní den náročný? Ani ne, jako učitelka tělesné výchovy to zvládám v pohodě. Jak žáci běhají? Dobře, ale bohužel vyhrávají žáci z nesportovních tříd. Jaký je nejlepší a nejhorší čas? Nejlepší je: 1:36:00 z 8.C a nejhorší: 3:12.39 z 8.A. A líbil se vám celkově dnešek? Ano, líbil, ale je mi líto, že někteří žáci nejsou připraveni na běhání štafet. Někteří tady běhají i třeba v sukni. A také je mi líto, že nemůžu vidět, co se děje ve škole na jiných stanovištích. Daniela Mertová, Barča Kohutová a Mirka Kuncová, všechny 6.B
Doma máme krojovnu Rozhovor s paní učitelkou Evou Machačovou, tanečnicí folklórního souboru Šmykňa, který ve škole vystoupil v projektovém dni Jak dlouho tančíte? Ve folklorním sboru tančím od 18 let. Od kolika let jste tancovala? Nevím přesně, ale tancovat jsem chtěla už odmalička. Mám ráda folklór a cimbálovku a ten tanec k tomu patří. Kdy vznikl váš taneční soubor? S manželem jsme ho založili v roce 1989, což je 19 let. 16
Kde zkoušíte? Zkoušíme ve středisku volného času v Zábřehu. Sídlo souboru je u nás doma, kde máme také krojovnu. To znamená, že doma šijeme i skladujeme kroje, ve kterých vystupujeme. Kde všude jste se souborem vystupovali? Byli jsme třeba v Turecku, na Sicílii v Německu, Holandsku nebo v Belgii. O kolika let mohou děti tančit ve vašem souboru? Do dětského souboru bereme děti od první třídy a do souboru dospěláků od 15 let. Kolik členů soubory mají? V dětském máme dvacet dětí a ve velkém 25 tanečníků a muzikantů. Co vaši synové, jak se jim v muzicírování daří? Skvěle! V poslední celostátní soutěži cimbálových muzik byli druzí a Jirka jako sólista na cimbál soutěž vyhrál. Muzice se věnují už od první tříd, hlavní je to, že je to baví. Daniela Mertová, Bára Kohutová, Mirka Kuncová, 6.B
Tancovat nás baví, i když se v kroji potíme Rozhovor s malými tanečnicemi souboru Holúbek, který před 15 lety založil Petr Štěrba Jak dlouho tančíte? Přibližně dva roky. Je to pro vás těžké? Pro ty, co tančí už dlouho, je to lehké, ale pro nováčky moc těžké. Baví vás to? Ano, moc. Je kroj, ve kterým tančíte, pohodlný? Je dobrý, ale dost se v tom potíš (smích). Tlačí ty boty? Tlačí, ale jenom u paty. Boty musíme mít pořádně stáhnuté, abychom dobře tančili. Jak dlouho trvá, než si je nazujete? Kolem 5 minut. A kroj? 10 až 20 minut. Jak dlouho trvá, než může člověk vystupovat veřejně? Většinou to trvá tak rok. Daniela Mertová, Bára Kohutová a Mirka Kuncová, všechny 6.B
17
PŘÍBĚHY, SKUTEČNÉ I VYMYŠLENÉ Tábor H+H: Leoš Mareš nám naléval polívku 10. až 20.srpna jsme byly na táboře H+H. Na tábor jsme přijely v neděli v 11 hodin. Nejdřív jsme musely vyšlapat s kufry velký kopec. Vstoupily jsme do Ruské školy, kde nám zatančili Kalinku. Po té nás ubytovávali do chatek, stanů a budovy. Joja – oddíl 11 My jsme se ubytovaly v chatce číslo 22. Už tam na nás čekaly spolubydlící Vendy a Barča. Naproti nám bydleli kluci Honza, Štěpán, Tomáš a Martin. Vybalily jsme si a šli jsme opět k pódiu, kde nás rozdělili do oddílů a řekli nám: raníček je v 8:00, večerka 22:30 a odpolední klid 14:00-15:00. Naše vedoucí byla Veronika s přezdívkou „Jojo“. Oddíl 11 jsme si proto pojmenovali „Joja“. Večer nás čekala vynikající show, kde tančili zábaváři hip hop, break dance a tak. Bylo to moc super! Každý večer jsme nacvičovali nástup a získávali za to body. Náš program – hambíno, zpátkožrouti, diskotéka Na druhý den nám rozdávali šátky, náramky a museli jsme se zdravit „Hambíno“ . A představili nám první píseň Hambíno. Učili jsme se ji tancovat a zpívat! Odpoledne nám představili zábavu: Kubu, Snoopyho, Edu, Filipa, Válce a Elmera. Byli moc pěkní, milí, úžasní a hezky tančili. Třetí den jsem měli program „Spátkožrouty“ - museli jsem chodit pozadu. Když se blížil večer, rozdali nám poštu a měli jsme diskotéku. Čtvrtý den byly sekce. Každý si mohl vybrat na jaký program půjde. Například k řece, malování, šipkovaná, volejbal, fotbal, tancování. Ondra Ruml, Asterka a pak... Odpoledne nás přijeli navštívit Kamila Nývltová a Ondra Ruml, kteří zazpívali pár písniček a zůstali přes noc. Kamila s námi šla tančit na diskotéku. Na druhý den k nám přijela Jitka Asterová se svým synem. Pátý den jsme se dozvěděli, že přijede David Gránský z X-Factoru. Zazpíval nějaké písničky, povídal si s námi na chatovišti. Večer jsme měli diskotéku, na které jsme tančili a pak jsme se dozvěděli, že venku sedí Leoš Mareš. Hned jsme se šli podívat a řekl nám, že tu zůstává na tři dny. Večer jsme měli stezku odvahy. Další den se Leoš mezi