2006. z obsahu. 14. ročník. měsíčník svazu měst a obcí české republiky. Vážené starostky, vážení starostové, vážení zastupitelé,

z obsahu  Liptál - Vesnice roku 2006  JESSICA - tajná zbraň rozvoje měst

14. ročník

11/2006

 Být či nebýt běloruským zastupitelem Aktuální téma: Zákon o sociálních službách

měsíčník svazu měst a obcí české republiky http://www.smocr.cz, e-mail: [email protected]

Vážené starostky, vážení starostové, vážení zastupitelé, dovolte mi nejprve popřát Vám jménem Svazu měst a obcí ČR všechno nejlepší k Vašemu zvolení, případně znovuzvolení, do Vašich funkcí. Překonali jste náročné obdobní volebních kampaní. Nicméně život v čele komunální politiky není o nic méně náročný. Čekají Vás obtížná rozhodnutí, vyjednávání a prosazování zájmů občanů. Svaz měst a obcí ČR se Vám bude snažit ze všech sil pomáhat jak obhajobou Vašich zájmů vůči vládě ČR, Parlamentu, Senátu i institucím Evropské unie, tak poskytováním informací, které jsou důležité pro Vaše rozhodování.

se koná ve dnech 7. a 8. prosince 2006 a bude věnována tématu finančních prostředků, jež budou pro obce dostupné z fondů Evropské unie. Nezapomínejme, že tyto peníze mohou po dvě volební období výrazně přispět k rozvoji našich měst a obcí a jak všichni dobře víme, štěstí přeje připraveným!

Přesně takovým informacím je věnována i novinka našeho zpravodaje – tématická příloha. V tomto čísle jsme se zaměřili na zákon o sociálních službách a jeho dopad na naše obce a města. Tento zákon totiž přináší městům a obcím v oblasti sociálních služeb historicky nevídané povinnosti. Bude mít významné dopady jak na naše obecní rozpočty, tak na počty pracovníků i jejich kvalifikaci. Znepokojenou reakci města jsme přinesli v minulém čísle Informačního servisu. V tom dnešním najdete prohlášení, které k zákonu o sociálních službách přijala Rada Svazu (viz str. 17).

V dubnu se jako každý rok sejdeme na Kongresu primátorů a starostů při veletrhu Urbis, kde budeme diskutovat nejzávažnější problémy, které musíme řešit. Na jubilejním X. Sněmu Svazu pak v květnu příštího společně oslavíme 100leté výročí existence organizace, která hájí zájmy starostů již od roku 1907 a řadí se tak mezi nejstarší v Evropě. Zvolíme nové vedení Svazu i zaměření jeho činnosti.

Chtěl bych Vás také informovat, že Svaz připravuje další vydání Příručky člena zastupitelstva obce. Publikace bude užitečná zejména pro nově zvolené kolegy a kolegyně. Přesto věřím, že ji využijeme i my, kteří se v komunální politice pohybujeme již více volebních období. Nové vydání přináší aktuální přehled zákonů, které zásadním způsobem ovlivňují život našich měst a obcí. Rád bych ještě poukázal na některé akce, které nás čekají na sklonku tohoto a v první polovině příštího roku. Nejprve zopakuji své pozvání na 9. celostátní finanční konferenci, která

Nejnovější informace o připravovaných zákonech a dalších aktualitách Vám přineseme na tradičních krajských setkáních, které se uskuteční na jaře příštího roku. Vyslechneme si při nich také Vaše názory, podněty a připomínky.

Dámy a pánové, Svaz jste Vy. Díky Vaší trpělivé, pilné a dobrovolné práci pro naši organizaci se nám podařilo dosáhnout významných úspěchů. Děkuji Vám za všechno Vaše vynaložené úsilí a doufám, že se do našeho společného díla bude zapojovat stále více představitelů našich měst a obcí. Přeji Vám všem mnoho úspěchů! Ing. Oldřich Vlasák předseda Svazu měst a obcí ČR

Aktuality ve zkratce l Jsou státní správa a samospráva protihráči Transparency International? 3. října 2006, Praha Odpověď na tuto otázku má, zdá se, kladně vyřešenou Právní protikorupční poradenské středisko Transparency International (dále jen TI). Na semináři jím uspořádaném byl účastníkům poskytnut přehled o korupcí nejvíce zasažených oblastech českého veřejného života. Podle názorů prezentujících jsou nejproblematičtější oblasti v obecní samosprávě neochota poskytovat informace, účelové změny územních plánů obcí, podvodné nakládání s majetkem obcí a nezájem vykonávat povinnosti veřejné správy v souladu se zákony. Zveřejněná protiopatření byla nicméně z pohledu obcí přinejmenším problematická. TI např. navrhuje do zákona o obcích zapracovat oprávnění občanů obce napadnout u soudu jakýkoliv právní úkon, jímž obec nakládá se svým majetkem (především kupní a nájemní smlouvy), zpřísnit podmínky, za kterých lze neposkytnout informaci či zavést větší individuální odpovědnost jak úředníků, tak i volených zastupitelů obce. Dokonce zazněly úvahy i o možné trestní odpovědnosti zastupitelstva jako celku. Podle názoru ředitelky TI prorůstá korupce do místní správy. Za rok činnosti protikorupční poradenské středisko řešilo 154 případů domnělého korupčního chování, přičemž v 74 případech poskytlo žadateli právní pomoc. Pro srovnání, za stejné období (1 rok) legislativně-právní oddělení Kanceláře Svazu zodpoví cca 125 dotazů členských obcí, jejichž zájmem naopak je vykonávat veřejnou správu zcela v souladu s právním řádem České republiky.

l Dny malých obcí 3. a 5. říjen 2006, Vyškov, Praha V říjnu se konaly již 26. Dny malých obcí, na jejichž organizaci se podílí také Komora obcí SMO ČR. Za předsednickým stolem už tradičně měly své zastoupení ministerstva: pro místní rozvoj, zemědělství, vnitra a financí. Zástupci ministerstva pro místní rozvoj se tentokrát zaměřili na veřejné zakázky a stavební zákon, představitelé ministerstva zemědělství na podporu venkova v příštím programovacím období 2007 – 2013. Připomínáme, že tomuto tématu se budeme podrobně věnovat také na 9. celostátní finanční konferenci ve dnech 7. a 8. prosince v Praze. Druhá část programu Dne malých obcí patřila ministerstvu vnitra. Ing. Kostruhová odpovídala účastníkům setkání na konkrétní dotazy vztahující se ke komunálním volbám a řešení vzniklých situací bezprostředně po volbách. Přítomní byli také seznámeni se

senátním návrhem Ústavnímu soudu na zrušení části zákona o rozpočtovém určení daní (velikostní kategorie obcí) a byli požádáni o jeho podporu. Nově dostaly na závěr setkání slovo kraje. Ve Vyškově Jihomoravský, v Praze Středočeský. Jejich zástupci seznamovali přítomné delegáty s aktivitami kraje, které podnikají ve prospěch obcí.

Josef Bezdíček při obou setkáních poděkoval za Svaz měst a obcí ČR všem zastupitelům za jejich obětavou práci, kterou v uplynulém volební období pro samosprávu vykonali, a popřál jim hodně úspěchů v dalších volbách. l VIII. řádný sněm Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje 13. říjen 2006, Praha Sněm SMO PK nebyl jenom pracovním setkáním, ale také setkáním krátce před volbami. Na sněmu vystoupil s hodnotící zprávou za uplynulé obvodní jeho předseda Jaroslav Perlík, dále hejtman Plzeňského kraje Petr Zimmermann a zástupce hejtmana, dnes již také poslanec PSP ČR Vladislav Vilímec. Oba zástupci kraje potvrdili, že obce a kraj musí spolu úzce spolupracovat, protože tato vzájemná spolupráce je pro obě strany prospěšná. Na sněmu vystoupil také vedoucí legislativně-právního oddělení Kanceláře SMO ČR Lukáš Váňa, který přítomné seznámil s činností Svazu v posledním roce. Ve svém příspěvku upozornil zejména na výsledky legislativní činnosti Svazu a na úspěchy, kterých se podařilo v posledním roce dosáhnout. Na závěr se přítomní, mimo jiné usnesli, aby města a obce v Plzeňském kraji podporovali činnost a aktivity Svazu měst a obcí České republiky a ti, kteří o tom uvažují, své členství ve Svazu nerušily. Bylo tak potvrzeno, co zaznívá i z jiných krajů. Krajská sdružení mají své místo při obhajobě zájmů obcí a měst na úrovni kraje. Krajská sdružení mohou poskytovat členským obcím konkrétní poradenskou činnost. Jen Svaz zastupující zájmy obcí z celé České republiky však může být partnerem pro vládu a Parlament ČR. l Public Private Partnership – šance nejen pro komunální sféru 24. říjen 2006, Praha Právě tak se jmenoval seminář, který dne 24. října 2006 uspořádala advokátní

Zpravodaj Svazu měst a obcí ČR Vychází v nákladu 2800 ks zdarma. Vydává SMO ČR. Kancelář: Kongresové centrum Praha, ul. 5. května 1640/65, 140 21 Praha 4 Tel.: 234 709 711, Fax: 234 709 786, e-mail: [email protected] Za zpracování a obsahovou náplň odpovídá Mgr. Lenka Zgrajová. Uzávěrka tohoto čísla 31. 10. 2006 MK ČR E 14584 informační servis č. 11/2006 strana

kancelář Geiss Lutz, v. o. s., v Praze. Problematika PPP, tedy partnerství veřejného a soukromého sektoru, je v poslední době často diskutovaná. To, že se tohoto tématu ujímají advokátní kanceláře, není náhodou. Pro PPP projekty je totiž typická jejich dlouhodobost a složitost vzájemného vztahu mezi obcí a soukromým partnerem. Pro úspěch tohoto typu financování veřejných projektů je klíčové mít dobře ošetřen vzájemný vztah obou partnerů. Je nutné mít dobře napsanou smlouvu, která poskytne oběma partnerům dostatečné záruky, že projekt bude dotažen do zdárného konce. Z tohoto důvodu usilují o kvalitní právní zastoupení nejen klienti ze soukromého sektoru, ale také obce. Na semináři se hovořilo o možnostech využívání financování komunálních projektů pomocí PPP, ale hlavně o tom, jaký je v České republice pro tuto oblast vytvořen právní rámec, jaké formy zajištění je při PPP projektech vhodné použít, jaké jsou daňové aspekty projektů PPP atd. Samostatný blok byl věnován možnostem využití strukturálních fondů pro PPP projekty. Nezbývá než upozornit, že problematice PPP projektů bude věnován také prostor na prosincové finanční konferenci. l Stavební veletrhy Brno 2007 startují 24. října 2006, Praha Společnost veletrhy Brno odstartovala přípravu nadcházejícího ročníku Stavebních veletrhů, ke kterým patří také veletrh URBIS INVEST. O zahájení příprav informovala na tiskové konferenci v pražském hotelu Paříž Ing. Jana Ostrá, vedoucí manažerka projektu. Krátce zhodnotila uplynulý ročník veletrhů, který je ve stavebnictví a navazujících oborech největší ve střední a východní Evropě, a upozornila na některé novinky ročníku letošního. Ve svém vystoupení potvrdila, že společnost BVV chce i nadále při přípravě veletrhů spolupracovat s různými asociacemi, přičemž velice ocenila dosavadní podporu Svazu měst a obcí ČR a Asociace krajů ČR. „Veletrh Urbis Invest se snaží být ucelenou přehlídkou investičních příležitostí celé České republiky, ale i Slovenska a ostatních zemí především střední a východní Evropy. Zároveň se snažíme i o představení co nejširšího okruhu potencionálních investorů. Právě při organizaci prezentace měst a regionů

na problémy trápící obce v souvislosti s novým zákonem a snažil se alespoň trochu zmírnit očekávání, jež by mohli mít zdravotně postižení vůči obcím v souvislosti s novým Jana Ostrá, Miloslav Mašek, Milena Jabůrková zákonem, která by mohla být leckdy až přemrštěná. nám velice napomáhá Svaz měst a obcí Obce mají sice uložené nové povinnosi Asociace krajů,“ uvedla Jana Ostrá. ti, ale v žádném případě nelze očekávat, Tiskové konference se zúčastnil také že v sociálních službách budou hrát roli Ing. Miloslav Mašek, který za Svaz podjakéhosi všeobecného spasitele. nikatelů ve stavebnictví prezentoval některé jejich záměry, a Mgr. Milena Jabůrková, vedoucí oddělení vnějších Z EVROPSKÉHO PARLAMENTU vztahů SMO ČR. „V rámci doprovodných Čistá voda je evropský problém! programů veletrhu se Svaz bude věnovat především novému programovacíČeská republika, její samosprávy mu období 2007-2013 a urbánní dimena mezinárodní firmy narážejí při čerpání zi strukturální politiky. Chceme také Kohezního fondu na modernizaci seznámit zástupce měst a obcí s nosektoru vodního a odpadového vým nástrojem Evropské komise určehospodářství na zásadní problém. ným pro města s názvem JESSICA, jehož Abychom naplnili požadavky vyplývající ze směrnice o čištění městských cílem je podpořit investice v oblasti odpadních vod, musíme do roku 2010 udržitelného rozvoje měst za spoluúinvestovat více než 100 miliard korun, časti soukromého kapitálu,“ prozradila což je více než 10 procent našeho Milena Jabůrková. Zvýrazněnými témaročního státního rozpočtu. ty veletrhů 2007 budou tentokrát opraJistě se všichni shodneme na tom, že vy bytového fondu a Zelená energie. bez dotací ze strany Evropské unie se neobejdeme. Nechápu proto, jak je možné, že na Evropské komisi leží již l Jak vidí zdravotně postižení nový rok a půl projekty, které mají přinést zákon o sociálních službách? čistou vodu do českých obcí. Projekty, 25. říjen 2006, Praha které v souladu s veškerým právem V rámci veletrhu Hospimedica uspořádaSpolečenství podaly naše vodárenské la Národní rada zdravotně postižených společnosti. A to takové, které fungují ČR seminář s názvem „Nový systém socina základě provozního modelu běžného álních služeb – praktické rady pro uživave Francii a dalších státech Unie. Tyto projekty úředníci Komise na základě tele a poskytovatele“. V rámci úvodního svých subjektivních pocitů odmítají slova předseda této organizace Václav schválit a snaží se tak nám voleným Krása mimo jiné zdůraznil (možná až představitelům měst diktovat, jaké přehnaně) úlohu obcí v novém systému smlouvy máme uzavírat a jak situaci ve a doporučil zdravotně postiženým obravodárenství řešit. cet se na obec ve všech krizových situaS těmito závažnými problémy, týkajícími cích. Potom spolu s náměstkem ministra se čerpání Kohezního fondu v českém vodárenském sektoru, jsem seznámil práce a sociálních věcí MUDr. Mariánem poslance Evropského parlamentu na Hoškem ubezpečil přítomné, že chybějíříjnovém plenárním zasedání. Evropští cí peníze na rozjezd systému se naleznou zákonodárci si totiž musí uvědomit, že pravděpodobně v rámci projednávání Česká republika leží v srdci Evropské státního rozpočtu v Poslanecké sněmovunie, a právě u nás začíná povodí ně. Na to ve svém vystoupení reagoval hlavních evropských řek, které pak předseda komise pro sociální záležitosodtékají do okolních států. Není to tedy pouze náš problém, ale problém ti Asociace krajů ČR Miloslav Plass, jenž evropský. Vždyť na kvalitě vody v našich je zároveň radním Královehradeckého řekách závisí čistota vodních toků kraje. Jen v tomto kraji byly požadavv polovině Unie. Je nejvyšší čas tento ky poskytovatelů vyčísleny na 560 mil. problém vyřešit! Kč a směrné číslo stanovené MPSV bylo Ing. Oldřich Vlasák ve výši 220 mil. Kč. Za Svaz měst a obcí poslanec Evropského parlamentu České republiky přednášel Mgr. Jakub předseda Svazu měst a obcí ČR Pôbiš. Ve své prezentaci poukázal informační servis č. 11/2006 strana

Informujeme Partnerství veřejného a soukromého sektoru v zemích EU CEMR pořádal dne 26. září 2006 v Bruselu seminář na téma partnerství veřejného a soukromého sektoru. Na semináři se projednávala také oblast koncesí a jejich vazba k pravidlům vnitřního trhu EU. O tématu hovořili zástupci z vybraných členských zemí. Potvrdilo se, že nejvíce zkušeností s tímto tématem má Velká Británie, která je označována za zemi původu metody financování veřejných investic pomocí partnerství veřejného a soukromého sektoru (v angličtině public-private partnership, ve zkratce PPP). Z přednesených příspěvků ze zemí západní a severní Evropy bylo patrné, že tyto země již bohaté zkušenosti s používáním PPP mají. Téma partnerství veřejného a soukromého sektoru je již poměrně zmapované. Existují k němu rozhodnutí Evropského soudního dvora a Evropská komise připravuje směrnici, která by používání PPP měla regulovat. Nově se na semináři hovořilo o problematice partnerství veřejného a veřejného sektoru. Oč vlastně jde a čím se odlišuje toto partnerství od partnerství veřejného a soukromého sektoru? Rozlišování těchto dvou kategorií souvisí celkově s problematikou PPP, která je jen obtížně uchopitelná. Hranice toho, co ještě PPP je a co již není, jsou jen obtížně rozpoznatelné. S tím souvisí

také debata o partnerství veřejného a veřejného sektoru. V mnoha případech totiž obce nespolupracují s „čistým“ soukromým sektorem, ale mnohdy to jsou například obchodní společnosti vlastněné obcí nebo skupinou obcí. Příkladem může být autobusová doprava vlastněná obcí nebo skupinou obcí, či skládka komunálního odpadu. Jiným příkladem může být obec jako podnikatelský subjekt, který chce vykonávat určitou činnost také pro jinou obec (např. údržba zeleně). V souvislosti se snahou regulovat PPP si musíme položit otázku. Budeme přistupovat také k jiným právnickým osobám, které jsou formálně-právně podnikatelským subjektem, ale jsou vlastněny obcí nebo skupinou obcí, ve stejném režimu jako ke zcela „nezávislým“ podnikatelům? To je jedna z otázek, kterou se budeme muset intenzivně zabývat a sledovat už na úrovni Bruselu. Z tzv. nových zemí EU na semináři vystoupila zástupkyně Lotyšska, protože právě Lotyš-

V Liptále – vesnici roku 2006 se oslavovalo 12. ročník soutěže Vesnice roku je u konce. Zúčastnilo se ho rekordních 335 obcí a v této těžké bitvě zvítězil Liptál. Výsledky soutěže byly oficiálně vyhlášeny 19. září 2006 na ministerstvu pro místní rozvoj, slavnostní vyhlášení a oceňování těch nejlepších se ale konalo samozřejmě ve vítězné obci. V pátek 13. října 2006 se tedy ve valašském Liptále zpívalo, tančilo a oslavovalo. Také se hodně děkovalo. Své uznání přijelo starostům vyjádřit mnoho poslanců, senátorů i vládních představitelů.

sko má ze všech postkomunistických zemí v platnosti zákon o partnerství veřejného a soukromého sektoru nejdéle. Tímto zákonem se také částečně inspiroval náš koncesní zákon. Zástupkyně Lotyšska konstatovala, že i přes delší účinnost zákona není projektů PPP v Lotyšsku dostatečné množství. V odpovědích na otázky dále uvedla, že ani jeden z partnerů PPP ze soukromého sektou nebyl zahraniční. Z toho můžeme usoudit, že v prvotní fázi se uskutečňují PPP projekty zejména z domácích zdrojů. To bude pravděpodobně také případ České republiky, kde nabyl koncesní zákon účinnosti teprve v průběhu letošního roku a zatím nám není znám jediný projekt, který by byl na základě tohoto zákona uskutečněn. Následující den se konala pracovní skupina CEMRu pro veřejné zakázky a problematiku PPP. Na programu jednání byly nejen výsledky semináře z předchozího dne, ale také další body jednání. Problematika PPP v souvislosti s otázkami koncesí a veřejných zakázek je téma, se kterým se jednotlivé obce budou stále více setkávat. Svaz se musí zasadit všemi prostředky o to, aby prostor pro spolupráci veřejného a soukromého sektoru nebyl do budoucna zužován. Lukáš Váňa „Soutěž Vesnice roku je vlastně takovým PR (public relations) venkova,“ konstatoval ministr pro místní rozvoj Petr Gandalovič. „Uvědomujeme si význam našeho venkova a nedopustíme, aby se stal pouze chalupářskou oblastí.“ Místopředseda vlády Petr Nečas dodal: „Život na vesnici musí zůstat plnohodnotným, nesmí se stát ani noclehárnou, do které se lidé po práci ve městě přijedou jenom vyspat.“ U srdce zahřála i slova ministryně zemědělství Mileny Vicenové: „Chci připravovat cestu k tomu, aby zemědělci mohli více spolupracovat se starosty.“ Cílem soutěže je ukázat, že venkov má svoji soudržnost. Už dávno se nehodnotí pouze to, kolik staveb ve vesnici vyrostlo nebo kolik se opravilo chodníků. Jde především o to, jak lidé na vesnici umějí žít. A v Liptále skutečně umějí. Neoddělitelnou součástí jejich života je zpěv a tanec. Hrají zde čtyři kapely různých žánrů a zpívají čtyři sbory.

informační servis č. 11/2006 strana

Každoročně, už téměř čtyřicet let, se zde pořádá Mezinárodní folklorní festival. Folklor rozdává dobrou náladu a pocit sounáležitosti s rodným krajem. Bohatou spolkovou činnost vyvíjejí rovněž hasiči, myslivci a kynologové. V Liptále se ale také hodně staví a buduje. Porota kromě aktivního života občanů ocenila právě plán rozvoje obce.

