2006. strana

Zpravodaj FOS JÁNOŠÍK 2/2006

FOLKLORNÍ SDRUŽENÍ

JÁNOŠÍK BRNO

ZPRAVODAJ č. 2/2006

strana


ah Obs Úvod ................................................................................................................ 3 Třicátník je vlastně mladík ................................................................................ 4

Ohlédnutí F Scéna 2006 .................................................................................................... 6 Holandsko 2006.............................................................................................. 13 Rožnovská valaška 2006 ................................................................................. 16 Taneční víkend ............................................................................................. 18 Zpěváčci Praha ............................................................................................... 19

Aktuálně VSPT JÁNOŠÍK doplnění historie?................................................................. 22 ONDRÁŠEK .................................................................................................. 22 OLD STARS ONDRÁŠ.................................................................................. 23 Valná hromada................................................................................................ 23 RETAZOS – Hudba bez hranic ....................................................................... 24 Vánoční koncerty pro Paraple ......................................................................... 25 Archiv digitálních fotek .................................................................................. 26

Připravujeme Ples 2007........................................................................................................ 27 Strážnice 2007 ................................................................................................ 27 Co nás čeká (přehled akcí) .............................................................................. 28 Nabídkový list ................................................................................................ 30

strana 2


Vážení přátelé, naši milí členové, všechny Vás moc zdravíme a přinášíme Vám další Zpravodaj, abyste za dlouhých zimních večerů mohli jeho četbou zpomalit své pracovní tempo a možná se dozvědět pár zajímavostí z naší činnosti. Čtěte pozorně, neboť kromě událostí, které v našich článcích hodnotíme zpětně, chystáme (jak už je naším zvykem) opět několik „novinek“. Mnohokrát Vám děkujeme, že zůstáváte našimi členy a budeme se snažit, abychom Vaši důvěru nezklamali. Letošní rok byl zvláštní v mnoha směrech a uvidíme, co nám přinese ten následující. My Vám již dnes přejeme krásné, klidné a pohodové Vánoce a v roce 2007 hodně zdraví, štěstí, spokojenosti a radosti při setkáních s folklorem. za všechny členy správní rady Hana Maděrová

strana 3


Třicátník je vlastně mladík … Naši jubilanti… V příspěvcích pod tímto názvem si obvykle připomínáme životní jubilea našich členů a přátel, kteří jsou nějakým způsobem spojeni s činností a existencí našeho sdružení. Našim letošním jubilantům jsme přáli již v prvním letošním čísle našeho Zpravodaje.

Jiný na jeho místě by pravděpodobně buď usnul na vavřínech slávy nebo by se nechal udolat problémy a překážkami, které vždy byly, jsou a budou. Čendo, za nás všechny, kteří jsou si vědomi Tvé jedinečnosti, obětavosti, píle, skromnosti a vytrvalosti, Ti upřímně děkuji. Máš náš obrovský respekt a úctu. Mezi námi je však člověk, bez kterého by možná nebyl ani ONDRÁŠ, ani JÁNOŠÍK (soubor, nadace, sdružení). Ano, tím „mladíkem“, zmíněným v názvu tohoto příspěvku, není nikdo jiný než Čenda Komárek. Letos je tomu již neuvěřitelných třicet let, kdy stojí v čele souboru Jánošík – Ondráš. A právě on je tím motorem a hybnou silou, která stále posouvá soubor vždy o stupínek výš.

strana 4

Věřím, že Ti Tvůj elán, invence a nápady dnešního „třicátníka“ vydrží ještě dlouho a společně budeme moci „zdolávat další stupínky“. Hana Maděrová


Zdravica Čestmírovi Komárkovi Tridsať rokov tomu nazad skrsol v Brne skvostný nápad chytiť Komárka Čendíka do osídiel Jánošíka.

Ktokoľvek Ondrášu velí vie, že prekážkam sa čelí s pomocou Komárka dobre. To ovláda každý hombre.

Organizačný vedúci, nakoľko to bol chlap súci, prekonal prvotné šoky, najnutnejšie spravil kroky.

Na mieste je pár slov vďaky od slovenskej „antiklaky“. Nech Ti, Čendo, za to stojí kultúru brániti v zbroji.

Pred premiérou, tou bez krojov, do vojenských načrel zdrojov. Makal cez deň, v noci, v piatok. Cez víkendy i vo sviatok

Aby si dlho rozdával radosť v sálach, kde je nával. Želáme Ti šťastia, zdravia. Bárs Ťa ľudia neovravia.

problémov mal plnú hlavu. Vo Wartburgu vozil stravu na sústredenia a kroje tiež v ňom našli miesto svoje.

Úspech prajú dnes, jak včera, Ján Dvonč a Tibor Kučera

V zápisníku každá strana bola riadne doškrtaná. Veci bežné, důležité riešili sa „egalité“.

október 2006 Košice, Zvolen Slovensko

Počas tejto plodnej éry povydával obe dcéry, teraz má už aj vnúčatá. Pri práci nepozná brata. Presťahoval sa on z Líšne, v Kr.-Poli si býva pyšne. Rozviedol sa, splodil syna. Šedivieť nám už začína. Zavše menil imidž tváre: briadku, fúzy, okuliare. Pamätať však načim na to – armáda je členom NATO. Amatérov v Jánošíku vystriedali v ďalšom šíku naslovovzatí profíci: hudobníci, tanečníci... strana 5


tí dnu é l h O

F SCÉNA 2006 Letošní F SCÉNĚ opět

Jeden z našich největších pravideldominoval Ondráš ných projektů – devátý ročník cyklu letních folklorních večerů se letos konal Letní folklorní večery, lapidárně v termínu 22. 6. až 22. 7. 2006 (vždy ve nazývané F SCÉNA, se letos konaly již čtvrtek, pátek a sobotu od 20.30 hod.). podeváté. Tradičně odstartovaly na Záštitu na F SCÉNOU 2006 pře- špilberském hradním nádvoří ve čtvrtek vzali tentokrát hetman Jihomoravského 22.června, odkud se hned den poté překraje Stanislav Juránek a velitel sil pod- místily na mnohem komornější nádvoří pory a výcviku generálporučík Jan Ďu- Staré radnice, kde se z nich návštěvníci těšili až do jejich posledního akordu rica. v sobotu 22.července. Postupně se běPočasí nám letos přálo, pršelo snad hem 31 dnů představily tyto soubory: jen jednou. Hodnocení jednotlivých VUS Ondráš, který je hlavním pořadavystoupení jsme i tentokrát přenechali t e l em t ét o přehlí dk y ( 2 2.6 .), našim milým recenzentům – panu Vla- s tematickým záhlavím Souznění pod dimíru Čechovi a paní Karle Hofman- Špilberkem se dvakrát uskutečnil konnové. Přepis jejich článků, ve kterých cert národnostních menšin žijících na vyjadřují své názory, přinášíme i Vám. jižní Moravě (23. a 24. 6.), Slováky Hana Maděrová letos reprezentovala Bystrina z Banské Bystrice (29. 6. až 1. 7.), severní Moravu o týden později Slezský soubor Heleny Salichové z Ostravy (6. až 8. 7.), pak opět došlo na Ondráše (13. až 15. 7.) a o finále se postaral soubor Úsměv z Horní Břízy z Plzeňska (20. až 22. 7.). Autoru těchto řádků nebylo dopřáno stihnout celou přehlídku, podstatnou část festivalu se však zmapovat podařilo.

