69
1
Editorial V tomto čísle v podrobném článku představujeme tentokrát Oblastní muzeum v Chomutově, záměrně jsme ponechali i rozsáhlejší část věnovanou jeho historii, protože se v ní zrcadlí osudy muzejnictví v oblasti dříve osídlené německým etnikem a poznamenané jeho poválečným odsunem. Článeček z historie výstav betlémů v nedalekém Ostrově volně navazuje na tuto doznívající problematiku. Zaujmou jistě i medailónky řezbářů Jána Procnera ze Slovenska i Jana Vinckera, který zhotovil betlém pro anglický královský dvůr. V příspěvku předsedy sdružení o setkáních v Třešti, Rožnově pod Radhoštěm a hradě Sovinci si připomeneme další řezbáře betlémů. Pokračuje i druhý díl „školy pro tvůrce“, který s erudicí uvádí profesor střední uměleckoprůmyslové školy Ing. Jindřich Rychter. Jeho první část, uveřejněná v č. 67, měla mezi betlemáři příznivý ohlas. Věnujeme se i připravovaným výstavám na tuto betlemářskou sezónu, bohužel do redakce nepřišlo více informací a to i přes upozornění na redakční uzávěrku v minulém čísle. Je škoda, že se nedaří včas prezentovat výstavy v tomto specializovaném časopise, který vychází v nákladu téměř 500 kusů. Na druhé straně lze s ohledem na počet výstav uvádět v časopise jen rozhodující informace. Je možnost uveřejnit rozhodující data výstav i v předvánočním čísle, pokud budou doručeny nejpozději do 17. 11. 2008. Doporučuji uvádět i kontakt. Rozsáhlejší příspěvky je však nutné do předvánočního čísla zaslat o týden dříve. Vydávání časopisu je v podstatě založeno na dostatku příspěvků a jeho úroveň na jejich kvalitě a rozmanitosti. Proto si Vás dovoluji vyzvat k této formě spolupráce na tvorbě časopisu. Opět připomínáme – je to časopis nás všech. Potěšitelné jsou fungující webové stránky našeho sdružení (sdruzenibetlemaru.cz), které znovuoživil pan Ing. František Odstrčil. Pokud budou zaslány pozvánky na výstavy v elektronické podobě i na jeho adresu
[email protected], je možné je na stránkách vyvěsit (rubrika „aktuality“). S přátelským pozdravem Ludvík Mátl místopředseda ČSPB a předseda redakční rady
69 ročník 18 č. 3/2008
Z obsahu Oblastní muzeum Chomutov
(2)
Nový kostelní betlém v Olešnici
(8)
Popisky k barevným obrázkům
(9)
O řezbářích – p. Procner, p. Vincker (10) Z letošních setkání řezbářů
(13)
Škola pro tvůrce jesliček
(16)
Betlém M. Brauna a p. Pryšinger
(19)
Z historie výstav v Ostrově
(20)
Ústecká soutěž dětí a mládeže
(21)
Jihočeši doma i v Evropě
(21)
Přehled pořádaných výstav
(23)
Vystřihovací Valašský betlém
(24)
Vydavatel: České sdružení přátel betlémů o.s. Adresa redakce: P.O. BOX 66 501 01 Hradec Králové Sazba a tisk: OFTIS spol. s r. o., Ústí nad Orlicí Registrace: MK ČR E 11426 Do tisku zadal 23. října 2008 Ing. Ludvík Mátl
2
69
Betlémy v českých muzeích
Dřevěné vyřezávané betlémy ve sbírkách Oblastního muzea v Chomutově JAN HIRSCH Mým úkolem je představit čtenářské obci dřevěné betlémy ze sbírek Oblastního muzea v Chomutově. Betlémy najdete u nás v etnografické sbírce, která byla založena v roce 1964 v rámci průzkumu pohraničních obcí chomutovského okresu. Dnes můžeme sbírkové předměty této sbírky rozdělit podle jejich povahy do základních skupin: předměty vypovídající o každodenním životě domácnosti, předměty dokumentující řemeslnou činnost našich předků a život na venkově a v neposlední řadě předměty se vztahem k vánocům a velikonocům. Do této poslední skupiny patří i betlémy. Máme nejrůznější typy a druhy betlémů – papírové, papírové lepené na překližce, keramické, ze šustí, z vizovického těsta, skleněné aj. Nejzajímavější skupinu ovšem tvoří dřevěné vyřezávané betlémy. Největším a nejcennějším betlémem etnografické sbírky chomutovského muzea je mechanický betlém chomutovského řezbáře Josefa Fialy. Josef Fiala byl původním povoláním bagrista na povrchovém dole. Vyřezávání figurek do betlémů se věnoval ve volném čase. S nápadem, aby pro chomutovské muzeum vyřezal mechanický betlém, přišla během tradiční výstavy betlémů v roce 1994 bývalá dlouholetá kurátorka vánočních výstav Eva Šamšulová. Panu Fialovi se nápad zalíbil a o rok později, v listopadu r. 1995, přinesl do muzea prvních 101 figurek, z toho sedmatřicet se pohybovalo (betlém poháněly elektromotorky používané pro pohon stěračů nákladních automobilů). Během dalších let přidával vždy po jednom stole, až se jeho dílo rozrostlo do úctyhodných rozměrů. Betlém měří 8 x 1,5 m a má téměř 400 figurek. Cenné je na Fialově betlému především to, jakým způsobem prezentuje stará řemesla (pekaři, skláři, zedníci, kameníci, tkalci, košíkáři aj.) a staré zvyky. V celkem 37 venkovských a městských výjevech přibližuje život na vesnici a ve
městě. Je zde sklářská a kamenická dílna, místnost s tkalcovským stavem, pekárna, holičství, pila s vodním mlýnem či hospoda. Kromě toho autor vyřezal i chlév, stodolu, selský dvůr, zvířata na pastvě či sklizeň obilí a celou řadu dalších výjevů. Zvláštností Fialova betlému je, že se zde objevují také význačné stavby Chomutovska – hrad Hasištejn, kostel Nanebevzetí P. Marie, městská věž a dnes již zaniklý hlubinný důl Jan Žižka. Dále betlém zachycuje i osobnosti ze skutečného života, například maminku pana Fialy, chomutovského malíře Kamila Sopka, hudební soubor Loutna česká, který pravidelně zahajuje vánoční výstavu, kurátorku vánočních výstav Evu Šamšulovou, či samotného autora betlému, kterak vyřezává další přírůstek. V betlému pochopitelně nechybí ani ústřední biblická scéna se Svatou rodinou. Anděl na střeše chléva je přitom poněkud předimenzovaný a místo obvyklého nápisu Gloria in excelsis Deo nese letopočet MCMXCV. O tom, jak si chomutovské muzeum Fialova betlému neobyčejně cení, svědčí skutečnost, že jej zařadilo mezi své
69
3
unikátní sbírkové předměty v knize „Tajnosti depozitářů aneb předměty s příběhem“, kterou v minulém roce vydalo Regionální muzeum v Teplicích. Betlém je trvale umístěn na radnici v renesančním sále chomutovského muzea. Fialův betlém však není jediný, který chomutovské muzeum vlastní. V roce 2004 přibyl do sbírek také mechanický betlém pana Jiřího Žilky z Mostu. Není sice tak veliký jako Fialův betlém, ale také má své kouzlo. Zachycuje tradiční Fialův betlém – centrální biblická scéna výjevy, stavby a postavy orientální provenience. Byl vyřezán v letech 2003–2004 z lipového dřeva dovezené- ře je centrální scéna – Sv. rodina, tři králové, ho z Beskyd. Jedná se o stůl s nástavcem o roz- dva andělé, muezzíni a další figury. Ve středním měrech 152 x 87 x 65 cm. Betlém sestává z 68 patře nalezneme například krále Heroda, vějíři figur, z toho 18 je pohyblivých. Pohon betlému mávající otroky, osobní stráž, poutníky, darovníobstarávají mechanické převody. Figurky se na ky a jiné figury. V nejnižším patře jede hodnosrozdíl od Fialova betlému uvádějí do pohybu tář na slonovi a beduín vede velblouda. Nalezneme zde kováře, ševce, tesaře vandrovníka a další dřevěnou klikou. Opticky lze betlém rozdělit do tří částí: na postavičky. Nezbytnou kulisu tomuto orientálnívrchní, střední a nižší patro. V nejvyšším pat- mu hemžení vytváří kokosové a ananasové pal-
