MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA ÚSTAV TVORBY A OCHRANY KRAJINY
ANALÝZA STAVU KRAJINY V OKOLÍ MĚSTA TIŠNOVA Z HLEDISKA REKREAČNÍHO VYUŽÍVÁNÍ
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2007 / 2008
Stanislav Carbol
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Analýza stavu krajiny v okolí města Tišnova z hlediska rekreačního využívání zpracoval sám a uvedl všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.
Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými právy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.
V Brně, dne 20.6.2008 Stanislav Carbol
V úvodu bych rád poděkoval Ing. Jiřímu Schneiderovi, Ph.D. za vedení bakalářské práce i všem ostatním konzultantům, kteří mně při jejím zpracování jakkoli pomohli. Největší dík patří také rodičům a přítelkyni Petře Hlouškové, bez jejichž pomoci bych tohoto prvního stupně vzdělání na vysoké škole nedosáhl.
Stanislav Carbol Analýza stavu krajiny v okolí města Tišnova z hlediska rekreačního využívání The analysis of state of landscape around the town Tišnov from viewpoint of recreation using
ABSTRAKT Tato bakalářská práce je zaměřena na popis a analýzu stavu krajiny v okolí města Tišnova z hlediska rekreačního využívání. Zkoumané území se nachází na jihovýchodním okraji Českomoravské vysočiny, 25 km severozápadně od města Brna, v katastrálním území města Tišnov a jsou také vyzdvihnuty důležité spojitosti s katastrálními územími okolních, přilehajících obcí: Předklášteří, Hradčany u Tišnova, Drásov, Lomnička u Tišnova a Březina. Pozornost je věnována zejména popisu problematiky rekreace, dále rozboru aktuálního stavu krajiny z hlediska její využitelnosti a vhodnosti pro rekreaci. Hodnocení území je provedeno dle metodiky p. Bíny. Dále, na základě předchozího rozboru je věnována pozornost analýze možných typů rekreace a analýze vzájemné interakce stavu krajiny a rekreačního využití. Klíčová slova: rekreace, Tišnov, Předklášteří, Květnice, Klucanina, Porta coeli,
THE ABSTRACT This bachelor work deals with description and analysis of state of landscape around the town Tišnov from viewpoint of recreation using. Researched locality is situated on the south-east edge of Czech Moravian higlands, 25 km far by north-west way from regional city Brno, in land register of town Tišnov and there are also described a few matters of interest in surrounding and contigous land registers of villages called: Předklášteří, Hradčany u Tišnova, Drásov, Lomnička u Tišnova. The attention is dedicated especially to description of questions of recreation, further to analysis of actual state of landscape from viewpoint of its utilization and suitability for recreation. The evaluation of area is realized by method of Mr. Bína. Then on base of previous analysis is dedicated attention to analysis of all possible kind of recreation and to analysis of mutual interaction between state of landcape and its recreation using. Key words: the recreation, Tišnov, Květnice, Klucanina, Porta coeli
OBSAH ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE PROHLÁŠENÍ PODĚKOVÁNÍ ABSTRAKT THE ABSTRACT
1.
ÚVOD……. ............................................................................................................................ 9
2.
CÍL PRÁCE........................................................................................................................... 10
3.
PŘEHLED PROBLEMATIKY............................................................................................. 11 3.1.
PROBLEMATIKA REKREACE ..................................................................... 11 3.1.1.
DEFINICE REKREACE A SOUVISEJÍCÍ POJMY .............................. 11
3.1.2.
KRAJINNÁ REKREOLOGIE ................................................................ 12
3.1.3.
REKREAČNÍ HODNOTY...................................................................... 12
3.1.4.
POTŘEBA REKREACE ......................................................................... 12
3.1.5.
TŘÍDĚNÍ REKREACE ........................................................................... 13
3.2.
VZTAH REKREACE A CESTOVNÍHO RUCHU .......................................... 14
3.3.
ČINITELÉ OVLIVŇUJÍCÍ ROZVOJ A UMÍSTĚNÍ CESTOVNÍHO RUCHU A REKREACE.................................................................................................. 15 3.3.1.
3.4. 4.
LOKALIZAČNÍ PODMÍNKY................................................................ 15
PŘEHLED METOD POUŽÍVANÝCH K HODNOCENÍ REKREAČNÍHO VYUŽITÍ KRAJINY ........................................................................................ 17
POPIS ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ................................................................................................. 20 4.1.
POLOHA ÚZEMÍ............................................................................................. 20
4.2.
STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA OBCÍ ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ................. 21
4.3.
4.2.1.
Město Tišnov ........................................................................................... 21
4.2.2.
Obec Lomnička u Tišnova....................................................................... 23
4.2.3.
Obec Předklášteří..................................................................................... 23
4.2.4.
Obec Březina u Tišnova........................................................................... 24
4.2.5.
Obec Hradčany u Tišnova........................................................................ 24
4.2.6.
Obec Drásov ............................................................................................ 24
4.2.7.
Obec Železné ........................................................................................... 24
PŘÍRODNÍ POMĚRY ...................................................................................... 25 4.3.1.
GEOMORFOLOGICKÉ ČLENĚNÍ ....................................................... 25
4.3.2.
GEOLOGICKÉ POMĚRY ...................................................................... 25
5.
6.
7.
4.3.3.
PEDOLOGICKÉ POMĚRY.................................................................... 25
4.3.4.
KLIMATICKÉ POMĚRY....................................................................... 26
4.3.5.
HYDROLOGICKÉ POMĚRY ................................................................ 27
4.3.6.
BIOGEOGRAFICKÉ POMĚRY............................................................. 29
4.3.7.
SOUČASNÝ STAV VEGETACE .......................................................... 30
4.3.8.
ŽIVOČIŠNÁ SLOŽKA ........................................................................... 31
METODIKA ......................................................................................................................... 33 5.1.
ZÁKLADNÍ METODICKÁ KONSTRUKCE HODNOCENÍ POTENCIÁLU CESTOVNÍHO RUCHU A REKREACE ........................................................ 33
5.2.
KLADNÉ STUPNĚ LOKALIZAČNÍCH PODMÍNEK SLOŽEK CESTOVNÍHO RUCHU .................................................................................. 35
5.3.
RÁMCOVÝ POPIS SITUACÍ PRO ZAŘAZOVÁNÍ ÚZEMÍ DO KLADNÝCH STUPŇŮ LOKALIZAČNÍCH PODMÍNEK JEDNOTLIVÝCH REKRAČNÍCH AKTIVIT A CESTOVNÍHO RUCHU................................... 36
5.4.
VÝSLEDNÉ BODOVÉ HODNOTY................................................................ 42
5.5.
VLASTNÍ POSTUP ŘEŠENÍ PRÁCE ............................................................. 43
VSTUPNÍ ÚDAJE ŘEŠENÍ.................................................................................................. 44 6.1.
PŘÍRODNÍ POZORUHODNOSTI................................................................... 44
6.2.
VHODNOST KRAJINY PRO PĚŠÍ TURISTIKU ........................................... 45
6.3.
VHODNOST KRAJINY PRO CYKLOTURISTIKU....................................... 47
6.4.
VHODNOST KRAJINY PRO SJEZDOVÉ ZIMNÍ SPORTY ......................... 48
6.5.
VHODNOST KRAJINY PRO LYŽAŘSKOU TURISTIKU ........................... 48
6.6.
VHODNOST KRAJINY PRO REKREACI U VODY ..................................... 48
6.7.
VHODNOST KRAJINY PRO REKREACI TYPU LES/HORY...................... 49
6.8.
VHODNOST KRAJINY PRO VENKOVSKOU TURISTIKU........................ 49
6.9.
VHODNOST KRAJINY PRO VODNÍ TURISTIKU....................................... 50
6.10.
VHODNOST KRAJINY PRO SPORTOVNÍ MYSLIVOST ........................... 50
6.11.
VHODNOST KRAJINY PRO SPORTOVNÍ RYBOLOV............................... 50
6.12.
KULTURNĚ – HISTORICKÉ PAMÁTKY A SOUBORY.............................. 51
6.13.
SKANZENY A MUZEA .................................................................................. 53
6.14.
KULTURNÍ AKCE .......................................................................................... 54
6.15.
SPORTOVNÍ AKCE ........................................................................................ 54
6.16.
VELETRHY A TÉMATICKÉ TRHY .............................................................. 55
6.17.
DOPRAVA A DOPRAVNÍ OBSLUŽNOST ................................................... 55
6.18.
UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ .................................................................... 56
6.19.
NEGATIVNÍ JEVY .......................................................................................... 58
VÝSLEDKY ......................................................................................................................... 59 7.1.
VÝSLEDKY ŘEŠENÍ DLE UŽITÉ METODIKY ........................................... 59
7.2.
CELKOVÉ ZHODNOCENÍ REKREAČNÍHO POTENCIÁLU ÚZEMÍ ........ 64
7.3.
TYPY REKREAČNÍHO VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ .............................................. 65
7.4.
CELKOVÁ SWOT ANALÝZA ÚZEMÍ.......................................................... 67
7.5.
ODHAD KAPACITY A ÚNOSNOSTI ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ ..................... 70
7.6.
DRUHY OHROŽENÍ KRAJINY REKREACÍ A CESTOVNÍM RUCHEM A NÁVRHY ŘEŠENÍ........................................................................................... 71
8.
DISKUSE……...................................................................................................................... 73
9.
ZÁVĚR…….. ....................................................................................................................... 74
10.
THE SUMMARY.................................................................................................................. 75
11.
LITERATURA A PRAMENY.............................................................................................. 76
12.
SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ ................................................................................... 79
13.
SEZNAM PŘÍLOH + PŘÍLOHY .......................................................................................... 80
1. ÚVOD Bohatství přírodních zajímavostí, historie a velké množství uměleckých památek vedle dokladů o výsledku práce současného člověka vytváří v okolí Brna optimální možnosti pro rekreaci a turistiku všeho druhu. V okolí Brna se uplatňují všechny formy turistiky, především samozřejmě turistika pěší, také však na kole, neomezené možnosti má mototuristika, menší již turistika vodní a zimní. Město Tišnov a jeho okolí je jednou z rekreačně a turistiky atraktivních lokalit okolí města Brna. Téma jsem si vybral, protože mám k této lokalitě vztah již od raného dětství. V obci Předklášteří vlastní naše rodina chalupu, kterou využívá k rekreaci. Z tohoto důvodu vyvstal nápad provést analýzu stavu krajiny v blízkém okolí města Tišnova z hlediska rekreačního využívání. Tato práce má za úkol celkovou analýzu rekreačních možností jak pro místní obyvatele, tak především pro příležitostné návštěvníky, zejména z města Brna. V bakalářské práci jsem se nejprve zaměřil na vysvětlení pojmů, které souvisí s rekreací a cestovním ruchem. Dále jsem se zabýval popisem území a vyhodnocením potenciálu cestovního ruchu v jednotlivých obcích. Poté jsem stanovil nejvhodnější druhy rekreace, provedl SWOT analýzu a nastínil typy ohrožení krajiny rekreací.
-9-
2. CÍL PRÁCE Tato analýza vychází především z důkladného popisu a rozboru území. Hlavním cílem práce je nalézt, popsat a ohodnotit všechny prvky krajiny, přírodní i člověkem vytvořené, které jsou a mohou být atraktivní a využitelné pro rekreaci, významné pro turistický ruch v daném území a tím významné pro jeho rozvoj. Jedná se například o turisticky atraktivní kopec Květnici, rozhlednu na Klucanině, známou památku klášter Porta coeli či sjezdovku Klínek v nedaleké obci Předklášteří. Nesmíme ovšem zapomenout také na prvky krajiny, které ať už svým vzhledem nebo stavem snižují atraktivitu území. Jedná se například o nevzhlednou a hluk produkující papírnu v Předklášteří nebo rozvodnu vysokého napětí nedaleko Drásova. Dalším, neméně důležitým cílem je zhodnotit území dle vhodné metodiky, popsat a stanovit vhodné typy rekreace, analyzovat vzájemnou interakci stavu krajiny a rekreace, nastínit druhy ohrožení krajiny rekreací a cestovním ruchem. Rozbor lokality je zaměřen zejména na katastrální území města Tišnova a na něj přiléhající katastrální území okolních obcí.
- 10 -
3. PŘEHLED PROBLEMATIKY 3.1. PROBLEMATIKA REKREACE 3.1.1. DEFINICE REKREACE A SOUVISEJÍCÍ POJMY Slovo rekreace pochází z latinského „creare“, což znamená tvořit. Předpona „re“ značí vratný charakter a z toho plyne, že „rekreace“ je nové tvoření nebo lépe: znovustvoření. Samotný význam slova nabádá jedince k činorodému a rozvíjejícímu způsobu využití volného času ve smyslu harmonického rozvoje osobnosti v somatické, psychické a psychosociální oblasti, přičemž intenzita a míra uspokojování potřeb závisí čistě na vůli a motivaci jedince. [36] Rekreací rozumíme velmi širokou škálu činností, které člověk vyvíjí ve svém volném čase mimo své bydliště za účelem zotavení a odpočinku, regenerace a reprodukce svých fyzických i psychických sil. Tuto tělesnou nebo duševní činnost vykonává po své normální práci, která často jednostranně zatěžuje jeho organismus. Rekreace je činnost, která zaměstnává jiné svalové skupiny, případně jiná mozková centra, než obvyklá práce. V dnešní industriální společnosti vyplývá potřeba rekreace z toho, že velká část obyvatelstva bydlí koncentrovaně v městských sídlech a je zaměstnána a bydlí v umělém technickém prostředí, které má vesměs nepříznivé hygienické podmínky (nepříznivé mikroklima, hluk, prašnost apod.). Rekreace jako společenský jev je tedy trvalou součástí životního stylu ekonomicky rozvinutých společností nezávisle na jejich společenském zřízení, které však ovlivňuje její rozvoj a realizaci. [8]
V souvislosti s hodnocením rekreační využitelnosti krajiny se používají především tyto determinační pojmy: Rekreační potenciál území Souhrn ekologických, vegetačních, kulturních a sociálních faktorů určujících maximální schopnosti působení území na rekreační aktivity člověka
Rekreační atraktivita území Souhrn rekreačně vysoce vhodných přírodních, historických, kulturních a sociálních podmínek území.
- 11 -
Rekreační kapacita území Únosnost krajiny podle jejího rekreačního zatížení.
Rekreační efekt území Míra (stupeň) využití potenciálních rekreačních schopností území.
3.1.2. KRAJINNÁ REKREOLOGIE Krajinná rekreologie je vědní disciplína, která se zabývá komplexním zkoumáním krajiny z hlediska sociálně-rekreačního a zdravotně hygienického využití pro humánní rekreaci, terapii a rekreační aktivity.
3.1.3. REKREAČNÍ HODNOTY Rekreační hodnoty napomáhají vhodnosti krajiny pro rekreační využití a jsou více-méně shodné s lokalizačními podmínkami cestovního ruchu. Jsou jimi především: − vhodnost přírodních podmínek − hygienická nezávadnost prostředí − dopravní dostupnost Dalšími rekreačními hodnotami jsou průchodnost krajiny, vytvoření možnosti pohybu pěších a cyklistů v zemědělsky využívané krajině, zachování a obnovování cest, vytváření cyklistických stezek, funkční a prostorové předpoklady pro rekreační činnosti – přítomnost vodních ploch a toků, terény pro sjezdové lyžování a turistiku, běh na lyžích apod. Neopomenutelné jsou estetické a kulturně – historické hodnoty, které přispívají k obytnosti krajiny, poskytují atraktivitu pro určité formy rekreačních a kulturně vzdělávacích aktivit. [11]
3.1.4. POTŘEBA REKREACE Převzato z práce Lenky Přívozníkové [11]. V současnosti jsou pro společnost charakteristické tyto tendence: a) urbanizace ve smyslu stále většího podílu obyvatelstva do měst b) zhoršování životního prostředí ve městech
- 12 -
Dochází ke znečištění ovzduší, znehodnocování vodních zdrojů a je nedostatek volných veřejně přístupných ploch zeleně. Také se zvyšuje hladina hluku ve městech a klidový interval se neustále zkracuje. Stupňuje se znečištění ulic a veřejných prostranství a především se vyvíjí stereotyp jednotvárného únavného života ve městech, pro který je charakteristický spěch. Všechny tyto tendence vedou k růstu potřeby rekreace na zdravém vzduchu, zájmu o bydlení a pobyt ve volné přírodě i snahy o kontakt s přírodními prvky. K podstatným celospolečenským požadavkům na rekreaci v přírodním prostředí patří: a) zabezpečení rekreace všem obyvatelům a poskytnutí odpočinku b) racionální využití prostoru a času c) ochrana krajiny a přírodních zdrojů
3.1.5. TŘÍDĚNÍ REKREACE Rekreaci lze třídit podle řady základních hledisek: a) podle místa, kde rekreace probíhá na rekreaci b) uvnitř sídla -
v nejbližším zájmovém území sídla (např. příměstská zóna)
-
ve spádovém území sídla (např. v izochroně vhodné pro víkendovou rekreaci)
-
v ostatním území
c) podle délky trvání rekreace -
krátkodobá (polodenní, jednodenní, vícedenní do tří dnů, zejména víkendová)
-
dlouhodobá (více než 3 dny – dovolená, školní prázdniny atp.)
d) podle časového rytmu na rekreaci -
každodenní
-
týdenní (víkendová)
-
roční (dovolená)
e) podle organizačních forem rekreačních zařízení -
v komerčních zařízeních
-
v nekomerčních zařízeních
-
v zařízeních ve vlastnictví rekreanta
f) podle struktury rekreantů -
individuální (pro jednotlivce až širší rodinu)
- 13 -
-
hromadná neboli skupinová či kolektivní
g) podle možnosti účasti v rekreačních zařízeních -
v zařízeních veřejně přístupných (např. motely, hotely..)