Za Svaz měst a obcí ČR nejen Liptálu, ale i dalším vítězným obcím blahopřál místopředseda Komory obcí Vítězslav Jonáš. Předseda Svazu Oldřich Vlasák i předseda Komory obcí Josef Bezdíček se museli z akce omluvit, jelikož ve stejný den v Praze zasedala Rada Svazu. Vítězslav Jonáš proto pozval starosty prvních tří vítězných obcí

jako čestné hosty na Finanční konferenci, kde jim bude slavnostně předána cena Svazu. Svaz měst a obcí ČR ročně ze svého rozpočtu uvolňuje dvě stě tisíc korun na ocenění těch nejlepších. Liptál se tak může těšit na 100 tisíc korun, Střítež nad Ludinou na 60 tisíc a Heřmanice na 40 tisíc korun. Věříme, že jim přispějí k dalšímu zvelebování obce. Lenka Zgrajová

JESSICA - tajná zbraň rozvoje měst? Evropská komise přichází ve spolupráci s Evropskou investiční bankou (EIB) s novým nástrojem určeným pro města s názvem JESSICA (Společná evropská podpora pro udržitelný rozvoj v městských oblastech). Jejím hlavním cílem je podpořit investice oblasti udržitelného rozvoje měst. Očekává se, že se do této iniciativy zapojí i další finanční instituce stejně tak jako evropský bankovní a soukromý sektor. Zejména se to týká Banky Rady Evropy (CEB), která již svoji účast v JESSICE potvrdila. Komise reaguje představením nástroje JESSICA na skutečnost, že v rámci běžného finančního trhu je složité najít dostatek investic na obnovu a regeneraci městských oblastí, které by byly zaměřeny na udržitelný rozvoj měst. Komise věří, že JESSICA pomůže městům vyřešit tento problém tím, že dá Řídícím orgánům (tzn. ministerstvům, která zodpovídají za sektorové operační programy, a Regionálním radám jednotlivých NUTS II odpovídajícím za regionální operační programy) možnost vytvářet Rozvojové fondy měst. Do těchto fondů se pak investují finanční prostředky z fondů strukturálních, které do fondu přitečou ve formě obnovitelných a návratných finančních mechanismů, jako jsou například cenné papíry, záruky a podřízené půjčky. Prostředky se tak nevyčerpají jednorázově na jednotlivé projekty, ale vrací se zpět a mohou být znovu investovány do rozvoje města. Rozvojové fondy měst mohou mít různou administrativní podobu a mohou být zaměřeny na investice v různých oblastech. Jejich společným rysem je skutečnost, že generují finanční prostředky například prostřednictvím účasti soukromého sektoru. Očekává se tedy přinejmenším návratnost provedených investic. Podmínkou je, že investice musí jít do projektů v rámci dobře definovaných integrovaných plánů obnovy a rozvoje měst.

Řídící orgán může investovat přímo do Rozvojových fondů měst. Pokud však považuje řízení tohoto negrantového nástroje za příliš náročné, může svěřit jeho řízení holdingovým fondům. Holdingový fond bude dohlížet na výběr, financování a implementaci projektů realizovaných prostřednictvím Rozvojového fondu měst a pravidelně podávat zprávu Řídícímu orgánu o průběhu těchto operací. Komise je přesvědčena, že využití možnosti řídit Rozvojový fond města prostřednictvím holdingových fondů snižuje možná rizika spojená s fungováním Rozvojových fondů měst. Umožňuje také využít k zřízení Rozvojových fondů měst finanční prostředky z technické asistence. Řídící orgány mohou vybrat organizaci, která povede holdingový fond buď prostřednictvím výběrového řízení podle zákona o zadávání veřejných zakázek, či mohou pověřit jeho vedením přímo Evropskou investiční banku. V tomto případě odpadá nutnost výběrové řízení vyhlašovat. Komise očekává, že iniciativa JESSICA usnadní také poskytnutí dodatečné finanční podpory z EIB, Banky Rady Evropy a dalších bank. Počítá se, že přiláká také nový kapitál v podobě cenných papírů pro PPP a jiné projekty, které budou podporovány z Rozvojových projektů měst. JESSICA má také městům umožnit příliv investic do jejich

infrastruktury, do veřejné dopravy, výstavby či opravy kulturních a sportovních zařízení, do škol či zdravotních a sociálních služeb či bydlení. JESSICA se týká i investic do výstavby bytů, kanceláří či podnikatelských zón. Rozvojový fond může být dokonce tvořen jako speciální nástroj pro realizaci velkého projektu daného města – může sloužit například k zajištění tramvajové dopravy, zavedení systémů k vybírání poplatků za dopravní zácpy atd. Pokud města investují prostřednictvím standardních grantů, musí investovat finanční prostředky předem. Finance jsou pak refundovány v rámci procesu, který trvá 2 – 3 roky. Navíc o refundaci je nutno požádat ne později než do dvou let po ukončení akce. Naproti tomu holdingový fond bude schopen financovat všechny investice provedené Rozvojovým fondem měst až do roku 2013 a v odůvodněných případech do konce roku 2015. Financování se tak stává pružnějším. Snižuje se také množství zálohových plateb, které jsou zatím Řídící orgány nuceny provádět a které často způsobují velké problémy obcím i dalším organizacím při realizaci projektů. Podrobnější informace o JESSICE naleznete na našich webových stránkách. Otázkou je, zda nástroj nepřichází pozdě a není-li příliš komplikovaný pro to, aby byl užitečným pomocníkem měst v jejich rozvoji. Na základě prezentace pana Mateu Turró z Evropské investiční banky, kterou přednesl na Open Days dne 10. října 2006 v Bruselu, zpracovala Milena Jabůrková


Potřeby měst v Regionálních operačních programech - chiméra nebo možnost dohody? Dohoda o zohlednění potřeb měst v Regionálních operačních programech je podle závěrů konference v Ústí nad Labem možná. Nejdůležitější je zajistit dostatek peněz na projekty měst a obcí, včetně projektů dopravy. Na společné konferenci se v úterý 17. října 2006 sešli zástupci Svazu měst a obcí České republiky, Asociace krajů ČR, Ministerstva pro místní rozvoj a Evropské komise. Diskuze se týkala tzv. urbánní dimenze, tedy jak budou zohledněny potřeby měst v programových dokumentech – regionálních operačních programech a v návaznosti na to v dalších operačních programech relevantních pro města.

Svaz požadoval zejména to, aby města měla svá opatření ve zvláštní prioritní ose v ROP s příslušnou finanční alokací, dále nutnost vytvořit v ROP prostor pro projekty měst v oblasti dopravy (např. MHD) a zároveň počítat v ROP s jejich finanční náročností, zajistit provázanost aktivit formou integrovaných plánů měst a zahrnout nástroje EU Jessica (viz str. 5) a Jaspers (viz str. 16) do realizace projektů v rámci všech operačních programů. „Po krajích budeme požadovat, aby zhodnotily zastoupení obcí a měst ve Výborech regionálních rad, a pokud v nich nejsou zástupci měst a obcí, budeme požadovat jejich doplnění“, zmínil předseda Vlasák. K tomu uvedl hejtman Zlínského kraje Libor Lukáš, že na straně krajů je vůle skutečně realizovat princip partnerství a složení Výborů případně přehodnotit.

voj hrálo větší koordinační a podpůrnou úlohu při přípravě programů a následně při sledování a monitorování čerpání prostředků EU obcemi a městy“, řekl Oldřich Vlasák. Vedoucí oddělení pro urbánní aktivity Evropské komise Marco Orani upozornil na to, aby si Česká republika lépe zajistila čerpání technické asistence na školení a vzdělávání měst a obcí k přípravě integrovaných plánů měst a kvalitních projektů samospráv. V další diskuzi vedoucí oddělení pro ČR, LU a BE na DG Regio Evropské komise Georgios Yannoussis hovořil o nutnosti provázat aktivity v oblasti podpory bydlení s integrovanými plány měst. Upozornil, že česká města a obce mají možnost uplatňovat způsobilé výdaje projektů od momentu, kdy vláda ČR předloží operační programy Evropské komisi ke schválení.

Předseda Svazu Oldřich Vlasák také apeloval na realizaci partnerského přístupu ze strany ostatních resortů odpovědných za příslušné operační programy, který by nebyl pouhým formálním splněním požadavků nařízení Evropské komise ke strukturálním fondům. „Je nutné, aby Ministerstvo pro místní roz-

V závěrečném usnesení se zástupci konference shodli na tom, že je nutné upřesnit, jak bude rozloženo spolufinancování evropských prostředků, a dále stanovili oblasti, které mají být v ROP řešeny v rámci urbánní dimenze. Eva Maurová

Závěry konference „Přístup k urbánní dimenzi“ Preambule n Rozvojový a tvůrčí potenciál obcí, měst a krajů je dobrým předpokladem pro komplexní integrovaný přístup rozvoje území ČR využívajících přitom zdrojů EU v letech 2007-2013. n Spolupráce a partnerství, kterého bylo dosaženo mezi SMO ČR, AK ČR a MMR ČR při přípravě programovacích dokumentů pro léta 2007-2013, je důležitým předpokladem pro vytváření strategických rozvojových plánů na principu urbánní dimenze, což ve svém důsledku bude základním předpokladem efektivního využívání evropských fondů. n Póly rozvoje regionů jsou města nebo lokality, ve kterých dochází k přirozené koncentraci investic, obchodu a služeb. n Urbánní dimenze podporuje rozvoj těchto pólů rozvoje s tímto obsahovým vymezením. Obsahem urbánní dimenze jsou především tématické okruhy: 1. veřejná městská doprava - technické zázemí MHD, budování nových tras veřejné dopravy, investice do technických a organizačních opatření při řízení veřejné dopravy ve městech, doplnění a obnova vozového parku; 2. alternativní formy individuální dopravy - ekologická individuální doprava, cyklistické stezky apod.; 3. zvýšení kvality ekonomicky a sociálně exponovaných území (historická centra měst, památkové zóny a rezervace); 4. revitalizace zanedbaných a upadajících území (především panelová sídliště, brownfields v intravilánech měst – průmyslové, vojenské areály); 5. udržitelný rozvoj nových rozvojových zón pro podnikání, bydlení včetně zázemí pro volný čas a rekreaci; 6. zlepšení podmínek pro kulturní a sportovní volnočasové aktivity, doplnění infrastruktury občanské vybavenosti a zajištění veřejných služeb (zejména sociálních) v dostatečném rozsahu a kvalitě; 7. zvýšení turistické atraktivity měst – tvorba integrovaných produktů cestovního ruchu včetně navazujících investic; 8. rozvoj využívání informačních technologií a moderních manažerských metod ve veřejné správě; 9. zajištění bezpečnosti. Závěry: l Podpora pólů růstu regionů probíhá hlavně prostřednictvím ROP. l Integrované řešení problémů měst zabezpečit zohledněním urbánní dimenze i v ostatních OP. l Alokace prostředků pro podporu rozvoje měst v ROP musí respektovat: - přirozenou potřebu koncentrace investic v regionálních centrech; - financování jednotlivých akcí probíhá prostřednictvím integrovaného plánu rozvoje měst; - metodiku zpracování integrovaného plánu nastavuje MMR. Doporučení konference: n upřesnit kofinancování ze strany ČR včetně zapojení soukromých finančních prostředků (PPP) n dále posílit podpůrné a koordinační role MMR a partnerský přístup V Ústí nad Labem dne 17. října 2006


NOVÝ ZÁKON O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH - ZEMĚTŘESENÍ NA OBCÍCH Samotný nadpis napovídá, že v dnešní tématické příloze se budeme věnovat sociálním službám. Je tomu tak proto, že nový zákon, který začne platit od 1. ledna 2007, zásadně změní role obcí v této oblasti. Dotkne se zejména obcí s rozšířenou působností. Příloha vám přináší přehled povinností, které budete muset plnit v samostatné i přenesené působnosti. Naleznete zde i názory odborníků, z města i kraje, kteří mají přípravu na uvedení zákona do praxe na starosti. Za předkladatele zákona (Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR) na otázky Svazu odpovídá ředitel odboru sociálních služeb. Zákon o sociálních službách zavádí několik nových povinností obcím s rozšířenou působností. Týkají se zejména tzv. příspěvku na péči, což je nová dávka, kterou budou tyto obce vyplácet přímo občanům za účelem nákupu sociálních služeb. Obec bude muset provést sociální šetření v bytě žadatele, ve správním řízení rozhodnout o dávce a následně kontrolovat i využití této dávky. Pro zabezpečení těchto povinností je v návrhu státního rozpočtu plánováno navýšení příspěvku na výkon státní správy o 203 mil. Kč, což odpovídá nákladům na přibližně 400 nových zaměstnanců obcí – tzv. sociálních pracovníků. Tento údaj je stejný, jako byl v důvodové zprávě k zákonu ještě v době jeho projednávání. Nicméně z dotazníků, kterými Svaz oslovil obce s rozšířenou působností, vyplynulo, že na zabezpečení této agendy bude potřeba minimálně dvojnásobek zaměstnanců. Proto Svaz požaduje navýšení příspěvků o dalších 250 mil. Kč. Obce, jejichž příspěvkové organizace zároveň sociální služby poskytují, budou od příštího roku řešit také pravděpodobně výpadek ve financování těchto příspěvkových organizací. Od příštího roku již nebude poskytována dotace na lůžko a všechny sociální služby by měly fungovat na základě úhrad od uživatelů, tedy příspěvkem na péči. Dofinancovány by měly být prostřednictvím státní dotace. O dotaci bylo nutno žádat prostřednictvím krajského úřadu do konce srpna. Odhaduje se, že souhrnná výše těchto žádostí je cca 9,2 mld. Samotné kraje ji odhadují na 7 mld. Kč. Ve státním rozpočtu je však na tyto dotace určena částka pouze 4 mld. Kč. Příprava návrhu zákona o sociálních službách, v určité fázi zpracování nazývaného též „o sociální pomoci“, probíhala v podstatě od poloviny devadesátých let minulého století. Svaz měst a obcí České republiky byl v této věci od prvopočátku aktivní. A to i přesto, že „sociální“ problematika nebyla nikdy ve středu zájmu většiny starostů či primátorů našich obcí a měst. Vysvětlení nezájmu má přitom zcela jednoduché racionální odůvodnění. První zákon o obcích, který spatřil světlo světa po roce 1989, musel logicky navazovat na kompetence, které měly v minulém období národní výbory. Odmyslíme-li si vágní povinnost vyplývající ze zákona o obcích „pečovat v souladu s místními předpoklady a zvyklostmi ...“ tedy starat se v podstatě o vše, co souvisí se životem obce, tak vztah obce k sociální problematice, především k tzv. službám, zmíněn v žádné legislativě nebyl. Zastupitelstva proto logicky při rozhodování, na co použít finanční prostředky obce, kladla na první místo základní

školy (jasně definované povinnosti pro každou obec, nehledě na dnes již polozapomenutý katastrofální fyzický stav majetku), kanalizace, plynové přípojky, posléze i rozvoj sportovišť a kulturních zařízení či další aktivity, podle zájmů občanů daného území. Připočteme-li k tomu neuvěřitelnou vytíženost starostů, pak se ani nelze divit, že se ve svém „volném pracovním čase“ sami od sebe příliš nezabývali transformací sociálních služeb z podoby, kterou jim vtiskl po roce 1948 model komunistického státu, který chtěl organizovat ve jménu občanova dobra vše, tedy i péči o sociálně potřebné. Role obce, která měla historicky vždy svoji nezastupitelnou roli v péči o ty, kteří se o sebe sami nedokázali postarat, respektive kde tuto roli nemohla sehrát neužší rodina, byla zrušena. Svaz se snažil od roku 1994, prostřednictvím Komise pro zdravotně postižené občany a několik let poté po ustavení i Sociální komise, připomínkováním a oponováním napravit především deformovaný vztah veřejné správy ke svým občanům. Podstatou svazového úsilí nebylo ani tak zasahovat do ryze odborných ustanovení, ale zejména najít pro obce to správné místo v systému. Po zkušenostech s přístupem státu, který často řeší své problémy na úkor obcí, Svaz kladl důraz zejména na odpovídající finanční zajištění povinností vyplývajících z nového zákona. V obecné nejširší rovině by bylo krátkozraké hodnotit nový zákon o sociálních službách jako špatný. Pro samotné klienty, což je asi nejdůležitější, je zlomový a jistě přínosný, přestože zdaleka vše není dořešeno. Z pohledu obcí je však důvodů ke spokojenosti pramálo. Šance na pozitivně vnímané začlenění obecních samospráv do systému péče o sociálně potřebného občana nebyla plně využita, ba dá se spíše tvrdit, že byla promarněna. Je to hlavně tím, že stát zopakoval své standardní chyby. Nedostatek finančních prostředků na zajištění kompetencí daných úřadům obcí s rozšířenou působností a nedostatečná metodická průprava bude mít za následek, že obce nebudou schopny plnit nové povinnosti. Navíc podle nového zákona musí obec v některých případech občanovi sociální službu zajistit. To však ve financování není zohledněno a obec musí žádat kraj o dotaci jako každý jiný poskytovatel sociálních služeb. Věřím, že následující řádky vám dokáží přiblížit nastávající povinnosti a postavení obcí v poskytování sociálních služeb. Po určitém čase, kdy se projeví klady a zápory nového systému, dojde jistě i k potřebným úpravám. Jsem přesvědčen, že v té době budou starostové vědět velice dobře, o co jde a také co a jak na základě praxe napravit. Sociální problematika již nebude na periferii obecního zájmu. A to může být, byť mnohdy za bolestivou cenu, jedním z „přínosů“ stávajícího zákona o sociálních službách z hlediska občanů – klientů. Obecní samosprávy se stanou aktivními v oblasti, ve které bývá jejich role v rozvinutém demokratickém světě nezastupitelná. Jaromír Jech, výkonný místopředseda a předseda Komise pro zdravotně postižené občany informační servis č. 11/2006 strana

Povinnosti obcí v samostatné působnosti Povinnost zjišťovat potřebu poskytování sociálních služeb Zjišťování potřeby poskytování sociálních služeb se odehrává podle zákona pouze na území obce. Nikoliv tedy ve správním obvodu, což by mělo usnadnit situaci tzv. dvojkovým a trojkovým obcím. Obce, které mají zpracovaný komunitní plán (dokument popisuje stávající situaci v oblasti sociálních služeb a zároveň navrhuje řešení) mohou s klidným svědomím využít statistických dat sebraných při jeho tvorbě. V malých obcích zase zpravidla nebývá tajemstvím, který občan je už natolik starý, že mu je třeba donést oběd a pomoci s úklidem, či která rodina má více dětí a je jí třeba vypomoci finančně (což je vlastně výkon osobní asistence resp. pečovatelské služby podle nového zákona). Tyto poznatky je třeba sepsat a potřebnost některých sociálních služeb na území obce je tím vlastně zjištěna (zastupitelstvo by tuto zprávu mělo vzít minimálně na vědomí). Občany, kteří službu využívají nebo ji mohou v budoucnosti potřebovat, je pak vhodné informovat o možnosti získat příspěvek na péči od 1. ledna 2007. Ten jim bude sloužit k úhradě služby. Největší problém se zjišťováním potřeby poskytování sociálních služeb tak pravděpodobně bude ve větších městech. Jistě lze vyjít z údajů sociálních odborů (popř. zdravotních odborů) pověřeného obecního úřadu. Jejich pracovníci by měli mít přehled, kolik občanů doposud příspěvek na péči o osobu blízkou nebo jinou pobírá (podle zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů). Kontaktovat je možno i okresní správu sociálního zabezpečení, která přiznává zvýšení důchodu pro bezmocnost. Pro přesnější zjištění lze rovněž spolupracovat s poskytovateli sociálních služeb na území obce (ať již to jsou příspěvkové organizace obcí nebo nestátní neziskové organizace). Celkově to ovšem bude vždy pouze hrubý odhad, s čímž tvůrci zákona vlastně i počítají.

Povinnost zajistit dostupnost informací o sociálních službách Zajistit dostupnost informací o možnostech a způsobech poskytování sociálních služeb na svém území lze nejlépe na úřední desce obecního úřadu (a samozřejmě i na její dálkově přístupné verzi podle § 26 informační servis č. 11/2006 strana

zákona č. 500/2004 Sb., správní řád), a to např. jako soupis poskytovatelů sociálních služeb se stručnou charakteristikou jejich činnosti a telefonním číslem nebo jiným kontaktním údajem. Vhodné je vytvořit tento adresář poskytovatelů rovnou pro širší územní okruh (např. pro správní obvod obce s rozšířenou působností), a to z důvodu snadnějšího splnění uložené povinnosti spolupracovat s dalšími obcemi, kraji a s poskytovateli sociálních služeb při zprostředkování pomoci osobám, popřípadě zprostředkování kontaktu mezi poskytovatelem a osobou. Podotýkáme, že povinností obce je zajistit dostupnost informací, nikoliv poskytovat žadatelům podrobné údaje o jednotlivých poskytovatelích. Jaká je čekací doba na místo v domově pro seniory či kolik stojí pečovatelská služba, je údaj, který úředník obce znát samozřejmě nemusí.

Dobrovolná povinnost vytvářet střednědobý plán sociálních služeb Poslední povinností obce jako zadavatele sociálních služeb bylo v původním znění zákona vytváření střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb. Zásahem v Senátu se z povinnosti plánovat stala pouze možnost. U větších obcí, které zpravidla založily i nějakou organizaci poskytující sociální služby, půjde tak říkajíc o „dobrovolnou povinnost“, neboť celý systém poskytování státních dotací (na nichž jsou sociální služby závislé a určitě ještě nějaký čas budou) vychází z existujícího střednědobého plánu sociálních služeb kraje, který svůj plán pravděpodobně bude tvořit na základě plánů jednotlivých obcí a zkušeností jejich pracovníků. Střednědobý plán kraje bude významný především v létě roku 2007, protože tvoří povinnou součást žádosti o státní dotaci na MPSV. Není jistě bez zajímavosti, že pravděpodobně v reakci na tento fakt Národní zpráva o strategiích sociální ochrany

Základní termíny Pro orientaci v oblasti sociálních služeb je třeba vědět, že zákon rozlišuje tři základní kategorie subjektů – zadavatel, poskytovatel a klient. Zadavatel je ten, kdo se stará o síť sociálních služeb na svém území, ten kdo monitoruje poptávku po sociálních službách a měl by podporovat vznik a rozvoj zařízení poskytujících sociální služby. Poskytovatelé sociálních služeb (jako jediní mají definici v zákoně – v § 6) si lze s jistou mírou zjednodušení představit jako ty subjekty, které sociální službu poskytují potřebným (chráněné dílny, kontaktní centra, ale i domovy pro seniory). Územní samosprávné celky jako takové nejsou poskytovateli sociálních služeb, tuto roli však často plní jejich příspěvkové organizace. Klienty sociálních služeb pak tvoří samozřejmě občané obce. Pro obce je tedy klíčové jejich postavení jako zadavatele. a sociálního začleňování na léta 2006-2008 stanovuje ve svém prioritním cíli číslo 3 metu zapojit do roku 2008 alespoň 200 obcí do plánování sociálních služeb na lokální úrovni (v celé České republice bylo 6 248 obcí k 1. lednu 2005). Jak je vidět, problematika dostupnosti sociálních služeb a jejich plánování zásahem Senátu nebyla smetena úplně pod stůl.

Povinnosti obcí s rozšířenou působností Základní změna systému sociálních služeb spočívá v tom, že s penězi nyní disponuje vždy uživatel sociálních služeb. Měsíční příspěvky až ve výši 11 000 Kč mu bude vyplácet obec s rozšířenou působností, čemuž předchází sociální šetření a správní řízení. Zaměstnanci těchto obcí budou rovněž využití příspěvku kontrolovat.