Svatý Petr má Ondráše rád Nad zahájením letošní F SCÉNY visel na poslední chvíli otazník: noční bouře vážně poškodila pódiovou konstrukci, na které se za pár hodin měli objevit první účinkující. Nakonec se škody podařilo zahladit a i počasí se umoudřilo a vzalo na sebe snad tu nejlíbeznější horkoletní podobu. strana 6


Hlavní slovo měl toho večera sice Vojenský umělecký soubor Ondráš, ale ten dal prostor i dvěma hostům. První z této dvojice byl Soubor bulharských lidových tanců Pirin, který působí v Brně a který pak dostal slovo i po oba následující dny na „menšinových večerech“. Pirin, který správně asociuje pohanského boha Peruna, nezapřel balkánské prakořeny, které navíc jemně esencoval orientální monotónností. Svým způsobem se mu podobal i druhý z hostů – venezuelský soubor Danzas Carúpano. Ten ale přece jen víc vsadil na melodii, přičemž volil ty parádně chytlavé. Jejich „nekončící repete“ nebyla jen gradace, ale snad už i předstupínek extáze, který dával průchod stále emocionálnějšímu pohybovému projevu. Jistou rituálnost výjevu umocňovaly i přebohatě barevné exotické kostýmy a masky, které jistě souvisely s tradičními kultovními obřady. Není divu, že se těmto temperamentním Jihoameričanům podařilo roztančit i publikum: v závěru sestoupili totiž z pódia a divoký rej mohl pokračovat i mezi návštěvníky na špilberském nádvoří. Třeba předvedené dva kratší bloky někoho z diváků nalákaly do Strážnice na tamní folklorní festival, který byl hlavním cílem daleké cesty těchto vitalitou překypujících hostů. Ondráše čekaly tři vstupy. Dramaturgicky těžil z pásma Povedená sezona aneb Z každého rožku trošku. Úvodní velikonoční reminiscence zněla jistě trochu anachronicky – ostatně vůbec lze říci, že celý takřka tříhodinový folklorní maraton nabíral na správně nažhavených obrátkách až ve své druhé půli, kdy se všechny tři soubory předháněly, kdo bude ohnivější. Přesto bych

z předpřestávkové půle rád zmínil alespoň bravurně tančícího Michala Černotu ve Valašském odzemku. Ondráš pak exceloval v náležitě odvázané tečce večera. Při vší úctě k Venezuelanům pomyslná palma vítězství připadla právě těmto „zbojnickým“ Brňanům. Třeba v ryze instrumentálních Balkánských střípcích, jejichž závěr se musel dvakrát opakovat, se muzicírovalo jak o život a finální číslo Po myjavsky pak náležitě zapotilo jak tanečníky a muzikanty, tak skandující publikum. Že má svatý Petr zřejmě folklor – a Ondráše obzvlášť – rád, bylo patrno i z toho, že se pár desítek minut po posledních ondrášovských akordech rozpršelo a dokonce i několikrát škádlivě zablýsklo.

Za našima humny Tak nazval svůj program Slezský soubor Heleny Salichové, který působí při Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava. Salichová není ani choreografka, ani primáška, ale akademická malířka, jinak sběratelka regionálního folkloru, z jejíchž zápisů soubor zřejmě dodnes vychází. Repertoár Ostravanů se orientuje na vesnický folklor Opavského Slezska. Předvedené pásmo dávalo tušit, že zjevně zanícení a sympaticky se projevující folkloristé jsou na slovo vzatými strážci tradic. Žádná snaha zalíbit se za každou cenu a ohromovat pohybovou ekvilibristikou – ve všem vládla umírněnost, důraz na kolektivní projev a snad i trochu k vidu a sluchu prosákla někdejší mentalita tamního dělného lidu: nezbavit se tancem posledních zbytků fyzických sil, ale naopak si jím i trochu odpočinout, odreagovat se, přijít na jiné myšlenky. strana 7


Tím ovšem nechci říci, že by diváci byli svědky nějakého permanentního adagiového šourání se na scéně, ale ten, kdo léta má možnost srovnávat folklorní projevy rozdílných regionů, zákonitě musí konstatovat, že v temperamentu jsou mezi nimi rozdíly. A zpravidla nemalé. Rozhodně nelze říci, že by Slezané byli jednotvární. Pochlubili se melancholickou rozvážností, nechybělo však ani vzájemné mužsko-ženské škádlení a závěrečné laškovné tance s klobouky a cepy Před stodolum, za stodolum byly natolik humorné, že náležitě rozparádily jak účinkující, tak fandovské publikum. Číslo bylo snad až do té míry překvapivě vtipné, že si leckdo možná posteskl, že na takovou notu Slezané nezabrnkali během večera vícekrát. Jednu kritickou připomínku si však neodpustím: nebyl jsem sám, komu připadalo, že to cimbálce, v níž bylo zastoupeno hodně žen, neladí vždy právě nejideálněji (referuji o pátku 7. 7.). Samozřejmě, že to nebyly žádné drásavé disonance, ale cvičené ucho přece jen občas bylo „jak na trní“.

strana 8

Ondráši, Ondráši, jak dál? Jak již bylo řečeno, Ondráš ze svého celovečerního pásma Povedená sezona aneb Z každého rožku trošku podstatnou část uvedl už v úvodu letošní F SCÉNY na Špilberku. Na Staré radnici pak tento program třikrát uvedl celý (referujeme o čtvrtku 13. července). Jestliže se leccos už na hradě zdálo diskutabilní, o to víc všechna manka vynikla v nepoměrně komornějším prostředí na staroradničním nádvoří. Velikonoční sekvence vyzněly tentokrát ještě anachroničtěji a ve večerním parnu působily stejně nepřípadně jako by se zpívaly vánoční koledy. Ani hudební úprava Zdeňka Vejvody, ba ani choreografie Jana Malíka nedokázaly zaujmout „jak se od Ondráše očekává“. Do pauzy se pak pokračovalo z českých folklorních inspirací a pokladnic, ale tato dramaturgická oblast nikdy nebyla Ondráši nejvlastnější doménou. Kýžený odpich dle očekávání přišel až po přestávce, kdy se zabrousilo do Korytné, na Valašsko, na Kopanice, do cikánských zpěvů, do Maďarska, Rumunska


i na Myjavu. Čím víc se blížil závěr, tím víc atmosféra v tom nejlepším slova smyslu houstla, tím vydatněji ze všech doslova lilo. Takže by se dalo říct „konec dobrý, všechno dobré“. Ale… To „ale“ není jediné. Ondráš toho v podstatě moc nového nenabídl. Ona připomínka velikonoc po všech stránkách nemá daleko k vyslovenému úletu. Babské Klebetnice jsou ze starších Čertovinek. Figurální tance z Čech Mateníky také nevoní novotou. A zachraňovat celý program sázkou na jistotu v podobě ryze instrumentálních Balkánských střípků s fenomenálním flétnovým sólem Antonína Špačka (je autorem i hudební úpravy) a ohnivými houslemi primáše Lubomíra Graffeho a krkolomně efektním číslem Po myjavsky choreografek Lenky Kraváčkové a Ivony Čižmárové pod hudební upravovatelskou kuratelou Karla Martiše – to se dá sice poslouchat a koukat na to zatím „stále“, ale Ondráš by měl o nové své programové tečce přinejmenším už alespoň začít přemýšlet. Markantní slabinou však bylo průvodní slovo Martina Rezka: působilo velmi rozvláčně, „upovídaně“, lacině, snad až podbízivě. Rezek, jinak schopný choreograf a tanečník, nekriticky exhiboval a v programu tak zbytečně vznikly retardační díry. Konferenciér svůj projev stylizoval do role sportovního komentátora, takže se mu ondrášovské vystoupení proměnilo ve sportovní utkání. O výhře Ondráše proto nemůže být tentokrát i vzhledem právě k tučné přehršli zbytečných slov vůbec řeč, nebyla-li to vyslovená prohra, pak nejspíše šlo o remizu. To Rezkova kolegy-

ně Monika Brindzáková si při špilberském entrée vedla nepoměrně zdařileji a decentněji, ale i ona tentokrát se zcela chyb nevyvarovala. Smutnění nad čerstvou naší fotbalovou porážkou s Itálií by jistě slušelo ono okřídlené „méně bylo by více“. Přes všechny kritické připomínky nutno objektivně zdůraznit, že Ondráš letošní F SCÉNĚ stále kraloval. Pro ty, kteří jej vidí a slyší poprvé, je určitě senzací s obrovským muzikantským a tanečním potenciálem. Ti, co ho sledují léta, jeho mimořádné kvality znají a na jejich základě zákonitě chtějí stále víc, stále něco nového. Neskromné přání? Na druhé straně se Ondráš nepyšní jen jménem beskydského zbojníka, ale – na rozdíl od ostatních souborů vystupujících na F SCÉNĚ – i etiketou profesionality. A ta zavazuje.