Fialův betlém – brusič nožů, naklepávač kos a zloděj
4
69
Fialův betlém – postilion a kurátorka E. Šamšulová, v pozadí chomutovská kostelní věž a důl Jan Žižka
my, minaret, mešita a další budovy. Ze 68 figur je 55 postaviček (výška 9–14 cm) a 13 zvířat (ovce, psi, beran, osel, slon, velbloud). Dále je zde 16 stromů (převážně palmy a dva listnaté stromy), 5 staveb a 1 jeskyně. Pozorovat Žilkův betlém v pohybu je neobvyklým zážitkem. Pro úplnost je třeba dodat, že muzeum vlastní ještě jednu Žilkovu práci. Je jí vyřezávaný dřevěný betlém o rozměrech 26 x 21 x 23,5 cm, rovněž z počátku tohoto století. Barva je ponechána přírodní, pouze stříška a části obleků postaviček jsou tmavě hnědé. Centrální scéna je umístěna do dřevěného chléva se stříškou. Uvnitř chléva je P. Marie s sv. Josef. Oba klečí. Mezi nimi se nalézá kolébka s Ježíškem. Před chlévem stojí darovník se zlatou truhličkou, vlevo pak pastýř s holí a dvěma ovcemi. Po stranách betlému jsou dva jehličnaté stromy a na střeše chléva typická betlémská hvězda. Tolik ke tvorbě J. Žilky ve sbírkách chomutovského muzea. Třetím řezbářem, s jehož betlémy se můžete setkat v našich sbírkách, je Jakub Rom z Vejprt (majitel vejprtské galerie JARO). Tento autor
Romův betlém, celkový pohled na sloup s figurkami
je v naší etnografické sbírce zastoupen celkem 3 betlémy. Nejvýraznějším a největším z nich je dřevěný figurální betlém, který má podobu velkého tmavohnědého mořeného stromového kmene. Průměr kmene je 12 cm, výška 97 cm. Jednotlivé figurky (celkem 16 figurek a věcí) jsou umístěny do výřezů v tomto sloupu. Jsou řezány z lipového dřeva a nelakované,
69
ponechané v přírodním stavu. Jejich rozměry se pohybují od 9 do 10,7 cm. Kromě Svaté rodiny (bývá instalována u paty kmene) zde nalezneme krále s holí a plnovousem, krále s holí, klečícího krále s truhličkou, pastýře s ovečkou, dřevorubce s pilou, horníka s vozíkem naplněným kamením a darovníka v klobouku u studny. Betlém je novodobý z počátku 21. století. Kromě návštěvníků chomutovského muzea mohli betlém obdivovat také v zahraničí. V roce 2004 jej chomutovské muzeum zapůjčilo kulturnímu středisku „Erzhammer“ do nedalekého Annabergu na velkou výstavu betlémů z Krušných hor (Weihnachtskrippen aus dem Erzgebirge: 10. 1.–1. 2. 2004). Dalším Romovým betlémem zastoupeným v našich sbírkách je Svatá rodina v kapličce. Jedná se o hnědě mořený sloup (v = 46 cm) se dřevěnou stříškou, v jehož středu je vydlabaný výklenek pro Svatou rodinu. Figurky sv. Josefa, P. Marie a Ježíška jsou ponechány v přírodním stavu (rozměry: v = 3,5–7 cm). Betlém byl vyřezán v roce 2005. Posledním betlémem, nebo spíše betlémkem, pocházejícím z dílny J. Roma je betlém v ořechové skořápce. Tak jako v předchozích případech je použitým materiálem lipové dřevo. Betlémek vznikl někdy na počátku 21. století a jeho rozměry jsou opravdu miniaturní – výška = 4 cm, šířka = 3,5 cm. Vánoční výjev je umístěn v polovině skořápky od vlašského ořechu, k jejímuž hornímu okraji je připevněna betlémská hvězda. A to už se dostáváme k čtvrtému řezbáři, jehož betlémy se nacházejí v chomutovském muzeu. Je jím pan Jan Kudrna z Brandova, který je v naší sbírce zastoupen dvěma betlémy. Prvním je reliéfní betlém s celkem 12 kruhovými výjevy seřazenými ve třech řadách. Kruhové výjevy jsou světle hnědé, ostatní plochy jsou tmavě hnědé. Ústřední scéna, Ježíšek mezi volkem a oslíkem se nachází v poslední dolní třetí řadě uprostřed, napravo od ní je P. Marie s ovečkou a nalevo
5
Romův betlém, detail, horník s vozíkem
sv. Josef s beránkem, po stranách pak klečí darovník s pytlem (zcela vpravo) a darovník s košem plným ovoce (zcela vlevo). V prostřední řadě (zleva doprava) nalezneme darovnici se džbánem v ruce a s husou, ovečku, pasáčka ovcí a rybáře s kaprem. Uprostřed horní řady betlému dominuje mostecký kostel Nanebevzetí P. Marie. Po stranách jsou andělé, kteří drží pásku s nápisem: Gloria in excelsis Deo. I tento betlém se v roce 2004 objevil na zmíněné výstavě betlémů v kulturním středisku „Erzhammer“ v saském Annabergu. Tenkrát však ještě nebyl v majetku muzea a J. Kudrna ho zapůjčil coby soukromá osoba. Zbývá jen dodat rozměry betlému: v = 78 cm, š = 10 cm, d = 105 cm. Poněkud drobnější prací téhož řezbáře je zvoneček z holého ovocného dřeva (švestka, třešeň?) nazvaný Sv. rodina, který muzeum zakoupilo v únoru 2000. Ve zvonečku je vpředu vydlabaná jeskyně, ve které je svatá rodina. Nad ní je pak betlémská hvězda. Výška betlémku je 13,5 cm. Byl vyřezán v roce 1999. Pokud jde o vyřezávané betlémy ze sbírek chomutovského muzea, stojí za zmínku ješ-
6
69
tě dva – betlém Jaroslava Frencla z Volyně u Rokycan a betlém učňů SOU Hamr. První z nich má rozměry 52 x 35 x 60 cm. Jde o ruční práci z lipového dřeva. Betlém má velmi zajímavé pozadí. Chlév se šikmou stříškou přiléhá ke zděnému domu se sdruženým oknem, ze kterého vystrkují hlavy osel a volek. Pozadí za přístřeškem je tvořeno skálou, na které stojí chomutovská městská věž s farou a dva měšťanské domy. Pod dřevěným přístřeškem našla útočiště Sv. rodina. Před nimi zcela vlevo stojí král v turbanu s žezlem a kopím, na jehož konci je půlměsíc. Vedle něho klečí další král v turbanu, před kterým leží na zemi malá truhlička s pokladem. Uprostřed pobíhají 3 ovečky. Zcela vpravo pak stojí třetí král s korunou držící v rukou rovněž truhličku. Celkem je na základní desku napevno přišroubováno nebo nalepeno 10 figur, zvířat a věcí. Jejich výška se pohybuje od 3,5 do 15 cm. Posledním betlémem je zdařilá mistrovská práce učňů SOU Hamr nazvaná „Svatá rodina s pastýřem“. Jde o dřevěný betlém, který se skládá ze stolku, přístřešku, figur (sv. Josef, P. Maria, pastýř) a zvířat (ovečka, oslík). Výška figur se pohybuje od 36 do 50 cm, oslík je vysoký 43 a ovečka 17,5 cm. Stolek má rozměry 76 x 100 cm, stříška 88 x 71 x 23 cm. Betlém byl
vyroben v roce 2004 ze světlého lakovaného dřeva. Deska stolu má půlkruhový tvar. Na ní je postaven dřevěný přístřešek se šikmou střechou. Vnitřek přístřešku má vzhled roubeného domku. Jak stolek s přístřeškem, tak figury jsou ze světlého lakovaného dřeva. Pastýř a sv. Josef mají tmavě hnědé dřevěné „vyndavací“ hole. Pod přístřeškem je umístěna centrální scéna – krmelec se senem s Ježíškem a P. Marie se sv. Josefem.