Povinnost rozhodovat o přiznání příspěvku Rozhodování o přiznání příspěvku se děje ve správním řízení. Prvním krokem je podání žádosti na speciálním tiskopise ministerstva. Ustanovení § 24 zákona nasvědčuje tomu, že by skutečně mohlo jít o jednoduchý formulář, ovšem s jedním háčkem. Tímto háčkem je poměrně snadno obejitelná podmínka označení fyzické nebo právnické osoby, která bude poskytovat placenou péči. Pokud bude žadatel tvrdit, že doposud neví, kdo mu za vyplacené peníze bude poskytovat sociální služby, není to podle zákona důvod k odmítnutí žádosti! Zároveň ani nelze podmiňovat přiznání příspěvku na péči pozdějším dodáním tohoto údaje. Až úspěšný žadatel (a nyní již příjemce příspěvku) musí do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí tento údaj poskytnout pro účely kontroly. V případě, že tak neučiní, může dojít k zastavení vyplácení dávky. Druhým krokem je náročný úkol spočívající v provedení sociálního šetření, při němž se zjišťuje schopnost samostatného života osoby v přirozeném sociálním prostředí z hlediska péče o vlastní osobu a soběstačnosti. Sociální pracovník obce při sociálním šetření hodnotí jedincovu schopnost zvládat úkony uvedené v § 9 zákona, které jsou dále konkretizovány ve vyhlášce k zákonu (především různé záležitosti typu přípravy jídla, úpravy lůžka, atp.). Ministerstvo slibuje vypracovat metodiku sociálního šetření, se kterou by pracovníci obcí měli být seznamováni v průběhu listopadu. Celá tato oblast je prozatím dost nejasná a ministerstvo bohužel zatím nespustilo ani žádná školení pro sociální pracovníky obcí. Důvodová zpráva počítá s navýšením stavu sociálních pracovníků zhruba o 400, což je podle názoru Svazu nedostatečný počet. Dopředu bohužel nelze vyloučit různé posuzování podobných situací v odlišných místech republiky. Následně je žádost přeposlána na úřad práce, jehož posudkový lékař vyšetřuje zdravotní stav klienta. Poté, co je úřadem práce sdělen jeho názor, v přerušeném řízení

se pokračuje (nezapomeňte o tomto vyrozumět účastníka a provést záznam do spisu). Obecní úřad je tím, kdo finálně uzavře řízení rozhodnutím o přiznání příspěvku na péči. Při rozhodování zohledňuje názor úřadu práce. Je ale možné zařadit žadatele i do vyšší nebo naopak nižší kategorie pro účely poskytování příspěvku na péči, než úřad práce navrhoval. Pokud se žadatel neodvolá, je možné po nabytí právní moci přistoupit k výplatě příspěvku. Zvláštní kategorii osob tvoří žadatelé, kterým je již v současnosti poskytována ze státního rozpočtu dávka, která zohledňuje jejich složitou životní situaci a potřebu prostředků na sociální službu. Jde o osoby pobírající zvýšení důchodu pro bezmocnost a také o občany, jejichž osoba blízká, často rodinný příslušník, dostává příspěvek na péči o osobu blízkou. Obě tyto dávky zaniknou a automaticky se přemění v příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který vždy dostane osoba, jež sociální služby potřebuje. Na obce s rozšířenou působností tato úprava klade požadavek připravit se na odlišný způsob výplaty (přesné částky jsou uvedeny v zákoně a s vypisováním složenek by měl pomoci slíbený nový hardware). Zároveň je nutné navázat komunikaci s okresní správou sociálního zabezpečení, která vyplácí zvýšení důchodu pro bezmocnost, a domluvit se s ní na předání seznamů osob, kterých se úprava týká. OSSZ má toto dokonce od 1. ledna 2007 za povinnost ze zákona.

Povinnost posuzovat neodůvodnitelnou zátěž systému Speciálně musí zaměstnanec obecního úřadu prověřit pouze ty žadatele o příspěvek na péči a jejich rodinné příslušníky, kteří jsou občany členských států Evropské unie a jsou na území České republiky hlášeni k pobytu podle zákona o pobytu cizinců. Musí zde být hlášeni nejméně tři měsíce. Nezapomeňme, že tato povinnost se bude vztahovat od 1. ledna 2007 také na občany Rumunska a Bulharska, protože se stanou též členy Unie. Boduje se několik kri-

terií (délka pobytu, doba zaměstnání nebo soustavné přípravy na budoucí povolání a možnost pracovního uplatnění) a v případě nízkého bodového zisku se příspěvek na péči neposkytne a navíc se oznamuje Policii České republiky zjištění, že se osoba stala neodůvodnitelnou zátěží systému.

Povinnost ustanovit zvláštního příjemce Příspěvek se vyplácí v českých korunách v hotovosti, nebo na účet, podle toho, co bylo uvedeno v žádosti. Příjemcem je žadatel (v terminologii § 18 zákona „oprávněná osoba“), nebo zákonný zástupce či fyzická osoba, jíž byl žadatel svěřen do péče. O institut zvláštního příjemce (§ 20) byl lítý boj v připomínkovém řízení i v Parlamentu. Přinejmenším problematické by bylo, kdyby zvláštním příjemcem mohla být i právnická osoba. V 99 % případů by to pak byl ústav, v němž je dotyčnému (zpravidla upoutanému na lůžko) poskytována sociální služba. Proto zákonná úprava stanovuje 2 podmínky pro zvláštního příjemce. Musí to být fyzická osoba a její zájmy nesmí být ve střetu zájmů se zájmy příjemce příspěvku. V případě pochybností o kvalitě zvláštního příjemce má pak obecní úřad (i klient samotný) právo požádat o písemné vyúčtování poskytnutého příspěvku. Kontrole zacházení s vyplacenými penězi však podléhá i klient samotný.

Povinnost kontrolovat využití příspěvku Kontrola využívání příspěvku není nijak přesně upravena (opět se čeká na metodiku ministerstva). Doporučený postup při kontrole je zaměřit se na žadatele, jejichž žádosti se jevily již při podání podezřele. Zároveň je vhodné vypracovat plán kontrol, kde bude množství kontrol stanoveno úměrně množství zaměstnanců odboru. Předmětem kontroly jsou dvě skutečnosti. Zda byl příspěvek využit na zajištění pomoci a zda je pomoc poskytována adekvátně. Případná pochybení poskytovatelů sociálních služeb se hlásí krajskému úřadu jako orgánu vedoucímu registr poskytovatelů. V případě zjištění nedostatků v hospodaření informační servis č. 11/2006 strana

s penězi poskytnutými na zajiště ní služby musí nejprve následovat písemné upozornění a až při druhém zjištěném nedostatku se výplata příspěvku zastaví, či dokonce příspěvek odejme. Sankce v podobě postihu za přestupek podle tohoto zákona dotyčnému nehrozí (žádná v zákoně není) a takto utracené peníze (např. za alkohol) nelze vymáhat zpět ani jako přeplatek. Kontrolu nakládání s příspěvkem dále ztěžuje zákonem umožněná situace, kdy pomoc poskytuje osoba blízká (např. dce-

ra vůči své staré matce). V tomto případě je jen velmi těžko kontrolovatelné, zda je služba poskytována v míře adekvátní příspěvku. Na jedné straně tedy nelze zjistit, zda příspěvek nekončí u rodinného příslušníka, na druhé straně by ale forma pomoci členem rodiny měla být preferována. Posoudit, kdy je poskytovaná péče neadekvátní příspěvku, vyžaduje určitý stupeň vzdělání a zkušeností. Navíc je téma zneužívání starých lidí a lidí s mentálním postižením velmi politicky citlivé. Takové případy mohou přispět k negativnímu mediálnímu obrazu obce a jejich představitelů.

O povinnosti přeplatek vrátit rozhodují v prvním stupni obecní úřady obcí s rozšířenou působností. V druhém stupni pak krajské úřady a následně do procesu zasahují soudy. Vymáhání přeplatku, který byl konečně úřadem nebo soudem potvrzen, mají na starosti rovněž obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Zde je nutno upozornit na fakt, že přeplatek v žádném případě nelze strhávat z nadále poskytovaného příspěvku na péči (viz § 17 zákona). V kontextu výše uvedeného, věnujme poslední odstavec institutu prominutí přeplatku. Přeplatek do 20 000 Kč lze prominout (nad 20 000 Kč pouze s předchozím souhlasem MPSV), což se může ukázat institutem více než klíčovým, protože vymáhání přeplatků se děje na účet obce a z vymožených přeplatků obec nikdy neuvidí ani korunu na pokrytí nákladů. Je totiž povinována veškeré vymožené přeplatky vrátit zpět do státního rozpočtu (§ 22 odst. 6). V případě, že budete mít tu smůlu a vznikne u vás neprominutelný přeplatek, doporučujeme využít § 27 zákona o sociálních službách v kombinaci s § 106 správního řádu a požádat o vymožení přeplatku místně příslušný finanční úřad. Obce s rozšířenou působností jsou tím orgánem veřejné správy, na kterém de facto leží tíha zodpovědnosti za správné vykonávání sociálních služeb. Nejenže zařizují všechny záležitosti kolem výplaty příspěvku na péči, ale mají ještě několik dalších významných povinností.

Povinnost vymáhat přeplatek na příspěvku na péči

Poskytovat služby osobám, kterým bezprostředně hrozí ohrožení na životě či zdraví

Přeplatek může vzniknout buď pochybením na straně úřadu, např. špatným zařazením do stupně závislosti, nebo chováním žadatele (neuvede přesně všechny údaje). Jak jsme již zmínili výše, za přeplatek podle tohoto zákona pravděpodobně nebude možné považovat peníze špatně využité.

Povinnost obsažená v § 92 písm. a) zákona o sociálních službách se v průběhu legislativního procesu stala téměř tak diskutovanou jako úprava opatření omezujících pohyb (tzv. klecová lůžka). Tento paragraf ukládá obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností zajistit v určitých případech

informační servis č. 11/2006 strana 10

a v nezbytném rozsahu poskytnutí sociální služby nebo jiné formy pomoci osobě, které sociální služba poskytována není, ale je v takové situaci, že neposkytnutí okamžité pomoci může ohrozit její život nebo zdraví (metaforicky se tento stav v připomínkovém řízení označoval jako „zmrzlý klient ve dveřích obecního úřadu“). Definice obsahuje hned několik poměrně sporných momentů. Za prvé, téměř každé neposkytnutí sociální služby vede ke zhoršení zdravotního stavu (ať už fyzického nebo psychického). Za druhé není jasné, co se rozumí jinou formou pomoci, a za třetí není jasné, jak se příslušné osoby vyhledávají. Okruh osob, kterých se toto ustanovení týká, je omezen podmínkou místa trvalého nebo hlášeného pobytu osoby ve správním obvodu trojkové obce. Jako typový příklad byla v rámci veletrhu Hospimedica uvedena situace, kdy manželka pečuje o muže, který sociální služby od ní potřebuje (třeba z důvodu zdravotního stavu). Pokud se tato manželka sama dostane do zdravotních problémů a musí být hospitalizována, může v těchto situacích na přechodnou dobu do uzdravení se manželky zasáhnout právě obec (pokud se o dotyčného nepostará někdo jiný z rodiny). Poskytnutí této služby je kryto speciální dotací, což stanoví i § 103 zákona. Každá dotace je nenároková a její skutečná konečná výše závisí na tom, co je schváleno ve státním rozpočtu. V tom je navrženo 100 mil. Kč, ačkoliv v důvodové zprávě k zákonu bylo navrženo 170 mil. Kč.

Sociálně pracovat s osobami ohroženými sociálním vyloučením V § 92 zákona o sociálních službách jsou obsaženy ještě další dvě povinnosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností. První z nich ukládá povinnost sociální práce s osobami ohroženými sociálním vyloučením. Mezi ty patří osoby vracející se z výkonu trestu, ale i osoby ohrožené trestnou činností, osoby opouštějící ústavní výchovu a osoby, jejichž způsob života může vést ke konfliktu se společností. Obec s rozšířenou působností jednak sama těmto lidem poskytuje sociální poradenství a také koordinuje poskytování dalších sociálních služeb (typicky domy na půli cesty). Při tomto spolupracuje s dalšími institucemi jako je Vězeňská služba, Mediační a probační služba, atp.

Posuzovat potřebu sociální péče u osob umístěných ve zdravotnickém zařízení Další povinnost podle § 92 souvisí s propojováním sociálních a zdravotních služeb v oblasti lůžkové péče. Není bohužel řídkým jevem, že osoby, kterým byla poskytována zdravotní péče, po svém uzdravení nejsou schopné samostatného života a neobejdou se bez pomoci jiné osoby. Proto nadále zůstávají na lůžku ve zdravotnickém zařízení namísto toho, aby jim služba byla poskytována buď v domácím prostředí nebo u poskytovatele sociálních služeb. Je otázkou, zda se tímto neřeší nedostatek lůžek u poskytovatelů pobytových sociálních služeb a předimenzovaná kapacita lůžek ve zdravotnických zařízeních. Nový zákon nicméně s tímto stavem nic nedělá a navíc zavádí jakési úřední potvrzování tohoto stavu obcemi s rozšířenou působností. Ty totiž na základě oznámení zdravotnického zařízení zjišťují, zda je osobě umístěné ve zdravotnickém zařízení nezbytné poskytovat služby sociální péče a zároveň zprostředkovávají možnost jejího poskytnutí. Není-li obecní úřad v hledání služby úspěšný, klient zůstává nadále v nemocnici, kde jsou mu nyní místo zdravotních služeb poskytovány služby sociální. Vzhledem k prozatím nedostatečně rozvinuté síti sociálních služeb lze předpokládat, že tento postup bude

alespoň v začátcích poměrně automatický (rozhodně by to ale nemělo být pravidlem do budoucna) a příspěvek na péči tak skončí u poskytovatele zdravotních služeb (byť za něj budou poskytnuty služby sociální) namísto toho, aby tyto peníze přispěly k vytváření sítě sociálních služeb.

zastupuje ji při uzavírání smlouvy obecní úřad obce s rozšířenou působností. Je otázkou, nakolik je toto správně z hlediska právního, protože v podobných případech by se měl pravděpodobně nejdříve ustanovit opatrovník podle občanského zákoníku, nicméně zákon tuto povinnost ukládá.

Zastupovat osoby při vyjednávání s poskytovateli sociálních služeb Poslední povinností obecního úřadu obce s rozšířenou působností je vystupování ve smluvních vztazích podle tohoto zákona. Sociální služby budou totiž nově poskytovány pouze na základě písemně uzavřené smlouvy mezi poskytovatelem a klientem. Tento vztah ve většině případů obec přímo nezajímá – pouze v rámci řízení o příspěvku na péči, kdy musí žadatel označit poskytovatele služby. Detaily smlouvy však úředník obce nehodnotí, to mu nepřísluší. S jedinou výjimkou obsaženou v § 91 odst. 6 zákona, kdy se pracovník obce musí aktivně zapojit do vyjednávacího procesu. V případě, že osoba není schopna sama jednat a nemá zákonného zástupce,

Tyto situace mohou podle mého názoru nastat především ve spojení s výše zmíněnou činností ve zdravotnických zařízeních, a to především u starších pacientů (resp. následně klientů sociálních služeb) a rovněž v případech, kdy již ustanovený opatrovník pobývá neznámo kde.

Sociální začleňování není předmětem pouze zákona o sociálních službách Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi byl vytvořen za účelem nastavit nový systém poskytování sociálních dávek. Nicméně obsahuje i dvě ustanovení, která svou povahou patří spíše do oblasti sociálních služeb. Jedním ustanovením je obcím s pověřeným obecním úřadem ukládána povinnost vypracovat aktivizační plán a druhým je obcím s rozšířenou působností ukládána povinnost vypracovat program individuálního motivačního postupu.

Povinnost vypracovat program individuálního motivačního postupu V prvním případě je zaúkolován zaměstnanec obce s rozšířenou působností (§ 20 zákona o pomoci v hmotné nouzi) a pro vymezenou skupinu osob vypracovává Program individuálního motivačního postupu (zkráceně PIMP). Dokument by měl být strukturován ve formě dílčích kroků a časového rozpisu jejich plnění, přičemž tyto kroky by měly vést k zabránění sociálního vyloučení. Vypracování programu je podmínkou pro poskytnutí dávky nazvané mimořádná okamžitá pomoc. Vzhledem k cílovým skupinám, pro něž se program

vypracovává (propuštění z výkonu vazby či trestu odnětí svobody, z psychiatrické léčebny, osoba ohrožená trestnou činností jiné) je možné toto ustanovení chápat jako jakési rozpracování § 92 písm. b) zákona o sociálních službách. Proto pravděpodobně na vypracování PIMPu a poskytnutí dávky podle zákona o pomoci v hmotné nouzi bude často bezprostředně navazovat řízení o poskytnutí příspěvku na péči.

Povinnost vypracovat aktivizační plán Druhý dokument s názvem aktivizační plán vypracovávají úředníci obcí s pověřeným obecním úřadem. Aktivizační plán

více zapadá do duchu zákona o pomoci v hmotné nouzi, který se snaží o podporování pracovních návyků lidí a o to, aby preferovali práci před závislostí na dávkách. Proto každý, kdo bude alespoň 6 měsíců pobírat příspěvek na živobytí podle tohoto zákona, bude nucen rovněž plnit určitý harmonogram jednotlivých opatření. I když v tomto případě za účelem zbavení se závislosti na sociálních dávkách a ne za účelem omezení rizika sociálního vyloučení (ačkoliv to spolu může souviset). Jakkoliv se to na první pohled nezdá, i lidé nezaměstnaní jsou obecně považováni za zranitelné a potřebné sociálních služeb a vypracováním podobného plánu se jim vlastně poskytuje sociální služba. informační servis č. 11/2006 strana 11

ZEPTALI JSME SE PRAKTIKŮ PaedDr. Jiří Miler se zabývá sociálními službami od roku 1990, kdy se stal ředitelem ústavu sociální péče pro dospělé lidi s mentálním postižením. V roce 1998 byl zvolen místostarostou města Český Dub, kde je i v současné době zastupitelem SNK ED. V době, kdy vykonával funkci místostarosty, se podílel na řadě celorepublikových aktivit a projektů v sociální oblasti zaměřených především na kvalitu sociálních služeb. Od roku 2002 pracoval na Krajském úřadu Libereckého kraje jako krajský metodik rozvoje sociálních služeb. Od září začíná pracovat jako manažer projektu „Plánování rozvoje sociálních služeb v Libereckém kraji a vzdělávání poskytovatelů a zadavatelů jako jeho nedílná součást“, jehož realizátorem je INSTAND – Institut pro podporu vzdělávání a rozvoj kvality ve veřejných službách, o.s. Jiří Miler je v Libereckém kraji známý v oblasti sociálních služeb především jako člověk, který dokázal zásadním způsobem transformovat ústav sociální péče v Hodkovicích nad Mohelkou a který důrazně upozorňuje na nutnost transformace dalších ústavů na území kraje a celé České republiky. Se sociálními službami máte zkušenosti jako komunální politik, jako poskytovatel sociálních služeb z doby, kdy jste byl ředitelem ústavu, jako inspektor kvality sociálních služeb a krajský metodik. Pomáhají Vám tyto zkušenosti v pohledu na zákon o sociálních službách? Myslím, že zcela určitě. Je dobře, když má člověk rozdílné zkušenosti s poskytováním sociálních služeb a musím říci, že každý pohled je přece jenom trochu jiný. To je také asi jeden z důvodů, proč příprava zákona trvala tak dlouho. Sladit mnohdy značně odlišné zájmy zainteresovaných skupin je dost složité. Z tohoto pohledu ve mně ale převládá spíše dobrý pocit z toho, že je zákon o sociálních službách na světě, a doufám, že zvládneme postupně všechny jeho nedostatky tak, aby ještě byla zachována jeho původní myšlenka. Jako komunální politik lépe rozumím tomu, s čím se obce potýkají a co je pro ně potřebné udělat, aby se v nové situaci lépe zorientovaly. Jako bývalý ředitel ústavu sociální péče si zase uvědomuji, jaké problémy musí poskytovatelé služeb v ústavech řešit, kde končí jejich možnosti a musí pomoci obec nebo kraj. A konečně jako pracovník kraje jsem si asi nejvíc uvědomoval, jak těžká práce nás všechny s implementací zákona o sociálních službách ještě čeká a že ještě není vyhráno. V čem byste tedy stručně viděl největší přínosy a rizika zákona o sociálních službách? V obecné rovině nelze upřít zákonu o sociálních službách řadu přínosů. Měl by zajišťovat svobodnou volbu podpory a služby na základě potřeby každého jednotlivce. Přínosem jsou zcela určitě registrace poskytovatelů sociálních služeb nebo inspekce kvality služeb. To jsou prvky v sociálních službách zcela nové a dobré. Doufám také, že změna alokace zdrojů z dotací zařízením sociální péče na individuální příspěvek na péči přinese očekávanou změnu v tom, že budou preferovány služby v přirozeném prostředí, než jak tomu je doposud v nějakém ústavním zařízení. A to by také mělo pomoci ústavním zařízením dosáhnout potřebné kvality služeb, pokud to v konkrétním zařízení vůbec jde. A rizika? Ta největší jsou skrytá v často zmiňovaných přínosech zákona. Tak například svobodná volba služby uživatelem nebude fungovat, pokud dostatečně kvalitně nezvládneme proces posuzování závisinformační servis č. 11/2006 strana 12

losti a potřebnosti uživatele služeb, s čímž souvisí stanovení výše příspěvku. Stávající nedostatečná výše příspěvku nemusí podporovat vznik potřebných alternativních služeb, neboť ty budou nadále významným způsobem závislé na dotaci ze státního rozpočtu. Mám také obavu z toho, že obce budou také nemalým způsobem doplácet ze svých rozpočtů na zajištění nových povinností. Budou muset přijít noví pracovníci, pro které musí být vytvořeno pracovní zázemí, musí být zajištěno jejich vzdělávání. To všechno stojí peníze. Těžko se pak v zastupitelstvu vysvětluje, že principy zákona jsou dobré, když musíte finance ubírat z jiných důležitých kapitol rozpočtu obce. Naplňování kterého ustanovení zákona se nejvíce obáváte v praxi? A z hlediska kraje? Je jich víc, ale asi ustanovení týkající se příspěvku na péči. Posuzování péče o vlastní osobu, stanovování výše příspěvku a kontrola využívání příspěvku, to jsou pro obce zcela nové povinnosti, s kterými není téměř žádná zkušenost. A to se bohužel netýká jen pracovníků obcí, neboť ve stejné pozici jsou i krajští úředníci. Je stále mnoho nejasností, jak postupovat. Myslím, že se to nejvíce ukáže právě v odvolacím řízení na kraji. Vůbec nedokážu odhadnout, co po prvním lednu nastane. A z hlediska kraje? Bohužel zase musím zmínit financování služeb. Již v současné době se u přidělování dotací počítá s krajskými střednědobými plány. Myšlenka dobrá, ale v kolika krajích již v současné době takový funkční plán existuje? Rozhodování o přidělení dotací může být hodně formální. Problémem je také nízké stanovení příspěvků na péči v kombinaci s regulací výše úhrad za služby. To způsobí situaci, kdy např. poskytovatelé rezidenčních služeb budou zase jen a jen vyžadovat dotace, aniž by se někdo zamýšlel a možná rozpoznal efektivní a kvalitní službu od neefektivní, kterou by možná bylo vhodné nahradit službami levnějšími, nebo ji zcela zrušit. Velkou obavu mám z toho, že nízký příspěvek na péči a závislost na dotaci nepovede k transformaci a vnitřní restrukturalizaci míst pro skutečně potřebné uživatele. Alespoň ne v prvních letech po účinnosti zákona. V novém systému budou kraje rozdělovat dotace, jak zařízením, která zřizují, tak zařízením obcí a dalších subjektů. Některé obce se obávají, že by mohlo dojít k zvýhodňování krajských zařízení. Co si o tom myslíte? Umím si to představit, ale nechtěl bych z toho kraje předem podezírat. Už jsem mluvil o tom, že v našem kraji také nefungují ještě všechny mechanismy, které by měly být součástí rozhodovacího procesu při udělování dotací. Myslím tím především vytvořený funkční střednědobý plán a systém hodnocení služeb podle jednotné metodiky. Obce musí „tlačit“ své kraje k nastavení jasných a průhledných pravidel přidělování dotací. Musí mít pocit, že je to právě společné vytváření střednědobého plánu, které jim může výrazně pomoci spolurozhodovat o financích na sociální služby, kterých nebude nikdy a nikde dost. Máte povědomí o finančním dopadu zákona na kraj? Na to je těžká odpověď. Při absenci komunitních plánů obcí a krajského střednědobého plánu budou asi první ucelené odhady finančních dopadů zákona učiněny po ukončení dotačního řízení. Myslím ale, že zásadní dopad na financování kraje může také nastat v souvislosti se zabezpečováním kvality v rezidenčních službách. Pokud se ptáte na to, kolik finančních prostředků bude vypláceno na příspěvcích na péči, tak toto číslo mi není známo.