-
v zařízeních určeným způsobem vyhrazených
h) podle nároků na ubytování -
bez ubytování, tedy bez nároku na přenocování
-
s ubytováním, tedy s nárokem na přenocování
i) podle rozložení během roku -
sezónní (letní, zimní)
-
celoroční
3.2. VZTAH REKREACE A CESTOVNÍHO RUCHU Cestovní ruch je průmyslovým odvětvím, které patří do sektoru služeb zajišťujících i jiné než základní potřeby. Je ukazatelem míry životní úrovně obyvatelstva, což úzce souvisí s možnostmi využívání volného času. Cestovní ruch je soubor vztahů a jevů, které vyplývají z cestování a pobytu osob, pro které místo pobytu není trvalým bydlištěm ani místem výkonu pracovní činnosti. Cestovní ruch v sobě zahrnuje na rozdíl od rekreace i cesty služebního charakteru, cesty z rodinných důvodů, apod. Je – li k výkonu rekreace nutno opustit místo trvalého bydliště, dochází k účasti na cestovním ruchu. Rekreace je tedy v mnoha případech významnou a neoddělitelnou součástí cestovního ruchu. [36]
Cestovní ruch lze rozdělit na tyto kategorie, při jejichž vymezování se vychází z aktivit cestovního ruchu: a) oddychový cestovní ruch (nejmasovější) - rekreační cestovní ruch - sportovně turistický cestovní ruch - lázeňsko léčebný cestovní ruch - kulturně poznávací cestovní ruch b) zaměstnanecký cestovní ruch (veletrhy, výstavy) c) zvláštní formy cestovního ruchu ( lov, sportovní soutěže) Účastníci všech forem tvoří určité homogenní skupiny se specifickými potřebami a zájmy. - 14 -
3.3. ČINITELÉ
OVLIVŇUJÍCÍ
ROZVOJ
A
UMÍSTĚNÍ
CESTOVNÍHO RUCHU A REKREACE Rekreace je tedy považována, jak je naznačeno v předchozí kapitole, za významnou
a
neoddělitelnou
součást
cestovního
ruchu
(pokud
je
třeba
pro uskutečnění rekreace opustit místo bydliště), a proto jsou podmínky pro vznik rekreace obdobné jako pro vznik cestovního ruchu. Tyto podmínky nazýváme lokalizační, které lze rozdělit na podmínky přírodního charakteru a na socioekonomické zdroje a předpoklady. Dalšími jsou podmínky realizační. Realizační podmínky cestovního ruchu umožňují uskutečňovat vlastní nároky účastníků cestovního ruchu a mají ve srovnání s lokalizačními podmínkami nižší primární výpovědní hodnotu, protože vesměs druhotně reflektují diferenciaci podle vhodnosti jednotlivých území pro cestovní ruch, tj. podle lokalizačních podmínek. [21]
3.3.1. LOKALIZAČNÍ PODMÍNKY Lokalizační podmínky cestovního ruchu umožňují umístění a rozvíjení aktivit cestovního ruchu v určitém území na základě charakteristik „nabídky“ tohoto území. Jsou vyjádřeny buď atraktivitou místní přírody a krajiny, nebo místními kulturními hodnotami a pozoruhodnostmi, popř. – a to je případ oblastí nejvýhodnějších pro rozvoj cestovního ruchu – oběma sektory současně. [21] Rozdělení lokalizačních podmínek: Podmínky přírodního charakteru Podle Rekreologie [36] podmínky přírodního charakteru tvoří: a) reliéf – pro lidi z rovinných oblastí jsou turisticky atraktivní velehory a naopak = primární stimul migrace v cestovním ruchu (horské oblasti pro lyžování, charakter pobřeží pro přímořská letoviska) charakteristiky reliéfu: - formy povrchu – základní typ rekreace - výšková poloha - vertikální členitost, horizontální členitost - expozice – sklon svahu a jeho orientace b) podnebí – základní předpoklady cestovního ruchu - působení vertikální (projevuje se hlavně v mírném pásu) a horizontální (podnebné pásy) zonálnosti podnebí na Zemi ( nejvyšší využití má subtropický a mírný pás)
- 15 -
- působení klimatických hodnot – mikroklima Zimní sporty se soustřeďují na severní svahy – déletrvající sněhová pokrývka, vítr, leštivost, znečištění ovzduší, antropogenní činnost. Sledujeme teplotu vzduchu, srážkové poměry, sluneční svit, okamžitý stav atmosféry, kontinentalitu podnebí… c) vodstvo - povrchové vodstvo - vodní nádrže, řeky, jezera a moře – vnitrozemské pro vodní turistiku, moře pro dlouhodobou pobytovou rekreaci - podpovrchové vodstvo – prameny – lázně d) rostlinstvo – dotváří celkový charakter oblasti – les = rozvoj turistiky x rozvoj lyžařských sportů e) živočišstvo – nejmenší význam, uplatňuje se především při speciálním druhu c.r. – lov Socioekonomické zdroje a předpoklady Podle Rekreologie [36] socioekonomické zdroje a předpoklady tvoří: a) kulturně historické předpoklady – umělecké a historické památky, lidová architektura, archeologické lokality atd. b) společenské předpoklady – veletrhy, výstavy, kongresy, olympiády atd. c) realizační předpoklady – vlastní uskutečnění cestovního ruchu a rekreace, vztah poptávka – nabídka - materiálně technické předpoklady – všechna zařízení, která umožňují rozvoj c.r. a rekreace (ubytování, stravování, sportovně rekreační, zábavní, ostatní zařízení – horská služba, benzínky, dopravní zařízení – vleky, lanovky) - dopravní předpoklady – dopravní síť a dopravní prostředky – zajišťují spojení místa trvalého bydliště a místa rekreace = dopravní dostupnost
- 16 -
3.4. PŘEHLED
METOD
POUŽÍVANÝCH
K HODNOCENÍ
REKREAČNÍHO VYUŽITÍ KRAJINY Pro účely hodnocení krajiny z hlediska rekreačního využití a atraktivity se v ČR mj. používají následující metodiky:
a) Metodika určení rekreační hodnoty krajinného celku Tato metodika byla zpracována pro účely Rajonizace. Jedná se o metodiku Kiemstedovu, přepracovanou kolektivem Míchal, Nosková pro podmínky České republiky. (Míchal, Nosková: Hodnocení přírodních podmínek pro rekreaci, Acta Praha, 1970.) Převzato z práce L. Přívozníkové [11] Základem pro výpočet rekreační hodnoty je tento vzorec: R=(A+B+C+D) x K
Přičemž: A je celková délka okrajů lesa v km B je délka okrajů vodních ploch a toků B1 – okraje vodních ploch v km – násobeno koeficientem 2,0 B2 – okraje vodních toků v km B = B1 + B2 C je výškové rozpětí území v přepočtu na jednotku plochy (varianty: na ha, km2) D je struktura půdního fondu v % D1 – zastavěná plocha a devastovaná území – násobeno koeficientem 0 D2 – orná půda – násobeno koeficientem 0,1 D2 – trvalé travní porosty, louky, pastviny, neobdělávané půdy, rašeliniště apod. – násobeno koeficientem 0,3 D4 – lesy – násobeno koeficientem 0,3 D5 – vodní plochy – násobeno koeficientem 1 D = D1 + D2 + D3 + D4 + D5 K je koeficient K=L+Z L - koeficient počtu pobytových dnů v letní sezóně (průměrný počet dnů se teplotou vyšší než 100 C)
- 17 -
Z – koeficient počtu pobytových dnů v zimní sezóně (průměrný počet dnů se sněhovou pokrývkou vyšší než 40 cm)
Jednotlivé prvky se vypočítají podle vzorce a výsledné číslo slouží k porovnání s jinými oblastmi, tedy oblast s vyšším výsledným číslem má vyšší rekreační hodnotu. Na počátku výpočtů je třeba uvést celkovou plochu oblasti, nejvyšší a nejnižší bod oblasti (pro výpočet výškového rozpětí)
b) Metodika možností využití krajinných celků Tato metoda je jiným způsobem hodnocení vhodnosti krajiny pro rekreaci a vytvořili ji stejní autoři jako předešlou. Popis metodiky převzat z práce L. Přívozníkové [11] Vychází se v ní ze stupnice hodnocení: Podmínky velmi vhodné – 3 Podmínky vhodné – 2 Podmínky omezené – 1 Podmínky nevhodné (žádné) – 0
Hodnoceny jsou tyto atributy (podmínky pro rekreaci): letní r., zimní r., víkendová r., dlouhodobá r., pěší turistika, cykloturistika, vodní turistika, vodní sporty, agroturistika, hippoturistika, zimní sporty, myslivost, sportovní rybolov
Každý z těchto atributů je ohodnocen body z výše uvedené stupnice. Body se následně sečtou a slouží k porovnání s jinými oblastmi.
c) Určení rekreačního potenciálu podle metody Ambros Jde o součet koeficientu bioklimatu (kb), koeficientu diverzity (kd) a koeficientu přístupnosti (kp). Koeficient bioklimatu je funkcí průměrné roční teploty v porostu a počtu příjemných dní (ten je určen hodnotou tlaku vodních par, tlaku vzduchu a teplotou vzduchu pro daný vegetační stupeň). Koeficient diverzity je funkcí stupňovitosti vertikálního zápoje a bylinného podrostu. Koeficient přístupnosti je funkcí sklonitosti a kamenitosti. Popis metodiky je převzat z práce R. Kocourka [6]. - 18 -
d) Metodická konstrukce hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle Bíny Jedná se o doplněnou a přepracovanou verzi metodiky možností využití krajinných celků (viz. bod b). Tato metodika se od své předlohy liší zejména tím, že k jednotlivým stupňům hodnocení (1, 2, 3) jsou přiřazovány rozdílné bodové hodnoty u každého hodnoceného kritéria, podle jeho významnosti a důležitosti pro cestovní ruch a rekreaci. Toto řešení umožňuje lépe vystihnout a zapracovat do celkového řešení „váhu“ jednotlivých kritérií. Tato metodika byla vybrána pro řešení mé práce a je kompletně popsána v kapitole metodika.
e) Hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle ing. arch. K. Vepřeka Jedná se o velmi podrobné rozšíření metodiky p. Bíny. Hodnocení se provádí na základě bodovacích tabulek, které jsou rozčleněny na čtyři sekce: sportovně technická zařízení a trasy (15 bodovaných kritérií), přírodní atraktivity (12 bodovaných kritérií), obslužná zařízení a vybavenost (10 bodovaných kritérií) a architektonické a stavební atraktivity (9 bodovaných kritérií). Ve všech čtyřech sekcích je zároveň rozlišována letní a zimní sezóna. Hodnocení se provádí na mapách rozčleněných čtvercovou sítí (nejmenší čtverec zpravidla 1,2 x 0,9 km, tzn 1,08 km2). Do hodnocení jsou kromě prvků zvyšujících využitelnost „čtverce“, započítány i hodnoty snižující tuto využitelnost. Z těchto čtverců je pak vytvořena rastrová mozaika území. Tato metodika se používá jako přímý podklad pro zpracování územních plánů velkých územních celků.
- 19 -
4. POPIS ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ 4.1. POLOHA ÚZEMÍ Město Tišnov (centrum zájmového území) se nachází v Jihomoravském kraji, v okrese Brno-venkov cca 25 km severozápadním směrem od města Brna, na jihovýchodním okraji Českomoravské vysočiny, nedaleko soutoku Svratky, Loučky a Besénku. Studované území se skládá z katastrálního území města Tišnova a šesti na něj přiléhajících katastrálních území okolních obcí. Obce, které přiléhají ke k. ú. Tišnov: Lomnička na severu, Předkláštěří na západě až jihozápadě, Březina u Tišnova na jihu, Hradčany na jihovýchodě, Drásov na východě a Železné na severovýchodě od města Tišnova. Tyto obce společně s městem Tišnov náleží do regionu Tišnovsko, který vznikl 13. 12. 2004 jako dobrovolný svazek obcí sdružující celkem 43 obcí. Z těchto obcí náleží Předklášteří, Lomnička a Železné do mikroregionu zvaného Porta, Hradčany a Drásov do mikroregionu Čebínka, Březina do mikroregionu Deblín. Rozloha katastrálního území města Tišnova je 17,13 km2. Rozloha katastrálního území obce Lomnička u Tišnova je 6,33 km2. Rozloha katastrálního území obce Drásov je 10,71 km2. Rozloha katastrálního území obce Předklášteří je 7,26 km2. Rozloha katastrálního území obce Březina u Tišnova je 3,19 km2. Rozloha katastrálního území obce Hradčany u Tišnova je 3,05 km2. Rozloha katastrálního území obce Železné je 2,35 km2. Celková rozloha zkoumaného území je tedy: 50,02 km2.
Obr. č. 1: Vymezení zájmového území
- 20 -
4.2. STRUČNÁ
CHARAKTERISTIKA
OBCÍ
ZÁJMOVÉHO
ÚZEMÍ 4.2.1. Město Tišnov Tišnov je centrem zkoumaného území, ale i celého regionu Tišnovsko, Město je přirozeným, významným regionálním střediskem osídlení, jak svojí populační velikostí, tak i koncentrací nabídky služeb a práce v rámci celého Jihomoravského kraje (dvanácté největší město v kraji). Město je zařazeno do souboru středisek, které byly v roce 2003 vybrány, jako pověřené obce III. stupně. Tišnov leží v nadmořské výšce 256 m, výměra katastrálního území je 17,13 km². V roce 2005 zde žilo 8314 obyvatel. Tišnov leží v malebné členité krajině prvních výběžků Českomoravské vysočiny. Ačkoli archeologické nálezy prozrazují, že toto území bylo osídleno již ve starší době kamenné, první písemná zmínka pochází z roku 1233. Hospodářský rozvoj městečka nejednou narušily válečné a přírodní katastrofy. V roce 1428 vypálili město i klášter husité, těžké bylo i období třicetileté války, či napoleonská tažení. Několikrát město zachvátily rozsáhlé požáry, například v roce 1668. Pro novou etapu hospodářského a společenského rozvoje měla velký význam zejména železnice, která město propojila v roce 1885 s Brnem a o dvacet let později s Havlíčkovým Brodem a Prahou. Od roku 1896 se stal Tišnov okresním městem. V roce 1895 byl prohlášen za klimatické město, v roce 1899 bylo na úpatí lesa Klucanina postaveno léčebné sanatorium a
Tišnov se stal vyhledávaným lázeňským střediskem a východiskem
turistických cest do malebné krajiny v podhůří Českomoravské vrchoviny. Stal se přirozeným administrativním, hospodářským a kulturním centrem kraje. Po roce 1918 prošlo město značným stavebním rozvojem. Za sokolovnou a pod Klucaninou začaly vyrůstat nové vilové čtvrti, na hlavním náměstí byla postavena v roce 1929 nová budova okresního soudu (dnes pošta a zemědělské učiliště), na dolním náměstí vyrostla v letech 1932 - 33 funkcionalistická budova spořitelny podle projektu Bohuslava Fuchse z Brna (dnešní Komerční banka), významná architektonická památka a jedna z dominant města. Pro rozvoj zájmové činnosti byl postaven katolický dům a k sokolovně přistavěna divadelní dvorana s velkým jevištěm. Rozvoj školství zajišťovaly nové budovy gymnázia, zřízeného v roce 1920, a živnostenské školy. Kromě toho byly vybudovány nové silnice, např. do Předklášteří, kde byl v roce 1930
- 21 -
vybudován nový most přes Svratku. Se stavebním rozmachem vzrostl i počet obyvatel v roce 1937 na 4750. Průmyslová výroba v Tišnově i na Tišnovsku měla malovýrobní ráz, zajišťovali ji především živnostníci a řemeslníci, k větším podnikům patřily textilní továrna A. Řezáče, Müllerova koželužna, Kopřivova papírna v Předklášteří, továrna na provazy Ant. Mouky, firma Fulgur na výrobu elektrických strojů, lihovar, mlýny, cihelny a řada menších provozů. Hospodářský rozvoj Tišnova byl pak zastaven ve 30. letech, město bylo v této době značně zadluženo a nemělo prostředky na investice a další rozvoj. Po skončení druhé světové války a okupace byly odstraněny válečné škody a začala nová výstavba. Koncem 40. a v 50. letech byla postavena nová škola (Smíškova ul.), byty a komunikace, významná byla modernizace žel.tratě Brno Havl.Brod (dvoukolejná). Od 1.1.1953 byla sloučena dosud samostatná obec Předklášteří s Tišnovem, později pak přibývaly další. V letech 1951-55 byla vybudována nová okresní silnice vedoucí od Brna přímo do Předklášteří s odbočkou do Tišnova a novým mostem přes Svratku, čímž byl provoz po trase Brno - Nové Město na Moravě odveden mimo střed města. V roce 1957 bylo dáno do zkušebního provozu nové koupaliště. 60. léta přinesla další změny. Od 1.1.1960 zanikl tišnovský okres a město se stalo součástí okresu Brno-venkov.Významná se pro rozvoj regionu stala naleziště uranové rudy na Vysočině. Pro pracovníky uranových dolů bylo postaveno nové sídliště pod Klucaninou, koncem 60. let byla zahájena stavba sídliště u Humpolky, v roce 1966 byla elektrifikována žel. trať Brno-Havl.Brod, 1969 začala plynofikace města. V roce 1970 měl Tišnov 8263 obyvatel. V 70. a 80. letech bylo postaveno další sídliště pod Květnicí, nová škola na nám.28.října, sportovní hala, lyžařský vlek na Klínku, autoklub u koupaliště, síť mat. škol a obchodů. K 1.7.1980 bylo k Tišnovu připojeno dalších 6 obcí (Hradčany, Štěpánovice, Lomnička aj.). Nové integrované město Tišnov mělo k témuž dni 12022 obyvatel. V roce 1972 byla objevena na Květnici krápníková jeskyně, pojmenovaná pak po tišnovském speleologovi Královi. Od roku 1976 se v Tišnově pořádají pravidelně světoznámé burzy minerálů. V oblasti kultury byla významná výstavní činnost Klubu přátel výtvarného umění, divadelní představení Karasova divadla, ze sportovních akcí Tišnovská padesátka , automobilová ralley Vysočina, ve sportovní hale se konala mistrovství Evropy v odbíjené, sálové cyklistice aj.
