2007 B ETON A MĚSTSKÉ PROSTŘEDÍ

6/2007

BETON

A MĚSTSKÉ PROSTŘEDÍ

pf 2008

SVAZ VÝROBCŮ CEMENTU ČR K Cementárně 1261, 153 00 Praha 5 tel.: 257 811 797, fax: 257 811 798 e-mail: [email protected] www.svcement.cz

10/

CENTRÁLNÍ LÁZEŇSKÝ PARK V PODĚBRADECH

SLUNCE

JE VINÍKEM

VZNIKU TRHLIN NA STÉLÁCH

PAMÁTNÍKU HOLOKAUSTU

/44

2M 0 /

ĚSTSKÝ MOBILIÁŘ Z BETONU

BETONOVÁ

DLAŽBA A JEJÍ VYUŽITÍ

/46

SVAZ VÝROBCŮ BETONU ČR Na Zámecké 9, 140 00 Praha 4 tel.: 246 030 153 e-mail: [email protected] www.svb.cz

1J 6 /

AK JSME STAVĚLI

GUTOFFKU REKONSTRUKCE DENISOVÝCH

32/ SDRUŽENÍ PRO SANACE BETONOVÝCH KONSTRUKCÍ Sirotkova 54a, 616 00 Brno tel.: 541 421 188, fax: 541 421 180 mobil: 602 737 657 e-mail: [email protected] www.sanace-ssbk.cz, www.ssbk.cz

4B 0 / ETON

VE VEŘEJNÉM PROSTORU

ČESKÁ BETONÁŘSKÁ SPOLEČNOST ČSSI Samcova 1, 110 00 Praha 1 tel.: 222 316 173 fax: 222 311 261 e-mail: [email protected] www.cbsbeton.eu

TOYO ITO A MUTSURO SASAKI – SYMBIÓZA ARCHITEKTURY A KONSTRUKCE

/66

SADŮ V

BRNĚ

Ročník: sedmý Číslo: 6/2007 (vyšlo dne 14. 12. 2007) Vychází dvouměsíčně

OBSAH

Vydává BETON TKS, s. r. o., pro: Svaz výrobců cementu ČR Svaz výrobců betonu ČR Českou betonářskou společnost ČSSI Sdružení pro sanace betonových konstrukcí

ÚVODNÍK /2

Petr Hájek

VĚDA

TÉ M A V E Ř E J NÝ

PROSTOR ( A B ETON ?)

/3

P RO F I LY

P ROF . I NG . Z DE N Ě K P. B AŽ ANT , P H D, D R . H . C ., 70 LET V ÝP OČ ET

H OLC I M (Č ESKO ) A . S .

S TAV E B N Í

/6

ROZLOŽE N Í VLH KOSTI

V P OR É ZN ÍC H MATE R IÁLEC H

Petr Štemberk, Tomáš Krejčí, Jaroslav Kruis, Vladimír Křístek

NORMY •

J AKOST

•

J AK JSM E STAVĚ LI G UT OFF KU Tomáš Rakovič

/16

T OWE R F LOW E R

/18

A NALÝZ A

/20

Milan Holický, Jana Marková a Miroslav Sýkora

M ĚST SKÝ MOB I LIÁŘ David Karásek

Z B ETON U

PLOC HY S P OU ŽITÍ M

/23

B ETONOV ÝC H PRVKŮ

/26

V ESTAVBA GAR ÁŽÍ NA SÍ DLIŠTI K OM E NSKÉ HO NÁM ĚSTÍ V L ITOMYŠLI R E KO NSTR U KC E D E N IS OV ÝC H VAR HANY V

N EOBV YKLÉ

SADŮ V

/30 BRNĚ

Z ADAR U

B ETONOVÉ PAM ÁTN Í KY

Z UZ ANA Č ÍŽKOVÁ

/32 /35 /36

/57

Grafický návrh: DEGAS, grafický ateliér, Heřmanova 25, 170 00 Praha 7

/60

SPEKTRUM /65

ZAHRANIČNÍCH ČASOPISŮ

T OYO I TO A M UT SU RO S ASA KI – SYM B IÓZ A ARC H ITE KTU RY A KON STR U KC E Petr Šmídek NA

V ÝSTAVĚ KVĚ TI N V

/66

C H E LS EA

NA SE B E P OU TAL P OZOR NOST B ETON

/70

Guy Thompson V OLN Ě STOJ ÍC Í PR E FAB R I KOVAN É PRO P AR K R OYAL Chris Foster

PRVKY

/71

/38

AKTUALITY OBRAZOVÁ B ETONOVÉ

PŘÍLOHA

PRVKY VE VE Ř E J N É M PROSTOR U

V ZDĚ L ÁVÁ N Í /40

SANACE S LU N C E

NA STÉ L ÁC H

P AMÁTN Í KU

M AT E R I Á L Y B ETONOVÁ

S E M I NÁ Ř E ,

HOLOK AUST U

/44

A TECHNOLOGIE

DL AŽBA A J E J Í V YU ŽITÍ PŘ I R EA LIZ AC I

VE Ř E J NÝC H PLOC H

Václav Košvanec

/46

/51

V P OŽ Á R N Í OC H R AN Ě KON FE R E NC E A SYM P OZ IA

FIREMNÍ

J E VI N Í KE M VZN I KU TR H LI N

Redakční rada: Doc. Ing. Vladimír Benko, PhD., Doc. Ing. Jiří Dohnálek, CSc., Ing. Zdeněk Gärtner, Ing. Jan Gemrich, Prof. Ing. Petr Hájek, CSc. (předseda), Doc. Ing. Leonard Hobst, CSc. (místopředseda), Ing. Jan Hrozek, Ing. Jan Hutečka, Ing. arch. Jitka Jadrníčková, Ing. Zdeněk Jeřábek, CSc., Ing. Milan Kalný, Ing. arch. Patrik Kotas, Ing. Jan Kupeček, Ing. Pavel Lebr, Ing. Milada Mazurová, Doc. Ing. Martin Moravčík, Ph.D., Ing. Hana Némethová, Ing. Milena Paříková, Petr Škoda, Ing. Ervin Severa, Ing. arch. Jiří Šrámek, Ing. Vlastimil Šrůma, CSc., MBA, Prof. Ing. RNDr. Petr Štěpánek, CSc., Ing. Michal Števula, Ph.D., Ing. Vladimír Veselý, Prof. Ing. Jan L. Vítek, CSc.

SP OLE H LIVOSTI KON STR U KC Í

NAVRŽE NÝC H NA Z AT ÍŽE N Í SN Ě H E M

REŠERŠE

A MALI E R ODR IG U ES V P ORTUGALSKÉ M L ISABON U Jorge de Novais Bastos PAR K

M OŘSKÉ

/54

C E RT I F I K AC E

M ODU L PR UŽNOSTI AUTO MATIC KY ? Jitka Vašková, Michal Števula, Vladimír Veselý

N OV Ý

/52

KONSTRUKCE

C E NT R ÁL N Í L ÁZ E ŇS KÝ PAR K V P ODĚ B R ADEC H Tomáš Jiránek, Marek Lehman /10

VEŘEJNÉ

Vydavatelství řídí: Ing. Michal Števula, Ph.D. Šéfredaktorka: Ing. Jana Margoldová, CSc. Produkce: Ing. Lucie Šimečková

A VÝZKUM

/72

P R E Z E N TAC E

MINELCO Červenka Consulting VSL Ing. Software Dlubal BETOSAN Mott MacDonald RIB HALFEN-DEHA

BETON • TECHNOLOGIE • KONSTRUKCE • SANACE

/9 /15 /15 /29 /29 /37 /45 /3.

Sazba: 3P, s. r. o., Staropramenná 21, 150 00 Praha 5 Tisk: Libertas, a. s. Drtinova 10, 150 00 Praha 5 Adresa vydavatelství a redakce: Beton TKS, s. r. o. Na Zámecké 9, 140 00 Praha 4 www.betontks.cz Redakce, objednávky předplatného a inzerce: tel.: 224 812 906 e-mail: [email protected] [email protected] Roční předplatné: 540 Kč (+ poštovné a balné 6 x 30 = 180 Kč), cena bez DPH 630 Skk (+ poštovné a balné 6 x 35 = = 210 Skk), cena bez DPH Vydávání povoleno Ministerstvem kultury ČR pod číslem MK ČR E-11157 ISSN 1213-3116 Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou, s. p., OZ Střední Čechy, Praha 1, čj. 704/2000 ze dne 23. 11. 2000 Za původnost příspěvků odpovídají autoři. Označené příspěvky byly lektorovány. Foto na titulní straně: Betonová kaskáda v areálu VŠB-TU Ostrava, Ing. arch. Petr Čvanda a Ing. arch. Josef Kupka, foto: Martina Peřinková BETON TKS je přímým nástupcem časopisů Beton a zdivo a Sanace.

STRANA OBÁLKY

5/2007

1

ÚVODNÍK EDITORIAL

S

BETONEM O BETONU Milé čtenářky, vážení čtenáři,

nemám rád, když je reálný svět zahalován virtuálním světem reklam vytvářejícími dojem dokonalé a nepřekonatelné kvality bez jakékoliv záruky skutečných parametrů nabízených produktů. Přiznám se, že reklamy ve mně zpravidla vzbuzují nedůvěru místo touhy uvedený produkt vyzkoušet. Reklamy v televizi vypínám, reklamní letáky ze schránky vyhazuji bez jejich otevření a přečtení, rovnou do tříděného sběru, čímž si vytvářím iluzi o vlastním příspěvku ke snižování environmentálních dopadů reklamního průmyslu. Přestože nepatřím k pravidelným návštěvníkům barů, nočních klubů a vináren, zastavil jsem se nedávno s manželkou a přáteli po večerním programu ve vinárně. Usadili jsme se ke stolu a znechuceně mi padl zrak na reklamu postavenou na stole. Přes zmíněný odpor k reklamám jsem se zaradoval. Jak uvědomělá reklama, jak prozíravý personál! Netušil náhodou, že k nim tento večer zajde dlouholetý člen České betonářské společnosti? Na stole byla reklama na BETON. Šest čísel sedmého ročníku časopisu Beton TKS opět ukázalo širokou škálu uplatnění betonu, v různých typech staveb i v různých doplňujících aplikacích, i těch ne zcela konstrukčních. V prvním čísle byly ukázány vynikající betonové konstrukce v pozemních stavbách. Přívlastek „vynikající“ je oprávněný, protože dvě ze staveb v tomto čísle podrobně prezentovaných byly koncem listopadu vyhlášeny vítěznými stavbami Soutěže o vynikající betonovou konstrukci postavenou v letech 2005 až 2006 v kategorii Budovy. S ohledem na technickou náročnost a vysokou kvalitu betonových konstrukcí u budovy nového ústředí ČSOB Group v Praze i u budovy Knihovnicko-informačního centra v Hradci Králové se v tomto ročníku odborná porota nakonec rozhodla udělit výjimečně dvě ocenění Vynikající betonová konstrukce. Nicméně i další budovy prezentované v prvním čísle ukazují na vysokou technickou kvalitu realizovaných betonových konstrukcí budov u nás v posledním období. Druhé číslo se zaměřilo na betonové inženýrské stavby a letiště. I zde dominují články o budovách s betonovou nosnou konstrukcí, tentokrát s výraznějším uplatněním velkých rozponů stropních konstrukcí nebo konstrukcí zastřešení. Třetí číslo bylo tradičně jako v předchozích letech věnováno sanacím betonových konstrukcí. Opět jsou ukázány příklady oprav starších betonových konstrukcí mostů a budov s cílem výrazného prodloužení životnosti a zvýšení spolehlivosti. Čtvrté číslo Mosty se již stalo také tradicí. Je zde prezentována řada významných mostních staveb realizovaných v České republice v posledním roce včetně Estakády na letišti Praha–Ruzyně, která obdržela čestné uznání v letošní soutěži o vynikající betonovou konstrukci. Obsah pátého čísla časopisu Beton TKS je zaměřen na technologii betonu. Několik zde publikováných článků se zabývá vysokohodnotnými betony, jejichž parametry umožňují využití pro extrémně namáhané nebo rozměrné konstrukce. Současně vykazují výrazně větší trvanlivost a tím i celkovou životnost rea2

lizované konstrukce. Článek Modrý beton ukazuje na možnosti využití speciálních barevných betonů v architektonické tvorbě. Šesté, poslední číslo sedmého ročníku s podtitulem Beton a městské prostředí, právě držíte v ruce. Toto číslo není zaměřeno na použití betonových konstrukcí ve stavbách budov, silnic a mostů, nýbrž na uplatnění betonu v konstrukcích a prvcích dotvářejících prostředí měst i menších sídel. Jak se tedy ukazuje, beton je univerzální materiál s velmi širokým spektrem možností využití, nejenom pro nosné konstrukce budov, mostů, silnic, tunelů a přehrad, ale i pro architektonické prvky vytvářející vnitřní i vnější prostředí staveb. Taková variabilita využití je umožněna vlastnostmi betonu, které lze vhodně volit složením směsi i technologií výroby. Zdá se, že beton nepotřebuje cílenou reklamu na billboardech, v televizi, v časopisech a na stolech vináren. Současné realizace, jejich technická i architektonická kvalita jsou tou nejlepší a nejúčinnější reklamou. A na závěr receptura betonu (tab. 1). Tab. 1 Složení směsi Přísada Karlovarská becherovka [cl] citrónová šťáva [cl] tonic [cl] led [kostka] citrónu [plátek] koktejlová třešnička [kus]

Množství 4 1 20 4 až 5 1 1

Technologie výroby: Do sklenice vložíme kostky ledu, přilijeme becherovku a citrónovou šťávu a doplníme tonikem. Na vrch dáme plátek omytého citrónu i s kúrou (nejlépe limetky). Ozdobíme koktejlovou třešničkou. Doba tvrdnutí: Pouze při rozsáhlejší aplikaci. Tak na zdraví, a ať se nám beton v novém roce 2008 daří vždy dobře namíchat.


Petr Hájek

6/2007

TÉMA TOPIC

VEŘEJNÝ

PROSTOR (A BETON?) PU B LIC SPAC E (AN D CONC R ETE?)

JANA MARGOLDOVÁ Dobrý návrh a vybavení veřejných prostor z vhodných materiálů v nich podporuje život v celém spektru lidských aktivit, a tím dostávají veřejné prostory smysl a stávají se přitažlivými. When a public space is designed with a view towards both the quality of the materials being used and „the negative space“, „form fits function“. In other words, the space becomes an elegant expression of design which enhances human interaction on many different levels. Od počátků budování sídel stálí obyvatelé vítali kupce a snažili se, aby se tu zastavili a pobyli. I když byly uličky měst z bezpečnostních a jiných důvodů uzounké a křivolaké, byli místní rádi, procházela-li „tranzitní“ doprava městem. Zachovalá středověká města mají ulice a náměstí uspořádány s ohledem na pobyt lidí venku a jejich pohyb po městě. Stavitelé měst měli pochopení pro potřeby obyvatel, což dokazují uzavřené prostory náměstí, orientace ke slunci, uvážené rozmístění kašen, prostor pro trhy, prostor pro společenská setkání před kostelem ad. (obr. 1). Prostranství sloužila městu jako místo setkání, jako obývací pokoj. Růst sídel, s tím související zvyšování četnosti a hustoty dopravy a požadavky na její rychlejší průběh si vynucovaly rozšiřování ulic při přestavbách městských čtvrtí (od renesance do 19. století). Úkol budovat města převzali profesionální plánovači, rozvíjející myšlenky, jak má město vypadat. Města přestala být pouhým nástrojem k žití, stala se z části uměleckými díly, vymyšlenými, vnímanými a často budovanými jako celek. Než na funkční využití prostorů mezi budovami se pozornost zaměřila na prostorové efekty budov okolo, a na budovy samotné. S rozvojem vojenství a válečnictví ustoupila i vážnost obrany sídel a zdůrazněny byly doprava a formalizované sociální funkce (přestavba Vídně, Paříže, Prahy apod.). Chodci byli z prostoru ulice postupně vytlačováni na chodníky. K výrazné změně v podstatě plánování veřejných prostor došlo v období funkcionalizmu – pozornost se zaměřila na materiálně-funkční aspekty měst a budov. Měřítka zdravé a fyziologicky odpovídající architektury byla formulována na základě nových vědomostí medicíny. Světlá, vzdušná, slunečná a větratelná obydlí byla stavěna v izolovaných budovách orientovaných ke slunci, ne do ulice, jak bylo zvykem předtím. Pro zajištění zdravých podmínek k bydlení byly odděleny čtvrtě výrobní a obytné. Funkcionalisté neřešili psychologické a sociální aspekty nových veřejných prostorů. Po celou předchozí historii bylo náměstí ohniskem lidského sídla a ulice k němu mířily s jasnou hierarchii – to teď neplatilo. Nejdůležitější se staly ulice rozdělené na vozovky a chodníky a rozlehlé trávníky. Členění sídel na výrobní a obytné čtvrti vyžadovalo větší objem přepravy osob a zboží – narůstal automobilový provoz. Auta potřebovala více prostoru a chodců ubývalo, na velké vzdálenosti se přepravovali auty nebo rozvíjející se veřejnou dopravou. Kratší vzdálenosti stále překonávali chůzí, ale po chodníku rušné ulice to nebylo nijak příjemné, takže spěchali a nikde se nezdržovali. Život ve městech, práce, „režijní“ činnosti, odpočinkové kulturní a sportovní aktivity ad. se přesouvá do interiérů a v exteriérech, ulicemi a přes náměstí, probíhá pouze nezbytný přesun z místa A na BETON • TECHNOLOGIE • KONSTRUKCE • SANACE

místo B. K znečištění města z vytápění interiérů a průmyslové výroby (kouř a popílek) se přidalo další z provozu aut – výfukové plyny ad. Situace (podobná v celé Evropě) se spíše zhoršovala a v dohledu nebylo pro běžného obyvatele mnoho zlepšení. U nás byl uvedený stav od 70. let ještě o něco horší, protože centralistický stát to neřešil. Trochu se snažil, ale moc mu to nešlo – neměl dostatek odborníků k vypracování studií, co je třeba ke zlepšení stavu, ale ti hlavně neměli pravomoci prosadit změny v život. Občan se tedy sebral a odjel ve volném čase z města pryč, na chatu, chalupu, tam si dělal, co chtěl, nikdo ho nedirigoval, cítil se volně a bylo mu dobře. V sobotu, později v pátek většina obyvatel měst odjížděla ven a v neděli se vracela. Za našimi hranicemi už v 70. letech rychle zareagovali obchodníci (u nás o dvě dekády později). Když není zákazník ve městě a utíká z něho pryč, postavíme se mu do cesty, aby si nás všimnul, a na okrajích měst začala růst velká nákupní centra. Pro obchodníky je snažší zásobovat velký obchod na městském okruhu nebo u dálnice než rozvážet zboží po několika malých obchůdcích uvnitř města. Když si to zákazník přeje, budeme ho v tom podporovat a zdůrazňovat mu, že je to pro něj nejlepší řešení. Nákupní centra byla doplňována o „odpočinkové“ zóny, s parkovišti sousedila dětská hřiště, restaurace a kavárny s venkovními zahrádkami, sportovní centra a kina. Je však opravdu nejlepší řešení pro občana i pro město? Je ekologické spotřebovávat tisíce litrů pohonných hmot na cesty za odpočinkem mimo město, je rozumné a zdravé vystavovat se během tří dnů na konci týdne dvakrát stresu v dopravní zácpě? A co město? Neobydlený dům stárne a chátrá mnohem rychleji než obydlený, udržovaný. Neužívaná náměstí, parky a jiné veřejné prostory jsou na tom podobně. Kdo by se jim věnoval, když je málo zájmu je užívat. Kdo si vlastně uvědomuje, že neplní funkci, kterou by měly, kdo má zájem to změnit? Od počátku 70. let 20. století se problematikou vnesení lidských hodnot a měřítek do veřejného prostoru zabývá dánský architekt Jan Gehl [1]. Ve své práci obrací pozornost na lidi, kteří se pohybují kolem budov a mezi nimi, a vybízí k porozumění delikátním, téměř nedefinovatelným, ale jednoznačným kvalitám, jež souvisí se setkáváním na veřejných prostranstvích. Pokud je umění architektury sladěno s nedramatickými každodenními potřebami lidí, jednotlivců nebo skupin, dosahuje svého největšího potenciálu. Jako si byt navrhujeme a zařizujeme na opakovaně prožívané každodenní situace, ne na výjimečné okamžiky i naše veřejné prostory by měly poskytovat vhodné prostředí zejména pro ty každodenní prožitky. Co představuje život mezi budovami pro lidskou potřebu kontaktu? Veřejné prostory měst a obytných zón poskytují příležitosti pro setkávání a denní aktivity lidí, umožňují jim být ve společnosti jiných lidí, vidět se a slyšet navzájem. Venkovní aktivity lze rozdělit do tří kategorií, z nichž každá klade různé požadavky na okolní hmotné prostředí [1]. Nezbytné aktivity jsou nutné (chození do práce, do školy, nakupování, čekání na autobus atd.) a většinou souvisí s chůzí. Na nezbytné aktivity má materiální prostředí jen mírný vliv, probíhají po celý rok, téměř nezávisle na vnějším prostředí, jejich účastníci nemají na vybranou. 6/2007

3

TÉMA TOPIC

Volitelné aktivity jejich účastníci provozují jenom když chtějí, umožňuje-li to místo a čas, tedy za příznivých vnějších podmínek. Jsou zcela jiné povahy než předchozí (např. procházky na čerstvém vzduchu, postávání, pozorování okolního života, sezení, slunění a další vesměs rekreační aktivity). Tyto aktivity probíhají jen za optimálních vnějších podmínek a vybízí-li k tomu příjemné prostředí a počasí (obr. 2, 3) – vytváří se vztah závislý na vnějších materiálových podmínkách. Jsou-li venkovní prostory nekvalitní, odehrávají se v nich jenom nezbytně nutné aktivity. Ulicemi a prostranstvími nízké kvality lidé pouze spěšně prochází – není příjemné a ani proč se tu zdržovat. Mají-li venkovní prostory vysokou kvalitu, nezbytné aktivity probíhají přibližně stejně často, avšak s jasnou tendencí se prodlužovat a být spojovány s volitelnými aktivitami, protože materiální podmínky k tomu vybízejí, situace lákají, aby se lidé zastavili, posadili, jedli, hráli apod. Společenské aktivity závisejí na přítomnosti jiných lidí na veřejných prostranstvích (hrající si děti, vzájemné zdravení, konverzace, nejrozšířenější společenská aktivita je pasivní prosté pozorování činnosti jiných lidí a jejich poslouchání). Společenské aktivity se objevují spontánně jako přímý důsledek toho, že se lidé pohybují a pobývají na stejných místech. Rozvíjejí se ve spojení s ostatními aktivitami. Z toho plyne, že společenské aktivity jsou nepřímo podporovány tam, kde jsou nezbytným a volitelným aktivitám poskytnuty lepší podmínky. Charakter společenských aktivit se mění dle místa výskytu. V obytných ulicích, poblíž škol, pracovišť, kde je určité množství lidí se společnými zájmy nebo zázemím, jsou společenské aktivity mnohostranné – pozdravy, konverzace, debaty a hry vyrůstají z toho, že se lidé navzájem „znají“ alespoň od vidění. V městských ulicích a centrech jsou společenské aktivity povrchnější, často jen pasivní kontakty – dívat se a poslouchat, avšak i skromná aktivita může být přitažlivá. Pouhá společná přítomnost se může stát semínkem komplexnějších forem společenské aktivity. Toto spojení je důležité v souvislosti s materiálním projektováním. Hmotný rámec nemá přímý vliv na kvalitu, obsah a intenzitu společenských kontaktů, jeho vhodná volba však ovlivňuje podmínky společenských kontaktů lidí. Ty získávají vlastní kvalitu a stávají se důležitými jako zázemí a východiska pro nové formy kontaktů. Přítomnost ostatních lidí, aktivit, událostí, zdrojů inspirací a podnětů tvoří jednu z nejdůležitějších charakteristik veřejných prostranství (obr. 4 a 5). Život mezi budovami není pouze pěší provoz nebo rekreační či společenské aktivity. Je to celé spektrum propojených aktivit, jež dávají veřejným prostorám měst a sídel smysl a přitažlivost. Živá města, v nichž jsou lidé v kontaktu s jinými lidmi, jsou podnětná a bohatá na zážitky, na rozdíl od měst nežijících, která se zřídka vyhnou chudobě zážitků, a jsou monotónní bez ohledu na to, jak pestrobarevné a různotvaré v nich stojí budovy. Jsou-li životu mezi budovami dány příznivé podmínky citlivým projektováním veřejných prostorů, lze ušetřit na mnohdy drahých a bombasticky nepřirozených pokusech učinit budovy „zajímavé“. Lidé a lidské aktivity přitahují jiné lidi, nové aktivity začínají v těsné blízkosti událostí, které již probíhají. Doma si děti hrají tam, kde jsou dospělí nebo jiné děti, ne tam kde jsou jen hračky, na veřejných prostranstvích je větší zájem o lavičky s výhledem na okolní aktivity, v pouličních kavárničkách jsou židličky orientovány k chodníku v ulici nebo do náměstí ad. Výzkumy sledující chování chodců na ulicích, jejich zastávky a prohlížení výkladů ukázaly, že největší zájem je o obchody se zajímavými výklady a nejmenší počet 4

zastavení byl před bankami, úřady a nenápaditými výlohami. Zájem okolojdoucích o probíhající stavbu byl vysoký dokud se na staveništi něco dělo a do staveniště bylo vidět, pokud je na stavbě klid, není o samotnou konstrukci zájem. Gehl ukazuje, že volbou materiálů a barev je možné vytvořit určitou paletu města a stejně lze projektovým rozhodnutím ovlivnit modely aktivit. Celé spektrum je ohraničeno dvěma extrémy. Na jedné straně je město s mnoha poschoďovými budovami, podzemními parkovišti, masivní automobilovou dopravou a velkými vzdálenostmi, město žije rychle, tepe, ale z pohledu pěšáka je prázdné, bez pouličního života vyjma aut. Na ulicích není co dělat. Na opačné straně jsou města orientovaná na pěší nebo jinou pomalou dopravu, kde je v ulicích stále hodně lidí, stále se něco děje. A v těchto hranicích se rozvíjí řada dalších měst, která řeší automobilovou dopravu diferencovaně tak, aby v centru i na okraji fungovaly služby pro firmy (zásobování, dostupnost pro zaměstnance i klienty), aby tam mohli obyvatelé pohodlně žít (přivést nábytek, babičku, běžný velký nákup, cesta dětí do školy byla bezpečná, bylo kam jít na procházku, kde se shromáždit při demonstraci či na oslavu atd.) a vnitřní čtvrtě nebyly zatěžovány tranzitní dopravou. Přestože jsme udělali obrovský pokrok v technice, náš způsob života stále vymezují schopnosti našich smyslů. Známé postavy rozeznáme na vzdálenost něco přes 100 m, jejich tvář rozlišíme z 60 m, výraz obličeje na 20 m, slyšíme srovnatelně s našimi předky, čich a hmat jsou na tom hůře. Jen pohybovat se dokážeme rychleji, máme-li k dispozici auto. Proto se cítíme příjemněji v prostředí, která dokážeme svými smysly obsáhnout. Je příjemné se zdravit se sousedem od naproti, ale musíme ho nejprve vidět a slyšet. Jdeme rádi ulicí, kde dohlédneme na výklady podél obou uličních fasád, které se pravidelně střídají. Širokou ulicí s bankami a kancelářskými budovami s dlouhými jednotvárnými fasádami, půjdeme jen, budeme-li spěchat, při dostatku času nás nebude zajímat. Naopak nás potěší možnost zastavit se na zajímavém místě, chvíli postát a pozorovat nějakou činnost – něco vidět a poslouchat. Pěší zóny už nejsou jen ulice či náměstí bez aut, už tam očekáváme jiné návštěvníky a různé aktivity. Aby obyvatelé ve veřejných prostorech města mohli skutečně žít, musí být prostory vybaveny městským mobiliářem – „nábytkem“, jako interiéry. Městský mobiliář, součást uličního prostředí, je zajímavý fenomén [3]. Měl by být trvanlivý, odolný povětrnosti i lidské všímavosti, mít minimální nároky na vlastní údržbu a nepřekážet při úklidu a údržbě prostranství, měl by mít sám o sobě estetické kvality a prostor, kde je umístěn, dle požadavku doplňovat a zdůrazňovat jeho specifické vlastnosti. Významná je ekonomicka – jen málo sídel si může dovolit atypické designové lavičky, odpadkové koše, autobusové zastávky pro celé město, jiná naopak chtějí právě takové pro zdůraznění určitého místa. Prvky, v širokém výběru, musí být jednoduché, opakovatelné v sériové výrobě, snadno smontovatelné a naopak těžko rozebíratelné. Ukazuje se, že beton je pro své specifické vlastnosti v této oblasti vyhledávaným materiálem. Že je cosi špatně v našich městech a sídlech jsme si začali uvědomovat, když se z nás díky změně formy státního systému stali opět svobodní lidé a když jsme se jako svobodní naučili žít. Během 90. let minulého století řada z nás přestala utíkat do klidu svých chalup a za ploty zahrádek a začala své představy uskutečňovat jako svou obživu. Po hektickém pracovním týdnu už nebyla chuť stěhovat rodinu na chalupu a zase zpět. Najed-


6/2007

PROFILES PROFILES

nou jsme chtěli odpočívat doma a ve svém městě. Sednout si na náměstí, koukat okolo, poobědvat s rodinou na zahrádce restaurace na rohu, projít se parkem, projet se na kole ad. Je kde, jsou naše města na náš zájem o ně připravená, čekají nás s vlídnou a otevřenou náručí, abychom si je mohli užívat? Z ÁV Ě R Naše města jsou zcela ojedinělá svými zachovalými historickými centry. Jejich revitalizace však nedosáhneme pouhou rekonstrukcí původního. To vznikne nanejvýš „parádní salon“ pro turisty. Naším cílem by mělo být zařídit si „příjemný a pohodlný obývák“ v celém městě, ne jen v centru, který bude splňovat naše potřeby. Nejprve je třeba se naučit si je uvědomit a popsat, potom lze dosáhnout jejich splnění. Příklady v celém čísle ukazují, že lze navrhnout a zařídit veřejné prostory tak, aby nás těšilo v nich žít dny pracovní i sváteční. Městský mobiliář a veřejný prostor je téma zajímavé pro mladé i zkušené designéry a architekty. Dou-

Literatura: [1] Gehl J.: Život mezi budovami, Užívání veřejných prostranství, České vydání: Nadace Partnerství, Brno 2000 [2] Gehl J., Gemzoe L.: Nové městské prostory, Vydavatelství ERA, 2002 [3] Karásek D.: Městský mobiliář a design, era21 5/2006, příloha str. 98-99 [4] Letem českým světem, Vilímkovo nakladatelství, 1899

fejme, že ti, kteří rozhodují o konečné podobě českých ulic a náměstí, se probudí z letargie a využijí nabízeného potenciálu. Ing. Jana Margoldová, CSc. fotografie: 4 a 5 Kateřina Margoldová, 2 Jana Margoldová, 3 Barbora Mališová

Obr. 1 Fig. 1 Obr. 2 Fig. 2 Obr. 3

1

Život na Žižkově náměstí v Táboře před rokem 1899 [4] Every day life in Žižka’s square in Tabor before 1899 [4] Cesta na pracovní oběd, Vaduz, Lichtenštejnsko Lunchtime in the pedestrian zone in Vaduz, Lichtenstein Studentský polední piknik na trávnících v Ekonomicum Parku v Uppsale, Švédsko Fig. 3 Students taking a break in the Ekonomicum Park in Uppsala, Sweden Obr. 4 Odpoledne v historickém centru Angeru, Francie Fig. 4 A leasure moment captured on Sunday afternoon in the historical centre of Anger, France Obr. 5 Děti i dospělí dovádějí ve vodní “mlze” na nábřeží Garonne v Bordeau, Francie Fig. 5 Childrens and adults frolicking in the „mist“ on the embankment of the Garonne river in Bordeau, France

2

3

4

5


6/2007

5

PROFILY PROFILES

HOLCIM (ČESKO) A. S.

Ing. Zdeněk Kadlec

TRANSPORTBETON A KAMENIVO Divize transportbeton je součástí společnosti Holcim (Česko), a. s., člen koncernu, od 1. srpna 2003, kdy došlo k fúzi všech společností koncernu Holcim zabývajících se výrobou cementu, transportbetonu a kameniva v rámci České republiky. Trvale zaujímá pozici mezi deseti největšími výrobci transportbetonu a kameniva na českém trhu. Od svého vzniku prošla divize postupným vývojem, který se nejviditelněji odrazil v rozšíření počtu betoná-

ren na zájmovém trhu prachovické cementárny. Nyní na konci roku 2007 tuto divizi tvoří osmnáct betonáren působících převážně v oblasti východních a středních Čech. Určitě stojí za zmínku, že z pohledu rozvoje sítě betonáren byl právě rok 2007 přínosný. Zásluhu na něm má akvizice a následná fúze společnosti Happy Mix Beton, jejíž dvě betonárny (Žďár nad Sázavou a Velké Meziříčí) rozšiřují dále akční rádius Holcimu v oblasti Vysočiny. Zároveň došlo k pořízení a instalaci špičkové mobilní betonárny, jejíž technická úroveň a vysoká výrobní kapacita (přes 100 m3 betonové směsi za hodinu) nám umožní podílet se na kapacitně a technologicky náročných průmyslových či liniových stavbách co nejblíže dílu.