Vytváříte již střednědobý plán sociálních služeb a jak jste do jeho tvorby zapojili obce? V Libereckém kraji byla již učiněna řada aktivit, které k vytváření střednědobého krajského plánu směřují. V roce 2003 jsme uskutečnili celostátní konferenci o komunitním plánování, byla navázána spolupráce s obcemi III. typu. Některé již třetí rok velmi slušně vytvářejí svůj plán sociálních služeb. Provedli jsme hodnocení kvality ve všech zařízeních, která kraj zřizuje, a nastartovali proces tvorby jejich rozvojových plánů. V rámci projektu Phare 2003 bylo provedeno v padesáti službách pro seniory sebehodnocení s následnými konzultacemi. Spolupracovali jsme tři roky v metodických skupinách s poskytovateli sociálních služeb. Myslím, že analýz a informací už máme dost, teď jde především o smysluplné propojení aktivit na obcích a kraji. To by se mělo stát v rámci projetu, který v Libereckém kraji realizujeme a v rámci kterého dojde mimo jiné k vytvoření krajské koordinační struktury v oblasti plánování sociálních služeb. Cílem je vytvořit prostor pro vzájemnou spolupráci kraje s obcemi. Osobně se domnívám, že slušná verze střednědobého plánu by mohla být v první polovině roku 2008. Už od polo-

Mgr. Jaroslava Rovňáková, vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví Magistrátu města Ostravy, pracuje v sociální oblasti již od roku 1975. Dobře poznala fungování dřívějšího systému poskytování sociální péče a nejen z toho důvodu se od roku 1990 zasazuje o úspěšné zavádění změn spojených s reformou sociálních služeb. Účastnila se celé řady celorepublikových projektů, zejména česko-britského projektu na podporu reformy sociálních služeb, jehož výstupy jsou v Ostravě intenzivně realizovány a podporovány. Další projekty jsou spjaty s problematikou národnostních menšin - projekt „Minority a migranti v kontextu místní správy“ a „Integrace menšin v ČR“, ve kterém město Ostrava v období tří let spolupracovalo s nizozemskými partnery města Eindhovenu na řešení složitých otázek soužití většinové a minoritní společnosti. V současné době je pod garancí odboru realizováno několik projektů: ve spolupráci s Ministerstvem vnitra je to projekt „Systém včasné intervence“, jehož základním posláním je rychlá, adekvátní a efektivní reakce všech institucí, do jejichž působnosti spadá péče o rizikové a ohrožené děti, směřující k nápravě nežádoucího stavu - delikventního jednání dítěte, ohrožení dítěte apod. S podporou Evropské unie jsou na území statutárního města Ostravy realizovány dva projekty, zaměřené na proces komunitního plánování a zvyšování kvality sociálních služeb. Jaké přínosy a rizika pro obec spatřujete v novém zákoně o sociálních službách? Zákon o sociálních službách jsme všichni, kteří pracujeme v této oblasti, dlouho očekávali. Zákon je na světě a to je přínos. Vytvořil legislativní rámec a pravidla pro poskytovatele sociálních služeb. Zavedl větší transparentnost v systému v souvislosti s typologií služeb včetně požadavku na odbornost a kvalifikaci zaměstnanců. Přínos spatřuji i v zavedení registrací poskytovatelů. Zákon klade důraz na kvalitu na základě vypracovaných standardů a zavádí inspekci kvality. Motivačním prvkem pro uživatele služeb se jeví příspěvek na péči a s tím související možnost svobodné volby sociální služby a poskytovatele. Zde ale spatřuji i riziko, které je možná výraznější v dané době, neboť ne vždy a všude jsou vytvořeny podmínky pro

viny příštího roku by ale měly fungovat určité plánovací a rozhodovací mechanismy v rámci koordinační struktury kraje. Plánujete nějaká školení pro úředníky obcí s rozšířenou působností vzhledem k tomu, že kraj je odvolacím orgánem v řízení o příspěvku na péči? Často diskutovaná otázka kapacit a možností kraje. Možná na tom jsou kraje jako obce. Nové povinnosti od státu a chybějící kapacity. Na začátku je ale také otázka, zda kraje už ví, jak a co mají školit. V době, kdy ještě nemáme prováděcí vyhlášku a věci se stále vyvíjejí, si troufnu říci, že asi ne. Na druhou stranu si ale myslím, že kraj s touto rolí přirozeně počítá a udělá vše proto, aby se sociálním pracovníkům na obcích dostalo kvalitních informací a obce postupovaly co nejvíce profesionálně. Se vzděláváním jak přímo z kraje, tak prostřednictvím partnerských organizací, má Liberecký kraj dostatečné zkušenosti a myslím, že v nich bude úspěšně pokračovat. Děkujeme za rozhovor.

volbu. Nabídka poskytovatelů sociálních služeb ani jejich kvalita není dostatečná a rovnoměrně dostupná. Mám také obavu, jak obce zvládnou, se stávajícími sociálními pracovníky (úředníky), posuzování závislosti občana a návazně dva posudkoví lékaři vyhodnocení a stanovení stupně závislosti. Zatížení obcí, které musí plnit povinnosti vyplývající ze zákona, je obrovské a nejsem přesvědčena o tom, že obce byly na tuto situaci dostatečně připraveny. Finanční nároky na rozpočet obce jsou vysoké. Automaticky se předpokládá, že si zafinancují nárůst zaměstnanců, jejich vybavení a umístění. Noví zaměstnanci mohou po výběrových řízeních nastupovat až ke konci roku. Neexistence prováděcích předpisů a SW vybavení komplikuje situaci v proškolování a přípravě na realizaci zákona. Za největší riziko úspěšnosti této změny označuji špatnou komunikaci ministerstev s obcemi, absenci přípravy obcí na nový systém služeb a zcela nedostatečnou informovanost spolupracujících rezortů (např. zdravotnictví, školství…) a ignoranci vůči občanům – uživatelům služeb. Naplňování kterého ustanovení zákona se nejvíce z pohledu obcí obáváte v praxi? Jednoznačně je to pasáž zákona, která upravuje příspěvek na péči, posuzování soběstačnosti občana a kontrolu využití příspěvku. Tato obava je způsobena nedostatečnou informovanosti občanů o tomto novém systému, ale také nepřipraveností a nedostatečným počtem úředníků, kteří budou agendu vykonávat. Dále pak jako velmi problematický se mi jeví § 92 odst. a) … obecní úřad obce s rozšířenou působností zajišťuje osobě, které není poskytována sociální služba a je v takové situaci, kdy neposkytnutí okamžité pomoci by ohrozilo její život nebo zdraví, poskytnutí sociální služby ….. přemýšlím, jakými nástroji je vybavena obec, aby dostála tomuto ustanovení, pokud sama není poskytovatelem vhodného typu služby. Také přechodná ustanovení, zvláště § 120 odst. 6) v návaznosti na stávající domovy penziony pro důchodce, které se podle odst. 9) téhož paragrafu změní na domovy pro seniory a po dobu tří let budou platit stávající rozhodnutí, mě nenechávají v klidu. Zákon nemáme „zažitý“ a hlavně nejsou k dispozici prováděcí vyhlášky, kde samozřejmě můžeme získat další informace. informační servis č. 11/2006 strana 13

Máte nějaké odhady o finančních dopadech zákona na obecní rozpočet? V současné době bych řekla, že máme jistou „finanční nejistotu“. Město Ostrava je velkým poskytovatelem sociálních služeb včetně finanční podpory NNO. Účelové dotace na poskytování sociálních služeb pro NNO na rok 2007 jsou plánovány ve výši 55.000 tis. Kč. Příspěvek města jen pro 9 příspěvkových organizací byl 255.000 tis. Kč/rok. Příspěvek ze státního rozpočtu (účelová dotace na lůžko) byl 132.054 tis. Kč/rok. Příjmy z bezmocností cca 15.701 tis. Kč/rok. Na rok 2007 byly provedeny propočty dokladovaných příjmů z úhrad za poskytovanou péči v návaznosti na poskytované bezmocnosti stávající klientely, což činí cca 66.000 tis. Kč. Vzhledem k „neznámé“ z přiznané (nepřiznané) dotace z MPSV a dalších zdrojů příjmů navrhujeme vytvořit rezervu 82 mil. Kč v rozpočtu města. Další výdaje vznikají již nyní při přípravě pracovišť na příspěvek na péči, který bude Magistrát města Ostravy zabezpečovat pro celé 320tisícové město + širší správní obvod, do kterého spadá 12 obcí s 37 tisíci obyvateli. Na zajištění této agendy bude podle velmi hrubých odhadů, přijato 12 zaměstnanců. Přestože mám třicetiletou praxi v této oblasti, netroufám si odhadnout, zda je to málo nebo moc. Jen osobní náklady lze odhadnout na cca 4 mil. Kč. Nechci uvažovat o zřízení a vybavení pracovišť, to by byla z mé strany velká odvaha. Dále do odhadovaných dopadů zatím nezahrnují terénní sociální služby, jejichž poskytovatelem je taktéž město Ostrava, prostřednictvím městských obvodů. Musím zdůraznit, že město Ostrava je velmi vnímavé k potřebám svých obyvatel a vychází požadavkům našeho odboru maximálně vstříc. Může si však takovou vstřícnost dovolit menší obec? Jak se připravujete na obci na nový zákon? Byli přijati noví zaměstnanci, proběhlo nějaké školení, atp.? Na obci se musíme připravovat již od přijetí zákona, bohužel nejsou k dispozici prováděcí vyhlášky, HV a SW a v neposlední řadě ani zaměstnanci na příspěvek na péči. Jak jsem již uvedla v předchozích pasážích obecně informovanost je na velmi nízké úrovni.

Spolupráci s krajskými úřady, od nichž očekáváme informace, je na dobré úrovni, ale dostane se nám takových informací, jaké jsou zaměstnanci schopni vyprodukovat. Výklad zákona si nikdo nemůže dovolit udělat. Takže se vzájemně doplňujeme v názorech na jednotlivá ustanovení zákona. Je samozřejmostí, že jsme seznámili s nastávajícími změnami v sociální oblasti především vedení a orgány města, které informujeme průběžně o daném stavu. Starosty, místostarosty a tajemníky městských obvodů, kterých je u nás 23, zaměstnance sociálních odborů, poskytovatele sociálních služeb na území města a také jejich prostřednictvím se snažíme informovat občany. Spolupracujeme i se zástupci tisku a dalších sdělovacích prostředků. V tomto směru musím velmi vyzvednout význam procesu komunitního plánování, při němž jsme v neustálém kontaktu se všemi zainteresovanými a můžeme si informace rychle vyměňovat a vzájemně s poskytovateli konzultovat sporné věci. Zúčastňujeme se všech nabízených školení. K plánovaným školícím akcím pořádaných MPSV a potažmo KÚ mohu jen říci, že jsou pozdě a je na ně málo času. Jako ostatně na celou, tak významnou akci. Spolupracujete s krajem zejména v oblasti přípravy dotačního řízení? Dotační řízení je již za námi. O přípravě nelze hovořit, až na jeden seminář, pořádaný KÚ. Jinak si obce a poskytovatelé museli poradit sami s využitím webových stránek MPSV. Má Vaše město střednědobý plán sociálních služeb a máte možnost alespoň nějak ovlivnit podobu krajského plánu? Naše město Ostrava, jak již jsem výše uvedla, se zabývá komunitním plánováním od r. 2003. V prosinci 2004 byl zastupitelstvem města schválen 1. Komunitní plán rozvoje sociálních služeb ve městě Ostrava do r. 2006. V současné době proces pokračuje a je připravován 2. Komunitní plán. Dovolím si poznamenat, že dosud nám nebyla nabídnuta možnost spolupracovat na podobě krajského střednědobého plánu a nemáme oficiální možnost jeho ovlivnění. Krajský střednědobý plán tudíž neexistuje a zvláště při posuzování žádostí o dotace na r. 2007 to považuji za velmi podstatné. Děkujeme za rozhovor.

A jak na naše otázky odpovídá zástupce odpovědného ministerstva? Mgr. Martin Žárský, ředitel odboru sociálních služeb MPSV ČR Jak se zákon o sociálních službách dotkne obcí, jaké jsou přínosy a rizika? Od realizace II. etapy reformy veřejné správy snad neexistuje zákon podobného typu, který by se působnosti obcí nedotýkal. Stejně tak je tomu i v případě zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Jistě je čtenářům známo, že ustanovení zákona se týkají jak samostatné působnosti všech obcí, tak i přenesené působnosti obcí s obecním úřadem s rozšířenou působností. Co se týká samostatné působnosti, jde podle mého názoru o další rozvinutí obecně ukládaných kompetencí v zákoně o obcích, podle nějž je obec vybave-


na kompetencemi směřujícími k zajištění vhodných životních podmínek svých občanů. Zákon o sociálních službách tuto obecnou úpravu zpřesňuje na podmínky sociálních služeb. Ovšem větší nároky jsou zákonem o sociálních službách kladeny na tzv. obce III. typu. Nebudu na tomto místě rozepisovat výklad všech uložených povinností, ale zmíním, jak jsou vytvářeny podmínky pro zvládnutí předmětných činností. Nevím jak pojmout otázku rizik, tj. zda se ptáte na rizika pro obce nebo na rizika, které může způsobit postup obcí? Myslím však, že směřujete svou otázkou do oblasti rizik pro obce. Dle mého názoru je největším rizikem dlouhodobě poddimenzovaná agenda obcí v sociální oblasti, což samozřejmě také souvisí s obecnou „nepopulárností sociálky“. Výsledkem totiž může být stav, že i přes navýšení příspěvku na výkon státní správy se nepodaří dostatečně personálně zabezpečit dané agendy.

Kterou změnu pro obce považujete za nejzásadnější? Podle mého názoru nejzásadnější změna již proběhla v rámci reformy veřejné správy. Ukládané povinnosti obcím ve smyslu zákona o sociálních službách jsou důsledkem tohoto již nastalého procesu. Zákon ani vyhláška mnohé věci nerozebírají do potřebných podrobností (posuzování příspěvku, kontrolu jeho využití, posouzení neodůvodněné zátěže systému atd.), plánuje se vydání metodik. Jakou podporu mohou obce od MPSV očekávat? V prvé řadě je posílen celkový objem příspěvku na výkon státní správy, a to v případě dopadů zákona o sociálních službách o 203 mil. Kč. Příspěvek bude obcím rozepisován podle obvyklého klíče. Za druhé obce budou vybaveny počítačovou technikou a samozřejmě také příslušným softwarem. Všichni pracovníci obcí budou proškoleni v užívání tohoto informačního systému. V těchto dnech je dokončena série metodických pokynů k provádění zákona o sociálních službách a tyto metodické pokyny budou projednány na pracovních seminářích pro pracovníky obcí III. typu a pracovníky krajských úřadů ve všech krajích v průběhu listopadu t.r. Mimo tyto plošné akce probíhají dílčí konzultace s jednotlivými obcemi.

Počítáte s podporou vytváření střednědobých plánů sociálních služeb na obcích? Jak velká obec by podle Vás už měla mít takový plán? Byť tuto povinnost zákon neukládá, hovoří pouze o možnosti, zpracovávat tyto plány, považuji jejich zpracování za základní východisko pro realizaci dalších povinností obcí a současně za východisko pro komunikaci se všemi aktéry systému. MPSV bude nadále metodicky i finančně podporovat obce, které se do procesu plánování pustí. Velikost obce není primárně rozhodující, ale praxe ukazuje, že personální a informační kapacity pro tuto činnost jsou k dispozici především ve větších obcích, tj. obcích, které mají již charakter města. Tyto obce by měly své kapacity nabízet menším obcím, které formálně či neformálně spadají do územní působnosti této větší obce. Doporučujeme také, aby se pro účely naplňování potřeb v oblasti sociálních služeb obce sdružovaly. Jak bude ministerstvo podporovat účast obcí při vytváření střednědobého plánu sociálních služeb kraje? Za prvé metodicky a za druhé finančně. Předpokládáme, že v rámci nového programovacího období pro čerpání evropských strukturálních fondů (2007 až 2013) budou v této oblasti masivně projekty obcí a krajů podporovány. Děkujeme za rozhovor.

Co zaznělo na jednání Komise pro informační systémy v Českých Budějovicích Ačkoliv se to může zdát v souvislosti se zákony o sociálních službách a o pomoci v hmotné nouzi zvláštní, o jejich zavádění do praxe jednala i Komise pro informační systémy měst a obcí. Jako hosta si totiž na své výjezdní zasedání v Českých Budějovicích pozvala ředitele odboru informatiky MPSV Ing. Romana Kučeru a tématem jednání byla příprava nového informačního systému, prostřednictvím kterého by měly obce zákon realizovat. Zprávy, které pan ředitel přednesl, jsou následující. Většina potřebného hardwaru (pro ilustraci – pro aplikaci nového zákona bude celkem potřeba zhruba 3 800 počítačů, 3 000 osobních tiskáren, 160 frankovacích strojů, 500 multifunkčních zařízení) by sice měla být doručena obcím nejpozději do konce listopadu (ve dvou etapách, první dodávky již probíhají), ale vypadá to, že komunikační připojení k síti WAN MPSV nebude zvládnuto pro všechny obce. Systém počítá s alternativním spojením přes internet. Testovací verze softwaru pro vybrané pilotní obce (který vyrábí společnost OKsystem) byla dokončena k 19. 9. 2006, verze pro školení uživatelů bude k dispozici od 1. 11. 2006, kdy budou spuštěna školení pro více než 4 000 přihlášených úředníků na celkem 344 školících dnech po celé republice. Verze pro plošný zkušební provoz na obcích by měla být hotova do 20. listopadu. Od tohoto data si tedy budou moci úředníci vyzkoušet práci s databází, ovšem s tím, že zkušebně vložená data po novém roce v databázi nenaleznou. V pátek 29. prosince 2006 v 13:00 se databáze uzamkne, MPSV vymaže všechna data a během víkendu nahraje údaje z Okresních

správ sociálního zabezpečení o asi 185 000 občanech, kteří pobírají zvýšení důchodu pro bezmocnost. Důvodem je skutečnost, že oba zákony neobsahují přechodné ustanovení o možnosti předat osobní údaje současných klientů systému sociální péče. Údaje o osobách pobírajících příspěvek při péči o osobu blízkou (PPOB), jejichž osoby blízké by měly pobírat po novém roce příspěvek na péči, budou muset do systému vložit po 1. lednu 2007 sami úředníci obcí. Další komplikací je fakt, že ještě stále nebylo vypsáno výběrové řízení na tisk formulářů, prostřednictvím nichž se bude o novou dávku žádat, a proto budou úředníci zpočátku stahovat a tisknout formuláře z internetu. Důvodem je, že předmět soutěže – formuláře – musí být nejdříve zpracovány a schváleny, a pak je teprve možné soutěž zveřejnit. V řešení je rovněž problematika spisové služby, otázka nekompatibility spisové služby jednotlivých obcí s nově zaváděným systémem bude vyřešena nejpozději do konce dubna příštího roku zveřejněním příslušného rozhraní. Již bylo zveřejněno XML rozhraní pro komunikaci obou aplikací (OKnouze a OKslužby) s účetními systémy. Do konce roku MPSV zajistí ještě exportní data u obou systémů pro zpracování kompatibilního média pro Českou poštu – platby složenkami. V současné době probíhají semináře s informatiky všech obcí, kterých se zavádění obou systémů týká, včetně krajských úřadů – registr poskytovatelů sociálních služeb. Všechny potřebné informace k zavádění informačního systému hmotné nouze a sociálních služeb lze nalézt na www.mpsv.cz/tmp/hmotna_nouze.


Komise chce novým členským státům, jejich regionům i městům zajistit pomoc při přípravě projektů Jedná se o partnerský nástroj Ředitelství Evropské komise REGIO, Evropské investiční banky a Evropské banky pro obnovu a rozvoj na podporu přípravy velkých projektů. Jeho cílem je zvýšit schopnost nových členských států čerpat prostředky ze strukturálních fondů, zkvalitnit překládané projekty a výrazně tak zvýšit jejich šanci na úspěch. Městům, regionům i členským státům bude při přípravě velkých projektů pomáhat Evropská investiční banka a Evropská banka pro obnovu a rozvoj. Uvedené instituce budou v rámci společně vytvořených struktur JASPERS pomáhat s přípravou projektů již v časných stádiích jejich vzniku. Předkladatel projektu tak může očekávat podporu ve formě poradenství jak k projektovému záměru i struktuře projektu, tak během jeho přípravy (např. analýzy nákladů a přínosů, dopadu na životní prostředí či plánování veřejných zakázek) či kontroly dokumentace (studie proveditelnosti, technický návrh, doklady o výběrových řízeních). Poradenství bude zahrnovat i posouzení slučitelnosti s legislativou EU (v oblasti životního prostředí, hospodářské soutěže atd.) a souladu s politikami EU. Podpora při přípravě projektů bude poskytována zdarma a je na členských státech, zda-li ji využijí či ne. Prostřednictvím JASPERS budou najímáni vysoce kvalitní odborníci se zkušenostmi s přípravou projektů v oblastech, na které

budou tyto projekty zaměřeny. Pomoc je určena výhradně novým členským státům a Bulharsku a Rumunsku. JASPERS se zaměří na velké projekty v oblasti dopravy nad 50 milionů Eur a v oblasti životního prostředí a dalších sektorů nad 25 milionů Eur. Bude se týkat projektů podporovaných z Kohezního fondu a Evropského regionálního rozvojového fondu. Pozornost bude také věnována horizontálním tématům, tzn. tématům, která překračují hranice jednotlivých sektorů či členských států. Jsou jimi zejména způsoby propojování partnerství veřejného a soukromého sektoru s využíváním fondů EU, pomoci při řešení otázek spojených s veřejnou podporou v oblastech využívání a úspory energií, obnovitelných zdrojů, ochrany před povodněmi, městské dopravy atd. Budou se také zaměřovat na propojování malých projektů např. v oblastech úsporného využívání energií a vody.