- 22 -
Od roku 1990 spravuje město opět městský úřad v čele se starostou a městské zastupitelstvo. Místní podniky a živnosti se vrátily zpět do soukromých rukou, město zkrásnělo opravenými chodníky a fasádami domů. Většina integrovaných obcí se rozhodla pro vlastní správu a počet obyvatel tak opět klesl na současných 8500. [25] 4.2.2. Obec Lomnička u Tišnova Tato obec se nachází přibližně 2 km severním směrem od města Tišnova. Leží v nadmořské výšce 277 m v okrouhlém údolí ohraničeném nevysokými pahorky, z nichž nejvýznamnější je Květnice. Obcí protéká potok Besének a potok Lomnička, který je přítokem Besénku. V obci je evidováno 155 domů a 436 obyvatel k 2. 10. 2006. Rozloha katastrálního území je 6,33 km². První písemná zmínka o obci Lomnička je z roku 1235, kde byla uvedena pod názvem Lomnice; názvy se postupně měnily – Lominiz, Lomniczka, Lomnitschka, od roku 1924 platí oficiální název Lomnička. 4.2.3. Obec Předklášteří Tato obec se nachází přibližně 1 km západně od města Tišnova a v podstatě na něj přímo navazuje. Dále obec sousedí s obcemi: Dolní Loučky a Štěpánovice. K obci náleží i osada Závist. Obec leží v průměrné nadmořské výšce 256 m. Ke dni 3.7.2006 je evidováno 1453 obyvatel. Rozloha katastrálního území je 7,26 km2. Reliéf katastru je velmi členitý, výrazně rozčleněný údolními zářezy Svratky a jejími přítoky řekou Loučkou a potokem Besénkem. Na severu, nad soutokem Loučky a Besénku se Svratkou, se zvedá Květnice (470 m) a Dřínová (370 m), na opačné jižní a jihozápadní straně jsou významné vrcholy Čepička (391 m), Kozí brada (386 m), Číhadlo (408m) a Výrovka (420 m). Velkou část katastru pokrývají lesy. První písemné zmínky, které se váží k Předklášteří jsou z roku 1233, kdy byl královnou Konstancií založen klášter Porta coeli. Na klášterních pozemcích před klášterem se rozrůstala ves, která dostala název Předklášteří. Roku 1990 se Předklášteří opět stalo samostatnou obcí podle Zákona o obcích (od 1. ledna 1953 bylo částí Tišnova). [34]
- 23 -
4.2.4. Obec Březina u Tišnova Obec Březina se nachází zhruba 2 km jižním směrem od města Tišnova. Obec leží v průměrné nadmořské výšce 247 m v údolí řeky Svratky. Je zde evidováno 235 obyvatel ke dni 3.7. 2006. Rozloha katastrálního území je 3,19 km2. První zmínka o obci je z roku 1232, kdy ji markrabě Přemysl věnoval cisterciáckému klášteru Porta coeli v Předklášteří. Současná Březina si i přes dosavadní stavební rozvoj zachovala jak malé měřítko, tak nevelký počet obyvatel. Zachovány zůstaly i tradiční vazby na město Tišnov. 4.2.5. Obec Hradčany u Tišnova Obec Hradčany se nachází zhruba 2 km jihovýchodním směrem od Tišnova. Leží v průměrné nadmořské výšce 247 m. Ke dni 3.7. 2006 zde bylo evidováno 516 obyvatel. Rozloha katastrálního území je 3,05 km2. Územím protéká říčka Lubě. První písemná zmínka o obci je z roku 1397. Obec se začala rozvíjet kolem velkostatku, který patřil klášteru Porta coeli a měla zemědělský charakter. 4.2.6. Obec Drásov Obec Drásov se nachází cca 3 km východně od Tišnova v průměrné nadmořské výšce 270 m. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 1157 obyvatel. Rozloha katastrálního území je 10,71 km2, z toho je 2,26 km2 lesů. Územím protéká říčka Lubě. První písemná zmínka o obci je z roku 1240. [22] 4.2.7. Obec Železné Obec Železné se nachází 2 km severovýchodním směrem od Tišnova v průměrné nadmořské výšce 320 m. Ke dni 3. 7. 2006 bylo evidováno 366 obyvatel. Rozloha katastrálního území je 2,35 km2. Územím protéká potok Lomnička. V katastru obce se nachází celkem 11 významných krajinných prvků a jeden památný strom. První písemná zmínka o obci je z roku 1239. Název obce je odvozen od těžby železné rudy . V historických pramenech se objevuje ve tvaru Železné, Železná. Původní osídlení obce se vyvíjelo kolem návsi se statky a mělo výrazně zemědělský charakter.
- 24 -
4.3. PŘÍRODNÍ POMĚRY 4.3.1. GEOMORFOLOGICKÉ ČLENĚNÍ Tab. č. 1 : Geomorfologické členění Systém
Hercynský
Provincie
Česká vysočina Českomoravská soustava
Subprovincie (soustava) Oblast
Brněnská vrchovina
Celek
Boskovická brázda
Podcelek
Oslavanská brázda
Okrsek
Tišnovská kotlina
4.3.2. GEOLOGICKÉ POMĚRY Většina a
území
metamorfovaných
–
leží
na
fylitech,
horninách
svorech,
paleozoických
ortorulách,
devonských
zvrásněných vápencích
a slepencích., ale také na granodioritech, které sousedí s terciérními horninami – vápnité písky a jíly, v údolí řeky Svratky. V údolí řeky Loučky vystupují četné pásy amfibolitů, granulitové ruly a malý syenitový masív. Mezi řekou Svratkou a Boskovickou brázdou převládají ortoruly. [13]
4.3.3. PEDOLOGICKÉ POMĚRY Vyskytují se hlavně tyto tři půdní typy: •
Kambizemě typické (hnědé půdy) - na hřbetech a svazích, 90% zájmového území, na sprašových hlínách.
•
Hnědozemě typické - na pravém (jihozápadním) břehu Svratky, kolem Květnice, na sprašových hlínách.
•
Fluvizemě typické - na karbonátových píscích, kolem Květnice, na levém břehu Svratky.
- 25 -
4.3.4. KLIMATICKÉ POMĚRY Podnebí zájmového území Klimatická charakteristika byla převzata z práce E. Quitta [17]. Řešené území se nachází v mírně teplé klimatické oblasti MT 11. Okrsek MT 11 je charakteristický dlouhým, teplým a suchým létem, krátkým přechodným obdobím s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, krátkou zimou, mírně teplou a velmi suchou, s krátkým trváním sněhové pokrývky. Území leží ve srážkovém stínu Českomoravské vrchoviny,a proto je klima mírně suché.
Tab. č. 2: Teploty a srážky Bystřice n. Pernštejnem 6,5 ºC 651 mm Nedvědice
7,4 ºC 630 mm
Lomnice
-
596 mm
Veverská Bitýška
-
559 mm
Tišnov
8,0 ºC 579 mm
Tab. č. 3 : Klimatické poměry Počet letních dnů
40-50
Počet dnů s průměrnou teplotou 10ºC a více
140-160
Počet mrazových dnů
110-130
Počet ledových dnů
30-40
Průměrná teplota v lednu
-2-(-3)ºC
Průměrná teplota v červenci
17-18ºC
Průměrná teplota v dubnu
7-8ºC
Průměrná teplota v říjnu
7-8ºC
Průměrný počet dnů se srážkami 1mm a více
100-120
Srážkový úhrn ve vegetačním období
350-450mm
Srážkový úhrn v zimním období
200-250mm
Počet dnů se sněhovou pokrývkou
50-60
Počet dnů zamračených
120-150
Počet dnů jasných
40-50
- 26 -
Teplotní poměry Průměrná teplota vzduchu (0C) za období 1901-1950, hodnoty naměřené v Tišnově:
Tab. č. 4 : Teplotní poměry měs.
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
rok
IV - IX
tepl.
-2,6
-1,1
3
8
13,3
16,2
18,2
18,2
13,5
8,2
3,2
-0,5
8
14,4
Srážkové poměry Průměrný úhrn srážek (mm) za období 1901-1950:
Tab. č. 5 : Srážkové poměry měsíc
I
Prům. 32 úhrn sráž.(mm)
II
III IV V
VI
VII VIII IX
X
XI
XII rok
27
30 39 60
71
80
48
44
39
65
44
579
Teplotní a srážkové údaje naměřené v meteorologické stanici v Tišnově. (274m.n.m.,zeměpisná šířka 49º21´,zeměpisná délka16º26´)
4.3.5. HYDROLOGICKÉ POMĚRY Hydrologický popis zájmového území Řešené území přísluší do povodí Svratky a dále je odvodňováno řekou Loučkou, potokem Besének, potokem Lomnička a říčkou Lubě. Řeka Svratka pramení na úbočí Křivého javora a Žákovy hory v 760 m. n. m. a ústí do Dyje ve 170 m. n. m.. Plocha povodí je 7 118,7 km2 . Délka toku je 173,9 km, průměrný průtok u ústí je 27,27 m³/s. Jejími přítoky jsou Fryšávka, Bystřice, Hodonínka, Nedvědička, Loučka, Besének, Lubě, Bílý potok, Svitava, Bobrava, Litava a společně s Jihlavou ústí do Dyje. Na řece jsou vybudovány 3 nádrže : Vír I, Vír II a Brněnská přehrada. Řeka Loučka pramení u Rokytna ve výšce 725 m. n. m. Do řeky Svratky ústí u Tišnova ve výšce 260 m. n. m. Plocha povodí je 389,9 km2, délka toku je 60,1 km, průměrný průtok u ústí pak 2,11 m3/s. Přítoky Loučky jsou Libochůvka a Kozlí potok.
- 27 -
Hydrologické stanice toku se nacházejí ve Skryjích a Dolních Loučkách. Celý tok je vodohospodářsky významný se pstruhovou vodou. Horní část toku na území CHKO Žďárské vrchy je chráněná. Vodácky využívaný je úsek od Nového města do Olešinky, délka úseku je 19 km a obtížnost WW I. Vodní nádrže na toku Loučky jsou v současné době reprezentované rybníkem v katastru obce Dolní Loučky. Potok Besének pramení na několika místech v trojúhelníku tvořeném obcemi Brumov, Černovice, Bedřichov v nadmořské výšce kolem 600 metrů. Besének na studovaném území protéká obcí Lomnička, poté mezi kopci Dřínová a Květnice a v Předklášteří se vlévá zleva do Svratky na 79. kilometru jejího toku. Plocha povodí Besénku je asi 51 km², jeho délka je asi 20 km. Hlavními přítoky jsou potok Brusná, Rašovský a Ždánický potok a potok Lomnička. Potok Lubě. O tomto potoce nelze nalézt bližší konkrétní informace. Potok Lubě se skládá z několika bezejmenných potůčků, které pramení zhruba ve výšce 450 m n. m. nedaleko přírodní památky Krkatá baba. Jeho přítoky jsou říčka Lažánka, Unínský potok a Šekranský potok. Protéká obcí Drásov a nedaleko obce Březina se vlévá z levé strany do řeky Svratky 83. kilometru jejího toku. Potok Lomnička. O tomto potoce taktéž nelze nalézt téměř žádné bližší informace. Jeho přítoky jsou drobné potoky: Lubský a Štítenský. Potok protéká obcí Lomnička a na okraji této obce se z levé strany vlévá do potoka Besének. Celkově se jedná o oblast tzv. nejméně vodnou se silně rozkolísaným odtokem, s velmi malou retenční schopností a s nízkým koeficientem odtoku (0,11-0,2). Rozložení průtoků ve vodních tocích je v průběhu roku přirozeně nevyrovnané. Obecně nejvíce vody odteče v jarních měsících, nejméně koncem léta. Nejvodnatějšími měsíci jsou únor a březen. Hydrologický popis vodních toků Podle Vlčka [18] : Oblasti vodnosti – málo vodná
3-6 q.v.l/s.km2
Oblasti retenční schopnosti – velmi malá
0-10 q.355d/q *100
Stupně rozkolísanosti odtoku – silně rozkolísaný 1001 – 2500 q .100/q.355d Koeficient odtoku – nízký
0,11-0,20
- 28 -
Hydrogeologické poměry Časový výskyt průměrných měsíčních stavů hladin podzemních vod a vydatnosti pramenů je nejvyšší v březnu až květnu a nejnižší v prosinci a lednu. Region má průměrný specifický odtok podzemních vod: 0,51-1,00 l/s.km2. [16]
4.3.6. BIOGEOGRAFICKÉ POMĚRY Biogeografické členění Podle nového členění [2]- používáno pro ÚSES, patří území do: Tab. č. 6 : Biogeografické členění Provincie Podprovincie Bioregion
Středoevropské opadavé lesy Hercynská 1.24 – Brněnský
Fytogeografické členění Tab. č. 7 : Fytogeografické členění Fytogeograf. oblast pomezí mezofytika a termofytika Fytogeograf. obvod Českomoravské mezofytikum Fytogeograf. okres Moravské podhůří Vysočiny - mezofytikum
Stručná charakteristika území Krajinu tvoří moderátní pohoří s dubobukovými lesy na kambisolech a luvisolech. Lesní krajina území má proměnlivé zastoupení dubu a buku a výrazný podíl jehličnanů, zejména pak smrku. [15] Díky
výhodné
poloze
představuje
Tišnovsko
velmi
cennou
oblast
charakterizovanou pestrou mozaikou rostlinných a živočišných společenstev. S cílem ochránit biologickou rozmanitost a zajistit harmonické využívání krajiny bylo vyhlášeno na Tišnovsku 10 přírodních rezervací a 24 přírodních památek. Zasahují sem 4 přírodní parky (Bílý potok, Baba, Podkomorské lesy, Svratecká hornatina). [35]
Na řešené území zasahuje malá část přírodního parku Svratecká hornatina. Na řešeném území se nachází přírodní památka Květnice a téměř na hranici řešeného území jsou přírodní památky Malhostovická pecka a Drásovský kopeček. - 29 -
4.3.7. SOUČASNÝ STAV VEGETACE Současný stav rostlinných (dřevinných) společenstev Řešené území spadá do přírodní lesní oblasti č. 33 – Předhoří Českomoravské vrchoviny. Dle oblastních plánů rozvoje lesa [13] je typické zastoupení dřevin pro tuto přírodní lesní oblast následující: smrk ztepilý 39%, jedle bělokorá 1%, douglaska tisolistá do 1%, borovice lesní 25%, modřín opadavý 5%, dub zimní 17%, buk 2%, habr 3%, javor 1%, jasan do 1%, akát 3%, bříza 1%, lípa 2% , olše 1%. Na zkoumaném území je však menší výskyt dubových porostů, větší výskyt bukových porostů a větší zastoupení habru. V lesích studovaného území jednoznačně převládají kulturní smrkové porosty všech věkových kategorií (Picea abies) s příměsí borovice lesní (Pinus sylvestris), jedle bělokoré (Abies alba), dubu zimního (Quercus petraea) a hojně je v podrostu rozšířen habr obecný (Carpinus betulus). Ojediněle se vyskytuje modřín (Larix decidua) pozůstatky z původních porostů. Je zde také několik lokalit se vzrostlým bukem lesním (Fagus sylvatica), v současnosti ale probíhá jejich postupné mýcení a vždy je ponecháno jen několik jedinců pro zajištění přirozené obnovy. Nově (v posledních 15ti letech) jsou také pěstovány jedlové (jedle bělokorá a jedle obrovská) a douglaskové monokultury. V okrajových částech porostů se rozšiřují nálety břízy (Betula pendula) společně s nálety borovice lesní (Pinus sylvestris), případně jasanu (Fraxinus excelsior), v některých liniích, zejména na okrajích lesa je také značné množství náletu buku, habru, topolu osiky (Populus tremula), javorů mléče a klenu (Acer platanoides a pseudoplatanus). Na některých částech území se nachází liniová společenstva, která jsou tvořena zbytky třešňových, višňových (Cerasus avium) a jabloňových sadů, které v minulosti ustoupily pastvinám, a pod kterými se postupem času vyvinula keřová vegetace, hojně je zde zastoupen bez černý (Sambucus nigra), růže šípková (Rosa canina), hloh obecný (Crataegus laevigata), brslen evropský (Euonymus europaeus), dřišťál obecný (Berberis vulgaris), svída krvavá (Swida sanguinea) a také líska obecná (Corylus avellana). V blízkosti vodních toků se nejčastěji vyskytuje olše lepkavá (Alnus glutinosa) v různém poměru s vrbou bílou (Salix alba) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Kolem potoka Lomnička se vyskytuje také olše šedá (Alnus incana). Mimo les jsou častá pole, louky, pastviny, třešňové, jabloňové a ořechové sady ponechané ladem. Kolem silnic jsou jabloňové a třešňové aleje.
- 30 -
Současný stav rostlinných (bylinných) společenstev Na Tišnovsku se stýkají dvě květinné oblasti. Ze severu a severozápadu sem zasahuje lesní květena oblasti hercynsko-sudetské, kdežto z jihu teplomilná a stepní květena oblasti ponticko-panonské. Je zde možné sledovat vzájemné pronikání teplomilných druhů k severu a naopak sestup horských druhů k jihu. Významnými migračními cestami rostlin i živočichů jsou na Tišnovsku hluboká údolí Svratky a jejích přítoků a Boskovická brázda. Tudy putovaly v době poledové od jihu směrem na sever teplomilné a stepní druhy rostlin a živočichů. Jejich domovem se staly k jihu obrácené svahy místních kopců. Tak na slunných svazích Květnice mají své nejsevernější útočiště v povodí Svratky např. kavyl sličný (Stipa pulcherrima), kavyl vláskovitý (Stipa capillata), žluťucha menší (Thalictrum minus), oman oko Kristovo (Inula oculuschristi), zvonek boloňský (Campanula bononiensis) a dub pýřitý (Quercus pubescens). Význačnou teplomilnou rostlinou je koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis). Některé význačné druhy se rozšířily z hor do údolí řek a mezi stinné skály obrácené k severu. K těmto druhům patří z rostlin např. plavuň pučivá (Lycopodium annotinum), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), devětsil bílý (Petasites albus), žluťucha orlíčkolistá (Thalictrum aquilegiifolium), hadí kořen větší (Polygonum bistorta), prvosenka vyšší (Primula elatior) a růže alpská (Rosa pendulina). [35]
4.3.8. ŽIVOČIŠNÁ SLOŽKA Živočišná složka na zájmovém území Z teplomilných živočichů je třeba na prvním místě jmenovat kudlanku nábožnou (Mantis religiosa), která byla na Tišnovsku poprvé zjištěna začátkem 90.let. Na teplé polohy jsou dále vázáni např. ptáci bramborníček černohlavý (Saxicola torquata) a žluva hajní (Oriolus oriolus). K typickým živočichům chladných a vyšších poloh patří horský pták ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes). Ke specifikům druhové rozmanitosti Tišnovska patří hojný výskyt vrápence malého (Rhinolophus hipposideros) a několika druhů netopýrů (Myotis), kteří mají vhodná zimoviště v podzemních prostorách krasových částí na Květnici.[35]
Ze zvěře je zde možné spatřit srnce (Capreolus capreolus), zajíce polního (Lepus europaeus), káně lesní (Buteo buteo), prase divoké (sus strofa), kunu lesní (martes
- 31 -
martes) a mnoho jiných obecně známých druhů: vosa obecná (Vespa vulgaris), včela medonosná (Apis mellifica), mravenec lesní (Formica rufa). Dále krtka obecného (Talpa europea), slepýše křehkého (Anguis fragillis) nebo křižáka obecného (Araneus diadematus), kobylku obecnou (Pholidoptera griseoaptera), čmeláka zemního (Bombus terrestris) a mnoho dalších druhů hmyzu.
- 32 -
5. METODIKA Pro vypracování této práce byla zvolena Metodická konstrukce hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle Bíny.
5.1. ZÁKLADNÍ METODICKÁ KONSTRUKCE HODNOCENÍ POTENCIÁLU CESTOVNÍHO RUCHU A REKREACE Potenciál cestovního ruchu je chápán jako formalizovaný výsledek zhodnocení co možná nejkomplexnějšího okruhu lokalizačních podmínek a předpokladů pro další možný rozvoj cestovního ruchu. Lokalizační podmínky cestovního ruchu vytvářejí složitý multidisciplinární systém. Podmínkou pro zkoumání tohoto systému je jeho zjednodušení a rozčlenění na relativně přirozené segmenty. Za tyto segmenty považujeme jednotlivé, v zásadě homogenní aktivity cestovního ruchu – např. cykloturistika, kulturně poznávací turistika, kongresová turistika apod. Celkový potenciál se tak skládá z dílčích, „odvětvových“ potenciálů, tj. možností, které v území existují pro provozování konkrétních aktivit cestovního ruchu.