1

Ing. Radovan Voda

Jan Kozák

Obr. 1 Cementárna Prachovice

Obr. 2 Betonárna Havlíčkův Brod

2

6

Obr. 3 Betonárna Mělník

3


6/2007

PROFILES PROFILES

4

Samozřejmostí je systém řízení kvality v souladu s požadavky normy ČSN EN ISO 9001 : 2001. Standardem se stal integrovaný systém řízení jakosti, zahrnující rovněž kvalitu v environmentální oblasti a oblasti BOZP, kde je interní systém v souladu s vysoce náročnými požadavky, které si Holcim stanovil celosvětově. Produkce čerstvého betonu je kontrolována prostřednictvím vlastní zkušební laboratoře, která je již sedmým rokem držitelem akreditace Českého institutu pro akreditaci, což v praxi znamená i využití této zkušebny jako nezávislého arbitra pro širokou stavební veřejnost. Doprava betonu z betonáren je zajištěna jak vlastní, tak i nasmlouvanou dopravou. Náš autopark prošel za poslední léta radikální změnou. Minulostí jsou tradiční a zastaralé žluté autodomíchávače. Všechna vozidla jsou dnes ve firemních barvách s převahou značek Mercedes a MAN. Obdobným vývojem prošla i flotila čerpadel betonu s dosahem od 21 do 45 m od renomovaných výrobců značek Schwing a Putzmeister. Až na výjimky všechny betonárny prošly v posledních letech výraznou modernizací či zásadní rekonstrukcí (Čáslav, Mělník). Tím, co nás zcela odlišuje od ostatních velkých výrobců transportbetonu, je existence vlastního stavebního střediska, které dlouhodobě na profesionální úrovni provádí výstavbu průmyslových podlah. I letos se podílíme na budování mnoha významných staveb. Z technologicky a kapacitně náročných staveb je třeba jmenovat např. dálnici D11 s návazností na mimoúrovňové křížení se silnicí R35 u Opatovic, Státní vědeckou knihovnu v Hradci Králové, areál Univerzity v Pardubicích či multifunkční Palace Pardubice. Mimo region východních Čech si zaslouží pozornost pokračování průmyslové zóny v Lovosicích a blížící se výstavba dálnice D8. K výrobě transportbetonu se snažíme velkou měrou využívat vlastní surovinovou základnu. Vedle cementu ze závodu v Prachovicích jsou to dlouhodobě produkty našich dvou pískoven, Pískovny Dobříň (severní Čechy) a Pískovny Čeperka (východní Čechy). Od podzimu tohoto roku zřizujeme navíc akvizici i v oblasti kameniva a to otvírkou nové provozovny tzv. „na zelené louce“ u Smiřic v regionu u Hradce Králové pod obchodním názvem Písník Smiřice. Sortimentem by se nová provozovna měla maximálně blížit provozovně Čeperka a kapacitně BETON • TECHNOLOGIE • KONSTRUKCE • SANACE

5 6

Obr. 4 Přeprava badií s čerstvým betonem na nedostupné místo vrtulníkem Obr. 5 Pískovna Čeperka Obr. 6 Provozovny koncernu Holcim (Česko), a. s.

by měla pokrýt zejména zvýšené požadavky našich betonáren na větší frakce „betonářského“ kameniva pro výrobu čerstvého transportbetonu. V oblasti kameniva byla v roce 2007 také uskutečněná řada projektů, z nichž k významnějším patří zmíněné budování nové technologické linky na výrobu praného štěrkopísku ve Smiřicích a realizace technologie na výrobu speciálního písku na pískovně Čeperka. Dále byla dokončena výměna mobilního strojního parku, při které došlo k vyřazení všech zastaralých nakladačů a jejich nahrazení novými, které splňují nejpřísnější limity dle nové normy Tier III. V neposlední řadě byly dokončeny dva ekologické projekty; sanace a rekultivace části nevýhradního ložiska Dobříň na lesní porost, náklady přesáhly 3 mil. Kč, a revitalizace Rajské strouhy na Pískovně Čeperka s náklady ve výši 2,5 mil. Kč. Technologická kázeň, důvěryhodnost a vysoká osobní angažo6/2007

7

PROFILY PROFILES

7

vanost celého našeho týmu jsou základem spolupráce se zákazníkem na stále náročnějším stavebním trhu. PRODEJ CEMENTU V České republice a celé střední Evropě probíhá z pohledu stavebnictví netypický rok. Zvýšené odběry, zejména v prvním a druhém čtvrtletí, se promítly do úrovně zásob a částečně ovlivnily výši a plynulost dodávek v rámci celé České republiky. V případě společnosti Holcim (Česko), a. s., se jednalo o částečnou redukci prodávaného množství baleného cementu v období od června do září. Současnost však již je v duchu přípravy na rok 2008. Co se týče sortimentní skladby, zvažujeme její další rozšíření, konkrétně je připravován cement s použitím vápence – CEM II/A-L 42,5 R. Výrobou tohoto cementu chceme docílit snížení naší závislosti na dodávkách strusky. Od ledna příštího roku bude k dispozici následující produkční škála volně ložených cementů: • CEM I 52,5 R • CEM I 42,5 R • CEM II/A-S 52,5 N • CEM II/A-S 42,5 R • CEM II/A-L 42,5 R • CEM II/B-S 32,5 R • CEM II/B-M 32,5 R • CEM III/B 32,5 N – SV Dle potřeb našich zákazníků jsou některé druhy cementu vyráběny i s redukovaným obsahem šestimocného chrómu. Vápencový cement by měl najít uplatnění zejména při výrobě transportbetonu, ale také při výrobě suchých omítkových směsí, částečně při výrobě prefabrikátů a betonového zboží. Použití vápencového cementu by mělo být přínosné zejména s ohledem na zpracovatelnost betonové směsi, tento cement by měl být optimální variantou také pro betonáže v teplém letním období. Cementem CEM II/A-L 42,5 R se chystáme do velké míry nahradit dodávky portlandského cementu CEM I 42,5 R a portlandského struskového cementu CEM II/A-S 42,5 R. Naším cílem pro rok 2008 bude rovněž ve větší míře prodá8

8

Obr. 7 Dálnice D11, most u Chýště Obr. 8 Víceúčelové garáže Praha-Barrandov

vat cement CEM II/B-M 32,5 R jakožto alternativu k používání cementu CEM II/B-S 32,5 R. Holcim je jediným tuzemským výrobcem síranovzdorného cementu v duchu normy ČSN 72 2103 – Cement síranovzdorný – Složení, specifikace a kritéria shody. Dodávky cementu v roce 2008 bude provázet výrazně diferencované navýšení cen, které může dosáhnout v některých případech až 10 %. Vyplývá to ze skutečnosti, že dojde k razantnímu nárůstu nákladů, který musí být alespoň částečně promítnut do prodejních cen. Jedná se zejména o avizované navýšení ceny elektřiny a v případě cementárny Prachovice rovněž předpokládané výrazné náklady s dokupováním emisních povolenek CO2, neboť stávající přidělený limit nepokryje plánovanou výrobu slínku v roce 2008. Z pohledu prodeje baleného cementu nepředpokládáme výraznější změny, nosným sortimentem bude i nadále cement CEM II/B-M 32,5 R, který bude od ledna nově dodáván pouze v 25kg balení. Doplňkovým sortimentem baleného cementu pro náročnější aplikace bude i v příštím roce portlandský cement CEM I 42,5 R. Po úspěšném zavedení prodeje stabilizátorů Georoc, také díky dodávkám na dálnici D11, lze předpokládat i v příštím roce úspěšný prodej těchto produktů s obchodními jmény Doroport a Dorosol . Rádi bychom využili této příležitosti a poděkovali všem našim obchodním partnerům za spolupráci v letošním roce. Ing. Zdeněk Kadlec, člen představenstva. Ing. Radovan Voda, ředitel pro transportbeton Jan Kozák, ředitel pro kamenivo všichni: Holcim (Česko) a. s. Tovární 296, 538 04 Prachovice


6/2007

photo: Søren Madsen, www.bridgephoto.dk

Stavajte progresívne s novou odskúšanou a

overenou technológiou MagnaDense ponúka nové možnosti výstavby betónových konštrukcií. MagnaDense – dlhodobé bezúdržbové riešenie pre aplikácie pri špeciálnom zakladaní stavieb, betónových konštrukciách v prostredí pod vodnou hladinou a tienení rádioaktivity. MagnaDense – naturálny oxid železa, vysokokvalitná prísada do betónu nepoškodzujúca životné prostredie. Radi Vám poskytneme viac informácií.

MINELCO SR, phone +421 911 643 633, fax +421 26453 6336, www.minelco.com

STAVEBNÍ

KONSTRUKCE STRUCTURES

CENTRÁLNÍ

LÁZEŇSKÝ PARK V PODĚBRADECH CENTRAL SPA PARK IN PODĚBRADY TOMÁŠ JIRÁNEK, MAREK LEHMAN Centrální lázeňský park v Poděbradech, unikátní příklad prvorepublikové zahradní architektury, byl v letech 2002 až 2007 komplexně rehabilitován. Příspěvek popisuje, jak může beton přispět k obnově historické parkové památky a jeho uplatnění ve vodních a léčebných prvcích. The Central Spa Park in Poděbrady, a unique example of garden architecture of pre-war Czechoslovakia, underwent a complex rehabilitation from 2002 till 2007. This paper describes how concrete can contribute to the renewal of a historical park and its application in water and curing elements. Centrální lázeňský park má z pohledu města Poděbrady zvláštní postavení. Není jen lázeňským parkem, ale vzhledem ke svému umístění v centru města mezi prvorepublikové nádraží a historické náměstí plní i funkci komunikačního a kompozičního uzlu, centrálního „zeleného“ prostoru. Je společenským centrem nejen pro místní, ale také pro lázeňské hosty. Obklopen blokovou prvorepublikovou zástavbou je park lemován dvěma ulicemi, z nichž jedna je lázeňská promenáda spojující náměstí s nádražím. Ta je rovněž, byť zatím nedokončenou, součástí projektu rehabilitace parku. Park se tak rozkládá do délky jako podélně orientovaný pruh mezi oběma ulicemi probíha-

jící od nádraží k náměstí, kde končí ulicí Na Valech. Práce na projektu rehabilitace Centrálního lázeňského parku započaly v roce 2002, přičemž realizace následně probíhala v dílčích prostorově ucelených etapách mezi léty 2003 až 2007. Hlavním cílem projektu rehabilitace bylo respektovat dobu vzniku parku, tedy třicátá léta 20. století a zároveň park, který je rovněž památkovým objektem, zasadit do současnosti. Centrální park lze z kompozičního hlediska rozdělit na tři hlavní části – formálně řešenou, novoklasicistní severní část parku přiléhající k nádraží, střední část řešenou ve stylu volného anglického parku a část nejblíže náměstí, před realizací projektu s nejméně zřetelnými historickými odkazy. Jednotlivé části svým charakterem předurčily specifický přístup k jejich obnově (obr. 1). Novoklasicistní část, založená mezi léty 1929 až 1938, se rozkládá mezi nádražím a objektem kolonády Dr. Libenského. U nádraží je zakončena do podkovy formovaným prostorem s centrálně umístěnou fontánou s plastikou „Léda s labutí“ ze šedesátých let 20. století. Podkova uzavírá park dvěma symetricky postavenými červenými buky a vloženým tvarovaným stromořadím lip. Pohled od nádraží dosáhne až k osově orientované stavbě Libenské kolonády a horizontální lince velkého obdélného bazénu umístěného do jejího předprostoru, který byl nově

vydlážděn s vloženým zeleným čtvercem okolo rozložitého jasanu. I zde jsou prostorovou dominantou, jako vyvažující doplněk k noblesním betonovým vodním a lázeňským prvkům, dva hmotné červenolisté buky. Prostor je navíc jednoznačně formální díky prostornému, osově symetrickému zelenému koberci centrálního trávníku s lemy mohutných jírovcových a lipových stromořadí v bocích. Detailem jsou zde vodní střiky a barevné letničkové záhony stojící v kontrastu s jednobarevnou texturou krémově bílého terazza betonových vodních prvků. Nové vodní prvky respektují v tomto řádu stopu původních prvků. Trochu stranou rigidní kompozice je směrem k nádraží pouze novostavba zastřešení a mísy na minerálku tzv. Trnkova pramene . V kompozičním středu nejen parku, ale za 1. republiky založené části města se nachází stavba kolonády pojmenovaná po průkopníku československé kardiologie Prof. Dr. Václavu Libenském pocházející z roku 1938. Jejím autorem je architekt Vojtěch Kerhart (*1892, †1978). Tato jednoduchá, ale impozantní stavba vytváří nenásilný spojovací článek mezi formální částí, kterou uzavírá proskleným kioskem se sklobetonovou kupolí, a volnou krajinářskou částí, do níž se rozbíhá rytmem a otevřeným prostorem jednoduché sloupové kolonády (obr. 2, 3). Stavba řešená ve stylu funkcionalizmu s nuancemi art deco prošla rovněž rekonstrukcí s respektem k její původní kon1

10


6/2007

STAVEBNÍ


2 Obr. 2 Kolonáda Dr. Libenského s proskleným kioskem se sklobetonovou kupolí Fig. 2 Colonnade of Dr. Libenský with a glassed stall fitted with a glassconcrete cupola Obr. 3 Prosklený kiosek – interiér Fig. 3 Glassed stall – interior

cepci. Z ní vypíchněme především opravy a náhradu stávající fasády za použití původní profilace převedené do nerezové oceli lépe vzdorující nepřízni času a údržbu či opravu sklobetonové kupole včetně výměny více než tisícovky kruhových skleněných „čoček“ kladených do pružného pojiva a její povrchovou sanaci

3

4 Obr. 4 Bazén s pergolou – řez Fig. 4 Pool with a pergola – section Obr. 1 Situace Fig. 1 Situation Obr. 5 Dřevěný pavilon s bazénem a lávkou Fig. 5 Wooden pavilion with the pool and a footbridge

s finálním povrchem světlé hydroizolační stěrky. V rámci rekonstrukce byly odhaleny a znovu přiznány původní povrchové úpravy sloupů šedým natahovaným terazzem, byla nově provedena podlaha z litého betonu dilatovaného v pravidelném rastru mosaznými pásky či povrch vnitřního pultu pro výdej minerální vody,

5b

5a


6/2007

11

STAVEBNÍ


7

6 8

který použitím povrchu světlého terazza propojil kiosek v detailu s ostatními stavbami vodních prvků v parku používajícími stejnou povrchovou úpravu. V neposlední řadě byl kiosek s kolonádou osvětlen včetně nasvícení charakteristické sklobetonové kupole. Novokrajinářská část ve stylu volného anglického parku se rozkládá od Libenského kolonády po objekt hudebního pavilonu. Vegetační kostra dnes dospělého porostu listnatých stromů s příměsí jehličnanů je sama o sobě hodnotným parkovým dílem. Navržené změny navázaly na původní stav této části se zásahy do vegetace úpravou, vyčištěním a v podstatě znovunalezením cestní sítě. Stinné partie jsou v bylinném patru pokryty koberci břečťanu, slunné jsou travnaté. Došlo i k úpravě lázeňských květinových hodin s novou plasti-

Obr. 6 Delší kanál lemovaný podlahou pergoly Fig. 6 Longer canal lined with the pergola floor Obr. 7 Fontána v dlažbě s hrou vodních střiků Fig. 7 Fountain in the pavement with a play of water sprays Obr. 8 Kratší kanál s kaskádou Fig. 8 Shorter canal with a cascade Obr. 9 Malý bazének Fig. 9 Small pool Obr. 10 Fontána „Léda s labutí“, a) řez, b) pohled Fig. 10 Fountain „Leda with a Swan“, a) section, b) view Obr. 11 Řez bazénem s šachtou pro vodní technologii Fig. 11 Section through the pool with the service duct

9

12


6/2007

STAVEBNÍ

kou Trojsrdcí od Davida a Milana Exnerových. Tato část lázeňského parku byla v šedesátých letech minulého století pojata jako venkovní galerie plastik. Náš návrh soustřeďuje do atmosféry anglického parku zejména bronzové figurální plastiky. Je zde umístěno například hodnotné dílo sochaře Jakuba Obrovského „Vyhnání z ráje“. Největší úpravou prošla část Pod Valy, založená původně na konceptu lázeňského parku architekta Bauera z roku 1912. Tato nejstarší část byla nejméně zachovalá s časem setřenou stopou původní kompozice. Změna navržená projektem ji nasměrovala nejvíce k městskému parku současnosti s výraznou rolí vodních prvků. Volná koncepce vegetace se zde prolíná s přísnou osovou koncepcí organizující jak nově vložené vodní kanály a pavilon, tak i hlavní komunikační síť. I zde návrh vychází z původní vegetační kostry, v jeho kompozičním i komunikačním ohnisku je umístěn nový dřevěný pavilon a bazén, z něhož vybíhají v navzájem kolmých směrech dva vodní kanály (obr. 4, 5). Delší kanál, zčásti jednostranně lemovaný podlahou pergoly z dubových prken a zčásti pásem květin a travin, je zakončen u nově vytvořeného reprezentativního vstupu do parku směrem od náměstí fontánou v dlažbě s hrou vodních střiků (obr. 6, 7). Kratší kanál s kaskádou pak ústí do zákoutí sevřeného přiléhajícími zadními trakty domů se zahrádkami a jejich nově navrženým oplocením. Zde kanál vyúsťuje do malého bazénku obklopeného mohutnými kmeny stromů s břečťanovým podrostem (obr. 8, 9). Klidný kout je osvěžen zvukem vody zurčící na kaskádách. Část doplňuje malé lapidárium s bílými sochami, lemujícími volný oblouk okružní cesty na tmavé ploše břečťanového koberce. Dalším centrem života parku je velká plocha lemující lázeňskou promenádu u hudebního pavilonu s nově založeným rastrem stromů, které v budoucnu zajistí přirozené stínění. Zde je prostor pro tradiční hudební, divadelní či společenská představení. Obnovena tak byla myšlenka víceřadého stromořadí podél lázeňské promenády z doby založení lázeňského parku. Dokončeno bude v závěrečné etapě úprav. Výrazným elementem prostupujícím celý park je použití vodního prvku, neodmyslitelně náležející k lázeňské atmosféře.


10a)

10b)

11


6/2007

13

STAVEBNÍ


Fontána „Léda s labutí“ opravená v roce 2002 až 2003 je řešena jako ke středu spádovaná mělká kruhová betonová vana s centrálním nahoru se rozevírajícím pylonem určeným pro umístění bronzové plastiky. Na horní podstavě pylonu je kolem plastiky kruhový výtok vody, která přepadává přes drážkovaný okraj podstavy a vytváří kolem pylonu jemnou vodní záclonuj (obr. 10). V rozšíření pylonu jsou umístěna, jakoby v míse, malá ledková svítidla pro nasvícení sousoší. V centru fontány po obvodu pylonu je umístěn roštem krytý kanál s halogenovými světly pro nasvícení vodní záclony a s osmi tryskami směřovanými směrem k obvodu fontány. V místě dopadu vodního paprsku jsou ve dně vany zapuštěna opět LED svítidla. Použitá LED technologie u nasvícení zde byla zvolena i s ohledem na malou výšku vodního sloupce jinak nutného pro chlazení halogenových svítidel. Kruhová železobetonová vana fontány je nedilatovaná se dnem krytým světlou hydroizolační stěrkou. Okraje vany mají povrchovou úpravu světlým na místě natahovaným broušeným terazzem, jež se stalo jednotící povrchovou úpravou všech vodních a také jiných dekoračních stavebních prvků v parku. Dutý střední pylon byl proveden jako prefabrikát ze stejného terazza. Technologie cirkulace, čištění a napájení je umístěna v nedaleké podzemní železobetonové instalační místnosti. Stejným způsobem byl řešen i obdélný bazén, jehož železobetonové těleso je vzhledem k tvaru tentokrát dilatované na tři díly. Boční stěny mají opět povrchovou úpravu broušeným světlým teraz-

ARCHITEKTONICKÉ

zem a na dno je použita světlá hydroizolační stěrka sladěná s barevností terazza. Systém vodních trysek a svítidel je umístěn koncentrovaně do linie uložené nade dnem bazénu. Konfigurace trysek umožňuje množství nejrůznějších se světlem koordinovaných figur vodních střiků včetně rozptýlené vodní mlhy. Bazén je opět napájen z podzemní technologické místnosti. Vodní prvky v části parku Pod Valy, velký bazén a z něj vybíhající kanály, jsou řešeny obdobným způsobem i ve stejné povrchové úpravě – dilatovaná železobetonová koryta uložená na štěrkovém polštáři. Technologie kanálů s cirkulací vody vyžadovala vytvoření akumulačních nádrží umístěných pod zem společně s instalačními místnostmi. Obdélný bazén je řešen obdobně jako bazény již popsané, s vloženými betonovými nádobami na stromy a vegetaci. Hladina bazénu je klidná, podsvícena pouze z bočních stěn halogenovými svítidly. Fontána na konci delšího kanálu je tvořena rastry trysek dvojího typu umístěnými v kamenné dlažbě uloženými na železobetonové desce podzemní akumulační nádrže. Jsou zde použity klasické vertikální trysky a trysky vytvářející rozptýlenou vodní mlhu podsvícené navíc optickými vlákny rozvádějícími světlo od generátoru umístěného v přilehlé podzemní technologické místnosti. Ohlédneme-li se zpět, vidíme za sebou snahu pochopit dospělý park a přenést jej do reality dneška s cílem zajistit mu život pro další generace. Park je živým organizmem biologické podstaty. Neustále se mění s růstem vegetace. Tato

hra s časem je určujícím měřítkem a proporcí. Svou roli v jednotě celku zde hrají právě prvky technické povahy. Jedno žije s druhým. Již v úvodu navrhování úprav lázeňského parku byla učiněna rozhodnutí zásadní pro celou další rehabilitaci, výběr mobiliáře, svítidel nového veřejného i slavnostního osvětlení, i způsob řešení parkových cest a dlažeb. Spojovali jsme prvorepublikovou a dnešní chuť po střídmosti. To bylo pro nás výhodou, která nám dovolila vyloučit vábení historizmu v historickém parku. U staveb a vodních prvků je používáno světlé terazzo, které v kombinaci s nerezovými doplňky prostupuje celou realizaci parku, a snoubí se s původními materiály, např. u Libenského kolonády. Klient Autor Generální projektant

Město Poděbrady Tomáš Jiránek, Marek Lehmann Zahrada nad Metují, s. r. o.

JHP, spol. s r. o. Limistav, s. r. o. Stamat Poděbrady Supradur, s. r. o. Užitná plocha 9 ha Realizace 2002 až 2007 Náklady 140 mil. Kč Dodavatel betonových konstrukcí

ing. et ing. Tomáš Jiránek Ing. Arch. Marek Lehmann oba: Zahrada nad Metují, s. r. o. Elektrárenská 129 549 01 Nové Město nad Metují tel.: 491 472 279, mob: 736 482 211 [email protected] www.zahradanadmetuji.cz

A PARKOVÉ ÚPRAVY VE VNITROBLOKU

RADHOŠŤSKÁ

Investor Architekti Statika Dodavatel Projekt Realizace Náklady

Městská část Praha 3, Úřad městské části, OTSMI Eva Vízková, Jan Červený Martin Škoda Zahradní architektura Tábor, Jiří Slepička duben až říjen 2003 červen až říjen 2004 5 mil. Kč

Literatura: Vnitroblok Radhošťská, Stavba 4/2007, str. 60–62 fotografie: Jiří Slepička

14


6/2007

Vaše spojení s vývojem nových technologií DODATEČNÉ PŘEDPÍNÁNÍ • mostních konstrukcí • konstrukcí budov • sil, nádrží a zásobníků • mostní závěsy • bezesparé podlahy • spínání budov • prodej předpínacích tyčí TECHNOLOGIE • manipulace s těžkými břemeny • výsuv mostních konstrukcí • letmá betonáž • mostní segmenty GEOTECHNIKA • opěrné stěny • trvalé zemní kotvy


6/2007

POZOR ! ZMĚNA ADRESY: VSL SYSTÉMY (CZ), s.r.o. V Násypu 339/5, 152 00 Praha 5 tel: +420 251 091 680 fax: +420 251 091 699 e-mail: [email protected], http://www.vsl.cz

15

STAVEBNÍ


JAK

JSME STAVĚLI GUTOFFKU HOW WE WERE BUILDING GUTOVA TOMÁŠ RAKOVIČ Článek prezentuje návrh konstrukce železobetonové lezecké stěny v areálu ZŠ Gutova v Praze 10. This paper presents the design of a reinforced concrete climbing wall in the area of primary school in Gutova Street in Prague 10. Návrhy a stavbou umělých lezeckých stěn se má firma TR lezecké stěny zabývá již déle než deset let. Přestože je každá naše stěna stavěna na zakázku a jedná se o tvarově originální řešení, spektrum pou-

žitých materiálů se příliš nemění. Obvykle používáme příhradovou ocelovou, nebo dřevěnou konstrukci a jako opláštění slouží překližkové desky, popřípadě laminátové panely. Proto jsem rád přijal nabídku Arch. Laudy, abych se podílel na projektování a případné výstavbě umělé lezecké stěny v areálu ZŠ Gutova v Praze 10, která by měla na naše poměry výjimečné rozměry a byla vybudována z betonu. Beton, jako materiál, byl zvolen s ohledem na venkovní umístění stěny. Stěna musí odolávat povětrnostním vlivům a především vandalizmu. Mým úkolem v tomto pro-

1 Obr. 1 Ocelová nosná konstrukce Fig. 1 Steel carrying structure

Obr. 2 Finální modelování povrchu a osazení ocelových rozpěrných pouzder pro montáž chytů Fig. 2 Final modelling of the surface and setting of steel bearing spacers for the assembly of holds 2

16

jektu bylo navrhnout optimální parametry a tvar stěny tak, aby se kvalita lezení co nejvíc přibližovala lezení na přírodní skále, a přitom zůstala zachována variabilita stěny díky vyměnitelným chytům. Jako cenově nejvýhodnější se jevilo vybudovat stěnu z prefabrikovaných panelů. Toto řešení však umožňovalo pouze skládat různé rovné plochy. Tím by nebylo dosaženo plynulých zakřivení, která jsou charakteristická pro lezení na skále. Další variantou bylo vybudovat na místě bednění a stěnu odlít. Zde jsme narazili na podobný problém jako v předchozím případě. Aby bylo dosaženo požadovaných tvarů, muselo by být

bednění zhotoveno např. z laminátu. To by stavbu neúnosně prodražilo. Nakonec jsme se rozhodli pro ocelovou nosnou konstrukci, potaženou kari sítí a opatřenou betonovým nástřikem (torkret). Když padlo rozhodnutí jakou technologii použít, mohl jsem začít navrhovat parametry a tvar stěny. Moje představa byla taková, že pokud se má charakter lezení podobat lezení na přírodní skále, měla by se výška stěny blížit 14 m. Aby stěna nepůsobila příliš hranatým dojmem, oscilují výšky stěny v rozmezí 7 až 14 m. Další důležitým parametrem stěny je její sklon. Zjednodušeně lze říci, že čím více ukloněná stěna, tím lehčí cesty a naopak, čím převislejší, tím jsou cesty obtížnější. Naším cílem bylo touto stěnou oslovit co možná nejširší lezeckou veřejnost, počínaje úplnými začátečníky až po výkonnostní lezce. Vzhledem ke konstrukci stěny (jedná se v podstatě o tenkou cca 300 mm silnou skořepinu, která je lezecky využívána z obou stran) jsem nemohl volit extrémně převislé partie, protože by na druhé straně stěny vznikly příliš ukloněné linie, které by již nebyly lezecky zajímavé. Částečně jsem tento problém řešil zdvojením pláště stěny nad nejpřevislejšími partiemi. Svou představu jsem vyjádřil pomocí modelu v měřítku 1:50, podle kterého byly následně zhotoveny výrobní výkresy. Tím v zásadě první etapa mé práce skončila. A nastoupili stavaři. V průběhu stavby jsem se snažil dohlížet na dodržení požadovaných sklonů a tvarů stěny, což se dařilo se střídavými úspěchy a neúspěchy. Jak už to tak bývá, nejdůležitější práce (torkretování) sklouzly až na konec roku. Tím se výrazně ztížily podmínky pro nejdůležitější fázi výstavby – modelování povrchu stěny. Bylo třeba na povrchu stěny vytvořit nesčetně lišt, bouliček, spár, krápníků a malých převisů. Tyto nerovnosti jsme modelovali spíše jako stupy. Naší snahou bylo, aby byly obtížně použitelné jako chyty. Velmi důležité bylo vytvořit dostatek rovných ploch, na které by bylo v budoucnu možné osadit umělé chyty, vyrobené ze směsi polyesterové pryskyřice a písku. Tento materiál je sice velmi tvrdý, ale pokud jsou chyty připevněny k nerovnému podkladu, praskají. Torkretování a následná modelace tvaru stěny skončila v prosinci.


6/2007

STAVEBNÍ

3a)


3b)

4

Obr. 3 Slavnostní otevření 31. 5. 2006 Fig. 3 Ceremonial opening on May 31, 2006 Obr. 4 Večerní provoz Fig. 4 Evening operation Obr. 5 Detail stěny Fig. 5 Detail of the wall 5

Dokončovací práce na stěně jsme zahájili v březnu. V první řadě bylo potřeba osadit stěnu pěti sty padesáti jistícími oky. Použili jsme klasické planžety se závitovými tyčemi M12, které jsme vlepili do předvrtaných otvorů hloubky 200 mm pomocí chemických kotev. Do vrcholových partií stěny jsme osadili cca padesát slaňovacích řetězů. K upevnění umělých chytů ke stěně jsme použili ocelová rozpěrná pouzdra s vnitřním závitem M10. Těchto pouzder jsme v první etapě osadili tři tisíce. Po přípravných pracích bylo nutné stěnu očistit drátěnými kartáči a omýt tlakovou vodou, abychom odstranili volné části betonu. Tak byla stěna připravena pro instalaci umělých chytů. Chyty jsme montovali do připravených pouzder pomocí imbusových šroubů M10.

Umělá lezecká stěna oficiálně zahájila provoz 31. května 2006. Pro veřejnost je otevřena od května do října od 10 do 23 h, www.lezeckecentrum.cz. Základní parametry stěny Maximální výška stěny Průměrná výška Obvod stěny Lezecká plocha Počet lezeckých směrů Počet cest

14 m 9m 80 m 720 m2 50 110

Mgr. Tomáš Rakovič TR Lezecké stěny Buš 106, 252 08 Slapy nad Vltavou mob: 603 417 334, tel.: 257 750 347 e-mail: [email protected] www.lezeckesteny.cz


6/2007

17

STAVEBNÍ


TOWER FLOWER TOWER FLOWER

Tower Flower vypadá jako gigantická přehlídka rostlin v květináčích, zpívá ve větru a je to jedno z nejlepších míst pro bydlení v Paříži – i tak je možné vidět pozoruhodný činžovní dům architekta Edouarda Françoise v Paříži. Tower Flower resembles a gigantic exhibition of plants grown in flowerpots. It sings in the wind, and in Paris, it is one of the best places for staying. This is how you may see a remarkable block of flats by architect Edouard Françoise in Paris. Edouard François dlouho pozoroval pařížany, jak kultivují své úzké balkony, starají se o překvapivé množství zeleně v přeplněném hustě obydleném městě. Svá pozorování zúročil při návrhu Tower Flower – tak moc, že celý obytný blok vypadá jako gigantická přehlídka rostlin v květináčích.