námi pohyboval a při obědě nám naléval polívku. Večer k nám přišel na chatku a kecal s námi. Odjezd – smutek a objetí Předposlední den byla velmi smutná atmoška s Jirkou. Všichni se sešli u rádia H-plus a všichni byli nešťastní, že musím zítra odjet domů. Večer byla poslední show a později nádherný velký ohňostroj. Pak začala hrát poslední smutná píšeň s CD Hambíno. Všichni začali plakat a navzájem se objímat. Potom všichni uplakaně odešli do svých ubikací. Poslouchali jsme smutné a pomalé písničky. Ráno po probuzení s raníčkem a museli jsme vyklidit chatky a odejít dolů z kopce a čekat na autobus. Čekali jsme asi tak přibližně 50 minut, mezi tím přijel šestý turnus. Strašně moc se už těšíme na 19. ročník tábora, kam určitě zase pojedeme! Renata Míčková a Tereza Olšáková, obě 8.C
Jak šátek na břišní tance zachránil pana učitele Goje a jeho třídu na opuštěném ostrově Ve třídě 7.B byla hodina českého jazyka, pan učitel Goj nám prozradil, že se přihlásil do hodin břišních tanců. Do hodiny s sebou přinesl červený šátek na břišní tance, velké zelené brýle a amulet. 18
Někteří žáci si půjčili šátek a zkusili předvést, jak se břišní tance tančí. Potom předměty kolovaly po třídě a nakonec jsme si měli na jeden určitý předmět vymyslet příběh. Naše třída si vybrala šátek břišních tanců. Začátek jsme vymýšlely společně a konec si měl dodělat každý sám. Tady máme jeden příběh. Ztroskotání Učitel letěl se svou třídou 7.B do Saudské Arábie. Letadlo dostalo poruchu a muselo přistát na opuštěném ostrově. Byli ztraceni a zoufalí. Jediné, co jim zbylo, byl červený šátek. Žáci s panem učitelem nevěděli, co dělat, a tak jediné, co je napadlo, bylo hledat potravu. Náhle našli na konci ostrova býka, a tak je napadlo, že ho obalamutí šátkem, aby narazil do palmy. Když býk narazil, spadly z palmy kokosy a už konečně měli co jíst. Jenže jim to nestačilo, a tak je napadlo, že býka utančí břišním tancem a pak ho sní. Titanicem do Arábie Když se další den ráno probudili, tak zahlédli na obzoru loď TITANIC II. Zamávali na ni červeným šátkem a loď pomalu připlula. Konečně mohli do Saudské Arábie. Hned jak přiletěli, tak se jim vyskytl problém. Když šli po městě, přiběhl nějaký lotr a ukradl jim to jediné, co měli - červený šátek. Pan učitel se za zlodějem rozběhl, ale žáci ho nechtěli nechat ve štychu, a tak na zloděje přichystali past! Žáky napadlo, že by mohli nachystat past na palmě, kolem které měl zloděj proběhnout. Všechno běželo podle plánu. Jakmile zloděj doběhl k palmě, tak se o ni na pár sekund opřel a žáci na něho hodili z palmy síť. Tak zloděje chytli. Zavolali policii a ta si ho odvezla. Vytančit si peníze a domů! Za to, že ho chytili, dostali několik peněz, ale na cestu zpět domů jim to nestačilo. A tak je napadlo, že by mohli tancovat na ulici břišní tance, aby vydělali nějaké peníze. Tak si šátek střídali a zanedlouho měli už dost peněz, aby se vrátili zpět domů. Přijeli domů a všem ve škole a doma vyprávěli, co se všechno událo a jak jim zachránil život obyčejný šátek na břišní tance. Daniela Mertová, Monika Homolková a jejich spolužáci ze 7.B
Odložené příběhy z 2. třídy Dnes už čtvrťačka Tereza Vašková napsala v druhé třídě několik příběhů. Klukům ze 7.C, kteří je přepisovali, se nejvíc líbily tyhle dva:
Kostry a světelný meč Byla jedna úřednice. Přišla domů a začala se divit: „Co se to tu stalo?“ Všechno bylo vyklizené. Přišla do práce, taky to tam bylo všechno vyklizené a všude samé kostry. Začaly se zvedat. „Co se děje!“ Vzala si světelný meč. A všichni se proměnili zpět v zaměstnance. Potom už to bylo v pořádku.
Agenti Byli dva tajní agenti, ale z jiných oddělení. Soupeřili proti teroristům, kteří vyráběli drogy. Ti dva agenti měli být spolu na pokoji. Jejich krycí jména byla Jekis a Skot. Poznali se a navzájem si pomáhali. Převlíkli se a šli do budovy k teroristům. Svázali všechny, co byli v laboratoři, potom je dali do vězení. Řekli si svá pravá jména - Sjů Tomesová a James Bond. James ji pozval na večeři.
19
A jedna básnička od holek z 6.A jako nášup! My jsme třída 6.A, všechno víme, co a jak. My jsme ze všech nejchytřejší, dokážem i velké věci. I když jsme tu nejmladší, zlobivci jsme největší. Ale v pravém opaku učitel je v rozpaku.
Sabča, Marťa a Katka
Školní časopis Chaos teenagerů Vydává: Základní škola a mateřská škola Ostrava – Bělský Les, B. Dvorského 1, příspěvková organizace Šéfredaktor: Jan Goj Redakční rada: žáci PVP žurnalistika Grafická úprava: Martin Ošmera Náklad: 50 výtisků 20