Pozornost se soustředí i na modelové postupy při realizaci PPP a pomoc při aplikaci nových nařízení EU v oblasti strukturálních fondů, zejména se dotknou způsobilosti výdajů, projektů, které generují příjmy, atd. Žádat o pomoc při přípravě projektů v rámci JASPERS budou jednotlivé členské státy prostřednictvím národních akčních plánů, ve kterých budou seznamy projektů, s nimiž má členská země zájem pomoci. Zatím je v národních akčních plánech výše zmíněných zemí, které odevzdaly v roce 2006, zahrnuto 56 projektů na životní prostředí a 46 projektů na dopravu. Česká vláda však bohužel Svaz měst a obcí při přípravě národního akčního plánu k využití JASPERS nekonzultovala. My však doufáme, že se tato situace změní a města budou mít možnost nabízenou pomoc při přípravě svých projektů k rozvoji městských oblastí plně využít. Na základě příspěvku Brendana Smythe z Ředitelství EK REGIO, který přednesl 10. října na Open days Výboru regionů, zpracovala Milena Jabůrková

Energetická politika ČR v evropském kontextu Dne 4. října 2006 se uskutečnila v prostorách Senátu Parlamentu České republiky odborná konference na téma „Energetická politika ČR v evropském kontextu“. Předmětem vystoupení a následných diskusí se stala taková témata jako energetická politika ČR a EU a na ně navazující reformy v energetickém sektoru, zda liberalizace energetického trhu v ČR splnila očekávání snižování cen energií a zda regulační opatření ERÚ jsou dostačující. Účastníci konference byli dále seznámeni s vývojem využívání obnovitelných zdrojů energie a s možností využití jaderné energie na území ČR. Hned po zahájení vystoupil předseda Svazu a europoslanec Oldřich Vlasák k problematice „Zelené knihy o energetice“, jejímž je v Evropském parlamentu zpravodajem. Poté vystoupili v oblasti energetiky známé osobnosti: Josef Fiřt – předseda Energetického regulačního úřadu, Josef Bubeník – ředitel České energetické agentury, Jan Pouček – MPO, Jaroslav Maroušek – SEVEn, a další. Předseda ERÚ Josef Fiřt se zamýšlel nad problematikou liberalizace obchodu s energiemi a nad cenovou politikou. Připustil, že liberalizace trhu s energiemi nenaplnila očekávání výrazného snížení cen energií vlivem konkurenčního prostředí v energetice. Po krátkém období snížení cen (především informační servis č. 11/2006 strana 16

v zemích na západ od naší hranice) dochází k jejich soustavnému růstu. Je to ovlivněno, kromě nestabilní politické situace v zemích vyvážejících paliva, zejména jejich zvyšující se spotřebou, především v zemích Asie. Závěrem tak „ohlásil“ vyšší regulované ceny energie pro příští rok, což obratem zveřejnily sdělovací prostředky následujícího dne. Několik referátů se dotklo problematiky jaderné energetiky. Jan Pouček zdůraznil, že naše republika stojí před rozhodnutím, zda a jakým způsobem pokračovat v jaderné energetice. Zástupce ČEZu Vladivoj Řezník hovořil zejména o investicích ČEZ, a. s., v oblasti obnovitelných

zdrojů energie, nevyloučil však dostavbu jaderné elektrárny Temelín do původně projektovaného výkonu 4 000 MW, a to zejména s ohledem na skutečnost, že veškerá potřebná infrastruktura včetně přenosových sítí je k dispozici. Zajímavé bylo vystoupení Ivo Váši z Ústavu jaderného výzkumu Řež, který se rovněž věnoval problematice jaderné energetiky, bezpečnosti jejího provozu a výhledu jejího využívání. Vyslovil naději, že v příštích desetiletích se podaří vyřešit komerční využití množivých reaktorů a jaderné fúze, neboť jenom tato cesta vede k energetické soběstačnosti na další staletí. S tím souvisí i průmyslová výroba vodíku pro energetické účely. Zajímavá byla mapa tzv. vodíkové dálnice, vedoucí sousedním Německem, jejíž jedna větev by mohla vést i přes Českou republiku. Vladimír Tošovský, předseda představenstva ČEPS, a.s., popsal průběh a příčiny výpadků energetické sítě, ke kterým došlo u nás 25. července 2006.

Pochopitelně byla část konference věnována také presentaci některých úsporných programů – několik škol v Mostě, nemocnice v Praze - Motol. Z oblasti obnovitelných zdrojů energie bylo zajímavé slyšet o vývoji v oblasti užití fotovoltaických článků, kdy přednášející byli rovněž optimističtí ve výhledu budoucího praktického užití. Spolu s Josefem Votrubou

(Ministerstvo průmyslu a obchodu) jsme se shodli na názoru, že využití biomasy z odpadů zemědělské a lesní výroby, z odpadních kalů ČOV apod. je vhodné zejména pro lokální a regionální využití. Podobné poznatky sdělili na obdobné konferenci pořádané v Senátu PČR na jaře letošního roku i hosté z Rakouska. Z konference bude pravděpodobně zpra-

cován sborník referátů, a to i v elektronické podobě. S referáty se bude moci seznámit i širší veřejnost, což přispěje ke zvýšení její informovanosti, ale v některých oblastech i jako inspirace pro vznik energeticky zajímavých projektů. Ing. Josef Šalda člen Energetické komise Svazu

Nejen Česká republika má problémy se zpětným odběrem elektrozařízení Dne 17. října 2006 se v Bruselu konala schůzka pracovní skupiny životního prostředí CEMRu (Rada evropských místních samospráv a regionů – Council of European Municipalities and Regions). Významným bodem jednání bylo seznámení s postupem tvorby tématické strategie Evropské komise o prevenci vzniku odpadů a jejich recyklaci, která obsahuje i návrh na revizi rámcové směrnice o odpadech (vyjasnění pojmů jako např. „odpad a jeho vznik“, „druhotné suroviny“, definování nových pojmů, např. „recyklace“, „znovuvyužití“, „předcházení vzniku odpadů“ aj.). Účelem je změnit myšlení v oblasti odpadového hospodářství a předcházet tak vzniku odpadů a snažit se o jejich využívání jako zdroje surovin a stávající přírodní zdroje využívat s maximální účinností. Především by podle CEMRu měla být posílena myšlenka hierarchie postupu nakládání s odpady, tj. na prvním místě je prevence (předcházení vzniku odpadů), znovuvyužití, materiálové využití (recyklace), energetické využívání odpadů a v poslední fázi je skládkování, ne tedy jak navrhuje Evropská komise, že materiálové a energetické využití odpadů by mělo být v hierarchii na stejné úrovni. Vedlo by to k tomu, že by odpad byl dovážen do spaloven mezi členskými státy EU, což není v zájmu ochrany životního prostředí. Pokud má docházet k materiálovému využívání odpadu, pak je třeba důsledně trvat na

principu „znečišťovatel platí“, tj. producenti výrobků musí nést odpovědnost a náklady s provozem recyklačních systémů. Jednoznačně tak Evropská komise potvrzuje fakt, že ekonomické nástroje (např. daně, poplatky, odvody) v oblasti odpadového hospodářství mají nosnou roli při motivaci producentů a spotřebitelů při předcházení odpadů a dalším nakládání s nimi, jejich zavedení ovšem ponechává na členských státech. Celá koncepce je zaměřena na to, aby bylo vzniku odpadů především předcházeno, tj. je třeba zpřesnit definici, kdy se věc stává odpadem, což není jen na konci její životnosti. V současnosti pro města a obce velmi ožehavým problémem je zpětný odběr použitých elektrozařízení. Toto se stalo bodem jednání z důvodů, že pro většinu členských států se naplnění limitů o využívání odebraných elektrozařízení stává závazným na konci tohoto roku, pokud nepožádaly o výjimku (např. Česká republika). V členských státech je odpovědnost jednoznačně na výrobcích elektrozařízení, kteří musí zajistit provozování systémů zpětného odběru. Zejména v Rakousku se nepotýkají s žádnými většími problémy, kontrolní mechanismy jsou nastaveny dobře a práva a povinnosti výrobců jsou jasně definovány zákony o odpadech jednotlivých spolkových zemí, provozovatelé systémů hradí obcím pouze infrastrukturní náklady a ne náklady za personál. V někte-

rých zemích EU (Německo, Nizozemí), kde jsou systémy uvedeny do provozu, jsou nejčastějšími problémy nedostatečné zabezpečení počtu sběrných míst, kontejnerů, nejednoznačně stanovená finanční odpovědnost výrobců za provoz systémů, odmítavý postoj zpracovatelských společností nakládat s „neúplnými“ zpětně odebranými výrobky (chybí cenné součástky z mědi a jiných kovů). Ve Finsku jsou provozovány tři systémy, které výrobky odebírají i od obcí na základě dohod s nimi, náklady jsou hrazeny plně, pokud se tak dohodnou. Ve Velké Británii nebyla směrnice dosud transponována, protože vláda zatím nedokázala definovat výši finanční odpovědnosti producentů. Mezi výrobci a místními samosprávami probíhají jednání o výši proplácení náhrad za to, že jsou municipality vtaženy do procesu zpětného odběru. Dosud nesou díky netransponované směrnici veškeré náklady města a obce, což je sjednotilo právě při vyjednáváních s producenty a trvají na svém požadavku na úplném proplácení nákladů. Závěr jednání patřil pozváním na různé konference, kde CEMR vystupuje jako spolupořadatel (např. V. konference udržitelných měst a obcí v Seville ve dnech 21. – 24. března 2007, Seminář o změně klimatu v rámci EU Týdne udržitelné energie v Bruselu, pravděpodobně 31. ledna 2007). Pavel Drahovzal

Rada Svazu zasedala 13. října v Praze l V úvodu jednání Rady Svazu vystoupil host zasedání náměstek ministra vnitra Zajíček. Konstatoval, že si je vědom, jak je složité pro obce v současné době financovat agendy svěřené jim státem na základě decentralizace agend. Ministerstvo proto bude usilovat o zdokonalení systému, aby na místech, kde se vykonávají agendy např. ve vztahu ke správnímu poplatku, zůstávaly i finanční prostředky plynoucích z těchto agend. Náměstek Zajíček stručně seznámil přítomné s projektem, jehož cílem je umožnit přístup do centrálních registrů přímo, nikoli přes poštovní úřady. Ministerstvo chce také vypraco-

vat právní úpravu centrálních registrů – vytvořit čtyři základní: registr obyvatel, registr fyzických osob, registr nemovitostí a územní identifikace, registr práv a povinností. Do těchto registrů by měl mít právo nahlédnout každý občan. Závěrem pan náměstek konstatoval, že při uskutečňování změn ve veřejné správě je třeba brát v úvahu 6 základních bodů: občana, kvalifikovaného úředníka, legislativu, formu technologie – jak se bude agenda vykonávat, finanční prostředky a místo, kde se bude agenda vykonávat. informační servis č. 11/2006 strana 17

Ing. Vlasák za vystoupení náměstkovi Zajíčkovi poděkoval a ocenil kroky, které chce ministerstvo vést k odstranění nabubřelé administrativy. l Kritická situace ve financování sociálních služeb Od 1. ledna 2007 vstoupí v účinnost nový zákon o sociálních službách, který výrazně mění systém jejich poskytování – podrobně je toto téma rozebíráno na str. 7 - 15. Na Radě Svazu se kolem problematiky sociálních služeb rozpoutala velmi široká diskuse, která vyústila v přijetí prohlášení Rady (návrh prohlášení jsme zveřejnili již v INS č. 10 v rubrice Informujeme).

Prohlášení Svazu měst a obcí ČR Obce jsou finanční obětí nového zákona o sociálních službách Vážná situace nastává pro obce při naplňování zákona o sociálních službách, kdy stát stanoví naprosto nové úkoly a povinnosti. To bude znamenat nárůst speciálně vyškolených pracovníků i nemalé finanční prostředky na povinnosti, které tito pracovníci budou za stát vykonávat. Finanční prostředky jsou však v nedohlednu a obce nemohou všechny požadavky zákona o sociálních službách splnit. Svaz měst a obcí České republiky proto žádá: 1) Navýšení příspěvku na výkon přenesené působnosti obcím s rozšířenou působností o dalších prokazatelně potřebných 250 milionů Kč Finanční prostředky budou využity na personální posílení sociálních odborů obcí, které budou rozhodovat o poskytnutí příspěvku na péči. Bez dostatečného personálního zajištění systému nebudou moci být žadatelé o příspěvky na péči posouzeni, nebudou vypláceny příspěvky na péči a lidé si nebudou mít za co koupit sociální služby. Dále obce nebudou moci zajistit kontrolu využívání příspěvku. V případě zneužití příspěvku pak viníkem bude na prvním místě označena obec, která nezajistila kontrolu. 2) Proškolení pracovníků obcí a vytvoření metodik pro práci v oblasti sociálních služeb Pro zajištění správného poskytování sociálních služeb je nutné mít vyškolené vysoce odborné pracovníky, kterým bude poskytována metodická pomoc ze strany ministerstva. Žádná školení dosud neproběhla a metodiky rovněž nejsou hotové. Nebudou-li splněny tyto základní požadavky, které jsou podmínkou pro zajištění dostupnosti sociálních služeb, žádáme odložení účinnosti zákona o 1 rok. Považujeme to za lepší řešení než kolaps obecních úřadů.

Rada uložila Kanceláři Svazu zorganizovat schůzku výkonného místopředsedy s ministrem práce a sociálních věcí a dále kontaktovat poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu s žádostí o navýšení prostředků na výkon přenesené působnosti v souvislosti s novým zákonem o sociálních službách o 250 milionů korun. S tímto rozhodnutím Rady budou její členové seznamovat poslance ve svém volebním obvodu. l Stav členské základny - vstupy, výstupy od 17. března 2006 Rada vzala na vědomí, že k 13. říjnu 2006 je ve Svazu 2 443 obcí, které zastupují 7 380 024 obyvatel, což z celkového počtu obyvatelstva představuje 71,9 %. Pan Jech v této souvislosti poznamenal, že členské příspěvky byly doposud uhrazeny z 99,7 %. l Projednání ekonomických materiálů Svazu - Zpráva o hospodaření Svazu k 31. srpnu 2006 Členové Rady byli podrobně seznámeni s rozborem hospodaření Svazu k poslednímu srpnu. Pozn.: Stručnou rekapitulaci hospodaření jsme zveřejnili v INS č. 10 v rámci Jednání Předsednictva. Nikdo z přítomných neměl ke zprávě o hospodaření připomínky, byla vzata na vědomí. Stejně tak přehled dosud realizovaných zahraničních cest. - Návrh rozpočtu Svazu na rok 2007 Členové Rady rovněž obdrželi podrobný návrh rozpočtu Svazu na rok 2007. Pozn.: S rámcovým rozpočtem Svazu se můžete rovněž seznámit v INS č. 10 - Jednání Předsednictva. Výkonný místopředseda Svazu přitom upozornil na to, že rozpočet je přizpůsoben nákladům pro detašované pracoviště Kanceláře Svazu v Bruselu a na mírné snížení mzdových nákladů. V diskusi padl návrh uvažovat o snížení členského příspěvku pro malé obce na úkor rezervy Svazu – toto je v kompetenci Sněmu, může o uvedeném návrhu diskutovat. Rada Svazu návrh rozpočtu SMO ČR na rok 2007 schválila. Rekapitulace: Příjmy: a) Vlastní příjmy: 20 045 600,00 Kč b) Příjmy na zajištění akcí pořádaných Svazem: 3 616 400,00 Kč c) Nevlastní příjmy (podléhající vyúčtování): 2 804 000,00 Kč d) Příjmy uvažované: 1 360 500,00 Kč Výdaje: a) Provozní výdaje: 19 089 500,00 Kč b) Výdaje na mezinárodní aktivity Svazu: 3 807 120,00 Kč c) Výdaje na akce pořádané Svazem: 3 195 000,00 Kč d) Finanční participace Svazu na mimosvazových aktivitách: 370 000,00 Kč e) Akce uvažované 1 360 500,00 Kč Přebytek hospodaření Svazu minulých let, který nyní činí 11 299 945,27 Kč, by se měl zvýšit na 11 304 325,27 Kč.

Zároveň upozorňujeme na aktivitu “Petice za záchranu sociálních služeb“, která požaduje navýšení finanční částky na dotace poskytovatelům sociálních služeb, mezi kterými jsou i některá města a obce, pro rok 2007 na nejméně 7 mld. Kč. Bez státních dotací budou mnohá obecní zařízení nucena svůj provoz omezit nebo budou zrušena. Občanům pak nebude nikdo poskytovat sociální služby. Kraje, které jsou podle zákona odpovědné za tvorbu sítě sociálních služeb, rovněž nemají dostatek prostředků na pokrytí situací, kdy budou některá zařízení zrušena. informační servis č. 11/2006 strana 18

hovoří Milan Hejduk

l Informace o vývoji v přípravách na programovací období 2007 – 2013 Rada Svazu byla informována o nejnovějším vývoji v přípravách programových dokumentů (operačních programů a regionálních operačních programů, OP a ROP). Po změnách souvisejících s volbami a vzhledem k vyjádření Evropské komise se některá jednání k Integrovanému operačnímu programu (v gesci Ministerstva pro místní rozvoj) a k ROPům (v gesci krajů) znovu projednávají a existuje ještě významná možnost je ovlivnit. Evropská komise s cílem zajistit zohlednění potřeb místních samospráv v programovacím období 2007 – 2013 vydala v květnu letošního roku „Doporučení pro regionální operační programy České republiky 2007 – 2013“. Doporučení stanovují mimo jiné rozvržení priorit regionálních operačních programů a požadavek na řešení problémů měst komplexně formou integrovaných plánů měst. V září pak Evropská komise vydala Poziční dokument Evropské komise k Národnímu strategickému referenčnímu rámci České republiky pro roky 2007 – 2013, na jehož základě bude Národní strategický referenční rámec přepracován a připomínky by měly být zohledněny také v operačních programech. Doporučení zahrnují také posílení a zkonkrétnění urbánní dimenze. Na základě předběžných dohod Ministerstva pro místní rozvoj, krajů a Svazu má v ROP být jedna prioritní osa zaměřená na všechny typy obcí – krajská města, města a obce, a měla by zahrnovat i rozvoj venkova. Tato priorita by měla být dělena podle finálních příjemců pomoci (obce / města, tj. ne tematicky) na opatření: 1. Rozvoj regionálních center (velká města kraje), 2. Rozvoj měst (obce 3. stupně), 3. Rozvoj venkova (ostatní obce). 4. Posledním opatřením by bylo opatření nazvané „Kvalita života“, kde by byli zahrnuti ostatní potenciální příjemci na území měst / obcí (neziskovky, podnikatelé, kraj, pokud např. vlastní střední školu ve městě apod.). Pro velká města bude důležitý předpoklad, že své projekty budou moci předkládat v rámci tzv. Integrovaných plánů měst, které budou u opatření 1 povinné (velká města) a u opatření 2 zřejmě nepovinné. Malých obcí se nebude týkat vůbec. Tyto plány budou zpracovávány na základě strategických plánů rozvoje města, budou se týkat pouze projektů z „evropských peněz“, budou časově ohraničeny na období 2007 – 2013, bude je možné aktualizovat každé 2 roky, budou podléhat schválení regionální rady. Jejich metodiku a přípravu povede Ministerstvo pro místní rozvoj. Zároveň by obce měly mít možnost v ROP čerpat v prioritě zahrnující dopravu v kraji, a to na MHD a na vlastní dopravní obslužnost. Tyto projekty pak mohou zahrnout do Integrovaných plánů měst (IPM), příp. je mohou řešit jako individuální projekty bez IPM. Svaz celou dobu usiluje o to, aby priorita v ROP zaměřená cíleně na místní samosprávy byla samostatnou prioritou a měla

dostatečnou finanční alokaci, která bude zohledňovat jejich potřeby. V této souvislosti je důležité zmínit jednání s Evropskou komisí dne 17. října 2006 – viz str. 6. V neposlední řadě je potřeba upozornit na to, že 10. října 2006 začalo meziresortní připomínkové řízení ke všem operačním programům (tématickým i regionálním). Svaz je proto vyvěsil na svých stránkách (rubrika Činnost – Regionální rozvoj) k připomínkám.