Vlastní budova je jednoduchá jako většina činžovních domů. Betonová konstrukce má čtvercový půdorys, obytné místnosti jsou umístěny po obvodě, aby byl maximálně využit pohled do zahrad a města, a přiléhají k centrálnímu jádru s výtahem. Kuchyně, obývací pokoje a ložnice sousedí s vykonzolovanými balkony, které obeplouvají budovu. Ale – a to dělá budovu vyjímečnou – do těchto balkonů je zapuštěno 380 obřích betonových květináčů. Jsou osázeny bambusem, který nejenže rychle roste, poskytuje bytům přírodní sluneční clonu a ochranu před slídivými pohledy sousedů, ale také šeptá a zpívá ve větru. Bambusové rostliny jsou vyživovány a zalévány automaticky z trubky, která je součástí zábradlí každého podlaží. Fasády, stejně jako zábradlí, se podílejí na společné hře se světlem a stíny tím, že

jsou provedeny ve dvou odstínech – bílé a šedé. Jednoduché? Vůbec ne! Edouard François odmítá vše falešné, a proto nepřipustil použití nátěru nebo barviva. Budova tedy bude z betonu. Pro fasády a balkony byl použit beton BA B25 a dva různé typy cementu. Směsi byly střídány nepravidelně tak, aby se vytvořily povrchy s dekorem mraků. Na zábradlí a květníky byla také použita speciální směs betonu. Na první kvůli odolnosti vůči bočním nárazům, na druhé kvůli nenasákavosti závlahovou vodou. Je to směs BPR (béton de poudre reactive, beton s práškovým činidlem – oxidem křemičitým). Bylo vyrobeno několik testovacích vzorků, aby bylo dosaženo barevné shody s betonem pro fasádu. fotografie: VIEW Pictures LtD. připravila Lucie Šimečková

Obr. 1 Celkový pohled Fig. 1 General view Obr. 2 Detail fasády se střídáním dvou odstínů betonu Fig. 2 Detail of the facade on which two tones of concrete can be seen Místo Architekt Investor Beton Plocha Náklady Studie Dokončení

Zac Porte d‘Asniéres, Paris XVIIº. Edouard Francois OPAC de Paris Ductal, Lafarge 2 600 m2 4 mil. EUR 1999 červen 2004

Literatura: [1] www.edouardfrancois.com [2] Pousse J.-F.: Question de compositions, Techniques et Architecture, nº462, november 2002, p. 46–49 [3] Glancey J.: Flower Power, The Gardian, 20. 8. 2004

18


6/2007

STAVEBNÍ


Obr. 3 Balkon, a) pohled, b) řez Fig. 3 Balcony, a) view, b) section

3a)

INDUSTRIÁL

3b)

LIBERECKÉHO KRAJE

Technické stavby a průmyslová architektura L U K Á Š B E R A N – V L A D I S L AVA V A LC H Á Ř O VÁ Po publikaci Pražský industriál se VCPD ČVUT zaměřilo na kulturní a zeměpisnou oblast dramaticky formovanou právě industrializací – Liberecký kraj. Autoři v knize, formálně uspořádané jako alternativní průvodce, zachycují důkazy o proměně kdysi chudé části země v oblast koncentrace podnikatelských aktivit celé Evropy, která svým významem zastínila tradiční průmyslová centra. Průmyslové podniky zde v devatenáctém století sehrály stejnou kulturní roli jako kláštery ve středověku. Výchozí materiál, především dobové prezentační tiskoviny jednotlivých firem, je v knize konfrontován se současnou realitou, s nalezenými hmotnými relikty průmyslové éry. 303 hesla jsou seskupena do 12 oblas-


tí – kapitol, jež jsou tvořeny spíše krajinnými celky než správními oblastmi. Charakter krajiny měl pro vývoj průmyslu větší význam než politické dělení země. Každá geografická oblast je doplněna mapovým listem. Jednotlivé stavby jsou uvnitř kapitol řazeny podle data svého vzniku a jejich popisy zahrnují konkrétní podnikatele, konstruktéry, architekty či stavitele. V závěru knihy je uveden přehled firem s krátkou historií vývoje, jmenný rejstřík, rejstřík obcí a typologický rejstřík. Kniha systematicky představuje průmyslové stavby regionu, je svědectvím základní inventarizace, kterou nebylo možno déle odkládat, protože její materiál doslova mizí před očima. Mnohé tak zůstalo nedokončeno, mnohé chybí úplně. Publikované informace byly shromážděné při práci na dlouhodobém projektu on-line Registru průmyslového dědictví. © 2007 ČVUT v Praze, VCPD B5, šitá vazba, 288 stran, 430 fotografií, 12 map ISBN 978-80-01-03798-0

6/2007

19

STAVEBNÍ


MĚSTSKÝ

MOBILIÁŘ Z BETONU TOWN STREET FURNITURE MADE OF CONCRETE D AV I D K A R Á S E K Na příkladu tvorby katalánské společnosti je ukázáno, jak zajímavě může beton působit na relativně drobných prvcích městského parteru. Těžkopádný a hrubý konstrukční materiál velkých staveb se stává v rukou designérů a architektů jemným a elegantním a nabízí možnost téměř svobodného tvarování. The example of the Catalonian society shows how interestingly concrete may contribute to relatively small components of a city parterre. The heavy

and coarse structural material of large constructions becomes refined and elegant in the hands of designers and architects, and offers opportunities for almost free shaping. Beton obvykle vnímáme jako materiál, který snad nejlépe vyjadřuje lidskou schopnost překračovat hranice, jež byly po staletí považovány za nepřekročitelné. Tak dnes pomocí betonu spojujeme protilehlé mořské břehy, přeskakujeme hluboká údolí a zastavujeme dravé řeky.

Obří měřítko, technické parametry, nad nimiž se i dnes tají dech. Stavby krásné a zároveň zcela užitkové. Na druhé straně betonové polopouště sídlišť, nad kterými srdce neplesá, rozum však napovídá, že materiál vinen není. Beton se dá ale uchopit i jinak, dalo by se říct v malém. A ukázat, že do hry vstupuje i na poli designu. Když se nad tímto zdánlivě hrubým materiálem designér zamyslí, nejprve ho asi zaujme možnost téměř svobodného tvarování a snadných přechodů od tvarů diktovaných geometrií až do říše organické. Zatouží takřka

1

Obr. 1 Sit, nadpřirozeně působící betonové valouny, sídlo Krajského úřadu v Hradci Králové Fig. 1 Sit, supernaturally impressive boulders made of concrete, the seat of the Regional Office in Hradec Králové Obr. 3 Sócrates, minimalistické kostky a kvádry dokonalých proporcí Fig. 3 Sócrates, minimalist cubes and blocks of perfect dimensions

2

Obr. 2 Modular, měkce profilované lavičky připomínající velký obrubník Fig. 2 Modular, softly shaped benches reminiscent of a large kerb Obr. 4. Nigra, světově proslulé, jakoby zapíchnuté židle Fig. 4 Nigra, worldfamous chairs as if dug in the ground 3

20

4 BETON • TECHNOLOGIE • KONSTRUKCE • SANACE

6/2007

STAVEBNÍ

5


6 Obr. 5 Boomerang, nové „digitální“ trojnožky Fig. 5 Boomerang, new „digital“ tripods Obr. 6 Lungo Mare, létající koberce pro slastnou siestu celé skupiny lidí Fig. 6 Lungo Mare, flying carpet for delightful relaxation of an entire group of people

8 Obr. 8 Naguisa, inspirovaná mořskou pěnou, od japonského architekta Toya Ita Fig. 8 Naguisa, inspired by sea froth by Japanese architect Toy It

7 Obr. 7 Xurret, hadovitý systém s žilnatou strukturou Fig. 7 Xurret, a snake-like system with a veined structure

10

Obr. 10 Iruňa, čistě tvarované kužely pouličního osvětlení Fig. 10 Iruňa, clearly shaped cones of street lighting Obr. 9 Llum, pouliční lampy, kde světlo přichází podle legendy přímo z pekla Fig. 9 Llum, street lamps where light comes right from hell according to a legend 9


6/2007

21

STAVEBNÍ


11

12

Obr. 11 Murllum, jednoduché panely s rastrem kulatých otvorů vyplněných masivním zezadu prosvíceným sklem Fig. 11 Murllum, simple panels with a raster of circular holes filled with massive glass transilluminated from behind

postaru modelovat a v mysli už vyrůstá výrobek jako socha. Takový přístup ukazuje společnost Escofet. Před více než sto lety v Barceloně založená a stále rodinou zakladatelů vlastněná firma se zaměřuje především na výrobky z betonu a umělého kamene. Začínali jako výrobce betonových dlažeb a od počátku úzce spolupracovali s významnými katalánskými architekty a designéry. Ostatně dlažební tvárnice Antonia Gaudího můžete v katalogu najít dodnes. V závěru sedmdesátých let se vedení společnost rozhodlo uplatnit hluboké zkušenosti s vývojem betonových výrobků i na jiném poli a od roku 1979 nabízí městský mobiliář a to, jak jinak, především z broušeného betonu. Ve Středomoří je tradice kamenných prvků v uličním prostředí bohatá a betonový městský mobiliář je jejich moderní alternativou. Společnost vsadila od počátku na koncepční spolupráci s architekty a designéry, což produkci výrazně odlišilo od zbytku pelotonu a dostalo do světa. Dnes můžeme otestovat instalované lavičky, odpadkové koše či obrubníky např. v Anglii, Francii nebo v Německu, na Floridě, Blízkém východě či v Japonsku. Výrobní program je široký a dokonale ukazuje, jak může být těžkopádný a hrubý konstrukční materiál velkých staveb najednou jemný a elegantní. Co na tom, že lavička váží půl tuny, když je pak na náměstí tak krásná… I my v Česku můžeme obdivovat první instalované kusy. V Hradci Králové se v rámci projektu přestavby bývalého pivovaru v no22

vé sídlo krajského úřadu uplatnily umělé betonové valouny laviček Sit v temně černé barvě (obr. 1). Další projekty se připravují. Katalánský design v betonu umí být rozmanitý, nekonečné pásy měkce profilovaných laviček připomínajících velký obrubník (obr. 2), minimalistické kostky a kvádry dokonalých proporcí (obr. 3), světově proslulé, jakoby zapíchnuté židle (obr. 4 ), nadpřirozeně působící betonové valouny nebo nové, „digitální“ trojnožky (obr. 5). Designéři se však nenechávají svázat rozměry běžných prvků městského mobiliáře. „Létající koberce“ pro slastnou siestu celé skupiny lidí o rozměru 4 x 2 m už jsou oprávněně nazývány krajinnými prvky. Jsou to sochy, které mají schopnost ovládnout celý park či náměstí (obr. 6). K nim se nově řadí i hadovitý systém s žilnatou strukturou (obr. 7) nebo mořskou pěnou inspirovaný od japonského architekta Toya Ita (obr. 8). Hravost a fantazie, doplněné středomořským citem pro proporce a smyslem pro detail, jsou v nich na hony vzdálené typické betonové nudě a těžkopádnosti. Tento přístup se ale neobjevuje jen u klasických prvků městského mobiliáře, jako jsou lavičky či odpadkové koše. Materiál, který je po desetiletí posouván k dokonalosti, je používán i jinde, např. na neobvyklých pouličních lampách (obr. 9) nebo na čistě tvarovaných světelných kuželech (obr. 10). Stranou nezůstávají ani další prvky, různé obrubníky, prefabrikáty ke stromovým mísám, zábradlí nebo plotové dílce (obr. 11). Jednoduché pane-

Obr. 12 Slope, odpočinková sestava Fig. 12 Slope, a relaxation set

ly s rastrem kulatých otvorů vyplněných masivním, zezadu prosvíceným sklem přinášejí neopakovatelný efekt. Opravdu neobyčejný-obyčejný plot. Některé projekty vyžadují specifický přístup a je potřeba připravit prvky na míru, kdy vývojoví inženýři firmy úzce spolupracují s architektem na řešeních, která jsou často podstatnou částí celku. Tak vzniklo např. prefabrikované zábradlí oficiálního přístavu Copa America ve Valencii nebo speciální sezení pro Nouvelovu Torre Agbar v Barceloně. Na příkladu tvorby katalánské společnosti jsem chtěl ukázat, jak zajímavě může beton působit na relativně drobných prvcích městského parteru, jak dokáže být rozmanitý, vycházející z historie avšak zcela současný. A rozšířit naše povědomí o jednom běžném materiálu.

fotografie použity z archívu společnosti ESCOFET 1886, S. A.

Mgr. David Karásek mmcité, a. s. Třída T. Bati 4342 , 760 01 Zlín tel.: 577 001 396, 577 216 64 fax: 577 001 395 e-mail: [email protected] www.mmcite.cz


6/2007

STAVEBNÍ


VEŘEJNÉ

PLOCHY S POUŽITÍM BETONOVÝCH PRVKŮ PUBLIC AREAS USING CONCRETE ELEMENTS

Obr. 1 Bratislava – rekonstrukce pěší zóny v Poštovní ulici Fig. 1 Bratislava – reconstruction of the pedestrian zone in Poštovní Streets Zámková dlažba 3 560 m2 Betonové obrubníky 395 bm Živičné úpravy 593 m2 Termín: září až prosinec 2000 Obr. 2 Poprad-Veĺká – přestavba centra Fig. 2 Poprad-Veĺká – reconstruction of the centre Betonová dlažba 4 250 m2 Termín: srpen až září 2002

fotografie: archív Sates Morava, spol. s r. o. Železničního vojska 1386, 757 01 Valašské Meziříčí tel.: 571 616 451, fax: 571 615 633 www.satesmorava.cz


6/2007

23

STAVEBNÍ


Obr. 3 Pěší zóna Piešťany – II. etapa Fig. 3 pedestrian zone Piešťany – stage II Zámková dlažba 7 218 m2 Betonové obrubníky 33 bm Žulové kostky, mozaika 740 m2 Žulová dlažba desková 1 609 m2 Andezitové kostky 140 m2 Termín: březen až září 2005

Obr. 4 Brezno – rekonstrukce náměstí M. R. Štefánika Fig. 4 Brezno – reconstruction of the Square of M. R. Štefánik Betonová dlažba 6 693 m2 Betonové obrubníky 256 bm Žulové a čedičové kostky 1 800 m2 Obklad z žulových desek Termín: duben až srpen 2002

24


6/2007

STAVEBNÍ


Obr. 5 Přerov – cyklostezka do Kozlovic Fig. 5 Přerov – cycle path to Kozlovice Zámková dlažba Betonová dlažba desková Betonové obrubníky Obrubníky z žulových kostek Termín: březen až srpen 2004

6 069 m2 1 513 m2 4 019 m2 230 bm

Obr. 6 Studénka – náměstí Republiky Fig. 6 Studénka – square of the Republic Zámková dlažba Žulové kostky Betonové obrubníky Kamenná dlažba desková Termín: červenec až říjen 2001


6/2007

6 903 m2 450 m2 1 340 bm 17 m2

25

STAVEBNÍ


NOVÝ

PARK AMALIE RODRIGUES V PORTUGALSKÉM THE NEW AMALIA RODRIGUES PARK IN LISBON JORGE

DE

NOVAIS BASTOS

Po dlouhém váhání se městská rada v Lisabonu před několika lety rozhodla dobudovat přímo v srdci města horní část centrálního městského parku. K vypracování návrhu parku v citlivém místě města byl vyzván známý a uznávaný portugalský architekt. Návrh obsahoval několik prvků – velký kruhový bazén, protáhlé „biologické“ jezírko, prosklený pavilon a podzemní technologické zázemí. Bylo nutné ho zpracovat tak, aby vyhovoval z technicko-konstrukčního hlediska a současně splňoval vysoké estetické a ekologické požadavky. Ačkoliv architekt měl zpočátku k použití betonu řadu výhrad, posléze připustil nutnost jeho „konstrukčního” použití. During last century and after several different design purposes, the Lisbon City Council decided, some years ago, to complete right in the heart of Lisbon, the central city park top sector. A well-known senior Portuguese landscape architect was retained to develop a unique urban park design solution for this sensitive location. The constructed area included several facilities – a large concrete round slab, a lengthy “biological lake”, a glass wall pavillion and a large underground

technical area. Special design needs and aesthetic requirements in a singular large environmental impact project were met. Although architects can raise objections on the extensive use of concrete in public works, in this particular project, a “constructive” approach existed towards different performance concrete types and other structural materials. Po ničivém zemětřesení v roce 1755 byl nový Lisabon budován dle tehdy moderního pravoúhlého půdorysného plánu (obr. 1). Výstavba začala pod dohledem královského ministerského předsedy markýze z Pombal a dvou vyjimečných vojenských inženýrů, v Maďarsku narozeného Carlose Mardela a portugalce Eugénia dos Santos. Během následujících 250 let, kdy se město rozrůstalo všemi směry, byla veřejným prostorům vždy věnována náležitá pozornost – Rossio, veřejná promenáda (Av. da Liberdade). Nejviditelnější veřejnou stavbou dokončenou v posledních deseti letech je nový park Amalie Rodrigues na mírném návrší nad městem (obr. 2). 42 000 m2 veřejných ploch bylo předmětem několika studií již během minulého století. Jejich různě nápadité výsledky nebyly realizovány vzhledem k vysokým nákladům, Obr. 1 Letecký snímek centrální části Lisabonu (2002) Fig. 1 Aerial view of the City of Lisbon (2002)

26

LISABONU

nesouhlasnému veřejnému mínění nebo nerealistickým představám autorů. Počátkem devadesátých let zkušený zahradní architekt a urbanista Prof. Gonçalo Ribeiro Telles přišel s vhodným řešením této významné městské zahrady situovaným v ose sever – jih. Přestože koncept návrhu omezoval automobilovou dopravu a upřednostňoval pěší, přilehlé ulice zůstaly rušnými tepnami dopravního spojení ve směru východ-západ. Celý rozsáhlý park, jehož je řešené území významnou součástí, pojmenovalo město při příležitosti královské návštěvy v roce 1903 po následníkovi britského trůnu „Park prince Edvarda VII“. Z návrší v parku se otevírá nádherný výhled na město – zámek sv. Jiří, ústí řeky Tagus, vesnice na levém břehu a vzdálené zámky Moorish na poloostrově Arrabida. Navrhovaný stavební program zahrnoval umělé návrší při východním okraji, velkou umělou vodní nádrž s vodotryskem, pavilon s restaurací, biologické jezírko s platem pro pozorovaní vodního života a otevřený amfiteátr. Cílem příspěvku je upozornit na některá omezení projektu, jež byla vyvolána nutností vyhovět protichůdným požadavkům konstrukčním, topologickým, časovým a finančním.

Obr. 2 Nový park Amalie Rodrigues Fig. 2 The new Amália Rodrigues Park


6/2007

STAVEBNÍ


Obr. 3 Konstrukce kruhové nádrže, a) umístění pilot v půdoryse, b) kazetová železobetonová kruhová deska, c) rozmístění výztuže v desce, d) řez sever-jih, e) řez východ-západ Fig. 3 “Lake-Plaza” structural system, a) pile layout, b) waffle RC slab, c) water-jet slab rebar layout, d) N-S section, e) E-W section

K O N C E P T N ÁV R H U Koncept návrhu podtrhuje základní linie sledované během procesu vývoje konečného řešení: • estetickou • kvalitu odpočinkového veřejného prostoru • finanční náročnost celého projektu • dlouhodobé zhodnocení připravovaného zásahu Estetické hledisko bylo velice důležité, neboť se jedná o velmi citlivou oblast, jejíž vývoj je sledován veřejností. Po desetiletích studií pečlivě připravené zadání požadovalo otevřený divadelní amfiteátr, pavilonek s odrazem ve vodě a uměle modelované zvlněné okolí vodní plochy. Z hlediska kvality odpočinkového veřejného prostoru bylo třeba vyjít vstříc různým požadavkům občanů. Citlivé uspořádání stromů a keřů vytvářející chráněná místa i zajímavé průhledy, hry světla a stínů tak, aby prostředí vyzývalo návštěvníky k strávení volného času. Rozpočet nebyl limitujícím omezením vzhledem k důležitosti řešené oblasti. Převažujícím stavebním materiálem se po dlouhých diskuzích ukázal železobeton (pilotové základy, opěrné stěny, desky, nosníky a sloupy konstrukcí), na pavilonu byla použita konstrukční ocel, hliník a sklo. Z dlouhodobého hlediska bylo požadováno, aby park měl nějaké „kotevní” oblasti, např. pavilon s restaurací měl nejen nabídnout možnost oběda během poledních hodin pro zaměstnance z blízkého okolí, ale také být schopen přilákat večerní hosty, např. na rodinné večeře. Otevřený amfiteátr má umožnit pořádat různé veřejné kulturní a společenské akce. V O D N Í P LO C H A – J E Z Í R K A Vodní hladina s odrazem okolí je klasickým prvkem zahradní architektury. Vodní plocha je využita jako zrcadlo, světlo od ní odražené navozuje pocit většího prostoru (např. Villa Adriana, Versailles) a spo-

a)

b)

c)

d)

e)

lu s působením větší vzdušné vlhkosti v jejím okolí přináší uvolnění a touhu po odpočinku během horkých letních dnů. Pro park bylo navrženo velké kruhové jezírko v železobetonové nádrži průměru Dmax = 60 m se dnem svažujícím se ke středovému vodotrysku (hloubka vody od 0,2 do 0,8 m). Během léta by měla být nádrž naplněna vodou, v zimním období, kdy bude vypuštěná, bude příležitost k údržbě vnitřního povrchu a dno nádrže může být využito jako zpevněná plocha pro různé akce (obr. 3). Kazetová železobetonová kruhová deska dna o průměru 56 m je podepřena pilotami o průměru 0,6 m v rozteči nejvýše 8 m a stěnami technologic-


6/2007

kého kanálu, který podchází pod deskou ve směru sever-jih. Podloží desky je tvořeno několikametrovou vrstvou (až 7 m) různorodých navážek, které v této oblasti byly ukládány v 60. letech v souvislosti s výstavbou nové trasy metra. Na vrchní vrstvu železobetonové desky byla položena membrána hydroizolačního materiálu a na ni bylo dno bazénu vydlážděno do podkladního betonu žulovými kostkami o hraně 120 mm. Pro desku bazénu byl použit beton B25 (f’cd =13,3 MPa) a výztužné pruty průměru 15 až 20 mm z oceli třídy A400NR (fsyd =346 MPa) rozdělené tak, aby byla minimalizována možnost vzniku trhlin. Podzemní technologický kanál prochá27

STAVEBNÍ


a)

c)

Technical Gallery

b)

zející pod bazénem byl vybudován ze dvou důvodů: k zajištění údržby vodotrysku a přívodního potrubí a pro rychlé vypuštění vodní nádrže. (Rázy vody v rozvodné síti Lisabonu způsobují časté poruchy spojů vodovodních trubek.) Účelem odvodového drenážního systému je

28

chránit přilehlé upravené parkové plochy od přelití vody v případě selhání senzorů výšky vody v nádrži. Vedle toho je drenáž ve dně nádrže potřeba pro vypuštění nádrže a odstranění usazených nánosů písku a bahna (obr. 4). Obvod kruhové nádrže zhruba z jedné třetiny lemuje „biologický rybník“, protáhlá oblouková nádrž délky přes 100 m a hloubky 1 m (obr. 4). V této nádrži je voda „statická“, tj. není čištěná, ale je v ní udržována přirozená biologicko-chemická rovnováha tak, aby byla vhodná pro život ryb a pěstování vodních rostlin. Konstrukčně nádrž tvoří velký železobetonový zakřivený nosník tvaru U z betonu B25 vyztužený ocelí A400 NR. Deska dna nosníku i jeho stěny jsou monolitické bez dilatace v podélném směru.

Obr. 4 Otevřený kanálkový drenážní systém, a) obloukový „biologický“rybník, b) technologický kanál s drenážním systémem, c) příčný řez „biologickým“ rybníkem Fig. 4 Open-channel drainage system, a) sickle shaped – biological lake, b) technical gallery – drainage system, c) biological lake – cross section

Pro zamezení vzniku trhlin od smrštění byla příčná výztuž položena nejvýše po 150 mm. P AV I LO N

A T E C H N O LO G I C K É

SERVISNÍ CENTRUM

Elegantní vzhled pavilonu restaurace se zakřivenou skleněnou fasádou vyžadoval lehkou konstrukci střechy. Byla tedy navržena tenká deska z lehkého betonu v kombinaci se štíhlými ocelovými nosníky. Nahoře je střešní konstrukce stínící i vnější terasu před restaurací překryta ocelovou mřížovinou, na kterou jsou upevněny hliníkové plechy (obr. 5). Velká dvojitá technologická nádrž na vodu (52 x 8,5 x 4 m) je založena na krátkých betonových pilotách. Její provozObr. 5 Kruhová vodní nádrž s pavilonem Fig. 5 The Plaza-Lake and the pavilion


6/2007

STAVEBNÍ

Literatura: [1] City of Lisbon – „Old Plans (1904 1911) by Silva Pinto and Sá Correia”, Lisbon, 2007 [2] Bastos J. de Novais: The new Amalia Rodrigues park in Lisbon, Proc. of 3rd CCC Congres in Visegrad, September 2007, pp. 437–442


RSTAB RFEM Program pro výpočet rovinných i prostorových prutových konstrukcí

Program pro výpočet konstrukcí metodou konečných prvků

Řada přídavných modulů Rozsáhlá knihovna profilů Snadné intuitivní ovládání 6 500 zákazníků ve světě Nová verze v českém jazyce Zákaznické služby v Praze

Autor děkuje městu Lisabon a Fakultě architektury, jmenovitě jeho magnificenci rektorovi TU Lisabon za podporu této práce. Prof. Jorge de Novais Bastos Faculdade de Arquitectura, Universidade Técnica de Lisboa Rua Sá Nogueira, Alto da Ajuda, PT 1349-055 Lisabon, Portugal

Ing. Software Dlubal s.r.o. Anglická 28,120 00 Praha 2 Ing. Software

Dlubal

Tel.: +420 222 518 568 Fax: +420 222 519 218 E-mail: [email protected]

Inzerce 96,5x132 zrcadlo (Beton 1 1


6/2007

Statika, která Vás bude bavit ...

www.dlubal.cz

Z ÁV Ě R Nový park Amálie Rodrigues na návrší nad městem je atraktivním cílem pro všechny návštěvníky Lisabonu. Od prvního konceptu návrhu k dokončení realizace uplynuly tři roky, během kterých probíhala kontinuální diskuze přinášející řadu zlepšení původního návrhu. Speciální pozornost byla věnována zajištění dvou nezávislých vodních systémů. Biologický rybník s přírodní vodou musel být zcela oddělen od chemicky čištěné vody ve velké nádrži s vodotryskem. Pro pavilon vedle nádrže byla navržena lehká konstrukce zastřešení, která koresponduje se skleněnou fasádou. Celkový vyvážený vzhled parku dotváří pozorně navržená sít běžných zahradních prvků (rezervoáry na vodu, drenážní systém, veřejné osvětlení atd.). Celkové náklady na výstavbu parku dosáhly 2 mil. EUR.

Demoverze zdarma ke stažení

ní kapacita (60 m3) odpovídá přibližně 10 % z celkového objemu vody ve velké kruhové nádrži. Použitá betonová směs byla navržena s ohledem na trvanlivost a vodonepropustnost.

20.9.2006 8:31:45

29

STAVEBNÍ


VESTAVBA GARÁŽÍ NA SÍDLIŠTI KOMENSKÉHO NÁMĚSTÍ V LITOMYŠLI BUILDING-IN OF GARAGES ON HOUSING ESTATE KOMENSKÉHO SQUARE IN LITOMYŠL V rámci Programu regenerace panelových sídlišť připraveného Ministerstvem pro místní rozvoj proběhla v letech 2002 až 2004 regenerace panelového sídliště Komenského náměstí v Litomyšli. Z velice rozsáhlého projektu chceme přiblížit vestavbu garáží. Jde o zdařilý příklad využití prostoru mezi panelovými domy pro parkování a současně pro víceúčelové hřiště doplněné zelení umístěné spolu se zahradou na střeše garáží. The rehabilitation of the prefabricated panel housing estate Komenského Square in Litomyšl City was performed in 2002 till 2004 within the Programme of Rehabilitation of Prefabricated Panel Housing Estates prepared by the Ministry for Local Development. Out of the vast project, this paper focuses on the building-in of garages. It is a highly successful example of the employment of space between prefabricated panel buildings for parking and, at the same time, for a multi-purpose sportsground located together with a garden on the garage roof and improved with greenery.

Na podzim roku 2001 byla zahájena I. etapa rekonstrukce sídliště Komenského náměstí v Litomyšli. Tomuto kroku předcházela „soutěž“ tří architektonických kanceláří, kterým město Litomyšl zadalo vypracování projektu. Komise, ve které zasedli kromě členů rady města, odborné veřejnosti a zástupců Ministerstva pro místní rozvoj také občané sídliště, vyhlásila vítězným návrhem projekt architektonické kanceláře AP ateliér ing. arch. Josefa Pleskota.

Cílem návrhu regenerace Komenského náměstí byla integrace v podstatě satelitního sídliště uprostřed města s historickým centrem a dekoncentrace stávajícího centrálního parkoviště. Vítězný projekt zrušil jednobodové dopravní připojení z Havlíčkovy ulice, u každého domu vytvořil předprostor obsahující základní počet parkovacích stání a rozptýlil tak dosavadní centrální povrchové parkoviště uvnitř bloku, uvnitř sídliště vytvořil cesty převážně pěšího charakteru a vyu-

Obr. 1 Vjezd do garáží Fig. 1 Entrance in garages Obr. 2 Hřiště umístěné na střeše garáží Fig. 2 Sportsground placed on the garage roof

1 2a)

30

2b)


6/2007

STAVEBNÍ

žil obdélníkové plochy vymezené cestami k rekreačnímu využití. Významnou změnou bylo vybudování polozapuštěného podzemního parkoviště. Těmito základními úpravami, které byly rozděleny do několika etap, bylo docíleno kultivace sídlištního prostoru a definitivního odstranění sídlištního syndromu. Sídliště se stalo městem. Návrh úprav sídliště Komenského náměstí v Litomyšli je založen velmi rozsáhle. Už v úrovni počátečních úvah bylo zapotřebí formulovat veškeré aspekty, které zprostředkují jeho integraci do městského organizmu. Organizace vnitřních ploch sídliště je zcela podřízena myšlence rozptýlení a smísení všech funkcí v duchu harmonického obytného prostoru. Rovnoběžně s podélnou osou historického města jsou mezi panelovými domy navrženy cesty převážně pěšího charakteru uvolňující svými průhledy dosavadní uzavřenost. V kolmém směru je protínají cesty pro automobily i chodce, které prodlužují funkci Havlíčkovy ulice. Obdélníky vymezené cestami jsou navrženy k rekreačnímu využití v podobě pobytových, relaxačních, herních a sportovních ploch s různými povr-


chy. Vznikl tak městský parter moderních kvalit s formální příměsí renesančních zahrad. Jednou z takovýchto aktivně využitých ploch se stalo i čtvercové pole na střeše podzemních garáží. GARÁŽE Podzemní garáže realizované v rámci druhé etapy nabízejí svojí kapacitou celkem čtyřicet osm parkovacích míst, které jsou opravdu významným přínosem pro toto území, kde je parkovacích stání nedostatek. Objekt garáží je polozapuštěn do terénu a je založen nad hladinou spodní vody. Z konstrukčního hlediska se jedná o železobetonový skelet s dvanácti vnitřními sloupy o průměru 400 mm. Místně zesílená základová deska tloušťky 300 až 550 mm a nosné obvodové stěny tloušťky 200 mm jsou z vodostavebného betonu zajišťujícího izolaci objektu proti spodní vodě. Stropní železobetonová deska tloušťky 200 mm je rozdělena na dvě stejné vyspádované části a je ztužena průvlaky výšky 420 mm. Obě poloviny desky jsou propojeny v modulových osách skeletu výztužnými žebry přes rozdělující dilatační spáru. Terasa na střeše garáží má tři výškové stupně. Nejníže je položeno víceúčelové hřiště, o 200 mm výš je pruh dřevěné paluby a o dalších cca 450 mm výše je střešní zahrada a terasa z betonových prefabrikátů, která je oddělena od dřevěné paluby lavicí ze železobetonových prefabrikátů. Ty jsou rovněž použity pro vyrovnání výškových rozdílů mezi jednotlivými úrovněmi včetně nástupu na terasu z okolního terénu. Investor Projektant Statika Dodavatel Subdodavatel Studie Realizace

Město Litomyšl Ing. arch. Josef Pleskot, AP atelier Ing. Jiří Barda VCES Olomouc, s. r. o. SaM silnice a mosty Litomyšl, a. s. červen 2001 2002 až 2004 fotografie: Jana Margoldová připravila Lucie Šimečková

3 4

Literatura: [1] Tiskové zprávy města Litomyšl, www.litomysl.cz [2] Technická zpráva projektu Regenerace panelového sídliště Komenského náměstí v Litomyšli [3] Pleskot J.: Regenerace panelového sídliště Komenského náměstí v Litomyšli, Stavba 4/2002, str. 64-71 Obr. 3 Lavice z železobetonových prefabrikátů Fig. 3 Bench made from reinforced concrete panels Obr. 4 Přístup na hřiště Fig. 4 Access to the sportsground ON-LINE REJSTŘÍKY ČASOPISU BETON TKS NA W W W. BETONTKS .CZ Od konce listopadu jsou na internetové adrese www.betontks.cz k dispozici on-line rejstříky časopisu Beton TKS, ročníky 2001 až 2006. Velice rychlým způsobem lze získat přehled publikovaných článků konkrétního autora za posledních šest let, zjistit obsah hledaného čísla časopisu nebo nahlédnout do libovolné sekce ať už obecně nebo se zadáním časového údaje (ročník, popř. konkrétní výtisk). Věříme, že tato služba umožní rychlý způsob orientace v archivních číslech.