Folklorní soubor Úsměv se skutečně smál Finále F SCÉNY se trefilo do tropických červencových veder. A tak bylo víc než žádoucí, aby celý tento letošní devátý ročník letních folklorních večerů končil odlehčeně. Ostatně závěry takovýchto přehlídek nemají být trudnomyslné, i kdyby snad sněžilo. Folklorní soubor Úsměv z Horní Břízy ze severního Plzeňska si svůj veselý odpich vtiskl už do svého názvu, takže tu byl jistý apriorní předpoklad, že proklamovaný projev hravé pohody také naplní. A také naplnil – a to v míře chvályhodné. Všechny tři večery, jak jsem si ověřil (referuji o tom úplně posledním v soboru 22.července), humorem, úsměvností skutečně neskrblily. strana 9


Soubor vznikl v roce 1958 – tehdy byla Horní Bříza ještě vesnicí, dnes je městem – a založil ho hudební redaktor-folklorista Zdeněk Bláha, který v jeho čele stojí dodnes. Dramaturgicky se čerpalo a dodnes striktně čerpá z folklorní pokladnice nejbližšího okolí mateřského zázemí, dále z Dolnobělska, Plasska, Kralovicka a samozřejmě vůbec z Plzeňska v širším slova smyslu.

jde o konkrétní přiblížení repertoáru, nechyběla třeba polka v různých svých podobách, tanec v dřevácích, ke sluchu přišel v humorné nadsázce i málem dnes už zapomenutý lidový nástroj fanfrnoch, jehož zvuk se musí „tahat za špagát z malého soudku“, názorně se předvádělo, že lze hrát i na dřevěné hrábě, smeták apod. Úsměv si nehraje na profesionály, ostatně toto označení ve své prapodstatě o žádných uměleckých kvalitách ještě nevypovídá. To své „pěkně od podlahy“ a hlavně s co největší porcí humoru, s gustem, zápalem, nasazením i upřímností a já nevím, s jakými ještě epitety, proměňuje v jiskry, které nemohou nezapálit diváky a posluchače. Pravda, člověk nemusí právě tento druh folkloru bezmezně milovat nebo alespoň vyznávat, ale trénovaný hudební cit a hlavně otevřené srdíčko velice brzy poznají, že tito nadšenci z Plzeňska přišli s těmi nejpoctivějšími úmysly podělit se s vámi o to, co sami považují málem „za svaté“, a podle toho to také prezentují s očividným cílem potěšit i své okolí.

Česko určitě nepatří k velkým zemím, přesto je snad až překvapující, jak dokáže být folklor v jednotlivých jeho regionech rozličný. Plzeň je do značné míry synonymem výborného piva a ódy na tento lahodný mok zákonitě pronikly i do lidových popěvků a scének, takže nemohly chybět ani v nabízeném programu. Říká se ale, že po pivu těžknou nohy, takže snad oproti moravským chvalozpěvům na vínečko nebo slivovičku jsou tedy ty plzeňské o poznání přece jen zemitější – ostatně celý hudební projev opravdu nemá propastně daleko k nějaké správně odpíchnuté dechovce. Cimbál třeba samozřejmě chybí a člověk nemusí příliš fantazírovat, aby si na místě prvních a druhých Pozn.: Pro puntičkáře připomínám, houslí a kontrabasu dosadil výlučně že Ondráš svůj program prezentuje ve dechové nástroje, které v Úsměvu zaslově „sezona“ s dlouhým „ó“, tedy stupuje pouze dvojice klarinetů. Povedená sezóna aneb Z každého rožku Pořad, který finalisté letošní trošku. Vzhledem k současnému předeF SCÉNY nabídli, se jmenuje „Písně pisovanému krátkému „o“ v tomto sloa tance plzeňských seveřanů“ a zpěv tu vě jsem si ve svém textu dovolil přizaznívá velmi často. O ten sólový se hlédnout k současným pravidlům češtistarali hlavně Václav Dolejš a Věra ny. Rozsypalová-Bláhová, která také večeVladimír Čech rem provázela. Líbily se samozřejmě i kroje – pánským dominovaly žluté kalhoty, dámské si liboval y v tmavočervených sukních. A pokud strana 10


F Scéna představila slovenský folklór

F Scéna 2006 představila soubory národnostních menšin

„Cez hory a vŕšky“ musel cestovat folklórní soubor Bystrina , aby se dostal z Banské Bystrice do Brna na nádvoří Staré radnice a předvedl zde tance z celého Slovenska. Tři dny a dvě noci tu žili folklórem. Od čtvrtka 29. června do 1. července rozdávali v Brně vše, co uměli nejlepšího. V sobotu večer to bylo již poněkud na výkonu znát, první čísla se rozjížděla poněkud unaveně a bez jiskry a to jak ze strany tanečníků, tak i šestičlenné cimbálové kapely. Ta navíc zněla nádvořím poněkud prázdně a zvukově nevyváženě, zejména v souhře houslí. Postupně se však účinkující dostávali do nálady a závěr první poloviny již byl plný elánu a rozvernosti mládí. Nechyběli ovšem i tanečníci středního věku, kteří směle, v souladu s módními trendy, odhalovali poněkud plnější bříška, která jim však neubírala ani na mrštnosti ani na elánu. Tance z Horehroní, Poĺany, Očovej, Liptova či Zemplína i temperamentní cikánský tanec se vyznačovaly všehochutí a barevností krojů a strhující choreografií. U mládeže byla sice nejslabší pěvecká stránka, o to více vynikly Pastierske spevy v podání starší generace. Michal Filo a Pavel Fábík nejen že zpívali barevnými hlasy s procítěným výrazem, ale ještě se vzájemně podporovali hrou na fujary téměř s koncertním provedením. Publikum, které si již viditelně na letní večery s folklórem zvyklo, nešetřilo projevy uznání. Další víkend, se tedy pořadatelům akce vydařil.

Brněnské folklorní večery na nádvoří Staré radnice jsou už natolik zažité, že reklamu snad ani nepotřebují. Přestože je už devátý ročník, nevysychá studnice nápadů. Pořadatele – tedy Velitelství Sil podpory a výcviku, Vojenský umělecký soubor ONDRÁŠ, Brněnské kulturní centrum, Folklorní sdružení JÁNOŠÍK Brno a Folklorní sdružení České republiky – podpořil Jihomoravský kraj a rozjíždí se krojovaný maratón každý víkend prodloužený o předcházející čtvrtek Po zahájení na Špilberku (čtvrtek 22.6.) pokračovalo víkendové Souznění pod Špilberkem. Na setkání národnostních menšin se sešly soubory bulharské, maďarské, řecké, slovenské i romské žijící v Brně a vyšlo z toho takové „rodinné folklorní křepčení“ a to v tom nejlepším slova smyslu (recenzován je sobotníí večer, ve kterém byl jiný program, než předcházejícího dne, takže šlo v obou dnech o premiéry). Od nejmenších dětí (člen romského souboru má teprve 3 roky a udivoval temperamentem) přes děti v š e c h v ě k o v ý c h k at e g ori í až k dospělému mládí, všichni měli své fanoušky a chuť předvést vše co znají co nejlépe. Početně asi vedl slovenský dětský soubor Púčik, technicky asi nejvíc přesvědčili Maďaři a Řekové, Bulhaři zase nejvíc upoutali kroji a smyslem pro humor. Ruské a ukrajinské písně v podání čtyř děvčat v sarafánech byly jímavé a pravdivé ve výrazu. Romský dětský soubor Merci, který je jednou z činností o.s. Ratolest, zabývaKarla Hofmannová jící se nízkoprahovými aktivitami, představil romské dospívající probléstrana 11


mové „puberťáky“ v nezvyklém světle – jako zanícené, technicky vyspělé a soustředěné tanečníky, jejichž energetický náboj se zdál nevyčerpatelný. A tak ten folklorní Babylon na nádvoří Staré radnice nevedl k biblickému zmatení, ale naopak k vytříbení poznání o mentalitě a tradicích a o vzájemné úctě a uznávání. A to není málo. Karla Hofmannová