Historie Oblastního muzea v Chomutově Oblastní muzeum v Chomutově je příspěvková organizace zřízená Ústeckým krajem. Zaměřuje se na oblast bývalého okresu Chomutov (Chomutovsko, Jirkovsko, Kadaňsko, Vejprtsko, Klášterecko). K dispozici má dvě budovy v centru města – budovu radnice na hlavním náměstí a budovu jezuitského gymnázia na Palackého ulici. Otevírací doba na radnici je ve všední den od 10 do 17 hodin (pondělí je zavírací den). V sobotu je otevřeno od 9 do 14 hodin a v neděli máme zavřeno. Podobná otevírací doba je také ve druhé budově s tím rozdílem, že zde je otevřeno již od 9 hodin. V sobotu je pak tato část muzea veřejnosti přístupná pouze od dubna do října. Přes zimu zde bývá v sobotu zavřeno. Bližší informace o muzeu naleznete na internetových stránkách muzea: www.muzeum-cv.net. První zmínka o chomutovském muzeu pochází z roku
Chomutovské muzeum – budova bývalého jezuitského gymnázia
69
1851. Tehdy vrchní učitel Anton Hűbel věnoval obci svoji sbírku mincí jako příspěvek k založení muzea. Myšlenkou zřídit muzeum se chomutovští radní ovšem začali vážně zabývat až na počátku 20. století. Z iniciativy tehdejšího starosty Chomutova dr. Ernsta Storcha se 19. října 1911 konala v chomutovském divadle ustavující schůze Muzejní společnosti Chomutov, na které vznikl společný obecní a muzejní správní výbor. Bylo vytvořeno oddělení historické a prehistorické, oddělení pro umění a umělecké řemeslo a knihovna se sbírkou rukopisů a listin. Samotné městské muzeum bylo v budově radnice otevřeno až 8. září 1923. Jeho prvním ředitelem se stal plukovník ve výslužbě Moriz Schrötter. Od roku 1932 byl ředitelem muzea dr. Rudolf Wenisch, který měl zcela jasnou koncepci a byl dostatečně odborně erudovaný. Pro chomutovské muzeum v té době pracovala celá řada uznávaných odborníků. Za všechny jmenujme alespoň pražského historika umění Josefa Opitze či archeologa Helmuta Preidela. Po skončení druhé světové války a poválečných zmatcích se v roce 1948 stal ředitelem PhDr. Emil Puchmajer, za jehož vedení se začaly přepisovat staré dochované inventáře a zapisovat nové sbírky a muzeum se vrátilo k systematické muzejní práci. V letech 1954–1972 byly postupně do muzejních fondů začleňovány předměty ze zrušených městských muzeí (Hora Svatého Šebestiána, Jirkov, Vejprty, Přísečnice, Kadaň) a zbytky zámeckého inventáře ze zámku Červený Hrádek. Muzejní sbírky se rozrůstaly také v důsledku likvidace desítek obcí kvůli důlní činnosti a vysídlení. V rámci reorganizace státní správy k 1. 7. 1960 se stalo muzeum okresní institucí. Od roku 1963 vydává muzeum čtvrtletník „Památky, příroda, život“, který mapuje historii a současnost regionu. V roce 1981 se muzeum přestěhovalo do části prostor bývalého jezuitského gymnázia na Palackého třídě. Bylo sem přemístěno ředitelství, muzejní
7
Chomutovské muzeum – radnice a kostel sv. Kateřiny, na radnici je Fialův betlém
knihovna a konzervátorská dílna. Po roce 1990 získalo po bývalém Domu politické výchovy i druhou polovinu zmíněného objektu a přestěhovalo sem většinu fondů. K 1. 1. 2003 se z Okresního muzea reformou státní správy stalo Oblastní muzeum v Chomutově. V současné době má muzeum 29 podsbírek a 221 tisíc sbírkových předmětů.
Pozvánka na vánoční výstavu betlémů Tak jako každý rok i letos připravuje chomutovské muzeum pro své návštěvníky vánoční výstavu. Ta začne vernisáží 22. prosince a skončí příští rok 5. ledna. Na výstavě budou k vidění především mimoevropské betlémy ze sbírek Náprstkova muzea v Praze, které si naši návštěvníci doposud nemohli v Chomutově prohlédnout. Výstava je doplněna o některé české betlémy z regionu a o betlémy z našich sbírek. Dále se návštěvníci mohou těšit na tradiční sobotní hudební vystoupení s adventní hudbou. Návštěvní hodiny muzea zůstávají po dobu konání výstavy stejné jako v předchozích letech. Ve všední den je otevřeno od 9 do 17 hod., v sobotu od 9 do 15 hod. a v neděli od 13 do 17 hod. V pondělí je muzeum zavřeno. Telefonní spojení k průvodcům na radnici je 474 651 570.
8
69
Nové chrámové jesličky v Olešnici
BETLÉM Z BETLÉMA Na území města Olešnice (býv. okr. Blansko) existuje několik unikátních kulturních památek, mezi nimiž na olešnickém náměstí dominuje nedávno opravený kostel sv. Vavřince. Velkým přáním faráře P. Strossy bylo již v době rekonstrukce kostela zpřístupnit tento chrám veřejnosti. Součástí tohoto záměru byla i úvaha pořídit pro tento kostel obdobně jako je tomu i v jiných obcích a městech specifický vyřezávaný betlém. Tato myšlenka doznala nových rozměrů při návštěvě starosty města v Izraeli, kde v městě Betlémě existuje řada rodin řezbářů, u nichž je výroba figur betlémů každodenní obživou. Vzniká tu řada betlémů jako suvenýrů pro turisty, ale též některá mistrovská díla. S jedním takovým se prostřednictvím hostitelů měl možnost starosta seznámit. Tento vyřezávaný betlém směřoval do USA a byl dílem řezbářské jedničky – arabského řezbáře pana Twemeha. Následovala jednání mezi ním a izraelskými hostiteli a vznikl plán pořídit v té době již další rozpracované mistrovské dílo do Olešnice. Následovaly další dva měsíce a úsilí řady osob a cestovní kanceláře paní Věry Krejčí. Výsledkem byla dohoda mezi farností a měs-
tem o umístění stálé výstavy tohoto betléma v předsíni kostela sv. Vavřince s tím, že tyto figury budou farnosti darovány. Myšlenka se stala skutkem dne 28. listopadu loňského roku, kdy z pražské celnice bylo přivezeno 5 beden s razítkem jeruzalémské pošty. Ty obsahovaly figury vyřezané vždy z jednoho kusu olivového minimálně 200 let starého dřeva a též certifikát s datem 17. listopadu 2007, kdy byl tento betlém posvěcen v chrámu Narození Páně tamním církevním správcem, a to přímo v deklarovaném místě narození Ježíše Krista v jeskyni pod chrámem v Betlémě. Za příhodnou cenu a organizaci na území Izraele vděčíme panu Peteru Canavatimu, spolumajiteli sítě hotelů a panu Danielu Zajícovi, průvodci cestovní kanceláře AVE tour. Zastupitelstvo města věnovalo římskokatolické farnosti betlém dne 12. listopadu 2007 a věří, že tento dar je nejenom darem olešnické římskokatolické farnosti, ale všem olešnickým občanům i návštěvníkům Olešnice, kteří kdy budou obdivovat toto nádherné řezbářské dílo. PaedDr. Zdeněk Peša starosta města
69
9
Na protější straně kostel sv. Vavřince v Olešnici Betlém z Olešnice – celkový pohled Dole tvůrce betlému ve své dílně při jeho vytváření
Popisky k barevným obrázkům Titulní strana obálky: Podmalba na skle od pí Marie Flaškové. 2. strana obálky:
Figurky z betléma v kostele sv. Vavřince v Olešnici. Autorem je arabský řezbář p. Twemeh. Poznámka: Barevná reprodukce zvolena redakcí s ohledem na krásnou kresbu olivového dřeva.
3. strana obálky:
Mechanický betlém chomutovského řezbáře Josefa Fialy, Oblastní muzeum v Chomutově. Nahoře: Hasiči a trhovkyně před hospodou „U Šmucrů“. Dole: Hudební soubor „Loutna česká“.
4. strana obálky:
Kamenný betlém od Jany Rejmanové a Bartoloměje Štěrby. Foto z loňské výstavy Bonsai servisu Praha (venkovní expozice). K letošní výstavě jsou podrobnosti v č. 68 BaB, str. 22.