6/2007

31

STAVEBNÍ


REKONSTRUKCE DENISOVÝCH

SADŮ V BRNĚ RECONSTRUCTION OF DENIS PARK IN BRNO V roce 2004 získala rekonstrukce Denisových sadů v Brně prestižní ocenění GRAND PRIX Obce architektů 2004, hlavní cenu v kategorii Krajinářská architektura a zahradní tvorba. Při krajinářských úpravách se vedle tradičních materiálů používaných v zahradní architektuře uplatnil i beton. The reconstruction of the Denis Park in Brno received a prestigeous award GRAND PRIX from the Community of Architects in 2004, the main prize in the Landscape and Garden Design category. In landsacping, also concrete found its employment, in addition to traditional materials used in garden architecture. HISTORIE Denisovy sady a park Studánka, dříve park Františkov, jsou prvním veřejným parkem v Čechách a na Moravě založeným veřejnou správou (Moravskými zemskými stavy) v letech 1814 až 1818.

Krajinářské parky s klasicistními stavbami v sousedství areálu Národní kulturní památky Petrov jsou prohlášeny kulturními památkami. S parkovou úpravou jihozápadního svahu Petrova pod městským opevněním začal již v letech 1805 až 1813 místodržitel hrabě Lažanský, avšak obsazení města napoleonským vojskem další práce zastavilo. Teprve moravský místodržitel Antonín Bedřich Mitrovský provedl v letech 1814 až 1818 za podpory zemských stavů radikální úpravu svahu. V roce 1815 byla v parku založena botanická zahrada jako zemský herbář s 223 druhy dřevin. Ve stejném roce byl ve spodní části parku postaven pavilon Fons salutis a v horní části dřevěná kolonáda a zahradní pavilon. Stávající klasicistní lázeňská Kolonáda byla postavena v polovině 19. století a zahradní pavilon byl nahrazen v roce 1880 současným novorenesančním hudebním pavilonem.

V roce 1818 byl na ploše bastionu vztyčen obelisk na počest císaře Františka I. a park byl pojmenován Františkov. V roce 1849 se stal národní památkou. Prodloužení Husovy ulice v letech 1939 až 1941 rozdělilo park Františkov na Denisovy sady a park Studánka. REKONSTRUKCE Rekonstrukce parkového komplexu započala již v roce 2000 a to rekonstrukcí hudebního pavilonu. V následujícím roce byla zrekonstruována kolonáda a v roce 2002 byly položeny inženýrské sítě. V roce 2003 mohla naplno začít rekonstrukce „povrchu parku“ dle projektu

Obr. 1 Vyhlídková plošina Fig. 1 View deck Obr 2 Fig. 2

Schodiště s vodní kaskádou Staircase with a water cascade

1a)

1b) 2a)

2b)

32


6/2007

STAVEBNÍ

architektů Hrůši, Pelčáka, Sendlera a Babky. Byla provedena I. až III. etapa rekonstrukce, která obdržela prestižní ocenění GRAND PRIX Obce architektů 2004, hlavní cenu v kategorii Krajinářská architektura a zahradní tvorba za rekonstrukci. Na jaře roku 2005 byly dokončeny IV. až VI. etapa rekonstrukce. P R Ů V O D N Í Z P R ÁVA Rekonstrukce Františkova s vtisknutím tváře soudobosti je spojena s naším architektonickým názorem vycházejícím z určitého protipostavení v situaci architektury na přelomu 20. a 21. století. Hledali jsme myšlenku spojující naše dnešní pojetí s principy při jeho založení a uvažovali, co to může znamenat pro současnou rekonstrukci: nové utváření silného místa s estetickou preferencí uni-

Obr. 3 Potůček s můstkem Fig. 3 Brook with a small bridge Obr. 5 Různé povrchy cest Fig. 5 Various surfaces of paths

verzalistického odkazu (z doby založení osvícenství, konzervatizmu, neoklasicizmu i romantizmu), očistný zásah potvrzující význam panoramatu a propis do kulturního obrazu celého města, uplatnění pluralitní ideje synkretizmu, tzn. zde jednoty z více prvků. Klasická (univerzálnější) větev se spojila s ideou současné identity (původně vlastenectví) a byla doplněna nově vznikajícím tématem (původně v anglickém stylu). Ve svém výsledku to pro nás znamenalo, že historický průhled k obelisku (a tím i urbanistická osa ustavující Brněnskou okružní třídu) byl obnoven i za cenu kácení většího množství nevhodných novodobých dřevin. Na vybraných místech došlo k začlenění soudobě komponovaných teras, v pečlivě řešeném detailu bylo použito kvalitních a hutných materiálů. Návrh propojuje jednotlivé části parku. Výtvarně se uplatňuje nově vnesený spojující prvek – promenáda – chodník z ušlechtilého broušeného betonu, pravidelně traktovaný kamennými prvky s osvětlením. Tato výtvarná osa propojuje fakticky i alegoricky nejen významné

3

4

5

6


6/2007


směry, ale i významná místa, přičemž prochází původní kolonádu, vracejíc jí tak její funkci, a potvrzuje ustavení vyhlídkového místa kolem obelisku a jeho plató. Svahy a terasy Františkova jsou očišťovány od náletových křovin včetně keřů šeříků i stromů a jsou pokryty (proti erozi) půdopokryvnou vegetací, zejména vinnou révou. Znovu se tak objeví dramatická terénní konfigurace kopce včetně skalních těles a zdůrazní se jeho původní tvarování včetně užití vinné révy – symbolu kulturního prostředí a jižní Moravy. GRAND PRIX OBCE ARCHITEKTŮ 2 0 0 4 – Z P R ÁVA P O R OT Y První dojem z brněnského parku je úžasně vřelé přivítání. Za polojasného dne si zde světlo a stín příjemně hrají s rozdílem ve struktuře zemitého povrchu, betono-

Obr. 4 Vyhlídková terasa Fig. 4 View deck Obr. 6 Jezírko Fig. 6 Lake

33

STAVEBNÍ


7

8

Místo Autoři Investor Generální dodavatel Projekt Realizace Náklady Obr. 7 Cesta od hudebního pavilonu Fig. 7 Path from the Music Pavillion Obr. 8 Kombinace přírodního kamene a betonu Fig. 8 Combination of natural stone and concrete

vých cest, světle šedého štěrku a trávníků. Projekt parku je skromný, pokorný a smělý zároveň, a přesto se vyznačuje vysokou estetickou kvalitou v každé jednotlivosti, na které oko spočine. Jeho pokora umožňuje ostatním objektům, jako jsou staré hradby, klasický altán a groteskní obelisk, být hlavními částmi scény, ve které stromy jako by tančily.

D. I. S., spol. s r. o. Architekti Hrůša & Pelčák, Ateliér Brno, s. r. o. listopad 2000 až červen 2003 2003 až 2005 30 mil. Kč pro I. část (tj. cca 1/2 parku)

Smělost projektu se ukazuje nejen v použití materiálů – např. betonu pro stezky či galvanizované oceli pro ploty, ale ještě více v rozvržení cesty způsobem, který umožňuje jednotlivému stromu stát pevně ve stezce pro pěší. Anebo ve způsobu, jakým jsou bílé lavičky buď sestaveny do dlouhých řad otočených čelem a zády k alejím, nebo jsou roztroušeny podél hradeb.

Literatura: [1] www.hrusa-pelcak.cz [2] www.e-architekt.cz, Obec architektů, Rekonstrukce Denisových sadů a Studánky v Brně, 20. 5. 2004 [3] www.brno.cz, Park Denisovy sady

PRVNÍ

CEMENTOBETONOVÁ STEZKA V ZEMI Nová cyklostezka s betonovým povrchem bude brzy otevřená podél řeky Moravy z Nedakonic do Starého Města a dále podél Baťova kanálu až do Babic. „Zdejší rovinatá krajina je pro cyklisty velmi atraktivní, proto velké množství občanů využívá jízdní kolo jako jednu z možností dopravy do zaměstnání, škol, obchodů, sportovních a kulturních zařízení apod. Naší snahou je zajistit bezpečnost cyklistů budováním cyklostezek, které vedou mimo hlavní automobilovou dopravu, a tím podporovat i rozvoj cyklistiky a turismu. Ve Starém Městě jsme se roz34

Brno město, Denisovy sady a park Studánka, Česká republika Petr Hrůša, Petr Pelčák, Zdeněk Sendler, Václav Babka Veřejná zeleň města Brno

Postrádá jakoukoli módní výstřednost, což, jak se zdá, je kupodivu spíše vzácný jev v návrzích veřejných prostor posledních desetiletí. Město Brno by mělo být oceněno za úsilí o obnovu veřejných prostor. Architekti parku by měli být oceněni za to, že splnili svůj záměr v mimořádně vysoké kvalitě, a také za svůj lidský přístup při přeměně abstraktního pojmu „veřejný prostor“ v radostné místo, kde se lze zdržovat a setkávat s lidmi. Další hold budiž vzdán obyčejnosti a lehkosti bytí. Tento park byl postaven s láskou.

fotografie: Jana Margoldová připravila Lucie Šimečková

hodli pro cementobetonový povrch, neboť nepohlcuje světlo ani teplo, a je tím pádem bezpečnější a zejména v letních měsících příjemnější,“ uvedl staroměstský starosta Josef Bazala. Stezka bude pro cyklisty mnohem komfortnější než stávající polní cesta, která spojuje Staré Město a Kostelany nad Moravou. Cementobetonový povrch je svým složením šetrnější pro okolní přírodu a jeho životnost dosahuje až 50 let. Investorem projektu je město Staré Město a obec Kostelany nad Moravou s přispěním Státního fondu dopravní infrastruktury. z tiskové zprávy Skanska DS, a. s., redakčně upraveno


6/2007

STAVEBNÍ


MOŘSKÉ

VARHANY V ZADARU SEA ORGAN IN ZADAR JANA MARGOLDOVÁ „Mořské varhany“ byly instalovány do opěrných zdí během rekonstrukce mořského nábřeží ve starém Zadaru v Chorvatsku. Tato ojedinělá hudebněarchitektonická atrakce získala 1. cenu v evropské soutěži o nejlepší veřejný městský prostor.

ží a chvílemi připomíná moderní skladbu hranou na varhany? „Mořské“ varhany, ojedinělou architektonicko-hudební atrakci, najdete na západním okraji poloostrova, na němž se rozkládá středověký Zadar. V opěrné zdi nábřeží je uložen systém trubic (obr. 2), ve kterých je vzduch rozechvíván kinetickou energií vln a větru narážejících na kamenné stupně vystupující z vody [1].

70 m široké schodiště je rozděleno na sedm částí (obr. 3). Při pohledu z pevniny na moře je nejdelší schodiště s osmi stupni nejvíce vpravo. Jeho nejnižší stupeň je zaplavován vlnami, pokud má moře svou průměrnou výšku hladiny. Každé další schodiště směrem vlevo je o stupeň kratší, takže to na levém okraji už má jen dva stupně. „Varhany“ tvoří třicet pět trubic různé-

2a

1 2b

The Sea Organ on the Zadar waterfront a unique architectural-musical attraction is the first prize winner of the European prize for urban public area. The instalation is built-in under the stone step on the quayside. Jdete po městském nábřeží a v dlažbě jsou v pravidelných rozestupech okrouhlé otvory (obr. 1). To není nic divného, asi to mají připraveno na slunečníky, vždyť jsme v chorvatském Zadaru – tady je v létě pěkné horko a každý stín je ceněný, myslíte si v duchu. Co je to však za podivný zvuk, který zesiluje, jak se blížíte k nábře-

Obr. 1 Okrouhlé otvory v dlažbě nábřeží Fig. 1 Circular holes in the paving of the quay Obr. 2 a) schéma varhan, b, c) ukládání trubic do nábřežní zdi [1] Fig. 2 a) diagram of the organ, b), c) placing the tubes in the quay wall [1]


2c

6/2007

35

STAVEBNÍ


3

4 Literatura: [1] Concrete structures in Croatia 20022006, Croatian National Report The Second fib Congress Naples, Italy June 2006, ed. Radič, Bleiziffer, Žderič, Šavor, Tkalčič

ho průměru, délky a sklonu, které byly během rekonstrukce nábřeží uloženy do

betonové opěrné konstrukce. Pohyby moře stlačují vzduch v trubicích – píšťalách a jeho chvěním vzniká zvuk, jehož síla a barva se stále mění v závislosti na velikosti a rychlosti vln. Jednotlivé zvuky se skládají v zajímavou až podmanivou melodii. Zvuk vychází malými obdélníkovými otvory vynechanými pod horní hranou posledního schodu (obr. 4). A samozřejmě – je-li bezvětří, nehraje se.

Obr. 3 70 m široké členěné schodiště Fig. 3 70 m wide, articulated staircase Obr. 4 Obdélníkové otvory pod horní hranou schodiště, kterými vychází zvuk Fig. 4 Rectangular holes below the upper edge of the stairs, through which sound spreads Obr. 5 Měděná deska v dlažbě nábřeží Fig. 5 Copper plate in the quay paving

NEOBVYKLÉ

BETONOVÉ

PAMÁTNÍKY

Anglický historik architektury Adrian Forty se ve svém článku Concrete and memory zamýšlí nad tím, co je příčinou zajímavé skutečnosti, že většina památníků postavených po světových válkách je vybudována právě z betonu. Tuto myšlenku potvrzují i památníky ve Francii a v Libanonu. Arman Pierre Fernandez (1928 až 2005), americký umělec narozený ve Francii, byl jedním z nejvíce plodných experimentálních tvůrců dvacátého století. Obr. 1 Long Term Parking Obr. 2 Hope for peace

36


6/2007

5

síla zkušenosti První část rekonstruovaného a nově upraveného nábřeží s varhany byla otevřena v dubnu 2005 (obr. 5). Architektem a hlavním iniciátorem celé akce je chorvatský architekt Nikola Bašič. „Mořské“ varhany získaly 1. cenu v evropské soutěži o nejlepší veřejný městský prostor (mezi 207 přihlášenými projekty z 31 zemí). Jana Margoldová

Mott MacDonald Ltd. je jedna z nejvĚtších svĚtových multi-disciplinárních projektovĚ inženýrských konzultaþních spoleþností

Fotografie: 1, 3, 4 a 5 – archív autorky

Armanovo dílo je rozmanité ve stylu, kompozici a formě, ale i ve velikosti. Nejmenší sestavy z kapesních hodinek jsou velké pouze několik centimetrů, zatímco největší a nejnáročnější jsou monumentální práce impozantních rozměrů, veřejné zakázky, které je možné shlédnout ve městech na celém světě. Jedním z nejvýznamnějších je Long Term Parking, které je instalováno na Chateau de Moncel v Jouy-en-Josas ve Francii. Skulptura, dokončená v roce 1982, je 18 m vysoká akumulace padesáti devíti vozidel zasazených do 1 600 t betonu (obr. 1). Během výstavby bylo každé vozidlo bylo naplněno betonem, aby se předešlo jeho rozdrcení, potaženo ochraným nátěrem a podle plánu vloženo do bědnění o rozměrech věže. Po vytvrdnutí betonu a odbědnění byl celý blok vyleštěn a pneumatickým drtičem byl odstaněn beton z částí kryjících vozidla. Původní barva byla opálena a vozidla byla nařena protikorozní barvou. Zrovna tak náročná byla v práce z roku 1995 Hope for peace, památník občanské války z let 1975 až 1990, zadaný libanonskou vládou. Třicetidvoumetrový monument o hmotnosti 6 000 t složený z osmdesáti tří tanků a vojenských vozidel stojí v Bejrútu (obr. 2). Arman zde vojenské stroje přetvořil v živý umělecký obraz míru. fotografie: L‘Agence VU připravila Lucie Šimečková

Literatura: [1] www.arman-studio.com [2] www.artmosphere.at [3] Forty A.: Concrete and memory [4] http://www.gs-gsa.org/?p=insolite

Mott MacDonald Praha, s.r.o. je þeská poboþka mezinárodní spoleþnosti Mott MacDonald Ltd. Naše organizace poskytuje služby v mnoha oblastech inženýrského poradenství a projektového managementu. Jedná se o poradenské služby, zpracování studií ekonomického hodnocení, zpracování a posuzování všech stupŁŢ projektové dokumentace, Őízení a supervize projektŢ. Tyto þinnosti zajišŘujeme v tĚchto oblastech: Silnice a dálnice Železnice Mosty a inženýrské konstrukce Tunely a podzemní stavby Vodní hospodáŐství Životní prostŐedí Geodetické práce GraӾcké aplikace Inženýring a konzultaþní þinnost Kontakt: Mott MacDonald Praha, spol. s r.o. Ing. JiŐí Petrák Národní 15, 110 00 Praha 1 tel.: +420 221 412 800, fax: +420 221 412 810 www.mottmac.cz, e-mail: [email protected]

STAVEBNÍ


ZUZANA ČÍŽKOVÁ Sochařka Zuzana Čížková (1982), absolventka Uměleckoprůmyslové školy kamenosochařské v Hořicích v Podkrkonoší, v současné době studentka Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze v atelieru Prof. ak. soch. Kurta Gebauera, se právě vrátila z výstavy Art en Capital v Grand Palais des Beaux Arts v Paříži, kde vystavovala betonovou Sochu boha (obr. 1). Zuzana Čížková absolvovala odborné praxe ve švýcarské Basileji a v Carrarských lomech v Itálii, vystavovala na třiceti třech výstavách v ČR i zahraničí (Polsko, Slovensko-Bratislava, Maďarsko, Francie-Paříž ), z toho byly tři samostatné. Na základě nabídky, kterou učinila Francie novým členským státům Evropské unie k představení jejich výtvarného umění, reprezentovala Českou republiku na 116. Salon des Artistes Independants v Paříži v roce 2005. Vzhledem k úspěchu na tomto Salonu byla v roce 2006, na pozvání Společnosti nezávislých umělců Francie, vyslána Ministerstvem kultury jako reprezentant ČR na 117. ročník Salon des Artistes Independants do Paříže. Od 22. 11. do 2. 12. t. r. vystavovala v Paříži již potřetí na výstavě Art en Capital v Grand Palais des Beaux Arts, za účasti výtvarníků z celého světa. Účastnila se pěti mezinárodních sochařských sympozií a dvě sympozia sama uspořádala. Její monumentální skulptury jsou umístěny v Ostravě, Spáleném Poříčí, České Lípě, Hořicích, Brandýse nad Labem a Železném Újezdě. Svými pracemi je zastoupena ve stálé sbírce výtvarného umění Městského muzea v Čelákovicích a v soukromých sbírkách v ČR i zahraničí (Španělsko, Woonsocket, stát Richmond, Georgetown a Marrison, stát Colorado, USA). Mezi množstvím různých mate2

38

riálů a technik, které používá, je i beton. Před šesti lety se spolu se svým otcem obrátila na Výzkumný ústav maltovin v Radotíně (VÚMO) s prosbou o spolupráci při návrhu betonové směsi a realizacích soch. Aby bylo možné sochy instalovat v exteriéru, bylo třeba navrhnout betonovou směs tak, aby byla odolná vůči povětrnostním vlivům. Prioritním požadavkem byla trvanlivost směsi a teprve potom její pevnost. Pokud je třeba mít jistotu, aby se betonová směs dostala do všech jemných detailů formy, je zvolen samozhutnitelný beton. Vhodným postupem betonáže a hutněním betonu je možné omezit množství pórů na povrchu soch. V současnosti Zuzana Čížková dokončuje sochu na zakázku soukromého investora se zajímavým názvem „Vodníci v Čechách se hlásí o svá práva“ (obr. 7). Přípravné fáze dělala sochařka ve svém ateliéru ve Staré Boleslavi – model z hlíny a sádrovou formu, kterou bylo třeba naimpregnovat. Vlastní odlití sochy proběhlo v dílně VÚMO. Všechny suroviny bylo nutné pečlivě odvážit a změřit. Směs byla připravována v malých dávkách o hmotnosti cca 1,5 kg. Objem byl dán možností mísícího zařízení v laboratoři (velké mísící zařízení bylo vzhledem k velikosti sochy nevyhovující). Nejprve byla směs vpravena do hůře přístupných míst – zahnutých prstů a zvibrována. Poté byly obě poloviny formy přiloženy k sobě a zafixovány pomocí pásků juty namočených v sádře. Následovalo postupné plnění formy. Na závěr byly do formy vloženy dva ocelové trny pro ukotvení během instalace. Socha bude na připravené místo – do rybníka – instalována na jaře příštího roku. Literatura: [1] www.cizkovazuz.com

1 3

fotografie: archiv Zuzany Čížkové a VÚMO připravila Lucie Šimečková

4


6/2007

STAVEBNÍ


5 Obr. 1 Socha boha, představená na výstavě Art en Capital v Paříži v listopadu 2007 Obr. 2 Jogín Otmar Průša Obr. 3 Frey Obr. 4 Petiška Obr. 5 Velká matka – Madona, výstava v NKP Vyšehrad, sál Gorlice 6a) 7a)

6b) Obr. 6 Milenka Rudolfa II., a) dokončovací práce, b) instalovaná socha na zámku v Brandýse nad Labem v blízkosti jižní brány

7b)

Obr. 7 Vodníci v Čechách se hlásí o svá práva, a) vkládání směsi do těžko přístupných míst formy, b) fixování obou polovin formy po spojení pásy juty namočenými v sádře


6/2007

39

BETONOVÉ

PRVKY VE VEŘEJNÉM PROSTORU

Plošina před turistickou kanceláří v Angeru, Francie, dlážděná betonovými „prkny“

Betonové „kostky“ na náměstíčku v historickém centru Angeru, Francie

Nádvoří Muzea umění v Angeru, Francie, se sklobetonovými „květináči“ a velkoplošnou dlažbou

Lavičky na nábřežní promenádě pod Diokleciánovým palácem ve Splitu, Chorvatsko

Betonové židle, křesla a pohovky před menzou TU v Nantes, Francie

Betonový „koberec“ v Bilbau, Španělsko

fotografie: Jana Margoldová

Plot městského koupalište v Luganu, Švýcarsko

Betonové „hlediště“ v Parco Sempione nedaleko výstavního paláce Trienale v Miláně, Itálie

Otevřený amfiteátr na nábřeží v Portsmouthu, Velká Británie

Autobusová zastávka v San Vittore, Švýcarsko

Betonová lavička v soukromé zahradě v SouzayChampigny, Francie

VODA

A BETON VE VEŘEJNÉM PROSTORU

Betonový „pavilonek“ na pontonu na hladině řeky Erdre v Nantes, Francie

„Černý a bílý“ – obelisky u vodní nádrže na náměstí v Nantes, Francie Úprava náměstíčka s betonovou „kašnou“ v San Vittore, Švýcarsko

Pítko z bílého betonu na nábřežní promenádě pod Diokleciánovým palácem ve Splitu, Chorvatsko

„Kašna“ na nábřeží řeky Ill ve Feldkirchu, Švýcarsko - detail zdroje vody

Vodní kolo na podzemním kanálu ve Feldkirchu, Švýcarsko

Upravený veřejně přístupný prostor na hrázi přehrady na řece Ill ve Feldkirchu, Švýcarsko - „vodní“ schody pro lososy přes přehradu - okno pro sledování lososů

Nové Národní divadlo v Budapešti, Maďarsko, postavené na „palubě betonové lodi“ Stará kašna s betonovým okrajem na náměstí ve Feldkirchu, Švýcarsko

fotografie: Jana Margoldová

SANACE R E H A B I L I TAT I O N

SLUNCE JE PAMÁTNÍKU

VINÍKEM VZNIKU TRHLIN NA STÉLÁCH HOLOKAUSTU 1a)

1b)

Během letošního léta uveřejnil německý denní tisk zprávy, že zhruba čtyři sta stél z cekového počtu 2 711, které tvoří Památník holokaustu v Berlíně, je porušeno trhlinami. Zdá se, že příčinou vzniku trhlin je zřejmě vysoké teplotní zatížení, protože stély jsou vyrobeny z tmavě šedého betonu. Osluněné plochy se během slunečných dnů rozehřívají na vysokou teplotu, vysoké stély jsou postaveny blízko u sebe, takže jejich spodní části zůstávají převážnou část dne ve stínu a jsou chladné. Oslunění a zastínění částí stél se během různých dnů různě mění, stejně tak se mění nerovnoměrné rozdělení napětí mezi nimi. Otázkou však zůstává, proč ze dvou vedle sebe stojících stejných stél praskla jen jedna? Stély památníku byly vyráběny sice ze stejné betonové směsi (její složení navrhnul Prof. Hillemeier z TU v Berlíně), ale po poměrně dlouhé časové období. Takže u některých z nich byl zaznamenán během slunečných dnů velmi strmý nárůst hydratace, zatímco u jiných začínala hydratace čerstvého betonu v chladných podmračených dnech jen zvolna. Již z tohoto pohledu je zřejmé, že všechny stély nejsou zcela identické, říkají odborníci, kteří se zabývají vyšetřováním příčin vzniku a šíření trhlin ve stélách. To však neznamená, že by beton některých prvků byl špatný. Stély vyráběla stavební firma Geithner z Wilhelmshavenu. Dle záznamů v protokolech z výroby lze ověřit, že všechny odchylky byly v povolených mezích předepsaných hodnot. Architekt památníku Peter Eisenman řekl, že jeho vznik trhlin na stélách nijak nepřekvapil, přesto se domnívá, že by měly být odstraněny. Nejedná se o statický problém, ani odolnost stél 44

2

není ohrožena. Vyplavováním vápenatých složek z betonu však vznikají na svislých stěnách stél nevzhledné bílé čmouhy, a nadace, která památník spravuje, se tedy rozhodla o jeho sanaci. Uve Neumärker, vedoucí nadace památníku, nechce problém příliš zveličovat. Jedná se o estetický problém, nikoli statický. Většina trhlin je šířky 0,1 mm. Při podrobnějším průzkumu je však možné nalézt i několik trhlin, jejichž šířka přesahuje 10 mm. Uve Neumärker se domnívá, že extrémní výkyvy teplot v letech 2005 až 2006 vedly k současným škodám. Nejprve byla dlouhá a chladná zima následovaná dlouhým a teplým létem 2006. Beton pracuje a dochází k vyrovnávání teplotních rozdílů. Jistý vliv na vznik trhlin mohla mít i nedaleko vedoucí rychlodráha nebo práce na novostavbě americké ambasády, která se nachází v blízkém sousedství a má základy ve velké hloubce. V tuto chvíli všechny tlačí čas. Voda, která do trhlin v stélách vniká, by mohla v zimě zmrznout a roztrhat beton. Dle plánu budou malé trhliny, jichž je většina, uzavřeny injektáží syntetickou pryskyřicí a jen asi dvacet velkých bude zatmeleno mikromaltou. Náklady na sanaci – odhady se pohybují od 0,5 do 1 mil EUR – ponese v rámci záruky výrobní firma. Památník holokaustu se nachází nedaleko Brandenburské brány na ploše 19 073 m2, je tvořen 2 711 betonovými stélami šířky 0,95 m, délky 2,38 m a výšky v rozmezí 0 až 4,7 m (83 stél vyšších než 4,5 m, 220 stél v rozmezí 4 až 4,5 m, 249 stél v rozmezí 3,5 až 4 m, 320 stél v rozmezí 3 až 3,5 m, 232 stél v rozmezí 2,5 až 3 m, 259 stél v rozmezí 2 až 2,5 m, 400 stél v rozmezí 1,5 až 2 m, 469 stél v rozmezí 1 až 1,5 m, 334 stél v rozmezí 0,5 až 1 m a 33 stél menších než 0,5 m) s ukloně-


6/2007

3a)

trojawerbeagentur.eu

Literatura: [1] www.stiftung-denkmal.de [2] Paul U.: Die Sonne ist schuld an den Rissen im Holocaust-Mahnmal, Berliner Zeitung [3] Koch S.: Das Berliner Holocaust-Mahnmal weist nur zwei Jahre nach der Fertigstellung ernsthafte Bauschäden auf, www.goettinger-tageblatt.de

3b)

Nebeská – statika spojitých nosníků RIB RTbalken

Obr. 1 Památník holokaustu v Berlíně Obr. 2 Úzká ulička mezi vysokými stélami Obr. 3 Trhliny ve stéle, a) detail, b) vyplavování vápenatých složek z betonu

ním 0,5° až 2°. Postavení stél je uspořádáno v rastru 54 severojižně a 87 západovýchodně orientovaných os. Hmotnost nejvyšší stély je 16 t, průměrná hmostnost stély je 8 t. Uličky mezi stélami jsou vydlážděny betonovou dlažbou o rozměrech 100 x 100 mm. V podzemí se nacházejí výstavní plochy muzea a informační centrum pro návštěvníky. Univ.-Prof. Dr.-Ing. Bernd Hillemeier z Technische Universität Berlin, se kterým jsme ve spojení, nám přislíbil podrobné informace po uzavření šetření nastalé situace. fotografie: archív Foundation Memorial to the Murdered Jews of Europe připravily Jana Margoldová a Lucie Šimečková

SKATEPARK BRANÍK

V

PRAZE 4

• integrovaný, nelineární výpočet FEM TRIMAS® • rovinný ohyb s normálovou silou • posouvající síla + kroutící moment • automatické kombinace dle Eurocodu • návrhy na MSÚ, MSP a MS únavy • dodatečná výztuž prostupů, ozubů a styku stojina – pásnice • realistický, nelineární výpočet průhybů nosníku s trhlinami • volitelně předpětí Více informací a demoverze získáte u

Volně přístupný Skatepark Braník je možné navštívit v ulici U ledáren v Praze 4. Na asfaltové ploše jsou umístěny betonové překážky – funbox (2x rádius, 1x bank, 5 stairs), rádius tvaru L, radius s copingem, překážka nejvíce podobná minirampě s copingy sestupujícími na zem a rail.

RIB stavební software s.r.o. Zelený pruh 1560/99 CZ-140 00 Praha 4 telefon: +420 241 442 078 telefax: +420 241 442 085 email: [email protected] www.rib.cz

Literatura: http://www.citysport.cz/skatepark-branik-o203.html


Nebesky pohodové jsou statické výpočty a navrhování spojitých nosníků v softwaru RIB RTbalken. Proměnné průřezy, příčné prostupy, ozuby nebo předpětí – od komfortního zadání přes výpočet, návrhy až po automatizované vykreslení výztuže nosníku.

plan it, build it, run it

6/2007

45

M AT E R I Á LY M AT E R I A L S

A TECHNOLOGIE AND TECHNOLOGIES

BETONOVÁ

DLAŽBA A JEJÍ VYUŽITÍ PŘI REALIZACI VEŘEJNÝCH PLOCH CONCRETE PAVING AND ITS APPLICATION FOR PUBLIC AREAS V ÁC L AV K O Š VA N E C Betonová dlažba se v posledních letech stala běžnou součástí našeho okolí – od veřejných ploch po soukromé. Příspěvek popisuje historii a současnost vibrolisovaných betonových prvků, způsob výroby, zkoušky a výhody jejich používání.

které do sebe zapadají, a zamezují tak možnosti pohybu dlaždic v dlážděném krytu. K představitelům zámkových dlažeb patří prvky označované názvy Kost, Vlnka, Íčko apod. Základní tvary byly postupně doplněny dlažbami se čtvercovým nebo obdélníkovým půdorysem. Zpočátku se veškerá výroba soustředi-

1

Concrete paving became to the current part of our environment as in the public and also in the private sector in last years. The article describes the history and present situation in the segment of vibropressed concrete elements, their production, testing and the advantages of their usage. Používání technologie vibrolisování a výrobků z vibrolisovaného betonu je v naší republice spojeno se změnami po roce 1989. Prvním vyráběným typem u nás byly betonové vibrolisované dlažební prvky. Vzhledem k obecné nepřipravenosti legislativy se výrobci řídili německou normou DIN 18 501. Technologie výroby vibrolisovaného betonu byla poprvé akceptována v [13], která stanovovala technické parametry těchto výrobků. Dlažba vyráběná touto technologií byla označována názvem „zámková“. Výrazem zámek se rozumějí členité boky dlaždic, 46

la pouze na výrobu vibrolisovaných dlaždic. Později se začaly objevovat další typy betonových výrobků jako jsou palisády, silniční a zahradní obrubníky, prvky opěrných zdí, štípané prvky (pohledová plocha připomíná lomový kámen), plotové stříšky, zatravňovací tvárnice, příkopové

tvárnice a další výrobky, které umožňují kompletní úpravu terénu a ploch. VÝROBA Vzhledem k typu výrobků a jejich použití ve stavebnictví je jasné, že se nejedná o konstrukční prvky v pravém smyslu slova, a snad i proto jsou normativy platící v této oblasti poměrně benevolentní a víceméně záleží na konkrétním výrobci, jaké parametry si pro daný výrobek zvolí, jakým způsobem a podle jaké normy bude shodu výrobků prokazovat. Tuto skutečnost je třeba mít na zřeteli a uvědomit si, že tentýž výrobek od jednoho výrobce nemusí být shodný s výrobkem od výrobce jiného. Přestože výrobky vypadají na první pohled stejně, jejich vlastnosti se mohou lišit, i když oba výrobci budou splňovat všechny zákonné povinnosti. Stejně jako v jiných technologických Obr. 1 Velkoformátová dlažba Corona Brillant v odstínech alpská zelená, dunajská pestrá, obilná žlutá a korallo růžová u Městské sportovní haly v Maďarsku Fig. 1 Corona Brillant paving, colours alpine green, Donau varied, corn yellow and coral pink in front of City gym hall, Hungary Obr. 2 Dlažba La Linia v odstínech šedý a červený granit na náměstí Nagykanizsa v Maďarsku [16] Fig 2 La Linia, colours grey granite, red granite in Plazza Nagykanizsa, Hungary [16]


6/2007

M AT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E M AT E R I A L S A N D T E C H N O L O G I E S procesech, je i ve výrobě vibrolisovaného betonu nutno dodržovat určitá pravidla nebo se řídit poznatky a zkušenostmi s výrobou v konkrétních podmínkách na konkrétním strojním zařízení. Obvykle bývají celé linky pro výrobu vibrolisovaného betonu koncipovány jako uzavřený okruh pojezdu výrobních podložek (s čerstvými výrobky, ztvrdlými výrobky nebo již bez výrobků). Hlavním zařízením linky je vibrolis, další části jsou pomocná zařízení, např. manipulátory a dopravníky, umožňující pohyb, přesun a ukládání podložek nebo překládání výrobků na palety. Výrobní linka je zásobována betonem z mísícího jádra. Základním zařízením výrobního jádra jsou míchačky, pomocným zařízením zásobníky jednotlivých surovin, doprava surovin do míchaček a dále doprava čerstvého betonu do vibrolisu. Dlažební prvky (podobně jako obrubníky nebo vegetační dílce) se zpravidla vyrábějí jako dvouvrstvé. Tzv. jádrová vrstva vytváří nosnou část výrobku a je rozhodující pro deklarované pevnostní vlastnosti výrobků (pevnost v tlaku, pevnost v tahu za ohybu), nášlapná vrstva pak Obr. 3 Velkoformátová dlažba Concept Design vyrobená na zakázku u budovy Veletrhu ve Vídni [17] Fig. 3 Tailored paving Concept Design in Vienna Trade Fair [17]

uzavírá vrstvu jádrovou a zpravidla určuje ostatní vlastnosti výrobku (odolnost proti CHRL, obrusnost nebo jiné deklarované vlastnosti). Její tloušťka dosahuje zhruba 1/10 výšky výrobku. Pro výrobu vibrolisovaného betonu potřebujeme stejné suroviny jako pro výrobu obyčejného betonu, tj. kamenivo, cement, vodu, plastifikátory a barvy. V současné době jsou vyráběny betonové vibrolisované dlaždice nejen klasickou metodou, ale navíc se přidává povrchové zušlechtění, jako např. vymývání, kartáčování, broušení, tryskání a otloukání.