Ondrášovská benefice pro Javorníček Přestože byl na programu F Scény Ondráš, patřil pátek 14. 7. na Staré radnici Javorníčku. Zcela neplánovaně a zásahem vyšší moci. Proč? Protože dospělí, kteří patří k folklóru, prošli všichni Javorníčkem a stále se k němu hlásí. Protože Javorníček postihlo neštěstí v podobě požáru letního tábora. A protože i ti, kteří zkušenost s Javorníčkem za sebou nemají, mají srdce a chtějí pomoci.. A tak letní F scéna o tomto víkendu rozdávala radost dvakrát. Poprvé vystoupením souboru Ondráš, složeným z nejlepších čísel sezóny, „Aneb z každého rožku trošku“. Osvědčené Klebetnice, Mateníky či obrázek z Korytné doplnily tance s velikonoční tématikou s názvem „Pomlázka se čepejří“, které vynikly nápaditou choreografií na rytmizované říkanky. Nové velikonoční písňové pásmo, které tématicky z žertovné koncepce večera vybočovalo, svou osudovostí a naléhavostí výpovědi bralo dech a tak přesvědčovalo, že patří mezi nejlepší čísla. Dívčí sbor pod vedením Lubomíra Graffeho měl příležitost předvést široké spektrum strana 12

výrazu od již zmíněných Klebetnic,, kde se děvčata „vyřádila“ komicky, přes výrazovou naléhavost velikonočního pásma, kde dominoval smysl pro dramatičnost, dynamiku a precizní výslovnost až k živočišné erotičnosti cikánských zpěvů a tanců. Taneční skupina, kterou nyní vede Rudolf Danajovič, se blýskla již tradičním pásmem „Po Myjavsky“. Choreografie hýří akrobatickými prvky, až by se chtělo říci, že dnešní Rock'n'Roll má kořeny na Myjavě. Ale kdo ví… Program večera cudně mlčí o tvůrcích krojů. Ty hýří pestrostí , jsou vkusné, stylové a autentické. Orchestr lidových nástrojů pod vedením Lubomíra Graffeho zní plně s vyváženou barevností a s krásnou kantilénou. Inu profesionální přístup nese kvalitu v každém ohledu. Pořadem provázel opět Martin Rezek, který prokázal smysl pro vtip v mezích vkusu. Zvolil tentokrát komiku na téma sportovního klání a dokázal vybalancovat míru vkusu a nesklouznout do lascivnosti. Podruhé přinesl radost závěr večera, neboť benefiční koncert vynesl Javorníčku přes 25 000 Kč. Děkování bylo upřímné a dojatí domů odcházeli všichni, diváci, účinkující i členové a činovníci Javorníčku. Odnášeli si v srdci slova šéfa Čendy Komárka „…přece jen má to naše počínání cenu!“


ONDRÁŠ DOBÝVÁ HOLANDSKO ANEB SEVERNÍ VÍTR JE KRUTÝ – 17. – 29. 5. 2006 Z deníku jedné z účastnic zájezdu: Je středa 17. května 19.00 h a pan vrátný se nehne od svého „zvonítka“, aby pustil pomalu se chrlící účastníky zájezdu do Holandska přes hlavní bránu VUS Ondráš. Někteří to stíhají na čas, jiní s odřenýma ušima a ti opozdilci (je nás pár), kteří balili na poslední chvíli, si své kufry ještě na „buzeráku“ kontrolují. Ve 21.00 h poslední porada a ve 22.00 hodin (přesně!) vyrážíme směr NEDERLAND. Čeká nás 14hodinová cesta. Náš vedoucí zájezdu Čenda Komárek se s celou 35člennou posádkou (9 muzikantů, 11 tanečních párů, 1 zvukař, 1 zpěvačka a 1 překladatel) ještě dělí o pár důležitých informací, jako jsou např. „čurpauzy“– původně co 3 hodiny, ale známe to…

I přes časté zastávky (nejen) na benzínových pumpách se nám podařilo dorazit na místo našeho ubytování v Kerkrade včas. V krásném hotelu v zrekonstruované staré pevnosti (nejspíš bývalém klášteře), jsme strávili celkem 4 noci. V pátek a v sobotu jsme se zúčastnili mezinárodního festivalu dechových hudeb Taptoe Heerlen v Heerlenu. Ve skutečnosti jsme uskutečnili pouze páteční vystoupení spolu s dechovkami z Finska, Litvy a Alžírska. Měli jsme možnost zhlédnout vynikající dechové hudby a své nadšení jsme projevili vzájemným focením. Ale více než oni pro nás jsme byli pro zúčastněné kapely i diváky exotikou a zpestřením my, jako jediná taneční skupina, a to hlavně s tanečním číslem „Po myjavsky“ (tancovalo se na dlažbě, ale zvládlo se to). Sobotní program byl

strana 13


zrušen z důvodu špatného počasí, které sice hrozilo i v pátek, ale organizátoři měli v záloze bezkonkurenční mokrou variantu – uteč co nejrychleji pod střechu!

v cílové stanici jsme začali pociťovat mírné organizační zmatky (neboli nepřesnosti), které, jak jsme brzy zjistili, nás měly doprovázet po celý zbytek pobytu.

Volný čas, který nám tímto vznikl, jsme patřičně využili. Fotbalem a procházkami po okolí. Zjistili jsme, že vedlejší malé městečko, na které jsme narazili při jedné z našich procházek, se nachází v Německu. Překračovali jsme hranice, jak se nám zachtělo. I při putování po Holandsku jsme nikdy nevěděli, jestli jsme v Holandsku nebo Belgii. Asi tam pro ně hranice nejsou tak důležité jako pro nás (i když jsme také členy EU…).

Večer jsme se konečně setkali s našimi hostitelskými rodinami („guest family“) a rozjeli se po dvojicích každý někam jinam. Ach jo! Konec našim večírkům!

Zajímavou zkušeností bylo naše nedělní 70minutové představení. Tancovali jsme pro pacienty psychiatrické léčebny Mondrian Stichting v Heerlenu. V pondělí ráno jsme po snídani zabalili kufry i kroje a vyrazili do jižní části Holandska, do přímořského města Terneuzen. Po několika přesunech již strana 14

Druhý den ráno jsme byli plni nových zážitků z první noci v rodině. Tyto zážitky byly natolik rozdílné, že jsme ani o ničem jiném nemluvili. Hlavně jsme všichni doufali, že tady na nás čeká příjemnější počasí, než v předchozí „stanici“. Ale mýlili jsme se. Letní tílka a kraťásky jsme si vzali zbytečně. A o plavkách ani nemluvě. Déšť, déšť, vítr a ještě jednou déšť! A tak se všechna vystoupení konala uvnitř. První dva dny pro školy v Meulengat Sluiskil, další v bývalém kostele v Terneuzenu v rámci mezinárodního festivalu s povědomým názvem F-Scene 2006. Součástí festivalu


byl i Workshop International danceškola tance, kde každý soubor učil ty ostatní vybraný tanec. My jsme přemýšleli o Myjavě :-), ale nakonec zvítězily fyzicky méně náročné Kopanice.

Poslední den festivalu, tedy v den našeho odjezdu 28. 5., se paradoxně oteplilo, takže gala koncert se konal na náměstí a dočkal se většího počtu diváků, než předchozí koncerty. Po něm následovala rychlá večeře v rodinách, ještě rychlejší sbalení a po Každý večer jsme se do rodin krátkém společném rozloučení v sídle vraceli v pozdních hodinách a unavení. spřáteleného souboru "HAVA NAGUIVolného času, který bychom věnovali LA" odjezd. rodinám, nám tedy moc nezbývalo. Měli jsme ale možnost se odreagovat na společných akcích jako "International evening" – večer s ochutnávkou tradičního jídla a pití všech zúčastněných národů, tj. Estonska, Itálie, Holandska a Česka nebo "Folk meets classic" – příjemně strávený večer v Jazzclubu za poslechu našeho orchestru a harfistky z Belgie (nádherný koncert). Naši pánové měli dokonce možnost předvést svoje fotbalové umění v zápase s místními fotbalisty (pravděpodobně 3. ligovými poloprofes.). A vyznamenali se – 9:3 pro Holandsko :-). Něžné pohlaví souboru také nelenilo a povzbuzovalo své favority znamenitým fanděním: „Bílou barvu náš dres má, Ondráš vždycky vyhrává!“ nebo „Toník poník na to má, ten vám 4 góly dá!… Suvenýry jsme si mohli nakoupit během výletu do krásného města Gent v Belgii.Na nakupování byl dostatek času i v Ternenzeu, takže nás neminula ani návštěva tradičního holandského "coffe shopu". Sýr z krávy, kozy či ovce taky nebyl k zahození, ale pravý holandský mlýn, ten se nám vešel do nákupních tašek pouze v podobě malého suvenýru nebo na pohlednici.