Dan Jiránek

K tomuto tématu proběhla delší diskuse, při které Ing. Vlasák zdůraznil, že Svaz musí vystupovat jednotně, nesmí docházet k tomu, že jednotlivé komory jednají samostatně. Svaz je nejsilnější, jedná-li jako celek. Všechny vyjednávací aktivity musí být centrálně koordinovány předsedou Svazu prostřednictvím Kanceláře Svazu. Pan Jech uzavřel diskusi sdělením, že se Svaz této problematice bude i nadále věnovat, první akcí, na které bude tato problematika projednávána, bude 9. finanční konference 7. - 8. prosince ve Svobodné

Evropě. Rada s postojem Svazu, který prosazuje zohlednění potřeb v rámci samostatné priority pro města a obce, která bude rozdělena na tři opatření: opatření pro statutární města, opatření pro města a opatření pro obce souhlasí. Ke každému opatření budou alokovány jasně specifikované finanční prostředky v dostatečné výši. l Rada Svazu byla informována o přípravě X. sněmu Svazu, který se bude konat ve dnech 24. – 25. května 2007. Byly jí předloženy návrhy některých sněmových materiálů, které se již v současné době připravují. Jde o Naplňování priorit 2005-2007 (materiál popisuje současný stav, průběžně bude doplňován), Návrh priorit činnosti Svazu na období 2007-2009 a Návrh novely Stanov (viz INS č. 10, Z jednání Předsednictva Svazu). Konečné verze sněmových materiálů budou Radě předloženy na jejím posledním zasedání před Sněmem. l Rada Svazu schválila termíny pro zasedání Rady v roce 2007. 13. dubna 2007 8. června 2007 7. prosince 2007 l Z různého Ing. Vlasák informoval přítomné o děkovném dopise, který obdržel od předsedy Výboru pro Regionální rozvoj při Evropské komisi, za spolupráci při organizaci návštěvy tohoto výboru v České republice (Břeclav, Znojmo a Brno.). Závěrem Oldřich Vlasák poděkoval všem přítomným za jejich dosavadní práci a popřál všem hodně úspěchů v nadcházejících komunálních volbách. na základě podkladových materiálů zpracovala Lenka Zgrajová informační servis č. 11/2006 strana 19

Z jednání komor a komisí Komise ISMO jednala 26. září v Praze Prvním bodem jednání bylo pořizování územně analytických podkladů obcí. Ing. Hoffmann, zástupce České asociace pro geoinformace (ČAGI), konstatoval, že od 1. ledna 2007 vstoupí v platnost nový stavební zákon, ve kterém je dána obcím povinnost do dvou let pořídit územně analytické podklady obcí v rozsahu a způsobem umožňující dálkový přístup. V současné době nejsou geodata sdílena v jednotném souřadnicovém systému. Ing. Hoffmann uvedl, že ČAGI bude usilovat o to, aby bylo obcím

Regionální komise přijela 6. října do Prahy Členové komise nejprve vyslechli informace o nejnovějším vývoji v přípravách na programovací období 2007-2013 (viz z jednání Rady str. 19 - 20). S postojem, který prosazuje Svaz souhlasili. Druhým projednávaným tématem byla reforma zemědělské politiky a podpora venkova. Bc. Maurová podala informaci z konference ke zjednodušení zemědělské politiky, která se v září konala v Bruselu. Konstatovala, že rozpočet na podporu zemědělské politiky je rozdělen na přímé platby zemědělcům a rozvoj venkova. Postupně se připravují reformy této politiky tak, aby prostředky

Finanční komise zasedala 10. října v Praze Jednání Finanční komise se zúčastnil Ing. Eduard Komárek – ředitel odboru 12 Ministerstva financí, který informoval o návrhu státního rozpočtu na rok 2007 z pohledu obcí. Konstatoval, že bude snížen objem investičních dotací oproti roku 2006, na druhé straně dojde pouze k mírnému nárůstu daňových příjmů obcí. Upozornil rovněž na problémy s novým systémem financování sociálních služeb. Finanční komise ve svém usnesení upozornila na nedostatečné financování systému sociálních služeb a požaduje vytvoření rezer-

Komora obcí se sešla 12. října v Ořechu

Členové Komory obcí projednali podkladové materiály připravené pro jednání Rady Svazu následující den. V souvislosti s materiálem Stav členské základny uložili předsednictvu Komory obcí zabývat se členstvím malých obcí ve Svazu ve snaze posílit členskou základnu. K návrhu Stanov Svazu doporučili, aby rozhodování o nakládání s movitým majetkem bylo upraveno tak, že výkonný místopředseda může rozhodovat o movitém majetku do sto tisíc Kč, Předsednictvo pak od sta tisíc do dvou milionů Kč. informační servis č. 11/2006 strana 20

poskytováno platné, aktuální a závazné znění map v digitálním tvaru a jednotném souřadnicovém systému (JTSK). Kancelář Svazu toto podpoří legislativním návrhem. Další část jednání byla věnována elektronickému vedení matrik. Členové komise Kozák a Richterová připravili materiál, ve kterém upozorňují na nedořešené věci v zákoně o matrikách. Materiál bude aktualizován a předložen ministerstvu vnitra. Komise připraví společné jednání se subkomisí Asociace krajů na téma technické a účelové mapy měst a obcí. Je třeba legislativně stanovit povinnost správcům technického vybavení poskytovat pro potřeby obcí údaje podle potřeby obce. vybráno ze zápisu byly převedeny z přímých plateb zemědělcům do II. pilíře – rozvoje venkova (fond EAFRD). Svaz se bude prostřednictvím CEMR angažovat v této oblasti (v Pracovní skupině pro strukturální politiku) a bude prosazovat větší zohledňování obcí jako důležité součásti rozvoje venkova, bez nichž nelze rozvoj na venkově zajišťovat. V ČR jde o Program rozvoje venkova v gesci MZe. V různém se mimo jiné členové RK dotkli problematiky stavebního zákona. Upozornili na to, že by bylo třeba určit, kolik přispívat na ohlášení běžných staveb trojkových obcí. Svaz by měl pomoci v objasnění majitele a nájemce, evidence obyvatel. Požádali Kancelář Svazu, aby dopady na obce v souvislosti s tímto zákonem zhodnotila. vybráno ze zápisu vy pro financování obecních zařízení sociálních služeb ve výši cca 1,5 mld. Kč (podrobněji viz problematika sociálních služeb str. 7 - 15). Dále požaduje navýšení příspěvku na výkon přenesené působnosti oproti roku 2006 o 7 % a navýšení příspěvku v souvislosti s nově přijatou legislativou v sociální oblasti o dalších 250 mil. Kč. Finanční komise také upozornila na souběh dvou programových období a s tím spojené zvýšené požadavky na dofinancování z veřejných rozpočtů. Za tímto účelem by měla být vytvořena dostatečná rezerva ve státním rozpočtu. V závěru svého zasedání komise projednala návrh rozpočtu Svazu a po zodpovězení několika otázek doporučila návrh rozpočtu ke schválení Radě. vybráno ze zápisu Dalším bodem programu bylo hodnocení průběhu soutěže Vesnice roku. Komora vyzvala svoje členy, aby svoje připomínky k organizaci soutěže zaslali do konce prosince na Kancelář Svazu. Přítomní se zabývali také hodnocením soutěže Zklidňování dopravy ve městech a obcích. Doporučili, aby Svaz i vítězům této soutěže uděloval nějaké ocenění – bude navrženo předsedou dopravní komise. V různém byli přítomní informováni o materiálu „Úloha venkovských obcí při zhodnocování evropských území,“ který odůvodňuje význam malých obcí v Evropě. Hovořili také o novele zákona o dani z nemovitosti, požádali legislativní oddělení Kanceláře o přípravu návrhu, na základě kterého by daň z nemovitosti platili všichni vlastníci, včetně státu. vybráno ze zápisu

Komora měst jednala 12. října v Praze

návrhu své komory snížit celkový počet na 45 zástupců. V různém se zabývali problematikou sociálních služeb. vybráno ze zápisu

Mgr. Jabůrková a Bc. Maurová informovaly o aktivitách Kanceláře Svazu v oblasti prosazování zájmů měst v ROP a dalších OP (viz z jednání Rady, str. 19 - 20). Upozornily, že na internetových stránkách Svazu jsou vyvěšeny všechny Regionální operační programy i s alokacemi. Přítomní vzali informace na vědomí. Členové Komory měst se zabývali rovněž přípravou X. Sněmu Svazu, zejména otázkou týkající se počtu členů Rady. Shodli se, že je možné podpořit návrh Komory obcí, který se staví za zachování širšího počtu členů Rady, tedy v budoucnu zhruba 100 (zástupci měst, obcí i statutárních měst). Netrvali na původním

Sociální komise jednala s Komisí pro zdravotně postižené občany 17. října v Praze Mgr. Tereza Kloučková a Mgr. Petr Hanuš z odboru sociálních služeb MPSV předali přítomným verzi Koncepce podpory transformace pobytových sociálních služeb v jiné typy sociálních služeb. Upozornili zároveň, že ještě nejde o verzi konečnou. Členové komise konstatovali, že problém sociálních služeb vidí ve financování. Podle vyjádření ministra sociálních věcí uvolní vláda 4,5 mld. na implementaci nového zákona o sociálních

službách. Podle Svazu budou přesto chybět asi 3 mld. korun. Pro mnoho sociálních zařízení bude přechod na nový systém kritický. Problém bude i s vyplácením mezd novým sociálním pracovníkům. Obcím by na tyto zaměstnance měly být přiděleny mzdové prostředky. Ve druhé části jednání přítomní vyhodnocovali připomínky Svazu k prováděcí vyhlášce k zákonu o sociálních službách a k zákonu o hmotné nouzi. Vypořádání připomínek k vyhlášce k zákonu o sociálních službách již proběhlo a možno konstatovat, že Svaz byl poměrně úspěšný. vybráno ze zápisu

Vy se ptáte, my odpovídáme Dotazy k ukončení funkce uvolněného zastupitele obce a starosty Dotaz: S ohledem na končící volební období mám následující dotaz. Uvolněnému členu ZM (místostarosta) zbývá poměrná část nevyčerpané dovolené za r. 2006 v délce 18 dnů. Původním zaměstnavatelem mu bylo sděleno (nyní, ústně), že jeho pracovní místo bylo již zrušeno. Jaké jsou možnosti ohledně této dovolené v případě znovuzvolení do funkce (v případě nezvolení)? Domnívám se, že a) původní pracovní poměr nadále trvá, neboť nebyl písemně upozorněn na skutečnost, že pracovní místo bylo zrušeno (je nutné písemné sdělení původního zaměstnavatele - poté běží tříměsíční výpovědní lhůta a nastává nárok na odstupné ve výši dvojnásobku průměrného platu) b) pokud dojde ke znovuzvolení do funkce uvolněného člena ZM, platí ustanovení § 79 zákona o obcích. Odpověď: Máte naprostou pravdu. Pokud bylo zrušeno pracovní místo uvolněného člena zastupitelstva obce, neznamená to automatické skončení pracovního poměru. Zaměstnavatel, pokud nemá pro zaměstnance jiné místo, může dát zaměstnanci výpověď podle § 46 odst.

1 písm. a), b) nebo c) zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Tato výpověď s sebou nese určité právní důsledky. Zejména prodloužení výpovědní doby na tři měsíce a dále nárok na odstupné ve výši dvojnásobku průměrného výdělku, pokud není ve vnitřním předpisu nebo

Odpověď na tento dotaz byla zpracována na základě právních předpisů účinných ke dni 20. 10. 2006

kolektivní smlouvě stanoveno vyšší odstupné. Pokud se tedy bývalý uvolněný člen zastupitelstva vrací ke svému zaměstnavateli, „přináší“ zároveň s sebou nevyčerpanou dovolenou a jeho uvolňující zaměstnavatel je povinen mu ji poskytnout (§ 79 odst. 4, věta druhá zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů). Čerpání dovolené nebo proplacení nevyčerpané dovolené je pak v intenci zaměstnavatele. Zřejmě při podání výpovědi nařídí čerpání nebo podle dohody dovolenou proplatí. Pokud bude člen zastupitelstva znovu zvolen na ustavujícím zasedání jako uvolněný člen zastupitelstva, pak se mu nevyčerpaná dovolená převádí znovu na obec (§ 79 odst. 4, věta první zákona o obcích) a pokud nedojde do konce příslušného kalendářního roku k vyčerpání, může uvolněný člen zastupitelstva požádat o náhradu měsíční odměny za nevyčerpanou dovolenou (§ 79 odst. 5 zákona o obcích). Mgr. Ludmila Němcová legislativně právní odd. Kanceláře Svazu


Dotaz: Odvádí se z vyplacené odměny při skončení funkčního období odvody na sociální a zdravotní pojištění a daň z příjmu? Odpověď: Daň z příjmu se odvádí, protože v tomto případě se vždy jedná o funkční požitek podle § 6 odst. 10 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Jiné je to s odvodem pojistného na sociální zabezpečení a na všeobecné zdravotní pojištění. Co se týká pojistného na sociální zabezpečení, pak se zatím odměna při skončení funkčního období posuzuje jako odměna poskytovaná z důvodu skončení výkonu funkce, a proto se do vyměřovacího základu nezahr-

nuje (§ 5 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti). Tato úprava ovšem platí pouze do 31. 12. 2006. Podle ustanovení § 5 zákona č. 189/2006 Sb., který novelizuje zákon č. 589/1992 Sb., s účinností od 1.1. 2007 se z těchto odměn při skončení funkčního období pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti odvádět bude, neboť se bude jednat o zúčtovaný příjem, který podléhá zdanění a není uveden ve výčtu příjmů, z nichž se pojistné neplatí.

Z těchto důvodů by bylo vhodnější odměnu při skončení funkčního období uhradit jednorázově do 31. 12. 2006. V případě pojistného na všeobecné zdravotní pojištění platí, že pojistné se odvádí, protože odměny při skončení funkčního období nespadají do výčtu položek, které jsou dle zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, od odvodu zdravotního pojištění osvobozeny a dále podle § 3 odst. 4 zákona do vyměřovacího základu zaměstnance (rozuměj člena zastupitelstva), který ukončil zaměstnání (výkon funkce), se dále zahrnují příjmy podle předchozích odstavců zúčtované mu po skončení zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění.

Dotaz: Vyplácí se celá měsíční odměna zastupitelům za poslední měsíc volebního období, jestliže jejich mandát skončil dnem voleb t.j. 20. 10. 2006? Odpověď: Dřívější nařízení vlády č. 358/2000 Sb. o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev, ve znění pozdějších předpisů, upravovalo v § 2 poskytování měsíční odměny při zániku mandátu zastupitele obce a rezignaci na funkci člena zastupitelstva obce. Z pozdějšího nařízení vlády

č. 37/2003 Sb., toto ustanovení vypadlo, nicméně lze vycházet ze slovní dikce zákona a záměru předkladatele. I když tento problém není v zákoně o obcích výslovně upraven, můžeme vycházet ze smyslu této odměny. Měsíční odměna je odměna za výkon funkce poskytovaná

měsíčně (proto „měsíční“) podle druhu funkce. Hlavní roli zde bude hrát ono slovní spojení „za výkon funkce“. Jestliže již bývalý člen zastupitelstva nevykonává funkci, protože ta mu skončila okamžikem zániku mandátu (pokud není v pozici dosavadního starosty), nemá nárok na měsíční odměnu za výkon funkce. A proto se mu odměna vyplatí jen do doby výkonu funkce člena zastupitelstva. Mgr. Ludmila Němcová legislativně právní odd. Kanceláře Svazu

Odpovědi na dotazy jsou zpracovány podle právních předpisů účinných ke dni 26.10. 2006.

K dozoru krajského úřadu nad výkonem přenesené působnosti obcí Dotaz: V roce 1993 povolila stavební komise drobnou stavbu, která však nesplňovala parametry drobné stavby uvedené v ustanovení § 139b odst. 7 stavebního zákona. Nyní nás krajský úřad v rámci své příslušnosti dané mu ust. § 126 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb. vyzval ke zrušení tohoto opatření. Je postup krajského úřadu správný? Dnes již stavební komisi nemáme, opatření tak bude muset asi zrušit krajský úřad. Odpověď: Krajský úřad v rámci výkonu dozoru nad přenesenou působností obcí vyzve obec ke zjednání nápravy vždy, když je rozhodnutí orgánu obce v rozporu se zákonem a podzákonnými právními předpisy. V případě výkonu dozoru krajským úřadem nad výkonem přenesené působnosti obce podle § 126 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, má krajský úřad oprávnění (i povinnost viz slovo „vyzve“) vyzvat obec ke zjednání nápravy, tj. aby předmět dozoru – usnesení, rozhodnutí či jiné opatření orgánu obce – byl uveden ve lhůtě 60 dnů informační servis č. 11/2006 strana 22

v soulad se zákonem, jiným právním předpisem, a v jejich mezích též s usnesením vlády, směrnicí ústředního správního úřadu (např. vyhláška Českého báňského úřadu apod.) nebo s opatřením krajského úřadu přijatého při kontrole výkonu přenesené působnosti (samozřejmě pokud se vztahuje na předmět kontroly). Nezjedná-li obec nápravu, pak krajský úřad rozhodnutí orgánu obce v přenesené působnosti zruší. V případě zřejmého a závažného rozporu rozhodnutí orgánu obce v přenesené působnosti se zákonem může krajský úřad toto rozhodnutí zrušit i bez předchozí výzvy. Rozhodnutí o zrušení aktu orgánu obce v přenesené působnosti potom v obou případech dává krajský úřad

na vědomí obci (ač to v druhém případě není v § 126 odst. 2 zákona o obcích výslovně napsáno, vyplývá to z logiky věci, protože pak by obec mohla trvat na plnění svého zrušeného rozhodnutí, jelikož by nebyla obeznámena s jeho zrušením). Základním smyslem tohoto ustanovení je odstranit nezákonnost v rozhodnutích vydaných orgány obce v přenesené působnosti v těch případech, kdy nedošlo k využití standardního postupu podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (tj. řádné a mimořádné opravné prostředky). Zatímco u postupu ve správním řízení je zahájení řízení o nápravě především na straně fyzické nebo právnické osoby, pro kterou je rozhodnutí vydáváno, a to v zákonem vymezených lhůtách, náprava, resp. výkon dozoru krajským úřadem, se může vztahovat i na rozhodnutí orgánu obce vydaná i před několika lety, protože zákon o obcích nikde nestanovuje lhůtu, do kdy má krajský úřad provést dozor nad obcí vydanými rozhodnutími.

Stavební komise vykonává jednoznačně působnost přenesenou, viz § 124 stavebního zákona a § 103 odst. 4 písm. c) a § 122 zákona o obcích. Jestliže krajský úřad shledal v rozhodnutí stavební komise z roku 1993 nesoulad se zákonem č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, pak musí jednat podle § 126 zákona o obcích, a to s ohledem na závažnost buď podle odstavce prvého, či druhého. V případě, že stavební komise již v obci nepůsobí, resp. nebyla zřízena, vykoná-

vá její agendu místně a věcně příslušný stavební úřad. Krajský úřad, který shledá v rozhodnutí stavební komise nesoulad se zákonem, je podle § 126 zákona o obcích povinen vyzvat obec, jejíž stavební komise rozhodovala, aby zjednala nápravu. Jelikož to v tomto případě není z objektivních důvodů možné, ke zjednání nápravy ze strany obce nedojde, musí krajský úřad po uplynutí 60denní lhůty rozhodnutí stavební komise zrušit sám, pokud už jej nezrušil podle odstavce druhého předmětného § 126 zákona o obcích. Není totiž možné, aby zjednání nápravy krajský úřad vyžado-

Ke stanovení výše odchodného Dotaz: Chtěl bych se zeptat, zda dobře chápu výklad § 75 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. Jak je to s odchodným u neuvolněného starosty? Nevím, zda to dobře chápu. Starosta splňuje základní tři podmínky pro nárok na odchodné. Avšak není mi dost jasné stanovení výše odchodného. Mohl byste mi v této věci pomoci nejlépe na konkrétním příkladě a po jakou dobu má nárok tuto odměnu pobírat? Starosta je v této funkci již 12 let. Odpověď: Konkrétní výše odměny při skončení funkčního období (tzv. odchodné) se určí podle § 75 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Nejlépe se vysvětluje pomocí rovnice, která je uvedena v textu odpovědi. Podle ustanovení § 75 odst. 2 zákona o obcích se výše odměny při skončení funkčního období stanoví jako výše měsíční odměny, k níž se přičte násobek této částky a počtu celých ukončených po sobě jdoucích let výkonu funkce, nejdéle však pěti ukončených let výkonu funkce. Znamená to tedy, že každý kdo má nárok na odchodné, dostane vždy jednu měsíční odměnu, k níž se přičte tolik dalších měsíčních odměn, kolik celých ukončených po sobě jdoucích let zastával příslušnou funkci.

Lze to tedy vyjádřit rovnicí: o = x + (x * y), kde: o......výše odchodného x......výše měsíční odměny, kterou zastupitel aktuálně pobírá (zákon neřeší situaci, kdy se starosta z neuvolněného stal uvolněným třeba měsíc před volbami) y......počet celých ukončených let výkonu funkce; y je vždy menší nebo rovno 5 Modelové příklady: A. Jste neuvolněným starostou s měsíční odměnou 8 000 Kč. Do pozice starosty jste byl zvolen až v průběhu roku 2006, nesplníte tedy podmínku ani jednoho ukončeného roku ve výkonu funkce. Výše odchodného je tedy následující: o = 8 000 + (8 000*0) o = 8 000

Odpověď na tento dotaz je zpracovávána na základě právních předpisů účinných k 24. říjnu 2006.

val po jiném orgánu obce, když rozhodnutí vydávala věcně a místně příslušná stavební komise v čele s odborně způsobilým předsedou (§ 122 odst. 3 zákona o obcích). Taktéž je nepřípustné, aby nápravu zjednával místně a věcně příslušný stavební úřad, pod který nyní obec bez stavební komise spadá, když se nejedná o rozhodnutí tohoto stavebního úřadu. Ten totiž není tím orgánem obce, který by vydal rozhodnutí, jež je v nesouladu se zákonem, jak vyžaduje § 126 zákona o obcích. Mgr. Pavel Drahovzal legislativně právní odd. Kanceláře Svazu B. Jste neuvolněným starostou s měsíční odměnou 8 000 Kč. Do úřadu jste byl zvolen hned na ustavujícím zasedání zastupitelstva v roce 2002 a budete vykonávat funkci dosavadního starosty nyní na podzim roku 2006. V takovém případě lze dopočítat 4 celá ukončená léta výkonu funkce a výše odchodného je následující. o = 8 000 + (8 000 * 4) o = 8 000 + 32 000 o = 40 000 C. Funkci starosty jste vykonával i v uplynulém funkčním období. Je nutné, abyste zároveň vykonával i funkci dosavadního starosty na podzim toku 2002. Jen v tomto případě totiž nenastane přetržení počtu celých ukončených po sobě jdoucích let výkonu funkce. V takovém případě vám náleží odchodné v maximální výši (násobeno koeficientem 5). o = 8 000 + (8 000 * 5) o = 8 000 + 40 000 o = 48 000 Na závěr ještě uvádím v reakci na množící se dotazy, že místostarosta, který je neuvolněný, nemá nárok na odměnu při skončení funkčního období. Místostarosta by musel být uvolněným zastupitelem. Mgr. Jakub Pôbiš legislativně právní odd. Kanceláře Svazu

Co nového ve Sbírce zákonů – říjen 2006 n Nález Ústavního soudu ze dne 11. července 2006 ve věci návrhu na zrušení obecně závazné vyhlášky statutárního města Havířova č. 4/2002 o provedení speciální ochranné deratizace - vyhlášený ve Sbírce zákonů pod číslem 459/2006 Sb. Statutární město Havířov překročilo zmocnění k vydání obecně

závazné vyhlášky v zákoně o ochraně veřejného zdraví hned dvakrát. Podle názoru Ústavního soudu nelze na základě tohoto zmocnění uložit fyzickým a právnickým osobám jako vlastníkům nemovitostí povinnosti jako např. udržovat objekty v čistotě a před provedením deratizace provést jejich úklid, zajistit objekty informační servis č. 11/2006 strana 23

proti vnikání hlodavců, atd. Zároveň Ústavní soud konstatoval, že zákon svěřuje obci do rukou nástroj pro aktuální reakci na zvýšený výskyt hlodavců, nikoliv oprávnění stanovovat podmínky preventivní deratizace. Z výše uvedených důvodů byla tedy vyhláška statutárního města Havířova zrušena. Účinnost: od 5. října 2006 n Úplné znění zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), jak vyplývá z pozdějších změn Zákon o provozu na pozemních komunikacích byl do dnešního dne 12krát novelizován, naposledy v souvislosti se zaváděním tzv. bodového systému. Proto je nyní publikováno jeho úplné znění. Není bez zajímavosti, že v Poslanecké sněmovně je projednávána další novela tohoto zákona (číslo sněmovního tisku 17), která zvyšuje hranici pro odebrání řidičského oprávnění z 12 bodů na 18. Účinnost: od 3. července

n Nález Ústavního soudu ze dne 1. srpna 2006 ve věci návrhu na zrušení nařízení obce Pozlovice č. 2/2004 o stavební uzávěře - vyhlášený ve Sbírce zákonů pod číslem 475/2006 Sb. Mediálně známý nález, kdy dal Ústavní soud za pravdu obci Pozlovice, která se úspěšně ubránila výstavbě stožárů vysokého napětí na svém území. A to díky tomu, že v tomto případě byla stavební uzávěra v souladu s cíli a záměry územního plánu, podle kterého v obci Pozlovice jako v lázeňské lokalitě není možné stavět takové stavby, jež by porušovaly vzhled lázeňského místa. Účinnost: od 1. srpna 2006 zpracoval Mgr. Jakub Pôbiš legislativně právní odd. Kanceláře Svazu