Další možností a variantou je použití přírodních kameniv, barevných ušlechtilých drtí a přírodních písků v nášlapné vrstvě, které betonovou dlažbu opět více přiblíží vzhledu přírodního kamene. Tyto dlaždice se často používají v místech, kde je třeba nahradit původní kamennou dlažbu. BAREVNOST Zpočátku byly veškeré prvky vyráběny v přírodní šedé barvě. Později byla započata výroba dalších barevných variant, např. červené, hnědé, okrové, černé

3

Obr. 5 Dlažba Carat Design šedý granit na ploše před hotelem v Nancy [17] Fig. 5 Carat Design grey granite, Nancy – a front of a hotel [17] Obr. 4 Pěší zóna v Langenfeldu v Německu s dlažbou La Linia v odstínech světlého granitu a antracitu [18] Fig. 4 La Linia, colours light granit and basalanthracit in pedestrian precinct in Langenfeld, Germany [18]


5 6/2007

47



6 Obr. 6 Dlažba Belpasso Premio Nuvola v Bäckerei Café v Norimberku [18] Fig. 6 Belpasso Premio Novola paving in Bäckerei Café in Nürnberg [18] Obr. 8 Dlažba Belpasso Secco Nero [18] Fig. 8 Belpasso Secco Nero paving [18]

8

48

7 Obr. 7 Desky Arcadia ve Woluwe Atrium-Fortis Real Estate v Bruselu [18] Fig 7 Arcadia paving in Woluwe Atrium-Fortis Real Estate in Brusel [18] Obr. 9 Dlažba Umbriano odstín červený granit [18] Fig. 9 Paving Umbriano, red granite [18]

9


6/2007

M AT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E M AT E R I A L S A N D T E C H N O L O G I E S Obr. 10 a) Bradstone nášlapná zahradní deska odstín antická hnědá [16], b) Dlažba Appia antica odstín lávově šedá [19], c) Dlažba Rhodos colormix podzim Fig. 10 a) Bradstone Log Sleepers colour Antique Brown [16], b) Appia antica paving lava-grey [19], c) Rhodos colormix autumn

10a) 10b)

10c)

Obr. 11 Dlažba Bradstone Old Town pískovcová , a) radnice v Korneuburgu v Rakousku, b) Zámek Smolenice, c) Carpe diem v Prešově [17] Fig. 11 Bradstone Old Town sandstone, a) Korneuburg, City Hall, Austria, b) Chateau Smolenice, c) Carpe diem, Prešov [17]

11a)

a dalších odstínů, za použití směsi s přídavkem barev ve formě prášků, mikrogranulátů nebo suspenzí. Vhodné je používat barvy anorganické, které mají deklarovanou stálobarevnost při použití pro barvení betonových výrobků. Velký ohlas a oblibu si získaly vícebarevné dlaždice, které působí velmi příjemným a přirozeným dojmem a nejméně narušují harmonii přírody. Probarvením lze získat např. dojem spadaného podzimního listí, ale i další atraktivní zabarvení. Díky moderním technologiím lze probarvovat kromě dlažby i ostatní betonové výrobky. VLASTNOSTI Betonové výrobky musí splňovat požadavky evropských norem a technické podmínky výrobce [1] až [15]. Jedná se zejména o pevnost v příčném tahu, pevnost v tahu za ohybu, odolnost proti chemickým rozmrazovacím látkám (CHRL), odolnost proti radionuklidům a rozměrové tolerance (šířka, délka, výška). S povolenými tolerancemi je nutné počítat a přizpůsobit jim stavební práce. Pevnost betonové dlažby Pevnost v příčném tahu se zkouší na hotových výrobcích – jádro i nášlap společně. Charakteristická pevnost v příčném tahu nesmí být menší než 3,6 MPa, přičemž žádný z jednotlivých výsledků nesmí být menší než 2,9 MPa, ani mít lomové zatížení menší než 250 N/mm délky porušení. Charakteristická pevnost v příčném tahu se určuje zkouškou podle ČSN EN 1338. Stáří vzorků pro zkoušku je minimálně 28 dní.


6/2007

11b)

11c)

49



Odolnost proti CHRL Tato zkouška se provádí pouze na nášlapné vrstvě. Odolnost proti povětrnostním vlivům se určuje podle [1] národní přílohy (NA), tab. 4.2. (odolnost vůči zmrazovacím cyklům při použití rozmrazovacích solí). Je-li ztráta hmotnosti po zkoušce mrazuvzdornosti menší nebo rovna 1000 g/m2, je betonová dlažba zařazena do třídy 3A. Při zkoušení více vzorků (z jedné výroby) musí být průměrný odpad rovněž menší nebo roven 1000 g/m2, přičemž žádná jednotlivá hodnota v souboru vzorků nesmí přestoupit 1200 g/m2. P R O A P R OT I Betonové výrobky poskytují zákazníkovi možnost provedení velmi atraktivních terénních úprav a zpevnění ploch za rozumnou cenu. Dalším kritériem, proč k realizaci jak velkých, tak i menších ploch raději použít betonové výrobky oproti např. asfaltovým povrchům, je rozebíratelnost krytu a možnost následného položení předtím rozebrané dlažby. Při pokládce lze kombinovat nejen různé barevné varianty stejného typu dlažby, ale i další tvary a typy tak, aby realizovaná plocha byla zajímavá, atraktivní a její barva a povrch odpovídaly okolí, tedy architektuře a přírodě, a bylo docíleno harmonie jednotlivých činitelů a dojem byl tak pro pozorovatele dokonalý. Barevná dlažba není omezena pouze na okrasné plochy. Dlažbu s různým probarvením a různými reliéfními prvky (např. dlažba pro nevidomé) lze použít při realizaci i dalších veřejných prostranství – parkovišť, autobusových a vlakových nádraží, zastávek, chodníků – pro jejich oživení, ohraničení, vymezení přechodů pro chodce, varovných pásů atd. Jak bylo zmíněno, betonové výrobky nám nabízejí i mnoho variant povrchových úprav. Zde je nutno zdůraznit, že povrchové úpravy nejsou pouze estetickým hlediskem, ale nabízejí svým uživatelům i vysokou bezpečnost při nepříznivém počasí. Nevýhodou při využití betonových výrobků pro velké plochy je určitě větší časová náročnost na realizaci krytu, než je tomu u ploch s asfaltovým povrchem. B E T O N A Ž I V OT N Í P R O S T Ř E D Í Beton je vyroben z přírodních materiálů a tomu odpovídá jeho chování. Tzn., že účinkem povětrnostních vlivů se mírně roztahuje a smršťuje. Podle toho jakým 50

Literatura: [1] ČSN EN 1338 Betonové dlažební bloky – Požadavky a zkušební metody, 2004, ČNI, Praha [2] ČSN EN 1340 Betonové obrubníky – Požadavky a zkušební metody, 2004, ČNI, Praha [3] ČSN EN 771-3 Specifikace zdících prvků – Část 3: Betonové tvárnice s hutným nebo pórovitým kamenivem, 2004, ČNI, Praha [4] ČSN EN 13198 Betonové prefabrikáty – Uliční vybavení a zahradní výrobky, 2004, ČNI, Praha [5] ČSN EN 771-5 Specifikace zdicích prvků – Část 5: Zdicí prvky z umělého kamene, 2004, ČNI, Praha [6] ČSN EN 1339 Betonové dlažební desky – Požadavky a zkušební metody, 2004, ČNI, Praha [7] ČSN EN 13369 Společná ustanovení pro betonové prefabrikáty, 2005, ČNI, Praha [8] ČSN EN 772-1 Zkušební metody pro zdicí prvky – Část 1: Stanovení pevnosti v tlaku, 2001, ČNI, Praha [9] ČSN EN 772-11 Zkušební metody pro zdicí prvky – Část 11: Stanovení nasákavosti betonových tvárnic a zdicích prvků z umělého a přírodního kamene vlivem kapilarity a počáteční rychlosti nasákavosti pálených zdicích prvků, 2004, ČNI, Praha

povětrnostním vlivům je vystaven a jaké vlastnosti očekáváme, používáme hladký nebo drsný povrch. Beton samozřejmě reaguje na znečištění. Stykem s jiným materiálem (např. vlhké listí ze stromů, pyl z květin apod.) dochází k barevnému bodovému zbarvení, které po čase zmizí povětrnostními vlivy (déšť, sníh). Na odstranění trvalých či dlouhodobých skvrn je nutno použít speciální čistící prostředky. Z ÁV Ě R Se vstupem zahraničních firem na český trh přišly i nové výrobky, prvky a technologie do výroby, jako vymývaná dlažba, použití křemičitého písku v nášlapné vrstvě a řada nových tvarů pro další využití nejen ve veřejném, ale i v soukromém sektoru. Nové prvky přinášejí určité zpestření do oblasti již „okoukaných“ a běžně používaných výrobků. I když jsou cenově na vyšší úrovni, zcela jistě najdou uplatnění právě díky novým povrchům, bare-

[10] ČSN EN 772-16 Zkušební metody pro zdicí prvky – Část 16: Stanovení rozměrů, 2001, ČNI, Praha [11] ČSN EN 772-20 Zkušební metody pro zdicí prvky – Část 20: Stanovení rovinnosti povrchových ploch betonových tvárnic, zdicích prvků z umělého kamene a zdicích prvků z přírodního kamene, 2005, ČNI, Praha [12] ČSN EN 206-1 Beton – Část 1: Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda, 2001, ČNI, Praha [13] ČSN 73 6131-1 Dlažby a dílce – Část 1: Kryty z dlažeb, 1994, ČNI, Praha [14] ČSN 73 1326 Stanovení odolnosti povrchu cementového betonu proti působení vody a chemických rozmrazovacích látek, 1985, Úřad pro normalizaci a měření, Praha [15] ČSN EN 12 390-3 Zkoušení ztvrdlého betonu – Část 3: Pevnost v tlaku zkušebních těles, 2002, ČNI, Praha [16] Kerti ötletek 2007, Semmelrock Stein + Design Burkolatkö Kft. [17] Umenie tvorby krajšieho priestoru 2005/2006, Semmelrock Stein + Design Dlažby s. r. o. [18] Die Kunst des Gestaltens 2006, Metten Stein + Design GmbH & CO. KG [19] Pre krajšie město, obec, záhradu 2007, Semmelrock Stein + Design Dlažby s. r. o.

nosti a své „neokoukanosti“. Firma Semmelrock Stein+Design plánuje postupné rozšiřování spektra nabízených produktů o další prvky, které jsou vyráběny v rámci celé firemní skupiny. Závěrem jen přání, aby se blýsklo na lepší časy a veřejné plochy se konečně vymanily ze své uniformní šedi. Pro využití vibrolisovaných betonových dlažeb hovoří spousta výhod včetně finančních. A co více lahodí našemu oku? Desetkrát opravovaný asfalt nebo znovu položená zajímavě navržená dlažba, kde nenaleznete ani stopy po předchozích výkopových pracích? fotografie: archív Semmelrock Colorbeton, a. s. Václav Košvanec Semmelrock Colorbeton, a. s. Řepná 993, 460 08 Liberec tel.: 482 428 433 e-mail: [email protected] www.semmelrock.com


6/2007

M AT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E M AT E R I A L S A N D T E C H N O L O G I E S

VZDĚLÁVÁNÍ

V POŽÁRNÍ OCHRANĚ

Na 19. až 22. únor 2008 se na Stavební fakultě ČVUT v Praze připravuje týden vzdělávání v požární ochraně, který se zaměří na novinky v požárním návrhu konstrukcí a na nové technologie pro požární bezpečnost staveb. Semináře pořádá ČVUT v Praze a Profesní komora požární ochrany® ve spolupráci s Ministerstvem vnitra ČR GŘ Hasičského záchranného sboru. Více na www.fsv.cvut. cz/pozarni.odolnost. Účastníci obdrží cvičební texty, Výpočet požární odolnosti konstrukcí a Nové technologie pro požární bezpečnost staveb, a výuková CD, na kterých jsou připraveny výukové kurzy, videofilmy a cvičební texty. Semináře byly zařazeny do systému celoživotního vzdělávání ČKAIT. Lekce semináře Problematika požární odolnosti konstrukcí (19. února 2007) prohloubí poznatky prezentované na kurzech v roce 2007. Analýza teploty v požárním úseku bude modelována zónovým modelem s podporou programu OZone v2.2 (v českém jazyce). Část věnovaná betonovým konstrukcím se zaměří na pokročilý návrh rozložení teploty v betonovém průřezu a na jeho využití pro konkurenceschopný návrh konstrukce. U ocelových konstrukcí bude ukázán jednoduchý návrh prvků, který využívá analýzu konstrukce za běžné teploty, a grafů u nominální teplotní křivky pomocí softwaru u zónových modelů. Z problematiky ocelobetonových konstrukcí si posluchači prohloubí znalosti v návrhu ocelobetonových sloupů s využitím materiálů projektu Access Steel. V části dřevěných konstrukcí bude rozpracována problematika požární odolnosti spojů, která je klíčová jak pro masivní, tak pro štíhlé prvky vystavené požáru. U zděných konstrukcí bude vysvětleno využití tabulek, které jsou součástí textových materiálů, pro návrh konstrukce. Novým systémům v požární ochraně se

2a)

2b)

Prof. Ing. František Wald, CSc. Katedra ocelových a dřevěných konstrukcí Stavební fakulta ČVUT v Praze Thákurova 7, 166 29 Praha 6 tel.: 224 354 757; mob.: 604 936 280 www.fsv.cvut.cz/~wald/; www.ocel-drevo.fsv.cvut.cz

Obr. 1 Modelování požární zkoušky v Cardingtonu dynamickou analýzou plynů – požární zatížení a konstrukce Obr. 2 Požár budovy Windsdor, Madrid 2006 BETON • TECHNOLOGIE • KONSTRUKCE • SANACE

budou věnovat semináře plánované na 20. a 21. února – pasivní a aktivní požární bezpečnost staveb. Teoretické části budou doplněny konkrétními informacemi o využití nových poznatků v projektech staveb a při realizaci. Na seminářích budou prezentovány novinky v právní úpravě požární bezpečnosti staveb, v posuzování vybraných výrobků pro zabudování do staveb a v normalizační činnosti. Účastníci semináře 1 se seznámí se zásadami při projektování, realizaci a následných kontrolách, např. těsnění prostupů instalací, obkladových materiálů pro zvyšování požární odolnosti konstrukcí, elektrické požární signalizace, stabilního hasicího zařízení, zařízení pro odvod kouře a tepla atd. Významnou částí semináře budou informace o dokladech, které mají prokazovat správnost provedení požárně-bezpečnostních zařízení ve stavbách pro kolaudační řízení, a dále dokladech o kontrolách těchto zařízení v průběhu užívání stavby. Přednášky se dotknou i problematiky projektování požární bezpečnosti staveb ve vztahu k zajištění efektivního zásahu a poučení, která byla získána při konkrétních požárech. Pracovníci ČVUT v Praze a PKPO® v letech 2006 a 2007 pracovali na evropském výukovém projektu Celoživotního vzdělávání v požární ochraně, který byl podpořen z Evropského strukturálního fondu, státního rozpočtu České republiky a rozpočtu hlavního města Prahy. V projektu byly pro statiky, požární specialisty a požární techniky připraveny výukové osnovy a textové materiály. Materiály, které získali účastníci seminářů v roce 2007 jako skripta, budou zveřejněny ve formě výukových lekcí na internetu. ČNI dal ve výukových lekcích souhlas s využitím odstavců požárních návrhových norem, což výrazně zvýšilo informační hodnotu dokumentů. Lekce budou koncem roku 2007 přístupné na adrese www.komora-po.cz.

6/2007

51

VĚDA

A VÝZKUM SCIENCE AND RESEARCH

PROF. ING. ZDENĚK P. BAŽANT, PHD, DR.H.C., M C C O R M I C K S C H O O L P R O F E S S O R A W A LT E R P. M U R P H Y PROFESSOR OF CIVIL ENGINEERING AND MATERIALS SCIENCE NA NORTHWESTERN UNIVERSITY 70 LET Prof. Zdeněk P. Bažant, přední světový odborník v oblasti mechaniky konstrukcí, především betonových, se v první polovině prosince dožil sedmdesáti let. Zdeněk P. Bažant se narodil v Praze v rodině známých českých inženýrů a profesorů ČVUT jako syn Prof. Ing. Dr. Zdeňka Bažanta, DrSc. ml., jednoho z nejpřednějších odborníků v oblasti geotechniky, a jako vnuk Prof. Ing. Dr. Zdeňka Bažanta, zakladatele celého oboru stavební mechaniky v tehdejším Československu. V roce 1955 byl jedním z „vítězů“ v celostátním kole Matematické olympiády Československa. V roce 1960 absolvoval (se samými výbornými) Fakultu inženýrského stavitelství ČVUT v Praze. Lze vysvětlit jen politickými důvody, že na ČVUT ani v ČSAV-ÚTAMu nebyl přijat na aspiranturu. Hodnosti kandidáta věd (CSc.) nicméně dosáhl v roce 1963 externím studiem v ČSAV během tříletého zaměstnaní (1961 až 1963), kdy pracoval jako úsekový stavbyvedoucí na stavbě obloukového mostu přes Vltavu ve Zbraslavi a jako mostní inženýr v Dopravoprojektu. Zde se proslavil projektem předpjatého komorového mostu přes Jizeru u Kořenova, který má značné půdorysné zakřivení, se středovým úhlem 30o v každém poli. V roce 1964 získal, spolu s architekty Ivem a Miladou Obersteinovými, 2. cenu (mezi osmnácti návrhy) ve veřejné anonymní soutěži na most přes Dunaj v Bratislavě (zavěšený předpjatý komorový nosník). V pohledu zpět, Zdeněk nelituje, ale je naopak rád, že byl donucen získat praktické zkušenosti (díky nimž např. dosáhl v Illinois autorizace – titulu registrovaného konstrukčního inženýra). Během let 1964 až 1967 pracoval na výzkumu kompozitů v Kloknerově ústavu ČVUT, postgraduálně studoval teoretickou fyziku na Karlově univerzitě a absolvoval půlroční stáž v Paříži. V předvečer odchodu do Ameriky v září 1967 se stihnul na ČVUT habilitovat a získat titul docenta pro betonové konstrukce. Po patnáctiměsíčním post-doktorském stipendiu Fordovy nadace na Torontské univerzitě přešel v lednu 1969 jako hostující výzkumný pracovník na University of California, Berkeley, v té době nejpřednější pracoviště v oboru teorie stavebních konstrukcí. Koncem roku 1969 se stal docentem (Associate Professor) na Northwestern University v Evanstonu, předměstí Chicaga, kde byl v roce 1973 jmenován řádným profesorem pro obor stavebního inženýrství a mechaniky materiálů. Zde též zastával funkce ředitele Centra pro beton a geomateriály (1981 až 1987) a vedoucího programu v oboru mechaniky konstrukcí a materiálů (1974 až 1978, 1985 až 1989). Vyko52

nával řadu prestižních funkcí, např. prezidenta Společnosti inženýrských věd (SES) v USA, šéfredaktora Journal of Engineering Mechanics, ASCE, oblastního redaktora pro USA v International Journal of Fracture, předsedy divize pro předpjaté reaktorové nádoby v IA-SMiRT, zakladatele a prvního prezidenta společnosti IA-FRAMCOS (Fracture Mechanics of Concrete Structures), jakož i společnosti IACONCREEP (Creep and Shrinkage of Concrete Structures), člena národní komise pro teoretickou a aplikovanou mechaniku USA a předsedy mnoha technických komisí. Přínosy Prof. Bažanta v oblasti stavebního inženýrství a materiálů jsou světového významu. Zásadním způsobem posunuly úroveň poznání a vytvořily „školu“ jeho spolupracovníků, následovníků a žáků v mnoha zemích celého světa – jde o velmi rozsáhlé spektrum zájmů a přínosů, z nichž lze např. jmenovat nelokální teorii kvazikřehkého lomu; prvenství v zavedení nelokality k účelu regularizace okrajové úlohy poškození materiálu; objevy zákona vlivu velikosti na únosnost kvazikřehkých konstrukcí, modelu svazku trhlin a normové metody využívající tento zákon pro stanovení energie kvazikřehkého lomu; termodynamiku nepružných konstrukcí; reologii a vysokoteplotní jevy v betonu; multiškálové modely mikrostruktury a nelokálního změkčujícího poškození materiálu; teorii lokalizace v heterogenních kvazikřehkých materiálech; stabilitu a konečné deformace trojrozměrných a nepružných konstrukcí; výpočet pravděpodobnosti porušení; teorii dotvarovaní, difúze a hygrotermálních jevů v betonu, s jejich statistikou v náhodném prostředí; teorii singularity napětí u třírozměrných vrubů; zákon velikosti pro případ vrubu konečného úhlu, mechaniku lomu vláknitých kompozitů, sendvičů a tuhých pěn (s použitím pro velké lehké lodě); porušení mořského ledu a skalních masivů; ztekucení podloží; chování reaktorových nádob a obálek při nehodách; teorie vzniku sněhových lavin; materiálové modely pro průnik střel betonovými bunkry a horninami; odchylky od klasické teorie plasticity kovů v mikronovém měřítku; a nedávno odvození zobecněného Weibullova rozdělení z interatomového potenciálu a aktivační energie, s důkazem, že práh tohoto rozdělení musí být nulový, a výpočet pevnosti pro pravděpodobnost porušení nižší než 10-6. Jeho výzkum byl bohatě financován federální grantovou agenturou (NSF), ministerstvy (DoE, DoT), americkým námořnictvem, letectvem, armádou, jakož i různými americkými a zahraničními firmami. O jeho všestrannosti a sledování nejaktuálnějších problémů svědčí i jeho okamžitá reakce na zřícení budov World


6/2007

VĚDA SCIENCE

Trade Center 11. září 2001, kdy během několika dní zpracoval fundované vyjádření k jeho příčinám, které bylo v USA brzy publikováno a přeloženo do sedmi jazyků. Prof. Bažant, kromě mnoha dalších odborných aktivit, je autorem více než 490 vědeckých článků v nejprestižnějších recenzovaných časopisech, a dále šesti knih zaměřených na dotvarování betonu, stabilitu pružných, nepružných a porušených konstrukcí, chování betonu při vysokých teplotách, mechaniku kvazikřehkého lomu a vlivu velikosti konstrukce na únosnost, plasticity konstrukcí, a škálování pevnosti konstrukcí. Přednesl více než sedmdesát plenárních kongresových vystoupení, je autorem čtyř patentů a editorem sedmnácti konferenčních sborníků. Podle International Science Index (ISI) patří v inženýrství všech oborů mezi 250 nejvíce citovaných autorů na světě a jeho práce se řadí mezi nejvýznamnější v oblasti mechaniky konstrukcí a materiálů. Na základě vynikajících přínosů světového významu v oblasti mechaniky konstrukcí a pevných látek, a zvláště teorie vlivu velikosti na porušení, byl Prof. Bažant zvolen členem Národní akademie věd USA (National Academy of Sciences, NAS). Akademie byla založena prezidentem Abrahamem Lincolnem v roce 1863, v době občanské války, jako poradní orgán vlády a poslanecké sněmovny. 197 členů Národní akademie věd má Nobelovu cenu a členství v ní je v americké vědě považováno za nejvyšší možné ocenění. Prof. Zdeněk Bažant byl do Národní akademie věd zvolen 30. dubna 2002 – a to jako jediný autorizovaný stavební inženýr a jediný odborník v oblasti betonu v této vrcholné akademii. Za své originální přínosy byl též zvolen členem Národní akademie inženýrství USA (National Academy of Engineering), a dále zahraničním členem Rakouské akademie věd, Italské národní akademie věd (dei Lincei), Lombardské akademie (Istituto Lombardo) a Inženýrské akademie České republiky. Byl též oceněn čestnými doktoráty na šesti univerzitách (ČVUT v Praze, Karlsruhe, Colorado, Milan, Lyon a Vídeň), medailemi von Kármána, Pragera, Newmarka, Warnera, Croese, L’Hermitea, Solina, Stodoly, Torrojy a (na ČVUT) Z. Bažanta st., a dále cenami Hubera, Lina, ICOSSAR, České společnosti pro mechaniku, Nejlepšího

MEZINÁRODNÍ

KONFERENCE

AND

A VÝZKUM RESEARCH

článku SEAOI, Nejlepší inženýrské knihy roku, vynikajícího nového občana v Chicagu 1976 a Cenou za životní dílo ASCE (Lifetime Achievement Award). Získal nejprestižnější výzkumná stipendia (Guggenheim, NATO, Humboldt Senior Scientist, JSPS, Kajima). Časopisy International Journal of Solids & Structures a International Journal of Fracture vydaly zvláštní čísla na jeho počest. U příležitosti jeho 60. a 70. narozenin byl oslaven sympozii na světových konferencích. Prof. Bažant od mládí rád hraje doma na piano; sport byl, a stále je, jeho vášní. Za studií hrál za tenisové mužstvo Stavební fakulty a vyhrál tenisový turnaj oddílu Dukla v Dejvicích. Byl též lyžařským instruktorem a umístil se jako sedmý ve slalomu v dorosteneckém přeboru Pražského kraje. V roce 1959 patentoval jedno z prvních bezpečnostních lyžařských vázání, kterého se sériově vyrobilo 30 000 párů (pod značkou Lověna ZPB) a bylo používáno začátkem 60. let zhruba třetinou lyžařů v Československu. V důsledku toho se stal členem celostátní sekce lyžování, s jejíž lyžařskou skupinou se dostal poprvé na západ. V Chicagu praktikuje „windsurfing“, plavání a jízdu na kajaku na jezeru Michigan. Je nadšenec vysokohorské turistiky a se ženou Ivou, lékařkou, sjezdili většinu lyžařských středisek v Americe a Evropě. Zcela nedocenitelné jsou zásluhy Prof. Bažanta o českou vědu, její rozvoj i o její všestrannou podporu, umožnění studijních a pracovních pobytů řadě českých i slovenských studentů a kolegů na jednom z nejprestižnějších vědeckých pracovišť, společné publikace, pořádání významných mezinárodních akcí i v České republice. To znamenalo pro mnohé naše pracovníky vstup do světové elity. Měl jsem tu čest být v trvalém kontaktu s Prof. Bažantem celých 45 let, a to i v dobách, kdy se to nevyplácelo. Této možnosti si nesmírně vážím nejen pro jeho mimořádné vědecké kvality, ale i pro jeho noblesu, velkorysost, zásadovost, pevný charakter a ochotu vždy pomoci. Proto mu, jménem svým i jménem mnoha kolegů, do následujících let přeji mnoho dalších vynikajících úspěchů, pevné zdraví, štěstí a spokojenost v osobním životě. Vladimír Křístek foto: W. F. Pfeffer

FIBRE CONCRETE 2007 (FC 2007)

V polovině září se, v rámci oslav 300. výročí založení ČVUT v Praze, na Fakultě stavební konal 4. ročník mezinárodní konference FIBRE CONCRETE. Nosnou myšlenkou letošního ročníku byly praktické aplikace vláknobetonů v úzkém vztahu výzkum – navrhování – technologie. Odborný program přednášek byl tématicky rozdělen do čtyř základních okruhů: současný stav výzkumu betonů s rozptýlenou výztuží, směry rozvoje teoretických metod jako základní podmínky pro praktické navrhování, nové poznatky v technologii s ukázkami nových využití různých typů vláknobetonů v betonovém stavitelství. Příspěvky ukázaly, že vláknobetony se využívají i jako konstrukční materiál pro vyztužené konstrukce a že se soustavně pracuje v teoretické oblasti podložené solidním experimentálním výzkumem na postupech pro praktické navrhování nosných stavebních konstrukcí. BETON • TECHNOLOGIE • KONSTRUKCE • SANACE

Diskutovalo se hodně, mimo jiné také o terminologii a o navrhovaném přístupu k hodnocení vlastností prostého a vyztuženého vláknobetonu. Součástí konference byla také doktorandská sekce se širší tématikou betonových konstrukcí. Akce potvrdila rostoucí zájem o kompozity s cementovou matricí vyztuženou vlákny. Konference se účastnili i zástupci okolních evropských zemí a třech mimoevropských (USA, Indie, Irán). Zájem projevily také stavební firmy působící nejen v oblasti výroby vláken, které se staly partnery konference. Všem, kteří konferenci v jakémkoliv směru podpořili, členové přípravného výboru děkují. Program odborných přednášek zpříjemnil společenský večer v gotických prostorách Sally Terreny Břevnovského kláštera. Těšíme se nashledanou na 5. ročníku konference Fibre Concrete 2009. Ing. Vladimíra Vytlačilová, přípravný výbor konference

6/2007

53

VĚDA


VÝPOČET

ROZLOŽENÍ VLHKOSTI V PORÉZNÍCH MATERIÁLECH N U M E R I C A L A N A LY S I S O F M O I ST U R E D I ST R I B U T I O N I N POROUS MATERIALS PETR ŠTEMBERK, T O M Á Š K R E J Č Í , J A R O S L AV K R U I S , VLADIMÍR KŘÍSTEK Článek se zabývá numerickým modelováním rozložení vlhkosti v porézním materiálu v čase. Jsou uvedeny základní matematické vztahy, jejich řešení a implementace do konečněprvkového programu SIFEL. Jako příklady užití zhotoveného programu jsou ukázány vyšetřování prostupu vody stěnou, vzlínání vlhkosti ve stěně a vysušování stěny, která byla zatopena. The paper deals with numerical modeling of moisture distribution in porous materials over time. The basic mathematical relations are given along with their solution and implementation to finite element code SIFEL. Examples of application of the finite element code are shown in analysis of moisture transfer in a wall, drying of a flooded wall and moisture rise. Stavební konstrukce jsou často vystavovány prostředím, která ovlivňují množství vody obsažené uvnitř struktury materiálu. Takovými konstrukcemi jsou například podzemní stěny, nechráněné venkovní stěny v zátopové oblasti nebo pilíře mostů umístěné ve středním pruhu dálnic, kde voda vstupující do struktury materiálu zpravidla obsahuje nečistoty a příměsi agresivních látek, které mohou narušit celistvost materiálu a následně ovlivnit životnost

konstrukce. Nevratné poškození může být také způsobeno zmrznutím obsažené vody. Beton je příkladem porézního materiálu, u kterého sice při jeho vzniku nastává plná saturace, avšak nadměrné množství volné vody a její pohyb uvnitř již plně vyvinuté struktury není nikterak žádoucí. Vzhledem k tomu, že betony běžné kvality vykazují otevřenou strukturu, je množství volné vody a její pohyb přímo ovlivňován okolním prostředím, a to jeho relativní vlhkostí a teplotou. Numerický nástroj popisovaný v tomto článku byl vyvinut pro vyšetřování prostupu vlhkosti porézním materiálem, jako je většina běžně používaných stavebních materiálů, kdy je právě brán v úvahu vliv relativní vlhkosti, teploty a případně i vliv vnějšího tlaku. Materiálové modely, které jsou užity v tomto numerickém nástroji, vycházejí z teoretických úvah popisovaných v několika publikacích, např. [1, 2, 3]. Použití výpočetního modelu je ilustrováno čtyřmi příklady vysychání a nasákání stěny. FYZIKÁLNÍ