Lokalizační podmínky cestovního ruchu se vyskytují ve třech hlavních formách: a) jako vhodnost krajiny pro určitou aktivitu cestovního ruchu (z logiky věci vyplývá, že jde o takové aktivity, jejichž provádění je v rozhodující míře vázáno na přírodní prostředí); příklady: vhodnost krajiny pro cykloturistiku, pro zimní sporty, pro horolezectví apod., b) jako určitá relativně fixní danost, která v obci existuje a je atraktivní pro návštěvníky; příklady: kulturně historické památky a soubory, muzea a skanzeny apod. c) jako kulturní, sportovní a jiné akce, které jsou v obcích pořádány a navštěvují je účastníci (diváci) odjinud.
Stupeň rigidnosti a časové neměnnosti lokalizačních podmínek cestovního ruchu klesá od bodu a) k bodu c). Přírodní a krajinné podmínky (a) jsou relativně neměnné. Nepříliš snadno se též vytvářejí v obcích nové „kamenné“ kulturní atraktivity (b) cestovního ruchu (v zásadě to však jde, viz např. dnes relativně časté zřizování skanzenů). Naopak poměrně snadno se dá ovlivnit potenciál cestovního ruchu obce tím, že se zde začnou pořádat různé akce (c) a zajistí se jejich širší publicita.
- 33 -
Na tomto místě je nutno ovšem zdůraznit, že žádný formalizovaný model nemůže postihnout lokalizační podmínky cestovního ruchu obcí v jejich naprosté úplnosti. Některé autentické místní jevy, vztahy a charakteristiky stojí pod možným rozlišovacím prahem hodnocených geografických, krajinně-přírodních, kulturně památkových a jiných územních systémů pro území obcí. Tyto atributy nicméně mohou významně dotvářet obraz vlastních možností a atraktivit, pro něž se daná obec stává cílem návštěv účastníků cestovního ruchu. Nehmotně a neměřitelně nadto působí genius loci určitých míst. Někdy nastává i situace, že realizační podmínky cestovního ruchu jsou důležitější než lokalizační podmínky. V takových případech bývá významně zastoupen lidský faktor, iniciativa vlastních tvůrců a provozovatelů zařízení a produktů s přímou i nepřímou vazbou na cestovní ruch. Z konkrétních příkladů lze namátkou uvést široce navštěvovanou lyžařskou sjezdovku s umělým sněhem ve Velkých Němčicích na Hustopečsku (v teplé nížinné oblasti), budování moderních aquaparků ve městech (které může zásadně modifikovat charakteristiky vhodnosti krajiny pro rekreaci u vody), populární westernové městečko Šiklův mlýn u Zvole apod. Iniciativa tu dokázala překonat určité lokalizační handicapy: v prvním příkladě klimatické, ve druhém příkladě zvyk lidí rekreovat se u vody jen v přírodě a konečně ve třetím příkladě tradici umísťovat atraktivní zábavní zařízení jen do větších měst a jejich blízkého okolí. [21]
Tab. č. 8: Hodnocení potenciálu cestovního ruchu, 1. část, 2. část na další straně Počet bodů pro kladný stupeň lokalizačních podmínek 1 2 3 10 20 45
Složka potenciálu CR Přírodní pozoruhodnosti Vhodnost krajiny pro pěší a horskou turistiku Vhodnost krajiny pro cykloturistiku Vhodnost krajiny pro sjezdové zimní sporty Vhodnost krajiny pro lyžařskou turistiku Vhodnost krajiny pro rekreaci u vody Vhodnost krajiny pro rekreaci typu les/hory Vhodnost krajiny pro venkovskou turistiku Vhodnost krajiny pro vodní turistiku Vhodnost krajiny pro horolezectví Vhodnost krajiny pro závěsné létání Vhodnost krajiny pro sportovní myslivost
5 10
10 15
15 20
7 3 10
15 7 20
30 10 40
7
13
20
3 3
7 7
10 15 2 2 2
- 34 -
Vhodnost krajiny pro sportovní rybolov Vhodnost krajiny pro pozorování vodních ptáků Kulturně-historické památky a soubory Skanzeny a muzea Lázeňská funkce Kongresy a konference Kulturní akce Sportovní akce Církevní akce Veletrhy a tématické trhy Místní produkty Příhraniční specifika
2
10 5 5 2 10 2 2 5 5 2
25 15 15 10 20 7 4 20 10 5
1 50 35 35 20 40 20 10 40 25 10
5.2. KLADNÉ STUPNĚ LOKALIZAČNÍCH PODMÍNEK SLOŽEK CESTOVNÍHO RUCHU Lokalizační podmínky v rámci jednotlivých složek cestovního ruchu jsou přirozeně někde vyšší, někde nižší, někde neexistují vůbec. V posledním případě jde o jejich nulový stupeň. Pro ostatní (kladné) případy zavádíme tři stupně vhodnosti lokalizačních podmínek cestovního ruchu: •
stupeň 1 – podmínky jsou v základní úrovni, tj. potenciálově relevantní jev je v konkrétním prostoru registrovatelný,
•
stupeň 2 – podmínky jsou ve zvýšené úrovni, tj. potenciálově relevantní jev vykazuje v konkrétním prostoru již zřetelný a výrazný stav,
•
stupeň 3 – podmínky jsou ve vysoké úrovni, tj. potenciálově relevantní jev dosahuje v konkrétním prostoru dominantního stavu. Pouze u některých složek (jmenovitě: vhodnost krajiny pro horolezectví,
pro závěsné létání, pro sportovní myslivost, pro rybolov a pro pozorování vodních ptáků) je při splnění lokalizačních podmínek rozlišen pouze jediný stupeň. Území dané obce je buď pro tyto určité aktivity cestovního ruchu vhodné, nebo vhodné není. [21]
- 35 -
5.3. RÁMCOVÝ POPIS SITUACÍ PRO ZAŘAZOVÁNÍ ÚZEMÍ DO KLADNÝCH STUPŇŮ LOKALIZAČNÍCH PODMÍNEK JEDNOTLIVÝCH
REKRAČNÍCH
AKTIVIT
A CESTOVNÍHO RUCHU
Přírodní pozoruhodnosti V krajině zařazené do stupně 1 se vyskytují jednotlivé atraktivní přírodní výtvory (zejména skalní formace). Ve stupni 2 jsou přírodní výtvory větší a významnější, mají širší publicitu v průvodcích i turistických mapách. Nejméně do této kategorie jsou řazeny krasové povrchové i podzemní jevy. Stupeň 3 tvoří obce, na jejichž území se nacházejí celostátně a mezinárodně proslulé přírodní výtvory, které často tvoří jediný důvod návštěvy celé oblasti (pískovcová skalní města, kaňony, jeskyně, propasti, rezervace s naučnými chodníky apod.).
Vhodnost krajiny pro pěší a horskou turistiku Do stupně 1 zařazujeme mírně členitou pahorkatinnou až vrchovinnou krajinu protékanou vodotečemi, se střídáním lesů se zemědělskými plochami, terén musí vykazovat určitou rozmanitost a jsou k dispozici vhodné mimosilniční trasy využitelné pěšími turisty. Krajina ve stupni 2 vykazuje větší reliéfovou členitost nebo vyšší nadmořskou výšku, přibývá podílu lesů, objevují se louky a pastviny. V některých oblastech (Třeboňsko) byla do tohoto stupně zařazena i rovinatá území díky své krajinné estetice. Stupeň 3 představuje převážně horská a podhorská krajina se souvislejšími lesy a extenzivnějším zemědělstvím s četnými turistickými stezkami, s možnostmi vyhlídek, někde s rozhlednami, a drobným (popř. rozptýleným) osídlením.
Vhodnost krajiny pro cykloturistiku Ve stupni 1 je rovinatá až pahorkatinná krajina v zemědělských územích v oblastech bez výraznějšího ekologického poškození, s malým podílem lesů a kompaktními sídly, s vhodnými vedlejšími silnicemi a polními cestami. Stupeň 2 tvoří rovinatá až pahorkatinná krajina v oblastech, kde je více lesů a vodotečí, popř. i vodních ploch. Začleňovány jsou rovněž výše položené krajiny odpovídající vrchovinám, které mají charakter rozevřených údolí a širokých hřbetů. Do stupně 3 řadíme území s větším podílem lesů, nízkou hustotou osídlení a vysokou krajinnou estetikou, často i náhorní
- 36 -
plošiny hor. Tyto atributy mohou převážit v některých krajích poměrně značnou členitost reliéfu.
Vhodnost krajiny pro sjezdové zimní sporty Terén ve stupni 1 je částečně vhodný pro provozování sjezdových zimních sportů. Nadmořské výšky se pohybují nad 500 m. Do tohoto stupně jsou zařazeny i oblasti s nižšími nadmořskými výškami, mají-li dobré klimatické podmínky, dostatečnou sněhovou pokrývku a vhodné svažitostní poměry. Stupeň 2 představuje poměrně vhodný terén k provozování zimních sportů. Nadmořské výšky se pohybují průměrně okolo 800 m. Svažitostní i klimatické podmínky jsou vhodné pro provozování zimních sportů i pro náročnější lyžaře a snowboardisty. Stupeň 3 je území s náročnými lyžařskými terény ve výrazně členitém terénu. Nadmořské výšky se pohybují okolo 1000 m i výše. Území patří do chladných klimatických oblastí s vhodnými teplotními i srážkovými poměry a dlouhou dobou trvání sněhové pokrývky.
Vhodnost krajiny pro lyžařskou turistiku Ve stupni 1 je terén částečně vhodný pro provozování lyžařské turistiky. Nadmořské výšky se pohybují okolo 500 m. Do této kategorie jsou zařazeny i oblasti s nižšími nadmořskými výškami v případě dobrých klimatických podmínek, dostatečné sněhové pokrývky a dostatečné přírodní atraktivity oblasti. Do stupně 2 byl zařazen poměrně vhodný terén k provozování lyžařské turistiky, přírodně atraktivní prostředí, vhodné klimatické podmínky s dostatečnou a dlouho trvající sněhovou pokrývkou. Území stupně 3 má vysoké přírodní hodnoty a atraktivity. Patří většinou do chladné klimatické oblasti s vhodnými teplotními i srážkovými poměry, s dostatečnou dobou trvání sněhové pokrývky. Jsou sem zařazovány oblasti s méně členitým povrchem, které splňují výše uvedené podmínky. Takovéto oblasti jsou využívány k lyžařské turistice plošně a jsou protkány spletí cest. Na druhé straně jsou do této skupiny zařazovány i oblasti s vysokou členitostí povrchu, které však vytvářejí možnosti souvislých hřebenových nebo údolních cest s odpovídajícím vhodným převýšením.
Vhodnost krajiny pro rekreaci u vody V obcích zařazených do stupně 1 jsou přírodní vodní plochy nadmístního významu. Většinou se jedná o menší plochy, nebo o větší vodní plochy, kde je k rekreaci z objektivních důvodů využitelná pouze malá část. Do stupně 2 jsou zařazeny - 37 -
lokality regionálního, ale částečně i nadregionálního významu. Jedná se zejména o větší vodní plochy rybníků a přehradní nádrže střední velikosti. Vesměs jsou k dispozici ubytovací kapacity a další obslužné zázemí. Stupeň 3 byl použit pro vodní plochy velkého rozsahu, zejména se jedná o velké přehradní nádrže. Jejich využití k rekreaci je celorepublikového významu a často přitahuje i zahraniční klientelu.
Vhodnost krajiny pro rekreaci typu lesy/hory Ve stupni 1 je pahorkatinná, výjimečně i nížinná rovinná krajina se zvýšeným podílem lesů a nejvýše průměrnou hustotou obyvatelstva a osídlení. Do tohoto stupně jsou řazeny i některé výše položené a členitější oblasti, ale v poloze blízké velkým městským střediskům osídlení. Do stupně 2 byly zařazeny převážně oblasti v nadmořských výškách 500 – 800 m, rázem reliéfu odpovídající vrchovinám, s celostátně výrazně nadprůměrným podílem lesů, s drobným, částečně i rozptýleným osídlením a malou hustotou zalidnění. Připojeny byly i oblasti horského rázu s určitou ekologickou zátěží (Krušné hory). Stupněm 3 je typický areál horských krajin se souvislými lesy a nejlepšími možnostmi rekreačního využití, vesměs území s nadmořskou výškou nad 900 m.
Vhodnost krajiny pro venkovskou turistiku Stupeň 1 tvoří obce se sídly vesnického charakteru v rovinaté, či mírně zvlněné zemědělské krajině, průměrně nebo podprůměrně osídlené s menším podílem lesů, vodních ploch a turisticky značených cest (většina našich rovin a pahorkatin). Do stupně 2 řadíme obce s venkovskými sídly v členitější krajině charakteru vrchovin s vyšším podílem lesů, vodních ploch a turisticky značených cest. Stupeň 3 představují venkovská sídla často rozptýleného charakteru v členité podhorské a horské krajině s vysokým podílem lesů a travních porostů, dostatek možností pro turistiku. Výjimečně i mimořádně atraktivní krajina nižších poloh (pískovcová skalní města, Lednickovaltický areál, některé lokality jihočeských rybničních pánví apod.).
Vhodnost krajiny pro vodní turistiku Stupněm 1 je území obcí, které jsou situovány při vodních tocích, klasifikovaných v pramenu Atlas pro volný čas jako vhodné pro vodní turistiku, méně využívané. Do stupně 2 byly zahrnuty obce, které jsou situovány při části řek klasifikovaných v pramenu Atlas pro volný čas jako vhodné pro vodní turistiku, - 38 -
využívané. Do této skupiny byly zařazeny i obce podél souvislejších tras výletní lodní dopravy. Stupeň 3 je vyhrazen pro území ležící při březích vodácky nejpopulárnějších řek v ČR (Lužnice, Sázavy, Berounky, horní Vltavy).
Vhodnost krajiny pro horolezectví Lokalizační podmínky splňuje výskyt skal umožňujících horolezecké výstupy nebo alespoň výcvik, zejména pískovcová skalní města Českého ráje, Kokořínska, Labských pískovců apod.
Vhodnost krajiny pro závěsné létání Lokalizačním podmínkám odpovídá konfigurace terénu vhodná pro starty rogallových křídel a pro paragliding. Jedná se zejména o poměrně prudké, málo zalesněné osamělé vrchy či jiné prudké svahy spadající nikoliv do údolí, ale roviny nebo širší kotliny. V potenciálním letovém a přistávacím prostoru by neměly být větší vodní plochy, větší sídla, lesy, dálnice a silnice I. třídy.
Vhodnost krajiny pro sportovní myslivost Jde o výskyt mysliveckých revírů vydávajících turistická lovecká povolení. Na základě informace z příslušného odboru Ministerstva zemědělství vydává dnes tato povolení velké množství mysliveckých sdružení, takže je není možno evidovat. Proto byly příslušné lokalizační podmínky vyhodnoceny kladně v každé obci s výjimkou silně urbanizované a intenzivně zemědělské krajiny s minimem rozptýlené zeleně.
Vhodnost krajiny pro sportovní rybolov Lokalizačním podmínkám odpovídá výskyt rybářských revírů se zájmem o turistické rybářské lístky. Vzhledem k tomu, že vášniví rybáři navštěvují pro úlovek i kraje jinak zcela neturistické, byly na základě dostupných rybářských map do této kategorie řazeny všechny pstruhové a mimopstruhové revíry Českého a Moravského rybářského svazu i dalších organizací a soukromých vlastníků. U krajů, kde tyto mapy nebyly k dispozici, byla vhodnost pro sportovní rybářství usuzována dle průměrného průtoku (šířky) příslušného vodního toku dle mapy.
- 39 -
Vhodnost krajiny pro pozorování vodních ptáků Jde o lokality s možností sezónního pozorování ptáků při páření či hnízdění zajímavé z hlediska vzácnosti druhu či většího množství. Jedná se ve většině případů o břehové prostory velkých rybníků či vodních toků, výjimečně též některé jiné ornitologické lokality ve stepních, lesních, horských i jiných oblastech.
Kulturně historické památky a soubory Do stupně 1 jsou zařazeny obce, v nichž byly vyhlášeny vesnické památkové zóny a dále obce, jejichž solitérní kulturně památkové objekty klasifikuje pramen Kulturně historický potenciál České republiky pro cestovní ruch jako 3. třídu významnosti. Ve stupni 2 se nacházejí obce s městskými památkovými zónami a obce, v nichž existují vesnické památkové rezervace. U solitérních objektů se vycházelo ze zařazení do 2. třídy významnosti v pramenu Kulturně historický potenciál České republiky pro cestovní ruch. Stupeň 3 tvoří městské památkové rezervace a obce, na jejichž území se nachází památka UNESCO nebo národní kulturní památka. U solitérních objektů se vycházelo ze zařazení do 1. třídy významnosti v pramenu Kulturně historický potenciál České republiky pro cestovní ruch.
Skanzeny a muzea Stupeň 1 tvoří obce, v nichž existují skanzeny a muzea s regionálním a místním významem. Do stupně 2 jsou zařazeny obce se skanzeny a muzea s nadregionálním významem. Ve stupni 3 jsou obce se skanzeny a muzei s celostátním a mezinárodním významem.
Lázeňská funkce Stupeň 1 představují minimálně všechny obce, které jsou oficiálně klasifikovány jako lázeňské. Ve stupni 2 jsou lázeňské obce se střední kapacitou specializovaných zdravotnických zařízení a se zřetelným fyziognomickým utvářením lázeňské čtvrti. Do stupně 3 byla zařazena lázeňská města s významným postavením v léčebném procesu (více než 30 tis. pacientů za rok) a s velmi výraznou fyziognomií; jsou zároveň vysoce atraktivními cíli kulturní a společenské turistiky.
- 40 -
Kongresy a konference V obcích stupně 1 se relativně často konají valné hromady a konference regionálního
a
místního
že se v obcích relativně a nadregionálního
významu.
často
významu.
Stupeň
konají Stupeň
2
konference 3
spojuje
byl a obce
použit kongresy s
častým
v
případě,
celostátního pořádáním
nejvýznamnějších kongresů, konferencí a sympozií (celostátního i mezinárodního významu).
Kulturní akce Do stupně 1 byly zařazeny obce s meziročně pravidelným konáním kulturních akcí, slavností apod. regionálního a místního významu. Stupeň 2 tvoří obce s meziročně pravidelným konáním festivalů, slavností a jiných akcí převážně s nadregionálním a celostátním významem. Ve stupni 3 jsou obce, v nichž se konají nejvýznamnější festivaly, přehlídky, slavnosti apod. s celostátním a mezinárodním významem. Zahrnuta jsou i místa nejnavštěvovanějších letních divadelních představení.