10
69
O lidových umělcích – řezbářích betlémů
Dřevorezby Jána Procnera Publicita utajené galerie Řezbář Ján Procner se narodil 13. ledna 1943 ve Vyhniach v hornické rodině, která se v roce 1948 přestěhovala do Handlové. Tříleté hornické učiliště absolvoval v roce 1960. Hornické povolání vykonával třicettři roků. Vypracoval se na zkušeného a spolehlivého horníka, souběžně a kupodivu i na pozoruhodného umělce. Od roku 1993 je v hornickém důchodě, ale v plné umělecké aktivitě. Dřevořezby, kromě těch, které jsou v depozitářích muzeí, postupně nadále zaplňují stěny rodinného domku. Ojedinělý a výjimečný umělecký projev, inspirovaný výjimečným prostředím, by neměl zůstat utajený. Ján Procner zobrazuje horníky se všemi kladnými i zápornými stránkami hornické mentality. Ján Procner Dívá se však na ně s nesmírnou láskou a porozuměním. Má je rád, ale nic jim neodpouští. Postupem času si našel vlastní, neopakovatelný tvořivý styl. Původně jednodušší plastiky se později změnily na reliéfy, které je možno nazvat příběhy ze dřeva.
Na výstavě, kterou Procnerovi bývalí haldlovští horničtí druhové uspořádali na počest jeho 55. narozenin, umělec poprvé představil veřejnosti svůj „Banícky Betlehem“, který je nepochybně světovým unikátem. Betlém, který je výzvou pro každého umělce, ztvárnil Ján Procner originálním, ve světě nevídaným způsobem. Po dlouhých letech se mu konečně podařilo splnit vlastní sen a ztvárnit věčnou vzpomínku na narození Ježíše z pohledu hornického prostředí, ve kterém prožil celý život. Přemýšlel, co by asi udělali horníci, kdyby slyšeli zvěst o Ježíšově narození. Určitě by mu chtěli přinést svoje typické hornické dary, které jsou jejich každodenním chlebem. Proto jsou v Procnerově betlémě čtyři králové. Tím čtvrtým je hornický král, který Ježíšovi přinesl hornické nářadí, neboť bez něho je
69
horník jako bez rukou. Přinesl mu i koníka, který byl kdysi horníkovým pomocníkem. Dalším darem je světlo, bez kterého se v dole pracovat nedá. A betlémská hvězda vychází z nitra země, neboť v dole není vidět na oblohu. Největším darem hornického krále Ježíšovi je však velké, horoucí a něžné hornické srdce, které září uprostřed betléma jako nadčasový symbol. Nosí ho v sobě i Ján Procner, umělec, kterého díla patří k tomu nejcennějšímu, čím přispěla horní Nitra ke kulturnímu dědictví slovenského národa.
Na protější straně dřevořezba „Horníci“, nahoře dva hornické betlémy, dole „Včelaři“
11
12
69
Dnes je již na světě druhý Procnerův „Banícky betlehem“, ve kterém vítají novorozeňátko uložené v hornickém vozíku (na hutníku) vystlaném slámou šťastní rodiče a dva horníci, kteří právě přišli do šichty. Všichni se těší z příchodu malého Ježíška včetně kobyly s hříbátkem. Jenom Ježíšek tuto radost nevnímá a s hornickým kahanem pod hlavičkou nad něčím uvažuje. Ján Procner je dnes originální a uznávaný umělec, kterého sotva můžeme zařadit do některého z uměleckých směrů. Jako lidový umě-
lec vytvořil dílo vysoké profesionální úrovně. A každý pohyb jeho dláta do měkkého, poddajného a voňavého lipového dřeva je darem, který nám přináší z hloubky a vroucnosti srdce, aby nám svým dílem pomohl pochopit život v celé jeho nádheře, pestrosti a složitosti. Z publikace s názvem tohoto článku vydané podnikem HORNONITRANSKE BANE PRIEVIDZA a. s., BAŇA HANDLOVÁ, o. z. (nedatováno). Sestavili Ing. Jozef Tonhauser a Martin Prášek. Prolog Jaroslav Schut.
volný překlad: ing. Radko Weigner
Jan Vincker – řezbář z Hranic na Moravě O betlému pro královskou kapli paláce Hampton Court v Londýně Dnes osmadvacetiletý řezbář Jan Vincker, člen našeho sdružení, úspěšně navázal na tvorbu svého otce, Miroslava, se kterým již vytvořil na pět set betlémů a jesliček, z toho deset pro kostely. Ostatní jsou v soukromých sbírkách na mnoha místech naší republiky, ale i v Japonsku nebo Austrálii. Oba řezbáři již po řadu let vystavují své betlémy na každoroční výstavě betlémů u paní Musilové v galerii M+M, která se nachází v přízemí rodinné vilky v Hranicích na Moravě. A díky jejímu synovi, panu Jiřímu Musilovi, který žije již 28 let v Londýně, se Hranický betlém pana Jana Vinckera stal součástí uměleckých sbírek anglické královny Alžběty II. a bude trvale umístěn v královské kapli. Betlém byl vyřezán za půldruhého měsíce a kromě Panny Marie, sv. Josefa a Ježíška jsou zde osel, vůl, ovečky s pastýřem a Tři králové. Největší z celkem dvanácti figur má výšku 32 centimetrů. Je vyroben z lipového dřeva a na povrchovou úpravu byl použit vosk. Podle
slov pana Jiřího Musila dílo předčilo očekávání zástupců anglikánské církve a je možné, že v budoucnu bude zájem o jeho rozšíření o další figurky. (R. W.)
69
13
O letošních setkáních řezbářů
Dřevořezání
Pár vzpomínek na červencová setkání řezbářů na Moravě Ing. RADKO WEIGNER
Třešť – město betlémů Stalo se již vžitou tradicí, že začátkem července (v době oslav státních svátků Dne slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje a Dne upálení mistra Jana Husa) se zde setkávají řezbáři z celé republiky (a v poslední době i ze zahraničí) na řezbářském sympoziu. Letošní setkání, tak jako ta předchozí, rozprostřelo svůj „hlavní stan“ na náměstí u slunečních hodin pod zhruba desítkou bílých „párty stanů“, u truhlářských ponků, dřevěných stolů, nebo jen tak u špalíčků dřeva, posedávajíce pospolu a v družném hovoru mezi sebou i s návštěvníky sympozia, vyřezávali řezbáři převážně figurky do společného betléma Spolku přátel betlémů v Třešti. Nemám ve zvyku provádět statistická hlášení a spíše než na matematické výsledky vsadím na atmosféru prostředí. Letošního dřevořezání se dle mého mínění zúčastnila asi třicítka řezbářů. Především jeho jádro bylo tvořeno třešťskými řezbáři jako např. manželi Roháčkovými, panem Bukvajem a mladými řezbáři pod vedením pana Brychty. Ze stálých účastníků bych pak jmenoval pana Ing. Rodu z Prahy, pana Jochacyho z Neratovic, pana Šilara z Lanškrouna či pana Chvalníka z Příbrami. Letos poprvé se tohoto sympozia zúčastnila i paní Haldová s manželem ze Sedloňova.
Na tomto sympoziu je mi sympatické, že se zde do slova a do písmene plní obsah slova dřevořezání a opravdu v průběhu těch několika dnů je možno sledovat řezbáře jak postupně tvoří svá dílka ať už pomocí množství dlát a nožíků, či jak bylo na letošním sympoziu obzvláště patrné již na doprovodném zvuku, řezání motorovou pilou. Doprovodnou součástí sympozia je pak vždy otevřené muzeum betlémů Spolku přátel betlémů v Třešti, kde mohou návštěvníci vidět jak historický papírový betlém, tak pro Třešť typická historická i současná diorama betlémů. Součástí této sbírky je i dnes již kolosální betlém, který vzniká postupně právě z děl účastníků dřevořezání a nastane nesporně brzy okamžik, kdy bude prostor vyčleněný tomuto betlému poněkud stísněný. Osobně pokládám tato sympozia za jedna z nejlepších, která se v průběhu let v republice konají. Jediné co snad lze letošnímu ročníku vytknout je, že jsem postrádal jmenovky na stolech u jednotlivých řezbářů, případně na klopách oděvu. U společného betléma je sice jmenný soupis řezbářů s popisem figurky, kterou vyřezal a daroval do společného betléma, není však vždy možné tutéž figurku identifikovat ve vlastním betlému. Snad by pomohlo číslování figurek, ale pak by se naprosto ztratila idea betléma.