P O D S T AT A P Ř E N O S U

V L H K O S T I A J E H O M AT E M AT I C K Ý POPIS

Vlhkost se ve stavebních materiálech nachází ve formě páry, vody, ledu anebo vrstvičky vody adsorbované na povrchu pórů. Tyto formy se důsledně nerozlišují. Množství vody obsažené v materiálu je popsáno pouze jejím celkovým množstvím. Vztah mezi relativní vlhkostí a množstvím vody je popsán retenční

^Z\taObcÒQS

!abtRWc[ &

;\]Ðabdd]RgIYU[!K

aObcÒQSYO^WZt`

$ abtRWc[ a]`^x\`]d\]dtVO ^ÂW'#`SZObWd\dZVY]abW

"

abtRWc[ acQVÝ[ObS`WtZ

"

$

@SZObWd\dZVY]abIK

54

&

Obr. 1 Příklad retenční křivky vlhkosti Fig. 1 An example of moisture retention curve

křivkou vlhkosti. Retenční křivka vlhkosti běžného stavebního materiálu, jako je např. beton nebo zdivo, se skládá ze tří částí (obr. 1). První část odpovídá sorpční izotermě do relativní vlhkosti zhruba 95 %. Ve druhé části postupně dochází k plné saturaci kapilár, což však neznamená, že veškeré póry jsou vyplněny vodou. K tomu dochází později až ve třetí části, kde neexistuje přímý vztah mezi množstvím vody a relativní vlhkostí, což je též patrné ze tvaru retenční křivky vlhkosti, která je po plné saturaci kapilár svislá. Hlavními vnitřními hybnými mechanizmy přenosu vlhkosti jsou difúze vodní páry a transport vody vlivem rozdílných kapilárních tlaků způsobených tzv. menisky, které mají stálou snahu se v kapilárách narovnat. Z vnějších vlivů to jsou rozdílné hydraulické tlaky, gradient tlaku vzduchu, teplota a gravitace. Obecně je transport vlhkosti pórovitým materiálem formulován jako sdružená úloha společně s transportem tepla, protože jejich vzájemné ovlivnění nelze zanedbat. Tok vlhkosti J se obecně skládá z toku ovlivněného gradientem koncentrace vlhkosti, což vyjadřuje Fickův zákon difúze, a toku ovlivněného gradientem teploty T, známého jako Soretův tok. Podobně je tepelný tok q složen z toku ovlivněného gradientem teploty T řízeného Fourierovým zákonem a tokem ovlivněným gradientem koncentrace vlhkosti, známým jako Dufourův tok. Tyto závislosti se vyjádří vztahy J = –aww grad w – awT grad T,

(1)

q = –aTw grad w – aTT grad T,

(2)

kde v případě betonu w by bylo množství volné vody, která není chemicky vázána. aww, awT, aTw a aTT jsou koeficienty odpovídající jednotlivým závislostem, pro které obecně platí awT ≠ aTw. K rovnicím (1) a (2) přijímáme předpoklad nedeformovaného skeletu betonu. S výjimkou vzniku velkých trhlin je tato hypotéza zcela pravdivá ze dvou důvodů. Za prvé, objemová stlačitelnost vody v betonu je mnohem vyšší než objemová stlačitelnost celého betonu, a tudíž relativní změna objemu pórů, která je řádově stejná jako objemové deformace betonu, nemůže


6/2007

VĚDA SCIENCE

ve vodě vyvinout žádné výrazné tlaky, a to ani v případě plné saturace. A za druhé, teplo vyvinuté prací napětí v betonu je téměř vždy zanedbatelné. Sdružená úloha vedení tepla a vlhkosti je nestacionární problém, který je popsán dvěma bilančními rovnicemi

∂e (3) = −RWd ( 8 ) , ∂b ∂B ∂e = h − RWd ( _ ) , (4) ρQ + Ve ∂b ∂b ρ

ve kterých vystupují toky tepla a vlhkosti ze vztahů (1) a (2). Druhý člen na levé straně rovnice (4) vyjadřuje množství tepla spotřebovaného při fázových změnách. Eventuální zdroj tepla je označen z. Prostorová diskretizace metodou konečných prvků (MKP) převádí rovnice (3) a (4) na soustavu obyčejných diferenciálních rovnic ve tvaru Cv + Kd = f ,

(5)

kde C je matice kapacity, K je matice vodivosti, d je vektor uzlových neznámých, v je vektor derivací uzlových neznámých podle času a f je vektor obsahující příspěvek od zdrojů a okrajových podmínek. Rovnici (5) je třeba diskretizovat v čase, což se provádí podle vztahů

dn+1 = dn + Δtvn+α ,

(6)

vn+α = (1–α)vn + αvn+1 ,

(7)

kde dolní indexy vyjadřují čísla časových kroků. Dosazením aproximací (6) a (7) do rovnice (5) vychází výsledná soustava algebraických rovnic ve tvaru (C + ΔtαK)vn+1 = = fn+1 – K(dn + Δt(1-α) vn) ,

(8)

ze kterého se vypočítají časové derivace uzlových hodnot. Samotné uzlové hodnoty se získají z rovnic (6) a (7). I M P L E M E N TAC E D O P R O G R A M O V É H O SYSTÉ M U SI FE L Na Fakultě stavební ČVUT v Praze je vyvíjen programový systém SIFEL (angl. SImple Finite ELements), ve kterém jsou nejnovější trendy a poznatky numerického modelování transportu tepla a vlhkosti využívány ve spojení s MKP. V současnosti je do programu implementováno několik modelů sdruženého přenosu tepla a vlhkosti. Jedná se zejména o fenomenologický přístup podle Künzela a Kiessla [3] a dva mikromechanické modely vycházející z práce Lewise a Schreflera [4] a z Tenchevovy teorie popsané v [5]. Tyto modely byly testovány a vyzkoušeny


AND

A VÝZKUM RESEARCH

na několika jednoduchých jedno a dvojrozměrných úlohách a dále pak rozšířeny a zobecněny pro úlohy trojrozměrné. Diskretizací transportního problému pomocí MKP dostáváme nesymetrický systém nelineárních rovnic. Pro řešení nelineární úlohy je nezbytné aplikovat Newton–Raphsonův algoritmus. Tento fakt výrazně zvyšuje nároky nejen na počítačové zpracování, ale i na vybavení počítače (rychlost procesoru, velikost paměti). Mění se způsob ukládáObr. 2 Vysychání stěny za běžných klimatických podmínek Fig. 2 Drying of wall under ordinary outside conditions Obr. 3 Vysychání stěny za běžných klimatických podmínek a použití teplometu Fig. 3 Drying of wall under ordinary outside conditions and using a heater Obr. 4 Nasákání z jedné strany zatopené stěny Fig. 4 Soaking of wall flooded on one side Obr. 5 Vzlínání vlhkosti ve stěně Fig. 5 Moisture rise in wall

2

3

4

5 6/2007

55

VĚDA


ní matic v systému algebraických rovnic, mění se způsob jejich řešení a narůstá doba výpočtu. Jako velmi výhodné řešení se ukazuje použití paralelního programování [6]. Fenomenologický model podle Künzela a Kiessla [3] zavádí v materiálovém bodě dvě neznámé veličiny, φ – relativní vlhkost [-] a T – absolutní teplotu [K]. Výhodou modelu je jeho použití při analýze stavebních konstrukcí za běžných klimatických podmínek a snadné a rychlé uplatnění fyzikálních vlastností materiálů zjištěných v laboratoři. Tento model byl v programu SIFEL rozšířen o model vývinu hydratačního tepla v betonu a o statisticky zpracovaný soubor klimatických podmínek pro Prahu (zdroj ČHMÚ). Mikromechanický model podle Lewise a Schreflera zavádí jako neznámé tři veličiny pc – pórový kapilární tlak [Pa], pg – pórový tlak v plynné fázi [Pa] a T – absolutní teplotu [K]. Model autorů Tenchev, Li a Purkiss zavádí jako neznámé tři veličiny ρv – koncentraci vodní páry [kg/m3], pg – pórový tlak v plynné fázi [Pa] a T – absolutní teplotu [K]. Složité mikromechanické přístupy (model [4] byl vyvíjen na DipartimenLiteratura: [1] Bažant Z. P., Thonguthai W.: Pore pressure in heated concrete walls: theoretical prediction, Magazine of Concrete Research, 31(107)/1979, str. 67–76 [2] Krejčí T.: Time–dependent behavior of concrete and other porous materials, ČVUT, Praha, disertační práce, 2003 [3] Künzel H. M., Kiessl, K.: Calculation of heat and moisture transfer in exposed building components, Int. J. Heat Mass Transfer, 40/1997, str. 159–167 [4] Lewis R. W., Schrefler B. A.: The finite element method in static and dynamic deformation and consolidation of porous media, John Wiley & Sons, Chiester-Toronto, 1998, 492 stran [5] Tenchev R. T., Li L. Y., Purkiss, J. A.: Finite element analysis of coupled heat and moisture transfer in concrete subjected to fire, Numerical Heat Transfer, Part A, 39/2001, str. 685–710 [6] Kruis J.: Domain decomposition methods for distributed computing, Saxe-Coburg Publications, Stirling, Scotland, UK, 2006

56

to di Costruzioni e Trasporti, Facoltà di Ingegneria, Università degli Studi di Padova, model [5] byl vylepšen a rozšířen na Department of Civil Engineering, University of Glasgow) jsou používány zejména pro modelování betonových konstrukcí zatížených vysokými teplotami. Příklady užití Pro tepelně-vlhkostní analýzu betonové stěny byl použit zjednodušený model, který vychází z mikromechanického přístupu Lewise a Schreflera [4]. Zjednodušení spočívá v redukci řídicích mechanizmů přenosu tepla a vlhkosti. Původní zastoupení plynné fáze porézního média – vodní pára a suchý vzduch je zredukováno pouze na vodní páru. „Nosná média“ jsou pouze vodní pára, voda a teplo. Tento model byl rovněž rozšířen o soubor klimatických okrajových podmínek. Tepelně vlhkostní analýza je tvořena čtyřmi studiemi: • vysychání stěny za běžných klimatických podmínek bez vlivu oslunění a působení větru (obr. 2), • proces vysychání za běžných klimatických podmínek jako v předchozí studii, navíc simulace působení tepelného zářiče na střed stěny (obr. 3), • simulace procesu nasákání, kdy je stěna z jedné strany zatopena, hydrostatický tlak působící na povrch stěny není do výpočtu zahrnut, na povrchu je uvažována pouze přítomnost vody (plné nasycení povrchu stěny) (obr. 4), • model nasákání od paty stěny (obr. 5). Ve všech analýzách je uvažována betonová stěna o výšce 3 m a tloušťce 450 mm a je použito stejných materiálových parametrů, které odpovídají běžnému konstrukčnímu betonu. Za zmínku stojí hodnoty permeability vodní páry δ = 2,5.10-12 až 1,0.10-11 kgm/s Pa, hydraulické vodivosti k = 1,0.10-17 až 1,0.10-16 kgm/s, tepelná vodivost λ = 2,0 W/m K a specifické teplo c = 880 J/kg K. Z rozboru výsledků je vidět dlouhodobý, ale významný proces vysychání a nasákání betonu. U procesu vysychání je patrné výrazné zrychlení použitím zářiče nebo teplometu. Z časových důvodů a počítačových nároků bylo nutné přejít z původně plánované trojrozměrné úlohy na úlohu dvojrozměrnou. Stěna byla modelována 13 500 čtyřúhelníkovými prvky s lineárními bázovými funkcemi. Počet uzlů byl 13 846. Simulace prvních 60 d vysychání

nebo nasákání stěny trvala zhruba 3 d na počítači Pentium 4 3,2 GHz, a to z důvodu malého časového kroku (někdy pouze jedna minuta vzhledem ke klimatickým podmínkám). Z ÁV Ě R Použitelnost popisovaného numerického nástroje, který je součástí programového systému SIFEL, je podstatně širší než příklady uvedených aplikací. Lze jej např. použít pro vyšetřování vlhkosti zděných anebo kamenných stěn. Jeho pomocí by také bylo možné optimalizovat rozložení teplometů a dobu jejich spuštění s ohledem na denní dobu a během dne se měnící cenu energie tak, aby byla stěna po zatopení vysušena za co nejkratší dobu, avšak za rozumnou cenu. Protože je popisovaný model součástí systému SIFEL, který obsahuje nástroje pro řešení úloh mechaniky, bylo by též možné řešit problémy, které vyžadují další sdružování úloh. Příkladem může být vyšetřování odezvy dynamicky namáhané konstrukce se zahrnutím vlivu degradace materiálu způsobené průnikem agresívních látek do jeho struktury. Takové úlohy jsou samozřejmě podstatně náročnější na zpracování, nicméně plně odpovídají svou složitostí a dobou řešení významnosti vyšetřovaných problémů, jako je např. určování zbytkové životnost.

Příspěvek byl vypracován za finanční podpory GAČR, projekt 103/05/2227.

Doc. Ing. Petr Štemberk, Ph.D. tel.: 224 354 364 e-mail: [email protected] Ing. Tomáš Krejčí, Ph.D. tel.: 224 354 309 e-mail: [email protected] Doc. Ing. Jaroslav Kruis, Ph.D. tel.: 224 354 369 e-mail: [email protected] Prof. Ing. Vladimír Křístek, DrSc. tel.: 224 353 875 e-mail: [email protected] všichni: Fakulta stavební ČVUT v Praze Thákurova 7, 166 29 Praha 6 Text článku byl posouzen odborným lektorem.


6/2007

MODUL

PRUŽNOSTI AUTOMATICKY? M O D U LU S O F E L AST I C I T Y AU TO M AT I C A L LY (I N I T S E L F W I T H O U T C O N T R O L )? J I T K A V AŠ KOVÁ , M I C H A L Š T E V U L A , V L A D I M Í R V E S E LÝ Převážnou část dvacátého století byla základní charakteristikou betonu jeho pevnost v tlaku. V devadesátých letech se vlivem vývoje způsobu navrhování a změn v technologiích výstavby a výroby betonu staly dominantními požadavky trvanlivost a definované přetvárné vlastnosti betonu. Compressive strength was a general characteristic of concrete for main part of the twentieth century. Due to a new design approach, development of building and concrete production technologies the requirements for durability and strain behavior of concrete have started dominant from the nineties. Ještě před rokem 1996, kdy byla v život uvedena norma P ENV 206-1 pro výrobu, specifikaci a shodu betonu, jsme znali označování betonu pouze ve formě B35. Výše uvedená předběžná a posléze i definitivní evropská norma EN 206-1 zavedla podrobnější specifikaci betonu zaměřenou na jeho trvanlivost (pro daný stupeň vlivu prostředí je stanoven maximální vodní součinitel, minimální množství cementu, minimální pevnostní třída betonu a popřípadě další požadavky, jako je provzdušnění či použití mrazuvzdorného kameniva). Požadujeme-li pouze pevnost v tlaku a trvanlivost, je to postačující. Specifikaci betonu je potřeba chápat jako způsob předávání informací mezi jednotlivými účastníky výstavby. Pokud půjdeme koupit auto, osobně navštívíme obchodníka, sdělíme mu nějakou naší úvodní představu a ve spolupráci s ním se dobereme konkrétního vozu s konkrétním motorem a konkrétní výbavou za konkrétní cenu. Celé jednání je předáváním informací. Pokud obchodníkovi pouze zašleme dopis s textem „chci limuzínu“, můžeme obdržet Fabii s motorem o výkonu 55 kW v základní výbavě. V případě, že jsme očekávali „čtyřkolku“ se sportovním výkonem a velkým kufrem a komfortem, budeme asi zklamáni. Zavádí-li projektant do výpočtu některé

předpoklady, např. modul pružnosti, pevnost betonu v tahu apod., a chce-li, aby byly naplněny při realizaci, měl by tento požadavek sdělit výrobci betonu. Spolehne-li se ve specifikaci pouze na pevnostní třídu, stává se hráčem loterie. V minulosti měl takový hráč velmi dobrou šanci na výhru, neboli na naplnění svých předpokladů ohledně modulu pružnosti, aniž je uvedl v projektu jako požadavek. Důvod je jednoduchý. Výroba betonu byla do počátku devadesátých let velmi konzervativní: voda, kamenivo, cement, výjimečně několik kilogramů (10 až 30) popílku a nějaké přísady. S nástupem samozhutnitelných a později dalších moderních betonů se situace změnila. Z různých důvodů se do betonu dává až několikanásobně více popílku a běžně se používají přísady, často polykarboxyláty. Dříve běžná maximální frakce kameniva 32 mm se snižuje na 16 mm. To vše ovlivňuje modul pružnosti betonu. Může dojít k jeho snížení až o 30 %. Nejčastější důvody uvedených skutečností: • lepší čerpatelnost, zpracovatelnost – větší množství jemných podílů, max. zrno kameniva spíše 16 než 32 mm, někdy i 8 mm, • odolnost vůči průniku tlakové vody – větší množství jemných podílů, nízký vodní součinitel při snadné zpracovatelnosti, • zpracovatelnost při zachování nízkého vodního součinitele – použití plastifikátorů, často polykarboxylátů, • dokonalejší (hladší) povrchy – větší množství jemných podílů, • nižší cena – nahrazení části cementu popílkem, • ekologie – zpracování odpadů z jiných odvětví průmyslu (nejčastěji popílek, křemičité úlety, jemně mletá struska). Přitom je dlouhodobě známo, že na složkách čerstvého betonu závisí i jeho výsledný modul pružnosti. Uváděly to a uvádějí i normy pro navrhování a výrobu betonu. Např.: Č S N 7 3 1 2 01 (rok vydání 1986) 2.1.1.3. Pokud jsou u třídy betonu požadovány v návrhu (v projektové dokumen-


6/2007

taci apod.) další kontrolované vlastnosti než pevnost v tlaku (např. pevnost v tahu, modul pružnosti, objemová hmotnost apod.), popřípadě je požadován beton se zvláštními vlastnostmi (obrusnost, vodotěsnost, mrazuvzdornost), nebo je předpokládáno použití betonu se zvýšeným obsahem záměsové vody, je toto nutné uvést v návrhu (v příslušné dokumentaci). Č S N 7 3 2 4 0 0 (rok vydání 1986) 3.1.4. Jsou-li projektovou dokumentací nebo jinými normami stanoveny požadavky na třídu betonu a mimo to ještě na pevnost v tahu nebo na modul pružnosti nebo na objemovou hmotnost, vyrábí se obyčejný hutný beton a kontrolují se všechny požadované vlastnosti (viz tab. 2*). Tyto betony se označují třídou betonu lomenou - hodnotou předepsané zaručené pevnosti betonu v tahu v MPa, nebo - písmenem E a předepsanou hodnotou modulu pružnosti v GPa, nebo - hodnotou předepsané objemové hmotnosti betonu v kgm-3. Č S N P E N V 19 9 2 - 1- 1 : 19 91 (rok vydání 1994) 3.1.2.5 Přetvárné vlastnosti (1) Hodnoty vlastností materiálů, které jsou nutné pro výpočet okamžitých i dlouhodobých přetvoření betonu, nezávisejí jen na pevnostní třídě betonu, ale také na vlastnostech kameniva a dalších parametrech souvisejících se složením směsi, a na prostředí. V případech, kdy je nutný přesný vypočet, se proto musí tyto hodnoty získat z údajů o příslušných materiálech a podmínkách provozu. Obvykle však postačuje přibližný odhad hodnot. 3.1.2.5.2 Modul pružnosti (1) Modul pružnosti nezávisí pouze na pevnosti betonu dané třídy, ale také na vlastnostech použitého kameniva (viz 3.1.2.5(1)*). (2) Nejsou-li tyto údaje k dispozici, nebo v případech, kdy se nepožaduje velká přesnost, lze použít střední hodnoty sečnového modulu Ecm pro danou třídu betonu podle tab. 3.2*. Hodnoty 57

v této tabulce jsou odvozeny z pracovního diagramu betonu při uvažování napětí σc = 0 a σc = 0,4fck (viz obr. 3.1*; σc = je napětí betonu v tlaku). (3) Hodnoty v tab. 3.2.* odpovídají vztahu: Ecm = 9,5(fck + 8)1/3 (Ecm v kN/mm2; fck v N/mm2). Platí pro beton ošetřovaný za běžných podmínek, vyrobený z kameniva obsahujícího převážně hrubou křemičitou frakci. V případech, kdy mají průhyby rozhodující význam, je třeba provést zkoušky betonu vyrobeného z kameniva, kterého se použije v konstrukci. V jiných případech se mohou získat spolehlivé hodnoty Ecm ze zkušeností, které jsou založeny na výsledcích zkoušek vzorků s obdobným kamenivem. Jedná-li se však o kamenivo s neznámými vlastnostmi, doporučuje se volit Ecm v určitém rozmezí hodnot. Č S N E N 19 9 2 - 1- 1 (rok vydání 2006) 1.3 Předpoklady (1) P Kromě uvedených obecných předpokladů - konstrukce jsou navrhovány příslušně kvalifikovanými a zkušenými osobami; - je zajištěn náležitý dohled a kontrola jakosti ve výrobnách, betonárnách a na stavbě; - stavbu provádějí osoby s příslušnou odborností a zkušenostmi; - stavební materiály a výrobky se používají podle ustanovení tohoto Eurokódu nebo podle příslušných specifikací materiálů nebo výrobků; - konstrukce bude náležitě udržována; - konstrukce bude používána v souladu s požadavky uvažovanými při návrhu konstrukce; - musí být splněny požadavky na provádění stavebních prací stanovené v EN 13 670. 3.1.3. Pružné deformace (1) Pružné deformace betonu velkou měrou závisí na jeho složení (zejména na kamenivu). Hodnoty uvedené v této normě se mají uvažovat za směrné pro obecné použití. Avšak pokud je konstrukce citlivá na odchylky od těchto obecných hodnot, mají se tyto hodnoty stanovit přesněji. (2) Modul pružnosti betonu závisí na modulu pružnosti jeho složek. Přibližné hodnoty modulu pružnosti Ecm (sečnová hodnota mezi σc = 0 a 0,4 fcm) pro beto58

ny se silikátovým kamenivem jsou uvedeny v tabulce 3.1*. Pro vápencové a pískovcové kamenivo se mají hodnoty snížit o 10, resp. 30 %. Pro čedičové kamenivo se mají hodnoty zvýšit o 20 %. Z uvedených citací jasně vyplývá, že v případech řešení citlivých na přetvoření je potřeba buď v návrhu počítat s odpovídajícím modulem pružnosti, nebo si modul pružnosti předepsat ve specifikaci. Použít tabulkové hodnoty ve výpočtu a ve specifikaci požadovat pouze pevnost v tlaku je přinejmenším nedostatečná komunikace. Navíc je třeba uvážit, že ony tabulkové hodnoty pocházejí pravděpodobně z doby před vznikem moderních betonů a nemohou tedy postihnout nové jevy a trendy. Porovnáme-li současnost a minulost starší 15 let, obdržíme značné rozdíly: • v navrhování se používají počítače s propracovanými a přesnějšími programy, • pracovní diagramy materiálů jsou lépe známy a jejich aplikace ve výpočtu se velmi přiblížila realitě, • běžně se používají betony vyšších tříd, • jsou navrhovány subtilnější konstrukce s menším počtem podpor (nejpopulárnější stropní konstrukcí v oblasti pozemních staveb je štíhlá bodově podepřená deska), • složení čerstvého betonu se z důvodů uvedených výše změnilo, • rychlost výstavby všech objektů je s minulostí nesouměřitelná, k odbedňování konstrukcí dochází standardně po několika dnech, • investoři a architekti preferují subtilnější konstrukce a „otevřené“ dispozice. Uvedené skutečnosti vedou k novým jevům v praxi: • výpočty se ženou více „na hranu“ stejně jako namáhání materiálů, • s betony vyšších pevnostních tříd přichází větší namáhání, štíhlost, zatěžuje se mladší beton. Vyjmenované okolnosti významně ovlivňují velikost deformací, zejména dotvarování. Výpočet průhybu železobetonové stropní desky s různými hodnotami modulu pružnosti Stropní deska tloušťky 0,18 m působí jako prostý nosník s teoretickým rozpětím 5 m. Je navržena z betonu C30/37 (návrhová hodnota pevnosti v tlaku fcd = 30/1,5 = 20 MPa, střední hod-

nota modulu pružnosti z tab.3.1 ČSN EN 1992-1-1 Ecm = 32 GPa, pevnost v tahu fctm = 2,9 MPa), vyztužení ∅ 10 po 100 mm z oceli S500 (fyd = 500/1,15 = 434,78 MPa, krytí 25 mm). Zjednodušený výpočet průhybu desky od účinku kvazistálého zatížení bez uvažování účinku smršťování betonu byl proveden pro stejné hodnoty pevnosti v tlaku a tahu a pro dvě různé hodnoty modulu pružnosti: a) tabulkovou Ecm = 32 GPa, b) sníženou o cca 30 % Ecm = 22 GPa. Pro výpočet účinků dlouhodobého zatížení bylo uvažováno lineární dotvarování, součinitel dotvarování φ (∞, t0) podle postupu čl. 3.1.4 ČSN EN 1992-11 za předpokladu cementu třídy N (např. CEM 42,5N), stáří betonu v době zatížení t0 = 28 d. Pro druhý případ byla hodnota φ (∞, t0) stanovena přibližně jako pro beton třídy s odpovídajícím modulem pružnosti. Je nutné poznamenat, že pro navrhování betonových konstrukcí jsou dle ČSN EN 1992-1-1 určeny betony pevnostní třídy nejméně C12/15, pro který tab.3.1 uvádí hodnotu Ecm = 27 GPa. Výsledné hodnoty průhybu od dlouhodobého účinku kvazistálé kombinace zatížení, 7,1 kN/m2 jsou: a) 11,6 mm, b) 20,2 mm. Pro vyšší zatížení 9,7 kN/m2: a) 31,5 mm, b) 39,3 mm. Uvedený příklad ukazuje vliv hodnoty modulu pružnosti na průhyb prvku. ČSN EN 1992-1-1, stejně jako další normy, ve svých článcích upozorňuje, že hodnoty uvedené v tab. 3.1 jsou směrné pro obecné použití a u konstrukcí citlivých na odchylky se mají stanovit přesněji. Obdobně při zjednodušeném posouzení průhybu pomocí ohybové štíhlosti je nutné uvážit skutečné vlastnosti betonu nejen podle pevnostní třídy. Tabulkové hodnoty ohybové štíhlosti, uvedené v normách podle třídy betonu, je pak třeba upravit. Proto je povinností projektanta, aby u konstrukcí, kde o parametrech návrhu rozhoduje přetvoření (resp. obecně podmínky mezního stavu použitelnosti), vždy ve specifikaci betonu deklaroval požadavky na přetvárné vlastnosti betonu (modul pružnosti); a aby v projektu uvedl stáří betonu v době zatížení, délku a způsob ošetřování atd.


6/2007

>`]XSYbO\b

^]dW\\{ROXS

BSQV\]Z]U R]ROdObSZS abOdPg

a[`ÈÍ]dt\ 0Sb]\vA<3< $ 1!!%F1!1H1Z 2[Of A! b`dO\ZWd]ab

\S^]dW\\{ROXS

Obr. 1 Příklad specifikace betonu dle ČSN EN 206-1 a komunikace mezi projektantem, technologem dodavatele stavby a technologem výrobce betonu Fig. 1 Example of concrete specification according to ČSN EN 206-1 and communication between a designer, a technologist of contractor and a one of concrete producer

h^ÒQ]dObSZ\]ab

;OfW[tZ\^`×aOY"[[^]RZSvA<3< !'& AbObWQYÝ[]RcZ^`cÐ\]abWdbZOYc3Q+!5>O^]RZSvA<7A=$%&"

* Poznámka: číslo tabulky nebo odstavce, na který se odvolává text normy, nepublikované v tomto článku.

BSQV\]Z]U dÝ`]PQS PSb]\c

Z ÁV Ě R Závěrem je potřeba říci: • Hovoříme o parametrech, které mají přímý vliv na deformace betonových konstrukcí včetně dotvarování, jde tedy o ověřování mezního stavu použitelnosti, ne o problémy s únosností. • Je triviální se podobnému hazardu vyhnout, předáme-li požadavek na vlastnosti materiálu výrobci betonu. Všichni známe staré označení betonů například „B25 V4“. Zde byl požadavek na kvalitu ohledně odolnosti vůči pronikání tlakové vody. Je zřejmé, že beton „B25“ vodostavebním být mohl, ale také nemusel. • Není potřeba, aby se každý statik stal odborníkem na technologii výroby čerstvého betonu. Je ale nezbytné, aby byl schopen odpovídajícím způsobem komunikovat s technologem dodavatele stavby a technologem výrobce beto-

ti, něco stojí. Je otázkou, zda je ve finále štíhlejší deska levnější než deska tlustější, a tudíž tužší a jsou-li vytvořená rizika dostatečně vyvážena výhodami subtilnějšího řešení.

nu. Například prostřednictvím odpovídající specifikace betonu. • Každá specifikace musí být zároveň uskutečnitelná v praxi. Kombinace požadavků C16/20 s modulem pružnosti 60 GPa bude ještě nějakou dobu věcí z oblasti sci-fi. • Všechno souvisí se vším. Volba tenčí stropní desky vede k použití betonu vyšší třídy, menší tuhosti konstrukce či prvku, vyššímu stupni vyztužení a větší citlivosti konstrukce na přetvoření. Je jí to dáno do její genetické výbavy. Opatření pro snížení míry tohoto nebezpečí, např. požadovaný vyšší modul pružnosObr. 2 Vazba mezi ČSN EN 1992-1-1 a ČSN EN 206-1 z hlediska specifikace betonu Fig. 2 Relation between ČSN EN 1992-1-1 and ČSN EN 206-1 from concrete specification point of view

V příspěvku byly využity výsledky získané při řešení VZ MSM 6840770001 Spolehlivost, optimalizace a trvanlivost stavebních materiálů a konstrukcí Ing. Jitka Vašková, CSc. Fakulta stavební ČVUT v Praze Katedra betonových a zděných konstrukcí Thákurova 7, 166 29 Praha 6 tel.: 224 354 636, fax 233 335 797 e-mail: [email protected] www.concrete.fsv.cvut.cz Ing. Michal Števula, Ph.D. Svaz výrobců betonu ČR Na Zámecké 9, 140 00 Praha 4 tel.: 246 030 153 e-mail: [email protected], www.svb.cz Ing. Vladimír Veselý Betotech, s. r. o. Beroun 660, 266 01 Beroun tel.: 311 644 063 e-mail: [email protected] www.betotech.cz

vA<3<''

>Sd\]abdbZOYc;]RcZ>`cÐ\]abW>Sd\]abdbOVc

>Sd\]abdbZOYc

-

-

B`dO\ZWd]abH^ÒQ]dObSZ\]ab

vA<3< $

Při specifikování pouze povinných parametrů nejsou naplněny všechny předpoklady návrhové normy (pevnost v tahu a modul pružnosti). Řešením je doplnění specifikace právě o požadovaný modul pružnosti nebo pevnost betonu v tahu nebo obojího.