Sportovní akce Stupeň 1 tvoří obce, v nichž se nejméně v roční periodicitě konají sportovní závody a jiné akce regionálního a místního významu. Nebyly uvažovány (ani v následujících stupních) cesty
fanoušků na pravidelné ligové zápasy fotbalových,
hokejových a jiných týmů. Do stupně 2 byly zařazeny obce, v nichž sportovní akce mají větší význam a delší tradici. Ve stupni 3 se seskupily obce se sportovními závody a akcemi s celostátní a mezinárodní publicitou a s nejdelší tradicí.
Církevní akce Do stupně 1 byla začleněna minimálně všechna církevní poutní místa, která jsou takto speciálně vymezena v pramenech Poutní místa v Čechách a Poutní místa Moravy a Slezska Ve stupni 2 jsou církevní poutní místa vyššího významu (více poutí do roka, více poutníků). Stupeň 3 tvoří církevní poutní místa nejvyššího významu.
Veletrhy a tematické trhy Ve stupni 1 jsou obce, v nichž se s nejméně roční periodicitou konají trhy, jarmarky a podobné akce regionálního a místního významu. Do stupně 2 byly zařazeny obce, kde trhy a jiné akce jsou více zaměřené na výstavnictví a obvykle bývají spojeny - 41 -
s kulturními akcemi. Stupeň 3 představují obce s nejvýznamnějšími veletrhy a výstavami, důležitými i v mezinárodním kontextu.
Místní produkty Do stupně 1 byly zařazeny obce s nadmístně známou výrobou a prodejem řemeslných a tradičních potravinářských produktů. Stupeň 2 znamená, že v obci vyráběné produkty (keramika, víno, proutěné zboží, tradiční pečivo aj.) jsou šíře známé a jejich prodej vytváří turistickou atraktivitu v regionálním měřítku. Stupeň 3 soustřeďuje obce s celostátně nejznámějšími a turisticky atraktivními produkty a příslušnou infrastrukturou (např. rázovité vinné sklepy).
Příhraniční specifika Gradient kupní síly německé a rakouské měny oproti české měně vede k častým cestám občanů SRN a Rakouska do českého příhraničí za zábavou a za běžnými nákupy a službami. Potenciální ekonomický (daňově zprostředkovaný) přínos této turistiky se týká všech obcí v pásu do cca 10 – 15 km od státní hranice, v případě měst i dále; tyto obce představují 1. stupeň. Do stupně 2 byly zařazeny obce ležící na silnicích I. a II. třídy vedoucích k hraničním přechodům, vzdáleným cca 7 – 15 km. Podmínky pro nákupní a zábavné cesty Němců a Rakušanů jsou tu zvýšeny. Stupeň 3 zahrnuje obce přímo při silničních hraničních přechodech nebo města v těsné blízkosti přechodů. Bína [21]
5.4. VÝSLEDNÉ BODOVÉ HODNOTY Hodnocení intenzity potenciálu cestovního ruchu je určena rozmezím výsledných bodových hodnot. a) Bodová hodnota 0 = bez potenciálu b) Bodová hodnota 1 – 25 = základní potenciál c) Bodová hodnota 26 – 50 = zvýšený potenciál d) Bodová hodnota 51 – 100 = vysoký potenciál e) Bodová hodnota 101 – 200 = velmi vysoký potenciál f) Bodová hodnota 201 a více = výjimečný potenciál
- 42 -
5.5. VLASTNÍ POSTUP ŘEŠENÍ PRÁCE Přípravné práce – studium informačních zdrojů Přípravné práce spočívaly především ve shromažďování veškerých dostupných informací o daném území. Hlavním zdrojem pro pracovní postup byla zadaná povinná literatura a veškerá dostupná odborná literatura, atlasy, mapy a internetové stránky vztahující se k tématu. Takto se získají nutné informace o území, přírodní podmínky, charakteristiky obcí a další související informace.
Terénní práce – rekognoskace terénu Dalším velmi důležitým zdrojem informací byl vlastní terénní průzkum. Při tomto terénním průzkumu byly získány informace o území, které nelze zjistit z map ani z literatury, jedná se například o turistické vybavení (lavičky, přístřešky) a byla pořízena fotografická dokumentace. Neméně důležité jsou také například rozhovory s místními obyvateli, kteří o území ví mnoho informací.
Kancelářské práce Cílem bylo shrnout všechny dostupné informace a ohodnotit území vhodným metodickým postupem tak, aby vzniklo ucelené dílo, které bude podávat co nejpřesnější obraz o možnostech komplexního rekreačního využití krajiny na zájmovém území spolu se stanovením nejčastějších druhů rekreačního využití. Bylo provedeno zpracování zjištěných údajů výše uvedenou metodikou dle Bíny. Nechybí ani nastínění možných střetů zájmů rekreačního využívání s jinými zájmy. V příloze budou připojeny fotografie, orientační mapky turistických tras a zajímavostí, a také kontakty na jednotlivá zařízení.
- 43 -
6. VSTUPNÍ ÚDAJE ŘEŠENÍ V této kapitole jsou shrnuty veškeré dostupné informace, které jsou potřeba pro provedení hodnocení dle zvolené metodiky. Dále jsou zde pro úplnost uvedeny také informace, které souvisí s rekreací a cestovním ruchem, avšak nejsou předmětem hodnocení dle metodiky. Tyto údaje posloužily k vytvoření SWOT analýzy. Všechny tyto informace a moje komentáře jsou záměrně uvedeny před kapitolou výsledky, i když jsou svým způsobem také výsledkem řešení této bakalářské práce. Bez jejich rozboru by však nebylo možné provést hodnocení dle zvolené metodiky. Uvedené údaje a poznatky jsou výsledkem terénních průzkumů, analýzy tištěných či elektronických literárních zdrojů a turistických map. Informace jsou uvedeny v takovém pořadí, které co nejvíce odpovídá pořadí hodnocených kritérií.
6.1. PŘÍRODNÍ POZORUHODNOSTI Přírodní památka Květnice - Tišnov Přírodní památka Květnice (129,86 ha) dosahující nadmořské výšky téměř 470 m se nachází při severozápadním okraji města Tišnova, na katastrálním území města. Oba její vrcholy s prudkými svahy oddělené širokým sedlem jsou zalesněny, avšak z dobových fotografií je patrné, že svahy Květnice před více jak 100 lety nebyly pokryty souvislým porostem a ještě v 30. letech 20. století se na nich rozkládala rozsáhlá skalní step a lesostep. Již svým názvem symbolizuje vrch Květnice jedinečnost druhového bohatství rostlin a na ně vázaných živočichů. Neobyčejná rozmanitost druhů a jejich společenstev je podmíněna její ostrovní polohou na rozhraní Boskovické brázdy a Českomoravské vrchoviny, velmi členitým reliéfem a pestrou geologickou stavbou. Inventarizační průzkum, který zde prováděli v roce 1975 studenti brněnské přírodovědecké fakulty, uvádí celkem 350 druhů vyšších rostlin, z nichž 55 je zařazeno mezi ohrožené druhy flóry české republiky. Typickým zástupcem rostlinné krásy Květnice je teplomilný dřín rostoucí
na slunných
jižních
svazích.
Živočišstvo
na Květnici
představuje
"spoluobjevitel" Královy jeskyně jezevec lesní. Bylo zde však také zjištěno 250 druhů motýlů, 31 druhů plžů a 46 druhů ptáků. Zalétává sem i výr velký, při troše štěstí je možno pozorovat v dutinách skal kunu skalní. Největší faunistický význam Květnice spočívá v tom, že její podzemní prostory jsou zimovištěm 12 druhů netopýrů a vrápenců. Právem tedy byla Květnice roku 1950 vyhlášena za státní přírodní rezervaci - 44 -
a neprávem podle nového zákona o ochraně přírody z roku 1992 přehlášena pouze na přírodní památku. K hojně navštěvovaným vyhlídkám patří křemencová Velká skála, která turisty přitahuje svými dalekými výhledy. Kopec Květnice je významnou mineralogickou lokalitou. Svou krásou upoutají také podzemní prostory, jeskyně a propasti, které však nejsou přístupné, proto si je lze prohlédnout pouze na fotografiích. [30]
Malhostovická pecka a Drásovský kopeček –Drásov Drábovský kopeček je přírodní památka vyhlášena v roce 1980, o velmi malé rozloze pouze 0,64 ha. Je to malý vápencový ostrůvek v polích s geomorfologicky zajímavými tvary reliéfu, vymodelovaný na vápencových skalách. Lokalita teplomilné vápencové Květeny. O sto metrů dále na sever se nachází třikrát větší přírodní památka, která byla vyhlášena taktéž v roce 1980, Malhostovická pecka o rozloze 1,9 ha. Jedná se také o vápencový kopeček se skalní stepí. Na této lokalitě se nachází koniklec velkokvětý a řada dalších ohrožených druhů. Obě dvě tyto přírodní památky se nachází v katastru obce Malhostovice, avšak zde je výjimečně řadím k obci Drásov, protože se nacházejí přibližně padesát metrů od hranice k. ú. Drásov.
Přírodní park Svratecká hornatina Do severních částí katastrálních území Předklášteří a Železné zasahují malé, jižní „cípky“ přírodního parku Svratecká hornatina.
V katastrech všech obcí se nacházejí významné krajinné prvky, například lze zmínit vápencový kopec zvaný Hradisko v k. ú. Železné. Tyto prvky však bohužel nejsou předmětem hodnocení dle metodiky.
6.2. VHODNOST KRAJINY PRO PĚŠÍ TURISTIKU Krajina spadá ve všech částech studovaného území do stupně číslo jedna, protože se jedná o pahorkatinou až vrchovinnou krajinu s převýšením 150 až 200 m, protékanou vodotečemi, se střídáním lesů se zemědělskými plochami. Na území Tišnova a Předklášteří je vyhodnocen stupeň dva, díky výhledům a také zastoupení luk
- 45 -
a pastvin. Terén vykazuje relativně vysokou rozmanitost a je zde dostatek značených turistických tras a lesních a polních cest, které vedou mimo silniční trasy. Na zájmovém území se nacházejí tři naučné stezky: Předklášteří, Květnice a kolem Tišnova.
a) Naučná stezka Předklášteří, podrobnosti trasy: Naučná stezka Předklášteří měří 3 km a je vedena po lesních odvozních cestách. Lze se na ni dostat po modré turistické značce z Předklášteří nebo po zelené z Tišnova. Na této naučné stezce jsou popsány zde vyskytující se dřeviny, problémy a zajímavosti současného lesního hospodářství této lokality. Převýšení je zhruba 40 m a lze říct, že tato naučná stezka je vhodná jak pro rodiny s malými dětmi, tak pro seniory, protože je vedena úseky s malým stoupáním.
b) Naučná stezka Květnice, podrobnosti trasy: Naučná stezka Květnice se téměř shoduje se zeleným turistickým značením a tato stezka začíná přibližně 0,5 km severozápadně od tišnovského náměstí. Délka této trasy je cca 5,5 km, převýšení je téměř 220 m, do kopce je maximální sklon 14%, sklon z kopce je 15%. Klesání je v délce cca 3 km, stoupání 2,5 km. [40] Tato naučná stezka seznamuje návštěvníky s historií kopce, s přírodními podmínkami a aktuálními problémy ochrany přírody na tomto území, vede přes 2 turiticky významné vyhlídky, z nichž nejznámější je Velká skála na Květnici, dále kolem potoka Besének a řeky Svratky.
c) Naučná stezka kolem Tišnova, podrobnosti trasy: Za výchozí bod této bezmála 16 km dlouhé naučné stezky lze považovat Jamborův dům v Tišnově.Tato stezka vede souběžně se zeleným turistickým značením směrem na kopce Nad Díly a Stanovisko přes obce Hajánky a Hájek, kde se odpojuje od zeleného turistického značení a pokračuje směrem na Šerkovickou hájovnu, dále se stezka stáčí na jih směrem ke kopci Květnice podél potoka Besének, poté stezka prochází souběžně s naučnou stezkou Květnice po severozápadním a jihozápadním úpatí Květnice a konec je na výchozím bodě po projití části Tišnova. Převýšení je zhruba 200 m. Tato stezka seznamuje návštěvníky s přírodními a historickými zajímavostmi města a nejbližšího okolí.
- 46 -
Přes území vede několik značených turistických tras: a) Červeně značená trasa od brněnské přehrady, procházející přes Březinu, Tišnov, kolem Květnice, směrem na obec Štěpánovice a dále. b) Červeně značená trasa od kláštera Porta coeli, kolem řeky Loučky do Dolních Louček a dále na západ. c) Modře značená trasa od Jamborova domu přes Předklášteří až do obce Nelepeč. d) Modře značená trasa z Veverské Bitýšky přes vrchol Sokolí a Hradčany, procházející přes Klucaninu, město Tišnov, kolem východního úpatí Květnice, dále přes obec Lomnička směrem na obec Šerkovice a dále na sever. e) Modře značená trasa vedoucí z Čebína, přes Drásov směrem na kopec Stanovisko a dále na sever. f) Zeleně značená trasa od Řikonína, přes vrcholy Žlíbky, Pásník a Kozí Bradu přes Tišnov, kde tvoří „smyčku“ přes Květnici a dále pokračuje přes obec Železné směrem na obec Hajánky a dále na sever. g) Žlutě značená trasa směrem z Deblína, procházející přes Tišnov a končící u rozhledny na Klucanině. Důležitým bodem a cílem pro mnoho pěších turistů je také Rozhledna na kopci Klucanina Dříve se zde nacházel ve výši 401 m.n.m kamenný základ bývalé rozhledny. Po roce 1989 se objevilo několik pokusů o obnovu rozhledny, ale všechny skončily neúspěšně. Teprve v roce 2001 myšlenka na obnovu rozhledny znovu ožila. Zrodil se projekt nové rozhledny nenápadně navazující na původní rozhlednu (základním tvarem a použitím dřeva v detailech) a v roce 2002 začala výstavba nové rozhledny. 11.10.2003 byla nová rozhledna slavnostně otevřena. Rozhledna je přístupná z Tišnova po modré turistické značce. Rozhledna je celoročně veřejně přístupná. [38]
6.3. VHODNOST KRAJINY PRO CYKLOTURISTIKU Většina území patří do stupně hodnocení dva, jelikož jsou zde roviny i kopce a celkově vyšší podíl lesů.
Přes území vedou tyto trasy: cyklotrasa 1: Nový Dvůr – Veverská Bítýška – Tišnov – Hlinsko – Seč – Ronov nad Doubravou cyklotrasa 5172: Tišnov – Veverská Bítýška – Rosice – Bratčice – Židlochovice
- 47 -
6.4. VHODNOST KRAJINY PRO SJEZDOVÉ ZIMNÍ SPORTY Lyžařský areál Klínek - Předklášteří Na k. ú. Předklášteří je významným místem pro zimní rekreaci – sjezdové lyžování, lyžařský vlek v areálu zvaném „Klínek“. Délka hlavní sjezdovky je 500 m, převýšení je 100 metrů a kapacita vleku - přepravního zařízení je 550 osob za hodinu. Do délky 480 m je umělé zasněžování a osvětlení sjezdovky ve večerních hodinách. V tomto areálu je také provozována lyžařská a snowboardová škola.
6.5. VHODNOST KRAJINY PRO LYŽAŘSKOU TURISTIKU V turistických mapách nejsou na studovaném území žádné značené lyžařské trasy. Místní obyvatelé, kteří znají místní terén však za dobrých sněhových podmínek využívají většinu lesních odvozních cest, polních cest, na vhodných úsecích lze užít také cest se značením pro pěší turistiku (např. trasa vedoucí z Tišnova na rozhlednu Klucanina).
6.6. VHODNOST KRAJINY PRO REKREACI U VODY Vodní toky a rybník Přímá rekreace jako koupání nebo plážová rekreace zde téměř nepřipadá v úvahu až na několik výjimek. Vodní plochou nadmístního významu je pouze řeka Svratka a Klášterní rybník v Předklášteří, který se využívá kromě rybolovu také ke koupání. Koupání v řekách znemožňuje jejich malá hloubka, nízká teplota tekoucí vody či na některých místech špatná přístupnost některých břehů. Hodně využívaný ke koupání je Březinský splav a splav před papírnou Předklášteří.
Koupaliště Grado – Tišnov Koupaliště v Tišnově disponuje 25 m dlouhým a 10 m širokým bazénem s hloubkou od 1 do 1,9 m. Je zde i dětské brouzdaliště.
- 48 -
6.7. VHODNOST KRAJINY PRO REKREACI TYPU LES/HORY Většina území spadá do popisu stupně číslo jedna. Kolem obcí je spíše rovinatá krajina, v periferiích jejich katastrálních území je krajina pahorkatinná a lesnatá. Nejméně lesnaté, a proto nejméně vhodné pro tento typ rekreace jsou katastry obce Hradčany a Železné, avšak lesy katastru obce Žlezné přecházejí do rozlehlejšího lesních porostů v katastru Drásova. V ostatních obcích je lesnatost
vyšší, dle odhadu
minimálně 25%. Na studovaném území se nachází 5 LHC (Lesní hospodářské celky) s kódy 607001 a 607801 na území obce Březina, 607001, 607427 a 607801 na území obce Drásov, 607001 a 607807 na území obce Hradčany a Lomnička, 607001, 607409 a 607801 na území obce Předklášteří. Na území města Tišnova 607001, 607410 a 607801. Na území obxe Železné 607427 a 607801.
Obr. č. 2: Grafické znázornění zastoupení lesních porostů v jednotlivých katastrech
6.8. VHODNOST KRAJINY PRO VENKOVSKOU TURISTIKU Pro venkovskou turistiku ve stupni jedna jsou vhodné katastry obcí Železné a Hradčany, neboť nabízejí jak rovinatou krajinu, tak i krajinu pahorkatinou a je v nich
- 49 -
malé zastoupení vodních ploch a v rovinatých částech malé zastoupení lesů. Do stupně číslo dva patří zbylé obce, zdůvodněno větším zastoupení lesů.
6.9. VHODNOST KRAJINY PRO VODNÍ TURISTIKU Na studovaném území je vodácky využitelná řeka Svratka, avšak s obtížemi, neboť po většinu letní sezóny je zde na mnoha úsecích příliš malá hloubka.
6.10. VHODNOST KRAJINY PRO SPORTOVNÍ MYSLIVOST Na zájmovém území se nachází tyto honitby: 6217106015 – Předklášteří, na k.ú. Předklášteří 6217110022 – Štěpánovice, na k. ú. Tišnov, Předklášteří 6217110011 – Lomnička, na k. ú. Lomnička, Tišnov, Železné 6217110006 – Drásov, na k. ú. Drásov, Tišnov, Hradčany 6217110003 – Březina, na k. ú. Březina 6209110002 – Čebín, na k. ú. Hradčany
6.11. VHODNOST KRAJINY PRO SPORTOVNÍ RYBOLOV Revír Svratka 7-8 - Březina, Tišnov, Předkláštěří Pstruhový revír o délce cca 5,5 km (na zájmovém území), který je vymezen proti proudu od splavu v obci Březina až po jez v obci Nedvědice (mimo studované území). Délka přístupných břehů je téměř po celé délce, horší přístupnost je pouze v severní části zhruba po území Květnice, kde jsou nepřístupné svahy porostlé keřovou a stromovou vegetací.