14
69
Rožnov pod Radhoštěm – Valašské muzeum v přírodě – Dřevěné městečko
Jak je patro z podtextu názvu letošního tvůrčího setkání mělo jít o setkání řezbářů z hraničních oblastí tří zemí západokarpatského oblouku, tedy jak se domnívám, České, Slovenské a Polské republiky. Musím konstatovat, že oproti loňskému ročníku, kdy jsem jen stěží získal doprovodný text se seznamem účastník, letos jsem jej obdržel přímo se vstupenkou, za což patří pořadatelům dík. Ovšem již ze seznamu účastníků je patrné, že se letošního ročníku na rozdíl od toho loňského neúčastnil nikdo z Polské republiky. Ze Sloven-
ské republiky pak pánové Július a Josef Zajac z Turzovky. Z mnohaletých a známých řezbářů, tvůrců betlémů, se letošního ročníku zúčastnil např. pan Gajda ze Strážnice, pan Brokeš z Havířova či pan Vincker z Hranic na Moravě, nebo pan Kostiha z Kyjova – Stodůlek, pan Gorný z Frýdku-Místku i paní Vráželová z Nového Hrozenkova, která se ovšem specializuje na výrobu holubiček ze dřeva. Je potěšující, že jejich přítomnost oživila jinak „prodejní“ atmosféru jednotlivých stánků umístěných pod plátěnými přístřešky po obvodu dřevěného městečka. Postupem let se pomalu vytrácí někdejší tvůrčí řezbářská atmosféra a stále více je patrná komercionalizace ve formě projede dřevěných soustružených výrobků, dřevěných kuchyňských nástrojů, brousků na nože, nebo např. prodeji valašských frgálů. Při svých „kontaktech s betlémy“ jsem se doposud setkával s tím, že např. třebíčští betlé-
Pan František Gajda ze Strážnice
Pan Klement Brokeš z Havířova – Podlesí
Hejův nožík, souznění dřeva a nože 12. ročník mezinárodního tvůrčího setkání řezbářů z hraničních oblastí tří zemí západokarpatského oblouku
69
15
máři často kopírovali figurky jeden od druhého. Letos jsem se v Rožnově setkal s tím, že jeden řezbář vystavoval (ve svém stánku, tedy jako svou vlastní) figuru krále á la „Gajda“, hned vedle jejího autora, tedy pana Gajdy ze Strážnice! Stejně tak vystavoval figuru darovnice nesoucí husu, kterou vytvořila před lety Jana Rejmanová z Vysokého Mýta. Přeji proto organizátorům tohoto sympozia dobrou volbu při zajišťování účastníků, řezbářů, kteří budou schopni po dobu konání této jednodenní akce ukázat návštěvníkům něco ze své tvůrčí činnosti a všem společně dobré počasí na příštím, již 13. ročníku Hejova nožíku.
Hrad Sovinec – setkání řezbářů 2008 I v letošním roce se uskutečnilo v polovině července za plného nasazení hlavního organizátora, nezdolného řezbáře a tvůrce betléma zapsaného do Guinnessovi knihy rekordů, pana Jiřího Halouzky z Jiříkova u Rýmařova setkání řezbářů v překrásném prostředí pátého nádvoří hradu Sovince. Letošního ročníku se za zvuků tónů doprovodné kapely zúčastnily dvě desítky řezbářů, kteří pod textilními plachtami u dřevěných ponků předváděli své řezbářské umění. Z účastníků jmenuji například tyto lidové řezbáře - p. Cvešpera ze Slavičína, p. Pařenicu z Valašského Meziříčí či p. Slavíka z Ostravy. Toto setkání je nejen ukázkou prací řezbářů betlémářů, ale v podstatě ukázkou prací celé široké škály tvůrčích možností, které skýtá řezbářské umění. Uvidíte zde tvůrce dřevěného zámeckého lustru, tvůrce reliéfů ryb, tvůrce soch ve tříčtvrtinové životní velikosti, tvůrce loutek atd. Sám pořadatel, pan Halouzka, vystavoval několik soch zvířat, které vytvořil do svého betléma v životní velikosti. Na můj dotaz „co
Pan Jiří Halouzka z Jiříkova
chystá za překvapení“ , mne ohromil sdělením, že pracuje na reliéfu poštovní schránky pro Ježíškovu poštu, která bude dva metry vysoká a bude vážit tři sta kilogramů. Podle udaných rozměrů se opět jedná o dílo, které aspiruje na zapsání do Guinnessovi knihy rekordů. Na schránce bude zobrazen reliéf Ježíška s jeho pomocníky. Ještě letos má být schránka vystavena na Staroměstském náměstí v Praze. Autor předpokládá, že společně s Agenturou J-5 bude „V Pradědově galerii v Jiříkově u Rýmařova“ otevřena vánoční dětská pošta, ve které se shromáždí až dvacet tisíc dětských dopisů. Přeji všem řezbářům, nejen účastníkům řezbářských setkání, ostrá dláta a mnoho sil a tvůrčích nápadů, aby svým dílem přispěli k dobré a ještě lepší náladě těch, kteří mají zájem a cit pro krásu a umění.
16
69
Rady tvůrcům betlémů
Poznámky ke srovnávací anatomii figurální tvorby Ing. JINDŘICH RYCHTER Po kratší odmlce se Vám opět chci připomenout příspěvkem, který by mohl pomoci začínajícím, ale i pokročilejším, tvůrcům v jejich práci. Chtěl bych se dnes věnovat kánonu lidské postavy. Kánon lidské postavy zavedli již tvůrci figurálních plastik a skulptur ve starověkém Egyptě. Tehdy se dělila lidská postava na osmnáct stejných dílů, přičemž základní jednotkou byla šířka zaťaté pěsti. Hovoříme o tzv. pěsťovém kánonu. Každá další kulturní velmoc vytvářela své vlastní kánony. Nejznámější je tzv. Vitruviův kánon, který proslavil a zdokonalil Leonardo
da Vinci ve svých studiích proporcí lidského těla. Je to onen známý kánon vepsaný do kružnice, která opisuje čtverec a v němž je vkreslena lidská postava..V současné době používáme kánon, jehož základní jednotkou je výška hlavy, která je téměř přesně jednou osminou výšky celé postavy. Jak vyplývá z přiložené obrazové dokumentace, vkreslujeme mužskou postavu do mřížky, která má dva sloupce a osmnáct řádků (modulů). Pro srovnávací anatomii platí zjednodušeně tato pravidla: v modulu dvě, v jeho horní třetině se nachází ramenní kloub a jeho vzdálenost od lokte se rovná jeden a půl základního modulu, tj. výšky hlavy. Vzdálenost lokte od zápěstí rovná se jednomu modulu. Velikost dlaně je určena velikostí obličeje. Dlaň překryje obličej od brady až k čelu. Ve středu výšky, na rozhraní modulů čtyři až pět, se v jedné přímce nachází pohlavní znaky a kyčelní klouby. Celé dva moduly pět a šest zabírá stehenní kost ohraničená kyčelním a kolením kloubem a dolní konPři pohledu z profilu je mužská postava v základním postoji definovaná podélnou osou, která probíhá temenem hlavy, spánkovou kostí, klíční kostí, kyčelním kloubem, kolenní čéškou a protíná nárt chodidla. Tečná ohraničující zadní část postavy se dotýká lopatky, hýžďového svalu a lýtka.
69
17
Kánon ženského těla je založen na stejných proporcích osmi hlav výšky a dvou do šířky postavy. Jsou zde však některé důležité rozdíly. Hýžďové svaly mají úpon poněkud výše než u postavy mužské a přesahují vertikální linku, která se dotýká lopatek a lýtek postavy. Prsní bradavky jsou posazeny níže, pas je výrazně užší než u mužů. Nohy jsou štíhlejší a mají jemnější tvarování.
Postava dítěte má několik vývojových stádií. Pro tvorbu betlémů je zpravidla využíván kánon, kde hlava dítěte rovná se jedna pětina výšky jeho postavy. Celková stavba těla dítěte je mnohem méně zpevněná , tvar postavy jsou jakoby nedokončen. To je dáno celkou nevyvinutostí kostí a svalstva. Charakter figury Ježíška je dán především výrazem obličeje, který jsem popsal již v minulé části, kde jsem se zabýval právě kánonem lidské hlavy.