Vyjeli jsme kolem 22.00 hodin. Cestou domů většina z nás únavou usnula, ale našlo se několik vytrvalců, kteří mučili své hlasivky až do čtvrté hodiny ranní. A „čurpauzy“? Ty byly samozřejmě po kratších než 3hodinových intervalech. Do Brna jsme dorazili 29. 5. kolem 14.00 hodin… VÍTEJ SLADKÝ DOMOVE! Vrátili jsme se plní nových a bohatých zážitků, které bychom si určitě chtěli prožít znovu. Snad kromě sendvičů k obědu (užili jsme si jich tam víc než dost) a toho neúnosného deště. Dagmar Podzemná – Laryszová

strana 15


Rožnovská valaška 2006 O slunovratu, který i v dešti zhlédlo zaplněné hlediště amfiteátru Na stráni.

Je tady podzim a přípravy na Rožnovskou valašku 2007 se pomalu, ale jistě rozbíhají. Proto je nejvhodnější čas se podívat zpět na uplynulý ročník. Proběhl ve dnech 9. až 11. června 2006 a byl to již XIV. mezinárodní armádní folklorní festival a VII. přehlídka skupin historického šermu. Mimo tradičních účastníků, folklorních souborů a skupin historického šermu, úzce spolupracujících s Armádou České republiky, mohli diváci zhlédnout i vystoupení hostujících folklorních souborů a to jak z oblastí českých, tak ze zahraničí. Z českých souborů to byl Hradišťan z Uherského Hradiště, Radošov z Veselí nad Moravou, soubor Perníček z Pardubic a nesmím zapomenout na valašský soubor Jasénka, který společně s Rosénkou a Vojenským uměleckým souborem Ondráš zahájil v pátek celý festival. Zahraničí zastupovaly soubory Váh (Slovensko), Astghik (Arménie), jehož členové k nám cestovali celý týden a soubor Danzas Carúpano z Venezuely. V pátek navzdory nepřízni počasí vystoupil soubor Hradišťan s pořadem strana 16

Sobota začala koncertem Posádkové hudby Olomouc na náměstí T.G.M. v Rožnově pod Radhoštěm, po kterém se roztančilo celé náměstí a průvodem všichni účastníci přešli před nově zrekonstruovanou budovu Valašského muzea v přírodě nazvanou Sušák. Po státní hymně a úvodním projevu ředitele festivalu pana plukovníka Majkuse se již rozjel program festivalu naplno. Využity byly snad všechny možné prostory k vystupování v celém areálu Valašského muzea v přírodě a to Komorní amfiteátr, pódium mezi valašskými hospodami a u rybníčku a také amfiteátr Na stráni. Proběhla také rekonstrukce historické bitvy na stráni


pod Šťúralovou hospodou. V sobotu večer vystoupil soubor Ondráš se svým lidovým tanečním divadlem Čertovinky. I večerní zábavy u cimbálových muzik po večerních vystoupeních, jak v pátek, tak v sobotu byly hojně navštíveny a hodnoceny všemi účastníky velmi kladně. Jedinou vadou těchto zábav bylo, že všichni – včetně pořadatelů musí občas chodit spát. V neděli jsme se po závěrečném galaprogramu Za rok se sejdeme pomalu všichni rozjeli ke svým domovům. Protože jsem měl na starosti programovou část Rožnovské valašky, rád bych teď poděkoval Čendovi Komárkovi a Luďkovi Habrdovi za pomoc při sestavování tohoto programu, podplukovníku Milanu Uškovičovi za pomoc při řešení technických problémů, technické části souboru Ondráš v čele s Martinem Poláčkem za zvuk a světla a také všem autorům programů a jejich pomocníkům. No, a když jsem už v tom děkování, nesmím zapomenout poděkovat vedení Valašského

muzea v přírodě a jeho zaměstnancům a také vedení města Rožnov pod Radhoštěm. Závěrem bych vám rád sdělil, že dramaturgický záměr na Rožnovskou valašku 2007 je již na stole a pomalu na něm začínáme pracovat. Teď už jenom zbývá, aby nám všem vyšlo počasí alespoň jako letos. Nashledanou na Rožnovské valašce 2007. Petr Farmačka

strana 17


Již den po skončení

X. TANEČNÍHO VÍKENDU S ONDRÁŠEM (uskutečněný 20. – 22.10.2006) nám přišel tento milý e-mail od „děvčete z Hané“: Ahoj Petře, posílám aspoň nějakou zpětnou vazbu, ať Pavlínka není tak smutná. Velice se mi víkend líbil, nejvíc intenzita a kvalita výuky, ze které jsem si fakt něco odnesla. Skvělé bylo i video z Liptova, popovídání o oblasti by nemělo chybět, klidně aj širší – třeba s nějakými knížkami k nahlédnutí. Co jsem se nenaučila, byly písničky. Možná na to dát větší důraz – velice fajn by bylo taky nakopírovat od pár písniček slova. Melodie jakž takž utkví, ale slova vůbec, takže si je teď

strana 18

nemůžu ani zazpívat. Nedaly by se slova od cca 5 základních písniček dozjistit dodatečně? Docela by mě to zajímalo! Jídlo – kdyby se dalo zajistit vegetariánské na požádání, bylo by to fajn – možná jsem o to měla dopředu požádat. Nemusí být nic extra, ale třeba dostat větší porci přílohy místo masa… Plánuju přijet i příště! I kdyby bylo Plzeňsko :) Krásný podzim do Ondráše Verča Fišerová


A přílohou dalšího e-mailu byl příspěvek do našeho Zpravodaje: Taneční víkend s Ondrášem

jsem byl zvědavý a těšil jsem se. A pak už to začalo. Slovenská tanečnice s nevyčerpatelnou zásobou energie se do nás hned pustila, rozcvička v rychlém stylu, pak pro mě nácvik a pro většinu ostatních opakování několika základních kroků a všech jejich možných variací. Tempo bylo pořád rychlé, přestávky byly krátké, což je dobře. A pak tance, Kostelec a Liptov, krátké zabroušení do odzemku, beseda u cimbálu a nedělní natáčení.

V srpnu zazvoní telefon a v něm se hlas slečny mému srdci nejbližší ptá: „Máš rád tanec?“ „No jo.“ „A máš rád Brno?“ “Celkem i ano“. Pokračuje stejně chytře i nadále: „Máš mě rád? Chtěl bys být celý víkend se mnou?“ – na to se nedá odpovědět jinak, než ano:). Po třech podobně laděných Je neděle večer, chvíli jsem doma, otázkách přichází poslední, nejdůleži- nohy bolí, ale vůbec to nevadí. I když tější: „A chtěl bys jet na taneční víkend ze mě ani teď žádný extra tanečník s Ondrášem?“ A tož jsem přijel. není, bylo to zajímavé a bavilo mě to a možná na jaře nebudu muset zodpovíProtože jsem nikdy předtím folklór dat do telefonu tolik otázek:). Díky. netančil, měl jsem trošku obavu, zdali se neztrapním, ale na druhou stranu Zdeněk Frélich Tak vězte naši milí, že další taneční víkend se už připravuje a znovu Vás rádi uvidíme. A díky za články!