6/2007

59

A N A LÝ Z A

SPOLEHLIVOSTI KONSTRUKCÍ NAVRŽENÝCH NA ZATÍŽENÍ SNĚHEM R E L I A B I L I T Y A N A LY S I S O F ST R U C T U R E S D E S I G N E D F O R S N OW ACTIONS MI L AN HOLIC KÝ, JANA MAR KOVÁ A M I R O S L AV S Ý K O R A Studie se zabývá analýzou spolehlivosti konstrukcí zatížených vlastní tíhou a sněhem. Porovnává se úroveň spolehlivosti konstrukcí navržených podle původních ČSN a ČSN EN Eurokódů. Výsledky potvrzují, že provedené změny platných předpisů byly oprávněné a potřebné. Pro zajištění spolehlivosti zejména u lehkých střech je vhodné zvýšit dílčí součinitel zatížení sněhem v závislosti na lokálních podmínkách a poměru charakteristických hodnot zatížení sněhem a celkového zatížení na hodnoty větší než 1,5. Analysis is focused on structures loaded by self-weight and snow. The reliability level of structures designed according to ČSN and ČSN EN Eurocodes is compared. It is shown that amendments adopted in Czech standards are justified and needed. For the achievement of adequate reliability level particularly of light-weight roofs, the partial factor of snow should be increased above 1.5 taking into account the local conditions and load ratio between the characteristic values of variable and total actions. Havárie většího počtu staveb během zimy 2005/2006 vyvolaly potřebu analyzovat možné příčiny těchto poruch a provést opatření, která by umožnila zvýšit odolnost konstrukcí na zatížení sněhem. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve spolupráci s Kloknerovým ústavem ČVUT (KÚ) vyhodnotil naměřená data z několika předchozích desetiletí. Podle zásad evropských norem pro navrhování stavebTab. 1 Charakteristiky zatížení sněhem na zemi ve vybraných lokalitách Tab. 1 Characteristics of snow actions on ground in selected regions

Lokalita Humpolec Praha–Břevnov Zlín

60

ních konstrukcí, EN Eurokódů, byla zpracována nová mapa sněhových oblastí, která se stala podkladem pro Změnu Z3 ČSN 73 0035 [4], Změnu Z1 předběžné normy ČSN P ENV 1991-2-3 [5] a Změnu Z1 definitivní evropské normy ČSN EN1991-1-3 [6]. Všechny tyto změny uvádějí shodné charakteristické hodnoty zatížení sněhem na zemi pro stejné sněhové oblasti mapy (mapa se člení na osm oblastí od 0,75 do 4 kN/m2, v 8. oblasti se mají získat údaje od ČHMÚ). Mapa sněhových oblastí uvedená v normách [4, 5 a 6] uvádí charakteristické hodnoty zatížení sněhem na zemi s průměrnou dobu návratu 50 let (kvantily ročních maxim pro pravděpodobnost 0,98). V některých oblastech jsou nyní tyto hodnoty až dvojnásobné proti původní ČSN 73 0035 [1]. Změny Z3 [4] a Z1 [5, 6] se proto staly předmětem řady diskuzí a odborných článků [9, 10, 11 a 12], ve kterých se změny zdůvodňují a poskytují pokyny pro jejich uplatnění v projekční praxi. V současné době lze u nás navrhovat konstrukce podle ČSN 73 0035 [4], kdy se uplatní pravidla pro kombinace zatížení podle této normy, nebo podle ČSN P ENV 1991-2-3 [5] s využitím kombinačních pravidel podle ČSN P ENV 1991-1 [8]. Po zavedení uceleného souboru ČSN EN Eurokódů budou předběžné Eurokódy zrušeny a do roku 2010 se budou v tzv. období současné platnosti používat ČSN nebo ČSN EN Eurokódy, které by pak měly původní ČSN nahradit, jak je požadováno v Pokynu L [20]. Při postupu podle ČSN EN Eurokódů se pro navrhování konstrukcí zatížených sněhem použije ČSN EN 1991-1-3 [3] a kombinace zatížení podle ČSN EN 1990 [7]. Předložený rozbor se zabývá analýzou spolehlivosti konstrukcí zatížených vlastní

Průměr ročních max. Var. koeficient μS1 [kN/m2] ročních max. VS1 0,533 0,323 0,296

0,66 0,70 0,64

Průměr padesát. max. μS50 [kN/m2]

Var. koef. padesát. max. VS50

1,61 1,02 0,88

0,22 0,22 0,22

tíhou a sněhem. Porovnává se spolehlivost konstrukcí navržených podle: • ČSN 73 0035 [1] – dále značeno jako varianta „ČSN“, • ČSN 73 0035 po Změně Z3 [4] – varianta „ČSN Z3“, • ČSN EN 1991-1-3 [6] s využitím základní kombinace zatížení podle dvojice výrazů „EN 6.10a,b“, která je v ČSN EN 1990 [8] upřednostněna, nebo také výrazu „EN 6.10“. Uvažují se zde tři vybrané lokality na území ČR, pro které jsou stanoveny pravděpodobnostní modely zatížení sněhem z dostupných měření ČHMÚ. Z AT Í Ž E N Í

SNĚHEM NA ZEMI

V E V Y B R A N Ý C H LO K A L I TÁC H

Pro zhodnocení modelu zatížení sněhem na zemi S zavedeném změnami Z3 [4] a Z1 [5, 6] se využila měření ročních maxim S1 v meteorologických stanicích Humpolec, Praha-Břevnov a Zlín z období 1962 až 2006. Základní statistické charakteristiky ročních maxim zatížení sněhem na zemi S1 (průměr μS1, variační koeficient VS1) jsou uvedeny v tab. 1. Roční maxima zatížení sněhem se popisují Gumbelovým rozdělením maximálních hodnot, viz ČSN EN 1990 [7] nebo skripta [13]. Za předpokladu nezávislosti ročních extrémů lze průměr μSN a směrodatnou odchylku σSN maxim, která nastanou v období N let, odvodit z ročních extrémů ze vztahů uvedených např. ve skriptech [13]

μSN = μS1 + 0,78 σS1 lnN , σSN = σS1 .

(1)

Kvantil ročních maxim odpovídající pravděpodobnosti p lze stanovit ze vztahu sp = smod – ln(-ln p) / c,

(2)

kde smod a c jsou parametry Gumbelova rozdělení pro roční maxima,

teoretické – sp (2) [kN/m2] 1,45 0,91 0,79

Charakteristické hodnoty ČSN [1] – s0 Změny Z3 [4] a Z1 [kN/m2] [5, 6] – sk [kN/m2] 1,0 1,5 0,5 1,0 0,5 1,0


6/2007

smod = μS1 – 0,577√6σS1 / π ; c = π / (√6σS1) .

ným sklonem (α ≤ 25°), pro které platí μs = 1,0. Součinitel κ se uvažuje: • hodnotou 1,2, pokud pro průměrné stálé zatížení (a zároveň charakteristickou hodnotu) platí μG = Gk ≤ 0,5 kN/m2, • hodnotou 1,0, pokud platí μG = Gk ≥ 1,0 kN/m2, • hodnotou stanovenou lineární interpolací v intervalu 1,2 až 1,0 pro 0,5 kN/m2 < μG = Gk < 1,0 kN/m2. Poznamenejme, že v souladu s ČSN 73 0035 [1] se součinitel κ stanoví pouze na základě tíhy zastřešení přenášeného uvažovaným nosným prvkem. V dalším rozboru se však nerozlišuje vlastní tíha zastřešení a další stálá zatížení, a proto se součinitel κ zjednodušeně stanovuje na základě charakteristické hodnoty celkového stálého zatížení Gk. Podle dokumentů [4, 5, 6] se zatížení sněhem na střeše ss,k určí ze vztahu

(3)

Tab. 1 dále uvádí statistické charakteristiky padesátiletých maxim zatížení sněhem na zemi S50, teoretické charakteristické hodnoty získané jako 98% kvantil Gumbelova rozdělení ročních maxim a charakteristické hodnoty zatížení sněhem na zemi sk podle ČSN 73 0035 [1] (značena jako základní tíha sněhu s0) a podle nové sněhové mapy zavedené změnami Z3 [4] a Z1 [5, 6]. Údaje v tab. 1 naznačují velmi dobrou shodu teoretických hodnot sp stanovených vyhodnocením meteorologických pozorování s hodnotami sk v nové mapě sněhových oblastí [4, 5, 6] pro lokality Humpolec a Praha-Břevnov. Pro oblast Zlína se zdá být charakteristická hodnota sk podle nové sněhové mapy poněkud konzervativní. Vzhledem k „vyhlazování“ sněhové mapy (z důvodu praktické použitelnosti se při tvorbě mapy zavedl omezený počet sněhových oblastí se stejnou charakteristickou hodnotou) lze konstatovat, že provedené změny Z3 [4] a Z1 [5, 6] velmi dobře odpovídají výsledkům pravděpodobnostního rozboru. Podrobný popis statistického vyhodnocení dostupných údajů o zatížení sněhem je v příspěvku [21].

ss,k = μi Ce Ct sk,

kde sk je charakteristická hodnota zatížení sněhem na zemi uvedená v tab. 1, μi tvarový součinitel, Ce součinitel expozice a Ct tepelný součinitel. Hodnoty tvarového součinitele v dokumentech [4, 5, 6] se opírají o nové poznatky ukládání nebo sfoukávání sněhu ze střech získané na základě evropského výzkumu [14]. Pro ploché střechy (α ≤ 25°) je tvarový součinitel μ1 = 0,8 (v dalším rozboru se zjednodušeně uvažuje rovnoměrné zatížení sněhem na celé ploše střechy). Součinitel expozice a tepelný součinitel se dále uvažují v souladu s doporučením dokumentů [4, 5, 6] jednotkové, Ce = Ct = 1, a proto se v dalším rozboru neuvádějí. Pro stanovení výpočtové hodnoty (návrhové hodnoty podle terminologie EN) zatížení sněhem na střeše se podle ČSN 73 0035 [1] uvažuje součinitel zatížení γQ = 1,4 (v normě označený γf), zatímco při výpočtu návrhové hodnoty podle dokumentů [4, 6] hodnota γQ = 1,5.

Z AT Í Ž E N Í S N Ě H E M N A S T Ř E Š E Podle ČSN 73 0035 [1] se normové hodnoty (charakteristické hodnoty podle terminologie Eurokódů) zatížení sněhem na střeše ss,k (v ČSN 73 0035 bylo značeno sn) stanoví z následujícího vztahu ss,k = s0 μs κ,

(4)

kde s0 je základní tíha sněhu na zemi (pro uvažované lokality uvedena v tab. 1), μs je tvarový součinitel a κ je součinitel stanovený v závislosti na tíze zastřešení. V dalším rozboru se uvažují ploché střešní konstrukce (α = 0°) nebo konstrukce s mírVeličina Odolnost Stálé zatížení Zatížení sněhem na zemi (50letá max.) Tvarový součinitel Součinitel lehkých střech Zatížení sněhem na střeše (padesatiletá max.) Model. nejistoty odolnosti Model. nejistoty účinků zatížení 1)

(5)

Symb. X

Rozd.1)

R G S μ1 μ Ss KR KE

LN N GU – – – N N

Dílčí souč. γ ČSN / ČSN Z3 / EN 1,1 / 1,1 / 1,1 1,20 / 1,20 / 1,35 – – – 1,4 / 1,5 / 1,5 – –

P R AV D Ě P O D O B N O S T N Í

ROZBOR

SPOLEHLIVOSTI

Předmětem rozboru je spolehlivost konstrukce, pro kterou lze funkci mezního stavu g(X) zapsat v jednoduchém tvaru g(X) = KR R – KE (G +μ1 S50) .

(6)

Základní veličiny vystupující v rovnici (6) jsou popsány v tab. 2. Ve funkci mezního stavu (6) se uvažují pro zatížení sněhem na zemi padesátileté extrémy S50. Poznamenejme, že statistické charakteristiky zatížení sněhem v tab. 1 se stanovily v souladu s postupy v Eurokódech. Předpokládejme, že konstrukce je ekonomicky navržena podle původní ČSN 73 0035 [1] (varianta „ČSN“), podle ČSN 73 0035 po Změně Z3 [4] („ČSN Z3“) a podle zásad zavedených Eurokódů s využitím výrazu „EN 6.10“ Rk / γM = γG Gk + γQ ss,k ,

(7)

kde charakteristická hodnota zatížení sněhem na střeše ss,k se určí ze vztahu (4) pro variantu ČSN a ze vztahu (5) pro varianty ČSN Z3 a EN 6.10. Dílčí součinitele a charakteristické hodnoty vystupující ve vztahu (7) jsou uvedeny v tab. 2. Ve variantě „EN 6.10a,b“ se předpokládá, že konstrukce je navržena podle dvojice výrazů (6.10a, 6.10b) a pro charakteristickou hodnotu odolnosti platí méně příznivý z následujících vztahů Rk / γM= γG Gk + ψ0 γQ ss,k ,

(8a)

Rk / γM= ξ γG Gk + γQ ss,k ,

(8b)

kde zatížení sněhem na střeše ss,k se stanoví ze vztahu (5). Redukční součinitele ξ a ψ0 ve vztazích (8a,b) se uvažují hodnotami doporučenými v ČSN EN 1990 [7], Tab. 2 Pravděpodobnostní modely základních veličin Tab. 2 Probabilistic models of basic variables

Xk ČSN / ČSN Z3 + EN dle (7) / (8) dle (10) viz tab. 1 1,0 / 0,8 1,0 až 1,2 / – dle (4) / (5) – –

μX ČSN / ČSN Z3 + EN 0,8 Rk 1,0 Gk viz tab. 1 1,0 / 0,8 – μ1 μS50 1,1 1,0

VX 0,10 0,05 viz tab. 1 – – VS50 0,05 0,10

N označuje normální rozdělení, LN lognormální rozdělení s počátkem v nule a GU Gumbelovo rozdělení maximálních hodnot [13].


6/2007

61

6C;>=:31

β

>@/6/0¿3D<=D

β

#

# 3 < $OP

"#

β b +!&

$P

"

3 < $OP

"#

$ O

!#

$ O

"

3 < $

!#

3 < $

!

! κ +

#

v A<

v A < H !

v A<

κ +

κ W\bS`^]ZOQS

κ W\bS`^]ZOQS

#

#

"

$

&

χ

1

κ +

"

$

&

χ

2

H:Î<

β

v A < H !

κ +

#

β >=@=D<Ë<ÎÇvA<·Ç3<$OP· #

# #

3 < $OP

" "#

$ O

3<$OP

" "#

$P

β b +!&

" "

β b +!&

" " ! !#

! !# v A < H ! ! !

3 < $

vA<

! !

κ +

#

κ +

#

v A< κ W\bS`^]ZOQS

κ +

κ W\bS`^]ZOQS 6c[^]ZSQ >ÒVO0 ÂSd\]d MSd\]d H Z \

#

#

3

β b +!&

$P

"

$

&

χ

Obr. 1 Index spolehlivosti β v závislosti na poměru zatížení χ pro lokalitu Humpolec Fig. 1 Reliability index β versus load ratio χ for region of Humpolec Obr. 2 Index spolehlivosti β v závislosti na poměru zatížení χ pro lokalitu Praha-Břevnov Fig. 2 Reliability index β versus load ratio χ for region of PragueBřevnov Obr. 3 Index spolehlivosti β v závislosti na poměru χ pro lokalitu Zlín Fig. 3 Reliability index β versus load ratio χ for region of Zlín Obr. 4 Porovnání indexu spolehlivosti β versus zatěžovací poměr χ – ČSN a EN 6.10 ve všech uvažovaných oblastech Fig. 4 Reliability index β versus load ratio χ – comparison of ČSN and EN 6.10 for all the considered regions

κ +

"

$

&

χ

4

>@/6/0¿3D<=D

β #

γ ? +'

"# "

β b +!&

" " !# ! ! !

γ ? +%

#

γ ? +#

#

Obr. 5 Vliv součinitele zatížení γQ na index spolehlivosti β Fig. 5 Reliability index β versus partial factor γQ

62

"

$

5


&

χ 6/2007

kde se uvádí ξ = 0,85 a ψ0 = 0,5 pro zatížení sněhem v obvyklých nadmořských výškách do 1000 m n. m. (pro větší nadmořské výšky se má uvažovat ψ0 = 0,7). V následujícím rozboru se sleduje spolehlivost konstrukce navržené podle jednotlivých variant. Analyzuje se spolehlivost v závislosti na poměru χ charakteristických hodnot zatížení sněhem na střeše k celkovému zatížení, který je dán vztahem

χ = ss,k /(Gk + ss,k) .

(9)

Pro poměr χ a známé zatížení sněhem na střeše ss,k lze ze vztahu (9) stanovit charakteristickou hodnotu stálého zatížení Gk = ss,k (1 – χ) / χ .

(10)

Poznamenejme, že v dalším rozboru se nerozlišují stálá zatížení z různých zdrojů (vlastní tíha konstrukce, tíha střešního pláště, tíha technického zařízení uvažovaného objektu, které může být zavěšeno na nosné konstrukci střechy apod.). Vzhledem k tomuto zjednodušení se ve variantách ČSN a ČSN Z3 uvažuje součinitel stálého zatížení γG = 1,2 (v normě označený γf). Ve výrazech (6.10) a (6.10a,b) se podle ČSN EN 1990 [8] uvažuje γG = 1,35. Pravděpodobnostní modely základních veličin popsané v tab. 2 jsou stanoveny na základě podkladů Joint Committee on Structural Safety (JCSS – Společná komise pro bezpečnost stavebních konstrukcí) [16]. Poznamenejme, že poměr μR/Rk průměrné a charakteristické hodnoty odolnosti R vychází z předpokladu, že pro charakteristickou hodnotu přibližně platí Rk ≅ μR (1 + 2VR) [16]. VÝSLEDKY ROZBORU SPOLEHLIVOSTI Rozbor spolehlivosti konstrukce vychází z funkce mezního stavu (6) a pravděpodobnostních modelů základních veličin uvedených v tab. 1 a 2. Obr. 1 až 3 zachycují závislost indexu spolehlivosti β na poměru zatížení χ pro konstrukci navrženou podle ČSN, ČSN Z3, EN 6.10 a EN 6.10a,b pro lokality Humpolec, Praha-Břevnov a Zlín. Na obr. 4 je porovnána spolehlivost konstrukcí navržených podle ČSN a EN 6.10 pro všechny uvažované lokality. Obr. 1 až 3 zřetelně ukazují, že konstrukce navržená podle původní ČSN 73 0035 [1] (varianta ČSN) vede k vý-

Literatura: [1] ČSN 73 0035 Zatížení stavebních konstrukcí, ČNI, 1986 [2] ČSN P ENV 1991-2-3 Zásady navrhování a zatížení konstrukcí. Část 2-3: Zatížení konstrukcí – Zatížení sněhem, ČNI, 1997 [3] ČSN EN 1991-1-3 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí – Část 1-3: Obecná zatížení – Zatížení sněhem, ČNI, 2005 [4] ČSN 73 0035 Zatížení stavebních konstrukcí, Změna Z3, ČNI, 2006 [5] ČSN P ENV 1991-2-3 Zásady navrhování a zatížení konstrukcí. Část 2-3: Zatížení konstrukcí – Zatížení sněhem, Změna Z1, ČNI, 2006 [6] ČSN EN 1991-1-3 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí – Část 1-3: Obecná zatížení – Zatížení sněhem, Změna Z1, ČNI, 2006 [7] ČSN EN 1990 Eurokód: Zásady navrhování konstrukcí, 2004 [8] ČSN P ENV 1991-1 Zásady navrhování a zatížení konstrukcí. Část 1: Zásady navrhování, Změna Z1, ČNI, 1997 [9] Studničková M.: Zatížení sněhem na střechách, Stavitel 3/2006 [10] Studničková M.: Aktualizace kapitoly V. Zatížení sněhem ČSN 73 0035 a přílohy 4 – Mapy sněhových oblastí, Stavební listy 11/12, 2006 [11] Studničková M.: ČSN EN 1991-1-3 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí – Část 1-3: Obecná zatížení – Zatížení sněhem a Změna Z3 ČSN 73 0035 Zatížení stavebních konstrukcí. Beton TKS 6/2006 [12] Kučera V.: Hodně sněhu – hodně stavebních havárií. Sborník příspěvků semináře Specifikace zatížení při hodnocení existujících konstrukcí, Praha, nakl. ČVUT 2006, www.konstrukce.cvut.cz [13] Holický M., Marková J.: Základy teorie spolehlivosti a hodnocení rizik, Praha, nakl. ČVUT 2005 [14] Snow loads, Final Report, DGIII-D3, 1999 [15] ČSN 73 1401 Navrhování ocelových konstrukcí, ČNI, 1998 [16] Joint Committee on Structural Safety, JCSS Probabilistic Model Code, 2001, www.jcss.ethz.ch [17] Holický M., Marková J.: Vliv alternativních postupů v EN 1990 na spolehlivost konstrukcí, Stavební obzor, roč. 11, č. 2, 2002 [18] Holický M., Marková J.: Reliability of Concrete Elements Designed for Alternative Load Combinations Provided in Eurocodes, Acta Polytechnica, Vol. 43, No. 1, 2003 [19] Schleich J. B., Sedláček G., Kraus O.: Realistic Safety Approach for Steel Structures, Eurosteel, Coimbra 2002 [20] Pokyn L Uplatňování a používání Eurokódů (ke směrnici o stavebních výrobcích, 89/106/EHS), Evropská komise, 2002 [21] Sýkora M.: Statistické hodnocení ročních maxim zatížení sněhem na zemi, sb. sem. Současné problémy hodnocení existujících konstrukcí, Praha, Česká technika, 2007 [22] Holický M., Marková J., Sýkora M: Spolehlivost lehkých střech zatížených sněhem, Stavební obzor, roč. 16, č. 3, 2007, Fakulta stavební ČVUT v Praze, Praha, s. 65–69

znamně nižší spolehlivosti než nový model zatížení sněhem zavedený Změnami Z3 [4] a Z1 [5, 6] (varianty ČSN Z3 a EN). Pro reálné hodnoty χ < 0,7 je index spolehlivosti β pro variantu ČSN menší přibližně o 1 až 1,5 v porovnání se směrnou hodnotou βt = 3,8 doporučenou pro konstrukce běžné třídy spolehlivosti RC2 podle ČSN EN 1990 [7]. Podle ČSN Z3 a EN 6.10a,b se index spolehlivosti β pro poměr zatížení χ v rozmezí od 0,4 do 0,7 (např. střešní konstrukce) pohybuje přibližně v intervalu 4 až 3 (pro vyšší reálné hodnoty poměru χ index β klesá pod βt = 3,8). Nejvyšší úroveň spolehlivosti je dosa-


6/2007

žena při návrhu podle výrazu (6.10). Pro zatěžovací poměr 0,4 až 0,7 je index spolehlivosti β vyšší o 0,4 až 0,1 v porovnání s ČSN Z3 a dvojicí výrazů (6.10a,b). Poznamenejme, že u všech uvažovaných variant je patrná významná proměnlivost indexu spolehlivosti β s měnícím se poměrem zatížení χ. Např. pro výraz (6.10) se index spolehlivosti β mění z 4,8 na 5 a se zvyšujícím se poměrem zatížení χ následně klesá až pod doporučenou mez 3,8. Výsledky pravděpodobnostního vyhodnocení meteorologických dat zatížení sněhem na zemi naznačují, že charakteristic63

ké hodnoty sk zavedené Změnami Z1 [4] a Z3 [5, 6] dobře odpovídají teoretickým hodnotám. Pro dvojici výrazů (6.10a,b) je však spolehlivost konstrukce pro vyšší zatěžovací poměry χ > 0,4 nedostatečná; index spolehlivosti β významně klesá pod směrnou hodnotu βt. Tomu lze zabránit zvýšením dílčího součinitele zatížení sněhem γQ. Obr. 5 naznačuje vliv součinitele γQ na index spolehlivosti β pro lokalitu Praha-Břevnov, kterou lze považovat za reprezentativní. Poznamenejme, že v předchozí studii [22] byly získány téměř shodné výsledky pro údaje ze stanic Praha-Břevnov a Ostrava–Poruba. Obr. 5 ukazuje, že pro žádoucí zvýšení spolehlivosti konstrukcí se zatěžovacím poměrem χ do 0,7 by bylo potřebné zvýšit hodnoty dílčího součinitele zatížení sněhem γQ. Poznamenejme, že podobný poznatek je uveden v nedávné studii zpracované pro kombinaci zatížení sněhem a větrem v šesti lokalitách v Německu [19]. Z ÁV Ě R E Č N É P O Z N Á M K Y Závěry analýzy spolehlivosti konstrukcí zatížených vlastní tíhou a sněhem lze shrnout do následujících bodů: • Statistický rozbor dostupných měření ve

BETONÁŘSKÉ

DNY

třech vybraných lokalitách v ČR potvrzuje charakteristické hodnoty zatížení sněhem uvedené v nové mapě sněhových oblastí, která je součástí Změny Z3 ČSN 73 0035 [4], Změny Z1 ČSN P ENV 1991-2-3 [5] a Změny Z1 ČSN EN 1991-1-3 [6]. • Modely zatížení sněhem na střeše zavedené Změnami Z3 [4] a Z1 [5, 6] zvyšují výrazně spolehlivost konstrukcí v porovnání s původní ČSN 73 0035 [1]. • Úroveň spolehlivosti konstrukcí vystavených zatížením vlastní tíhou a sněhem klesá s rostoucím poměrem χ charakteristických hodnot zatížení sněhem a celkového zatížení. • Index spolehlivosti konstrukcí navržených podle ČSN 73 0035 [1] může v některých případech klesnout až na hodnotu 2, která přibližně odpovídá vysoké pravděpodobnosti poruchy 0,02. • Index spolehlivosti konstrukcí navržených podle Změny Z3 ČSN 73 0035 [4] a podle dvojice výrazů (6.10a,b) v ČSN EN 1990 [7] a ČSN EN 1991-1-3 [6] může v některých případech klesnout na hodnotu 3, která přibližně odpovídá pravděpodobnosti poruchy 0,001, a te-

2007

28. a 29. listopadu se konala v Konferenčním centru Aldis v Hradci Králové již 14. mezinárodní konference zaměřená výhradně na beton a betonové konstrukce – Betonářské dny. V předvečer konference uspořádala Česká betonářská společnost, pořadatel akce, kombinovaný společenský večer v prostorách Výukového centra Lékařské fakulty UK v Hradci Králové, na kterém byly předány ceny vítězům vyhlášených soutěží. Titulem Nejlepší diplomová práce byly oceněny práce Ing. Jiřího Marka Parkovací dům v Hradci Králové v kategorii Budovy, Ing. Svatopluka Zobka Návrh mostu přes Masarykovo

dy stále nedostatečné úrovni spolehlivosti konstrukce. • Nejvyšší úroveň spolehlivosti je dosažena při návrhu podle výrazu (6.10) v ČSN EN 1990 [7] a ČSN EN 1991-1-3 [6]. Index spolehlivosti je vyšší přibližně o 0,1 až 0,4 v porovnání se Změnou 3 ČSN 73 0035 a s ČSN EN 1990 [7], ve které byla použita dvojice výrazů (6.10a,b). Pro vyšší poměry zatížení χ se rozdíly snižují. • Pro zajištění spolehlivosti konstrukcí (především lehkých střech) se doporučuje zvýšit dílčí součinitel pro zatížení sněhem v závislosti na lokálních podmínkách a poměru charakteristických hodnot zatížení sněhem a celkového zatížení (stálého a sněhu) na hodnoty větší než 1,5. Studie vznikla jako součást řešení GAČR Spolehlivost a rizika konstrukcí v extrémních podmínkách. Prof. Ing. Milan Holický, DrSc. e-mail: holický@klok.cvut.cz Doc. Ing. Jana Marková, PhD. e-mail: [email protected] Ing. Miroslav Sýkora všichni: Kloknerův ústav ČVUT v Praze Šolínova 7, 166 08 Praha 6

nádraží v Praze v kategorii Inženýrské konstrukce a Ing. Nataliye Pokorné Zařízení pro ošetřování betonových vzorků podle předepsané teplotní historie v kategorii Technologie betonu. Titul Vynikající dizertační práce získali Ing. Lukáš Vráblík, Ph.D., za práci Analýza chování betonových mostů velkých rozpětí v kategorii Navrhování a konstrukce staveb z betonu a Ing. Claus Peter Strobach, Ph.D., za práci Steel-fibre-reinforced prestressed precast beams made of self-compacting concrete v kategorii Technologie betonu. Titulem Vynikající betonová konstrukce byly oceněny stavby Nové ústředí ČSOB Group v Praze a Knihovnicko-informační centrum „U Přívozu“ v Hradci Králové v kategorii Budovy, Most přes Rybný potok v kategorii Mosty a Malá vodní elektrárna Vraňany v kategorii Tunely a ostatní inženýrské stavby. (Podrobněji se budeme soutěžím věnovat v dalších číslech časopisu. Pozn. red.) Úvodní zasedání konference bylo ve středu zahájeno jmenováním Prof. Ing. Zdeňka Bittnara, DrSc., děkana Stavební fakulty ČVUT, Čestným členem ČBS. Po vyzvaných přednáškách pokračoval odborný program konference v sekcích dle zaměření příspěvků: Technologie výstavby betonových konstrukcí, Významné realizace, Pohledový a architektonický beton, Novinky a trendy v navrhování a nově byla do programu zařazena sekce Český beton v zahraničí. Velký společenský večer v prostorách KC Aldis patřil opět neformálním setkáním se stávajícími i novými obchodními partnery či přáteli. redakce

64


6/2007

SPEKTRUM SPECTRUM

REŠERŠE

ZE ZAHRANIČNÍCH ČASOPISŮ

BAREVNÁ AUSTRÁLIE Antony Schmidt Minerální práškové barvivo abilox vyvinuté společností Ability Building Chemicals z Melbourne je velice vyhledávané pro svou rozmanitost, barevnou stálost a výjimečnou trvanlivost. Již dvacet let je používané architekty, designéry a dodavateli na stavbách po celé Austrálii, např. pro cesty, chodníky, obrubníky, vozovky, budovy, prefabrikované betonové prvky a dokonce pro sochy a veřejná umělecká díla. Pigmenty mají vysokou barevnou stálost, jsou 100% odolné proti UV záření a jsou nabízeny ve čtyřiceti osmi barevných variantách. Barvivo je vhodné pro míchání s většinou tříd a typů suchých betonových směsí, zahrnujících také stříkaný beton, maltové směsi a plastbeton, stejně tak i pro omítky, malty, práškové sádry a asfalt. Pro dodavatele suchých betonových směsí je barvivo abilox dodáváno v snadno transportovatelných a rozložitelných obalech. Lze rychle a lehce umýt z přepravních míchacích strojů a barelů (www.abilityproducts.com.an/index.html). Concrete Engineering International: Colouring Australia, Spring 2007, Vol. 11, No. 1, pp. 54–56

Obr. 1 Použití barviva na dlažební kostky, chodníkové patníky a prvky na sezení v ulici na předměstí Melbourne Obr. 2 Skuptury „North“ od Marka Stonera v City of Geelong

DLAŽBA

Š E T R N Á K Ž I V OT N Í M U

PROSTŘEDÍ

Alan Stubbs Hlavním nedostatkem tradičních dlažebních metod je problematická kvalita podkladní vrstvy, jejíž pevnost je zásadní pro integritu vozovky. Dlažba je vkládána do podkladní vrstvy až do jedné třetiny své výšky a její malé zhutnění může mít za následek nedostatek kontaktu mezi podkladem a plochou dlažebních kostek. Mnoho poruch vozovek v minulosti bylo způsobeno malou pevností a trvanlivostí podkladní vrstvy. Problémy spojené s tradičními stavebními metodami je možné řešit. SikaPave NF injektážní hmota a lehčené kamenivo vytvoří betonovou konstrukci, která má požadovanou pevnost v tlaku, střihu a ohybu. Finální povrch dosahuje vysokého standartu, který je vyhovující i z estetického hlediska. Systém je jednoduchý, používá čtyři složky: vlastní dlažební kostky, granulované slinuté kamenivo z popílku, na kterém kostky leží, SikaPave injektážní hmotu pro spáry a Sika urychlovač tuhnutí (na vodní bázi) pro dosa-

Obr. 1 Řídká malta litá mezi granulované slinuté kamenivo z popílku Obr. 2 Bodová injektáž malty a aplikace urychlovače tuhnutí

žení požadované pevnosti a zabezpečení povrchu výplňové malty proti trhlinám. Systém je šetrný k životnímu prostředí – kamenivo je zcela a cementová malta částečně vyrobena z recyklovaných odpadních materiálů.