četiny jsou zakončeny chodidlem. Vzdálenost od kolenního kloubu ke kotníku rovná se jeden a tři čtvrtě modulu. Chodidlo zabírá jednu čtvrtinu modulu. Na závěr je nutno dodat, že kánon tzn. vzájemné poměry částí lidského těla, nám poskytuje pouze výchozí vodítko pro tvorbu lidské postavy. Je však známo, že každý člověk má charakteristické držení těla, chůzi i určité anatomické odchylky od průměru – tedy i kánonu. Tím je ovšem tvůrcům dána možnost vytvořit nepřeberné množství charakterů, povah a figur, kterými může osadit svůj betlém. Také stylizaci se meze nekladou. Figury mohou být propracovány do nejjemnějších detailů nebo naopak záměrné nedotažené, zjednodušené na pouhou sestavu geometrických tvarů, zcela podle záměru a osobnosti tvůrce. Přeji všem mnoho úspěchů a radosti z tvorby.
18
69
Na posledních dvou obrázcích je naznačeno jak postupovat při navrhování postavy v nejrůznějších polohách a postojích při využití znalosti kánonu (Poznámka redakce: Autor Ing. Jindřich Rychter je učitelem na Střední uměleckoprůmyslové škole hudebních nástrojů a nábytku v Hradci Králové.)
69
19
Betlém Matyáše Bernarda Brauna a řezbář Leoš Pryšinger V minulém čísle (68), byl uveřejněn článek „Od křížové cesty k revitalizaci Kuksu“ informující čtenáře o projektu, souboru uměleckých děl, která byla vytvořena na základě prvotní myšlenky (původním cílem byla tradiční podoba křížové cesty) členů naší regionální pobočky ve Dvoře Králové, pánů Karla Richtery a Leoše Pryšingera na realizaci křížové cesty na Kuksu mezi obcemi Stanovice a Žírčí. Slavnostní uvedení cyklu patnácti zastavení k poctě Matyáše Bernarda Brauna a hraběte Františka Antonína Šporka „Příběh utrpení a nadějí člověka“ se konalo pod záštitou ministra kultury České republiky Václava Jehličky, za přítomnosti hejtmana Královéhradeckého kraje Pavla Bradíka a sídelního královéhradeckého biskupa Mons. ThLic. Dominika Duky O.P. v sobotu 4. října 2008. Slavnostního požehnání, tohoto bezesporu monumentálního díla, na místě samém ve Stanovicích u Nového lesa za viaduktem se ujala Jeho Excelence, apoštolský nuncius v České republice, pan arcibiskup Diego Causero. Doufejme, že se jedná o první krok na cestě k celkové revitalizaci Kuksu, jak již ostatně bylo napsáno v minulém článku, včetně Hospitalu a Braunova Betléma. Naši pozornost však bezesporu zaujme především reliéf Betléma se souborem dalších plastik, který se nachází asi tři kilometry od Kuksu, na pravé straně Labe a který vytesal vynikající sochař vrcholného baroka Matyáš Bernard Braun v letech 1723 až 1733. Možná shodou náhod, možná s promyšleným úmyslem, byl v podvečer dne 30. září 2008 na druhém programu České televize odvysílán v pořadu „Hledači času“ medailón Leoše Pryšingera, řezbáře a místopředsedy regionální pobočky našeho sdružení ve Dvoře Králové nad Labem. Vynikající řezbář pan Leoš Pryšinger je profesí malíř, lakýrník a natěrač. O řezbářství projevil zájem již ve svých jedenácti letech, ale první dílo,
které vytvořil po návratu z vojny, byly barokní tapetové malířské válečky vyřezané do gumy. Po dalších dvaceti letech, ve svých jednačtyřiceti se pustil do vyřezávání kopie Braunova Betléma do dřeva v měřítku 1:7 a při této činnosti se začal věnovat i nápomoci k záchraně originálu. Jak se vyjádřil ve svém medailonu, byl originál restaurován v roce 1954 sochařem prof. Josefem Vágnerem, který jej pak znovu očistil v roce 1961. Od té doby Betlém podléhá vlivům prostředí, především vodě, která vyvěrá přímo v místě reliéfu a spolu s erozí deště, větru a slunce dochází k neodvratné zkáze díla. Pan Pryšinger navrhuje vytvoření matrice z umělého kamene, která by zachytila současný stav Betléma a kterou by bylo možné uložit v lapidáriu obdobně jako ostatní Braunovy sochy na Kuksu nebo uložit originál a v plenéru se pokusit o restaurování kopie do původní podoby. Rozhodně je však žádoucí zahájit okamžitě restaurátorské práce, aby byl Betlém zachován i budoucím generacím. Práce na dřevěné kopii reliéfu Betléma nejvíce pokračovala v zimě, kdy vlastní profese je méně vyhledávána a tím pádem má méně zakázek. V zimě je také dřevo „teplé“, hřeje jako odraz letního sluníčka, jak si dovoluji ocitovat autora, který se také svěřil s tím, že do postavy žebráka s protézou zobrazil svoji podobu. I přesto, že měl k dispozici nesčetné fotografie a filmové detaily zachycující Betlém z mnoha stran, nesčetněkrát se vypravil na kole se svým věrným psem proměřit originál, aby dílo co nejvěrohodněji zachytilo Braunův Betlém. Letos bude Braunův Betlém ve vyřezávané podobě od pana Pryšingera vystaven v adventním čase na výstavě betlémů v Hodoníně. Na závěr si dovoluji poznamenat, že pro svoji výjimečnost a vysokou uměleckou hodnotu byl Braunův Betlém dne 14. 9. 1999 v New Yorku vyhlášen WMF jednou ze sta nejohroženějších památek světa pro rok 2000–2001. (R.W.)
69
20
Z historie betlemářských výstav
Betlémy v Ostrově ZDEŇKA JANISCHOVÁ Když jsem v roce 2003 navrhla Spolku přátel města Ostrova, že bychom se mohli pokusit o výstavu betlémů a přispět tak ještě ke svátečnějšímu prožití vánočních svátků ve městě, setkala jsem se s rozpaky. Byl to ode mne nečekaný a překvapivý návrh, který nejprve vzbudil mnoho pochybností: Zda je dostatek materiálu, kde vystavovat, jak celou akci zorganizovat a výstavní exponáty ohlídat a podobně. Měli jsme k dispozici všehovšudy asi 30 papírových betlémů z mé sbírky a po jednom od několika jednotlivců. Místnost v domě kultury v Ostrově, která slouží během roku prodejcům a levnému zboží, rozhodně nebyla tou, která by návštěvníkům vtiskla punc výjimečnosti, a tak jsme vánoční atmosféru dotvářeli množstvím voňavé zeleně, červenými jablíčky a ořechy v ošatkách, sušenými květy, svícny a vánočními ozdobami. Výsledek byl skvělý, radostný a obdivovaný návštěvníky, kteří mělo kam zamířit o svátečních dnech. A po první zdařilé výstavě následovaly další. Sběratelé, tvůrci a řezbáři přinášeli svá dílka hodná
obdivu. Papírové betlémy byly doplňovány betlémy z jiných materiálů. Byly vystaveny i dva, sice neúplné, ale krásně malované vyřezávané betlémy z Krušných hor. Výstava od výstavy se lišila architekturou, výzdobou, ale co bylo nejdůležitější, získali jsme i nový výstavní sál. V loňském roce jsme poprvé uspořádali betlémy v opraveném kostele Zvěstování Panny Marie, který je součástí celého krásného barokního areálu. Tento chrám a jeho vnitřní zařízení utrpěly značnou újmu za minulého režimu. Z honosného oltáře zůstaly jen fragmenty, stěny jsou holé. Přesto je to místo, které ohromuje svou vznešeností, a vystavené betlémy se ocitají ve zcela jiném rozměru. A tak tomu bude i při páté vánoční výstavě, kterou otevřeme vernisáží 4. prosince 2008 v 17.30 hod. Bude otevřeno až do 5. ledna 2009. Mnozí z nás už horečně pracují na svém novém díle. Doufám, že výstava betlémů v tak krásném duchovním prostoru přinese nevšední zážitek všem návštěvníkům.
Ostatní informace OPRAVA V posledním čísle (68) našeho časopisu byl uveřejněn článek „Bývalá rezidence premonstrátů ve Křtinách s poutním kostelem Jména Panny Marie“. K textu, který popisuje několik motivů Narození Páně, které se nacházejí v interiéru chrámu, jsou připojeny fotografie z jednoho ze čtyř velkých obrazů (viz text na str.10 č. 68). V textu článku je správně uvedeno, že se jedná o neznámého autora. K chybě došlo při popisu přiložených fotografií. Nejedná se tedy v tomto případě o malby Ignáce Raaba jak je uvedeno pod obrázkem na straně následující (11) a rovněž i na straně 8 „Popisky k barevným obrázkům“. Tedy i na straně 2 obálky se jedná o práci neznámého autora.