Revír Loučka 1 - Předklášteří Pstruhový revír o délce cca 2 km (na zájmovém území). Využitelné jsou oba břehy přibližně 500 metrů od soutoku se Svratkou. Dále je řeka špatně přístupná kvůli hůře přístupnému terénu nebo kvůli husté keřové a bylinné vegetaci. Ostatní potoky, Besének, Lomnička a Lubě jsou vyhlášeny za chovné potoky, a proto je v nich rybolov zakázán.
- 50 -
Klášterní rybník, revír Svratka 7-8A - Předklášteří Mimopstruhový revír. Rozloha 2ha. Celková délka břehů je cca 700 m, z toho je bez obtíží využitelných cca 350 m (200 m severní břeh a 150 m východní břeh). Jižní břehy jsou kvůli své svažitosti a keřové vegetaci využitelné s obtížemi. Použito [31]
6.12. KULTURNĚ – HISTORICKÉ PAMÁTKY A SOUBORY Tišnov Kostel sv. Václava s 51m vysokou pozdně gotickou věží. Původně gotický kostelík byl do dnešní podoby přestavěn v letech 1838 -1839. Před kostelem se dochoval zbytek hradeb se střílnami. [32] Radnice na náměstí v romantickém historizujícím slohu byla přestavěna v roce 1905, autorem barevných nástěnných sgrafit zachycujících události z tišnovské historie je malíř Jano Köhler. [32] Pískovcový mariánský sloup Panny Marie na dolním konci náměstí od moravského sochaře Josefa Břenka byl postavený u příležitosti cyrilometodějského milénia v roce 1863. Na podstavci jsou čtyři sochy světců - sv. Cyrila, sv. Metoděje, sv. Floriána a sv. Václava. Sloup, který vybíhá z podstavce, je ukončen kompositní hlavicí se sochou Immaculaty. [32]:
K dalším památkám ve městě patří budova nemocnice, několik barokních domů, z moderních staveb pak funkcionalistická budova spořitelny (dnes Komerční banka) z roku 1933 postavená podle projektu architektů Bohuslava Fuchse a Jindřicha Kumpošta. Z funkcionalistického období je také v roce 1996 rekonstruovaný Jamborův dům se stálou expozicí obrazů akad. malíře Josefa Jambora (který část svého díla věnoval městu) a dalšími výstavními místnostmi, ve kterých celoročně probíhají krátkodobé výstavy výtvarných děl. Procházkou po ulici Riegrova se každý návštěvník vrátí do časů prvorepublikových vil, z nichž většina je dnes prohlášena jako kulturní památka. Jde konkrétně o Villu Franke (č.p. 281), dále o č.p. 323, 324, 331, 425 a 340. [32] Nelze opomenout také ulici Koželužskou, která byla oceněna agenturou Dobrý den Pelhřimov jako nejužší ulička v České republice a byla zapsána do České knihy rekordů.
- 51 -
Předklášteří V obci Předklášteří se nachází klášterní areál Porta coeli (Brána nebes), který patří k nejvýznamnějším stavebním památkám v České republice. Z rozsáhlého komplexu klášterních budov je celoročně veřejnosti přístupná stavebně nejcennější část s románsko - gotickým kostelem Nanebevzetí Panny Marie z let 1233 - 1239, křížovou chodbou a kapitulní síni s původním kamenným čtenářským pulpitem. Křížová chodba z období kolem r. 1260 je dnes jedinou neporušenou stavbou tohoto typu na Moravě. Unikátní uměleckou prací svého druhu v celé střední Evropě je bohatě zdobený gotický portál v západním průčelí klášterního kostela. Naproti portálu v barokní budově bývalého probošství sídlí pobočka Okresního muzea - Podhorácké muzeum. [33]
V části vesnice zvané Na Stráňově stojí kostelík Nejsvětější trojice – je to stavba v pozdně gotickém a renesančním slohu. Byl postaven v r. 1555 a v r. 1678 přestavěn. Kostelík je státem chráněnou kulturní památkou.[24] Lomnička Kaple svatého Bedřicha je státem chráněná kulturní památka - má být pozdně barokní stavbou z r. 1756. V r.1852 ji nově postavil bývalý majitel tišnovského panství Bedřich Schell z Schellenberku, který daroval do kaple obraz sv. Bedřicha. [27]
Středověký poplužní dvůr ze 17. století, který byl součástí kláštera Porta coeli a dochoval se dodnes v původním stavu, avšak v současnosti je tento stav dezolátní.
Dům č. 4 je pozoruhodný svým vzhledem. Je to státem chráněná památka dochovaného areálu venkovské usedlosti z první poloviny 19. století. Drásov Kostel Povýšení sv. Kříže, státem chráněná kulturní památka, je jednolodní stavbou s hranolovou věží na západní straně z poloviny 13.století. Kolem kostela se uchovaly zbytky ohradní zdi původního hřbitova, dnes upraveného na park s mohutnými lípami. [29]
Boží muka z 18. století za obcí u silnice do Tišnova na válcovitém sloupu se čtvercovou základnou. [29]
- 52 -
Mramorová pamětní deska padlým v 1. světové válce na budově školy byla věnována spoluobčany a odhalena dne 18. října 1928. [29] Hradčany Zajímavostí obce je kaple sv. Anny a boží muka. Železné Za zmínku zde stojí kaple na návsi z roku 1858.
6.13. SKANZENY A MUZEA Tišnov Ve městě se nachází již v předchozí kapitole zmiňovaný Jamborův dům, ve kterém sídlí galerie se stálou expozicí děl pana Jambora a s dalšími střídajícími se expozicemi. Předklášteří Podhorácké muzeum se nachází v prostorách kláštera Porta coeli. Na podzim roku 1998 zde byla stávající, dlouhodobá paleontologická a mineralogická expozice doplněna o regionální část s názvem Minerály na Tišnovsku, v roce 1999 byla otevřena stálá expozice Měšťanský obytný interiér z přelomu 19. a 20. století. V září 2004 byla otevřena dosud poslední stálá expozice pod názvem Dějiny a současnost kláštera Porta coeli. Kolekci muzejních expozic doplňuje lapidárium kamenných fragmentů umístěné v jednom křídle klášterní křížové chodby. Muzeum je otevřeno celoročně. Drásov Zahradní železnice v Drásově (ZŽD) je provozní muzejní expozice úzkorozchodných železnic o rozchodu 600 mm, vybudovaná členy spolku „KLUB 600“ na soukromém pozemku v obci Drásov u Tišnova. Kromě prohlídky lokomotiv a vagónků je možno se svézt replikami osobních vagónků z počátku minulého století na předváděcí trati s 15 výhybkami o délce cca 400 m. Provozní personál v prvorepublikových uniformách, kartónové jízdenky a celé prostředí areálu vyvolávají iluzi dávno uplynulých dob, kdy vrcholem techniky byla lokomotiva. Areál ZŽD
- 53 -
je veřejnosti přístupný celoročně, vždy první neděli v měsíci od 12:00 hod. do 18:00 hod. (v zimních měsících pouze do 16:00 hod.).[41]
Několik dní v roce bývá otevřena výstava samorostů pana Miroslava Rašovského a výšivek paní Ilonky Trtílkové. Součástí výstavy je i unikátní Betlém ze samorostů.[41] Železné Na obecním úřadě se pořádají výstavy obrazů. Lomnička, Březina, Hradčany V těchto obcích se nenacházejí žádná muzea ani skanzeny.
6.14. KULTURNÍ AKCE Tišnov V roce 2008 navštíví město již po třinácté mezinárodní hudební festival Concentus moraviae, který je jednou z nejvýznamnějších kulturních akcí ve městě.
Velmi důležité je Městské kulturní středisko Tišnov, které pořádá významné kulturní a společenské akce nejen pro veřejnost z Tišnova a okolí.
Železné Nejvýznamnějšími akcemi v obci Železné jsou otevřený výtvarný salon „Výtvarné léto v Železném“ a také rekonstrukce bitvy z americké občanské války Sever proti Jihu. V obci se nachází kulturní dům.
6.15. SPORTOVNÍ AKCE Tišnov V roce 2008 se také bude konat Memoriál Ivo Medka, což je sportovní akce pro děti, závody horských kol juniorů a vyjížďka pro amatéry.
- 54 -
Předklášteří Každoročně se pořádají soutěže v rybolovu na řece Loučce.
Každý rok, vždy na přelomu července a srpna, se pořádá mistrovství Evropy ve sjezdovém lyžování na trávě.
Drásov V katastru obce sídlí jezdecký oddíl TJ Lucky Drásov, který pořádá pravidelné soutěže ve voltiži.
6.16. VELETRHY A TÉMATICKÉ TRHY Tišnov Ve městě se dvakrát ročně pořádá (květen a listopad) Mezinárodní expozice minerálů, mezi lidmi rozšířená pod názvem Burza minerálů. V jarním termínu jsou navíc v době konání zpřístupněny jeskyně na Květnici. 14. června 2008 se zahájí pravidelné Tišnovské trhy s biopotravinami a místními výrobky.
6.17. DOPRAVA A DOPRAVNÍ OBSLUŽNOST Silniční síť Základní silniční síť studovaného území tvoří následující silnice II. třídy: •
II/385, která prochází obcemi Hradčany, Tišnov
•
II/379, která prochází obcemi Tišnov, Drásov
•
II/377, která prochází obcemi Tišnov, Železné
•
II/387, která prochází obcí Předklášteří Zbývající části území je obsluhováno silnicemi nejvýše třetí třídy
Železniční síť Sledovaným územím procházejí dvě základní železniční tratě. Jedná se o železniční trať č. 250 Kúty (ŽSR) – Břeclav – Brno – Křižanov – Havlíčkův Brod –
- 55 -
Praha, která prochází obcemi Hradčany, Tišnov, Dolní Loučky a Níhov a trať č. 251 Tišnov – Nové Město na Moravě – Žďár nad Sázavou, která prochází obcemi Tišnov, Štěpánovice, Doubravník a Nedvědice.
Veřejná doprava Tišnov je důležitým přestupním uzlem Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje v zóně 330. Spojení zajišťují vlaky na dráze S3 (Brno – Níhov) s odbočkou S31 (Tišnov – Nedvědice) a autobusové linky 153, 163, 311, 312, 330, 331, 332, 333, 334, 335 a 336.
6.18. UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ Ubytování Město Tišnov na svých www stránkách [37] uvádí tyto možnosti veřejného ubytování, z nichž vybírám ty, které se nacházejí na vymezeném území. Celkem zde (na studovaném území) zmiňované www stránky uvádí deset veřejných ubytovacích zařízení. Bohužel u mnohých kontaktů není uvedena kapacita zařízení, a proto není možnost alespoň zhruba odhadnout celkovou ubytovací kapacitu na zájmovém území.
Zde je uveden seznam inzerovaných ubytování dle názvů: Tišnov - Hotel Květnice; Tišnov - Penzion Apartment; Tišnov - MFC – Penzion Červený Mlýn; Tišnov - Penzion Loria; Tišnov - Villa Franke; Tišnov - Ubytovna Koral; Předklášteří - Penzion U Kláštera; Předklášteří - Chaty Portas; Lomnička Penzion Hamry; Lomnička - ZOKO, spol. s r.o.,
Dále se na studovaném území nachází 6 chatových osad. Jedna západně od Předklášteří v blízkosti řeky Loučky, pod severním svahem kopce Čepička. Další oblasti
severně
od
obce
Lomnička,
jihozápadně
od
obce
Železné,
dále
na jihovýchodním okraji kopce Klucanina. V okolí obce Březina jsou dvě chatové oblasti: jedna severně od obce a druhá naopak jižně v blízkosti řeky Svratky. Další chatové osady se nachází v blízkosti jižní hranice katastrálního území Hradčany na severním a východním úpatí kopce Sokolí. Tyto osady patří do k.ú. Sentice.
- 56 -
Na studovaném území se nachází 1 autocamp. Jeho provozovatelem je Koral Tišnov. Stravování Město Tišnov na svých www stránkách [37] uvádí následující restaurační zařízení, jedná se o 12 zařízení restauračního typu a 2 vinárny s restaurací:
Tišnov Hotel Květnice; Restaurace Krček; MFC - Penzion Červený Mlýn; Hostinec u Vlachů; Podhorácká restaurace; Restaurace Pod Klucaninou; Restaurace Tišnovská Rychta; Hospůdka Pod Květnicí; Vinárna Pěna dní; Restaurace Na Terase; Restaurace U Legionáře; Restaurace Na Humpolce; Vinárna Loria; Restaurace U Hammingerů
V obci Předklášteří jsem našel tato restaurační a občerstvovací zařízení: Restaurace U Kláštera; Restaurace V chaloupkách; Restaurace Na hřišti; Restaurace "Pančava" ; Občerstvení U hastrmana; cukrárna Cheri; cukrárna na nám. 5. května.
V obci Lomnička jsou stravovací služby provozovány v rámci penzionu Hamry. Dále se zde nachází jeden hostinec a jeden bufet (dle turistické mapy).
V obci Železné se nachází hostinec u Kovářů.
V obci Březina lze jmenovat například: Hospůdku „U mě“ nebo také občerstvení u Březinského splavu
V obci Hradčany se nachází restaurace Hradčany, restaurace s názvem „Malá ale naše“ a také bufet.
V obci Drásov se mi podařilo najít restauraci Na Růžku, restauraci u Šebestů, restauraci U Dvou pštrosů a jeden bufet.
- 57 -
6.19. NEGATIVNÍ JEVY Papírna - Předklášteří Jedná se o nevzhlednou a hluk produkující papírnu v Předklášteří. Dosti často je v okolí papírny cítit nepříjemný zápach.
Lom – Předklášteří Jedná se o lom v kopci Dřínová. Negativními jevy jsou hlučnost při odstřelování a vysoká prašnost v okolí lomu. Samotný lom je již podle mnohých obyvatel neoddělitelnou součástí zdejšího krajinného rázu.
Tišnov Nevzhledné zchátralé budovy nedaleko Tišnovského nádraží a areál nádraží směrem k Předklášteří.
Drásov Rozvodna vysokého napětí, hyzdící nejen severovýchodní část k. ú., ale narušuje krajinný ráz celé oblasti, při příjezdu do ní.
- 58 -
7. VÝSLEDKY 7.1. VÝSLEDKY ŘEŠENÍ DLE UŽITÉ METODIKY Tab. č. 9: Výsledky název obce
počet bodů
Tišnov
146 – velmi vysoký potenciál
Předklášteří
128 – velmi vysoký potenciál
Lomnička
49 – zvýšený potenciál
Železné
45 – zvýšený potenciál
Drásov
81 – vysoký potenciál
Hradčany
23 – základní potenciál
Březina
54 – vysoký potenciál
Obr. č. 3: Orientační mapka katastrálních území s výsledným hodnocením celkového potenciálu cestovního ruchu
- 59 -
Tišnov Na katastrálním území města byly zhodnoceny následující kritéria: − Přírodní památka Květnice byla ohodnocena stupněm 2 (20 bodů) díky své širší publicitě a celkové významnosti pro celé hodnocené území. − Vhodnost krajiny pro pěší turistiku byla ohodnocena stupněm 2 (10 bodů), protože krajina splňuje základní požadavky pro rozvoj pěší turistiky a navíc je zde možnost dalekých výhledů jak z rozhledny na Klucanině, tak i z kopce Květnice (2 vyhlídky z vrcholů Květnice, 2 během výstupové trasy). − Krajina vykazuje vhodnost pro cykloturistiku stupně 2 (15 bodů) díky vyššímu zastoupení lesů a rovinatému až pahorkatinnému charakteru. − Pro lyžařskou turistiku vykazuje okolí města podmínky v základním stavu, stupeň 1 (3 body). − Vhodnost krajiny pro rekreaci u vody je hodnocena stupněm 2 (20 bodů), zejména díky koupališti, které je nadmístního významu. − Krajina je také vhodná pro rekreaci typu les, díky pahorkatinnému okolí města a vyššímu podílu lesů .Zalesněné kopce Květnice a Klucanina. Stupeň 1 (7 bodů). − Pro venkovskou turistiku je krajina ohodnocena stupněm 2 (7 bodů), díky vyššímu podílu lesů. − Pro vodní turistiku vykazuje území základní stav s omezeným vodáckým využitím na řece Svratce. Stupeň 1 (3 body). − Byla zde ohodnocena možnost sportovní myslivosti a rybolovu. Dvakrát 2 body. − Na území města se nachází památky menšího významu. (nejsou turisty hromadně vyhledávány), avšak je jich zde poměrně hodně. Stupeň 1 (10 bodů). − Stupeň číslo 1 (5 bodů) je zde uplatněn pro Jamborův dům kategorii muzea. − Kulturní akce byly ohodnoceny stupněm 2 (20 bodů), zejména díky tomu, že město navštíví mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae. − Sportovní akce byly ohodnoceny stupněm 1 (2 body). Jedná se o akci místního významu Memoriál Ivo Medka. − Stupněm číslo 2 (20 bodů) bylo ohodnoceno kritérium veletrhy a výstavy. Ve městě se dvakrát ročně pořádá mezinárodní expozice minerálů s nadregionálním významem. Město vykazuje velmi vysoký potenciál cestovního ruchu – 146 bodů.
- 60 -
Předklášteří Na katastrálním území obce Předklášteří byla hodnocena tato kritéria: − Krajina je vhodná pro pěší turistiku díky většímu převýšení, většímu zastoupení luk a pastvin a možností výhledů nad obcí. Ohodnoceno stupněm 2 (10 bodů) − Jsou zde relativně vhodné podmínky pro cykloturistiku, stupeň 2 (15 bodů) díky vyššímu zastoupení lesů a rovinatému až pahorkatinnému charakteru. − Vhodnost pro sjezdové zimní sporty byla ohodnocena stupněm 1, ačkoliv se jedná o krajinu s nižší nadmořskou výškou než 500 m. Jedná se o jeden z nejbližších lyžařských areálu od města Brna. − Pro lyžařskou turistiku vykazuje okolí obce podmínky v základním stavu, stupeň 1 (3 body). − Vhodnost krajiny pro rekreaci u vody je hodnocena stupněm 1 (10 bodů), je zde rybník nadmístního významu. Možnost koupání je i u splavu na toku před papírnou. − Krajina je také vhodná pro rekreaci typu les, díky pahorkatinnému okolí obce a vyššímu podílu lesů . Stupeň 1 (7 bodů). − Pro venkovskou turistiku je krajina ohodnocena stupněm 2 (7 bodů), díky vyššímu podílu lesů. − Pro vodní turistiku vykazuje území základní stav s omezeným vodáckým využitím na řece Svratce. Stupeň 1 (3 body). − Byla zde ohodnocena možnost sportovní myslivosti a rybolovu. Dvakrát 2 body. − Na území obce se nachází památka s mezinárodní publicitou, navštěvovaná zahraničními turisty, Porta coeli. Stupeň 3 (50 bodů). − Stupeň číslo 1 (5 bodů) je zde uplatněn pro muzeum místního a regionálního významu, Podhorácké muzeum. − Sportovní akce byly ohodnoceny stupněm 2 (7 bodů). Jedná se o každoročně pořádané mezinárodní mistrovství v lyžování na trávě v lyžařském areálu Klínek. Obec vykazuje velmi vysoký potenciál cestovního ruchu – 128 bodů.