Co jsme připomínkovali v říjnu n Návrh novely zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání Ministerstvo zemědělství touto novelou transponuje směrnice Evropských společenství a upravuje některé praktické problémy na úseku ochrany zvířat v působnosti obcí, zejména náhradní péči o týrané zvíře, identifikační označování psů chovateli, svody a veřejná vystoupení zvířat a nově upravuje přestupky a správní delikty. V rámci připomínkového řízení návrhu novely zákona na ochranu zvířat proti týrání vznesl Svaz několik zásadních připomínek. Náklady spojené s umístěním do předběžné náhradní péče a náklady spojené s následnou předběžnou náhradní péčí by podle Svazu měla hradit osoba, jíž bylo zvíře odebráno. Vzhledem k tomu, že řízení o náhradní péči může trvat i delší dobu a zvíře bude v předběžné péči po celou dobu řízení, náklady by měla nést osoba, jíž se zvíře odebírá, stejně jako za vlastní náhradní péči, o které je v řízení rozhodováno. Svaz dále navrhl upravit výjimku z povinnosti chovatele (stanovenou obecně závaznou vyhláškou obce) nechat trvale označit psy, protože podle navrhované konstrukce ustanovení by se povinnost vztahovala na všechny chovatele psů na území obce bez výjimky, tedy i na ty, co se v obci zdržují jen krátce a přechodně, např. při návštěvě. Ustanovení má pro obec smysl, pokud jsou označení k identifikaci psi chovatelů – občanů obce nebo chovatelů s delším pobytem. Dále nelze souhlasit s tím, aby o opravných prostředcích proti rozhodnutím obcí rozhodovaly obecní úřady obcí s rozšířenou informační servis č. 11/2006 strana 24

působností, jak je navrhováno. Obecně je odvolacím orgánem v případě prvoinstančního rozhodnutí obcí jakéhokoliv typu krajský úřad a není dostatečně odůvodněno, proč by tento princip měl být prolomen. Novela obsahuje ustanovení, že se zvíře stává majetkem státu, v případě, že vlastník nesplní ve stanovené lhůtě podmínky rozhodnutí o náhradní péči o zvíře. Splnění podmínek pak posuzují příslušné orgány ochrany zvířat (krajská veterinární správa, obecní úřad obce s rozšířenou působností). Vzhledem k tomu, že se jedná fakticky o vyvlastnění soukromého majetku, je oprávněným požadavkem, aby o tom, zda se stalo zvíře majetkem státu, bylo vydáno samostatné správní rozhodnutí. Navrhovaná právní úprava spočívající pouze na úvaze dvou orgánů ochrany zvířat bez vydání rozhodnutí je z ústavního hlediska nepřijatelná a v praxi může vytvářet spory, zda k přechodu vlastnictví na stát došlo či nikoliv. V případě, že bude zachován princip přechodu majetku na stát, je na místě požadovat doplnění ustanovení o stanovení způsobu, jakým bude „vyvlastněné“ zvíře předáno Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. n Návrh zákona, kterým se mění zákon o informačních systémech veřejné správy Hlavním účelem novely bylo rozšířit výčet poskytujících ověřených výstupů z informačních systémů veřejné správy. Svaz upřednostňuje vydávání ověřených výstupů pouze z veřejných registrů. Je to přijatelnější řešení nejenom z hlediska finančního. Svaz taktéž upozorňuje na problém, který návrh neřeší ve vztahu k registrům neveřejným (např. rejstřík trestů). Podle § 9b odst. 3 zákona (který

se novelou nijak nemění) je ověřující povinen prověřit oprávnění žadatele a zjistit jeho totožnost. Toto bude způsobovat v praxi problémy a dotazy, jako např.: „Je možné vydat výpis z neveřejného registru někomu, kdo se prohlašuje za manžela? Jak mohu vědět, že jde skutečně o manžela?“ Se zaváděním právnických osob soukromého práva do systému vydávání ověřených výstupů Svaz vyslovil zásadní nesouhlas. Tyto subjekty nemají žádný vztah k výkonu veřejné moci a je zde velké riziko zneužití této pravomoci (např. ve vztahu k ověřeným výstupům z informačních systémů katastru nemovitostí nebo rejstříku trestů). Není jasná odpovědnost za případnou způsobenou škodu, protože zákon nestanoví ani např. povinné pojištění těchto subjektů. Dále není vyjasněno, co se stane s vydanými výpisy v okamžiku, kdy bude právnická osoba zrušena, nebo jí uplyne lhůta 5 let pro platnost atestu, protože zákon stanovuje povinnost archivovat výstupy po dobu nejméně 15 let. Požadujeme ponechat stávající vymezení subjektů. Lze považovat za nejlepší stávající řešení, kdy systém subjektů vydávajících ověřené výstupy není uzavřen pro obce, které nejsou obcí s pověřeným obecním úřadem ani nemají matriku. Po zkušenostech, které má Svaz v souvislosti s připomínkováním vyhlášky, kterou se stanoví seznam dalších obecních úřadů, které vydávají ověřené výstupy z informačních systémů veřejné správy, lze konstatovat, že existují obce s pověřeným obecním úřadem, které o tuto kompetenci zájem nemají a na druhou stranu jsou obce tzv. jedničkové, které o tuto kompetenci zájem mají. n Zpráva o plnění Národního Lisabonského programu 2005-2008 (Národního programu reforem České republiky) Národní program reforem vychází z Lisabonské strategie požadující ekonomický růst členských států EU v souladu s principy trvale udržitelného rozvoje, přičemž přijímání nových opatření v jedné oblasti (např. doprava) musí být patřičně reflektováno ve všech ostatních oblastech (např. životní prostředí). První hodnotící zpráva o plnění Národního programu reforem České republiky byla podrobena připomínkování i ze strany Svazu, který zejména vyjádřil zásadní nesouhlas, aby bylo v této zprávě uváděno, že byl Národní program reforem vytvářen na partnerském přístupu se zainteresovanými subjekty, mezi kterými jsou uváděny i obce. Bylo připomenuto, že příprava dokumentu se odehrála bez zapojení místních samospráv, a situace se od té doby zlepšila jen velice mírně. Naopak by zpráva ve svém úvodu měla obsahovat popis reálné situace a reálné úrovně spolupráce. Za klíčového partnera v komunikaci musí být bezesporu považována i města a obce. Svaz upozorňuje na přetrvávající nedostatky komunikace ústředních orgánů státní správy vůči obcím. Z nedávné minulosti lze uvést např. špatně vyjednané zavádění tzv. bodového systému, nyní chybí metodiky práce pro sociální pracovníky a jejich školení v souvislosti s novým zákonem o sociálních službách pouhé 2 měsíce před jeho účinností. Oboje lze zahrnout pod priority Národního programu reforem (ať už v části vzdělávání nebo rozvoj dopravní infrastruktury) a podle toho by měla vypadat komunikace se subjekty, které v praxi provádí příslušná opatření. V rámci publikační činnosti ministerstev by tedy kromě vydávání „řady informačních brožur a letáků“ měly být vydávány i řady příslušných metodik. Pro další vyvážený rozvoj území je důležité, aby v první řadě došlo k narovnání majetkových vztahů (např. vyřešení problémů tzv. církevních restitucí nebo vyšší tempo pozemkových úprav), dále

pak k zajištění plnohodnotné informovanosti měst a obcí v území a zajištění vzdělávání jak volených zastupitelů, tak i úředníků, proto Svaz požaduje tyto aktivity a jejich naplňování do Zprávy doplnit. Vzhledem k tomu, že v textu je neustále nevhodně operováno s pojmem veřejné rozpočty, což nezahrnuje pouze státní rozpočet, ale i rozpočty obcí a krajů, Svaz požaduje oddělit pojmoslovně rozpočty územních samosprávných celků a státní rozpočet. Je to především z toho důvodu, že co se týče deficitu rozpočtů, jsou obce a kraje zcela v jiné situaci než státní rozpočet (za rok 2005 byly komunální rozpočty v přebytku). Rovněž z této logiky nelze používat tvrzení jako „vláda si vytyčila cíl restrukturalizovat výdajovou stranu veřejných rozpočtů“, protože vláda nemůže restrukturalizovat výdajovou stranu rozpočtů obcí. Porušovala by tak totiž jejich ústavně zaručené právo na samosprávu. Efektivním opatřením pro maximalizaci racionálního využívání zdrojů je rovněž snížení DPH pro služby nakládání s komunálním odpadem z 19 % na 5 %, protože je to jinak pro obce nadměrná zátěž rozpočtu a ztěžuje to ve svém důsledku racionální využívání zdrojů. Navrhujeme doplnit toto opatření do Národního programu reforem. Navrhujeme doplnit Národní plán reforem tak, že bude nutné novelizovat zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů, aby byl obcím přiznán podíl na spotřebních daních. Navrhovaná ekologická daňová reforma není fiskálně neutrální, jak tvrdí materiál. Sníží-li se přímé daně v souvislosti se zavedením této daně nepřímé, bude to mít dopad na rozpočty obcí, protože ty na základě zákona o rozpočtovém určení daní dostávají určitý podíl z těchto daní, ale nikoliv z daní spotřebních. Proto ekologická daňová reforma nemůže být navržena a zrealizována takto bez přijetí dalších opatření a bez projednání s městy a obcemi. n Návrh vyhlášky, kterou se provádí některá ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi Při přípravě prováděcí vyhlášky k zákonu o hmotné nouzi účinného od 1. ledna 2007 vznesl Svaz několik zásadních připomínek. Je třeba vypracovat Ministerstvem práce a sociálních věcí metodický pokyn vůči úřadům práce, aby byl odstraněn nesoulad mezi aktivizačním plánem podle zákona o pomoci v hmotné nouzi a individuálním akčním plánem podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. V zákoně o hmotné nouzi ani ve vyhlášce není řešena vzájemná informovanost mezi orgánem pomoci v hmotné nouzi a úřadem práce. Jak orgán pomoci v hmotné nouzi pozná, že je na co navazovat, že existuje individuální akční plán? Je vhodná účast zástupce úřadu práce při zpracovávání aktivizačního plánu? Svaz požaduje vypuštění povinnosti vypracovávání individuálních motivačních programů (IMP) s časovým předstihem pro osoby, které jsou např. ve výkonu trestu. Podle našeho názoru to znamená pouze navyšování administrativní zátěže orgánu pomoci v hmotné nouzi. Klienti mohou být rozmístěni po různých zařízeních po celé republice a úzká spolupráce s nimi (viz § 2 odst. 2 návrhu) tak bude značně časově i finančně náročná, ne-li nereálná. Dále Svaz upozorňuje i na špatné použití legislativní zkratky „žadatel“ vymezené v § 2 odst. 1 návrhu vyhlášky, protože v případě § 2 odst. 3 nejde o žadatele ve smyslu legislativní zkratky, ale pouze o jakéhosi „předpokládaného žadatele“, který v konečném důsledku vůbec nemusí požádat o mimořádnou okamžitou pomoc a stát se „žadatelem“. informační servis č. 11/2006 strana 25

Výše uvedeným zásadním připomínkám bylo ministerstvem na vypořádacím jednání dne 19. října 2006 vyhověno – metodika bude připravena a povinnost vypracovávání IMP s časovým předstihem byla vypuštěna.

Návrhů právních předpisů k připomínkování je mnohem více, zde jsou uvedeny jen ty, které mohou mít zásadní dopad na činnost obce a jejích orgánů. Tímto zároveň děkujeme všem, kteří nám zaslali své připomínky. legislativně právní odd. Kanceláře Svazu

Ze zahraničí Jaký rozvoj venkova v Evropské unii chceme po roce 2008? „Společná zemědělská politika Evropské unie je potřebná a nebylo by dobré se jí vzdát.“ Těmito slovy uvedla komisařka pro zemědělství a rozvoj venkova Mariann Fischer konferenci ke zjednodušení společné zemědělské politiky, která se uskutečnila v Bruselu v návaznosti na připravované změny financování Společné zemědělské politiky EU (CAP). Společná zemědělská politika Evropské unie vznikla v 50. letech 20. století jako reakce na poválečný hlad v Evropě. Veřejným zájmem tehdy bylo podpořit farmáře v jejich produkci tak, aby se Evropa stala soběstačnou při výrobě základních potravin. Nedostatek jídla brzy přestal být v Evropě problémem, nicméně politika dotací farmářům a zemědělcům přetrvává dodnes.

prostředky rozpočtu EU a reformovat CAP, jsou přesuny z přímých dotací zemědělcům ve prospěch kapitoly rozpočtu EU zaměřené na rozvoj venkova. Tedy na to, co v ČR známe jako dotace připravované Ministerstvem zemědělství pro roky 2007 - 2013 v rámci programového dokumentu Národní strategický plán rozvoje venkova v České republice v letech 2007 – 2013.

CAP patří mezi nejvíce sjednocené politiky v rámci EU a před počátkem jejích reforem v 90. letech „zkonzumovala“ až 70 % rozpočtu EU. Přestože je reforma CAP citlivým tématem, do kterého se nechce hlavně Francii, spotřebitelé v Evropské unii a evropští daňoví poplatníci volají po změnách. Také politici si začínají uvědomovat, že v dnešní době není únosné dotovat nadprodukci potravin, která navíc jako těžce subvencovaná křiví trhy v zemích třetího světa, kam se vyváží.

Uvedená konference tudíž otevřela další kolo jednání ke změnám, které se v CAP očekávají. Nesla název „Jednoduchá Společná zemědělská politika – výzva pro všechny“ a vedle komisařky pro zemědělství a rozvoj venkova na ní vystoupil také finský ministr pro zemědělství a lesnictví Juha Korkeaoja, předseda Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu Joseph Daul nebo komisař pro podnikání a průmysl Günter Verheugen. Všichni vystupující včetně těch, kdo vznesli své příspěvky v diskuzi, se zaměřovali zejména na to, jak zjednodušit dotace zemědělcům ve smyslu technického zjednodušení („méně papírů“). Komise připravuje přechod ze současných 21 pravidel,

Přepokládá se, že v průběhu let 2007 – 2013 podíl CAP na rozpočtu Evropské unie klesne na cca 34,9 %.Jedním ze způsobů, jak šetřit

Zasedal Politický výbor CEMR 22. a 23. října 2006, Sevilla

Nejdůležitějšími body jednání bylo schválení plánu práce CEMR na rok 2007. Plán práce CEMR, o kterém jsme vás informovali v minulém čísle InS, vychází z plánu práce Evropské komise a Evropského parlamentu a zaměřuje se na připomínkování zákonů, které mají významný dopad na činnost měst a obcí. Politický výbor také vybral město Malmö informační servis č. 11/2006 strana 26

jako místo pořádání příštího XXIV. Generálního sněmu CEMR, který se bude konat v roce 2009. Dále byla odsouhlasena zpráva o hospodaření CEMR v loňském roce a schválen rozpočet na rok 2007. Zástupci členských zemí CEMR ve Výboru také odhlasovali přijetí Asociace rumunských měst a Asociace rumunských obcí za členy CEMR.

tzv. Jednotných společných tržních organizací, na jedno pravidlo zahrnující všechny oblasti. Změny budou zahrnovat zjednodušení pro zemědělce, podnikatele v oblasti zemědělství a administrativní orgány, které pomoc spravují. Předpokládá se realizace tohoto zjednodušení do konce roku 2006. Podle komisařky Fischerové však je důležité i zjednodušení politické, které se kromě zrušení limitů na některé oblasti produkce potravin zaměří také na modernizaci CAP. Celkový dojem z konference ve mně vyvolal pocit, že situace v oblasti zemědělství a rozvoje venkova je na úrovni Evropské unie téměř totožná se situací v České republice. Zemědělská lobby je v EU velice silná a rozvoj venkova je brán jako nutný „přívěšek“, úlitba evropským daňovým poplatníkům a spotřebitelům, kteří se dotazují, proč jde téměř 80 % prostředků z kapitoly CAP EU na podporu sektoru, ve kterém je zaměstnáno ne více než 20 % zaměstnanců v zemích Evropské unie. Proto pokud zůstane rozvoj venkova v gesci generálního ředitelství pro zemědělství, nebude situace venkovských obcí jednoduchá a bude potřeba silně lobbovat v jejich prospěch. Svaz v této souvislosti předpokládá spolupráci s CEMR, který taktéž bude sledovat tuto problematiku a v rámci pracovní skupiny pro strukturální politiku se jí bude věnovat. Eva Maurová oddělení vnějších vztahů Kanceláře Svazu

Velmi zajímavá byla debata primátorů Gallega Cesta z Palencie, Vima Dietamana z Haagu, Almara Reepalu z Malmö s předsedou Francouzské asociace a senátorem Luise Le Penseckem a předsedou Svazu měst a obcí ČR a poslancem Evropského parlamentu Oldřichem Vlasákem o tom, jak na evropská města dopadají důsledky migrace a jak je tato města řeší. Přítomní se shodli na tom, že migranti se usazují hlavně ve větších městech, města musí často řešit

ubytování těchto lidí, jejich jazykovou podporu či jim zajišťují veřejné služby i zasazují se o pokojné soužití s místními občany. Z těchto důvodů je třeba, aby města mohla

ovlivňovat migrační politiku jednotlivých států i politiku, kterou v této oblasti prosazuje Evropská komise. Účastníci Politického výboru se závěry diskuse vyslovili souhlas

a závěry byly přijaty jako prohlášení CEMR vůči Evropské komisi a členským státům. Mgr. Milena Jabůrková oddělení vnějších vztahů Kanceláře Svazu

Studijní pobyt běloruských místních opozičních zastupitelů a politiků v České republice V týdnu od 2. do 6. října Svaz měst a obcí hostil skupinu místních pro-demokratických politiků, kteří navštívili Českou republiku v rámci projektu Svazu a Společnosti Člověk v tísni na podporu opozičních místních zastupitelů a pro-demokratických místních politiků. Běloruští účastníci pocházeli z měst Svetlogorsk, Mahilyou, Slonim, Navapolatsk a Shklou a ve svých městech představují opoziční politické strany jako např. Běloruskou lidovou stranu, hnutí Perspektiva apod.

Program tohoto v pořadí již druhého studijního pobytu byl i tentokrát určován tématy souvisejícími s fungováním obcí a měst v České republice. Během týdne osm běloruských kolegů navštívilo Kladno, Brno a městskou část Praha 6. Zde měli možnost podrobně se dozvědět o tom, jak je řešena problematika poskytování služeb občanům, strategický rozvoj měst, investiční pobídky, problematika životního prostředí, jak fungují společnosti vlastněné městem na dodávku vody a tepla, jak město komunikuje se svými občany apod. Předvolební atmosféra v České republice však také pronikla do diskusí s představiteli navštívených měst. V Brně měli běloruští účastníci možnost diskutovat otázky související s volbami do místních zastupitelstev s primátorem města PhDr. Richardem Svobodou a se zastupitelem Martinem Soukupem. Běloruští kolegové se velmi živě zajímali o politický život na místní úrovni a o způsob vedení předvolební kampaně. Bohužel

systém v Bělorusku má zatím velmi daleko k pluralitní demokracii a svobodným volbám. Jedna otázka, kterou běloruští kolegové směřovali na Martina Soukupa, zněla, jakou předvolební strategii by doporučil opozičním politikům, aby dosáhli co největší úspěch v nadcházejících zimních komunálních volbách. Pan Soukup jim položil tyto základní otázky: - zda opoziční kandidáti mají možnost proniknout do médií - zda mohou tisknout a distribuovat letáky - zda opoziční strany mohou mít své zástupce ve volebních komisích. Na většinu těchto otázek byla záporná odpověď s následujícím vysvětlením: Opoziční kandidáti nemají absolutně šanci proniknout do oficiálních, byť i regionálních a místních médií. Podle nového volebního zákona, přijatého běloruským parlamentem na počátku října, všichni kandidáti mohou tisknout své předvolební materiály pouze za státem přidělené peníze a ve státních tiskárnách. Porušení tohoto pravidla znamená vyloučení kandidáta z voleb. Navíc všechny

předvolební akce na veřejných místech jsou posuzovány podle zákona o shromažďování a musí být na základě žádosti organizátora povoleny městskou radou (jmenovanou státní mocí) dva týdny před jejich konáním. Za porušení opět hrozí vyloučení kandidáta z voleb. Do volebních komisí jsou jmenováni lidé loajální režimu a zástupci opozičních stran nemají šanci stát se jejich členy. Z následující debaty vyplynulo, že klíčové bude zaměřit se na komunikaci s voliči, jasnou strategii a jednotný postup opozičních stran a hnutí. Jak je vidět, podmínky pro opoziční kandidáty v Bělorusku jsou velmi nepříznivé, ale i přesto se zde najdou desítky, stovky lidí, kteří jdou do tohoto na první pohled boje s větrnými mlýny, ve kterém jim hrozí více ztráta a perzekuce než vítězství. Takto bychom ale mohli uvažovat i o aktivitách českého disentu před rokem 1989 - z tehdejšího pohledu se zdál boj hrstky lidí nesmyslný a předem ztracený. Dnes to už vidíme jinak. Bohužel vývoj v Bělorusku kromě samotného totalitního režimu prezidenta Lukašenka určuje i blízkost mocenského Ruska, což není zrovna pozitivní pro perspektivu této země. Lze jen doufat, že aktivity demokratické opozice dojdou svého úspěchu, a pomoci, jak umíme – například prostřednictvím projektu jako je tento. Chtěli bychom proto velmi poděkovat českým městům, která se zapojila ať už do projektu Svazu, nebo projektů Společnosti Člověk v tísni a dalších organizací. Bez jejich pomoci bychom jen stěží mohli realizovat tyto užitečné aktivity! Mgr. Gabriela Hermannová oddělení vnějších vztahů Kanceláře Svazu


Být či nebýt … běloruským zastupitelem? Byli jsme s mým šéfem na obědě, mluvili jsme o práci a tak, když se mě najednou zeptal: „Proč nekandiduješ v zimních volbách?“ Pobaveně jsem se usmál, protože to znělo jako – proč nekandiduješ v prezidentských volbách? „Ale vždyť mi je jen 24 let, ještě jsem v životě nic nedokázal. Dokonce jsem se ještě neoženil,“ vyhrkl jsem své naivní argumenty, ale můj šéf se na mě vážně díval a řekl znova: „Přemýšlej o tom.“