Za chyby, ke kterým došlo nesprávným označením celé složky fotografií, se v plné míře omlouvá autor článku.
Ing. Radko Weigner
PODĚKOVÁNÍ Předsednictvo Českého sdružení přátel betlémů upřímně děkuje Radě Královéhradeckého kraje za poskytnutí finančního příspěvku v roce 2008 na realizaci publikace „Betlémy a betlemáři.“ Ing. Radko Weigner, předseda sdružení
69
21
Připravuje se
15. ročník soutěže Vánoce a betlém Soutěž Vánoce a betlém v Ústí nad Orlicí dospěla letos do svého 15. ročníku. V tomto roce dostanou příležitost nejen jednotlivci a kolektivy v klasických „dětských“ kategoriích, ale i mladí do 18 let. Přesné propozice k soutěži jsou přístupné na stránkách muzea www.muzeum-uo.cz, nicméně platí, že do 15. 12. 2008 budou na adrese Městské muzeum v Ústí nad Orlicí, 17. listopadu 72, 562 01 Ústí nad Orlicí, přijímány od jednotlivců i kolektivů práce s tématem: betlém, vánoce a betlém, a to v kategoriích do 6 let, 7–9 let, 10–12 let, 13–15 let. Nově také v kategorii 16–18 let. Práce budou vystaveny od 18. 12. 2008 v muzeu v Ústí nad Orlicí – v tzv. Hernychově vile, a to do 30. 1. 2009, kdy ve 13:00 proběhne slavnostní vyhodnocení a předání cen vítězům. Práce je nutno označit kategorií, věkem, jménem, případně adresou školy a je vhodné doplnit informace pro další rychlou komunikaci i o e-mailovou adresu. Letošní ročník poprvé proběhne v rekonstruovaných prostorách, kde muzeum připravuje i velkou výstavu ústeckoorlických betlémů. Těšíme se na příspěvky mladých tvůrců i na Vaši návštěvu, při které můžete i Vy vybrat svého favorita. Jarmila Süsserová ředitelka Městského muzea v Ústí nad Orlicí
Jihočeši doma i v Evropě Rok 2008 se stal pro jihočeské betlemáře obzvláště rušným, neboť o jejich díla byl projeven zájem nejenom doma, ale také v zahraničí. Nejvýznamnější domácí akcí je bezesporu již III. ročník mezinárodní soutěžní výstavy tvůrců
betlémů „Nožík Tomáše Krýzy“, která proběhne od 22. listopadu 2008 do 6. ledna 2009 v Muzeu Jindřichohradecka. Na výstavě bude prezentována více jak dvacítka prací současných tvůrců betlémů z Čech, Moravy a Slovenska. Přihlášena jsou především díla ze dřeva. Řezané betlémy na výstavě představí například Jan Roda, František Gajda, Oldřich Ryčl, Milan Jochacy, Roman Galek, Karel Pavlíkovský, Bohumil Biňovec, Jozef Barta, Andrej Irša, Miroslav Kinder, Alojz Machaj, Jaroslav Frencl, Jakub Sochor a Kateřina Kotinská. Vedle dřevěných řezaných betlémů budou k vidění také betlémy keramické, malované na skle a paličkované. Vítězové soutěže obdrží na slavnostní vernisáži čestné ceny – kopie nožíku Tomáše Krýzy, kterým byly vyřezávány některé součásti proslaveného Krýzova betlému. V předvánočním období budou probíhat na výstavě tvůrčí dílny zúčastněných autorů a bude také vydán celobarevný katalog, který představí historii soutěže „Nožík Tomáše Krýzy a všechny vystavené práce. Práce členů Jihočeské pobočky se spolu s historickými betlémy Muzea Jindřichohradecka a díly mnoha českých betlemářů představí na velké výstavě betlémů v jihoitalském klášteře v Giffoni Valle Piana. Výstava, nad níž převzal záštitu papež Benedikt XVI., se uskuteční ve spolupráci s Českým centrem v Římě a bude zahájena 29. listopadu. Ve výstavních prostorách budou prezentována vedle vzácných jihočeských historických jesliček v čele s papírovým Lodhéřovským betlémem z počátku devatenáctého století také díla známých jihočeských a českých betlemářů. Mezi více jak čtyřicítkou exponátů nebudou chybět jesličky Jiřího a Martiny Netíkových, Dagmar Koverdynské, Vladimíra Doubala, Milana Jochacyho, Jana Rody, Jiřího Bürgra, Marie Flaš-
22
69
kové, Miroslava Čeňka, Františka Gajdy, Jany Pulcové, Františka Věžníka, Luďka Pokorného, Pavly Vokounové, Oldřicha Ryčla, Marie Dočekalové, Jany Půlpytlové a řady dalších. K výstavě bude vydán celobarevný katalog, který představí všechny vystavená díla. Výstava ve známém rakouském lázeňském městě Bad Ischl, která se uskuteční od 28. listopadu 2008 do 31. ledna 2009, představí především díla jihočeských betlemářů, jak těch tvořících v dávné historii, tak i soudobých. Historické betlémy zapůjčilo Muzeum Jindřichohradecka a současné betlémy pocházejí z dílny především členů Jihočeské pobočky Českého sdružení přátel betlémů. Vystaveno bude na třicet jesliček z nejrůznějších materiálů od dřeva, papíru, přírodnin až po sklo, kůži, nit a těsto. Mgr. Zvonařová Alexandra předsedkyně Jihočeské pobočky ČSPB
Výstava betlémů v Památníku Adolfa Kašpara
ný Švédův betlém. Zábřežský rodák Josef Švéda nakupoval figurky od různých výrobců, stavby k betlému si však vyráběl sám a betlém stavěl pravidelně o vánočních svátcích ve svém domě ve 20. – 30. letech 20. století. Další, již kompletní betlém z Králicka, byl získán do sbírek muzea v Šumperku až v 70. letech 20. století. Po roce 1989 bylo do muzea zakoupeno několik kompletních betlémů od místních autorů, které reprezentují současnou lidovou betlémářskou tvorbu. Ty budou představovat druhou část výstavy. Vynikají zde zejména keramické betlémy Miloslavy Vašíčkové, betlémy ze dřeva Jaroslava Beneše, Romany Krestýnové a Františka Cykrýda. K vidění bude i papírový reklamní betlém, druhotně složený ze dvou tisků – reklamního betlému Kolínské cikorky přibližně z roku 1930 a Karo - Franckovky z roku 1939. Své vlastnoručně vyrobené betlémy představí žáci keramického kroužku při Základní škole v Lošticích a výstavu doplní několik betlémů zapůjčených od místních občanů. Výstava potrvá do 10. 1. 2009. Těšíme se na Vaši návštěvu. Mária Kudelová
Památník Adolfa Kašpara v Lošticích zve na vánoční výstavu betlémů s názvem „Nad Betlémem vyšla hvězda“, která bude otevřena vernisáží 6. 11. 2008 v 17 hodin. Na výstavě budou k vidění všechny sbírky betlémů Vlastivědného muzea v Šumperku, jehož součástí je i Památník Adolfa Kašpara. Sbírka betlémů Vlastivědného muzea v Šumperku ze všech jeho zařízení obsahuje bezmála 1000 jednotlivých figurek vyřezávaných ze dřeva nebo modelovaných z hlíny. První figurky, které byly do sbírek muzea zapsány v roce 1909, pocházely z klášterního kostela v Šumperku, ale již tehdy to byl nekompletní soubor 26 figurek. Ve stejném roce byl zapsán tzv. Axmanův betlém, jejž muzeu darovala Marie Knitschke. Obsahoval 232 kusů různých staveb, domů, pozadí, figurek lidí i zvířat a rostlin. Deset dalších figurek daroval v roce 1935 muzeu Franz Girsig. Do sbírek muzea v Zábřeze byl zase zapsán soubor figurek nazýva-
Král, dřevořezba, poč. 19. stol., sbírka Vlastivědného muzea v Šumperku
69
23
POŘÁDANÉ VÝSTAVY 2008/09 (sestaveno na základě oznámených údajů – bez záruky) Lokalita Blansko, Gellhornova ul. (areál býv. ČKD - trvale) Hvožďany u Bechyně, č.p. 2 www.betlemyvestodulce.unas.cz Chomutov, Oblastní muzeum Chrudim, Muzeum loutkových kultur Jindřichův Hradec, Muzeum Jindřichohradecka Kopřivnice, Katolický dům (velký sál), Štramberská 378 Litomyšl, Evropské školící středisko YMCA (zám. areál) Loštice, Památník Adolfa Kašpara
Výstava Moravská vesnička (668 postav a zvířat) Betlémy ve stodůlce (org. Jana Pokorná) výstava betl. + mimoevr. betlémy z Náprstk. muzea Betlémy ze sbírky Aleny Ptáčkové Výstava III. ročníku mez. soutěže o „Nožík Tomáše Krýzy“ Výstava betlémů
Betlémy (pořádá reg. pob. Betlemáři Litomyšlska) betl. ze sbírek Vlastivědn. muzea v Šumperku Mohelnice, Měst. kult. středisko, Výstava krajkových jesliček Lazebnická 2 (podrobnosti v BaB č. 68, str. 23) Mohelnice, kostel sv. Tomáše Pohyblivý betlém (42 m2), viz Becketa (kaple sv. Anny) čl. v BaB č. 66, str. 10) Myslejovice (okr. Prostějov) Výst. betlémů p. J. Nováka Obecní úřad (převážně papírové) Ostrava, Galerie Slezkoostr. hradu Betlém aneb vánoce na hradě
Termín denně 9–18 tel. 720 429 525 6. 12.–4. 1. 10–17 hod 22. 12. až 5. 1. (9–17, Po zavřeno) 8. 10. až 30. 12. 22. 11. až 6. 1.