Zpěváčci 2006 Již tradičně se v podzimních dnech setkávají nejlepší dětští zpěváčci z Čech a Slovenska, aby své umění předvedli divákům na dvou slavnostních galakoncertech. Jedná se o děti, které se nejlépe umístily v národních soutěžích Zpěváček (v Čechách) a Slávik (na Slovensku). Tyto soutěže jsou tak populární a zúčastňuje se jich tolik dětí, že jejich průběh, finále a zejména galakoncerty, o kterých teď právě píši, strhávají na sebe zaslouženou pozornost vlivných činitelů i médií. Toto vše se neděje jen v Čechách a na Slovensku, a tak strana 19


ním Miroslava Dudíka. Moravské děti rovněž tradičně zpívaly s Ondrášem, který vedl Lubomír Graffe. Novinkou byla Lidová muzika z Třemošné, která doprovodila děti z Čech. Každá doprovázející kapela se blýskla jedním instrumentálním číslem. V programu jako hosté také vystoupili suverénní vítěz loňského ročníku Libor Macháček, vítězka roku 2003 Jana Otáhalová (oba za doprovodu Ondráše) a jak již bylo výše řečeno, vítězové obdobných soutěží z Ruska, Maďarska, Bulharska a Rumunska. Z nich velmi zaujala dokonale zvládnutým složitým, zdobným, starobylým způsobem zpěvu Maďarka Julia Kubinyi a publikum doslova uhranula obřadními svatebními zasazení tohoto bohulibého dění do písněmi Bulharka Valeria Stoilkova. širšího středoevropského rámce se Slovem provázely Marcela Heříková stvrzuje pozváním vítězů z okolních a Adriana Domanská. zemí. Letos přijaly pozvání děti z Ruska, Bulharska, Maďarska a Rumunska. Oba koncerty jsou nerozlučně spojeny s Mistrem Petrem Dvorským, který se kromě záštity osobně zúčastnil druhého slavnostního večera. První galakoncert „Zpěváček – Slávik“ se konal v sobotu 7. 10. 2006 v Národním domě na Vinohradech. Byl koncipován jako přehlídka oceněných dětských zpěváčků posledního soutěžního roku. Vystoupilo v něm 7 dětí ze Slovenska (1., 2. a 3. místo v I. a II. kategorii a laureátka ceny P.Dvorského) a 7 dětí z České republiky (1., 2. a dvě 3. místa a další 3 vybrané děti z první desítky, kde již nebylo stanoveno pořadí). Každý zpěváček zazpíval dvě písně se kterými soutěžil. Jednu a capella a druhou s doprovodem. Děti ze Slovenska doprovázel tradičně OĹUN, pod vedestrana 20


Na druhý galakoncert „Zpíváme pro radost“ přišli diváci v neděli 8.10.2006 do paláce na Žofíně. Oproti minulosti zůstal tentokrát převážně v „lidovém tónu“. Kromě dětských zpěváků (podrobněji: tři děti ze Slovenska – vítězové I. a II. kat. a laureátka ceny P.Dvorského, tři děti z České republiky – 1., 2. a 3. místo, opět L. Macháček a J. Otáhalová, dva zahraniční hosté – Julia Kubinyi z Maďarska a Gavril Morosan z Rumunska) vystoupili hosté: Štefan Babiak s OĽUNem, Jaroslav Svěcený s Ondrášem, Ludmila Malhocká a Mistr Peter Dvorský s BROLNem. Každá kapela opět zahrála skvělou instrumentálku. Účinkování BROLNu, který se po 13 letech opět formuje pod křídly Českého rozhlasu do profesionální podoby (zatím jako malá kapela) a Lidové muziky z Třemošné, bylo novinkou a vítaným zpestřením oproti minulým letem. VUS Ondráš, na jehož bedrech nejvíce spočívala složitá příprava obou koncertů, se prezentoval i strhujícím vystoupením své taneční složky (Po Myjavsky, Mateníky) a pěveckého sboru (Velkonoční čas k nám přišel a Klebetnice). Slovem provázela Adriana Domanská a Petr Jančařík. Co vyzdvihnout, co zdůraznit? V sobotním večeru vyrovnanost všech dětí a vůbec celého programu, který neměl slabé místo. Totéž se dá říct o nedělním pořadu, kde byli navíc výborně vybráni všichni dospělí hosté, kteří mezi vynikajícími dětskými zpěváčky lidových písní netrčeli žádným nepatřičným směrem. Virtuózní skladba Jaroslava Svěceného Jazzperanto folklorico a její brilantní provede-

ní samotným autorem zvedalo posluchače ze sedadel. Myslím si, že obecenstvo bylo na obou koncertech velmi mile překvapeno kvalitou zpěváčků z Čech, kteří se poprvé tak výrazně a po zásluze umístili v soutěži. Jejich báječný projev, spolu s temperamentním doprovodem Lidové muzik y z Třemošné krásně vyvážil a doplnil projev dětí ze Slovenska a Moravy. Galakoncerty Zpěváček – Slávik a Zpíváme pro radost byly nejen velmi krásné, ale ze své podstaty i nesmírně optimistické. Tisíce dětí, které každoročně soutěží ve zpěvu lidových písní jsou pro tvůrce takovýchto pořadů radostí, nadějí a závazkem. Aleš Smutný

strana 21


álně Aktu

VSPT JÁNOŠÍK – doplnění historie ? Počátkem září tohoto roku jsem dostala za úkol spojit se s panem Josefem Rothem, ve věci založení souboru Jánošík v letech 1953 – 1954 v Olomouci. Při jednom dávném rozhovoru se pan Komárek od něj dozvěděl zajímavé okolnosti. Protože nás tyto zvláštnosti zajímaly a jistě by celou záležitost starou více než 50 let obohatily, obrátila jsem se na pana Rotha s prosbou, zda je možné osobně se setkat. Bohužel, zdravotní stav ani rodinná situace mu neumožnily návštěvu u nás v Ondráši a tak jsem si při našem telefonickém rozhovoru zapsala pár poznámek. Tyto poznámky, které přinášejí další z pohledů a názorů na okolnosti, které vedly ke vzniku Jánošíka – Ondráše jsme pečlivě vložili do souborové kroniky. Každopádně díky vám všem, kteří jste před více než padesáti lety stáli u zrodu souboru. Pavlína Huráková

Dětské taneční studio ONDRÁŠEK Začalo psát svou historii v září 2006. Po dvou konkurzech (v květnu a září) vytvořilo členskou základnu a začalo pravidelně zkoušet. Každý týden v pondělí a středu se schází 20 dětí ve dvou ročnících na taneční zkoušku na VYSČO, Štefánikova 53a, strana 22

Brno, kde se v baletním sále střídá s dospělými tanečníky z Ondráše. Paní Jitka Šafaříková i manželé Krajňákovi velmi zodpovědně přistupují k přípravě tanečních nácviků. Nezaskočil je ani věk některých malých tanečnic. Vždyť ta pětiletá se snaží stejně, jako ta patnáctiletá, aby mohla jednou postoupit do „velkého Ondráše“. Prvotní administrativní nutnosti jako je vyplnění přihlášky, převzetí průkazů ke vstupu do vojenského prostoru a další drobnosti, jsem spolu s rodiči zvládla bez větších problémů. Tak snad máme všichni „zrod Ondrášku“, od kterého nás někteří znalci zrazovali, zdárně za


sebou. A teď už mi nezbývá než popřát všem jen to nej, nej, nejlepší na jejich cestě tanečním uměním. Pavlína Huráková – organizační vedoucí DTS ONDRÁŠEK P.S.: A kdybyste věděli o nějakém šikovném dítěti, které ještě nenašlo odvahu k nám přijít, řekněte mu, že máme ještě volná místa a čekáme jen na něj!

Valná hromada FOS JÁNOŠÍK Brno V sobotu 21. října 2006 se v prostorách Klubu Univerzity obrany Brno uskutečnila IV. valná hromada našeho sdružení.