6/2007

Concrete For the Consruction Industry: Paving with sustainability, October 2007, Vol. 41, No. 9, pp. 24–26

65

SPEKTRUM SPECTRUM

TOYO ITO

A MUTSURO A KONSTRUKCE

SASAKI –

PETR ŠMÍDEK Článek představuje dvě nejaktuálnější realizace Toyo Ita, jednoho z nejvýznamnějších současných japonských architektů. V uplynulých měsících přinesly odborné zahraniční magazíny obsáhlé reportáže o jeho nejnovějších projektech krematoria v Kakamigahaře a knihovně tokijské Tama Art University. Mezi tyto periodika se nyní může zařadit také časopis Beton TKS. Článek čtenářům přibližuje prostředí japonské architektury, poukazuje na důležitost některých prvků v tvorbě místních architektů a objasňuje podíl inženýrů na výsledné podobě stavby. Není snadné psát o jiných kulturách. Obzvlášť pak pro Středoevropana, který by rád přinesl zprávu o architektonickém dění v dalekém Japonsku. V našem sousedství přece existují neméně zajímavé stavby nebo příklady spolupráce inženýra s architektem. Jen ve městě nad Temží působí v současnosti taková jména jako Cecil Balmond1), Hanif Kara nebo Jane Wernick. Všichni tito inženýři přednášejí na prestižních architektonických školách a podílejí se na projektech světoznámých tvůrců. Anebo stačí pohlédnout do bohaté evropské minulosti a připomenout si osobnosti jako Ove Arup2), Peter Rice nebo Edmond Happold. Lidem je přirozené hledat nové možnosti a objevovat věci dosud nepoznané. Po uplynulém desetiletí plného architektonických výstřelků a extravagancí se začíná pozornost veřejnosti obracet k japonské dovednosti dosáhnout minimálními prostředky působivého výsledku, který však neruší a jen nepatrně vyčnívá ze svého okolí. Je rovněž zajímavé, jak se lidé po celém světě snaží dosáhnout stejného výsledku odlišnými prostředky. Kupříkladu idea geometrické abstrakce je v evropském prostředí chápána lineárně, zatímco pro japonskou tradiční představu o abstrakci jsou užívány křivkové tvary. Podobně je na tom naše chápání symetrie a japonská nesouměrná estetika.3) Odlišné pohledy dokazují, že existuje více než jen jedno správné řešení. Japonská kultura je nám natolik vzdálená, že se řešení obdobných úloh nebudou odlišovat v pouhých drobnostech. Japonská města se Evropanům jeví jako nediferencovaná, neutrální a neustále se proměňující kompaktní forma, která se může kdykoliv a bez jakéhokoliv omezení rozrůstat libovolným směrem. Díky častým zemětřesením v japonské kultuře postrádají ideu pevné a mohutné architektury navržené, aby přečkala co nejdéle. Stavby jsou v periodě krátkých dvaceti let bourány a nahrazovány novými formami a funkcemi. Japonská města se tak neustále mění, aniž by však ztratila svůj základní koncept: neutrální a fragmentární soustava bez jakýchkoliv vztažných bodů s výjimkou komunikačního a dopravního systému.4) Toyo Ito přirovnává Tokio k soustavě mikročipů, které vzájemně sdílí jen nehmotnou fluiditu a také fakt, že je vytvořeno z mnoha vrstev.5) Tvorba Toyo Ito asi dokáže nejlépe vystihnou esenci japonských měst založených na neutrálním podkladním systému, kam může být aplikováno jakékoliv architektonické dílo. Itovo popírání forem, neurčitost, transparence je totiž daleko bližší mentalitě japonských měst než jasně definované a provokativní stavby Araty Isozaki nebo Tadao Ando. Kenneth Frampton již koncem sedmde66

SYMBIÓZA ARCHITEKTURY

sátých letech napsal, že by bylo mylné považovat Ita za populistu, a namísto toho bychom měli oceňovat jemnou citlivost vyjadřovanou v jeho dílech.6) Framptonova slova platí stále a v dnešní dnešní době jsou možná ještě aktuálnější. Koji Taki, japonský filozof a dlouholetý Itův přítel, zase poukazuje na to, že Ito byl jedním z mála architektů schopných rozeznat, že architektura vychází z prožitků společnosti ve spojitosti s technikou, a architekt je tou osobou, která je způsobilá přeložit tyto rozmanité prvky do nových prostorových modelů.7) Taki dále vyjmenovává pět kapitol Calvinovy knihy Americké přednášky8) (lehkost, rychlost, přesnost, patrnost, různorodost), které až nápadně připomínají pojmy užívané Item při popisování svého vlastního architektonického bádání. Komplexnost současného japonského světa pravděpodobně nejlépe vystihuje společné dílo architekta Toyo Ito a jeho hlavního inženýra Mutsuro Sasaki. O významu tohoto inženýra může svědčit publikace a výstava, kterou mu na počátku letošního roku věnovali na půdě prestižní londýnské školy Architectural Association. Toyo Ito dokonce prohlašuje, že se díky němu změnilo jeho architektonické myšlení.9) Pro přiblížení současné japonské architektury tak kupodivu dokáže nejlépe posloužit osoba statika Matsuro Sasaki. Na výčtu jeho spoluprací lze nalézt nejvýznamnější jména všech tří architektonických generací: představitele klasické postmoderny Aratu Isozakiho, nejvýraznějšího představitele současné japonské architektury Toyo Ito a z nastupující generace je to Ryue Nishizawa.10) Toyo Ito mnozí považují za nejvíce inovativního japonského architekta dneška. Jeho kancelář, založená již v roce 1971, přicházela s celou řadou zajímavých projektů, avšak za zlomový bod jeho kariéry je považována mediatéka v Sendai (obr. 1), k níž byl kvůli složitosti konstrukce přizván právě Mutsuro Sasaki. Jako prvotní inspirace architektovi posloužily plovoucí mořské chaluhy. Když se Sasakimu dostaly do rukou první skici soutěžního návrhu, tak byl imponovaný architektovou vizí, ale zároveň se obával nereálnosti celého projektu. Z kresby, kde několik nesouměrných trubek podpírá tenké destičky stropů, inženýr nakonec vytvořil třináct unikátních mřížových struktur z trubek vynášejících sedm čtvercových stropů o straně 50 m a tloušťce 400 mm. Nikdy předtím nebylo nic podobného zrealizováno. S nadsázkou lze však říct, že od Sasakiho je podobný výkon pokaždé očekáván. Každý z jeho návrhů totiž není ničím jiným než malou inženýrskou revolucí. Sasaki mění tradiční empirické metody za nové druhy tvarových analýz využívajících principů evoluce a samoorganizace živých tvorů. Za použití počítačové metody ESO (pokročilé optimalizace evolučních struktur) je forma následně uzpůsobena tak, aby vytvářela racionální strukturální tvary11). Prostřednictvím opakujících se nelineárních analýz začnete organický vývoj stavební formy vnímat v celé její struktuře založené na vztahu mezi jejím tvarem a automatickou reakcí. Výsledná architektura se v konstrukčním prostředí rozpouští a proudí – je „tekoucí strukturou“.12) Před dvěma lety napsal Akihisa Hirata článek pro japonský časopis a+u.13) Popsal v něm způsob práce v Itově ateliéru, kde dostal příležitost strávit několik měsíců jako praktikant. Itovy nečinilo jakékoliv obtíže pracovat současně na dvou diametrál-


6/2007

SPEKTRUM SPECTRUM

Obr. 1 Mediatéka v japonském městě Sendai, Toyo Ito 2001 Obr. 2 Obchod Tod‘s na slavné tokijské ulici Omotesando, Toyo Ito 2004

ně odlišných projektech. Tokijský obchodní dům Tod‘s (obr. 2) i kulturní fórum do belgického Gentu sice využívaly jako hlavní nosnou konstrukci železobeton, ale zatímco první projekt pracoval s lineárním motivem abstrahované koruny stromu převedené do obalové plochy nosného pláště, tak druhý návrh tvořila složitá prostorová konstrukce vycházející z křivek několikátého stupně a amorfních tvarů. V tomto článku následují dva aktuální příklady staveb, které vznikly ve spolupráci architekta Toyo Ito s inženýrem Mutsuro Sasaki. Odvážné betonové konstrukce univerzitní knihovny Tama a krematoria v Kakamigahara vznikaly také v přibližně stejném období a pro nosnou konstrukci si její autoři zvolili stejný materiál, ale opět se od sebe tyto realizace velmi odlišují. To jen potvrzuje slova Andrey Maffei, že je těžké Ita zařadit do nějakého přesného a pevného proudu myšlenek. Jeho hlavním úmyslem není prozkoumávat pouze jediný směr nebo vytvořit svůj vlastní formální „styl“, který by pak všude používal. Jeho výzkum začíná bedlivým pozorováním konzumní japonské společnosti a výkladem jejího sociálního kontextu.14) KNIHOVNA TAMA ART UNIVERSITY Tokijský campus v Hachioji City je jedním ze dvou sloužících Tama Art University, což je soukromá umělecká škola založená v roce 1935 a čítající dnes přibližně 4 700 studentů. Ito si představoval, že by se celá hmota knihovny umístila do jedné podzemní úrovně, aby svým objektem už dále nezahušťoval areál campusu a ponechal na místě park se sochami. To však nebylo hned z několika důvodů možné, a tak přišel s variantou pěticípého půdorysu s konkávními obvodovými stěnami. Kvůli omezenému rozpočtu musela být tato varianta rovněž upravena. Itův tým se nadále pokoušel vytvořit prostor, který by odkazoval na éterickou nadzemní jeskyni. Výsledkem této myšlenky převedené do konstrukce byla nepravidelná soustava řady protínajících BETON • TECHNOLOGIE • KONSTRUKCE • SANACE

se oblouků (obr. 3). Ito nechtěl svými betonovými oblouky složit poctu gotickým katedrálám nebo románským kryptám.15) Aby se vyhnul takovým asociacím, pokusil se vytvořit co nejsubtilnější konstrukci. Pouhých 200 mm tlustá betonová žebra si však nemohla vystačit s klasickou výztuží. Nejprve musel být postaven skelet z kovových desek s navařenými ocelovými trny, které pak byly opláštěny betonovou směsí. Rozpony oblouků se pohybují od 1,8 až po úctyhodných 16 m. Při navrhování základů se muselo počítat se zemětřesením a celá budova proto spočívá na gumových deskách absorbujících seismické otřesy a umožňujících objektu mírný pohyb. Celý vnitřní prostor definují řady oblouků ubírající se po jemných křivkách. Tyto obloukové stěny se vzájemně v různých úhlech protínají a vytváří nepravidelnou síť lichoběžníků a trojúhelníků. Podlaha v přízemí se svažuje ve sklonu 1/20 a kopíruje přirozený spád okolního terénu. Interiér knihovny je tak v těsném kontaktu s okolní přírodou. Nesnaží se vyčleňovat přehnanými terénními úpravami, ale také nemá ambice vměšovat se do okolní krajiny.16) Přijímá ze svého kontextu přírodní síly vycházející ze země a přetváří je do architektonické soustavy.17) Ve stejném spádu 1/20 (avšak proti svažujícímu se pozemku) leží také střecha knihovny. Jediným vodorovným prvkem v knihovně proto zůstává podlaha v prvním patře. Jednoduchá myšlenka naklonění podlahy přinesla do interiéru nevídané obohacení pohledů a výhledů. Přízemí klesá směrem k parku a zeleň je tak možné zahlédnou skrz celou budovu již od hlavního vstupu. Polovina přízemí knihovny slouží ke schůzkám, odpočinku nebo jen jako zkratka při procházení campusem. Jediným místem ke schůzkám s učiteli a studenty ostatních fakult byla dříve pouze kavárna. Dnes mohou studenti posedět v novém bufetu, prohlédnout si za skleněnými stoly nejnovější časopisy nebo jen strávit chvilku při čekání na autobus. Stavbu tak lze využívat aniž by se muselo vkročit do knihovny. 6/2007

67

SPEKTRUM SPECTRUM

Knihovna v Tama byla jejími autory vyřešena do posledního detailu. Ito se nespokojil pouze s návrhem obálky, kterou by pak vyplnil nějaký interiérový návrhář sériově vyráběným nábytkem. Sám navrhl stropní svítidla či netradiční plechové police na knihy. Některé z polic se vlní mezi sloupy a jiné jako pavučina nepravidelně vyplňují prostor mezi oblouky. Pro návrh mobiliáře a dalších drobných doplňků oslovil japonskou designérku Fujie Kazuko.18) K R E M AT O R I U M V K A K A M I G A H A R A Druhou z Itových staveb je krematorium Kakamigahara (obr. 4) ležící v japonské prefektuře Gifu. Organicky zvlněná stavba nahradila původní zašlé krematorium za místo, kde lze důstojně složit nebožtíkovi poslední poctu. Ito svůj koncept popisuje jako 68

Obr. 3 Knihovna Tama Art University v Tokiu, Toyo Ito 2007 (autor: Rampei Goto, Naoya Fujii, Ishiguro Photographic Institute)

„proměnu typizované strnulosti do tekoucího organického prostoru, který věstí nekonečné množství nových možností ve vzájemném vztahu mezi architekturou a lidmi.“ 19) Ito hledal takovou formu, která by stavbu dematerializovala, a konstrukci, která by promlouvala klidně a vyrovnaně. Inspiraci nakonec našel ve zvolna plujících mracích na obloze a tento obraz přenesl do železobetonové skořepiny spočívající na dvanácti kónických sloupech. Zastřešení krematoria zapadá do obrazu okolních kopců. Obzvlášť v zimě, kdy jsou vrcholky


6/2007

SPEKTRUM SPECTRUM

pokryté sněhem, je harmonie krajiny se zvlněným bílým betonem dokonalá. Přestože se forma tváří nespoutaně, tak její tvar vychází z přesně určeného algoritmu vytvořeného výběrem optimálního strukturálního řešení. Ito konstrukci přirovnává k rostlinám, které docilují velice komplexních výsledků překvapivě jednoduchými prostředky. Konečné formy bylo na stavbě dosaženo za pomocí dřevěného bednění, na které se uložila ocelová síť postříkaná betonem. Aby co nejvíce vyzněly křivky 200 mm silné železobetonové desky, tvoří většinu obvodového pláště bezrámově osazené tabule jednoduchého skla.20) V Itově tvorbě se lze setkat s pojmy jako tekutost, transparence21), zastřená architektura22), což nejsou slova, která by se v evropské architektuře hojně vyskytovala. Ito se však jimi nesnaží oslnit, ale moderními prostředky citovat tradiční způsob japonského stavění.

Z ÁV Ě R Peter Rice, jeden z nejvýznamnějších inženýrů konce minulého století, svým lidem v kanceláři říkal: „Nechte architektům jejich tajemství“. Hanif Kara, jeden z předních britských konstruktérů současnosti, k tomu dodává: „Nehrajte si na architekty. Dobré inženýrství je lepší než špatná architektura.“ 23) Na opačné straně se podobnými pravidly řídí také japonští architekti, kteří si od samého zrodu projektu zvou odborníky a ponechávají část tajemství zrodu nové konstrukce také na nich. Vzájemný respekt a dokonalá symbióza obou profesí má za následek tak výjimečné stavby, jaké můžeme pozorovat v dnešním Japonsku.24) Ing. arch. Petr Šmídek Fakulta architektury VUT v Brně POříčí 273/5, 639 00 Brno-Staré Brno

Obr. 4 Krematorium Kakamigahara v prefektuře Gifu, Toyo Ito 2006 Poznámky: 1) Obsáhlé informace o dvorním inženýrovi Rema Koolhaase viz. Petr Šmídek: Cecil Balmond– za hranicí běžného inženýrství, Stavba 2/2007 s. 76-79 2) Příběh člověka, který po sobě zanechal inženýrské impérium s více 9000 zaměstnanci viz. Peter Jones: Ove Arup: Masterbuilder of Twentieth Century, Yale University Press, New Haven 2006 3) Tuto rozdílnost konkrétně popisuje nedávno zesnulý japonský architekt Kisho Kurokawa na svém projektu přístavby nového křídla Van Goghova muzea v Amsterdamu, kde vlastním jazykem reagoval na modernistickou stavbu G.T. Rietvelda. 4) Andrea Maffei: Toyo Ito, the Works, Electa, Miláno 2001, s. 9–18, ISBN 1-904313-01-9 5) Toyo Ito: Architecture in a Simulated City, Kenchiku Bunka, 12/1991 6) Kenneth Frampton: The New Vawe of Japanese Architecture, Institute for Architecture and Urban Studies, 1978 7) Koji Taki: Architecture is No Longer “Architecture“ in A. Maffei: T. Ito works, projects, writings, Miláno 2001, s. 19–25 8) Italo Calvino: Americké přednášky: Šest poznámek pro příští tisíciletí, Prostor 1999, ISBN 80-7260-006-0 9) „Je mi jasné, že se mé architektonické myšlení změnilo ihned, jakmile jsme tě angažovali do práce na Sendai.“ T. Ito in: Mutsuro Sasaki: Morphogenesis of Flux Structure 10) Jen v uplynulém roce se Sasaki podílel na těchto projektech SANAA: kancelářská budova Novartis v Basileji, skleněný pavilon pro Toledo Museum of Art v Ohiu nebo The New New Museum v New Yorku, které bude otevřeno 1. prosince 2007. 11) Jeff M. Hammond: Mutsuro Sasaki: Flux Structure, Metropolis Tokyo, čl. 589 12) Mutsuro Sasaki: Morphogenesis of Flux Structure, AA, London 2006, ISBN 978-1-902902-57-9 13) Akihisa Hirata: Ghent and TOD’S: Coincidence of Opposites, a+u 417, 06/2005 14) Andrea Maffei: Toyo Ito, the Works, Electa, Miláno 2001, s. 9 15) Rob Gregory: Reading Mater, The Architectural Review 08/2007, s. 46–55 16) „Vždy jsem svoji architekturu koncipoval jako položenou na zahradu, což znamená, že svoje díla vidím jako zahradu a ne, že by mým cílem bylo nutné vytvořit architekturu, která by se mísila do krajiny.“ T. Ito in JA Library, 2. července 1993 17) Toyo Ito: Spider‘s web, Domus 09/2007, s. 34–43 18) Erica Marson: A Symphony of arches, Ottagono 09/2007, s. 16–23 19) Micheal Webb: Organic Embrace, The Architectural Review 08/2007, s. 75–77 20) The Japan Architect 64, Winter 2007, s. 36–37 21) Toyo Ito: Three Transparencies, Suké Suké, Nuno Nuno Books, Tokio 1997 22) Pojem “Blurring Architecture“ začal Ito používat u projektu mediatéky v Sendai, která nově definovala pojem knihovny pro 21. století. Čtvercová patra o délce strany 50 m nejsou jasně členěna a také okraje stavby architekt “rozmazal“. 23) Nina Rappaport: The Engineer‘s Moment, The Architectural Record, 08/2007, s. 90–95 24) Zahraničnímu publiku byla současná japonská tvorba asi nejuceleněji představena koncem minulého roku na konference ArchiLab, z níž vzešel třísetstránkový katalog Archilab 2006 Japan: Nested in the City, ISBN: 2-910385-48-5


6/2007

69

SPEKTRUM SPECTRUM

NA

VÝSTAVĚ KVĚTIN V POZORNOST BETON GUY THOMPSON Beton ukázal svoji krásnou tvář na letošní výstavě květin v Chelsea, kde prvky zahradní architektury tvořily důležitou strukturní formu a zároveň vizuální protipól zeleně. Na výstavě květin Chelsea 2007, bylo použití betonu na zahradě velmi nápadné. Zatímco v několika vystavovaných zahradách beton pouze doplňoval výsadbu, v jiných byly akcenty položeny opačně a zeleň podporovala betonové prvky zahradní architektury. Výrazný přínos betonu pro zahradní architekturu a design byl podtržen i vítězem soutěže o Nejlepší zahradu výstavy a výhercem Zlaté medaile – zahradou „600 dní s Bradstone“ (obr. 1). Zahrada podle návrhu Sarah Eberle analyzuje služební turnus astronauta v délce 600 dnů na Marsu a jeho vztah k životnímu prostředí. Budování zahrady trvalo osm let od prvotního konceptu, přes návrh až k realizaci a bylo založeno na výzkumech prováděných v Evropské kosmické agentuře a Britském vědeckém muzeu. V zahradě vystavěné z betonu a kamene byla pouze hrstka rostlin. Dlažba v zahradě byla navržena tak, aby

NA SEBE POUTAL

připomínala obrazce vyprahlého jílu, které byly spatřeny na Marsu, a celkové barevné schéma bylo v tónech tmavě šedé, červené, „sežehlé“ oranžové a měděné nacházejících se na planetě. Dramatický efekt zahrady přilákal pozornost kritiků, na než zapůsobila smělost celého návrhu. Beton hrál důležitou úlohu i v aktuální „Udržitelné zahradě“ společnosti Marshalls (sponzora výstavy), která vyhrála stříbrnou medaili (obr. 2). Návrh a realizace je v malebné modři, zahrada sama apeluje na zahradníky, pro něž jsou stále důležitější otázky týkající se klimatických změn, etických hodnot a ekonomického dopadu globalizace. Prostor byl jasně vymezen řadou betonem dlážděných stezek vedoucích do budovy studia, které sloužilo jako multifunkční outdoorový ateliér a bylo umístěno pod valem hlíny a sutě. Ohradní zdi zahrady byly postaveny z recyklovaných desek lešení. Téma recyklace dále rozvíjely opěrné stěny celého valu a ateliéru, tvořené gabiony se suťovou výplní, a krychle z recyklovaného skla v okolí bazénu. Šedá voda byla taktéž recyklovaná a skleněné pyramidy byly zdrojem solární energie. Na suťovém valu rostly náprstníky a směsice polního kvítí. Mokřad byl osázen rákosem obecným (Phragmites australis), hranice přední zahrady byly tvořeny kombinací ovoce, zeleniny, bylin a květin k řezu. V protikladu k těmto kompozicím stojí zahrada sponzorovaná dalším výrobcem 2

1

CHELSEA

betonu – společností Brett, jejímž cílem je vytvořit v srdci centrálního Londýna venkovskou idylu s tradiční zahrádkou v chalupářském stylu (obr. 3). Zahrada, kterou navrhl Geoff Whiten, předvádí zdařilou kombinaci přírodní a betonové dlažby a stěn. Beton nebyl použit pouze za účelem vyvolání dojmu tradice. Zahrada designéra Andy Sturgeona s názvem „Venkovní pokoj“ (The Outdoor Room) využila novátorské žaluziové betonové stěny umístěné podél jedné strany zahrady. Díky změkčení přírodní zelení vystihla tato zahrada téma letošní výstavy moderního designu. V kategorii „Elegantních zahrad“ byla v astrologické zahradě „Kulminace Venuše“ Cambridgeské koleje New Hall použita k vyjádření dráhy Venuše zakřivená stěna z leštěného betonu. Křehkou atmosféru Země symbolizoval skleněný globus vyplněný živými rostlinami v kontrastu se suchou, popraskanou koulí v přední části zahrady. Zahrada navržená Sue Goss měla intenzivní sochařský výraz, který rezonoval s modernistickou bílou architekturou New Hall. Hlavní zeleň v zahradě představoval hranol v barvách duhy. Před několika lety prohlásil Sir Roy Strong při návštěvě výstavy květin v Chelsea: „Tento rok je rokem betonu“. Můžeme říci, že tato slova jistě platila pro výstavu roku 2007, kde zahradní architekti a designéři zcela využili beton futuristickým, současným i tradičním způsobem a tím prokázali, že tento materiál je rozhodně materiálem současnosti a stejně tak i budoucnosti. Otištěno s laskavým souhlasem redakce časopisu Concrete For the Construction Industry (Concrete For the Construction Industry: Concrete makes its mark at Chelsea Flower Show, Vol. 41, Num. 6, July 2007, pp. 11)

3 Redakčně zkráceno Obr. 1 Nejlepší zahrada výstavy firmy Bradstone Obr. 2 Udržitelná zahrada společnosti Marshalls Obr. 3 Firma Brett, výrobce betonu, sponzorovala zahradu, jejímž cílem byl vytvořit v srdci centrálního Londýna venkovskou idylu s tradiční zahrádkou v chalupářském stylu

70


6/2007

SPEKTRUM SPECTRUM

VOLNĚ

STOJÍCÍ PREFABRIKOVANÉ PRVKY PRO

PARK ROYAL

1

CHRIS FOSTER First Central v Parku Royal, který má ambice stát se jedním z neprestižnějších londýnských mezinárodních business parků, bude mít 111 500 m2 kancelářských prostor umístěných v přibližně 18 ha zahrad s jezerem, přírodní rezervací, korzem a hotelem. V současné době se staví nová budova FC200, která bude poskytovat 14 860 m2 kancelářských prostor volně upravitelných podle potřeb nájemců. Kontrakt na veškeré zahradní architektonické práce v oblasti pódia a přední části budovy získala Společnost Evans Concrete Products se sídlem v Derbyshire, specialista na prefabrikáty a betonové výrobky na zakázku. Stěny byly původně navrženy jako monolitické s obkladem z přírodního kamene. Tenkostěnnost obkladových panelů byla ovšem limitujícím faktorem pro jejich velikost. Bylo by nutné vyrobit velké množství malých panelů, což se ukázalo velice nákladné vzhledem k velkému počtu upevňovacích prvků a době potřebné pro instalaci. Evans návrh přepracoval tak, že monolitické stěny nahradil volně stojícími nedělenými prefabrikovanými prvky. Větší opěrné stěny vysoké 4 m a květinové stěny byly nově navrženy tak, že výztuha ve spodní části přečnívala, aby bylo možné stěny zakotvit k základové desce. Opěrné stěny tvaru L byly vysoké 1200 mm a 4 m dlouhé. U všech prvků byly navrženy falešné spáry jako výraz původního architektonického konceptu obkladu Portlandským kamenem. Ve větších stěnách bylo zalito vedení a upevnění světel osvětlujících vstupní rampu. Všechny díly byly vyrobeny jako prefabrikované v provozovně společnosti Evans Concrete v Ripley, Derbyshire, z vápencového kameniva s vápencovou moučkou a bílým cementem. Povrch byl omýván slabou kyselinou, aby napodoboval přírodní Portlandský kámen. Účelem bylo dosáhnout souladu se stávajícími budovami ve First Central. Veškeré prvky bylo možné instalovat podle předem stanoveného plánu jediným dodavatelem. Přibližně 250 prvků se podařilo nainstalovat za osm týdnů. Jednotlivé díly se lišily hmotností a rozměry, největší z nich byly 4 m vysoké a vážily více než 6 tun. Celkové schéma si zachovalo původně zamýšlený estetický výraz, avšak nahrazení monolitických stěn volně stojícími prefabrikáty s dekorativními pohledovými plochami přineslo klientům výrazné úspory.

2

3

Otištěno s laskavým souhlasem redakce časopisu Concrete For the Construction Industry (Concrete For the Construction Industry: Free-standing precast for park Royal,s Vol. 41, Num. 6, July 2007, str. 16 až 17) Redakčně zkráceno

Obr. 1 a 2 Zakřivená schodišťová stěna s falešnými spárami a výřezy pro osazení osvětlení Obr. 3 a 4 Květinové zídky navržené tak, aby vypadaly jako obložené malými deskami BETON • TECHNOLOGIE • KONSTRUKCE • SANACE

4 6/2007

71

SEMINÁŘE, SEMINÁŘE,

KONFERENCE A SYMPOZIA

KON FE R E NC E A SYM P OZ IA V

ČR

N ET WOR KS FOR SUSTAI NAB LE ENVI RON M ENT AN D H IGH QUALIT Y OF LI F E Termín a místo konání: 22. až 25. května 2008, Dubrovník, Chorvatsko Kontakt: www.secon.hr

J U N IORSTAV 2008 10. odborná konference doktorského studia Termín a místo konání: 23. ledna 2008, Praha Kontakt: email: [email protected], http://juniorstav2008.fce.vutbr.cz/kontakt/ B ETON V PODZEM N ÍCH A Z ÁKL ADOV ÝCH KONSTR U KCÍCH 3. konference Termín a místo konání: 25. a 26. března 2008, Praha Kontakt: Sekretariát ČBS, e-mail: [email protected], www.cbsbeton.eu GL ASSF I B R E R EI N FORCED CONCR ETE – GRC 2008 Kongres • rozvoj a výzkum (mikrostruktury, přetváření, vlastnosti) • výrobní technologie • projekční navrhování a montáž prvků • nová použití a významné projekty Termín a místo konání: 20. až 23. dubna 2008, hotel Dorint Don Giovanni, Praha Kontakt: e-mail: [email protected] (informace), [email protected] (registrace), tel: +441 276 607 140, fax: +441 276 607 141, www.concrete.org NOVÉ B ETONÁŘSKÉ NOR MY (2008) 2. seminář Termín a místo konání: duben/květen 2008, Praha Kontakt: Sekretariát ČBS, e-mail: [email protected], www.cbsbeton.eu SANACE 2008 18. mezinárodní sympozium Termín a místo konání: 22. a 23. května 2008, Brno, Rotunda pavilonu A, Brněnské výstaviště Kontakt: e-mail: [email protected], www.sanace-ssbk.cz TECH NOLOGI E B ETON U 7. konference Termín a místo konání: 28. a 29. května 2008, Pardubice Kontakt: Sekretariát ČBS, e-mail: [email protected], www.cbsbeton.eu NON-TR ADITIONAL CEM ENT AN D CONCR ETE 3. mezinárodní sympozium Termín a místo konání: 10. až 12. června 2008, Brno Kontakt: e-mail: [email protected], www.fce.vutbr.cz/stm/fracture/ symposium2008/default.htm, více www.betontks.cz ZAHRANIČNÍ

KON FE R E NC E A SYM P OZ IA

52. B ETON TAGE Termín a místo konání: 12. až 14. února 2008, Neu-Ulm, Germany Kontakt: e-mail: [email protected], www.betontage.com F I RST SPAN ISH CONGR ESS ON SELF-COM PACTI NG CONCR ETE – HAC 2008 Termín a místo konání: 18. a 19. února 2008, Valencia, Španělsko Kontakt: www.hac2008.es U LTR A H IGH P ER FOR MANCE CONCR ETE 2. mezinárodní sympozium Termín a místo konání: 5. až 7. března 2008, Kassel, Německo Kontakt: e-mail: [email protected], www.uhpc-symposium.de/, více www.betontks.cz B ETONTAG 2008 Rakouské betonářské dny Termín a místo konání: 24. a 25. dubna 2008, Vídeň, Rakousko Kontakt: www.concrete-austria.com SAF E, AF FOR DAB LE, AN D EF F ICI ENT Konference o betonových mostech 2008 Termín a místo konání: 4. až 6. května 2008, Hyatt Regency, St. Louis, Missouri, USA Kontakt: www.nationalconcretebridge.org TAI LOR MADE CONCR ETE STR UCTU R ES: N EW SOLUTIONS FOR OU R SOCI ET Y fib sympozium Termín a místo konání: 19. až 21. května 2008, Amsterdam, Nizozemsko Kontakt: e-mail: [email protected], www.fib2008amsterdam.nl TH E CONCR ETE F UTU R E 3. mezinárodní konference Termín a místo konání: 21. až 23. května 2008, Yantai, China Kontakt: www.cipremier.com

72

I N FOR MATION AN D COM M U N ICATION TECH NOLOGY (ICT) FOR B R I DGES, B U I LDI NGS AN D CONSTR UCTION P R ACTICE IABSE konference Termín a místo konání: 4. až 6. června 2008, Helsinky, Finsko Kontakt: e-mail: [email protected], více www.betontks.cz ANALY TICAL MODELS AN D N EW CONCEPTS I N CONCR ETE AN D MASON RY STR UCTU R ES 6. mezinárodní konference Termín a místo konání: 9. až 11. června 2008, Lodz, Polsko Kontakt: www.amcm2008.p.lodz.pl TH I N WALLED STR UCTU R ES 5. mezinárodní konference Termín a místo konání: 18. až 20. června 2008, Surfers Paradise, Gold Coast, Australia Kontakt: [email protected] FOOTB R I DGE 2008 3. mezinárodní konference Termín a místo konání: 2. až 4. července 2008, Porto, Portugalsko Kontakt: e-mail: [email protected], www.footbridge2008.com IAB MAS’08 – B R I DGE MAI NTENANCE, SAF ET Y AN D MANAGEM ENT 4. mezinárodní konference Termín a místo konání: 13. až 17. července 2008, Seol, Korea Kontakt: www.iabmas08.org F R P COM POSITES I N CIVI L ENGI N EER I NG 4. mezinárodní konference Termín a místo konání: 22. až 24. července 2008, Zurich, Switzerland Kontakt: www.cice2008.org CR EATI NG AN D R EN EWI NG U R BAN STR UCTU R ES, TALL B U I LDI NGS, B R I DGES AN D I N F R ASTR UCTU R E IABSE kongres Termín a místo konání: 14. až 19. září 2008, Chicago, USA Kontakt: IABSE Chicago 2008, Organising Committee, fax: +184 729 148 13 CR EEP, SH R I N K AGE AN D DU R AB I LIT Y OF CONCR ETE AN D CONCR ETE STR UCTU R ES – CONCR EEP 8 8. mezinárodní konference Termín a místo konání: 30. září až 2. října 2008, Ise-Shima, Japan Kontakt: http://concrete-lab.civil.nagoya-u.ac.jp/concreep8/ CONCR ETE ENGI N EER I NG I N U R BAN DEVELOP M ENT 4. středoevropský betonářský kongres Termín a místo konání: 2. až 3. října 2008, Opatia, Chorvatsko Kontakt: e-mail: [email protected], www.grad.hr/4ccc UTI LIZ ATION OF H IGH-STR ENGTH AN D H IGH-P ER FOR MANCE CONCR ETE 8. mezinárodní sympozium Termín a místo konání: 27. až 29. října 2008, Toshi Center Hotel, Tokio, Japonsko Kontakt: e-mail: [email protected], www.jci-web.jp/8HSC-HPC/, více www.betontks.cz CONCR ETE – 21ST CENTU RY SU P ER H ERO fib sympozium Termín a místo konání: 22. až 24. června 2009, Londýn, Velká Británie Kontakt: fib group UK, c/o The Concrete Society, www.concrete.org.uk IABSE SYM POZI U M Termín a místo konání: 13. až 18. září 2009, Bangkok, Thajsko


6/2007

HALFEN-DEHA. Když se bezpečnost vyplatí. BRE Banka - Bydgoszcz, Polsko

HALFEN stykovací výztuž HBT Sofistikované řešení, které umožňuje ideální spojení jednotlivých železobetonových prvků, betonovaných v různých stavebních fázích.

Jméno HALFEN-DEHA má bohaté zkušenosti v oblasti betonu, fasády a montáže. Abyste mohli i Vy využít našeho know-how, definovali jsme jasně naše cíle: pro Vaši bezpečnost a spokojenost jednáme férově, na bázi partnerství, dynamicky a bez kompromisů - jak v kvalitě, tak ve službách. Ve všem, co děláme. Tyto hodnoty jsou každodenním heslem zaměstnanců poboček HALFEN-DEHA po celém světě.

Snažíme se, abyste dostali nejvyšší kvalitu materiálu s nejlepšími službami. Úzký kontakt se zákazníkem nám umožňuje kompetentně uspokojovat jeho potřeby. Na to se můžete kdykoliv spolehnout.

Výrobky HALFEN-DEHA jsou synonymem kvality, bezpečnosti a ochrany – pro Vás a Vaši firmu.

www.halfen-deha.cz

2007 B ETON A MĚSTSKÉ PROSTŘEDÍ

Recommend Documents