5. 12.–14. 12. denně 9–17 7. 11. až 10. 1.
Třešť Uherské Hradiště, Galerie Slováckého muzea,Otakarova 103 Ústí n. Orlicí, Městské muzeum – Hernychova vila Ústí n. Orlicí, městské muzeum – Hernychova vila Znojmo, klášter Louka www.farnostlouka.cz
Mezinárodní výstava betlémů (80 autorů) Výstava „Soutěž nejml. betlemářů“ (15. ročník) Výst. ústeckých mal. betl. „Malované pohlazení“ Výstava betlémů a vánočních pohlednic
Praha 1, Pražský hrad, purkrabství, Jiřská 6 Rychnov n. Kněžnou, Společ. centrum (blízko nám.) Stříbro, kostel Všech svatých Třešť, Schumpeterův dům
24. a 31. 12. jen do 13.oo So 9–15, Ne 13–17 tel. 474 651 570 bude vydán celobarevný katalog, budou probíhat tvůrčí dílny betlemářů
11. až 16. 12.
16. 11. až 15. 12. vernisáž 15. 11. ve 14.oo 25. 12.– 6. 1. Ne a Sv. 10–12 a 13–18 24. 12. od 13 do 15 25.a 26. 12. od 14 do 17 5.12. až 11.1. (10–18) Výstava betlémů Spolku přátel 5.12. až 5.1. města Ostrova Výstava jihoč. betlémů 25. 11. až 31. 12. Betlémy a vánoční tradice (reg. 6. 12. až 11. 1. pob. Betlém klub) denně 10–18 Betlémy v Betlémské kapli 29. 11. až 4. 1. (Bonsai servis Praha) denně 9–18 podrobně: BaB č. 68, str.22 4. 1. jen do 14.oo Výstava Spolku českých 20. 11.–4. 1. betlemářů Praha denně 9–17 Betlémy z kraje Orlických hor 12. až 30. 12. denně (12. ročník) 9–12 a 14–17 Betlémy ze soukr. sbírek 25., 26., 28. 12. a 1. 1. (cca 150 ks) od 14 do 16 Výstava Spolku přátel betlémů 29. 11. až 2. 2. v Třešti betlémy v rodinách 26. 12. až 2. 2.
Ostrov (okr. K.Vary) kostel Nanebevzetí P. Marie Písek, Prácheňské muzeum Praha 1, Jungmann. nám. Kostel P. Marie Sněžné Praha 1, Betlémská kaple
Poznámky o adventu navíc rozšířeno o jesličky
7. 11. až 31. 12. 18. 12. až 30. 1. 2. 12. až 22. 2. (Po zavř.) 30. 11. až 11. 1., Ne, Sv 9.30–11.30 a 14.oo–17.oo
vernisáž 4. 12. v 17.30 vernisáž 6. 11. v 17.oo 15. 11. Wladislavské řemesl. trhy s ukázkami řemesel apod. Prac. dny 10–12, 14–16 tel. 602 503 430 (do 2. 2.) 28. 12. od 10 do 12 a od 14 do 17 24. 12. 10–18, 1. 1. zavř. tel.: 596 115 967 vernisáž 4. 12. v 17.30 24. 12., 31. 12. jen 10–15 1. 1. jen 13–18 vernisáž 28. 11. v 16.30 24. a 31. 12., 4. 1. do 14 hod 25. 12. a 1. 1. jen 13–18
24. 12. jen 21–01 25. a 26. 12. jen 14–18 jen po dohodě od 2.1. do 15.1. tel. 374 622 423, 374 622 546 podrobnosti a podmínky: betlemytrest.wz.cz vernisáž 6. 11. v 17.oo slavn. vyhodnocení soutěže 30. 1. ve 13.oo vernisáž 30. 11. v 15.30 tel. 465 523 653 So 14–17 29. a 30. 12. 14–17 24. a 31. 12. 14–16
24
69
Nový papírový betlém – Valašský z Frenštátu pod Radhoštěm Repliku valašského betlému autora Jana Bačáka z roku 1933 ze svých sbírek vydalo Muzeum Novojičínska za spoluúčasti Muzejní a vlastivědné společnosti ve Frenštátě pod Radhoštěm a Českého sdružení přátel betlémů v České republice. Jan Bačák (* 5. prosince 1865 ve Frenštátě pod Radhoštěm, † 5. ledna 1953 v Žilině u Nového Jičína) absolvoval tkalcovskou školu ve Frenštátě pod Radhoštěm a pracoval jako finanční úředník a později jako úředník důchodového úřadu ve Slezské Ostravě. Je autorem přibližně deseti betlémů, které tvořil pro své blízké a příbuzenstvo. Jeho médiem byly lepenkové archy, které vyráběl z balícího či jiného papíru za pomoci bramborového škrobu a stolařského klihu. Na tvary vyřezané kapesním nožem pak nanášel vlastnoručně vyrobené hlinkové barvy do tužkou předkreslených kontur. Reprodukce betlému, který vznikal počátkem třicátých let minulého století jako svatební dar Bačákovu synu Oldřichovi, obsahuje 41 figur a 17 prospektů pozadí.
Betlém v rozsahu 25 listů a v celkové šíři pozadí 370 cm provází katalog s úvodní studií a s návodem k instalaci. Cena 350,– Kč. Betlém nabízí Muzeum Novojičínska, p. o. Lze objednat na dobírku (cena bude zvýšena o poštovné). Kontakty: Muzeum Novojičínska, příspěvk. organizace, 28. října 12, 741 11 Nový Jičín. Tel. 556 701 156; e-mail:
[email protected]; www.muzeum.novy-jicin.cz. Dr. Petr Drkula
Příspěvky do časopisu Betlémy a betlemáři v digitální podobě včetně vhodných doprovodných fotografií průběžně zasílejte zatím předsedovi redakční rady na e-mail:
[email protected] nebo předsedovi sdružení:
[email protected], ale i na disketách (CD-ROM) nebo v písemné podobě na adresu:
České sdružení přátel betlémů o.s., P.O.BOX 66, Hradec Králové, 501 01 Betlémy a betlemáři (čtvrtletník), vydává České sdružení přátel betlémů o.s., P.O.BOX 66, Hradec Králové, PSČ 501 01. Jednotlivé příspěvky autorů neprocházejí jazykovou úpravou vydavatelství. Redakce si vymiňuje možnost opravy překlepů nebo zjevných chyb. Za odbornou a obsahovou náplň jednotlivých příspěvků odpovídají autoři. Toto číslo připravil do tisku předseda redakční rady Ing. Ludvík Mátl. Časopis vychází 4 x do roka. Členové sdružení dostávají jeden výtisk zdarma. Tisk a sazba: Tiskárna a vydavatelství OFTIS s. r. o., Ústí nad Orlicí