„Oldstáři“ Od konce dubna 2006 opravdu začaly každé pondělí probíhat nácviky „Old Stars Ondráš“. Zkouší se v Brně, v objektu kasáren Štefánikova 53a na baletním sále. Ti, kdo jste četli článek v minulém zpravodaji, jistě víte, co to OLD STARS Ondráš je. Pro ty, kteří tento článek nečetli: je to skupina bývalých členů VUS Ondráš, potažmo VSPT Jánošík. Po prázdninách se termín nácviků změnil na úterý od 19.00 do 21.30. Schází se v průměru 5 tanečních párů pod vedením Romana Sledzinského. Takže pokud jste bývalým členem nebo členkou Ondráše nebo Jánošíka a nechcete ještě taneční obuv nechat ležet na dobro, tak zavolejte Romanu Sledzinskému nebo Milušce Špačkové a hurá do tance. Některé festivaly už o OLD STARS Ondráš projevily zájem, tak ať je co ukázat. Petr Farmačka

Na programu jednání byla v souladu se stanovami mimo jiné i volba nové správní rady a revizní komise. Zápis z jednání valné hromady včetně všech zpráv, diskusních příspěvků i výsledků voleb obdržíte všichni v tištěné podobě v příští poštovní zásilce.

Těm z Vás, kteří si našli čas a valné hromady se osobně zúčastnili, bychom chtěli upřímně poděkovat. Velmi si vážíme Vašeho aktivního a zodpovědného přístupu a moc rádi jsme se s Vámi setkali. strana 23


RETAZOS – Hudba bez hranic Pod tímto názvem se konaly v listopadu 2006, tedy v době kdy byl náš Zpravodaj v tisku, dva zajímavé hudební koncerty. Níže uvádíme výňatek z tiskové informace zpracované před konáním koncertů: Nadace Symfonického orchestru Chamartín, Vracov Folklorní sdružení JÁNOŠÍK Brno uvádí

RETAZOS – Hudba bez hranic…

Benefiční koncert věnovaný Masarykově onkologické nadaci konaný pod záštitou Milana Venclíka,1. náměstka hejtmana Jihomoravského kraje

čtvrtek 9. 11. 2006 v 19.30 hodin – Městské divadlo Brno pátek 10. 11. 2006 v 18.30 hodin – Bzenec, Kulturní dům Účinkují: Symfonický orchestr Chamartín s pěveckým sborem Talía (Španělsko) Vojenský umělecký soubor ONDRÁŠ se svými sólisty a hosty Společný koncert, v němž zazní v překvapivých a zajímavých spojeních hudba, která nezná geografické hranice. V podání symfonického orchestru Chamartín a pěveckého sboru Talía ze Španělska, Orchestru lidových nástrojů Vojenského uměleckého souboru ONDRÁŠ z Brna s pěveckým dívčím sborem a taneční skupinou budou uvedeny skladby jak z oblasti vážné hudby (např. Panis angelicus od C. Francka), španělské melodie (Aires gitanos od P.Sarasate, pěvecká Mazurca de las Sombrillas v úpravě F.Moreno-Torroba a další), tak také instrumentální i taneční čísla vycházející z našich lidových tradic. Spojení symfonického orchestru a orchestru lidových nástrojů přinese divákům nevšední kulturní zážitek a ukáže na jednu z dalších možných cest jak vnímat různé hudební žánry.

Dirigenti: Silvia Sanz Torre – šéfdirigentka Symfonického orchestru Chamartín Lubomír Graffe – šéf Orchestru lidových nástrojů VUS ONDRÁŠ Eduard Tomaštík j.h. V příštím Zpravodaji se ke koncertu vrátíme krátkým hodnocením a odpovědí na otázku, zda i tato cesta vede správným směrem. Pozn.: Slovo RETAZOS pochází ze španělštiny a v překladu znamená „střípky“. Hana Maděrová strana 24


Vánoční koncerty pro Paraple Stejně jako v minulých letech připravuje VUS ONDRÁŠ prosincové turné po naší republice, aby zpříjemnil svými koncerty posluchačům předvánoční, vánoční i povánoční čas. Podrobný přehled termínů a míst, kde koncerty uskuteční, je popsán v rubrice Co nás čeká…

Brno – Petrov, 26. 12. 2006 Praha – Hradčany, Kostel sv. Jana Nepomuckého, 27. 12. 2006 Velehrad , 30. 12. 2006

Období Vánoc mnozí z nás vnímají jako čas určitého zastavení a bilancování. Mnoho z nás si dává různá předsevzetí, kterými chce něco zlepšit. My bychom se rádi pokusili pomoci zlepšit kvalitu života určité skupině obyvatel. Navázali jsme osobní kontakt s Centrem Paraple, v jehož čele již deset let stojí mimo jiné i pánové Jaroslav Uhlíř a Zdeněk Svěrák. Při naší návštěvě Centra Paraple jsme se setkali s mnoha klienty – paraplegiky – převážně mladými lidmi, kteří zůstali po poranění míchy trvale upoutáni na invalidní vozík a s obrovskou pomocí Centra Paraple se učí s tímto handicapem znovu žít.

V čem budou tyto koncerty odlišné a výjimečné?

Rozhodli jsme se, že se jim v rámci našich možností pokusíme pomoci.

Ráda bych zdůraznila tři z těchto koncertů (pozvánku na ně máte přiloženu):

Z těchto důvodů uspořádáme tři výše zmíněné vánoční koncerty zdarma – bez vybírání vstupného a diváci budou mít možnost a příležitost tyto peníze vložit právě na Konto Paraple. Na všech třech místech budou za účasti zástupců Centra Paraple instalovány zapečetěné pokladničky a my pevně věříme a doufáme, že se podaří je naplnit. Jistě všichni známe ten příjemný pocit, když učiníme něco dobrého… Učiňme tak i v tomto případě, protože nikdo z nás neví, kdy bude sám potřebovat pomoc druhých. Děkujeme Vám a těšíme se setkání na některém z koncertů. Hana Maděrová strana 25


DIGITÁLNÍ FOTOARCHIV VUS ONDRÁŠ & FOS JÁNOŠÍK Vážení Ondrášovci, milí Jánošíci! S potěšením Vám oznamujeme nově vzniklou možnost využití DIGITÁLNÍHO FOTOARCHIVU VUS ONDRÁŠ pro současné i bývalé členy VUS ONDRÁŠ a FOS JÁNOŠÍK. Dovolujeme oznámit, že od 1. října 2006 byl spuštěn FOTOARCHIV VUS ONDRÁŠ, který je určen všem zájemcům z řad současných a bývalých členů VUS ONDRÁŠ a FOS JÁNOŠÍK. Tento fotoarchiv bude neustále doplňován a nabídne tak svým příznivcům možnost uchovat si svoje zážitky a vzpomínky buď na paměťová média nebo si jen připomenout pěkné chvíle strávené s ONDRÁŠEM v podobě digitálních fotografií. K využití fotoarchivu je vymezena samostatná kancelář vybavená počítačem, na kterém bude možné fotky prohlížet, popř. ukládat na Vaše média (Flash Disk, CD, DVD). Fotky jsou archivovány na CD a DVD discích, které si je dle seznamu možné vypůjčit u paní Miloslavy Špačkové, popřípadě u Jiřího Musila nebo Radka Odehnala.

DŮLEŽITÉ ZÁJEMCE:

INFORMACE

PRO

• Je nezbytně nutné, aby si každý zájemce o nahlédnutí do fotoarchivu předem dohodl termín návštěvy (nejlépe telefonicky: paní Miloslava Špačková 973 442 223; Jiří Musil, Radek Odehnal: 973 443 386) • Za účelem uchování fotografií pro vlastní potřebu je nutné, aby měl každý zájemce své vlastní paměťové médium (Flash Disk, CD, DVD) • Každý zájemce si musí vymezit takový časový prostor, aby si byl schopen sám fotografie vybrat i uložit na paměťové médium • Každý návštěvník fotoarchivu je povinen zapsat se do knihy návštěv, kde svým podpisem potvrdí zapůjčení a vrácení CD a DVD v neporušeném stavu • Je přísně zakázáno odnášet archivní disky FOTOARCHIVU mimo vymezenou kancelář

Jiří Musil, Radek Odehnal strana 26


e ujem v a r Přip

Ples 2007 POZOR, POZOR!!!