- 61 -
Lomnička − Krajina je vhodná pro pěší turistiku díky svému pahorkatinnému charakteru v severní části k. ú. a střídání lesů a polí. Ohodnoceno stupněm 1 (5 bodů) − Jsou zde vhodné podmínky pro cykloturistiku stupeň 2 (15 bodů) díky vyššímu zastoupení lesů a rovinatému (kolem obce) až pahorkatinnému (severně od obce) charakteru. − Pro lyžařskou turistiku vykazuje okolí obce podmínky v základním stavu, stupeň 1 (3 body). − Jsou zde také relativně dobré podmínky pro rekreaci typu les, díky pahorkatinnému okolí obce (sever) a vyššímu podílu lesů na území katastru. Stupeň 1 (7 bodů). − Pro venkovskou turistiku splňuje krajina hodnocení stupněm 2 (7 bodů), taktéž díky vyššímu podílu lesů. − Byla zde ohodnocena možnost sportovní myslivosti. 2 body. − Na území obce se nachází památky nižšího stupně významnosti. Kaple sv. Bedřicha a poplužní dvůr ze 17. století. Stupeń 1 (10 bodů). Obec vykazuje zvýšený potenciál a je téměř na hranici vysokého potenciálu cestovního ruchu – 49 bodů.
Železné − Jsou zde poměrně dobré podmínky pro pěší turistiku, díky pahorkatinnému charakteru v severovýchodní části k. ú. a střídání lesů a polí. Ohodnoceno stupněm 1 (5 bodů). − Díky rovinatému (kolem obce) až pahorkatinnému (severovýchodně od obce) charakteru, jsou zde vhodné podmínky pro cykloturistiku. Stupeň 2 (15 bodů) − Pro lyžařskou turistiku vykazuje okolí obce podmínky v základním stavu, stupeň 1 (3 body). − Krajina je vhodná pro rekreaci typu les, díky pahorkatinnému okolí obce a vyššímu podílu lesů na východní území katastru, které přechází do lesů v k. ú. Drásov. Stupeň 1 (7 bodů) − Kulturní akce zde byly ohodnoceny stupněm číslo 1 (10 bodů) díky pravidelnému konání regionálně významného „Výtvarného léta“ a rekonstrukce bitvy z americké občanské války Sever proti Jihu. − Pro venkovskou turistiku splňuje krajina spíše hodnocení stupněm 1 (3 body).
- 62 -
− Byla zde ohodnocena možnost sportovní myslivosti. 2 body. Obec vykazuje zvýšený potenciál cestovního ruchu – 45 bodů.
Drásov − Zde jsem výjimečně zařadil přírodní památky Drásovský kopeček a Malhostovickou pecku, neboť se nachází pouze padesát metrů od hranice k. ú. Drásov. Stupeň 1 (10 bodů). − Pěší turistika díky svému pahorkatinnému charakteru v severní části k. ú. a střídání lesů a polí ohodnocena stupněm 1 (5 bodů). − Vhodnost pro cykloturistiku je ohodnocena stupněm 2 (15 bodů) díky vyššímu zastoupení lesů (severozápad území)a rovinatému až pahorkatinnému charakteru. − Pro lyžařskou turistiku vykazuje okolí obce podmínky v základním stavu, stupeň 1 (3 body). − Krajina je také vhodná pro rekreaci typu les, díky pahorkatinnému severozápadnímu a jižnímu okolí obce a vyššímu podílu lesů . Stupeň 1 (7 bodů) − Pro venkovskou turistiku je krajina ohodnocena stupněm 2 (7 bodů), díky vyššímu podílu lesů. − Byla zde ohodnocena možnost sportovní myslivosti. 2 body. − Na území obce se nachází památka kostel povýšení sv. Kříže. Druhý stupeň významnosti. Stupeň 2 (25 bodů). − Stupeň číslo 1 (5 bodů) je zde uplatněn pro muzeum zahradní železnice (velká publicita). − Sportovní akce byly ohodnoceny stupněm 2 (7 bodů). Jedná se o pořádání jezdeckých soutěží regionálního významu jezdeckým oddílem TJ Lucky Drásov. Obec vykazuje vysoký potenciál cestovního ruchu – 81 bodů.
Hradčany − Pěší turistika je ohodnocena stupněm 1 (5 bodů) díky svému rovinatému až pahorkatinnému charakteru v severní části k. ú. a střídání lesů a polí. − Krajina vykazuje vhodnost pro cykloturistiku stupně 1 (10 bodů). Nižší zastoupení lesů a vyšší podíl zemědělských a zastavěných ploch. − Pro lyžařskou turistiku vykazuje okolí obce podmínky v základním stavu, stupeň 1 (3 body), význam pouze pro místní.
- 63 -
− Pro venkovskou turistiku je krajina ohodnocena stupněm 1 (3 body), kvůli vyššímu podílu zemědělských ploch. − Byla zde také ohodnocena možnost sportovní myslivosti. 2 body. Obec vykazuje základní potenciál cestovního ruchu – 23 bodů.
Březina − Krajina je vhodná pro pěší turistiku díky svému pahorkatinnému charakteru v západní části k. ú. a střídání lesů a polí. Ohodnoceno stupněm 1 (5 bodů).¨ − Vhodnost pro cykloturistiku je ohodnocena stupněm 2 (15 bodů) díky vyššímu zastoupení lesů (severozápad a západ území) a rovinatému až pahorkatinnému charakteru. − Pro lyžařskou turistiku vykazuje okolí obce podmínky v základním stavu, stupeň 1 (3 body). − Stupněm 1 je ohodnocena možnost rekreace u vody, zejména díky širší hladině Svratky a možnosti koupání u splavu. − Krajina je také vhodná pro rekreaci typu les, díky pahorkatinnému severozápadnímu a západnímu okolí obce a vyššímu podílu lesů . Stupeň 1 (7 bodů). − Pro venkovskou turistiku je krajina ohodnocena stupněm 2 (7 bodů), díky vyššímu podílu lesů. − Byla zde ohodnocena možnost sportovní myslivosti a rybolovu. Dvakrát 2 body. Obec vykazuje vysoký potenciál cestovního ruchu – 54 bodů.
7.2. CELKOVÉ ZHODNOCENÍ REKREAČNÍHO POTENCIÁLU ÚZEMÍ Na základě celkové analýzy území lze rekreační potenciál zhodnotit následovně. Na zájmovém území existují relativně dobré podmínky pro rekreační využívání. Zdejší krajina má poměrně vysokou estetickou hodnotu s několika rekreačně významnými prvky ať už přírodními či kulturními (např. přírodní památka Květnice, rozhledna na Klucanině nebo také klášter Porta coeli) a také má dobrou turistickou infrastrukturu v podobě dobře značených turistických a cykloturistických tras, dle mého názoru také dostačující restaurační a ubytovací služby vzhledem k převažujícímu typu rekreace, kterým je rekreace krátkodobá jednodenní či víkendová. Turisticky a rekreačně
- 64 -
významná místa se nacházejí především v Tišnově a přilehlé obci Předklášteří a jejich okolí, v ostatních místech studovaného území se nachází méně turistických a rekreačních možností a atraktivit. Nejméně atraktivní je obec Hradčany. Na celém území dominuje především pěší turistika a cykloturistika, rybaření v řece Loučce a Svratce. Hlavní turistická sezóna je zde především v létě, v zimě směřují návštěvníci především do lyžařského areálu Klínek, avšak za krátkodobými výlety směřují návštěvníci i na jaře a na podzim. Relativně dobře je také propracována spolupráce obcí (mikroregion Tišnovsko) a jejich
prezentace.
Předklášteří,
Lomnička
a
Železné
jsou
také
součásti
tzv. mikroregionu Porta, Březina je součástí mikroregionu Deblín, ostatní jsou součástí mikroregionu Tišnovsko. Existující rekreační potenciál a potenciál pro rozvoj cestovního ruchu je dále zesílen relativně výhodnou polohou území v blízkosti města Brna i dobrou dostupností.
7.3. TYPY REKREAČNÍHO VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Důležité informace, na základě kterých vymezuji typy rekreačního využívání byly popsány v předchozích kapitolách. Na zájmovém území lze tedy na základě předchozích analýz vymezit tyto druhy konkrétní typy rekreace, z nichž některé nejsou metodikou konkrétně hodnoceny, avšak měly by být.
a) Pěší turistika – na území jsou vhodné podmínky pro pěší turistiku, díky rozmanité členitosti terénu, střídání ploch lesů a zemědělské půdy, výskytu řek a potoků a také vyhlídek do krajiny z Květnice, Klucaniny a ze sjezdovky Klínek, méně však z ostatních kopců, které jsou zalesněny a v některých případech jsou na nich jen dočasné průhledy. Do tohoto typu rekreace lze započíst také různé zájmové skupiny, jako například mineralogy nebo botaniky, pro které je hlavním cílem kopec Květnice.
b) Cykloturistika – území odpovídá současnému trendu rozvoje cykloturistiky. Přes území vedou kvalitně značené cyklostezky. Nevýhodou je v některých partiích území příliš velká členitost území, která klade vyšší nároky na fyzickou zdatnost cyklistů. Na daném území jsou však i lokality rovinaté, zejména v okolí všech obcí
- 65 -
a jejich propojení v podobě komunikací II. a III. třídy. Například okolí Drásova je vhodné pro méně náročnou cykloturistiku svým rovinatým charakterem reliéfu. c) Rybolov – na zájmovém území hlavní způsob rekreačního využití vodních toků. Nachází se zde revíry pstruhových i mimopstruhových vod, zejména na řekách, je zde i jeden rybník v Předklášteří.
d) Sběr hub – tento způsob rekreace je v České republice velmi oblíbený a proto jej zde zařazuji jako samostatný typ rekreace. Na daném území rostou všechny běžné a houbaři vyhledávané druhy hub, avšak bohužel v menším množství než o něco dále na Vysočině.. Mnohdy se vyskytují i suché sezóny, kdy houby v lesích nerostou. Nejvhodnější jsou dle mého názoru a vlastní zkušenosti lesy v katastru obce Předklášteří. Naopak nejméně vhodné jsou lesy v katastru města Tišnova.
e) Turistika zaměřená na poznávání kulturních a historických památek – v tomto případě se jedná zejména o klášter Porta coeli v Předklášteří, který je turistickým cílem mnoha lidí. V Tišnově je vyhledávanou památkou kostel sv. Václava. Mezi další památky Tišnova patří zmiňovaná Radnice, barokní domy, nemocnice nebo také mariánský sloup panny Marie. V ostatních obcích se jedná o méně turisticky významné památky.
f) Chataření a chalupaření – pro mnoho lidí z města je to atraktivní způsob trávení volného času. Většinou je rekreace vykonávána formou prací na samotných rekreačních objektech nebo na přilehlých zahrádkách. Chalupy jsou většinou přímo v obcích i v podobě běžných domů. Chatové osady jsou mimo obce.
g) Lyžařská turistika – Tento typ rekreace je v zájmovém území velmi limitován, a to zejména kvůli individuálním podmínkám každého roku. Především zimy 2005/2006 a 2006/2007 bez déletrvající sněhové pokrývky tomuto typu rekreace nepřály. Běžecké trasy v území značeny nejsou, lze však využít turistických tras a téměř všech lesních a polních cest s výjimkou trasy přes Květnici.
h) Sjezdové lyžování – v tomto případě je obdobná situace jako u běžeckého lyžování, kdy je tento druh sportu limitován počtem dní se sněhovou pokrývkou. Pro účely
- 66 -
sjezdového lyžování je na území Předklášteří sjezdovka zvaná Klínek s lyžařským vlekem.
i) Vodní sporty – jedná se o vodácké využití Svratky (i když jen omezené) a o koupaliště v Tišnově, nabízející rekreaci v letních měsících.
j) Venkovská turistika – krajina zájmového území částečně splňuje požadavky k realizaci venkovské turistiky.
k) Hippoturistika – Na území obce Drásov existuje od roku 1993 jezdecký oddíl TJJ LUCKY Drásov, který se mimo svoji závodní činnost zabývá organizováním sportovních akcí. Dále se na území Předklášteří nachází jezdecký klub Ranč.
Většina uvedených typů rekreace se vztahuje jak na místní obyvatelstvo, které se rekreuje především způsobem krátkodobé půldenní rekreace (rybolov, sběr hub, koupaliště), tak i na ostatní návštěvníky, kteří se rekreují způsobem krátkodobé rekreace celodenní nebo víkendové. Tito návštěvníci jsou většinou z Brna, kteří zde vlastní rekreační objekty nebo návštěvníci, které přitahuje místní příroda. Dlouhodobá rekreace zde téměř není praktikována, lze se pouze domnívat, že v některých případech zde například některé děti tráví část prázdnin u prarodičů nebo některé rodiny stráví více než tři dny na svých chatách a chalupách.
7.4. CELKOVÁ SWOT ANALÝZA ÚZEMÍ SWOT analýza se zabývá vypracováním silných a slabých stránek studovaného území, příležitostí a hrozeb. K vypracování SWOT analýzy jsem se inspiroval ve Strategické rozvojové studii regionu Tišnovsko [28]
Silné stránky: -
blízkost Brna, dobrá dopravní dostupnost, podrobnosti viz. kapitola 6
-
spolupráce obcí na Tišnovsku, 13. 12. 2004 založený mikroregion Tišnovsko, obce se zájemně doporučují na svých www stránkách
-
botanicky, mineralogicky, zoologicky významná přírodní památka Květnice
- 67 -
-
významná památka klášter Porta coeli v Předklášteří a ostatní památky v Tišnově
-
rozhledna na Klucanině, podrobnosti viz. kapitola 6
-
areál pro sjezdové lyžování Klínek, podrobnosti viz. kapitola 6
-
množství dobře značených turistických a cykloturistických tras, podrobnosti viz kapitola 6
-
scénicky hodnotná, turisticky atraktivní kulturní krajina
-
3 naučné stezky, podrobnosti viz kapitola 6
-
koupaliště v Tišnově
-
dostatek ubytovacích a stravovacích zařízení
-
pořádání kulturních a sportovních akcí jak lokálního, tak i nadregionálního významu – Mezinárodní expozice minerálů, Concentus Moraviae, pořádání mistrovství ve sjezdovém lyžování
-
přítomnost vodních toků, rybník v Předklášteří
-
možnosti celoroční rekreace
Slabé stránky: -
papírna v Předklášteří
-
rozvodna vysokého napětí v blízkosti obce Drásov
-
špatný stav komunikací
-
malá vytíženost ubytovacích zařízení
-
místy neprostupnost krajiny kvůli nadměrné svažitosti
-
chybí větší vodní plocha
-
místy zanedbané části vesnic
-
na rekreačně využívaných lokalitách místy nedostatek odpočinkových zařízení (laviček a přístřešků)
-
málo využívané letní kino v Tišnově
-
nedostatečná úroveň propagace turistické nabídky regionu a malá koordinace marketingových aktivit
-
neexistence společného turistického produktu
-
krátká a nejistá zimní sezóna (sněhové podmínky)
-
málo rozvinutá spolupráce subjektů v oblasti cestovního ruchu (provozovatelé ubytovacích zařízení, cestovní kanceláře, turistická informační centra, obce aj.)
- 68 -
Příležitosti: -
maximální využití podpůrných programů EU a státních programů - SAPARD, LEADER+, ERDF (Evropský fond regionálního rozvoje), SROP (Společný regionální operační program)
-
získání investic na zlepšení kvality silniční sítě a místních komunikací
-
využití příznivé polohy v blízkosti brněnské aglomerace a relativně dobrého dopravního napojení regionu pro podporu rozvoje podnikatelských aktivit a přilákání nových investorů
-
podpora mimoprodukčních (krajinotvorných, ekologických) funkcí a nových aktivit, které nahradí utlumované výroby v zemědělství
-
vybudování víceúčelových sportovních hřišť s celoročním provozem (např. při školách)
-
využití potenciálu území pro rozvoj cestovního ruchu a příchod většího počtu návštěvníků
-
rozvoj doprovodné infrastruktury a služeb cestovního ruchu vázaných na hlavní turistické cíle v území, které umožní prodloužit pobyt návštěvníků ve studovaném území, ale i celém regionu
-
koordinace marketingových aktivit pro celé území regionu (např. jednotné logo, jednotný grafický styl, intenzivní jednotná marketingová a propagační kampaň)
-
vytvoření turistického produktu Tišnovska, který by zahrnoval ucelené programy trávení volného času pro vybrané skupiny návštěvníků
-
propagace turistického produktu regionu, včetně zřízení dalších turistických informačních center (i sezónních)
Hrozby: -
nedostatek finančních prostředků k obnově infrastruktury
-
mnohdy pasivita lidí a podnikatelských subjektů
-
devastace krajiny a památek při zvýšeném počtu turistů
-
ztráta rázu krajiny rozšiřováním zástavby v okolí Tišnova
-
rozpad vozovek některých silnic III. třídy a jejich následné vyřazení ze silniční sítě
-
nevyužití potenciálu území pro rozvoj cestovního ruchu a pro příchod většího počtu návštěvníků
- 69 -
-
odkládání tvorby a propagace turistického produktu může vést k marginalizaci území (postupné odsouvání na okraj zájmu – snížení konkurenceschopnosti)
-
nedostatek finančních prostředků na zvýšení standardu ubytovacích kapacit může být příčinou snížení návštěvnosti s dalším negativním dopadem na provozovatele ubytovacích zařízení i dalších služeb cestovního ruchu
-
nerozvíjení spolupráce mezi subjekty cestovního ruchu může zvýšit nežádoucí vnitřní konkurenci mezi nimi
-
kumulované znečištění ovzduší v sídlech (zejména vytápění)
7.5. ODHAD KAPACITY A ÚNOSNOSTI ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ Podle práce Návrátila [8] Rekreační kapacitu krajiny chápeme jako její schopnost pojmout
určité
(maximální) množství rekreantů v krajinném celku, při němž ještě nedochází k podstatnému narušení přírodního prostředí. Převzato z práce [8] Výchozím podkladem zjištění rekreační kapacity určitého krajinného celku (území) je přípustné rekreační zatížení krajiny, neboli rekreační únosnost. Převzato z práce [8] Rekreační únosnost krajiny se chápe jako maximálně přípustné množství rekreantů na jednotku plochy a času, při němž ještě nedochází k podstatnému narušení přírodního prostředí. Převzato z práce [8] Údaje stanovující optimální únosnost počtu rekreantů v přírodním prostředí je však stále nutno chápat spíše jako orientační. Převzato z práce [8]
Tab.č 10: Rekreační zatížení příměstské krajiny – osob/ha Počet obyvatel v sídle Pásmo dostupnosti do 20 000
20-50
nad
000
50 000
I
do 3 km
10
15
20
II
do 10 km
5
10
15
III
do 30 km
2,5
5,5
7,5
IV
do 45 km
0,5
1
1,5
V
do 60 km
-
0,5
1
- 70 -
V případě studovaného území počítáme s pásmem dostupnosti II, kdy většina atraktivit kolem města Tišnova je na vymezeném území do vzdálenosti 3 km, nejdále však do vzdálenosti 10 km a celkový počet osob v sídle nepřekročí 20 000 i v případě největšího rekreačního vytížení. V tomto případě můžeme tedy zhruba počítat s rekreačním zatížením sledované oblasti 5 až 10 osob na ha.