Zastupitelé města Belaaziorsk při jednání

Cestou domů jsem hodně přemýšlel o současných podmínkách místních zastupitelů v Bělorusku. Nevybavuji si jediného zastupitele v mé obci a byl by dobrý výsledek, kdyby ho znal aspoň jeden člověk ze sta. V naší zemi jsou volení zastupitelé jako duchové s velmi malým vlivem a mocí, totálně závislí na příkazech ze shora. Dokonce i starostové měst a obcí jsou přímo jmenováni prezidentem Lukašenkem. Otázkou je, proč tomu tak je? Lukašenko určitě přeje Bělorusku jen to nejlepší a pravděpodobně si vysvětluje svou diktaturu jako nutné zlo, které mu umožňuje dělat snadno rozhodnutí, vyhnout se bojům s různými politickými stranami v parlamentu, a vytvořit tak rychlejší a efektivnější systém moci. Rozumějte, demokracie je někdy hrozně zdlouhavá. Ale důsledkem toho je, že když malé město schvaluje svůj rozpočet, tak výdaje na opravu radnice, kde zasedá městská rada, jsou několikanásobně vyšší než výdaje na sportovní aktivity za celý rok! Volení zastupitelé jsou pouhými loutkami v představení o rozhodování o důležitých problémech města. Jsou přítomni zasedání městské rady, která má jako součást vertikální státní moci (je jmenována nikoliv volena) téměř stoprocentní moc, a na konečná rozhodnutí mají jen symbolický vliv. 8. června 2003 se 52 zastupitelů z různých regionů Běloruska rozhodlo vytvořit Asociaci místních zastupitelů. Zakládající skupina informační servis č. 11/2006 strana 28

několika zastupitelů a odborníků během tří měsíců připravila vznik asociace. Cílem asociace je přejímat zkušenosti západních zemí (zvláště těch postkomunistických) především v oblasti ekonomických reforem a demokratických změn společnosti prostřednictvím vzdělávacích pobytů a seminářů určených běloruským zastupitelům. Za poslední čtyři roky se zvýšil počet členů asociace na 85 a uskutečnilo se více než 40 vzdělávacích pobytů na Ukrajině, v Polsku, Belgii, Litvě, Velké Británii, Spojených státech a v České republice. Od té doby se již čtyřikrát konal každoroční sněm naší asociace, ten poslední na konci září byl spíše smutný. Čekáme na výsledky komunálních voleb v lednu 2007 a ptáme se: „Co bude s naší organizací potom?“ Během tří a půl let existence asociace byla vedena pomalá systematická válka s těmi nejaktivnějšími zastupiteli, členy asociace. Ačkoliv podle platné běloruské legislativy nemůže zastupitel ztratit práci, přesto dělal režim z těchto zastupitelů nezaměstnané. Před několika lety běloruské orgány uplatnily nová pravidla při zaměstnávání ve státních zařízeních, což znamenalo těžký úder demokratickým aktivitám. Věci se mají následovně. Podepíšete pracovní smlouvu (obvykle na jeden rok). Pokud však nejste loajální vůči státním orgánům nebo se účastníte demokratického hnutí, šéf s vámi jednoduše smlouvu v příštím roce neprodlouží. Bez vysvětlení důvodů, bez možnosti získat podporu v nezaměstnanosti. Někteří z takto postižených zastupitelů jsou učitelé ve školách nebo vyšších odborných školách, jiní jsou například řediteli škol. Je téměř nemožné získat podobnou práci v malých městech v Bělorusku, protože potřebujete doporučení z předchozího zaměstnání. Přišel jsem pozdě večer domů. Moje matka ležela na pohovce před televizí zachumlaná do deky a podřimovala. Energicky jsem jí začal vysvětlovat šéfův návrh a nadšeně jsem líčil, jak vysoko se můžu dostat a čeho

můžeme dosáhnout. Matka mě smutně poslouchala, balila se do deky čím dál víc a najednou jsem pocítil vlnu strachu. Začala mluvit tiše a vysvětlovala mi, že není rozumné být nyní zastupitelem, když zastupitelé nemají žádnou faktickou moc změnit systém. Stavěli jsme dům, matka je státní zaměstnanec a bojí se, že by mohla ztratit práci, bojí se, že by to mohlo způsobit problémy mé sestře. A já si živě vybavil, co se stalo jednomu z našich zastupitelů. Alexander Chygir, skvělý zastupitel z Babrujsku, otec tří dětí a učitel, ztratil práci po té, co jeho pracovní smlouva na konci srpna 2006 vypršela. (Alexander Chygir se zúčastnil jako jeden z účastníků studijního pobytu organizovaného Svazem pro opoziční běloruské zastupitele v červnu 2006 – poznámka redakce). V zoufalství šel na hlavní náměstí Babrujsku před sídlo rady města, připoutal se zde a začal protestní hladovku. Byl zde 20 minut, když dorazila policie, roztrhala jeho transparenty, spoutala ho, zbila a na deset dní uvěznila. Když byl zatýkán, všichni členové městské rady stáli v oknech a věděli, že oni přijdou na řadu příště, když pozvednou hlavy.

„Běloruská demokracie“ – zastupitel města Babrujsk, Alexander Chygir, je odváděn na policejní stanici, protože protestoval proti neprodloužení své pracovní smlouvy

Zinaida Mileshchanka, zastupitelka z malého města Kruglae, se vracela v červenci 2003 z práce. Zinaida před několika měsíci vyhrála místní volby a stala se zastupitelkou. S pocitem triumfu začala energicky naplňovat naděje svých voličů. Zinaida přemýšlela o svém boji s místními orgány kvůli své snaze pravdivě informovat veřejnost a kvůli kritice místních orgánů za jejich aktivity v oblasti životního prostředí, když najednou slyšela, jak někdo klepe na dveře jejího bytu. Byl to důstojník okresní milice, který vrazil dovnitř a začal ji agresivně vyhrožovat, aby přestala se svými politickými aktivitami. Po chvíli do místnosti vstoupila její dcera, která slyšela hluk. Policista se ji pokusil sexuálně napadnout. Zinaida se snažila utéct, aby přivolala

pomoc, ale policista ji brutálně zadržel a přirazil jí mezi dveřmi, takže byla plná modřin a měla další zdravotní problémy. Toto jsou pouze dva příklady, ale podobných případů zastrašování, ohrožování a vyhazovů z práce je daleko víc… Přípravy na komunální volby v Bělorusku, které proběhnou 14. ledna 2007, jsou právě na začátku. Opozice, státní orgány a KGB pracují ze všech sil na své strategii. Všechna volební centra dostala příkazy zabránit všemi prostředky, aby se kandidáti dvou největších opozičních stran, Běloruské lidové fronty a Sjednocené občanské strany, registrovali nebo dokonce ve volbách zvítězili.

Opozice sází na mladé kandidáty, protože nejsou známí státním orgánům jako staří bojovníci, a mají tak více šancí prorazit. Ale Lukašenko sledoval aktivity demokratických zastupitelů více než čtyři roky a připravil další pasti. Na počátku října běloruský parlament schválil novelu volebního zákona, kterým se mění podmínky pro kandidáty kandidující v místních volbách. Zde jsou hlavní změny v zákoně: 1) druhé kolo voleb je zrušeno, kandidátovi k vítězství stačí získat prostou většinu, nikoliv absolutní většinu, jak tomu bylo dříve; 2) pokud chce kandidát propagovat svůj program na veřejném místě, musí předložit žádost o povolení toto shromáždění konat dva týdny předem;

3) pozorovateli při volbách mohou být pouze členové politických stran a veřejných organizací; 4) kandidát může tisknout propagační materiály pouze za peníze poskytované státem a pouze ve státních tiskárnách. Bez komentáře… Po rozhovoru s mojí matkou jsem se začal mučit myšlenkami, zda kandidovat, nebo ne. Kandidovat ve volbách a ohrozit mou rodinu, nebo nekandidovat a cítit se provinile z toho, že se hrůzou scvrknete tváří tvář nebezpečí? Jak byste se zachovali vy? Yaugen Furs

velmi podrobně o aktivitách svého oddělení a Svazu.

Zeptali jsme se Yaugen Furs pracuje jako výkonný ředitel běloruské Asociace místních zastupitelů (Association of Deputies to Local Councils, ADLC), která byla založena v roce 2003 skupinou zastupitelů zvolených za opoziční pro-demokratické strany. Pan Furs se zúčastnil třítýdenní studijní stáže organizované Svazem v rámci projektu Podpora samosprávné demokracie v Bělorusku, na kterém jako partneři spolupracují Společnost Člověk v tísni a běloruská asociace ADLC. Mohl byste našim čtenářům říci něco o sobě? Absolvoval jsem Fakultu mezinárodních vztahů na Běloruské státní univerzitě v Minsku, na které jsem studoval obor mezinárodní vztahy a překladatelství v jazycích angličtina a japonština. Po dokončení studií jsem měl možnost nastoupit na ministerstvo zahraničních věcí, ale to jsem odmítl. Více než rok jsem učil ekonomii na soukromém institutu. Po jarních protestních demonstracích jsem ztratil práci a začal jsem pracovat s Alesem Michaljevičem v Asociaci místních zastupitelů. Jak hodnotíte svůj pobyt v České republice? Jste tu již 3 týdny na stáži… Ano jsem zde už tři týdny. Možnost jet do České republiky na stáž přišla tak říkajíc ráz na ráz. Věděl jsem, že to bude výborná zkušenost, ale že to bude tak skvělé, jsem skutečně nečekal. Opravdu mám z celého pobytu velmi pozitivní dojem. Kdo Vám nabídl tu možnost jet do České republiky? Původně měl jet můj šéf, ale na poslední chvíli z rodinných důvodů nemohl, a tak nabídl tuto možnost mě.

Váš program byl velmi nabitý. Jaké jeho části považujete za nejlepší? Nejpřínosnější byla setkání s lidmi. Jsem ještě plný dojmů ze setkání se starostou městské části Praha- Letňany Josefem Dobrým. Velmi rád jsem se setkal s paní Radkou Soukupovou, se kterou jsme hovořili o vedení předvolební kampaně. Pak tu byly výborné návštěvy Kladna, Brna a Prahy 6, kde jsme měli jedinečnou možnost setkat se s primátory těchto měst a na Praze 6 s místostarostkou. Všude naši skupinu přijali velmi vřele a lidé, jako např. Ing. Slepička z kladenského magistrátu, se nám věnovali na velmi profesionální úrovni. Užitečná byla také návštěva společnosti MEPCO, kde jsme se Štěpánkou Liteckou mluvili o činnosti společnosti, jejích úspěších, problémech a budoucím rozvoji. Samozřejmě velmi zajímavé bylo setkání s výkonným místopředsedou Svazu p. Jaromírem Jechem a Milenou Jabůrkovou, kteří na mě udělali dojem skutečných profesionálů a charismatických osobností. Během těchto týdnů jsem měl příležitost dozvědět se hodně o činnosti Svazu. Vaši kolegové mi věnovali svůj čas a sdělili hodně informací. Například vedoucí Legislativního oddělení Lukáš Váňa a jeho kolegové mi pověděli

Které setkání bylo zajímavé z hlediska Vaší další činnosti v Bělorusku? Určitě to bylo setkání se Štěpánkou Liteckou ze společnosti MEPCO, se kterou jsme mluvili o možnostech budoucí spolupráce. Asociace místních zastupitelů, ve které pracujete, je partnerem projektu Svazu měst a obcí a Společnosti Člověk v tísni, v rámci kterého se uskutečňují studijní pobyty opozičních pro-demokratických místních zastupitelů a také tato stáž. Jsou tyto pobyty užitečné? Myslím, že podobné návštěvy jsou velmi důležité! Systém státní moci v Bělorusku je špatný. a díky těmto pobytům máme možnost vidět normálně fungující, vyvážený systém veřejné správy, jaký máte zde v České republice. Naši zastupitelé i kandidáti do městských zastupitelstev poznávají, jak by měla vypadat role zastupitele města, jaké zodpovědnosti a aktivity by měli vyvíjet. Věřím, že půjdeme stejnou cestou, která by byla bez vaší pomoci nekonečná. Bez těchto zkušeností bychom velmi bloudili a promarnili příležitosti k reformám a strukturálním změnám. My naopak potřebujeme mít ještě před změnou režimu jasnou představu o plánu transformace veřejné správy a o systému, který chceme prosadit. To by bez podobných projektů, jako je tento, bylo jen stěží možné. Jaké zážitky pracovní i osobní si odvážíte z České republiky? Mám velmi dobrý pocit ze setkávání se zdejšími lidmi. Potkal jsem samé přátelské a otevřené lidi. Kdykoliv jsem o něco informační servis č. 11/2006 strana 29

požádal, snažili se mi ochotně pomoci. Také si odvážím spoustu českých knih, které jsem nakoupil v jednom pražském antikvariátu, například Osudy dobrého vojáka Švejka, Máj od Karla Hynka Máchy nebo Malostranské povídky od Jana Nerudy.

Chtěl byste se do České republiky někdy v budoucnu znovu podívat? Samozřejmě, ale především je potřeba, aby sem z Běloruska přijeli noví lidé, kteří ještě neměli příležitost se podobných studijních pobytů zúčastnit. Doufám, že díky naší spo-

Pravda a mýty o státu Izrael Návštěva Izraele má vždy dvě roviny. Je to země, kde se odehrávala celá biblická historie, což má pro nás, křesťany, velký symbolický význam. Nazaret, Betlém, Galilea, řeka Jordán, Jerusalem. Vše je na dosah a vše je přesně tak jako v Bibli. Snad největším zážitkem bylo kráčet v Jerusalemě po 2000 let staré římské cestě Kardo, tedy po stejné dlažbě, po které kdysi kráčel Ježíš. Druhá rovina je stát Izrael. Židovská země vklíněná do arabského světa vznikla v roce 1947 jako reakce na holocaust. Izraelské vnímání světa je ovlivněno tímto prožitkem a vyplývá z něho zásada, že se židé musejí spoléhat hlavně sami na sebe. Že se může stát, že jim tak jako v době holocaustu nikdo nepomůže. Tento fakt tvoří jakousi tvrdost a zároveň pružnost izraelské společnosti. Jednou z nejrozšířenějších otázek, kterou jsem před odletem do Izraele slyšel od svých přátel, bylo, zda se nebojím o svoji bezpečnost. Opak je pravdou. Realita hrozeb, kterým Izrael za posledních několik let čelil, se měnila od palestinských sebevrahů, přes Hizbaláh až po Al-Kaidu. Se všemi hrozbami se však izraelský stát vyrovnal. Počet civilních obětí rok od roku klesá a v letošním roce jich bylo zatím „pouhých“ 26. Cenou za tuto bezpečnost jsou kontroly při vstupu do restaurací i obchodů, samopaly ozbrojení policisté (i civilisté) v ulicích a v neposlední řadě vysoké ploty oddělující palestinská území. Je běžné potkat školní výlet s paní učitelkou se samopalem. Ostatně, v Izraeli nikdy nebyl zrušen výjimečný stav vyhlášený při vzniku státu. Nikdy se neuplatňuje, ale co kdyby. Důležité však je, že se opravdu cítíte bezpečně. Izrael již dávno není zemí kibuců. Představa, že osadníci přijíždějí pěstovat pomeranče a fíky, je opravdu z minulého století. Je to standardní západní země zapojená do globální výměny zboží i vědomostí. Protínají ji nové


dálnice a perfektní infrastruktura. Kibucy samozřejmě existují, nikoliv však na principu „všechno všech“, ale na tržních podmínkách. Ostatně, zemědělství dělá v Izraeli ještě větší problém než v EU. Produkuje jen jedno procento HDP, ale spotřebovává polovinu pitné vody…. Nicméně, židovské přísloví „proč opravovat to, co není rozbité“ dává zemi příjemnou, středomořskou i trochu orientální omšelost. Izrael je zcela jistě země plotů a zdí. Kromě tisíciletých Jeruzalémských zdí jsou dnes pravděpodobně nejslavnější ploty a betonové bariéry oddělující palestinské oblasti od židovských. Překvapivě, osmimetrové betonové zdi jsou levnější a mobilnější než drátěné elektronicky zajištěné ohradníky. Vše hlídají kamery. Zejména ochránci lidských práv existenci plotů kritizují. Avšak skutečnost, že se podařilo za pět let snížit počet obětí teroristických útoků ze stovek na jednotky, existenci plotů částečně ospravedlňuje. Počet obyvatel Izraele neustále roste. Nejen díky porodnosti, ale také díky neustálému přistěhovalectví. Máte-li prokazatelně jednoho z prapředků židovského původu, automaticky dostanete izraelské občanství (a pomoc do začátku). A tak na ulicích potkáváte kromě převažujícího sekulárního obyvatelstva nejen ortodoxní evropské Izraelce v černých kaftanech a kloboucích, ale i Izraelce naprosto černé pleti (s jarmulkou na hlavě) z Etiopie, snědé ze Špa-

lupráci budu mít možnost do České republiky znovu přijet. Pro jistotu jsem do kašny na Pražském hradě hodil minci, tak doufám, že se sem ještě někdy vrátím. za rozhovor děkuje Pavla Kulhavá nělska a množství Izraelců rusky mluvících. Ředitel Americko-židovského výboru Eran Lerman nás ujišťoval, že se nejedná o boj proti arabskému světu či proti muslimům, ale o boj proti „moderní politické perverzi muslimského náboženství“. Podle Izraele stojí za současným ohrožením Írán, který investuje stovky milionů dolarů ročně do Hizbaláhu a zvyšuje tlak na islámský džihád, aby obnovil teroristické útoky v Izraeli. Naopak Egypt, Jordánsko, Saudská Arábie a státy v Perském zálivu vidí situaci podobně jako Izrael a obávají se, že vliv Íránu přes Sýrii dosáhne i na ně. Celý Izrael (a s ním skoro celý svět) proto hledí se znepokojením na vývoj iránského jaderného programu. Ten je potřeba zastavit a „svět nemůže čekat, že to Izrael udělá za něj“, komentuje situaci vysoký úředník ministerstva zahraničí v narážce na situaci v roce 1981, kdy Izrael vybombardoval podobné zařízení v Iráku. Pokud se tak totiž nestane, výrazně se zhorší izraelská bezpečnostní pozice a nic na tom nezmění ani betonové zdi. Pro většinu lidí žijících v západní civilizaci je asi dost obtížné porozumět původu a zákulisí tohoto konfliktu, stejně tak jako i mentalitě lidí, která je tolik ovlivňována jejich hluboce zakořeněným náboženským cítěním. Ale i tak - nebo i právě proto pro nás Izrael zůstává fascinující zemí, kterou určitě stojí za to poznat a navštívit. Tomáš Jirsa starosta Hluboké nad Vltavou, senátor

Výzvy • Nabídky • Oznámení Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska a Spolek absolventů a přátel Univerzity Karlovy – Carolinum ve spolupráci s Asociací pracovníků univerzitní administrativy za podpory Magistrátu hlavního města Prahy pořádají ve dnech 21. – 22. listopadu 2006 v Praze konferenci

URBES 2006 - Rozvoj měst v odkazu přemyslovské tradice Cílem konference bude prostřednictvím reprezentativního fóra zástupců státních a komunálních orgánů, představitelů státní správy, krajských a městských samospráv, akademických, vědeckých a výzkumných institucí, spolků a sdružení vytvořit diskusní prostředí pro zamyšlení nad aktuálním stavem a vývojovými trendy rozvoje českých municipalit s přihlédnutím k evropským integračním procesům při respektování národních přemyslovských tradic. Hlavní tématické bloky: Historické poselství Přemyslovců, Obraz a vývoj českých a moravských měst, Municipality na horizontu 3. tisíciletí Více informací najdete na www.shscms.cz nebo vám je poskytne sekretariát Sdružení historických sídel tel.: 224 21 31 66.

Vítězové soutěže - DOBRÁ RADA NAD ZLATO Dne 11. října 2006 byly vyhlášeny výsledky soutěže DOBRÁ RADA NAD ZLATO na setkání zástupců krajských rad pro rozvoj lidských zdrojů v hotelu Vítkova hora u Karlových Varů. Zde jsou tři vítězné projekty: 1. Beskydy pro všechny – Moravskoslezský kraj 2. Spirála – Kraj Vysočina 3. Z ískej práci – program podpory mobility pracovních sil – Moravskoslezský kraj Mimořádné ocenění hodnotící komise získal projekt Inspirace pro inovace ve vzdělávání dospělých (hl. m. Praha). Ceny budou předány vítězům na FESTIVALU VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH AEDUCA 2006, který se bude konat ve dnech 23. - 24. listopadu 2006 v Uměleckém centru University Palackého v Olomouci.

P ”ï R U Ç K A

E- Z AST U PI TE L E

k di s p ozi ci n a www. pr oj ekt− boks. c z/pri r uc ka n e b o v ti ¿t ê n é p o d o b ê j ak o p‡íl oh a p át é h o çí sl a ç as o pi s u Obec &fi n anc e, www. tri a d a. c z/o af

P‡í r u ç k a vzni kl a v r á mci pr oj ekt u B OK S ( Br o a d b a n d − Os vêt ov á K a m p a ñ pr o S a m os pr á vu) a n a v a zuj e n a s éri i s e mi n á‡ û El ekt r o ni c k ÿ ú‡ a d − ef ekti vní k o mu ni k a c e ú‡ a d u s ok ol í m v s o ul ad u s l e gi sl ati v o u. Pr oj ekt j e s p ol ufi n a n c ov á n pr ost ‡ e d ni ct ví m MI ÇR fi n a n ç ní mi pr ost ‡ e d k y z S R dl e u s n es e ní vl á d y ÇR ç. 1 0 5, ze d n e 2 6. l e d n a 2 0 0 5.

Do soutěže Dobrá rada nad zlato bylo nominováno celkem 49 projektů ze 13 krajů ČR. Na webových stránkách http://soutez.topregion.cz, kde jsou projekty vystaveny, jim dalo své hlasy celkem 2518 lidí. Soutěž vyhlásila Inspirační databanka pro rozvoj lidských zdrojů TOPREGION.CZ při NVF - Národním vzdělávacím fondu, o.p.s., v rámci projektu „Podpora strategického řízení rozvoje lidských zdrojů v krajích ČR“. Cílem soutěže je zviditelnit existenci a činnost krajských rad pro rozvoj lidských zdrojů, které se v krajích ČR podílejí na koncepčním řešení problémů spojených se zaměstnaností, zaměstnatelností, vzděláváním a všestranným působením na rozvoj lidského potenciálu. Cílem soutěže je rovněž představení příkladů dobré praxe z uvedené oblasti, které mohou sloužit jako inspirace pro další projekty. Eva Bedrníčková Národní vzdělávací fond, o.p.s.

Firemní bankéř pro

vaše město

Přesnost, rychlost, přehlednost a bezpečnost, tyto základní požadavky na správu peněžních toků splňuje ČSOB Municipální konto, speciálně připravené pro obce, města a kraje v ČR. Navíc nabízí mimořádné zhodnocení volných finančních prostředků, možnost povoleného přečerpání účtu, zdarma kvalifikovaný certifikát nebo mezinárodní embosovanou platební kartu. ČSOB Municipální konto zároveň otevírá obcím, městům a krajům cestu ke komplexní nabídce dalších bankovních produktů a sazeb.

www.csob.cz Infolinka 800 300 300

2006. z obsahu. 14. ročník. měsíčník svazu měst a obcí české republiky. Vážené starostky, vážení starostové, vážení zastupitelé,

Recommend Documents