Vezměte si prosím do ruky své nové diáře, které jsme Vám zaslali a zapište si do nich důležitý termín. V pátek 30. března 2007 Vás všechny zveme na náš ples. Připravte se ale na některé a věříme, že příjemné změny. Název: Místo konání:

Maškarní ples Interhotelu Voroněž a VUS ONDRÁŠ Interhotel Voroněž, Brno

V těchto dnech již začínáme připravovat program plesu, tak, abyste se dobře pobavili a odreagovali se od všedních starostí. Postaráme se o dobré jídlo, pití, muziku i zábavu. Pozvánku obdržíte včas. Byli bychom rádi, abyste se na naše plesy stále vraceli a přicházeli na ně i se svými přáteli. Držte nám palce, ať se nám to podaří. Hana Maděrová

Strážnice 2007 Rádi bychom se s Vámi podělili o velikou radost. Po dlouholetém úsilí a mnoha jednáních se nám podařilo přesvědčit programovou a dramaturgickou radu Mezinárodního folklorního festivalu Strážnice, aby Vojenský umělecký soubor ONDRÁŠ dostal prostor v programové skladbě tohoto největšího festivalu v naší republice. A byli jsme úspěšní dvojnásobně: Do programu MFF Strážnice 2007 jsou zařazeny dva samostatné pořady:

Čertovinky – lidové taneční divadlo sobota 23. června 2007 ve 23.00 hodin – stadion Zahrada

Okouzlen(í) písní – hudební koncert věnovaný Jaroslavu Juráškovi neděle 24. června 2007 v 10.00 hodin – stadion Zahrada

Věříme, že uvedením těchto programů nezklameme důvěru, která nám byla dána a které si velmi vážíme. Doufáme, že návštěvníci festivalu si rovněž přijdou na své. Slibujeme, že pro to uděláme maximum. Přijďte se o tom přesvědčit, rádi se s Vámi ve Strážnici potkáme. Hana Maděrová strana 27


CO NÁS ČEKÁ A CO NÁS NEMINE (od 1. prosince 2006 do 31.března 2007) Dovolujeme si Vás pozvat co nejsrdečněji na níže uvedené připravované akce nejen VUS ONDRÁŠ, ale i FOS JÁNOŠÍK Brno.

Vánoční koncerty – VÁNOČNÍ VINŠOVÁNÍ S ONDRÁŠEM 14. 12. v 17.00 kostel sv. Jana Křtitele,Náměšť nad Oslavou 15. 12. v 18.00 Magistrát města Jihlavy, Masarykovo nám.1, Gotický sál 19. 12. v 17.30 kostel AČR, sv. Jana Nepomuckého, Praha – Hradčany 20. 12. v 17.00 Dům armády Olomouc, velký sál 21. 12. v 19.00 Městské kino Réno, Ivančice u Brna 26. 12. v 16.00 katedrála sv. Petra a Pavla, Petrov Brno 27. 12. v 18.00 kostel AČR, sv. Jana Nepomuckého, Praha – Hradčany 30. 12. v 15.00 Bazilika Nanebevzetí P. Marie a sv.Cyrila a Metoděje – Velehrad

PLESOVÁ SEZÓNA roku 2007 Hraje a zpívá cimbálová muzika VUS ONDRÁŠ sobota 13. ledna Ples ŽĎAS...........................................................Dům kultury Žďár nad Sázavou sobota 27. ledna Ples Velitele posádky Olomouc ................................................ sály DA Olomouc Společenský ples................................................................Hotel PALCÁT Tábor pátek 2. února Ples Velitele posádky Praha ................................................................hotel Praha sobota 3. února Národní krojový ples FoS ČR.............................Kulturní dům, Žďár nad Sázavou pátek 16. února V. reprezentační ples NGŠ AČR ..................................................... DA Olomouc IV. ples Velitele společných sil ............................. Kulturní dům SIDIA Olomouc strana 28


sobota 17. února Společenský ples............................................................Dům kultury, Litoměřice Společenský ples KVV Plzeň .................................................KD Šeříková, Plzeň pátek 23. února Společenský ples Nadace pozemního vojska............. Společenský dům, Velduchy Reprezentační ples Hradní stráže...................................................... Pražský hrad sobota 24. února Ples VÚ 7658 Náměšť nad Oslavou ...............................Hotel SPORT, Hrotovice Ples Velitele sil podpory a výcviku Stará Boleslav..............hotel PALCÁT, Tábor pátek 2. března Společenský ples VZ 5566 Jince ....................................... Lidový dům, Hořovice VI. ples Náčelníka Vojenské policie Praha ............................... hlavní sál MO ČR sobota 3. března 13. ples Ředitele logistické a zdravotnické podpory ...............DK Mladá Boleslav pátek 9. března 1. reprezentační ples Ředitele KVV Brno Reprezentační ples MO ČR a AČR................................................... Pražský hrad sobota 10. března Letecký ples............................................... Dům kultury ALDIS, Hradec Králové Společenský ples................................................................. Městský dům, Přerov pátek 16. března Společenský ples VÚ 3255 Praha ........................................................KD Žebrák sobota 17. března Společenský ples KVV HMPraha............................................. hlavní sál MO ČR

pátek 30. března MAŠKARNÍ PLES Interhotelu VORONĚŽ Brno a VUS ONDRÁŠ Interhotel VORONĚŽ Brno ZMĚNY VYHRAZENY! Těšíme se na setkání s Vámi na některé z výše uvedených akcí Čestmír Komárek. strana 29


Nabídkový list FOS JÁNOŠÍK Brno Na dobírku Vám zašleme propagační materiály, které vydalo FOS JÁNOŠÍK Brno ve spolupráci s VUS ONDRÁŠ.

Nabízíme k prodeji tyto hudební nosiče: CD Písně o lásce a milování CD Radostná novina CD Jak se (h)ladí housle MC Z hor a dolin MC Raduj se všecko stvoření MC Radostná novina

Kč Kč Kč Kč Kč Kč

220,250,250,120,120,150,-

Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč

95,17,120,40,15,200,200,165,-

Další naše tituly jsou v současnosti vyprodané: CD Raduj se všecko stvoření CD a MC Příběhy písní a tancem vyzpívané CD a MC Muzikanti, co děláte CD a MC Hvězdo jasná CD To nejlepší pro Japonsko CD Z hor a dolin MC Písně o lásce a milování Propagační materiály s potiskem: zapalovač – matný chrom zapalovač – modrá umělá hmota čepice – modrá kšiltovka šňůrka na mobil propiska tričko modré VUS ONDRÁŠ (pouze velikosti M, L) tričko bílé F SCÉNA (pouze velikost XL) tričko červené a černé ČERTOVINKY (pouze velikosti XXL, XL)

strana 30


Dále nabízíme: Přetočení archivních videozáznamů akcí VSPT Jánošík a VUS ONDRÁŠ (archiv obsahuje videozáznamy z let 1986 až 2006) VHS kopie Kč 100,DVD kopie Kč 50,Bližší informace – Petr Farmačka, tel. 973 442 943, 973 442 046. Možnost výběru digitálních fotografií z našeho bohatého fotoarchivu. Bližší informace – Miloslava Špačková, tel. 973 442 223, 973 442 046. ZDARMA publikace Střípky vzácného života (Kniha vzpomínek na Jaroslava Juráška) Všem členům FOS JÁNOŠÍK Brno nabízíme (po složení vratné zálohy ve výši 100 Kč) možnost zapůjčení průkazek FoS ČR, které jejich držitele opravňují k uplatňování slev na akcích pořádaných FoS ČR, vyjmenovaných na této průkazce. Zapůjčení průkazek u paní Špačkové. Všechny ceny jsou smluvní. K ceně bude připočteno poštovné a balné 90 Kč. Tyto služby nabízíme i nečlenům sdružení. Členové FOS JÁNOŠÍK Brno mají slevu na CD a MC 20 Kč. Bližší informace k nabídkovému listu: Pavlína Huráková, tel.: 973 442 820. O všech našich CD a MC nosičích se můžete blíže informovat • na našich internetových stránkách: http://vusondras.cz/janosik • e-mailem: [email protected]

strana 31


takt Kon FOS JÁNOŠÍK Brno tř. Kpt. Jaroše 12 602 00 Brno

Vydalo: Redakčně připravili: Sazba a zlom: strana 32

tel.: 973 442 046 fax: 973 443 471 http://vusondras.cz/janosik [email protected]

Folklorní sdružení JÁNOŠÍK Brno, listopad 2006 Hana Maděrová, Jiří Musil Otakar Haška

2006. strana

Recommend Documents