7.6. DRUHY OHROŽENÍ KRAJINY REKREACÍ A CESTOVNÍM RUCHEM A NÁVRHY ŘEŠENÍ Na zájmovém území lze spatřovat tyto problémy, vycházející především z neukázněnosti některých návštěvníků území:
-
odhazování odpadků do volné přírody
-
na mnoha místech poškozování turistického vybavení vandaly (popsané informační tabule)
-
velmi hlasité projevy některých skupin návštěvníků, problémem je v tomto případě rušení zvěře
-
pohyb cyklistů na horských kolech mimo vyznačené trasy, problémem je v tomto případě rozrývání půdního povrchu v lesích a vnik erozních rýh
-
pohyb motorkářů na terénních motocyklech po loukách. (např. v Překlášteří)
-
vyrývání a vypichování chráněných rostlin (zejména na Květnici)
-
zakládání ohnišť v nebezpečně blízké vzdálenosti od lesních porostů nebo přímo v lesních porostech (např. lokalita Smrky na trase naučné stezky v Předklášteří)
Možné problémy jsou řešitelné jen s velkými obtížemi. Na turisticky nejvyužívanějších místech (Květnice, Klucanina, naučné stezky) navrhuji zvýšení počtu odpadkových košů. Řešení ostatních problémů spočívá například v omezení vstupu do některých lokalit a také v občasné kontrole kritických míst například jezdeckými složkami policie. Na intenzivně turisticky využívaných místech by bylo dobré přidat více informačních tabulí v poutavém a přitažlivém provedení, které by návštěvníky zábavnou a nenásilnou formou více informovaly o tom, proč je dobré se chovat k přírodě ohleduplně.
- 71 -
Co se týče pohybů motorkářů a cyklistů v lesích a na loukách, vhodným řešením omezení škod je například pokácení suchých stromů (pokud jsou k dispozici) nebo vytvoření jiných překážek a položení do nejintenzivněji poškozovaných lokalit. Celkově lze říct, že studované území není příliš ohrožováno rekreací a cestovním ruchem díky stále poměrně nízké návštěvnosti a rekreační kapacita krajiny je dle mého názoru dostačující.
- 72 -
8. DISKUSE V současnosti lze říct, že pro rozvíjející se společnost je charakteristické rozšiřování nabídky volného času. Zároveň s tímto se mnohá města, regiony či mikroregiony snaží nalákat co nejvíce návštěvníků, ze kterých by profitovaly. Nastává tedy konkurence mezi městy či celými regiony nabízejícími podobné atraktivity. Mnozí docilují lepší konkurenceschopnosti než druzí, zejména díky výhodným lokalizačním podmínkám (příroda, výhodnější poloha vůči velkým městům), díky rozvíjení a zlepšování realizačních podmínek, díky lepší marketingové strategii či lépe vypracované strategii rozvoje. Pro vypracování těchto různých strategií, v tomto případě strategií na rozvoj cestovního ruchu a s ním související rekreací, musí mít města či regiony podklady ze kterých vycházejí. Dobré podklady pro rozhodování a koordinaci aktivit cestovního ruchu získají vyhodnocením území dle vhodné metodiky či zpracováním SWOT analýzy. Pro vypracování této bakalářské práce jsem si zvolil metodiku p. Bíny: Hodnocení potenciálu cestovního ruchu. Tato metodika má tu výhodu, že k jejímu vypracování není zapotřebí složitých měření ani výpočtů, stačí mít pouze souhrn co nejvíce popisných informací a vhodnou mapu, především turistickou. Další výhodou je, že přiřazuje každému kritériu v jednotlivých stupních rozdílné hodnoty, čímž se každé hodnocené kritérium podílí na celkovém vyhodnocení určitým podílem, určeným dle jeho významnosti. K této metodice lze ale také mít několik výhrad. Především lze u některých kriterií vytknout velmi málo detailní popisy pro zařazování do jednotlivých kladných stupňů potenciálu. Proto by bylo dobré metodiku dále rozpracovat a jednotlivé stupně hodnocených kriterií popsat více jednoznačně. Při hodnocení se lze často dostat do situace, kdy na základě různých argumentů můžeme zařadit kritérium i do dvou stupňů. Dále by bylo vhodné
zejména více
specifikovat vhodnost pro rekreaci typu les/hory a venkovskou turistiku. Tyto typy dle mého názoru velmi souvisí s provozováním pěší turistiky a i popisy pro zařazování do jednotlivých stupňů se příliš mezi těmito třemi kriterii neliší. Do metodiky by bylo vhodné přidat i hodnocení vhodnosti krajiny pro hippoturistiku.
- 73 -
9. ZÁVĚR Studované území se nachází v jihomoravském kraji, přibližně 25 km severozápadně od města Brna. Město Tišnov a jeho okolí je nazýváno bránou Českomoravské vysočiny. Studované území bylo vymezeno katastrálním územím města Tišnova a na něj přilehajícími katastrálními územími okolních obcí (Lomnička, Železné, Drásov, Hradčany, Březina, Předklášteří). Smyslem práce bylo zhodnotit území z hlediska rekreačního využívání. V práci se podařilo shrnout informace o obcích a byla nastíněna problematika rekreace, cestovního ruchu a jejich vzájemná provázanost. Dále se podařilo podrobným způsobem popsat širší územní vztahy a přírodní podmínky. Pozornost byla také věnována podrobné analýze přírodních a kulturních předpokladů a atraktivit území. Poté byly vymezeny možnosti ubytování veřejného i soukromého, stravování, popsána dopravní dostupnost a všechny typy zařízení sloužících k rekreaci jak obyvatel, tak návštěvníkům území (turistické a cykloturistické trasy, rozhledna, koupaliště, areál pro sjezdové lyžování atd.). Pro zhodnocení území byla zvolena metodika p. Bíny: Hodnocení potenciálu cestovního ruchu. Touto metodikou byly ohodnoceny katastrální území jednotlivých obcí. V práci nechybí ani závěrečné celkové zhodnocení rekreačního potenciálu, SWOT analýza, analýza typů rekreace a stručně jsou popsány druhy ohrožení krajiny rekreací a rekreační kapacita území. Výsledkem je zjištění potenciálu cestovního ruchu. Velmi vysoký potenciál má město Tišnov a Předklášteří. Vysoký potenciál mají obce Drásov a Březina. Zvýšený potenciál mají obce Lomnička a Železné. Základní potenciál má dle metodiky obec Hradčany. Při zprůměrňování výsledků vychází hodnota 73,7 bodu pro celé území, což znamená vysoký potenciál cestovního ruchu. Celkovým výsledkem práce je, že na daném území existují značné rozdíly v rekreační atraktivitě a vybavenosti. Celkově je však území poměrně atraktivní po stránce přírodních podmínek i po stránce kulturních zajímavostí a vybavenosti. Hodí se pro rekreaci jak místních obyvatel, tak mnohých dalších návštěvníků, především z města Brna a má co nabídnout různým skupinám rekreantů. Dále jsem došel ke zjištění, že území odpovídá především krátkodobému typu rekreace (jednodenní či dvoudenní - víkendová) a dle mého názoru není v možnostech daného území udržet zde návštěvníky po delší dobu (neexistují zde rekreační střediska), s výjimkou těch, kteří zde vlastní rekreační objekty.
- 74 -
10. THE SUMMARY The analyzed locality is situated in the south Moravian region and it is about 25 km far by north-west way from city Brno. Town Tišnov and its surroundings are called gate of Czech Moravian highlands. Researched lokality was defined by land register of town Tišnov and all land registers of villages in surroundings (Lomnička, Železné, Drásov, Hradčany, Březina, Předklášteří). The main target of this work was to analyze defined area from viewpoint of recreation using. I managed to summarize information about villages and also were described questions of recreation. Further there was closelly described wide area relations and natural conditions. The attention was also dedicated to detailed analysis of natural and cultural atractivities and expectations. After that were described possibilities of public and private acomodation, restaurants, traffic availability and all kinds off touristic equipment serving to recreation of local inhabitans and also to visitors of given area (touristic paths, outlook – tower, bathing establishment, downhill course and so on) For evaluation was chosen the method of evaluation of potential of travel movement worked up by Mr. Bína. In the work does not absent also the end-evaluation of recreational potential, SWOT analysis, analysis of kind of recreation and in brief are described kinds of threat for landscape by recreational using and recreational kapacity of given area. The result of of the work is ascertainment of potentital of travel movement. Very high potential has town Tišnov and village Předklášteří. High potential have villages Drásov and Březina. Increassed potential have villages Lomnička and Železné. Basic potentital has village Hradčany. The average valuation is 73,7 points for whole area, which means high potential. The main result is, that there are exist big diferences in evaluation of atractivity and facilities in given area. Given area has relatively atractive natural and cultural conditions. The area is suitable for recreation of local inhabitants and all other visitors, especially from city Brno. The main kind of recreation is a short-time recreation for one or two days and my opinion is that a long-time recreation in the area is not possible, because there are not any recreational centres. Only exception are owners of private recreational objects.
- 75 -
11. LITERATURA A PRAMENY [1] BUJÁK, M., 1996. Rekreace v lese a její vliv na ekonomiku LHC Příměstské lesy města Brna. Závěrečná práce, MZLU Brno [2] CULEK, M. et al., 1995. Biogeografické členění ČR. Enigma, Praha, 347 str., 162 - 164 [3] DEMEK J. MACKOVIČ P. a kol., 2006. Zeměpisný lexikon ČR. AOPK, Brno. [4] FORET, M., 2005. Možnosti městského a venkovského cestovního ruchu v České republice. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis. sv. 53, č. 3, s. 25--33. ISSN 1211-8516. [5] JAKUBÍKOVÁ, D., JEŽEK,J., PAVLÁK,M., 1995.Cestovní ruch. Plzeň: ZČU Plzeň. 268s. ISBN 80-7082-185-X [6] KOCOUREK, R., 1985. Studium rekreace na ŠLP Křtiny v Brně v rekreačním prostoru Hády. Závěrečná práce: MZLU Brno, 77 s. [7] LÖW, J., MÍCHAL, I., 2003. Krajinný ráz. Lesnická práce, Kostelec nad Černými lesy. 552 s., ISBN 80-86386-27-9 [8] NAVRÁTIL, P., 2007. Analýza mikroregionu Mostěnka ve vztahu k rekreaci. Diplomová práce. Brno : MZLU Brno, 52 s. [9] NEPOMUCKÝ, P., 1996. Možnosti rekreačního využití venkovských sídel a krajiny. Disertační práce. Lednice na Moravě: MZLU Brno, 155 s. [10] POHL, T., 1996. Rekreace v lese a její vliv na ekonomiku LHC Příměstské lesy města Brna. Závěrečná práce, MZLU Brno [11] PŘÍVOZNÍKOVÁ, L., 2004. Hodnocení přírodních podmínek pro jednotlivé druhy rekreačního využití krajiny. Diplomová práce. Lednice: MZLU Brno, 100 s. [12] TOMÁŠEK M., 2003. Půdy české republiky. Česká geologická služba, Praha. [13] ÚHÚL Brno kolektiv, 2001. Oblastní plán rozvoje lesů pro lesní oblast 33. ÚHÚL Brandýs nad Lebem [14]VESECKÝ, J. [ed.], 1961. Podnebí Československé socialistické republiky. Tabulky Hydrometeorologický ústav Praha, Praha.
Mapy : [15] IVAN,A.a kol. Životní prostředí, rekreace in Atlas obyvatelstva ČSSR. [16] KŘÍŽ,H. Regiony mělkých podzemních vod v ČSR, Geografický ústav ČSAV Brno , mapa 1:500 000
- 76 -
[17] QUITT, E., 1975. Klimatické oblasti Československa in soubor map fyziogeografické regionalizace ČSR. Academia, ČSAV Brno, mapa 1 : 500 000 [18] VLČEK, V., 1971. Regiony povrchových vod v ČSR. GÚ ČSAV, Brno, mapa 1:500 000 [19] RIEDL, M., PERNICA, M., SAMUEL, P., 2007. Okolí Brna - Svratecko, TRASA spol. s r.o., Praha, turistická mapa, 1:50 000, ISBN: 978-80-7324-122-3 [20] RANČÁK, J., 2007. Okolí Brna – západ, Geodézie On Line spol. s r. o., Česká Lípa, turistická a cykloturistická mapa, 1:25 000, ISBN: 978-80-86782-62-X
WWW stránky [21] BÍNA, J., Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky [online]
citováno
15.
února
2008.
Dostupné
na
World
Wide
Web:
[22] Drásov, [online] citováno 16.dubna 2008 Dostupné na World Wide Web: [23] Fauna , [online] citováno 11.března 2008 Dostupné na World Wide Web: [24] Historie, [online] citováno 13.března 2008 Dostupné na World Wide Web: [25] Info pro turisty, [online] citováno 14.dubna 2008 Dostupné na World Wide Web: < http://www.tisnov.cz/index.php?page=turisti> [26] Josef Martiško, Český svaz ochrany přírody, [online] citováno 20.dubna 2008 Dostupné na World Wide Web: [27] Kaple sv.Bedřicha, [online] citováno 31.března 2008 Dostupné na World Wide Web: [28] KUČERA, T., Strategická rozvojová studie regionu Tišnvsko [online] citováno 30.duben
2008
Dostupné
na
World
Wide
Web:
[29] Kulturní památky, [online] citováno 5.dubna 2008 Dostupné na World Wide Web: [30] Květnice, [online] citováno 11.března 2008 Dostupné na World Wide Web:
- 77 -
[31] Mrk.cz, [online] citováno 25.dubna 2008 Dostupné na World Wide Web: [32] Památky, [online] citováno 6.dubna 2008 Dostupné na World Wide Web: [33] Porta coeli, [online] citováno 7.dubna 2008 Dostupné na World Wide Web: [34] Předklášteří, [online] citováno 7.dubna 2008 Dostupné na World Wide Web: [35] Příroda, [online] citováno 11.dubna 2008 Dostupné na World Wide Web: [36] Rekreologie, [online] citováno 20. listopadu 2007. Dostupné na World Wide Web: [37] Restaurace, [online] citováno 19.března 2008. Dostupné na World Wide Web: [38] Rozhledna, [online] citováno 20. dubna 2008. Dostupné na World Wide Web: [39] Tipy na výlet, [online] citováno 25. dubna 2008. Dostupné na World Wide Web: [40] Turistické trasy, [online] citováno 25. dubna 2008. Dostupné na World Wide Web: [41] Zajímavosti v obci, [online] citováno 16. dubna 2008. Dostupné na World Wide Web:< http://www.drasov.cz/index.php?section=3&subsection=16> [42] Železné, [online] citováno 31. března 2008. Dostupné na World Wide Web:
- 78 -
12. SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ Tabulky Tabulka č. 1 – Geomorfologické členění…………………………………………. 26 Tabulka č. 2 – Teploty a srážky…………………………………………………... 26 Tabulka č. 3 – Klimatické poměry……………………………………………….. 26 Tabulka č. 4 – Teplotní poměry………………………………………………….. 27 Tabulka č. 5 – Srážkové poměry…………………………………………………. 27 Tabulka č. 6 – Biogeografické členění…………………………………………… 29 Tabulka č. 7 – Fytogeografické členění………………………………………….. 29 Tabulka č. 8 – Hodnocení potenciálu cestovního ruchu, 1. část………………. ... 34 Tabulka č. 8 – Hodnocení potenciálu cestovního ruchu, 2. část………………. ... 35 Tabulka č. 9 – Výsledky………………………………………………………….
59
Tabulka č. 10 – Rekreační zatížení příměstské krajiny – osob / ha……………… 70
Obrázky Obrázek č.1 – Vymezení zájmového území ………………………………........... 20 Obrázek č. 2 – Grafické znázornění zastoupení lesních porostů v jednotlivých katastrech…............................................................................................................. 49 Obrázek č. 3 – Orientační mapka katastrálních území s výsledným hodnocením celkového potenciálu cestovního ruchu………………………………………….. 59
- 79 -
13. SEZNAM PŘÍLOH Tabulky hodnocení Tabulka č. 1: Hodnocení – Tišnov Tabulka č. 2: Hodnocení – Předklášteří Tabulka č. 3: Hodnocení – Lomnička Tabulka č. 4: Hodnocení – Železné Tabulka č. 5: Hodnocení – Drásov Tabulka č. 6: Hodnocení – Hradčany Tabulka č. 7: Hodnocení – Březina
Fotodokumentace – Tišnov Obr. č. 1: Radnice na nám. Míru Obr. č. 2: Kostel sv. Václava Obr. č. 3: Jamborův dům Obr. č. 4: Vila Franke Obr. č. 5: Dům U Jana Obr. č. 6: Pohled na přírodní památku Květnici Obr. č. 7: Klucanina (foceno z ul. Riegrova) Obr. č. 8: Areál koupaliště
Fotodokumentace – Předklášteří Obr. č. 9: Obec Předklášteří Obr. č. 10: Klášter Porta coeli Obr. č. 11: Klášterní rybník Obr. č. 12: Řeka Loučka
Fotodokumentace – Lomnička Obr. č. 13: Obec Lomnička a její okolí Obr. č. 14: Kaple sv. Bedřicha
Fotodokumentace – Železné Obr. č. 15: Pohled na obec Železné Obr. č. 16: Kaple z roku 1858
- 80 -
Fotodokumentace – Drásov Obr. č. 17: Pohled na Drásov a okolní krajinu směrem od Malhostovické pecky Obr. č. 18: Kostel Povýšení sv. Kříže Obr. č. 19: p.p. Drásovský kopeček Obr. č. 20: p.p. Malhostovická pecka
Fotodokumentace – Hradčany Obr. č. 21: Obec Hradčany z hlavního tahu Obr. č. 22: Boží muka Obr. č. 23: Rozvodna vysokého napětí
Fotodokumentace – Březina Obr. č. 24: Obec Březina Obr. č. 25: Březinský splav Obr.č. 26: Pohled na krajinu v okolí obce
Mapa s vyznačením hranic studovaného území a rekreačně významných bodů
- 81 -
